Zápis z jednání č. 5 (3/5)

1932615579863002025

10. volební období

ZÁPIS

z 5. schůze rozpočtového výboru,

která se konala dne 3. prosince 2025 od 9.00 hodin

v místnosti č. A 111 - hlavní jednací sál PSP Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

prosinec 2025

Zápis z 5. schůze rozpočtového výboru, která se konala dne 3. prosince 2025 v Praze v budově Poslanecké sněmovny.

Přítomní poslanci: Bouška J., Činčila B., Demjanová J., Filipovičová J., Havránek J., Hebr V., Hrnčíř J., Jakob J., Krňanský V., Munzar V., Murová J., Papajanovský J., Pařil P., Patková J., Pikora V., Samaš M., Sedmihradská L., Schillerová A., Svobodová V., Ševčík M., Turek L., Volfová J., Wenzl L., Záhoř M.

Omluvení poslanci: Kovářová V., Plaga R.

středa 3. prosince 2025

Schůzi zahájil předseda výboru posl. V. Pikora v 9:00 hodin. Přivítal přítomné poslance a navrhl zařadit na program schůze další dva body, a to rozpočtové opatření MŠMT a rozpočtové opatření ministerstva dopravy (za bod č. 5):

Zpráva o měnové politice – léto 2025 (sněmovní tisk 19)

Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2025 (sněmovní tisk 20)

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2024 (sněmovní tisk 21)

Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2023 (sněmovní tisk 22)

Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2024 (sněmovní tisk 23)

Rozpočtové opatření MŠMT

Rozpočtové opatření Ministerstva dopravy

Sdělení předsedy, různé

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předseda výboru posl. V. Pikora uvedl program dle navržené úpravy a nechal o něm nechal hlasovat. Proběhlo hlasování č. 1 s výsledkem (+18,0,1). Jmenný seznam viz příloha. Program byl schválen.

1.

Zpráva o měnové politice – léto 2025 (sněmovní tisk 19)

Předseda posl. V. Pikora předal nejprve slovo guvernérovi ČNB A. Michlovi, který představil svůj tým a uvedl, že se těší s nově zvolenými poslanci na spolupráci. Představil práci ČNB a uvedl některé úspěch, např. díky dohledu při řešení problému Sberbanky se podařilo klientům vrátit 90% vkladů. Uvedl, že v současnosti disponuje ČNB až 70 tunami zlata, což je nejvíce v historii ČNB. Zprávu o měnové politice pak uvedl zástupce ČNB J. Kubíček: Na srpnovém jednání bankovní rady zůstaly úrokové sazby beze změny, repo sazba zůstala na 3,5%. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. V současné době se inflace pohybuje v horní polovině tolerančního pásma. Měla by se snížit k úrovni 2%. Jádrová inflace je na 3% (tj. bez energií a potravin). Růst ekonomiky by letos i příští rok měl dosáhnout 2,6% HDP. Oživení je taženo spotřebou domácností, ta roste až o 3%. Trh nemovitostí zasahuje do spotřebního koše přes imputované nájemné. Globální ekonomika pokračovala též v solidním růstu. Avšak ve výhledu přetrvávají i značné nejistoty. Toto potvrdil zpravodaj posl. M. Ševčík: Zpráva reflektuje vývoj ekonomiky do července 2025. Je zpracována na vysoce profesionální úrovni. Ve zprávě jsou též popsána možná rizika české ekonomiky. Posl. V. Svobodová se dotázala na hypotéky, které by měly být spojené s prvním nákupem bydlení pro mladé lidi. Ovlivní to inflaci? A co plošné dotace na bydlení? Posl. A. Schillerová uvedla, že tato problematika patří od tzv. „prorodinného balíčku“ nové vlády, který by měl obsahovat i další prorodinná opatření. Posl. M. Ševčík k tomu vedl, že tato problematika nepatří k měnové politice a poslanci by se měli držet tématu. Guvernér ČNB A. Michl: Bude záležet na programovém prohlášení vlády, zatím četl jen návrh. Posl. A. Schillerová se dotázala na dopad při zavedení emisních povolenek ETS2 pro rok 2027 v ceně 57 euro za tunu CO2. Zástupce ČNB J. Kubíček: Pokud bude systém povolenek ETS2 opravdu zaveden od roku 2027, bude muset ČNB reagovat zvýšením sazeb. Zasáhne tedy do měnové politiky. Posl. A. Schillerová ještě uvedla, že v současnosti se emisní povolenka obchoduje v rozmezí 83 až 85 euro/t. Posl. V. Munzar se připojil k obezřetnosti ČNB. Bude-li vyšší schodek SR, jak obezřetná ČNB bude? Odp.: To je komplikované. Průběh úrokových sazeb závisí od skladby dodatečných výdajů státního rozpočtu. Stát je vždy největším dlužníkem. Ze začátku by to mohlo vést k vyšší poptávce. Průběh sazeb však nedokáže ČNB predikovat.

Bylo přijato usnesení č. 19 hlasováním č. 2 s výsledkem (+22,0,0). Jmenný seznam v příloze.

2.

Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2025 (sněmovní tisk 20)

Předseda posl. V. Pikora předal slovo viceguvernérovi J. Fraitovi: Hlavním zdrojem rizik pro finanční stabilitu je globální politická a ekonomická nejistota spojená zejména s obchodní politikou USA a pokračující válkou na Ukrajině. Bankovní rada rozhodla na základě vyhodnocení systémových rizik o ponechání procyklické kapitálové rezervy na 1,25%, plošné kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na 0,5% a horní hranici úvěrového ukazatele LTV (tj. ukazatel poměru výše hypotéky k ceně nemovitosti) na úrovni 80%. Parametr 90% je pro žadatele mladší 36 let financující si vlastní bydlení. Zvyšuje se podíl hypotečních úvěrů na nákup bytů jako investice, tedy druhé, třetí a další nemovitosti. Tyto úvěry mají rizikovější profil. Proto ČNB doporučuje bankovním institucím, aby u tohoto poskytování hypotečních úvěrů uplatňovaly přísnější standardy. Dále hovořil o slušné ziskovosti v podnikovém sektoru a růstu reálných mezd při velmi mírně rostoucí nezaměstnanosti. S tím souhlasil zpravodaj posl. B. Činčila. Uvedl, že většina zazněla od pana viceguvernéra. Rekapituloval, že bankovní rada ponechala procyklické kapitálové rezervy na 1,25%. Posl. A. Schillerová poděkovala za zprávu a dotázala se na problematiku realitního trhu. Co ovlivňuje tak vysoké ceny nemovitostí? Míra nadhodnocení cen je až 28%. Viceguvernér ČNB J. Frait: Míra nesouladu je technickou věcí z pohledu investora, který očekává výnos, protože do stavby nemovitostí investoval. Přibližné 25% nadhodnocení nám říká, že půjčit si peníze na nemovitosti, které se budou pronajímat, se nemůže vyplatit. Nadhodnocení je různé v různých regionech ČR. Posl. A. Schillerová: Bankovní úroky ve výši 3,5% jsou dost vysoké. Toto je jen konstatace, ale nemůže to mít negativní dopad na hospodářský růst? Guvernér ČNB A. Michl se nejdříve vrátil k historii výše bankovních úroků před kovidem. Sazby byly nízké. Žilo se tak, že se nevyplatilo šetřit a situace skončila nejvyšší inflací v historii. Při stanovování výše sazby se rozhoduje každý člen bankovní rady sám za sebe. Posl. A. Schillerová se ještě dotázala na to, zda bankovní rada neuvažuje o změně ukazatele LTV, tedy poměru úvěru a hodnoty nemovitosti. Ukazatel se pohybuje ve výši 80% a pro mladé lidi do 36 let je tento ukazatel 90%. Viceguvernér J. Frait: Ukazatel limitu 90% je přece jenom na hraně bezpečného úvěrování. Banky proto nevytvářejí žádný tlak na to, aby to bylo jinak. U ukazatele limitu 80% LTV na pořízení druhé, třetí a další nemovitosti nejsou problémy, protože klienti peníze mají.

Bylo přijato usnesení č. 20 hlasováním č. 3 s výsledkem (+23,0,0). Jmenný seznam v příloze.

3.

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2024 (sněmovní tisk 21)

Předseda posl. V. Pikora předal slovo viceguvernérovi J. Fraitovi: Při výkonu dohledu nad úvěrovými institucemi se ČNB u jednotlivých bank a družstevních záložen soustředila na vývoj kvality jejich úvěrových portfolií a udržování dostatečné úrovně kapitálu. ČNB se zaměřila na řízení rizika likvidity a stabilního financování dohlížených institucí. V dohledu pojistného sektoru se ČNB soustředila na vyhodnocení rizikového profilu a posuzovala finanční a solventnostní situaci. Důležitou oblastí dodržování povinností a pravidel je boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. ČR čeká kontrola ze strany Výboru pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz Rady Evropy (je známý pod zkratkou moneywal. Zpravodaj posl. P. Pařil poděkoval za kvalitně zpracovanou zprávu. Po letech spojených s vysokou inflací a napětím na trzích se situace částečně zklidnila. Nyní se hlavně ČNB soustředí na kvalitu úvěrových portfolií, kapitálovou vybavenost a řízení rizik. ČNB posílila dohled v oblasti ochrany spotřebitele. Dále ještě hovořil o licencování crowfundingové platformy a o aktivních účastech na mezinárodní úrovni. Dotázal se, jak zasáhly trh změny v penzijním připojištění (snížení státního příspěvku). Poprosil o komentář k likviditě penzijních společností. Viceguvernér J. Frait: Pokles penzijního připojištění není moc výrazný, ale není ani zanedbatelný. Sektor měl větší obavy. Dopad na instituce nebyl velký. Problematika bude předmětem dalších debat. Posl. J. Havránek se dotázal na to, kolik bylo vydáno licencí MiCA (tj. poskytovatel služeb kryptoaktiv podle evropského nařízení Markets in Crypto-Assets), které zavádí jednotný regulační rámec pro krypto firmy v EU. Tato licence je nutná pro subjekty jako kryptoměnové burzy, směnárny a poskytovatele služeb s kryptoaktivy. Viceguvernér J. Frait: Žádostí došlo na 250. Žádná licence nebyla dosud udělena. Pravděpodobně příští rok. Po ukončené rozpravě podal zpravodaj posl. P. Pařil návrh na usnesení, které bylo hlasováním přijato.

Bylo přijato usnesení č. 21 hlasováním č. 4 s výsledkem (+23,0,0). Jmenný seznam v příloze.

4.

Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2023 (sněmovní tisk 22)

Předseda posl. V. Pikora předal slovo zástupci ČNB J. Kubíčkovi: ČNB skončila v roce 2023 se ziskem ve výši 55,1 mld. Kč, který byl použit na snížení kumulované ztráty z minulých let. Hlavními výdaji byly úroky vkladů bank, tedy závazky vůči bankám v tuzemsku. ČNB umožňuje bankám uložit si na účty centrální banky svou přebytečnou likviditu. Náklady byly nižší než vliv výnosů ze správy devizových rezerv. Současně rostly ceny akcií i dluhopisů. Dopad kurzových rozdílů do hospodaření byl v průběhu roku proměnlivý, skončil se ziskem 38 mld. Kč. Na počátku roku rozhodla ČNB o nákupu zlata do státních rezerv proti zrušení čínského portfolia. Provozní náklady rostly pomaleji, než byla průměrná inflace. Poukázal na zlepšení organizace práce v ČNB. ČNB použila celý objem kladného výsledku hospodaření za rok 2023 na úhradu kumulované účetní ztráty z minulých let. Její výše se tím snížila na −432 mld. Kč, což představuje 13 % celkové bilanční sumy. Proces umořování ztráty bude pokračovat až do jejího úplného splacení. Toto potvrdil zpravodaj posl. J. Havránek. Do otevřené rozpravy se nikdo nepřihlásil, podal tedy návrh na usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 22 hlasováním č. 5 s výsledkem (+23,0,0). Jmenný seznam v příloze.

5.

Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2024 (sněmovní tisk 23)

Předseda posl. V. Pikora předal slovo zástupci ČNB J. Kubíčkovi: ČNB skončila v roce 2024 se ziskem ve výši 151 mld. Kč, který byl použit na snížení kumulované ztráty z minulých let. Za poslední dva roky se tato ztráta snížila o 210 mld. Kč, tedy na −277 mld. Kč. Dopad kurzových rozdílů do hospodaření skončil se ziskem 137 mld. Kč. Růst ceny zlata přinesl kurzový zisk ve výši 22 mld. Kč. Provozní náklady meziročně rostly o 1,3%, což představuje nejnižší hodnotu za uplynulou dekádu. Proces racionalizace vykonávaných agend a snížení počtu zaměstnanců přispěly k utlumení dynamiky růstu osobních výdajů, které vzrostly v roce 2024 meziročně o 0,5%. ČNB přechází na digitální formu komunikace, která zrychlí klientské služby. Zlepšila se dále i produktivita práce. Toto potvrdil zpravodaj posl. J. Havránek a uvedl, že rok 2023 i 2024 byl pro ČNB úspěšným rokem. Proběhl audit vykonávaných činností, racionalizace práce pokračovala tak, jako v roce 2023. Podal návrh na usnesení. Posl. L. Sedmihradská se dotázala na vklady obcí u ČNB. Obce disponují velkými úsporami. Zástupce ČNB J. Kubiček: Obce mohou a nemusí ukládat peníze u České národní banky. Mohou ukládat peníze i u komerčních bank. ČNB zajišťuje službu státní zprávě. Odkázal na plnohodnotný servis. Guvernér ČNB A. Michl uvedl, že toto je téma na jednání s budoucí ministryní či budoucím ministrem financí. Toto potvrdila posl. A. Schillerová Nejdříve hovořila o historii úspor obcí, hl. m. Prahy. A nakonec se dotázala, zda je nějaký horizont, kdy bude mít ČNB uhrazenu ztrátu? Guvernér ČNB A. Michl: Je to běh na dlouhou trať a letos očekává hospodaření ve ztrátě. Zástupce ČNB J. Kubíček to vidí na dekády. Posl. J. Patková se dotázala na přijetí ČR do eurozóny? V jakém horizontu to ČNB předpokládá? Odp.: V navrženém programovém prohlášení nové vlády vstup ČR do eurozóny. není uveden. Posl. P. Pařil se ještě dotázal na vývoj kurzu k euru. Odp.: Kurz je stabilní. Výhled cca 24,30 – 24,50 za euro. Po ukončené rozpravě nechal předseda posl. V. Pikora hlasovat o navrženém usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 23 hlasováním č. 6 s výsledkem (+23,0,1). Jmenný seznam v příloze.

6.

Rozpočtové opatření MŠMT - kapitola č. 333

Předseda posl. V. Pikora předal slovo zástupci MŠMT P. Křečkovi: RO se týká dofinancování regionálního školství. Bude pokryto částečně převodem z prostředků z jiných rozpočtových kapitol, a to 2,2 mld. Kč a 1 mld. Kč z významné oblasti vnitřních zdrojů MŠMT, celkem tedy 3,2 mld. Kč. Jedná se např. o snížení závazného ukazatele věda a vysoké školy, a výdaje vedené v informačním systému programového financování. Posl. V. Svobodová: RO chápe, ale vzít peníze z vědy a výzkumu, to se jí nelíbí. Odp.: Jedná se o investiční akci stavební fakulty ČVÚT, která se nestihla vysoutěžit. Ministerstvo bude podávat návrh vládě na prodloužení termínu investičního programu do konce roku 2028. Posl. A. Schillerová se dotázala, proč u takovéhoto přesunu peněz nepřijde na jednání RV pan ministr? Proč vláda nezajistila peníze v částce 3,2 mld. Kč na regionální školství ve státním rozpočtu? Z vědy a výzkumu se bere pouze 250 mil. Kč, odkud se vezmou další peníze? Proč MŠMT nejednalo s ministerstvem financí o navýšení prostředků tak, aby to nemusel řešit rozpočtový výbor. Hnutí ANO toto RO podpoří jen proto, aby nenechalo regionální školství bez peněz. Zástupce MŠMT P. Křeček uvedl některé zpřesňující položky a přislíbil poslat poslancům strukturu částek dodatečně. Většinou se jedná o investice, které se posouvají v čase. Jedná se i např. o úsporu na vládních stipendiích, o úsporu v důsledku vyššího zapojení rezervních fondů příspěvkových organizací. Od jara t.r. tuto problematiku řeší, ale vláda nerozhodla. Posl. M. Ševčík uvedl, že je šokován, že peníze se berou vysokým školám a při tom v kapitole chybí až 7 mld. Kč. O problematice se jedná od jara? To je diletantismus vlády. Zmínil ještě kapitolu MO, která byla navýšena. Udával příklady. Posl. J. Volfová se též podivila nad tím, že vláda řeší tuto problematiku od jara a až v listopadu schválila RO a žádá RV o přijetí žádosti. Jak to bude vypadat ve SR na rok 2026? Vláda to neřešila kvůli volbám do Poslanecké sněmovny? Odp.: Ministr MŠMT podal žádost o RO již před volbami a záměr vlády sám nezná. Posl. J. Murová: Když se letos peníze vezmou z investic, co bude v roce 2026? A co rok 2027? Děsí to i posl. M. Záhoře: Od února se o nedostatku peněz na regionální školství ví a nic se neděje. Posl. P. Pařil požádal zástupce MŠMT o přesnější doložení dofinancování z vnitřních úspor kapitoly. Zástupce přislíbil poslat. Posl. M. Ševčík uvedl, že kvůli lidem RO podpoří, i když s tímto způsobem financování zásadně nesouhlasí. Posl. A. Schillerová: Hnutí ANO si nebude brát regionální školství za rukojmí. A ministru financí je to jedno. Předseda posl. V. Pikora vyjádřil souhlas s posl. M. Ševčíkem i posl. A. Schillerovou. Po ukončené rozpravě nechal předseda posl. V. Pikora hlasovat o navrženém usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 24 hlasováním č. 8 s výsledkem (+24,0,0). Jmenný seznam v příloze.

7.

Rozpočtové opatření ministerstva dopravy – kapitola č. 327

Předseda posl. V. Pikora předal slovo ministru dopravy M. Kupkovi, který RO odůvodnil. Na rok 2026 jsou rozpočtovány určité akce v oblasti dopravní infrastruktury potřebné na zajištění obranyschopnosti země, a to ve výši 20 mld. Kč. V této souvislosti navrhuje úpravu ukazatele výdaje na obranu státu i v roce 2025. Konkrétně se jedná o navýšení dotace SFDI. Vyčlení se částka 8 mld. Kč obranných výdajů. Finanční prostředky budou použity na výstavbu dopravní infrastruktury související s obranou ve vlastnictví státu. Do salda SR tento výdaj nezasáhne. Jedná se např. o dálnici D11 z Turnova až na státní hranici s Polskem; o dálnici D5 - odpočívka Rozvadov, o modernizaci železničního uzlu Moravská Třebová. Posl. A. Schillerová uvedla, že toto RO Hnutí ANO podpoří. Dotázala se, proč se to řeší až nyní. Ministr dopravy M. Kupka: Ministerstvo dopravy reaguje na diskuzi států v rámci NATO. Otevřela se příležitost využívat v rámci obranných výdajů prostředky i na dopravní infrastrukturu a na další související služby. To dříve možné nebylo. Stavby již probíhají. Posl. A. Schillerová: Jde o soulad s potřebami NATO. Jsme tranzitní zemí. Ještě zmínila současné pokladní plnění a tam je uvedeno plnění výdajů na obranu asi 31,3%. A to je tristní. Posl. M. Samaš dodal, že se zvýšila hmotnost vojenské techniky, a proto je nutné upravit komunikace. Počítá se s tím ve SR na rok 2026? A co mosty a jejich životnost? Ministr dopravy M. Kupka: Snižují se počty mostů, které jsou ve vážném stavu. Mosty v gesci Ředitelství silnic a dálnic se dlouhodobě sledují a kontrolují. Jde o dlouhodobou systematickou práci. Přislíbil poslat poslancům RV seznam staveb, které budou potřebovat modernizaci. Po ukončené rozpravě nechal předseda posl. V. Pikora hlasovat o navrženém usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 25 hlasováním č. 9 s výsledkem (+24,0,0). Jmenný seznam v příloze.

8.

Sdělení předsedy, různé

Předseda posl. V. Pikora požádal poslance, aby ti, kteří tak ještě neučinili, předali vyplněný dotazník s okruhy zájmů, aby bylo možné co nejlépe zvolit zpravodaje k zákonům.

9.

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předseda posl. V. Pikora požádal o zmocňující usnesení ohledně programu jednání, a to dle přikázání návrhů Poslaneckou sněmovnou a dalších skutečností. Do otevřené rozpravy se nikdo nepřihlásil, a tak nechal o návrhu usnesení hlasovat.

Bylo přijato usnesení č. 26 hlasováním č. 10 s výsledkem (+23,0,1). Jmenný seznam viz příloha.

Tím byl program jednání vyčerpán. Předseda výboru posl. V. Pikora poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil jednání schůze ve 12.00 hodin.

Dne 8. prosince 2025

Zapsal: Dája Havlíčková, Petr Jelínek

Libor TUREK v. r.

ověřovatel

Vladimír PIKORA v. r.

předseda výboru