Zápis z jednání č. 14 (3/5)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 14. schůze hospodářského výboru,

která se konala dne 17. září 2026 od 9.30 hodin v místnosti č. K 306 - zasedací místnost hospodářského výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: viz prezenční listina

Omluveni: Jan Bauer, Roman Kubíček, Martin Kupec, Martin Kupka, Monika Oborná, Berenika Peštová, Jan Sviták

POŘAD SCHŮZE:

1)

Schválení pořadu schůze

Schůzi výboru zahájil a řídil předseda Radim Fiala – uvedl omluvy a načetl návrh pořadu → k návrhu nebyly připomínky.

Hlasování o pořadu schůze: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 101

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291217).

2)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 246

Úvodem se předseda Radim Fiala omluvil za nepřítomnost ministra Bednárika a informoval členy HV o svém jednání s ním → požádal ho, aby na schůze HV chodil, především na projednávání takto politických návrhů zákonů → bylo přislíbeno.

Návrh zákona po druhém čtení uvedl vrchní ředitel Sekce legislativní a právní MD Jakub Kopřiva → zopakoval, že cílem tohoto návrhu je splnění jednoho z bodů programového prohlášení vlády – zmrazení ceny dálniční známky – vypouští se valorizace, která byla schválena v minulém volební období; na předchozí schůzi HV byl schválen jeden PN → nahrazení 1denní dálniční známky 24hodinovou, na plénu byly načteny další 2 PN → tabulka se stanovisky MD byla doručena a rozeslána členům HV → odůvodnění viz tabulka https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=14 → u jednoho PN požádali o stanovisko MF – cestou PN se otevírá předpis v působnosti MF (RUD).

Zpravodaj Martin Kolovratník již neopakoval, co uvedl pan VŘ Kopřiva; pouze uvedl, že PN A schválený na HV byl původně myšlenkou ze Senátu → dohoda s posl. Peštovou, že bude načten formou PN do tohoto návrhu; ve druhém čtení byly načteny dva PN posl. Papajanovského; představil proceduru hlasování → PN A, B1, B2 a návrh zákona jako celek.

V rozpravě dále vystoupili:

Michal Kučera – konstatoval, že svůj názor na tuto novelu zákona vyjádřil na minulé schůzi HV i na plénu; k PN posl. Papajanovského → myšlence rozuměl – rozpočtové určení výnosu – přirovnal k poplatku za vydobytý nerost, mechanismus je již známý – zkušenosti má MPO → zmínil dlouhý boj o poplatek za vydobytý nerost → snaha změnit poměr ve prospěch kraje → podařilo se částečně; vzhledem k jasným stanoviskům MD a MF a nepřítomnosti předkladatele jsou tyto PN v tuto chvíli pravděpodobně neobhajitelné; do budoucna by tuto myšlenku ze stolu neshazoval → posílení krajských rozpočtů např. na silnice II. a III. tříd → posílení krajů na některých výnosech; z jeho pohledu je možné odstartovat nad tímto debatu → možnost pro zajištění příjmu krajů;

Ivan Adamec – uvedl, že s PN A souhlasí – označil ho za pragmatický; celkově pak politickou část návrhu zákona vnímal jako populistickou; považoval za chybu, pokud cena dálničních známek neporoste úměrně s tím, jak přibývají nové kilometry dálnic a jak se zvyšují náklady na údržbu a investice do silniční sítě; upozornil na nepoměr v plánovaném zdražení (mýto o 20 % vs. dálniční známka o cca 70 %) → pokud řidiči nezaplatí adekvátní částku za užívání dálnic, stát to bude muset doplatit z daní všech občanů – i těch, kteří po dálnicích vůbec nejezdí → nespravedlivé; ostře nesouhlasil s PN B → varoval před neuváženým zasahováním do RUD → část PN mění rozdělování peněz mezi stát a samosprávy → neuvážený krok bez předchozích analýz; upozornil, že nůžky mezi hospodařením obcí a státu se rozevírají → obava, že jakýkoliv nepromyšlený zásah do RUD by mohl vést k tomu, že stát (vláda) sáhne na peníze určené pro samosprávy, čemuž bude na plénu bránit a předpokládal, že nebude jediný;

Martin Kolovratník – ocenil názorový soulad s posl. Adamcem; návrh posl. Kučery považoval za zajímavý k diskusi, ale varoval před zbrklostí → připomněl, že skutečné dopady na rozpočet se ukážou až s odstupem času → je nutné věc nejprve projednat např. v podvýboru pro dopravu, příp. i v RV, na základě reálných čísel a odhadů; zásadně nesouhlasil s PN B týk. se převodu části výnosu ze spotřební daně krajům (např. na silnice II. a III. třídy) → pokud by se daly finanční prostředky krajům, budou chybět státu; změny RUD patří do komplexní debaty na RV, nikoliv změna prostř. PN; tento PN byl v minulosti načten poslanci za KDU-ČSL;

Robert Teleky – za klub uvedl, že k PN mají obdobná stanoviska → avizoval, že PN A rozhodně podpoří, u PN B se zdrží; dotaz → jaký bude kumulovaný výpadek příjmů za zrušení valorizace např. do r. 2030 a jakým zdrojem chce MD tento výpadek nahradit;

Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI – zodpověděl dotaz → tento údaj obsahuje RIA → odhady: v r. 2027 by měl výpadek představovat 488 mil. Kč, v r. 2028 až 739 mil. Kč → navyšováním částky do r. 2033, se bude výpadek blížit až k 1 mld. Kč → musí být nahrazen v příjmech SFDI dotací na krytí deficitu rozpočtu SFDI; příjmy ze zákona – podíl na spotřební dani, výnosy z elektronické dálniční známky a z mýtného → prostor na saturaci zde není;

Zdeněk Hřib – uvedl, že PN posl. Papajanovského podpoří – litoval, že PN opět nemyslí na Prahu → pokud toto má sloužit jako náhrada peněz, které chodily přes SFDI do krajů, Praha také dostávala nějaké peníze jako náhradu na silnice, které slouží jako náhrada za Pražský okruh; připomněl, že Praha – je krajem i městem – má prakticky vše v kategorii místní komunikace I. třídy (v některých místech nejsou odlišné od dálnice); pokud z nějakého systému, který vyhovuje 13 krajům, Praha vypadne, je to politováníhodné → silnice v Praze využívají i lidé z jiných krajů; souhlasil s úvahou, že by to chtělo celkovou koncepčnější úpravu RUD →připomněl, že Praha dostává z krajského RUD 3 %, přestože v ní žije oficiálně cca 13 % obyvatel → toto by chtělo celkově narovnat;

Lukáš Vlček – obhajoval PN posl. Papajanovského → věc, která zasáhne do RUD – téma by se mělo otevřít i na plénu PS; v minulém období k určité dohodě došlo, ale nakonec bohužel spadla pod stůl → velká škoda; dle jejich názoru jde o systémové řešení, jak krajům pomoci s opravami silnic II. a III. tříd → kritika nesystémovosti – kraje musí každoročně žádat stát o finanční podporu; vyvolání debaty o RUD není na škodu – debata chybí → dotažení změny RUD vůči krajům – za posledních 20 let se do něho nesáhlo; dále se vyjádřil ke slevě → daří se rozšiřovat dálniční infrastrukturu a je třeba lidi, kteří jezdí denně po stejném úseku dálnice do práce, vozí děti do školy, na ty dálnice dostat a ulevit tím místním komunikacím.

V podrobné rozpravě zpravodaj Martin Kolovratník zopakoval návrh procedury a následně provedl přítomné hlasováním:

procedura: 19 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → schválena.

Hlasování o stanoviscích k PN:

PN A: MD + zpravodaj souhlas – 19 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → doporučující;

PN B1 posl. Papajanovského: MD + zpravodaj nesouhlas – 3 pro, 11 proti, 5 se zdrželo

negativní stanovisko: 12 pro, 1 proti, 6 se zdrželo → nedoporučující;

PN B2 posl. Papajanovského: MD + zpravodaj nesouhlas – 3 pro, 12 proti, 4 se zdrželi

negativní stanovisko: 11 pro, 2 proti, 6 se zdrželo → nedoporučující;

návrh zákona jako celek: MD + zpravodaj souhlas – 11 pro, 7 proti, 1 se zdržel → doporučující;

usnesení HV jako garančního výboru: 11 pro, 1 proti, 7 se zdrželo → usnesení č. 102

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291213).

3)

Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2025 – sněmovní tisk 230

Výroční zprávu představil ředitel SFDI Zbyněk Hořelica – byla podrobně projednána výborem SFDI i dozorčí radou a po mezirezortním připomínkovém řízení na jednání vlády → schválena 15. 6. 2026; VZ podává podrobné informace o činnosti financování a hospodaření SFDI v r. 2025, obsahuje základní charakteristiku fondu, detailní rozbor příjmů, výdajů a jejich plnění v obou účetně oddělených oblastech, ve kterých SFDI hospodaří; dále hodnotí všechny klíčové činnosti v r. 2025; nezávislý auditor konstatoval, že dle jeho názoru přiložená účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv SFDI k 31. 12. 2025, nákladů, výnosů, výsledků jeho hospodaření a peněžních toků za rok končící k 31. 12. 2025 v souladu s českými účetními předpisy; dále okomentoval, na co byly výdaje realizovány, jaké byly příjmy; připomněl → SFDI od svého vzniku v r. 2021 do r. 2025 proinvestoval více než dva biliony korun prostř. SFDI do dopravní infrastruktury; schválený rozpočet PS na r. 2026 výdajů činil 160,3 mld. Kč → z toho národní zdroje téměř 116 mld. Kč, evropské zdroje 37 mld. Kč a další zdroje 7,2 mld. Kč; skutečné příjmy za r. 2025 činily 155,5 mld. Kč, se zapojením zůstatků z r. 2024 to bylo 160,6 mld. Kč; SFDI vyčerpal v plném rozsahu úvěry od MF, které byly uzavřeny v r. 2023 a 2024 – poslední úvěr z r. 2024 byl dočerpán v r. 2025 ve výši 13 mld. Kč a tyto prostředky byly použity na financování výdajů SFDI, zejména pro SŽ a ŘSD; celkové výdaje (rekord v historii SFDI) 165,2 mld. Kč, z toho 163,5 mld. Kč byly poskytnuty jednotl. příjemcům na dopravní infrastrukturu; struktura příjmů → spotřební daň činila 8,6 mld. Kč, poplatek za užívání dálnic (elektronická dálniční známka) 8,8 mld. Kč, mýtné 18,2 mld. Kč, celkem 35,5 mld. Kč; příjmy převýšily upravený rozpočet → v průběhu r. 2025 byly upravovány příjmy u elektronické dálniční známky i u mýta ze 34,7 mld. Kč na 35,5 mld. Kč – zůstatek finančních prostředků je převáděn do dalšího roku a zapojován na financování výdajů v r. 2026; z pohledu struktury příjmů největší část byla z dotací ze státního rozpočtu až cca 74,4 %, 116 mld. Kč, 35,5 mld. Kč byly příjmy a další významnou položkou byly vrácené prostředky ve výši 4 mld. Kč a ostatní ve výši 239 mil. Kč; z pohledu výdajů šlo o rekordní rok (163,5 mld. Kč) – mezi největší příjemce patřilo ŘSD 81,8 mld. Kč, SŽ – rovněž rekordní rozpočet – 69,7 mld. Kč, dále následovaly kraje a správy údržby silnic 4,9 mld. Kč, ŘVC 905 mil. Kč; drtivá většina byla hrazena z národních zdrojů – 132,4 mld. Kč; evropské zdroje – na jednu stranu to pro fond není úplně ideální, protože klesají evropské zdroje, na druhou stranu je to dobře – OP Doprava pro toto období (končí 2027, má pravidlo N+2) se daří velmi dobře čerpat u ŘSD i u SŽ → v letošním roce bude drtivá většina těchto prostředků vyčerpaná; pro informaci uvedl, že pro příští rok u ŘSD jde jen o stovky milionů, u SŽ je objem díky CEF malinko větší, ale rovněž bude dočerpána drtivá většina v letošním roce; z pohledu investic a neinvestic → dle schváleného rozpočtu šlo téměř 110 mld. Kč do investiční části – ŘSD 56 mld. Kč, SŽ 44 mld. Kč, zbylé prostředky šly do oprav, údržby atd.; SFDI poskytuje příspěvky pro města, obce – tzv. bezbariérové chodníky, bezpečnost na silnicích II. a III. třídy, cyklostezky, křížení, vybavení letišť – poskytnuto více než 350 akcí za téměř 1,6 mld. Kč → drobná opatření, která jsou určitě potřeba; probíhají úpravy u těchto programů → snižování výše podpory tak, aby se na tom podílely města a obce; pro informaci uvedl → příspěvek SFDI je pod 50 % celkových investičních nákladů; na závěr ještě zmínil provozní výdaje SFDI – 1,7 mld. Kč, z toho 1,2 mld. Kč splátky úroků z úvěru od MF, 237 mil. Kč náklady na elektronickou dálniční známku a zbývající část šla na provoz SFDI – největší část činí mzdy pro zaměstnance, zbylé prostředky jsou provozního charakteru na energie atd.

Zpravodaj Martin Kolovratník konstatoval, že pan ředitel vše do detailu představil; fond je pečlivě kontrolován (člen DR posl. Adamec); pro kontext požádal o stručné doplnění dvou částek → v loňském roce byla dočerpána splátka z EIB 13 mld. Kč – kolik činí splátky v letošním roce a kolik bude v příštím roce; v minulém období byl úspěšně dokončen projekt D4 a nyní začíná nabíhat platba za dostupnost → i zde požádal, jak se toto bude chovat.

Zbyněk Hořelica – zodpověděl dotazy → úvěry od MF – zdrojem jsou buď dluhopisy nebo úvěry od EIB – fond načerpal celkem za roky 2023, 2024 a 2025 48,7 mld. Kč – tj. celou výši úvěrů, v r. 2025 to bylo posledních 13 mld. Kč; splátka jistiny byla odložená o 3 roky → nyní v září první splátka jistiny ve výši 3,8 mld. Kč, v dalších letech 6,1 mld. Kč až do r. 2033; v r. 2034 poslední doplatek ve výši 2,2 mld. Kč; pro informaci uvedl – úroky v r. 2025 činily 1,9 mld. Kč, pro r. 2026 počítají s 1,8 mld. Kč, následně se budou snižovat, jak bude uhrazována postupně jistina – některé úrokové sazby byly zafixovány, některé se odvíjí od cen; k D4 – pilotní projekt PPP → byl úspěšně dokončen, začaly být hrazeny platby za dostupnost – letos 1,9 mld. Kč, v dalších letech se částka pohybuje přes 1,6 mld. Kč; dluhová služba – úroky, splátka jistiny plus platba za dostupnost – min. v těchto položkách dluhové služby jde o cca 10 mld. Kč ročně → snižuje finanční prostředky, které mohou vynakládat na dopravní infrastrukturu – v investicích i v provozní části.

V rozpravě již nikdo další nevystoupil.

Zpravodaj Martin Kolovratník přednesl návrh usnesení, o kterém se poté hlasovalo.

Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 103

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291215).

4)

Vládní návrh zákona o působnosti orgánů státu při řešení mimořádných situací na vnitřním trhu a o změně zákona č. 124/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 222

Návrh zákona po druhém čtení uvedl vrchní ředitel Sekce výzkumu, vývoje a inovací MPO Martin Švolba → velmi stručně zopakoval, čeho se návrh zákona týká a konstatoval, že na HV nebyl podán žádný PN.

Za omluveného zpravodaje Jana Bauera se role zpravodaje ujal Michal Kučera – zmínil zkušenosti z období covidu – docházelo k problému v dodavatelských řetězcích, omezení pohybu zboží a nekoordinovanému opatření jednotl. států; český návrh určuje působnosti jednotl. státních orgánů, zřizuje národní koordinační mechanismus a kontaktní místo a upravuje některé postupy při zadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích; dle překladatele nemá návrh vytvářet nové nároky na státní rozpočet; evropské nařízení je použitelné od 29. 5. 2026; dále stručně shrnul legislativní cestu návrhu zákona v PS – projednávání podle § 90 bylo vetováno; v diskusi se otevřely otázky rozsahu povinností pro podnikatele, sankcí a transpa-rentnosti veřejných zakázek.

V rozpravě vystoupili:

Lukáš Vlček – využil příležitost při přítomnosti VŘ Švolby → požádal o to, aby byla výboru v dohledné době odprezentována situace v oblasti aplikovatelného výzkumu – zazna-menal věci, které se týkají koncentrace určitých věcí pod MPO → upozornil, že nejde primárně o kritiku, některé věci mohou přinést pozitiva – změn je ale mnoho i ve vztahu ke státnímu rozpočtu; návaznost na aktivity TAČR, na státní rozpočet;

Martin Švolba – reagoval → včera předložili do mezirezortu materiál, který základní myšlenky a plány shrnuje → v představení formou prezentace neviděl problém;

Radim Fiala – v návaznosti na řečené připomněl, že HV zřídil podvýbor pro startupy, aplikovaný výzkum, inovace a podnikatelské prostředí – dosud nemá předsedu a podle dohod tento post patří hnutí STAN → požádal, aby se STAN, příp. opoziční strany dohodly, kdo by chtěl tento post zastávat → mělo by jít o člena HV a tohoto podvýboru; následně uvedl, že tato prezentace by na tento podvýbor přesně patřila;

Lukáš Vlček – uvedl, že situaci vnímá, s kolegy ji řešil; téma je ale natolik silné a mezirezortní, že není pouze pro podvýbor, ale spadá spíše na úroveň HV;

Radim Fiala – s tímto neměl problém; rovněž zmínil své výhrady týk. se výzkumu → výsledky mnohdy nejsou zaváděny do praxe; dle jeho osobního pocitu se výzkum dělá pro to, aby někdo měl granty na rok, na dva a měl zajištěnou životnost ve vědě → špatně → je třeba, aby se výsledky dostávaly do praxe – k tomu slouží aplikovaný výzkum; přislíbil zařazení na program HV.

V podrobné rozpravě zastupující zpravodaj Michal Kučera přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování o usnesení HV jako garančního výboru: 18 pro, 0 proti, 0 se zdrželo → usnesení č. 104 (viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291219).

5)

Informace o podpořeném financování za rok 2025 – sněmovní tisk 249

Informaci předložil generální ředitel a předseda představentstva ČEB, a.s. Daniel Krumpolc – na úvod uvedl, že od r. 2022, kdy přišel nový management, banku zásadním způsobem změnili – její organizaci, zredukovali náklady, definovali obchodní strategii a nastavili standardy, které jsou dnes platné na komerčním bankovním trhu → změna se ukázala v číslech – obchodní produkce rostla velmi dramaticky oproti předchozím obdobím; v r. 2020 měla banka obchodní výkony kolem 1 mld. Kč (covid), v následujícím roce 2 mld. Kč, v r. 2025 9,5 mld. Kč; banku očistili od špatných pohledávek – především ruských; pro představu uvedl, že před zhruba 10 lety banka měla 40-50 % problémových úvěrů → dnes mají na bilanci nula problémových úvěrů; ziskovost banky za poslední 3-4 roky zhruba 3 mld. Kč, za loňský rok 396 mil. Kč, letos budou rovněž ziskoví; role ČEB se postupně mění → v r. 2022, 2023 byl klíčovým oborem defence, který banky nechtěly financovat – ČEB do toho vstoupila jako jedna z prvních – ostatní banky v čele s ČSOB se začaly postupně přidávat; dnes tento sektor de facto nepotřebuje žádnou extra podporu, kromě senzitivních komodit do různých teritorií, kde ČEB hraje svou roli i nadále; dále se angažují ESG senzitivní obory, kde některé banky z důvodů svých stále trvajících interních politik nechtějí financovat některé segmenty energetiky; v letošním roce výrazným způsobem vzrostla poptávka mimo EU po dvou segmentech → defence, a dopravní prostředky, které jsou velmi silné; předpokládal, že i letos se ČEB přiblíží nebo i překoná hranici 10 mld. Kč; uvedl, že jejich principem je nedotovat a nebýt dotován – již mnoho let neměli dotaci; důležitá kapitola v příběhu ČEB v loňském roce – vyvrcholení přípravy na vložení ČEB do kapitálu Národní rozvojové banky → krásná transakce pro český stát a českého daňového poplatníka → de facto za pár korun, aniž by stát musel jakkoliv posilovat kapitál NRB z vlastních zdrojů, anebo tím zeslabovat kapitál ČEB, tak touto transakcí byl navýšen kapitál NRB o 9 mld. Kč, aniž by ČEB byla jakkoliv omezena na své obchodní aktivitě, tak se zvedla úvěrová kapacita NRB zhruba o 50 mld. Kč jen touto transakcí – transakce stála pár stovek tisíc korun → ČEB se stala dceřinou společností NRB a dále obchodně fungují jako autonomní entity s vlastním obchodním zaměřením, ale de facto doplňují své produkty pro celý trh firemní klientely v ČR.

Zpravodaj Benjamin Činčila zmínil, že tento materiál byl projednáván ve středu na RV; konstatoval, že zazněly důležité informace → objem podepsaných smluv 9,5 mld. Kč, jednalo se o podporu 19 vývozců a investorů; objemově dominoval úvěr na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti; hlavní teritoria, kde obchody proběhly – Polsko, Slovensko, Německo; informace o integraci ČEB do NRB zazněla; ČEB od klasického exportního financování postupně přechází i k obecnějšímu podnikovému → z pohledu národního hospodářství je třeba toto pohlídat, aby stát doplňoval trh a nekonkuroval komerčním bankám; uvítal, že ČEB je zisková; dotaz → jak se dostat k nějakým menším nebo středním průmyslovým firmám z různých regionů ČR – podpora jejich exportu, by dle jeho názoru, přínosné, pokud by se podařilo financovat; kvitoval zaměření na obranný průmysl a do budoucna možná na jádro → dobrá cesta; na závěr uvedl → ČEB hospodaří ziskově bez dotace, integrace do NRB byla dokončena → doporučil výboru vzít informaci na vědomí.

V rozpravě vystoupili:

Robert Teleky – uvedl, že předložená čísla zasluhují velkou pochvalu; navázal na zpravodaje a požádal o informaci, kolik z podporovaných podniků jsou malé a střední velikosti a zda je ČEB připravena financovat výstavbu NJZ v Dukovanech, příp. zda již pozorují nějaký zájem českých firem v tomto ohledu;

Daniel Krumpolc – zodpověděl dotazy; jedním z klíčových pilířů činnosti ČEB je, že si s bankami nekonkurují, ale spolupracují – jsou jejich partnery; s komerčními bankami vstupují do klubů, syndikátů → tam, kde mají příp. bilaterální úvěry (specifické úvěry, zejména odběratelských, v zahraničí), s komerčními bankami spolupracují; malé a střední firmy → od počátku, kdy nastavovali strategii ČEB, tvořili ji s ohledem na NRB tak, aby v systému neduplikovali dvě instituce, které by se zaměřovaly na stejný klientský segment → NRB je právě ta banka, která se zaměřuje na malé a střední firmy, zejména lokálního charakteru – ČEB se orientuje spíše na střední, vyšší střední a korporátní firmy, které jsou zároveň spíše exportéry; zjednodušeně řečeno → jsou připraveni podpořit jakéhokoliv bankovně gramotného exportéra, který bude schopen vyvézt nebo bude investovat v zahraničí → nerozlišují, jestli jde o malou a střední firmu nebo velkou; při historickém pohledu, na čem byla ČEB postavena technologicky i expertně, jde převážně o exportní úvěry větších firem a větší celky, které se vyvážejí ven; jádro → uvedl, že na to jsou připraveni – některé komerční banky stále odmítají (např. z Rakouska) – stále drží své pozice; jádro bylo historickou komoditou ČEB – zmínil kontakty s korejskou protistranou – vnímají, že dosažení českého podílu je poměrně náročný úkol → komunikují i s českými dodavateli a jsou na to připraveni i díky zákonu, který byl změněn v minulém roce;

Radim Fiala – požádal o stručné a obecné orámování pravidel, které potřebuje ČEB k tomu, aby poskytla úvěr českým firmám úvěr → jaký je rozdíl oproti komerčním bankám;

Daniel Krumpolc – reagoval → z pohledu rizikovosti nijak; komerční banky nerady chodí do některých senzitivních komodit – podle českého práva i regulatorik ale nejsou nijak v rozporu s tím, co by exportér nebo firma mohla dělat a vyvážet; u komerčních bank je to dáno převážně jejich interními politikami – přísnější podmínky ze zahraničních centrál; senzitivní obory → jsou zde firmy, které mají s tranzicí ESG problém nebo nemají takovou rychlost, jakou by si představovaly jejich „house“ banky a v tu chvíli potřebují někoho, kdo jim alespoň na chvíli peníze dá → potřebují zainvestovat; zmínil jeden paradox → některé firmy, které chtěly zainvestovat do oduhelnění, „zezelenání“, „zavětrníkování“, neměly od své banky šanci dostat úvěr, protože celý záměr, byť byl „zelený“ v budoucnu, byl postaven na finančním cash-flow, které pramenilo z historického cash-flow z uhlí; historickou úlohu ČEB splnila i v r. 2022, 2023, kdy sektoru „defence“ nechtěl nikdo financovat → pomohli např. dnes již globální firmě CSG, STV → firmy by nebyly a Ukrajina by nedostala to, co dostala tenkrát → dnes to již problém není; ČEB může být vnímána právě na situace, které zmínil → to ji ale neuživí → komerční část, která spolupracuje s komerčními bankami a de facto se o koláč výnosů, který komerční banky mají, s nimi přátelsky dělí → díky tomu nemusí žádat od MF dotace na provoz.

V podrobné rozpravě zpravodaj Benjamin Činčila přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 18 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 105

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291273).

6)

Informace o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2025 – sněmovní tisk 253

Informaci předložil generální ředitel a předseda představentstva EGAP, a.s. David Havlíček – na úvod krátce představil společnost EGAP → 100% vlastník MF, na trhu již 34 let – podpořili export a investice za více než 1,2 bilionů Kč, každoročně podporují export a investice v objemu 30 – 40 mld. Kč → z hlediska objemu je EGAP nejsilnějším vládním státním nástrojem na podporu podnikání s návratným finančním nástrojem; v r. 2025 měli zisk ve výši přesahující 1 mld. Kč – za poslední 3 roky kumulativně okolo 3 mld. Kč → střednědobě velmi pozitivní výsledky; z hlediska obchodu bylo v r. 2025 podpořeno cca 34 mld. Kč v exportu a investicích; klíčový ukazatel, který sledují, je pravděpodobnost selhání, defaultu jejich portfolia – aktuálně na hodnotě 0,6 % - nejnižší hodnota za dobu existence; portfolio EGAP je aktuálně nejbezpečnější v historii; provozní náklady → v r. 2025 uspořili provozní náklady oproti plánu v objemu 5 %; spustili projekt tzv. jednorázových výplat pojistného plnění → nehradí v případě pojistných událostí splátky v původních splatnostech úvěru, ale jednorázově → pozitivní efekt v úspoře úrokových nákladů – úspora přes 460 mil. Kč; oblast vymáhání → uzavřena restrukturalizace s Ghanou – EGAP byl jeden z prvních na světě, který uzavřel po státním defaultu Ghany tuto restrukturalizaci – celkový objem 144 mil. EUR – Ghana splácí, v letošním roce obdrželi prvních 12 mil. EUR; dále zmínil, co aktuálně řeší → česká iniciativa, která byla spuštěna před 1,5 rokem na EK – snaha zapojit evropské peníze do podpory evropských EGAPů → snaha vyjednat, aby v novém rozpočtovém rámci EU byla položka na podporu kapacity EGAPů, což by umožnilo navýšit podporu bez dopadů na národní úrovni → jednoznačně pozitivní pro český export, ale i Evropu jako celek – na mnoha trzích ztrácí vůči Číně i USA; dále řeší tzv. druhý okruh obchodních případů → mají stanovené limity na teritoria, odvětví, subjekty → zákon č. 58 upravující činnost EGAP obsahuje možnost tzv. druhého okruhu obch. případů → vysvětlil; avizoval, že spolu s MF a MPO připravují menší úpravu zákona č. 58 → zprůchodnění a lepší fungování tohoto mechanismu.

Zpravodaj Benjamin Činčila uvítal, že se EGAPu z pohledu ČR daří → zmínil 137 pojistných smluv, objem 33,7 mld. Kč, do 33 zemí – 37 smluv pro malé a střední podniky; považoval za důležité, že pojištění šla do zemí mimo EU – Gruzie, Čína, Turecko → hlavní cíl EGAPu je podporovat export i do zemí mimo EU; hospodaření je zdravé, zisk přes 1 mld. Kč, pátý rok bez dotace, ale škodní poměr je 172 % – dvojnásobek 10letého průměru; výsledek zjevně táhnou do jisté míry vymožené pohledávky a dle jeho názoru více než samotná pojistná činnost; položil dotaz → je toto hlavní aktivita, zda počítají s tímto příjmem i do budoucna – bude se dařit takto dobře vymáhat pohledávky i do budoucna; malé a střední podniky → letos 37 smluv, pro příští rok EGAP počítá s 25 s větším objemem; požádal o informaci, z jakého odvětví jsou tyto malé a střední podniky; dále dotaz, zda se i EGAPu zvýšila objemovost v obranném odvětví; na závěr doporučil výboru vzít informaci na vědomí.

V rozpravě dále vystoupili:

David Havlíček – zodpověděl dotazy; ke škodnímu poměru 172 % → jde o historický škodní poměr za 34 let existence → důvodem, proč je stále nad 100 %, je období první finanční krize, kdy byla podpořena řada obchodních případů, které překračovaly standardní mantinely – např. případ Adularya a další – velké škody, které si z hlediska historického škodního poměru EGAP stále „táhne“ – vrchol škodního poměru byl cca 220 – 230 %; 10letý škodní poměr cca 70 % → cokoliv pod 100 % znamená, že nepotřebují žádné dotace státu – EGAP je soběstačný; k vymáhání → předpoklad, že vymáhání je jednou z jejich klíčových činností – v letošním roce mají již vymoženo cca 1 mld. Kč, pro příští rok předpoklad více než 0,5 mld. Kč → snaha dostat maximum prostředků zpět; k malým a středním podnikům → různorodá odvětví – zemědělství, strojírenství → u větších transakcí převažuje strojírenství, energetika a obranný sektor; za poslední 3 roky podpořili obranný sektor v objemu 25 mld. Kč → nárůst je patrný, obecně poptávka v tomto odvětví roste;

Robert Teleky – zaujal ho jeden údaj → historický pokles průměrné pravděpodobnosti selhání portfolia na 0,6 % → dotaz, zda jde o známku mimořádně kvalitního řízení rizika nebo EGAP již přijímá příliš málo rizika;

David Havlíček – konstatoval, že za „A“ je správně → po finanční krizi „vyboostovali“ systém řízení rizik ohledně limitů a dalších procesů; to, zda EGAP přijímá málo rizik, dokládá obchodní výkon → stále pojišťují 30 až 40 mld. Kč → nejde o to, že by pojišťovali méně a díky tomu měli nižší pravděpodobnost defaultu → pojišťují stále stejně, ale rizika u konkrétních obch. případů řídí lépe; na okraj uvedl, že jedna z důležitých úloh EGAPu je poradenství při finančním strukturování → pomoc exportértům již při vzniku → např. při zapojení složité subdodavatelské struktury pomáhají přenést část performačního rizika do té struktury, aby i subdodavatelé byli zapojeni do těch rizik a EGAP pak byl v nižším riziku vůči hlavnímu dodavateli.

V podrobné rozpravě zpravodaj Benjamin Činčila přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.

Hlasování: 18 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 106

(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291275).

7)

Informace z podvýborů

Radim Fiala – připomněl předchozí dohodu ohledně obsazení postu předsedy podvýboru pro startupy, aplikovaný výzkum, inovace a podnikatelské prostředí.

8)

Různé

Radim Fiala – přednesl plán zahraničních cest HV, který otevřel na předsednictvu → v minulém roce byly v plánu cca 3 cesty, které se vzhledem k situaci na Blízkém východě neuskutečnily; navrhl zúčastnit se cesty do Vietnamu s premiérem letos v listopadu → požádal vedoucí úřadu vlády o zjištění, zda by to bylo možné; na začátek roku 2027 v plánu Maroko – speciálem, delegace 6 poslanců; v březnu/dubnu 2027 Katar – zajímavá destinace; zmínil problém zajistit speciál – nabitý program, stále se někam létá;

výjezd HV do jaderné elektrárny Temelín – přislíbil pomoc při zajištění hotelu u zámku Hluboká → večerní diskuse týk. se gesce HV – tj. hospodářství, průmysl atd. → výborový týden ve dnech 8. a 9. prosince 2026 (úterý a středa) a 10. prosince 2026 by proběhla schůze HV; dále proběhla diskuse k odjezdu z Prahy a následnému návratu do Prahy;

Martin Kolovratník – vrátil se k plánu cest → HV měl v minulosti podepsané memorandum s MPO a členové HV se mohli připojovat k cestám MPO → navrhl toto memorandum obnovit → cesty s MPO mají pro HV větší logiku;

Michal Kučera – doplnil, že na základě memoranda létali poslanci rovněž s MD;

Marek Novák – avizoval, že na plénu navrhne, aby byl HV jako dalšímu výboru přikázán zákon o platformové práci (transpozice směrnice) – členy HV začínají oslovovat různé organizace;

Zuzana Ožanová – apelovala na obezřetnost, pokud někdo oslovuje členy HV → zkontrolovat, zda jsou v RELOBu → osobně odmítla setkání se zástupci Alza.cz – nejsou v registru a chtěli lobbovat k zákonu;

Radim Fiala – informace z předsednictva → posl. Forman by chtěl projednat novelu zák. o penzijní připojištění rovněž na HV (GV – RV);

Libor Forman – zmínil svou účast na konferenci pořádanou MF → tato problematika se projednávala velmi podrobně → HV by se této novele měl také věnovat – očekává velkou rozpravu týk. se fondů – zástupce přizvat; nabídl se jako zpravodaj tohoto ST;

Benjamin Činčila – tuto informaci uvítal; návrh zákona velmi chválil → jde o dobrý záměr; velká výtka → využití kapitálu v české ekonomice → ministryně Schillerová přislíbila, že se na to podívá; nyní nastaveno tak, že bychom penzijními fondy podporovali americký ETF → nemohly by být využívány pro velké infrastrukturální stavby v české ekonomice; za KDU-ČSL přislíbeno zaslání připomínek MF.

9)

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Radim Fiala – v tuto chvíli nebyl stanoven termín příští schůze → usnesení ke zmocnění předsedy svolat schůzi HV → hlasování: 18 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 107 (viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=291221).

Kateřina Tarant, tajemnice HV – rozpočty budou schvalovány zřejmě 29. října 2026 dle schváleného harmonogramu.

Hlasování o závěrečných usneseních (hlasovací listiny) jsou přílohou tohoto zápisu a naleznete je zde:

https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1761&td=22&cu=14.

Marek NOVÁK Radim FIALA

ověřovatel výboru předseda výboru

elektronicky podepsáno elektronicky podepsáno

Zapsala: Dana Vosátková

Dne: 21. září 2026

Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru