Zápis z jednání č. 2 (9/9)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 2. schůze výboru pro životní prostředí,

která se konala dne 21. ledna 2026 od 13:00 hod.

v místnosti č. K 49 - zasedací místnost výboru pro životní prostředí Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: Ivan Adamec, Petr Bendl, Jiří Bouška, Jan Bureš, Eva Fialová, Matěj Gregor, Petr Hladík, Monika Hubíková, Zdena Kašparová, Jiřina Klčová, Jana Krutáková, Helena Langšádlová, Irena Němcová, Bohuslav Niemiec, Berenika Peštová, Gabriela Svárovská, Martin Šmída, David Štolpa, Miroslav Žbánek

Omluveni: Ondřej Babka, David Pražák, Jan Síla,

Hosté: Vladislav Smrž, náměstek člena vlády, MŽP

Jiří Přech, ministerský rada, MŽP

Pavel Vlček, ředitel odboru kabinetu ministra, MŽP

NÁVRH PROGRAMU:

Zpráva o životním prostředí České republiky 2024 /ST 60/

Uvede zástupce Ministerstva životního prostředí

Zpravodajka poslankyně Eva Fialová

Nominace zástupců výboru do Rady Státního fondu životního prostředí

Zřízení podvýborů

Potvrzení platnosti usnesení výboru ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2024 – kapitola 315 a 348

Zpravodajka poslankyně Berenika Peštová

Různé

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Předsedkyně výboru Berenika Peštová zahájila 2. schůzi výboru pro životní prostředí. Přivítala členky a členy výboru, hosty a zástupce Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP). Upozornila, že jednání výboru je nahráváno, záznam a zápis budou zveřejněny na webových stránkách výboru. Upozornila také, že výbor je přenášen i videokonferenčně prostřednictvím streamu č. 5. Odkaz na stream zájemci mohou nalézt v aktualitách na výborových stránkách Poslanecké sněmovny. Předsedkyně navrhla stažení 2. bodu programu Nominace zástupců výboru do Rady Státního fondu životního prostředí, na základě žádosti MŽP. Předsedkyně se zeptala, zda má někdo návrh na doplnění programu.

Poslanec Petr Bendl uvedl, že doufá, že každý poslanecký klub bude mít svého zástupce v Radě Státního fondu životního prostředí (dále jen SFŽP). Není to placená funkce, je to kontrolní funkce, proto nevidí žádné překážky, které by tomu bránily. Doufá, že se předsedkyně pro výbor pokusí v tomto ohledu něco udělat.

Předsedkyně Peštová uvedla, že nominace podle jednacího řádu jsou v rukou ministra životního prostředí. Ona nemůže ovlivňovat nic. Záleží na tom, jak se ministr životního prostředí rozhodne, jak bude vypadat sestava. Souhlasila s poslancem Bendlem, že funkce je zadarmo. Funkce je spíš čestná, ale plně v gesci ministra životního prostředí.

Poslanec Bendl uvedl, že začátky jsou o vymezení nějakých parametrů. Opozice požaduje rozumné vztahy, tudíž určitě bude respektovat, že je to v gesci ministra. Dodal, že ministr by měl respektovat to, že je tady z vůle Sněmovny, nikoliv z vůle vlastní, tudíž by ten výbor měl reflektovat vzkaz panu ministrovi, že přece jenom bychom rádi, aby vstřícnost k výboru byla vzájemná. Určitě zase po výboru něco bude chtít. Jsou tady věci, na které budeme mít různý názor, ale jsou tady určitě věci, na kterých jsme schopni se dohodnout.

Poslanec Jan Bureš doplnil, že nejenom co se týče otázky Rady SFŽP, jde o neplacenou funkci, ale také jde o doporučující orgán. Ten orgán nemá žádnou rozhodovací pravomoc. Rozhodovací pravomoc má vždycky ministr. Funkce Rady SFŽP je doporučující, prochází materiály, které jsou jí předloženy, přijme k tomu nějaká stanoviska, ale to rozhodnutí je vždycky na exekutivě. Poslanec věří, že náměstek jistě toto poselství z výboru předá ministrovi.

Předsedkyně nechala hlasovat o návrhu programu, který je bez 2. bodu.

Hlasování o programu Hlasování č. 1: Pro 19 Proti 0 Zdržel se 0

SCHVÁLENÝ PROGRAM:

Zpráva o životním prostředí České republiky 2024 /ST 60/

Uvede zástupce Ministerstva životního prostředí

Zpravodajka poslankyně Eva Fialová

Zřízení podvýborů

Potvrzení platnosti usnesení výboru ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2024 – kapitola 315 a 348

Zpravodajka poslankyně Berenika Peštová

Různé

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Předsedkyně dále sdělila, že ověřovatelkou schůze bude poslankyně Zdena Kašparová.

Předsedkyně navrhla, aby hosté mohli vystoupit ke každému bodu jednou s příspěvkem maximálně dvě minuty. Protinávrh nezazněl, proto předsedkyně o vystoupení hostů nechala hlasovat.

O vystoupení hostů

Hlasování č. 2: Pro 19 Proti 0 Zdržel se 0

Předsedkyně omluvila poslance Jana Sílu, Ondřeje Babku a Davida Pražáka ze zdravotních důvodů.

1. Zpráva o životním prostředí České republiky 2024 /ST 60/

Předsedkyně otevřela 1. bod 2. schůze výboru, přivítala zástupce MŽP a požádala je o úvodní slovo.

Náměstek člena vlády MŽP Vladislav Smrž představil Zprávu obecněji. Uvedl, že Zpráva je předkládaná každý rok na základě zákona 123 z roku 1998 o právu na informace o životním prostředí. Slouží jako nástroj výkonu státní správy, slouží veřejnosti. Je otevřená k dispozici na webových stránkách ne MŽP, ale rezortní organizace CENIA a jsou tam všechny zprávy i z historie. Zpráva zároveň slouží jako monitoring plnění Státní politiky životního prostředí 2030 (dále jen SPŽP). Struktura Zprávy kopíruje strukturu SPŽP. Nově se nepředkládají a nezpracovávají zprávy o životním prostředí za jednotlivé kraje. Ty zprávy jsou integrovány do předkládané Zprávy o životním prostředí, prostřednictvím konkrétních jednotlivých indikátorů ne všech, ale vybraných, které jsou potom představeny v tom krajském detailu, nejen v tom celostátním. Je to krok správným směrem, protože omezuje administrativní zátěž a integruje všechny informace do jednoho balíku. Čtenář a zájemce o informace o životním prostředí, se toto dočte v jednom dokumentu.

Ministerský rada MŽP Jiří Přech potvrdil, že kapitoly Zprávy kopírují SPŽP. Tvoří je Životní prostředí a zdraví, Klimaticky neutrální oběhové hospodářství, Příroda a krajina. Navíc obsahuje kontextuální kapitoly, které se přímo nevážou na strategické cíle SPŽP, ale jsou relevantní a důležité. Jsou to Planetární meze, Názory a postoje české veřejnosti, projevy změny klimatu na území Česka a Financování ochrany životního prostředí.

První kapitola kontextuálně na začátku Projevy změny klimatu, ten obrázek je jednoznačný. S tím, jak se mění klima na planetě, tak roste i průměrná teplota vzduchu v Česku a roste docela významně. Je to zhruba 0,35 stupňů za dekádu. Může se zdát, že to není příliš rychlá změna, ale od šedesátých let je to třeba 2,3 stupně, takže je to rychlejší než globální průměr. Zdá se, že to není moc, ale kdybychom to vzali jako počasí podle výškových pásmem, tak je to posun o 300 výškových metrů níže.

U kapitoly Emise skleníkových plynů, je z obrázku zřejmé, že emise skleníkových plynů České republiky klesají. Klesají tím způsobem, že směřujeme i ke splnění cíle snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. To je primárně způsobeno tím, že se přechází od fosilních zdrojů v energetice.

Oblast, kde se nesnižují emise skleníkových plynů, ale naopak se zvyšují, je doprava. S tím, jak doprava roste, roste i spotřeba paliv, rostou emise skleníkových plynů. Rozvoj čisté dopravy nebo dopravy s alternativními palivy je celkem dynamický. Za poslední roky se vždycky zdvojnásobuje počet registrovaných vozidel s alternativním pohonem, ale rozhodně to nevyrovná ten nárůst spotřeby paliv.

Kapitola Znečištění vod má obrázek smíšený. Je pravda, že od devadesátých let došlo díky výstavbě čistíren odpadních vod ke snížení vypouštění znečištění zhruba o 90–98 % pro různé látky. Od roku 2005 je to 31 % pro dusík a 13 % pro fosfor, což je zásadní. V posledních 5 letech pozorujeme spíše stagnaci. Souvisí to i s tím, že u velké části obcí nad 4000 ekvivalentních obyvatel jsou vybudované čistírny odpadních vod. Očekává se, že s implementací směrnice o čištění městských odpadních vod, která to snižuje na tu hranici na 1000 ekvivalentních obyvatel, by vypouštění znečištění mohlo dále klesat. Vůbec se nesnižuje plošné znečištění ze zemědělství, kdy vlastně tím, jak se snižovalo to znečištění z bodových zdrojů, je čím dál tím významnější. Kvalita vodních toků a obecně i podzemních vod není vyhovující. ČR je jedním ze států v Evropě, který má významné znečištění spodních vod, dusičnany a samozřejmě i pesticidy ze zemědělství.

Nejpozitivnější závěr Zprávy je snižování znečištění ovzduší. Znamená to, že směřujeme ke splnění národních emisních závazků znečišťujících látek do roku 2030. To má významně pozitivní dopad například na zdraví obyvatel, kdy zdravotní dopady související se znečištěním ovzduší se snížily od roku 2005. Za 20 let jsou ty zdravotní dopady poloviční.

Hluková zátěž a světelné znečištění se nesnižují. Úrovni hluku, která může být riziková pro lidské zdraví, je vystaveno u nás zhruba půl milionu obyvatel. Což vychází ze zvukového mapování. Zásadní faktor pro tuhle expozici je silniční doprava, která narůstá a s tím narůstá i ta expozice. Místně pomáhá, když se buduje protihluková ochrana. To má významný dopad pro zasažené lokality, ale obecně expozice se nesnižuje. Narůstá světelné znečištění, které má také negativní dopady na lidské zdraví i na druhy a přírodu obecně.

Přechod na oběhové hospodářství sděluje pozitivní zjištění, že klesá materiálová náročnost naší ekonomiky. To znamená, že s těmi materiály, které vstupují do naší ekonomiky, jsme schopni vyrobit větší hodnotu. V posledních letech se zvyšovala i míra cirkularity ekonomiky. To znamená množství druhotných materiálů, v těch vstupech do výroby, je to zhruba na 12 %. Tohle číslo platí pro celou Evropu. Co se týče Evropské unie, tak tam se to zvedlo za 10 let asi o 1 %. Obecně je vnímán jako neúspěšný sektor z hlediska cirkularity ekonomiky. V Česku dominuje využívání odpadů, to znamená, že většina odpadů se využije materiálově nebo energeticky. Nicméně graf neplatí pro komunální odpady, kde zhruba polovina komunálních odpadů končí na skládkách. Takže to vypadá, že nesměřujeme ke splnění cíle 10 % skládkování do roku 2035.

Tlak na krajinu se nesnižuje. Od roku 2000 ubylo v Česku zhruba 4 % zemědělské půdy, která je nenávratně ztracena. Každý rok dochází k významným ztrátám způsobeným erozí půdy, čímž přicházíme o úrodnost půdy a samozřejmě to má vliv i na kvalitu povrchových vod, kdy se srážkami dostávají právě hnojiva a pesticidy do vodních toků. Expozice erozi se zhoršuje i díky změně klimatu, kdy po obdobích sucha nastávají intenzivní srážky, které erozi umocňují.

Lesy se proměňují. To souvisí s útlumem kůrovcové kalamity, která je také projevem změny klimatu. Sucho a prodlužující se vegetační sezóna měly neblahý vliv na smrkové monokultury. Kalamita vyvrcholila v roce 2020, už je v podstatě za námi a dochází k rozsáhlé obnově zasažených lesních porostů. Stoupá podíl listnáčů v rámci obnovy, což je pozitivní a zvyšuje to odolnost lesů. Velmi pozitivní je, že po kůrovcové kalamitě se zvyšuje podíl přirozené obnovy oproti té umělé, tedy vysazování stromů. V roce 2024 byla rekordní hodnota 30 % přirozené obnovy na celkové obnově. Ale pořád platí, že lesy jsou ohroženy změnou klimatu a jejich celkový zdravotní stav se nelepší.

Ztrácíme biologickou rozmanitost. Nejvíc se to projevuje na ptačích populacích. Existují data pro každý rok od roku 1982. Nastal pokles o 11 % v celkovém počtu ptáků. U ptáků zemědělské krajiny je to skoro 50 %. Tam je vidět, že zemědělské hospodaření má velmi negativní vliv na ptačí populace a biodiverzitu obecně tím, že přicházíme o stanoviště. Zhruba 3/4 evropských druhů, jsou v nepříznivém stavu a u stanovišť je to ještě horší. Tam je v dobrém stavu zhruba pětina. Dílčí úspěchy v biodiverzitě, lze sledovat u populací ohrožených druhů chráněných území díky managementu. Česká republika si vzala za cíl zvyšovat dozor chráněných území. Na obrázku je Lom Československé armády, nová národní přírodní památka, kde je nový přístup vidět v rekultivacích po těžbě, kdy to území je velmi rozmanité, členité, jsou tam různé tůně a podobně. Bylo tam nalezeno 267 ohrožených druhů. Je to nový přístup, kdy se pomocí přirozené obnovy nechá to území ladem a zachováme tam tu biodiverzitu, která tam nyní je.

Předsedkyně poděkovala zástupcům MŽP za přednesení Zprávy o životním prostředí České republiky 2024 a požádala zpravodajku o přednesení zpravodajské zprávy.

Zpravodajka Eva Fialová doplnila, že zpráva byla schválena vládou dne 27. listopadu 2025 a Poslanecké sněmovně byla doručena 11. prosince 2025. Materiál nemá přímý dopad na státní rozpočet, ani na rozpočty krajů a obcí.

Uvedla, že hlavní sdělení a klíčové závěry celé Zprávy rozdělila do základních okruhů, což je Klimatická změna a extrémy, kdy rok 2024 byl nejteplejším rokem od roku 1961. Výrazně se projevil nárůst extrémních jevů, zejména v podobě horkých vln, přívalových srážek a následně povodní. Především v září roku 2024. Dalším klíčovým tématem jsou Emise a energetika, kdy dobrý směr je, že emise skleníkových plynů v České republice poklesly oproti roku 1990 o 47 %, tím pádem Česká republika směřuje ke splnění cíle, snížit o 50, 5 % do roku 2030. Pozitivní roli v tomto hraje energetická účinnost a změna struktury vytápění domácností. Přičemž zpravodajka v diskuzi položí otázku, jakým způsobem je MŽP dále připraveno a jaké kroky v tom bude dále podnikat. Naopak doprava zůstává problematickým sektorem v rámci struktury samotných emisí. Je to dlouhodobý problém ovzduší, kdy kvalita ovzduší se zlepšuje, nicméně přetrvává problém s benzo[a]pyrenem (BaP) v důsledku lokálního vytápění domácností. Zpráva potvrzuje nutnost pokračovat v programech výměny nevyhovujících kotlů. Kvalita povrchových vod se dlouhodobě zlepšila, ale v posledních letech stagnuje. Přetrvává problém difuzního znečištění ze zemědělství, zejména u podzemních vod. Otázkou je, jaká jsou srovnání s ostatními zeměmi v Evropské unii, jak si na tom stojíme, což Zpráva neříká. Září 2024 přineslo extrémní povodně, které znovu otevřely otázku připravenosti území a retenčních opatření. V oblasti Přírody a krajiny pokračuje úbytek biodiverzity, zejména u ptactva v zemědělské krajině. Stav půdy zůstává problematický. Vysoká je míra zornění, eroze a degradace. Pozitivně lze hodnotit stabilizaci kůrovcové kalamity a obnovy lesů, přesto zdravotní stav lesních porostů zůstává neuspokojivým. Z pohledu zpravodajky je Zpráva odborně, kvalitně a datově silný a přehledný dokument, který poskytuje relevantní obraz o stavu životního prostředí v České republice. Současně je však zřejmé, že některé pozitivní trendy jsou výsledkem dlouhodobých investic a strukturálních změn. Negativní jevy, zejména v oblasti extrému počasí, dopravy, krajiny však přetrvávají a zpráva o životním prostředí za rok 2024 potvrzuje, že v některých oblastech se situace zlepšuje, ale zároveň ukazuje na narůstající dopady klimatických extrémů a dlouhodobé problémy v krajině. Dle zpravodajky je Zpráva důležitý podklad pro další rozhodování. V závěru zpravodajka uvedla, že bude navrhovat usnesení, kde pouze výbor bere Zprávu životního prostředí na vědomí a nebude žádat, předsunout ji na projednání na plénum Poslanecké sněmovny. Zpravodajka avizuje, že se následně přihlásí do diskuze a zeptá se MŽP na pár dotazů.

Předsedkyně poděkovala zpravodajce za Zprávu a otevřela obecnou rozpravu.

Zpravodajka Fialová vznesla několik dotazů. První se týkal tématu Klimatická změna a extrémy. Ve zprávě se uvádí, že rok 2024 byl nejteplejším rokem od roku 1961, ale není uvedeno ve Zprávě, z jakých příčin tomu tak je. Dle poslankyně, v roce 2025 a 2026 prožíváme malinko jiný extrém, proto si není jistá, jestli je to s tím oteplováním až taková pravda. Z jakého pohledu byla ta čísla tak vysoká? Podobná čísla v době horek a přetrvávajících veder byla i v roce 2003, 2018, která jsou ve Zprávě uvedena. Můžeme jen odhadovat, proč tomu tak bylo.

Další dotaz zpravodajky byl, jakým způsobem bude MŽP pracovat s výstupy Zprávy při nastavování priorit dotačních programů. A pak další dotaz, jakým způsobem bude docházet k mezirezortní spolupráci mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství (dále jen MZe). Kde se Česku dlouhodobě nedaří, je zlepšování stavu půdy a krajiny, stavu lesů a tam musí docházet k určité, komunikaci a nastavování jednotlivých pravidel. Pak je možné se bavit o pozemkových úpravách a dalších jiných věcech, které ovlivňují stav, jak podzemních vod, tak samotnou erozi půdy.

Ke stavu emisí zpravodajky uvedla, že jejich zdrojem jsou detekovány domácí topeniště. Zde byla dobře nastartována, výměna kotlů, i to zaznělo v její správě. Poslankyně se proto zajímala, jestli se neuvažuje znovu přidávat taková opatření, aby došlo k výměně těch nejstarších kotlů, která jsou pro běžného občana ekonomicky dostupná, ne jít cestou drahých tepelných čerpadel nebo dalších věcí.

Ohledně dopravy zpravodajka uvedla, že základním problémem jsou stará auta na silnicích. A pokud tady bude zaznívat, jít cestou elektromobility, tak to není cesta pro obyčejného člověka. Ten si nemůže dovolit koupit drahý elektromobil. Jestli v tomto směru se budou dělat nějaká opatření, aby došlo k výměně současných starých automobilů na silnicích.

Předsedkyně Peštová chtěla doplnit svoji kolegyni. Co se týče dopravy, stáří vozového parku v ČR se pohybuje kolem 17 let. Není dobrým řešení, hromadně tlačit občany do elektromobilů, protože na to nemají.

K problematice pesticidů předsedkyně uvedla, že Česká republika je jedna ze zemí, které na hektar používají nejmenší množství pesticidů Je to přibližně 1,3 kilo na hektar. Třeba Francie, má tři kila na hektar, Nizozemí má skoro čtyři kila na hektar. Čeští zemědělci se chovají disciplinovaně, přesto ty hodnoty nedosahují toho, co by si MŽP představovalo.

Poslanec Miroslav Žbánek jako člen představenstva vodohospodářské společnosti, která zásobuje 160 000 obyvatel na Olomoucku, každý rok předkládá výroční Zprávu o stavu surové vody. Posledních 10–14 let, je součástí té Zprávy silné riziko obsahu pesticidů, které už v některých zdrojích dokonce přesáhly limity. Nemáme problém se specifickými polutanty, nemáme problém s mikrobiologií ve vodě, ale s pesticidy. Je zřejmé, že se ve vodě rezistentně zdržují nějakou dobu. Poslance zajímá, zda otázka kvality surové vody a její následná distribuce zůstane věcí vodárenských společností, potažmo obcí, nebo zda se stát zaměří na tu poměrně drahou úpravu surové vody, aby se zamezilo nárůstu pesticidů. V zemědělských oblastech jsou, nejvíce ohrožené zdroje. Je otázkou, zda na to bude MŽP myslet, protože zatím se specifické dotační tituly zaměřovaly na kvalitu povrchových vod, čističky a podobně. Otázka kvality a dostupnosti surové vody začíná být velký problém. Zejména v intenzivně obhospodařovaných zemědělských oblastech se dostáváme na hranici dostupnosti. Ministerstvo v minulosti připravovalo monitoring čerpání povolených a reálných odběrů z těch zdrojů. Byla tady snaha ministerstva omezovat povolené kapacity ze zdrojů, čemuž na jednu stranu rozumí, na druhou stranu, pakliže by to měla být do budoucna nějaká větší státní politika, tak to významně ovlivní v regionální rozvoj. Zejména v metropolích to může znamenat zastavení jakékoliv růstové kapacity hospodářské, bytové a podobně. Surová voda by měla začít významně akcentovat jako téma pro nejbližší roky a pro nějakou přípravu na možné změny, které budeme chtít chystat, ať už legislativně nebo naopak v podpoře investic do úpravy surové vody.

Poslanec Petr Bendl uvedl, že Česka republika má, co se týká využití pesticidů na hektar, jedno z nejnižších v Evropě. Neporovnáváme ale množství pesticidů ve vodách, my porovnáváme množství pesticidů na půdě, a to je rozdíl. Do Česka nic neteče, všechno máme svoje, tudíž proto nás zajímají pesticidy ve vodních zdrojích, a proto se jim máme věnovat víc a máme vést debatu se zemědělci, do jaké míry vůbec pesticidy používat, protože si tím ničíme kvalitu vody. Bude to stát obrovské peníze, až tu vodu budeme muset čistit. Nepoměřujeme tedy dvě stejné věci. Pokud se budeme bavit o kvalitě vody, pak bychom měli vidět, kolik pesticidů máme my ve vodě a kolik pesticidů mají ve vodě ti, kterých se to týká. Mají to štěstí, že jim teče voda z hor, kde se pesticidy tolik ve vodě neobjevují. Zemědělci se bojí snižování konkurenceschopnosti.

Ztráta orné půdy 4 %, to je pravda, ale to, že ubývá orné, se v tom trošku skrývá i to, že přibývá na rozdíl jiných zemí v Evropě lesní půdy a přibývá trvalých travních porostů. To je určitě pozitivní zpráva, která by se tam měla taky promítnout. Není to jenom o ztrátě orné půdy, ale někde se mění kvalita, jak jdeme podporou živočišné produkce. Začínají vznikat trvalé trávní porosty, což je z hlediska erozí určitě důležité. Poslanec vyzval ministra, aby někdy přišel představit své priority v oblasti životního prostředí a případně se k těmhle věcem vyjádřil. Dochází k tomu, že ztrácíme kvalitní půdu, nejenom vodní erozí, ale také větrnou erozí. Poslanec Bendl zmínil, že se k němu donesl záměr, předělat anti-erozní vyhlášku. Tahle je údajně nevyhovující, že není potřeba tak silně chránit půdu a podobně. Proto si myslí, že by bylo dobé, aby ministr výboru řekl, co má v téhle oblasti za zájem a představil priority. Navrhnul usnesením výboru požádat, aby na některém z příštích jednáních ministr představil své priority a řekl, co chce v oblasti životního prostředí prosazovat, co jsme schopni ovlivnit a jaké bude naše fungování uvnitř Evropy v téhle té oblasti.

Poslanec Bendl doplnil ohledně hluku, že v oblasti zdravotnictví je vyhláška, která se staví k jednotlivým dopravním stavbám rozdílně. Stavby, které byly postaveny do roku 2006, kolaudovány někdy před 20 lety, mají jiné hlukové normy než stávající. V řadě měst a obcí, kterými prochází dálnice, nebo komunikace první třídy, kde je vysoký hluk, a v průběhu let tam dopravní zátěž výrazným způsobem narostla, ale vzhledem k tomu, že jsou to stavby kolaudované kdysi, tak se na ně už nevztahují přísnější hlukové limity. Ti lidé jsou nepříčetní. Předchozí parlament to nebyl schopen prolomit. Třeba se to povede teď. Poslanec uvedl, že v tom bude pomáhat, protože není možné myslet si, že někdo má jiné uši. Zjednodušeně řečeno, podle toho, kdy byla stavba kolaudována. Stálo by za to, bavit se s Ministerstvem zdravotnictví (dále jen MZ) a následně asi s Ministerstvem dopravy (dále jen MD), protože to na základě toho, že neporušuje parametry, není ochotno dělat protihlukové stěny v jednotlivých oblastech tak, aby bránily navyšování hluku za ta léta.

Materiál je dle poslance dobře zpracovaný a vhodný k diskusi. Dává přehled o tom, co se v konkrétních oblastech děje. Přes pozitivní věci není důvod k nadšení. Bylo by vhodné se na některých věcech napříč politickým spektrem dohodnout, co s tím.

Náměstek Smrž uvedl, že se pokusí postupně odpovědět na všechny dotazy. Ohledně informace ve Zprávě o životním prostředí, že klima se v České republice otepluje dvakrát rychleji než globální klima, tak ta informace není asi úplně přesně formulována, nicméně není nepravdivá. Vývoj globálních teplot se měří jako výpočet jednoho čísla na celé zeměkouli. Protože severní polokoule má více pevniny, méně moře, tak logicky to oteplování na severní polokouli je o malinko jiné než na té jižní polokouli. Jižní polokoule je ochlazována moři. Nejen v České republice, ale na celé severní polokouli, je vyšší nárůst teplot právě proto, že je tam pevnina. Důvody oteplování náměstek Smrž nezná, jenom se snaží vysvětlit, proč se ČR otepluje rychleji, než je globální průměr.

Na otázku, jestli zpráva slouží jako nástroj pro nastavování dotačních programů odpovídá ano. Existuje SPŽP 2030. Zpráva slouží k monitoringu a pokud se někde odchylujeme významně nebo máme priority v nějaké oblasti, tak samozřejmě dotační nástroje jsou k tomu, abychom směřovali k splnění těch cílů, ke zlepšování životního prostředí. Dotační tituly jsou poplatné i programovým prohlášením jednotlivých vlád. Tak, jak se vlády mění, priority reflektují více zájmů, ale Státní politika životního prostředí je vrcholný dokument, který směřuje k těm cílům v roce 2030.

Programy na adaptační opatření v krajině a zadržování vody, běží kontinuálně už několik let. Z Národního programu Životní prostředí je výzva číslo 19 s alokací 3 mld. Kč otevřená 30. 9. na přírodě blízká protipovodňová opatření, jeden příklad. Druhý příklad, výzva 104, podpora přírodě blízkých opatření v krajině a sídlech s alokací 330 mil. Kč do 30. 6. 2026, to znamená, že výzvy jsou. Opatření po povodních v září 2024 jsou dvojího druhu. Jsou to opatření přírodě blízká, která do velké míry slouží i jako adaptace nejen pro zadržování vody v krajině, ale mají další efekty. Dalšími opatřeními jsou vodní nádrže a tam dochází ke koordinaci MŽP a MZe, protože v oblasti hospodaření s vodami, stejně jako hospodaření s půdou, máme sdílené kompetence.

Náměstek dále odpovídal poslanci Bendlovi ohledně půdy. Antierozní vyhláška byla připravená už možná pět let zpátky, společně s MZe. Pravděpodobně dojde k mírným změnám z toho důvodu, že máme v platnosti novou evropskou směrnici o monitoringu půd. ČR musí na transpozici té směrnice reagovat. A antierozní vyhláška je dobrý nástroj, jak toho využít.

Stav emisí znečišťujících látek z pohledu ovzduší a jak dál s Novou zelenou úsporám. Vzhledem k tomu, že Nová zelená úsporám je dobrý program, běží několik let, nicméně ty dotace, tak, jak byly nastaveny v nedávné době, tak byly poměrně štědré na to, kolik máme zdrojů. Proto došlo k tomu, že velká část těch zdrojů byla vyčerpána. Ministr Hladík v únoru vyhlašoval nové kolo Nové zelené v loňském roce, které se po devíti měsících vyčerpalo. Bylo předpokládáno 12 miliard, vyčerpalo se 18. Následně byla Nová zelená zastavena z toho důvodu, že došly zdroje, které byly na to alokovány. V současné době se na MŽP spolu se SFŽP intenzivně bavíme o tom, jak nově přistoupit k Nové zelené, tak, aby to reflektovalo to, že je v současné době nedostatek zdrojů. Aby dotační podmínky reflektovali tuto skutečnost a zároveň to byl program, který bude fungovat dlouhodoběji. Bude predikovatelný a bude dávat jasnou informaci do trhu obyvatelům, jakým způsobem budou moct čerpat. Náměstek souhlasí, že tepelné čerpadlo není řešení pro všechny domy a pro všechny obyvatele. Diskuze k tomu probíhá a závěry ještě nejsou jasné. Zdroje souvisí i s ETS II, kterou považuje za Pandořinu skříňku. V minulých obdobích MŽP hojně podporovalo obyvatele, ať si vyměňují staré kotle na uhlí jinými kotly na uhlí s vyšší emisní třídou, pak se eliminovaly uhelné kotle, zůstaly plynové kotle, pak se z toho vyhodily plynové kotle, zůstala plynová čerpadla a v podstatě, kdo nemá vytápění elektrikou nebo není na vytápění centrálním, anebo netopí biomasou, tak samozřejmě ti lidé, kteří si měnili v nedávných letech, ty kotly, tak bychom trestali tím ETS II. Tohle je potřeba vzít v úvahu při nastavování dotačních titulů.

Co týče emisí z dopravy, emisí znečišťujících látek, mnohdy se emise CO2 zaměňují s emisemi znečišťujících látek. Stáří 16,4 roku průměrného vozidla v České republice k dobrému ovzduší nepřispívá. Po dlouhé době se podařilo uzavřít infringement, který jsme měli spolu s dalšími 18 státy na ovzduší. Česká republika přísné emisní limity na ovzduší plní. Doprava je z pohledu znečištění problém. Kolegové z Evropské komise by se místo zpřísňování Euro 7, podpory elektromobility a zákazu prodeje aut se spalovacími motory měli zaměřit na to, co udělat s těmi starými auty a jak je kontrolovat a v jakém jsou stavu atd., než zpřísňovat auta nová, která jsou pak následně nedostupná. Stáří vozového parku se tím ještě zvyšuje. Ne všechna opatření, která přijímáme na evropské úrovni, vedou ke kýženému výsledku.

V oblasti pesticidů a vodárenství, existuje nová směrnice o čištění městských odpadních vod, která zavádí nejen terciální čištění, ale nad 100 000 ekvivalentních obyvatel postupně i kvartérní čištění odpadních vod. To bude velká výzva pro vodárenské společnosti, jak k tomu přistoupit. Bude velmi náročné to splnit. Zároveň se tím řeší důsledek, ne příčina. Příčina, že se nám ty pesticidy do odpadních vod dostávají, souvisí se zemědělskou praxí a je potřeba spolupracovat úzce s MZe, což se také děje.

Čerpání vod z povrchových a podzemních zdrojů náměstek bere jako věc, kterou je potřeba řešit a věnovat se jí zase společně s kolegy z MZe a MPO. Povodí vydávají povolení čerpání, a ustavují podmínky v rámci vodoprávních rozhodnutí. To je další těžké téma, kterému je potřeba se věnovat.

Rozdílné hlukové limity pro dopravní stavby je kompetencí MZ. Je na tom potřeba spolupracovat. Z pohledu MŽP se hlukové limity a negativní vliv staveb na životní prostředí, včetně hluku řeší v rámci posuzování vlivu na životní prostředí.

Předsedkyně doplnila k Nové zelené úsporám, že její rozpočet se začíná rapidně zmenšovat. Příjmy z emisních povolenek ETS I, což byly poplatky z průmyslu a z energetiky kolem 20 mld. ročně, tak už za dva roky se dostaneme skoro na 5 mld. MŽP i SFŽP by se měly zamyslet, jaká bude dotace. Zřejmě bude nižší, než byla a budou tam muset vstupovat další sektory, třeba bankovní, které budou dávat bonus k tomu, aby se něco dělalo. Tím, že ETS II nejede, je prodloužená o rok, možná bude prodloužená o déle, tak Evropská komise to začala sanovat ETS I. Každý členský stát šel s výnosy z emisních povolenek hodně dolů a za rok až dva roky, se budeme bavit o skoro 56 mld.

Poslankyně Gabriela Svárovská uvedla, že je ráda, že všichni kvitují program Nová zelená úsporám, který přinesl do České republiky ministr životního prostředí za Zelené, Martin Bursík. Bude to pravděpodobně jeden z nejúspěšnějších dotačních programů podobného typu v historii České republiky. Poslankyně dále poděkovala za Zprávu, která tady byla předložená a nějakým způsobem přednesená, okomentována zástupci MŽP a zpravodajkou. Dle poslankyně by členky a členové výboru pro životní prostředí měli věnovat pozornost klíčovým problémům. Za prvé, vyčerpávající se přírodní zdroje, na kterých je závislá naše ekonomika a náš život v této zemi. A také na zdravotní limity pro obyvatelstvo. Rostoucí podíl pesticidů ve vodách nejen povrchových, ale i podzemních, to je dlouhodobá bezpečnostní výzva a bezpečnostní riziko.

V té souvislosti upozornila, že míra používání pesticidů, to, kolik místní agropodniky a zemědělci vylijí a vysypou na ta pole, to je způsob, jak se to měří. Ale potom to, jak se to projevuje, to závisí také na tom, kde se nachází naše země. Závisí to také na půdní erozi, která splachuje tu půdu promořenou pesticidy do vod. Míra užití pesticidů závisí také na tom, jaké plodiny se v Česku pěstují. Poslankyně nepovažuju za férové srovnání míry používání pesticidů v Česku a v Holandsku, když v Česku se ve velmi malé míře, pěstuje na hnojiva velmi náročná zelenina.

Dle poslankyně, pro konkurenceschopnost českých zemědělců a evropských zemědělců není tolik důležitá jenom míra používání pesticidů, ale například také obchodní podmínky, ve kterých čeští a evropští zemědělci operují. V té souvislosti upozornila na nedávno uzavřenou dohodu Evropská unie Mercosur, která významným způsobem dopadá na konkurenceschopnost zemědělství v Evropě, v České republice a bude mít významné dopady. Není nezbytné lít do půdy chemii, abychom byli konkurenceschopní, ale spíše je zájmem evropské a české zemědělce ochránit před tou neférovou konkurencí z Latinské Ameriky, která navíc významně prohlubuje klimatickou změnu.

Poslankyně se chtěla zeptat v souvislosti s antierozní vyhláškou, na erozní monitoring, ale pochopila od náměstka, že to je ve řešení v souvislosti s transpozicí evropské směrnice. Pokud jde o dotační programy, poslankyně se zajímá o vyhlídky sociálně klimatického plánu, protože to jsou prostředky, které potřebujeme na pomoc nízkopříjmovým domácnostem, pokud jde o dopravu, vytápění a další věci. S elektromobilitou by to neviděla tak černě, dnes jsou na trhu dostupné ojeté elektromobily za velmi dostupnou cenu.

Posilování hromadné dopravy snižuje tlak na individuální automobilovou dopravu. Individuální automobilovou dopravu je možné omezovat ve městech, ale rozhodně ne ve vzdálenějších oblastech, kde hromadná doprava není k dispozici.

Vysoká hluková zátěž, tady také byla zmíněna poslancem Bendlem. Dle poslankyně je velmi podstatná. 71 % obyvatel Česka žijících v městských aglomeracích je vystaveno nadměrnému hluku. To je skutečně vážný zdravotní problém, který se může projevovat na psychickém a zdravotním stavu lidí. V té souvislosti upozornila poslance Bendla na § 193 nového návrhu stavebního zákona, který právě teď cirkuluje ve Sněmovně. V návrhu se hlukové limity mohou ještě dále relativizovat, proto je ráda, že Zpráva o životním prostředí, otázku nadměrného hluku pojímá a upozorňuje na rizikovost té záležitosti.

Pokud jde o dlouhodobé zastavování půdy, to není jenom úbytek zemědělské půdy, ale zastavování půdy, které je zmíněno ve Zprávě o životním prostředí. Dle poslankyně ho lze převést na zkušenosti z různých krajů. Poslankyně zmínila zajímavý případ Gigafactory v Dolní Lutyni v Moravskoslezském kraji, kde se měl stavět velký průmyslový park na zemědělské půdě, ve významné ptačí lokalitě. Měl to na starosti krajský úřad. Tady bylo poslankyni sděleno, že investor projekt nakonec zrušil. To ukazuje, jakým způsobem se přemýšlí o zemědělské půdě, která je vzácná, které ubývá, jejíž kvalita se zhoršuje také kvůli půdní erozi. Poslankyně se pozastavila nad tím, že vůbec jsme schopni přemýšlet o tom, že tu kvalitní zemědělskou půdu zastavíme a zároveň máme k dispozici různá území, která jsou k zemědělské produkci nevhodná, nepoužitelná a pro přírodu jsou naprosto nevýznamná.

Předsedkyně reagovala na slova poslankyně Svárovské, že exministr Bursík byl tvůrcem Nové zelené úsporám. Doplnila, že za jeho éry do toho vláda dávala peníze v řádech stamilionů. Vláda, která nastoupila poté, do toho začala dávat ty miliardy.

Co se týče programu Státního fondu životního prostředí, to dle předsedkyně nepatří přímo do té Zprávy o životním prostředí ČR 2024. Otázky ohledně nových dotačních titulů, nebo ohledně SFŽP, by spíš měly směrovat na ně než k té Zprávě. Protože to jsou ti, kteří nastavují parametry společně s MŽP. Teď tady Státní fond životního prostředí není, aby promptně zareagoval. Odpovědi od SFŽP by byly relevantnější.

Poslanec Petr Hladík nejprve řekl, že výrok o tom, že se planeta otepluje dvakrát rychleji než globální průměr, zlidověl a je připisován jemu. Není to názor jeho, ale názor expertů na klima. Zpráva vysvětluje, kde to vzniklo. Domnívá se, že by bylo vhodné uspořádat pro všechny poslance seminář, na který by byli pozváni klimatologové, experti z ČHMÚ, aby vysvětlili, jak přesně to funguje. Poté vysvětlil, že dopad klimatické změny je nejnižší na rovníku. Blíže k pólům se dopady zvětšují a zároveň platí premisa, že na severní polokouli, která výrazněji obsahuje pevninskou část, tak je ten dopad větší. Průměrná globální teplota oproti době před používáním fosilních paliv je 1,1 až 1,2 °C. Nejen v Česku, ale v celé střední Evropě je to zhruba dvojnásobek. Nahoře na severní polokouli až k Antarktidě, je to zhruba čtyřnásobné oteplení, tzn. že je tam zhruba 5 °C, na rozdíl od jižní části, jižního pólu. Na Arktidě ten dopad není tak zásadní jako na Antarktidě. Pro ČR a všechny vnitrozemské státy ve střední Evropě je problémem ten dopad, protože při plus 2,5 nebo 3 °C v přímořských oblastech vnímáme jinak pocitovou teplotu a schopnost se ochlazovat, a žít v této teplotě je tam výrazně jednodušší než v suchozemském pásmu. Ten dopad se dá zhodnotit, že to, co jsme za našeho mládí prožívali ve výšce 500 m n. m., tak je tam dnes zhruba obdobné počasí nebo obdobné klimatické pásmo jako v 800 m n. m. V ČR se to prostě posunulo o 300 metrů. Zopakoval myšlenku na uspořádání semináře s odborníky z ČHMÚ.

Následně řekl, že Zpráva uvádí povodně, které především část Olomouckého a Moravskoslezský kraj zasáhly velmi ničivě. Upozornil, že v minulém volebním období přinesl novelu zákona, u které nebyla podpora projednat ji v rychlém sledu. Nyní ji dává spolu s některými kolegy jako poslaneckou iniciativu tak, aby stavby protipovodňového opatření byly ve veřejném zájmu. Je to malá novelka vodního zákona. Domnívá se, že by se tímto také měli zabývat.

Poté navázal na poslankyni Fialovou u uhlí. V Moravskoslezském a Ústeckém kraji se opravdu v Nové zelené úsporám historicky měnily staré uhelné kotle emisní třídy 1 nebo 2 zase za uhlí emisní třídy 4, 5 s podavači. Ještě jako ministr vydal pokyn, aby se to v Nové zelené úsporám upravilo, aby se dokázaly znovu vyměnit všechny tyto uhelné kotle, protože uhlí prostě mizí. Následně zmínil, že v roce 2023 se v ČR prodalo 1,5 mil. tun uhlí pro domácnosti, v roce 2024 to byl 1 mil. tun uhlí a v roce 2025 to bylo 600 tis. tun uhlí. Zájem používat uhlí jako primární zdroj vytápění klesá a se zvyšující se cenou bude ustupovat. Proto si myslí, že by kotlíkové dotace měly pokračovat a pomohlo se lidem vyměnit zdroje. Dále uvedl, že pomáhali vyměňovat zdroje za nejen tepelná čerpadla, ale také za jakékoliv zdroje na dřevní biomasu, kusové dřevo nebo peletky. 80 % dřevní hmoty v peletách je vyvezeno. Domnívá se, že dává velký smysl podporovat domácí spotřebu. Poté uvedl na pravou míru, že alokace pro Novou zelenou úsporám byla dostatečná pro celý rok. Po volbách nastala panika a najednou začalo denně chodit čtyřikrát více žádostí. Z tohoto důvodu došlo v listopadu k dočerpání finančních prostředků. Bylo to panikou po volbách, jinak by bez problémů finanční prostředky vyzbyly do konce roku. V rozpočtu měli alokováno 10 mld. Kč na Novou zelenou úsporám – to je udržitelné číslo, které se dlouhodobě z výnosu emisních povolenek a ETS 1 dá používat. Připomněl, že cena ETS 1 je zase nahoře, osciluje mezi 85 a 90 EUR za tunu CO2, tzn., že výnosy budou větší, než se předpokládalo před dvěma lety. Sdělil, že se zúčastnil největšího veletrhu vytápění Infotherma 2026. Byli tam prodejci českých kotlů, tepelných čerpadel, ohřívání vody. Obava, co nová vláda přinese v Nové zelené úsporám, byla velká. Myslí si, že je validní hovořit o úpravách parametrů, ale varuje před úplným zrušením.

Dále se poslanec Hladík vyjádřil k pesticidům. Má zpětnou vazbu od zemědělské veřejnosti, od správců povodí a ČHMÚ. Velmi brzy se projeví, že největší a nejefektivnější opatření, které zavedli za předchozí vlády, byly šestimetrové pásy u vody. Dnes zemědělci nesmí stříkat v pásu 6 metrů u jakéhokoliv potoka. Zatím všichni vyhodnocují, že toto opatření bude mít největší vliv na kvalitu povrchových vod v souvislosti s pesticidy jako takovými. Vždy je třeba vyhodnotit opatření, která se dělají a říci si, která jsou nejefektivnější.

Poté uvedl na pravou míru slova náměstka Smrže k monitoringu půdy. Erozní vyhláškou již máme splněno, proto u transpozice směrnice o monitoringu půd v kapitole eroze se již nemusí dělat vůbec nic. Máme transponováno, máme splněno. Domnívá se, že to je kompromisem mezi zemědělskou veřejností a ochranou zemědělské půdy jako statku, který nám zazemňuje potoky, koryta řek, údolní nivy a vodní nádrže a ve výsledku to vede ke zhoršení kvality toho, na čem zemědělec produkuje potravinu.

Následně zareagoval na poslance Žbánka. Vyřešit problém mezi povrchovou a podzemní vodou jsme se neodvážili 30 let. Pokud bude vůle v této Poslanecké sněmovně s tím něco dělat, tak by ho rozhodně navrhl na medaili za zásluhy. Na tato slova poslanec Žbánek odpověděl, že tuto ambici nemá, bude mu stačit, když se ve Zprávách přestane psát o kritickém stavu surové vody.

Závěrem poslanec Hladík řekl, že nechce vést diskuzi o ETS 2. Ono to má kontext s Novou zelenou úsporám. Francouzi i Němci budou vyměňovat zdroje a zateplovat už letošní rok z klimaticky sociálního fondu. Dohoda byla a je, že posuneme ETS 2 o rok na 2028, ale předfinancujeme ji z Evropské investiční banky (EIB). Nyní hledáme zdroje na zelenou úsporám a některé státy jí budou předfinancovávat dopředu z EIB. Když se podíváme na zprávu o stavebnictví, tak v době stavební krize nás podržely dva nástroje, a to obrovské investice státu do dopravní infrastruktury (železnice, dálnice, obchvaty) a drobné investice, především do zateplování, tzn. Nová zelená úsporám. U Poláků, Němců, Rakušanů i Slováků stavební trh klesal, v ČR stagnoval nebo mírně rostl za poslední čtyři roky. A ty efekty byly ty dva výše zmíněné. Upozorňuje, že to má i tento hospodářský efekt.

Předsedkyně zareagovala na slova poslance Hladíka. Uvedla, že peníze, které tam jsou, jsou z ETS 1. Žádné peníze z ETS 2 tam nejsou. Pokud řekla, že objem peněz pro členské státy se bude snižovat, tak se bude snižovat. Predikce tu jsou. Půjdeme až na 6 mld. za dva roky. Vůbec to nesouvisí s cenou emisní povolenky. Jde tam o to, že se budou odklánět peníze z ETS 1, protože není ETS 2. Pro členské státy se bude budget snižovat. Ministerstvo financí si do rozpočtu uvedlo 20 mld. Kč a nakonec mělo 14,5 mld. Kč. Peníze se budou objemově snižovat. Předsedkyně potvrdila, že Nová zelená úsporám je dobře, ale musí se to nastavit jinak, protože nebude tolik peněz na všechny projekty ve smyslu toho, že nemůžeme jenom zateplovat a nemůžeme dělat jenom tepelná čerpadla. Jsou tam i další sektory. Peníze jsou z dekarbonizace. Peníze jsou určené na dekarbonizaci. Platí to náš průmysl, naše energetika. Peníze byly získány na to, aby se těmto sektorům pomohlo. I zemědělství.

Náměstek MŽP Smrž sdělil, že byl na zahájení Infothermy 2026 a informaci k NZÚ tam při zahájení dali. Je pravděpodobné, že se to nedostalo ke všem vystavovatelům. Je určitě možné, že když poslanec Hladík hovořil s některými vystavovateli, tak řekli, že nevědí. Na trhu je trochu panika. NZÚ je nástroj, který dává smysl. Zdroje v Modernizačním fondu, které mají být ještě na pět let, byly z velké části vyčerpány. V současné době jsou nižší, než byly a je třeba to nastavit nově. Až to MŽP bude mít, tak s tím přijde a představí to a Nová zelená úsporám nějakým způsobem poběží. Otázkou je, jak budou nastaveny výše dotací.

Téma ETS 2 nechtěl otevírat. Bude se to jistě projednávat samostatně později.

Následně náměstek Smrž zareagoval souhlasně na poslankyni Svárovskou k zastavování zemědělské půdy, primárnímu využívání brownfieldů. Jsou dotační programy pro jejich využití tak, aby se ochránila zemědělské půda. Konkrétně třeba v rámci OPST běží dotační programy na využití brownfieldů jak pro podnikatelské, tak i případně nepodnikatelské účely a Sociální klimatický plán. Předchozí vláda připravila Sociální klimatický plán, který prošel meziresortní diskuzí. V této chvíli je nicméně analyzován z pohledu nového programového prohlášení a priorit a velmi pravděpodobně projde nějakými změnami. Následně půjde znovu do meziresortu a následně musí být projednán s Evropskou komisí. Na jeho představení dojde tedy až bude připraven.

Poslanec Ivan Adamec se domnívá, že cílem snažení našeho státu by měla být prosperita ČR, její růst. Pokud se občané i firmy budou mít lépe a lépe, tak budeme mít víc zdrojů na ochranu životního prostředí. Pokud to tak nebude a nějaká část se vymkne kontrole a začne tlačit víc na pilu, tak to skončí špatně. Firmy přestávají být konkurenceschopné, máme tu velké problémy. Pak zjišťujeme, že ochrana životního prostředí pokulhává, protože v tom není soulad, tak to fungovat nebude. K ETS 2 uvedl, že vláda má ve vládním prohlášení, že ho nikdy nepřijme. Nemyslí si, že to je správně. Je také proti ETS 2, ale když vidí situaci v Evropě, tak si musíme uvědomit, že v tomto prostoru nežijeme sami. Okolní země mají na to také svůj názor a mají úplně odlišné zájmy než ČR a s tím je třeba počítat. Je potřeba se domluvit, dohodnout. Je potřeba vyjednávat, a ne razantně bouchat do stolu s tím, že to nepřijmeme a zaplatíme za to cokoliv. Zaplatíme za to prosperitou ČR a bude to špatně. Dále mu vadí, že česká vláda je postavena na resortech. Resortní ministerstva mají své pravdy a velmi těžce se dohadují. Pokud se toto nepodaří odstranit, tak tu budou vznikat zákony tlačené přes odpor části společnosti. To není dobře. Cílem je, aby ČR prosperovala a žili jsme v prostředí, které předáme našim dětem v lepším stavu, než jsme ho přebírali.

Dále sdělil, že skládky na komunální odpad končí 2030. Věří, že v ten okamžik se to zlomí. K dopravě a energetice uvedl, že ojetá elektroauta jsou levná, protože nové baterky do nich jsou drahé. Myslí si, že elektromobilita je pouze doplněk. Každé elektroauto má výfuk v elektrárně, nebo ve zdroji, ze kterého se nabíjí. Pokud se nám nepodaří transformovat českou energetiku na bezemisní energetiku jako celek, tzn. bez jaderných elektráren, bez hlavních zdrojů, tak by se vůbec nebavil o tom, že tohle je cesta, která nás má spasit. Co by se dělo se starými auty? Postihne to ty nejchudší. A projeví se to na volebních preferencích. Následně řekl, že u tepelných čerpadel je lidem doporučováno, aby si koupili tepelná čerpadla a využili dotaci, ale poté, co to rozvodné závody zapojí, tak najednou zjistí, že mají úplně jiný tarif. Rozhodně ne lepší, levnější. Poslance Adamce potěšilo, že se ETS 2 nevztahují na topení dřevem a štěpek. To je úniková cesta. V domácnostech se dají předělat kotle na toto spalování za relativně nízké peníze.

Závěrem uvedl, že je potřeba se na to dívat komplexně a je třeba najít shodu v rámci ministerstev, které to mají na starosti. Krátce se zamyslel nad klimatickou změnou a jejími dopady v historii.

Poslanec Matěj Gregor nejprve navrhl, že by udělal seminář na recyklaci PET láhví. Jak bylo v plánu MŽP zvednout recyklaci láhví, která je na 80 % na 90 % a následkem toho by vypadlo městským odpadovým firmám asi 90 % příjmů, které mají z toho, že ty láhve podrtí a pak je prodávají do spaloven.

Následně promluvil o situaci s auty a stáří vozového parku. Je to opravdu věc socioekonomická. Průměrné stáří aut je 17 let. Při tomto průměru se dostáváme do roku 2009, to je přelom normy Euro 4 na Euro 5, to už je daleko ekologičtější způsob dopravy, než když se budeme bavit o starších autech z konce dvacátého století. Stáří 17 let není taková hrůza. Stárnutí vozového parku jde úměrně se stárnutím populace. V Moravskoslezském kraji, v mikroregionu Osoblažsko nebo Bruntálsko se drasticky omezují spoje městské hromadné dopravy a meziměstské, protože se nevyplatí linky financovat. Regiony se vylidňují a zůstávají tam lidé, kteří tam žijí delší dobu a pro ně je auto jediný způsob, jak mohou zůstat v kontaktu s frekventovanějším centrem. Nejde na to nahlížet jenom z hlediska emisí a životního prostředí, na to se musí opravdu dívat sociologicky. Lidem tam končí lékařské ordinace, zaměstnavatelé, zanikají tam některé střední školy a lidé tam zůstávají prakticky odříznuti. Z jeho pohledu bychom měli být rádi, že v těchto vyloučených nebo izolovaných oblastech jsou lidé, kteří i přes vyšší věk mají pořád řidičský průkaz a jsou zdravotně způsobilí řídit. Je daleko výhodnější, že mají 15, 20 let staré auto, než kdyby byli závislí na státu. Musely by se tam dotovat autobusové linky, nějaká náhradní doprava. To by stát vyšlo na mnohem více peněz a bylo by to i ekologicky náročnější, než je ta situace, že mají vlastní auta. Tito lidé nemají možnost našetřit si na novější auto. Není řešením chtít po těch lidech novější auta. Když se navrhovalo v EP, že by mělo být STK každý rok, tak by to pro tyto lidi bylo likvidační. Na každém STK dnes měří emise. Když tam přijedete s 15, 17 let starým autem, změří vám emise a buď to auto projde (splňuje zákonné nároky na životní prostředí) nebo neprojde a pak musí zainvestovat do opravy nebo nového auta, anebo s tím autem bez technické nemohou jezdit. Myslí si, že jedinou cestou je zvyšování životní úrovně do takové míry, že si lidé prostě budou moci kupovat novější auta. Omezování starších vozů nebo tlak na lidi způsobí více problémů, než to vyřeší. Možná se dostaneme k tomu, že nám klesne již tak malý podíl emisí ze spalovacích motorů, ale přibydou problémy v podobě toho, že ti lidé budou ještě více izolovaní v regionech.

K tomu, že nebude gigafactory řekl, že na tom byla shoda. Pokud nám jde o životní prostředí v nějakém širším kontextu a nebereme to tak, že hranicemi ČR končí hranice přírody, tak ty továrny se stejně staví v Polsku. U hranic s Moravskoslezským krajem nám rostou velké průmyslové oblasti, které dělá Polsko, zahraniční investoři. Pokud by došlo na nějakou ekologickou havárii, stejně se nakonec polský průmysl propojí s českou krajinou. Stejnou záležitostí jsou větrné elektrárny v oblasti Osoblažska, kde s tím lidé nesouhlasí. Problémů je celá řada.

Cílem zachování životního prostředí by mělo být zvedání kvality života lidí, tzn. starat se o krajinu a chránit přírodu, aby se nám tady dobře žilo a mělo to na nás dobrý vliv. Nevydával by se cestou zákazů. Nerad by, aby lidi omezovali a potom se vedli dlouhé debaty o sociálních balíčcích a o tom, že budeme z lidí, kteří byli soběstační, tak díky státním zásahům, dělat lidi závislé na státu. To by nemělo být cílem žádné politiky, ani když jde o ochranu životního prostředí.

Předsedkyně upozornila, že cena peletek strašně stoupla. Za tunu se pohybujeme kolem 10 000 Kč a lidé spálí přes zimu 4 až 5 tun. Píší jí lidé z oblastí jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj, že to pro ně na začátku bylo dobrá investice, ale tím, jak vyletěla cena nahoru, tak začínají hledat jiný způsob než spalování peletek.

Poslanec Žbánek se vrátil ke Zprávě. Jedna z kapitol, která se týká monitoringu, přímo reaguje na nařízení EU o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). Jako zástupce 61 měst, kterých se dotýká samotný monitoring o nesnižování plochy zeleně a případně po roce 2031 její postupné navyšování, se ptá, zda ta prezentovaná čísla dnes odrážejí stav z pohledu úbytku či neúbytku? Zda plníme současnou povinnost, kterou máme? Jsou tam jenom obecné plochy v kategoriích měst. Bude docházet k úpravě legislativy? Města by ráda věděla, s čím mají dopředu počítat. Zatím jde monitoring trochu mimo ně. Nějaká čísla se reportují, ale města zatím nevědí, zda ten problém mají. On, jako primátor stotisícového města nikdy nedostal žádnou zprávu – plní/neplní, má problém/nemá problém. V úvodní prezentaci mu chybí zjednodušení, protože z pohledu sídelních měst to jsou poměrně zásadní údaje. Odpověď vůči městům by měla být taková, ano, v této chvíli se nic neděje, ale počítejte s tím, že do pěti let začneme mít problém, anebo možná ne.

Poslanec Hladík nejprve zareagoval na slova předsedkyně. Řekl, že máme dvě hromádky z ETS 1. Jednak to jsou obchodovatelné emisní povolenky. Potvrdil, že predikce jsou teď nižší, než bylo predikováno. Pak máme ModFond, do kterého se skládá část českého a část zahraničního průmyslu. Zhruba půl na půl. Tam cena emisní povolenky opravdu rozhoduje o té výši, která tam do roku 2030 nateče. Používají se oba dva zdroje. Proto mluví o tom, že není tomu tak, že by těch zdrojů bylo méně. Když sečte ty dva zdroje, tak budeme v podobných číslech, které predikovali.

K tepelným čerpadlům uvedl, že je bere jako produkt českého průmyslu. Pro domácí spotřebu prodáváme asi 10 % a 90 % máme na vývoz. Za něj je českým zájmem vyrábět v našich fabrikách tepelná čerpadla. Ve výsledku je to vždy jenom o tarifní struktuře. Jestli tarif u tepelného čerpadla bude v poměru elektřiny pro tepelné čerpadlo alespoň jedna ku třem vůči ceně zemního plynu. Nebo tři ku jedné, záleží, co se bere jako první, jestli se první bere plyn nebo elektřina. Celé je to o ERÚ a MPO. Pokud se podaří dlouhodobě nastavit tarif pro tepelná čerpadla, který bude nižší než poměr tři ku jedné vůči aktuální ceně zemního plynu, tak občané ČR mají vyhráno a dlouhodobě si ty tepelka mohou pořizovat, protože to pro ně ekonomicky výhodné bude.

Závěrem poslanec Hladík zareagoval na poslance Gregora. OZO Ostrava je fabrika na výrobu tuhého alternativního paliva (TAP). Struktura služeb, které sváží, obchodují s materiálem, ať už z tříděného nebo komunálního odpadu, je v ČR složitější. Část je ve veřejném sektoru, část je v soukromých rukách. Myslí si, že OZO Ostrava nereprezentuje to, co je průměrem ČR. Doporučil poslanci Gregorovi, aby se podíval na strukturu, jakou má OZO Ostrava a jiné komunální firmy, které nevyrábí tuhé alternativní palivo. OZO je jediné, které z komunálu dělá TAP. Není to černobílé a není možné brát data jedné firmy jako příklad, že takto vypadá odpadový systém v ČR. Spíše by se podíval na data EKO-KOMu. PET netvoří ani 20 % v příjmech z materiálu. A to k tomu nepřičítá poplatky, které jdou z EKO-KOMu a z jiných systémů přenesené odpovědnosti výrobců.

Místopředsedkyně a zpravodajka Fialová převzala na chvíli vedení schůze a dala slovo poslanci Bohuslavu Niemiecovi.

Poslanec Niemiec poděkoval za krásný úvod do Moravskoslezského kraje, o kterém chce mluvit. K poslanci Gregorovi uvedl, že tu vylíčil apokalypsu na Bruntálsku a Osoblažsku, jak je to tam hrozné, špatné a strašné. On, jako krajský zastupitel, musí říct, že to tak není. Řeší se vodíkové vlaky, řeší se vlaková doprava, meziměstská doprava v těchto oblastech. Je velká intenzivní snaha řešit problémy daných lokalit. Není to pouze Osoblažsko, Bruntálsko, je to také Karvinsko a další lokality. Myslí si, že řešení tam probíhají, kraj na tom pracuje a pracoval na tom v minulém volebním období (dotace z MŽP, MZe a dalších). Požádal, aby se vrátili do věcné roviny a oprostili se od politické roviny.

Poslankyně Svárovská sdělila, že na výboru pro životní prostředí se zabývají životním prostředím, podmínkami, přírodními zdroji a zdravotními limity pro lidi. To je veřejný zájem, který mají za úkol sledovat. Všichni vědí, že svoboda je vždy ohraničená, není nekonečná. Omezení v moderní společnosti jsou přirozená, aby společnost nějakým způsobem fungovala dohromady. Následně promluvila o stárnutí populace, které již bylo zmíněno. Zdravotní dopady životního prostředí na zdraví lidí, to jsou přímé náklady do zdravotnictví, je to vliv na produktivitu práce, náklady na sociální pojištění. Čili neřeší se nějaké abstraktní problémy ochrany přírody a životního prostředí, ale řeší se konkrétní dopady na lidi, na státní rozpočet, na veřejné prostředky na budoucí prosperitu. Kvalita přírody není nějaká abstraktní kvalita, ale je to náš životní prostor. Možnost pobytu v přírodě ovlivňuje duševní zdraví, naši zdravotní kondici. Za úkol máme ochranu životního prostředí, ochranu krajiny. Krajina má ještě jiné než produkční funkce, ekosystémové funkce, ekosystémové služby. To je základ naší budoucí prosperity. Závěrem sdělila, že jako politická reprezentace mají kolektivní odpovědnost za budoucnost. Doufá, že se v tomto výboru shodnou na tom, že bez dobrého životního prostředí, které přímo souvisí se zdravím lidí, prostě budoucí prosperita v téhle zemi nebude. Lidé se budou dožívat stále vyššího věku, ale ve stále horším zdravotním stavu.

Předsedkyně převzala zpět řízení schůze, uzavřela obecnou rozpravu, otevřela podrobnou rozpravu a požádala zpravodajku Fialovou o přednesení návrhu usnesení.

Zpravodajka Fialová přednesla návrh usnesení v následujícím znění:

Po úvodním slovu náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže, zpravodajské zprávě poslankyně Evy Fialové a po rozpravě

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

bere na vědomí Zprávu o životním prostředí České republiky 2024 /ST 60/;

pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny;

konstatuje, že nebude žádat organizační výbor o zařazení sněmovního tisku 60 na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Hlasování č. 3 bylo prohlášeno za zmatečné.

Hlasování č. 4 bylo prohlášeno za zmatečné.

Hlasování č. 5: Pro 18 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 5: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=273509

Usnesení bylo přijato a předsedkyně ukončila 1. bod.

2. Zřízení podvýborů

Předsedkyně Peštová zahájila 2. bod jednání 2. schůze sdělením, že výbory mohou dle § 44 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zřizovat pro řešení souboru určitých otázek podvýbory. V minulém volebním období byly čtyři podvýbory. S ohledem na úspory a redukci počtu orgánů PS vznikla na základě politické dohody shoda na tom, že pro desáté volební období zřídí výbor pro životní prostředí celkem dva podvýbory, a to podvýbor pro ochranu zvířat a podvýbor pro inovace v ochraně životního prostředí. Zároveň navrhla v usnesení o zřízení stanovit lhůtu, do které mohou jednotlivé poslanecké kluby nominovat do podvýboru své zástupce. Členové podvýborů a předsedové budou zvoleni na příštím zasedání. Dále navrhla stanovit minimální počet členů na pět a maximální na devět a to proto, aby se podvýbor scházel v usnášenischopném počtu. Také, že předseda podvýboru musí být zároveň členem výboru pro životní prostředí, a to vzhledem k pružnější informovatelnosti – když bude členem, může okamžitě přenášet informace z podvýboru do výboru pro životní prostředí. Následně otevřela rozpravu.

Poslanec Petr Hladík nejprve promluvil o ministru životního prostředí Petru Macinkovi. Když se ministra Macinky novináři ptají, jak bude řešit otázku ochrany klimatu, tak vždy odpovídá, že biodiverzitou a adaptacemi. Že se zaměříme na adaptace a nebudeme se zaměřovat na mitigace. Pak by poslanci Hladíkovi dávalo smysl zřídit podvýbor pro biodiverzitu a adaptace a věcně se zaměřit na adaptace. Nezpochybňuje, že adaptace jsou důležitým aspektem klimatické změny. Na celou škálu problémů je v otázce změny klimatu opravdu odpověď adaptací, jak volné přírody, krajiny, tak samozřejmě zastavěných území. Dávalo by mu smysl tento podvýbor zřídit a touto problematikou se zabývat.

Předsedkyně zopakovala, že to byla shoda napříč politických spektrem, kdy se domluvilo, že budou dva podvýbory. Návrh poslance Hladíka bere jako protinávrh. O každém podvýboru se bude hlasovat zvlášť. Poté ukončila rozpravu a dala hlasovat o jednotlivých navržených podvýborech zvlášť.

Hlasování o zřízení podvýboru pro biodiverzitu a adaptaci (protinávrh poslance Hladíka):

Hlasování č. 6: Pro 9 Proti 1 Zdržel se 8

Hlasování o zřízení podvýboru pro ochranu zvířat:

Hlasování č. 7: Pro 18 Proti 0 Zdržel se 0

Hlasování o zřízení podvýboru pro inovace v ochraně životního prostředí:

Hlasování č. 8: Pro 18 Proti 0 Zdržel se 0

Předsedkyně přednesla návrh usnesení v následujícím znění:

Na návrh předsedkyně výboru Bereniky Peštové a po rozpravě

výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

zřizuje podle § 44 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, tyto podvýbory:

pro ochranu zvířat

pro inovace v ochraně životního prostředí

stanoví, že počet členů podvýboru je nejméně 5 a nejvýše 9;

stanoví, že předseda podvýboru musí být zároveň členem výboru pro životní prostředí;

žádá poslanecké kluby, aby předložily návrhy na kandidáty na členy podvýborů nejpozději do pondělí 2. února 2026 na sekretariát výboru pro životní prostředí;

pověřuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila předsedy poslaneckých klubů.

Hlasování č. 9: Pro 18 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 6: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=273521

Usnesení bylo přijato a předsedkyně ukončila 2. bod.

3. Potvrzení platnosti usnesení výboru ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2024 – kapitola 315 a 348

Předsedkyně Peštová zahájila 3. bod jednání 2. schůze a sdělila, že vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna v devátém volebním období neprojednala návrh státního závěrečného účtu za rok 2024, tak byl tento opět vložen do systému po označením ST 45. Výbor pro životní prostředí přijal ke kapitole č. 315 Ministerstva životního prostředí a kapitole č. 348 Českého báňského úřadu usnesení dne 14. května 2025. V souladu s žádostí předsedy rozpočtového výboru a se stanoviskem legislativního odboru, který členové výboru obdrželi společně s pozvánkou na dnešní jednání, je tedy nutné tuto věc znovu projednat, přestože podoba kapitolních sešitů zůstává stejná. Pokud sněmovna neprojedná státní závěrečný účet za předcházející rok, tak podle § 106 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny není možné přistoupit ke třetímu čtení zákona o státním rozpočtu. MŽP a předseda Českého báňského úřadu zaslali dopis, ve kterém potvrzují, že se podoba státního závěrečného účtu u jejich kapitol nijak nemění. Proto v souladu se stanoviskem legislativního odboru navrhuje, aby výbor výše uvedená usnesení přijal. Poté otevřela obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil. Obecnou rozpravu uzavřela a otevřela podrobnou rozpravu, ve které přednesla návrh usnesení v následujícím znění:

Výbor pro životní prostředí po zpravodajské zprávě předsedkyně výboru Bereniky Peštové a po rozpravě

I. k o n s t a t u j e, že v 9. volebním období výbor pro životní prostředí projednal dne 14. května 2025 na své 40. schůzi návrh Státního závěrečného účtu za rok 2024 podle sněmovního tisku 964, a to u kapitol:

315 – Ministerstvo životního prostředí,

348 – Český báňský úřad;

II. k o n s t a t u j e, že ke kapitolám uvedeným v bodě I. výbor pro životní prostředí přijal dne 14. května 2025 usnesení s následujícím zněním:

ke kapitole 315 – Ministerstvo životního prostředí, usnesení č. 147

I. souhlasí státním závěrečným účtem České republiky za rok 2024, kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí ve výši příjmů 37 339 272 tis. Kč a ve výši výdajů 24 557 073 tis. Kč;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby státní závěrečný účet České republiky za rok 2024, kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí s ch v á l i l a ve výši příjmů a výdajů podle bodu I.;

III. konstatuje že v rámci rozpočtu kapitoly č. 315 – Ministerstvo životního prostředí byly Státnímu fondu životního prostředí poskytnuty transfery ve výši 5 646 448 tis. Kč, v tom prostředky z Národního plánu obnovy ve výši 4 155 914 tis. Kč, tj. 73,6 %;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2024.

ke kapitole 348 – Český báňský úřad, usnesení č. 149

I. souhlasí se státním závěrečným účtem České republiky za rok 2024, kapitola č. 348 – Český báňský úřad ve výši příjmů 185 274 tis. Kč a ve výši výdajů 174 539 tis. Kč;

II. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby státní závěrečný účet České republiky za rok 2024, kapitola č. 348 – Český báňský úřad s ch v á l i l a ve výši příjmů a výdajů podle bodu I.;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2024.

III. k o n s t a t u j e, že výše uvedené kapitolní sešity ke sněmovnímu tisku 964 z 9. volebního období jsou ve shodě se sdělením jejich správců zcela totožné s kapitolními sešity sněmovního tisku 45 v 10. volebním období;

IV. p ř e j í m á obsahy usnesení: číslo 147 (body I., II. a III.) a číslo 149 (body I. a II.).

V. z m o c ň u j e předsedkyni výboru Bereniku Peštovou, aby toto usnesení předložila předsedovi rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Hlasování č. 10: Pro 18 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 7: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=273529

Usnesení bylo přijato a předsedkyně ukončila 3. bod.

4. Různé

Předsedkyně Peštová zahájila 4. bod jednání 2. schůze a otevřela rozpravu.

Poslanec Miroslav Žbánek uvedl, že nebyl prostor na odpověď od kolegů z MŽP. Byla mu jen pošeptána. Řekl tedy, že Národní plán obnovy přírody jako dokument se připravuje na rok 2027. Požádal, aby byl tento proces nějakým způsobem monitorován a poslanci věděli co z něj bude vyplývat, co bude jeho součástí, jak se bude monitorovat, jak se bude reportovat, jaký bude mít dopad na samosprávy, na občany apod. On ten harmonogram neznal. Informace zazněla jen při odchodu od kolegů.

Předsedkyně sdělila, že určitě pozve kompetentní osoby, které poslancům dají patřičné informace.

Poslanec Petr Hladík otevřel téma havárie jímky na kejdu na Znojemsku. Je poměrně velkého rozsahu. Poslanec Hladík neví, co tam orgány životního prostředí, případně České inspekce životního prostředí v této věci dělaly. Mediálně nezaznamenal žádný komentář v této věci. Zajímá ho to i proto, že je to jeho volební obvod. Je tam reálné ohrožení pitné vody. V Rakousku začali distribuovat balenou vodu. Zástupci MŽP již z jednání odešli, a tak se nemá koho zeptat na komentář. Sám si to počítal a kejda byla tak na 200 vozů, kdyby to odvezli. Je to poměrně rozsáhlá havárie, která bude mít další pokračování. Ve chvíli, kdy odmrznou břehy potoka, všechen nános kejdy tam zůstává a může to mít nějaké hygienické dopady. Rád by slyšel oficiálně od ministerstva, co se s tím dělá nebo bude dělat.

Předsedkyně to také v televizi zaznamenala. Viděla, že tam probíhají sanace. Domnívá se, že pokud tam zasahuje Česká inspekce životního prostředí a zahájila tam šetření, tak se poslanci k informacím zatím nedostanou. Nicméně je možnost interpelací, ve čtvrtek příští týden. V této chvíli by kolegové z ministerstva stejně víc neřekli, než kolik se dozvěděli z médií.

Poslanec David Štolpa uvedl, že je přímo ze Znojma a velmi intenzivně se o to zajímá. Poslední informace jsou takové, že pokud jde o kontaminaci vodního zdroje Znojemská přehrada, která zásobuje Znojmo a přilehlé okolí, tak by tam to rozředění mělo být takové, že to zvládne úpravna vody eliminovat. Nemělo by dojít k tomu, že voda nebude pitná. Jsou připravené záložní plány. Před zhruba hodinou a půl četl aktuality a hlavní vlna byla asi 2 km od Znojemské přehrady. Potvrdil slova poslance Hladíka, že na břehu nánosy budou a bude to asi problém, který nastane v okamžiku, kdy to začne rozmrzat. Největším problémem je koncentrace amoniaku a ta se oproti tomu, co bylo měření v průběhu toku a před Znojemskou přehradou, snížila o polovinu a neustále klesá.

Předsedkyně uvedla, že by musely být nějaké denitrifikační bakterie, aby ten amoniakální dusík rozložily. Znovu odkázala na interpelace a ukončila 4. bod.

5. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Předsedkyně zahájila 5. bod jednání 2. schůze a uvedla, že příští jednání výboru bude svoláno podle potřeby. Pravděpodobný termín schůze je v týdnu od 2. února nebo 9. února. Poděkovala přítomným za účast a 2. schůzi výboru pro životní prostředí v 15:17 ukončila.

Mgr. Zdena KAŠPAROVÁ v. r.

ověřovatelka

Ing. Berenika PEŠTOVÁ, Ph.D., v. r.

předsedkyně

Zapsaly: Miriama ŠTRBOVÁ

Eva VONDRÁČKOVÁ

Dne: 28. ledna 2026

Za správnost: Štěpán DRTINA

Tajemník

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 13:09:14

1. hlasování, návrh

Schválení programu

Aktivně hlasovalo: 19

Pro: 19

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

Pro

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 1, schůze č. 2, čas 13:09:14

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 13:10:35

2. hlasování, návrh

Schválení vystoupení hostů v délce 2 minut

Aktivně hlasovalo: 19

Pro: 19

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

Pro

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 2, schůze č. 2, čas 13:10:35

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 14:56:39

3. hlasování, návrh

Zpráva o životním prostředí ČR 2024 /ST 60/

Aktivně hlasovalo: 9

Pro: 9

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Nehlasoval

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Nehlasoval

Matěj Gregor, MS:

Nehlasoval

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Nehlasoval

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

Nehlasoval

Irena Němcová, SPD:

Nehlasoval

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Nehlasoval

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Nehlasoval

Martin Šmída, Piráti:

Nehlasoval

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Nehlasoval

ID hlasování: 3, schůze č. 2, čas 14:56:39

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 14:56:53

4. hlasování, návrh

Zpráva o životním prostředí ČR 2024 /ST 60/

Aktivně hlasovalo: 16

Pro: 16

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Nehlasoval

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Nehlasoval

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

Nehlasoval

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 4, schůze č. 2, čas 14:56:53

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 14:57:46

5. hlasování, návrh

Zpráva o životním prostředí ČR 2024 /ST 60/

Aktivně hlasovalo: 18

Pro: 18

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

Nehlasoval

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 5, schůze č. 2, čas 14:57:46

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 15:02:52

6. hlasování, návrh

Zřízení podvýborů

Aktivně hlasovalo: 18

Pro: 9

Proti: 1

Zdržel se: 8

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Zdržel se

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Zdržel se

Matěj Gregor, MS:

Proti

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Zdržel se

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Zdržel se

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

Zdržel se

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Zdržel se

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Zdržel se

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Zdržel se

ID hlasování: 6, schůze č. 2, čas 15:02:52

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 15:03:35

7. hlasování, návrh

Zřízení podvýborů

Aktivně hlasovalo: 18

Pro: 18

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 7, schůze č. 2, čas 15:03:35

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 15:04:07

8. hlasování, návrh

Zřízení podvýborů

Aktivně hlasovalo: 18

Pro: 18

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 8, schůze č. 2, čas 15:04:07

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 15:05:50

9. hlasování, návrh

Zřízení podvýborů

Aktivně hlasovalo: 18

Pro: 18

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 9, schůze č. 2, čas 15:05:50

Výbor pro životní prostředí PSP 2. schůze 21.01.2026 - 15:10:27

10. hlasování, návrh

Potvrzení platnosti usnesení výboru ke státnímu závěrečnému účtu ČR za rok 2024 – kapitola 315 a 348

Aktivně hlasovalo: 18

Pro: 18

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

Pro

Ondřej Babka, ANO2011:

nepřít.

Petr Bendl, ODS:

Pro

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

Pro

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

Pro

Jiřina Klčová, ANO2011:

Pro

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

Pro

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

nepřít.

Jan Síla, SPD:

nepřít.

Gabriela Svárovská, Piráti:

Pro

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 10, schůze č. 2, čas 15:10:27