Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 8 (3/6)

8. schůze · 30. 4. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 8“ na psp.cz ↗

67 Sloučení úřadů při povolování staveb 69 Pravidla pro online služby a data 113 Ekodesign a udržitelnost výrobků 116 Zrušení nominačního zákona pro obsazování státních firem 167 Delší přechod pro geoportál územního plánování

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 8. schůze hospodářského výboru,

která se konala dne 30. dubna 2026 od 9.30 hodin v místnosti č. A 111 - hlavní jednací sál PSP Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

Přítomni: Ivan Adamec, Jan Bauer, Benjamin Činčila, Radim Fiala, Zdeněk Hřib, Martin Kolovratník, Veronika Kovářová, Miroslav Krejčí, Roman Kubíček, Martin Kupec, Martin Kupka, Bohuslav Niemiec, Marek Novák, Monika Oborná, Zuzana Ožanová, Patrik Pařil, Jiří Strýček, Jan Sviták, Jiří Svoboda, Robert Teleky, Lukáš Vlček

Omluveni: Jaroslav Foldyna, Michal Kučera, Berenika Peštová, Martin Záhoř

POŘAD SCHŮZE:

Schválení pořadu schůze

Schůzi výboru zahájil a řídil předseda Radim Fiala – na úvod uvedl, že se pro velký zájem odborné veřejnosti schůze HV koná mimořádně v hlavním jednacím sále PS; dále přečetl omluvy a načetl návrh programu → k návrhu nebyly připomínky.

Hlasování o pořadu schůze: 19 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 52

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275897).

Vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů – sněmovní tisk 69

Vládní návrh zákona uvedl vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler – návrh zákona byl podrobně představen již při prvním projednávání na HV v březnu → zopakoval jen krátce, čeho se návrh zákona týká; zmínil, že návrh zákona byl projednáván rovněž na ústavněprávním výboru, výboru pro bezpečnost a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zpravodaj Marek Novák seznámil přítomné s procesem, který probíhal od posledního HV; jde o minimalistickou verzi, ale stále zde koalice spatřuje zásadní věci, které je třeba ošetřit → uvedl, že je připravován PN, jehož předložení má ale skluz, je třeba ještě některé věci dojasnit – např. oblast ČTÚ, důvěryhodných oznamovatelů; avizoval, že navrhne projednávání znovu přerušit do schůze HV dne 11. června 2026.

V rozpravě vystoupili:

Ivan Adamec – přerušení přivítal, pokud povede k závěru akceptovatelnému pro PS i Senát; podotkl, že jsme hodně ve skluzu proti tomu, kdy měl být zákon schválen; odpůrce tohoto zákona upozornil, že zákon musí být v nějaké podobě přijat, jinak hrozí velké problémy; pravidla na digitálním trhu jsou, dle jeho názoru, potřeba a každé pravidlo je omezující; nikdy nelze vyloučit zneužití → každý zákon se dá nějakým způsobem zneužít, pokud o to někdo má zájem; zopakoval, že jde o vládní zodpovědnost se s tímto zákonem vypořádat → zmínil kritiku zákona ze strany současné koalice na výborech, plénu, obstrukce v minulém volebním období;

Marek Novák – reagoval na posl. Adamce → ujistil, že nejde o přerušení, po kterém by následovalo další a další; koalice nechce projednávání zbytečně odkládat, přestože nařízení jako takové nepovažují za dobré a správné → je ale třeba ochránit i české uživatele; vyjádřil přesvědčení, že 11. června 2026 bude zákon na HV propuštěn do druhého čtení;

Radim Fiala – problém je v pozici SPD k tomuto zákonu → obrovské výhrady, ale chápou, že by se měl zákon projednat a jsou připraveni ho projednat; zmínil vznik koaliční pracovní skupiny → úprava zákona, aby byl pro všechny strany přijatelný.

Na závěr rozpravy navrhl zpravodaj Marek Novák opětovné přerušení projednávání a nový harmonogram pro podávání PN.

Radim Fiala – upozornil, že již podané PN jsou i přes nové přerušení považovány za podané a bude o nich hlasováno.

Hlasování: 14 pro, 0 proti, 6 se zdrželo – usnesení č. 53

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275899).

Vládní návrh zákona o ekodesignu výrobků a o výkonu státní správy v oblasti ekodesignu výrobků a o změně souvisejících zákonů (zákon o ekodesignu výrobků)

– sněmovní tisk 113

Vládní návrh zákona uvedl vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler → návrh zákona byl podrobně představen již při prvním projednávání na HV na počátku dubna → zopakoval tedy jen krátce, čeho se návrh zákona týká; do stanoveného termínu nebyly předloženy žádné PN.

Zpravodaj Jan Bauer konstatoval, že věcné podstatě návrhu zákona se věnoval pan vrchní ředitel Vinkler; procedurálně se návrh zákona nachází v prvním čtení, HV projednávání přerušil a stanovil termín pro podávání PN → zopakoval, že v rámci stanovené lhůty, tj. do 21. dubna 2026, nebyly podány žádné PN.

V rozpravě nikdo další nevystoupil a zpravodaj Jan Bauer přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 20 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 54

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275901).

(vzhledem k časovému prostoru byly předsunuty body 7 a 8)

Informace z podvýborů

Martin Kolovratník – informoval o schůzi podvýboru pro dopravu ze včerejšího dne → bylo přijato usnesení a požádal HV o jeho „posvěcení“; byla projednávána problematika týk. se povinného ručení a pojištění vozidel → chyba v zákoně č. 30/2024 → zákon dnes nařizuje při motoristických soutěžích pojištění pro pořadatele v extrémní výši → např. 50 mil. na jednoho usmrceného nebo poškozeného + 50 mil. na každou vzniklou škodu → vysvětlil na akci typu MotoGP → pojistky by musely být na téměř miliardové částky; na pojistném trhu neexistuje produkt, který by někoho pojistil → pořadatelé se dostávají do právního vakua → pojistit se nemohou; na podvýboru byli zástupci MF → dohoda na nápravě → pracovní skupina složená z členů podvýboru a ve spolupráci s MF – spolutvůrci PN; dále přednesl návrh usnesení a následně se o něm hlasovalo.

Hlasování: 17 pro, 0 proti, 3 se zdrželi – usnesení č. 57

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275903).

Marek Novák – informoval o schůzi podvýboru pro ICT, AI, digitální ekonomiku a kryptoaktiva ve čtvrtek 23. dubna 2026 → proběhla ve spolupráci s podvýborem pro modernizaci veřejné správy (výbor pro veřejnou správu) – témata: 1. evropská digitální peněženka, 2. využití AI a představení AI aktu jako takového ze strany MPO; dále všechny pozval (nikoliv jménem podvýboru, ale jménem svým) na konferenci dne 12. května 2026 (místnost 205) → AI, vývoj AI a startupy – řečníci: Meta, Amazon, Google → tuto konferenci nespojuje s HV a ani nežádal o posvěcení ze strany HV.

Různé

Radim Fiala – informoval o zahraniční cestě do Paříže → parlamentní skupina OECD pro AI ve dnech 10. až 12. června 2026; dále sdělil, že ve dnech 10. a 11. června 2026 proběhne výjezd HV do Dukovan → účast ČEZ, MPO, firmy podílející se na výstavbě NJZ, starostové okolních obcí → schůze HV by pravděpodobně začala v pozdějších hodinách – dle příjezdu z Dukovan.

Návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony – sněmovní tisk 67

Radim Fiala na úvod uvedl, že posl. Kupec a Ryba se připodepsali ke komplex. PN.

Návrh zákona za předkladatele uvedla poslankyně Zuzana Mrázová a krátce shrnula dosavadní průběh projednávání ST 67 → k projednání přikázán HV (GV), výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ÚPV; HV vyšel rozhodnutím předsedy HV vstříc předkladatelům a lhůtu pro podávání PN prodloužil a navázal ji na lhůtu pro komplexní pozměňovací návrh (KPN) (souhlas vlády dne 13. dubna 2026) → 16. dubna 2026 byl KPN zaslán všem třem výborům, poslanci měli možnost podávat PN ke KPN do 24. dubna 2026; při projednávání KPN byla vedena intenzivní jednání s resorty a byly vyhodnoceny a zohledněny další obdržené podněty, vč. podnětů od profesních komor, svazů, územních partnerů, úředníků stavebních úřadů, zástupců samospráv a poslanců a poslankyň; KPN reaguje na obavy z organizačních změn → změna lhůt a termínů → Úřad rozvoje území vznikne k 1. lednu 2027, původně 1. července 2026 – do území se změna projeví k 1. lednu 2028, původně 1. ledna 2027 → tato změna byla avizována již v rámci jednání na přelomu prosince a ledna samosprávám, zástupcům úřadů, odborů; zapracované změny nejsou v rozporu s cíli novely, přispívají ke srozumitelnosti textu pro jeho klíčové uživatele; vláda v mezičase schválila projekt implementace → implementační tým zahájil přípravy projektu změny centrální státní stavební správy; v rámci práce na KPN se věnovali debatě o integraci a rušení duplicitních postupů → klíčová věc pro urychlení stavebního řízení, bez dotčení veřejných zájmů; na závěr zopakovala, že institucionální změna podmiňuje celý zbytek reformy; novela zmenšuje objem administrativy pro stavební úřady – např. méně povinných kolaudací, širší role autorizovaného inspektora atd.

Zpravodajka Zuzana Ožanová stručně zmínila podané PN → KPN, 1x legtech PN a 31 dalších PN – tři z nich jsou duplicitní; zároveň připomněla, že před KPN bylo na HV podáno 21 PN, o kterých musí být rovněž hlasováno.

V obecné rozpravě vystoupili:

Ivan Adamec – reagoval na zpravodajku → je klíčové, zda bude přijat KPN – v případě jeho schválení se stává vlastním zákonem → neviděl důvod hlasovat o PN k původnímu návrhu SZ; dále uvedl, že bere zpět PN 4 a 5 → vzbuzovaly spíš ideologickou než odbornou debatu → je přesvědčen, že o tomto bude muset být debata; jednoznačně uvedl, že cílem je stavět, nikoliv nestavět → špatně pochopeno → problém je složitější, než na první pohled vypadá; apeloval na pozitivní kampaň pro českou veřejnost → dle jeho názoru ji nyní vedou ti, kteří říkají nepravdy a bortí ta řízení na obcích; předpokládal technickou a pragmatickou debatu na HV; uvedl, že k tématu se vrátí, zmínil možnost semináře ke konci roku;

Radim Fiala – po krátké konzultaci s legislativou → nejčistší varianta by bylo zpětvzetí PN – ne všichni jsou ale přítomni → navrhl po přijetí KPN hlasovat o zamítnutí původních PN;

Ivan Adamec – zopakoval, že bere zpět PN 4 a 5; doporučil další postup projednávání → nelze bránit nikomu ve vystoupení, ale hlavní debatu by směřoval k jednotlivým PN;

Radim Fiala – souhlas s tímto postupem;

Martin Kupka – ocenil, že se podařilo řadu jejich konkrétních podnětů (např. ohrožení institutu změny stavby před dokončením, záležitosti přístupů na veřejné komunikace) vypořádat; rovněž ocenil základní principy → zkracování lhůt, rozšíření fikcí souhlasů, snížení počtu prvostupňových obecních stavebních úřadů; důležitý princip → integrace konkrétních kroků → zaniká jednotné environmentální stanovisko – krok, který komplikoval postup; dále se vyjádřil k záležitostem, se kterými nemohou souhlasit, přivádějí celý proces stavebního řízení do vážného rizika → vytvoření centrálního stavebního úřadu – odezva z území jasně říká, že stát nebude mít v tu chvíli lidi, kteří budou rozhodovat → na toto upozorňovali i historicky → situace se nezlepšuje, naopak se zhoršuje → dle průzkumů pouze 25 % lidí je připraveno přejít do nového centrálního stavebního úřadu → obrovský a závažný výpadek, personální kolaps → ČR nebude schopná vydávat stavební povolení; zmínil jejich PN → snaha cílit na konkrétní problémy, konkrétní řešení; dále připravují kompetentní ucelenější PN do druhého čtení → cílem bude usnadnit výstavbu bytů v brownfieldech – na základě dohody mezi samosprávou a tím, kdo by chtěl projekt stavět; podotkl, že všichni si uvědomují, že celý legislativní proces má mnoho vad → prvotní návrh měl cca 800 stran, KPN jich má přes 1000 → to vypovídá o tom, jak byl původní návrh připravený; uvedl, že jsou připraveni na věcnou debatu, bude snaha zabránit rizikům, které KPN přináší a snaha uplatnit konkrétní věci, které pozitivně mají šanci ovlivnit rychlost povolování staveb v ČR;

Lukáš Vlček – ocenil prvotní myšlenky nového SZ → je nutné dělat takové kroky, aby se v ČR stavělo rychleji; ocenil integraci některých procesů, zkracování lhůt, řešení mnohdy komplikovaných vyjadřování dotčených orgánů státní správy; požádal předkladatele návrhu o zbrzdění procesu a vrácení se ke standardnímu legisl. procesu → zmínil šibeniční lhůty → toto nemá nic společného s kvalitou legisl. procesu; obava z paralýzy stavebního procesu jako takového → otázka personálií, financování, archivu, povolování černých staveb;

Zdeněk Hřib – navázal na předřečníky a na úvod pochválil záměr → je správné zabývat se otázkou, jak zvyšovat dostupnost bydlení tím, že se bude rychleji stavět; k tomuto cíli by se mělo směřovat systémovým postupem, jinak hrozí ještě větší chaos; opakovaně vyzývali vládní koalici k zastavení současného procesu a vrácení se zpět na start → zahodit to, co bylo spíchnuto horkou jehlou, je plné nejrůznějších chyb, slepých uliček a dalších věcí → aby proběhlo meziresortní připomínkové řízení, odchytaly se chyby → proti aktuálnímu návrhu se zdvihla velká vlna odporu, kritika téměř ode všech – od odborníků, úředníků, architektů, odborářů, samosprávy; alarmující → až 70 % úředníků hrozí, že odejdou z úřadů – tzn. nepřejdou do centrálního úřadu – již nyní je úředníků málo → následovat bude zpomalení, nikoliv zrychlení stavu → je nutné domyslet všechny souvislost; návrh z roku 2020 tehdejší ministryně Dostálové měl dle informace MV stát cca 30 mld. Kč → toto upozornění předkladatelé chtěli obejít tím, že novela bude předložena jako poslanecký návrh a KPN; situaci s bydlením je skutečně nutné nějak vyřešit; otázkou je, zda je ministryně tou správnou osobou → MMR v minulém volebním období řešilo novelizaci SZ, zákon na podporu bydlení, novely zákonů o veřejných zakázkách; zmínil informace z médií týk. se paní ministryně → černá stavba → kritika odborníků – mělo by docházet k legalizaci černých staveb → působí to dojmem, že ministryně se snaží nastavit systém tak, aby papaláši nedodržující platná pravidla, je mohli snáze obcházet; podpora dostupnosti bydlení → zmínil informaci, že ministryně zneužívala systém pomoci a bydlela ještě jako starostka v obecním bytě za cenu cca 4 000 Kč → otázka, zda je správnou osobou, která by měla tento systém měnit; dále zmínil ignorování připomínek odborníků; zákon o veřejných zakázkách → uvedl informaci, že ministryně podepisovala zakázky pro svého manžela v Bílině → toto vše o něčem svědčí; na závěr svého úvodního vystoupení vyzval paní ministryni k rezignaci;

Bohuslav Niemiec – na úvod poděkoval za počáteční vstřícnost a množství jednání → ke SZ/KPN podávali 50 připomínek → litoval, že zapracování již s nimi nebylo komunikováno; vyjádřil se k prodloužení lhůt, které zmínila ministryně → problém byl v tom, že 16. dubna byl nahrán KPN, ke kterému bylo podáno 31 PN → je autorem PN týk. se černých staveb – tj. zrušení legalizace černých staveb; týdenní lhůta na podání PN byla šibeniční; následně vypořádání PN přišlo v první, druhé, třetí verzi → poděkoval některým ministerstvům, že se nebáli dát k opozičním PN souhlasné stanovisko; obecně uvedl, že KPN má 1000 stran dle jeho názoru nikdo z poslanců ho není schopný přečíst celý; rovněž apeloval na zpomalení procesu a vychytání chyb; apeloval na větší diskusi a řešení všech věcí → cílem je smysluplný stavební zákon → pokud bude schválen v této verzi, nepovede k tomu cíli, tj. zrychlení a zjednodušení, → vytvoří se chaos a věci se ještě zkomplikují a prodlouží;

Robert Teleky – přidal se k předřečníkům → pochválil záměr; osobně uvítal snahu zrychlit nejen energ. výstavbu v ČR, vč. strategicky významných staveb, zjednodušenou výstavbu distribuční sítě → energ. bezpečnost je veřejným zájmem; negativně hodnotil legislativní proces a uvedl dvě obavy → jedna už byla naznačena – implementace změn do praxe → dotkne se to všech úrovní stav. úřadů → pokud se to nepovede, důsledky budou katastrofální; druhá obava → autoři novely a KPN zapomněli na povinnost notifikace u EK → pokud tento proces nebude zvládnut, může ČR hrozit i zásadní omezení čerpání evr. prostředků;

Veronika Kovářová – rovněž se přidala k výzvě na zpomalení procesu → zmínila posuny termínů pro PN – 2x byl posunut kvůli koalici → přesto byly podáno dalších 14 koaličních PN → další ukazatel toho, jak to není připravené; zdůraznila, že celé řešení dostupnosti bydlení a zrychlení výstavby a lepší výstavby je na základě územního plánování → KPN se dotýká změn v územním plánování, ale ne takových, které by mohly pomoci → naopak by mohly pomoci obcházet územní plán → jedna z věcí, které se musíme řešit, pokud je cílem zrychlit výstavbu a nabídnout dostupné bydlení → jedna z věcí, které nejsou vůbec dobře zpracované v novele → z tohoto důvodu by mělo být projednávání posunuto, ideálně dnes přerušeno → vytvoření časového prostoru pro přípravu kvalitního návrhu, který bude sloužit lidem, stavebníkům a městům a umožní změny, které jsou nutně potřeba;

Ivan Adamec – již v prvním čtení upozorňovali, že toto není vhodný způsob legisl. procesu pro tak složitý zákon → vláda rozhodla, že to udělá tímto způsobem; uznal, že rovněž volili tento způsob, ale ne u takto rozsahem obrovských zákonů – většinou šlo o zákony monote-matické, nezasahovaly do různých oborů lidských činností; poslanecké návrhy mají při přechodu do praxe spoustu chyb → následují další a další novely; vrácení k přepracování lze navrhnout → politické gesto; návrh na přerušení je legitimní → dle jeho názoru ale nepovede k cíli; upozornil, jak bude vypadat druhé čtení na plénu a následné projednání na HV; nedělal si iluze, že nájezd zákona do praxe bude hladký → dle jeho názoru bude tolik problémů, že se všichni budou divit; nejde jen o to přečíst 1000 stran, ale poslanci nejsou schopni nalézt ty ďáblíky v detailu → práce pro právníky, kteří tématu rozumí; cesta do pekel je dlážděná samými dobrými záměry a úmysly; dle jeho názoru toto není správná cesta → procesu se aktivně účastnit nechce; všichni mají zájem prostřednictvím PN zabránit největším škodám → celek ale nejde PN ovlivnit; na začátku upozorňovali, že oddělení stavebních úřadů od pověřených obcí nemusí být dobrá cesta → mnoho starostů nebude chtít mít úřad v domě spolu s úřadem → stavební úřad nevyhoví, všichni budou nadávat starostovi – starosta do toho nesmí zasahovat, ale může za to; nyní starostové alespoň hlídali lhůty; nejprve je nutná reforma veřejné správy → sloučený model dle tohoto návrhu nefunguje → nesouhlasil by s jeho příp. rušením → přes všechny nevýhody je stále nejlevnější a nejefektivnější; lidé na obcích rozhodují s větší odpovědností; otevřeně řekl, že se pod výsledek tohoto projednávání nepodepíše; některé PN jsou velmi užitečné; zopakoval, že jde o odpovědnost vládní koalice;

Zdeněk Hřib – navázal na mpř Adamce → principiálně lze udělat posl. návrhem vše, vč. zrušení přenesené působnosti; některé poslanecké návrhy jsou předjednané, simuluje se připomínkovací kolečko, dá se na projednání dostatek času → konsenzuální a není s tím problém → touto cestou se ale předkladatelé nevydali; zdůraznil, proč je zrovna u tohoto zákona meziresortní připomínkové řízení zásadní → není pravda, že by MMR mělo proces povolování pevně v rukou → na rychlost povolování staveb mají velký vliv úředníci, kteří ve skutečnosti spadají systémově pod jiné rezorty než pod MMR → životní prostředí, památky (MK), hasiči (MV), hygiena (MZ) → zásadní problém; dal za příklad poslední novelizaci tohoto zákona, pro kterou nakonec hlasovali prakticky všichni přítomní poslanci napříč koalicí a opozicí → podařilo se dosáhnout konsenzu; zde není snaha o konsenzus ani s těmi ostatními ministerstvy → velká chyba → stavební řízení je ze své podstaty multiresortní → proto to nebude fungovat;

Lukáš Vlček – uvedl, že se najde velmi rychle shoda v rámci odložení platnosti geoportálu → dohoda, důležitá věc; dal za příklad shodu, která byla v minulém období nalezena na novele liniového zákona, energ. zákona (lex plyn); všichni si uvědomují, že po poslední novele SZ je řada věcí, které potřebují opravit, aby se stavělo → požádal, aby to nebylo touto formou → opětovně požádal o zastavení projednávání, zkrácený meziresort, zapojení odborníků → zdržení jen o pár měsíců → nyní opravdu neskutečný zmatek a cíl zákona to nenaplní; je třeba ustoupit ze svých politických eg; kritizoval, že není hovořeno s veřejností; za Starosty garantoval maximální konstruktivitu → je ale třeba udělat to jinak;

Martin Kupka – již zmínil chaotické projednávání tohoto zákona → to, o čem mluvil posl. Adamec, se reálně naplní; při projednávání na plénu nastane chaos → nebude jasné, o čem se přesně hlasuje → ve finále tam bude celá řada chyb, které se budou velmi těžko napravovat → důvod – nepodařilo se řadu z nich odstranit v rámci standardního legisl. procesu; při projednávání lhůt v prvním čtení vyšli vstříc → lhůty se dopočítaly tak, aby ve výsledku ČR nepřišla o evropské peníze; nakonec to nebyly opoziční poslanci, kteří by zdržovali celý ten proces → příprava KPN zabrala víc času, na což upozorňovali → nikdo z opozice v tomto ohledu práci MMR objektivně nebrzdil; finální digitalizace procesů → významná pomoc i k přehlednosti → místo urychlení se tímto návrhem zpomalí min. o 2 roky → vyzval vládu, aby se na tuto věc podívala → pokud výsledkem bude norma, která místo urychlení digitalizace ji zpomaluje, je to porážka jako hrom pro současnou vládní koalici; tam, kde se podařilo v digitalizaci pokročit, to reálně samo o sobě zrychluje procesy a bere to podnikatelům, lidem zbytečné starosti;

Veronika Kovářová – vyjádřila se k tomu, co uvedl mpř Adamec → pokud tento návrh projde, hrozí, že ve chvíli, kdy odborníci z úřadů odejdou, nebude možné je dostat zpátky → již nyní přemlouvají architekty, aby pracovali na úřadech; zmínila novelu služebního zákona; nebudou mít politickou odpovědnost → vynadáno dostanou starostové, ale bude si to řídit ten úřad, který ale nebude mít odborníky → obrovské riziko a katastrofa;

Bohuslav Niemiec – za lidovce opakovaně nabídl podanou ruku → zákon chtějí řešit a vyřešit; souhlasil se vším, co bylo řečeno ze strany opozice → obava, co bude výsledkem → posl. Adamec to nastínil naprosto přesně → výsledek bude chaos, zmar → jako politická reprezentace by měli mít shodu na tom, že chtějí dosáhnout cíle – tj. zjednodušení a zrychlení, nikoliv o vytváření chaosu → navrhl vrátit návrh zákona k přepracování.

Radim Fiala – požádal o zopakování tohoto návrhu v podrobné rozpravě; nikdo další se do obecné rozpravy nehlásil → otevřel podrobnou rozpravu;

Bohuslav Niemiec – zopakoval svůj návrh na vrácení návrhu zákona k přepracování;

Ivan Adamec – zopakoval, že stahuje PN 4 a 5;

Roman Kubíček – stáhl původní PN.

Zpravodajka Zuzana Ožanová dále navrhovala jednotl. PN k hlasování.

Hlasování:

návrh na vrácení zákona k přepracování: 10 pro, 11 proti, 0 se zdrželo → neschválen;

komplexní PN: předkladatelka + zpravodajka souhlas – 11 pro, 3 proti, 7 se zdrželo → schválen;

návrh na zamítnutí původně podaných PN: předkladatelka + zpravodajka souhlas – 17 pro, 0 proti, 4 se zdrželi → schválen;

PN posl. Ožanová (legtech): předkladatelka + zpravodajka souhlas – 14 pro, 0 proti, 7 se zdrželo → schválen;

PN 1 posl. Červený a další: předkladatelka + zpravodajka souhlas – 13 pro, 4 proti, 4 se zdrželi → schválen;

vystoupení veřejnosti (3 minuty): 21 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schválen;

Eva Tylová, zastupitelka, Hlavní město Praha – ve svém vystoupení uvedla, že tento zákon jde proti základním principům demokracie → naprosto nejvýznamnější je zrušení druhé instance → ne pro veřejné stavby (např. energ. infrastruktura), ale pro zájmy developerů – ti mají bytové objekty nad 10 000 m² hrubé podlažní plochy (tj. „panelák“ o dvou vchodech) → pro jejich zájem nebudou moci lidé v okolí se odvolat a musí jít k soudu → po 37 letech budování demokracie naprosté fiasko; doteď měl občan právo, aby rozhodnutí úředníka přehodnotil jiný nadřízený úředník na odvolacím orgánu → toto se ruší ve prospěch soukromých zájmů, ve prospěch developerů → pravděpodobně tento zákon „lex developer“ napsali; zájmem vlády i opozice je hospodářský růst tohoto státu → zaznívají ale obavy, že tento zákon zablokuje potenciálně tento hospodářský růst → za několik let se z toho bude zodpovídat koalice; pokud opravdu dojde k zabrzdění výstavby, povede to k poklesu HDP, poklesu příjmů do rozpočtů; dotaz, zda někdo vypracoval vyhodnocení toho, co se stane, pokud se naplní to, na co opozice poukazuje, tj. zabrzdění výstavby, a dopady do růstu HDP;

Jan Vetyška, výkonný ředitel, Asociace pro elektronickou komerci – krátce představil APEK; vysvětlil důvody svého vystoupení → do přílohy novely SZ se vloudily tzv. výdejní boxy jako drobné stavby → pro představu uvedl, že je denně používá 230 tis. lidí, 75 % uživatelů internetu, zbývajících 25 % je poptává využití – boxy se ještě nedostaly do odlehlých a menších lokalit; z tohoto důvodu podpořil PN 8 → odstraňuje tuto chybu, která vznikla; dle nynějších právních analýz by nově při výstavbě boxů museli splnit 21 skupin různých pravidel (dnes cca šest); velká byrokratická zátěž, 6300 pravidel → každá obec by mohla mít úplně jiná pravidla, zatěžování úředníků, velká komplikace pro tuto službu, její rozvoj, opravy → omezení pro spotřebitele, zdražení služby; poděkoval MMR a vládní zmocněnkyni za neutrální stanovisko k tomuto PN → otvírá se možnost k jeho schválení;

Anna Vinklárková, zástupkyně nevládní organizace Arnika – na úvod kritizovala možnost vystoupení veřejnosti až po schválení KPN; upozornila na několik důsledků, které KPN nese → dle předkladatelů se obrovská transformace úřadů vyřeší posunem termínů → nevyřeší a navíc bude platit několik verzí zákona → většina novely má nabýt účinnosti k 1. červenci 2026 tohoto roku, ale zároveň nebudou ještě ty úřady; od 1. ledna 2027 se budou stavby povolovat v jiném režimu než předchozího půl roku → vznikne centrální úřad; další rok, kdy bude centrální úřad, ale nebudou úřady na úrovni ORP a krajů, se budou stavby povolat v úplně jiném režimu; a od 1. ledna 2028, kdy úřady vzniknou všechny, bude se zase povolovat v jiném režimu; nejde tedy o jednu novelu, ale o 3 různé novely, které budou nabíhat postupně a každého půl roku nebo každý rok se budou stavby povolovat jinak; předkladatelé by měli nechat tento dopad vyhodnotit a měli by hlavně vysvětlit, jak bude povolování staveb v těchto režimech fungovat a jak v těchto režimech bude fungovat např. odvolání, co se bude dít s rozběhnutým povolováním staveb; obrovská rizika, která nikdo nevyhodnotil; obává se, že si tato rizika neuvědomují ani předkladatelé → měli by na tyto otázky zákonodárcům odpovědět, než bude tento zákon schválen; kritizovala nátlakový přístup → 67 % úředníků nechce přecházet, ale budou převedeni → obce to odmítají, nikdo s nimi nekomunikuje, nespolupracuje → nařídí se jim zákonem, totalitním způsobem, že musí poskytnout prostory úřadů a archivy po dobu 5 let; uvedla, že nerozumí tomu, proč se to tlačí takovým způsobem; všechny tyto věci budou stát desítky miliard z veřejných peněz → nikdo je ještě ani nevyčíslil; v důvodové zprávě se uvádí, že se vše vykompenzuje růstem HDP → není vůbec jisté → povolování staveb a celou ekonomiku to může pěkně zasekat; údajný růst HDP, který není nijak vyčíslen, má přinést naplnění státní kasy; je třeba si uvědomit, návrh je psaný ve prospěch velkých developerů → naprostá většina velkých developerů má sídla v daňových rájích; bude obětována veřejná správa, životní prostředí atd. pro zisk developerů, kteří sídlí v daňových rájích a veřejný rozpočet z toho nebudou mít vůbec nic;

Jindra Tužilová, vedoucí legislativní analytička, Sdružení místních samospráv – na úvod uvedla, že zákon zná nejen ze současné pozice, ale také z praxe – pracovala na stavebním odboru; vyjádřila se ke KPN → není bezvadný, není v kondici, aby obstál v aplikační praxi → nebude to fungovat, má to příliš vad, které jsou neopravitelné tímto způsobem; uvedla důvody → byla zvolena cesta, která není vhodná pro tvorbu takto rozsáhlých norem; legislativní pravidla vlády dávají prostor pro poslaneckou iniciativu → nepočítá se ale, že v této fázi se budou dělat reformy → poslanci nejsou nuceni k tomu, aby měli důvodové zprávy RIA, analýzy dopadu, výpočty dopadu; nezpochyb-nila poslaneckou zákonodárnou iniciativu jako takovou → byla by v pořádku, pokud by ST 67 byl bezvadný; poslanci se nyní nachází v situaci, kdy musí rozhodovat o něčem, co není správné materiálně a hmotně už vůbec; znovu si kladou stejné otázky jako v roce 2021 při rušení soustavy stavebních úřadů → není to dobře připraveno; reforma územního plánování → otázky přibývají každým dnem; pokud by byl tento návrh v prosinci předložen do meziresortního připomínkového řízení, byl by nyní v LRV → rozhodování v PS by probíhalo na základě transparentního procesu, kvalitně připravených materiálů; v tuto chvíli není v lidských silách seznámit se s KPN v takto krátkém čase, pokud není k dispozici velký tým seniorních legislativců; KPN je opět jiný oproti ST 67 a oproti souhrnnému PN; přechodná ustanovení stále nejsou dostatečně dořešena a vysvětlena → čelí neustálým dotazům obcí, zda mají zahajovat územní řízení, zda mají zahajovat nebo žádat o stavební povolení → nevědí, jak to ve skutečnosti bude → obce se nerozvíjí, pět měsíců jim stojí práce, protože nevědí, jak to potom bude; osobně absolvovala desítky jednání, sami uspořádali 2 konference → žádná konference, Roadshow, ani prostor pro vyjádření v rámci několika minut nenahradí standardní transparentní legislativní proces; zaslané podněty zůstávají bez odezvy; dále zmínila, že v případech, kdy jako organizace o návrhu jednali, tak jednali primárně se zástupci a zaměstnanci MMR, tj. s mocí výkonnou → předkladateli tohoto tisku jsou ale poslanci, tj. moc zákonodárná → toto samo o sobě vyvolává opodstatněné otázky o jakémsi střetu zájmů moci výkonné a zákonodárné → přináší navazující otázky k výdajům veřejných rozpočtů → není to běžné; pokud by výsledek byl bezvadný, dalo by se toto vše přehlédnout; požádala o podporu další novely SZ (ST 167) → nutné odložení účinnosti povinnosti vkládat informace do národního geoportálu → tím se celý tento proces zpomalí; na závěr uvedla, že si nemyslí, že chceme se stavebním zákonem skončit jako se zákonem o podpoře bydlení → dvě obrovské dvě reformy, které budou mít dopad na všechny → dlouhodobý a nevratný;

Zdeněk Zajíček, prezident, HK ČR – reagoval na některé předřečníky; v případě takto složité normy, jakou je SZ, neexistuje správné místo, kde má proces začít; pokud by se čekalo na to, že zevnitř exekutivy vznikne návrh na reformu stavebního řízení v ČR, nikdy bychom se takového návrhu nedočkali → v zadání státních úředníků není příprava reformních kroků → naopak musí dodržovat platné zákony a vykonávat je podle svého nejlepšího vědomí a svědomí → inovace, změny a reformy nejsou zadáním exekutivy → politické rozhodnutí; Parlament dlouhodobě nemá dostatečně silnou legislativu → legisl. návrhy vznikající na půdě Parlamentu nemají takovou kvalitu jako ty vládní; za podnikatele by doporučovali posílení na úrovni Parlamentu; obecně uvedl, že nejsou znepokojeni tím, že by poslanci navrhovali zákony → dokonce ani takové zákony, jako je novela SZ; ke KPN uvedl → z jejich pohledu jde o lepší návrh, než byl ten původní → nepodporují vrácení zpět do standardního legisl. procesu → změna stavebního práva má přijít, aby se české hospodářství nastartovalo; obrovská zátěž, ale zároveň také obrovská odpovědnost a schopnost pro PS dojednat takovou normu, která bude přijata, dobře implementována → je nutné, aby politická jednání na úrovni Parlamentu i nadále probíhala → co nejširší politický konsenzus → případný např. 14denní časový prostor za takovou dohodu a podporu stojí; uvedl, že jsou připraveni v případě potřeby do diskuse vstoupit s konkrétními návrhy nebo stanovisky → mnoho z jejich návrhů bylo do KPN zakomponováno; jedno z největších rizik je také otázka zpětného přenesení působnosti výkonu stavební správy na stát – tj. odebrání části kompetencí v přenesené působnosti ze samospráv zpátky na stát → je třeba si uvědomit, že nejde o kompetence samosprávné, je to přenesená působnost → je na rozhodnutí státu, zda ji ponechá nadále vykonávat obce nebo ji bude vykonávat sám; dále je třeba si uvědomit, že není mnoho lidí v ČR, kteří rozumí stavebnímu právu → jsou to ale právě zaměstnanci pověřených stavebních úřadů nebo pověřených obcí vykonávající působnost stavebního úřadu → prioritně je potřeba jednat s nimi, aby nadále mohli vykonávat tuto působnost v novém uspořádání → byli informováni ze strany ministryně a jejího týmu, že se tomuto věnuje maximální pozornost → rovněž nabídl součinnost → rozhodně si nikdo nepřeje, aby výkon působnosti stavebních úřadů byl ohrožen nedostatečnou personální kapacitou na jednotl. pobočkách centrální stavební správy;

Dan Jiránek, Svaz měst a obcí – na úvod se věnoval výdejním boxům → zmínil stížnosti občanů na zvýšený provoz v okolí boxů → uvedl, že chtějí, aby se povolování výdejních boxů dostalo na podobnou úroveň jako ploty – územní plán může uvádět, že jde o památkovou nebo klidovou zónu a nechtějí to tam → žádné složité povolování → KPN je v tomto smyslu vyhovující; vyjádřil se k přechodu → poděkoval za to, že se to dostalo do kolejí zákoníku práce; zmínil investice obcí do automobilů, hardwaru, softwaru → dojde k převádění, přecházení, úřady budou muset zřejmě znovu soutěžit atd.; obce nemohou nechat uklízet prostor, kde sídlí jiný úřad, bez např. živnostenského listu → poskytování služby třetí osobě; nejasností spojených s přechodem je opravdu velmi mnoho → nikam se nepokročilo → rozhodující pro to, jestli zákon bude fungovat nebo ne → pokud nebudou fungovat lidé, nebude fungovat žádný zákon;

Daniel Vondrouš, Zelený kruh – reagoval na slova p. Zajíčka → existuje správné místo, kde připravit takovouto reformu – exekutiva → takováto norma se vždy dlouho v exekutivě připravovala → zadání exekutivě dává vláda a záleží jen na tom, jaký čas a jaké prostředky exekutivě na přípravu takové reformy uloží → toto v tomto případě neproběhlo; zákon výrazně zasahuje do chráněných veřejných zájmů → přirozené a pochopitelné; vyjádřil pochopení, že v zájmu urychlení výstavby je možné do veřej-ných práv, zájmů zasáhnout a nějakým způsobem je omezit → nikoliv tak, jak to probíhá při přípravě tohoto zákona; pro každý takový zásah musí existovat velmi kvalitní analýza, jak bude do zájmů zasaženo, jak budou nadále chráněny; připomněl případ jednotného environmentálního stanoviska → nesouhlasil s jeho zrušením → pokud by se takto vláda/ministerstvo rozhodla, je třeba velmi kvalitní analýza, jak v minulém roce JES fungovalo, jaké způsobilo problémy, jak by případně šlo legislativně opravit, vést debatu a poté eventuálně přikročit k úpravám → nikoliv okamžitě bez náhrady zrušit; veřejný zájem tím pádem není dostatečně ochráněn, není možnost se následně dovolat → kromě odvolání se ke stejné instanci, která rozhodnutí vydává → to nemá smysl; zopakoval → veřejný zájem, který shrnuje zájmy ochrany přírody, životního prostředí apod. chráněn dostatečně není; reagoval na p. Zajíčka → toto nelze vyřešit za 14 dní → jde o věc, která by vyžadovala vrácení předlohy, zpracování analýz a vystavění návrhu na základě odborných zjištění;

PN 2 posl. Adamec (Olomouc – Hněvotín): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas

Ivan Adamec – požádal o podporu tohoto PN → Olomouc a okolí je připraveno a pokud to bude další strategická zóna, ČR tím jen získá;

– 21 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schválen;

PN 3 posl. Adamec (platnost stanoviska EIA): předkladatelka + zpravodajka souhlas

Zdeněk Hřib – poděkoval za tento PN mpř Adamcovi → vztahuje se i ke stavbě Pražského okruhu; uvedl, že problémů s EIA je konkrétně v Praze více i u dalších staveb – např. metro D → podle předběžné konzultace s pracovníky Dopravního podniku je toto dobrá cesta, ale nebude to stačit → bude nutné doplnit upgrade přechodných ustanovení zákona č. 465/2023 (změna zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury) → stavba metra nebyla zahrnuta v přechodných ustanoveních mezi stavby, který by šly prodlužovat → bude tedy nutné ještě něco doladit v rámci druhého čtení;

Ivan Adamec – reagoval na posl. Hřiba → jde o obecný zákon → obecně se prodlužuje, nerozlišuje se, zda jde o strategickou stavbu → platí to na všechny → proběhlo mnoho konzultací, měli připraveno několik verzí → toto je ta nejvolnější;

Zdeněk Hřib – avizoval, že toto ještě prověří → dle předběžných konzultací s právníky má od nich informaci, že bude nutné řešit přechodné ustanovení v čl. VII zákona č. 465/2023 → v případě, že tomu tak bude, avizoval podání PN ve druhém čtení ve věci metra D;

– 21 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schválen;

PN 4 a PN 5 posl. Adamce → staženy;

PN 6 posl. Havlíček (zvláštní úprava jaderného zdroje): předkladatelka + zpravodajka souhlas – 17 pro, 0 proti, 4 se zdrželi → schválen;

PN 7 posl. Havlíček (změna názvu MPO): předkladatelka + zpravodajka souhlas – 10 pro, 2 proti, 9 se zdrželo → neschválen;

Patrik Pařil – požádal o opětovné hlasování → špatně zmáčkl tlačítko → zpochybnění hlasování;

Zdeněk Hřib – špatně zmáčknuté tlačítko není důvod ke zpochybnění hlasování;

hlasování o námitce: 19 pro, 0 proti, 2 se zdrželi → přijata;

PN 7 posl. Havlíček (změna názvu MPO): předkladatelka + zpravodajka souhlas – 11 pro, 2 proti, 8 se zdrželo → schválen;

PN 8 posl. Havránek (vypuštění boxů): předkladatelka neutrální, zpravodajka nesouhlas

Ivan Adamec – jde o velmi zajímavé téma → řada starostů i firem, které boxy umísťují, jsou ve shodě, nemají žádné problémy; obavy z různých aktivistů, pokud by to spadlo do systému stavebního řízení; osobně nesouhlasí s regulací této činnosti → PN podpořil;

Hana Landová – upřesnila → obdrželi celou řadu připomínek → některé, zejména z obcí, chtěly, aby se o těchto zařízeních rozhodovalo ve stavebním v plném režimu; dále řada stanovisek → nejedná se o žádnou stavbu, ani výrobek plnící funkci stavby – de facto větší poštovní schránka; uvedla, že je třeba si uvědomit, že boxy jsou napojeny na veřejnou infrastrukturu → přístup pro zásobování, vyzvedávání, příchod; návrh v KPN řeší tyto věci jako drobné stavby → tzn. zcela ve volném režimu, zcela bez jakéhokoliv povolení → pokud by nebyly dodrženy principy, že mají kvalitní nebo dostatečný přístup a připojení, bylo by možné na žádost nějakého stěžovatele tuto drobnou stavbu nařízením stavebního úřadu odstranit; žádná nová byrokracie na vstupu v tomto smyslu není;

Martin Kupka – předkladatel si zjevně protiřečí ve snaze zjednodušovat procesy povolování → toto ve výsledku znamená oproti současnému stavu ztížení praxe; nezaregistroval po debatách v území, že by výdejní boxy představovaly nějaké riziko pro kvalitu výstavby, pro kvalitu veřejného prostoru → ve výsledku tyto stavby znamenají významné zjednodušení života lidí; plédoval za to, aby se podařilo zachovat režim, kdy nevstupuje do hry nová byrokracie a je možné tato zařízení jednoduše umisťovat v území – po dohodě s vlastníkem, obcí;

Zdeněk Hřib – nesouhlas s posl. Kupkou → výdejní boxy představují významné ovlivnění veřejného prostoru; ideální umístění je v interiérech apod. (přístupnost 24 hodin denně); dle jeho názoru není nutné sahat k extrémním medializovaným případům např. v Brně;

Bohuslav Niemiec – měl by být ctěn princip subsidiarity → měli by o tom rozhodovat v daném místě komunální zastupitelé, starostové → do druhého čtení avizoval přípravu PN, který by tento princip ctil; víceméně souhlasil s oběma stranami → někteří zástupci e-commerce k tomu přistupují správně → vše projednávají a řeší ve veřejném prostranství a někteří jim kazí jméno → boxy jsou všude, nejsou kontrolovatelné;

Marek Novák – avizoval, že bude hlasovat proti tomu PN; souhlas s posl. Niemciem → toto je ten důvod, na jehož základě vznikla klauzule, že to půjde do drobných staveb → na základě problémů v komunální politice → tam by se ten problém měl vyřešit; je třeba se do druhého čtení ještě pobavit o nějakém lepším kompromisu, než je ten aktuální v KPN;

– 5 pro, 5 proti, 11 se zdrželo → neschválen;

PN 9 posl. Hladík a další (DČOV): předkladatelka + zpravodajka nesouhlas

Bohuslav Niemiec – domovní čistírny odpadních vod → řeší problém v místech, kde nevznikla, nebo nikdy nevznikne kanalizace → takových míst je v regionu mnoho; v minulém volebním období byl na tomto souhlas, bylo to předjednáno, v rámci legisl. procesu se to nestihlo dokončit; upozornil, že v rámci implementace evropské směrnice o vodách, se k tomuto problému budeme vracet, nejpozději 1. 7. 2027 → tento PN by problematiku domovních čistíren a celkového odkanalizování v rámci ČR řešil;

– 7 pro, 11 proti, 3 se zdrželi → neschválen;

PN 10 posl. Hladík a další (kácení a vodovody): předkladatelka + zpravodajka nesouhlas

Bohuslav Niemiec – aktuálně platný povolovací režim nepředstavuje žádnou nepři-měřenou překážku, ale standardní kontrolní mechanismus → umožňuje individuálně posoudit konkrétní situace → proto předložili tento PN;

Hana Landová – v platném znění tento režim platí pro ostatní sítě s výjimkou vodovodů a kanalizací → novela připouští zrovnoprávnění vodovodů a kanalizací s ostatní techn. infrastrukturou; příslušný orgán má 30denní lhůtu v dohodě po projednání se zástupci resortů na to, aby případný velký problém zamítl; upozornila, že u vodovodů a kanali-zací případné přeložky, které by působily nebezpečně pro kořenění stromů, jsou velmi náročné a někdy nemožné → je zde potřeba dodržet sklon, což u jiných sítí není → přesto tyto sítě volnější režim mají, ale je tam stopka ve smyslu možného odmítnutí příslušným orgánem;

– 7 pro, 11 proti, 3 se zdrželi → neschválen;

PN 11 posl. Hladík a další (povodně):

Bohuslav Niemiec – PN navrhuje zlepšení podmínek pro realizaci protipovodňových opatření a zpřesnění některých postupů při správě povodí; uvedl, že pochází z Moravskoslezského kraje, který povodně v minulém období zasáhly velmi silně; protipovodňová opatření a stavby trvají velmi dlouho;

– předkladatelka + zpravodajka nesouhlas – 7 pro, 11 proti, 3 se zdrželi → neschválen;

PN 12 posl. Hladík a další (ZPF pro stavební záměry):

Bohuslav Niemiec – PN řeší zemědělskou půdu do 1 km od vybraných dopravních staveb → po schválení KPN by mohlo docházet k záměrům pro řešení např. FVE nebo dalších staveb → tuto zemědělskou půdu v bonitě 1 a 2 by tímto PN chtěli zachovat pro zemědělské účely;

Ivan Adamec – nejde o nic nového; před cca 2 roky navrhoval, aby kolem dálnic byl pruh na každé straně 500 m → neprošlo to, což doteď nechápe; nerozumí tomu, že to má být u železnice → vlak nemůže zastavit a něco tam nakládat, vykládat; u dálnice je to jasné; historicky veškerý průmysl vznikal kolem dopravních tepen → řeky, koňské stezky, železnice a nyní silnice I. tříd; otázka, kde tato zařízení dělat, než u takových tahů → má problém se železnicí; v ČR jsou 4000 brownfieldů většinou v intravilánech → tzn. kamiony budou jezdit po okresních silnicích pro zboží; jde o naprosto zbytečnou ochranu → podotkl, že by chleba ze pšenice od dálnice nechtěl;

– předkladatelka + zpravodajka nesouhlas – 5 pro, 13 proti, 3 se zdrželi → neschválen;

PN 13 posl. Kovářová (dostupné nájemní bydlení):

Veronika Kovářová – PN se snaží neodstranit odstavec o dostupném nájemním bydlení, který byl přidán do zákona v minulém volebním období; rušení v situaci, kdy je krize v bydlení největší, nedává vůbec žádný smysl; tento funkční rámec nabízí možnost obcím plánovat dostupné bydlení v území → škrtání nedává žádný smysl, nikoho k ničemu nenutí, pouze nabízí jednu z možností;

Hana Landová – vysvětlila → SZ nastavuje veřejnoprávní pravidla, nikoliv soukromo-právní podmínky užívání konkrétních staveb; SZ má za úkol umožnit výstavbu, dát parametry výstavbě, dát na to podmínky a pravidla a nemá dávat žádné podmínky pro následující typ soukromoprávního užívání budov → bylo by velmi obtížné, pokud by byla zkolaudována budova, jak by ověřoval stavební úřad u kolaudace, že byt bude pronajímán za zastropované nájemné → stavební úředník nemá jak to při kolaudaci ověřit; není žádoucí, aby v případě nějaké změny, pokud by např. obec potřebovala byt použít místo pro dostupné nájemní bydlení, např. pro zdravotní sestru, lékaře nebo zaměstnance, hasiče, policistu nebo kohokoliv jiného, musela proběhnout rekolaudace takové stavby → zátěž pro stavební úřady a stavební úřady nemají na soukromoprávní užívání nástroje, jak je kontrolovat;

Veronika Kovářová – v tuto chvíli to v zákoně je, obce si s tím umí poradit → není tedy důvod to měnit;

Hana Landová – kolaudace neprovádí obce, ale stavební úřad;

– předkladatelka + zpravodajka nesouhlas – 6 pro, 11 proti, 4 se zdrželi → neschválen;

PN 14 posl. Kubíček → duplicitní s PN 6 posl. Havlíček (schválen);

PN 15 posl. Kubíček (stavební uzávěra – stavby pro energ. bezpečnost): předkladatelka + zpravodajka souhlas – 12 pro, 0 proti, 9 se zdrželo → schválen;

PN 16 posl. Kubíček (Rada ERÚ): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 7 proti, 3 se zdrželi → schválen;

PN 17 posl. Kubíček (165 – VTE): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 18 posl. Kubíček (458 – REMIT): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 19 posl. Kubíček (změna energ. zákona): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 20 posl. Kubíček (deponie): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 21 posl. Kubíček (paliva): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 22 posl. Kubíček (Rada ERÚ) → duplicitní s PN 16 (schválen)

PN 23 posl. Kubíček (solární daň): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas

Ivan Adamec – požádal posl. Kubíčka o vysvětlení PN;

Roman Kubíček – jde o osvobození od daně z 50 miliard na 100 → zvýšený limit → dvojí daň, která tam byla;

– 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 24 posl. Kubíček (veřejné zakázky): předkladatelka neutrální, zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 25 posl. Mádlová a další (podia pro technoparty): předkladatelka + zpravodajka souhlas – 11 pro, 0 proti, 10 se zdrželo → schválen;

PN 26 posl. Niemiec (černé stavby):

Bohuslav Niemiec – požádal o podporu tohoto PN → stav, jak nejen navrhován v rámci KPN fakticky legalizuje černé stavby a vytváří možnost obcházet systém stavebního řízení tím, že se sice zvýší pokuty, ale prakticky legalizuje proces černých staveb → s tímto vyjádřil nesouhlas → jde o závažnou věc a v KPN by neměla být;

Hana Landová – vysvětlila, k čemu má vložení odst. 3 do § 256 sloužit → nová úprava nemíří na legalizace černých staveb en bloc; v dnešním stavu dochází k situacím, kdy v důsledku formálních chyb v rámci povolení (v závazném stanovisku nebo v rámci rozhodnutí) mohou být zrušena povolení k výstavbě → pokud by došlo (stavebník postavil stavbu v dobré víře) k nařízení odstranit ji, je úkolem přezkumného orgánu poměřovat, jaká škoda nebo újma by mohla vzniknout v případě nařízeného odstranění; odpovědnost povinného za přestupek není tím ustanovením dotčená; pokud by došlo ke zrušení povolení, stavebníkovi vznikne povinnost uhradit pokutu → pokud by došlo k povolení stavby s chybným formálním odůvodněním, nebylo by povinností nadřízeného nebo přezkumného orgánu nařídit odstranění té stavby; dala za příklad stavbu rodinného domu → stavebník, není odpovědný za chybu úřadu a nemůže být takto postižen;

Bohuslav Niemiec – s vysvětlením nesouhlasil; opakovaně zmínil proces, jakým probíhá přijetí KPN → neexistuje žádná oponentura, stanovisko, není známo, jakým způsobem se budou jednotl. paragrafy vykládat; s příklady, které uvedla, souhlasí → otázka je, kolik takových případů se reálně ve stavební praxi stalo, na co se tímto návrhem reaguje; obava, že výkladově se to bude vykládat úplně jinak, než o čem je nyní řeč;

– předkladatelka nesouhlas, zpravodajka neutrální – 7 pro, 2 proti, 12 se zdrželo → neschválen;

PN 27 posl. Olšáková (černé stavby):

Lukáš Vlček – jedná se o totožný PN → dle jeho názoru se naskytla jedinečná příležitost to zkusit znovu a lépe dalším hlasováním;

– předkladatelka nesouhlas, zpravodajka neutrální – 7 pro, 1 proti, 13 se zdrželo → neschválen;

PN 28 posl. Pláteník (přístupnost):

Václav Pláteník – navržená změna řeší přístupnost ve dvou místech → mění definici přístupnosti z obecné vlastnosti prostoru pouze na užší vlastnost pro osoby se zdravotním postižením → vylučuje tím např. seniory, maminky s kočárky, těhotné ženy, lidi po poranění apod.; na druhém místě stanovuje, že otázku přístupnosti není potřeba řešit vůbec, pokud bude shledána ekonomicky nepřiměřená nebo neopodstatněná → zásadní problém; po konzultacích se domnívá, že návrh nesprávně vymezuje přístupnost a úprava váže přístupnost na zákon o dávkách pro osoby se zdravotním postižením → metodologicky chybné → přístupnost je vlastnost stavby, ne statut konkrétní osoby → v rozporu s různými úmluvami, ke kterým se jako ČR vážeme; PN ponechává definici přístupnosti v široké obecné definici (příklad ze severských států apod.) a ruší ekonomickou otázku; při přípravě PN pracoval s Národní radou pro osoby se zdravotním postižením, Sjednocenou organizací nevidomých, slabozrakých, Aliancí pro individualizovanou podporu, ombudsmanem a dalšími; žádost předsedy Krásy z Národní rady o podporu tohoto PN poslanci obdrželi; po jednání vládní rady pro osoby se zdravotně postiženým bylo ze strany vládní zmocněnkyně pro lidská práva Malé uvedeno, že bude o přístupnost usilovat zachováním → předpokládal tedy, že v KPN bude tato myšlenka obsažena → bohužel v KPN se tomu vláda nevěnovala, ponechává přístupnost osekanou; rovněž ČKAIT se k zúžené definici přístupnosti staví negativně; požádal o zvážení podpory tohoto PN; pro pobavení uvedl, že vláda v pondělí prostřednictvím ministryně Mrázové schválila závazný materiál Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2026 až 2030 → stanoví, že bezbariérovost není doplněk, ale standard nějakého prostředí; mezi identifikovanými problémy píše, že mnoho budov je přístupných, bariéry vznikají i u nových staveb nebo rekonstrukcí; tento návrh SZ jde tedy proti tomu, co vláda chce dosáhnout ve své politice v Národním plánu; uvedl, že respektuje, pokud se má zrychlit stavební řízení a systém zefektivnit, musí se spoustu věcí změnit a přehodnotit váhy jednotlivých zájmů v procesu → otázkou je, proč to mají odnést ti nejslabší v systému;

Hana Landová – pokusila se vysvětlit a nabídla příp. setkání nad zmíněnými dokumenty; KPN rozlišuje mezi pojmem přístupnost a pojmem bezbariérovost; bezbariérovost, dle české normy, která o bezbariérovosti a přístupnosti staveb hovoří, rozlišuje přístupnost staveb, zejména veřejných staveb, na úrovni té budovy a potom bezbariérové užívání konkrétních místností → např. staví povinnost při bezbariérové koupelně mít umyvadlo dostupné pro vozíčkáře, nicméně zbývající populace umyvadlo má tak nízko, že nevyhovuje potřebám většiny lidí; snahou není omezit přístupnost staveb ani pro těhotné, ani pro osoby doprovázející děti, seniory, ani pro nikoho jiného; návrh odlišuje přístupnost staveb a bezbariérový standard pro některé typizované budovy; ČKAIT určitě s normou pracuje a ČKAIT i Komora architektů jsou vázáni zákonem 22/1997 → pro každý účel stavby se přihlíží k tomu, jakým způsobem je to řešeno; MMR normu v rámci sponzorovaného přístupu zveřejňuje i na svých webových stránkách → dostupné i veřejně;

Veronika Kovářová – nejedná se o bezbariérovost, ale o přístupnost, která je škrtána; z pohledu projektování je daleko snazší udělat přístupnost ve formě návrhu, tj. před stavebním povolením → nechat to v tom SZ → počet seniorů bude přibývat, stejně tak maminky s dětmi snad → pokud se budou stavět velké bytové celky a nebude se muset řešit přístupnost, staví se bytové celky pro koho → bude potřeba spoustu staveb pro seniory a je třeba to vyřešit v rámci projekce, nikoliv to řešit později složitě;

Bohuslav Niemiec – krátce opět poznamenal, že projednávání probíhá velmi rychle → unikají detaily; rovněž se vyjádřil k výšce a tvaru umyvadla pro vozíčkáře;

Hana Landová – požadavky na přístupnost staveb a případné bezbariérové umístění jsou stanoveny v § 137 → nevypouští se, není důvod se obávat, že by budovy byly nepřístupné; ekonomická záležitost posuzování se týká zejména rekonstrukcí → v některých případech není možné veškeré nové požadavky splňovat; zjevná ekono-mická nevýhodnost je dána tím, že zjevně bez jakéhokoliv posouzení a v logice přístupné komukoliv je možné obhájit, že požadavek by byl splnitelný za tak náročných ekonomických podmínek (např. demolice a znovupostavení stavby), že se od tohoto požadavku upouští;

– předkladatelka + zpravodajka nesouhlas – 10 pro, 11 proti, 0 se zdrželo → neschválen;

PN 29 posl. Schrek, Adamec (dělení a scelování pozemků):

Ivan Adamec – požádal o podporu tohoto PN → popsal osobní zkušenost ohledně scelování a rozdělování pozemků → nechápe, proč toto má dělat ještě stavební úřad, když dává kulaté razítko geodet a katastrální úřad; obavy z účelového rozdělování pozemků např. kvůli dopravním stavbám vidí jako neopodstatněné; PN odstraní naprosto zbytečnou administrativu;

Zuzana Ožanová – nejde jen o to, že si někdo koupí a potřebuje spojit své pozemky; toto se může stát obstrukční praktikou → rozparcelování pozemku na malé kousky apod. → složitá situace např. při výstavbě dálnic; z principu není proti tomuto návrhu → uvítala by další diskusi, aby nedocházelo k problémům např. u dopravních staveb;

Ivan Adamec – toto není zadarmo a dělat to s vědomím toho, že jen oddálím proces vyvlastnění je úplně zcestné, ekonomická sebevražda; osobně je toho názoru, že je třeba se tohoto zbavit → nemá problém s rozhodnutím až ve druhém čtení; nedá se nikdy nic vyloučit → vždy se najde někdo, kdo hledá nějakou kličku; nejde jen o razítka → jde také o čas a peníze → zmínil cenu za služby geodeta – kolikrát je vyšší než cena pozemku; pokud budou nějaké nepřekonatelné překážky, lze upravit ve druhém čtení, příp. stáhnout;

– předkladatelka souhlas, zpravodajka neutrální – 18 pro, 1 proti, 2 se zdrželi → schválen;

PN 30 posl. Mádlová → duplicitní s PN 25 (schválen)

PN 31 posl. Kubíček (ZPF pro energetické stavby): předkladatelka +zpravodajka souhlas – 16 pro, 0 proti, 5 se zdrželo → schválen;

závěrečné usnesení HV: 12 pro, 0 proti, 9 se zdrželo → schváleno – usnesení č. 55

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276105).

Návrh poslanců Zuzany Ožanové, Patrika Pařila a Renaty Vesecké na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon), ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 116

Návrh zákona předložila za předkladatele poslankyně Zuzana Ožanová → na plénu zákon podrobně představila, nyní pouze uvedla, že se jedná o zrušení nominačního zákona; jako navrhovatelka, stejně jako její kolegové, považuje zákon za zcela zbytečný → tento proces se dá řešit jiným způsobem; dle jejího názoru se zvýší zodpovědnost jednotl. ministrů → budou muset nominace provádět a stát si za tím, koho sami nominují.

Za omluveného zpravodaje se zpravodajské role ujal posl. Martin Kupec → uvedl klíčové důvody pro zrušení tohoto zákona → zákon nemá reálné právní dopady – výbor vydává pouze nezávazná doporučení, ministerstva se jimi nemusí řídit, neexistují žádné sankce, ani právní důsledky → zákon formálně existuje, ale fakticky neovlivňuje rozhodování v personálních záležitostech; tříčlenný výbor upravuje činnost v oblasti státních a polostátních majetkových účastí; vláda ČR k návrhu zaujala souhlasné stanovisko; dále doplnil → nevytváří závazná pravidla, neovlivňuje reálná rozhodnutí, reguluje oblast, která nemá být regulována formou zákona a je systémově i koncepčně nadbytečný; z hlediska souladu a dopadu je bez rozporu s ústavním pořádkem, bez dopadu na práva občanů, bez vlivu na podnikání, sociální oblast či životní prostředí a je i bez rozporu s právem EU nebo mezinárodními závazky; Zdeněk Hřib – rámcově se k věci vyjadřoval již na plénu; považoval ale za nutné si zopakovat, že protiargumenty, které zaznívají, jsou zcela liché a vyplývají asi z hlubokého nepochopení fungování nominačních procesů i třeba v soukromém sektoru; zaznělo, že zákon je fakticky nefunkční, má jen poradní roli → pokud by chtěli zrušit vše, co má jen poradní roli, resp. toho, kdo vydává nezávazné doporučení, mělo by se začít zrušení NKÚ → vydává pouze doporučení, nemají přímý exekutivní dopad → institucionální vliv je také důležitý; dále se věnoval konkrétním datům → v tomto konkrétním případě v 80 % případů, kdy nominační výbor kandidáta nedoporučil, ministerstva toto stanovisko respektovala a nevhodného kandidáta nejmenovala; ministr se tímto doporučením může neřídit, ale tím je jasně definovaná politická odpovědnost; uvedl, že mu přijde naprosto logické, že tady existuje takovýto poradní orgán → je to správné; další argument pro zrušení → vytváření zbytečné byrokracie → provozní náklady výboru např. v r. 2021 dosáhly 79 625 Kč → zrušením tohoto výboru se ušetří méně než 80 000 Kč → nicméně se řeší správa portfolia v hodnotě 1,3 bilionů korun → do orgánů těchto firem jsou nominovány osoby, které procházejí přes tento proces → je zřejmé, že náklady jsou naprosto nepatrným zlomkem a v žádném případě nejde o extra nákladnou byrokracii → elementární ochrana majetku v řádech bilionů a omezení rizika nekompetentního řízení; při srovnání dalších kontrolních mechanismů je možné začít u NKÚ, lze pokračovat parlamentními výbory, auditními výbory → jsou řádově nákladnější a také jen doporučují → stejně jako např. i HV → bylo by dobré se nad tím zamyslet i z tohoto pohledu; rovněž není pravda, že by to nějak extrémně zdržovalo → zákon nastavuje minimální procesní požadavky – 10 dní pro oznámení výběrového řízení a 10 dní pro výbor → nejde o nic zásadního → u dozorčích rad je to jen 10 dní → tento argument lze tedy také přesvědčivě vyvrátit; úvaha, že politickou odpovědnost má nést vláda a nikoliv výbor → zákon tento princip neporušuje, naopak jej posiluje → ministr má plnou pravomoc jmenovat kohokoliv → ale v momentě, kdy se ministr chce odchýlit od odborného stanoviska, měl by říct důvod → logické; nejde o omezování ministerské pravomoci → zákon zajišťuje transparentnost v případech, kdy dochází k přetočení stanoviska; další argument → zákon omezuje flexibilitu státu jako vlastníka → opět není pravdivý → zákon neomezuje flexibilitu, jen nastavuje standardy pro její výkon; vrátil se do historie před rok 2019 → BIS upozorňovala, že procesy nefungují správně, velký problém s obsazováním pozic → důvod vzniku tohoto zákona → tzn. BIS upozorňovala na nehospodárné chování managementu, obsazování pozic na základě politických konexí a z toho vyplývající, tj. slabou pozici vlastníka; tímto návrhem se vracíme zpátky do doby, kdy bude BIS opět upozorňovat na problémy; dalším častým argumentem je nadbytečnost výboru pro personální nominace → opět to není pravda → žádný jiný orgán tuto funkci nezastupuje – výbor je jediný, kdo provádí nezávislé odborné ex ante hodnocení způsobilosti nominantů do orgánů → toto neprovádí ani NKÚ, dozorčí rady, parlamentní výbory, ani zákon o střetu zájmů; zrušením tohoto zákona bude vytvořeno vakuum, které zákon zaplňoval → návrat k situaci před rokem 2019, kdy bylo obsazování pozic kritizováno i ze strany BIS; další časté tvrzení → transparentnost lze zajistit jinými nástroji → opět to není pravda → ani příp. vyžadování informací pomocí „stošestek“ nevede k systematickému zveřejňování výběrových řízení, nominantů, ani odborných stanovisek; zákon o střetu zájmů se věnuje majetkovým přiznáním, obchodní rejstřík max. registruje maximálně výsledek toho jmenování, ne proces → zákon je v tomto ohledu nenahraditelný a nelze toto zajistit jinými prostředky; dále se věnoval fungování nominací v soukromém sektoru → u velkých společností, které jsou kotovány na největších burzách (tzn. na newyorské burze nebo Nasdaq), je vyžadováno, aby jejich kotované společnosti měly nominační a správní výbor → zcela logické; nominační výbory jsou složené výhradně z nezávislých ředitelů, musí mít písemný statut definující pravomoci, způsob vyhledávání kandidátů a minimální kvalifikační kritéria pro členy představenstva; rovněž zmínil praxi ve Velké Británii, Německu; nominační výbory mají např. tyto společnosti – Apple, Microsoft, Shell, BP (dříve British Petrol), Siemens, Unilever; pozastavil se u Volkswagenu → funguje v německém dualistickém modelu správy → dozorčí rada a představenstvo jsou striktně odděleny, dozorčí rada má zřízen nominační výbor → je tvořen výhradně akcionářskými zástupci v dozorčí radě, nemají zástupce zaměstnanců; nominační výbor je odpovědný za navrhování vhodných kandidátů k volbě na volné hromadě, při výběru zohledňuje kompetenční profil a cíle odsouhlasené dozorčí radou → veřejně dostupné v prohlášení o správě skupiny; jde také o doporučení nominačního výboru → dozorčí rada předkládá valné hromadě návrh na volbu kandidátů; zrušením zákona se otevírá příležitost pro obsazování „trafikantů“; položil dotaz předkladatelce, příp. zpravodaji → dosud mu toto nebylo vysvětleno; empirická realita vyvrací tvrzení o nefunkčnosti – z 80 % je proces respektován, náklady jsou 80 000 Kč, je spravováno portfolio 1,3 bilionu → je zjevné, že argument o nefunkčnosti je úplně mimo realitu; zákon neporušuje žádnou demokratickou odpovědnost → jen ji posiluje – je nutné zdůvodnit příp. odchýlení od stanoviska; pokud má zákon nedostatky, je možná jeho novelizace, ale nikoliv nesmyslné a překotné rušení; požádal o vysvětlení, proč si překladatelé myslí, že to vymysleli lépe – vzhledem k výše uvedeným příkladům ze zahraničí a velkých společností typu Volkswagen; zdůraznil, že jiné existující kontrolní mechanismy proces nenahrazují → žádný jiný proces nedělá ex ante hodnocení nominantů do orgánů; požádal o odpovědi; Martin Kupka – pozastavil se nad tím, že v minulosti hnutí ANO spolu s dalšími prosadilo současnou podobu nominačního zákona → nyní zjevně vystřízlivělo a ruší ho; státní správa si s těmi pravidly ale v mezidobí poradila; existuje kritérium vyšší a významnější odbornosti těch, které stát posílá do klíčových orgánů firem se státní účastí; důvod změny → vláda chce vše zválcovat → zrušit tento zákon za těchto okolností nedává smysl; pokud by to předkladatelé mysleli vážně, je možné změnit jeho podobu, aby byl pružnější → zrušení bez náhrady jen ukazuje na skutečný důvod návrhu na zrušení zákona → proválcovat cestu k tomu, aby ovládli úplně vše;

Bohuslav Niemiec – kritizoval, že je tento zákon rušen poslaneckým návrhem; bylo zmíněno, že ministři tímto nejsou vázáni, ale většina z nich respektuje doporučení výběrové komise → proč se nejde standardním procesem, kdy vláda navrhne postup, např. zrušení → zopakoval, že s tím má problém, nesouhlasí s tím; apeloval na diskusi, jak konkrétně zákon změnit; vyjádřil pochopení, že vládní garnitura chce mít vliv na státní podniky a chce mít informace, jakým způsobem ty podniky fungují; jak již bylo řečeno → byl vytvořen funkční systém a všichni jsou na něj zvyklí; zmínil také protiřečení si v jednotl. bodech důvodové zprávy; požádal o věcnost a diskusi, co je v nominačním zákoně špatně → příp. ho změnit tak, aby byl funkční;

Zuzana Ožanová – uvedla, že návrh zákona s nikým nekonzultovala, proto nebyl předložen vládou; k důvodům předložení uvedla → diskutovala s lidmi, kteří podstoupili nominační proces → obvykle úředníci, příp. politici, kteří nemohou za členství v těchto radách být odměňováni; rovněž zástupci ministerstev musí projít nominačním zákonem → odborníci, kteří jsou tam nominováni za ministerstva, musí zpracovávat prezentace, předkládat své životopisy, ručit celým svým majetkem → je to svým způsobem ponižující, když zastupují ministerstvo, svého zaměstnavatele; města a kraje nemají nominační zákony → politická reprezentace tam nominuje své lidi a předpokládá, že budou dohlížet → zcela legitimní; uvedla, že jde o její osobní názor → domnívám se, že zákon je zbytečný; větší politická zodpovědnost ministrů při rozhodování o nominacích;

Martin Kupec – doplnil → jde o nadstavbovou záležitost → do r. 2020 vše fungovalo a nominační orgán tohoto typu nechyběl; srovnání s NKÚ kulhá → jde o kontrolní orgán; odpo-vědnost za nominace leží na ministerstvech → z podstaty resortismu k tomu mají nejblíž;

Bohuslav Niemiec – reagoval na posl. Ožanovou → je velmi odvážná, osobně by tyto věci projednal s úřadem vlády, jednotl. ministry a získal jejich stanoviska; bylo zmíněno, že městské nebo krajské akciové společnosti, s.r.o., příp. podniky s majetkovou účastí tento zákon aplikovaný nemají → dle jeho zkušeností by bylo dobře, aby takový kontrolní prvek byl do procesu vložen; mnohdy dochází na limity personálních kapacit jednotl. politických hnutí a stran → nějaká kontrola by tam být mohla; osobní zkušenost s nominačním procesem → byl před výborem „grilován“, když usiloval o to být členem dozorčí rady Diama → proces nebyl nějakým způsobem složitý, že by se ho musel obávat, ale musel prokázat odbornou kvalifikaci a znalost problematiky → proces celkově je nastavený správně a dobře; plédoval za jeho zachování a věcnou diskusi, ale zákon nerušit bez náhrady → není třeba rušit něco, co je funkční, proces dokáže odfiltrovat kandidáty, kteří na to meritorně nemají; před šesti lety byla podpora nominačního zákona velká; položil dotaz, co se od té doby změnilo; dle jeho názoru nic a je zájem procesy až moc zrychlovat a zjednodušovat → to není dobře;

Zdeněk Hřib – uvedl, že stále nedostal odpovědi; postupně rozebral, co bylo řečeno → předkladatelka uvedla, že hovořila s lidmi, kteří prošli nominačním procesem; doporučil znovu se zamyslet nad tou statistikou → 80 % nedoporučení bylo respektováno → zjevně ministerstva respektují v převážné většině to nedoporučení → nelze říct, že by to bylo zbytečné; dle jeho názoru mohou lidé z ministerstev odmítnout vyslání do nějakého orgánu → zaměstnavatel jim to nemůže přikázat; důležité je, jak je spravováno to majetkové portfolio → musí to dělat kvalifikovaní lidé; zdůvodnil srovnání NKÚ s nominačním zákonem → každý z argumentů předkladatelů lze použít i pro zrušení NKÚ → zbytečná byrokracie, stojí to mnoho peněz, dlouho to trvá, jen doporučení → proč tedy není navrženo také zrušení NKÚ; dále reagoval na posl. Kupce → bylo uvedeno, že dříve nominační zákon nikomu nechyběl → není to pravda → zopakoval, že BIS upozorňovala na tento problém; strukturovaný nominační proces externím přezkumem, nikoliv veto, doporučuje i OECD ve své Guide Lines; snaha být chytřejší než Volkswagen → jak na toto předkladatelé přišli; proč je zde snaha zlikvidovat něco, co funguje, ministerstvo odpovědnost stále má, nic se nemění, proces je doporučující → nedává to žádný smysl; zmínil zřízení komise pro Dozimetr → opakovaně upozorňoval, že příčina Dozimetru je dobře známá → moment, kdy usedl do představenstva Dopravního podniku pan Augustin → neprošel žádným nominačním procesem, byl tam dosazen; stejně tak členové dozorčí rady – p. Prokop, opakovaně soudem uznaný lhář, šéf krajského sdružení ANO v Praze, a p. Nepil, který zrušil bezpečnostní světelnou závoru v Troji pro bezpečné přecházení dětí do školy → tito lidé dosadili bez jakéhokoliv nominačního procesu do představenstva městské IT společnosti p. Šteffla → nyní obžalovaný v Dozimetru → problém je v absenci nominačních procesů; apeloval na zachování tohoto zákona; pokud chybí nominační procesy u samospráv městských, krajských, navrhl diskusi nad příp. úpravou zákona; nevidí důvod pro zrušení bez náhrady.

Po skončení obecné rozpravy byla otevřena podrobná rozprava.

Zdeněk Hřib – podal návrh na zamítnutí ST 116.

Hlasování: 6 pro, 9 proti, 1 se zdržel → neschválen.

Dále zastupující zpravodaj Martin Kupec přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 10 pro, 4 proti, 2 se zdrželi → schváleno – usnesení č. 56

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275961)

Problematika energeticky náročných odvětví

Radim Fiala – uvedl tento bod; deklaraci Aliance energeticky náročných odvětví představil p. Ivan Souček → předal mu slovo.

Ivan Souček, Svaz chemického průmyslu ČR – na úvod uvedl celkový rámec, následovat budou krátké komentáře z jiných energeticky náročných odvětví. Legislativa navržená Evropskou komisí a Evropským parlamentem, která je postupně transponována do národní legislativy v rámci Green Deal, má v sobě zakomponovaná dvě základní východiska → první základní východisko je dosažení uhlíkové neutrality, druhé základní východisko je posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Je zřejmé, že při realizaci opatření k uhlíkové neutralitě, i přes rozsáhlou investiční podporu, ale při zásadní změně geopolitické situace bylo shledáno, že druhé východisko, tzn. posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, se nenaplňuje → je tomu spíše naopak. Např. v posledních 4 letech se odstavilo 9 % evropských chemických kapacit → v ČR např. jednotka pro výrobu PVC ve Spolaně Neratovice, jednotka pro výrobu kaučuku v Sintosu Kralupy a v řadě dalších. K ozřejmění této situace inicioval CEFIC podpořený dalšími energeticky náročnými odvětvími v únoru roku 2024 setkání s vedením EK → jednání proběhlo v Antverpách, předsedkyni von der Leyenové byla předána tzv. antverpská deklarace → žádá vytvoření evropské průmyslové dohody tzv. European Industrial Deal, která doplňuje Green Deal a zaměřuje se na kroky potřebné pro podporu průmyslu v EU. Deklarace obsahuje výzvu k realizaci opatření v 10 oblastech akcentu-jících zejména na podporu konkurenceschopnosti průmyslu – k dnešnímu dni má 1300 signatářů z řad podniků, asociací a dalších subjektů. V Antverpách se následně pokračovalo v setkávání zástupců energeticky náročných odvětví a evropské generality vedené předsedkyní von der Leyenovou. V únoru 2025 na tomto jednání skutečně komise představila tzv. Clean Industrial Deal a bylo přislíbeno i vydání tzv. akčního plánu pro chemický průmysl, který by měl zmírnit dopady dekarbonizačních opatření. V letošním únoru proběhlo další setkání s předsedkyní von der Leyenovou → bylo shledáno, že původně definovaná opatření deklarace v 10 oblastech se fakticky neplní. Byly zdůrazněny následující klíčové oblasti, které je nezbytné rychle postoupit. Za prvé → snížit náklady na energii a na uhlík, které se týkají i národních legislativ. Za druhé → podpora spravedlivého globálního obchodu a lepší přístup k financování – např. i dohody o volném obchodu by měly zajistit přístup na nové trhy, zvýšit export z EU, EU by měla zkoumat všechny politické nástroje proti nekalé konkurenci – týká se to i národní úrovně – aby zajistila skutečné rovné podmínky pro průmysl v jednotl. členských zemích. Třetí oblast → podpora nákupu produktů vyráběných v Evropě. Letos se uskutečnila česká verze setkání zástupců energeticky náročných průmyslových odvětví ČR se zástupci české vlády. Akce byla nazvaná České Antverpy → na tomto jednání byla zástupci vlády předána deklarace energeticky náročných odvětví ČR v českém průmyslu. Upozornil na čtyři klíčové legislativní oblasti, na kterých dnes společně se státní správou pracují a které se možná dostanou velmi brzo na stůl zákonodárců. 1. využití evropského rámce, který umožňuje snížení ceny elektrické energie; 2. efektivnější využití výnosů emisních povolenek; 3. zakotvení stabilního a srozu-mitelného mechanismu výpočtu kompenzace nepřímých nákladů pro všechna způsobilá odvětví v plné nárokové výši; 4. rozšíření okruhu způsobilých odvětví pro kompenzace nepřímých nákladů v souladu s rámcem vydaných EK v prosinci 2026. Některé legislativní kroky již vláda připravuje, ne všechny mají rámec zákona, některé budou mít i rámec nařízení vlády, příp. rozhodnutí různých institucí – např. SFŽP.

Filip Hájek, Ocelářská unie – na úvod uvedl, že předpokládá, že se všichni shodnou na tom, že materiály, jako je ocel, ale i další materiály vycházející z energeticky náročných průmyslových odvětví, jsou naprosto zásadní pro ČR a pro Evropu. Uvedl, že zastupuje ocelářský sektor → s ocelí se setkáváme v podstatě všude a potřebujeme ji všude a potřebujeme ji dokonce i k činnostem, které směřují k dekarbonizaci, která dnes koluje v politických i praktických kuloárech → vede k cílům, které se mohou zdát ambiciózní, ale jsou odhodlaní k tomu maximálně přispět. Bohužel na to nejsou podmínky. Nacházíme se v situaci, kdy o ocel a další ocelářství a další odvětví přicházíme → otázka, co s tím můžeme dělat. Ocel je světově obchodovaná komodita, jakýkoliv výkyv cenový, co se týče nákladů, ovlivňuje její konkurenceschopnost a oceláři v Evropě jsou na tom v tomto případě opravdu špatně → příliv levné oceli zejména z Asie → komplikace veškerou regulací. Dále nastínil stav sektoru. Čína dnes ovládá 55 % výroby světové → vyrobí se necelé 2 mld. tun oceli ročně a podíl EU na výrobě poměrně zásadně klesá. V chemickém průmyslu podobná situace → za poslední léta se snížila produkce o třetinu i v důsledku regulací, které se na nás valí a s tím spojenými náklady. Dalším problémem je globální nadkapacita výroby → produkuje se více, než se spotřebuje. Ve chvíli, kdy jsou zde rozhodnutí např. prezidenta Trumpa uvalit cla, rozhodnutí přichází velice rychle → toky se přesměrují a ty, co směřovaly do Ameriky, se přestěhují do Evropy → nedokážeme to nějakým způsobem účinně chránit. Evropští výrobci přichází o svoji konku-renceschopnost a situace je velice kritická. V Evropě oceláři produkovali ještě před několika lety skoro 200 mil. tun, dnes o cca třetinu níže → necelých 130 mil. tun. Situaci se neustále zhoršuje, zavírají se podniky, odkládají se investice atd. V ocelářství zavedena ochranná obchodní opatření v podobě tzv. Safeguard → příliš nechránila. Vždy si dovozci dokázali najít způsob, jak systémy obejít. Dneska zůstal jediný výrobce oceli v ČR → Třinecké železárny. Podniky dnes dováží ocel ze zahraničí a zde ji zpracovávají a předávají dál. Na ocelářství navazují další odvětví, která jsou na jejich vstupech závislá a která také drtí např. ceny energií → specificky kovárny, slévárny → zavírají se podniky po celé Evropě, v ČR je slévárenství naprosto v krizi. odvětví. Z těchto odvětví vychází výrobky, které poté putují do odvětví, která jsou strategická pro ČR → od dopravy přes obranu, strojírenství, energetiku atd. Situace je velice kritická, potřebují pomoc. EU má své klimatické cíle. Nyní byl schválen ambiciózní klimatický plán, resp. cíl 90 % snížení emisí oproti r. 1990 → podle zhodnocení komise to znamená, že bude třeba dekarbonizovat takřka celou výrobu do cca 15 let → technicky i časově nezvládnutelné. Očekávaná revize systému EUTS → odpor ostatních států oproti tomu, aby se systém zachoval v současné podobě roste → kriticky se vyjadřují Němci, Francouzi atd. Očekávají, že dojde k radikálním změnám. Oceláři i jiná odvětví se připravují na poměrně významné investice. Třinecké železárny oznámily významnou investici do dekarbonizace. Po celé Evropě dochází k odkládání investic → vysvětlil důvody. Uvedl, že odhodlání sektorů tady je → mají ale obrovsky drahé energie a nemají zajištěnou ochranu v rámci systému EUTS. Zmínil diskutované uhlíkové clo na hranicích → má tolik mezer, že možná v tuto chvíli je lepší ho nemít. EK navrhla a státy posvětily → bezplatnou alokaci povolenek v systému EUTS, která pomáhá udržet si konkurenceschopnost, bude nahrazena tímto systémem, který je neozkoušený a který objektivně má několik zásadních mezer. Dostávají se do nějaké spirály, pasti → mají připravené investice, ale vědí, že se jim nevyplácí. Např. investice Třineckých železáren nepřinese kvalitnější a levnější ocel, nenavýší se objem výroby → investice vyvolaná požadavkem na dekarbonizaci. Zdůraznil, že Třinecké železárny jsou z hlediska měrných emisí na výrobu jedny z nejlepších na světě → přesto jsou ohroženy bezprostředně těmi náklady → již dnes dávají také 2 mld. na emisní povolenky. V případě, kdy nemohou investovat a ten stav bude pokračovat, mohou se velice rychle dostat i na 10 mld. ročně za povolenky → v dnešní situaci naprosto likvidační. Pomoc je potřeba v mnoha ohledech → energie, úprava EUTS je naprosto zásadní a stejně tak je potřeba vytvořit trh pro zelené produkty. Kompenzace nepřímých nákladů EUTS zavádí evropský předpis → pomoc těm odvětvím, jímž hrozí vystěhování se za hranice EU, resp. vystěhování výroby, kompenzovat zvýšené náklady o povolenky v ceně elektřiny. ČR tento systém zavedla, dobrovolné na evropské úrovni, ale veškeré průmyslové státy kompenzace zavádí → vybraný seznam odvětví, která kompenzace nepřímých nákladů mohou čerpat → evropský seznam → ČR ho doteď přijala kompletně. Aktuální revize pravidel → dochází k rozšiřování seznamu. Dále upozornil, že v zákoně je dáno, že na kompenzace nepřímých nákladů je tam 25% strop → tzn. max. 25 % úrovně ročních výnosů z emisních povolenek může jít na kompenzace nepřímých nákladů → strop doteď nebyl překračován poměrně výrazně, nebyl problém → v následujících letech a i letos překročení bezprostředně hrozí. Potřebovali by udělat takovou reformu, aby tento 25% strop, který částečně vychází z evropského předpisu, ale který není pevný, aby si ho ČR stanovila pevně. Států, které strop překročily, je opravdu velké množství a překračují ho takřka každý rok → příležitost, aby ČR se k tomu také přidala → výnosy z povolenek jsou tu od toho, aby se vracely, pokud možno do toho průmyslu, aby mu pomohly zpátky ke konkurenceschopnosti a aby tu byly dostatečné investice, aby jim to pomohlo se připravit i na investice finančně. Toto by bylo potřeba změnit v zákoně a co určitě půjde i přes HV a PS → zásadní. Pokud by se tento strop nepodařilo zrušit, v následujících letech hrozí, že bude kompenzace významně krácena všem těm odvětvím, jejichž seznam se teď rozšířil → velký problém. Vláda každým rokem stanovuje částku, která má být na kompenzace určena – v termínu do června – do poslední chvíle neví, jestli se prostředky podaří vyčlenit → na jaře je známý nějaký odhad. Situace se nyní komplikuje. Potřebovali by spolehlivý rámec, aby se přijala pravidla, ideálně legislativní, která by zajistila předvídatelnost kompenzací a jejich vyplácení v plné nárokové výši, např. ve tříletém období → důležité pro finanční i investiční plánování firem. Dále jsou zde odvětví, která jsou daná v seznamu → potřebují, aby ho ČR přijala celý tak, jak byl navržen evropskými pravidly a je potřeba zajistit podporu pro ta odvětví, kde kompenzace nepůsobí → i ta jsou vystavena velkému nebezpečí v podobě nákladů na energie → ztrácejí konkurenceschopnost → slévárny, kovárny → odvětví, která velice trpí a kde se uzavírají výroby. Nástroje pro příp. pomoc lze hledat v Německu → využití CISAF – nový plán veřejné podpory, který umožňuje státům poskytovat konkrétní urychlenou podobu a navýšenou podporu → Němci nastavili program, kde garantují výrobcům cílové ceny elektřiny 5 centů za kilowatthodinu na 50 % jejich spotřeby → není to spásné, ale velice by to pomohlo. Požádal, aby kromě kompenzací poslanci maximálně zvážili veškeré tyto mechanismy → velice důležité. Způsobů pomoci je hodně, ale toto je aktuální. Požádal o podporu v tomto ohledu.

Radim Fiala – poděkoval za vystoupení; vyjádřil pochopení a dle jeho osobního názoru je největší problém v zelené politice EU, povolenkách ETS 1 a dalších věcech; zmínil snahu premiéra Babiše přesvědčit několik dalších států, aby došlo k odložení povolenek ETS 1 → pokud se to nepovede, průmysl z Evropy odejde do Asie, do USA → třetinové ceny energií.

Filip Hájek – doplnil pro představu → aby investice vycházely, potřebují 75% podporu → programy jim dnes dají např. 50 %, ale ani Němcům to nevychází.

Radim Fiala – problém je mezi ČR a Německem → Němci se rozhodli průmysl dotovat; v ČR na to nejsou prostředky; uvedl, že jsou přítomni zástupci SFŽP, MPO, MŽP → následně je požádá o reakci.

Martin Kupka – reagoval → je jasné, že stát má zasáhnout adresně tam, kde je problém největší a kde současné ceny energií představují reálné existenční ohrožení – tj. v oborech s vysokou energetickou náročností; při sledování vývoje ceny na burze klíčových komodit, je zřejmé, že nás čeká nástup dalších ještě komplikovanějších podmínek; definicí současného stavu je reálně nejistota; stát by se měl méně zaměřovat na plošné kroky, ale adresovat pomoc tam, kde je to nejvíc třeba; nástroj CISAF → jeho hodnota spočívá v tom, že proti té podpoře jde zároveň podmínka investic do energeticky úsporných kroků → v tomhle směru je to určitě správně; opozice připravila balíček – krizový nárazník → s takovými specifickými nástroji počítá → dávají ho vládě jako doporučení, aby reálně připravila konkrétní nástroje, jak v oblastech, kde je to nejvíc potřeba, zasáhnout a jak podmínky zlepšit; tlak na EU ohledně snížení ceny ETS 1 povolenek a odložení systému ETS 2 → podařilo se otevřít v minulém období dveře → vláda má podporu v tom, aby reálně dosáhla na to, že se podmínky zlepší, cena se sníží → zásadní krok i obecně pro podporu evropské konkurenceschopnosti; jednoznačně podpořil navržené kroky → adresné zacílení podpory do těch oborů s energeticky vysokou náročností.

Roman Kubíček – zúčastnil se konference České Antverpy → tam zazněly všechny věci, další zástupci z energeticky náročných oborů promlouvali; největší problém je cena emisní povolenky → nepředvídatelná a nekontrolovaně rostla → ideální předpoklad by byl je v dnešní době 27 až 28 EUR; konference se zúčastnil se i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček → na věcech pracuje; týká se to také rozdělení podpory a omezení, která je blokují; problematiku Třineckých železáren všichni znají; podpora ze strany vlády by narazila i na odpor EK → particiální podporování místního průmyslu je velmi těžké; využívání uhlí bez zátěže emisních povolenek je pro ocelářský průmysl i v Německu dnes jediná možná cesta; informace z německého trhu s plynem → snaha nahradit některé procesy; zmínil jednání s řediteli firem spolu s předsedou HV; jde o úkol pro vládu → vyčlenění prostředků, dohoda s EU a brutální tlak na snížení ceny emisních povolenek; konstatoval, že jejich podporu mají → rád by téma otevřel i na podvýboru pro energetiku.

Miroslav Krejčí – položil dotaz → myšlenka EU byla emisní povolenky a zároveň uhlíkové clo na hranicích → kdyby to uhlíkové clo na hranicích nemělo uvedené nedostatky a bylo vybíráno tak, jak bylo namyšleno – tj. výrazné zdražení veškerého dovozu do Evropy, kvůli tomu, že mimo Evropu jsou vypouštěné emise – jakým způsobem a z jaké části by to vyřešilo váš problém.

Filip Hájek – je to dvousečné → efektivní CBAM je pro ně v tuto chvíli důležitý → je třeba, aby efektivně fungoval → pokud efektivně fungovat nebude, dostaneme se do dnešní kritické situace; CBAM vítají; dal příklad indického, čínského výrobce → vysvětlil; v tuto chvíli, kdy bude plně fungovat CBAM, evropský výrobce už nebude mít k dispozici žádné bezplatné povolenky a všechno si bude muset nakupovat → jeho náklady za veškeré své emise zaplatí v drahých povolenkách; zatímco čínský výrobce si 10 % své výroby za to, co zaplatí teda na CBAM, rozloží do celé své produkce a pro něj to takový problém nebude → pořád bude konkurenceschopnější než evropský výrobce; tzn. CBAM potřebují, ale rozhodně v něm nevidí žádnou velkou spásu → musel by to být dovozce, který sem bude dovážet 100 % své produkce a neuměl by ji přesunout jinam.

Radim Fiala – předal slovo dalšímu řečníkovi a požádal o stručné stanovisko → problémy členové HV chápou a uvítají diskusi.

Milan Schuller, Vápenka Čertovy schody, Svaz výrobců vápna – přiblížil odvětví výroby vápna a kde všude je vápno potřeba. Odvětví výroby vápna je lakmusový papírek celého průmyslu → všude lze najít vápno. Kromě klesajícího trhu celé odvětví trápí cena energií, cena povolenek, ale také nerovné podmínky v Evropě → nejenom v Evropě jako světadílu, ale i v rámci EU. Povolenky → cena povolenky je jedna věc, ale celkové nastavení Green Dealu je druhá věc. Upozornil na některé věci, na které mohou poslanci narazit při svých rozhodováních. Nerovné podmínky → dovoz vápna z Bosny (nemají ETS), ze Srbska (nemají ETS), ale ČR začíná být zahrnována vápnem z Rakouska, Německa, i z Itálie → svědčí to o tom, že zde jsou v něčem horší podmínky → je třeba se nad tím opravdu zamyslet. V okolních zemích nebyla zrušena výjimka na daňové osvobození metalurgických a mineralogických procesů → věří, že toto je zde v procesu a náprava bude asi zjednána brzo. Např. státní organizace v Rakousku preferují a upřednostňují ve státních zakázkách lokální dovozce → to v ČR absolutně neplatí. ČR se hlásí ke Green Dealu, ale státní firmy vítají vápno z Bosny a Hercegoviny. Toto stojí za zamyšlení při případné možnosti ovlivnit tyto věci. Výroba vápna → zahřejí vápenec na cca 1000 až 1200 stupňů, do vzduchu vypustí CO2 a co zbyde je vápno. Původní myšlenka zelené Evropy byla správná. Omezení fosilních paliv → k tomu se hlásí → změnit palivo na např. biomasu je investice v desítkách milionů na vápenku, jedna pec. Dekarbonizovat → odstranit to procesní, investice na jednu pec cca 3 až 5 miliard korun → k tomu je třeba 10x vyšší spotřeba elektřiny nebo jakékoliv energie. Nemají obavu z dovozu vápna z Číny, z Bosny, Srbska → problém je v dovozu hotových výrobků, které vápno potřebují → výroba skla, oceli, papíru. Dalším problémem je využití, ukládání nebo zpracování CO2. Apeloval na věnování se fosilním palivům, přírodním zákonům. Výroba vápna v roce 1990 v ČR byla 1,8 milionu tun → za 31 let to spadlo na polovinu – v roce 2021 měli 930 000 tun, za další tři roky mezi roky 2021 a 2024 to spadlo o 40 % → tohle se nikdy v historii nestalo.

Radim Fiala – poděkoval za vystoupení; nejde o to, zda jde o malé nebo velké odvětví, ale o principy, které hýbou průmyslem, hospodářstvím a ekonomikou obecně; byl uveden učebnicový příklad; dále předal slovo dalšímu vystupujícímu.

Jan Hadraba, prezident, Asociace sklářského a keramického průmyslu, ČR – rovněž poděkoval za možnost vystoupit na půdě HV. Na úvod uvedl, že také oni potřebují vápno. Asociace zastupuje 140 firem z odvětví, tržby cca 50 miliard korun, zaměstnávají 20 tisíc lidí. Pro ilustraci uvedl, že 80 % jejich produkce jde do zemí EU. Proces stavení skla, podobně jako u ocelářů, je výjimečný oproti jiným odvětvím tím, že pece běží nepřetržitě. Investiční cyklus v jejich odvětví je 20 let, jo → dnešní rozhodnutí ovlivní to, co se bude vyrábět, koho budou zaměstnávat po r. 2040. Dnes stojí na křižovatce → otázka, zda je to pro ně dekarbonizace nebo deindustrializace. Situace v Evropě umocněná krizí na Blízkém východě, která vyšponovala cenu plynu, je pro většinu jejich firem klíčová → navýšení ceny o cca 60 % → konkrétní dopady. Společnost Laufen, přední světový výrobce sanitární keramiky, uzavřela svůj výrobní závod ve Znojmě, musela propustit několik set lidí. Thun 1794, tradiční výrobce porcelánu, zavřel závod v Klášterci → zrušení několika stovek pracovních míst. Průmysl porcelánu v Čechách umírá. Menší skláři jsou spíše umělci duší i byznysem a bojují o holé přežití → krize, která desítky let nemá v naší zemi obdoby. Také jeho mateřská firma AGC CE, součást nadnárodního korporátu, velké japonské firmy, přesouvala v minulých letech část svých zařízení z ČR, nikoliv do Asie, ale v rámci EU – Itálie, Belgie → tam, kde v rámci EU má energeticky náročný průmysl přece jen lepší podmínky. Odložené investice → v letech 2025 až 2027 investice, které byly odloženy, zamraženy, protože je nejistota v oboru, činí 2,3 miliardy korun. Jádro problému → meziregionální diskvalifikace přímo v rámci EU. Důležité je narovnání podmínek v rámci EU → zejména osvobození od energetické daně u mineralogických procesů. Země, které toto osvobození nemají, už ten průmysl v podstatě nemají. Země, které ho ještě mají, osvobození zavedly, nebo nebylo zrušeno. Spravedlivé kompenzace → výrobci plochého skla jsou způsobilé odvětví žádat o kompenzace; výrobci dutého skla, obalového skla, keramiky → v rámci evropského rámce jsou způsobilí, ale v české transkripci nejsou způsobilí žádat o kompenzace nepřímých nákladů. Toto by poslanci, jako zákonodárci, mohli ovlivnit, aby průmysl přežil. U nadnárodních firem bývá rozhodování jiné než u menších firem, které jsou ještě v soukromých rukou → přežívají díky entuziasmu a sentimentu vlastníků. Implementace v rámci CISAF v připravovaném modernizačním fondu → zmínil jednání s MŽP, SFŽP → v tuhle chvíli firmy nevědí, jaký ten rámec bude. Podpora musí být předvídatelná a včasná → ten průmysl umírá. Modernizační fond by měl být otevřen v létě. V tuto chvíli probíhají jednání o obnově jedné ze tří velkých sklářských pecí, která dělá 600 tun skla denně pro výrobu autoskel v Teplicích → jednání na úrovni AGC v Japonsku → zazněla samozřejmě otázka na možnost nějaké veřejné podpory → v tuto chvíli na toto nemají odpovědi. Obava, že investice bude přiklepnutá spíše Indonésii v tomto konkrétním případě, než do Řetenic v ČR → pec bude po 20 letech uzavřena = konec životnosti. Zdůraznil, že se nezbavují odpovědnosti za životní prostředí → chtějí investovat a dekarbonizovat, ale musí vše dávat smysl. U velkých firem to musí dávat smysl z hlediska elementární výnosnosti, která dnes v energeticky náročném průmyslu je opravdu malá. Chtějí soutěžit, vyrábět a prodávat, ale nechtějí jen přežívat. Poděkoval za pozornost.

Radim Fiala – reagoval → jak je možné, že společnost převede podnik do Belgie, kde má lepší podmínky než např. u nás → dávají dotace do energeticky?

Jan Hadraba – jednalo se o přesun autoklávu, velké zařízení pro laminování bezpeč-nostního skla do Itálie → byla tam státní podpora pro tu investici, pro otevření toho závodu → zde ale nebyla klíčová, okrajová, nesouvisí s energiemi → šlo o pojistné právo, které je v Itálii → motivuje vlastníky nemovitostí kupovat si bezpečnostní skla s fólií uvnitř → vytváří poptávku → u nás tato podmínka není, pojišťovny to nevyžadují, tzn. poptávka není taková jako v Itálii → skupina se samozřejmě rozhodovala podle toho, kde je poptávka → zde to tedy nebylo o energiích – Itálie je poměrně drahá země na energie, v případě plynu ne tak drahá jako ČR, v případě elektriky dražší než ČR; případ Belgie → mix podmínek → podpora pro udržení zaměstnanosti, mix podmínek na straně poptávky; zmínil ještě jednu malou investici → pokovování automobilových skel → soutěží právě s Belgií → ve finále už rozhodují desetinky o tom, komu to přiklepnou → doufá v úspěch.

Radim Fiala – vyzval přítomného ministra životního prostředí k reakci na řečené.

Igor Červený, ministr životního prostředí – připomněl, že tuto věc na půdě EP řešili → zmínil jednání s paní eurokomisařkou pro ENVI, následně se konala konference, která má právě podnítit téma emisních povolenek ETS 1 a ETS 2 → bude se otevírat v červnu, v červenci; na základě dopisů, které připravují a odesílají jménem premiéra, následně vicepremiéra, jeho jménem i vládního zmocněnce podněcovali to, aby energeticky náročný průmysl z toho byl nějakým způsobem vyňatý; Itálie měla nějaká specifika v oblasti různých plynů → snaha dojít s Itálií a Německem k nějakému konsenzu pro plyn pro elektrárny → plynové elektrárny potom mohou být ten pevný zdroj; reagoval na uvedený mix podmínek → stát může mít nějaké intervence vnitřními mechanismy, jak se s tím nějakým způsobem vyrovnávat; rozpočet ČR není o velikosti italského rozpočtu nebo jiných států; snaha o efektivní využívání emisních povolenek i zpátky pro průmysl → víceméně jde o peníze průmyslu; letos velký propad z očekávaných 26 miliard, pak z 12,6 miliard na cca 3,5 miliardy → takto nízká čísla nepredi-kovali → očekávání, že nebudou naplněny ani 3 miliardy; MPO – závazek z 30. 9. 1,6 miliardy, MMR 2,2 miliardy → chybí 3 – 7 miliard na protipovodňová opatření → předchozí vláda hodně intervencí a cílů navázala na prodej emisních povolenek → čísla tomu bohužel neodpovídají; v příštím roce očekávají obdobnou situaci, možné zlepšení až v dalším období; problém není v ceně emisních povolenek, ale v tom, že jejich množství, které se momentálně nakupují a prodávají brutálním způsobem klesá; kvartální hodnocení zisku ČEZ, největší ukazatel situace energeticky náročného průmyslu v ČR, kontinuálně klesá; porovnání 4. čtvrtletí 2025 a 4. čtvrtletí 2024 → nemalý pokles; celkový pokles u energetického průmyslu o 30 – 40 %; toto je způsobeno primárně úbytkem těchto firem na území ČR nebo úbytkem výroby → mnoho firem odešlo do zahraničí, některé zavřely úplně; uvedl, sociální a environmentální politika se dá stavět pouze na finančních prostředcích, které vytváří nějakou přidanou hodnotu → průmysl, zaměstnanost a podnikání; zmínil acceleration act → má dávat směr, jak být konkurence-schopnější → naprosto fádní teze → zmínil, že všechny kolem naštvali různými postoji a hodnotami → dostali jsme se do svízelné situace, že jsme těžký průmysl si zničili; příležitost v podobě zelené oceli → má svůj prostor v mixu → je třeba nezapomínat, že bychom potřebovali ocelárny na zpracování železné rudy; k výkonu – zelená ocel je neskutečný žrout elektrické energie → kde ji budeme brát; stávající energetický mix, jeho okopávání pomocí emisních povolenek není ideální; měla to být, dle jeho názoru, transformace pomocí evoluce, ne revoluce na základě jako dat → pro čísla nejvíc hlasují státy, které nemají těžký průmysl nebo střední, nemají nastavený energetický mix; je třeba stavět na tom, co zde máme; transformaci ano, kontinuální přechod k novým technologiím – energeticky méně náročným; vítá roztavování jádra a příprava modulárních reaktorů, částečný přechod z uhlí na plyn; zmínil, že Španělsko v rámci svého energetického mixu, aby předešlo blackoutu, počítá s několika plynovými elektrárnami → aktivace v případě, že nebude tolik svítit nebo foukat; energetické dálnice, zmiňované vicepremiérem Havlíčkem → ne všechny státy kolem nás se s námi chtějí spojit, mají levnější elektřinu než my → pokud se spojí tou energetickou dálnicí s námi, stoupnou jim ceny energie; představa jednotného energetického trhu v EU je nesmyslná → nikdy nenastane; Němci naštěstí začnou znovu se stavbou jádra; ideologický boj ze všech stran nám to ztěžuje → v tento moment alespoň snaha vyjmout energeticky náročný byznys ze systému povolenek po nějakou dobu, snaha stlačit emisní povolenku na původně plánovanou cenu ke 30, max. 40 EUR, nechtějí zavádět ETS 2 pro domácnosti → to by byl šok; představa, že emisní povolenka ETS 2 se bude také pohybovat kolem 30 – 40 EUR je nemyslitelná, momentálně ideologicky kolem 80 EUR; zmínil vyjádření ekonomů Křečka a Kovandy, tj. vládní i protivládní ekonomové → velmi drtivý dopad pro naši ekonomiku → zavedení nás může zpozdit na 3 – 5 let snížením HDP i o 1 % dolů.

Radim Fiala – poděkoval za vyjádření; krátce okomentoval návrh usnesení, které bylo předloženo ze strany vystupujících zástupců energeticky náročných odvětví → navrhl nezavazovat se k něčemu, co nebudou schopni splnit, vzít ho na vědomí a informovat MPO a MŽP → návrh usnesení následně přečetl a požádal o hlasování.

Hlasování: 9 pro, 0 proti, 1 se zdržel – usnesení č. 59

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275907).

Dále poděkoval všem vystupujícím a dalším hostům → bylo potvrzeno to, co si většina už dlouho myslí nebo ví → je třeba s tím bojovat → příp. i legislativní změny.

Různé

(pokračování)

Radim Fiala – informoval o nutnosti doplnit počet ověřovatelů HV → z původně schválených 7 ověřovatelů 3 již nejsou členy HV → HV mám mít 8 ověřovatelů → navrženi posl. Kolovratník, Činčila, Pařil a Niemiec.

Hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 58

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275905).

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Radim Fiala – termín příští schůze HV – čtvrtek 14. května 2026 od 9:30 hodin – mj. SZÚ za r. 2025.

Hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 60

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=275909).

Hlasování o závěrečných usneseních (hlasovací listiny) jsou přílohou tohoto zápisu a naleznete je zde:

https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=8

Marek NOVÁK Radim FIALA

ověřovatel výboru předseda výboru

elektronicky podepsáno elektronicky podepsáno

Zapsala: Dana Vosátková

Dne: 11. května 2026

Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru