Zápis z jednání č. 5 (3/5)
5. schůze · 19. 2. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 5“ na psp.cz ↗
1932615579863002026
10. volební období
ZÁPIS
z 5. schůze hospodářského výboru,
která se konala dne 19. února 2026 od 9.30 hodin
v místnosti č. K 306 - zasedací místnost hospodářského výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1
Přítomni: viz prezenční listina
Omluveni: Jan Bauer, Jaroslav Foldyna, Zdeněk Hřib, Martin Kupka, Bohuslav Niemiec, Berenika Peštová, Jan Sviták, Lukáš Vlček, Samuel Volpe
POŘAD SCHŮZE:
1)
Schválení pořadu schůze
Schůzi výboru zahájil a řídil předseda Radim Fiala – na úvod přečetl omluvy členů a sdělil, že všichni členové obdrželi pozvánku elektronicky do svých e-mailových schránek → vyzval přítomné k hlasování o schválení pořadu 5. schůze.
Hlasování o pořadu schůze: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 26
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274358).
2)
SR 2026 – kapitola 344 – Úřad průmyslového vlastnictví
Návrh rozpočtu představil předseda ÚPV Josef Kratochvíl – ÚPV je od roku 1919 Českým národním patentovým a známkovým úřadem, disponujícím 207 pracovními místy a ročně přináší úřad státu navíc, oproti tomu jaké má výdaje, něco mezi osmdesáti a sty mil. Kč → v r. 2025 přišlo žádostí o patent nebo žádostí o zápis ochranné známky o 20 % víc, než v r. 2024 – lze doufat, že pozitivní trend plusového rozpočtu se udrží i nadále; z hlediska rozpočtového je ÚPV navrhováno vybrat příjmy nejméně 301 mil. Kč a utratit maximálně 254 mil. Kč – osobně doufal ve vyšší výběr; většina výdajů jde na platy i přesto, že úřad má platy cca o 20 % nižší, než je průměrný plat v Praze (navrženo 188 mil. Kč), 16 mil. Kč na obnovu majetku, 46 mil. Kč na provoz a téměř 4 mil. Kč tvoří příspěvek České republiky pro Světovou organizaci duševního vlastnictví, která vede systém mezinárodních patentů – velmi přínosné pro české přihlašovatele a české podniky, kteří jejím prostřednictvím můžou dostat šanci mít patent kdekoliv na světě ve 192 zemích; pro potřebu členů byla přiložena informace o činnosti Visegrádského patentového institutu → hmatatelný doklad visegrádské spolupráce založené v roce 2016; Visegrádský patentový institut je funkčním mezinárodním rešeršním centrem pro patenty PCT → stále se nachází ekonomicky v plusu → rozpočet maličký → počet přihlašovatelů nízký.
Zpravodaj Jiří Strýček – poděkoval předkladateli a konstatoval → ÚPV rozhoduje o poskytování veřejnoprávní ochrany na vynálezy, dodatkové ochraně, osvědčení, užitných vzorech, průmyslových vzorech, designu ochranné známky, zčásti označení původu a zeměpisném označení → úřad plní především funkce národního patentového a známkové úřadu → jádrem úřadu je provádění průzkumu, které představuje vysoce specializovanou odbornou práci vyžadující vysokoškolskou kvalifikaci technického zaměření (výhodou i právnické zaměření a odpovídající jazykové znalosti); pro r. 2026 se předpokládá 600 přihlášek vynálezů národní cestou, přibližně 215 tis. evropských a patentových přihlášek a 5 tis. evropských patentů, které projdou validačním procesem pro ČR – víc než 1 tis. národních přihlášek užitných vzorů projde prostřednictvím Visegrádského patentovaného institutu; cca 8 tis. národních přihlášek ochranných známek obdrží úřad v oblasti práv na označení → v řádu stovek očekává podané žádosti o mezinárodní zápis ochranné známky do zahraničí; činnost úřadu je bohatá a podtrhuje činnost i důležitost ÚPV; ad rozpočet uvedl – obě strany kapitoly jsou dlouhodobě pozitivní → příjmy do státního rozpočtu jsou vyšší než čerpání → na r. 2026 se počítá s příjmy ve výši 301 222 051 a výdaji 254 364 567 tis. Kč, z čehož kapitálové výdaje představují zhruba 16 mil. Kč → vše podrobně vysvětleno v jednotlivých položkách rozpočtové skladby předložené kapitoly; konstatoval – rozdíl mezi výdaji v obou verzích je nižší oproti rozdílu v příjmech → bude mít pozitivní dopad pro rozpočet celkově; v závěru poznamenal → ÚPV dlouhodobě přináší do rozpočtu cca 90 až 100 mil. Kč příjmů, které převyšují výdaje → jde o konzistentní vývoj, který svědčí o stabilním a odpovědném přístupu k plnění úkolů úřadu; informoval → v kapitole je podrobně vysvětlen narůstající objem prací, který stabilně roste; v rámci zaměstnanců rozpočet nepředpokládá navýšení (aktuálně 207 zaměstnanců s průměrný platem 45 204 Kč).
V následné rozpravě nikdo vystoupili.
V podrobné rozpravě zpravodaj Jiří Strýček přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 27
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274374).
3)
SR 2026 – kapitola 349 – Energetický regulační úřad
Předseda ERÚ Jan Šefránek konstatoval – návrh SR na r. 2026 ERÚ nepokrývá plnění činností a požádal o jeho navýšení; zmínil specifický způsob financování úřadu → financovaný z tzv. poplatku ERÚ, který platí zákazníci ve fakturách za elektřinu nebo plyn → platby jsou příjmem SR a následně je samostatnou kapitolou ERÚ → z poplatku za činnost ERÚ se pro r. 2026 počítá s výběrem cca 463 mil. Kč, které skončí ve státním rozpočtu, z toho současný návrh SR v kapitole 349 předurčuje 343 mil. Kč, což nestačí na pokrytí zákonných povinností → vznesl požadavek, aby byl rozpočet navýšen na 410 mil. Kč (plně pokryto platbami z poplatků na činnost ERÚ); zdůvodnil navýšení – extrémní nárůst kompetencí úřadu v posledních letech (specifikoval) i vykonávání zcela nových činností; nepožadoval navýšení zaměstnanců, pouze navýšení rozpočtu, aby mohl úřad dostát všem závazkům → nabírat kvalifikované zaměstnance, vytvářet kvalitní nástroje pro spotřebitele (plyne z legislativní povinnosti); informoval – s ministrem K. Havlíčkem osobně diskutoval → ministr uznal argumenty a přislíbil nápravu v rámci vzneseného požadavku → současně osobně diskutoval na podvýboru HV pro ochranu spotřebitele, jehož členové konstatovali, že navýšení rozpočtu v kapitole ERÚ je důležité, nejen, pro poskytování služeb spotřebitelům; zmínil – v současné době probíhá transformace energetiky a proto je velmi důležité, aby činnost úřadu probíhala tak, jak mu zákon ukládá → uvedl příklad.
Zpravodaj Robert Teleky – poděkoval předkladateli, potvrdil informovanost ministra Havlíčka i předsedy HV a informoval o návrhu nestandardního usnesení, které v závěru přednese – počítá s diskusí → připustil i možnou změnu ve druhém čtení → sdělil, že HV má možnost zaujmout stanovisko prostřednictvím navrženého usnesení → přednesl několik argumentů k požadované úpravě rozpočtu (rozsah úřadu ovlivňující chod tuzemské energetiky i ekonomiky jako celku, narůstající kompetence vlivem aktuálního dění, vzrůstající agenda, energetická krize, probíhající transformace energetiky viz časté novely energetického zákona, včetně LEX plyn, nové kompetence v oblasti odvodů nadměrných příjmů, výplaty kompenzací dodavatelům ochrany spotřebitele, stanovení podmínek a pravidel pro nové účastníky trhu a činnosti jako sdílení akumulace či agregace flexibility, aktuálně řeší problematiku zachování provozu některých uhelných zdrojů a musí reagovat i na ohlášení ukončení teplárenských provozů) → úřad musí vše zastat bez navýšení počtu zaměstnanců → ERÚ je nenahraditelným zastáncem a poradním místem pro spotřebitele v energetice → nabízí velmi užitečné nástroje, díky nimž mohou být aktivní a ušetřit významné prostředky na účtech za energie; v r. 2024 došlo v energetickém zákoně k navýšení stropu poplatku na činnost ERÚ, který platí zákazníci v účtech za energie a v r. 2025 byl následně navýšen poplatek nařízením vlády → první navýšení poplatku po 10 letech; popsal současné schéma financování související s výběrem poplatků od zákazníků, projednávání situace v minulém vládním období až po současnost a zopakoval argumenty, které podporují zmíněné navýšení rozpočtu tak, jak bylo v úvodu diskuse navrženo předsedou ERÚ.
V následné rozpravě vystoupili:
Ivan Adamec poděkoval za upřímnost J. Šefránkovi → komentoval problematiku financování (nedostatek v řádech desítek mil. Kč vs. výše vybraných fin. prostředků od zákazníků); zmínil, že ERÚ bude zpracovávat nový tarifní systém → v oblasti energetiky, současně i do budoucna, se dá očekávat nejednoduchá situace; současný stav financování úřadu označil za aroganci a ignoranci momentální vlády → předkládaný návrh rozpočtu nepodpoří; sdělil, že je nutné si uvědomit i nárůst platů ve veřejné sféře o 7,5 % (veřejná sféra bere větší peníze než podnikatelská) → do budoucna spatřuje jako problém – vysvětlil; souhlasí s uvedeným posl. Telekym; vyjádřil se k oblasti častých novelizací energetického sektoru v minulosti i z výhledem do budoucna; doufal do budoucna v předkládání reálných rozpočtů od jednotlivých rezortů → jakékoliv změny rozpočtu v průběhu roku označil za nereálné;
Martin Záhoř se dotázal → v současné době je schválen Sněmovnou základní rámec rozpočtu → jestliže někde přidáme, musí být řečeno, kde se peníze vezmou; osobně disponoval informacemi o všeobecné pokladní správě → teoreticky je možné odněkud finance odebrat → za lepší řešení označil předložení návrhu na změnu v druhém čtení a nyní schválit návrh tak, jak je navržen → rozpočtovým opatřením se dá udělat jiným způsobem, který bude reflektovat skutečnou situaci → na oblasti mandatorních výdajů popsal, jak by se dalo postupovat;
Jan Šefránek reagoval → navýšení, které úřad požaduje, je plošně na platy, investice i provoz; požádal o vystoupení kolegyně, jež je správkyní rozpočtu ERÚ;
Martina Janíčková (vyšší rada), Oddělení veřejných zakázek a financování upřesnila → požadavek na navýšení se týká investic cca o 20 mil. Kč, provozu cca o 17 mil. Kč a platů o celkem víc než 30 mil. Kč;
Martin Záhoř reagoval → navýšení platů rozumí, zajímal se o investice → jsou v současné době nezbytné?, disponuje ERÚ rezervním fondem a příp. v jaké výši?;
Martina Janíčková upřesnila → rezervní fond je ve výši 0 Kč → úřad disponuje nároky z nespotřebovaných výdajů ve výši necelých 10 mil. Kč; porovnala hospodaření s r. 2025 → provozní výdaje 65 mil. Kč, nyní 51 mil. Kč → investice 17 mil. Kč, nyní 4,6 mil. Kč → v nárocích k dispozici 19 mil. → věci, které je nutné udělat – nová centrální infrastruktura sítí 4 až 5 mil. Kč, nové servery plánované na 9 mil. Kč, ale ceny technologií rostou (bude nedostačující) → původně bylo v rozpočtu zajištěno, změněno přepracováním nové vlády; nutné je vybudovat samoobslužný portál, provést technické zhodnocení/úpravy datového portálu z cenového srovnávače → v rámci jednotného informačního systému zajistit kybernetickou bezpečnost → tak, jak je nastavený rozpočet nyní, nebude možné vše zabezpečit;
Radim Fiala shrnul → všichni máme na svých složenkách to, že platíme ERÚ peníze, které ale putují do státního rozpočtu a teprve ze státního rozpočtu se převádí ERÚ → nezpochybnil šetření, ale situace, obzvlášť dnes, kdy se řeší problémy s uhelnými elektrárnami (může být velmi složitá), bude role ERÚ nezastupitelná → na úřad bude spadat více povinností a tlak více rozhodovat → vysvětlil; navýšení o 50 až 70 mil. Kč nepovažuje za velký problém, pokud ERÚ bude fungovat dál, bude dělat to, co po úřadu stát požaduje, včetně rozhodnutí, která můžou zmírnit problémy, jež se v energetice očekávají – uvedl příklad; podpořil návrh upozornit prostřednictvím usnesení HV na nedostatečné financování a současně by podpořil i PN podaný při druhém čtení – vysvětlil; porozuměl navýšení rozpočtu a současně apeloval na hledání zbytných výdajů, např. vydat se cestou digitalizace s cílem ušetřit personální kapacity → souhlasí s dobře placenými zaměstnanci ve státní sféře, ale ve spojení s digitalizací/elektronizací je možné eliminovat počty potřebné pracovní síly a zbylé finance následně přetransformovat na lepší ohodnocení nezbytné pracovní síly;
Ivan Adamec komentoval předložený návrh rozpočtu → základní parametry jsou schváleny, pokud je vůle někde přidat, musí se někde ubrat → přesouvat řešení nedostatku financí na rozpočtový výbor označil za amatérské, chybu musí napravit vláda, která rozpočet vypracovala/schválila; stručně komentoval zaměstnaneckou politiku ERÚ v minulosti, současnosti i možné budoucnosti, včetně finančního odměňování;
Jan Šefránek reagoval → osobně zastává post předsedy úřadu od r. 2025 → je mu znám požadavek od předchozího vedení na personální navýšení o 30 míst → zastává názor menší kvantity a větší kvality, včetně zefektivňování činností úřadu (digitalizování, datový portál apod.) → v současné době disponuje úřad 284 zaměstnanci;
Martin Záhoř upřesnil dotaz → na rozpočtovém výboru zaznělo, že jedna z organizací chtěla navýšení o 8 mil. Kč a na rezervním fondu měli 80 mil. Kč → v souvislosti s uvedeným považoval navýšení za oprávněné;
Radim Fiala souhlasil s posl. Záhořem → důležité je hledat rezervy uvnitř organizace a až následně žádat o pomoc;
Michal Kučera souhlasil s řešením, jak uvedl předseda HV (usnesení + PN) → odůvodnil – HV musí reflektovat potřeby nejen úřadu i obecně průmyslu a ne vždy musí mít identické stanovisko s tím, co přichází z vlády → i v minulosti platilo, že právě HV má být tím, kdo akcentuje odborné stanovisko/hospodářský pohled;
Patrik Pařil položil dotaz – chystá se modernizace/digitalizace žádostí o licence? – aktuálně považoval za zastaralý → nutné zefektivnění;
Jan Šefránek příklad uvedený posl. Pařilem označil za oblast, která je také cílem změn;
Robert Teleky shrnul dosavadní projednávání → oblast energetiky označil za „běh na dlouhou trať“ → řešení nastolené předsedou HV (usnesení HV + PN) podpořil;
Radim Fiala odůvodnil navržené řešení (usnesení HV + PN) → přijatým usnesením upozorní HV na situaci, možná dojde i k hledání řešení, ale ke skutečné změně dojde až v druhém čtení – dovysvětlil;
V podrobné rozpravě zpravodaj Robert Teleky přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 28
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274360).
4)
Zpráva o činnosti a hospodaření ERÚ a Národní zpráva ERÚ o elektroenergetice a plynárenství v České republice 2024 – sněmovní tisk 27
Předseda ERÚ Jan Šefránek – poděkoval za konstruktivní diskusi i přijaté stanovisko v rámci předchozího bodu a přešel k informacím o Zprávě; r. 2024 měl významný dopad na celý energetický trh → novela LEX OZE II přinesla řadu nových činností, aktérů v energetice obecně (komunitní energetika, sdílení elektřiny, energetická společenství a s tím související vytvoření elektroenergetického datového centra) → nové účastníky a činnosti musel úřad v krátkém čase transponovat do prováděcích předpisů (vyhlášky, cenové výměry), což ovlivnilo činnost ERÚ i činnost všech aktérů v energetice → jednalo se o další krok v rámci transformace energetiky, kde byla posílená decentralizace, demokratizace i větší zapojení všech účastníků trhu → úřad se podílel na dalších úpravách energetického zákona (obratem následovala LEX OZE III a LEX plyn); r. 2024 byl z pohledu regulace → úřad finalizoval metodiku cenové regulace (základní dokument regulačního úřadu) – stanovuje základní rámec, podle kterého se reguluje elektroenergetika plynárenství na pětileté regulační období (konkrétně r. 2026 až 2030) → bylo složité, jak nastavit adekvátně podmínky pro efektivní transformaci energetiky, která vyžaduje obrovské množství investic, související s připojováním zdrojů a obecně s decentralizací → ERÚ musíme klást velký důraz i na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek a v neposlední řadě samozřejmě hlídá dopady na konečné zákazníky → důsledkem vytvořeny nové prvky v metodice cenové regulace, posilující činnost a kontrolu úřadu (efektivní zacílení investic, které provádí jednotlivé distribuční/přenosové společnosti); současně úřad pokračoval v dlouhodobém projektu – změna tarifní struktury (v době zásadních změn energetiky nezbytně nutné) → cílem ERÚ je zefektivnit využívání soustav a uvolnit kapacity, které nejsou využívané (výsledkem je menší investice ze strany provozovatelů soustav, než by bylo nezbytně nutné) → od r. 2027 bude tarifní struktura pro hladiny velmi vysokého napětí (průmysl, nikoliv domácnosti) → aktuálně dokončovány poslední detaily pro r. 2027 → v průběhu 03/2026 dojde ke spuštění kampaně, cílící na odběratele na daných napěťových hladinách; ad domácnosti – ke změnám dojde v následujících letech → zpočátku se očekává dobrovolnou báze – vysvětlil; nezastupitelná role úřadů je v ochraně spotřebitele → na konci r. 2024 zřetelný konec energetické/cenové krize z předchozího období a postupně zřejmější oživování maloobchodního trhu → menší objem podnětů ze stran spotřebitelů, ale v daleko složitějších případech (vysoké sankce za předčasné ukončení smluv, nevrácené přeplatky a věci souvisejí se změnou dodavatele) → protispotřebitelské aktivity některých dodavatelů vedly k tomu, že úřad v r. 2024 stanovil, do té doby rekordní sankce za porušení pravidel (14 mil. Kč) → v r. 2025 rekord překonán → úřad se zaměřuje na osvětu, vysvětlování i poskytování informací všem spotřebitelům – energetické prostředí se stává složitějším → roli ERÚ označil za nezastupitelnou; popsal srovnávací nástroj nabídek, který má úřad na internetových stránkách – denně navštíví okolo 500 zákazníků → v r. 2024 vloženy nové funkcionality, umožňující automatické načítání faktur apod. i v dalších letech je cílem zlepšování – specifikoval; s oživení trhu byl zaznamenán i nárůst spotřeby – vysvětlil na příkladu spotřeby plynu; předkládaná zpráva obsahuje i informace o hospodaření úřadu → upozornil – obrovské částky nárůstu výdajů a příjmů neodpovídají provozu úřadu, ale souvisí s novou kompetencí – zpráva odvodů a kompenzací → nově, na základě zmocnění v daňové oblasti, je ERÚ správcem odvodů → položka, která putuje do státního rozpočtu.
Zpravodaj Robert Teleky sdělil – zpráva popisuje činnost ERÚ v r. 2024 v kontextu transformace české energetiky a konce energetické krize; zásadní energetickou událostí bylo přijetí novely energetického zákona LEX OZE II – novela umožnila sdílení elektřiny a pro fungování úřadu v praxi byla nezbytná rozsáhlá úprava vyhlášek a dalších předpisů; s transformací energetiky je spojen masivní nárůst decentrálních zdrojů, aby soustavy vysoké tempo decentralizace dokázaly absorbovat, jsou nezbytné investice do jejich modernizace a rozvoje; soubor závazných pravidel, kterými regulátor nastavuje základní rámec pro regulaci subjektů elektroenergetice a plynárenství, představuje metodika cenové regulace na metodice pro nové (6.) regulační období; úřad v průběhu roku 2024 intenzivně pracoval a probíhaly i rozsáhlé konzultace nejen v rámci zákonných povinností; konec energetické krize potvrdila data o spotřebě (po několika letech kontinuálních poklesů vzrostla spotřeba plynu i spotřeba elektřiny vykazovala růst napříč všemi kategoriemi odběratelů); shrnul ze zprávy „prospotřebitelskou“ oblast; v r. 2024 dodržel úřad veškeré zákonem stanovené parametry; v závěru upozornil na násobné navýšení příjmů i výdajů, které nevypovídá o samotném hospodaření úřadu – je výrazně ovlivněno nově svěřenou agendou odvodu nadměrných příjmů výrobců a kompenzací dodavatelů.
V následné rozpravě vystoupili:
Radim Fiala položil dotaz související se situací v ČR → stane se ČR importérem elektrické energie v letošním roce, příp. v r. 2027 a případně, jak se bude import v následujících letech navyšovat?;
Jan Šefránek konstatoval – v uplynulých dnech vydaná Zpráva za r. 2025 → ohledně statistik elektřiny a plynu je vidět, že je ČR stále exportérem → souvisí s energetickým mixem, který do budoucna bude → záleží velké řadě faktorů, které v současné době nelze jednoduše predikovat → obecně platí, že v určitých okamžicích výkyvu cen proudí do ČR elektřina z Evropy, zejména jde o cenové signály, kde se nevyplatí vyrábět elektřinu v našich zdrojích (proudí elektřina z Evropy, zejména z obnovitelných zdrojů) → je žádoucí, aby došlo k posílení přenosových přeshraničních soustav ze strany ČEPSu – označil za důležité a neméně důležité, je mít do budoucna energetický mix, který zajistí soběstačnost v rámci ČR (v kompetenci MPO), případně státní energetické koncepce;
Ivan Adamec konstatoval → ČR je ekonomickým importérem dlouho; vyjádřil se k posílení přenosových soustav v rámci hospodářské strategie; komentoval směr, nastavený Evropskou komisí před lety, kdy byla schválena „zelená politika“ (přechod na nízkoemisní energetiku, tzv. Green Deal) z pohledu aktuálního klimatu → za potřebné považoval udržet si zdroje co nejdéle – vysvětlil; připomněl debatu vedenou při zavádění LEX plynu, konkrétně PN týkající se převzetí zdrojů, které nechce provozovatel z ekonomických důvodů provozovat; připustil důležitou roli ERÚ jako dozorce – čím více se snižuje zisk vlastníků, tím je menší ochota zdroje provozovat; odkázal na statistiky předložené v minulém vol. období Martinem Ďurčákem (ředitel ČEPS), uvádějící, že okolo r. 2030 bude ČR dovozcem, ale pokud se nic nepřihodí; kritizoval rozpočet MPO ze strategických důvodů v rámci dostavby Dukovan – vysvětlil; pokud chce ČR vyrábět nízkoemisní proud, moc možností není → uhlí, bez prolomení limitu, má na dalších 30 let bez problémů, možná i víc, ale plyn ne, ten bude ČR dovážet → plyn z hlediska nízkoemisní energetiky označil za zoufalý pokus – popsal ekologickou stopu plynu při spalování, problémy při jeho těžbě apod. → varoval před budoucností;
Jan Šefránek doplnil – aktuálně je diskutován komplexnější pohled výroby elektřiny, díky čemuž se nabízí i více řešení → osobně zastává obavu z teplárenství, které není komplexní → jde o lokální problém → může se ukazovat, že určité provozy v teplárenství, které nezachytí transformaci a nejsou připraveny, mohou, do budoucna, vyvolávat problémy (dnes již Kladno) → jedná se o menší provozy a pokud tyto do budoucna budou, může přibývat problematických lokalit, což může vyvolat problém v teplárenství, a to je něco, co musí ERÚ ohlídat → úřad má k dispozici nástroje, ale ty nejsou bezbřehé a vždy bude nezbytné lidem/spotřebitelům teplo dodávat; závěrem označil teplárenství za složitější problém, než výroba elektřiny;
Igor Červený s uvedeným ohledně energetiky a uzavírání uhelných elektráren souhlasil → pro připomenutí sdělil – Německo odstupuje od uzavírání uhelných před rokem 2030 (v r. 2028 k uzavírání nedojde) a je vůle uhelné elektrárny udržet i po roce 2030 do tzv. druhého okruhu, pokud by obnovitelné zdroje nefungovaly tak, jak se dá očekávat; informoval – Španělsko vydalo počátkem minulého týdne zásadní prohlášení skrze energetickou společnost, která nese odpovědnost za cirkulaci energie ve Španělsku → po blackoutu zjistili, že pokud nebudou energetický mix sanovat plynovými elektrárnami a dalšími možnostmi, zažijí během roku 5 blackoutů → potvrdil, jak již uvedl posl. Adamec, že je nutné bojovat o to, aby ETS I a ETS II se změnilo, jinak hrozí energetická chudoba;.
Miroslav Krejčí vrátil se k diskusi o nákladech a rozpočtu ERÚ → zmínil soutěžení serverů v době před 3-4 lety – je zřejmé, že veřejná zakázka za jednotky milionů směřovala na dodavatele/výrobce DELL → neočekával reakci, pouze pro informaci uvedl – tak, jak IT oddělení úřadu soutěží nebo poptává servery je předpoklad, že i nyní pro servery, na které chybí peníze, bude situace obdobná → tři roky staré zadávání bylo výhradně na servery DELL, čímž nedošlo k volné veřejné soutěži a DELL prodal servery za tolik, za kolik chtěl - chyběla konkurence mezi výrobcem serverů → pokud bude vůle soutěžit servery, doporučil, aby šlo o otevřené řízení pro všechny velké výrobce, čímž dojde ke snížení nákladů, třeba i o 50 % oproti stavu, kdy soutěžit nemusí → zda soutěž proběhne nebo ne rozhoduje zadávací proces – jak bude nastaven → doporučil pohlídat; z pozice toho, že byl dva roky ředitel státní organizace doporučil → pokud organizace potřebuje peníze navíc, je dobré detailně zdůvodnit, proč přibyly nové činnosti, které zákon ukládá + kolik je potřeba financí pro naplnění daných činnosti → obecné žádosti tak, jak zde byly uvedeny, přijímají běžní občané velmi nelibě;
Ivan Adamec reagoval na sdělené posl. Červeným → komentoval kroky Německa v rámci emisních povolenek → zavzpomínal na začátek energetická krize i začátek války na Ukrajině v souvislosti s postojem evropských lídrů 27, kdy bylo diskutováno zrušení Green Dealu, povolenek apod., postoji ČR i ostatních zemí; popsal vznik i průběh proběhlé energická krize, která prokázala problematiku energetického trhu plošně (především v oblasti plynu, po odstavení ruských plynovodů); situace pro ČR i řadu zemí v okolí označil do budoucna za nepříjemnou z důvodu přechodu na nízkoemisní energetiku, které bude nedostatek → v důsledku dojde k deformaci trhu, cena se dostane do astronomických hodnot a země budou bez elektřiny → je nutné, ze strany státu, ohlídat, aby se ČR nedostala do takového systému; aktuální prodej přes hranice, nákup přes hranice označil za ekonomické věci, pro ČR výhodné → existují i internetové programy, které ukazují jednotlivé toky, kde a jaká země co spaluje, jak vyrábí proud apod. – situace není ani dnes jednoduchá; v případě zachování emisních povolenek, dvojky v Evropě a ČR je nepřijme, nastane odlišná situace, kterou následně podrobně popsal, včetně možných dopadů na ČR → důležité je v předstihu vybalancovat postoje, sehnat spojence, kteří za námi budou stát → podotkl, že situace v Evropě se mění, hraje Česku do karet, ale podstatné je jednat a především vyjednávat; v závěru podotkl → Němci nejenom podvádějí a říkají něco jiného, než dělají, ale začali dotovat výrazně cenu elektřiny – vysvětlil;
Igor Červený stručně reagoval na uvedené posl. Adamcem a doplnil → v minulém týdnu vydala Obchodní a průmyslová komora Německa jednoznačnou deklaraci, že kdyby se měly naplnit klimatické cíle do r. 2030 až 2040, tak jenom Německo na energetickou infrastrukturu, aby bylo schopno vyrovnávat OZE, potřebuje pět bilionu euro (tj. 47 % veškerých ročních investic soukromého a státního sektoru – žádná nemocnice, dálnice → nemyslitelné) → z uvedených důvodu i M. Schulz obrátil → rezonovalo i v Evropě → v Bruselu vyvolalo opačné emoce (naopak zpřísnění cílů do r. 2040) → osobně považoval za nesmyslné; mantrou nynější vlády je, že ETS nebudeme implementováno, ale neznamená to, že nebude ČR bojovat, aby ETS v Evropě bylo → stávající výsledek je jednoznačný – odložení na r. 2028 je vůle odložit na r. 2030 a čeká se na novou komisi, která k problému bude přistupovat se selským rozumem a nezničí se ekonomika ČR;
V podrobné rozpravě zpravodaj Robert Teleky přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 29
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274356).
5)
SR 2026 – kapitola 375 – Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Návrh rozpočtu představil ředitel sekce SÚJB Michal Merxbauer – výdaje rozpočtu pro r. 2026 činí 601 314 593 Kč, příjmy rozpočtovány ve výši 236 161 000 Kč → příjmy rozpočtově pro r. 2026 vyšší, než tomu bývalo v posledních letech jsou dlouhodobě stabilní a pro SÚJB předvídatelné → vycházejí z tzv. správních a udržovacích poplatků podle atomového zákona, díky čemuž si úřad udržuje mimořádně vysoký podíl vlastních příjmů na financování své činnosti (cca 40 % celkových výdajů kapitoly) → návrh rozpočtu výdajů vychází zejména ze základních požadavků a nutnosti zajistit odborně kompetentní a kapacitně dostatečný výkon státního dozoru při všech klíčových procesech, které budou v nadcházejících letech probíhat (aktivity spojené s naplňováním usnesení vlády o výstavbě nových jaderných zdrojů v lokalitách Dukovany a Temelín, včetně přípravy regulace malých modulárních reaktorů, dozorovou činností související s přípravou hlubinného úložiště, případně rozvojí nukleární medicíny) → výkon všech základních a zákonných kompetencí úřadu v r. 2026 bude zajišťovat 256 zaměstnanců (228 zaměstnanců ve služebním poměru, 28 zaměstnanců v pracovním poměru) – všichni pokrývají odborné a inspekční činnosti úřadu napříč oblastmi jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, havarijní připravenosti a kontroly nešíření zbraní hromadného ničení v celém portfoliu činnosti SÚJB, ať už jde o jadernou, chemickou či biologickou oblast → podpůrné činnosti úřadu zajišťuje nyní pouze 15 % z celkového počtu zaměstnanců; výdaje úřadu jsou tvořeny z 46 % osobními výdaji v nominální výši 277 mil. Kč a z 37 % programovými výdaji ve výši 222 mil. Kč – nejvyšší položkou programového financování je transfer zřízené organizace tzv. Státní ústav radiační ochrany vědeckovýzkumné instituce → naplnění úkolu daných jen zřizovatelem v rámci další činnosti – nominálně se jedná o 170 mil. Kč (76,3 % celkových programových výdajů); kapitálové výdaje (součást programových výdajů) pro r. 2026 rozpočtovány v celkové výši 38 mil. Kč – nejvýznamnější položkou je pořízení tzv. specializovaného měřícího vozu v rámci obranných výdajů státu v hodnotě 16 mil. Kč → další významné investiční výdaje se týkají pořízení specializovaného softwaru, výdajů na monitorovací radiační síť a opravy budov → v rámci střednědobého výhledu pro r. 2027 a 2028 a plnění souvisejících úkolů s přípravou výstavby nových jaderných zdrojů, aktivit spojených s licencováním nového paliva (alternativního paliva) pro jaderné elektrárny, v oblasti radiační ochrany, v oblasti zavádění nových technologií a v medicíně konstatoval, že celkový přidělený limit, v rámci střednědobého výhledu, není dostatečný – bude muset být předmětem dalšího jednání s MF v následujících letech; v závěru zdůraznil → kvalitní, odborně vybavený a nezávislý státní dozor je nepostradatelný pro bezpečné využívání jaderné energie a úspěšnou realizaci strategických projektů ČR → návrh rozpočtu na r. 2026 skutečnosti zohledňuje v rámci možností daných základním rozpočtovým rámcem → úřad dlouhodobě uplatňuje maximální efektivitu – provozní výdaje drží na velmi nízké úrovni a v široké míře využívá vlastní nároky z nespotřebovaných výdajů a také rezervní fond.
Zpravodaj Roman Kubíček konstatoval → pan ředitel Merxbauer popsal veškeré rámce rozpočtu kapitoly velmi podrobně → do budoucna je zřejmý velký personální nárok související s činností úřadu – zabezpečení prostředků pro nábor kvalitních pracovníků a především udržení úřadu; souhlasil s finančním rámcem → v případě akcelerace výstavby nových zdrojů a malých modulárních reaktorů se bude nárok na rozpočet stupňovat; předpokládal, že nový ředitel povede na uvedená témata diskuse s ministerstvem financí a potřeba, která bude do budoucna potřebná, v rámci zachování energetické bezpečnosti a stabilnosti, bude pro hospodářský výbor tématem k tomu, aby podpořil činnost SÚJB.
V následné rozpravě vystoupili:
Radim Fiala položil dotaz související s výstavbou Dukovan → plánuje úřad do budoucna úspory v oblasti pracovní síly v rámci např. softwarového vybavení, digitalizace apod.?;
Michal Merxbauer reagoval – za poslední dva roky se úřad dostal v oblasti digitalizace z posledních míst ve státní správě na místo první → SÚJB disponuje 100 % digitalizovaných agend, ale současně je množství agendy, kde digitalizace není možná (dokumentace k výstavbě elektrárny) → v oblasti efektivity dosáhl úřad v tuto chvíli určitého rámce a bude v digitalizaci pokračovat → nový předseda SÚJB, který se 18/2 ujal funkce, bude v daném směru pokračovat; ad personál – úřad se dlouhodobě potírá s problémem zaměstnance najít → dlouhodobě pracuje pod heslem, že potřebuje kvalitu, nikoliv kvantitu → úřad vyvíjí extrémní snahu držet low profile na maximum → je připravený systém dlouhodobé strategie (tzv. systém kompetenčních map), který počítá s tím, kdy lidé bude SÚJB potřebovat – musí být najati dostatečně dopředu (schopných a znalých lidí je nedostatek, úřad si je sám vychovává – jiná cesta není) → problematiku zaměstnanosti podrobněji vysvětlil.
V podrobné rozpravě zpravodaj Roman Kubíček přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 30
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274443).
6)
SR 2026 – kapitola 353 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Návrh rozpočtu představil místopředseda ÚOHS Petr Solský – celkové příjmy na r. 2026 predikovány v rozpočtu ve výši 14,1 mil. Kč (daňové příjmy 4,1 mil. Kč, nedaňové příjmy 10 mil. Kč – převážně kauce vybrané za správní řízení vedené ÚOHS); úroveň příjmů o 2 mil. Kč vyšší, než bylo stanoveno v r. 2025 → výdaje navrhovány v jediném výdajovém bloku (na zabezpečení plnění úkolu ÚHOS 325,409 mil. Kč), složeném z tří velkých částí → 1) výdaje na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci, pojistné a FKSP ve výši 256,722 mil. Kč, 2) věcné výdaje ve výši 50,959 mil. Kč – specifikoval a 3) kapitálové výdaje ve výši 17,722 mil. Kč (5,5 % celkových výdajů) - používané na technické zhodnocení budov, pořízení dlouhodobého hmotného majetku, příp. na aktualizaci agendového informačního systému v oblasti spisové služby.
Zpravodaje posl. Jana Bauera zastoupil Robert Teleky - předložený návrh doporučil ke schválení → je koncepčně přehledný, má jasně stanovené parametry a odpovídá základním východiskům, která byla v úvodu projednávání přednesená; ÚOHS označil za specifický odborný regulační orgán, jehož hlavním posláním není ochrana jednotlivých soutěžitelů, ale ochrana samotného soutěžního prostředí jako veřejného statku → úřad nemá žádné podřízené organizace, nevykonává hospodářskou činnost a neposkytuje půjčky ani dotace → struktura rozpočtu odpovídá; za významnou a dlouhodobě stabilní součást činnosti úřadu označil výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek; zopakoval základní číselné parametry návrhu rozpočtu → oproti předchozímu roku dochází k mírnému snížení – souvisí s úpravami v rámci návrhu státního rozpočtu (snížení provozních a kapitálových výdajů a kompenzací navýšení platových prostředků) → výdajovou stránku vnímal hospodárně a strukturálně stabilně → největší část výdajů tvoří výdaje na platy zaměstnanců (79 % celkového objemu – osobní výdaje, pojistné a prostředky FKSP ve výši 256,7 mil. Kč) → navrhovaný limit počtu zaměstnanců 255,5 a průměrný rozpočtovaný plat dosahuje 61 743 Kč – stručně komentoval oblast mzdových výdajů → výdaje na externí služby (právní a poradenské) navrženy ve výši 27,3 mil. Kč – meziroční pokles proti r. 2025; ÚOHS není provozní ani investiční institucí, hlavním nástrojem jsou odborní zaměstnanci → externí služby nepředstavují náhradu interních kapacit, ale jsou využíváni výhradně u mimořádně odborně či právně náročných kauz, zejména v případech s mezinárodním prvkem nebo při zpracování vysoce specializovaných posudků; věnoval pozornost oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti – celkové výdaje, včetně provozních a investičních dosahují přibližně 19,2 mil. Kč (prostředky vázány především na zákonné povinnosti vyplývající z právních předpisů o kybernetické bezpečnosti a na požadavky kladené na informační systémy veřejné správy, včetně projektů spolufinancovaných z národního plánu obnovy) a je u nich klíčové průběžně vyhodnocovat jejich přiměřenost a návratnost, nikoliv zpochybňovat jejich nezbytnost; závěrem konstatoval - návrh rozpočtu ÚOHS na r. 2026 je koncepčně konzistentní, odpovídá postavení úřadu jako odborného regulačního orgánu a respektuje rámec státního rozpočtu → doporučil návrh ke schválení;
V následné rozpravě vystoupili:
Radim Fiala poznamenal – na HV očekává debatu s p. předsedou ÚOHS týkající se nadnárodních korporací, které mají někdy až 400 % rozdíl mezi nákupem a prodejní cenou (obchodní řetězce), neodvádí daně a „stlačují“ české výrobce v rámci výkupních cen → doporučil se více zaměřit na uvedené subjekty a více je kontrolovat – v případě nedostatečných pravomocí si byl vědom legislativní úpravy; informoval o vůli diskutovat problematiku s p. ministrem Havlíčkem;
Marek Novák reagoval – podvýboru pro ICT se věnuje tématu, jako jsou platformy (Temu apod.), které svým způsobem dodávají zboží, jež nepodléhá nařízením, které musí plnit naši výrobci (podnikatelé) → je považováno za nekalou konkurenci a je vůle hledat řešení → osobně by byl rád, pokud se ÚOHS zapojí – jde o velké téma a ohromný objem financí;
Michal Kučera souhlasil s předřečníky → problém s chováním nadnárodních korporací na českém trhu a nutnost zakotvení kompetencí pro ÚOHS v české legislativě – vlastními slovy problematiku popsal → vnímal, že nepůjde o jednoduché řešení, již v minulém vol. období diskutováno na zemědělském výboru;
Ivan Adamec souhlasil s potřebou legislativního zásahu v rámci pravomocí pro ÚOHS v oblasti konkurenceschopnosti a trhu samotného – sdělil osobní pohled;
V podrobné rozpravě zpravodaje zastoupil posl. Robert Teleky – přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 31
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274362).
7)
SR 2026 – kapitola 374 – Správa státních hmotných rezerv
Předseda SSHR Pavel Švagr seznámil přítomné s parametry návrhu rozpočtu SSHR na r. 2026; úřad se řídí dvěma zákony → zákonem o působnosti správy a zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy; jednou za dva roky sestavuje SSHR plán pořizování státních hmotných rezerv – nyní na období roku 2026 až 2027 → z plánu vychází rozpočtové požadavky – popsal sestavování plánu → celá kapitola je součástí obranných výdajů (2 % HDP); zdůvodnil a podrobně vysvětlil výši příjmů 40 mil. Kč, výdajová část ve výši 5,283 mld. Kč → kapitola 374 je jednou z mála, která má nárůst finančních prostředků – je součástí bezpečnostního systému ČR a současně rozpočet reaguje na potenciální krizové stavy (většinou nevojenské, ale i požadavky pro ministerstvo obrany) → každá krize znamená navýšení finančních prostředků pro správu (pro lepší připravenost na budoucí krizové stavy); největší výdajová položka (3,5 mld. Kč) je určena na ochraňování zásob, především ropných produktů (ropa, nafta, benzín, letecký petrolej, zemní plyn), ochraňování průmyslových potravinových komodit – specifikoval systém → největší položku tvoří ochraňování ropy, ropných produktů a plynu – zajišťují 3 státní podniky Gas Storage v oblasti plynu, v oblasti pohonných hmot Čepro a v oblasti ropy Mero; informoval – v r. 2026 se předpokládá alokace 850 mil. Kč na pořízení státních hmotných rezerv v široké struktuře nejrůznějších položek (odstraňování povodní, elektrocentrály/energocentra, kontejnery na ubytování, stany s příhradovou konstrukcí, nosiče kontejnerů, lehátka, potravinové komodity – rýže , sušené mléko atd.) – vychází z plánu pořizování schváleného vládou; pro r. 2026 až 2027 je evidován masivní nárůst požadavků, jako reagence na minulé krizové stavy (povodně, dění kolem ropy a poučení se i ze situace na Ukrajině); provozní výdaje byly na základě požadavků MF kráceny o 24 mil. Kč – pro r. 2026 vyčleněno 173 mil. Kč – vysvětlil čeho se snížení bude dotýkat → zmínil požadavek MF na výraznou redukci početních stavů – vysvětlil možný dopad v praxi na personál → SSHR navrhuje ne snižovat, ale restrukturalizovat početní stavy správy – výsledek je neodhadnutelný, bude součástí zprávy v příštím roce na základě zúčtování; vyjádřil se k personálním parametrům – systemizace přiřkne od 1. července 2026 413 zaměstnanců (270 pracovních a 143 služebních míst) → upozornil na výrazný mix zákona o službě, s lidmi zaměstnanými podle zákoníku práce – SSHR se zabývá veškerou problematiku; ad programové financování – v kapitole alokováno 40 mil. Kč → zmínil ambice na modernizaci – naráží na přidělené finanční prostředky (nelze realizovat) → v mezích možností se udržují stávající prostory; v závěru pozval hospodářský výbor, v případě zájmu, na návštěvu prostor (sklad PHM v Heřmanově Městci a dalších, kde má SSHR např. mostní provizoria)
Zpravodajka Zuzana Ožanová uvedla – rozpočet výdajů je rozdělen do dvou specifických ukazatelů → civilní připravenost na krizové stavy a zabezpečení potřeb ozbrojených sil – vyjmenovala jednotlivé ukazatele financování; zopakovala – na základě rozhodnutí vlády jsou od r. 2024 zařazeny všechny výdaje kapitoly SSHR do průřezového ukazatele výdaje na obranu státu; výše příjmu činí 40 mil. Kč (31 mil. Kč tvoří pronájmy dočasně volných skladovacích kapacit, 5 mil. Kč prodej nepotřebného dlouhodobého hmotného majetku, zejména skladových objektů a 4 mil. Kč poskytování služeb a výrobků v rámci nájmu pohotovostních zásob) – v dalších letech se očekává pokles příjmů z pronájmu z důvodu oprav a rekonstrukcí skladových kapacit; za zajímavé označila → záměr a priorita správy je poskytování dočasně volných skladovacích prostorů, především organizačním složkám státu namísto jejich pronájmu komerčním subjektům → dlouhodobě proto správa upozorňuje na potřebu snížení výše plánovaných příjmů viz tabulka č. 6, z které citovala – rapidní pokles → požádala o bližší vysvětlení; výdaje 5,283 mld. Kč pro r. 2026 – nejsou rozpočtovány žádné prostředky EU, přestože v loňském roce, dle knihy bilance, byly využity z fondu EU prostředky ve výši 100 mil. Kč z různých zdrojů; na ochraňování a rezervace hmotných rezerv je vyčleněno 3,5 mld. Kč, na pořízení hmotných rezerv 823 mil. Kč a na běžné výdaje 72 mil. Kč; zopakovala údaje z oblasti zaměstnanosti správy → i přes snížení stavu o tři zaměstnance ve služebním poměru, dochází oproti r. 2025 k nárůstu finančních prostředků na platy (z 289 mil. Kč na 309 mil. Kč) – viz tabulka č. 4 → průměrný plat u zaměstnanců v pracovním poměru se zvýší z 36 tis. Kč na 40 tis. Kč a průměrný plat u zaměstnanců ve služebním poměru se zvýší z 53 900 Kč na 56 000 tis. Kč; v závěru požádala o podrobnější vysvětlení oblasti příjmů z pronájmu a prostředků z EU, a ad tabulka č. 3 (výdaje) – položky: nákup zboží za účelem dalšího prodeje, nájemné a stroje, přístroje, zařízení → požádala o jednotlivý rozbor.
Pavel Švagr ad příjmy vysvětlil – historicky 20 mil. Kč, následně zvýšení MF na 40 mil. Kč – pokud nebudou krize a nebude správa půjčovat, na rozpočtovaných 40 mil. Kč nedosáhne (SSHR neustále v permanentní krizové situaci) → díky tomu, že půjčuje, získává příjem, který je příjmem státního rozpočtu → pokud by r. 2026 byl klidný a nic se nebude dít, správa příjmy nenaplní → problém 40 mil. Kč je v tom, že pokud nedojde k naplnění, MF zaváže ve stejné výši výdaje → pro využití skladů probíhá spolupráce s ministerstvem vnitra při zabavování vozidel, s generálním finančním ředitelstvím, s celníky – osobně vnímal smysluplně – sklady SSHR jsou zabezpečenými sklady; ad fondy EU – v r. 2025 byla snaha využít fondy EU na zateplení v rámci Zelené úsporám, projekty skončily v letošním roce → pokud se otevře projekt Zeleným úsporám pro veřejnou správu, SSHR se zúčastní – stávající situaci vysvětlil → finanční prostředky z EU nelze dopředu plánovat; v rámci dotazu na platy pracovníků se odkázal na článek z 19/2, který uvádí, že plat na SSHR patří ve státní správě absolutně k nejnižším → odebráním tří pozic a ponecháním fin. prostředků se naplní státní navýšení platů o tarify od 1. dubna – odráží posílení platů; navýšení výdajů u zmíněných položek souvisí s nárůstem rozpočtu o 1,2 mld. Kč proti minulému období – do jednotlivých položek se promítají nárůsty nákupů materiálů (státní hmotné rezervy) → u strojů, přístrojů, zařízení jde o obdobné – jedná se o nárůsty toho, co správa pořídí; doplnil – metodicky, při srovnávání čísel, jde o rozpočet na začátku roku bez úprav, které se během roku provádí → navýšené nájemné vypadá dramaticky, ale vysvětlení je jednoduché – SSHR skladuje zemní plyn se státním Gas Storage, které se od letošního roku chová jako nájemné – opět prostřednictvím metodiky MF; vysvětlil míru podrobnosti uváděnou v rozpočtu; nákup zboží za účelem dalšího prodeje – opět jde o zboží zůstávající ve státních hmotných rezervách → pokud dojde k dodržení střednědobých výhledů dojde k navyšování o 200 až 300 mil. Kč každoročně (bude rozpuštěno v jednotlivých ukazatelích);
V následné rozpravě nikdo nevystoupil:
V podrobné rozpravě zpravodajka Zuzana Ožanová přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 32
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274364).
8)
SR 2026 – kapitola 328 – Český telekomunikační úřad
Návrh rozpočtu uvedl předseda Rady ČTÚ Marek Ebert – příjmy rozpočtovány v celkové výši 1 111 860 000 Kč, výdaje ve výši 3 430 617 000 Kč → nejvyšší položka příjmů je tvořená příjmy z využívání rádiového spektra cca 967 mil. Kč, cca 103 mil. Kč za využívání čísel – zdroje, které ČTÚ spravuje a přiděluje oprávnění podnikatelům na trhu, správní pokuty v rámci správního trestání ve výši 18 mil. Kč a příjmy ze správních poplatků 22 mil. Kč → zdůraznil – 1,9 mil. Kč příjmů je za projekt v rámci Národního plánu obnovy, kdy ČTÚ obnovuje svůj měřící systém; největší položkou výdajů 2,75 mld. Kč jsou mandatorní nároky na úhradu tzv. čistých nákladů za poskytování základních poštovních služeb → nárok držitele poštovní licence, kterým je aktuálně Česká pošta – v letošním roce by měla být tato částka vyplacená (vypláceno ve splátkách – předběžné náklady čtvrtletně, vyúčtování v pololetí) → částka podléhá notifikaci u Evropské komise, notifikace není v tuto chvíli dokončená (realizace výdajů bude vázána na schválení Evropskou komisí); částka směřující do zajištění základních služeb pro občany (tzv. univerzální služby, zvláštní ceny, cenové plány), kdy zákazníci vybraných čtyř operátorů mají nárok na 200,- Kč měsíční slevu ve vyúčtování generuje za r. 2026 ztrátu přibližně 80 mil. Kč (měsíčně putuje zdravotně handicapovýn v příslušném stupni, osobám pobírajícím dávku na živobytí) → položka je součástí výdajového rámce na r. 2026; na mzdové prostředky má ČTÚ rozpočtováno 433 mil. Kč – zdůraznil, že v mzdových prostředcích (dohodnuté s MF) jsou prostředky na zajištění budoucích aktivit v oblasti digitálního koordinátora online digitálních služeb podle nařízení DSA a zejména prostředky pro vznik nového útvaru, který by měl zajistit, že ČTÚ bude schopen zajistit dozor v oblasti umělé inteligence, tak jak předpokládá i vládou připravovaný návrh o umělé inteligenci → provozní výdaje a investice tvoří 160 mil. Kč; výdajová stránka → ČTÚ je designovaným digitálním koordinátorem – podle nařízení DSA se musí úřad připravit i na výkon dozorové role podle Aktu umělé inteligenci → bude se zaměřovat na nabírání expertních pracovníků tak, aby činnost mohl úřad vykonávat; za nejvyšší položku na straně příjmů označil poplatky za spektrum – správa spektra je to, čemu se bude úřad v r. 2026 věnovat, včetně obnovy přídělů z aukce 4G, které budou pomalu, ale jistě končit a v rámci toho by chtěl úřad stanovit povinnosti na podstatné zlepšení dokrytí území ČR v tzv. bílých místech a zlepšení kvality signálu na železničních koridorech; doplnil mezi hlavní výdajové priority patří: výdaje na financování společných programů EU a ČR, obnovu mezi systému monitorování rádiového spektra a dokončení generační obnovy softwaru, který pomáhá management spektra provádět; ČTÚ vs. ochrana spotřebitelů → vyřizuje stížnosti, podněty (ročně přibližně 20 tis. správních řízení ve věci spotřebitelských sporů) → v r. 2026 je záměr rozvinout tzv. telekomunikační akademii – vzdělávací mechanismus, kdy skupiny uživatelů (starší i školní mládež) ČTÚ edukuje v rámci služeb elektronických komunikací nebo poštovních služeb (rizika, práva, chování, využívání soc. sítí apod.).
Zpravodaj Marek Novák poděkoval předkladateli za podrobné představení návrhu; předložený rozpočet označil za ucelený, neshledal nic, nad čím by se mělo pozastavit – i nárůst proti r. 2025 byl již vysvětlen.
V následné rozpravě vystoupili:
Martin Kolovratník – požádal o upřesnění „přesoutěžení nové licence“, související s ukončováním sítě 4G, ve vztahu k bílým místům a železničním koridorům – popsal současnou situaci, přístup českých operátorů a zmínil i nedostatečnost finančních prostředků;
Marek Ebert reagoval – na jaře r. 2024 všem operátorům vydávány nové příděly kmitočtů pro pásmo 900 a 1800 MHz, v rámci níž úřad uložil povinnost na všech železničních tranzitních koridorech zlepšit kvalitu pokrytí technické úrovně ze 114 dB na 83 dB na metr (na všech tranzitních koridorech s výjimkou Praha, Česká Třebová, Ostrava a Česká Třebová Brn) → dnes je povinností operátorů – do konce r. 2030 mají splnit → ČTÚ vyčkává a nyní, v běžícím přezkumu točny pro pásmo 800, doplní poslední koridor – odůvodnil → nemohlo být zahrnuto do povinnosti při předchozí operaci, byla na ni čerpána (vypsána) dotace (dotace byla rozdělena ve složky pro správu železnic a pro operátory) → i přes čerpání ze strany operátorů, nejsou schopni zlepšit kvalitu – na celém profilu zmíněného koridoru vystavuje Správa železnic primárně tunely; finálním rozhodnutím ČTÚ je vložit při nových přídělech povinnost na náklady operátorů – dotační mechanismus za peníze z Národního plánu obnovy plně nezafungoval;
Martin Kolovratník reagoval – kladně hodnotil vyřešené financování;
V podrobné rozpravě zpravodaj Marek Novák přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 33
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274366).
9)
SR 2026 – kapitola 327 – Ministerstvo dopravy
Ministr dopravy Ivan Bednárik sdělil základní parametry návrhu rozpočtu – příjmy ve výši 19,9 mld. Kč → největší část tvoří příjmy od EU 16,4 mld. Kč – zejména z operačního programu Doprava 2021 plus a komunitárních programů (Shop, propojení Evropy, Connecting Europe Facility) → nedaňové příjmy tvoří 3,3 mld. Kč – nejvýznamnější položkou pro r. 2026 jsou odvody z fondu zakladatele státních podniků 3,1 mld. Kč → daňové příjmy na r. 2026 navrženy na 225 mil. Kč - příjmy ze správních poplatků; výdaje navrženy ve výši 145,9 mld. Kč – v porovnání se schváleným rozpočtem na r. 2025 navýšeno o 6,4 mld. Kč → největší část výdajů představují dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 125,6 mld. Kč – nárůst o 27,5 mld. Kč z národních prostředků → dotace pro SFDI představují 86 % všech výdajů kapitoly - tvoří je zejména dotace na krytí deficitu rozpočtu SFDI; dalším významným výdajem kapitoly jsou výdaje na dopravní obslužnost v dálkové a regionální dopravě ve výši 11 mld. Kč, na kompenzace dopravcům za poskytování státem nařízených slev z jízdného ve výši 5,3 mld. Kč, na volitelné programy, rámcové projekty ESA a Evropskou kosmickou agenturu 1,2 mld. Kč, na dopravně správní agendy, zejména na výrobu a distribuci registračních značek a řidičských průkazů 277 mil. Kč, kompenzace nákladů ŘLP ČR na letové navigační služby poskytnuté letům osvobozeným od zpoplatnění 105,6 mil. Kč – stručně komentoval, výdaje na výzkum, vývoj a inovace určené na institucionální podporu Centrum dopravního vzdělávání 87,9 mil. Kč, na platy a příslušenství organizačních složek státu ve výši 1 mld. Kč – promítnuto 10 % navýšení dle rozhodnutí vlády s účinností od 1.4. 2026;
Zpravodaj Martin Kolovratník uvedl – základní číselné parametry byly řečeny → přítomným přiblížil financování SFDI – zopakoval základní číselné údaje a porovnal je v kontextu s r. 2025 – aktuální výši prostředků považoval za kompromis mezi požadavky SFDI a ministerstvem dopravy (viz vedená kritika na podzim, kdy bylo kritizováno nedostatečné krytí požadavků v souvislosti s návrhem rozpočtu předloženým minulou vládou/opozicí); položil dvě doplňující otázky – dopravní obslužnost (pokrytí veřejné dopravy) → jak je aktuálně rozpočtově pokryto, bude výše dostačující? a v rámci slev ve veřejné dopravě → povede se realizovat vládní rozhodnutí navýšení z 50 % na 75 % i v souvislosti s rozpočtovanými prostředky?
Ivan Bednárik reagoval - veřejná doprava je rozpočtovaná s vědomím toho, že stále nebyly naplněny počty přepravených osob ve veřejném zájmu, je nevyhnutelné naplnit vlaky, autobusy – volná kapacita je zřejmá → souhlasil se zvýšením slev; při diskusi s MF i na vládní úrovni bylo sděleno, že dopravci potřebují 3 až 4 měsíce na implementaci (aby zahrnuli do prodejních kanálů a MD 3 až 4 měsíce na to, abychom legislativně slevu zpracovalo prostřednictvím opatření ze strany MF → od září 2026 (pro nový školní rok), příp. od konce roku, na sezónu 2027 → aktuálně se řeší varianta platnosti od 1. ledna 2027 (diskutuje se grafikon veřejné dopravy, nejenom železniční – včasný termín nutný z důvodu nákupu kuponů) → situaci stručně komentoval; dopad do státního rozpočtu pro r. 2026 → stávajících 5 mld. Kč je dostatečných na pokrytí 50 % slevy.
V následné rozpravě vystoupili:
Michal Kučera poděkoval za podobu návrhu rozpočtu; sdělil – osobně plošné slevy kritizuje dlouhodobě, cílené slevy označil za správné → cílená sleva je pro potřebné (sociální skupiny a lidé kteří z jiných důvodů prostředky nemají) – jednoznačně podporuje → plošné slevy považoval za zbytečné rozhazování státních peněz → chápal, že jde o politický krok, nikoliv rozhodnutí ministerstva; položil dotaz k vysokorychlostním tratím (VRT) → mění se přístup k přípravě výstavby – jak se projevilo v předkládaném rozpočtu?;
Ivan Bednárik v úvodu se vyjádřil k oblasti slev na jízdném a komentoval kontrolní mechanismy, které jsou nyní k dispozici – rád by změnil; ad VRT a rozpočtování → přípravy VRT nejsou stopnuty, přípravy pokračují → má smysl vykupovat pozemky pod infrastrukturu, která má být využita pro vysokorychlostní tratě i zvýšení kapacity železnice v ČR → potvrdil – jak je nastaveno v rozpočtu pro r. 2026 nedochází k zásahům do VRT; jaká bude realita v budoucnu, bude záviset na tom, kolik uvolní EU zdrojů – nyní uvolnila 269 bilionů EUR (8,3 mld. Kč) pro celou Evropy (26) na projekty – osobně čeká na deklaraci → nyní se skloňuje až 75 % na vysokorychlostní tratě, které jsou v koridoru TNT → čeká se na vyjádření Evropské komise, která nastolí směr kroků, které mohou následovat – podrobně vysvětlil;
Ivan Adamec – za prioritu, z hlediska dopravy, považuje dobudování páteřních sítí (silnic i železnic) → reagoval na informace v oblasti VRT a oblast komentoval z osobního pohledu (dostavbu, rozestavěnost) → vyústěné problémy sestavování rozpočtu pochopil, je odrazem několikaletého dění → do budoucna se bude opakovat; bez rozvoje tratí není možný ekonomický rozvoj v ČR; upozornil na rozdíl v přípravě stavby a realitě samotné výstavby; popsal osobní zkušenosti a realitu z praxe v rámci cestování na železnici, v souvislosti se slevami na jízdném a plošností spojů → komentoval oblast plošných slev v souvislosti s nákladovostí na kontroly a záměrem, který mají přinést – osobně nesouhlasí; sdělil důvody, díky nimž podpoří rozpočet SFDI; byl zvědav na sestavování rozpočtů pro r. 2027 až 2029;
Ivan Bednárik – reagoval na diskuse v oblasti slev → přednesl osobní pohled na zmíněnou kritiku – snažil se o vysvětlení na konkrétních příkladech – nepovažuje za populistický krok; vyjádřil se k rozpočtu silnic a celkového deficitu z národních zdrojů, který se očekává pro r. 2027 a 2028 – ČR je u konce s rozpočtováním evropských fondů a evropských peněz → bylo všem zřejmé, když docházelo k schvalování projektů v minulosti → není na místě se dnes tvářit překvapeně, že v dalších obdobích nebudou finance – musí být doplněny prostřednictvím deficitu státního rozpočtu, nebo dojde k ekonomickému boomu a 30 mld. Kč se meziročně vygeneruje na výnosové stránce;
Patrik Pařil položil dotaz k mýtnému – v r. 2029 končí smlouva s Kapsch → bude HV seznámen s podmínkami nového výběrového řízení?;
V podrobné rozpravě zpravodaj Martin Kolovratník přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Ivan Bednárik – sdělil → i na základě programového prohlášení vlády půjde o aktualizaci, která je nevyhnutelná pro řízení těžké kamionové dopravy na území ČR → je potřeba přijít s novou koncepci → časově jsou 4 měsíce k vyhlášení nového tendru na uzavření smlouvy → MD finalizuje aktualizaci/koncepci, která bude mezirezortně připomínkována → informace budou k dispozici → popsal postoj, plány a záměr MD pro fungování nového mýtného systému – funguje pracovní skupina v součinnosti se SFDI;
Martin Kolovratník stručně navázal – i díky zákonům tady z hospodářského výboru se staví dostatečným tempem → vyjádřil se k oblasti slev – nevnímá jako politické rozhodnutí → upozornil na studie (vyčíslení) v rámci veřejné dopravy – specifikoval; v oblasti VRT popsal vlastní pohled v souvislosti s očekávaným vyjádřením Evropské komise; přislíbil – z četnosti vedených diskusí v oblasti dopravy, budou jednotlivá témata podrobněji diskutována na podvýboru pro dopravu – termíny a témata bude diskutovat s MD → pozvánky k dispozici i pro členy HV; v závěru komentoval na systém soutěžení;
Michal Kučera – kladně vnímal téma VRT jako téma do podvýboru → jde o velké, samostatné téma → doporučil i diskusi k oblasti cen – 75 % považuje za neefektivní → finance je možné využít v jiných odvětvích dopravní infrastruktury – vyjmenoval;
V podrobné rozpravě zpravodaj Martin Kolovratník přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 34
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274474).
10)
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 a střednědobý výhled na roky 2027 a 2028 – sněmovní tisk 91
Rozpočet představil ministr dopravy Ivan Bednárik – je plně v souladu s návrhem SR – koncipován, aby umožnil zajistit pokrytí všech mandatorních výdajů, financování nových investičních akcí, nejen státních investorů (ŘSD a SŽ), ale i dalších příjemců, např. krajů. → výdaje v celkové výši 169,3 mld. Kč → pro r. 2026 se počítá se zapojením evropských zdrojů v celkové výši 25,3 mld. Kč; na neinvestiční výdaje je určeno celkem 49,8 mld. Kč, na investiční výdaje celkem 119,5 mld. Kč → je zřejmé, že při sestavování rozpočtu byl kladen důraz na snížení provozních nákladů; z celkové částky, je z návrhu rozpočtu pro ŘSD alokována 81,1 mld. Kč a pro SŽ 72,2 mld. Kč → na pokrytí investičních a neinvestičních akcí zbývajících 16 mld. Kč je určeno pro ostatní příjemce (3,2 mld. Kč na investiční akce krajů); v rámci SŽ a ŘSD stavby v souhrnu za 19,4 mld. Kč jsou z národních zdrojů na obranné výdaje (již rozestavěné stavby a v rozpočtu r. 2025 představovaly výdaje v celkové výši 8,8 mld. Kč; v případě nové zahajované akce v r. 2026 rozpočet počítá i s financováním úprav dopravní infrastruktury v souvislosti s výstavbou nového jaderného zdroje elektrárny Dukovany - nájezdové trasy pro silnice.
Zpravodaj Martin Kolovratník komentoval celkové číselné údaje ve srovnání s původním návrhem rozpočtu (z podzimu r. 2025) – došlo k dvěma krokům → původní návrh vyšší (187 mld. Kč), ale chybělo krytí – vysvětlil; zmínil se o dalších příjmech – výnosy z Mýta, dálniční známky apod.; uvedl – 90 % rozpočtu fondu čerpá ŘSD (81,1 mld. Kč) a SŽ (72,2 mld. Kč); požádal o doplnění informace v souvislosti s mechanikou pro nevyčerpaný zůstatek z r. 2025 – vysvětlil a zda je MD zapojuje do návrhu toho letošního i vzhledem k rozpočtovém provizoriu, nebo jak se chová, příp. bude chovat. a informaci k tzv. přepůjčce, kde předchozí vláda poskytla do dopravy peníze z Evropské investiční banky.
Zbyněk Hořelica – finanční prostředky zapojené ze zůstatků SFDI jsou do rozpočtu na r. 2026 dodatečně doplněny (1,9 mld. Kč) → zbylé finanční zdroje zůstaly díky lepšímu výběru daní, mýta a poplatku za užití zpoplatněných komunikací → využije se na krytí výdajů ve výši 169,3 mld. Kč miliardy korun; ad přepůjčka (úvěry od MF) – SFDI v letech 2023 až 2025 čerpal celkem 48,7 mld. Kč na financování dopravní infrastruktury → v r. 2026 nastupuje první splátka jistiny ve výši 3,8 mld. Kč – v dalších letech půjde o 6,1 mld. Kč a současně hrazení úroků – v r. 2026 se bude jednat o 1,8 mld. Kč zaplacených za dluhovou službu → doplnil – u dluhové služby je vydaná částka 1,6 mld. Kč na platby za dostupnost, PPP projekt dálnice D4 – rovněž je mandatorním výdajem;
Ivan Bednárik stručně okomentoval vzniklý deficit (čerpání prostřednictvím úvěru);
V následné rozpravě vystoupili:
Michal Kučera – kladně vnímal udržení investičního tempa tak, jak nastavil návrh rozpočtu; vyjádřil se k zdrojům, které plynou do výstavby dopravní infrastruktury – reagoval na uvedené p. ministrem – příkladem uvedl dostavbu D7 (financováno z národních zdrojů, mimo TNT) přínosnost označil za neoddiskutovatelnou, i přes v minulosti vedené různorodé diskuse; krátce se vyjádřil k informaci uvedené p. ministrem, kdy výstavba železnice je v ČR až třikrát dražší než ve Španělsku; položil dotaz – jaký je předpoklad, kdy se projeví předpokládané snížení tendrů - v tomto rozpočtu nebo v příštím?;
Ivan Bednárik informoval – snížení se již projevilo, dodavatelský trh se již utišil (dnes na 77 % při nových soutěžích) → v rámci rozpočtu na r. 2026 se vede diskuse o uzavřených kontraktech na vysoutěžených dodavatelích – nyní očekávat změny toho, co již bylo vysoutěženo/podepsáno, není na místě – problematiku podrobněji vysvětlil; doplnil – např. za nového ředitele SŽ bylo ušetřeno 70 mil. Kč na údržbě tratí → restrukturalizace SŽ (přebujelý byrokratický aparát), správní rada již odsouhlasila první kolo, přinese úsporu 3 mil. Kč → aktuálně rozpočtované finance pro SŽ ponechá, očekává zrychlení výstavby parkovišť a ostatních přidaných hodnot, na které dosud SŽ peníze neměla.
V podrobné rozpravě zpravodaj Martin Kolovratník přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 35
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274476).
11)
SR 2026 – kapitola 322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter v úvodu omluvil nepřítomnost ministra K. Havlíčka z důvodu přijetí evropského komisaře; návrh SR vychází ze zákona o státním rozpočtu a z priorit České republiky (dlouhodobý rozvoj ekonomiky, energetická dostupnost, soběstačnost a bezpečnost) → sdělil hlavní úkoly rezortu → informoval o hospodářské strategii, která oficiálně představena 20/2 na MPO – jednotlivě vyjmenoval; oproti rozpočtu předkládaný minulou vládou, obsahuje návrh tři základní změny - příspěvek, kterým vláda odbřemenila občany a podniky s platby za obnovitelné zdroje (31 mld. Kč), výdaj na jadernou elektrárnu Dukovany – snížení nákladů na zahlazování v rámci rozpočtu a slučování agentur Czech Trade a Czech Invest i některých podřízených organizací (Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva se bude slučovat s Českým metrologickým institutem a Puncovním úřadem) – příjmy 21,537 mld. Kč; zmínil pokles příjmu z transferu EU a naopak k meziroční nárůst u příjmu z dividend ČEPS – podrobně vysvětlil; na příjmech se největší měrou podílejí rozpočty EU 12,24 mld. Kč (aplikované do operačního programu technologie, aplikace pro konkurenceschopnost) → zahrnuty příjmy z úhrad vydobytých nerostů → uvedl výdajové bloky – podpora podnikání, zahlazování činnosti, výdaje spojené s činností resortu, dotace na podporované zdroje a financování správy úložišť; komentoval efektivní přístup vlády v oblasti dotačních programů a podporu podnikání.
Zpravodaj Ivan Adamec – každoročně hezky napsané (materiál ocenil) i zpracované; komentoval hospodářskou strategii a prohlášení vlády v oblasti ekonomiky v souvislosti s obsahem návrhu rozpočtu; 31 mld. Kč pro firmy a občany nepovažoval za zásadní, vnímal jako politický krok – vysvětlil na příkladu koncipování aktuálních cen elektřiny; vyjádřil se k dostavbě jádra (kritizoval oblast financování) → ČR bez jaderné energetiky nepřežije; reagoval na oblast příjmů – mírně odlišná, než byla v r. 2025 → výdaje vyšší, především o částku, která se týká zaplacení POZE podnikatelům a rodinám; položil dotaz – proč jsou dividendy od ČEZ tak vysoké (o 100 % vyšší); informoval – nově se objevují výnosy z emisních povolenek (2,8 mld. Kč); s výdajovými oblastmi souhlasil, ale zmínil úbytek finančních prostředků na podporu podnikání – mohl být sestaven lépe; kvitoval slučování společností – okomentoval.
Radim Fiala reagoval – rozpočet podpoří i přes výhrady, které nespecifikoval.
V následné rozpravě nikdo nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodaj Ivan Adamec přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 12 pro, 0 proti, 1 se zdržel usnesení č. 36
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=274398).
12)
Podpis memoranda o spolupráci mezi hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR
---
13)
Různé
---
14)
Informace z podvýborů
---
15)
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Termín příští schůze HV – čtvrtek 19. března 2026 od 9:30 hod. – schůze proběhne v hlavní jednací síni PS, Sněmovní ul. 4
Hlasování o závěrečném usnesení (hlasovací listina) je přílohou tohoto zápisu a naleznete ji zde:
https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=5
Marek NOVÁK Radim FIALA
ověřovatel výboru předseda výboru
elektronicky podepsáno elektronicky podepsáno
Zapsala: Kateřina Tůmová
Dne: 4. března 2026
Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru