ST 69 vypořádání II PN MPO (6/7)
11. schůze · 11. 6. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „ST 69_vypořádání II PN_MPO“ na psp.cz ↗
Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu
k pozměňovacím návrhům uplatněným
k vládnímu návrhu zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů
(sněmovní tisk č. 69)
pro projednání v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. června 2026
Přehled
Stanovisko ministerstva
PN 1
Radim Fiala – Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Souhlasné
PN 2
Marek Novák – Seznam zvláštních požadavků
Souhlasné
PN 3
Ivan Adamec – Sankce
Nesouhlasné
PN 4
Marek Novák – Portál podnikatele
Souhlasné
PN 5
Marek Novák – Kontroly
Souhlasné
PN 6
Marek Novák – Oznamovatel
Souhlasné
Pozměňovací návrhy poslanců uplatněné k sněmovnímu tisku č. 69
Stanovisko ministerstva
Pozměňovací návrh poslance Radima Fialy
PN 1
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která zní:
„ČÁST PÁTÁ
§ 71
Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 247/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 387/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 70/2025 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 4 se v písmeni f) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se nové písmeno h), které zní:
„h) rozhoduje o uložení opatření poskytovateli zprostředkovatelské služby podle čl. 3 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065) (dále jen „nařízení o digitálních službách“).“.
2. Za § 4c se vkládají nové § 4d až 4f, které znějí:
㤠4d
(1) Dochází-li v rámci zprostředkovatelské služby podle čl. 3 písm. g) nařízení o digitálních službách k porušení požadavků právních předpisů týkajících se potravin, psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek, k jejichž kontrole je inspekce příslušná, inspektorát jako první úkon v řízení uloží poskytovateli této zprostředkovatelské služby opatření k
a) odstranění konkrétního nezákonného obsahu z jeho online rozhraní,
b) znemožnění přístupu k nabídce s nezákonným obsahem na jeho online rozhraní, nebo
c) zobrazení výslovného varování pro spotřebitele před nezákonným obsahem.
(2) Rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 1 musí splňovat požadavky podle čl. 9 odst. 2 nařízení o digitálních službách a jeho výroková část musí obsahovat
a) údaje potřebné k identifikaci nezákonného obsahu, jako je přesná internetová adresa,
b) možné způsoby zjednání nápravy, které má poskytovatel zprostředkovatelské služby podle čl. 3 písm. g) nařízení o digitálních službách a osoba, která obsah poskytla, k dispozici, a
c) uvedení orgánu dozoru nebo jiného správního úřadu, kterému je poskytovatel této zprostředkovatelské služby povinen zaslat informace o způsobu splnění opatření.
§ 4e
(1) Je-li to nezbytné a přiměřené pro účely identifikace osob využívajících zprostředkovatelskou službu podle čl. 3 písm. g) nařízení o digitálních službách, u nichž panuje podezření na porušení požadavků stanovených právními předpisy týkajících se potravin, psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek, k jejichž kontrole je inspekce příslušná, inspektorát jako první úkon v řízení uloží poskytovateli této zprostředkovatelské služby povinnost poskytnout informace o této osobě.
(2) Rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 1 musí splňovat požadavky podle čl. 10 odst. 2 nařízení o digitálních službách a jeho výroková část musí obsahovat
a) údaje potřebné k identifikaci osoby využívající zprostředkovatelskou službu podle čl. 3 písm. g) nařízení o digitálních službách, například jméno jejího uživatelského účtu nebo jedinečný identifikátor,
b) možné způsoby zjednání nápravy, které má poskytovatel této zprostředkovatelské služby a osoba, jejíž informace mají být poskytnuty, k dispozici,
c) uvedení orgánu dozoru nebo jiného správního úřadu, kterému je poskytovatel této zprostředkovatelské služby povinen zaslat informace o způsobu splnění opatření.
§ 4f
(1) Inspektorát rozhodnutí o uložení opatření podle § 4d odst. 1 a § 4e odst. 1 oznámí poskytovateli zprostředkovatelské služby podle čl. 3 písm. g) nařízení o digitálních službách prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle čl. 11 tohoto nařízení. Opatření se považuje za doručené dnem jeho zpřístupnění tomuto poskytovateli zprostředkovatelské služby způsobem podle věty první.
(2) Proti rozhodnutí o uložení opatření podle § 4d odst. 1 nebo § 4e odst. 1 lze podat odvolání, které nemá odkladný účinek.“.
§ 72
Technický předpis
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.“.“.
Následující části se přečíslují.
MPO souhlasné
Podle tohoto pozměňovacího návrhu by byla SZPI svěřena pravomoc vydávat opatření proti nezákonnému obsahu šířenému skrze zprostředkovatelskou službu, který porušuje právní předpisy týkající se potravin, psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek. Dále upravuje opatření k poskytnutí informací o uživatelích těchto služeb podezřelých z porušování výše uvedených předpisů. Obě tato opatření splňují náležitosti příkazů podle čl. 9 a 10 nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách.
Pozměňovací návrh doplňuje navrhované kompetence SZPI vydávat příkazy proti nezákonnému obsahu (srov. § 6 odst. 5 zákona č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky), ve znění pozdějších předpisů) vhodným způsobem, který nevytváří duplicity v kompetencích SZPI a zachovává jednotu náležitostí příkazů vydávaných SZPI v různých oblastech. MPO může návrh podpořit s ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že MZe s tímto návrhem rovněž vyslovilo souhlas.
Leg. tech poznámka: po vložení nové části páté je třeba přečíslovat nejen následující části, ale i následující paragrafy.
Pozměňovací návrh poslance Marka Nováka
PN 2
Seznam zvláštních požadavků
V části první Hlavě I § 18 odst. 3 zní:
„Úřad pro ochranu osobních údajů vydá seznam zvláštních požadavků na technická a organizační opatření pro splnění podmínek ochrany osobních údajů podle čl. 40 odst. 8 písm. d) nařízení o digitálních službách a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
MPO souhlasné
Pozměňovací návrh spočívá v nahrazení vydávání opatření obecné povahy neformálním seznamem zvláštních požadavků na technická a organizační opatření ve smyslu čl. 40 odst. 8 písm. d) nařízení o digitálních službách. ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.
MPO s tímto návrhem může souhlasit.
Pozměňovací návrh poslance Ivana Adamce
PN 3
Sankce
V § 48 odst. 5 písm. c) zní: „10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3.“
MPO nesouhlasné
V případě pozměňovacího návrhu k § 48 odst. 5 písm. c), máme za to, že by návrh vedl k nesprávné implementaci směrnice 2002/58/ES („směrnice ePrivacy“), čímž by návrh zákona uvedl do rozporu s právem EU.
Regulace nevyžádaných obchodních sdělení je implementací čl. 13 směrnice ePrivacy. Podle čl. 15 odst. 2 směrnice ePrivacy mají být sankce za její porušení upraveny stejně jako sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů (mají se tedy použít ustanovení tehdy platné směrnice 95/46/ES, kapitoly III o soudním přezkumu, odpovědnosti a sankcích).
Před vstupem GDPR v použitelnost (tj. i v době přijímání zákona č. 480/2004 Sb.) měly členské státy EU relativní volnost v nastavení sankcí za porušení pravidel ochrany osobních údajů. GDPR ovšem ve své kapitole VII stanoví jednoznačná pravidla pro ukládání sankcí, a to včetně jejich horních hranic. Podle čl. 94 odst. 2 GDPR je zároveň třeba odkazy na zrušenou směrnici 95/46/ES považovat za odkazy na GDPR. Článek 15 odst. 2 směrnice ePrivacy tak požaduje po členských státech, aby stanovily sankce za její porušení v souladu s požadavky kapitoly VII GDPR, která upravuje sankce až do výše 4 % z ročního celosvětového obratu, resp. 20 000 000 EUR podle toho, která z částek je vyšší.
Pokud jde o návrh úpravy v § 49 odst. 3, návrh zákona v reakci na požadavky více připomínkových míst sjednocuje úpravu pokut tak, aby za obdobná porušení hrozily stejné sankce.
Konkrétně jde o sjednocení pokut za přestupky poskytovatelů porušujících nařízení (EU) 2019/1150 („nařízení P2B“) s pokutami za porušení nařízení (EU) 2022/2065 („nařízení DSA“), za které samotné nařízení DSA požaduje horní hranici sankce ve výši 6 % celosvětového obratu. Mezi nařízeními P2B a DSA totiž existují překryvy v osobní i věcné působnosti.
V rovině osobní působnosti jde v obou případech o služby informační společnosti, podstatou jejichž činnosti je zprostředkování ve formě přenosu informací, umožnění realizovat transakce apod. Základní rozdíl mezi adresáty nařízení P2B a DSA spočívá v tom, že nařízení P2B se vztahuje pouze na online zprostředkovatelské služby usnadňující uzavírání transakcí mezi podnikatelskými uživateli a spotřebiteli, zatímco působnost nařízení DSA je širší a zahrnuje též platformy propojující spotřebitele. Osobní překryv mezi adresáty obou nařízení je ovšem značný.
Z věcného hlediska mají nařízení DSA a P2B mají stejný primární cíl: zajištění transparentního fungování v rámci on-line prostředí. Stanovují svým adresátům rovněž v řadě případů obdobné povinnosti: např. zřízení interního systému pro řešení stížností, náležitosti smluvních podmínek, podmínky při rozhodnutí o pozastavení služby, podmínky vztahující se k doporučovacím systémů aj.
Máme za to, že by bylo by v rozporu s principem právní jistoty postihovat rozdílným způsobem mnohdy obdobné jednání pouze na základě toho, že jeden z implementovaných předpisů stanoví konkrétní požadavky na výši sankce a druhý nikoli.
V neposlední řadě je nutné zdůraznit, že stanovení výše sankce podle obratu představuje přiměřenější nastavení než její určení pevnou maximální částkou, neboť lépe zohledňuje postavení menších podniků.
V § 49 odst. 3 se slova: „6 % z ročního celosvětového obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období.“ nahrazují slovy: „6 % z ročního celosvětového obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, nejvýše však do výše 10 000 000 Kč.“
Pozměňovací návrh poslance Marka Nováka
PN 4
Portál podnikatele
Za část osmou se vkládá část devátá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
V části první zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 99/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 265/2025 Sb. se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
PORTÁL PODNIKATELE
§ 6ga
Portál podnikatele
Portálem podnikatele je informační systém veřejné správy pro fyzické osoby a právnické osoby podnikající. Správcem Portálu podnikatele je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Portál podnikatele zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 odst. 1 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti živnostenského zákona nebo jiného právního předpisu upravujícího podnikání, sociálního zabezpečení, zdravotního zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob nebo jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.
Portál podnikatele zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek a prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy.“
Dosavadní hlavy V až XII se označují jako hlavy VI až XIII.“.
Ostatní části se přečíslují.
MPO souhlasné
Pozměňovací návrh spočívá v zavedení legislativního ukotvení Portálu podnikatele jako specifického informačního systému veřejné správy. Hlavní změnou je definování MPO jako jeho správce a stanovení rozsahu informací a služeb, ke kterým portál zajišťuje přístup. Cílem je koncentrovat agendy relevantní pro podnikání do jednoho uživatelského rozhraní.
MPO s tímto návrhem může souhlasit.
Pozměňovací návrh poslance Marka Nováka
PN 5
Kontroly
Za část osmou se vkládá část devátá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
Změna kontrolního řádu
V části první hlavě IV zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se v § 25 doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Koordinaci kontrolní činnosti, systém sběru a analýzy dat kontrolních orgánů a jejich poskytování prostřednictvím informačních systémů veřejné správy, stanoví vláda svým nařízením.“.“.
Ostatní části se přečíslují.
MPO souhlasné
Pozměňovací návrh spočívá v odstranění legislativního deficitu stávajícího § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, který sice ukládá kontrolním orgánům povinnost vzájemné spolupráce a koordinace, avšak neposkytuje pro její naplňování žádný konkrétní digitální nástroj. Vložením nového odstavce 5 do § 25 se vytváří zákonný zmocňovací základ pro přijetí prováděcího nařízení vlády, jímž bude jako závazná digitální platforma určen Agendový informační systém Jednotný portál evidence kontrol (AIS JePEK). Navrhovaná úprava tak zajistí efektivní koordinaci kontrolní činnosti, omezí nadměrné zatěžování podnikatelských subjektů souběžnými kontrolami a umožní sdílení relevantních kontrolních podkladů mezi kontrolními orgány navzájem.
MPO s tímto návrhem může souhlasit.
Pozměňovací návrh poslance Marka Nováka
PN 6
Oznamovatel
V části první hlavě I se za §1 vkládá nový §1a, který zní:
㤠1a
Při aplikaci tohoto zákona jsou příslušné orgány povinny zohledňovat dopady svých rozhodnutí na svobodu projevu a právo na přístup k informacím zaručené čl. 17 Listiny základních práv a svobod.“.
MPO souhlasné
Předložený pozměňovací návrh upravuje některé aspekty aplikace tohoto zákona. Zdůrazňuje, že příslušné orgány při aplikaci zákona povinny zohledňovat dopady svých rozhodnutí na svobodu projevu a právo na přístup k informacím, které jsou zaručené čl. 17 Listiny základních práv a svobod.
MPO s tímto návrhem může souhlasit.
V části první hlavě IV se za §15 vkládá nový §15a, který včetně nadpisu zní:
㤠15a
Důvěryhodný oznamovatel
Důvěryhodný oznamovatel oznamuje obsah, který je v rozporu s právními předpisy.
O status důvěryhodného oznamovatele mohou žádat zejména organizace předcházející podvodům na internetu, organizace zabývající se ochranou nezletilých osob nebo spotřebitelská organizace.
Status důvěryhodného oznamovatele se uděluje na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně.
Důvěryhodný oznamovatel zveřejňuje ve strojově čitelném formátu informace o oznámeních podaných v souladu s čl. 16 nařízení o digitálních službách vždy k 1. a 15. dni v kalendářním měsíci. Tyto informace rozčlení podle poskytovatele hostingových služeb a druhu oznámeného nezákonného obsahu. Zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje.“.
MPO souhlasné
Předložený pozměňovací návrh dále upravuje některé aspekty institutu důvěryhodného oznamovatele. Návrh vymezuje, že důvěryhodný oznamovatel oznamuje obsah rozporný s právními předpisy, stanoví demonstrativní okruh subjektů, které mohou o tento status žádat, také časově omezuje udělení statusu na dobu nejdéle tří let (s možností podat novou žádost o udělení statusu po uplynutí této doby), zavádí pravidelnou povinnost zveřejňovat ve strojově čitelném formátu informace o oznámeních podaných podle čl. 16 DSA, členěné podle poskytovatele hostingových služeb a druhu oznámeného nezákonného obsahu, bez osobních údajů.
Navržená povinnost pravidelného zveřejňování informací o podaných oznámení je legitimní, a to vzhledem k faktu, že důvěryhodní oznamovatelé mají dle DSA zvláštní postavení, které jim umožňuje, aby jejich podání byla řešena přednostně. Toto opatření lze vnímat jako pojistku pro odpovědné fungování tohoto institutu a jako způsob veřejné kontroly. Opatření může přispět k důvěře veřejnosti v tento institut a k průběžnému vyhodnocování jeho účinnosti.
Časové omezení statusu umožní pravidelné ověřování, zda jeho držitel nadále splňuje požadavky odbornosti, nezávislosti a řádného výkonu činnosti podle čl. 22 DSA. Tento mechanismus může přispět k dlouhodobému zachování kvality, důvěryhodnosti a odpovědnosti subjektů, kterým byl tento status udělen.
V části první hlavě VIII se v §65 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Žádost o vydání rozhodnutí o udělení statusu důvěryhodného oznamovatele podle čl. 22 odst. 2 nařízení o digitálních službách lze podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
MPO souhlasné
Součástí návrhu je rovněž přechodné ustanovení, podle něhož bude možné žádost o udělení statusu důvěryhodného oznamovatele podle čl. 22 odst. 2 DSA podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Odklad možnosti podávat žádosti o udělení statusu důvěryhodného oznamovatele spatřujeme jako důvodné a vhodné řešení. Vzhledem k tomu, že jde o novou regulatorní agendu a zároveň Evropská komise připravuje pokyny podle čl. 22 odst. 8 DSA, je žádoucí vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro přípravu metodických postupů, nastavení procesů digitálního koordinátora služeb a projednání praktických stránek výkonu této agendy s relevantními subjekty.