Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 7 (3/3)

7. schůze · 29. 4. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 7“ na psp.cz ↗

47 Kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 7. schůze Kontrolního výboru,

která se konala dne 29. dubna 2026 od 9.00 hodin v místnosti č. 206 Poslanecká sněmovna, Sněmovní 177/3, 118 26 Praha 1

Středa 29. dubna 2026

Přítomni: posl. M. Baxa, posl. T. Doležal, posl. J. Janda, posl. J. Kott, posl. J. Krainer, posl. J. Penc, posl. J. Pospíšil, posl. J. Richter, posl. O. Richterová, posl. P. Sadovský, posl. L. Sedmihradská, posl. J. Svoboda, posl. O. Vopěnka, posl. P. Vrána

Omluveni: posl. J. Váňa, posl. J. Vojáček

Hosté: dle prezenční listiny

Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. J. Janda.

Předseda výboru posl. J. Janda zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslankyně, poslance a hosty. Navrhl za ověřovatele této schůze posl. J. Kotta. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 1.

Dále předseda výboru posl. J. Janda navrhl pořad jednání 7. schůze Kontrolního výboru PS PČR dle pozvánky:

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/14 – Peněžní prostředky určené na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/16 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie vynakládané Ministerstvem průmyslu a obchodu na regeneraci brownfieldů

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/13 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47) – dokončení

Výroční zprávy Evropského účetního dvora:

- o plnění rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2024

- o činnostech financovaných z devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu (ERF) za rozpočtový rok 2024

Informace Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj o stavu a plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028 až 2034 včetně zamýšlených priorit

Sdělení předsedajícího, různé

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru.

Nikdo z přítomných poslankyň a poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všechny přítomné poslankyně a poslanci souhlasili s navrženým pořadem (13 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 2.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/14 – Peněžní prostředky určené na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ A. Beznoska. Cílem kontroly bylo prověřit, zda byly vybrané peněžní prostředky na regeneraci brownfieldů vynakládány účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Výsledkem této kontrolní akce bylo mimo jiné i podání trestního oznámení a podání několika oznámení finančnímu úřadu pro porušení rozpočtové kázně v celkové výši asi 23 mil. Kč. V letech 2019 až 2023 byla podpora státu ve výši 1,1 mld. Kč použita k regeneraci 122 brownfieldů z celkem 979, které jsou výlučně ve veřejném vlastnictví. Ze zanedbaných a nevyužívaných nemovitostí o rozloze 27,4 ha se díky těmto dotacím staly např. obecní úřad, denní stacionář pro seniory, hasičská zbrojnice, mateřská škola, komunitní centrum, park či zóna aktivního i pasivního odpočinku. Kontrola NKÚ zjistila řadu nedostatků, a to jak na straně poskytovatelů dotace, kterými bylo Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond podpory investic, tak na straně příjemců. U sedmi z devatenácti kontrolovaných projektů NKÚ odhalil nedostatky nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Přesto NKÚ vyhodnotil kontrolované projekty a výdaje na ně jako účelné, s výjimkou jednoho. V tomto případě příjemce dotaci ve výši téměř 23 mil. Kč vyčerpal, avšak plánovanou tělocvičnu s lezeckou stěnou, fitness, sociálním zařízením, bufetem aj. nevybudoval. Dále uvedl, že u MMR a SFPI odhalil NKÚ významné nedostatky zejména v kontrolní činnosti. MMR v konečné fázi projektu mnohdy nekontrolovalo závěrečné vyhodnocení ani finanční vypořádání vyplácených dotací a SFPI u příjemce dotace neprováděl kontrolu v rozsahu stanoveném právním předpisem. MMR jednoznačně nestanovilo, za jakých podmínek mohou být výdaje vynaložené na území mimo registrovaný brownfield způsobilé, někteří příjemci dotace si postup chybně vykládali. Jako způsobilé k proplacení pak uplatnili i výdaje za stavební práce na parcelách mimo území brownfieldu. Naopak SFPI stanovil jednoznačně, že náklady, které jsou neoddělitelnou součástí revitalizace, ale byly vynaloženy mimo revitalizované území, jsou k proplacení nezpůsobilé. Kontrola NKÚ ukázala, že MMR poskytlo dotaci i příjemci podpory, který v žádosti uvedl nepravdivé informace o tom, že objekt neleží v záplavovém území stoleté vody, ačkoliv se v takovém území nacházel. Za další nedostatek považuje NKÚ fakt, že jediným sledovaným parametrem ze strany MMR a SFPI je počet uzavřených smluv, a nikoliv například velikost zrevitalizované plochy. NKÚ dále zjistil, že revitalizované pozemky a rekonstruované stavby ve veřejném vlastnictví obcí, měst a krajů zůstávají v národní databázi brownfieldů, přestože svým charakterem již definici neodpovídají. NKÚ proto doporučuje MMR zajistit takovou výměnu informací, která povede k aktualizaci údajů v národní databázi brownfieldů. Tento kontrolní závěr a nápravná opatření byla projednána ve vládě dne 2. 7. 2025 a bylo přijato usnesení č. 486.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupila místopředsedkyně – zpravodajka výboru posl. L. Sedmihradská. Uvedla, že MMR nesplnilo dvě opatření ze šesti z Národní strategie regenerací brownfieldů 2019–2024. Chybou je omezené sledování přínosů projektu, kdy jediný věcný parametr, který byl sledován, byl počet uzavřených smluv. MMR i SFPI zjištěné nedostatky akceptovaly a přijaly opatření k nápravě. K již realizovaným opatřením patří posílení kontroly tím, že SFPI zavedl vícestupňovou kontrolu čerpání dotací, včetně kontroly na místě a MMR personálně posílilo útvary odpovědné za závěrečné vyhodnocení akcí. Dále uvedla, že není zcela jasné, jak se návrhu nápravných opatření při aktualizaci údajů v Národní databázi brownfieldů dotkne pravděpodobné prodloužení přechodného období pro Národní geoportál územního plánování, který je klíčový pro předávání informací a pro informaci, co se skutečně na těchto pozemcích nachází. Konstatovala, že pravděpodobně dojde k posunutí termínu z 30. 6. 2026 na 30. 6. 2027. Důležitým závěrem je, že bude možná spuštěn dotační program „Brownfieldy III“, ve kterém již bude jednoznačné vymezení uznatelných a neuznatelných výdajů, aby se předešlo nejasnostem a chybnému výkladu na straně příjemců. Dojde k povinnému sledování a vyhodnocování údajů o výměře zrevitalizovaného území, nikoli pouze počtu uzavřených smluv. Do dotačních podmínek bude doplněna výslovná podmínka, že proplaceny mohou být pouze výdaje, které představují skutečně provedené práce, poskytnuté služby nebo dodané zboží. Příjemci budou mít nově povinnost aktualizovat údaje v nové národní databázi brownfieldů ihned po ukončení projektu, aby zrevitalizované plochy nezůstávaly v evidenci jako nevyužité. Vykázat a vyhodnotit míru využití brownfieldů bude podle vyjádření MMR možné až po ukončení programu, které je dle nařízení vlády plánováno na konec roku 2028. Dle informací bude program spravovaný MMR finálně vyhodnocen nejdříve na přelomu let 2025 a 2026, proto v podrobné rozpravě navrhne, aby výbor požádal o předložení tohoto vyhodnocení.

Se stanoviskem za Ministerstvo pro místní rozvoj vystoupila vrchní ředitelka Sekce ekonomicko-provozní MMR E. Štěpánková. Uvedla, že závěry NKÚ jsou inspirací pro jejich další práci. Konstatovala, že podpora regenerace brownfieldů umožňuje vrátit do území možnost rozvoje tam, kde by zejména malé obce a malí příjemci nedokázali z vlastních zdrojů regeneraci provést. Tento program má několik podprogramů. Konstatovala, že dle NKÚ peněžní prostředky byly vynakládány účelně a podpora směřovala do území s nejvyššími počty evidovaných brownfieldů. MMR přijalo k jednotlivým kontrolním zjištěním příslušná nápravná opatření.

Se stanoviskem za Státní fond podpory investic vystoupil ředitel SFPI D. Ryšávka. Uvedl, že vrchní ředitelka Sekce ekonomicko-provozní MMR E. Štěpánková vše již dopodrobna shrnula, nemá tedy prozatím k tomuto další komentář.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. Sedmihradská (Dotázala se, zda MMR opravilo ve Strategii regenerace brownfieldů nevhodně, a ne úplně ideálně stanovené cíle. Dále se dotázala, zda posunutí termínu povinného používání Národního geoportálu územního plánování neovlivní vyhodnocování již běžících programů.) a ředitel Odboru správy programů MMR R. Nikischer (Uvedl, že stanovená opatření byla hodně ambiciózní a část z nich se do dnešního dne nepodařilo naplnit. MMR plánuje s gestorem aktualizovat danou národní strategii a samozřejmě dojde k revizi zmiňovaného opatření PPP projektů. Ke spuštění Národního geoportálu územního plánování uvedl, že je v pilotním provozu již od 1. 1. 2026. Předpokládají, že od 1. 7. 2026 bude možné tato data publikovat. Dále se krátce vyjádřil k vyhodnocování jednotlivých programů.).

V podrobné rozpravě místopředsedkyně – zpravodajka výboru posl. L. Sedmihradská navrhla usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Lucie Sedmihradské, stanovisku vrchní ředitelky Sekce ekonomicko-provozní Ministerstva pro místní rozvoj Evy Štěpánkové, stanovisku ředitele Státního fondu podpory investic Daniela Ryšávky a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/14 – Peněžní prostředky určené na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití (dále jen „kontrolní závěr č. 23/14“),

stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ke kontrolnímu závěru č. 23/14, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 437/25,

usnesení vlády ČR č. 486 ze dne 2. července 2025,

informaci Ministerstva pro místní rozvoj o plnění opatření stanovených usnesením vlády ČR č. 486 ze dne 2. července 2025 ke kontrolnímu závěru č. 23/14, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 1/26;

II. žádá ministryni pro místní rozvoj, aby do 31. prosince 2026 předložila Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyhodnocení programu spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj (podprogram Ministerstva pro místní rozvoj Podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití);

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni pro místní rozvoj a ředitele Státního fondu podpory investic.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 37 (14 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 3.

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ A. Beznoska. Kontrolovaným obdobím byly roky 2018 až 2023. V uvedeném období bylo v Národní databázi brownfieldů evidováno celkem 4 349 nevyužívaných, zanedbaných a v některých případech i kontaminovaných nemovitostí. Na projekty regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ze státního rozpočtu a prostředků EU v uvedených letech přes 5 mld. Kč a podpořilo 415 projektů. Podpora sice vedla ke snížení počtu brownfieldů, ne však v takovém rozsahu, jak MPO plánovalo. MPO se v kontrolovaném období podařilo podpořit regeneraci necelé desetiny evidovaných brownfieldů. Z pěti kontrolovaných programů podpory financovalo MPO tři programy z peněžních prostředků státu a dva z prostředků EU. Podporu mohly získat obce a kraje, ale i podnikatelé. Obce a kraje však neměly na rozdíl od podnikatelů o podporu příliš velký zájem. Největší zájem projevili podnikatelé o dotace z evropského programu „Nemovitosti OPPIK“ (operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Podnikatelské subjekty podaly celkem 1 601 žádostí o dotaci. MPO schválilo dotace 357 projektům a do konce roku 2023 na ně vyplatilo celkem 4,2 mld. Kč. Cílem tohoto programu bylo usnadňovat malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých a technicky nevyhovujících budov nebo je nahradit novými budovami určenými pro podnikání. To mělo vést k zachování či zvýšení zaměstnanosti v regionu, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo životního prostředí. Kromě dotace umožňoval tento program podpořit projekty také formou finančního nástroje, například úvěry, garance nebo kapitálové investice. Na rozdíl od dotace jde o vratnou podporu, kdy se prostředky vrací zpět do systému a mohou být opakovaně využity. Tímto způsobem MPO podpořilo čtyři projekty, a to částkou 118 mil. Kč. Na poskytnutí finančního nástroje se podílely další dva subjekty, a to byl správce a finanční zprostředkovatel. Kontroloři NKÚ zjistili, že těmto subjektům byly zatím vyplaceny odměny ve výši 31,5 mil. Kč, což je téměř 27 % z poskytnuté podpory u výdajů spojených s odměnou pro finančního zprostředkovatele. U výdajů spojených s odměnou pro finančního zprostředkovatele upozorňuje NKÚ na riziko nehospodárnosti, neboť do konce roku 2023 mu byla počítána odměna z částky vyšší, než jakou skutečně spravoval. Na odměně inkasoval 23,3 mil. Kč. Finanční vypořádání včetně přepočtení výše odměny je plánováno na rok 2028. Podle NKÚ je nezbytné, aby MPO trvalo na tom, že při přepočtu odměny pro finančního zprostředkovatele bude správce vycházet ze skutečně vyplacených příspěvků. Dále uvedl, že tento kontrolní závěr byl projednán na jednání vlády dne 2. 7. 2025 a bylo přijato usnesení č. 485. V tomto případě měl NKÚ problém s předloženým materiálem a řešil se rozpor, kdy z deseti zásadních připomínek MPO dvě akceptovalo, pět částečně a tři neakceptovalo. Neakceptované připomínky se týkaly výpočtu odměny finančního zprostředkovatele u podpory poskytované formou finančního nástroje. Rozpor byl řešen na úrovni člena NKÚ a ani tam nedošlo ke shodě a NKÚ stále trvá na nesprávném postupu MPO při výpočtu odměny finančního zprostředkovatele. MPO přijalo nápravné opatření s cílem minimalizovat výši vyplacené odměny i v dalším programovém období a na základě toho NKÚ s materiálem souhlasil a na rozporu netrval.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil zpravodaj výboru posl. J. Svoboda. V úvodu své zpravodajské zprávy uvedl některé skutečnosti z průběhu kontroly, které ve svém úvodním slově zmínil již prezident NKÚ M. Kala. Z hlediska účelnosti vynaložených peněžních prostředků nezjistil NKÚ pochybení. V oblasti poskytování dotací nezjistil NKÚ u MPO ani Agentury CzechInvest porušení právních předpisů. Dne 2. 7. 2025 vzala vláda na vědomí tento kontrolní závěr NKÚ a uložila ministrovi průmyslu a obchodu zohlednit závěry NKÚ při přípravě budoucích programů, minimalizovat výši vyplacené odměny finančnímu zprostředkovateli a informovat vládu do šesti měsíců od přijetí usnesení o plnění přijatých opatření. Materiál MPO o plnění opatření dosud nebyl zařazen na program jednání vlády. MPO zdůraznilo, že při nastavení a realizaci Brownfield fondu OPPIK postupovalo v souladu s platnou legislativou Evropské unie, prováděcími předpisy, metodickými doporučeními Evropské komise i běžnou tržní praxí. Způsobilost výdajů byla opakovaně potvrzena audity Auditního orgánu Ministerstva financí a na pracovní linii i EK. Závěry NKÚ a z nich vyplývající poučení však byly plně zohledněny při nastavení a realizaci navazujícího finančního nástroje Brownfield fond v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. MPO zde přijalo dodatečná opatření směřující ke zvýšení hospodárnosti, zejména prostřednictvím průběžné úpravy alokace finančního nástroje podle reálné tržní poptávky s cílem snížení odměny vyplácené finančnímu zprostředkovateli.

Se stanoviskem za Ministerstvo průmyslu a obchodu vystoupila vrchní ředitelka Sekce fondů EU MPO J. Opičková. Uvedla, že z pohledu MPO nastavení i realizace finančního nástroje byly plně v souladu se standardní tržní praxí. MPO konkrétní závěry přijalo v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, kde ta původně vyčleněná alokace byla v průběhu času snížena z 305 mil. Kč na zhruba 125 mil. Kč. Obě tato opatření umožňovala snížit celkovou vyplacenou odměnu o více než polovinu. Z pohledu MPO to vede k posílení efektu hospodárnosti a k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků.

Se stanoviskem za Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest vystoupil generální ředitel Agentury CzechInvest J. Michal. Uvedl, že považuje tento program za velmi užitečný v tom, aby bylo možné dávat nový život brownfieldům a zabránilo se tak zabírání zemědělské půdy a půdy greenfieldové pro podnikatelské účely.

V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslankyň, poslanců a hostů nevystoupil.

V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. J. Svoboda navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Svobody, stanovisku vrchní ředitelky Sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu Jitky Opičkové, stanovisku generálního ředitele Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Jana Michala a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/16 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie vynakládané Ministerstvem průmyslu a obchodu na regeneraci brownfieldů (dále jen „kontrolní závěr č. 23/16“),

stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ke kontrolnímu závěru č. 23/16, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 417/25,

usnesení vlády ČR č. 485 ze dne 2. července 2025,

informaci Ministerstva průmyslu a obchodu vládě o přijatých opatřeních v návaznosti na usnesení vlády č. 485 ze dne 2. července 2025, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 224/26;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra průmyslu a obchodu a generálního ředitele Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 38 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 4.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/13 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že tuto kontrolní akci řídilo postupně několik členů NKÚ a dokončil ji člen NKÚ J. Hrnčíř. Stát a EU vynakládá na rozvoj nákladní kombinované dopravy velké prostředky a má představu, že tyto prostředky povedou k posílení přepravy zboží po železnici nebo vodní cestou a tím pádem ke snížení silniční nákladní dopravy. Jak ukázala kontrola NKÚ, vliv podpory na rozvoj nákladní kombinované dopravy je minimální. Celkový přepravní objem v kombinované dopravě klesá, železniční nákladní doprava stagnuje, vodní nákladní doprava prakticky neexistuje a silniční nákladní doprava naopak roste. Ve snaze o ekologičtější přepravu zboží plánovalo MD podpořit v letech 2015 až 2023 projekty na rozvoj nákladní kombinované dopravy částkou 4,7 mld. Kč. Nakonec podpořilo jen 14 projektů a vydalo na ně 650 mil. Kč. Nevyužilo tedy 86 % vyčleněných peněžních prostředků. Zdůraznil, že ČR má národní cíl, převést do roku 2030 celkem 30 % silniční nákladní přepravy na vzdálenosti nad 300 km na železniční či vnitrozemskou vodní dopravu. Podle NKÚ existuje vysoké riziko, že tento cíl nebude splněn. Nepodařilo se odstranit překážky bránící rozvoji nákladní kombinované dopravy na železnici. Jde především o nedostatečnou kapacitu, která je z velké části vyčerpána vlaky osobní dopravy, dále je to nedostatečná spolehlivost železniční dopravy a nedostatečné parametry železniční infrastruktury. Nezanedbatelný vliv mají také vysoké poplatky za využití železniční dopravní cesty v porovnání se zpoplatněním silnic. Důsledkem je stagnace železniční nákladní dopravy. Naopak silniční nákladní doprava roste. Dle výpočtu NKÚ v roce 2023 došlo k nárůstu oproti roku 2015 téměř o 30 % kilometrů ujetých nákladními vozy nad 12 tun. NKÚ kontroloval 14 projektů, u šesti zjistil významné riziko nedosahování předpokládaných výsledků. U dvou projektů NKÚ zjistil neoprávněné použití peněžních prostředků a vyhodnotil to jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Dále uvedl, že NKÚ při projednávání ve vládě uplatnil celkem sedm připomínek, z toho čtyři zásadní. Rozpor ve vypořádání zásadních připomínek byl předmětem jednání na úrovni člena NKÚ a vrchní ředitelky sekce ekonomické a infrastrukturní MD. MD na základě tohoto jednání stanovisko upravilo tak, že plně nebo částečně akceptovalo pět připomínek, dvě neakceptovalo, z nichž jednu považoval NKÚ za zásadní. Nicméně NKÚ souhlasil s upraveným materiálem MD a stanovisko do vlády šlo bez rozporu. Ve stanovisku MD potvrzuje potřebu nastavit podporu kombinované dopravy efektivně a odstranit překážky bránící rozvoji kombinované dopravy. MD označilo jako opatření k nápravě skutečnosti: dodržovat nařízení Evropského parlamentu a rady o hlavních směrech EU pro rozvoj transevropské dopravní sítě, realizovat program veřejné podpory, rozvoj železničních vleček v rámci programu Doprava jako podporu vstupních bodů na železnici, vytvořit koncepci nakládkových a vlakotvorných stanic, pokračovat v přípravě realizace záměru plavební stupeň Děčín atd. Konstatoval, že dle názoru NKÚ jsou všechna opatření správná, ale chybí motivace pro dopravce, aby systém kombinované nákladní dopravy chtěli využívat a aby byl systém pro ně efektivnější, než systém dopravy po silnici.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda. Uvedl, že kontrola prověřila, zda byly prostředky na rozvoj nákladní kombinované dopravy v období od roku 2015 vynakládány účelně a hospodárně. NKÚ kontroloval MD jako poskytovatele a sedm vybraných příjemců podpory u celkem 14 projektů. Klíčové zjištění kontroly je nízká účinnost celého systému podpory, která se projevila v kritickém čerpání prostředků, kdy MD z plánovaných 4,7 mld. Kč skutečně proplatilo pouze 534,2 mil. Kč, tedy pouhých 14 % alokace. Tento neefektivní přístup přímo ohrožuje plnění národních cílů, podle kterých má být do roku 2030 převedeno 30 % silniční nákladní přepravy nad 300 km na železnici či vodu. Zatímco silniční doprava kapacitně roste, výkony kombinované přepravy v ČR od roku 2018 stagnují či klesají. Hlavní příčinou tohoto stavu je neschopnost MD odstranit dlouhodobé systémové bariéry, především nedostatečnou kapacitu železnic, vysoké poplatky za dopravní cestu a přetrvávající nespolehlivost labské vodní cesty. Celkový negativní obraz doplňují i konkrétní pochybení u příjemců, kdy bylo u dvou projektů zjištěno neoprávněné použití 11,1 mil. Kč, což bylo klasifikováno jako porušení rozpočtové kázně.

Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupila vrchní ředitelka Sekce ekonomické a infrastrukturní MD L. Hamplová. Uvedla, že těch 30 % nad 300 km je samozřejmě celoevropský cíl, nikoliv národní cíl. Jde o to, aby se zboží, které se dostane např. do překladiště v Hamburku, mělo schopnost dostat se v reálném čase do střední a východní Evropy. Kombinovaná doprava není schopna zaručit doručení just in time. Proto se kombinovaná doprava orientuje převážně na zboží typu uhlí a další komodity, které mohou být přepravovány v ucelených vlakových zásilkách s ohledem na to, že přepravní poptávka není tak intenzivní. Souhlasí s tím, že problémem je, že nemáme splavněnou labskou cestu. Již 25 let se MD snaží o realizaci plavebního stupně Děčín, aby mohla být přeprava z Německa konaná po více než třiceti dnech v roce. Problémem s realizací plavebního stupně Děčín je, že MD nebylo schopno získat kladné stanovisko EIA s tím, že jsou stanovována kompenzační opatření pro faunu i flóru, která se nachází v tomto území. Konstatovala, že věří, že současná vláda je schopna v rámci Ministerstva životního prostředí přinést taková kompenzační opatření, která budou realizovatelná a bude možné se posunout v oblasti kombinované dopravy a splavnění Labe dál s tím, že se projekt plavebního stupně Děčín začne skutečně realizovat, což je zásadní. Zdůraznila, že se po 25 letech podaří najít kompromis mezi ochranou životního prostředí v oblasti Děčína a výstavbou plavebního stupně Děčín.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. J. Krainer (Dotázal se, jak moc by v procentech pomohla realizace projektu plavebního stupně Děčín.), vrchní ředitelka Sekce ekonomické a infrastrukturní MD L. Hamplová (Uvedla, že MD má dva roky starou analýzu, ale v současné době již neodpovídá realitě toho, jak se zdražily ceny energie atd. Pokles silniční dopravy by byl znatelný. Ta splavnost by byla potřeba i například pro stavbu jaderné elektrárny, ale i toto se bude realizovat po silnicích, protože splavnost Labe je pouze v určitých měsících, kdy dosahuje správné hloubky pro ponor, který je nezbytný pro takto velké náklady. Další problém je logistika, kdy je nutné toto plánovat do toho měsíce, kdy vody je dostatek.), posl. O. Richterová (Uvedla, že stav vody a vodních toků je hluboce pod mnohaletým průměrem. Dotázala se, zda jsou nějaké relevantní predikce, co se stane se splavností Labe, pokud se budou takové suché roky opakovat. Dále uvedla, že ji překvapilo, že překladiště v Kolíně vůbec nezafungovalo, protože Kolín jako průmyslové město je pro toto využití ideální. Dotázala se, co hraje největší roli pro nevyužívání překladiště v Kolíně.) a vrchní ředitelka Sekce ekonomické a infrastrukturní MD L. Hamplová (Krátce reagovala na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedla, že problém v této lokalitě je také to, že není zkapacitněna železniční doprava v Německu. Konstatovala, že kombinovaná doprava má smysl v momentě, kdy je konektivita v jednotlivých členských státech. A v téhle části je zrovna problém, že my máme v Kolíně průmyslový areál, ale trať, která pokračuje na Slovensko, není zkapacitněna, je tam jednokolejná trať. K vodní dopravě uvedla, že tam se přechází na jiná plavební pravidla ve smyslu ponoru. Řeší se to i tím, že se vypraví dvě lodě a ponor při nižší hmotnosti nákladu nebude tak hluboký. Musí tam být ale zabezpečena hloubka a splavnost alespoň 300 dnů v roce. Zdůraznila, že kombinovaná doprava je mnohovrstevný problém.).

V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Jakuba Jandy, stanovisku vrchní ředitelky Sekce ekonomické a infrastrukturní Ministerstva dopravy Lenky Hamplové a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/13 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy (dále jen „kontrolní závěr č. 23/13“),

stanovisko Ministerstva dopravy ke kontrolnímu závěru č. 23/13, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 28/25,

usnesení vlády ČR č. 185 ze dne 19. března 2025,

informaci Ministerstva dopravy o plnění opatření přijatých ke kontrolnímu závěru č. 23/13, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 170/26;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra dopravy.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 39 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 5.

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47) – dokončení

V úvodu tohoto bodu předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda uvedl, že projednávání tohoto sněmovního tisku bylo přerušeno na 5. schůzi Kontrolního výboru PS PČR dne 18. 3. 2026 usnesením č. 28. Ve stanoveném termínu, tj. do středy 15. 4. 2026, byl předložen jeden pozměňovací návrh, a to posl. S. Volpeho a posl. O. Richterové. Své stanovisko včetně odůvodnění k tomuto pozměňovacímu návrhu zaslala senátorka H. Kordová Marvanová jako zástupkyně předkladatelů a stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu zaslal prezident NKÚ M. Kala. Tato stanoviska byla rozeslána všem členům výboru e-mailem.

Posl. S. Volpe se přihlásil k písemně předloženému pozměňovacímu návrhu a krátce ho odůvodnil. Uvedl, že jde o podobný návrh, který prošel Poslaneckou sněmovnou všemi třemi čteními v roce 2020. Jedná se o rozšíření kontrolní působnosti NKÚ a tehdy tento návrh neprošel Senátem z důvodu, že existovaly obavy, že by se to v budoucnu mohlo rozšířit i na územně samosprávné celky. Z tohoto důvodu se v tomto pozměňovacím návrhu s rozšířením působnosti NKÚ navrhuje i úprava článku 40 Ústavy, který upravuje tzv. organické zákony. Jde o rozšíření kompetencí NKÚ, aby se to týkalo nejen veřejnoprávních médií, ale také státních podniků, akciových společností státu (např. mezinárodní ropovody, Čepro atd.). Samozřejmě by se musel změnit i zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu. Změna článku 40 by předešla tomu, že ho není možné přehlasovat, protože by bylo třeba i většiny v Senátu.

V podrobné rozpravě vystoupili: posl. O. Richterová (Krátce se vyjádřila k předloženému pozměňovacímu návrhu, kterého je také předkladatelkou. Nepředpokládá, že bude tento PN schválen, ale předpokládá, že se na toto téma otevře debata.), posl. M. Baxa (Uvedl, že se nyní dostáváme k tomu, proč neprošlo rozšíření působnosti NKÚ v minulém volebním období. Konstatoval, že stojí za návrhem senátorky H. Kordové Marvanové, který se týká zavedení možnosti kontroly NKÚ médií veřejné služby zřízených zákonem, a to České televize a Českého rozhlasu.), posl. J. Kott (Uvedl, že zastává podobný postoj jako posl. M. Baxa. Další změny již není potřeba do návrhu přidávat.), posl. J. Pospíšil (Konstatoval, že na základě zkušeností z předešlých let, má podobný názor jako posl. M. Baxa. Je také pro základní návrh předložený a prezentovaný senátorkou H. Kordovou Marvanovou. Dotázal se na odhad, co by to znamenalo z hlediska navýšení počtu zaměstnanců takovéto významné rozšíření působnosti NKÚ.), posl. S. Volpe (Poděkoval za vůli Senátu rozšířit kontrolní působnost NKÚ. Zásah do Ústavy je citlivá věc. Uvedl, že Pirátská strana chce, aby veřejné peníze byly pod veřejnou kontrolou, aby se to nejen ve formálním, ale i materiálním smyslu dotklo i státních podniků.), prezident NKÚ M. Kala (Krátce reagoval na probíhající rozpravu. Uvedl, že NKÚ plně podporuje debatu o rozšíření působnosti, která probíhá již téměř 20 let. Nabídl, že by v té probíhající diskuzi pokračovali a pokusili se najít řešení. Dále uvedl, že co se týká organických zákonů, je velmi zdrženlivý z toho důvodu, že organický zákon samozřejmě předpokládá shodu, ale nestanovuje lhůty. NKÚ má prozatím v zákoně pouze jednu kontrolovanou osobu, jejíž režim je upraven jiným způsobem než ostatního státního majetku, evropských dotací atd. Jde o Českou národní banku, kde NKÚ posuzuje pořizování majetku a provozní výdaje, ale nemůže zasahovat do toho, co ČNB dělá ve své hlavní působnosti /tj. péče o cenovou stabilitu/. Nepochybně existují i jiné nástroje, než se upínat na změnu čl. 40 Ústavy. V závěru uvedl, že postoj NKÚ k tomuto pozměňovacímu návrhu je neutrální.), senátorka H. Kordová Marvanová (Uvedla, že materie se týká kontroly veřejnoprávních médií a je to naléhavé téma. Přiklání se k tomu, až bude schválena tato novela, která se bude týkat kontroly veřejnoprávních médií a která jim může přinést větší důvěryhodnost a transparentnost, aby obě komory parlamentu diskutovaly o představách NKÚ, jak posílit jeho roli.).

K předloženému pozměňovacímu návrhu posl. S. Volpeho a posl. O. Richterové se krátce vyjádřila zástupkyně předkladatelů senátorka H. Kordová Marvanová (Mimo jiné uvedla, že tento pozměňovací návrh nedoporučuje a za předkladatele s ním nesouhlasí. Konstatovala, že se v budoucnu diskuse o dalším rozšíření působnosti nebrání, ale až po schválení této úzké novely.) a prezident NKÚ M. Kala (Vyjádřil neutrální stanovisko k předloženému pozměňovacímu návrhu posl. S. Volpeho a posl. O. Richterové.).

Poté bylo hlasováno o tomto předloženém pozměňovacím návrhu posl. S. Volpeho a posl. O. Richterové. S tímto pozměňovacím návrhem nebyl vysloven souhlas (3 pro; 7 proti; 3 se zdrželi) – viz příloha zápisu č. 1, str. 6.

Dále předseda – zpravodaj výboru posl. J. Janda nechal hlasovat o usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově zástupkyně předkladatelů senátorky Hany Kordové Marvanové, zpravodajské zprávě poslance Jakuba Jandy, stanovisku prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly a po rozpravě

doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47);

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto senátního návrhu ústavního zákona na schůzi Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 40 (11 pro; 0 proti; 2 se zdrželi) – viz příloha zápisu č. 1, str. 7.

Výroční zprávy Evropského účetního dvora:

- o plnění rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2024

- o činnostech financovaných z devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu (ERF) za rozpočtový rok 2024

Člen EÚD J. Gregor přednesl svou prezentaci k tomuto bodu a mimo jiné uvedl, že EÚD je nezávislý externí kontrolní orgán Evropské unie a má v současné době necelých 1 000 zaměstnanců, z toho 38 Čechů a 2 z nich jsou v manažerských pozicích. EÚD vydává výroční zprávu a vedle toho publikuje ročně cca 30 zvláštních zpráv, vyjadřuje stanovisko ve specifických výročních zprávách na jednotlivé agentury a na decentralizované subjekty. V první polovině letošního roku se EÚD soustředil na návrh budoucího rozpočtu na rozpočtové období 2028 až 2034. Kolegium EÚD má 27 členů a je členěno do jednotlivých komor. On vede aktuálně pátou komoru, která má na starosti příjmy rozpočtu EU, administrativu EU a zároveň zodpovídá za celou výroční zprávu. K výsledkům za rok 2024 uvedl, že EÚD vydal čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky EU za rok 2024 s tím, že v účetnictví je všechno v pořádku. EÚD každoročně upozorňuje na to, že EU by mohla lépe vybírat cla, že existuje nějaká celní mezera, se kterou by se mělo něco dělat. Co se týká výdajů, tam z hlediska chybovosti rozpočtu EU vydal EÚD výrok negativní a vydal výrok s výhradou na nástroj pro oživení a odolnost. Nejdůležitější věcí, na kterou EÚD upozorňuje v oblasti účetnictví a rozpočetnictví je, že EU si začala půjčovat prostředky a výnosy z dluhopisů zapojila na příjmovou stránku rozpočtu. Tím dosáhla toho, že rozpočet není v deficitu, ale zároveň se EU zadlužuje. Hospodářský výsledek evropského rozpočtu je zhruba mínus 97 mld. EUR, ale v rozpočtu ten deficit vidět není. V letech 2022 a 2023 došlo k nárůstu chybovosti na 4,2 %, resp. 5,6 %. Z pohledu EÚD to bylo tím, že během covidového období se prostředky nekontrolovaly dostatečně detailně. V roce 2024 došlo ke stabilizaci chybovosti na 3,6 %, tedy pořád nad mírou významnosti materiality, což vedlo k negativnímu výroku. Kontrolované oblasti zatížené významnou (materiální) mírou chyb představují 69 %. Míru chyb u této části výdajů odhadují na 5,2 %. Pokud jde o výdaje z Nástroje pro oživení a odolnost, provedla EK v roce 2024 celkem 28 grantových plateb 21 členským státům. Tyto platby se týkaly 539 milníků a 205 cílů. EÚD prověřil z nich 395 milníků a u 12 našli problémy (týkalo se šesti plateb v šesti členských státech). Každoročně EÚD najde zhruba okolo 20 projektů, kde existuje podezření na podvod a takové případy hlásí jednak na OLAF a jednak na evropskou prokuraturu a doufá, že budou řádně vyřešeny. OLAF zahájil šest vyšetřování. V oblasti příjmů dlouhodobě EÚD nenalezl žádné chyby, ale každý rok se snaží podívat i na situaci v jednotlivých členských státech. EÚD auditoval také Celní správu v České republice, Itálii a Švédsku. Česká republika a Švédsko měly drobné problémy v evidenci celních dluhů, u Itálie byly problémy výraznějšího rázu. V oblasti jednotného trhu zjistili chybovost 3,2 %, auditovali 127 transakcí s tím, že většina problémů byla v oblasti neuznatelných osobních nákladů (76 %). Dále zmínil zjištěné míry chybovosti v dalších okruzích víceletého finančního rámce (soudržnost, odolnost a hodnoty, přírodní zdroje, migrace a správa hranic, sousedství a svět, evropská veřejná správa, nástroj pro oživení a odolnost). Uvedl, že EÚD se snaží upozornit na obrovský tlak na budoucí rozpočty EU. Zbývající závazky z rozpočtu EU a grantového financování činily na konci roku 2024 celkem 507 mld. EUR, což je poměrně velká částka, která bude muset být uhrazena z rozpočtu příštích let. EÚD zároveň upozorňuje na zadlužování rozpočtu EU, které v roce 2024 činilo celkově 601 mld. EUR. EÚD na základě prognózy inflace vypracované EK a MMF EUR odhaduje, že rozpočet EU by do konce roku 2027 mohl ztratit cca 13,9procentních bodů své kupní síly. V závěru svého vystoupení se zmínil o debatě o budoucím víceletém finančním rámci 2028–2034.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. O. Richterová (Dotázala se, jak se daří aplikovat doporučení EÚD ohledně toho, aby se vybíralo více na clech a aby úniky na celních platbách nebyly tak rozsáhlé.) a člen EÚD J. Gregor (Uvedl, že v roce 2018 psali zvláštní zprávu na řízení finančních rizik v oblasti cel. Na základě této zprávy EK spustila rozsáhlou celní reformu, na které bylo dosaženo politické shody letos na jaře. Jde o to, aby každý členský stát řídil finanční rizika podle stejných kritérií, protože dovozci z Číny a podobně si vybírají přístavy, kde hrozí nízké riziko, že dodávky budou kontrolovány. Členské státy se dlouhodobě snaží maximalizovat objem importu, nikoliv výběr cel, což doufá, že se celní reformou výrazně zlepší. Mimo to byl zaveden nový poplatek za malé dodávky do Evropy.).

V rámci tohoto bodu nebylo přijato žádné usnesení.

Informace Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj o stavu a plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028 až 2034 včetně zamýšlených priorit

S úvodním slovem za Ministerstvo pro místní rozvoj k tomuto bodu vystoupila náměstkyně ministryně pro místní rozvoj O. Nebeská. Uvedla, že Evropská komise uveřejnila legislativní návrhy v červenci loňského roku. Zveřejnila tedy návrh jak víceletého finančního rámce, tak i návrh navazující sektorové legislativy. Vyjednávání probíhají velice intenzivně a na jednáních pracovních skupin vznikají tzv. kompromisní návrhy. V současné době se určité části nařízení diskutují i na nejvyšší politické úrovni. Cílem obou předsednictví v letošním roce je, aby se víceletý finanční rámec schválil za irského předsednictví, to znamená do konce roku 2026. V návaznosti na to by poté probíhalo schvalování sektorové legislativy, která by měla být přijata v průběhu roku 2027, protože teprve poté je možné na to reagovat na národní úrovni, aby k 1. 1. 2028 bylo možné spustit nové programové období. Česká republika v jednáních vystupuje na základě vládou schválených rámcových pozic. MMR chce zachovat silnou a viditelnou politiku soudržnosti, která bude mít odpovídající rozpočet a zůstane princip sdíleného řízení. Velkou pozornost věnují nastavení výkonnostního modelu, který je nový pro toto nové programové období. Financování bude probíhat na základě dosažení milníků a cílů, které bude ČR schopna obhájit a vykázat. Tyto milníky a cíle nebudou vázány pouze na reálné projekty, ale součástí by měly být i reformy (legislativního i nelegislativního charakteru, administrativní, strategické, procesní atd.), a to na národní i regionální úrovni. Konstatovala, že se jedná o úplně nový prvek a neumí odhadnout veškeré dopady, které to v praxi může přinášet. Minulý týden proběhlo ve Varšavě setkání států, které podporují kohezní politiku, kde zaznělo, že představa, že se budou auditovat pouze milníky a cíle, je úplně mimo realitu, protože povinnost provádět kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky z rozpočtu EU je pro EÚD daná primární legislativou. MMR počítá s tím, že předfinancovává ze státního rozpočtu, tudíž platí i národní legislativa, rozpočtová pravidla a další právní předpisy, které říkají, jak nakládat a ověřovat nakládání s prostředky státního rozpočtu. Pro MMR je důležitý Národní a regionální plán partnerství. To bude základní dokument, ve kterém budou shrnuty priority ČR a který nás bude opravňovat k tomu, abychom mohli čerpat evropské prostředky. Vláda by dokument k návrhu Národního a regionálního plánu partnerství měla obdržet do konce června tohoto roku. Šíře priorit, pokud se vyjádří v nějakém finančním ohodnocení, je na úrovni minimálně 1,4 bilionu Kč. Možnosti, které pravděpodobně budou na financování pod kohezní politikou, jsou zhruba o 75 % nižší (kolem 550 mld. Kč). Je to zatím pouze odhad, protože konečná a přesná čísla ještě zveřejněná nejsou. Na Evropské radě, která bude jednat v červnu, se očekává první větší diskuze o číslech, která by měla být navázána na víceletý finanční rámec. MMR jako národní orgán pro koordinaci bude nastavovat základní metodiky, které potom gestoři jednotlivých kapitol budou rozpracovávat podle potřeb.

S úvodním slovem za Ministerstvo financí k tomuto bodu vystoupil vrchní ředitel sekce Evropská unie, mezinárodní vztahy a finanční trhy MF J. Palán. Stručně představil návrh víceletého finančního rámce na roky 2028 až 2034. Uvedl, že návrh představený EK v červnu 2025 je velikostně na úrovni dvou bilionů EUR v běžných cenách. Podíl tohoto víceletého finančního rámce na hrubém národním důchodu EU představuje 1,26 %. První část návrhu se týká tradičních politik, které prostředky směřují především do koheze zemědělství, ale nově tam byly začleněny třeba i fondy, které spadají pod Ministerstvo vnitra. Pak je oblast, která je zmiňována především pod hlavičkou podpory konkurenceschopnosti a je tvořena primárně Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Obecně se EK snažila snížit počet navržených programů. Třetí pilíř návrhu se týká oblasti vnějších politik, je nazýván Globální Evropa, ale jsou tam zahrnuty věci, které jsou namířeny z Evropy většinou navenek a týkají se rozvojové a humanitární pomoci. Posledním pilířem, který je také důležitý, je, kolik nás stojí administrativa EU. Aby tento návrh a jeho jednotlivé výdaje mohly být realizovány, musí být samozřejmě také příjmová stránka, kde EU navrhla pokračovat ve stávajícím nastavení vlastních zdrojů s některými modifikacemi. Stále platí, že hlavním příjmem rozpočtu EU by měl být zdroj založený na bohatství jednotlivých členských států, na hrubém národním důchodu a dalších tradičních zdrojích jako jsou cla. Současně EK navrhuje, že je potřeba přijmout nové vlastní zdroje (např. příjmy z emisních povolenek). Hledání kompromisů mezi 27 členskými státy není úplně jednoduché. EK navrhla pravidlo n+10 měsíců, ale MF se domnívá, že by se měl přiblížit k pravidlu n+2 nebo n+3.

Se stanoviskem za Ministerstvo zemědělství vystoupila náměstkyně ministra zemědělství J. Špalková. Uvedla, že MZe nesouhlasí se zařazením společné zemědělské politiky a koheze pod jeden společný rámec. Tento návrh EK vnímají jako velké riziko, které může vést k narušení charakteru společné zemědělské politiky jako společné politiky a také k možné renacionalizaci společné zemědělské politiky a s tím spojených dopadů na vnitřní trh a hospodářskou soutěž. MZe podporuje legislativní samostatnost společné zemědělské politiky, proto podporuje všechny kroky, které umožní převedení všech relevantních bodů článku z horizontální legislativy do návrhu ke společné zemědělské politice. MZe od počátku usiluje rovněž o maximální finanční samostatnost, a to i v podobě samostatné obálky, která by pokrývala všechna opatření jako v rámci stávajícího období. MZe vyjadřuje velký nesouhlas na všech evropských fórech v tom, že potravinářský sektor, pozemkové úpravy, ale také poradenství, vzdělávání, evropské inovační partnerství nejsou součástí alokace na společnou zemědělskou politiku. Domnívají se, že by tedy neměly být předmětem soutěže v rámci tzv. nepřidělených prostředků jednotného fondu. MZe nechápe přístup EK, která odděluje potravinářský sektor od zemědělství. Z pohledu MZe jsou to spojené nádoby, které by měl zastropovat společný legislativní a rozpočtový rámec. MZe není také spokojeno s výší obálky na společnou zemědělskou politiku. Současný návrh by vedl ke snížení alokace pro ČR o více jak 20 %, a to je s ohledem na strategický význam zemědělského sektoru velmi problematické. Základem důvěry v konkrétní systém je jeho kontinuita, předvídatelnost a jistota. Tyto základní principy ale nový návrh zcela ignoruje, aniž by došlo k vyhodnocení aktuálního nastavení, které je aplikováno teprve od roku 2023. Je navrhován systém zcela jiný. MZe se rovněž obává, že nastavení nového systému administrace, včetně nových informačních systémů bude časově i finančně náročné a může opět vést ke zpoždění ve výplatách prostředků zemědělcům. MZe je v trochu jiné situaci oproti ostatním ministerstvům v tom, že vlastně každý rok do 15. 5. musí být podána jednotná žádost a musí být přijata platební agenturou. MZe podporuje zprávu EÚD, která byla nedávno představena na půdě Rady EU a která na tato rizika zcela opodstatněně upozorňuje. Obdobný názor sdílí rovněž EP. Doufají, že toto společné úsilí by mohlo vést alespoň k částečným ústupkům EK naším směrem.

Se stanoviskem za Nejvyšší kontrolní úřad vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Konstatoval, že ze žádného vystoupení nezaznělo hodnocení dosavadního využívání prostředků EU v ČR a hodnocení, zda jsme s tím spokojeni či nespokojeni, zda to naplnilo naše představy či nenaplnilo, kde jsou slabá místa a kde ty věci začít napravovat. Bez toho, že připustíme, že úplně dokonalé to nebylo, tak se nezmění nic. Dále uvedl, že při jednání poslanců výboru na NKÚ ve své prezentaci zdůrazňoval skutečnost, na co všechno evropské peníze jsou. Tyto evropské peníze mají pomáhat ekonomickému růstu. Koheze má pomoci vyrovnávání regionů, každé investované euro má mít multiplikační efekt, má zvyšovat konkurenceschopnost jednotlivých regionů, krajů, zemí či firem. Jako příklad uvedl dnes projednávané kontrolní závěry NKÚ, a to brownfieldy, kdy v letech 2018 až 2023 bylo vynaloženo přes 5 mld. Kč, bylo vyřešeno 10 % brownfieldů, ale předpoklad byl daleko vyšší. Budeme muset přistoupit k tomu, že o alokaci veřejných prostředků se budeme bavit. Alokace má jít tam, kde bude mít největší dopad na ekonomický růst, kde bude mít největší dopad na multiplikační efekt a kde příjemci ponesou větší riziko za efektivnost alokace. NKÚ dlouhodobě říká, že alokujeme veřejné prostředky bez toho, že by příjemci nesli zodpovědnost za výsledek. Jako druhý příklad z dnes projednávaných kontrolních závěrů pohovořil o nálezech NKÚ z kontrolní akce č. 23/13 – Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy, kdy se trend nepodařilo změnit a dál pokračuje stagnace železniční a vodní nákladní dopravy, ale naopak silniční nákladní doprava roste. Dále se vyjádřil k vysokým odměnám zprostředkovatelům.

Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. O. Richterová. Uvedla, že toto jednání bere jako vstup do diskuse. Především jde o účelné využití evropských peněz. Velkým tématem byly zemědělské dotace v období 2016 až 2024. V poslední době nastal pokles, a to nejen absolutní, ale ještě výraznější v té reálné hodnotě. Celkový objem zemědělských dotací tvořil velice významnou část celkového objemu dotací a podíl klesá. To, co Evropa financuje, je právě zemědělství, koheze mezi regiony, vnitřní fondy, konkurenceschopnost a Globální Evropa. Nyní je ten rok, kdy se hledá dohoda členských států a má dosáhnout politické shody. V mnoha věcech, aby to celé fungovalo, je třeba jednomyslné shody. Jako příklad dosavadního fungování uvedla, že u Programu rozvoje venkova v letech 2014 až 2020 je v kontrolním závěru NKÚ uvedeno, že většina peněz se rozděluje mezi velké firmy, a podpora malých a středních podniků vázne. Vyzvala k zamyšlení, zda je v zájmu rozvoje naší země, aby se většina zemědělských dotací rozdělovala mezi velké firmy. Konstatovala, že zde od zástupců MZe i MMR zaznělo, že nebude shoda k EK navrhovanému přístupu ke společné zemědělské politice, ale nezaznělo, že je tam i návrh omezit přímé platby na cca 100 tis. EUR (cca 2,5 mil. Kč) na zemědělský podnik ročně, aby se uvolnily prostředky pro malé a střední zemědělské firmy. Nyní jde o to, jaký postoj politicky k tomuto návrhu EK zaujme ČR. Dále uvedla srovnání velikosti průměrné farmy: 120 ha až 130 ha v ČR, 10 ha až 15 ha v Polsku, průměr EU je 17 ha, což souvisí s historickou souvislostí znárodnění zemědělské půdy u nás. Velký objem peněz má jít také na obranný průmysl, výzkum vojenské technologie a měl by vzniknout speciální obranný fond. V novém programovém období součástí milníků, těch podmínek pro splnění, mají být i reformy a ty reformy EU plánuje tak, aby směřovaly k posílení principů právního státu. U demografické změny může být jedním z prvků podpora dostupného bydlení. Avizovala, že bude navrhovat přerušení projednávání tohoto bodu z důvodu toho, že MMR nepředložilo včas požadovaný materiál a členové výboru neměli možnost zaujmout k němu kvalifikované stanovisko. V závěru své zpravodajské zprávy se dotázala, jaké jsou tedy skutečné priority ČR do vyjednávání.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. M. Baxa (Uvedl, že zažil na straně příjemce tři programová období. Dotázal se, zda se bude nějak měnit implementační struktura. Dále se dotázal, zda se zmíněnými reformami míní to, co bylo v Národním plánu obnovy. To znamená, že bude reforma, například přijetí nějaké legislativy a na to navázané konkrétní finanční prostředky. Dále uvedl, že bylo zmíněno, že příjemci budou muset akceptovat to, že peněz bude méně. Dotázal se, zda jsou kromě zemědělství další oblasti, kde existovala nějaká očekávaná výše podpory v minulých programových obdobích a kde se předpokládá, že nově již nebude.), náměstkyně ministryně pro místní rozvoj O. Nebeská (K prioritám uvedla, že debata, která probíhá v EK na pracovních skupinách je opravdu jen o technických věcech. ČR již zahájila debatu o tematických rámcích. Například dostupné bydlení je mezi prioritami, minimálně těmi, které navrhuje MMR jako své věcné priority. Vláda obdrží předmětný materiál v červnu a pak rozhodne o tématech, která se budou dále rozpracovávat. Na každém resortu již nyní vznikají pracovní skupiny, kde se zapojují i stakeholdeři, nejen občanský sektor, ale třeba i zástupci zaměstnavatelských svazů atd. a zde se budou rozpracovávat témata během následujících měsíců až do úrovně toho, čemu dnes říkáme specifické cíle. V novém období se to nebude nazývat programy, ale budou to kapitoly. MMR počítá, že proces rozpracovávání do konkrétnějších úrovní poběží minimálně rok a paralelně se začne vyjednávat s EK. MMR si přeje, aby víceletý finanční rámec byl schválený do konce roku. Členské státy mají z nařízení povinnost předložit národní a regionální partnerské plány EK ke schválení do konce ledna 2028, tedy do prvního měsíce nového programového období. ČR je tedy oproti jiným členským státům v pokročilejší fázi přípravy. K dotazu na možnou změnu národního koordinačního orgánu uvedla /nyní MMR/, že takové informace nemá. Pro MMR je důležitá provázání na regionální politiku, které na MMR je. Jak vše dopadne, je politická otázka, protože bude rozhodovat vláda. K reformám uvedla, že opravdu budou mít potenciál ohrozit proplácení milníků, které budou orientovány nikoliv procesně, ale věcně.), náměstkyně ministra zemědělství J. Špalková (Uvedla, že nejrozsáhlejší diskuze a rozpory jsou pořád kolem malých a velkých podniků, kolem duální struktury, kterou české zemědělství má a vychází z historických souvislostí. Nyní jsme v programovém období, ve kterém jde významná podpora právě malým zemědělcům, kteří na prvních 150 ha čerpají 23 % zemědělského rozpočtu, což je v EU nejvyšší číslo. Malé zemědělské podniky tedy nyní čerpají velmi významnou část prostředků, což způsobuje ne úplně dobrou atmosféru v rámci zemědělství. To, kam chtějí směřovat prostředky z národních a evropských zdrojů, má cílit na efektivitu a na motivaci zemědělců, aby dokázali vytvářet svou produkci, svoje výrobky tak, aby se maximálně obešli bez evropských dotací.), posl. M. Baxa (Dotázal se, zda se počítá s nástroji IT integrované teritoriální investice, se kterými máme dobrou zkušenost.), posl. O. Richterová (Krátce reagovala na probíhající rozpravu. Vyjádřila se k problematice malých a velkých zemědělců. Dotázala se, jaký MZe zaujímá postoj k zastropování, které navrhuje EK. Dále se dotázala, proč ČR nepostupuje v rámci velkých agroholdingů tak, jako ostatní členské státy EU.), posl. J. Kott (Konstatoval, že v kontrolním závěru NKÚ zmiňovaných 250 mil. Kč jsou prostředky pro zpracovatele, ne pro agroholdingy.), náměstkyně ministra zemědělství J. Špalková (Uvedla, že se jedná o dotační titul 13 z národních prostředků v objemu 250 mil. Kč určený velkým zpracovatelům a s víceletým finančním rámcem nesouvisí. Není to tedy dotační titul pro velké agroholdingy, je to titul na zpracování zemědělských produktů. Velké a střední zemědělské podniky v ČR zabezpečují 80 % produkce potravin, tudíž je nelze hodit přes palubu. Infrastruktura zpracovatelských podniků v ČR není v dobrém stavu. Bylo by dobré, aby ČR zpracovatelské kapacity měla. K zastropování navrhované EK uvedla, že je tam degresivita a redistributivní platba, což jsou ta opatření, která MZe chce, aby zůstala dobrovolná a aby bylo na členském státu, aby si určil, jakým způsobem si upraví podpory, aby dobře fungovaly.), posl. O. Richterová (Krátce se vyjádřila k probíhající rozpravě.), náměstkyně ministryně pro místní rozvoj O. Nebeská (Reagovala na dotaz posl. M. Baxy. Ano, IT nástroje budou. MMR se bude snažit zajistit to, že nebudou poskytovány plošně, ale budou cílit i v rámci těch území, kde to nyní úplně nezafungovalo.), náměstkyně ministra zemědělství J. Špalková (Krátce se vyjádřila k dotačnímu titulu č. 13. Zdůraznila, že není součástí víceletého finančního rámce, jedná se o národní prostředky pro zpracovatelské podniky.), posl. J. Krainer (Uvedl, že pokud budeme dotovat velké zemědělské podniky, tak brzy malé podniky nebudeme mít vůbec.) a posl. O. Richterová (Navrhla přerušení projednávání tohoto bodu v obecné rozpravě z důvodu, že ministryně pro místní rozvoj nepředložila ve stanoveném termínu, tedy do 24. 4. 2026, dokument vyžádaný dopisem předsedy Kontrolního výboru PS PČR ze dne 14. 4. 2026, který byl zaslán prostřednictvím datové schránky Ministerstvu pro místní rozvoj.).

S tímto návrhem zpravodajky posl. O. Richterové na přerušení projednávání tohoto bodu v obecné rozpravě nebyl vysloven souhlas (5 pro; 3 proti; 2 se zdrželi) – viz příloha zápisu č. 1, str. 8.

V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. O. Richterová navrhla usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Nebeské a vrchního ředitele sekce Evropská unie, mezinárodní vztahy a finanční trhy Ministerstva financí Jiřího Palána, stanovisku náměstkyně ministra zemědělství Jaroslavy Špalkové, stanovisku prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Olgy Richterové a po rozpravě

I. konstatuje, že ministryně pro místní rozvoj nepředložila ve stanoveném termínu (tj. 24. dubna 2026) dokument vyžádaný dopisem předsedy Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR ze dne 14. dubna 2026 (č. j. KPS-1712/2026), který byl zaslán prostřednictvím datové schránky Ministerstvu pro místní rozvoj;

vyzývá vládu České republiky, aby při jednáních v rámci Evropské rady, Rady Evropské unie a dalších orgánů Evropské unie prosazovala takovou pozici v oblasti zemědělství, která zajistí spravedlivé rozdělení podpory bez zvýhodňování velkých agroholdingů na úkor malých a středních zemědělců v souladu s běžnou praxí v ostatních členských státech Evropské unie;

vyzývá vládu České republiky, aby podpořila návrh Evropské komise na zastropování zemědělských dotací a současně prosazovala nastavení tohoto mechanismu tak, aby vedl k férovějšímu přerozdělení podpory a zamezil nepřiměřené koncentraci veřejných prostředků u velkých agroholdingů;

vyzývá vládu České republiky, aby při jednáních v rámci Evropské rady, Rady Evropské unie a dalších orgánů Evropské unie akcentovala jako jednu ze svých priorit téma dostupného bydlení – například obecní nájemní bydlení;

V. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni pro místní rozvoj, ministryni financí, ministra zemědělství a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Posl. J. Kott navrhl, aby bylo hlasováno o každém navrženém bodu usnesení zvlášť.

Nejprve bylo tedy hlasováno o bodu I. návrhu usnesení, který zní:

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (8 pro; 2 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 9.

Dále bylo hlasováno o bodu II. návrhu usnesení, který zní:

S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas (5 pro; 0 proti; 5 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 10.

Poté bylo hlasováno o bodu III. návrhu usnesení, který zní:

S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas (5 pro; 0 proti; 5 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 11.

Dále bylo hlasováno o bodu IV. návrhu usnesení, který zní:

S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas (5 pro; 0 proti; 5 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 12.

Poté bylo hlasováno o bodu V. návrhu usnesení, který zní:

V. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni pro místní rozvoj, ministryni financí, ministra zemědělství a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 13.

Na závěr bylo hlasováno o usnesení jako celku, které zní:

konstatuje, že ministryně pro místní rozvoj nepředložila ve stanoveném termínu (tj. 24. dubna 2026) dokument vyžádaný dopisem předsedy Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR ze dne 14. dubna 2026 (č. j. KPS-1712/2026), který byl zaslán prostřednictvím datové schránky Ministerstvu pro místní rozvoj;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni pro místní rozvoj, ministryni financí, ministra zemědělství a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 41 (9 pro; 0 proti; 1 se zdržel) – viz příloha zápisu č. 1, str. 14.

Sdělení předsedy, různé

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. J. Janda informoval členy výboru o tom, že:

Vzhledem k tomu, že Výbor Národní rady Slovenské republiky pro finance a rozpočet potvrdil přijetí delegace Kontrolního výboru PS PČR dne 11. 6. 2026, je nutné předložit Organizačnímu výboru PS PČR ke schválení usnesení výboru k zahraniční pracovní cestě na Slovensko, která se uskuteční ve dnech 10. 6. až 12. 6. 2026. Toto usnesení je třeba schválit na příští schůzi výboru dne 13. 5. 2026. Zájem účastnit se této zahraniční pracovní cesty projevili: místopředsedkyně posl. Lucie Sedmihradská, posl. Tomáš Doležal, posl. Josef Váňa a on jako předseda výboru a vedoucí delegace. Dotázal se na další návrhy na členy delegace a také na náhradníky.,

Dne 24. 3. 2026 se dopisem obrátil na paní generální ředitelku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových K. Arajmu se žádostí o zaslání aktuální informace o krocích, které Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových učinil od 11. 12. 2025, kdy byla ukončena poslední elektronická aukce, do 24. 3. 2026 v souvislosti s prodejem a s nakládáním s areálem zámku Štiřín. Uvedl, že dne 8. 4. 2026 obdržel od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odpověď, která byla všem členům výboru zaslána e-mailem.,

Dle schváleného časového harmonogramu pravidelných akcí Poslanecké sněmovny na 2. pololetí 2026 se schůze výboru budou konat vždy ve středu v tyto termíny: 16. 9., 30. 9., 11. 11. a 9. 12. Konstatoval, že nepředpokládá, že ve středu 2. 9. bude nutné svolávat schůzi výboru a ve středu 28. 10. je státní svátek. Návrh harmonogramu schůzí výboru byl všem členům výboru rozdán na stoly.

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. J. Janda navrhl, aby výbor zmocnil předsedu výboru, aby stanovil termín a pořad příští schůze výboru, a aby KV přijal usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově předsedy Kontrolního výboru Jakuba Jandy a po rozpravě

zmocňuje předsedu výboru, aby stanovil termín a pořad příští schůze výboru.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 42 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 15.

Předseda výboru posl. J. Janda poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil sedmou schůzi Kontrolního výboru PS PČR.

Schůze výboru byla ukončena v 13.14 hodin.

Zapsala: Kateřina Dvořáková

Dne: 4. května 2026

Za správnost: tajemnice výboru Marcela Hálková

Josef KOTT v. r.

Jakub JANDA v. r.

ověřovatel výboru

předseda výboru

Příloha č. 1 str. 1

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 9:01:19

1. hlasování, návrh

Stanovení ověřovatele schůze

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Pro

Olga Richterová, Piráti:

Nepřihlášen

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 1, schůze č. 7, čas 9:01:19

Příloha č. 1 str. 2

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 9:02:23

2. hlasování, návrh

Schválení pořadu

Aktivně hlasovalo: 13

Pro: 13

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Pro

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 2, schůze č. 7, čas 9:02:23

Příloha č. 1 str. 3

usnesení č. 37

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 9:23:08

3. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/14 - Peněžní prostředky určené na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití - usnesení 1.

Aktivně hlasovalo: 14

Pro: 14

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Pro

Jan Richter, ANO2011:

Pro

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 3, schůze č. 7, čas 9:23:08

Příloha č. 1 str. 4

usnesení č. 38

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 9:48:38

4. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/16 - Peněžní prostředky státu a EU vynakládané MPO na regeneraci brownfieldů – usnesení 2.

Aktivně hlasovalo: 11

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Pro

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Nehlasoval

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 4, schůze č. 7, čas 9:48:38

Příloha č. 1 str. 5

usnesení č. 39

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 10:25:31

5. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/13 - Peněžní prostředky státu a EU určené na rozvoj nákladní kombinované dopravy - usnesení 3.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Pro

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 5, schůze č. 7, čas 10:25:32

Příloha č. 1 str. 6

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 10:56:56

6. hlasování, návrh

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47) – hlasování o PN posl. S. Volpeho a posl. R. Richterové 5.

Aktivně hlasovalo: 13

Pro: 3

Proti: 7

Zdržel se: 3

Martin Baxa, ODS:

Zdržel se

Tomáš Doležal, SPD:

Proti

Jakub Janda, ODS:

Zdržel se

Josef Kott, ANO2011:

Proti

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Proti

Jiří Pospíšil, TOP09:

Zdržel se

Jan Richter, ANO2011:

Proti

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Proti

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Proti

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Proti

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 6, schůze č. 7, čas 10:56:56

Příloha č. 1 str. 7

usnesení č. 40

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 10:58:52

7. hlasování, návrh

Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (sněmovní tisk 47) - usnesení 5.

Aktivně hlasovalo: 13

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 2

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Zdržel se

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Pro

Jan Richter, ANO2011:

Pro

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Zdržel se

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 7, schůze č. 7, čas 10:58:52

Příloha č. 1 str. 8

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:00:46

8. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

přerušení projednávání bodu v obecné rozpravě 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 5

Proti: 3

Zdržel se: 2

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Zdržel se

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Proti

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Proti

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Zdržel se

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Proti

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 8, schůze č. 7, čas 13:00:46

Příloha č. 1 str. 9

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:04:02

9. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

– bod I. návrhu usnesení 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 8

Proti: 2

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Proti

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Proti

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 9, schůze č. 7, čas 13:04:02

Příloha č. 1 str. 10

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:04:58

10. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

– bod II. návrhu usnesení 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 5

Proti: 0

Zdržel se: 5

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Zdržel se

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Zdržel se

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Zdržel se

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Zdržel se

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 10, schůze č. 7, čas 13:04:58

Příloha č. 1 str. 11

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:05:47

11. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

– bod III. návrhu usnesení 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 5

Proti: 0

Zdržel se: 5

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Zdržel se

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Zdržel se

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Zdržel se

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Zdržel se

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 11, schůze č. 7, čas 13:05:47

Příloha č. 1 str. 12

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:06:36

12. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

– bod IV. návrhu usnesení 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 5

Proti: 0

Zdržel se: 5

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Zdržel se

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Zdržel se

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Zdržel se

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Zdržel se

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 12, schůze č. 7, čas 13:06:36

Příloha č. 1 str. 13

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:07:15

13. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

– bod V. návrhu usnesení 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 10

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 13, schůze č. 7, čas 13:07:15

Příloha č. 1 str. 14

usnesení č. 41

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:08:05

14. hlasování, návrh

Informace MF a MMR o plánovaném průběhu jednání pro víceletý finanční rámec 2028-2034 včetně zamýšlených priorit

usnesení celek 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 9

Proti: 0

Zdržel se: 1

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Zdržel se

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 14, schůze č. 7, čas 13:08:05

Příloha č. 1 str. 15

usnesení č. 42

Kontrolní výbor PS PČR 7. schůze 29.04.2026 - 13:14:02

15. hlasování, návrh

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru 8.

Aktivně hlasovalo: 7

Pro: 7

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Pro

Tomáš Doležal, SPD:

Nepřihlášen

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nehlasoval

Olga Richterová, Piráti:

Nehlasoval

Petr Sadovský, ANO2011:

Nehlasoval

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Nepřihlášen

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Nepřihlášen

ID hlasování: 15, schůze č. 7, čas 13:14:02