Zápis z jednání č. 4 (11/11)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 4. schůze výboru pro životní prostředí,

která se konala dne 12. května 2026 od 11.00 hodin v místnosti č. K 49 - zasedací místnost výboru pro životní prostředí Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: Ondřej Babka, Jiří Bouška, Eva Fialová, Matěj Gregor, Petr Hladík, Monika Hubíková, Jana Krutáková, Bohuslav Niemiec, Berenika Peštová, David Pražák, Jan Síla, Martin Šmída, David Štolpa, Miroslav Žbánek

Omluveni: Ivan Adamec, Petr Bendl, Jan Bureš, Zdena Kašparová, Jiřina Klčová, Helena Langšádlová, Irena Němcová, Gabriela Svárovská

Hosté: Ivo Gottwald, ředitel odboru rozpočtu a financování budoucnosti, MŽP

Luboš Dufek, vedoucí oddělení rozpočtu kapitoly a zástupce ředitele odboru rozpočtu a financování budoucnosti, MŽP

Martin Štemberka, předseda, ČBÚ

Eva Baierová, ředitelka odboru správy úhrad a ekonomie, ČBÚ

Petr Valdman, ředitel, SFŽP ČR

Pavel Jakobe, ředitel sekce ekonomické, SFŽP ČR

Ladislav Němec, vrchní ředitel Sekce silniční a veřejné dopravy a správních agend, MD

Petra Janošková, Odbor zahraničních vztahů a EU, MD

Martin Tichý, Odbor provozu silničních vozidel, MD

Kristýna Metzlová, ředitelka Odboru podpory energetiky, MPO

Eva Balounová, Oddělení pro záležitosti EU, Parlamentní institut PSP ČR

NÁVRH POŘADU:

Návrh státního závěrečného účtu kapitoly č. 315 – Ministerstvo životního prostředí za rok 2025

Odůvodní zástupce Ministerstva životního prostředí

Zpravodajka předsedkyně Berenika Peštová

Návrh státního závěrečného účtu kapitoly č. 348 – Český báňský úřad za rok 2025

Odůvodní zástupce Českého báňského úřadu

Zpravodaj poslanec David Pražák

Zpráva o hospodaření Státního fondu životního prostředí ČR za rok 2025

Odůvodní zástupce Státního fondu životního prostředí

Zpravodaj poslanec Ondřej Babka

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posuzování životnosti těžkých vozidel z hlediska emisí, COM(2026) 108 final

Přizván zástupce Ministerstva dopravy

Zpravodajka předsedkyně Berenika Peštová

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Investiční strategie pro čistou energii, COM(2026) 116 final

Přizván zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí

Zpravodaj poslanec Bohuslav Niemiec

Různé

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Předsedkyně výboru Berenika Peštová zahájila 4. schůzi výboru pro životní prostředí. Přivítala členky a členy výboru, hosty a zástupce ministerstev. Upozornila, že jednání výboru je nahráváno, záznam a zápis budou zveřejněny na webových stránkách výboru. Upozornila také, že výbor je přenášen i videokonferenčně prostřednictvím streamu č. 4. Odkaz na stream zájemci mohou nalézt v aktualitách na výborových stránkách Poslanecké sněmovny. Předsedkyně se zeptala, zda má někdo návrh na změnu programu. Nikdo se nepřihlásil.

Předsedkyně dále sdělila, že ověřovatelem schůze bude poslanec Bohuslav Niemiec.

Předsedkyně nechala hlasovat o návrhu programu.

Hlasování o programu Hlasování č. 1: Pro 11 Proti 0 Zdržel se 0

Předsedkyně navrhla, aby hosté mohli vystoupit ke každému bodu jednou s příspěvkem maximálně dvě minuty.

Hlasování o vystoupení hostů

Hlasování č. 2: Pro 11 Proti 0 Zdržel se 0

Závěrem sdělila, že omluveni ze schůze jsou Helena Langšádlová, Jan Bureš, Jiřina Klčová, Zdena Kašparová, Gabriela Svárovská a Irena Němcová. Pozdní příchod nahlásili Petr Bendl, Matěj Gregor, Jana Krutáková a Martin Šmída.

1. Návrh státního závěrečného účtu kapitoly č. 315 – Ministerstvo životního prostředí za rok 2025

Předsedkyně Peštová zahájila 1. bod jednání 4. schůze sdělením, že vzhledem k tomu, že je zpravodajkou tohoto bodu, předává řízení schůze místopředsedkyni Evě Fialové.

Místopředsedkyně Fialová přivítala zástupce Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP) a požádala je o úvodní slovo.

Ředitel odboru rozpočtu a financování budoucnosti Ivo Gottwald nejprve uvedl, že závěrečný účet byl zpracován podle metodiky Ministerstva financí, která je stanovena jednotně pro všechny ústřední orgány a následně okomentoval promítanou prezentaci. Sdělil, že schválené příjmy ministerstva a organizačních složek státu byly stanoveny ve výši 43,9 mld. Kč a výdaje ve výši 21,3 mld. Kč. K nejvýznamnějšímu navýšení rozpočtu došlo u programů OPST a to o 4,7 mld. Kč a NPO o 2,8 mld. Kč. Je to souvztažně, tzn. jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. V mimorozpočtových zdrojích byly nároky z nespotřebovaných výdajů ve výši 8 mld. Kč a Rezervní fond ve výši 26 mil. Kč.

Příjmy byly schváleny ve výši 43,8 mld. Kč. Rozpočet se po změnách zvýšil na 51 mld. Kč. Skutečnost byla 30,6 mld. Kč, což znamená plnění na 59,8 %. Rozdíl skutečnosti oproti rozpočtu byl jako obvykle v nižším plnění výběru z emisních povolenek, který byl rozpočtován ve výši 30 mld. Kč a skutečnost byla 16,3 mld. Kč.

Výdaje byly rozpočtovány ve výši 21 336 mil. Kč. Konečný rozpočet byl 39 075 mil. Kč. Skutečnost nakonec byla 31 550 mil. Kč, což je plnění ve výši 80,74 %. Následně sdělil, že celkové čerpání prostředků na platy OSS dosáhlo 1,227 mld. Kč. Ostatní mzdové výdaje byly ve výši 60 mil. Kč. Počet zaměstnanců v OSS činil 1 926 úvazků. V případě příspěvkových organizací dosáhlo čerpání prostředků na platy 1 030 mil. Kč, OON byly ve výši 39 670 tis. Kč a průměrný přepočtený počet zaměstnanců dosáhl 1 671 úvazků.

K prioritním oblastem financování uvedl, že společné projekty spolufinancováné z fondů EU jsou ve výši 22,2 mld. Kč, což je absolutně nejvyšší číslo této kapitoly. Dále je zde financování příspěvkových organizací ve výši 1,4 mld. Kč, podpora výzkumu a vývoje 337 mil. Kč, PPK 253 mil. Kč a materiálně technická základna byla 316 mil. Kč. Náhrady na újmy byly ve výši 510 mil. Kč.

Závěrem ředitel Gottwald řekl, že prostředky byly vynakládány s maximální hospodárností, účelností a efektivností. Závazné limity prostředků na platy a počty zaměstnanců byly dodrženy. Z nedočerpaných prostředků roku 2025 vznikl nárok na čerpání nespotřebovaných výdajů v celkové výši 8,4 mld. Kč, z toho 6,7 mld. Kč jsou EU a finanční mechanismy.

Místopředsedkyně Fialová poděkovala řediteli Gottwaldovi za úvodní slovo a požádala zpravodajku o přednesení zpravodajské zprávy.

Zpravodajka ve své zpravodajské zprávě uvedla, že rozpočtované příjmy po úpravách činily 30 588 821 tis. Kč. Z hlediska závěrečného účtu je potřeba vypíchnout jejich skutečné plnění, které bylo dle předloženého v následující struktuře. Za prvé: plnění daňových příjmů ve výši 73,28 %, což jsou příjmy ze správních poplatků, příjmy z úhrad za dobývání a poplatky za znečišťování ovzduší. Za druhé: plnění příjmů z rozpočtu EU ve výši 80,55 %. Za třetí: plnění příjmů z prostředků z finančních mechanismů ve výši 1,14 %. Za čtvrté: plnění ostatních příjmů, které po odečtení ostatních mimorozpočtových zdrojů představovalo 45,83 %. Skutečné příjmy byly o 20 535 881 tis. Kč nižší než upravený rozpočet. Největší nenaplnění je právě u ostatních příjmů 16 246 796 tis. Kč. Jako zásadní vliv na nízké plnění je uvedeno nižší plnění příjmů z prodeje emisních povolenek. Nízké plnění u příjmů z prostředků finančních mechanismů je pak odůvodněno postupným rozjezdem Programu švýcarsko-české spolupráce II.

Výdaje byly včetně mimorozpočtových zdrojů a nároků z nespotřebovaných výdajů čerpány ve výši 31 550 354 tis. Kč. Z nedočerpaných finančních prostředků vznikl nárok na čerpání nespotřebovaných výdajů ve výši 8 396 700 tis. Kč. Převážně se jedná o prostředky OPŽP 2021-2027 a OPST 2021-2027, které mají být použity v následujícím rozpočtovém roce na financování uznatelných výdajů v rámci těchto operačních programů. Neprofilující nároky z nespotřebovaných výdajů ve výši 261 386 tis. Kč, mají být v následujících rozpočtových letech využity na rozpočtem nezajištěné provozní výdaje.

Místopředsedkyně Fialová poděkovala zpravodajce za přednesení zpravodajské zprávy a otevřela obecnou rozpravu.

Poslanec Petr Hladík se dotázal, kolik jsou za loňský rok nespotřebované neprofilující výdaje, tzn. finance, které se dají využít na některé věci v letošním roce?

Ředitel Gottwald odpověděl, že nespotřebované výdaje byly přesně 261 386 tis. Kč, ale musí se z toho odečíst rezerva 86,5 mil. Kč na stará důlní díla.

Místopředsedkyně Fialová ukončila obecnou rozpravu a otevřela rozpravu podrobnou, ve které požádala zpravodajku o načtení návrhu usnesení.

Zpravodajka přednesla návrh usnesení v následujícím znění:

Po úvodním výkladu ředitele odboru rozpočtu a financování budoucnosti Ministerstva životního prostředí Iva Gottwalda, zpravodajské zprávě předsedkyně Bereniky Peštové a po rozpravě

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

s o u h l a s í se státním závěrečným účtem České republiky za rok 2025, kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí ve výši příjmů 30 588 821 tis. Kč a ve výši výdajů 31 550 354 tis. Kč;

d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně, aby státní závěrečný účet České republiky za rok 2025, kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí s ch v á l i l a ve výši příjmů a výdajů podle bodu I.;

k o n s t a t u j e, že v rámci rozpočtu kapitoly č. 315 – Ministerstvo životního prostředí byly Státnímu fondu životního prostředí poskytnuty transfery ve výši 13 105 437 tis. Kč, v tom prostředky z Národního plánu obnovy ve výši 7 529 089 tis. Kč, tj. 57,45 %;

z m o c ň u j e zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením vystoupila na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výborů Poslanecké sněmovny a podílela se na vypracování usnesení, které bude předloženo schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasování č. 3: Pro 11 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 20: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276161

Usnesení bylo přijato, místopředsedkyně Fialová ukončila 1. bod a předala řízení schůze zpět předsedkyni Peštové.

2. Návrh státního závěrečného účtu kapitoly č. 348 – Český báňský úřad za rok 2025

Předsedkyně Peštová zahájila 2. bod jednání 4. schůze sdělením, že svou neúčast omlouvá i poslanec Ivan Adamec. Poté přivítala zástupce Českého báňského úřadu (dále jen ČBÚ) a požádala je o úvodní slovo.

Předseda ČBÚ Martin Štemberka v úvodním slovu řekl, že úplně nejzásadnějším faktem je, že kapitole se podařilo naplnit příjmy a dodržet výdaje. Příjmy kapitoly v roce 2025 činily cca 280 mil. Kč, což bylo o téměř 18 mil. Kč více než byl rozpočet a příjmy se tak podařilo naplnit ze 107 %. Dominantním zdrojem příjmů jsou daňové příjmy, a to zejména ta část úhrad z vydobytých nerostů, která zbyde po odvedení úhrad obcím, krajům a MPO a MŽP. V roce 2025 bylo na úhradách z vydobytých nerostů vybráno celkem 1,2 mld. Kč, ze kterých kapitola ČBÚ inkasovala 274,4 mil. Kč, což je o cca 14,4 mil. Kč více oproti rozpočtu a znamená to naplnění ze 106 %. Jedná se však o přechodné navýšení, které je způsobeno vyšším doplatkem úhrad za rok 2024 v důsledku doběhu legislativních změn účinných od ledna 2024. Ostatní příjmy činily zhruba 2,7 mil. Kč a podařilo se je naplnit na 121 %. Vysoké překročení je způsobeno tím, že hlavním rozpočtovaným zdrojem této části jsou sankce, které se velmi obtížně predikují.

Následně předseda Štemberka uvedl, že z výdajů kapitoly je výhradně zajišťována činnost Státní báňské správy a péče o svěřený majetek. Jejich výše tak odpovídala tomu, že v roce 2025 se Státní báňská správa skládala z ústředního orgánu, což byl ČBÚ a ze sedmi obvodních báňských úřadů. Na všech těchto úřadech bylo systemizováno od počátku roku celkem 184 míst. Báňský úřad pečoval o pět svěřených budov a v chodu udržoval osm informačních systémů. V roce 2025 z rozpočtu vyčerpali 194,1 mil. Kč, což činí cca 100,9 %, přičemž navýšení nad 100 % bylo financováno z nespotřebovaných výdajů minulého roku. Dominantními výdaji jsou běžné výdaje na platy a s tím související náklady, které loni činily 160,5 mil. Kč a byly vyčerpány na zhruba 99 %. Ostatní běžné provozní výdaje, včetně běžných výdajů na provoz a obnovu informačních systémů byly čerpány zhruba ve výši 23 mil. Kč, což bylo cca 112 % rozpočtu. Kapitálové výdaje činily 10,6 mil. Kč, což bylo zhruba 113 % a byly z nich zejména pokryty výdaje v oblasti informačních systémů, kde pokračovali v rozvoji agendového informačního systému Státní báňské správy, zdigitalizovali faktury, přecházeli na spisovou službu druhé generace a zdigitalizovali inventarizaci. Obnově budov bylo věnováno 1,9 mil. Kč, z nich největší částku zabrala strukturovaná kabeláž z důvodu nových požadavků na kybernetickou bezpečnost a obnova vozového parku.

Proto, aby mohli takto hospodařit, museli přijmout 48 vnitřních a 2 vnější rozpočtová opatření. Všechna byla víceméně technická a souvisela se zapojením nespotřebovaných výdajů z minulých let, s vázáním prostředků na neobsazená místa a s navýšením počtu služebních míst od ledna tohoto roku, které se musely udělat v předstihu s ohledem na provizorium. Bylo to pouze navýšení míst bez finančních zdrojů. Závěrem uvedl, že je přesvědčen, že finanční prostředky svěřené kapitole byly vynaloženy hospodárně, efektivně, účelně a v souladu s legislativou.

Předsedkyně poděkovala předsedovi Štemberkovi za úvodní slovo a požádala zpravodaje Davida Pražáka o přednesení zpravodajské zprávy.

Zpravodaj poděkoval za představení podrobné zprávy předsedovi Štemberkovi a pouze sdělil, že v podrobné rozpravě načte usnesení, ve kterém doporučí Sněmovně schválit příjmy a výdaje.

Předsedkyně poděkovala zpravodaji za stručnou zpravodajskou zprávu a otevřela obecnou rozpravu.

Poslanec Petr Hladík nepoložil dotaz přímo k projednávané kapitole. Nicméně jeden vztah k MŽP, který se řešil, je otázka lomu ČSA a té delty, která má skončit ve Státním fondu životního prostředí (dále jen SFŽP) a potom v rozpočtech obcí. Dotázal se, zda se v tom nic nezměnilo, tzn. odhad ČBÚ je zhruba miliarda, která by od těžaře měla přijít?

Předseda Štebmerka vysvětlil, že částku, která těžaři zbyde z úhrad neodhaduje ČBÚ. Každá těžební společnost musí tvořit rezervu na sanace a rekultivace. To činila a činí i Severní energetická. Ta měla vytvořeno k době rozhodnutí, o kterém se tu baví, 2,8 mld. Kč. V tu samou dobu však přišla s návrhem na to, že se změní způsob sanace a rekultivace. Ukázalo se, že ten nový způsob sanace a rekultivace, které v podstatě posvětila svým usnesením i vláda, a to nejenom jedna, ale dvě vlády za sebou, tak bude vyžadovat náklady ve výši zhruba 1,8 mld. Kč. Protože 2,8 mld. Kč a 1,8 mld. Kč dělají rozdíl miliardu, tak ta rezerva, kterou měli vytvořenou, byla o miliardu vyšší, což je v rozporu se zákonem o rezervách. Z toho důvodu požádali báňský úřad, který má na starosti hlídání těch rezerv, o rozpuštění této nepotřebné části rezerv, a to se stalo. ČBÚ rozhodl o tom, že se tato část rezerv rozpouští. Čili nebyl to žádný odhad, ale spíše návrh toho žadatele podpořený znaleckým posudkem, výpočtem těch nákladů, který báňský úřad potvrdil, protože mu to náleží ze zákona. Čili báňský úřad to nepočítal, jenom potvrdil na základě podkladu, že to je ta částka.

Poslanec Hladík sdělil, že ten rozdíl je přece míra investic, míra financí potřebných na rekultivaci podle původního rekultivačního plánu a míra financí potřebných na rekultivaci podle schválené nové verze rekultivačního plánu. Tzn. ta delta je rozdíl mezi původní částkou a tou novou částkou, která je menší, protože některé věci se udělají přírodně. Ta delta, ten zbytek, a na to je několik usnesení vlád, má skončit ve státním fondu a po odečtení daně a ceny pozemků také v rozpočtu těch čtyř obcí.

Předsedkyně doplnila, že tento vytvořený vzoreček se jí zdá zvláštní. Pamatuje si, že smlouva měla být původně podepsána mezi Sev.en, ministerstvem a SFŽP. SFŽP měl být pouze ten, kdo přijímá „dar“ z přirozené sukcese, která bude využita na to, aby se nedělaly rekultivace. Za minulé vlády z toho zmizelo MŽP, tzn., že na smlouvě zůstává pouze ten, kdo daruje a ten kdo přijímá. Předsedkyně hledala, jak vznikal ten vzoreček. Nikdo za minulé vlády jí nedokázal rozklíčovat, jak byl ten vzorec udělán. V každém případě z té miliardy, kterou měl obdržet SFŽP zůstalo 300 mil. Kč pro obce. SFŽP byl seznámen s tím, že má dostat miliardu a najednou se někde v procesu ztratilo 700 mil. Kč.

Poslanec Hladík řekl, že se z toho nemohlo stát 300 mil. Kč. Možná těžař říká, že má zaplatit 300 mil. Kč, ale ve skutečnosti má zaplatit miliardu. Pak z toho odečíst daň a pak možná odečíst cenu pozemku. Ten vzoreček je úplně jasný. To, že těžař tvrdí, že bude platit 300 mil. Kč, to je názor těžaře. Na to není usnesení vlády. Usnesení vlády je na miliardu. Poslanec Hladík je rád, že předseda Štemberka potvrdil, že ta delta je miliarda, kterou má dát těžař a z toho je potřeba vycházet. Požádal předsedkyni, aby neobhajovala těžaře.

Předsedkyně uvedla, že obhajuje MŽP a SFŽP, který přišel o 700 mil. Kč. Znovu se vrátila ke vzorečku, který někdo musel sestavit v době, kdy byl poslanec Hladík ministrem životního prostředí. Dotázala se, kam se podělo 700 mil. Kč? Jak je možné, že byl vzoreček sestaven tak, že se ztratilo 700 mil. Kč?

Poslanec Hladík sdělil, že ve vzorečku je rozdíl ceny původní sanace mínus sanace nová, tj. 2,8 mínus 1,8 mld. Kč a výsledkem je miliarda. Odečte se od toho daň, odečte se od toho cena pozemků. To je 800 mil. Kč. Nemůže tam být nic mezi tím. Poslanci Hladíkovi připadá neakceptovatelné, že by teď těžař měl dát 300 mil. Kč.

Předsedkyně požádala o vyjádření ředitele SFŽP Petra Valdmana.

Ředitel Valdman uvedl, že aktuálně je problematice lomu ČSA a příspěvku věnována velmi intenzivní pozornost. Byla zřízena pracovní skupina, kterou je pověřen vést a která sestává ze zástupců MŽP, Agentury ochrany přírody a krajiny a zástupců poskytovatele daru, tzn. Severní energetické. Cílem je nejpozději do konce června nalézt dohodu o skutečné výši poskytnutého daru, který potom bude distribuován obcím, protože výzva pro obce už je připravena. Pakliže by se nedohodli, pak je řešení to přes vládu dělat trochu jinak. V této chvíli je problematika v řešení a do poloviny června by měli dát nějaký jednoznačný závěr. Problematika vzorečku je skutečně taková, jak naznačila paní předsedkyně. Vzoreček nemá úplně jasně vyspecifikované, co se do něj dosazuje za čísla, kromě daně, a kromě hodnoty pozemků, které jsou nějakým způsobem ověřovány. Jakým způsobem se ale vypočítává hodnota R je právě předmětem posuzování. Není to skutečně tak jednoduché, jak by to mohlo vypadat.

Poslanec Hladík potvrdil, že SFŽP měl jenom peníze načerpat a transformovat obcím. On sám považuje vzoreček za jasný a nerozumí tomu, že ho někdo zpochybňuje. Znovu zopakoval svůj výklad vzorečku a řekl, že nevidí žádný prostor vyložit to jiným způsobem.

Poslanec Bohuslav Niemiec se dotázal, v čem je základní kámen úrazu? Ve výkladu? Ve vzorečku?

Ředitel Valdman odpověděl, že vzoreček není tajný, protože uzavřená smlouva o smlouvě budoucí, která byla podepsána se Severní energetickou už ten vzoreček předjímá. Byl součástí tehdejšího usnesení vlády a byl projednaný předchozí vládou. Aktuálně se řeší problematika následující věty: výše příspěvku se rovná příspěvek, myšleno příspěvek do SFŽP od těžaře se rovná R mínus DP mínus HP, přičemž R je rozdíl mezi výší rezerv peněžních prostředků, který je podle zákona, ve znění pozdějších předpisů povinen k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou ležících v zájmovém území AOPK vytvářet budoucí poskytovatel a výdajů budoucího poskytovatele na úpravy pozemků ležících v zájmovém území AOPK požadované AOPK podle usnesení vlády. Tzn. není to jenom rezerva mínus rezerva. Je to rezerva mínus rezerva mínus realizované výdaje. Potom to vlastní DP je částka daně z příjmů právnických osob z hodnoty R a HP je hodnota pozemku budoucího poskytovatele.

Po vysvětlení ředitele Valdmana členové výboru ještě nějakou dobu diskutovali nad tématem vzorečku, uzavřené smlouvy a skutečné částky. Předsedkyně i poslanec Hladík si trvali na svých postojích.

Předsedkyně uzavřela obecnou rozpravu, otevřela rozpravu podrobnou a požádala zpravodaje o přednesení návrhu usnesení.

Zpravodaj přednesl návrh usnesení v následujícím znění:

Po úvodním výkladu předsedy Českého báňského úřadu Martina Štemberky, zpravodajské zprávě poslance Davida Pražáka a po rozpravě

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

s o u h l a s í se státním závěrečným účtem České republiky za rok 2025, kapitola č. 348 – Český báňský úřad ve výši příjmů 280 024 tis. Kč a ve výši výdajů 194 118 tis. Kč;

d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně, aby státní závěrečný účet České republiky za rok 2025, kapitola č. 348 – Český báňský úřad s ch v á l i l a ve výši příjmů a výdajů podle bodu I.;

z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výborů Poslanecké sněmovny a podílel se na vypracování usnesení, které bude předloženo schůzi Poslanecké sněmovny.

Hlasování č. 4: Pro 14 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 21: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276159

Usnesení bylo přijato a předsedkyně ukončila 2. bod.

3. Zpráva o hospodaření Státního fondu životního prostředí ČR za rok 2025

Předsedkyně otevřela 3. bod 4. schůze. Přivítala zástupce Státního fondu životního prostředí (dále jen SFŽP) a požádala je o úvodní slovo.

Ředitel Petr Valdman uvedl, že rok 2025 byl, co se týká příjmů i výdajů, rokem rekordním. Očekávané příjmy, byly predikovány ve výši 45,5 mld. Kč, skutečné příjmy dosáhly výše přes 60 mld. Kč. Hlavní příjmovou položkou byly příjmy z Modernizačního fondu, které se načerpávají přes Evropskou investiční banku do rozpočtu SFŽP, ať už na obhajovaná programová schémata, anebo na individuální nadprahové projekty. Druhou důležitou položkou, která naplňovala rozpočet SFŽP, po příjmové stránce, byly prostředky z Národního plánu obnovy, které se týkaly zejména realizací projektů v oblasti energetických úspor, protipovodňových opatření a programu Nová zelená úsporám. V neposlední řadě byly důležitou položkou příjmy ze složkových zákonů, to znamená ten prapůvod vzniku SFŽP, zákony o odpadech, zákon o vodách a další, plnily rozpočet SFŽP částkou přes 2,8 miliardy korun.

Zmínil i dvě položky, které jsou trošku atypické. První byla podpora kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku v důsledku nákladů spojených s emisemi, když SFŽP pomohl poskytnout kompenzaci průmyslovým podnikům ve výši 2 mld. Kč. Tyto prostředky byly na úkor programu, který se týkal financování vodovodů a kanalizací, vyčleněny do příjmů SFŽP ze státního rozpočtu a kryté emisními povolenkami v loňském roce, kdy ještě emisní povolenky nebyly příjmem SFŽP. Druhá položka byla obnova infrastruktury po povodních, kdy SFŽP načerpal ze státního rozpočtu prostředky, které sloužily zejména pro obnovu projektů vodohospodářské infrastruktury, čistíren odpadních vod, kdy tyto projekty předfinancoval SFŽP ze svých prostředků, a toto byla refundace vynaložených výdajů.

Dominantní položkou výdajů, byly poskytnuté dotace. Celkový objem výdajů poskytnutý z rozpočtu SFŽP byl 45,48 mld. Kč. Plnění rozpočtu bylo na 99,9 %. SFŽP v prosinci přerušil financování, protože se dostal na výdajový limit a nestihlo by se to zpracovat přes hospodářský výbor. Díky tomu, že SFŽP dokáže financovat od prvního týdne v lednu, pozastavil financování a potom plynule pokračoval ve financování v letošním roce. Pro příjemce to neznamenalo žádné dlouhé čekání na disponibilní prostředky na jejich účtu. Optikou státního rozpočtu nevznikly žádné nespotřebované výdaje, ale zákon o SFŽP se touto optikou na výdaje nedívá. Ten umožňuje plynulé převádění nespotřebovaných výdajů do dalších let. Tady byl SFŽP na stropu výdajového limitu. Kromě dotací poskytuje i půjčky v různých finančních nástrojích, které činily také nezanedbatelnou část výdajové stránky rozpočtu, stejně jako rozpočet kanceláře SFŽP a technická pomoc k Národnímu plánu obnovy.

Dva programy tvořily dominanci v loňském roce, po příjmové a výdajové stránce. Modernizační fond, od jeho vzniku v roce 2021, příjmy postupně načerpá z Evropské investiční banky do rozpočtu SFŽP. V prvních letech byly dominantní příjmy, ale postupně se jim výdaje vyrovnávají tím, jak se projekty realizují a financují. Dříve nebo později se ty křivky budou potkávat. Potkají se definitivně v roce 2030, kdy končí stávající etapa Modernizačního fondu. U Národního plánu obnovy se ředitel Valdman odvolává na prezentaci, ve které je vidět, že křivky se hodně kopírují, protože tam chodí prostředky ze státního rozpočtu postupně, jak se realizují projekty. Celkové příjmy z Národního plánu obnovy byly přes 32 mld. Kč, celkové výdaje tvořily doposud 27 mld. Kč. Zbývá několik měsíců dočerpat celý Národní plán obnovy a prokázat směrem k Evropské komisi splnění všech milníků. To se SFŽP beze zbytku podaří. Veškeré prostředky načerpané SFŽP efektivně využil v souladu s cíli Národního plánu obnovy. Celkové příjmy a výdaje, včetně těch, které administruje SFŽP a jsou účetně vedeny v kapitole MŽP 315, jako je Operační program Životní prostředí a Operační program Spravedlivá transformace, celková čísla jsou za rok 2025 rekordní. Jsou to v drtivé většině případů investiční výdaje, které mají jednoznačný multiplikační efekt pro ekonomiku státu a také ekologické přínosy.

V přehledu vyplacených prostředků v jednotlivých programech za rok 2025 dominuje Modernizační fond, jehož součástí je i program Nová zelená úsporám. Výdaje v Modernizačním fondu plní velmi dobře výdaje na modernizaci tepláren, protože investičně náročnější projekty postupují v realizaci, stejně jako instalace obnovitelných zdrojů energie, dále také oblast energetických úspor a program ETS pro dekarbonizaci průmyslu. Druhým v přehledu vyplacených prostředků je Národní plán obnovy. Sem patří energetické úspory, protipovodňová opatření, program Nová zelená úsporám. Třetí z přehledu vyplacených prostředků je Operační program Životní prostředí, který je účetně veden v kapitole 315. Čtvrtý v přehledu vyplacených prostředků je Národní program Životní prostředí. To je dominantní program, postavený zejména na příjmech SFŽP ze složkových zákonů. Pátý program Spravedlivá transformace, je určený pro vyrovnávání regionů postižených těžbou uhlí tedy Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. Přehled, jaké počty žádostí jsou skryté za těmi desítkami miliard, v jednotlivých programech je obsažen ve Zprávě o hospodaření SFŽP za rok 2025.

Program Nová zelená úsporám, byl dílem financován z Modernizačního fondu a dílem z Národního plánu obnovy. Je rozdělen na Nová zelená úsporám, včetně Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light pro nízkopříjmové domácnosti. V součtu je to přes 100 mld. Kč v za celý program od jeho počátku v roce 2022.

V přehledu příjmů a výdajů dle složek životního prostředí je dominantní položkou energetika, kterou plní Modernizační fond jak na příjmové, tak na výdajové stránce. Další je oblast odpadů. Odpadová legislativa je výrazným nosičem pro příjmy SFŽP. Ve složkových zákonech nejsou poplatky účelově vázané, že by se měly vracet přímo do dané oblasti, ale SFŽP o to usiluje. Ve zprávách o hospodaření SFŽP bilancuje i to, z jakých složkových zákonů přišly prostředky a do jakých oblastí byly následně investovány. Oblast vody (nakládání a čištění odpadních vod) je po výdajové stránce velice dominantní. Dlouhodobě se SFŽP této oblasti věnuje a podporuje stavbu kanalizací a čistíren. Oblast ovzduší je také jednou z klíčových oblastí, která se financuje. V neposlední řadě je tam i oblast přírody, která se realizuje formou různých opatření. Např. výkupu pozemků ve zvlášť chráněných územích.

Rozpočet kanceláře SFŽP, je zpracován od roku 2020 až do roku 2025, jaké byly náklady kanceláře SFŽP. Počet zaměstnanců v roce 2025 byl 620 a náklady 806 mil. Kč. Tolik stála administrace desítek miliard v loňském roce.

Poplatková agenda je nedílnou součástí činnosti SFŽP. Fond se stará i o vlastní příjmy v rámci poplatků ze složkových zákonů. Generuje poplatkové a platební výměry. SFŽP je správcem poplatků, proto se snaží o poplatky starat, aby jich dostal co nejvíce.

Přehled závazků ze smluv a vydaných rozhodnutí s ohledem na budoucnost, tedy doposud přijaté závazky z vydaných rozhodnutí ministra životního prostředí, případně z již uzavřených smluv, tvoří částka přes 126 mld. korun.

Sumárně SFŽP počítá mezi závazky i stav ostatních projektu a vyhlášených výzev, protože předpokládá, že se ve většině případů naplní. Až do roku 2029 má závazky na financování přes 230 mld. Kč. Počítá se s tím, že celá řada projektů se realizovat nemusí. Stejné je to s úsporami na tendrech při probíhajících výběrových řízeních. SFŽP se snaží řídit program finančně tak, aby v okamžiku, kdy se penězovody ze složkových zákonů a z ostatních zdrojů uzavřou tak, aby dostál svým závazkům a zvládl dofinancovat všechny projekty. Zejména závazky, z již uzavřených smluv, potažmo z vydaných rozhodnut.

Předsedkyně poděkovala za úvodní slovo a požádala zpravodaje, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj Ondřej Babka poukázal na vývoj příjmů a na to, jakým způsobem se SFŽP až do letošního roku proměňuje. V období do roku 2020 byly příjmy SFŽP relativně stabilní a pohybovaly se přibližně mezi 1 až 2 mld. Kč. Od roku 2021 dochází k prudkému nárůstu způsobenému zapojením Modernizačního fondu a později i Národního plánu obnovy, což vede ke skokovému zvýšení příjmů na desítky mld. Kč ročně. A právě rok 2021 byl zlomový. Dnes ředitel Valdman zmiňoval, že příjmy SFŽP v roce 2025 přesáhly 60 mld. Kč. SFŽP tedy prošel za ta léta velikou transformací.

Zpravodaj se dále věnoval základním ukazatelům. Rozpočet byl stanoven na 45,5 mld. Kč, přesáhl ho na 60,2 mld. Kč, což představuje výrazné překročení plánovaného objemu. Rozdíl byl způsoben vyšším než očekávaným přísunem prostředků z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy. Výdaje dosáhly 45,5 mld. Kč, rozhodující podíl tvořily výdaje na dotace a půjčky ve výši 44,6 mld. Kč. Konkrétně Nová zelená úsporám 6,2 mld. Kč. Modernizační fond a Národní plán obnovy, kde dotace a půjčky dosáhly celkové výše 36,8 mld. Kč. Samostatně byly poskytnuty půjčky do oblasti energetiky v rámci programu Oprav dům po babičce v objemu 2,4 mld. Kč. Provozní výdaje fondu tedy činily 806 mil. Kč. Zajímavostí je, že téměř čtvrtina zaměstnanců v SFŽP pracuje přes 16 let, což značí dobré pracovní podmínky.

Zpravodaj se zeptal na příjmy z emisních povolenek a na metody jejich predikce v rámci rozpočtové politiky. Dále se zajímal, jaké metody jsou využívány v jiných státech Evropské unie. Konkrétně možné přístupy, cenová pásma, případně konzervativní odhady. Zajímal se také zda existují v zahraničí osvědčené modely nebo metodiky, které by bylo možné převzít nebo adaptovat na národní rozpočtové plánování. Ukazuje se, že plánovaný rozpočet je o dost procentních bodů překročen.

Předsedkyně poděkovala za přednesenou zpravodajskou zprávu a otevřela obecnou rozpravu.

Ředitel Valdman odpověděl, že systém byl zamyšlený tak, že výnosy z emisních povolenek, které jsou od ledna letošního roku, příjmy SFŽP, se budou dávat na jednotlivé programy, výzvy atd. S ohledem na tu vysokou volatilitu těch výnosů je systém nerealizovatelný v čase. V rozpočtu SFŽP máme naplánované příjmy rovnající se budoucím výdajům ve výši přes 8 mld. Kč. Realita výnosů z emisních povolenek, je 3,5 mld. Kč. To jsou nejčerstvější data. Jsou tady rozpočtové kapitoly, které v očekávaly, že budou z těch výnosů uspokojeny. SFŽP se snaží nalézt jinou cestu, jak se vrátit k flexibilnějšímu řízení uplatňování výnosů z emisních povolenek do výdajů rozpočtu SFŽP. Nastavit časový horizont, jít do rizika. To je v tuhle chvíli v úvahách, aby SFŽP mohl standardně financovat programy a financovat výdaje z emisních povolenek, které jsou k tomu způsobilé. Odhady můžou měnit i vnější vlivy. Není to jenom o odhadech, které dělají kolegové z MŽP ve spolupráci s kolegy z MF. Vstupují do toho i vlivy ze strany Evropské komise. Odebere se část povolenek, která se neobchoduje nebo naopak se přidá. Ať budou odhady sebepřesnější, ta volatilita tam vždycky zůstane. Je potřeba vymyslet lepší systém, jak nakládat s výnosy, aby SFŽP mohl bez problémů financovat to, co je pokryto finančními prostředky a schváleno Vládou i Poslaneckou sněmovnou. Bude-li na stole nějaký způsob, ředitel Valdman ním výbor pro životní prostředí rád seznámí.

Poslanec Petr Hladík uvedl, že jako ministr v minulé vládě bojoval za to, aby výnosy z emisních povolenek, připadly na věci, na které byly původně určeny. Proto prosadil novelu zákona, která teď přikazuje kromě kapitoly Ministerstva průmyslu na kompenzace nepřímých nákladů do Státního fondu životního prostředí. V tom čase byly predikce výnosů úplně jiné, než jsou dnes. Možná z pohledu výnosu svítá na lepší časy, protože ve výboru pro evropské záležitosti se bude projednávat návrh Evropské komise na zrušení mazání emisních povolenek z rezervy tržní stability. Zdá se, že v rezervě tržní stability emisní povolenky budou zůstávat. Důsledkem bude pravděpodobně, že by měla cena klesnout a celkový objem by se měl zvýšit. Proto by se poslanec Hladík úplně nevzdával toho principu, který se nastavil.

Dle poslance Hladíka všichni ministři financí budou chtít všechno pod státní rozpočet vždycky budou nenávidět fondy. Proto je to principiálně dobře, protože ve Státním fondu životního prostředí na ty finanční prostředky je rozhodně lépe vidět než ve státním rozpočtu.

Ředitel Valdman uvedl, že změna přístupu by se určitě netýkala takových změn legislativy, které by příjmy z emisních povolenek směrovaly místo SFŽP do státního rozpočtu.

Předsedkyně Peštová, uvedla, že dotaz zněl „jestli by nešla zlepšit predikce emisních povolenek“. To je docela složité. Na MŽP se snaží aktualizovat čísla co nejpřesněji. Ze začátku roku to bylo kolem 4,2 mld. Kč. Teď je to 3,5 mld. Kč a nikdo neví, jestli se ještě nesníží. Z toho balíku, který se pravidelně prodává na burze emisních povolenek (žluté), než se dostane k těm jednotlivým členským státům, tak z toho balíku se začíná ulupovat čím dál víc. Nejdřív se ulupuje do Sociálně klimatického fondu. Tam měly putovat emisní povolenky z ETS II. Tím, že ETS II je posunutá, nejsou z nich příjmy, tak se to zasanovalo ETS I. Tady začal propad tím, že se sanuje z něčeho, co na to nebylo určené. Pak Modernizační fond námořní doprava. Očekávalo se, že z námořní dopravy bude větší příjem za emisní povolenky, ale tím, že geopolitická situace se změnila, spousta zemí si sáhla na výjimky, proto příjmy nebyly takové, jaké se očekávaly. To taky ulouplo z příjmů ETS I. Pak je tam Stabilizační fond (MSR), který nefunguje tak, jak měl fungovat. Emisní povolenky byly stáhnuté, aby se držela nějaká cena emisních povolenek. Potom, když dojde k zvýšení ceny, tak měly být uvolňovány, aby uchladily trh, tak se k tomu nikdy nepřistoupilo. Místo toho se umazávaly, jak tady bylo řečeno, poslancem Hladíkem. Předsedkyně doufá, že se prosadí, aby se neumazávaly emisní povolenky a v nenávratnu se ztratily. Teď tam vstupuje další faktor. Evropská komise prohlásila, že by si ráda sáhla na 10–20 % aby měla na svoje výdaje. Nakonec se může stát, že to nebude ani 3,5 mld. Kč.

Dle předsedkyně by ten systém měl být nastaven jinak. Jestliže ty peníze byly získány z průmyslu a energetiky, tak by na ně neměl nikdo jiný sahat. Měly by se využít na dekarbonizaci tohoto odvětví a neměl by z toho brát Sociálně klimatický fond, námořní doprava, Stabilizační fond, který stejně nefunguje. Evropská komise si říká o další peníze. Je to těžce předvídatelné.

Nikdo další se do rozpravy nepřihlásil, proto předsedkyně uzavřela obecnou rozpravu a požádala zpravodaje o návrh usnesení.

Zpravodaj načetl návrh usnesení v následujícím znění:

Po úvodním výkladu ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana, zpravodajské zprávě poslance Ondřeje Babky a po rozpravě

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

s o u h l a s í se Zprávou o hospodaření Státního fondu životního prostředí České republiky za rok 2025 ve výši příjmů 60 235 800 tis. Kč, a ve výši výdajů 45 480 100 tis. Kč;

k o n s t a t u j e, že v rámci rozpočtu kapitoly č. 315 – Ministerstvo životního prostředí byly Státnímu fondu životního prostředí poskytnuty transfery ve výši 13 105 437 tis. Kč, tj. 21,76 % všech příjmů, v tom prostředky z Národního plánu obnovy ve výši 7 529 089 tis. Kč, tj. 12,5 %;

p o v ě ř u j e předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi rozpočtového výboru.

Hlasování č. 5: Pro 13 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 22: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276162

Usnesení bylo přijato a předsedkyně ukončila 3. bod.

4. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posuzování životnosti těžkých vozidel z hlediska emisí, COM(2026) 108 final

Předsedkyně, protože je zpravodajkou tohoto bodu, pověřila řízením schůze místopředsedkyni Evu Fialovou.

Místopředsedkyně otevřela 4. bod 4. schůze, přivítala zástupce Ministerstva dopravy, (dále jen MD) a požádala je o úvodní slovo.

Vrchní ředitel Sekce silniční a veřejné dopravy a správních agend Ladislav Němec krátce uvedl představené Sdělení, které vzniklo na základě přímého zmocnění v nařízení Euro 7. Komisi uložilo provést odborné a technické posouzení toho, jak se v čase a s rostoucím nájezdem kilometrů opotřebovávají emisní systémy nákladních vozidel. Zatímco u osobních vozidel a dodávek již koeficient pro prodloužené období životnosti z pohledu výrobce byl stanoven přímo v nařízení, pro těžká nákladní vozidla a autobusy bylo požadováno ještě další zkoumání. Výstupem tohoto zkoumání je právě předkládané sdělení. Hlavním cílem nařízení Euro 7, je sjednotit legislativní požadavky s realitou na našich silnicích, kdy současná pravidla z pohledu výrobců v podstatě končila svou platnost ve chvíli, kdy kamion najel 700 000 km, neboli v tzv. období hlavní životnosti. Realita je jiná. Vozidla zůstávají v provozu podstatně déle, proto byla rozšířena odpovědnost výrobců o celých 25 %, kdy nově musí vozidla splňovat standardy po celou dobu i své tzv. dodatečné prodloužené životnosti. V případě nejtěžších vozidel to znamená, až do provozu 875 000 km nebo 15 let provozu. Toto dodatečné období bylo předmětem zkoumání. Zda v tomto dodatečném období budou plnit těžká vozidla z pohledu výrobce základní parametry, nebo zda tam bude stanoven nějaký koeficient. Koeficient byl stanoven již přímo v tom nařízení u osobních vozidel a dodávek. Výstupem tohoto Sdělení je stanovení koeficientu životnosti ve výši 1,2. To znamená, že v prodloužené životnosti jsou hodnoty stanovené pro normu Euro 7, vynásobeny koeficientem životnosti 1,2. Dle MD je toto nastavení v pořádku. Je přijatelné pro výrobce vozidel a zároveň zajišťuje dodatečnou ochranu životního prostředí při dalším provozu těch vozidel.

Místopředsedkyně poděkovala za úvodní slovo a požádala zpravodajku o přednesení zpravodajské zprávy.

Zpravodajka Berenika Peštová uvedla, že ji zaráží to, jak Evropská komise vychrlí spoustu nařízení bez delegovaných aktů a potom hledá, jakým způsobem by byly naplňovány. Ohledně posuzování životnosti těžkých vozidel z hlediska emisí zpravodajka uvedla, že se stanovil pojem hlavní životnost a prodloužená životnost. Následně se hledala vyváženost, co je prodloužená životnost. Zvedaly se počty kilometrů s tím, že musí platit jedno nebo druhé, to znamená 375 000 km nebo 10 let u osobních vozidel. U nákladních vozidel je to 875 000 km nebo 15 let. Zpravodajku zajímal postoj MD, jestli je to pro MD takto v pořádku. Česká republika souhlasí s koeficientem životnosti 1,2. Dle zpravodajky podobný problém řešilo MŽP u Euro 7, ale u osobních automobilů, kde to bylo složitější. Měly se měřit emise pneumatik a brzdní dráhy a nebyly na to žádné přístroje, ani způsob, jak by se to mělo měřit. Měření mělo být kontinuální. Po celou dobu jízdy autem, by neměly být překročeny emisní limity.

Místopředsedkyně poděkovala za zpravodajskou zprávu i komentář a otevřela obecnou rozpravu.

Ředitel Němec v reakci na zpravodajku zdůraznil, že právě v prodloužené životnosti se prodlužuje odpovědnost výrobců. Zatímco teď výrobcům končila odpovědnost hlavní životností, teď se prodlužuje to období, kdy mají nějakou odpovědnost. Ředitel Němec poznamenal, že zpravodajka správně uvedla, že norma Euro 7 nově zavádí onboard monitoring. V reálném čase budou sledovány emisní hodnoty. Pro kontrolní orgány bude jednodušší, vyhodnotit nasbíraná data v rámci toho období a případně zahájit řízení s tím výrobcem, jehož parametry nějakého typu motoru neplní požadavky. Doteď to bylo nahodilé zkoumání. Předmětem toho koeficientu je právě to, že tam již bude online monitoring.

Zpravodajka doplnila, že Evropská komise požadovala u osobních automobilů, aby plnily limity i v době, kdy se nastartuje motor. Auto, než se dostane do provozní teploty, tak jeho emise jsou největší. Při kontinuálním monitorování už v době startování mají mít auta emisní limity, srovnatelné s limity, když se auto zahřeje a emise klesnou. Dle zpravodajky by minimálně 80 % lidí v Evropské komisi mělo mít technické vzdělání, aby si uvědomili, že spousta věcí, které požadují, jsou nereálné. Nedají se v praxi vůbec provést. Potom se nemůžou divit, že vypuknou různé aféry dieselgate a podobně. Evropská komise výrobce tlačí nesmyslnými rozhodnutími k podvodným řešením.

Poslanec Petr Hladík také kritizoval chybějící delegované právní akty v návrzích evropské legislativy. Zejména chybějící parametry, o čem ta úprava bude.

Vzhledem k tomu, že se do obecné rozpravy nikdo další nepřihlásil, místopředsedkyně uzavřela obecnou rozpravu a požádala zpravodajku o návrh usnesení.

Zpravodajka načetla návrh usnesení v následujícím znění:

Po úvodním slovu vrchního ředitele sekce silniční a veřejné dopravy a správních agend Ministerstva dopravy Ladislava Němce, zpravodajské zprávě předsedkyně Bereniky Peštové a po rozpravě

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

bere na vědomí SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o posuzování životnosti těžkých vozidel z hlediska emisí;

podporuje stanovisko vlády, které je obsaženo v rámcové pozici;

pověřuje předsedkyni výboru, aby o tomto usnesení informovala předsedu výboru pro evropské záležitosti.

Hlasování č. 6: Pro 11 Proti 0 Zdržel se 0

Usnesení č. 23: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276164

Usnesení bylo přijato a místopředsedkyně předala řízení schůze předsedkyni.

Předsedkyně ukončila 4. bod.

5. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Investiční strategie pro čistou energii, COM(2026) 116 final

Předsedkyně otevřela 5. bod 4. schůze, přivítala zástupkyni Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO), a požádala ji o úvodní slovo.

Ředitelka Odboru podpory energetiky Kristýna Metzlová uvedla na začátku krátký disclaimer. Sdělení Komise Evropskému parlamentu vzniklo v gesčním vakuu. MPO se totiž s Ministerstvem financí (dále jen MF) nedohodlo na hlavním gestorovi. MPO stanovuje sektorový rámec, ale implementační a finanční nástroje jdou za MF. Rámcová pozice vznikla spíše na MPO a od kolegů z MF nemělo MPO plnohodnotnou podporu. Proto ředitelka Mertzlová přednese perspektivu MPO a finanční nástroje nejsou v její kompetenci.

Sdělení Evropská komise představila 10. března 2026 a hlavním cílem je směrovat unijní politiku v oblasti financování energetické transformace. Evropská komise odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba pro dosažení těchto cílů mobilizovat zhruba 660 mld. EUR. Strategie tedy vychází z předpokladu, že veřejné prostředky samy o sobě nebudou dostačovat k dosažení těchto cílů a je tedy potřeba mobilizovat soukromý kapitál prostřednictvím efektivnějšího využití finančních nástrojů a snižováním investičních rizik. Veřejné finance tedy mají sloužit spíše jako určitý katalyzátor a snižovat rizika projektů, aby zatraktivnily podmínky pro soukromé a institucionální investory. Evropská investiční banka přislíbila financování v příštích třech letech zhruba ve výši 75 mld. EUR, což ovšem představuje pouze omezený příspěvek k celkové investiční podpoře.

Strategie je strukturovaná do čtyř pilířů, posílení bilancí provozovatelů sítí, podpora menších provozovatelů sítí a zlepšení jejich přístupu k financování, snižování rizik pro inovativní technologie a ustanovení strukturovaného investičního dialogu mezi klíčovými partnery. MPO tuto strategii v obecné rovině podporuje, nicméně upozorňuje na to, že se opírá převážně o stávající nástroje a nepředstavuje nové nástroje, které by dokázaly takovou míru financí mobilizovat. Za klíčové překážky považuje MPO zdlouhavé povolovací procesy a regulatorní nejistotu. Bez zjednodušení administrativních postupů energetická tranzice rychleji neproběhne. MPO podporuje využívání záruk a kapitálové účasti státu jako způsob, jak snížit rizika u strategických projektů.

Zároveň MPO upozorňuje, že není dobré bez důkladného posouzení zasahovat do pravidel trhu a ohrozit tak stabilitu finančního sektoru. Úspěch celé strategie proto nemůžeme měřit jen podle toho, kolik kapitálu se podaří skutečně mobilizovat, ale hlavně podle toho, zda skutečně povede k novým investicím a zda budou tyto veřejné prostředky využívány hospodárně a efektivně. Pro Českou republiku, je zásadním principem uplatňování technologické neutrality, ten by měl být podle MPO reflektován i v této strategii. MPO se domnívá, že to za stávajícího nastavení technických kritérií v taxonomii pro jadernou energetiku, nebude možné naplnění strategie tak, jak je v tuto chvíli napsána. Jaderná energie by podle MPO měla být uznána jako trvale nízkoemisní zdroj a její přínos by měl být uznán v rámci taxonomie trvale, nikoliv jen dočasně, jak je tomu nyní v delegovaném aktu.

Až bude celá taxonomie změněna, pak teprve bude možné zahrnout jadernou energetiku. Česká republika apeluje na to, aby se mohly z investičních nástrojů EU financovat i velké bloky. MPO kvituje záměr Evropské investiční banky snižovat investiční rizika pro projekty malých modulárních reaktorů. Je to krok správným směrem. Jako poslední ředitelka Mertzlová zmínila, že MPO podporuje vznik zmiňované Rady pro investici do energetické tranzice. V této nové platformě by Českou republiku pravděpodobně zastupovala Národní rozvojová banka, nicméně měla by přinášet konkrétní a měřitelné výstupy. MPO bude dohlížet na to, aby se zde dbalo na specifika zemí střední a východní Evropy, zejména na specifika energetického mixu a vyzrálost kapitálových trhů.

Předsedkyně poděkovala za úvodní slovo a požádala zpravodaje o přednesení zpravodajské zprávy.

Zpravodaj Bohuslav Niemiec sdělil, že ředitelka Mertzlová zodpověděla jeho první dotaz, proč toto Sdělení neřeší MF, ale MPO. Dodal, že možná časem i MF k tomu dodá nějakou svoji pozici. Zpravodaj ke Sdělení uvedl, že se jedná o investiční strategii pro čistou energii, která má změnit způsob financování evropské energetiky. Cílem je zajistit energetickou nezávislost a konkurenceschopnost. Zdůraznil, že sdělení považuje za kritický bod transformace elektrizační soustavy. Investiční fond pro strategickou infrastrukturu, první bod sekularizace příjmů umožní provozovatelům přeměnit budoucí regulované toky na okamžitou likviditu pro výstavbu. Podpora malých provozovatelů, zaměření na malé modulární reaktory, směřuje k tomu, aby tyto technologie byly dostupné ve třicátých letech našeho století.

Dlouhodobé ukládání energie a vodíku, snížení rizik pro investice do inovativních úložišť, digitální povolování. Komise plánuje pilotní portál s využitím generativní AI, která má radikálně zrychlit zdlouhavé schvalovací procesy. Zpravodaj dále zdůraznil Radu pro investici do energetické transformace, která bude sloužit jako platforma pro strategickou zpětnou vazbu a odstraňování bariér. Padlo už tady 70,75 mld. EUR a celkový balíček 660 miliard EUR. Podle zpravodaje, jak uvedla i ředitelka Mertzlová, všechno bude záležet na tom, zda se pákový efekt opravdu dostaví. Zda se do transformace podaří zapojit banky a další vícezdrojové financování.

Předsedkyně poděkovala za zpravodajskou zprávu a otevřela obecnou rozpravu.

Poslanec Petr Hladík ohledně Sdělení uvedl, že je dobře bojovat za národní zájmy. Otázkou je, jak je na to Národní rozvojová banka (dále jen NRB) připravená. Jestli ta roztříštěnost by pak pro český byznys byla přínosem nebo ne. Poslanec rozumí, jak je pozice formulována a nemám problém s ní souhlasit.

Do obecné rozpravy se nikdo další nepřihlásil, proto ji předsedkyně uzavřela a požádala zpravodaje o návrh usnesení.

Zpravodaj načetl návrh usnesení v následujícím znění:

Po úvodním slovu ředitelky odboru podpory energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Kristýny Metzlové, zpravodajské zprávě místopředsedy Bohuslava Niemiece a po rozpravě

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

bere na vědomí SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ – Investiční strategie pro čistou energii;

podporuje stanovisko vlády, které je obsaženo v rámcové pozici;

pověřuje předsedkyni výboru, aby o tomto usnesení informovala předsedu výboru pro evropské záležitosti.

Hlasování č. 7: Pro 10 Proti 0 Zdržel se 1

Usnesení č. 24: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=276163

Usnesení bylo přijato a předsedkyně ukončila 5. bod.

6. Různé

Předsedkyně Peštová zahájila 6. bod jednání 4. schůze a předala slovo přihlášenému poslanci Petru Hladíkovi.

Poslanec Hladík upozornil, že v Poslanecké sněmovně je několik legislativ, kde se mění legislativa životního prostředí a těmto věcem se nevěnují na výboru pro životní prostředí (dále jen VŽP). VŽP není gesčním výborem, nicméně se to týká zákona o rostlinolékařské péči nebo stavebního zákona. Požádal, aby se věcem, které se dotýkají legislativy životního prostředí, věnovali i na jednáních VŽP.

Předsedkyně sdělila, že každý zákon je přidělen hlavnímu gestorovi a výborům, kterým bude přikázán. Nikdo však nedokáže predikovat, kdo načte, jaké pozměňovací návrhy. Možná existuje možnost si zákon na vyžádání po druhém čtení stáhnout do výboru na projednání v bodě Různé. Pověřila tajemníka výboru o zjištění informací k tomuto postupu. Není si jistá, zda je možné si stáhnout zákon pouze k projednání bez toho, aniž by se k tomu výbor vyjadřoval a dával usnesení. K dané problematice je možnost se vyjádřit na plénu.

Poslanec Hladík chápe procesní záležitosti. Domnívá se však, že jako výbor se mohou vyjádřit a prodiskutovat se zástupci ministerstev různou problematiku. Vyjádřit k ní postoj nebo ho poté interpretovat však lze. Ale je jasné, že to pak není v hlasovací proceduře. Výbor může debatovat jakoukoliv legislativu, byť se to poté nepropíše do stanovisek.

Členové výboru ještě chvíli na toto téma diskutovali a poté předsedkyně ukončila 6. bod.

7. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Předsedkyně Peštová zahájila 7. bod jednání 4. schůze a sdělila, že příští jednání výboru bude svoláno dle potřeby až projdou prvním čtením nějaké tisky, které budou výboru přiděleny.

Následně se poslanec Babka vrátil k tématu prodiskutování zákonů, které nebyly výboru přiděleny, ale týkají se legislativy životního prostředí. Znovu se k tomu vyjádřila předsedkyně i poslanec Hladík.

Předsedkyně poděkovala všem za účast a 4. schůzi ve 12:52 ukončila.

Ing. Bohuslav NIEMIEC v. r.

ověřovatel

Ing. Berenika PEŠTOVÁ, Ph.D., v. r.

předsedkyně

Zapsaly: Miriama ŠTRBOVÁ

Eva VONDRÁČKOVÁ

Dne: 20. května 2026

Za správnost: Štěpán DRTINA

Tajemník

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 11:07:01

1. hlasování, návrh

Schválení programu

Aktivně hlasovalo: 11

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

nepřít.

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

nepřít.

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Pro

Jan Síla, SPD:

Pro

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

nepřít.

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 1, schůze č. 4, čas 11:07:01

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 11:07:31

2. hlasování, návrh

Schválení vystoupení hostů v délce 2 minut

Aktivně hlasovalo: 11

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

nepřít.

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

nepřít.

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Pro

Jan Síla, SPD:

Pro

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

nepřít.

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 2, schůze č. 4, čas 11:07:31

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 11:20:11

3. hlasování, návrh

Návrh SZÚ kapitoly č. 315 – MŽP za rok 2025

Aktivně hlasovalo: 11

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

nepřít.

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

nepřít.

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Pro

Jan Síla, SPD:

Pro

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

nepřít.

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 3, schůze č. 4, čas 11:20:11

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 11:48:48

4. hlasování, návrh

Návrh SZÚ kapitoly č. 348 – ČBÚ za rok 2025

Aktivně hlasovalo: 14

Pro: 14

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Pro

Jan Síla, SPD:

Pro

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

Pro

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 4, schůze č. 4, čas 11:48:48

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 12:18:52

5. hlasování, návrh

Zpráva o hospodaření SFŽP ČR za rok 2025

Aktivně hlasovalo: 13

Pro: 13

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Pro

Jan Síla, SPD:

Pro

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

nepřít.

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

Pro

ID hlasování: 5, schůze č. 4, čas 12:18:52

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 12:31:25

6. hlasování, návrh

Sdělení Komise EP a Radě o posuzování životnosti těžkých vozidel z hlediska emisí

Aktivně hlasovalo: 11

Pro: 11

Proti: 0

Zdržel se: 0

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Nehlasoval

Jan Síla, SPD:

Pro

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

nepřít.

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

nepřít.

ID hlasování: 6, schůze č. 4, čas 12:31:25

Výbor pro životní prostředí PSP 4. schůze 12.05.2026 - 12:42:30

7. hlasování, návrh

Sdělení Komise EP a Radě, Evropskému sociálnímu výboru a Výboru regionů – Investiční strategie pro čistou energii

Aktivně hlasovalo: 11

Pro: 10

Proti: 0

Zdržel se: 1

Ivan Adamec, ODS:

nepřít.

Ondřej Babka, ANO2011:

Pro

Petr Bendl, ODS:

nepřít.

Jiří Bouška, ANO2011:

Pro

Jan Bureš, ODS:

nepřít.

Eva Fialová, ANO2011:

Pro

Matěj Gregor, MS:

Pro

Petr Hladík, KDU-ČSL:

Pro

Monika Hubíková, ANO2011:

Pro

Zdena Kašparová, STAN:

nepřít.

Jiřina Klčová, ANO2011:

nepřít.

Jana Krutáková, STAN:

Pro

Helena Langšádlová, TOP09:

nepřít.

Irena Němcová, SPD:

nepřít.

Bohuslav Niemiec, KDU-ČSL:

Pro

Berenika Peštová, ANO2011:

Pro

David Pražák, ANO2011:

Nehlasoval

Jan Síla, SPD:

Zdržel se

Gabriela Svárovská, Piráti:

nepřít.

Martin Šmída, Piráti:

nepřít.

David Štolpa, ANO2011:

Pro

Miroslav Žbánek, ANO2011:

nepřít.

ID hlasování: 7, schůze č. 4, čas 12:42:30