Zápis z jednání č. 3 (2/4)

1932615579863002025

10. volební období

ZÁPIS

ze 3. schůze rozpočtového výboru,

která se konala dne 19. listopadu 2025 od 9.00 hodin

v místnosti č. A 111 - Sněmovní sál Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

listopad 2025

Zápis ze 3. schůze rozpočtového výboru, která se konala dne 19. listopadu 2025 v Praze v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Přítomní poslanci: Bouška J., Činčila B., Demjanová J., Filipovičová J., Havránek J., Hebr V.,

Hrnčíř J., Jakob J., Krňanský V., Kovářová V., Munzar V., Murová J., Papajanovský J., Pařil P., Patková J., Pikora V., Plaga R., Samaš M., Sedmihradská L., Schillerová A., Svobodová V., Ševčík M., Turek L., Volfová J., Wenzl L., Záhoř M.

Středa 19. listopadu 2025

Schůzi zahájil předseda výboru posl. V. Pikora v 9.00 hodin, po skončení jednání Poslanecké sněmovny. Přivítal přítomné poslance a navrhl následující program dle pozvánky:

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 (sněmovní tisk 17) příprava na prvé čtení v Poslanecké sněmovně

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2025 (sněmovní tisk 9)

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (sněmovní tisk 2)

Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2023 (sněmovní tisk 22)

Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2024 (sněmovní tisk 23)

Sdělení předsedy, různé

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předseda výboru posl. V Pikora uvedl, že na prosbu pana guvernéra ČNB A. Michla, prosí poslance, aby se roční zprávy o výsledku hospodaření ČNB za rok 2023 a za rok 2024, body č. 4 a 5 vyňaly z programu schůze a zařadily na některou z dalších schůzí. Navrhl program dle upravené pozvánky a nechal o něm hlasovat. Proběhlo hlasování č. 1 s výsledkem (+23,0,1). Jmenný seznam v příloze. Program byl schválen.

1.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 (sněmovní tisk 17) příprava na prvé čtení v Poslanecké sněmovně

Předseda posl. V. Pikora předal slovo ministru financí Z. Stanjurovi, který návrh uvedl. SR vychází z predikce vývoje ekonomiky, kterou podpořil i výbor pro rozpočtové prognózy MF. Jedná se o realistický rozpočet, který sestavoval pro vládu premiéra Petra Fialy a je si jistý, že je to dobrý rozpočet. Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2026 se stanoví částkou 2 122 672 638 307 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 408 672 638 307 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 286 000 000 000 Kč a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o 3 600 402 134 Kč budou pokryty změnou stavu státního dluhu o 289 600 402 134 Kč. Příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny zejména z daní, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nedaňovými příjmy včetně příjmů kapitálových. Za nedaňové příjmy se považuje také podíl z výnosu cel, který podle práva EU zůstává ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem. A další. Výdaji státního rozpočtu jsou zejména výdaje organizačních složek státu včetně příspěvků státním příspěvkovým organizacím, které zabezpečují funkce státu, dotace a příspěvky krajům a obcím, státním fondům, dotace podnikatelským subjektům, nestátním neziskovým organizacím a výdaje související s dluhovou službou. Součástí výdajů státního rozpočtu jsou i odvody peněžních prostředků vlastních zdrojů EU. Hospodaření veřejných financí je v roce 2025 a 2026 ovlivněno pokračující konsolidací a nárůstem investic v oblasti dopravní infrastruktury a obrany. Ve výsledku bude fiskální politika nastavena neutrálně. S ohledem na legislativní nastavení podmínek výpočtu výdajových rámců by měly strukturální deficity klesat. Nicméně hodnoty strukturálního schodku vyžadované pro rok 2026 bylo dosaženo již v roce 2024. Na druhou stranu očekává, že vyšší výdaje na obranu umožněné únikovou doložkou a změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti, se strukturální saldo zhorší. Růst české ekonomiky se v roce 2024 obnovil. Letos by hrubý domácí produkt měl vzrůst o 2,1 %. V roce 2026 by česká ekonomika díky oživení soukromé investiční aktivity a pokračující dynamice spotřeby domácností mohla vzrůst o 2 %. Meziroční inflace se v dosavadním průběhu roku pohybovala téměř mezi 2,5 a 3 %. Předseda posl. V. Pikora uvedl, že pozval několik zástupců (vysokých úředníků) kapitol SR 2026 k jednání. Někteří se omluvili z jednání. Zástupce kapitoly SR MV E. Šustr: Problém vidí ve financování hasičů, dobrovolných hasičů, policejního sboru, záchranné letecké služby. Pro udržitelnost financí by bylo potřeba dalších cca 15,5 mld. Kč. Za kapitolu SR MD L. Hamplová uvedla, že především je problém se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI), kde chybí ze SR až 30 mld. Kč na dopravní infrastrukturu. Dále chybí peníze např. na zajištění železniční dopravy a dalších závazků. Předseda posl. V. Pikora se dotázal na transfery. Odp.: SFDI má své příjmy, daňové výnosy cca ve výši cca 36,4 mld. Kč. Dále transfery z MD ve výši cca 83,3 mld. Kč, dále na projekt „propojení Evropy“ peníze z EU ve výši 34 mld. Kč. Tj celkem cca 153 mld. Kč příjmů, ale SFDI potřebuje 190 mld. Kč. Rozdíl je tedy cca 40 mld. Kč. Zástupce kapitoly MPSV, který byl na jednání pozván, se omluvil. Zástupce kapitoly MMR E. Štěpánková: Prioritou kapitoly jsou dotace z EU a národní dotace. Proplácí se dotace na živelné pohromy. Spoluúčast je potřeba navýšit, není ve SR plně pokrytá. Chybí peníze na podporu dostupného bydlení. Podpora by mohla být dofinancována např. z emisních povolenek. Jednají s Národní rozvojovou bankou (NRB). Zástupci kapitol ministerstva zemědělství, zdravotnictví a spravedlnosti se omluvili z jednání. Zástupce kapitoly MŠMT P. Křeček uvedl, že situace je velmi složitá. Je potřeba navýšit rozpočet VŠ o 8%, regionální školství o 8%, výzkum a vývoj o 1%. Návrh SR je nižší než byl návrh MŠMT. Předseda Národní rozpočtové rady M. Hampl uvedl, že návrh SR na rok 2026 je stejný jako byl návrh, který vláda poslala do Sněmovny v 9 VO. Takže jeho připomínky jsou stále stejné. V mezičase upravil své stanovisko výbor pro rozpočtové prognózy MF. Výbor odsouhlasil navýšení příjmů o 20 mld. Kč. NRR si stojí za stanoviskem nedostatku peněz v SFDI. Dále hovořil o výjimce na financování dopravy v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, kdy 2% mohou být utraceny nad výdajový rámec. Obává se zneužití. O mandatorních výdajích by mohl též pohovořit. Všech těch připomínek se předseda posl. V. Pikora obává. Posl. A. Schillerová zmínila, že očekávané vyšší příjmy ve výši 20 mld. Kč jsou pravděpodobně za zavedení jednotného hlášení, možná příjem z EU. MF nemá ještě u jednotného hlášení vydán ani žádný formulář. Tím by se nechlubila. Na výdajové straně chybějí peníze nejen u SFDI, ale i na mandatorních výdajích MPSV. K tomu se vyjádřil posl. A. Juchelka, který uvedl, že v kapitole MPSV na mandatorní výdaje chybí cca 31 mld. Kč. SR počítá s poklesem nezaměstnanosti. Jak na to ministr MPSV přišel? Prognóza ČNB říká, že ekonomika neporoste. Dávka nemocničního pojištění je stejná, nerealistická. Kapitola je podrozpočtována. Posl. K. Tureček: V kapitole ministerstva zemědělství chybí peníze na kofinancování. Ministr financí Z. Stanjura uvedl, že při prvním čtení SR se v rozpočtovém výboru nikdy neprojednávaly kapitolní sešity. Sám všechny sumy kapitolních sešitů nezná, ale věří ministrům. Ministři původně chtěli až o 200 mld. Kč více, měl je dát? Výbor pro rozpočtové prognózy MF se vyjádřil kladně k vyšším příjmům a nemá proč výboru nevěřit. V prvním čtení SR v RV by se měly schválit pouze základní údaje rozpočtu. Jsou dvě možnosti dalšího pokračování: Buď schválit základní údaje rozpočtu či vrátit rozpočet k přepracování. Ministr financí Z. Stanjura ještě dodal, že SR nejsou jen kapitolní sešity, ale při sestavování se musí dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti. A rezerva je nulová. Bude-li tento zákon platit, bude těžké sestavit jiný rozpočet. Posl. K. Havlíček uvedl, že poprvé slyší, že něco jiného o kapitolních sešitech říkají ministři a něco jiného vysocí úředníci ministerstev. Hovořil o podfinancovaném SFDI. Ve SR nejsou připraveny pro SFDI finanční prostředky. Zástupkyně MD L. Hamplová uvedla, že se vede debata o prodloužení termínu uzavřených smluv. Posl. K. Havlíček zdůraznil, že v kapitole MD chybí až 48 mld. Kč. A na vědu a výzkum jsou potřeba 2 mld. Kč, a to pro kosmickou agenturu. Posl. V. Svobodová uvedla, že chybí 14 mld. Kč na dostupné bydlení v kapitole MMR. Též hovořila o SFDI. Uvedla, že se zdrží hlasování. Položila další otázky např. Jak MF zajistí výplaty nepedagogickým pracovníkům. Posl. A. Juchelka se vrátil ještě ke podfinanacované kapitole MPSV. Věnoval se i financování penzí. Dochází k nesouladu alokace finančních prostředků. Vyzdvihl i problematiku pěstounské péče, z jakých predikcí MF vychází? V kapitole chybí 6 mld. Kč. Dále se věnoval humanitárním dávkám, příspěvkům na péči. Národní rozpočtová rada letos u financování důchodů mlčí. Neví se, k čemu dospěla? Kde jsou peníze, které nešly na povodně a vláda je od Poslanecké sněmovny dostala? Posl. R. Plaga požádal o validaci kapitolního sešitu MŠMT. Chybí peníze vysokým školám. Některé investiční projekty budou muset být zastaveny. Regionální školství není plně pokryto. Co indexace škol? Posl. A. Vojtěch hovořil o situaci v sektoru zdravotnictví i zdravotních pojišťoven. Jsou tu nepokryté investice, např. na projekty roku 2026 v Motole, v Brně, v Masarykově onkologickém ústavu. Uváděl další příklady. Posl. Z. Schwarz Bařtipánová hovořila o čerpání prostředků z EU na povodněmi postižené regiony. Nejsou peníze na smlouvy, národní programy jsou sníženy o 1,5 mld. Kč. V programu rozvoje regionů zůstalo 620 mil. Kč. Zástupkyně MMR E. Štěpánková dodala, že je snížena podpora ohroženého území, podpora cestovního ruchu. Malé obce nejsou podporovány, Chybí peníze na živelné pohromy, na nájemní bydlení, na digitální Česko a další. Posl. J. Jakob uvedl, že rozpočtový výbor se nachází na jednání před prvním čtením SR v Poslanecké sněmovně. Toto jednání se týká příjmů, výdajů a salda SR. Kdyby bylo rozpočtové provizorium nic se nestane. Nová vláda si udělá nový rozpočet. Schválí-li rozpočtový výbor základní čísla tohoto SR, pak už to bude rozpočet Hnutí ANO. A ptá se budoucí vlády: „Bude se dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti?“ Dále ještě hovořil o jaderné elektrárně Dukovany a její notifikaci v EU. Posl. L. Metnar hovořil o chybějících investicích pro dobrovolné hasiče, chybí prostředky na cisterny. Zástupce MV E. Šustr vysvětlil přehled počtu uchazečů dobrovolných hasičů o nákupu cisteren a vysvětlil odkud tyto prostředky vzít. Posl. K. Tureček se věnoval kapitole ministerstva zemědělství. Hovořil o problematice strategického rozvoje venkova a jeho plánu. Chybí 6 mld. Kč. Co takto odstraňování škod po povodních? A co smluvní závazky EU. Uváděl příklady. Prostředky určené na odstraňování škod po povodních šly jinam. Velký problém tohoto kapitolního sešitu. Posl. J. Havránek uvedl, že RV v 1. čtení schvaluje jen příjmy a výdaje a schodek státního rozpočtu. Posl. V. Munzar uvedl, jestli se budou výdaje SR zvyšovat, je to cesta do pekla. Posl. M. Ševčík: Současná vláda v demisi je hrůzovládou s chybně orientovanou fiskální politickou. Předložený SR je tragikomický, neodpovídá realitě. Posl. J. Murová hovořila též o odstraňování povodňových škod. Objevuje se rozpor se stavebním řízením. Vypadá to na letitý problém. V rozpravě dále vystoupil s reakcí předseda NRR M. Hampl, uvedl, že jsou malá rada s kapacitou 12 lidí, nereagují na všechny kapitolní sešity. Problém s financováním důchodů rada nevidí. Naopak se zdá, že některé položky SR čerpají mnohem méně peněz, než mohou. Velké položky SR 2026 jsou správné. Zástupce MV E. Šustr se ještě věnoval dobrovolným hasičům a politickému rozhodnutí, jaké dotace budou zavedeny. Tento rok jsou všechny obce ve svých požadavcích na cisterny uspokojeny. Doporučuje alokaci peněz přesunout na rok 2027. Posl. L. Metnar upozornil, že v kapitolním sešitu MMR je alokováno 40 mil. Kč. Ministr financí Z. Stanjura uvedl, že alokace vidí jinak. Ke kapitolnímu sešitu MMR dále hovořila zástupkyně MMR E. Štěpánková, a to o regionálním rozvoji (částka je snížena), naopak neziskové organizace mají k využití nespotřebované výdaje částky, oblastem bydlení peníze chybí. Národní dotační systém se omezuje. Hovořila o Národním plánu obnovy, penězích z EU, o Národní rozvojové bance. Žadatelů o nájemní bydlení dle Státního fondu Podpory investic je hodně. Projekty jsou připravené. Ministr financí Z. Stanjura uvedl, že nikdo v přípravě SR nepochybil. Je přirozené, že stávající vládní koalice má jiný názor než budoucí vládní koalice. Debata mu připadá zvláštní. SR vláda připravovala před volbami a chtěla volby vyhrát a zdůraznil, že je to realistický SR. V rozpravě dále vystoupili další poslanci. Např. posl. J. Papajanovský, posl. J. Volfová, posl. R. Plaga, posl. K. Tureček, posl. M. Ševčík: SR není uskutečnitelný. Posl. A Schillerová uvedla, že v kapitolních sešitech chybí peníze, chybí tedy ve SR na rok 2026. Pracovala s částkou 83,6 mld. Kč, ale nyní po uvedení kapitolních sešitů sumu přepočítala na sumu 95,9 mld. Kč. Tyto peníze chybí. SR 2026 není pravdivý, úplný ani reálný. Není uskutečnitelný, a proto navrhuje přerušit toto jednání do pondělí 24. 11. 9.00 hodin. Posl. V. Kovářová uvedla, že u projednávání kapitolních sešitů měli být přítomni příslušní ministři. K čemu taková diskuze měla sloužit? Není typické vystavovat úředníky takovémuto jednání. MF nemůže jednat o SR nad rámec zákona o rozpočtové odpovědnosti. Nechce mást veřejnost. Ve SR peníze na mandatorní výdaje jsou. Posl. J. Jakob podal návrh na usnesení, a to tak, aby rozpočtový výbor vrátil vládě SR na rok 2026 k přepracování. Poté probíhala rozprava o tom, který návrh se bude hlasovat dříve.

Hlasováním č. 2 s výsledkem (+15,7,4) byl tento bod přerušen do pondělí 24. listopadu 9:00 hodin.

2.

Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2025 (sněmovní tisk 9)

Předseda posl. V. Pikora předal slovo nám. MF T. Holubovi: Ekonomika v 1. pololetí 2025 výrazně zrychlila tempo růstu a navázala na mírné oživení z předchozího roku. Hospodářský výkon brzdila slabá investiční aktivita a saldo zahraničního obchodu. Ekonomika se nacházela v prostředí záporné produkční mezery. Rozpočtový růst se očekává u většiny základních složek daní, nejvíce u výnosů daní z příjmů fyzických osob a DPH. Vyšší je i odhad příjmu z mimořádných daní, tj. daň z neočekávaných zisků. Výdajová strana SR počítá proti rozpočtu 2024 s čerpáním běžných výdajů vyšším o 39,5 mld. Kč a kapitálových výdajů vyšším o 65,5 mld. Kč. tj. + 35,5%. Na růst běžných výdajů měl vliv rozpočet MPSV. Rozpočet celkových příjmů po změnách k 30. červnu 2025 dosáhl 2100,2 mld. Kč, celkových výdajů 2341,2 mld. Kč a rozpočtovaný schodek zůstal nezměněn ve výši 241 mld. Kč. Běžný účet platební bilance v úhrnu za poslední čtyři čtvrtletí skončil v 1. pololetí 2025 v mírném přebytku. Zpravodajka posl. J. Murová se dotázala na to, z čeho jsou složeny daňové zisky? Je to např. z bankovních institucí či z energetických podniků a z dalších možností? Nám. MF T. Holub přislíbil poslat odpověď písemně. Po ukončené rozpravě podala zpravodajka posl. J. Murová návrh na usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 13 hlasováním č. 3 s výsledkem (+22,0,0). Jmenný seznam viz příloha.

3.

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (sněmovní tisk 2)

Předseda posl. V. Pikora předal slovo předsedovi NRR M. Hamplovi, který zprávu uvedl. Dle srpnové makropredikce MF by strukturální deficit měl v roce 2025 dosáhnout 1,7% HDP. Negativní šoky v podobě pandemie kovidu odezněly. Odkázal na kontext geopolitického vývoje, který s sebou přináší zvýšené výdaje na obranu nebo budoucích výdajů spojených s demografickým vývojem. Na konci roku 2024 dosáhl dluh sektoru veřejných institucí 3491,9 mld Kč. Negativní saldo hospodaření sektoru za rok 2024 činilo 117,2 mld. Kč. Graf viz str. 9 ve sněmovním tisku 2. Poměr dluhu sektoru veřejných institucí k HDP vzrostl meziročně o 1,1 p. b. a na konci roku 2024 dosáhl 43,3%. Pro rok 2025 se očekává míra zadlužení sektoru veřejných financí ve výši 44,2%.

Předseda NRR M. Hampl zároveň uvedl Aktuální stav českých veřejných financí, jejich předpokládaný vývoj a zprávu o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2024. Hovořil o ekonomickém oživení a pozitivních dopadech některých opatření ve fiskální politice, např. o konsolidačním balíčku a malé i velké důchodové reformě. To přispělo k nejlepšímu saldu hospodaření od roku 2019. Ekonomika se bude nadále přibližovat vyspělým zemím (např. Rakousku). Rozdíl v produktivitě se v průměru snižuje o 2,4% ročně. Vrátil se k důchodovému systému, kde uvedl, že počet starobních důchodců bude kulminovat v roce 2053. Rok 2061 bude na minimu v poměru salda důchodového systému k HDP. Příjmy sektoru veřejných institucí jsou stabilní. Dále se věnoval možnému nárazu na dluhovou brzdu. Zpravodaj posl. V. Krňanský uvedl, že chce věřit, že podklady, předložené rozpočtovému výboru, jsou uvěřitelné. Analýza vyjde taková, jaké se jí na vstupu zadají čísla. Hovořil o financích ve III. pilíři důchodového systému, s čím NRR počítá? Odp.: S III. pilířem důchodového systému nepracují, pouze s I. pilířem. III pilíř by musel být významnější, než v současnosti je.

Ke Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2024 bylo přijato usnesení č. 14 hlasováním č. 4 s výsledkem (+21,0,0). Jmenný seznam v příloze.

Ke Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (sněmovní tisk 2) bylo přijato usnesení č. 15 hlasováním č. 5 s výsledkem (+20,0,1). Jmenný seznam v příloze.

4.

Sdělení předsedy, různé

Předseda posl. V. Pikora neměl v tomto bodě žádné sdělení.

5.

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předseda posl. V. Pikora požádal o zmocňující usnesení, aby svolal 4. schůzi rozpočtového výboru podle přikázání návrhů zákonů Poslaneckou sněmovnou a dalších skutečností. Do otevřené rozpravy se nikdo nepřihlásil, a tak nechal o návrhu usnesení hlasovat.

Bylo přijato usnesení č. 16 hlasováním č. 6 s výsledkem (+18,0,3). Jmenný seznam viz příloha.

Tím byl program jednání vyčerpán. Předseda výboru posl. V. Pikora poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil jednání schůze ve 14.05 hodin.

Dne 25. listopadu 2025

Zapsal: Dája Havlíčková, Petr Jelínek

Miroslav SAMAŠ v.r.

ověřovatel

Vladimír PIKORA v.r.

předseda výboru