Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 5 (3/3)

5. schůze · 18. 3. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 5“ na psp.cz ↗

47 Kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 5. schůze Kontrolního výboru,

která se konala dne 18. března 2026 od 9.30 hodin

v sídle Nejvyššího kontrolního úřadu, Komunardů 1634/44, 170 00 Praha 7

Středa 18. února 2026

Přítomni: posl. M. Baxa, posl. T. Doležal, posl. J. Janda, posl. J. Kott, posl. J. Krainer, posl. J. Penc, posl. J. Pospíšil, posl. J. Richter, posl. O. Richterová, posl. L. Sedmihradská, posl. J. Svoboda, posl. J. Váňa, posl. P. Vrána

Omluveni: posl. P. Sadovský, posl. J. Vojáček, posl. O. Vopěnka,

Hosté: dle prezenční listiny

Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. J. Janda.

Předseda výboru posl. J. Janda zahájil schůzi výboru v 9.30 hodin a přivítal přítomné poslankyně, poslance a hosty. Poděkoval prezidentovi NKÚ M. Kalovi za vstřícnost a za možnost uskutečnit tuto schůzi výboru v prostorách sídla NKÚ. Navrhl za ověřovatelku této schůze posl. O. Richterovou. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 1.

Dále předseda výboru posl. J. Janda navrhl pořad jednání 5. schůze Kontrolního výboru PS PČR dle pozvánky:

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice – EU REPORT 2025

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47)

Sdělení předsedy, různé

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Informace prezidenta NKÚ o činnosti NKÚ a prohlídka budovy NKÚ

Prohlídka prostor Parlamentní knihovny a Archivu Poslanecké sněmovny.

Nikdo z přítomných poslankyň a poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všechny přítomné poslankyně a poslanci souhlasili s navrženým pořadem (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 1.

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice – EU REPORT 2025

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Nejdříve přivítal členy výboru v prostorách Nejvyššího kontrolního úřadu. Uvedl, že toto je již osmnáctá zpráva o finančním řízení prostředků Evropské unie. Všechny tyto zprávy jsou zveřejněny na webových stránkách NKÚ a je z nich patrný určitý vývoj, kam se čerpání evropských dotací dostalo. Principem evropské politiky je poskytování finančních prostředků na vyrovnání úrovně regionů. Klíčovým sdělením je to, že jsme v situaci, kdy jsme vybudovali mentalitu nároků na to, že všichni budeme čerpat a všichni se díky tomu budeme mít dobře. Tedy že nám někdo dá dotaci, něco uděláme, ale moc nekoukáme na to, co to přinese a kolik to bude stát. Zdůraznil princip 3E, tedy hospodárnost, účelnost a efektivnost. Dále mimo jiné uvedl, že za uplynulých dvacet let bylo proplaceno 170 000 projektů. Tyto projekty (dotace) u nás administruje celkem 221 subjektů. Konstatoval, že úředník stanoví kritéria, která jsou extrémně benevolentní, aby prostředky vyčerpal. Po podpoře projektů ale není nikdo schopen vyhodnotit, k čemu ten projekt byl, k čemu měl sloužit a jestli splnil to, k čemu byl nastaven. Bohužel takových případů máme spoustu. EU REPORT 2025 má tentokrát dvě části. První je část klasická a druhá část se věnuje přípravě víceletého finančního rámce na období po roce 2027. Dle jeho názoru jsou politici ti, kteří mají tu sílu a i odpovědnost, aby s tím systémem něco udělali. Závěrem svého vystoupení uvedl, že jednání jsou již v hodně pokročilé fázi, ale neměli bychom na to rezignovat.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda. Uvedl, že předkládaný materiál EU REPORT 2025 je souhrnnou zprávou NKÚ, která hodnotí hospodaření s prostředky Evropské unie v České republice a konstatuje, že Česká republika zůstává i nadále čistým příjemcem evropských peněz. V hodnoceném roce dosáhlo čisté saldo ve prospěch ČR výše 83,2 mld. Kč. NKÚ ve zprávě kriticky upozorňuje na strukturu investic, které sice pomáhají udržovat ekonomickou stabilitu a nízkou nezaměstnanost, avšak v nedostatečné míře směřují do progresivních oborů s vysokou přidanou hodnotou. Podpora je často využívána spíše k obnově stávajících kapacit než k potřebné transformaci a modernizaci ekonomiky. Tento stav je dále komplikován vysokou administrativní zátěží dotačního systému, který je dle NKÚ zbytečně složitý a trpí nadměrným množstvím strategických dokumentů, což komplikuje život žadatelům i poskytovatelům dotací. Zpráva rovněž varuje před riziky spojenými s čerpáním prostředků z Národního plánu obnovy. Vzhledem k pevnému termínu pro splnění milníků a cílů do roku 2026 existuje reálné nebezpečí, že se nepodaří vyčerpat celou alokovanou částku, pokud nedojde k zefektivnění procesů. V oblasti regionálního rozvoje pak NKÚ doporučuje přehodnotit systém podpory tak, aby byl jednodušší a lépe zacílený, včetně zvážení snížení míry spolufinancování z veřejných rozpočtů, což by mělo přenést větší odpovědnost na příjemce a zvýšit efektivitu projektů. Samostatnou pozornost věnuje zpráva přípravě budoucího rozpočtu EU po roce 2027, který bude čelit bezprecedentnímu tlaku v důsledku splácení dluhu z nástroje NextGenerationEU (cca 30 mld. EUR ročně) a financování nových priorit, jako je obrana a bezpečnost. NKÚ v této souvislosti doporučuje, aby Česká republika prosazovala tzv. ekonomickou variantu politiky soudržnosti, tedy koncentraci prostředků do strategických investic s vysokou přidanou hodnotou namísto neefektivního plošného rozdělování dotací. Zároveň zpráva apeluje na nutnost výrazně zvýšit úspěšnost českých žadatelů v přímo řízených programech EU, kde ČR dlouhodobě zaostává, a varuje před riziky spojenými s plošným zaváděním „výkonnostního modelu“ financování (známého z NPO) do standardních fondů bez zajištění dostatečné kontroly hospodárnosti.

Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupil vrchní ředitel sekce Finanční řízení a audit MF J. Fojtík. Konstatoval, že NKÚ bývá vždycky kritický, je to jeho role, aby hledal mezery a slabá místa. Tuto kritiku chápe a přijímá. Nyní se připravuje nové programové období 2028+ a bylo by nešťastné, kdyby se začaly dělat stejné chyby, na které je upozorňováno. Toto nové programové období by mělo být parametricky jiné (model Národního plánu obnovy), pokud se tak členské státy dohodnou. Měly by být schvalovány projekty, které budou přinášet přidanou hodnotu. Toto nové programové období designuje Ministerstvo pro místní rozvoj, které má na to mandát od vlády. Měl by se snížit počet programů a jeví se možnost, že by byl pouze jeden program, a to Národní regionální partnerský plán, který by měl podsektory a tedy možnost přesouvat peníze mezi jednotlivými sektory podle vývoje geopolitické situace. Měla by tam být zajištěna větší možnost převádění prostředků do jednotlivých oblastí. Mělo by se jednat o model, který bude založen na plnění cílů a milníků tak, aby nedocházelo k podvodům, dvojímu financování a k neúčelnému vynakládání prostředků. Konstatoval, že časově je to celkem napnuté (nějaké výsledky by měly být vládě předloženy do 30. 6. 2026), ale stále je prostor pro diskuse, aby prostředky byly nasměrovány do oblastí, které nám přinesou přidanou hodnotu a posunou ČR.

Ředitel odboru Auditní orgán MF S. Bureš uvedl, že do 30. 6. 2026 mají být vládě předloženy aktualizované dokumenty k prioritám jako výchozím cílům ČR. MF podporuje, aby došlo k většímu zacílení a k větší prioritizaci těchto oblastí podpory. Konstatoval, že tato změna je nejen o nějakém politickém cíli a politickém zadání, ale i o široké partnerské diskusi v dotčených skupinách a také o politické síle a politické odvaze. Přechod na takzvaný výkonnostní model považuje za velmi pozitivní.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. O. Richterová (Uvedla, že klíčové u efektivity evropských peněz je nastavení měřitelných výsledků již na samém začátku. Dotázala se, jak zajistit, aby žadatelé a příjemci evropských dotací administrovaných přes MMR nemuseli využívat nákladné služby externích společností, a aby si úředníci neulehčovali práci tím, že kritéria budou příliš měkká.), posl. L. Sedmihradská (Dotázala se na další milníky, mimo zde uvedený 30. 6. 2026.), vrchní ředitel sekce Finanční řízení a audit MF J. Fojtík (Uvedl, že je důležité, aby projekty nebyly rozdrobeny do tisíců malých projektů. K výkonnostním ukazatelům uvedl, že to bude diskutováno na pracovních skupinách, aby tyto ukazatele byly nastaveny tak, aby se splnilo vše, co se splnit má.), posl. M. Baxa (Krátce reagoval na rozpravu. Mimo jiné uvedl, že klíčovým tématem není jen stanovení priorit, ale také rozhodnutí o tom, zda preference bude směřovat na témata a projekty celostátního významu.), ředitel odboru Auditní orgán MF S. Bureš (Krátce reagoval na probíhající rozpravu.), vrchní ředitel sekce Finanční řízení a audit MF J. Fojtík (Uvedl, že v dubnu by měly být projednány strategické priority na radě pro fondy, v květnu by mělo proběhnout meziresortní připomínkové řízení, poté by o tom měla jedna rada pro fondy na ministerské úrovni a do 30. 6. by měly být předloženy na vládu.), posl. O. Richterová (Dotázala se, zda se MF zabývá při svých pravidelných kontaktech s EU i eventualitou, že pokud bude zrušen služební zákon, který úředníkům zajišťuje pojistky nezávislosti, může ČR přijít například o část plateb z Národního plánu obnovy, jak uvedla generální ředitelka Evropské komise C. Gauer.), vrchní ředitel Sekce Finanční řízení a audit MF J. Fojtík (Krátce reagoval na dotaz posl. O. Richterové. Uvedl, že toto řídí MPO – Delivery Unit. Konstatoval, že přes něj nešel v této věci od generální ředitelky Evropské komise C. Gauer žádný dopis. V případě, že přijde nějaké oficiální sdělení, předpokládá, že se toto bude vysvětlovat stejně jako v minulém volebním období, že změny, které se udělaly, nebudou oslabovat to, na co EU upozorňovala.) a prezident NKÚ M. Kala (Poděkoval za proběhlou rozpravu, která ukázala, že členové výboru vnímají naléhavost tohoto tématu. Konstatoval, že je na současné politické reprezentaci, jestli rozhodnutí nechá na úřednících nebo si tu moc vezme zpátky a učiní rozhodnutí. Tato moc patří politické reprezentaci, měla by si ji vzít zpátky a měla by rozhodnout o tom, jak to bude v příštím programovém období. NKÚ toto politické rozhodnutí bude respektovat.).

V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Jakuba Jandy, stanovisku vrchního ředitele sekce Finanční řízení a audit Ministerstva financí Jiřího Fojtíka a po rozpravě

bere na vědomí Zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice – EU REPORT 2025;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministryni financí.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 27 (13 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 1.

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47)

Předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda uvedl, že projednávání této novely bude dnes zahájeno a doprojednáno na schůzi výboru 29. 4. 2026.

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila zástupkyně předkladatelů senátorka H. Kordová Marvanová. Uvedla, že v tomto návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění Ústava ČR, by Senát rád prosadil změnu Ústavy ČR, která by umožnila po mnohaleté diskuzi, aby NKÚ měl rozšířenou působnost, a to konkrétně možnost vykonávat kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem a poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání (médií veřejné služby – České televize a Českého rozhlasu). Tento návrh se zrodil na základě široké shody, měla to v programu minulá vláda a má to v programu i současná vláda. S tímto návrhem souhlasí i samotná média veřejné služby, souhlasí s ním i odborníci. Tato novela by mohla posílit důvěryhodnost a transparentnost fungování médií veřejné služby, která považuje za důležitá v demokratickém právním státě, ale to neznamená, že by veřejné peníze neměly být pod vnější kontrolou. NKÚ má patřičné kompetence, má odborníky a výbornou pověst. Jeho zprávy mohou být významným podnětem pro zlepšení fungování institucí a v tomto případě tedy i veřejnoprávních médií, respektive hospodaření s jejich prostředky, které platí občané.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda. Uvedl, že senátní návrh ústavního zákona mění čl. 97 Ústavy ČR a rozšiřuje kontrolní působnost NKÚ na hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, tedy České televize a Českého rozhlasu. Cílem návrhu je posílit transparentnost a veřejnou kontrolu hospodaření médií veřejné služby, která jsou financována především z televizních a rozhlasových poplatků. Současná právní úprava totiž neumožňuje jejich kontrolu ze strany NKÚ, protože tyto instituce nehospodaří se státním majetkem. Navrhovaná změna doplňuje čl. 97 odst. 1 Ústavy tak, aby NKÚ mohl kontrolovat hospodárnost, efektivitu a zákonnost nakládání s těmito prostředky, aniž by zasahoval do programové či redakční nezávislosti médií veřejné služby. Podle důvodové zprávy návrh nemá přímé dopady na státní rozpočet ani na podnikatelské prostředí. Účinnost se navrhuje od 1. 7. 2026.

Se stanoviskem za Nejvyšší kontrolní úřad vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že v případě, že k rozšíření působnosti NKÚ dojde, tak NKÚ bude připraven tuto novou kompetenci vykonávat. NKÚ již zpracoval analýzu auditních zpráv zahraničních kontrolních institucí ve vztahu ke kontrole veřejnoprávních médií. Navázali na Parlamentní institut, který zpracoval své stanovisko. Je obvyklé, že nejvyšší kontrolní nebo auditní instituce tuto pravomoc mají. Zdůraznil, že existuje jasná hranice mezi tím, co je nezávislost médií a co je odpovědnost jiná a mezi tím, jak se nakládá s majetkem. Existují různé modely, jak tyto věci řešit. Jako příklad uvedl BBC a National Audit Office, kteří mají uzavřenou smlouvu, na základě které se řeší případné kolize mezi nezávislostí této instituce a na druhé straně potřebou vykonat audit. Dále uvedl, že NKÚ je nyní v situaci, kdy MF požaduje snížení počtu jeho zaměstnanců o 6 % (až o 28 zaměstnanců), což je zřejmě nějaké plošné opatření. Jestliže důvodová zpráva předpokládá, že tento návrh nebude mít rozpočtové dopady, tak je to potřeba brát ve vztahu k původnímu počtu zaměstnanců NKÚ.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. O. Richterová (Uvedla, že u České pirátské strany je dlouhodobá podpora toho, aby se rozšířila pravomoc NKÚ na kontrolu České televize a Českého rozhlasu, ale zároveň pomocí jasné definice i na další instituce. Když jdou prostředky z veřejných rozpočtů do právnických osob zřizovaných zákonem, anebo do právnických osob, u nichž stát převážně financuje tuto osobu nebo uplatňuje rozhodující vliv nebo obsazuje většinu orgánů, tak se domnívají, že je principiálně správně, abychom skrze naši auditní možnost čili přes NKÚ jako stát tuto působnost pro NKÚ rozšířili. Konstatovala, že tento návrh ale nebude nejspíš průchozí.), senátorka J. Kordová Marvanová (Krátce zareagovala na vystoupení posl. O. Richterové. Mimo jiné uvedla, že je lepší zaměřit se pouze na velmi dobře prodiskutované dílčí změny, na kterých je široká shoda, protože když se do návrhu přidávají další věci, tak se pak návrh jako celek stává neprůchodným.) a posl. J. Pospíšil (Krátce reagoval na probíhající rozpravu. Podpořil pozici senátorky J. Kordové Marvanové, ale i jemu by se líbilo, kdyby to bylo obecnější a méně kazuistické. Na druhou stranu, nyní hledat a vytvářet model vymezení dalších entit subjektů právnických osob, které hospodaří s veřejnými penězi, a prosazovat to do Ústavy ČR mu připadá velmi rizikové.).

V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu zástupkyně předkladatelů senátorky Hany Kordové Marvanové, zpravodajské zprávě poslance Jakuba Jandy, stanovisku prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly a po rozpravě

I. přerušuje projednávání sněmovního tisku 47;

stanoví harmonogram projednávání tohoto sněmovního tisku podle návrhu zpravodaje:

podepsané písemné pozměňovací návrhy předat na sekretariát Kontrolního výboru PS PČR nebo zaslat elektronicky podepsané na e-mail kv@psp.cz do středy 15. dubna 2026 do 16.00 hodin,

tabulkový materiál se zpracovanými pozměňovacími návrhy (včetně odůvodněných stanovisek) předá Nejvyšší kontrolní úřad na sekretariát Kontrolního výboru PS PČR do čtvrtka 23. dubna 2026 do 16.00 hodin,

projednání na schůzi Kontrolního výboru PS PČR ve středu 29. dubna 2026.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 28 (13 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 2.

Sdělení předsedy, různé

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. J. Janda informoval členy výboru o tom, že prodiskutoval předběžně s předsedou Petičního výboru PS PČR posl. J. Hrnčířem možnost uskutečnit společnou zahraniční pracovní cestu Kontrolního výboru PS PČR a Petičního výboru PS PČR na Slovensko. Předpokládaný termín je ve výborovém týdnu v květnu či červnu letošního roku.

Dále v rámci tohoto bodu vystoupil předseda Podvýboru Kontrolního výboru PS PČR pro kontrolu hospodaření veřejného sektoru posl. J. Pospíšil a seznámil členy výboru s průběhem první schůze podvýboru, která se konala dne 12. 3. 2026.

Posl. O. Richterová v rámci tohoto bodu požádala předsedu výboru o zařazení bodu, který by navazoval na projednávání EU REPORTU 2025 s přizváním mimo jiné také zástupců Ministerstva pro místní rozvoj na některou z příštích schůzí výboru.

Předseda výboru posl. J. Janda uvedl, že bod navržený posl. O. Richterovou na některou z příštích schůzí výboru zařadí.

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. J. Janda navrhl, aby se příští schůze KV PS PČR konala ve středu 1. 4. 2026 od 9.00 hodin v Poslanecké sněmovně a výbor přijal usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově předsedy výboru poslance Jakuba Jandy a po rozpravě

I. stanoví, že příští schůze Kontrolního výboru PS PČR se bude konat ve středu 1. 4. 2026 od 9.00 hodin v Poslanecké sněmovně;

zmocňuje předsedu výboru, aby stanovil pořad příští schůze Kontrolního výboru PS PČR.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 29 (13 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 2.

Před zahájením dalších bodů pořadu schůze předseda výboru posl. J. Janda navrhl, aby následující body č. 5 „Informace prezidenta NKÚ o činnosti NKÚ a prohlídka budovy NKÚ“ a č. 6 „Prohlídka prostor Parlamentní knihovny a Archivu Poslanecké sněmovny“ byly neveřejné a z technických důvodů se z nich nepořizoval zvukový záznam ani zápis. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (13 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 2.

Předseda výboru posl. J. Janda poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil pátou schůzi Kontrolního výboru PS PČR.

Schůze výboru byla ukončena v 12.20 hodin.

Zapsala: Kateřina Dvořáková

Dne: 19. března 2026

Za správnost: tajemnice výboru Marcela Hálková

Olga RICHTEROVÁ v. r.

Jakub JANDA v. r.

ověřovatelka výboru

předseda výboru

Příloha zápisu č. 1, str. 1

Hlasování

z 5. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

18. 3. 2026

v sídle Nejvyššího kontrolního úřadu

Stanovení ověřovatelky schůze výboru

Schválení pořadu schůze výboru

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu

o finančním řízení prostředků EU v ČR

– EU REPORT 2025

přítomen

pro

proti

přítomen

pro

proti

přítomen

pro

proti

BAXA Martin

DOLEŽAL Tomáš

JANDA Jakub

KOTT Josef

KRAINER Jakub

PENC Jiří

POSPÍŠIL Jiří

RICHTER Jan

RICHTEROVÁ Olga

SADOVSKÝ Petr

SEDMIHRADSKÁ Lucie

SVOBODA Jiří

VÁNA Josef

VOJÁČEK Jiří

VOPĚNKA Otto

VRÁNA Petr

Celkem:

Usnesení č. ----

Usnesení č. 27

Příloha zápisu č. 1, str. 2

Hlasování

z 5. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

18. 3. 2026

v sídle Nejvyššího kontrolního úřadu

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších ústavních zákonů (ST 47)

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Neveřejnost bodu č. 5 „Informace prezidenta NKÚ o činnosti NKÚ a prohlídka budovy NKÚ“ a bodu č. 6 „Prohlídka prostor Parlamentní knihovny a Archivu PS

přítomen

pro

proti

přítomen

pro

proti

přítomen

pro

proti

BAXA Martin

DOLEŽAL Tomáš

JANDA Jakub

KOTT Josef

KRAINER Jakub

PENC Jiří

POSPÍŠIL Jiří

RICHTER Jan

RICHTEROVÁ Olga

SADOVSKÝ Petr

SEDMIHRADSKÁ Lucie

SVOBODA Jiří

VÁNA Josef

VOJÁČEK Jiří

VOPĚNKA Otto

VRÁNA Petr

Celkem:

Usnesení č. 28

Usnesení č. 29

Usnesení č. ----