Zápis z jednání č. 6 (3/3)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 6. schůze Kontrolního výboru,

která se konala dne 1. dubna 2026 od 9.00 hodin v místnosti č. 206 Poslanecká sněmovna, Sněmovní 177/3, 118 26 Praha 1

Středa 1. dubna 2026

Přítomni: posl. T. Doležal, posl. J. Janda, posl. J. Kott, posl. J. Krainer, posl. J. Penc, posl. J. Pospíšil, posl. O. Richterová, posl. P. Sadovský, posl. L. Sedmihradská, posl. J. Svoboda, posl. J. Váňa, posl. J. Vojáček, posl. O. Vopěnka, posl. P. Vrána

Omluveni: posl. M. Baxa, posl. J. Richter

Hosté: dle prezenční listiny

Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. J. Janda.

Předseda výboru posl. J. Janda zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslankyně, poslance a hosty. Navrhl za ověřovatele této schůze posl. T. Doležala. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 1.

Dále předseda výboru posl. J. Janda navrhl pořad jednání 6. schůze Kontrolního výboru PS PČR dle pozvánky:

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/09 – Peněžní prostředky státu určené na vybraná opatření proti daňovým únikům

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/12 – Prostředky vybírané na základě zákona ve prospěch Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/10 – Peněžní prostředky státního rozpočtu vynakládané Ministerstvem vnitra na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/27 – Peněžní prostředky státního rozpočtu určené na přípravu a zajištění předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022

Sdělení předsedajícího, různé

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru.

Nikdo z přítomných poslankyň a poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všechny přítomné poslankyně a poslanci souhlasili s navrženým pořadem (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 2.

1.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/09 – Peněžní prostředky státu určené na vybraná opatření proti daňovým únikům

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil viceprezident NKÚ J. Málek. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Kubíček. Cílem kontroly bylo prověřit, zda byly peněžní prostředky státu určené na vybraná opatření proti daňovým únikům na dani z přidané hodnoty vynakládány účelně a v souladu s právními předpisy. Kontrolovaným obdobím byly roky 2018 až 2022. Kontrola byla prováděna od května do prosince roku 2023. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel. V boji proti daňovým únikům byly v ČR v roce 2016 zavedeny dva nové nástroje. Od ledna kontrolní hlášení a od prosince elektronická evidence tržeb. NKÚ vyhodnotil peněžní prostředky vynaložené GFŘ na kontrolní hlášení v letech 2015 až 2022 ve výši 257,6 mil. Kč jako účelné. Analýzou dat z kontrolních hlášení detekovala Finanční správa ČR více jak 10 milionů rizikových transakcí a doměřila na DPH za roky 2016 až 2022 daně ve výši 10,8 mld. Kč. Mezi nejčastější zjištění patřilo například neoprávněné uplatnění odpočtu DPH z fiktivních faktur nebo to, že podnikatelé neprokázali, že nákupy služeb, zboží či materiálu z přijatých faktur použili skutečně pro svoji ekonomickou činnost. NKÚ dále prověřil EET a zjistil, že na základě dat EET doměřila Finanční správa ČR v letech 2017 až 2019 na daních z příjmů a DPH celkem 652 mil. Kč, z toho 184,9 mil. Kč na dani z přidané hodnoty. Z pohledu DPH byla EET navíc prostředkem pro účinnější a administrativně jednodušší odhalení daňových subjektů, které překročily limit pro povinnou registraci k DPH, ale neregistrovaly se. NKÚ při kontrole zjistil, že Finanční správa ČR s využitím dat z EET v letech 2017 až 2022 zaregistrovala k DPH celkem 7 167 daňových subjektů z důvodu překročení zákonného limitu. V letech 2017 až 2019 bylo z důvodu překročení zákonného limitu nově zaregistrováno k DPH každoročně více než 2 000 subjektů. Do té doby se roční číslo zaregistrovaných pohybovalo pod 70 subjektů. Po zastavení EET došlo v letech 2021 a 2022 k poklesu nových registrací k DPH dokonce jen na 20 ročně. Plnění povinnosti vyplývající ze zákona o EET kontrolovala Finanční správa ČR a Celní správa ČR formou kontrolních nákupů. Provedly celkem 258 656 kontrol a u téměř třetiny prokázaly porušení zákona o EET. Z uložených sankcí ve výši 229,7 mil. Kč bylo uhrazeno téměř 96 %. K projednávání tohoto kontrolního závěru ve vládě uvedl, že NKÚ uplatnil ke stanovisku MF dvě zásadní připomínky a předkladatel tyto připomínky akceptoval. Materiál byl tak předkládán vládě bez rozporu. NKÚ konstatuje, že kontrolované osoby nepřijaly žádná opatření, nicméně NKÚ nemá výhrady k nepřijetí, ale doplňuje, že v kontrolním závěru upozorňuje také na fakt, že se trendy úniků na DPH mění. Úniky na DPH se stávají mnohem sofistikovanější a také narostl počet vykázaných plnění v nízkých částkách, které kontrolní hlášení neporovnává. NKÚ považuje za nutné, aby Finanční správa ČR a MF dále sledovaly celou oblast a reagovaly na nové trendy v daňových únicích a přijímaly příslušná opatření v boji proti nim.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupila místopředsedkyně – zpravodajka výboru posl. L. Sedmihradská. Uvedla, že viceprezident NKÚ zde uvedl hlavní zjištění. Podstatná je informace, že v oblasti kontrolních hlášení nebyly zjištěny žádné nedostatky a v oblasti EET také ne. Jediný nedostatek byl v oblasti součinnosti, kdy GFŘ neplnilo dohodnutou povinnost zasílat GŘC podněty ke kontrole EET a GŘC tuto spolupráci aktivně nevyžadovalo. Nebyla přijata žádná nápravná opatření, především proto, že věcná zjištění nebyla rozporována a že EET byla s účinností od 1. 1. 2023 (tedy ještě před konáním kontroly) zrušena a případná nápravná opatření v této oblasti pozbyla významu.

Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupil vrchní ředitel sekce Daně a cla MF S. Kouba. Uvedl, že kontrolní hlášení jsou nyní pevnou součástí systému boje proti daňovým únikům. Systém boje proti daňovým únikům je kontinuální práce jak jeho sekce, tak také kolegů z GFŘ a GŘC. EET byla zrušena a nyní je ve vnějším připomínkovém řízení návrh zákona na EET 2.0. Konstatoval, že určitá komunikace mezi GFŘ a GŘC probíhala, ale asi nebyla dobře popsána. Pro případné EET 2.0 je komunikace mezi GFŘ a GŘC již domluvená. MF nemá ke kontrole a k efektivnosti žádné výtky ani vážnější výhrady.

Se stanoviskem za Generální finanční ředitelství vystoupila generální ředitelka GFŘ S. Hornochová. Uvedla, že v obou nástrojích (EET a kontrolní hlášení) získalo GFŘ velmi silný potenciál k boji proti daňovým únikům. Kontrolní hlášení toto naprosto objektivně dokazuje ve výpočtu daňové mezery, který dělá i Evropská komise. ČR se dostala poměrně hodně pod průměr všech členských států EU. Oceňuje to, že se stávající reprezentace rozhodla znovu zavádět EET, protože podvody se přesouvají do oblasti malých dokladů pod 10 tis. Kč. V účtenkách, které mají podnikatelé ve svých daňových odpočtech na DPH v nákladech, je vidět obrovské množství falešných účtenek či mnohokrát uplatněných účtenek. Spolupracují s velkými prodejci, kteří jim poskytují databáze prodejů v oblasti stavebního sortimentu (materiálu, drobné techniky a nástrojů). V této oblasti jsou již na stovkách miliónů korun a předpokládaný potenciál je v miliardách, což je neuvěřitelné. Finanční správa neustále hledá cesty, jakým způsobem toto kontrolovat, protože i slovenští kolegové, kteří nyní působí ve Finanční správě ČR, byli překvapeni, jak velké objemy falšovaných a opakovaně uplatňovaných dokladů v malých hodnotách se při kontrolách vyskytují.

Se stanoviskem za Generální ředitelství cel vystoupil generální ředitel GŘC P. Kotraba. Potvrdil slova předchozích řečníků a doplnil, že součinnost Celní správy ČR s GFŘ a výměnu informací zlepší.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. Sedmihradská (Dotázala se viceprezidenta NKÚ J. Málka, zda se v případě, kdy byl zákon o EET zrušen, jedná o nejlepší využití kontrolní činnosti NKÚ. Dále se dotázala, proč byla kontrola zaměřena pouze na DPH, když EET šlo primárně po jiných daních.), viceprezident NKÚ J. Málek (Uvedl, že plán kontrolní činnosti se připravuje vždy s několikaletým předstihem. Poté se stanovuje cíl kontroly, ten byl u této kontrolní akce proti daňovým únikům, a kontroluje se celá oblast a také související oblasti. Během kontroly se ukázalo, že hlášení EET bylo významným prvkem, který pomáhal v oblasti registrace povinných osob, které splnily limit pro povinnou registraci k DPH, proto tyto skutečnosti byly v kontrolních protokolech a poté v kontrolním závěru.), posl. L. Sedmihradská (Poděkovala za vysvětlení. Uvedla, že v nedávné době bylo uzavřeno memorandum KOBRA 26. Dotázala se, zda jde skutečně o silný nástroj pro prohloubení spolupráce mezi MF, MPSV a MV.), vrchní ředitel sekce Daně a cla MF S. Kouba (Uvedl, že ta spolupráce samozřejmě probíhala, ale vzhledem k úzkému propojení šlo mnohdy o neformální schůzky. MF na tomto samozřejmě při schválení EET 2.0 zapracuje.), generální ředitelka GFŘ S. Hornochová (Krátce reagovala na probíhající rozpravu. Mimo jiné uvedla, že to byla právě Finanční správa ČR, která dlouhodobě poptávala součinnost zejména České správy sociálního zabezpečení. Protože nová KOBRA 26 není žádná nově vzniklá instituce, jedná se o metodu spolupráce. Celá metoda spolupráce je postavena na analytických schopnostech a možnostech Finanční správy ČR a na tom, že získá pomoc uniformovaných složek a zároveň metodologickou součinnost ČSSZ. Finanční správa ČR už před podpisem tohoto memoranda KOBRA 26 měla naplánovány kontrolní aktivity na celý rok 2026. Kolegové se přidali po podpisu tohoto memoranda a již bylo provedeno několik společných kontrolních akcí.), posl. O. Richterová (Uvedla, že co se týká kontrol zaměstnávání cizinců nebo obecně agenturního zaměstnávání, tak naše republika dlouhodobě není schopna se i u zjevných podvodů dobrat právního řešení. Ve spojitosti s velkým množstvím falšovaných a opakovaně uplatňovaných dokladů se dotázala, zda není možné uplatnit i jiné právní kvalifikace než pouze daňové podvody ve zmiňovaných falšovaných a opakovaně uplatňovaných dokladech.), generální ředitelka GFŘ S. Hornochová (Uvedla, že v případě, že si z toho někdo dělá byznys, tak GFŘ zapojuje také orgány činné v trestním řízení. V minulosti to praktikovaly i velké podniky a padly za to dost velké tresty. Pak se ve stavebnictví zavedl přenos daňové povinnosti. GFŘ využívá i umělou inteligenci. Jedná se o velké množství účtenek, které umí vložit do databází, ze kterých finanční úřady poté prověřují, zda napříč republikou se taková účtenka již vyskytla. Dále uvedla, že Finanční správa ČR má zmapované modely, jakým způsobem se obchází legální zaměstnávání. A nejedná se pouze o nelegální agentury práce. Výsledkem bude, že i ta doměřená daň bude cílit za jinými subjekty podle toho, který model využívají.), posl. J. Vojáček (Dotázal se, jaký je hlavní rozdíl v nové EET 2.0 oproti staré EET.), generální ředitelka GFŘ S. Hornochová (Uvedla, že první verzi EET shodou okolností sama představovala a obhajovala. Věří tomu, že u nového EET 2.0 se GFŘ s nálezem Ústavního soudu popasovalo dobře i s ohledem na stav dnešních technologií, na stav dnešního trhu a stav platebních metod. Konstatovala, že dle jejího názoru je největší rozdíl v tom, že nové elektronické evidenci tržeb by měly podléhat platby, které probíhají v zásadě face to face, tzv. kontaktní platbou. Mělo by se jednat o analytický nástroj, kontroly nebudou náhodné a budou jen ověřovat to, co bude vidět z dat.) a vrchní ředitel sekce Daně a cla MF S. Kouba (Krátce doplnil vystoupení generální ředitelky GFŘ S. Hornochové. Mimo jiné uvedl, že v současné době jsou již jiné technologické možnosti, než byly před cca deseti lety. První EET mělo za úkol hodně ztransparentňovat hotovostní tržby, kterých generálně ubylo. Nyní se nově budou spoléhat na elektronický kontakt. Návrh na nové EET 2.0 je nyní ve vnějším připomínkovém řízení.).

V podrobné rozpravě místopředsedkyně – zpravodajka výboru posl. L. Sedmihradská navrhla usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslankyně Lucie Sedmihradské, stanovisku vrchního ředitele sekce Daně a cla Ministerstva financí Stanislava Kouby, stanovisku generální ředitelky Generálního finančního ředitelství Simony Hornochové, stanovisku generálního ředitele Generálního ředitelství cel Pavla Kotraby a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/09 – Peněžní prostředky státu určené na vybraná opatření proti daňovým únikům (dále jen „kontrolní závěr č. 23/09“),

stanovisko Ministerstva financí ke kontrolnímu závěru č. 23/09, obsažené v části III materiálu vlády ČR č. j. 903/24,

usnesení vlády ČR č. 182 ze dne 19. března 2025;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni financí, generální ředitelku Generálního finančního ředitelství a generálního ředitele Generálního ředitelství cel.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 30 (14 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 3.

2.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/12 – Prostředky vybírané na základě zákona ve prospěch Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky

Předseda výboru posl. J. Janda v úvodu projednávání tohoto bodu uvedl, že přizvaný generální ředitel ZPMV ČR D. Kostka se z tohoto jednání omluvil.

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil viceprezident NKÚ J. Málek. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Stárek. Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky z hlediska účelnosti a hospodárnosti a v souladu s právními předpisy. Kontrola byla prováděna od června 2023 do ledna 2024. Kontrolovaným obdobím byly roky 2020 až 2022. NKÚ se zaměřil na hospodaření zdravotní pojišťovny s prostředky vybíranými na základě zákona, zejména s peněžními prostředky vybíranými z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to v letech 2020 až 2022. Kontroloři se zaměřili na to, jakým způsobem ZPMV ČR využívala peníze ze základního fondu, provozního fondu a fondu prevence, u kterých je právními předpisy stanoveno, na co může pojišťovna peníze vynakládat. Kontrolovány byly peněžní prostředky v objemu přesahujícím 190 mil. Kč, veřejné zakázky v hodnotě téměř 126 mil. Kč a pohledávky na systémové úrovni ve výši 24 mld. Kč. NKÚ na uvedeném vzorku nezjistil, že by pojišťovna vynakládala peněžní prostředky nehospodárně nebo neúčelně. Kontroloři odhalili dílčí nedostatky v jednotlivých fondech. V rámci základního fondu NKÚ například zjistil, že pojišťovna vedla za zaniklými plátci pohledávky, které ke konci roku 2022 činily 2,7 mil. Kč. Dále pojišťovna u jiných plátců nevyměřila dlužné pojistné a penále v celkové výši 5,1 mil. Kč. Z provozního fondu, který slouží k financování provozu pojišťovny, čerpala pojišťovna v roce 2022 více než 1,2 mld. Kč. Obecné nedostatky z tohoto fondu se týkaly například zadávání veřejných zakázek. Co se týká fondu prevence, který slouží například k úhradě preventivních zdravotních služeb, kontroloři zjistili, že zdravotní pojišťovna postupovala netransparentně, když umožnila čerpat prostředky z fondu prevence členům spolku, který nesplňoval podmínky pro zařazení do programu. K projednání ve vládě uvedl, že NKÚ v mezirezortním připomínkovém řízení uplatnil dvě zásadní připomínky, které byly akceptovány, a materiál byl vládě předkládán bez rozporů. Přijatá opatření jsou konkrétní a dostatečná. Zavedení účinnosti bude možné zkontrolovat následnou kontrolou. Za stěžejní přijatá opatření považuje NKÚ zavedení změn podmínek při čerpání příspěvku z fondu prevence a nastavení dalších pravidel pro provádění vnitřních kontrol jejich čerpání, plánování, zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky na nový pojišťovací IT systém a nastavení interních procesů pro správu pohledávek z veřejného zdravotního pojištění, včetně uplatnění pohledávek za majetkovou podstatou v případě insolvenčního řízení.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil zpravodaj výboru posl. T. Doležal. Uvedl, že ZPMV ČR je druhou největší zdravotní pojišťovnou v ČR, má zhruba 1,3 mil. klientů. Zřízena byla v roce 1992. NKÚ při kontrolní akci nezjistil nehospodárné a neúčelné vynakládání finančních prostředků, ale ve všech třech kontrolovaných fondech bylo zjištěno porušování právních předpisů, případně interních podmínek a předpisů pojišťovny. V provozním fondu se jednalo o porušování vypisování veřejných zakázek, tzv. podlimitních řízení, kdy na zakázky na společenské akce nebo na propagaci a marketing prostřednictvím vrcholových sportovců nebyla vypisována výběrová řízení, ačkoliv časově a obsahově spolu souvisely. V rámci této kontrolní akce bylo konstatováno i to, že v oblasti veřejných zakázek nejsou dodržována nápravná opatření ještě z předchozí kontroly, která proběhla v letech 2012 až 2014. K hospodaření fondu prevence uvedl, že šlo o příspěvky na lázeňské a rehabilitační léčení, kdy tam byla konstatována diskriminace určitých klientů např. na základě počtu zaměstnanců. Co se týká fondu zdravotního pojištění, tak šlo o konstatování porušení zákona o účetnictví při vedení pohledávek za zaniklými plátci, kteří již nefigurovali v obchodním rejstříku. Vláda se tímto kontrolním závěrem zabývala v listopadu 2024. Pojišťovna přijala 12 nápravných opatření. Následně byla zřízena kontrolní skupina, kterou tvořilo a vedlo MZ spolu s MF.

Se stanoviskem za Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra České republiky vystoupila vedoucí právního oddělení ZPMV ČR L. Hrazdilová. Nejdříve konstatovala, že v rámci komunikace v pojišťovně nedostala informaci, že by zde generální ředitel ZPMV ČR měl k tomuto bodu vystupovat. Uvedla, že ZPMV ČR v průběhu kontroly přistoupila k zavádění opatření a ke konci roku 2025 měla být všechna nápravná opatření realizována. Dále sdělila, že v průběhu března byla zahájena kontrola MZ a MF, jejímž předmětem je kontrola nápravných opatření z let 2016 až 2025.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. T. Doležal (Uvedl, že v kontrolním závěru je uvedeno, že došlo k porušení právních předpisů a některých interních předpisů, ale nikoliv k porušení nebo k prohřeškům co se týče neúčelného vynakládání s prostředky pojišťovny. Dotázal se, jaký je důvod tohoto konstatování, neboť součástí kontrolního závěru je také několik docela závažných zjištění. Zajímal se o to, kde je hranice, kdy je pochybení NKÚ označeno jako nehospodárnost či již i jako pochybení v trestněprávní rovině.), viceprezident NKÚ J. Málek (Krátce reagoval na vznesený dotaz. Uvedl, že v případě, kdy NKÚ narazí na podezření ze spáchání trestného činu, je povinen ihned podat podání na Policii ČR. Pokud má NKÚ podezření na porušení rozpočtové kázně, má povinnost do měsíce upozornit věcně příslušného správce daně. Co se týká posuzování účelnosti, neúčelnosti nebo hospodárnosti vynakládání prostředků, vychází NKÚ z kritérií, která jsou daná v koncepcích, která si rezort nebo pojišťovna nastaví. Pokud nejsou kritéria nastavená, je na konkrétní kontrolní skupině NKÚ, aby tato kritéria stanovila a vyhodnotila. Tato kritéria by pak měla být vždycky definována v příslušném kontrolním protokolu, aby bylo jasné, jak kontrolní skupina postupovala a jakým způsobem poté Kolegium NKÚ hodnotilo daný kontrolní závěr.

V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. T. Doležal navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslance Tomáše Doležala, stanovisku vedoucí právního oddělení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky Lenky Hrazdilové a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/12 – Prostředky vybírané na základě zákona ve prospěch Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky (dále jen „kontrolní závěr č. 23/12“),

stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/12, obsažené v části III materiálu vlády ČR č. j. 715/24,

usnesení vlády ČR č. 778 ze dne 6. listopadu 2024,

informaci Ministerstva zdravotnictví o výsledku kontroly realizace a účinnosti opatření přijatých Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra České republiky k odstranění nebo prevenci nedostatků zjištěných v kontrolním závěru č. 23/12, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 348/25;

II. žádá generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky, aby do 30. června 2026 předložil Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zprávu o konkrétní podobě plnění a realizace dvanácti nápravných opatření přijatých na základě zjištění kontrolního závěru č. 23/12;

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 31 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 4.

3.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/10 – Peněžní prostředky státního rozpočtu vynakládané Ministerstvem vnitra na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil viceprezident NKÚ J. Málek. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ R. Procházka (do února 2024) a člen NKÚ M. Šmucr (od března 2024). Cílem kontroly bylo prověřit, zda Ministerstvo vnitra vynakládá peněžní prostředky státního rozpočtu určené na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR účelně, hospodárně, efektivně a v souladu s právními předpisy. Kontrolovanou osobou bylo MV. Kontrolovaným obdobím byly roky 2018 až 2022. MV pořídilo v letech 2018 až 2022 výstroj za 2,4 mld. Kč, aniž by zohlednilo potřeby policistů. Výsledkem byly na jedné straně nadbytečné zásoby, na straně druhé nedostatek výstroje. Podle kontrolorů MV neplnilo ani jeden ze sedmi cílů Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020, které si samo pro oblast výstroje stanovilo. Do doby ukončení kontroly, tedy do konce roku 2023, nevytvořilo moderní systém vystrojování policistů a nepořizovalo zásoby výstroje efektivně. MV nepořizovalo výstroj na základě potřeby policistů. U devíti vybraných druhů výstroje kontrola NKÚ zjistila, že ke konci roku 2022 byly zásoby zhruba 2,7krát vyšší, než kolik MV samo stanovilo jako optimální. NKÚ proto na vybraném vzorku výstroje vyhodnotil vynaložené peněžní prostředky na pořízení výstroje přesahující optimální zásobu jako neefektivní. MV nesledovalo provozní náklady oděvních výdejen a získalo o nich přehled až na základě kontroly NKÚ. Zavedení e-shopu v roce 2018 nepřineslo do doby ukončení kontroly snížení nákladů na distribuci výstroje. Naopak v roce 2019 se tyto náklady zvýšily přibližně o 9 mil. Kč, přičemž MV zrušilo čtyři oděvní výdejny. Výstroj distribuovaná prostřednictvím e-shopu tvořila po pěti letech jeho existence necelou třetinu vydávané výstroje. Ani účinné kroky k omezení prodeje policejní výstroje na internetu MV neprovedlo. NKÚ na třech inzertních bazarových portálech zjistil, že na nich byla výstroj, např. boty, kombinézy, kalhoty, trika, košile či svetry nabízena ke koupi veřejnosti. Na kontrolním vzorku 12 veřejných zakázek na pořízení výstroje za více než 676 mil. Kč NKÚ zjistil, že MV u osmi z nich, tedy u dvou třetin, bez objektivního důvodu neuplatnilo a nevymáhalo smluvní pokuty za pozdní dodání výstroje. Nárok na smluvní pokuty MV uplatnilo až na základě kontroly NKÚ, to však byla již část nároků promlčena. MV tak porušilo některé zákony, např. zákon o majetku, o zadávání veřejných zakázek či rozpočtová pravidla. NKÚ v rámci mezirezortního připomínkového řízení neuplatnil žádné připomínky a materiál byl ve vládě projednán bez rozporů. MV nerozporovalo zjištění NKÚ. NKÚ považuje za dostatečná opatření, která byla přijata a byla vládou schválena. Jejich účinnost bude ověřena v následující kontrolní akci. Opatření se týkají nastavení pravidel pro poskytování peněžních prostředků na naplňování Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2027 v oblasti systematizace a standardizace majetku nezbytného pro výkon služby, přípravy nové vyhlášky, která určí, jaké vybavení by měli policisté a další složky pro výkon služby mít, zavedení projektu Elektronická výstrojní služba, zrušení neefektivních dalších dvou oděvních výdejen, technického zlepšení centrálního skladu atd.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil zpravodaj výboru posl. J. Krainer. Uvedl, že kontrola NKÚ prověřila účelnost, hospodárnost, efektivitu výdajů MV na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR. NKÚ kontroloval 12 veřejných zakázek ve výši 676,4 mil. Kč. Konstatoval, že MV nevytvořilo moderní systém pro vystrojování příslušníků Policie ČR. Nenaplnilo ani jeden ze sedmi cílů Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2020, mezi které patřily i systematizace a standardizace majetku Policie ČR. Nepořizovalo efektivně zásoby výstroje pro příslušníky Policie ČR. Vláda vzala závěry na vědomí v červenci 2025 usnesením č. 478. Přijatá navrhovaná opatření i dlouhodobá plánovaná opatření zahrnují implementaci Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2027, projekt Elektronická výstrojní služba k modernizaci výstrojní služby do konce roku 2028 a zajištění dostatečné výše finančních prostředků na provedení předpokládaných opatření.

Se stanoviskem za Ministerstvo vnitra vystoupil náměstek ministra vnitra O. Máchal. Uvedl, že dne 24. 4. 2023 bylo ministru vnitra v souladu se zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu oznámeno, že usnesením Kolegia NKÚ ze dne 7. 10. 2022 byla do plánu kontrolní činnosti na rok 2023 zařazena kontrolní akce č. 23/10. K jednání a zajištění poskytování součinnosti NKÚ pověřil ministr vnitra náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku J. Bischofa. Dne 21. 12. 2023 byl NKÚ předán kontrolní protokol z této kontrolní akce. MV se s vybranými závěry NKÚ neztotožnilo a dne 29. 12. 2023 byly podány námitky. Na základě žádosti předsedy vlády bylo MV po provedeném připomínkovém řízení předloženo pro jednání vlády stanovisko MV k tomuto kontrolnímu závěru. Usnesením vlády č. 478 vláda vzala dne 2. 7. 2025 na vědomí předmětný kontrolní závěr a stanovisko MV k němu a uložila ministru vnitra realizovat opatření obsažená ve stanovisku MV a informovat vládu o jejich plnění do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení. Byla zpracována informace MV o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků plynoucích z kontrolního závěru NKÚ z kontrolní akce č. 23/10 obsažených ve stanovisku. Na základě skutečností zjištěných NKÚ bylo MV přijato 11 opatření, která jsou podle stanoveného harmonogramu plněna.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. J. Krainer (Uvedl, že systém Elektronická výstrojní služba by měl být dokončen až na konci roku 2028. Dotázal se, zda by to nešlo stihnout dříve, případně zda je alokován dostatek finančních prostředků.), ředitel majetkové správy PČR I. Fanta (Uvedl, že projekt Elektronická výstrojní služba je kompletní projekt digitalizace celé výstrojní služby, který se skládá ze čtyř modulů. Jedná se o moduly digitální měření policistů, eshop jako výdejní a distribuční sklad, modul sklad, který se týká plánování a pořizování, a modul výdej výstrojních součástek. V letech 2020 až 2022 se Policie ČR pokusila tento projekt uplatnit prostřednictvím bezpečnostního výzkumu SECPRO a OPSEC, ale bohužel se to nepovedlo, proto bylo rozhodnuto, že se jednotlivé moduly budou pořizovat postupně. V současné době je první modul realizován prostřednictvím Technologické agentury ČR v Programu BETA3, kdy se jedná o systém, který s využitím umělé inteligence bude měřit rozměry policistů a tyto údaje bude integrovat do celého systému. V současné době jsou již vybráni tři uchazeči a probíhají konzultace. Na závěr bude vybrán vítězný uchazeč. Po konzultaci s odborníky v komisi závěr zněl, že termín, aby projekt byl účelný a reálný je rok 2028.), posl. J. Krainer (Dotázal se na vývoj distribuce výstrojových součástek přes e-shop, kdy v roce 2024 se to týkalo 24 % nákupů, nyní se jedná o 50 %. Dotázal se, kdy bude možné dosáhnout 100 % nákupů přes e-shop.) a vrchní ředitel Sekce ekonomiky a provozu MV E. Šuster (Uvedl, že celkem v současné době je 41 200 příslušníků, z toho 26 000 je uniformovaných. Existuje zhruba 140 druhů výstrojních součástek, to je 3 900 jednotlivých položek výstroje. Samozřejmě směřují ke stoprocentnímu poskytování výstrojních součástek prostřednictvím e-shopu. Nyní je to 58 %.).

V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. J. Krainer navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslance Jakuba Krainera, stanovisku náměstka ministra vnitra Ondřeje Máchala a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/10 – Peněžní prostředky státního rozpočtu vynakládané Ministerstvem vnitra na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR (dále jen „kontrolní závěr č. 23/10“),

stanovisko Ministerstva vnitra ke kontrolnímu závěru č. 23/10, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 441/25,

usnesení vlády ČR č. 478 ze dne 2. července 2025,

informaci Ministerstva vnitra o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků plynoucích z kontrolního závěru č. 23/10, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 8/26;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra vnitra.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 32 (11 pro; 0 proti; 1 se zdržel) – viz příloha zápisu č. 1, str. 5.

4.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště

psychiatrické péče do komunity

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil viceprezident NKÚ J. Málek. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ R. Sklenák. Cílem kontroly bylo prověřit, zda peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na přesun těžiště psychiatrické péče do komunity jsou vynakládány účelně a v souladu s právními předpisy. Kontrolovaným obdobím byly roky 2019 až 2022. Kontrolovanými osobami bylo Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí a vybraní poskytovatelé psychiatrické péče. Dále uvedl, že lidé se závažným duševním onemocněním by měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách. Je to jedna z trvalých priorit vlád. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat i centra duševního zdraví. NKÚ se zaměřil na kontrolu evropských dotací určených právě na vznik a pilotní provoz těchto center. Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví, není zajištěn dostatečný počet zejména zdravotnického personálu, ani udržitelné financování sociální péče v centrech a dosud nejsou účinné ani právní předpisy ukotvující činnost těchto center. Pokračování přesunu psychiatrické péče do komunity je tak ohroženo. Díky dotaci ve výši 407 mil. Kč vzniklo 29 center duševního zdraví. Byla tak ustanovena jejich výchozí síť a prokázal se zájem o jejich služby. To potvrzuje i rostoucí počet klientů. Zatímco v roce 2018, to je v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátních klientů, v pátém roce už to bylo 6 257 klientů. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatricky léčených pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022. Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v ČR stále přibývá. MZ ani MPSV nesplnily řadu úkolů uložených vládou a neučinily všechny potřebné kroky k stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě těchto center, jejíchž posláním je poskytování zdravotních a přímo navazujících sociálních služeb multidisciplinárním týmem. Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových. Z plánovaných 100 center byla koncem roku 2023 v provozu necelá třetina. Dle NKÚ není vznik sítě sta center duševního zdraví reálný ani v posunutém termínu do roku 2030. Pro vznik nových center chybí v ČR více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. MZ dle NKÚ neučinilo v této věci dostatečné kroky. Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není zajištěno financování jejich sociální části. Zatímco zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, u sociálních služeb nenastavilo MPSV jejich udržitelné financování. Oběma ministrům se do ledna 2022 nepodařilo splnit ani legislativní ukotvení center duševního zdraví v příslušných právních předpisech a jejich právní úprava v době kontroly nebyla účinná. Dle NKÚ je řada z jmenovaných problémů zapříčiněna nízkou mírou spolupráce obou rezortů, což zpomaluje pokrok přesunu těžiště psychiatrické péče do komunit a tím brzdí i postup celé reformy péče o duševní zdraví v ČR. K projednávání tohoto kontrolního závěru ve vládě uvedl, že NKÚ uplatnil ke stanovisku doporučující formální připomínky, které předkladatel akceptoval a vypořádal. Materiál byl na jednání vlády předkládán bez rozporů. MZ a MPSV zjištění uvedená v kontrolním závěru akceptovaly. Navrhovaná opatření k odstranění zjištěných nedostatků, respektive k předcházení obdobným nedostatkům jsou dle NKÚ dostatečná. Za stěžejní navrhovaná opatření NKÚ považuje zejména zajištění spolupráce a intenzivnější součinnost obou zapojených rezortů v oblasti péče o duševní zdraví, plánování a zavádění dalších nástrojů, jak finančních, tak institucionálních, zabezpečení dalšího rozvoje center duševního zdraví a realizaci kroků k zabezpečení zvýšení počtu, respektive dostatku odborných pracovníků v oblasti péče o duševní zdraví.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil zpravodaj výboru posl. J. Vojáček. V úvodu své zpravodajské zprávy uvedl některé skutečnosti z průběhu kontroly, které ve svém úvodním slově zmínil již viceprezident NKÚ J. Málek. Dále uvedl, že kontrola odhalila některé finanční a administrativní nedostatky. Část výdajů nebyla uznána jako způsobilá, některé výdaje nebyly uplatněné k proplácení z EU, ačkoliv splňovaly podmínky a v několika případech došlo k nesouladu ve vykazování výdajů a k přeplatkům (cca 32 tis. Kč). U příjemců dotací byly zjištěny chyby, například neplatné smlouvy, duplicitní vykazování, což vedlo k podezření na porušení rozpočtové kázně. Nicméně tyto nedostatky byly ve svém objemu poměrně marginální a velká část dotace byla uplatněna v souladu s pravidly. Zásadním problémem je nedostatek odborného personálu, psychiatrů, psychologů, sester. Tempo změn je pomalé a chybí plán dalšího rozvoje center duševního zdraví. Počty specialistů výrazně nedosahují plánovaných hodnot, často ani poloviny. MZ nepodniklo dostatečné kroky k jejich navýšení. Nedostatek personálu tak představuje jedno z nejvyšších rizik pro fungování center duševního zdraví. Zásadní překážkou je nedostatečné legislativní ukotvení center duševního zdraví. Účinnost příslušných zákonů byla opakovaně odkládána, legislativa není jasná a je nestabilní. Dalším klíčovým problémem je nízká míra spolupráce mezi MZ a MPSV. Závěrem uvedl, že reforma psychiatrické péče dosáhla dílčích úspěchů, vznikla centra duševního zdraví, rozšířily se služby, ale zároveň přetrvávají zásadní problémy, nedostatečný počet center, nedostatek odborného personálu, nevyřešené financování sociálních služeb, nejasná legislativa a slabá spolupráce mezi MZ a MPSV.

Se stanoviskem za Ministerstvo zdravotnictví vystoupila náměstkyně ministra zdravotnictví K. Maříková. Uvedla, že MZ vnímá kontrolu NKÚ jako důležitou zpětnou vazbu pro další řízení této reformy. Zároveň považuje za klíčové zdůraznit, že NKÚ potvrdil účelné využití finančních prostředků určených na podporu péče o duševní zdraví. V kontrolovaném období MZ realizovalo mimo jiné tři projekty v objemu přibližně 442 mil. Kč, přičemž zásadní část prostředků směřovala na vznik a pilotní provoz center duševního zdraví. Tento typ služeb dnes představuje důležitý prvek postupného přesunu péče z institucionálního prostředí do komunity. Kontrolní závěr současně upozorňuje na některé nedostatky, a to zejména v oblasti administrace projektů. MZ toto zjištění reflektuje a přijalo konkrétní opatření ke zpřesnění kontrolních mechanismů a postupů, aby byla minimalizována rizika obdobných pochybení do budoucna. Pokud jde o další rozvoj systému, MZ aktivně pokračuje v podpoře center duševního zdraví prostřednictvím aktuálně realizovaných nástrojů, konkrétně na základě vstupů z MZ byly ze strany MMR vyhlášeny výzvy Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 zaměřené na rozvoj a dostupnost komunitní psychiatrické péče, které podporují vznik a rozšiřování kapacit těchto služeb. Ve spolupráci s MPSV je realizována podpora z Operačního programu Zaměstnanost plus, která je zaměřena na financování provozu center, zejména v počátečních fázích jejich fungování. Konkrétně již byl podpořen vznik dalších tří center pro osoby s vážným duševním onemocněním v Jičíně, Pelhřimově a Třinci a dvou center duševního zdraví pro děti a adolescenty v Bohumíně a Liberci. Tempo reformy je ovlivněno celou řadou faktorů, zejména dostupností odborného personálu a nutností koordinace zdravotní a sociální oblasti. V tomto směru MZ již uskutečnilo kroky, jak v oblasti legislativního a finančního ukotvení služeb, tak v oblasti vzdělání a podpory odborníků, kterým se bude věnovat i v dalších letech. Mezirezortní spolupráce zůstává klíčovým předpokladem dalšího postupu. V závěru svého vystoupení zdůraznila, že kontrolní závěr nepoukázal na neúčelné využití prostředků, zároveň však přinesl podněty pro další zlepšení. MZ vnímá tuto zpětnou vazbu, realizovalo a stále realizuje jednotlivá nápravná opatření a pokračuje v krocích, které směřují k systematickému rozvoji dostupné a kvalitní péče o duševní zdraví.

Se stanoviskem za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupil vrchní ředitel Sekce evropských fondů MPSV S. Klik. Mimo jiné uvedl, že celkový cíl v oblasti péče o duševní zdraví ještě splněn nebyl. Konstatoval, že s tím, co zde říkal viceprezident NKÚ polemizovat nechce. MPSV i MZ se této problematice budou i nadále věnovat. Formální pochybení bohužel u příjemců nastávají, občas někdo chybu udělá. Od toho existují kontrolní postupy, které má MPSV i každý jiný řídicí orgán operačního programu, aby podle těchto pravidel byly vyvozeny pro příjemce důsledky. Březnové legislativní zakotvení (účinné od 1. 3. 2025) věci posune dopředu.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. J. Vojáček (Dotázal se, zda by bylo možné, aby vznikl jakýsi koncepční materiál, který by reagoval na současný stav, kdy se nedaří realizovat daný počet center duševního zdraví. A zda by bylo možné stanovit nějaký společný plán legislativních změn, aby existovala dobrá koordinace a spolupráce mezi MZ a MPSV.), vedoucí Oddělení systémových reforem MZ I. Svobodová (Uvedla, že kontrola NKÚ probíhala ještě před účinností legislativních změn, které jsou účinné od 1. 3. 2025, tedy před novelou zákona o sociálních službách a novelou zákona o zdravotních službách. Tato legislativní změna umožnila poskytovat služby dvěma poskytovateli, protože toto v původní úpravě nebylo. Samozřejmě byly k těmto dvěma novelám nastaveny i vyhlášky. Jedná se o vyhlášku č. 99/2012 Sb., která se týká materiálně technického personálního standardu ve zdravotnictví, a vyhlášku č. 505/2008 Sb., která se týká činností nastavených u sociálních služeb. Je možné, že při rozvoji center duševního zdraví se ještě ukáže potřeba další legislativní úpravy. Dále uvedla, že MZ vychází primárně z Národního akčního plánu pro duševní zdraví, který právě posunul termín vzniku 100 center duševního zdraví z roku 2023 do roku 2030. Nestalo se tak pouze z důvodu časového, ale i z důvodu personálního a také z důvodu toho, aby lidé se zkušenostmi s duševním onemocněním byli připraveni na to, že budou moci využívat terénní služby a nebudou muset být v nemocnicích. Dalším rámcem, z kterého vycházejí, jsou standardy center duševního zdraví. Za síť sociálních služeb odpovídají kraje a za síť zdravotních služeb odpovídají zdravotní pojišťovny. Existují nějaké návrhy, jak by to mělo vypadat, ale plány přímého rozvoje nejsou. Domnívá se, že MZ jako ústřední orgán státní správy nemůže zajistit to, že tyto služby vzniknou tam, kde by podle MZ vzniknout měly. To není v kompetenci MZ.), posl. J. Vojáček (Krátce reagoval na odpověď vedoucí Oddělení systémových reforem MZ I. Svobodové. Uvedl, že se domnívá, že kdyby vznikl nějaký koncepční dokument, kde by bylo uvedeno, v jakých lokalitách a z jakého důvodu ta centra mají vznikat, tak by to třeba jednotlivé krajské samosprávy přimělo k tomu, aby se nad tím zamyslely a nějakým způsobem tyto záležitosti posunuly.), vedoucí Oddělení systémových reforem MZ I. Svobodová (Uvedla, že v současné době je v revizi Národní akční plán pro duševní zdraví, který koordinuje Úřad vlády ČR. Přislíbila, že toto tam doplní jako návrh. Bylo by velmi vhodné, aby téma toho plánu bylo přeneseno také na jednání Asociace krajů ČR, která má velký podíl na realizovatelnosti.), posl. O. Richterová (Poděkovala za příslib, že by byly veřejné informace o lokalitách, kde je potřebnost budování center pro duševní zdraví. Zdůraznila, že veřejnost vnímá nedostatek těchto služeb jako obrovský problém, zejména u psychiatrické péče o děti a mladistvé.), vedoucí Oddělení systémových reforem MZ I. Svobodová (Upřesnila, že potřebnost center duševního zdraví MZ nezná, protože to je v kompetencích krajů, které mají zjišťovat potřebnost sociálních služeb u svých občanů. Zdravotní pojišťovny mají reagovat na to, kde a jaká služba je potřeba a mají motivovat, aby tam daná služba vznikla. MZ může nastavit ideální plán, ale je již na jednotlivých územích, jak by ho zrealizovaly.) a náměstkyně ministra zdravotnictví K. Maříková (Doplnila, že během dubna by měla proběhnout schůzka hejtmanů s ministrem zdravotnictví a tématem bude právě péče o duševní zdraví. Určitě bude avizovat ministrovi, aby na krajích vyhodnotili, kde by taková centra byla potřeba zřídit.).

V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. J. Vojáček navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Vojáčka, stanovisku náměstkyně ministra zdravotnictví Karly Maříkové, stanovisku vrchního ředitele Sekce evropských fondů Ministerstva práce a sociálních věcí Stanislava Klika a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity (dále jen „kontrolní závěr č. 23/22“),

stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 87/25,

stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsažené v části V materiálu vlády ČR č. j. 87/25,

usnesení vlády ČR č. 180 ze dne 19. března 2025,

informaci o plnění opatření Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsaženou v části III materiálu vlády ČR č. j. 751/25,

informaci o plnění opatření Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsaženou v části IV materiálu vlády ČR č. j. 751/25;

II. žádá ministra zdravotnictví, aby ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí do 31. 12. 2026 předložil Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR návrh dalšího rozvoje centra duševního zdraví pro další období v rámci implementačního plánu Národního akčního plánu duševního zdraví;

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí.

Posl. J. Kott navrhl, aby bylo hlasováno o každém bodu usnesení zvlášť. Všichni s tímto postupem souhlasili.

Nejprve bylo hlasováno o bodu I. návrhu usnesení, který zní:

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity (dále jen „kontrolní závěr č. 23/22“),

stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 87/25,

stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsažené v části V materiálu vlády ČR č. j. 87/25,

usnesení vlády ČR č. 180 ze dne 19. března 2025,

informaci o plnění opatření Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsaženou v části III materiálu vlády ČR č. j. 751/25,

informaci o plnění opatření Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsaženou v části IV materiálu vlády ČR č. j. 751/25;.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 6.

Dále bylo hlasováno o bodu II. návrhu usnesení, který zní:

II. žádá ministra zdravotnictví, aby ve spolupráci s ministrem práce a sociálních věcí do 31. 12. 2026 předložil Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR návrh dalšího rozvoje centra duševního zdraví pro další období v rámci implementačního plánu Národního akčního plánu duševního zdraví;.

S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas (4 pro; 0 proti; 8 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 7.

Dále bylo hlasováno o bodu III. návrhu usnesení, který zní:

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 8.

Poté bylo hlasováno o usnesení jako celku, které zní:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Vojáčka, stanovisku náměstkyně ministra zdravotnictví Karly Maříkové, stanovisku vrchního ředitele Sekce evropských fondů Ministerstva práce a sociálních věcí Stanislava Klika a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity (dále jen „kontrolní závěr č. 23/22“),

stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 87/25,

stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsažené v části V materiálu vlády ČR č. j. 87/25,

usnesení vlády ČR č. 180 ze dne 19. března 2025,

informaci o plnění opatření Ministerstva zdravotnictví ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsaženou v části III materiálu vlády ČR č. j. 751/25,

informaci o plnění opatření Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/22, obsaženou v části IV materiálu vlády ČR č. j. 751/25;

II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 33 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 9.

5.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020

S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil viceprezident NKÚ J. Málek. Uvedl, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ S. Koucký. Cílem kontroly bylo prověřit, zda byly peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly v rámci soutěžních projektů z OP Zaměstnanost 2014-2020 vynakládány účelně, efektivně a v souladu s právními předpisy. Kontrolovanými osobami bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí a vybraní příjemci dotací. Na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných osob, jakými jsou například lidé s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaní, starší 50 let, pečující o malé děti a jiné závislé osoby, vydalo MPSV v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 mld. Kč, aniž by stanovilo, jaké změny má být dosaženo. Kontroloři NKÚ zjistili, že MPSV stanovilo pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl, který se týkal žádoucí změny v populaci. Bylo jím dosaženo 75 % míry zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let. Stanovená hodnota však byla překročena již v prvním roce zahájení podpory. V roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 % osob v uvedeném věkovém rozmezí. Hodnocení úspěšnosti podpory postavilo MPSV především na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci. Tyto parametry však nemají v řadě případů vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Pouhé počty účastníků neumožnily vyhodnotit skutečný přínos projektů. Příjemci dotace například organizovali rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů, pečovatelek aj. Kontrola NKÚ ukázala, že 70 % všech těchto rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci. Dle NKÚ vynakládalo MPSV peněžní prostředky na podporu projektů zaměřených na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin osob se sníženou účelností a efektivností. Projekty přispěly pouze ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti, zejména po dobu trvání projektu, respektive po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil. Z kontroly vybraných deseti projektů vyplynulo, že pouze v jednom případě vynaložili příjemci dotací peněžní prostředky účelně, avšak se sníženou efektivností. Ve dvou případech příjemci vynaložili veškeré peněžní prostředky neúčelně a neefektivně, když podpořili osoby, které nespadaly do cílových skupin. V dalších sedmi kontrolovaných případech zjistil NKÚ dílčí nedostatky, které snižují účelnost a efektivnost vynaložených peněžních prostředků. U čtyř projektů zjistil NKÚ skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně. NKÚ uplatnil v rámci připomínkového řízení celkem 15 připomínek, z toho 11 bylo označeno jako zásadní připomínky. Ze strany MPSV bylo 13 připomínek zcela akceptováno, jedna zásadní byla akceptována částečně s určitým vysvětlením, které NKÚ akceptuje, a jedna doporučující připomínka ze strany MPSV akceptována nebyla, což NKÚ také akceptuje. Materiál byl tedy projednán ve vládě bez rozporů. NKÚ oceňuje, že z předkládaného materiálu MPSV vyplývá, že akceptovalo kontrolní zjištění NKÚ a přijalo ve většině případů konkrétní opatření ke zlepšení současného, ale i budoucího stavu. Navržená opatření mají potenciál zlepšit systém poskytovaných podpor spolufinancovaných z EU, zlepšit administrativní a kontrolní podporu, včetně dodržování stanovených pravidel. NKÚ bude nadále věnovat pozornost této oblasti a bude sledovat plnění deklarovaných opatření.

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupila zpravodajka výboru posl. O. Richterová. Uvedla, že díky tomu, že se tématu zaměstnávání osob se zdravotním postižením věnuje dlouhodobě, dovolila si připravit podrobnější zpravodajskou zprávu formou prezentace. Konstatovala, že se jedná o peníze, které jsou určené na podporu zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Cílem je přispět ke zlepšení života lidem se zdravotním postižením. Jde o osoby se zdravotním postižením, které by se jinak na pracovním trhu uplatnily velice obtížně. V roce 2024 šlo o 12 mld. Kč. Objem veřejných prostředků je značný. Existuje několik zaměstnavatelů (firem specializujících se na zaměstnávání osob se zdravotním postižením), kteří v rámci tohoto segmentu dostávají opravdu velkou podporu. Jedna firma (zaměstnavatel) může inkasovat až 300 mil. Kč ročně. Vyskytuje se několik typických podvodů. Prvním je, že se eviduje práce, která není provedená. Člověk se zdravotním postižením pracuje jeden den, ale firma vykáže 5 dnů práce, takže je okrádán stát. Druhým typem podvodu je, že jsou evidovány osoby jako osoby se zdravotním postižením, ale zdravotní postižení nemají. Takže je také okrádán stát. A třetí varianta, obzvlášť odporná, že nejsou propláceny části odměn osobám se zdravotním postižením a odměna je zadržena u zaměstnavatele. Je tedy zaměstnavatelem okradena osoba se zdravotním postižením. Dále uvedla, že se osobně v roce 2020 účastnila trestního oznámení u tohoto typu podvodu, a právě šlo o okrádání jak státu u vykazování práce, která nebyla provedena, tak o okrádání hendikepovaných osob. Po čtyřech letech byl pachatel pravomocně odsouzen. Jednalo se o menší kauzu, kde způsobená škoda byla ve výši cca 7 mil. Kč. Pro ÚP ČR je velice těžké kontrolovat takové velké množství příspěvků, protože osob se zdravotním postižením, které jsou takto zaměstnávané, je velké množství. Je tedy velice důležité poskytovat informace přímo lidem s handicapem, aby si mohli sami zkontrolovat, kolik dostali vyplaceno a kolik na ně od státu dostal zaměstnavatel. Dle stanoviska Generálního ředitelství ÚP ČR má osoba se zdravotním postižením nárok na informace o celkovém příspěvku vyplaceném zaměstnavateli, tak i na konkrétní informace a dokumenty týkající se přímo tohoto člověka. Uvedla, že postup při poskytování těchto informací osobám se zdravotním postižením je na jednotlivých pracovištích ÚP ČR odlišný. Dále uvedla, že jediným kvantitativním cílem vynaložených 1,2 mld. Kč bylo dosažení 75 % zaměstnanosti. Takto stanovené kritérium není kritériem, které by cokoliv říkalo o úspěšnosti projektu. MPSV se ze závěrů NKÚ poučilo. Domnívá se, že Kontrolní výbor PS PČR může přispět k tomu, aby se stát skutečně zasadil o to, že práva lidí s handicapem budou naplňována. Avizovala, že v návrhu usnesení požádá generální ředitelku GFŘ o informaci, jaký je aktuální stav řešení případů, které byly na základě této kontrolní akce předány GFŘ.

Se stanoviskem za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupil vrchní ředitel Sekce evropských fondů MPSV S. Klik. Uvedl, že 40 % podpořených osob se vrátilo na nechráněný, tedy otevřený trh práce, což je dobře. Část podpořených osob se vrátila na chráněný trh práce. MPSV se z této kontroly poučilo a co šlo, to se snažilo napravit. Bylo spuštěno jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, což je pro MPSV i pro stát úžasný nástroj k monitorování podpory, kterou MPSV poskytne. Bude možné sledovat všechny cíle (např. návrat na trh práce, udržení si práce, zvýšení kvalifikace, zvýšení příjmů, vypadnutí z dávkového systému atd.) a vyhodnocovat je na základě individualizovaných dat. S tímto nástrojem se MPSV snaží o to, aby podpora byla opravdu cílená, aby MPSV bylo schopné vyhodnocovat dopad vyplacených dotačních prostředků.

Se stanoviskem za Úřad práce České republiky vystoupil generální ředitel ÚP ČR R. Chlopčík. Uvedl, že zajistí, aby ta metodika v rámci Úřadu práce ČR byla jednotná.

V obecné rozpravě vystoupili: posl. J. Kott (Poděkoval posl. O. Richterové za osvětlení této situace, ve které se ne každý člen výboru asi tak detailně neorientuje. Konstatoval, že postup při poskytování těchto informací osobám se zdravotním postižením na jednotlivých pracovištích ÚP ČR by se měl sjednotit. Dále se krátce vyjádřil k návrhu usnesení, který byl součástí prezentace zpravodajky. Uvedl, že ve chvíli, kdy bude kontrolní hlášení, a NKÚ bude provádět následné kontroly, tak se domnívá, že Kontrolnímu výboru PS PČR nepřísluší zabývat se jednotlivostmi. Pokud si výbor vyžádá zprávu nebo informace od NKÚ, tak je to dle jeho názoru dostačující.) a posl. O. Richterová (Uvedla, že v tomto případě NKÚ vyhodnotil čtyři z deseti případů jako porušení rozpočtové kázně. Dle ní je důležité, aby se výbor zajímal až do konce o případy, u kterých došlo k pochybením, která byla identifikována NKÚ.).

V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. O. Richterová navrhla usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslankyně Olgy Richterové, stanovisku vrchního ředitele Sekce evropských fondů Ministerstva práce a sociálních věcí Stanislava Klika, stanovisku generálního ředitele Úřadu práce České republiky Romana Chlopčíka a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 (dále jen „kontrolní závěr č. 23/21“),

stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/21, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 79/25,

usnesení vlády ČR č. 178 ze dne 19. března 2025,

zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí o plnění opatření ke zjištěním z kontrolního závěru č. 23/21, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 757/25;

II. žádá generální ředitelku Generálního finančního ředitelství Simonu Hornochovou, aby předložila Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přehled o aktuálním stavu řešení případů, které byly finančnímu úřadu doručené v rámci kontrolního závěru č. 23/21, a u kterých Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval porušení rozpočtové kázně;

III. podporuje stanovisko vedoucí Oddělení veřejných zakázek a právní podpory Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky Moniky Lechmannové (č. j.: UPCR-2025/132262-20000402/3) týkající se poskytování informací osobám se zdravotním postižením v souvislosti s příspěvky státu na zaměstnávání těchto osob a žádá o metodické vedení všech kontaktních míst Úřadu práce České republiky, které zajistí jednotný přístup k poskytování informací;

IV. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra práce a sociálních věcí a generálního ředitele Úřadu práce České republiky.

Posl. J. Kott navrhl, aby bylo hlasováno o každém bodu usnesení zvlášť. Všichni přítomní poslanci s tímto postupem souhlasili.

Nejprve bylo hlasováno o bodu I. návrhu usnesení, který zní:

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 (dále jen „kontrolní závěr č. 23/21“),

stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/21, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 79/25,

usnesení vlády ČR č. 178 ze dne 19. března 2025,

zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí o plnění opatření ke zjištěním z kontrolního závěru č. 23/21, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 757/25;.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 10.

Dále bylo hlasováno o bodu II. návrhu usnesení, který zní:

II. žádá generální ředitelku Generálního finančního ředitelství Simonu Hornochovou, aby předložila Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přehled o aktuálním stavu řešení případů, které byly finančnímu úřadu doručené v rámci kontrolního závěru č. 23/21, a u kterých Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval porušení rozpočtové kázně;.

S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas (4 pro; 0 proti; 8 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 11.

Poté bylo hlasováno o bodu III. návrhu usnesení, který zní:

III. podporuje stanovisko vedoucí Oddělení veřejných zakázek a právní podpory Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky Moniky Lechmannové (č. j.: UPCR-2025/132262-20000402/3) týkající se poskytování informací osobám se zdravotním postižením v souvislosti s příspěvky státu na zaměstnávání těchto osob a žádá o metodické vedení všech kontaktních míst Úřadu práce České republiky, které zajistí jednotný přístup k poskytování informací;.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 12.

Dále bylo hlasováno o bodu IV. návrhu usnesení, který zní:

IV. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra práce a sociálních věcí a generálního ředitele Úřadu práce České republiky.

S tímto návrhem byl vysloven souhlas (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 13.

Poté bylo hlasováno o usnesení jako celku, které zní:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Málka, zpravodajské zprávě poslankyně Olgy Richterové, stanovisku vrchního ředitele Sekce evropských fondů Ministerstva práce a sociálních věcí Stanislava Klika, stanovisku generálního ředitele Úřadu práce České republiky Romana Chlopčíka a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a Evropské unie určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 (dále jen „kontrolní závěr č. 23/21“),

stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/21, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 79/25,

usnesení vlády ČR č. 178 ze dne 19. března 2025,

zprávu Ministerstva práce a sociálních věcí o plnění opatření ke zjištěním z kontrolního závěru č. 23/21, obsaženou v části II materiálu vlády ČR č. j. 757/25;

II. podporuje stanovisko vedoucí Oddělení veřejných zakázek a právní podpory Generálního ředitelství Úřadu práce České republiky Moniky Lechmannové (č. j.: UPCR-2025/132262-20000402/3) týkající se poskytování informací osobám se zdravotním postižením v souvislosti s příspěvky státu na zaměstnávání těchto osob a žádá o metodické vedení všech kontaktních míst Úřadu práce České republiky, které zajistí jednotný přístup k poskytování informací;

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra práce a sociálních věcí a generálního ředitele Úřadu práce České republiky.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 34 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 14.

6.

Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/27 – Peněžní prostředky státního rozpočtu určené na přípravu a zajištění předsednictví České republiky v Radě EU

v roce 2022

Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil zpravodaj výboru posl. T. Doležal. Uvedl, že se jednalo o kontrolu hospodaření českého předsednictví a jednotlivých vládních orgánů, které se na něm podílely. Předsednictví ČR v Radě EU probíhalo od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022. Celkové náklady v závěru předsednictví činily 2,033 mld. Kč. Byly přibližně o 15 % nižší než plánované náklady (plánovaný rozpočet byl 2,4 mld. Kč). Největší část těchto výdajů připadlo na Ministerstvo vnitra, které nebylo ale subjektem této kontroly. Jednalo se o 545 mil. Kč. Úřad vlády ČR vynaložil 462 mil. Kč a Ministerstvo zahraničních věcí jako druhý kontrolovaný subjekt 451 mil. Kč. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ R. Rychnovský. Cílem této kontroly bylo prověřit, zda peněžní prostředky určené na přípravu i na zajištění a provádění předsednictví byly vynaloženy hospodárně a v souladu s právními předpisy. Tři základní oblasti kontroly tvořily plánování a čerpání rozpočtu, pořizování dodávek a služeb, včetně výběrových řízení, a dodržování podmínek personálního zajištění předsednictví. Celkový objem kontrolovaných peněžních prostředků činil 398 mil. Kč, z toho 331 mil. Kč bylo zkontrolováno v případě Úřadu vlády ČR a 66,7 mil. Kč v případě MZV. Jedná se o kontrolu cca 20 % podílu z celkově vynaložených prostředků. NKÚ kontroloval u Úřadu vlády ČR hospodárnost výdajů na vzorku osmi veřejných zakázek v celkové hodnotě 117,7 mil. Kč, u MZV na vzorku 11 veřejných zakázek v objemu 18 mil. Kč. V žádném z kontrolovaných případů NKÚ nezjistil nehospodárné použití peněžních prostředků ve významném rozsahu. Dále NKÚ kontroloval také čerpání výdajů na personální zabezpečení předsednictví. Bylo zřízeno 97 ad hoc dočasných systemizovaných míst v souhrnu na ÚV ČR a na MZV. Tato místa po skončení předsednictví byla zrušena. NKÚ nezjistil v této oblasti žádné významné nedostatky, stejně tak je nezjistil ani při kontrole plánování a vynakládání kontrolovaných peněžních prostředků na realizaci předsednictví. Dále zmínil jediné dva dílčí nedostatky, které NKÚ zjistil při své kontrole. Týkaly se dodržování právních předpisů a vnitřních podmínek kontrolovaných institucí. U ÚV ČR šlo o jedno porušení, a to zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy při pořízení technického vybavení a pronájmu prostor jedné akce předsednictví na Pražském hradě v celkové hodnotě 39 mil. Kč včetně DPH nebylo vypsáno výběrové řízení. ÚV ČR ve vypořádání připomínek argumentoval tím, že z důvodu časové tísně rozšířil rámcovou smlouvu na jinou akci v Kongresovém centru, která jí předcházela. NKÚ k tomuto uplatnil námitku, že nebyla přijata dostatečná opatření k zamezení opakování těchto nedostatků. MZV byl ze strany NKÚ vytýkán jeden nedostatek. Jednalo se o porušení právních předpisů při nákupu výpočetní techniky pro stálé zastoupení při EU v Bruselu, kdy MZV nevrátilo chybně vystavené faktury dodavateli, proplatilo je v plné výši cca 5,5 mil. Kč. NKÚ provedl také srovnání nákladů na předsednictví ČR a na dalších patnáct předsednictví v posledních deseti letech v přepočtu dle inflace, dle metodiky Eurostatu. Bylo zjištěno, že výdaje na předsednictví v případě ČR byly přibližně dvakrát vyšší ve srovnání s Bulharskem, ale třeba poloviční ve srovnání s Německem. Dle NKÚ se výdaje na české předsednictví pohybovaly těsně pod průměrem posuzovaných zemí EU (pozn.: jednalo se o vlastní šetření NKÚ na základě informací získaných z veřejně dostupných zdrojů).

V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. T. Doležal navrhl usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Tomáše Doležala a po rozpravě

I. bere na vědomí

kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/27 – Peněžní prostředky státního rozpočtu určené na přípravu a zajištění předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022 (dále jen „kontrolní závěr č. 23/27“),

stanovisko Úřadu vlády a Ministerstva zahraničních věcí ke kontrolnímu závěru č. 23/27, obsažené v části IV materiálu vlády ČR č. j. 238/25,

usnesení vlády ČR č. 488 ze dne 2. července 2025;

II. žádá předsedu vlády ČR, aby do 31. května 2026 předložil Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR informaci o tom, jakým způsobem Úřad vlády reagoval na doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu ohledně přijetí konkrétních nápravných opatření vyjádřené v připomínkovém řízení ke kontrolnímu závěru č. 23/27;

III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedu vlády a ministra zahraničních věcí.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 35 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 15.

7.

Sdělení předsedy, různé

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. J. Janda informoval členy výboru o tom, že:

jak již avizoval na minulé schůzi, je plánována společná zahraniční pracovní cesta Kontrolního výboru a Petičního výboru na Slovensko. Předpokládaný termín je ve výborovém týdnu v květnu ve dnech 13. – 15. 5. 2026 nebo v červnu 10. – 12. 6. 2026. Slovenská strana zatím nepotvrdila, ve kterém termínu delegaci přijme. Požádal členy výboru o návrhy na složení delegace. Vzhledem k tomu, že tuto zahraniční pracovní cestu musí schválit Organizační výbor, bude pravděpodobně potřeba po potvrzení termínu slovenskou stranou svolat krátkou mimořádnou schůzi nebo přijmout usnesení per rollam k této zahraniční pracovní cestě.,

dne 24. 3. 2026 se dopisem obrátil na generální ředitelku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových K. Arajmu se žádostí o zaslání aktuální informace o krocích, které Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových učinil od 11. 12. 2025, kdy byla ukončena poslední elektronická aukce, do 24. 3. 2026 v souvislosti s prodejem a s nakládáním s areálem zámku Štiřín. Jakmile obdrží odpověď, bude členy výboru informovat.,

všem členům výboru byla na stoly rozdána tabulka přehledu kontrolních závěrů, které ještě nemají zpravodaje, aby si mohli vybrat další kontrolní závěry ke zpravodajování.

8.

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. J. Janda navrhl, aby se příští schůze KV PS PČR konala ve středu 29. 4. 2026 od 9.00 hodin v Poslanecké sněmovně a výbor přijal usnesení následujícího znění:

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově předsedy výboru poslance Jakuba Jandy a po rozpravě

I. stanoví, že příští schůze Kontrolního výboru PS PČR se bude konat ve středu 29. dubna 2026 od 9.00 hodin v Poslanecké sněmovně;

zmocňuje předsedu výboru, aby stanovil pořad příští schůze Kontrolního výboru PS PČR.

S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 36 (9 pro; 0 proti; 0 se zdrželo) – viz příloha zápisu č. 1, str. 16.

Předseda výboru posl. J. Janda poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil šestou schůzi Kontrolního výboru PS PČR.

Schůze výboru byla ukončena v 12.05 hodin.

Zapsala: Kateřina Dvořáková

Dne: 13. dubna 2026

Za správnost: tajemnice výboru Marcela Hálková

Tomáš DOLEŽAL v. r.

Jakub JANDA v. r.

ověřovatel výboru

předseda výboru

Příloha č. 1 str. 1

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 9:01:32

hlasování

Schválení ověřovatele schůze

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Nepřihlášen

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 1, schůze č. 6, čas 9:01:32

Příloha č. 1 str. 2

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 9:02:52

2. hlasování, návrh

Schválení pořadu schůze

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nepřihlášen

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Nepřihlášen

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 2, schůze č. 6, čas 9:02:52

Příloha č. 1 str. 3

usnesení č. 30

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 9:38:01

3. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/09 - Peněžní prostředky státu určené na vybraná opatření proti daňovým únikům - usnesení 1.

Aktivně hlasovalo: 14

Pro: 14

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Pro

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 3, schůze č. 6, čas 9:38:01

Příloha č. 1 str. 4

usnesení č. 31

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 10:00:01

4. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/12 - Prostředky vybírané na základě zákona ve prospěch ZPMV ČR - usnesení 2.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Pro

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Nehlasoval

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 4, schůze č. 6, čas 10:00:01

Příloha č. 1 str. 5

usnesení č. 32

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 10:19:37

5. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/10 - Peněžní prostředky SR vynakládané MV na pořizování, skladování a vyřazování výstroje Policie ČR - usnesení 3.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 1

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Zdržel se

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 5, schůze č. 6, čas 10:19:37

Příloha č. 1 str. 6

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:06:56

6. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/22 - Peněžní prostředky SR a EU vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity

bod I. návrhu usnesení 4.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 6, schůze č. 6, čas 11:06:56

Příloha č. 1 str. 7

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:08:51

7. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/22 - Peněžní prostředky SR a EU vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity

bod II. návrhu usnesení 4.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 4

Proti: 0

Zdržel se: 8

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Zdržel se

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Zdržel se

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Zdržel se

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Zdržel se

Josef Váňa, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Zdržel se

Petr Vrána, ANO2011:

Zdržel se

ID hlasování: 7, schůze č. 6, čas 11:08:51

Příloha č. 1 str. 8

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:09:38

8. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/22 - Peněžní prostředky SR a EU vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity

bod III. návrhu usnesení 4.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 8, schůze č. 6, čas 11:09:38

Příloha č. 1 str. 9

usnesení č. 33

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:10:20

9. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/22 - Peněžní prostředky SR a EU vynakládané v souvislosti s přesunem těžiště psychiatrické péče do komunity

usnesení celek 4.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 9, schůze č. 6, čas 11:10:20

Příloha č. 1 str. 10

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:48:36

11. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a EU určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z OP Zaměstnanost 2014-2020

bod I. návrhu usnesení 5.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 11, schůze č. 6, čas 11:48:36

Příloha č. 1 str. 11

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:49:17

12. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a EU určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z OP Zaměstnanost 2014-2020

bod II. návrhu usnesení 5.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 4

Proti: 0

Zdržel se: 8

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Zdržel se

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Zdržel se

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Zdržel se

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Zdržel se

Josef Váňa, ANO2011:

Zdržel se

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Zdržel se

Petr Vrána, ANO2011:

Zdržel se

ID hlasování: 12, schůze č. 6, čas 11:49:18

Příloha č. 1 str. 12

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:49:59

13. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a EU určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z OP Zaměstnanost 2014-2020

bod III. návrhu usnesení 5.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 13, schůze č. 6, čas 11:49:59

Příloha č. 1 str. 13

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:50:35

14. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a EU určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z OP Zaměstnanost 2014-2020

bod IV. návrhu usnesení 5.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 14, schůze č. 6, čas 11:50:35

Příloha č. 1 str. 14

usnesení č. 34

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 11:51:16

15. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/21 – Peněžní prostředky státního rozpočtu a EU určené na soutěžní projekty podpory zaměstnanosti a adaptability pracovní síly z OP Zaměstnanost 2014-2020

- usnesení celek 5.

Aktivně hlasovalo: 12

Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Pro

Jakub Krainer, STAN:

Pro

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Nehlasoval

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Pro

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 15, schůze č. 6, čas 11:51:16

Příloha č. 1 str. 15

usnesení č. 35

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 12:04:18

16. hlasování, návrh

KZ NKÚ z KA č. 23/27 - Peněžní prostředky státního rozpočtu určené na přípravu a zajištění předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022 - usnesení 6.

Aktivně hlasovalo: 10

Pro: 10

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Nehlasoval

Jakub Krainer, STAN:

Nehlasoval

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Pro

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 16, schůze č. 6, čas 12:04:18

Příloha č. 1 str. 16

usnesení č. 36

Kontrolní výbor PS PČR 6. schůze 01.04.2026 - 12:09:20

17. hlasování, návrh

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru 8.

Aktivně hlasovalo: 9

Pro: 9

Proti: 0

Zdržel se: 0

Martin Baxa, ODS:

Nepřihlášen

Tomáš Doležal, SPD:

Pro

Jakub Janda, ODS:

Pro

Josef Kott, ANO2011:

Nehlasoval

Jakub Krainer, STAN:

Nehlasoval

Jiří Penc, ANO2011:

Pro

Jiří Pospíšil, TOP09:

Nehlasoval

Jan Richter, ANO2011:

Nepřihlášen

Olga Richterová, Piráti:

Pro

Petr Sadovský, ANO2011:

Nehlasoval

Lucie Sedmihradská, STAN:

Pro

Jiří Svoboda, ANO2011:

Pro

Josef Váňa, ANO2011:

Nepřihlášen

Jiří Vojáček, KDU-ČSL:

Pro

Otto Vopěnka, ANO2011:

Pro

Petr Vrána, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 17, schůze č. 6, čas 12:09:20