Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 9 (3/9)

9. schůze · 14. 5. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 9“ na psp.cz ↗

53 Zákaz klamavé ekoreklamy a rychlého zastarávání výrobků 55 Levnější budování rychlého internetu 56 Levnější budování rychlého internetu 62 Právo na opravu vadných výrobků108 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2024

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 9. schůze hospodářského výboru,

která se konala dne 14. května 2026 od 9.00 hodin v místnosti č. K 306 - zasedací místnost hospodářského výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: viz prezenční listina

Omluveni: Jan Bauer, Benjamin Činčila, Martin Kupka, Patrik Pařil, Robert Teleky, Martin Záhoř

POŘAD SCHŮZE:

Schválení pořadu schůze

Schůzi výboru zahájil a řídil předseda Radim Fiala – na úvod oznámil, že z důvodu mimořádné schůze PS je omezen čas pro projednávání jednotlivých bodů z pozvánky, přečetl omluvy členů a sdělil, že všichni členové obdrželi pozvánku elektronicky do svých e-mailových schránek → vyzval přítomné k hlasování o schválení pořadu 5. schůze.

Hlasování o pořadu schůze: 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 61

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276271).

SZÚ 2025 – kapitola 344 – Úřad průmyslového vlastnictví

Návrh závěrečného účtu představil předseda ÚPV Josef Kratochvíl – v úvodu informoval, že Výroční zpráva o činnosti ÚPV je již členům k dispozici (osobně donesl výtisky) a informace o Visegrádského patentového institutu již obdrželi elektronicky → ÚPV již několik desetiletí hospodaří s přebytkem → v loňském roce spotřebováno na provoz a investice 221 mil. Kč a o 90 mil. Kč víc vybráno jako příjmy do státního rozpočtu; za dobrou zprávu pro všechny, včetně podnikatelů, označil, že o téměř 20 % vzrostl počet žádostí o průmyslově právní ochranu – jak ochranných známek, tak i technických řešení → není pouze zásluhou úřadu, děje se ve většině evropských, více průmyslových, státech → tato situace pokračuje i nyní v období 01 až 04/2026 → s ponížením o 3 zaměstnance se úřad vyrovnal a doufal, že tento trend ÚPV ustojí i v r. 2026.

Zpravodaj Jiří Strýček doplnil → rozpočtově je kapitola dlouhodobě pozitivní (příjmy do státního rozpočtu vyšší než čerpání z něj) → trend se projevil v roce 2025 – procentuálně shrnul čerpání a pokles výdajů → za pozitivní označil průměrnou dobu řízení o přihláškách, která byla pro rok 2025 stanovena na max. 13 měsíců, činila k 30. prosinci 2025 pouze 9,71 měsíců oproti 10,23 měsíců v roce 2024.

V následné rozpravě nikdo vystoupili.

V podrobné rozpravě za zpravodaje Jiřího Strýčka přednesl návrh usnesení Radim Fiala, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 62

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276273).

SZÚ 2025 – kapitola 349 – Energetický regulační úřad

Předseda ERÚ Jan Šefránek představil SZÚ za r. 2025 → na r. 2025 byl zákonem stanovený rozpočet ve výši 491 mil. Kč v oblasti příjmů a zhruba 360 mil. Kč v oblasti výdajů → plnění v oblasti příjmů na 76 % – v oblasti daňových příjmů způsobeno nižším poplatkem na činnost úřadu, než bylo předpokládáno → navýšení bylo až od září 2025 usnesením vlády → v oblasti nedaňových příjmů došlo k rozdílu vlivem toho, že od poloviny roku 2025 došlo k převedení výběru pokut na Celní správu z ERÚ → výdaje plněny na cca 334 mil. Kč (75 % výdaje na platy, 21 % provozní výdaje a 4 % kapitálové výdaje) → v průběhu roku 2025 učiněno 22 rozpočtových opatření, která souvisela s mimořádnou situací ohledně rozpočtu v minulém roce; v rámci ERÚ je celkem 284 systemizovaných míst, z toho skutečný stav 259 za rok 2025 → v roce 2025 se podařilo ukončit odliv zaměstnanců (přišlo o 12 zaměstnanců více, než odešlo) – pro ERÚ velmi důležité vzhledem k plnění úkolů → zaplňování míst bude zásadní i do budoucna – souvisí s rozpočtem, který byl již pro r. 2026 projednáván (zastavení odlivu zaměstnanců považoval za velmi důležité); v závěru shrnul → saldo příjmů a výdajů oproti plánu činilo cca 40 mil. Kč – dáno zejména poplatkem a převedením výběru pokut na Celní správu → konstatoval, že veškeré rozpočtový ukazatele byly dodrženy a úřad plnil povinnosti tak, jak měl.

Radim Fiala konstatoval – příjmy a výdaje souhlasí s tím, co uvedl pan předkladatel a dotázal se na odliv zaměstnanců → vnímal, že má úřad potřebu držet si dobré zaměstnance, které potřebuje, ale osobně by úplně netlačil na maximální naplnění systemizovaných míst – bude ERÚ v nějaké oblasti šetřit?

Jan Šefránek – za posledních pár let výrazně úřadu nabyla agenda, kterou udává energetický zákon a ani v této souvislosti nebylo požadováno navýšení počtu zaměstnanců, právě vzhledem k rezervám nebo i přes přeorganizování práce byly nalezeny úspory tak, aby mohli být vykonávány nové činnosti → v minulosti byl na hospodářském výboru načten pozměňovací návrh ohledně zúžení členů rady – i toto označil za opatření pro snížení nákladů/úspory v rámci úřadu → vnímal jako efektivní věc.

V následné rozpravě vystoupili:

Ivan Adamec v rámci financování ERÚ se vyjádřil kriticky → historicky se na úřad navaluje řada důležitých úkolů vzhledem k tomu, jak se mění energetika jako celek → osobně podával s kolegou posl. Telekym pozměňovací návrh pro navýšení financí, ale pí. ministryně Schillerová se k návrhu postavila zamítavě a na dotaz jak bude ERÚ řádně vykonávat povinnosti uložené zákonem, mu bylo řečeno, že to bude vláda řešit během roku → osobně netuší jak – možná vyřeší tím, že schválí požadovaných 10 %, jenže než se schválí, může být konec roku a současně se obával, že návrh zákona narazí v Senátu, u prezidenta a možná i u Ústavního soudu → pesimisticky konstatoval, aby se v rámci šetření nevylilo s vaničkou dítě – pokud úřad ztratí odbornost, budou všechny zákony, který byly dosud přijaty, k ničemu;

Lukáš Vlček – kriticky se vyjádřil k dění, které zaznamenal ve veřejném prostoru → odchod kvalifikovaných odborníků (nejen) z ERÚ v situaci, kdy mu přibyly určité kompetence a role → dle jeho názoru úřadu v posledních letech vzrůstá důležitost i s ohledem na to, jakou transformací energetika prochází → nebyl potěšen tím, co zaznělo; ztotožnil se se snížením Rady na tři osoby, vnímal určitou úsporu, ale cesta by měla jít opačně, aby nedocházelo ke ztrátám kvalifikovaných lidí → konstatoval – trh práce prochází výraznou změnou; na ERÚ jsou kladeny větší nároky, kromě velkých investičních věcí i například otázka změn tarifní struktury apod. → zastával názor, že rozpočet ERÚ by měl narůstat právě s ohledem na vyšší odbornost a kompetentnost zaměstnanců a ne o ně nesystémově a hloupě přicházet;

Radim Fiala reagoval – je potřeba zachovat a udržet si odborné pracovníky → připomněl schválení návrhu usnesení, kterým členové HV doporučovali pí. ministryni Schillerové zachovat v rozpočtu 60 mil. Kč v rámci ERÚ – výsledek nedopadl, ale osobně mluvil s pí. ministryní a ta přislíbila, že v krajním případě se bude snažit většinu částky „najít“, aby ERÚ mohl řádně vykonávat státem přidělenou agendu;

Roman Kubíček (zastupující zpravodaje posl. Roberta Telekyho) potvrdil odsouhlasení ponechání 60 mil. Kč a vnímal slova posl. Fialy za závazná, že bude situace řešena, pokud budou finance pro ERÚ potřebné → zmínil, že v závěru rozpravy přednese návrh usnesení;

Ivan Adamec okomentoval situaci v rámci sestavování rozpočtů → snižování nákladů prostřednictvím počtu členů Rady vnímal nepatřičně – stručně vysvětlil proč nepovažuje za řešení situace → nedostatek financí označil za zřejmý – obává se odlivu zaměstnanců z důvodu nedostatečného financování do jiných sfér energetiky, kde se pohybují platy na podstatně jiné úrovni → konstatoval, že návrh na ponechání 60 mil. Kč v rozpočtu byl vzat na velmi lehkou váhu a obával se, že situace v budoucnu nebude lepší, ač by si přál změnu → doplnil – 60 mil. Kč je z hlediska státního rozpočtu „NIC“ → vnímal, že všichni potřebují peníze, ale aktuálně se udává úplně nová cesta v energetice (energetika se mění od základu) a potřeba dohledového a výkonného orgánu, který pohlídá dodržování a fungování všeho je neoddiskutovatelná → i přes schvalování různých zákonů, které posouvají energetiku dopředu, může dojít k situaci, kdy z důvodu nedostatečného financování nebude mít stát výkonné složky – v závěru požádal koaliční poslance, aby zatlačili na pí. ministryni Schillerovou;

Lukáš Vlček souhlasil s uvedeným posl. Adamcem (situaci obdobně komentoval vlastními slovy) a následně se připojil k výzvě kolegy Adamce, aby koaliční poslanci vyvinuli větší aktivitu při řešení situace s paní ministryní a prezentovali lépe usnesení HV, která jsou schválena na základě faktů a napříč politickým spektrem → v závěru vyjmenoval některé úlohy a činnosti, které ERÚ zastává, mají pozitivní dopad nejen na zákazníky v energetice (spotřebitele), ale jsou důležité i komplexně v celém odvětví energetického trhu a energetiky obecně;

Radim Fiala – poděkoval za dosavadní diskusi a načetl dodatečnou omluvu posl. Martina Kupky; zopakoval, že v případě potřeby bude bojovat, aby peníze ERÚ obdržel → dodal, že zmiňované doporučující usnesení zvyšuje vážnost celé situace a pokud problém nastane, očekává podání informace ze strany ERÚ na hospodářský výbor, který situaci pomůže řešit;

Jan Šefránek reagoval → vážil si podpory hospodářského výboru o to víc, že jde o podporu napříč politickým spektrem a pokud se nepodařilo navýšení rozpočtu, bude doufat ve splnění příslibu z ministerstva financí → i lidé na ERÚ vnímají rozhodnutí a postup hospodářského výboru – je pro ně velmi důležité vědět, že úřad má svoji váhu a je vnímána jeho důležitost.

V podrobné rozpravě omluveného zpravodaje Roberta Telekyho zastoupil poslanec Roman Kubíček, který přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 17 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 63

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276275).

SZÚ 2025 – kapitola 375 – Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Návrh SZÚ představil předseda SÚJB Štěpán Kochánek – pro loňský rok byl úřadu stanoven rozpočet ve výši 544 862 594 Kč na stránce výdajů a 235 661 000 na stránce příjmů → v rámci celkových výdajů kapitoly byly výdaje na financování programu reprodukce majetku a podpory činnosti SÚJB stanoveny ve výši 252 828 108 Kč a výdaje na platy a ostatní platby zaměstnanců za provedenou práci, včetně fondu kulturních a sociálních potřeb, byly stanoveny ve výši 229 974 864 Kč → plánovaný počet zaměstnanců pro r. 2025 činil 237 osob, z toho 209 státních zaměstnanců a 28 zaměstnanců v režimu zákoníků práce → v průběhu roku byla v důsledku rozpočtových úprav výdajová část rozpočtu snížená na 528 436 932 Kč (snížena o cca 16 mil. Kč cca) a zároveň zvýšena zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů a prostředků rezervního fondu na konečný rozpočet ve výši 554 504 681 Kč → výdaje SÚJB byly čerpány z 97,5 % konečného rozpočtu, příjmy byly naplněny ze 101,2 % → příjmy rozpočtu SÚJB představují především poplatky na odbornou činnost úřadu, které jsou placeny některými našimi klienty, celkové výdaje tak byly rovny 540 784 884 Kč a příjmy činily 238 541 637 Kč → závazné ukazatele rozpočtu pro r. 2025 byly splněny, vyjma ukazatele počtu pracovníků v důsledku toho, jaká je situace na trhu práce v jaderné oblasti – velký převis poptávky po specialistech nad nabídkou a obecně je obtížné zajišťovat nové lidské zdroje → v r. 2025 byl SÚJB v rámci zaměstnávání relativně úspěšný, byť se nepodařilo zaplnit všechna systemizovaná místa, tak, jak by potřeboval → v rozpočtu vznikl nečerpaný zůstatek ve výši 13 719 000 Kč – z konečného rozpočtu jde především o položky z částečně nerealizovaných zakázek na odbornou podporu programového financování (u většiny z těchto věcí dochází k posunu na další rok) – úřad nadále předpokládá čerpání a do jisté míry se opět projevuje neobsazenost některých systemizovaných míst → nároky z nespotřebovaných výdajů byly zapojeny v r. 2025 v celkové výši 35 mil. Kč, zdroje z tzv. rezervního fondu, které slouží k financování účasti úřadu na zahraničních projektech a pro projektech zahraniční rozvojové pomoci v jaderné oblasti činily 1,713 mil. Kč → ve srovnání s r. 2024 dosáhl úřad vyššího čerpání rozpočtu o 57,88 mil. Kč – důvodem bylo především narůstání agendy v souvislosti s výstavbou nebo s plánovanou výstavbou nových jaderných bloků, a to nejenom v Dukovanech, ale potenciálně i v Temelíně → v relativně nedávné době se přidalo téma malých modulárních reaktorů a jejich možného nasazení (zejména nejdříve v Temelíně, posléze i v Tušimicích) – tyto aktivity, přestože v čase je nasazení relativně vzdálené už nyní úřad realizuje, vynakládá prostředky a shání potřebné lidské zdroje → pro r. 2026 a léta následující zdůraznil, že opět bude hrát klíčovou roli nová agenda spočívající v nasazování nových jaderných zdrojů, zejména v Dukovanech → v příštím roce úřad očekává, že bude podána žádost o povolení k výstavbě a bude následovat správní řízení, v rámci čehož půjde o nasazení desítek specialistů nejen v rámci SÚJB, ale i v rámci technických podpůrných organizací, což vyžaduje nejen nové lidské zdroje, ale i adekvátní nasazení finančních prostředků v rámci rozpočtu.

Zpravodaj Roman Kubíček vnímá velký tlak na získávání nových, vysoce ceněných lidských zdrojů (při výstavbě dojde k zapojování externích firem atd.) – bude vyžadován velký tlak na státní rozpočet a problém se bude každoročně opakovat → energetickou bezpečnost označil pořadovým číslem jedna → bude nezbytné posílit roli ERÚ a i ministerstvo školství by mělo nějakým způsobem evokovat univerzitní vzdělání odborníků (v minulosti byla ČR „kolébkou“ odborných pracovníků, dnes již tak slavné není) – energetiku, nejen jadernou, označil za lukrativní obor se 100 % zaměstnaností → v závěru konstatoval, že základní parametry byly již sděleny předsedou SÚJB.

V následné rozpravě nikdo nevystoupil.

V podrobné rozpravě zpravodaj Roman Kubíček přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 18 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 64

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276277).

SZÚ 2025 – kapitola 353 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Návrh závěrečného účtu představil místopředseda ÚOHS Petr Solský – příjmy za r. 2025 dosaženy v celkové výši 102 033 000 Kč, naplnění na 270,8 % rozpočtu po změnách, z čehož 74 mil. Kč tvořili daňové příjmy (převážně správní poplatky za spojování soutěžitelů a poplatky za vydání rozhodnutí o rozporu v oblasti regulace přístupu k dopravní infrastruktuře – nová kompetence úřadu od předminulého roku a zbytek činily nedaňové příjmy a přijaté transfery v rámci Národního plánu obnovy na oblast kybernetické bezpečnosti) → celkové výdaje za r. 2025 proběhly ve výši 353 mil. Kč (100,36 %, rozpočtu po změnách) → průměrný počet zaměstnanců byl ve výši 247 osob, průměrný měsíční plat dosáhl výše 59 481 Kč, limit počtu zaměstnanců na r. 2025 byl dodržen → věcné výdaje čerpány ve výši 60,621 mil. Kč (102 % rozpočtu) → v průběhu roku byl rozpočet věcných výdajů posílen o nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let na pokrytí běžných potřeb v této oblasti o 9 mil. Kč, proto bylo čerpání na úrovni 102 % → výdaje na financování programů byly realizovány ve výši 86,273 mil. Kč, z toho kapitálové výdaje ve výši 52,4 mil. Kč → během r. 2025 byla provedena rozpočtová opatření spočívající zejména v navýšení příjmů z důvodu posílení příjmů z rozpočtu EU ve výši 24 mil. (program na posílení kybernetické bezpečnosti v rámci Národního plánu obnovy) → v r. 2025 byly průběžně zapojovány nároky z nespotřebovaných výdajů a dle pokynů MF byly během roku sníženy 22 mil. a stav nespotřebovaných výdajů ke konci r. 2025 činil 48,565 mil. Kč → v r. 2025 byly provedeny/dokončeny tři interní audity a dvě auditní šetření a rovněž ČTÚ prošel kontrolou finanční správy úřadu pro Jihomoravský kraj, týkající se zákona o správních poplatcích, zejména správnosti účtování (ČTÚ vybírá poplatky za fúze, případně za úkony, které dělá v oblasti přístupu k dopravní infrastruktuře) – finanční kontrola proběhla bez výhrad a byla v pořádku.

Omluveného zpravodaje Jana Bauera zastoupil poslanec Roman Kubíček – p. předsedou byly předneseny veškeré náplně finančních rámců → ÚOHS vykonával v r. 2025 rozsáhlou, odborně náročnou agendu, napříč všemi svěřenými oblastmi (v oblasti ochrany hospodářské soutěže, dozoru nad veřejným zadáváním veřejné podpory, problematiky významné tržní síly a regulace přístupu k dopravní infrastruktuře) → ÚOHS plnil roli národního koordinátora orgánu v oblasti implementací evropské legislativě a aktivně se podílel na koordinaci činnosti s Evropskou komisí, včetně participace na přípravě evropských analytických a koncepčních dokumentů v oblasti potravinových a nepotravinových dodavatelských řetězců → v oblasti správní činnosti bylo v r. 2025 v prvním stupni zahájeno 573 správních řízeních, z toho 268 na návrh a 305 z moci úřední → vydáno bylo 751 rozhodnutí, z toho 585 ve věci samé a 166 rozhodnutí o předběžných opatřeních → v oblasti sankčních činností byly uloženy pokuty v celkové výši 11 mil. Kč, přičemž část z nich byla pravomocně uložena, následně postoupena příslušnému celnímu orgánu k vymáhání → do příjmu SR byly odvedeny kauce ve výši 70 322 506 Kč → r. 2025 byl pro ÚOHS obdobím vysoké odborné a správní aktivity, pokračující implementace práva EU a stabilního výkonu všech zákonem svěřených kompetencí – úřad nadále plnil klíčovou roli v ochraně hospodářské soutěže, zajišťování transparentnosti veřejného zadávání a regulace relevantních trhů → hospodaření probíhalo v rámci schválených parametrů rozpočtu.

V následné rozpravě vystoupili:

Radim Fiala položil dotaz v souvislosti s potřebnou úpravou legislativy pro lepší kontrolu, vybírání a zvlášť kontrolu nadnárodních korporací, aby nedocházelo k transferovým platbám a úřad je mohl lépe a účinněji kontrolovat → požádal o zpracování návrhu, příp. podrobně popsat, kde konkrétně v zákoně bude změna nutná;

Petr Solský – úřad se aktivně účastní pracovní skupiny, založenou p. ministrem zemědělství Šebestyánem, kterou vede pan ombudsman a vrchní ředitel Fialka – řeší se legislativa i možná budoucí novela příslušných zákonů, jak v oblasti zemědělství, tak významné tržní síly a současně probíhá diskuse o změně a revizi směrnice o významné tržní síle na základě které je odvozený zákon ÚOHS → úřad je s ministerstvem ve shodě a snaží se nejen rozšířit seznam zákonných praktik, doplnit určité odpovědnosti dodavatelů i posílit pravomoce v oblasti vymáhání → vše je v chodu s tím, že p. ministr Šebestyán by měl návrh představit → paralelně běží i novela zákona o hospodářské soutěži, ale ta je zaměřená en bloc všemi směry → podrobněji popsal specifika návrhu pro oblast zemědělství;

Ivan Adamec doplnil → nepředpokládá, že se dotýká pouze nadnárodních společností, ale kontroly trhu obecně → stručně přiblížil důvody, proč se dotýká i národních firem (jejich chování, jakým způsobem jsou schopny deformovat trh apod.) → role ÚOHS by se měla posílit v oblasti trhu obecně → je potřebné do budoucna – komentoval situaci v oblasti zemědělství, na příkladu vysvětlil svůj postoj a připomněl dění týkající se zákonů ÚOHS, které byly v minulosti PS předloženy;

Michal Kučera souhlasil s uvedeným posl. Adamcem → problematika již diskutována v minulém vol. období intenzivně – řešení není jednoduché → že se netýká pouze řetězců, ale v zemědělském sektoru i výrobců je zřejmé – stručně popsal způsob dopadů na výrobce směrem k prvovýrobcům (zemědělským podnikům) v rámci výkupů → je třeba se soustředit zejména na tržní prostředí – v závěru se ztotožnil s varováním posl. Adamce, před otevřením tématu smluv/veřejných zakázek – jakmile toto téma pronikne na půdu PS, půjde „o konec světa“;

Marek Novák zmínil podnět, který je průřezový a nesouvisí se zadáváním veřejných zakázek – zaměření se na digitální ekonomiku a oblast e-commerce → dlouhodobě jde o Achillovu patu a to nejenom z pohledu čínských e shopů, které si nejsme schopni úplně vyřešit bez zásahu EU, ale i o nekalou soutěž těch, kteří už na trhu jsou → svým způsobem je opakovaně prokazováno, že k nekalé soutěži dochází, ale vymáhání, třeba i ze strany ČOI, je velmi slabé možná i proto, že je v dané oblasti nesnadná orientace → poptával nějaký způsob pomoci ze strany ÚOHS.

V podrobné rozpravě zpravodaje zastoupil poslanec Roman Kubíček – přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 65

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276279).

(z důvodu nepřítomnosti předkladatele SZÚ 2025 – kapitola 374 byl předřazen bod 10.)

10)

SZÚ 2025 – kapitola 322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marcel Dlask uvedl základní informace SZÚ → schválený rozpočet byl 21,617 mld. Kč, rozpočet po změnách 21,613 mld. Kč, z toho 17,639 mld. Kč představovali příjmy z rozpočtu EU na spolufinancování společných programů ČR a EU → příjmy MPO za hodnocené období dosáhly výše 17,785 mld. Kč (82,3 % rozpočtu po změnách) → příjmy z rozpočtu EU byly ve výši 13,783 mld. Kč – rozpočet příjmů byl naplněn s výjimkou příjmů z rozpočtu EU z důvodu časového zpoždění mezi výdaji a příjmy při refundaci výdajů → výdaje kapitoly MPO pro r. 2025 – schválený rozpočet byl 35,805 mld. Kč, na základě rozpočtových opatření MF na výši rozpočtu po změnách 41,751 mld. Kč a konečný rozpočet po zapojení nároků prostředků z rezervního fondu a vázání 65,636 mld. Kč → výdaje pro r. 2025 byly čerpány ve výši 52,939 mld. Kč (126,8 % rozpočtu po změnách) → rozpočet výdajů kapitoly 322 byl ve všech ukazatelích dodržen.

Zpravodaj Ivan Adamec – v úvodu pochválil předložený materiál – pochvalu stručně komentoval → konstatoval, že cíle byly nastaveny i splněny → byl zaujat částí týkající se jaderné energetiky – minulá vláda rozhodla, že vyčlenění společnosti EDU I. bude platit až v r. 2026, ale ve SR pro r. 2026 není nikde zohledněno → zajímal se o osud této společnosti, protože se mluví o reprivatizaci ČEZu, ale dluhy, které má se musí nějakým způsobem zaplatit → pochopil pohnutky minulé vlády, ale částka přes 3 mld. Kč zůstala viset a nevidí ji ani v rozpočtu pro r. 2026; opakovaně vlastními slovy pochvalně okomentoval obsah předloženého kapitolního sešitu, ale současně potřeboval zmínit nedostatečnost v rámci informovanosti o EDU I. (ČEZu), která měla zajišťovat přípravu/výstavbu nových jaderných bloků → dodal, že výbor při projednávání jednotlivých kapitol SZÚ by měl mít k dispozici dostatek času pro jejich prodiskutování a neprojednávat v době, kdy probíhá mimořádná schůze PS a spousta dalších akcí ze strany koalice především proto, že jde o řádný výborový týden.

V následné rozpravě nikdo nevystoupil.

V podrobné rozpravě zpravodaj Ivan Adamec přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 70

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276289).

SZÚ 2025 – kapitola 374 – Správa státních hmotných rezerv

Předseda SSHR Pavel Švagr sdělil → příjmy dosaženy ve výši 151 mil. Kč – rozdíl proti původnímu rozpočtování nebyl plánovaný, šlo o neplánované příjmy ze zápůjček ropy a ropných produktů, které byly realizovány v r. 2025 ORLENu (17 mil. Kč tvořily sankční platby za pozdní vrácení ropy od ORLENu a 26 mil. Kč tvořilo DPH, které nebylo převedeno do rozpočtu v r. 2024, ale až v r. 2025), vlastní příjmy za pronájmy kapacit byly ve výši 23 mil. Kč a z prodeje nepotřebného majetku 1,6 mil. Kč → SSHR realizovala tři projekty z evropských fondů – snížení energetické náročnosti administrativní budovy v Šeříkově za 6,9 mil. Kč z Národního plánu obnovy a dva projekty ve výši 90,5 mil. Kč → konečný rozpočet výdajů byl 8,83 mld. Kč – skutečný schválený rozpočet byl 4,1 mld. Kč a zbytek 4,9 mld. Kč byly převody z nespotřebovaných výdajů → v čerpání 5,1 mld. Kč (o 1 mld. Kč víc, než v předchozím roce - nárůst o 25 %) → nárůst dán vyššími nákupy do státních hmotných rezerv a důsledkem obměny části ruské ropy za neruskou → rozklad výdajů ochraňování ropy, ropných produktů a plynu ve výši 2,4 mld. Kč, ochraňování ostatních komodit (potravinové, průmyslové, pohotovostní, mobilizační) celkem ve výši 450 mil. Kč, pořízení nových státních hmotných rezerv 450 mil. Kč (230 mil. Kč připadá na potravinové záležitosti a 220 mil. Kč na pohotovostní/humanitární zásoby) → přesná čísla nejsou uváděna z bezpečnostních důvodů → v r. 2025 pořízena ropa a ropné produkty za 759 mil. Kč – podstatná položka → v r. 2025 se realizovala obměna zásob ropy, nahrazovala se především ruská ropa za ropu neruskou a také se zaměňovala 1 nádrž ropy za produkty – v tuto chvíli má SSHR z 12 nádrží ruské ropy vyřešeno 7 a zbytek budeme obměňován v čase (nyní není příhodná doba díky turbulenci), až se situace na trhu zastabilizuje → poprvé má SSHR zásoby ropy pro obě rafinérie (v minulosti pouze ruská ropa pro Litvínov), aktuálně zásoby pro Litvínov i pro Kralupy → programové financování alokováno ve výši 497 mil. Kč → SSHR pokračovala v rekonstrukci sila na obilí ve Velké Bučině, budovala protipovodňová opatření ve skladu ropných produktů a realizovala dílčí rekonstrukce skladových kapacit → na projekty vyčerpány finanční prostředky z EU ve výši 175 mil. Kč → na platy a související odvody 294 mil. Kč → SSHR disponuje 416 systemizovanými místy → dosažený průměrný plat činil 48 tis. Kč – z hlediska úrovně platů patří Správa k nejhůř placeným ve státní správě → běžné výdaje 166 mil. Kč (paliva, energie, služby) → nároky z nespotřebovaných výdajů převáděné do r. 2026 byly 26,3 mld. Kč (u SSHR složitější) → není tím, že by peníze byly volné, ale dáno tím, že SSHR ještě disponuje fin. prostředky z Covidu, které postupně realizuje, prostředky na Ad-blue nebo účelové finanční prostředky, kde jde především o otázku specifikací a složitostí kolem zákona o zadávání veřejných zakázek → r. 2025 označil za bohatý a pestrý – zmínil krizové záležitosti (03/2025 ukončení ropovodu Družba, 04/2025 výskyt slintavky a kulhavky na Slovensku, 08/2025 další zápůjčka z důvodu poruchy etylenové jednotky v rafinérii Litvínov, 10/2025 modernizace mola v italském Terstu a omezení dodávek ropovodem IKL TAL), ve kterých se SSHR podílela → ve 180 případech (každý druhý den) jsou pohotovostní prostředky SSHR k dispozici na různých zásazích, především prostřednictvím hasičů nebo policie.

Zpravodajka Zuzana Ožanová uvedla – rozpočet počítal s vlastními příjmy ve výši 40 mil. Kč, plnění činilo výrazně více – 151 mil. Kč (důvody vysokého rozdílu již zazněly při projednávání kapitoly SR na r. 2026) – rozdíl způsoben nepředvídatelnosti a nahodilostí příjmu → nejvyšší příjem byl za poskytnutí zápůjčky ropy a ropných produktů a úroků z této zápůjčky celkem vyšší 83 mil. Kč → výdaje vycházely z vládou schváleného programu plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv na roky 2024 a 2025 → schválený rozpočet výdajů na r. 2025 v objemu 4,07 mld. Kč byl v průběhu roku upraven na 3,9 mld. Kč (výdaje překročeny, skutečnost činila 5,1 mld. Kč) → překročení bylo kryto prostřednictvím nároku nespotřebovaných výdajů z předchozích let → ve srovnání s r. 2020 došlo ke zvýšení výdajů o 1 mld. Kč → v r. 2025 bylo realizováno 17 rozpočtových opatření (všechna podrobně rozepsána v předloženém návrhu SZÚ za r. 2025) → podotkla – např. u ERÚ nebylo ani jedno rozpočtové opatření → s pomocí finančních prostředků EU realizovány 3 projekty → z Národního plánu obnovy, prostřednictvím MPO, poskytnuty dotace 45,8 mil. Kč na snížení energetické náročnosti skladové haly C 23 ve středisku Butas, 44,6 mil. Kč na snížení energetické náročnosti skladové haly C1 a C2 na pobočce Polora a z prostředků modernizačního fondu v rámci výzvy Státního fondu životního prostředí byly poskytnuty dotace na snížení energetické náročnosti administrativní budovy Šeříkova ve výši 7 mil. Kč → na základě rozhodnutí vlády jsou všechny výdaje kapitoly 374 od roku 2024 zařazeny do průřezového ukazatele – výdaje na obranu státu.

V následné rozpravě nikdo nevystoupil:

V podrobné rozpravě zpravodajka Zuzana Ožanová přednesla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 66

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276281).

SZÚ 2025 – kapitola 328 – Český telekomunikační úřad

Návrh rozpočtu uvedl předseda Rady ČTÚ Marek Ebert – celkové příjmy byly dosaženy na úrovni 1,63 mld. Kč (120,2 % plnění) → hlavní důvod přeplnění příjmů způsoben vyšším výběrem poplatků za využívání rádiového spektra (standardně největší položka na příjmové straně – r. 2025 byl mimořádný příjem za obnovu přídělů kmitočtů pro společnost Vodafone v částce 381 mil. Kč) → s největšími příjmy ze správy spektra souvisí i příjmy za oprávnění na využívání čísel a číselných zdrojů ve výši 105 mil. Kč → drobnější položky v r. 2025 tvořily správní poplatky a uložené pokuty → výdaje v r. 2025 dosáhly úrovně 4,55 mld. Kč (o 180,45 % oproti plánovanému nebo schválenému rozpočtu) – z důvodu, že se podařilo dokončit notifikaci úhrad čistých nákladů pro držitele poštovní licence (Česká pošta) → ČTÚ vyplatil v průběhu r. 2025 celkem 3,75 mld. Kč kompenzací za období let 2023 a 2024 → dalšími výdaji byly úhrady za poskytování univerzální služby zvláštních cen (služby pro zdravotně postižené a sociálně slabé) – ČTÚ vybral/uložil povinnost čtyřem operátorům, kteří poskytují všem svým klientům (oprávněným skupinám klientů) slevu 200 Kč/měsíčně na vyúčtování služeb elektronických komunikací 58,4 mil. Kč → úkoly samotného ČTÚ si vzaly náklady ve výši 743 mil. Kč, na platy 331 mil. Kč a kapitálové výdaje činily 118 mil. Kč → nastínil, že prostředky, ať příjmové, tak zejména výdajové, reprezentovali konkrétní činnosti ČTÚ v r. 2025 → především aktivity kolem dokrývání bílých míst – ČTÚ uložil konkrétní povinnosti na pětiletý projekt a dokrytí celkem 600 bílých míst do konce r. 2030 → úřad bude v této věci pokračovat – bude akcelerovat požadavky, aby bylo zajištěno naplnění cíle, který je v hospodářské strategii vlády – 1000 z bílých míst pokrytých do konce roku 2031 → ČTÚ současně v r. 2025 provedl historicky první dotační program – procesoval výzvu na vybavení vozu železniční dálkové dopravy opakovači mobilního signálu nebo frézování oken tak, aby se signál dostal více dovnitř (oproti původně 300 plánovaným modernizovaným vozům úkol splněn na 360 vozech) – projekt byl ukončen a v r. 2026 bude celou operaci úřad vyúčtovávat → další činností je ochrana spotřebitele – především aktivita v oblasti telekomunikační akademie, kde se ČTÚ pomocí lektorů snaží edukovat uživatele/spotřebitele služeb v tom, jaká jsou rizika a nebezpečí z pohledu používání služeb elektronických a nově i digitálních služeb (do budoucna vůle rozšíření pomocí AI) → v r. 2025 proběhlo přes 290 školících akcí napříč celou ČR a přes 7.000 školních uživatelů → v r. 2025 se podařilo víc jak polovinu aktivity zaměřit na mládež (návštěva škol, vzdělávání v rámci rizik ze sociálních sítí) → ČTÚ jakožto budoucí dozorový orgán v oblasti umělé inteligence a dlouhodobě připravovaný orgán na roli národního koordinátora digitálních služeb byly prostředky vynakládány i na přípravu výkonu těchto agend – aktuálně se očekává dokončení legislativního procesu kolem zákona o digitální ekonomice, následně i na projednání a legislativní proces adaptace EIA tak, aby ČTÚ mohl tyto role začít vykonávat efektivně co nejdříve.

Zpravodaj Marek Novák v úvodu poděkoval p. předsedovi za velmi kvalitní zprávu – specifikoval kvality předloženého materiálu → konstatoval, že každoročně předložený kapitolní sešit zvedá prestiž ČTÚ (zodpovědnost za digital EG, DSA i umělou inteligenci) → v rámci strategie dokrývání bílých míst informoval, že 9. června dopoledne se bude podvýbor pro ICT tomuto tématu věnovat.

V následné rozpravě nikdo nevystoupil.

V podrobné rozpravě zpravodaj Marek Novák přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 67

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276283).

SZÚ 2025 – kapitola 327 – Ministerstvo dopravy

SZÚ Ministerstva dopravy představila vrchní ředitelka Sekce ekonomické a infrastrukturní Lenka Hamplová – příjmy v r. 2025 něco málo přes 35 mld. Kč → MD se pohybuje z hlediska příjmů stále na stejné úrovni, většinu tvoří příjmy z EU (operačního programu nebo komunitárních programů) v r. 2025 byly ve výši více jak 7 mld. Kč a ostatní příjmy, které vyprodukoval rezort dopravy a kapitola MD, byly ve výši necelých 4 mld. Kč – jednalo se zejména o dividendy ze správy Letiště Praha, z ŘSD a Ředitelství letového provozu → na výdaje byly vyčerpány prostředky ve výši 136,8 mld. Kč (o 27,2 mld. Kč více, než v r. 2024) – čerpání dosáhlo více jak 100 % rozpočtu po změnách, které se v průběhu r. 2025 děly → největší podíl výdajů v rámci resortu dopravy zastával SFDI s celkovými výdaji 115,7 mld. Kč (o 26,1 mld. Kč více než v r. 2024) - je zřejmé, že pro SFDI se každoročně daří zajišťovat prostředky na výstavbu i údržbu dopravní infrastruktury (prostředky, které jsou prostřednictvím kapitoly MD na SFDI transferovány putují zejména na krytí deficitu – vysvětlila) → další výdajovou položkou bylo zajištění dopravní obslužnosti – objednávka státu na rychlíky ve výši 7,4 mld. Kč, finanční prostředky na závazek veřejné služby (zajištění dopravní obslužnosti krajů a hl. m. Prahy) ve výši 4,3 mld. Kč, kompenzace státem nařízených slev ve výši 5 mld. Kč a volitelné programy Evropské kosmické agentury, které dosahovaly výdajů 1,7 mld. Kč → agenda byla přesunuta zkraje r. 2026 pod MPO – pro r. 2026 se budou výdaje objevovat pouze okrajově → v kapitole MD bude pokračovat dál i projekt českého astronauta na Mezinárodní kosmické stanici, ale již pod patronátem MPO → v řádech stovek mil. Kč byly uvedeny položky na ICT, mzdy, řízení letového provozu, centrum dopravního výzkumu apod.

Ivan Adamec stručně reagoval v rámci struktury SZÚ MD → informoval, že nepřítomného zpravodaje Martina Kolovratníka (účast na schůzi mediálního výboru) zastoupí posl. Roman Kubíček.

Nepřítomného zpravodaje Martina Kolovratníka zastoupil poslanec Roman Kubíček – z předložených údajů vyplývá, že MD v r. 2025 plnilo zásadní investiční funkci státu → hlavní význam kapitoly spočíval v převodu prostředků do SFDI, který financuje výstavbu, modernizaci, opravu a údržby silnic, dálnic, železničních tratí a dalších dopravních staveb → za pozitivní lze považovat vysoký objem investičních výdajů a nastavený trend a skutečnost, že doprava byla hlavním investičním tahounem státního rozpočtu → je nutné dlouhodobě sledovat, zda vysoký objem prostředků odpovídá připravenosti projektů, reálnému postupu staveb, schopnosti čerpat evropské zdroje a hospodárnost vynakládaných výdajů → materiál byl tvořen standardním závěrečným vyhodnocováním spoření kapitoly za r. 2025 → doplnil, že z pohledu hospodářského výboru jde o standardní kapitolu MD, kterou v předloženém znění doporučil schválit.

V následné rozpravě vystoupili:

Ivan Adamec → investice v rámci dostavby českých dopravních sítí označil za velký problém do budoucna – fin. prostředky se shání každý rok hůř a hůř → byl zvědavý, jak bude nastaveno na příští rok, jak to bude vypadat – finance chybí a není možné stavby zastavit (připomněl obdobnou situaci v minulosti);

Lenka Hamplová reagovala → pomohlo by, zamyslet se nad novelou rozpočtových pravidel o tom, že některé investiční výdaje nemají být započítávány do celkového salda – reálně by investiční výstavbu mohlo i v budoucích letech udržet na stávající úrovni, nebo posunout tam, kam je potřeb.

Ivan Adamec reagoval → saldo je jedna věc a druhá následný faktický dluh – peníze na dopravu jsou potřeba, je důležité dobudovat kostru základní sítě, ale vznikne dluh, který bude nutné splácet → i úpravy/opravy v budoucnu se budou zvyšovat – čím více silnic, tím více dopravy, čím více železnic, také více oprav → nesouhlasil s výrokem p. ministra, který si myslí, že investice v železniční dopravě jsou třikrát dražší, než by měly být – stručně vysvětlil a současně popsal na příkladu vlastní zkušenosti při opravě nádraží → za problém označil rozvolnění zákonů (např. zákon o strategických investicích) → okomentoval možné chování fin. prostředků do budoucna s ohledem na požadavky a faktické možnosti státu v rámci budoucího rozpočtování (viz tříletý výhled výdajů SFDI).

V podrobné rozpravě zastoupil zpravodaje Martina Kolovratníka poslanec Roman Kubíček, který přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 68

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276285).

Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2024 – sněmovní tisk 108

Zprávu představil ředitel SFDI Zbyněk Hořelica – podle zákona o SFDI musí být návrh výroční zprávy/účetní závěrky předložen do PS ke schválení → účetní závěrka musí být ověřena nezávislým auditorem → součástí materiálu je výrok nezávislého auditora, který konstatuje, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv SFDI k 31.12. 2024 → účetní závěrka za r. 2024 byla projednána jak orgány Státního fondu, tak minulou i současnou vládou → v minulém vol. období se nestihlo projednat, materiál opakovaně předložen v tomto vol. období → schválený rozpočet činil 150,1 mld. Kč, z toho skutečné příjmy činily 129,6 mld. Kč, se zapojením zůstatků z r. 2023 ve výši 136,7 mld. Kč → státní fond může převést nespotřebované prostředky z předcházejícího roku a hospodařit s nimi v dalším roce – SFDI je zapojuje a tzv. převody financuje projekty, které byly rozestavěné (pokud je odůvodnění, že budou pokračovat dále, ať už u státních investorů, měst, obcí či krajů) → prostředky byly nedostatečné a SFDI musel, v souladu se schváleným rozpočtem, čerpat úvěry od MF ve výši 17,7 mld. Kč – došlo k dočerpání prvního úvěru z r. 2023 ve výši 12,7 mld. Kč a z uzavřené úvěrové smlouvy v r. 2024 na 18 mld. Kč bylo vyčerpáno 5 mld. Kč → výdaje celkem činily 149,3 mld. Kč, v dotační oblasti 148,1 mld. Kč a v aparátní oblasti 1,2 mld. Kč → z pohledu příjmů, největší objem, téměř 90 mld. Kč činily dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu → dále šlo o příjmy ze zákona – spotřební daň 9,1 % a poplatky z mýtného plus elektronická dálniční známka ve výši 31,9 mld. Kč → zde došlo k přeplnění o 600 mil. Kč → spotřební daň i mýto byly přeplněny u elektronické dálniční známky (výběr byl nižší) – činil 7,1 mld. Kč s ohledem na to, že došlo k navýšení cen dálničních známek, ale s platností až od března (spousta uživatelů pozemní komunikace využilo možnosti zaplatit si roční známky za staré ceny, tudíž nebylo dosaženo celkového předpokládaného výnosu, který byl očekáván z hlediska výdajů) → největší objem výdajů putoval do silnic a dálnic pro ŘSD – 75,8 mld. Kč, pro správu železnic – 62,2 mld. Kč, pro kraje a Správu údržby silnic 6,2 mld. Kč → z národních zdrojů čerpáno 116,4 mld. Kč a z evropských 31,8 mld. Kč (zejména prostředky z programu Doprava a CEF) → proinvestiční rozpočet ve výši 101,2 mld. Kč byl vynaložen do investic (odkázal na mapy, rozmístěné po zdech zasedací místnosti, kde jsou vidět jednotlivé projekty – největší na dálnicích, silnicích a železnici, včetně Ředitelství vodních cest) → částka 46,9 mld. Kč tvořila neinvestice → zmínil, že státní fond poskytuje i příspěvky pro města, obce a částečně i pro kraje (cyklostezky, budování bezbariérových chodníků, bezpečnost, křížení komunikací, bezpečnost na silnicích druhé a třetí třídy, vybavení letišť) – na celkem 293 příspěvků byla uvolněna necelá 1 mld. Kč → na vybavení drážních vozidel jednotkami ETCS uvolněno 782 mil. Kč a v na samotný SFDI 15 mil. Kč.

Nepřítomného zpravodaj Martina Kolovratníka (schůze mediálního výboru) zastoupil poslanec Roman Kubíček – zopakoval důvod opakovaného předložení zprávy za r. 2024 (materiál schválen Vládou ČR v r. 2025 usnesením č. 449/25 a následně novou 2. února 2026 usnesením č. 72/2026 → v materiálu je hodnocena základní činnost a směřování finančních prostředků – správa elektronické dálniční známky, veřejnoprávní kontrola, supervize, přípravy stavebních věcí, expertní posuzování připravených projektů a další kontrolní činnosti → součástí výroční zprávy je účetní závěrka ověřená nezávislým auditorem → z předloženého materiálu neplynou žádné zásadní věcné účetní pochybnosti → zpráva popisuje hospodaření SFDI v roce, kdy byl uvolněn rekordní objem prostředků na dopravní infrastrukturu → fond současně pokračoval v zajišťování evropského financování, kontrolách projektů, revitalizaci vlastních procesů a přípravy nástrojů pro další investiční období → označil za standardní materiál, který doporučil schválit.

V následné rozpravě nikdo nevystoupil.

V podrobné rozpravě zastoupil zpravodaje Martina Kolovratníka poslanec Roman Kubíček, který přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 69

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276287).

11)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 53

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler → jedná se o implementaci dvou směrnic EU č. 224/825, která měla být provedena do 27. března 2026 a směrnice EU č. 224/1799, s implementací do 31. července 2026 a nařízení 224/3228, které je účinné od 20. července 2025 → jedná se o novelu zákona o ochraně spotřebitele, kde se doplňuje úprava nekalých obchodních praktik o nové požadavky, aby bylo zamezeno praktikám, které brání spotřebiteli v udržitelné spotřebě, tzn. např. je zakázáno tvrdit, že výrobek je ekologický, aniž by proto existovaly důkazy a novela občanského zákoníku, která upravuje informační povinnosti podnikatele vůči spotřebitelům.

Zpravodajka Berenika Peštová uvedla – vše podstatné uvedeno, než bylo přerušeno projednávání ST na minulé schůzi HV s tím, že mají být načteny pozměňující návrhy → PN podán jeden (vlastní), který osobně v obecné rozpravě odůvodní – v rámci podané informace očekává diskusi z důvodu nesouhlasu s negativním stanoviskem ze strany MPO (viz ST 53_ vypořádání PN_MPO https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=9).

V rozpravě dále vystoupili:

Berenika Peštová – odůvodnila PN, který podala → vycházela z vlastní zkušenosti → odůvodnění MPO akceptovala, ale nemohla akceptovat to, že předkladatel, respektive EU opominula zásadní fakta, která specifikovala → společnosti prodávají určité produkty, kterých mohou mít plné sklady, ale nepodléhají rychlému zkažení a potřebují je vyprodat → nějakou dobu potrvá, než bude směrnice uvedená v účinnost a než bude transponovaná do českého právního řádu a je třeba si uvědomit, že pokud následně dochází k nastavení nové výroby (etiket apod.), nejde o mnoho (řádově několik Kč), ale v případě např. dětských plen, dětské výživy, kosmetiky (laky na nehty, laky na vlasy), drogerie ve smyslu pracích prášků atd., by měli dostat nějakou lhůtu na vyprodání zásob z hlediska předcházení vzniku odpadů (ochrany životního prostředí) → v momentě, kdy nesplní nařízení, nesmí dát výrobek na trh → prostřednictvím předloženého PN se umožní úprava na národní úrovni, aby společnosti mohly doprodat zásoby a nemusely se obávat perzekuování → nebudou platit pokuty za to, že jejich výrobky nejsou označeny – jedná se o velkou škálu produktů → předkladatel s tímto nepočítal → podotkla – Brusel vůbec nedomyslel to, že taková situace může nastat a postavil rovnou tyto výrobce před hotovou věc a nyní netuší, co mají s produkty dělat – vznikne velká škoda → výrobek nesmí být prodáván, protože není řádně označen a ve své podstatě musí být produkt, který není vadný, současně je nezávadný, vyhozen → každý stát se může k transpozici postavit svým způsobem (např. Maďarsko přechodné ustanovení dalo, Německo se o to pokusilo, ale bohužel neprošlo přes partu zelených), ale v každém případě ochrana rezonovala víc než to, že může dojít ke ztrátě → některé členské státy zatím netransponovaly → požádala MPO, zda by nepřehodnotilo stanovisko a pohlédlo na problém očima výrobců, kteří už nemají šanci výrobky označit jinak, než v nové výrobě, kdy se etikety budou vyrábět.

Pavel Vinkler – s věcnými argumenty souhlasil → zdůraznil – ministerstvo se domnívá, že by vznikl rozpor s právem EU → směrnice žádné přechodné ustanovení nepovoluje → informoval – Maďarsko bude mít asi velké problémy, EK již řeší špatný postup v této věci → zpravodajkou popsaná informace není nová – MPO jednalo se Svazem obchodu a s obchodníky → ministerstvo se na posledním jednání dohodlo, že ani Svaz obchodu toto požadovat za obchodníky nebude, protože si jsou vědomy, jakým způsobem je evropská legislativa v této fázi nastavená → MPO se snaží obchodníky a podnikatele dále vzdělávat – v červnu pořádá se Svazem obchodu a cestovního ruchu, s Hospodářskou komorou konferenci/seminář, aby na tyto věci ještě více upozornilo → zdůraznil – samotná směrnice má za sebou již nějakou historii, která byla zjevná už v r. 2023 → doplnil – i v současnosti nemohli klamat spotřebitele a environmentální aspekty, byť ne úplně ve shodě → jak se zavádí nyní, už museli uvádět a museli být schopni obhájit → zdůraznil – z věcného hlediska doprodávání má také pomoci, mimo jiné, v oblasti environmentální informace spotřebitele a vlastně může doprovodit i záležitost toho, že se některé výrobky, bohužel, budou muset zlikvidovat → odůvodněním pí. zpravodajky rozuměl, věcně, do značné míry souhlasil, ale domníval se, že by se ČR vystavila z hlediska špatné transpozice;

Berenika Peštová reagovala → nutné si uvědomit, že se týká konzervovaných potravin (těstoviny, rýže, luštěniny, cukr, sůl, mouka, instantní nápoje, káva, trvanlivé mléko, nealkoholické nápoje s dlouhou archivací, balené vody), drogerie a kosmetiky (prací prášky, mýdla, zubní pasty, toaletní papíry, papírové kapesníky, plenky, rtěnky) → ad likvidace odpadu – má se předcházet vzniku odpadu (leta pracovala na ministerstvu životního prostředí) a ve své podstatě se má stát snažit o to, aby odpady nekončily na skládkách a ve spalovnách → předcházet má materiálové nebo recyklační využití → tímto se donutí výrobci, proto, že nebudou riskovat střety s ČOI (pokuty), k likvidaci výrobků – vznikne ztráta → podrobně popsala problematiku informací na etiketách z pohledu výrobců → to, že má směrnice právní vadu neznamená, že členský stát se s tím nemůže „poprat“ → pochopila obavy MPO v rámci důsledků přijetí PN, ale ČR má možnost s EK komunikovat a možnost jim dokázat, že bylo upraveno v dobré věci a nebylo proto, že by si z toho dělala ČR „holubník“;

Zuzana Ožanová dotázala se → když by se neschválilo přechodné ustanovení, co se s výrobky stane?

Tereza Karasová, zástupce MPO (prováděla směrnici do českého právního řádu, ale nevyjednávala) → EK vycházela z toho, že zjistila, že spotřebitelé se chtějí chovat uvědoměle, chtějí kupovat výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí → EK zjistila, že environmentální tvrzení, která jsou dnes, jsou nepodložená → cílem směrnice je, aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí o udržitelné spotřebě a nebyli klamáni → směrnice se začala vyjednávat v r. 2022 – o uvádění výrobku na trh směrnice vůbec nehovoří → směrnice sděluje, že když něco výrobce tvrdí, musí to doložit a navíc se zpřesňuje „jak“ (např. pokud jde o potraviny – bio, organický) → nikdo neříká, že výrobek musí být zlikvidován – již dnes je zakázáno tvrdit o výrobku, že je šetrný k životnímu prostředí, pokud to nemá jak dokázat – může být postihnut pokutou → implementace říká, že pokud bude mít výrobek obecné environmentální tvrzení (šetrný k přírodě, ekologický, přátelský atd.), mělo by mít alespoň nějaký znak udržitelnosti, ideálně EKO značku, certifikaci Fair Trade apod. → např. různé značky kosmetiky již certifikace mají a biopotraviny mají zn. Fair Trade → osobně se nesetkala v masivním množství s environmentálním tvrzením, které by nemohlo být změněno, aby kvůli tomu musela ČR podstupovat infringement → transpozice již měla proběhnout 27. března a již nyní komise zahájila s ČR neformální jednání ve věci.

Berenika Peštová reagovala – jde o to, že produkty nejsou řádně označené a touto transpozicí směrnice chce, aby bylo vše v souladu → souhlasila, neměla problém, ale je potřeba si uvědomit, že předkladatel v EU občas zapomene na určitá přechodná ustanovení s tím, že dá možnost výrobcům doprodat to, co mají a od příště, aby výrobu usměrnili a vše bylo v souladu → souhlasila i s kontrolami při dodržování – specifikovala → zopakovala důvody, které jí vedly k předložení PN, popsala chování výrobků s dlouhou expirací, jejich skladování a chování výrobců (jejich úskalí) i závěry → na právní vadě transponované směrnice trvala → v závěru shrnula proces střetu i možné (ne)dopady ze strany EK → při všem uvedeném v rámci EU/EK vycházela z vlastní zkušenosti;

Zuzana Ožanová zopakovala dotaz → co se stane s výroky, které nebudou nařízení splňovat;

Zdeněk Hřib požádal posl. Peštovou o uvedení konkrétního příkladu, kde by jí zmíněné obavy mohly hrozit → pokud výrobek, který by podle nového ustanovení byl nelegální/klamal spotřebitele bude logičtější, než tolerovat klamání spotřebitele, přelepit na stávajícím obalu nepravdivou informaci – uměl by si představit → požádal o konkrétní příklad výrobku, kterému vyvstane problém, aby se vyloučila abstraktní diskuse;

Tereza Karasová reagovala → pokud nebude výrobek v souladu, určitě zlikvidován nebude – podnikateli bude uložena pokuta, ale na základě toho, aby nařídili, že jde o nebezpečný výrobek → nařízení na stažení z trhu, musí být na základě nějakého zákonného ustanovení → podpořila požadavek posl. Hřiba na konkrétní příklad → doplnila – u přechodného ustanovení tak, jak je naformulováno, vnímala nebezpečnost v tom, že se přímo uvádí, že výroky, které jsou dnes na trhu uvedené, se prohlašují za to, že jsou souladné → již v tomto spatřuje riziko, protože výrobky nemohou být souladné – musí se posuzovat i podle stávající platné úpravy → pokud by u nich bylo environmentální tvrzení, které je nepravdivé, jedná se o klamavou obchodní praktiku, která je zakázaná.

Michal Kučera souhlasil s uvedeným posl. Peštovou a stručně reagoval → doplnil – pokud dneska povinnost není a současně nastává pro zboží, které má nějaký doběh, musí přechodná doba existovat → vzniklou diskusi stručně okomentoval z vlastního pohledu;

Zdeněk Hřib označil se za „jednoduchého člověka“, který v daném vychází ze základní premisy, že lhát se nemá → pokud pochopil správně, jde o výrobky, na kterých je na obalu uvedena nepravdivá informace → opakovaně požádal výrobek/výrobky konkretizovat;

Tereza Karasová → pokud bude něco na obale uvedeno, nikdy to nepůjde za prodávajícím, půjde to za tím, kdo obchodní sdělení udělal – výrobce/hospodářský subjekt → pokud jde o recykláty, obaly – má zvláštní právní úpravu o obalech (biologický, organický) → zvláštní právní úpravu má označování potravin → kosmetika disponuje v oblasti environmentální zvláštní právní úpravou, pokud se jedná o léčiva (SÚKL) i zdravotnické prostředky řeší zvláštní právní úprava a dokonce finanční služby mají svou zvláštní úpravu v environmentální oblasti – vždy bude platit zvláštní právní úprava a pokud nebude ta, platí nekalé obchodní praktiky → nekalé obchodní praktiky nikdy nestanovovaly přechodné období → ad environmentální oblast – pokud bude BIO na potravině, řídí se nařízením 2018/848, neřídí se předkládanou směrnicí → v rámci obalů je nyní nové nařízení z r. 2025, kde přechodné ustanovení je → vždy je důležité vědět, o jaké konkrétní environmentální tvrzení jde – specifikovala → nově, podle pravidel, pokud výrobek bude mít ekoznačku EU, bude se k tomuto stahovat tvrzení, ale pokud bude mít obecný a bude mít on ekoznačku, jenom ji na výrobku neuvádí, může dolepit ten štítek → ministerstvo disponuje od jiných výrobců informacemi, že výrobci si maximálně dopředu na půl roku dávají obaly tisknout a víc než, jak půl roku je nikdo neuskladňuje → vyjednávání probíhalo od r. 2022/2023 – již bylo naprosto jasné, co bude ve výsledku a pravidla byla schválená od ledna 2024 → obchodníci mohli činit opatření, mohli jednat ještě v průběhu přípravy, když se vyjednávalo a i když se transpozice projednávala – nikdo z obchodníků MPO nic neřekl, byl absolutně nulový zájem a s ministerstvem tímto směrem nikdo komunikoval;

Marek Novák poděkoval za to vysvětlení → konstatoval, že debata se zvrhla do toho, že co nemá EKO značku, je klamavá reklama a dodavatel, respektive výrobce lže → někdo má environmentální politiku v pořádku, pouze nemá výrobek označený → osobně se přiklonil k tvrzení posl. Peštové;

Berenika Peštová reagovala na uvedené pí. Karasovou → nejedná se o nařízení, ale směrnici – jde o transpozici směrnice a každý výrobce říká, že se musí chovat s péčí řádného hospodáře → dokud není v českém právním řádu řečeno, jednat nebude, protože to není v souladu s českou právní legislativou → upozorněna byla ze strany průmyslu a ti jí argumentovali, že pokud není v zakotveno zákoně, dělat to nebudou, protože nemají povinnost → pochopila vyjádření, že se mohli připravit, ale ponechali na dobu, než bude v českém právním řádě a postaveno najisto → na přechodném ustanovení trvala – postoj opakovaně odůvodnila;

Zdeněk Hřib položil dotaz posl. Peštové – zda za ní osobně přišel někdo z průmyslu a říkal, toto je ten problém, který mi potřebujeme řešit? → osobně byl překvapen, pokud by bylo reálným problémem a nikdo, jako např. HK, příp. jiný odborový svaz nechal vznik novely/transpozice bez povšimnutí → existuje nějaká konkrétní poptávka od průmyslu? → připomněl, že již nyní je transpozice v prodlení;

Berenika Peštová negativně reagovala na posl. Hřiba, kterého označila za „brouka Pytlíka“ → zopakovala, že téměř 10 let pracovala na MŽP jako vrchní ředitelka – měla pod sebou problematiku odpadů → nechtěla být napadána za to, že za ní někdo přišel nebo že si neumí napsat PN a pracovat se zákony → striktně uvedla, že za nikoho nelobuje → popsala svou aktivitu při vzniku zákona o obalech → osobně si je velmi vědoma, co zažívá MPO, ale když vidí, že někde je právní vada a vidí, že není možnost prostřednictvím přechodného ustanovení si doprodat/vyprodat zásoby, tak se za toto postaví → podotkla, že v úvodu diskuse podrobně obhájila svůj PN (zopakovala již uvedené) – ctila hierarchii nakládání s odpady a podrobně svůj postoj ve věci vysvětlila;

Veronika Kovářová ve stručnosti reagovala na diskusi a pouze se odkázala na šetrnost k přírodě v rámci dlouhé doby diskuse dané transpozice vs. podnikatelé (výrobci);

Zdeněk Hřib reagoval → lobbing není zlý, osobně s ním nemá problém → k posl. Peštové uvedl – pokud by sdělila, že se na ní obrátili zástupci profesní asociace XY, upozornili mě na problém takový a makový, z uvedeného důvodu předkládám podaný PN, protože řeší konkrétní problém – rizika vzniku X tun odpadu → naprosto by PN akceptoval a rozuměl mu – považoval za legitimní, ale by být uvedeno v nějakých registrech z důvodu transparentnosti → ohradil se proti obviňování a zopakoval → lobbing vnímá jako naprosto legitimní součást komunikace profesních zástupců se zákonodárci – např. v případě Hospodářské komory, která je zřízená zákonem a je zde od toho, aby zastupovala tyto zájmy → ujasnil si, že správně pochopil konstatování posl. Peštové, že není PN dán poptávkou žádného zástupce z terénu a jde výhradně o vlastní iniciativu pí. poslankyně → poděkoval za vysvětlení a doplnil, že PN nepodpoří;

Zpravodajka Berenika Peštová vzhledem k jedinému pozměňovacího návrhu, který předložila osobně, navrhla hlasovat o něm a v závěru o načteném usnesení.

Hlasování:

PN posl. Peštové: MPO nesouhlas + zpravodaj souhlas – 12 pro, 2 proti, 1 se zdržel → schváleno

závěrečné usnesení HV: 13 pro, 0 proti, 2 se zdrželi usnesení č. 71

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276458).

12)

Vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou – sněmovní tisk 55

13)

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o opatření ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou – sněmovní tisk 56

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler ST 55 i 56 byly již podrobně představeny 2.dubna 2026 na 7. schůzi HV → v mezidobí MPO obdrželo 6 PN (viz ST 55_vypořádání PN_MPO a ST 56_vypořádání PN_MPO https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276458). → konkrétně 4 PN k ST 55 a 2 PN k ST 56 → zopakoval stanoviska MPO, která byla podrobně pospána ve vypořádání viz přílohy zápisu → vyjádřil se k uvedenému neutrálnímu stanovisku, které je uvedeno ve vypořádání – vzhledem k tomu, že do posledních minut, před jednáním hospodářského výboru jednali zástupci MPO s paní zmocněnkyní Landovou pro stavební zákon, a vzhledem k tomu, že ona souhlasí, mění postoj MPO na pozitivní – souhlasné stanovisko → zopakoval – ad PN k ST 55 jsou všechna čtyři stanoviska MPO souhlasná.

Zpravodaj Marek Novák navrhl hlasovat o sloučení rozpravy bodů 12. a 13.

Hlasování: 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo.

(vzhledem k materii předložených ST byla následně sloučena rozprava bodů 12. a 13.)

Marek Novák – popsal předložené pozměňovací návrhy u ST 55 → ad 1. PN_soulad s GIA – vypuštění nepřípustných výjimek v rámci správního řízení, jedná se o legislativně technickou úpravu (nebylo v souladu se směrnicí, ale s nařízením) → ad 2. PN – úprava fikce rozhodnutí (PN u kterého dochází ke změně stanoviska MPO z neutrálního na souhlasné) → ad 3. PN_výjimka z GIA – nejedná se konkrétně o výjimku, ale o omezení výjimky v oblasti státní památkové péče, tzn. pokud je výjimka na liniovou stavbu, vypouští se památková péče → ad. 4. PN označil za nejsložitější návrh při komunikování – jedná se o koordinaci stavebních prací v rámci digitálně technických map a záznamů u plánovaných staveb (vykomunikováno stanovisko přípojky do 100 m a případně vše, co je na soukromém pozemku za plotem) → v rámci ST 56 byly předloženy dva PN → 1. PN z dílny MPO, který svým způsobem napravuje lehké neshody, které vznikly v zákoně jako takovém - týkají se titulků v rádiích, případně zpřesnění pro oblast osob se zdravotním postižením atd. (technické narovnání pojmů tak, aby při výkladu zákona nedošlo k chybám) → ad 2. PN se týká stavebního zákona – technické sladění s připravovanou novelou stavebního zákona (soulad s tiskem, který jde souběžně s tímto).

V rozpravě nikdo nevystoupil.

Zpravodaj Marek Novák konstatoval, že byly na hospodářský výbor v rámci ST 55 podány čtyři pozměňovací návrhy, které předložil osobně a hlasování o nich proběhne v pořadí, jak jsou uvedeny v tabulce vypořádání PN.

Hlasování:

PN posl. Nováka: MPO souhlas + zpravodaj souhlas – 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schváleno

PN posl. Nováka: MPO neutrální + zpravodaj souhlas – 10 pro, 0 proti, 3 se zdrželi → schváleno

PN posl. Nováka: MPO souhlas + zpravodaj souhlas – 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schváleno

závěrečné usnesení HV: 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 72

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276303).

Hlasování:

PN posl. Nováka: MPO + zpravodaj souhlas – 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schváleno

PN posl. Nováka: MPO + zpravodaj souhlas – 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schváleno

závěrečné usnesení HV: 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 73

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276305).

14)

Vládní návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku a o změně zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 62

Návrh zákona předložil vrchní ředitel Sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler – ST 62 již představen na minulých jednáních HV → zavádí povinnost výrobce zajistit dopravu výrobku na vady, které spotřebitel nemůže reklamovat → jedná se o dobrovolný nástroj, evropský informační formulář a opravy → vzniká evropská online platforma pro opravy, kde má vzniknout registr opravářů, i MPO bude spolupracovat na jednotném kontaktním místě → vyjádřil se k pozměňovacímu návrhu posl. Nováka – jedná se o prováděcí směrnici komise z r. 2026 č. 74, která byla publikována až po schválení vládního návrhu zákona (nemohla být zahrnuta mezi prováděné předpisy, jak vyžaduje právo EU), tento PN byl považován za velmi důležitý → posl. Novákovi poděkoval – informoval o souhlasném stanovisku MPO(viz ST 56_vypořádání PN_MPO https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=9).

Zpravodaj Marek Novák konstatoval, že HV obdržel 1 PN, který již představil zástupce předkladatele.

V rozpravě nikdo nevystoupil.

Zpravodaj Marek Novák uvedl, že nejprve bude hlasování o pozměňovacím návrhu a následně o načteném usnesení.

Hlasování:

PN posl. Nováka: MPO + zpravodaj souhlas – 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schváleno

závěrečné usnesení HV: 13 pro, 0 proti, 1 se zdržel usnesení č. 74

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276308).

13)

Různé

Radim Fiala přednesl žádost na členy rozpočtového výboru v zastupování zpravodajů jednotlivých kapitol při projednávání SZÚ za r. 2025 na rozpočtovém výboru a přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 75

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276293).

Radim Fiala informoval přítomné členy o výjezdním zasedání do jaderné elektrárny Dukovany a v závěru přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo usnesení č. 76

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276320).

14)

Informace z podvýborů

Roman Kubíček informoval přítomné členy o schůzi podvýboru pro energetiku, která proběhne dnes (čtvrtek 14. května 2026) od 14 hodin v zasedací místnosti HV, za účasti odborných zástupců z energetického odvětví bude diskutováno téma akceleračních zóny a podpora teplárenství

15)

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Radim Fiala – termín příští schůze HV – čtvrtek 11. června 2026 – schůze proběhne v hlavní jednací síni PS, Sněmovní ul. 4 z důvodu projednávání stavebního zákona → vzhledem k návratu z výjezdního zasedání bude začátek schůze posunut na cca 12:00 hodinu, s předpokládaným ukončením v odpoledních/podvečerních hodinách – dle bodů v pořadu schůze. V závěru načetl návrh usnesení k pověření svolání příští schůze HV.

Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 77

(https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276322).

Hlasování o závěrečném usnesení (hlasovací listina) je přílohou tohoto zápisu a naleznete ji zde:

https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=9

Marek NOVÁK Radim FIALA

ověřovatel výboru předseda výboru

elektronicky podepsáno elektronicky podepsáno

Zapsala: Kateřina Tůmová

Dne: 20. května 2026

Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru