Zápis z jednání č. 7 (3/6)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 7. schůze hospodářského výboru,

která se konala dne 2. dubna 2026 od 9.30 hodin

v místnosti č. K 306 - zasedací místnost hospodářského výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: viz prezenční listina

Omluveni: Ivan Adamec, Benjamin Činčila, Radim Fiala, Jaroslav Foldyna, Patrik Pařil, Jan Sviták, Robert Teleky

POŘAD SCHŮZE:

1)

Schválení pořadu schůze

Schůzi výboru zahájil a řídil místopředseda Martin Kolovratník – na úvod uvedl, že byl požádán, nepřítomným předsedou HV Radimem Fialou, o vedení 7. schůze výboru; dále přečetl omluvy a informoval → na žádost posl. B. Peštové bude prohozen bod 2) a 3) z pozvánky → načetl návrh pořadu schůze → následně se o upraveném pořadu hlasovalo.

Hlasování o pořadu schůze: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 44

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275388).

2)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 53 (HMG)

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler → hlavním důvodem zpracované novely je řádné provedení předpisu EU v oblasti ochrany spotřebitele do národního právního řádu → jedná se o dvě směrnice a jedno nařízení; ad směrnice – posílení postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace a podpora oprav zboží; ad nařízení – ukončení činnosti Evropské platformy pro řešení sporů on-line; sdělil jednotlivé transpoziční lhůty → 1. směrnice měla být provedena do 27. března t. r., 2. směrnice má termín 31. července t. r. a transpozice nařízení proběhlo 20. července 2025 → v novele se především jedná o zákaz tzv. „lakování na zeleno“ – prostřednictvím úpravy nekalých obchodních praktik, který zahrnuje i zákaz klamání spotřebitelů o životnosti, opravitelnosti a recyklovatelnosti výrobků → v občanském zákoníku je stěžejní úprava, která má spotřebitele motivovat k delšímu užívání výrobků → když v rámci reklamace bude výrobek opravený, dojde k prodloužení záruky ze stávajících 2 let na 3 roky; zavádí se nové informační povinnosti, aby spotřebitel věděl po jakou dobu budou bezplatně poskytovány aktualizace softwaru, nebo zda jsou dostupné náhradní díly (viz opravy); vláda návrh projednala 12. listopadu 2025.

Zpravodajka Berenika Peštová uvedla – podstatné bylo sděleno; doplnila → některé směrnice zanikají, některé se transponují do předkládané novely → cílem je zabránit praktikám „kurvítek“, které brání spotřebitelům v udržitelné spotřebě → vkládá se prodloužení záruky při opravě, spotřebitel by měl být seznámen zda je výrobek z recyklovaného materiálu apod..

V rozpravě dále vystoupili:

Michal Kučera – zajímal se o realizaci úprav v praxi → delší dobu existují tzv. „kazítka“, která zkracují životnost výrobků, volá se po opravitelnosti → nedokázal si úpravu zákona představit v praxi → jak se bude kontrolovat „kazítko“ ve výrobku, (ne)dostatečná životnost dílu/výrobku, jaké budou kontrolní mechanismy, kdo konkrétně bude kontrolovat a jaké případné sankce budou plynout pro firmu, která takový výrobek uvede na trh → jaké sankce budou plynout pro české (tuzemské) výrobce a jaké pro zahraniční?;

Pavel Vinkler – v zásadě jde o to, že tzv. kazítko by už vůbec nemělo být součástí produktu → kontrolní mechanismy jsou již dnes, prostřednictvím ČOI (spadá pod MPO); ad sankce – obchodník může dostat pokutu až 5 mil. Kč;

Michal Kučera reagoval → ČOI identifikuje, zda ve výrobku kazítko je nebo není, ale technicky se zajímal, zda má ČOI dostatek odborníků např. v elektrotechnice, aby kazítko identifikovala → takové posouzení nepovažoval za jednoduchou záležitost – identifikaci technologicky ošizeného výrobku, vedoucího k záměrnému snížení jeho životnosti, není jednoduché → jak se bude nařízení uvádět do praxe?;

Pavel Vinkler doplnil → ČOI není na kontroly sama, může využít akreditované zkušebny – cesta, která se standardně v daném ohledu používá → ČOI si musí získat odbornost, pokud sama není schopna zkoušet;

Martin Kolovratník požádal držet se v režimu rozpravy adekvátní k projednávání ve výboru – další diskuse k materii budou možné na plénu v rámci druhého čtení;

Miroslav Krejčí reagoval – jde o to, jak bude pohlíženo nebo definováno „kazítko“ → nejde o to, že ve výrobku bude díl, který se za nějakou předpokládanou dobu porouchá a po jeho vyjmutí to bez něj bude fungovat → za typické označil elektrolytické kondenzátory, jejichž životnost je 4 až 5 let a na trhu jiné, které by vydržely 15 let neexistují (životnost je omezená); domníval se, že posl. Kučera se dotazoval, kdo bude posuzovat, že ve výrobku neměl být elektrolytický kondenzátor, ale třikrát dražší tantalový → tantalové kondenzátory, ve stejné kapacitě, jsou pětinásobně větší a může dojít k argumentaci, že se do výrobku nevejdou rozměrově, geometricky apod. → domníval se absence vymáhací síly na prokazování, že se jedná o „kazítko“ – vysvětlil → jakým způsobem je definovaná/ popsaná hranice?;

Pavel Vinkler reagoval – z hlediska času, definované není → jedná se o posouzení ČOI, případně zmíněných laboratoří → důležitá je pokuta směřující na obchodníky, kteří daný produkt prodávají;

Zpravodajka Berenika Peštová přednesla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželi – usnesení č. 46

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275392).

3)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – sněmovní tisk 83

Martin Kolovratník stručně představil NZ. Informoval, že aktuálně se nachází výbor před druhým čtením a obdržel 1 pozměňovací návrh od posl. Jana Svitáka.

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce legislativní a právní MD Jakub Kopřiva → novelou se plní unijní závazky ČR (ITES novela) → cílem je koncentrovat na informačním systému ŘSD a ministerstvu rozšíření rozsahu evidovaných údajů o provozních událostech na pozemních komunikacích, o místní přechodné úpravě provozu a kapacitě parkovišť → ve druhé větvi informace o přepravních uzlech, které se budou koncentrovat na ministerstvu a budou ministerstvem publikovány → návrh je pouhou transpozicí z důvodu splnění unijních závazků v co nejkratší lhůtě - transpoziční lhůta směrnic proběhla na konci r. 2026; ad předložený PN → stručně vysvětlil negativní stanovisko MD, které je uvedeno ve vypořádání (viz vypořádání PN https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=7);

Zpravodajka Zuzana Ožanová sdělila – rozprava proběhla na minulém výboru → aktuálně k dispozici 1 PN posl. Svitáka → HV výborem garančním a současně přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který ST bude projednávat dnes; PN posl. Svitáka osobně vnímá jako nesystémové řešení – vytahuje se jedna z hodnot nákladních souprav/nákladních vozidel z vyhlášky → PN nepodpoří; podotkla → v případě detailního rozboru, by se PN měl zabírat tím, jaká je hmotnost na nápravu a co nejvíce poškozuje komunikace → doplnila – v minulém vol. období konsenzuálně vznikla inspekce silniční dopravy a napříč politickým spektrem byl tento institut podpořen → co je lepší, než dobrá kontrola? → výsledek vidí, pokud stát naučí dodržovat dopravce alespoň to, co je dáno nyní - systematická kontrola zachrání více komunikací, více cest a více peněz než jednotlivosti předkládaným způsobem → pochopila předložení PN, v minulém vol. období byl obdobný PN také předložen → doporučila zvážit při hlasování nesystémovost i stanovisko MD; přítomné informovala o přípravě směrnice ze strany EU – vyplynulo z diskuse s J. Kopřivou, která má všem státům problematiku hmotností a rozměrů vozidel, sjednocovat.

V rozpravě dále vystoupili:

Martin Kupka doplnil – klíčovým úkolem státu je nyní zajistit, aby se respektovala stávající pravidla, proto vznikla Česká inspekce silniční dopravy, která zaznamenává první, konkrétní a hmatatelné výsledky → v ČR se překládají náklady u zajištěných vozidel, zejména přepravujících dřevo (dělitelný náklad) a ukazuje se, že kroky byly velmi efektivní z hlediska vymahatelnosti pravidel → osobně byl jednoznačně pro, aby se zůstalo u dosavadního řešení → pokud přijde úprava hmotnostních limitů, bude je muset ČR respektovat, ale současná podoba nastavení norem není pro ČR v žádném případě ohrožující nebo negativní → důležité je, aby se pravidla respektovala – jde o prvotní úkol státu;

Martin Kolovratník souhlasil s posl. Kupkou i kolegyní Ožanovou → stručně zmínil problematiku diskutovanou v minulém vol. období; informoval → dnes, po jednání HV, proběhne ustavující schůze podvýboru pro dopravu (řada z členů HV je členem i PPD) a rád by s kolegy z MD domluvil projednání problematiky na schůzi PPD → byl nakloněn i výjezdnímu zasedání – v terénu je zajímavé, jakým způsobem systémy fungují a co dokáží z terénu vyčíst; pokud přijdou novinky z EU je připraven na ně reagovat;

Zdeněk Hřib podotkl – v PS je nový, nevěděl, jak přesně funguje podvýbor → novela (ST 83) bude projednána na podvýboru?;

Martin Kolovratník reagoval – dnes proběhne ustavující schůze POS a následně, pravděpodobně v průběhu dubna 2026 se bude podvýbor detailněji zabývat zmíněnou problematikou;

Zdeněk Hřib → PN posl. Svitáka již byl komentován – souhlasil s uvedeným předřečníky; informoval o potenciálním PN (nerad by zdržoval proces transpozice), který by dal obcím pravomoc ukládat zkoušku z českého jazyka pro řidiče taxislužeb a případně i zkoušku z předpisů, které upravují provozování taxislužby a ochranu spotřebitele → je reálné stihnout prodiskutovat případný PN do této novely na PPD? – požádal o doporučení, jak má efektivně postupovat;

Jakub Kopřiva reagoval – pokud se jedná o vybavenost řidičů v taxislužbě, je obsaženo v programovém prohlášení vlády → na MD vzniká věcné zadání, které by bylo vtěleno do transpoziční novely zákona o silniční dopravě → předloženo vládě má být na podzim t. r. a do legislativního procesu v průběhu r. 2027 → aktuálně MD řeší způsob ověřování podmínek a jaké bude stanovení minimální mety → součástí bude znalost českého jazyka (zřejmě součástí podmínky pro výkon povolání/činnosti);

Zdeněk Hřib reagoval – osobně míří zamýšlený PN na výkon taxislužby, ale lze diskutovat i o kurýrech → ze strany magistrátu hl. m. Prahy je připravený návrh novely, který je založený na tom, aby všechny obce dostaly pravomoc udělit povinnost prokázat zkoušku (znalost českého jazyka a právních předpisů upravující provozování taxislužby a ochranu spotřebitele – za určitých podmínek) jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obce → vychází z aktuálního dění v pražských ulicích; trvá na předložení PN k aktuálně projednávanému ST 83 ve druhém čtení → nyní pouze žádal o radu, jak postupovat, aby nenudil zákonodárce, které problematika taxislužby nezajímá – projednání na PPD nevidí reálně z důvodu vůle rychlého projednání v rámci uvedených lhůt;

Martin Kolovratník podvýbor nestihneme před druhým čtením projednat – vysvětlil; druhé čtení ST 83 zařazeno na pořad PS v týdnu od 14. dubna → doporučil prodiskutovat s VŘ J. Kopřivou → z pozice koaličního poslance potvrdil, že je problematika v programovém prohlášení ( s řešením situace se počítá) – zamýšlený záměr stručně komentoval, s pokorou požádal o zdrženlivost; možné předložení PN ve druhém čtení je – popsal následný proces takto podaného návrhu;

Jakub Kopřiva požádal o zdrženlivost → návrh vzniká, jazyková znalost bude podmínkou pro výkon povolání.

Zuzana Ožanová se vyjádřila k procesu projednávaného ST 83 → aktuálně přijetí usnesení HV, následuje druhé čtení na plénu (možno načíst PN) – jediná možná varianta; přerušené projednání na možné předložení PN již na HV proběhlo, aktuálně jsou předložené PN projednávány → obsah zamýšleného PN ponechala bez odezvy;

Martin Kupka stručně komentoval PN, který představil posl. Hřib → za důležité považoval dát veřejnosti vědět, že bude znamenat další nárůst úředníků a zvýšení cen služeb;

Zdeněk Hřib poděkoval za informace o procesu; doplnil dotaz → nezvažuje MD nejít plošnou povinností z důvodů, které uvedl posl. Kupka? – navýšení úředníků a zvýšení cen → např. cesta prostřednictvím vyhlášky obcí, které problematika zasahuje;

Jakub Kopřiva zopakoval → věcné zadání vzniká, diskuze není uzavřena → rozprava o návrhu bude otevřena na PPD, jakmile bude ucelená představa o obsahu – obdobně s odbornou veřejností;

Zpravodajka Zuzana Ožanová vzhledem k jedinému pozměňovacího navrhla posl. Svitáka navrhla hlasovat o něm a v závěru o načteném usnesení.

Hlasování:

PN posl. Svitáka: MD + zpravodaj nesouhlas – 1 pro, 12 proti, 4 se zdrželi → neschváleno

usnesení HV jako garančního výboru: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 45

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275390).

Martin Kolovratník navrhl hlasovat o sloučení rozpravy bodů 4 a 5.

Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo.

(vzhledem k materii předložených ST byla následně sloučena rozprava bodů 4 a 5)

4)

Vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou – sněmovní tisk 55 (HMG)

5)

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o opatření ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou – sněmovní tisk 56 (HMG)

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler → návrh zákona byl původně součástí jednoho balíčku, následně, na doporučení Legislativní rady vlády, rozdělen na adaptační a doprovodný změnový zákon → zpracován z důvodu potřeby adaptace nařízení 1309/2024 – opatření ke snížení nákladů na budování gigabitových sítí elektronických komunikací, které nahrazuje předchozí směrnici z r. 2014; primárním cílem je snížení nákladů na výstavbu a nasazení sítě s velmi vysokou kapacitou i urychlení zavádění těchto sítí → cílem je usnadnění, zjednodušení budování pevných i bezdrátových sítí, včetně řádného plánování poslední koordinace, stanovení zjednodušeného a zefektivnění řízení o vydání povolení, jako způsobu ke snížení administrativní zátěže operátorů i vnitrostátních správních orgánů; upozornil na dva návrhy → primárně drobné stavby v jejichž souvislosti je potřeba vnímat i návrh v rámci novely stavebního zákona (viz ST 67) → současně upozornil na problematiku fikcí povolení, která byla inspirována a konstruována na základě § 33 zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie – v obdobných případech by stavební úřady měly postupovat stejně → fikce povolení je časově zarámována (4 měsíce s tím, že jsou ještě další důležité termíny) → pro výzvu s vadami má správní orgán 20 pracovních dní na vyzvání k opravě ve lhůtě 20 pracovních dní a pokud tuto výzvu v dané lhůtě nepodá, považuje se žádost v začátku za bezvadnou → ST 56 se dotýká zákona o zeměměřičství, o správních poplatcích, o elektrických komunikacích, o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a stavební zákon → opět zdůraznil, že se jedná o adaptaci evropského nařízení → za nejvýznamnější změnu označil změnu zákona o zeměměřictví, která byla po celou dobu legislativního procesu konzultována s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním → upravuje se problematika digitálních technických map z hlediska evidence stávající a připravované infrastruktury → součástí novely jsou i sankce za porušení nařízení.

Zpravodaj Marek Novák – v obou ST se objevují i další související záležitosti, např. povinnosti v rámci multimediálních komunikací, ustanovení ohledně zdravotně postižených osob a dostupnosti → v obsahu věci navazující nebo související se stavebním zákonem – vyzval k citlivosti v rámci projednávání novely; ad digitální technické mapy uvedl – jedná se o věc nad rámec nařízení EU GIA → několik sporů, které jsou v řešení a v komunikaci – nepovažoval za dobré; v závěru požádal o rozdělení pro načtení usnesení.

V rozpravě nikdo nevystoupil.

Zpravodaj Marek Novák přednesl návrhy usnesení, o kterých se následně hlasovalo.

Hlasování o HMG ST 55: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 47

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275394).

Hlasování o HMG ST 56: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 48

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275396).

6)

Vládní návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku a o změně zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 62 (HMG)

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler → hlavním důvodem zpracování je řádné provedení směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží, která musí být transponována do 31. července 2026 → účelem úpravy je motivovat spotřebitele k opravě výrobků, které ze zákona nemůže reklamovat → NZ se upravuje především povinnost výrobců zajistit opravu výrobků – povinnost se týká pouze výrobků, jako např. pračky, ledničky, myčky, mobilní telefony nebo tablety – výrobky, pro které jsou právem EU stanoveny požadavky na opravitelnost → návrhem se upravuje Evropský informační formulář o opravě – dobrovolný nástroj pro podnikatele, který má spotřebitele transparentně informovat o podmínkách opravy, které nesmí být po dobu 30 dnů měněny → novelou se stanovuje, že MPO plní funkci národního kontaktního místa pro Evropskou on-line platformu pro opravy – zřizuje EK a má spotřebitelům usnadnit vyhledání vhodného opraváře → novela projednána a schválena vládou 10. prosince 2025 v předkládaném znění.

Zpravodaj Marek Novák uvedl – nově vzniká seznam opraven, kde je možnost si výrobek opravit → spotřebitel má větší možnost dohledat možnost opravit výrobek → někteří výrobci se ohrazují, protože zároveň dochází k prodloužení záruční lhůty na celý výrobek, ale pouze v rámci opravy – definice vychází z nařízení EU.

V rozpravě dále vystoupili:

Michal Kučera pochopil, že jde o směrnici, která je přijímána bez jakéhokoliv dalšího kreativního doplnění z národní úrovně → položil dotaz – existuje již nějaká metodika, nějaké podzákonné normy, které jsou zpracovány?; pokud ano, jaké? a pokud ne, kdy vzniknou a budou k dispozici před třetím čtením novely v PS?; uvedl – transpozice je jedna věc a druhá její následná aplikace v praxi → národní aplikace je odvislá od podzákonných norem → vysvětlil své dotazy na několika technologických závadách, které mohou být neopravitelné – z konstrukčního nebo technologického hlediska je nutná výměna celého výrobku, příp. výměna hlavní komponenty → může mít dopad na zvýšení cen oprav, nedostupnost náhradních komponent (velká část vyráběna mimo ČR i EU) apod. → bude nařízení/směrnice přenositelná i na dodavatele mimo Evropskou unii?;

Pavel Vinkler reagoval → bude záležet, v jakých situacích bude spotřebitel vyžadovat vyjádření z hlediska opravy – byla ukončena doba na reklamaci, nebo půjde o reklamaci v zákonné době → potvrdil, že se týká pouze některých výroků (pračky, myčky, ledničky apod.) → pro rozhodnutí spotřebitele, bude zásadní formulář (spotřebitel zažádá o opravu a prodejce mu sdělí, za jakých podmínek lze opravit – 30 dní se podmínky nesmí změnit a spotřebitel se může rozhodnout) → v případě vysoké ceny opravy se pro ni nerozhodne – jde ryze o rozhodnutí spotřebitele; ad výrobci mimo EU → návrh v § 7, kde je konstatováno, že není-li výrobce usazen v členském státě Evropské unie, plní jeho povinnosti zplnomocněný zástupce, pokud nemá plnit povinnosti dovozce a není-li dovozce, plní povinnosti distributor – uvedeno ve směrnici, která se nyní transponujeme → osobně očekává, že ČOI se bude v rámci další kampaně zaměřovat na vysvětlení této novinky;

Michal Kučera připomněl dotaz v rámci přípravy směrnice nebo jiné podzákonné normy a zda bude toto k dispozici před třetím čtením ST;

Pavel Vinkler MPO nemá zmocnění k této věci, které by vycházelo z dané směrnice → MPO bude spoléhat na ČOI ve smyslu informování podnikatelské veřejnosti a zároveň i spotřebitelů → v rámci ministerstva je konkrétní program, který se zaměřuje na pro spotřebitelské organizace, které následně předávají informace občanům;

Miroslav Krejčí reagoval – primárně nejde o (ne)opravu výrobku, opravit lze „všechno“, ale zásadně se jedná o cenu opravy → na příkladu výrobku složeného ze dvou dílů, které spolu dávají funkční celek vysvětlil možnosti, které mohou vstupovat do ceny opravy → osobně se zajímal o variantu, kdy obchodník nabídne opravu, která bude dražší než nový výrobek – řeší novela tento způsob opravy? → dnes obchodník řekne zákazníkovi, že je výrobek neopravitelný → předkládanou novelou bude muset obchodník spotřebiteli sdělit, že výrobek opraví za X tisíc Kč, ale spousta lidí nedokáže posoudit, zda je pro ně nevýhodné si koupit novou a přistoupí na tu opravu, ač bude nevýhodná;

Pavel Vinkler odpověděl → k tomu, jaký typ opravy se zvolí, skutečně slouží diagnostika dané věci a spotřebitel se musí spolehnout na to, jaký typ opravy je mu nabízen → osobně není schopen víc sdělit → je těžké paušalizovat nebo odpovědět v tuto chvíli, ale je zjevné co je uvedeno ve směrnici – cena opravy musí být přiměřená vůči tomu, co potřebuje spotřebitel opravit → zda se vyplatí oprava nebo koupě nového výrobku je na zvážení spotřebitele/klienta, který musí posoudit, ve lhůtě 30 dní, zda chce jít do opravy nebo koupit nový výrobek;

Jiří Strýček potvrdil slova posl. Krejčího – popsal osobní zkušenost s myčkou na nádobí – jednalo se o tzv. po záruční servis → prodejci si značky (Miele, Gorenje apod.) rozdělují → obdržel nabídku na opravu, ale za vysoké peníze a v horizontu min. měsíce (záruční servisy argumentovaly nedostatkem času) – cena opravy rozhodla o nákupu nové myčky → běžná domácnost měsíc bez spotřebiče nemůže existovat; osobně mu unikl smysl transponovaného → lepší pro tyto výrobky zavést delší garanční lhůtu z 2 let na např. 4 roky → po dvou letech používání se myčka nebo pračka pokazí a záruční servis je drahý nebo je neochotně nabídnuta oprava za nehorázné peníze, včetně dopravy několik tisíc + náhradní díl → doplacením pár tisíc Kč se dnes vyplatí koupě nového výrobku;

Zdeněk Hřib reagoval → mělo by se nechat na lidech, zda si výrobek chtějí nechat opravit nebo ne – úvaha lidí může být vedena jiným než ekonomickým motivem (citová vazba ke konkrétnímu předmětu) a současně jsou v Česku lidé, kteří chtějí výrobky opravovat z principu – nechtějí vytvářet nadměrný/zbytečný odpad apod. → lidé mohou mít jiné, než numericky vyhodnotitelné motivace;

Miroslav Krejčí zmínil – nabídnutá cena opravy musí být přiměřená danému výrobku, ale v okamžiku např. dopravy nebo jiné doprovodné služby k opravě, se tato zahrnuje do adekvátní/přiměřené ceny? (situaci popsal na příkladu levného mob. telefonu) → ze zmíněného důvodu se obává drastického zdražení levných produktů → prodejce bude muset do PC zahrnout budoucí náklady, pokud je nebudou moct na porouchaných výrobcích aplikovat a budou muset poruchy dotovat;

Zdeněk Hřib reagoval → popsáno je v § 4 (některé povinnosti související s opravou) → v zásadě se píše, že cena opravy výrobku nesmí být nepřiměřená a až v bodu tři je vysvětleno, která není přiměřená a která odrazuje od opravy → doporučil „poladit“, aby bylo jasné, co se tím myslí, že koncept toho zákona je o tom, že věci mají být opravitelné a nikoli principiálně pokud se výrobek pokazí, vyhodí se;

Marek Novák souhlasil s posl. Hřibem → trh a zákazník se někde potkávají a následně, na základě zkušenosti lidé nakupují → ne každý výrobek vydrží → nařízení je postaveno tak, aby byla možnost zjistit, zda je výrobek opravitelný a za jakých podmínek – nenutí a priori všechny všechno opravit nebo všechno vozit do opravny → podotkl, že vzniklá debata se zacyklila – když bude každý popisovat opravy televizorů, praček apod., nikam to nepovede → požádal reálnější pohled na ST;

Michal Kučera souhlasil s posl. Hřibem → opravitelnost výrobků je smysluplná, pokud je technologicky možná → diskusi vyvolal z důvodu seznámení se s obsahem, než bude směrnice schválena a tomu, co může nastat při její aplikaci → osobně nebyl naplněn optimismem; v závěru se vyjádřil k životnosti výrobků v návaznosti na dynamický rozvoj softwarů vs. orientace spotřebitelů na trhu a jejich technologické znalosti v oblasti jednotlivých výrobků;

Miroslav Krejčí doplnil – pro nacenění opravy musí obchodník nebo servis provést diagnostiku zařízení, tzn. musí mít zařízení fyzicky k dispozici, čímž vzniká cesta technika ke spotřebiteli nebo doprava zařízení k technikovi – kdo uhradí náklady v případě, že spotřebitel odmítne opravu?;

Lukáš Vlček v kontextu debaty rozuměl předložení ST i z pohledu nastavení pravidla pro recyklaci materiálů (vzácných kovů a jiných materiálů, kde jsme závislí na vnějším prostředí) → objem a obsah legislativy míří na to, abychom dokázali více recyklovat a více dostávat do oběhu i výrobky, které jsou po nějaké době životnosti; uvedené argumenty chápe, ale neměl by zapadnout i jím uvedený argument → je důležité se i souběžně v legislativní činnosti bavit o tom, že předkládá-li se nějaký tisk, paralelně s tím byly vypracovány i samotné prováděcí předpisy, které následně vyjasní samotnou technickou stránku věci;

Pavel Vinkler přidanou hodnotou NZ je, že spotřebitel má právo na opravu - novum, které stojí za zmínku; ad co se bude dít po schválení zákona → ministerstvo bude aktivní, bude využívat pro spotřebitelské organizace, bude upozorňovat na nové právo, bude využívat ČOI i veškeré komunikační kanály, které má k dispozici; ad diagnostiky → potvrdil, co řekl posl. Krejčí – diagnostika bude v některých případech nezbytná pro určení postupu opravy, případně určení neopravitelnosti → pokud spotřebitel diagnostiku schválí, musí počítat, že technik úkon vyfakturuje (diagnostika je zpoplatněna) → vychází z textu směrnice; ad dotaz na dopravu → podléhá v zásadě § 4 ve smyslu přiměřenosti, kde hovoříme o nákladech na opravu (jedná se čistě o práci opraváře jako takovou, záleží na stylu opravy); ad recyklace → potvrdil to, co řekl posl. Vlček – všechny návrhy předložené dnes na HV, jsou vedeny s cílem, který byl zmiňován;

Zdeněk Hřib nesouhlasil s konceptem, že cena dopravy se nemá započítávat do ceny opravy samotné – vnímal demotivačně pro výrobce/prodejce přistupovat k opravám a naopak motivuje k vyšším prodejům nových věcí – uvedl příklad jednoho servisního centra ve špatně dostupné lokalitě pro celou ČR např. na Kypru (lokalita mimo evropskou legislativu) → cena dopravy by měla být součástí celkové ceny, kterou spotřebitel uhradí → umožňuje výrobci strukturováním sítě opravářů dělat to, proti čemu byl zákon zaváděn; ad § 4 se dotázal – nepřiměřená cena k čemu, v jakém vztahu? → očekával by v ČR jednoduše napsané zákony, z kterých by bylo na první dobrou vše zřejmé → v předloženém jde o splnění konceptu/cíle, ale právo v Česku, na rozdíl od některých jiných zemí v Evropě, nefunguje → jak je napsané, parádně by fungovalo např. v Dánsku, ne v ČR;

Pavel Vinkler reagoval – ad § 4, jak vnímá MPO, co má být z hlediska nepřiměřenosti součástí → potvrdil, že spotřebitel v rámci nabídky na opravu je informován o nákladech na dopravu → co se týká další textace nebo vylepšení v rámci § 4 se MPO nebrání → pokud budou k dispozici PN, přislíbil spolupráci;

Miroslav Krejčí připomněl dotaz → může být nacenění opravy zpoplatněno?;

Pavel Vinkler odpověděl – diagnostika zpoplatněna být může;

Miroslav Krejčí upřesnil dotaz → např. u telefonu – spotřebitel má právo na opravu ze zákona, vyplní formulář s tím, že požaduje zjištění ceny opravy a následně zašle výrobek do servisu → servis provede diagnostiku s nákladem 1 tis. Kč a zašle vyjádření na opravu v ceně 2 tis. Kč → kdo ponese náklad za diagnostiku, příp. kdy se o úhradě za takový úkon (nad rámec ceny opravy) zákazník dozví?;

Pavel Vinkler zdůraznil – formuláře vyplňuje opravář → zákazník má povinnost popsat problém → ad diagnostika opakovaně zdůraznil - pokud je součástí diagnostika, musí opravář upozornit zákazníka (jednoznačně sdělit, kolik diagnostiku bude stát a spotřebitel/zákazník musí souhlasit s podmínkami), který ji následně musí zaplatit; v případě potřeby diagnostiky výrobku, nedostává spotřebitel/zákazník celkovou nabídku v rámci formuláře, ale jde o mezikrok toho, že musí odsouhlasit náklady, které vznikají diagnostikou, aby prostě se mohla definovat reálná oprava, která by následně nastala;

Miroslav Krejčí v rámci sděleného P. Vinklerem popsal na příkladu opravy pračky;

Pavel Vinkler odpověděl – neustále je kladen důraz na spotřebitele, který si v každém kroku rozhodne, zda chce pokračovat v procesu případné opravy či nikoliv; v zásadě až praxe prokáže, jak nařízení bude účinné nebo ne;

Miroslav Krejčí v souvislosti s předřečníkem konstatoval – nepůjde o obcházení, jak zmínil posl. Hřib, ale bude obcházeno tím, že všichni budou na všechno požadovat drahou diagnostiku → žádný občan nepošle zařízení k diagnostice, protože diagnostika bude mít cenu nového výrobku;

Lukáš Vlček pozitivně vnímal rozšíření právního prostoru pro spotřebitele – může si vybrat a je na něm, jakou zvolí variantu → není možné dnes předjímat, jak na to tržní prostředí bude reagovat, zda záměrně některé věci bude přeceňovat nebo některé podceňovat → zvýšení možnosti výběru je opravdu na spotřebiteli;

Miroslav Krejčí jistil se – jedná se o transpozice z EU, nicméně v Česku funguje tržní prostředí a v rámci něj jsou opraváři, kteří opravují výrobky; pokud výrobek nemá ekonomický smysl opravovat – neopravuje se → že EU nařídí přidání procesu možnosti opravy na něco, co nemá smysl, ve výsledku zaplatí zákazníci/spotřebitelé nebo bude obcházeno;

Zpravodaj Marek Novák přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 49

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275398).

7)

Vládní návrh zákona o ekodesignu výrobků a o výkonu státní správy v oblasti ekodesignu výrobků a o změně souvisejících zákonů (zákon o ekodesignu výrobků) – sněmovní tisk 113 (HMG)

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler → cílem nařízení o ekodesignu je zajistit udržitelnost výrobků (delší životnost, lepší energetickou účinnost, opravitelnost, recyklovatelnost) → pravidla budou jednotná pro celou EU, na rozdíl od současného stavu → nařízení pomůže obchodu v rámci EU; nařízení samo o sobě nestanovuje žádné konkrétní požadavky na výrobky, pouze vytváří právní rámec, na jehož základě bude EK postupně navrhovat konkrétní ekodesignové požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků → návrhy následně projednají zástupci členských států a zástupci výrobců daných výrobků, až poté vejdou v platnost; v 1. vlně by mělo jít o pravidla pro textil, nábytek, pneumatiky a matrace → předpisy nezačnou platit dřív, než na začátku r. 2028; NZ omezuje výhradně aspekty, které je nutné provést do národního práva zákonem (působnost státních orgánů v oblasti aplikace nařízení o ekodesignu, zejm. v oblasti dozoru nad trhem a stanovení přestupků) → jedním z hlavních věcných záměrů přípravy zákona bylo zamezení tzv. gold-platingu → NZ neobsahuje žádné požadavky navíc, které by už nebyly v samotném nařízení, případně v budoucích konkrétních požadavcích na výrobky; materiál neobsahuje žádné požadavky na nové zdroje ze státního rozpočtu; v závěru zdůraznil, že vláda kromě práce na adaptační legislativě vyvíjí aktivitu i směrem k podnikatelům → pravidelně vystupuje nebo pořádá osvětové akce a komunikuje s relevantními zástupci byznysu tak, aby se zájmy českých podnikatelů odrazily v ekodesignových požadavcích na výrobky a nepřinášely nepřiměřenou regulatorní a administrativní zátěž pro české firmy → ČR se zasazuje o další rozšiřování výjimek z povinností pro malé a střední podniky, které již nyní nařízení v určité podobě obsahuje; nařízení o ekodesignu bylo přijato bez legisvakanční lhůty (formálně již platí), navrhlo MPO vyslovení v prvním čtení, což PS vetovala a NZ je nyní projednáván ve standardním procesu;

Zpravodaj Jan Bauer doplnil – lhůta na projednání ve výborech zkrácena na 30 dní, ostatní podstatné již zaznělo; HV garančním výborem a jediným kterému byl ST 113 přikázán; stručně komentoval směrnice a nařízení, která byla v rámci aktuální schůze výboru projednána; v rámci ekodesignu se jedná o právní rámec – podstatné bude, co bude obsahovat v budoucnu; uvedl, že jakékoliv změny směrnic/nařízení se odehrávají na půdě evropských orgánů v době, kdy vznikají → evropské implementace (nařízení) jsou právní rámce, do jejichž úprav zasahovat, na úrovni parlamentní diskuse, již nelze;

V rozpravě nikdo nevystoupil.

Zpravodaj Jan Bauer přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 50

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275400).

8)

Informace z podvýborů

Martin Kolovratník informoval o proběhlých 3. schůzích podvýboru pro ICT, umělou inteligenci, digitální ekonomiku a kryptoaktiva a podvýboru pro ochranu spotřebitele a avizoval ustavující schůzi podvýboru pro dopravu, po ukončení schůze HV – konkrétně od 12:00 hodin;

Marek Novák stručně informoval, že podvýbor pro ICT se věnoval směrnici DSA a zákonu o digitální ekonomice – proběhla rozprava, informace z jednání byla zveřejněna;

Roman Kubíček sdělil – podvýbor pro energetiku se uskuteční 30. dubna 2026 po jednání hospodářského výboru – přesný čas nebyl stanoven → témata pro podnikatele: nová tarifní struktura ERÚ a akcelerační zóny s přizváním všech velkých hráčů → pozvánka s konkrétním pořadem schůze bude zaslána v předstihu

9)

Různé

Martin Kolovratník požádal ověřovatele a zpravodaje dnes projednávaných ST podepsání všech přijatých usnesení formou elektronického podpisu → většinově již nyní v podpisové knize;

10)

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Martin Kolovratník – termín příští schůze HV – čtvrtek 30. dubna 2026 od 9:30 hod. – jednání proběhne v hlavním jednacím sále PS → na projednání stavební zákon, digitální ekonomika a ekodesign, případně další ST přikázané Sněmovnou; v závěru požádal o odhlasování usnesení k pověření př. HV Radima Fialu svolat příští schůzi HV.

Hlasování: 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schváleno – usnesení č. 51

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275402).

Hlasování o závěrečném usnesení (hlasovací listina) je přílohou tohoto zápisu a naleznete ji zde:

https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&td=22&cu=7

Marek NOVÁK Martin KOLOVRATNÍK

ověřovatel výboru místopředseda výboru

elektronicky podepsáno elektronicky podepsáno

Zapsala: Kateřina Tůmová

Dne: 14. dubna 2026

Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru