ST193 VŽP PN MŽP stanovisko (12/13)

Stanoviska MŽP

k pozměňovacím návrhům k poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 193)

Pro Výbor pro životní prostředí

Označení PN

Text pozměňovacího návrhu

Stanovisko MŽP

Poslanci Petr Bendl, Petr Hladík, Martin Šmída a Jana Krutáková

1. V čl. I se za bod 12 doplňuje nový bod 13:

„13. V § 21 se za odstavec 6 doplňuje nový odstavec 7, který zní:

„(7) Autorizovaná společnost je v rozsahu informací vztahujících se k zajišťování sdruženého plnění podle tohoto zákona povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ustanovení odstavce 5 a ustanovení zvláštních právních předpisů upravující ochranu informací a omezení práva na informace tím nejsou dotčena.“.“.

NESOUHLAS

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se vztahuje na tzv. povinné subjekty, kterými jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále také 1. subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti, a 2. veřejné podniky podle § 2a.

Autorizovaná obalová společnost (AOS) je soukromoprávní obchodní korporace (akciová společnost) založená osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu (soukromými průmyslovými subjekty). Stát není jejím zakladatelem ani vlastníkem a nemá rozhodující vliv na její orgány. Z povahy věci nejde o státní orgán ani o orgán samosprávy. Uzavírané smlouvy (s klienty o zajišťování sdruženého plnění a s obcemi o spolupráci v oblasti zpětného odběru) jsou soukromoprávního charakteru. Povinnosti osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu zajistit zpětný odběr, využití odpadu z obalů a další povinnosti ukládá zákon, nikoli AOS. AOS pouze poskytuje službu, kterou povinná osoba může využít k plnění své zákonné povinnosti.

Platby výrobců za zapojení do systému jsou plněním za službu sjednanou ve smlouvě, nikoli daní, poplatkem ani odvodem do veřejného rozpočtu. Peníze neputují přes státní ani obecní rozpočet. Povinné osoby jejich prostřednictvím plní vlastní povinnosti, a proto zůstávají prostředky soukromými. Neexistuje tedy vazba na hospodaření s veřejnými prostředky, kterou § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. předpokládá.

Z legislativního pohledu jde rovněž o nepřímou novelu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která podle Legislativních pravidel vlády není přípustná (jde o situaci, kdy nový zákon mění, zužuje nebo rozšiřuje platnost jiného staršího zákona, aniž by jej výslovně a přímo novelizoval).

Poslanci Petr Hladík, Petr Bendl a Martin Šmída

1. V čl. I se bod 1 mění tak, že nově zní takto:

„1. V § 2 se na konci písm. y) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:

„z) clearingovým centrem jednotné datové rozhraní provozované Českou informační agenturou životního prostředí v rámci integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, které slouží k elektronické výměně údajů a ke kontrole jejich srovnatelnosti a konzistence mezi autorizovanou společností, kolektivními systémy provozovanými podle zákona č. 243/2022 Sb. o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kolektivními systémy provozovanými podle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů, a obcemi.“.“.

2. V čl. I se za bod 12 vkládá nový bod 13, který zní takto:

„13. Za § 21c se vkládá nový § 21d, který včetně nadpisu zní:

㤠21d

Clearingové centrum

(1) Autorizovaná společnost je povinna být napojena na clearingové centrum a prostřednictvím clearingového centra zpřístupňovat obci, s níž má uzavřenou smlouvu podle § 13 odst. 1 písm. c), údaje o rozsahu zajišťovaného sběru, výši poskytovaných příspěvků a plnění smluvních podmínek, a to v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(2) Obec je oprávněna využívat clearingové centrum jako jednotné komunikační místo vůči autorizované společnosti i vůči kolektivním systémům provozovaným podle jiných zákonů v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně hromadné správy údajů potřebných k uzavření a plnění smluv s těmito subjekty. Tím není dotčeno právo obce uzavřít a plnit smlouvu přímo s autorizovanou společností nebo s příslušným kolektivním systémem.

(3) Česká informační agentura životního prostředí jako provozovatel clearingového centra zajišťuje kontrolu srovnatelnosti a konzistence údajů předávaných podle odstavce 1 a obdobných údajů předávaných kolektivními systémy provozovanými podle jiných zákonů v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce.

(4) Podrobnosti napojení na clearingové centrum, rozsah předávaných údajů a technické podmínky výměny dat stanoví prováděcí právní předpis.“.“.

NESOUHLAS

CENIA byla zřízena jako informační a odborná agentura pro oblast životního prostředí, jejíž hlavní činností je správa informačních systémů typu IRZ a ISPOP, tedy jednosměrný sběr a zpracování ohlašovacích dat od povinných subjektů vůči státu. Clearingové centrum podle návrhu má ale plnit zcela jinou funkci: obousměrnou, transakční výměnu obchodně citlivých dat mezi soukromoprávními subjekty (AOS a kolektivními systémy) a obcemi. Svěření této role CENIA by znamenalo významné rozšíření její působnosti nad rámec, pro který byla zřízena a personálně i technicky vybavena.

Náklady na vybudování a údržbu potřebné IT infrastruktury tak ponese výhradně stát prostřednictvím rozpočtu CENIA. Bez jasného finančního krytí hrozí, že role bude podfinancovaná, což se promítne do kvality a spolehlivosti služby, na níž budou obce a soukromé subjekty ze zákona závislé.

Návrh dále nestanoví, od kdy má clearingové centrum fungovat, a neobsahuje ani přechodná ustanovení. Povinnost AOS podle § 21d odst. 1 by tak vznikla dnem nabytí účinnosti zákona, přestože clearingové centrum ani prováděcí právní předpis v tu chvíli nebudou existovat. Zákon by tedy ukládal povinnost, kterou nelze splnit, což je v rozporu s principem právní jistoty.

Poslanci Petr Hladík, Petr Bendl a Martin Šmída

1. V čl. I se bod 6 ruší.

Následující body se přečíslují.

NESOUHLAS

Stávající platné znění zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), stanovuje v § 18 odst. 4, že akcionář autorizované společnosti nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady. Rušený bod 6 v čl. 1 tento princip dále zpřísňuje a upřesňuje.

Hlavním předmětem činnosti autorizované společnosti je užívání (finančních) prostředků od klientů (povinných osob) s cílem co nejefektivněji zajistit zpětný odběr a využití odpadů z obalů, ale též i jiné činnosti, především informační aktivity vůči spotřebitelům. V principu je tedy činnost autorizované společnosti úzce spojená se službami soukromých společností působících v oblasti nakládání s odpady podle zákona o odpadech; předpokládá se, že autorizovaná společnost bude některé aktivity společností podnikajících v oblasti odpadového hospodářství finančně podporovat. Akcionář autorizované společnosti proto nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, aby se zabránilo možnému konfliktu zájmů při řízení společnosti.

Regulace § 18 zákona o obalech navíc do značné míry implementuje čl. 8a odst. 4 písm. c) směrnice 2008/98/ES o odpadech, kde je členským státům EU uložena povinnost, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, aby finanční příspěvky, hrazené výrobci za účelem dodržení jejich povinností spojených s rozšířenou odpovědností výrobce, nepřesahovaly náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s odpady nákladově účinným způsobem. Zamezení propojení mezi akcionářem autorizované společnosti a odpadovými společnostmi má tedy riziko neefektivního jednání autorizované společnosti, směřující ve prospěch konkrétních společností nakládajících s odpady, minimalizovat.

Výše uvedené je důvodem, proč řada odborníků (např. OECD k EPR) doporučuje oddělení financující a organizační role od provozní role v odpadovém hospodářství.