Metodika

#Zdroje dat

Primární zdroj jsou otevřená data Poslanecké sněmovny (psp.cz) — denní dumpy hlasování, poslanců, schůzí, tisků a omluv. Web z nich staví tři vrstvy: věrnou kopii dumpu, typovaný model a předpočítané metriky. Žádné číslo nevzniká jinde než v téhle cestě.

Mimo dumpy stojí i dokumenty ze schůzí výborů — ty se berou ze stránek psp.cz, protože v otevřených datech nejsou vůbec; totéž platí pro popisy pozměňovacích návrhů a důvodové zprávy. Podrobnosti v oddílu Dokumenty výborů.

Výjimky jsou dvě a obě se na webu hlásí samy. Stenozáznamy web bere z API Hlídače státu ↗ (dataset stenozáznamů PSP) — z nich se počítá čas u pultíku, počty vystoupení a vystoupení v blocích ústních interpelací. Registr lobbování vede Ministerstvo spravedlnosti na relob.gov.cz ↗ a web z něj přebírá oznámení lobbistů (viz níže).

Data se obnovují jednou denně ve 4:00. Údaj „Data k …" v patičce říká, kdy naposledy doběhlo stažení — ne kdy sněmovna naposledy jednala. Když sněmovna nejedná, číslo se nemění a je to v pořádku.

Rozsah, který web aktuálně pokrývá: 2 258 hlasování (z toho 2 230 platných, tj. ani zmatečných, ani zpochybněných) ve 74 jednacích dnech.

Dvě čísla o téže sněmovně. Mandát dnes drží 200 poslanců — to je Sněmovna, se kterou se na webu srovnává. Za celé období jich mandát drželo 207, protože někdo odešel a nastoupil náhradník. Profily bývalých poslanců na webu zůstávají i s čísly; kde je uvedeno větší z těch dvou čísel, jde o tuhle širší množinu, ne o počet křesel.

#Pět kódů hlasování, čtyři skupiny

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Jak se hlasuje v plénu ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

PSP u každého poslance a hlasování eviduje jeden z pěti kódů (tytéž, které vykládá vzdělávací sekce). Web je mapuje do čtyř skupin — a absenci nikdy neslučuje: omluvená neúčast a neomluvená neúčast jsou dvě různé věci a drží se odděleně.

Kód K počítáme jako přítomnost. Poslanec s kódem K byl v sále přihlášen, počítá se do kvóra a jeho zdržení fakticky působí proti návrhu — pro přijetí je totiž třeba nadpoloviční většina přítomných, takže zdržení práh zvyšuje, aniž by návrhu přidalo podporu. Řadit K mezi absence by tenhle politický akt smazalo.

Známé omezení dat. V 10. období PSP na úrovni jednotlivého poslance neodlišuje „zdržel se" od „nehlasoval" — oba stavy nese týž kód K a rozdělit je zpětně nelze. V souhrnných počtech u hlasování je PSP odlišuje, proto se u konkrétního hlasování dočtete „6 se zdrželo, 19 nehlasovalo", zatímco na profilech poslanců stojí jediná kategorie „přítomen bez hlasu". Kód W (před složením slibu) se v datech tohoto období nevyskytuje.

#Účast na hlasováních

Účast = podíl hlasování, u kterých byl poslanec v sále — tedy hlasoval aktivně, nebo byl přítomen bez hlasu. Jmenovatelem jsou všechna platná hlasování, která proběhla za trvání jeho mandátu (náhradník tak není trestán za hlasování před svým nástupem).

Doplňkově web ukazuje „hlasoval aktivně" — kolikrát poslanec hlasoval pro nebo proti. Rozdíl mezi tímhle číslem a účastí je právě kategorie „přítomen bez hlasu".

Slovo docházka web nepoužívá: docházka by znamenala přítomnost v budově, což se z hlasovacích dat zjistit nedá. Měří se účast na konkrétních hlasováních.

#Shoda s klubem a hlasování jinak než klub

Pozice klubu v daném hlasování je strana, pro kterou hlasovalo aspoň 70 % členů klubu, kteří hlasovali pro nebo proti. Pod tímto podílem klub zřetelnou pozici nemá a hlasování se do shody ani do „jinak než klub" nepočítá. Táž definice platí všude — v metrikách, na profilu i v tabulce klubů na stránce hlasování. Shoda s klubem je podíl hlasování, kde se poslanec s touhle pozicí trefil. Do výpočtu vstupují jen hlasování, kde poslanec hlasoval jednoznačně ano/ne — zdržení není postoj, takže se ani nepočítá jako shoda, ani jako odchylka.

Do shody i do „jinak než klub" vstupují jen hlasování, která nejsou procedurální (viz níže) — jinak by podíl hlasování jinak než klub měřil hlavně to, kdo byl v sále při hlasování o pořadu schůze.

Jednota klubu (Rice index)

Graf jednoty stojí na stránce každého klubu v sekci Jednota hlasování. Rice index jednoty klubu v jednom hlasování je |pro − proti| ÷ (pro + proti); 100 % znamená, že klub hlasoval jednotně. Za měsíc se průměruje přes hlasování o věci samé. Hlasy „zdržel se / nehlasoval" ani absence do výpočtu nevstupují — nejsou stanovisko, stejně jako u loajality výš. Klub se bere k datu hlasování, ne podle dnešního členství.

Měsíc s méně než 20 hlasováními necháváme v grafu prázdný, ne nulový — z pěti hlasování se jednota spočítat dá, ale neznamená nic. Svislá osa začíná nad nulou, protože všechny kluby se drží vysoko (nejnižší měsíční hodnota období je 78,8 %) a od nuly by osm čar splynulo; kde osa začíná, říká graf sám v popisku. Není to žebříček — kluby se liší velikostí i rolí a vyšší jednota není lepší politika.

#Rezerva hlasování

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Jak číst hemicykl ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Rezerva říká, jak daleko byl výsledek od potřebného prahu: |pro − kvórum|. U schváleného návrhu je to polštář nad kvórem („prošel o 5 hlasů nad kvórum"), u zamítnutého kolik hlasů chybělo („neprošel o 5 hlasů pod kvórem"). Když se pro rovná kvóru, návrh prošel na hranici kvóra a rezerva je nula.

Kvórum se přebírá z dat PSP, nedopočítává se. Je to nejmenší počet hlasů „pro", aby návrh prošel — a není konstantní: obvykle jde o nadpoloviční většinu přítomných, u návrhu vráceného Senátem nebo prezidentem o absolutní většinu všech 200 poslanců (tedy 101 hlasů bez ohledu na účast) a u ústavních změn o tři pětiny. Proto se u hlasování vypisuje i samotné kvórum: bez něj by nebylo poznat, o kolik hlasů to ve skutečnosti bylo.

Zdržení práh zvyšuje. Kdo se zdrží, je přihlášený a počítá se do přítomných, ze kterých se nadpoloviční většina počítá — zvedá tedy laťku, kterou návrh musí překonat, ale sám mu žádný hlas nepřidá. Zdržet se proto v praxi působí jako hlas proti, i když tak nevypadá. Ve zdrženích 10. období je navíc započtený i ten, kdo nestiskl nic: PSP oba stavy vede pod jedním kódem (viz Kódy hlasování).

Samotné „prošel o X hlasů" bez dovětku o kvóru web nepoužívá — svádí k jinému číslu, než jaké si čtenář spočítá sám z „pro" a kvóra. Hlasování je těsné, když je rezerva nejvýš 3.

Sekce „Kde je shoda a kde ne" na úvodní stránce je filtr, ne žebříček. Téma se na kartu sporu dostane, jen když jeho rozhodující hlasování skončilo do 10 hlasů od kvóra, a na kartu „Napříč všemi kluby", jen když hlasoval člen každého klubu, který k datu hlasování existoval, a pro hlasovala většina každého z nich (klub k datu hlasování, zdržení a nehlasování se počítá mezi hlasující, omluvení a nepřihlášení ne). Co prahem neprojde, na kartě není — i za cenu prázdné karty, protože „nejtěsnější hlasování období" bez prahu jmenuje i hlasování, o kterém nikdo netvrdí, že bylo těsné. Karta se z téhož důvodu nedoplňuje, když prahem projde míň témat, než je na ní místa.

Prahy sekce jsou volnější než definice těsnosti výš a mají jiný jmenovatel — obojí schválně. Spor měří rezervu, takže do něj zdržení vstupuje (zvedá kvórum). Shoda do 30. 9. 2026 měřila podíl „pro" mezi hlasujícími a celé období na ní navždy stála ustavující schůze (ověření mandátů 193 : 0); shoda napříč kluby říká víc a pořád jen měří. A kdyby se karta sporu držela hranice 3 hlasů, prošlo by jí za celé 10. období jediné téma — rozhodující hlasování témat jsou od kvóra dál než hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

#Čas u pultíku a vystoupení

Součet délek vystoupení poslance v plénu podle stenozáznamů, po dnech. Řečníka se stenozáznamem web páruje na osobu, ale do součtů vstupují jen držitelé poslaneckého mandátu tohoto období — je to metrika o poslancích, takže host, řečník bez mandátu ani nespárovaný záznam v ní nemají místo. Agregát je vždy jen na úrovni dne, ne jednotlivých bodů — vazba projevu na konkrétní hlasování je v datech jen u zlomku záznamů, takže „kdo mluvil k tomuhle zákonu" web netvrdí. Čas u pultíku je popis, ne hodnocení: mluvit dlouho není zásluha ani prohřešek.

Počítá se řeč, ne řízení schůze. Předsedající u každého hlasování řekne „zahajuji hlasování" a výsledek, což na dni s 84 hlasováními dělá 90 vystoupení za 24 minut — číslo, které o řečnické aktivitě neříká nic. Z výpočtu se proto vyřazují dvě věci:

• Řízení schůze. PSP u každého vystoupení uvádí jeho druh (předsedající vs. řečník); bereme to, co napsalo, nic neodhadujeme. V tomhle období je údaj vyplněný u všech vystoupení.
• Vystoupení kratší než minuta. Zpravodaj říká u každého pozměňovacího návrhu stanovisko a PSP to vede jako řečníka — formálně to projev je, prakticky je to věta za třináct vteřin. Minuta je naše hranice, ne údaj z dat: pod ní se od pultíku nedá říct nic než procedura. Uvádíme ji, aby si šla přepočítat.

Rekordy jsou dva a měří různé věci. „Čas u pultíku celkem" je součet za celé období i s počtem vystoupení; „Nejdelší den u pultíku" je maximum za jeden jednací den. Součet odpovídá na „kdo toho namluvil nejvíc", denní rekord na „čí byl nejsilnější den" — a bez toho druhého nemá čtenář k desítkám hodin za období měřítko.

Denní rekord se počítá po kalendářních dnech. Jednání, které pokračuje po půlnoci, tak spadne zčásti pod následující datum a jeho rekord může být podhodnocený — nikdy nadhodnocený. V tomhle období jde o 6 jednání a 1,5 % vystoupení. Dopočítali jsme, jaký by byl rozdíl, kdyby se noc přičetla k předchozímu dni: na rekord žádný (v obou případech týž poslanec, týž den a týchž 2 h 00 min) a ze 179 poslanců, kteří u pultíku nějaký čas mají, by se osobní maximum posunulo jedinému, o minutu. Proto to necháváme na kalendářních dnech a limit raději přiznáváme, než abychom kvůli němu měnili, co znamená „den“.

Délka vystoupení a jeho druh pocházejí ze dvou různých zdrojů (délku má Hlídač státu, druh otevřená data PSP), takže se projevy páruje podle pořadí v rámci jednoho stenografického protokolu — Hlídač u každého projevu odkazuje na konkrétní protokol na psp.cz, takže je to táž jednotka na obou stranách. Sedí tak 88 % vystoupení. Když se počty v protokolu rozejdou, párování se nepoužije: poslanci, který v něm předsedal, se ten protokol nepočítá (bez párování nejde jeho projevy od procedury odlišit a má jich tam desítky), ostatním rozhoduje jen délka. I tady je to vědomě zvolená strana chyby — opačná by z řízení schůze udělala řečnický výkon.

Rozhoduje mandát, ne role u pultíku. Ministr, který zároveň drží poslanecký mandát, se počítá jako každý jiný poslanec — web nerozlišuje, jestli mluvil jako člen vlády, nebo jako poslanec. Člen vlády bez mandátu se naproti tomu nezapočítává vůbec, i když ho web v záznamu bezpečně poznává: kohortou téhle metriky je Sněmovna. V tomhle období tak mimo součty stojí 12 řečníků, které web zná jménem — ministři bez mandátu, senátoři, prezident — a k nim 63 jmen, která se spárovat nepodařilo vůbec.

#Srovnání s ostatními poslanci

U metrik, kde to dává smysl, web ukazuje pořadí („12. z 200") a pod ním větu, která pořadí převádí do řeči. Pořadí je primární údaj: nedegeneruje na krajích a rozumí mu i čtenář, který neví, co je percentil.

Seznam poslanců umí řadit (od 2. 9. 2026) podle účasti, času u pultíku, počtu vystoupení, návrhů zákona, shody s klubem, hlasování jinak než klub, zpravodajství, písemných interpelací a jmenovitých oznámení v registru lobbování. Výchozí výpis je po klubech a bez čísel; seřazený seznam ukazuje na každé dlaždici hodnotu s popiskem, bez pořadového čísla. Poslanci s málo daty stojí na konci v obou směrech a u každé metriky je věta, co číslo měří a co ne — u účasti třeba to, že členové vlády mají povinnosti mimo Sněmovnu.

Věta se skládá podle pravidel v tomhle pořadí:

1. unikátní maximum → „nejvyšší ze všech poslanců"
2. unikátní minimum → „nejnižší ze všech poslanců"
3. remíza aspoň s desetinou kohorty → „stejně jako dalších M poslanců"
4. jinak → „vyšší/nižší než P % poslanců", kde P = 100 × ostře nižších / (N − 1), oříznuto na 1–99

Pod mediánem se věta obrací — místo „vyšší účast než 12 % poslanců" stojí „nižší účast než 88 % poslanců". Říká totéž, jen nemaskuje podprůměr. Jazyk zůstává neutrální: vyšší, nižší, nejvíce, nejméně — nikdy lepší nebo horší.

Shoda s klubem pořadí nemá (od 8. 10. 2026). U naprosté většiny poslanců je nad 99 %, takže pořadí by z desetin procenta dělalo rozdíl, který nic neříká. Místo něj stojí u hodnoty medián vlastního klubu („medián klubu ANO 99,8 %") — z poslanců téhož klubu, kteří drží mandát, a z klubu, ve kterém poslanec je naposledy. Totéž platí na sdílecí kartě.

Kohorta. Do srovnání vstupují poslanci s mandátem — ti, kdo byli zvoleni a mohou hlasovat. U účasti a shody s klubem se ještě vynechá ten, kdo má nulový základ (žádné hlasování, o kterém by šlo mluvit); u času u pultíku se nevynechává nikdo, protože nula sekund je platná hodnota, ne chybějící údaj — poslanec prostě mlčel. Mandát dnes drží 200 poslanců a u účasti z nich do kohorty vstupuje 200. Jmenovatel se počítá z dat, nikde není zapsaný natvrdo: nastoupí-li náhradník, který ještě nehlasoval, řeknou věty „z 199".

Komu srovnání chybí. Bývalému poslanci, kterému mandát skončil: jeho čísla stránka ukazuje dál, ale porovnávat je se sněmovnou, ve které už nesedí, by neodpovídalo otázce „jak si vede mezi poslanci". Karta u něj místo pořadí říká „mandát skončil, srovnáváme jen současné poslance". Štítek „málo dat" u jména (mandát kratší než 30 dní nebo méně než 50 hlasování) je naproti tomu jen upozornění, že za číslem stojí krátká doba — ze srovnání nevyřazuje, protože o mandátu nic neříká.

#Typ hlasování

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Jak se hlasuje v plénu ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Otevřená data PSP typ hlasování nenesou — musí se odvodit z bodu pořadu, pořadí hlasování v bodu a stavu tisku. Web rozlišuje čtyři kategorie:

• Závěrečné hlasování (51) — Hlasování, kterým sněmovna o návrhu rozhodla — po něm se změnil stav tisku (schválen, zamítnut, odeslán Senátu nebo prezidentovi).
• Hlasování o pozměňovacích návrzích (565) — Hlasování uvnitř projednávání zákona, které předcházelo závěrečnému. Typicky jednotlivé pozměňovací návrhy — proto jich u jednoho zákona bývají desítky.
• Procedurální hlasování (916) — Hlasování o průběhu schůze, ne o věci samé — pořad schůze, přestávka, zařazení nebo přerušení bodu, námitka.
• Nerozlišené hlasování (726) — Hlasování, které z otevřených dat spolehlivě zařadit nejde. Otevřená data PSP typ hlasování nenesou — odvozuje se z bodu pořadu a stavu tisku, a když ty nestačí, web to přizná místo aby hádal.

„Nerozlišené" je plnohodnotná kategorie, ne chybějící údaj, a je jich nejvíc: 726 z 2 258. V metrikách se nikdy nerozpouští do ostatních tří — kdyby se to dělalo odhadem, web by se tvářil, že o hlasování ví víc, než z dat plyne.

Na řádku hlasování ale web od 20. 9. 2026 píše, co PSP po hlasování zapsalo. Otevřená data typ nenesou, zato u tisku vedou krok z téhož dne — „přikázán", „nesouhlas s RJ", „změna lhůty pozměňovacího návrhu" — a to je výsledek toho hlasování, ne odhad. Když PSP u kroku uvádí, kterým hlasováním vznikl, patří krok tomu hlasování a jinému štítek nedá. Krok zapsaný pod jiným bodem pořadu, než pod kterým se hlasovalo, se nepočítá vůbec. Ze zbylých kroků se štítek přebírá jen ve třech jednoznačných případech: tisk má ten den jediný krok, který hlasování předpokládá (pak ho nesou všechna jeho nerozlišená hlasování dne — dvě „přikázání" jsou přikázání dvěma výborům); takových kroků je přesně tolik co hlasování a párují se v pořadí zápisu; nebo je hlasování víc než kroků a poslední krok je „přikázán" — PSP zapíše jedno přikázání, i když Sněmovna hlasuje o každém výboru zvlášť, takže přebytečná hlasování jsou přikázání dalším výborům. U dne se třemi a více hlasováními a jediným krokem „přikázán" dostanou štítek jen přijatá hlasování — zamítnutá jsou návrhy na zamítnutí, vrácení nebo přikázání dalšímu výboru, pro které PSP krok nezapisuje, a hádat mezi nimi web nebude. Jinak nese řádek kategorii bodu — u bodu se zákonem „Hlasování k zákonu", u bodu bez tisku (volba, zpráva, interpelace) jeho druh, protože nic jiného o hlasování data nevědí. Kolik hlasování zůstalo bez kroku, hlídá kontrola dat po tiscích. Fáze, ve které se hlasovalo (čte se ze stavu tisku k začátku jednacího dne, protože kroky dne jsou výsledek, ne rámec), štítkem řádku není — je nadpisem skupiny hlasování u zákona.

Štítek řádku dává jedno pravidlo s pevnou předností: u závěrečného hlasování jeho podtyp („Přehlasování Senátu"), u pozměňovacího označení návrhu a jeho autor, pak hlasování o nedůvěře vládě — bod pořadu o vládě a důvěře, v jeho názvu „nedůvěra" a k přijetí potřeba většiny všech 200 poslanců (čl. 72 Ústavy; hlasování o postupu v témže bodu s prostou většinou tenhle štítek nedostane), pak krok tisku téhož dne, procedurální typ a nakonec kategorie bodu. Slovo „nerozlišené" se nikdy nevypisuje jako štítek řádku ani jako počet v rozpadu; jako hodnota filtru seznamu hlasování a jako heslo slovníku stojí, protože filtr bez ní by kategorii schoval.

U procedurálních a nerozlišených web cituje předsedajícího. Otevřená data u nich předmět nemají vůbec — 723 ze 778 procedurálních hlasování nese jediný řetězec „Pořad schůze". Ve stenozáznamu předmět je, protože ho předsedající vysloví, než hlasování zahájí, a web z něj bere doslovnou větu, ne kategorii: pokus zařazovat hlasování slovníkem („přikázání výborům", „změna lhůty") selhal, protože se slovo chytalo v okolní rozpravě — a nejhruběji na větě „Návrh byl zamítnut", tedy na výsledku. Cituje se proto jen to, co zaznělo před zahájením, a jen tam, kde to zaznělo: ze 1 604 procedurálních a nerozlišených hlasování u 262. Citace je označená „ze stenozáznamu" a ověří se na psp.cz, kam vede každý řádek. Část citací pochází z repliky, která pokrývá víc hlasování naráz; které z nich patří ke které větě, se pozná podle vyhlášeného výsledku, ne podle pořadí — a když výsledek nerozhodne, web raději nenapíše nic.

Co znamená „meritorní". Hlasování o věci samé — o samotném návrhu, ne o průběhu schůze; opak procedurálního. Web to slovo používá (kratší české pro ten protiklad není), ale žádná metrika na něm nestojí: počítá se podle čtyř kategorií výše a část hlasování v nich zůstane nerozlišená. Hranice je navíc neostrá i odborně — zamítnutí v prvním čtení je procedurální forma s meritorním důsledkem.

Co se změnilo. Do 31. 7. 2026 web dělil hlasování binárně na meritorní a procedurální, jenže ten příznak ve skutečnosti znamenal „mimo bod pořadu": všechno uvnitř bodu vyšlo jako meritorní. 15. 7. 2026 tak deník hlásil „84 hlasování (84 meritorních)", ačkoli 83 z nich byla hlasování o pozměňovacích návrzích k jedinému zákonu. Metriky loajality a odlišného hlasování dál vynechávají procedurální hlasování, 916 z 2 230 platných.

Jednací den, kdy se hlasovalo jen o pořadu schůze. Sněmovna na začátku schůze schvaluje, co bude projednávat, a hlasuje i o každém návrhu ten pořad změnit. Takový den může proběhnout celý, aniž padne hlasování o zákoně — 25. 8. 2026 to bylo 57 hlasování od 10:02 do 20:02, z nichž 3 prošla a 54 ne. Úvodní stránka takový den ukazuje jako plnohodnotný stav, ne jako den bez dat: hemicykl patří hlasování, kterým se pořad schválil, a je u něj napsáno, že je procedurální. Není z něj možné číst postoj k žádnému zákonu — Sněmovna tím rozhodovala o vlastním programu.

#Co je na stránkách hlasování

Každé hlasování má vlastní stránku (od 8. 10. 2026), všech 2 258 hlasování období. Hlasování se na ní jmenuje místem ve schůzi — „33. schůze, hlasování č. 3" — a štítkem, který říká, čím se hlasovalo (pravidlo štítku viz Typ hlasování). Výsledek stojí proti potřebné většině: kolik hlasů pro bylo potřeba a z jakého základu (přihlášených, nebo všech 200 poslanců), o kolik hlasů prošlo nebo neprošlo a co znamenalo zdržet se nebo nehlasovat — u většiny přihlášených to působí jako hlas proti, u většiny všech rozhoduje jen počet hlasů pro. Omluvení a nepřihlášení se uvádějí zvlášť.

Seznam hlasování je průřez celým obdobím, ne kalendář: bez filtrů ukazuje závěrečná hlasování o zákonech, filtry v adrese ho zúží podle typu, výsledku, těsnosti (rezerva nejvýš 3) a podle toho, jestli někdo hlasoval jinak než klub — táž definice jako u poslanců, u procedurálních hlasování se neměří. U jednoho poslance ukáže jeho hlasy, pozici jeho klubu i každou absenci zvlášť (omluven, nepřihlášen, zdržel se / nehlasoval). U jednoho klubu ukáže jeho pozici a hlasy jeho členů se stejným rozpadem a s filtrem „jinak než klub" i jména členů, kteří hlasovali proti pozici klubu. Počet v hlavičce jsou platná hlasování: zmatečná ve výpisu stojí se značkou, ale nepočítají se, takže počet omluv sedí s číslem na profilu poslance.

Jak hlasovaly kluby — klub se bere k datu hlasování, ne podle dnešního složení. Kluby jsou seřazené podle podílu hlasů pro mezi svými přítomnými členy (pro, proti, zdržel se / nehlasoval), takže se spektrum postojů ukáže samo, bez štítků táborů. Pozice klubu má táž pravidla jako shoda s klubem a u každého klubu stojí, kolik jeho členů hlasovalo jinak; u procedurálních hlasování se odchylka neměří, takže ten údaj chybí. Pod tabulkou je jmenovitě všech 200 poslanců po klubech, s filtrem klubu a kraje.

Hlasování mimo body pořadu — pořad schůze, přestávky, zařazení a vyřazení bodů — mají vlastní stránku také a jednací den na ně vede faktem „z toho N o průběhu jednání"; 916 za období. Sněmovna jimi řídí vlastní jednání, ne obsah zákonů, proto do témat dne nevstupují.

Ze záznamu nevypadne ani hlasování, které do metrik nevstupuje. Zmatečné a zpochybněné hlasování má stránku se značkou, že se do žádného průměru nepočítá (viz Zdroje dat) — vynechat ho by znamenalo, že záznam o něčem mlčí.

Žebříček „od nejjednomyslnějších po nejtěsnější" web vědomě nemá. Jednomyslnost, kterou počítá, má ve jmenovateli i zdržení a nepřítomné, takže hlasování 100 pro : 0 proti při 90 zdrženích u ní vyjde jako sporné, přestože mezi hlasujícími byla shoda úplná — rozdělenost pléna neměří a řadit podle ní by čtenáře mýlilo. Otázku „kde je shoda a kde ne" proto nese modul na úvodní stránce, který ji počítá po tématech.

Opakující se název není chyba. Otevřená data nesou u každého hlasování název celého projednávaného bodu, ne předmět toho konkrétního hlasování, takže u jednoho zákona jsou názvy všech řádků shodné. Řádky proto rozlišuje čas, štítek a výsledek. Označení, pod kterými zpravodaj nechává o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat („A1", „M34"), v otevřených datech nejsou — web je čte ze stenozáznamu a z usnesení garančního výboru.

#Vazba hlasování na sněmovní tisk

Vazbu bere web ze samotných dat PSP: každé hlasování patří k bodu pořadu schůze a bod pořadu u sebe zpravidla nese číslo projednávaného tisku. Nic se tu neodhaduje.

Kde bod pořadu tisk nenese, zkusí web shodu názvů — rozepíše zkratky v názvu hlasování a hledá odpovídající tisk. Je to slabší cesta, proto je až druhá a proto se u ní ukládá i skóre, jak specifická shoda byla. Strukturální vazba skóre nemá: neměří sílu odhadu, protože žádný odhad neproběhl. Metodu si nese každá vazba, takže je zpětně přezkoumatelná — u hlasování k zákonu ji web vypisuje.

Když vazbu na tisk nelze spolehlivě určit, pole necháváme prázdné. Proto u části hlasování odkaz na tisk chybí — je to očekávaný stav, ne chyba. Volby, hlasování o důvěře vládě nebo o vyznamenáních žádný tisk nemají ze své podstaty a hlasování mimo body pořadu se k tisku nepřiřazují vůbec.

#Fáze zákona a kde zákony jsou

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Jak číst cestu zákona ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Jak vzniká zákon. Návrh prochází třemi čteními ve Sněmovně, poté míří do Senátu a k prezidentovi. Platným se stává vyhlášením ve Sbírce zákonů. Vrácený návrh — ze Senátu nebo od prezidenta — se do Sněmovny vrací k novému hlasování, a to už s vyšším prahem (viz Rezerva hlasování).

Fáze tisku se odvozuje ze stavového automatu PSP (číselník stavů), ne z popisu jednotlivých kroků: popis říká, co se stalo, ale stepper potřebuje vědět, kde tisk je. Samotný stav ale neříká, jestli čtení začalo. PSP převede tisk do stavu „1. čtení" už ve chvíli, kdy ho organizační výbor doporučí, a do stavu „2. čtení" už krokem „přikázán výborům". Fázi běžícího návrhu proto rozhoduje doklad: čtení běží, když PSP zapsala jeho zahájení (u schválení už v prvním čtení podle § 90 souhlas Sněmovny s tím postupem). Do té doby návrh na čtení čeká a stojí ve fázi před ním — ke 7. 10. 2026 tak 95 návrhů ve stavu „1. čtení" na první čtení teprve čekalo, 18 z 19 návrhů ve stavu „2. čtení" bylo ve výborech a všech pět návrhů u garančního výboru mělo druhé čtení za sebou a čekalo na třetí. Stav „garanční výbor" (a „pozměňovací návrhy") proto web řadí ke třetímu čtení, ne k výborům: PSP do něj tisk převádí jen po konci druhého čtení a z něj jen do třetího (ověřeno nad všemi přechody zákonů období).

Stav „ukončeno" neznamená zamítnutí — většina takto označených tisků jsou vyhlášené zákony a podepsaný zákon bez čísla Sbírky na vyhlášení teprve čeká. Proč návrh neprošel, web čte z přechodu, kterým projednávání skončilo — odkud, jakou akcí a kam: „vzat zpět" je vzetí zpět, „vrácen" z prvního čtení vrácení navrhovateli, „nepřijat" po návratu ze Senátu znamená, že Sněmovna na svém znění nesetrvala a zákon neprošel. Když důvod z přechodu neplyne, napíše neutrální „projednávání ukončeno" a nedomýšlí si.

Stavová věta v hlavičce zákona se skládá z rozhodných přechodů — schválení ve 3. čtení, rozhodnutí Senátu, setrvání Sněmovny, podpis nebo veto prezidenta — s datem a u hlasování s počtem hlasů pro a potřebnou většinou; končí tím, kde zákon stojí. Stepper kreslí jen fáze, kterými návrh prošel, a tu, kde stojí: zákon schválený už v prvním čtení nemá výbory ani druhé a třetí čtení, rozpočet nemá Senát. Co čeká dál, říká blok „Co bude dál". Štítek stavu v seznamech („čeká na 1. čtení", „vzato zpět") je vždy psaný malým písmenem, velké má jen vlastní jméno (Senát).

Lhůty. Lhůtu vlády (30 dní na stanovisko k návrhu, čl. 44 odst. 2 Ústavy) a prezidenta (15 dní na vrácení zákona, čl. 50 odst. 1) uvádí jen blok „Co bude dál", stavová věta v hlavičce ne. Počítá se od kroku, kterým PSP úkon zapsala — doručení vládě, postoupení prezidentovi —, ne od vstupu do stavu: postoupení přichází až o několik dní po rozhodnutí Sněmovny (u tisku 67 o dva). Konec lhůty web nevypisuje. Připadne-li na víkend nebo svátek, posouvá se na pracovní den (u tisku 163 tak lhůta prezidenta skončila 17. den). Že lhůta uplynula, web napíše až den po nejpozdějším možném konci — po 30 (15) dnech, a padne-li poslední den na víkend nebo svátek, po nejbližším pracovním dni za ním —, a jen to, co data nesou: „lhůta vládě na stanovisko uplynula". Svátky jsou ty, které jmenuje zákon o státních svátcích (č. 245/2000 Sb.), včetně Velkého pátku a Velikonočního pondělí. Že se vláda nevyjádřila, netvrdí: data ukazují jen, že PSP stanovisko nezapsala; podle Ústavy platí, že vláda, která se do 30 dní nevyjádří, se vyjádřila kladně. Lhůtu Senátu (30 dní od postoupení, čl. 46) web neuvádí: krok, který PSP zapisuje („doručen" Senátu), postoupení nedokládá — pět zákonů doručených 21. 7. 2026 Senát platně projednal až 34. den. Prázdno je lepší než špatné datum.

Datum, kterému se nedá věřit. PSP výjimečně zapíše rozhodnutí s datem před zahájením téhož čtení: tisk 56 má schválení ve 3. čtení s datem 23. 8. 2026, ale třetí čtení bylo zahájeno až 23. 9. Takové datum stavová věta ani e-mail hlídacího psa nevypíše, krok se nezařadí do přehledu „co se pohnulo" ani do posunů jednacího dne a kontrola dat ho hlásí. Záznam kroků na stránce zákona ho ukáže s datem PSP, ale zařadí ho za zahájení jeho čtení. Krok, který PSP nedatovala vůbec (často zahájení prvního čtení), stojí v záznamu za krokem, který PSP zapsala před ním.

Co se pohnulo. Přehled na úvodní stránce vypisuje jen věcné kroky — rozhodnutí (schválení, zamítnutí, vrácení, setrvání, podpis, veto, přikázání výborům, vzetí zpět…) a vyhlášení ve Sbírce. Doručení, rozeslání, postoupení a zahájení čtení jsou administrativa a předložení se počítá zvlášť podle data předložení. Řádky jdou podle data od nejnovějšího, jeden na zákon s jeho posledním věcným krokem (u vyhlášení rozhoduje den, kdy zákon vyšel); vidět je prvních pět, zbytek se rozbalí na místě. Hlavní a doprovodný zákon jsou jeden řádek. Nové návrhy vypisuje přehled zvlášť řádkem „Nově předloženo" podle data předložení — i státní rozpočet, který PSP předložením zapisuje do jiného stavu než ostatní návrhy. Posuny jednacího dne jsou jen o zákonech: řádek má zákon, který ten den udělal věcný krok, administrativní kroky a kroky zpráv a smluv jsou sbalené a písemné interpelace v nich nejsou.

Kde zákony jsou. Úvodní stránka i seznam zákonů dělí návrhy zákona období do osmi skupin podle toho, kde jsou teď: před 1. čtením, 1. čtení, výbory, 2. a 3. čtení, Senát, prezident, schváleno (vyhlášené i čekající na vyhlášení) a neprošlo. Skupiny se nepřekrývají, takže jejich součet je počet návrhů období; hlavní a doprovodný zákon jsou dva návrhy. Skupina s nulou zůstává na místě — nula je změřený fakt, ne chybějící data. Úvodní stránka bere čísla z téhož výpočtu jako seznam zákonů, na který každá skupina vede.

Do 8. 10. 2026 stál na úvodní stránce legislativní trychtýř — pruh ukazoval, kolik návrhů je teď aspoň v dané fázi, kumulativně a bez neprošlých. Zrušili jsme ho: součet jeho pruhů nebyl počet návrhů (560 proti 170), pruh nešlo rozkliknout do seznamu a neprošlé návrhy v něm vidět nebyly.

#Registr lobbování

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Co je lobbing ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Zdroj je registr lobbování (relob.gov.cz ↗), který vede Ministerstvo spravedlnosti podle zákona č. 168/2025 Sb. Registrovaní lobbisté v něm dvakrát ročně hlásí, koho a v jaké věci oslovili. Registr eviduje 688 lobbistů, z nichž 229 podalo dohromady 984 oznámení; web je doplňuje o vazbu na poslance a sněmovní tisk — čísla samotná nepočítá, jen přebírá.

V rekordech stojí vedle sebe dvě čísla oznámení a nejsou to táž čísla. U poslance počítáme jen oznámení, která ho jmenují; u zákona všechna navázaná na ten tisk, včetně těch, která oslovila celý výbor. Sčítat se proto nedají. Druhý údaj u zákona říká, kolik různých lobbistů ta oznámení podalo — jeden lobbista jich může podat víc, takže bývá nižší než počet oznámení (tisk 67: 32 oznámení od 21 lobbistů).

Oznámení není schůzka. Jeden záznam je pololetní hlášení jednoho lobbisty o jedné věci se seznamem všech, koho k ní v tom pololetí oslovil — ne zápis z jednání. Registr datum kontaktu neeviduje; počátek a konec u oznámení jsou hranice vykazovaného pololetí, ne den, kdy se něco odehrálo. Počet skutečných interakcí existuje jen u části oznámení a chybějící hodnota neznamená nula.

Kadence je pololetní, a je to vědomě „pomalá" data. Lobbisté podávají hlášení do 30. 1. a do 30. 7. za předchozích šest měsíců, takže web nikdy neukazuje, co se děje právě teď, ale co bylo nahlášeno za uplynulé pololetí. Proto sekce na profilu i na zákoně nese vlastní „Registr k …" místo obvyklého data poslední aktualizace.

Rozsah oslovení se vždy pojmenuje — stejné číslo adresátů znamená na dvou stránkách dvě různé věci, pokud se neřekne, jak široké oslovení bylo:

Jména se vypisují i u „velké skupiny", ne jen u „jmenovitě". Na profilu poslance se jmenovitě vypisuje jen stupeň „jmenovitě" — u velké skupiny by se stejná karta opakovala na desítkách až stovce profilů, takže tam zůstává jen počet. Na detailu zákona se jména vypisují u obou stupňů, pokud je oslovených poslanců nejvýš 25; do stejných 25 se přidává i to, jak kdo hlasoval o navázaném tisku. Nad 25 by výpis unesl jen adresu, ne obsah, a dvojice lobbista×hlas by byla jen rozpad hlasování sněmovny s cizím jménem nad ním. U celé sněmovny a výboru zůstává na obou stránkách vždy jen počet, bez odkazu — adresátem tam je role (člen orgánu/sněmovny), ne konkrétní osoba.

Rozhodné datum pro rozsah je konec vykazovaného období — datum jednání registr nemá — a členství v orgánu se bere z intervalu k tomuto dni, ne z aktuálního složení. Stupeň „výbor" se u oznámení, jejichž období přesahuje volby, nepočítá vůbec: členství ve výborech 10. sněmovny v datech začíná 29. 10. 2025, kdežto období 2025/2 běží už od 1. 7. 2025 a jeho adresáti jsou většinou poslanci 9. období — porovnávat by znamenalo srovnat adresáty jedné sněmovny s rosterem druhé. Taková oznámení (celé období 2025/2, tedy 346 z 984) proto vždy spadnou na „velkou skupinu" nebo „jmenovitě" podle počtu adresátů.

Proč vazba na sněmovní tisk sedí jen u 27 tisků z 330. Číslo tisku i odkaz do registru vyplňuje lobbista sám, ručně a nepovinně — vazbu tak jde najít jen u 122 z 984 oznámení. Web ji uznává jen z odkazu na psp.cz nebo z rozpoznatelného čísla tisku; když je odkaz nejednoznačný, mimo 10. období nebo číslo v datech neexistuje, vazbu nevytvoří. Platí stejná doktrína jako u vazby hlasování na tisk (výše): prázdný most je lepší než špatně přiřazený tisk — chybějící vazba u zbylých oznámení je běžný stav, ne díra v ingestu.

Registr nerozlišuje roli účastníka. U každého oznámení eviduje, kdo se ho účastnil, ale ne jestli šlo o klienta, zaměstnance nebo někoho třetího — jen zda jde o fyzickou, nebo právnickou osobu. Web proto píše „uvedení účastníci", nikdy „klient": to slovo by tvrdilo vztah, který v datech není.

Klíčová čísla poslance nesou kartu „Jmenovitá oznámení lobbistů". Počítá oznámení, ve kterých je poslanec mezi adresáty vyjmenovanými po jednom — tedy stupeň „jmenovitě" výše. Hromadná oslovení (velká skupina, výbor, celá sněmovna) se do ní nepočítají: dostal je každý v dané skupině, takže by číslo měřilo objem rozesílek, ne co se týká přímo tohoto poslance. Celkový počet oznámení na poslance má medián 33 a maximum 91, kdežto u jmenovitých je 74 z 200 poslanců na nule — a stejně jako u ostatních čísel v registru je to běžný stav, ne prázdné místo.

Škálu ani pořadí karta nemá — v tom ale není sama: bez srovnání zůstávají i karty Hlasoval jinak než klub, Vystoupení v plénu, Navržené zákony, Zpravodajem u tisků a Podané interpelace. Obdržené interpelace se navíc kreslí jen komu nějaká přišla — komu žádná, tomu karta chybí úplně, bez ohledu na to, jakou funkci dnes zastává. U jmenovitých oznámení lobbistů se nepočítá proto, že 74 poslanců z 200 je na nule — percentil by ukazoval hlavně to, kdo v registru nemá záznam. Součet záznamů sám o sobě hodnocení není: nejvyšší počet ukazuje rekord na stránce Rekordy (viz níže).

Co web z registru neříká. Prázdno u poslance nebo zákona neznamená nic — 248 z 330 tisků nemá jediné oznámení a poslanec bez záznamu není o nic podezřelejší ani čistší než ten se záznamy. Web z registru nepočítá žádné skóre ovlivnitelnosti ani index vlivu — to by z počtu záznamů odvozovalo vlastnost člověka — a nikdy netvrdí „za tímto zákonem stojí lobbista X": cíl, který lobbista uvedl, a výsledek hlasování o tisku stojí vedle sebe popisně, nikdy jako příčina a následek.

Rekordy. „Nejčastěji jmenován v oznámeních lobbistů" počítá jmenovitá oznámení — ta, kde byl poslanec mezi pěti či méně adresáty; hromadná oslovení celé sněmovny se nezapočítávají, protože přidávají záznam úplně všem. Takový záznam má 126 poslanců z 200. Je to počet oznámení, ne schůzek, a registr nevede, v jaké roli lobbista poslance oslovil — proto u držitele rekordu, který je členem vlády, uvádíme místo kraje jeho funkci ve vládě (nejde poznat, jestli ho lobbista oslovil jako poslance, nebo jako ministra). „Nejvíc lobbovaný zákon" počítá všechna oznámení navázaná na sněmovní tisk; aspoň jedno má 27 ze 147 zákonů tohoto období. Obojí je za celý registr, ne za zvolené okno ani za 10. volební období — registr vykazuje po pololetích a první z nich začíná 1. 7. 2025, dřív než 10. sněmovna vznikla 4. 10. 2025, takže kratší období z něj stejně vyčíst nejde. Číslo 27 ze 147 mluví o zákonech, mezi kterými se rekord vybírá; údaj výše, že oznámení nemá 248 z 330 tisků, mluví o všech tiscích včetně smluv a zpráv. Při shodě na nejvyšší hodnotě karta nikoho nejmenuje a uvede jen počet — z remízy rekordmana neurčíme.

#Interpelace

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Co je interpelace ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Interpelace je otázka poslance na člena vlády. Zákon zná dvě formy a web měří obě, ale každou jinak hluboko: u písemných zná tazatele i adresáta, u ústních jen to, kdo v bloku vystoupil. Rozdíl je v datech, ne v rozhodnutí — viz oba oddíly níže.

Písemná interpelace je sněmovní tisk druhu „Písemná interpelace". Podané = tisky, kde je poslanec navrhovatelem. Obdržené = tisky, které míří na něj jako na člena vlády; karta se kreslí, komu je tohle číslo nenulové, a chybí, komu je nula — dnes (3. 8. 2026) je nenulové u 11 poslanců.

Kdo je adresát, data neříkají přímo. Tazatele nesou strukturálně, adresáta jen v názvu tisku („…na ministra vnitra Lubomíra Metnara ve věci…"). Web ho proto páruje jménem proti členům vlády daného období a při jakékoli nejednoznačnosti adresáta neuvede — prázdný údaj je lepší než špatný. Kolik interpelací se nespárovalo, přiznává poznámka pod rekordy na úvodní stránce.

Bez percentilu a bez pořadí. Drtivá většina poslanců písemnou interpelaci nepodala, takže srovnávací číslo by měřilo hlavně to, kdo ji nepodal — ne kdo jich podal hodně. Stejný důvod jako u jmenovitých oznámení lobbistů (registr lobbování).

Při shodě rekord jmenuje všechny. Interpelací je málo a shoda na špici je běžná; vypsat všechny, kdo hodnotu drží, není výběr, nýbrž úplná odpověď. Karta proto vyjmenuje až tři jména a teprve nad tři počet jen popíše. Ostatní rekordy na úvodní stránce se drží přísnějšího pravidla, protože tam by výběr jednoho z mnoha byl náhodný.

Ústní interpelace web počítá jako vystoupení, ne jako účast. V bloku ústních interpelací se poslanci ptají členů vlády; kdo v něm vystoupil, je ve stenozáznamu, takže jde spočítat, kolikrát kdo interpeloval a kolikrát kdo odpovídal — u poslance včetně doplňujících otázek, u člena vlády včetně doplňujících odpovědí. Předsedající se nepočítá, blok řídí. Za období je to 14 bloků, 869 vystoupení od 120 poslanců a 295 odpovědí od 15 členů vlády; rekord je na stránce Rekordy. Na rozdíl od času u pultíku sem patří i člen vlády bez poslaneckého mandátu — blok je o vládě, ne o Sněmovně.

Pozor na zažité „interpelační pátky": v tomhle období připadlo 7 bloků na čtvrtek, 4 na pátek, 2 na středu a 1 na úterý, proto mluvíme o blocích, ne o dnech v týdnu.

Nic víc z toho nevyčteme. Za prvé to není docházka: PSP pro tohle období nezveřejnila losování, takže kdo byl vylosován a nedostavil se, nejde od nevylosovaného rozeznat. Za druhé neříkáme, kdo koho interpeloval — adresát je v datech pouze v oslovení uvnitř projevu, a dohadovat ho z textu by bylo tvrzení, ne měření. Vysoký počet odpovědí u člena vlády tedy znamená, že hodně odpovídal; neznamená, že byl nejvíc dotazován, ani že ostatní nechodili.

Proto tu není žádná „účast na ústních interpelacích". Karta, která ji 9. 8. 2026 počítala jako podíl bloků, na kterých člen vlády vystoupil, byla zrušena: ten podíl neměří jeho účast, protože o tom, jestli na něj přijde řada, nerozhoduje on, ale los. „0 ze 14 bloků" u ministra, na kterého se nikdo nezeptal, a u ministra, který nepřišel, je totéž číslo — a to je přesně ten druh tvrzení, který se z těchhle dat udělat nedá.

#AI shrnutí

Na několika místech webu stojí text, který nenapsala sněmovna, ale jazykový model (Claude) — vždycky je označený a vždycky vzniká shrnutím jednoho konkrétního dokumentu z psp.cz, na který u něj vede odkaz. Model si nic nedohledává a nemá jiný zdroj než ten dokument.

Jednotlivé hlasování proto AI shrnutí nemá: jeho jediným textem je 70znakový název plný zkratek a shrnutí z něj jen opakovalo název bodu pořadu. Shrnutí má zákon (na své stránce a u bodu jednacího dne) a pozměňovací návrh (i u hlasování o něm).

Jméno zákona a jeho shrnutí

Nadpis stránky zákona a jeho jméno v seznamech i na úvodní stránce není úřední název tisku. Úřední název zní „Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů" a čtenáři neřekne, o co jde; web proto zákon pojmenovává jednou větou z jeho důvodové zprávy — textu, který k návrhu píše sám předkladatel a psp.cz ho zveřejňuje u každého tisku. Z téhož podkladu vzniká i shrnutí pod nadpisem a zařazení do tématu. Úřední název na stránce zůstává, hned pod nadpisem, aby šlo ověřit, že jde o týž tisk.

Do 28. 8. 2026 vznikalo shrnutí zákona jen z úředního názvu. Model z něj obsah poznat nemohl a poctivě to přiznával: ze 152 shrnutí jich 120 obsahovalo větu, že „z názvu tisku nelze určit", co se mění. Ta shrnutí jsou pryč.

U 4 tisků ze 154 důvodová zpráva chybí (psp.cz u nich zveřejnil jen PDF, nebo je dokument rozpočtovou přílohou). Takový zákon jméno ani shrnutí nedostane a web u něj ukáže úřední název — méně srozumitelný, ale pravdivý.

Pozměňovací návrhy

Věta u každého pozměňovacího návrhu vzniká shrnutím odůvodnění z dokumentu návrhu, který je na psp.cz ke stažení — odkaz na něj je u každého řádku. Odůvodnění píše předkladatel návrhu.

Takhle se popisuje každý návrh, u kterého web ví, o jaký dokument šlo — i ten, u něhož psp.cz vlastní popis uvádí. Míchat obojí by dalo seznam, kde je půlka řádků čitelná věta a půlka řetězec typu „Chytrá reforma 1.3", aniž by čtenář poznal proč. Vlastní popis z psp.cz se použije, jen když si model nebyl jistý.

Kdy shrnutí vzniká

Shrnutí se počítá dopředu, ne při zobrazení stránky. Běží dávkově po každém načtení dat a ukládá se do databáze; stránka pak jen čte hotový text. Nikdy tedy nevzniká „za běhu" a dvěma čtenářům se nemůže zobrazit jiný.

Bez dostatečné jistoty modelu se shrnutí negeneruje — a řádek pak žádné shrnutí nemá. To je záměr: prázdno se pozná, chybný výklad zákona ne. Model má také zakázáno přebírat, jak návrh hodnotí jeho vlastní předkladatel; důvodová zpráva je jeho text, takže v ní stojí, že návrh „zefektivní" nebo „zjednoduší" — to jsou jeho tvrzení, ne popis změny. Shrnutí je vždycky jen pomůcka k orientaci; závazné znění je na psp.cz a odkaz na něj je u každého záznamu. Když se shrnutí a primární zdroj rozejdou, platí psp.cz.

#Rekordy

Stránka Rekordy sbírá extrémy 10. období na jedno místo. Většina čísel jsou prosté maximum a minimum z dat popsaných výš — tady je jen to, co se počítá jinak, než by čtenář čekal.

Hlasování o pořadu schůze

Než se sněmovna dostane k projednávání, musí schválit pořad schůze — a o tom se dá hlasovat opakovaně. Modul počítá hlasování nazvaná „Pořad schůze"; v tomhle období jich je 723 na 51 dnech a všechna jsou vedená jako procedurální, takže filtr stojí na přesném názvu, ne na odhadu. Vedle počtu uvádíme, kolik hlasování o věci samé ten den bylo — nula znamená, že se jednání nepohnulo dál než ke sporu o program.

Neříkáme tomu obstrukce. Blokovat pořad schůze je legitimní nástroj menšiny a z dat nepoznáme, co za tím stálo: může jít o cílené zdržování i o věcnou neshodu na tom, co se má stihnout. Uvádíme počty a soud necháváme na čtenáři — táž hranice, u které web nepočítá skóre vlivu ani „nečekané shody".

Jednací den není kalendářní datum

Když schůze přetáhne půlnoc, PSP zapíše hlasování po půlnoci pod následující kalendářní datum. U modulu Nejdelší jednací dny proto hlasování před šestou ranní připisujeme dni, kdy schůze začala.

Bez toho by vznikl falešný rekord: 6. 5. 2026 by vyšel na 21 hodin, protože by se k němu přičetl konec schůze z 5. 5. (hlasování v 00:51). Ve skutečnosti se 5. 5. jednalo od 14:02 do 00:51 a 6. 5. od 09:03 do 22:00. Takto dotčených je 26 hlasování na pěti datech — a jsou to přesně ty dny, které se perou o první místa. Hranice šesté hodiny je kalibrovaná: nejpozdější noční hlasování období padlo v 01:09, nejranější denní v 09:01.

Dělení dnů se tím liší od stránky Jednací dny, která jde podle kalendáře. Je to vědomé — tam je den záznamem, tady měřenou veličinou.

Měříme rozpětí hlasování, ne délku jednání

Otevřená data nevykazují, kdy schůze začala a kdy skončila — jen časy jednotlivých hlasování. „Nejdelší jednací den" proto znamená od prvního po poslední hlasování. Skutečné jednání začalo dřív a skončilo později. Dlouhý den může znamenat věcně náročný pořad i vleklou rozpravu; z dat to nerozhodneme, proto to netvrdíme.

Pozměňovací návrhy

Modul Tisky s nejvíce pozměňovacími návrhy počítá písemně vložené pozměňovací návrhy u tisku. Otevřená data neevidují, zda byl návrh v rozpravě platně podán ani jak se o něm hlasovalo — číslo měří aktivitu kolem tisku, ne počet hlasovaných návrhů.

U části hlasování víme, o kterém návrhu se hlasovalo — ze stenozáznamu. Otevřená data tuhle vazbu neevidují a evidovat nebudou: dokumenty a hlasování v nich nespojuje nic (u jednoho tisku 42 dokumentů proti 83 hlasováním). Označení, pod kterými zpravodaj nechává hlasovat, ale zazní nahlas a protokol je zapisuje — spolu s tím, čí návrh to je a co dělá. Bereme tedy vystoupení, které hlasování bezprostředně předchází, a čteme z něj označení, někdy číslo dokumentu a jednu větu o obsahu.

Číslo z protokolu samo nestačí. Aby se hlasování napojilo na konkrétní dokument, musí to potvrdit ještě příjmení nebo věcný popis; jinak řádek nese jen to, co zaznělo, a je to u něj napsané. Ze 119 hlasování, kde vyslovené číslo sedlo na dokument téhož tisku, jich touhle branou prošlo 100 — u zbytku zpravodaj v jedné větě jmenoval víc návrhů nebo oznamoval, že se o něčem nehlasuje. Celkem má takový údaj 235 z 398 hlasování o pozměňovacích návrzích; u zbylých zpravodaj mluvil tak, že se z toho označení vyčíst nedá, a řádek zůstává bez popisu — stejné pravidlo jako u vazby hlasování na tisk.

Věcný popis návrhu bereme z psp.cz a citujeme ho doslova. V otevřených datech není: sloupec s názvem dokumentu je u písemných pozměňovacích návrhů prázdný ve všech 9 223 řádcích napříč obdobími a dokumentace PSP to připouští. Na stránce tisku ho přitom psp.cz publikuje ve sloupci Popis a píše ho sám předkladatel — odtud ho stahujeme a beze změny přenášíme na řádek hlasování, u kterého o tom návrhu padlo rozhodnutí. Nic z něj neodvozujeme a chybějící popis ničím nedoplňujeme: 257 z 571 návrhů tohoto období (45 %) ho nemá vyplněný a řádek to přizná. Obsah takového návrhu je jen v přiloženém dokumentu, na který vede odkaz.

Autora návrhu data nesou, a to u všech vložených návrhů tohoto období. Ukazujeme ho ve dvou podobách: pod modulem jako přehled, kdo návrhy vkládá napříč tisky, a na detailu zákona jako výčet poslanců, kteří chtěli změnit právě ten zákon. Jednotkou je pokaždé písemný návrh, tedy jeden vložený dokument (týž, jaký stojí jako řádek ve výpisu návrhů u zákona), nikdy „počet prosazených změn". Jeden návrh může nést víc změn, a naopak k jednomu tisku podá poslanec i několik návrhů.

Čísla na obou místech se liší záměrně: tady je výpis omezený zvoleným rozsahem, na detailu zákona je vždy za celé volební období. Kdo porovnává tisk 67 na obou stránkách, vidí dvě různá čísla o téže věci — obě stránky proto svůj rozsah píšou nahlas. Do modulu vstupují jen tisky legislativních druhů, tedy ty, které mají na webu vlastní stránku.

Co na stránce záměrně není

• Nejdelší souvislá vystoupení. Otevřená data nenesou pořadí projevu ani bod, ke kterému projev patřil, takže po sobě jdoucí vystoupení téhož řečníka nejde spolehlivě spojit v jedno.
• Nečekané shody dvojic poslanců. Postavili jsme to a změřili: mezi dvojicemi napříč kluby vedou s velkým náskokem koaliční dvojice se stoprocentní shodou, což je nejpředvídatelnější fakt v parlamentu. Smysluplnější řazení by potřebovalo odvozené číslo „jak moc se ta dvojice klubů shoduje běžně" — a odvozovat z hlasování vlastnosti lidí je hranice, kterou vědomě nepřekračujeme.

#Státní rozpočet a ekonomika

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Co je schodek ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Rozpočet na stránce rozpočtového sněmovního tisku (například tisk 94) a výklad schodku ve vzdělávací sekci jsou jediná místa na webu, kde stojí čísla, která nepocházejí z psp.cz. Proto u nich vypisujeme zdroj přímo pod čísly, ne až tady.

Rozpočet je zákon jako každý jiný

Rozpočet na rok 2026 prošel Sněmovnou jako sněmovní tisk 94 a vyšel ve Sbírce jako zákon č. 38/2026 Sb. Příjmy, výdaje a schodek bereme z §1 toho zákona, rozpis výdajů po kapitolách z jeho přílohy č. 3, kterou v strojově čitelné podobě publikuje Ministerstvo financí. Nejde tedy o odhad ani o čerpání, ale o částky, které Sněmovna schválila.

Součet kapitol musí sednout na §1 a kontroluje se při každém stažení. Když se rozejde, ingest skončí chybou a na webu zůstanou předchozí čísla. Rozpočet je jediná tabulka na webu, kterou si čtenář může přepočítat z jednoho sloupce — rozejití není zaokrouhlení, ale změněný soubor.

Ukazujeme rozpočet, ne skutečné čerpání. Kolik resort nakonec utratil, vykazuje Monitor státní pokladny a je to jiná datová sada; až tu bude, přibude jako druhý sloupec. Do té doby platí, že čísla říkají „kolik má", ne „kolik utratil".

Nerezortní kapitoly ze seznamu nevyřazujeme. Státní dluh, Všeobecná pokladní správa nebo Kancelář prezidenta ministerstva nejsou, ale jsou to skutečné výdaje státu — bez nich by podíly jednotlivých resortů seděly na menším celku a byly by nadhodnocené.

Rozpis po kapitolách má jen schválený zákon. Na stránce návrhu rozpočtu proto stojí jen příjmy, výdaje a schodek z jeho § 1; mapa výdajů po kapitolách je u tisku, který zákonem prošel.

Odvozená čísla u schodku

Dvě čísla u schodku nestojí v žádném zdroji doslova a počítáme je my:

• Podíl na HDP — schodek dělený HDP posledního roku, který ČSÚ zveřejnil, a ten rok je u čísla napsaný. Rozpočtový rok ještě neskončil a jeho HDP existuje jen jako predikce; dělit schválenou částku odhadem a výsledek vydávat za fakt nechceme.
• Kolik stát vybere na 100 Kč výdajů — příjmy ku výdajům, zaokrouhleno na celé koruny.

HDP

HDP v běžných cenách bereme z otevřeného API ČSÚ (DataStat) — je to jmenovatel podílu schodku na HDP a nic jiného z ekonomických řad web neukazuje. Grafy HDP a inflace, které do 8. 10. 2026 stály u rozpočtu, jsme zrušili: o parlamentu nic neříkají.

Návrhy zákona podle ministerstev

Kolik návrhů zákona resort předložil (u ministra na stránce Poslanci), počítáme ze sněmovních tisků s vládním navrhovatelem — vládních návrhů zákona a státního rozpočtu. Otevřená data u nich vedou ministra, který návrh za vládu předložil — návrh ale podává vláda jako celek a text připravuje celý resort, takže je to údaj o tom, kdo předkládá, ne o autorství. Číslo je vždy délka výpisu zákonů toho ministerstva, na který vede.

Zprávy, mezinárodní smlouvy a písemné interpelace téhož ministra do počtu zákonů nejdou. Společný návrh dvou resortů patří ke každému z nich, proto se počty po resortech nesčítají. PSP navíc píše týž resort několika způsoby („ministr spravedlnosti" i „min. spravedlnosti"), takže zápisy sjednocujeme podle slovníku.

Rozpočet resortu nikde nedělíme počtem zákonů. Vyšlo by z toho číslo, které vypadá jako efektivita, ale měřilo by hlavně to, jak drahou agendu resort spravuje. Je to táž hranice, u které jsme zrušili index legislativní efektivity.

#Pozměňovací návrhy a jejich stav

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Co je pozměňovací návrh ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Na stránce zákona stojí každý písemný pozměňovací návrh právě jednou a nese stav — co se s ním stalo. Do 20. 9. 2026 web dělil návrhy podle toho, jestli se podařilo dohledat jejich hlasování; to je vlastnost našeho párování, ne návrhu. Teď je kotvou dokument a hlasování je jeho výsledek.

• Přijat / zamítnut (79 / 172) — sněmovna o dokumentu hlasovala a web hlasování dohledal (z čísla vysloveného zpravodajem, z usnesení garančního výboru, nebo ze stenozáznamu); řádek vede na stránku hlasování s jmenovitým výpisem.
• Nehlasovatelný (0) — podle usnesení garančního výboru odpadl přijetím konkurenčního návrhu („při schválení D je A nehlasovatelný"); vyhodnocuje se jen tam, kde usnesení směr kolize říká a konkurent prokazatelně prošel.
• Čeká na 3. čtení (211) — tisk k hlasování o návrzích nedošel. Bez hlasování, tisk skončil (1) — projednávání skončilo dřív.
• Nepřednesen (0) — dokument je v systému, ale ve 2. čtení se k němu nikdo nepřihlásil. Vložení do systému totiž není podání návrhu; návrhem se stane, až se k němu poslanec v rozpravě přihlásí. Tvrdíme to jen se čtyřmi doklady naráz: číslo dokumentu ve stenozáznamu celého období nikdy nezaznělo, tisk 2. čtení ukončil, most na tomhle tisku hlasování k dokumentům přiřazuje a žádné hlasování o návrzích nezůstalo nepřiřazené. Bez některého z nich ticho o čísle nic nedokazuje — u rozpočtu se hlasuje po písmenech, která výbor nepřevedl na dokumenty, a číslo nezazní, ačkoli se hlasovalo.
• Bez záznamu hlasování (277) — tisk o návrzích hlasoval, ale k tomuto dokumentu web hlasování nedohledal. Dvě příčiny, z dat nerozlišitelné: návrh nebyl přednesen, nebo se hlasoval pod označením, které se nepodařilo přiřadit. Není to tvrzení o návrhu, ale o hranici dat — a kontrola dat ho hlídá po tiscích, vedle počtu nepřiřazených hlasování.

Stav nikdy nevzniká odhadem: u každého je zdroj (hlasování, usnesení výboru, stenozáznam, fáze tisku) a řádek na něj odkazuje. Počet přijatých návrhů se nikde nesčítá na poslance — byla by to metrika vlivu, kterou web nedělá.

Jak úplné je párování. Hlasováním o návrzích se tu rozumí hlasování typu pozměňovací; „dohledaný návrh" znamená, že víme, o kterém označení se hlasovalo, „s dokumentem", že víme i o kterém písemném návrhu. Hlasování o návrzích: 559 · s dohledaným návrhem 460 (82 %) · s dokumentem 305; návrhů bez záznamu hlasování: 277. Zlepšuje se jen strukturálně (usnesení garančního výboru, číslo vyslovené zpravodajem), nikdy odhadem.

#Dokumenty výborů

Jak to ve Sněmovně chodí, vykládá Co dělá výbor ve vzdělávací sekci. Tahle sekce popisuje, jak to počítá web.

Výbory projednávají zákony dřív, než se o nich hlasuje v plénu, ale v otevřených datech jejich schůze nejsou vůbec — ani pozvánka, ani zápis, ani přílohy. psp.cz je zveřejňuje jako stránky sekce výboru, a odtud je bereme. Je to stejná výjimka jako u popisů pozměňovacích návrhů a důvodových zpráv: primární zdroj, jen publikovaný jako web, ne jako dump.

Všech 18 výborů. Stahujeme pozvánky, zápisy a přílohy k zápisu; čtyři výbory (mandátový a imunitní, organizační, ústavně-právní a výbor pro mediální záležitosti) na webu psp.cz vedou jen pozvánky, takže víc od nich není co stáhnout. Ze stránek výborů dál nestahujeme sekci usnesení, semináře ani oponentní zprávy, protože je psp.cz vede jinde — usnesení výborů k zákonům ale web zná z otevřených dat (dokumenty sněmovního tisku). Zvukové záznamy se nestahují, vede na ně jen odkaz. Data se obnovují jednou denně. Aktuální rozsah: 804 stažených souborů, z toho 240 se zmínkou sněmovního tisku a 111 různých zmíněných tisků.

Zákony výboru jsou ze záznamu PSP, ne ze zmínek. U každého výboru ukazujeme zákony, které mu Sněmovna přikázala (u kterých je garanční), a zákony, u kterých ho organizační výbor navrhl jako garanční a které zatím nikomu přikázané nejsou — navržený zákon, který Sněmovna přikázala jinému výboru, už na výbor nečeká. Slovo „přikázán" stojí jen u přikázaných. U přikázaného zákona je jeho stav a poslední usnesení výboru s výsledkem tak, jak ho zapsala Sněmovna („doporučuje schválit", „přerušuje projednávání"), a odkaz na dokument.

Na stránce výboru jsou PDF a DOCX téhož dokumentu jeden řádek a počítají se jako jeden dokument. Kde je název přílohy jen jménem souboru (výstup skeneru, GUID), stojí místo něj typ dokumentu a datum schůze; původní název je u originálu.

Text je strojová extrakce, ne přepis. Z dokumentů Wordu a z PDF s textovou vrstvou se čte přímo; u skenů běží rozpoznávání písma (Tesseract, čeština), které může obsahovat chyby — a my je nikde neopravujeme, protože oprava by byla zásah do citovaného dokumentu. U každého dokumentu je vidět, jakou metodou text vznikl, a odkaz vždycky vede na originál na psp.cz. Platí originál. Plný extrahovaný text se dá číst přímo na stránce dokumentu, včetně hledání se zvýrazněnými výskyty — pořád je to ale táž strojová extrakce, ne úřední znění.

Hledání nebere ohled na diakritiku, úryvek ano. Dotaz „rozpocet" najde „rozpočet"; úryvek pak ukazuje text tak, jak stojí v dokumentu, i s háčky, protože je to citace. Slovo hledáme jako začátek, stejně jako hledání zákonů a poslanců na webu: delší slovo ztratí poslední dva znaky, takže „rozpočet" najde i „rozpočtu" a „rozpočtový". Číslo hledáme celé — „67" nenajde 167. Tvary slov ale plně neshodujeme: tvar se změnou kmene („pes" a „psa") se nenajde. Postgres český slovník nemá a doplnit ho by znamenalo tvrdit o shodě víc, než co je ověřitelné; radši jednoduché a předvídatelné hledání.

Vazba na tisk je zmínka, ne projednání. V textu hledáme tři tvary — „sněmovní tisk N", „ST N" a „tisk N" — a každé nalezené číslo zapíšeme jednou za dokument. Žádné vážení kontextu, žádné skórování: věta „na rozdíl od sněmovního tisku 67" se počítá stejně jako projednávaný bod. Proto na stránce zákona stojí „zmínky v dokumentech výborů", nikdy „výbor projednal".

Co z toho neměříme: aktivitu výboru, pořadí výborů podle počtu dokumentů ani hlasování ve výboru. Hlasovací a prezenční listiny stahujeme, ale text z nich netaháme — jsou to strukturovaná data, ne text k hledání, a číst je pořádně je samostatná práce.

#Co web neměří

Výčet toho, co z čísel na tomhle webu vyčíst nelze — práce ve výborech, vládní agenda, kvalita zákonů, jednání mimo plénum, starší období a dvojice u ústních interpelací — stojí ve vzdělávací sekci: Co web neměří.

#Changelog metodiky

Změna definice metriky = nový záznam. Starší čísla v článcích a screenshotech se proto dají dohledat k definici, podle které vznikla.

8. 10. 2026

Legislativní trychtýř zrušen. Úvodní stránka místo něj ukazuje, kde zákony jsou: osm skupin podle současného stavu, součet je počet návrhů období a každá skupina vede na seznam zákonů (viz Fáze zákona). Trychtýř byl jediná odvozená metrika webu, která se nesčítala na počet návrhů. — Co se pohnulo vypisuje nové návrhy zvlášť řádkem „Nově předloženo" a hlavní a doprovodný zákon jedním řádkem, stejně jako přehled shody napříč kluby.

Hlasování má zase vlastní stránku — výsledek proti potřebné většině, jak hlasovaly kluby a jmenovitě všech poslanců. Pozice klubu má jednu definici: aspoň 70 % členů, kteří hlasovali pro nebo proti; dřív tato stránka metodiky psala „většina aktivních hlasů", ačkoli metriky počítaly se 70 %. Kluby se na stránce hlasování řadí podle podílu hlasů pro mezi přítomnými členy. — Štítek hlasování dává jedno pravidlo s pevnou předností; nově pozná hlasování o nedůvěře vládě (bod o vládě, „nedůvěra" v názvu a většina všech 200 poslanců) a fáze zákona přestává být štítkem řádku. Žádné číslo metrik se nemění.

Shoda s klubem bez pořadí, s mediánem klubu. Profil poslance i jeho sdílecí karta u shody s klubem nepíšou pořadí v Sněmovně („88. z 200"), ale medián vlastního klubu (viz Srovnání). Hodnota shody ani její výpočet se nemění; ostatní metriky pořadí ponechávají. — Schůze mají vlastní stránku s pořadem: u příští schůze navržený pořad seskupený podle čtení a druhu bodu, u proběhlé schválený pořad se stavem každého bodu (projednán, neprojednán, přerušen, neprojednatelný, vyřazen z pořadu). Seznam schůzí nahradil přehled jednacích dnů. — Jednací den už nevypisuje hlasování mimo body pořadu; vede na ně počtem v hlavičce, který je týž jako na seznamu hlasování. Posuny dne jsou jen o zákonech a krok se popisuje větou (kdo a co udělal), úřední formulace zůstává v nápovědě. Žádné číslo metrik se nemění.

Pokrytí párování pozměňovacích návrhů je živá věta v oddílu Pozměňovací návrhy, z téhož dotazu jako kontrola dat; na stránce zákona se nepíše. — Hlas oslovených poslanců u lobbingu zákona stojí jen v závěrečném hlasování a věta nad výpisem ho jmenuje; dřív web bez závěrečného hlasování bral poslední dohledané, třeba přikázání výborům. — Hlavní navrhovatel poslaneckého návrhu má jednu definici pro zákon i profil: navrhovatel vedený u tisku, jinak první předkladatel, jehož příjmením začíná zápis navrhovatele PSP.

Stránka Rekordy (dřív Data a zajímavosti) nese jen rekordy. Rekord lobbingu u poslance se jmenuje „Nejčastěji jmenován v oznámeních lobbistů", nese výhradu, že registr eviduje oznámení, ne schůzky, a u člena vlády uvádí funkci ve vládě místo kraje; jak se počítá, se nemění. — Státní rozpočet se přestěhoval ke svému sněmovnímu tisku, mapa výdajů po kapitolách je u schváleného zákona. Grafy HDP a inflace a schodek na obyvatele jsme zrušili. Žádné číslo metrik se nemění.

10. 8. 2026

U hlasování je vidět, o kterém pozměňovacím návrhu bylo. Sekce „Hlasování o zákonu" nově u 235 z 398 hlasování o pozměňovacích návrzích ukazuje označení, o co v návrhu jde a kdo ho podal. Vazba se čte ze stenozáznamu — otevřená data ji nemají — a číslo dokumentu z protokolu se přijme, jen když ho potvrdí příjmení nebo věcný popis.

Pozměňovací návrhy nesou popis od předkladatele. Detail zákona nově vypisuje jednotlivé návrhy i s věcným popisem, který v otevřených datech není a bereme ho doslova ze stránky tisku na psp.cz. U 257 z 571 návrhů období popis chybí a řádek to přizná — nedogenerováváme ho.

Sekce Hlasování zrušena, data jsou v deníku. Samostatný index i detail jednoho hlasování odešly a procedurální hlasování mimo body pořadu se vypisují v tom jednacím dni, ke kterému patří. Žádné číslo se nemění — mění se místo, kde stojí: web měl dvě různé stránky, které obě byly záznamem téhož dne. Jmenovitý rozpad jednoho hlasování po klubech a výpis odlišných hlasů tím z webu odešly; primární zdroj s nimi je na psp.cz a odkazuje na něj každý řádek.

9. 8. 2026

Vyhlášení ve Sbírce se pozná podle data vyhlášení, ne podle čísla Sbírky: PSP tentýž sloupec používá i pro délku lhůty k pozměňovacím návrhům, takže osm kroků nosilo „Sbírka 7" a šest návrhů se tvářilo jako vyhlášené, ačkoli stály u prezidenta nebo v Senátu. Dokončených zákonů je za období 17, ne 22, a délka projednávání se měří ke dni vyhlášení, ne ke dni odeslání. — Trychtýř nepočítá zamítnuté a vzaté zpět návrhy; do té doby stály v pruhu podle posledního doloženého kroku, tedy pravidlem, které sám odmítá. — Kohortou srovnání jsou poslanci s běžícím mandátem (200), ne poslanci bez štítku „málo dat" (202): bývalý poslanec pořadí nedostane, krátce sloužící náhradník se stovkami odhlasovaných hlasování ano. — Vazba hlasování na tisk se bere z bodu pořadu schůze, ne ze shody názvů: obě cesty si odporovaly u 43 hlasování a ve všech 43 měl pravdu bod pořadu (tisky 67 a 167 se oba jmenují „Novela z. — stavební zákon", takže shoda názvů je rozlišit neuměla). Napárovaných hlasování je 809 místo 556, závěrečná 28 z 28 a o pozměňovacích návrzích 396 z 396. — Ústní interpelace se měří: z bloků se počítá, kolikrát kdo interpeloval a kolikrát kdo odpovídal. Účast na bloku se ale neměří a krátce zveřejněná karta, která ji počítala, byla zrušena — o tom, jestli na člena vlády přijde řada, rozhoduje los, ne on. — LES (legislativní efektivita) byl zrušen beze zbytku, i s touhle kapitolou metodiky: sdílené skóre „dosažená fáze + 1" dělené počtem předkladatelů se dalo číst jako známka za zákonodárnou práci, ačkoli vlastní tisk má zhruba každý sedmý poslanec a vládní návrhy do něj nevstupují vůbec. — Čas u pultíku má nově pojmenovanou kohortu: držitelé poslaneckého mandátu. Číslo se nemění, metodika si v tom jen protiřečila. — Vznikly stránky Hlasování, takže 778 procedurálních hlasování mimo body pořadu už nekončí odkazem na psp.cz. (O den později se sekce zrušila a jejich výpis se přesunul do deníku — viz 10. 8. 2026.) — Pozměňovací dokumenty nově ukazují i autora: na detailu zákona za celé období, v rekordech za zvolený rozsah.

3. 8. 2026

Interpelace nově znamenají písemné: karta „Interpelace" v profilu (ústní, u všech nula) se rozpadla na „Podané" a „Obdržené" a úvodní stránka má mezi rekordy řádek za celé období. Adresát se páruje jménem proti členům vlády období; nejednoznačnost se neuvádí. Ústní interpelace tehdy zůstaly neměřené — chyběl záznam o losování, ne jednání; od 8. 8. 2026 se z nich počítají vystoupení, viz záznam k 9. 8. 2026.

31. 7. 2026

Rezerva hlasování nově |pro − kvórum| (dřív u schválených pro − kvórum + 1); věta o výsledku zní „prošel o X hlasů nad kvórum" / „neprošel o X hlasů pod kvórem" a kvórum se vypisuje jako samostatný údaj vedle počtů. — Kód K přesunut z rozpisu absencí mezi přítomnost; rozpis má nově čtyři kategorie a přibyla metrika „hlasoval aktivně". Účast se početně nemění, měnila se jen prezentace. — Srovnání přešlo z percentilu na pořadí; věty „než 100 % poslanců" tím zanikly. — Klub Motoristů se v UI zkracuje AUTO. — Tahle stránka vznikla; do té doby odkaz v patičce mířil na privátní repozitář a vracel 404.

27. 7. 2026

LES: kohorty zredukovány na funkcionáře a řadové poslance, dělení na koalici a opozici zrušeno. Tematická mapa zrušena bez náhrady.

24. 7. 2026

Percentily na profilu se zobrazují jako značka na škále s mediánem; pod mediánem se věta obrací.

#O projektu

ParlaMetr je nezávislý projekt, který převádí otevřená data Poslanecké sněmovny do podoby, ve které se dají číst. Nemá vazbu na žádnou stranu ani instituci a nefinancuje ho nikdo, kdo by měl zájem na výsledku.

Našli jste číslo, které nesedí? To je nejcennější zpětná vazba, jakou tenhle web může dostat — každý údaj je maximálně jedno kliknutí od primárního zdroje na psp.cz, takže rozpor jde doložit. Zpět na přehled.