ST58 VŽP PN MŽP stanovisko po 2. čtení (13/13)

Stanoviska MŽP

k pozměňovacím návrhům k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 58)

Pro Výbor pro životní prostředí po projednání v 2. čtení

Označení PN

Text pozměňovacího návrhu

Stanovisko MŽP

A. PN obsažené v usnesení garančního výboru pro životní prostředí č. 29 ze 6. schůze konané dne 2 září (tisk 58/1)

1. V čl. I se za dosavadní bod 11 vkládá nový bod X12, který zní:

„X12. V § 3 odst. 1 písm. m) se doplňuje bod 5, který zní:

„5. podnikatel, který provozuje elektronické tržiště, jehož prostřednictvím je uváděno do oběhu elektrozařízení vyrobené jinými dodavateli přímo konečným uživatelům do České republiky,“.“.

2. V čl. I se za dosavadní bod 14 vkládá nový bod X15, který zní:

„X15. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena z) a za), která znějí:

„z) odpadovým podnikatelem právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba, jejímž předmětem podnikání je nakládání s odpady, zejména s odpady z vybraných výrobků, a která nakládá s těmito odpady na území České republiky, anebo právnická osoba nebo fyzická podnikající osoba, jejíž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady z vybraných výrobků nebo s obchodováním s druhotnou surovinou z odpadů z vybraných výrobků, a takovou činnost vykonává na území České republiky,

za) vertikálně integrovanou skupinou skupina dvou či více majetkově propojených právnických osob, které může tatáž osoba ovlivňovat, nebo tytéž osoby společně mohou, a to přímo nebo nepřímo, uplatňovat vliv, jestliže tato skupina zahrnuje také odpadového podnikatele, anebo jestliže člen této skupiny nebo členové této skupiny společně mohou ovlivňovat odpadového podnikatele, anebo jestliže odpadový podnikatel může uplatňovat vliv na tyto propojené právnické osoby; má se za to, že schopnost ovlivňovat odpadového podnikatele má ten, kdo ovládá odpadového podnikatele nebo kdo v odpadovém podnikateli, který je právnickou osobou, a samostatně nebo s osobami jednajícími ve shodě drží podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu převyšující 10 %, nebo ten, kdo může jmenovat člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo vedoucího zaměstnance odpadového podnikatele nebo osoba jednající s takovou osobou ve shodě, neprokáže-li opak.“.“.

3. V čl. I se za dosavadní bod 42 vkládají nové body X43 a X44, které znějí:

„X43. V § 41 se doplňují odstavce 9 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. x znějí:

„(9) Provozovatel kolektivního systému nesmí být součástí koncernux).

(10) Vedoucí zaměstnanec provozovatele kolektivního systému nesmí být v pracovním nebo obdobném poměru vůči odpadovému podnikateli, nebo osobě či společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny. Vedoucí zaměstnanec provozovatele kolektivního systému nesmí být členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady odpadového podnikatele, nebo osoby či společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.

(11) Provozovatel kolektivního systému musí být z hlediska právní formy, organizace, vlastnické struktury a rozhodování nezávislý na odpadových podnikatelích. Provozovatel kolektivního systému nesmí být držitelem oprávnění k nakládání s odpady a nesmí přímo ani nepřímo uplatňovat vliv na odpadového podnikatele.

(12) K zajištění nezávislosti provozovatele kolektivního systému podle odstavce 11 se uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele kolektivního systému, zejména členové statutárních orgánů, členové dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnanci, se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny,

b) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele kolektivního systému nesmí být fyzická nebo právnická osoba, která je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem odpadového podnikatele nebo osoby či společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny a nesmí být vůči takovým osobám ani v pracovním nebo jiném obdobném poměru,

c) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele kolektivního systému nesmí být osoba, jejíž osoba blízká je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem odpadového podnikatele nebo osoby nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.

_____________

x) § 79 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

X44. V § 42 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Společník provozovatele kolektivního systému ani osoby se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systému nesmí vlastnit přímý ani nepřímý majetkový podíl v odpadovém podnikateli ani ve společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.

(4) V případě nedodržení podmínek uvedených v odstavci 3 může ministerstvo rozhodnout o pozastavení hlasovacího práva či práva požádat o svolání valné hromady daného společníka.

(5) Společník provozovatele kolektivního systému ani osoby se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systému nesmí jednat v zájmu odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.

(6) Pro účely ustanovení tohoto zákona upravujících nezávislost provozovatele kolektivního systému na odpadových podnikatelích a střet zájmů mezi provozovatelem kolektivního systému, osobami se zvláštním vztahem k němu nebo jeho společníky a odpadovými podnikateli se přihlíží pouze k činnosti odpadového podnikatele vztahující se k témuž druhu vybraných výrobků, pro který provozovatel kolektivního systému zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců. Pro účely tohoto odstavce se jednotlivými druhy vybraných výrobků rozumí elektrozařízení, baterie nebo akumulátory, pneumatiky a vozidla.“.“.

4. V čl. I dosavadním bodě 51 v § 47 odst. 2 se slova „příspěvek uhrazen“ nahrazují slovy

„výrobek uveden na trh“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nárok vzniká pouze v případě uhrazení příspěvku výrobcem provozovateli kolektivního systému.“.

5. V čl. I dosavadní bod 52 zní:

„52. § 48 včetně nadpisu zní:

㤠48

Rezerva

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na kolektivní plnění povinností výrobců, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany provozovatele kolektivního systému (dále jen „rezerva“).

(2) Provozovatel kolektivního systému vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní účet vedený v České republice u banky nebo u pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí, maximálně však do výše podle odstavce 3. Provozovatel kolektivního systému je oprávněn dočasně investovat peněžní prostředky získané z příspěvků podle odstavce 1 výhradně do investičních nástrojů stanovených prováděcím právním předpisem. Peněžní prostředky uložené na zvláštním účtu podle odstavce 2 mohou být před jejich použitím v souladu s odstavcem 5 dočasně investovány.

(3) Provozovatel kolektivního systému rezervu vytváří a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně

a) 25 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období, jedná-li se o vybrané výrobky jiné než elektrozařízení,

b) 50 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období, jedná-li se o elektrozařízení.

Po vytvoření rezervy podle písmen a) a b) provozovatel kolektivního systému zajistí, že její výše bude po celé účetní období dosahovat nejméně minimální výše stanovené podle písmene a) nebo b). Do nákladů provozovatele kolektivního systému se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.

(4) Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že

a) v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a

b) provozovatel kolektivního systému zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním období.

(5) Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem zajištění kolektivního plnění povinností výrobců, s nimiž provozovatel kolektivního systému uzavřel smlouvu o kolektivním plnění, včetně úhrady nákladů na splnění povinnosti zpětného převzetí odpadu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přepravu odpadů29) a nahrazení plnění výstavci finanční záruky poskytnuté k zajištění této povinnosti. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty provozovatele kolektivního systému podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.

(6) Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí provozovatel kolektivního systému v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životností.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet investičních nástrojů, do kterých lze dočasně investovat peněžní prostředky uložené na zvláštním účtu podle odstavce 2 a výnosy z nich.“.“.

6. V čl. I se dosavadní body 53 až 55 zrušují.

7. V čl. I se za dosavadní bod 52 vkládají nové body X53 až X55, které znějí:

„X53. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:

㤠48a

Povinnost společníků doplnit rezervu

(1) Pokud provozovatel kolektivního systému nezajistí nebo není schopen zajistit vytvoření, udržování nebo doplnění rezervy v minimální výši stanovené podle tohoto zákona, jsou společníci provozovatele kolektivního systému povinni doplnit rezervu tak, aby neklesla pod zákonem stanovenou minimální výši.

(2) Povinnost doplnit rezervu alespoň na minimální výši podle odstavce 1 se rozděluje mezi společníky provozovatele kolektivního systému poměrně podle hmotnosti vybraných výrobků uvedených na trh jednotlivými společníky provozovatele kolektivního systému během 5 kalendářních let před rokem vzniku povinnosti doplnit rezervu společníky provozovatele kolektivního systému.

(3) Společníci provozovatele kolektivního systému jsou povinni splnit povinnost podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu ode dne, kdy provozovatel kolektivního systému tuto povinnost nezajistí nebo není schopen zajistit.

(4) Splnění povinnosti podle odstavce 1 se považuje za plnění zákonné povinnosti ve veřejném zájmu a nemá povahu dobrovolného vkladu ani zvýšení základního kapitálu.“.

X54. V § 50 odst. 3 se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.

X55. V § 51 odstavec 2 zní:

„(2) Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností je přehled hospodaření provozovatele kolektivního systému v uplynulém kalendářním roce, a to včetně hospodaření s rezervou vytvořenou podle § 48.“.“.

8. V čl. I dosavadním bodě 56 v § 51 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Informace o hmotnosti vybraných výrobků uvedených na trh v uplynulém kalendářním roce každým jednotlivým výrobcem, který má s provozovatelem kolektivního systému uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění je provozovatel kolektivního systému povinen vést elektronicky v takovém formátu, který zajistí jejich předání na vyžádání nejpozději do 3 pracovních dní; ministerstvo a inspekce jsou oprávněny si tyto informace od provozovatele kolektivního systému vyžádat ve lhůtě ne kratší 3 dnů.“.

9. V čl. I se za dosavadní bod 57 vkládají nové body X58 až X60, které znějí:

„X58. V § 54 odst. 4 se za slova „až j),“ vkládají slova „nebo že provozovatel kolektivního systému a osoba se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 41 odst. 9 až 12, § 42 odst. 3 a 5,“.

X59. V § 55 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.

X60. V § 55 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) provozovatel kolektivního systému nebo osoba se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 41 odst. 9 až 12, § 42 odst. 3 a 5 a provozovatel kolektivního systému nezjednal nápravu tohoto nedostatku uloženou podle § 54 odst. 4 ve stanovené lhůtě.“.“.

10. V čl. I se za dosavadní bod 58 vkládá nový bod X61, který zní:

„X61. V § 56 odstavec 1 zní:

„(1) Právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, je povinna převést všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků výrobců včetně výnosů z nich a prostředky tvořící rezervu provozovateli kolektivního systému, který plnění povinností těchto výrobců převzal. Je-li více takových provozovatelů kolektivních systémů, převede se každému z nich poměrná část těchto peněžních prostředků, která odpovídá poměru příspěvků uhrazených za výrobky uvedené na trh za období posledních 24 měsíců přede dnem zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému každým výrobcem, který měl ke dni zániku oprávnění s provozovatelem kolektivního systému, jehož oprávnění zaniklo, uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění. Provozovatel kolektivního systému, který převzal plnění povinností těchto výrobců, není oprávněn po těchto výrobcích vyžadovat opětovnou úhradu příspěvků za výrobky jimi uvedené na trh do dne zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému, s nímž měl výrobce před převzetím povinností uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění.“.“.

11. V čl. I se za dosavadní bod 62 vkládá nový bod X63, který zní:

„X63. V § 67 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.“.

12. V čl. I dosavadním bodě 63 v § 69 odst. 2 písm. c) se slovo „tří“ nahrazuje slovem „dvou“.

13. V čl. I dosavadní bod 107 zní:

„107. V § 125 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) v rozporu s § 78 odst. 1 až 3 nezajistí zpětný odběr, nebo

e) jako Společník provozovatele kolektivního systému se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou mu tímto zákonem podle § 48a.“.“.

14. V čl. II Přechodná ustanovení bod 3 zní:

„3. Pokud provozovatel kolektivního systému jakkoliv zajistil dluh jiné osoby či z vybraných příspěvků poskytl dar, zápůjčku, úvěr či jimi zajistil svůj dluh před nabytím účinnosti tohoto zákona, musí takový stav oznámit písemně ministerstvu do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a uvést původní stav do souladu s § 41 odst. 5 nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby nebyl v rozporu s ustanovením § 41 odst. 5. Uvedení původního stavu do souladu s § 41 odst. 5 nechá provozovatel kolektivního systému ve lhůtě stanovené v tomto bodě ověřit auditorem a zprávu auditora doručí ministerstvu do 15 dnů od jejího vyhotovení. Zpráva auditora musí obsahovat minimálně popis skutečností, které byly provedeny za účelem uvedení původního stavu do souladu s § 41 odst. 5 a vyjádření, že jakékoliv zajištěné dluhy, poskytnuté dary, zápůjčky či úvěry byly před skončením auditu vráceny v účetní hodnotě na běžný účet provozovatele kolektivního systému. Prostředky vrácené provozovateli kolektivního systému musí být v plné výši použity na tvorbu rezervy v souladu s § 48. Nesplnění povinností uvedených v tomto bodě je považováno za závažné porušení povinnosti provozovatele kolektivního systému dle § 55 odst. 5 zákona vedoucí k rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění provozovatele kolektivního systému v souladu s § 55 odst. 2 písm. c). Každý provozovatel kolektivního systému, který má ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona platné oprávnění k provozování kolektivního systému, je povinen do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu písemně oznámit, zda je či není součástí vertikálně integrované skupiny podle § 3 odst. 1 písm. za) a zda je či není ve střetu zájmů podle § 41 odst. 4, § 41 odst. 9 až 11, § 42 odst. 3 a 5. V případě, kdy je provozovatel kolektivního systému či osoby se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému jakýmkoliv způsobem ve střetu zájmů podle § 41 odst. 4, § 41 odst. 9 až 11, § 42 odst. 3 nebo 5, musí provozovatel kolektivního systému v písemném oznámení ministerstvu popsat podstatu takového střetu zájmů a konkrétní fyzické či právnické osoby, které jsou střetu zájmů vystaveny. Pokud je provozovatel kolektivního systému či osoby se zvláštním vztahem k provozovateli kolektivního systému ve střetu zájmů podle § 41 odst. 4, § 41 odst. 9 až 11, § 42 odst. 3 nebo 5, musí provozovatel kolektivního systému takový stav zhojit nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 15 dnů od zhojení stavu musí provozovatel kolektivního systému zaslat ministerstvu písemnou zprávu o způsobu, jakým byl původní stav uveden do souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Zpráva musí obsahovat minimálně popis všech provedených kroků, identifikaci všech zúčastněných stran a popis právních vztahů mezi uvedenými stranami. Popsané skutečnosti musí být doloženy relevantními smluvními či právními dokumenty, aby bylo jednoznačně prokazatelné, že ke zhojení stavu skutečně došlo. Nesplnění povinností uvedených v tomto bodě je považováno za závažné porušení povinnosti provozovatele kolektivního systému dle § 55 odst. 5 zákona vedoucí k rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění provozovatele kolektivního systému v souladu s § 55 odst. 2 písm. c).“.

NEUTRÁLNÍ

Pozměňovací návrh je komplexní a upravuje několik oblastí:

Hlavním předmětem pozměňovacího návrhu je úprava střetu zájmů mezi provozovatelem kolektivního systému, osobami s ním propojenými a odpadovými podnikateli, a to formou zajištění nezávislosti provozovatele kolektivního systému a vyloučení jeho vzájemného majetkového a personálního propojení s odpadovými podnikateli. Obdobný přístup k řešení střetu zájmů obsahuje i poslanecký návrh poslankyně Bereniky Peštové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech (sněmovní tisk 193), který pracuje s obdobnými definicemi odpadového podnikatele a vertikálně integrované skupiny i obdobnou konstrukcí zákazu majetkového a personálního propojení.

Druhou oblastí je rezerva kolektivního systému. Pozměňovací návrh rezervu snižuje na 25 % (dnes nejméně 50 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období) a vypouští, že provozovatel kolektivního systému vytváří rezervu prvních 5 kalendářních let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému průběžně tak, že každý rok vytvoří rezervu ve výši nejméně 10 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené řádné individuální účetní závěrky za předcházející účetní období. Zároveň návrh vypouští určité kontrolní mechanismy týkající se rezervy (písemně informovat ministerstvo o záměru čerpat rezervu, držet prostředky nepřetržitě na vázaném účtu apod.) a vypouští možnost úhrady využití prostředků rezervy na úhradu nákladů na splnění povinnosti zpětného převzetí odpadu nařízení EU o přeshraniční přepravě odpadů a nahrazení plnění výstavci finanční záruky poskytnuté k zajištění této povinnosti. Naopak doplňuje zmocnění pro MŽP, které má stanovit vyhláškou výčet investičních nástrojů, do kterých lze dočasně investovat peněžní prostředky uložené na zvláštním účtu podle odstavce 2 a výnosy z nich.

Za pozornost stojí rovněž skutečnost, že návrh zavádí institut, který dosavadní právní úprava neobsahuje – subsidiární odpovědnost společníků provozovatele kolektivního systému za doplnění rezervy v případě, že ji sám provozovatel nevytvoří nebo nedoplní v zákonem požadované výši. Jde tak o zásah do majetkové sféry společníků nad rámec obvyklého rozsahu jejich odpovědnosti podle zákona o obchodních korporacích.

Zatřetí návrh zavádí odpovědnost on-line tržišť, kterým přiřazuje roli a odpovědnost výrobce elektrozařízení (osoby, která elektrozařízení uvádí na trh). Toto může být vnímáno jako potenciálně v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), zejm. čl. 6 a tzv. principem „safe harbour“ omezujícím odpovědnost poskytovatele online platformy za protiprávní obsah či jednání obchodníka, který prostřednictvím platformy nabízí zboží.

Dále návrh stanovuje, že ověření zpracovatele odpadních elektrozařízení má probíhat každé dva roky namísto tří a provádí některé další legislativně-technické úpravy.

Přechodné ustanovení návrhu (čl. II bod 3), které v jednom bodě upravuje dvě věcně odlišné povinnosti – zvláštní postup narovnání stavu v rozporu s § 41 odst. 5 ověřovaný auditorem a obecnou oznamovací a nápravnou povinnost týkající se střetu zájmů podle § 41 odst. 4, 9 až 11 a § 42 odst. 3 a 5, by bylo z důvodu obsáhlosti lepší rozdělit do dvou samostatných ustanovení.

Pozměňovací návrhy přednesené ve 2. čtení dne 22. září 2026

B. Poslankyně Berenika Peštová

SD 1790

Bod 1 pozměňovacího návrhu výboru pro životní prostředí obsaženého ve sněmovním tisku 58/1 se ruší.

SOUHLAS

C1. Poslanec Petr Hladík

SD 1807

1. Za bod 2 se vkládá nový bod 3, který zní takto:

„3. V čl. I se za dosavadní bod 17 vkládá nový bod 18, který zní takto:

„18. V § 3 odst. 2 se na konci písm. r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:

„s) clearingovým centrem jednotné datové rozhraní provozované Českou informační agenturou životního prostředí v rámci integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, které slouží k elektronické výměně údajů a ke kontrole jejich srovnatelnosti a konzistence mezi autorizovanou společností, kolektivními systémy provozovanými podle zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kolektivními systémy provozovanými podle zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů, a obcemi.“.“.

Následující body se přečíslují.“.

Následující body se přečíslují.

2. Za bod 12 se vkládá nový bod 13, který zní takto:

„13. V čl. I se za dosavadní bod 69 vkládá nový bod 70, který zní takto:

„70. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní:

㤠83a

Clearingové centrum

(1) Provozovatel kolektivního systému je povinen být napojen na clearingové centrum podle zákona o obalech a prostřednictvím clearingového centra zpřístupňovat obcím a Ministerstvu životního prostředí údaje obdobné údajům podle § 21d odst. 1 zákona o obalech, v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(2) Obec je oprávněna využívat clearingové centrum jako jednotné komunikační místo vůči kolektivním systémům v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce, včetně hromadné správy údajů potřebných k uzavření a plnění smluv s těmito subjekty. Tím není dotčeno právo obce uzavřít a plnit smlouvu přímo s příslušným kolektivním systémem.

(3) Česká informační agentura životního prostředí jako provozovatel clearingového centra zajišťuje kontrolu srovnatelnosti a konzistence údajů předávaných podle odstavce 1 a obdobných údajů předávaných kolektivními systémy v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce.

(4) Podrobnosti napojení na clearingové centrum, rozsah předávaných údajů a technické podmínky výměny dat stanoví prováděcí právní předpis.“.“.

Následující body se přečíslují.“.

NESOUHLAS

CENIA byla zřízena jako informační a odborná agentura pro oblast životního prostředí, jejíž hlavní činností je správa informačních systémů typu IRZ a ISPOP, tedy jednosměrný sběr a zpracování ohlašovacích dat od povinných subjektů vůči státu. Clearingové centrum podle návrhu má ale plnit zcela jinou funkci: obousměrnou, transakční výměnu obchodně citlivých dat mezi soukromoprávními subjekty (AOS a kolektivními systémy) a obcemi. Svěření této role CENIA by znamenalo významné rozšíření její působnosti nad rámec, pro který byla zřízena a personálně i technicky vybavena.

Náklady na vybudování a údržbu potřebné IT infrastruktury tak ponese výhradně stát prostřednictvím rozpočtu CENIA. Bez jasného finančního krytí hrozí, že role bude podfinancovaná, což se promítne do kvality a spolehlivosti služby, na níž budou obce a soukromé subjekty ze zákona závislé.

Návrh dále nestanoví, od kdy má clearingové centrum fungovat, a neobsahuje ani odloženou účinnost pro toto ustanovení. Upozorňujeme, že úprava informačního systému ISPOP ve smyslu pozměňovacího návrhu nutně vyžaduje finanční prostředky a dostatečný čas.

C2. Poslanec Petr Hladík

SD 1808

1. Bod 3 nově zní takto:

„3. V čl. I se za dosavadní bod 42 vkládá nový bod X43, který zní:

„X43. V § 41 se doplňují odstavce 9 až 12, které včetně poznámky pod čarou č. x znějí:

„(9) Provozovatel kolektivního systému nesmí být součástí koncernu x).

(10) Vedoucí zaměstnanec provozovatele kolektivního systému nesmí být v pracovním nebo obdobném poměru vůči odpadovému podnikateli, nebo osobě či společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny. Vedoucí zaměstnanec provozovatele kolektivního systému nesmí být členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady odpadového podnikatele, nebo osoby či společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.

(11) Provozovatel kolektivního systému musí být z hlediska právní formy, organizace, vlastnické struktury a rozhodování nezávislý na odpadových podnikatelích. Provozovatel kolektivního systému nesmí být držitelem oprávnění k nakládání s odpady a nesmí přímo ani nepřímo uplatňovat vliv na odpadového podnikatele.

(12) K zajištění nezávislosti provozovatele kolektivního systému podle odstavce 11 se uplatní tato minimální kritéria:

a) osoby odpovědné za řízení provozovatele kolektivního systému, zejména členové statutárních orgánů, členové dozorčí rady nebo vedoucí zaměstnanci, se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách odpadového podnikatele nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny, b) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele kolektivního systému nesmí být fyzická nebo právnická osoba, která je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem odpadového podnikatele nebo osoby či společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny a nesmí být vůči takovým osobám ani v pracovním nebo jiném obdobném poměru,

c) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem provozovatele kolektivního systému nesmí být osoba, jejíž osoba blízká je členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem odpadového podnikatele nebo osoby nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny.

_____________

x) § 79 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů “.“.“.

NESOUHLAS

MŽP zaujalo neutrální stanovisko k výborovému PN. Významné zmírnění výborového PN v této oblasti MŽP nepodporuje.

C3. Poslanec Petr Hladík

SD 1809

V části první čl. I se provádějí tyto úpravy:

1. Dosavadní bod 2 nově zní:

„2. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1892.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (přepracované znění), ve znění pozdějších předpisů.“.“

2. Dosavadní bod 4 nově zní:

„4. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Tento zákon se nevztahuje na

a) výbušniny,

b) baterie uvedené v čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542,

c) vozidla ozbrojených sil a

d) textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky určené výlučně k profesionálnímu použití, pokud vzhledem ke svému určení mohou představovat bezpečnostní, zdravotní nebo hygienická rizika nebo vyvolávat bezpečnostní obavy, včetně výrobků určených k vojenským nebo bezpečnostním účelům.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.“

3. Za dosavadní bod 9 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „nebo vozidlo“ nahrazují slovy „, vozidlo nebo textilní, s textilem související nebo obuvnický výrobek“.“

4. Za dosavadní bod 11 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 3 odst. 1 písm. l) se za slova „výrobce vozidel“ vkládají slova „nebo výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků“.“

5. Dosavadní bod 13 nově zní:

„13. V § 3 odst. 1 písmeno t) zní:

„t) zpracováním

1. jakákoliv činnost prováděná po převzetí odpadního elektrozařízení, odpadní pneumatiky, odpadního textilního, s textilem souvisejícího nebo obuvnického výrobku nebo vozidla s ukončenou životností za účelem využití, včetně přípravy k opětovnému použití, odstranění nebo úpravy před využitím nebo odstraněním takového výrobku s ukončenou životností, jeho součástí nebo látek a materiálů v něm obsažených, v zařízení k tomu určeném, nebo

2. zpracování podle čl. 3 odst. 1 bodu 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542,“.“

6. Za dosavadní bod 14 se vkládají nové novelizační body, které znějí:

„X. V § 3 odst. 1 písm. q) se za slova „odpadních pneumatik“ vkládají slova „nebo odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků“.

X. V § 3 odst. 1 písm. x) se za slova „výrobci pneumatik“ vkládají slova „, výrobci textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků“.“

7. Za dosavadní bod 17 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 3 odst. 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí:

„s) výrobcem textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků podnikatel, který bez ohledu na použitý způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku, buď

1. je usazen v České republice a vyrábí textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu pod vlastní firmou, značkou nebo ochrannou známkou nebo je nechává navrhnout nebo vyrobit a poprvé je dodá na území České republiky pod vlastní firmou, značkou nebo ochrannou známkou,

2. je usazen v České republice a na území České republiky pod vlastní firmou, značkou nebo ochrannou známkou dále prodává textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu vyrobené jinými hospodářskými subjekty, na nichž není uvedena firma, značka ani ochranná známka takových jiných hospodářských subjektů,

3. je usazen v České republice a na profesionálním základě poprvé dodává na území České republiky textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu, které pocházejí z jiného členského státu nebo ze třetí země, nebo

4. prodává textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky uvedené v příloze č. 8 k tomuto zákonu prostřednictvím smluv uzavřených na dálku přímo konečným uživatelům v České republice a je usazen v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

Výrobcem textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků není osoba, která dodává na trh použité textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky posouzené jako vhodné k opětovnému použití, ani osoba, která dodává na trh textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky vyrobené z takových použitých nebo odpadních výrobků nebo jejich částí, ani samostatně výdělečně činný krejčí zhotovující výrobky na zakázku,

t) textilním, s textilem souvisejícím nebo obuvnickým výrobkem výrobek uvedený v příloze č. 8 k tomuto zákonu,

u) odpadním textilním, s textilem souvisejícím nebo obuvnickým výrobkem textilní, s textilem související nebo obuvnický výrobek, který se stal odpadem.“.“

8. Za dosavadní bod 18 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 8 odst. 1 se slova „odpadní baterie a odpadní pneumatiky“ nahrazují slovy „odpadní baterie, odpadní pneumatiky a odpadní textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky“.“

9. Dosavadní bod 19 nově zní:

„19. Nadpis části druhé zní: „ČÁST DRUHÁ ELEKTROZAŘÍZENÍ, BATERIE, PNEUMATIKY A TEXTILNÍ, S TEXTILEM SOUVISEJÍCÍ NEBO OBUVNICKÉ VÝROBKY“.“

10. Za dosavadní bod 20 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků plní povinnosti podle odstavce 1 povinně v kolektivním systému.“.“

11. Za dosavadní bod 21 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 11 odst. 3 se za větu první vkládá věta „To neplatí, jde-li o plnění povinností pověřeného zástupce výrobcem textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků prostřednictvím provozovatele kolektivního systému podle § 100a odst. 2.“.“

12. Za dosavadní bod 29 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 20 odst. 3 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) Seznam výrobců textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků.“.“

13. Za dosavadní bod 32 se vkládají nové novelizační body, které znějí:

„X. V § 21 odst. 4 se na konci písmene j) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) jde-li o textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, kódy kombinované nomenklatury podle přílohy č. 8 k tomuto zákonu, které výrobce hodlá uvádět na trh.“

X. V § 21 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Jde-li o výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, údaje vkládané do Seznamu výrobců provozovatelem kolektivního systému podle odstavce 5 dále obsahují identifikační údaje provozovatele kolektivního systému a údaj o písemném pověření výrobce k provedení registrace jeho jménem; za písemné pověření se považuje též smlouva o kolektivním plnění, obsahuje-li výslovné pověření k registraci.

(8) Výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků smí tyto výrobky poprvé uvést na trh pouze tehdy, je-li v Seznamu výrobců zapsán on nebo jeho pověřený zástupce.“.“

14. Za dosavadní bod 36 se vkládají nové novelizační body, které znějí:

„X. V § 26 písm. d) se za slova „nebo pneumatik“ vkládají slova „a jde-li o textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, též kódy kombinované nomenklatury podle přílohy č. 8 k tomuto zákonu“.

X. Na konci § 26 se doplňuje věta „Údaje v Seznamu výrobců textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků ministerstvo zpřístupňuje bezplatně ve strojově čitelném, tříditelném a vyhledávatelném formátu založeném na otevřených standardech; tím není dotčena ochrana obchodního a průmyslového tajemství podle jiných právních předpisů.“.“

15. Za dosavadní bod 40 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 35 odst. 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) hodlá-li žadatel zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, prokáže, že disponuje nezbytnými odbornými znalostmi v oblasti nakládání s odpady z těchto výrobků a udržitelnosti.“.“

16. Dosavadní bod 41 nově zní:

„41. V § 35 odst. 2 písmeno h) zní:

„h) ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému každý ze společníků žadatele uváděl na trh na území České republiky nebo jiného členského státu nejméně po dobu 3 předcházejících kalendářních let vybrané výrobky toho druhu, pro který žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona; prokazuje-li společník splnění této podmínky elektrozařízeními, bateriemi nebo pneumatikami, uvedl za předcházející 3 kalendářní roky na trh na území České republiky nebo jiného členského státu tyto vybrané výrobky v množství celkem nejméně

1. 500 tun, pokud jde o elektrozařízení; to neplatí, jsou-li splněny podmínky podle bodu 2,

2. 200 tun, pokud jde o elektrozařízení a žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností pouze pro skupiny elektrozařízení 3, 4 nebo 5 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,

3. 5 tun, pokud jde o přenosné baterie,

4. 500 tun, pokud jde o startovací nebo průmyslové baterie,

5. 1 000 tun, pokud jde o pneumatiky.

Prokazuje-li společník splnění podmínky podle věty první textilními, s textilem souvisejícími nebo obuvnickými výrobky, minimální množství výrobků uvedených na trh se nestanoví,“.“

17. Za dosavadní bod 41 se vkládají nové novelizační body, které znějí:

„X. V § 36 odst. 3 písm. f) se na konci bodu 4 slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci bodu 5 se čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 6, který zní: „6. o zapojení obce nebo jí určené osoby do systému podle § 100d odst. 9, má-li být taková spolupráce využívána,“.

X. V § 36 odst. 3 písmeno h) zní: „h) dokumenty prokazující zajištění sítě míst v rozsahu požadovaném tímto zákonem; jde-li o textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, žadatel předloží dokumenty prokazující zajištění míst zapojených do systému podle § 100d v rozsahu odpovídajícím požadavkům § 100d odst. 2,“.

X. V § 36 odst. 3 písm. i) se na konci bodu 7 slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci bodu 8 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 9, který zní: „9. jde-li o textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, popis způsobu zajištění územního a kapacitního pokrytí a přiměřené dostupnosti systému podle § 100d odst. 2, včetně předpokládaného rozmístění a kapacity míst zapojených do systému, způsobu obsluhy území a způsobu průběžného vyhodnocování dostatečnosti systému.“.

X. V § 36 odst. 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) doklady prokazující splnění podmínky podle § 35 odst. 2 písm. l), hodlá-li žadatel zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků.“.

X. V § 37 odst. 3 písmeno b) zní: „b) podmínky zajišťování kolektivního plnění stanovené podle projektu zajišťování kolektivního plnění žadatele; jejich součástí je hustota sběrné sítě, nejde-li o textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, a jde-li o textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, podmínky územního a kapacitního pokrytí a přiměřené dostupnosti systému podle § 100d odst. 2, včetně požadavků na rozmístění a kapacitu míst zapojených do systému a způsob průběžného vyhodnocování dostatečnosti systému, a“.

X. V § 38 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) jde-li o oprávnění k provozování kolektivního systému pro textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky a ministerstvo zjistí, že změna podmínek oprávnění je nezbytná k zajištění splnění požadavků podle § 100d odst. 2.“.“

18. Za dosavadní bod 45 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 45 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky.“.“

19. Za dosavadní bod 74 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. Za část druhou hlavu IX se doplňuje hlava X, která včetně nadpisu zní:

„Hlava X

TEXTILNÍ, S TEXTILEM SOUVISEJÍCÍ NEBO OBUVNICKÉ VÝROBKY

§ 100a

Pověřený zástupce

(1) Výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků uvedený v § 3 odst. 2 písm. s) bodě 4 je povinen za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem písemně určit pověřeného zástupce podle § 11.

(2) Výrobce podle odstavce 1 může na základě písemného pověření přenechat plnění povinností pověřeného zástupce provozovateli kolektivního systému, jehož prostřednictvím plní povinnosti podle tohoto zákona. Provozovatel kolektivního systému v takovém případě plní povinnosti pověřeného zástupce namísto výrobce.

(3) Provozovatel kolektivního systému, se kterým má výrobce podle odstavce 1 uzavřenu smlouvu o kolektivním plnění, je povinen na žádost výrobce písemné pověření podle odstavce 2 přijmout, nebrání-li tomu závažné důvody spočívající v nesplnění smluvních povinností výrobce.

§ 100b

Vymezení některých pojmů

Pro účely této hlavy se rozumí

a) subjektem sociální ekonomiky soukromoprávní subjekt, který poskytuje zboží nebo služby a který upřednostňuje zájmy lidí a sociální nebo environmentální cíle před ziskem, reinvestuje všechny nebo většinu zisků a přebytků za účelem dalšího plnění svých sociálních nebo environmentálních cílů nebo činností v zájmu členů, uživatelů nebo společnosti obecně a má demokratickou nebo participativní správu,

b) provozovatelem opětovného použití osoba, která na profesionálním základě zajišťuje opětovné použití nebo přípravu k opětovnému použití textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků,

c) online platformou online platforma ve smyslu čl. 3 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065,

d) poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 a

e) mikropodnikem výrobce, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat a roční bilanční suma nepřesahují 2 000 000 EUR.

§ 100c

Náklady rozšířené odpovědnosti výrobce a peněžní příspěvky

(1) Výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků prostřednictvím provozovatele kolektivního systému hradí náklady na

a) převzetí použitých textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků a zpětný odběr odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků a jejich následné nakládání, včetně činností směřujících k opětovnému použití, přípravě k opětovnému použití a recyklaci,

b) přepravu výrobků převzatých nebo zpětně odebraných v systému podle § 100d pro následné třídění, opětovné použití, přípravu k opětovnému použití a recyklaci,

c) třídění, přípravu k opětovnému použití, recyklaci, jiné využití a odstranění výrobků převzatých nebo zpětně odebraných v systému podle § 100d,

d) převzetí, přepravu a zpracování odpadu vzniklého při činnostech subjektů sociální ekonomiky a jiných osob zapojených do systému podle § 100d,

e) průzkum složení směsného komunálního odpadu podle § 100g odst. 7,

f) poskytování informací a informační kampaně podle § 100f,

g) shromažďování údajů a podávání zpráv příslušným orgánům a

h) podporu výzkumu a vývoje zaměřeného na zlepšení designu výrobků, předcházení vzniku odpadu a nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména recyklaci vláken na nová vlákna.

(2) Náklady podle odstavce 1 nesmějí přesáhnout náklady nezbytné k nákladově účinnému poskytování příslušných služeb a musí být mezi relevantní subjekty rozděleny transparentním způsobem.

(3) Peněžní příspěvky výrobců textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků se stanoví na základě hmotnosti a, je-li to vhodné, množství výrobků uvedených na trh. Provozovatel kolektivního systému upraví výši příspěvků na základě požadavků na ekodesign přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781, které jsou nejrelevantnější pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s ním, a zohlední příjmy z opětovného použití, přípravy k opětovnému použití a z hodnoty druhotných surovin.

(4) Provozovatel kolektivního systému při stanovení příspěvků zajistí rovné zacházení s výrobci bez ohledu na jejich původ nebo velikost a nesmí nepřiměřeně zatěžovat výrobce uvádějící na trh malá množství výrobků, včetně malých a středních podniků.

§ 100d

Systém převzetí použitých výrobků a zpětného odběru odpadních výrobků

(1) Provozovatel kolektivního systému pro textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky zavede a provozuje systém, v jehož rámci zajišťuje převzetí použitých textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků od konečných uživatelů a zpětný odběr odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, bez ohledu na jejich povahu, materiálové složení, stav, název, značku, ochrannou známku nebo původ.

(2) Systém podle odstavce 1 musí pokrývat celé území České republiky a zajišťovat přiměřenou dostupnost a kapacitu s ohledem na počet a hustotu obyvatel, očekávané množství použitých a odpadních výrobků a blízkost míst zapojených do systému pro konečné uživatele. Systém nesmí být omezen na oblasti, kde je převzetí, zpětný odběr nebo následné nakládání ziskové. Provozovatel kolektivního systému zajišťuje trvalý a technicky proveditelný růst množství výrobků převzatých nebo zpětně odebraných odděleně od směsného komunálního odpadu a snižování množství těchto výrobků ve směsném komunálním odpadu. Způsob zajištění územního a kapacitního pokrytí, přiměřené dostupnosti a kapacity systému musí odpovídat projektu zajišťování kolektivního plnění a podmínkám stanoveným v oprávnění k provozování kolektivního systému.

(3) Provozovatel kolektivního systému

a) poskytuje osobám zapojeným do systému podle odstavce 1 praktická opatření nezbytná pro převzetí, zpětný odběr a přepravu, včetně bezplatného poskytnutí vhodných sběrných a přepravních nádob,

b) zajišťuje bezplatný svoz a přepravu použitých a odpadních výrobků z míst zapojených do systému podle odstavce 1 s četností odpovídající oblasti a obvyklému množství převzatých nebo zpětně odebraných výrobků a

c) zajišťuje bezplatné převzetí a přepravu odpadu vzniklého při činnosti subjektů sociální ekonomiky a jiných osob zapojených do systému podle odstavce 1.

(4) Provozovatel kolektivního systému nesmí odmítnout účast orgánu veřejné moci, subjektu sociální ekonomiky nebo provozovatele opětovného použití v systému podle odstavce 1, splňuje-li tato osoba přiměřené, transparentní a nediskriminační podmínky účasti.

(5) Subjekt sociální ekonomiky může provozovat vlastní místa zapojená do systému podle odstavce 1 a není povinen předávat použité a odpadní textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky převzaté na těchto místech provozovateli kolektivního systému. Při začleňování míst subjektů sociální ekonomiky do systému a při volbě jejich umístění se těmto subjektům poskytne nejméně stejné zacházení jako jiným srovnatelným provozovatelům.

(6) Působí-li v České republice více provozovatelů kolektivních systémů pro textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky, jsou povinni koordinovat plnění povinností podle odstavců 1 až 5 tak, aby bylo na celém území České republiky zajištěno dostatečné územní a kapacitní pokrytí a srovnatelná dostupnost služeb. Koordinace zahrnuje alespoň výměnu agregovaných údajů nezbytných pro posouzení územního a kapacitního pokrytí, pravidla zapojování míst do systému a postup k odstranění nedostatků v pokrytí. Ministerstvo na koordinované plnění těchto povinností dohlíží. Koordinací není dotčeno právo hospodářské soutěže.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob výpočtu a vykazování ukazatelů územního a kapacitního pokrytí a dostupnosti systému podle odstavce 2 a způsob vyhodnocování růstu množství výrobků převzatých nebo zpětně odebraných odděleně od směsného komunálního odpadu.

(8) Nestanoví-li smlouva mezi provozovatelem kolektivního systému a provozovatelem místa zapojeného do systému podle odstavce 1 jinak, vlastníkem použitého textilního, s textilem souvisejícího nebo obuvnického výrobku, který se podle § 100g odst. 3 nestal odpadem, se okamžikem jeho převzetí stává provozovatel tohoto místa.

(9) Obec nebo jí určená osoba může na základě písemné smlouvy s provozovatelem kolektivního systému provozovat místo zapojené do systému podle odstavce 1. Dochází-li na tomto místě ke zpětnému odběru odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, považuje se toto místo v tomto rozsahu za místo zpětného odběru podle tohoto zákona a za jeho zřizovatele se považuje provozovatel kolektivního systému. Na nakládání s takto zpětně odebranými výrobky se použije § 8 odst. 3 a jejich vlastnictví se řídí § 14 odst. 2. Provozovatel kolektivního systému je zahrne do evidence podle § 50; obec nebo jí určená osoba je v tomto rozsahu nevede v průběžné evidenci odpadů podle zákona o odpadech. Smlouva upraví zejména podmínky zapojení místa do systému, způsob financování, způsob předávání údajů potřebných pro vedení evidence a předávání použitých a odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků. Provozovatel tohoto místa zajistí takové provozní uspořádání, aby bylo plnění podle této smlouvy jednoznačně odlišitelné od ostatního plnění povinností obce podle zákona o odpadech. Ostatní povinnosti obce podle zákona o odpadech tím nejsou dotčeny.

§ 100e

Povinnosti subjektů sociální ekonomiky

(1) Subjekt sociální ekonomiky, který provozuje vlastní místo zapojené do systému podle § 100d odst. 5, předloží ministerstvu nejméně jednou ročně informace v hmotnostním vyjádření o množství

a) výrobků posouzených jako vhodné k opětovnému použití, pokud možno s uvedením vyvezeného množství,

b) výrobků určených k přípravě k opětovnému použití a recyklaci, přičemž se zvlášť uvede množství určené k recyklaci vláken na nová vlákna, pokud možno s uvedením vyvezeného množství, a

c) výrobků určených k jinému využití nebo odstranění.

(2) Ministerstvo může subjekt sociální ekonomiky zcela nebo zčásti osvobodit od povinnosti podle odstavce 1, jestliže by její plnění vedlo k nepřiměřené administrativní zátěži.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát, způsob a lhůtu předkládání informací podle odstavce 1.

§ 100f

Informování, zveřejňování údajů a výběr poskytovatelů služeb

(1) Provozovatel kolektivního systému zpřístupňuje konečným uživatelům aktuální informace o

a) úloze konečných uživatelů při předcházení vzniku odpadu, včetně udržitelných spotřebních zvyklostí a správné péče o výrobky během používání,

b) možnostech opětovného použití a oprav textilu a obuvi,

c) poloze míst zapojených do systému podle § 100d,

d) správném předávání použitých výrobků a zpětném odběru odpadních výrobků, včetně možnosti darování, a

e) dopadech textilní výroby, zejména praktik a spotřeby rychlé módy, recyklace, jiného využití, odstraňování a nevhodného zbavování se odpadu, na životní prostředí, lidské zdraví a sociální a lidská práva a o opatřeních ke zmírnění těchto dopadů.

(2) Informace podle odstavce 1 provozovatel kolektivního systému pravidelně poskytuje prostřednictvím internetových stránek nebo jiných prostředků elektronické komunikace, komunikace ve veřejném prostoru a na místech zapojených do systému podle § 100d, vzdělávacích programů, kampaní zvyšujících informovanost a informačních tabulí v jazyce, kterému uživatelé snadno rozumějí.

(3) Provozovatel kolektivního systému zajistí důvěrnost chráněných informací a informací, které lze přímo přiřadit jednotlivým výrobcům nebo jejich pověřeným zástupcům.

(4) Provozovatel kolektivního systému na svých internetových stránkách alespoň jednou ročně, s výhradou obchodního a průmyslového tajemství, zveřejní informace o

a) množství výrobků poprvé uvedených na trh, včetně hmotnosti,

b) množství použitých a odpadních výrobků převzatých v systému podle § 100d v hmotnostním vyjádření, přičemž zvlášť uvede neprodané výrobky,

c) míře opětovného použití, přípravy k opětovnému použití a recyklace, přičemž zvlášť uvede recyklaci vláken na nová vlákna,

d) míře jiného využití a odstranění,

e) míře vývozu výrobků posouzených jako vhodné k opětovnému použití a vývozu odpadních výrobků a

f) postupu výběru provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady.

(5) Provozovatel kolektivního systému stanoví transparentní a nediskriminační postup výběru provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady, založený na transparentních kritériích pro zadání zakázky, který neklade nepřiměřenou zátěž na malé a střední podniky.

(6) Provozovatel kolektivního systému každoročně poskytne ministerstvu údaje podle odstavce 4 v rámci roční zprávy podle § 51. Od výrobce, který je mikropodnikem, vyžaduje pro účely tohoto odstavce pouze údaje o množství výrobků poprvé uvedených na trh.

(7) Na žádost obce poskytne provozovatel kolektivního systému údaje v hmotnostním vyjádření o množství odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků zpětně odebraných v předchozím kalendářním roce na území obce, a to v rozsahu nezbytném pro doložení plnění cíle podle § 59 odst. 3 zákona o odpadech.

§ 100g

Nakládání, třídění a výrobky vhodné k opětovnému použití

(1) Provozovatel kolektivního systému zajistí, aby infrastruktura pro převzetí použitých výrobků, zpětný odběr odpadních výrobků, nakládku, vykládku, přepravu a skladování textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků převzatých v systému podle § 100d a následné třídění a zpracování byly chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy a možnými zdroji kontaminace. Na místě zapojeném do systému podle § 100d nebo v třídicím zařízení musí být výrobky podrobeny odborné kontrole za účelem zjištění a odstranění nežádoucích předmětů, materiálů nebo látek, které mohou být zdrojem kontaminace.

(2) Odchylně od § 12 odst. 4 a 5 zákona o odpadech se použitý textilní, s textilem související nebo obuvnický výrobek předaný konečným uživatelem na místě zapojeném do systému podle § 100d okamžikem jeho převzetí považuje za odpad, nejde-li o případ podle odstavce 3.

(3) Za odpad se nepovažuje použitý textilní, s textilem související nebo obuvnický výrobek, který konečný uživatel přímo předal na místě zapojeném do systému podle § 100d a který při jeho převzetí provozovatel opětovného použití nebo subjekt sociální ekonomiky přímo odborně posoudil jako vhodný k opětovnému použití.

(4) Původce odpadu z textilních výrobků, které nejsou uvedeny v příloze č. 8 k tomuto zákonu, a odpadu z vyřazených neprodaných textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků uvedených v této příloze postupuje při jejich odděleném soustřeďování podle zákona o odpadech. Je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, soustřeďuje jednotlivé složky odděleně tak, aby usnadnil následnou přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci, včetně recyklace vláken na nová vlákna.

(5) Odpadní textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky převzaté v systému podle § 100d musí být předány zpracovateli podle tohoto zákona. Zpracovatel zajistí jejich třídění v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

(6) Třídění podle odstavce 5 musí být provedeno tak, aby

a) jeho účelem bylo získání výrobků k opětovnému použití a přípravě k opětovnému použití, přičemž se, je-li to vhodné, upřednostní místní třídění a opětovné použití,

b) třídění pro opětovné použití probíhalo na úrovni jednotlivých položek a oddělovalo položky vhodné k přímému opětovnému použití od položek vyžadujících další přípravu k opětovnému použití, s použitím aktuálních kritérií relevantních pro cílový trh,

c) položky nevhodné k opětovnému použití byly tříděny pro repasování a recyklaci, včetně recyklace vláken na nová vlákna, umožňuje-li to technologický pokrok, s upřednostněním repasování před recyklací, a

d) výrobky nebo jejich části, které prošly přípravou k opětovnému použití, splňovaly podmínky podle § 9 odst. 3 zákona o odpadech, za nichž odpad přestává být odpadem.

(7) Ministerstvo provede nejméně jednou za 5 let průzkum složení směsného komunálního odpadu za účelem zjištění podílu odpadních textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků. Na základě výsledků může ministerstvo uložit provozovateli kolektivního systému nápravná opatření spočívající zejména v rozšíření sítě míst zapojených do systému podle § 100d nebo v provedení informačních kampaní podle § 100f. Ministerstvo výsledky průzkumu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti odborného posouzení podle odstavce 3 a technické požadavky na třídění a evidenci výsledků třídění podle odstavců 5 a 6.

§ 100h

Přeprava výrobků posouzených jako vhodné k opětovnému použití

(1) Za účelem rozlišení mezi použitými výrobky posouzenými jako vhodné k opětovnému použití a odpadem může inspekce kontrolovat přepravu použitých textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, u nichž existuje podezření, že jsou odpadem.

(2) Osoba, která na profesionálním základě zajišťuje přepravu použitých textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků posouzených jako vhodné k opětovnému použití, zajistí, aby přepravu doprovázely alespoň

a) kopie faktury a smlouvy o prodeji nebo převodu vlastnictví, z nichž vyplývá, že výrobky jsou určeny k přímému opětovnému použití a jsou k němu vhodné,

b) doklad o předchozím třídění nebo přímém odborném posouzení jako vhodné k opětovnému použití, včetně kopie záznamů o každém balíku v zásilce a protokolu obsahujícího všechny údaje z těchto záznamů, a

c) prohlášení osoby, která má výrobky v držení a zajišťuje jejich přepravu, že žádný materiál v zásilce není odpadem.

(3) Osoba podle odstavce 2 zajistí, aby výrobky byly během přepravy, nakládky a vykládky náležitě chráněny před poškozením, zejména dostatečným obalem a vhodným uspořádáním nákladu.

(4) Záznam o třídění, přímém odborném posouzení nebo přípravě k opětovnému použití se bezpečně, nikoli však trvale, upevní na obal a obsahuje alespoň podrobný popis položek v balíku odpovídající úrovni třídění a název a adresu osoby odpovědné za konečné třídění nebo přípravu k opětovnému použití.

(5) Zjistí-li inspekce nebo jiný kontrolní orgán, že existuje podezření, že zamýšlená přeprava výrobků podle odstavce 1 sestává z odpadu, mohou být náklady na příslušné analýzy, kontrolu a skladování účtovány výrobci, třetí osobě jednající jeho jménem nebo jiné osobě, která přepravu zajišťuje.

§ 100i

Online platformy a poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek

(1) Poskytovatel online platformy, na kterou se vztahuje kapitola III oddíl 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 a která umožňuje spotřebitelům uzavírat smlouvy na dálku s výrobci textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, získá před tím, než výrobci umožní využívat své služby,

a) informaci o registraci výrobce v Seznamu výrobců a jeho evidenční číslo a

b) vlastní prohlášení výrobce, že nabízí pouze výrobky, u nichž jsou v České republice splněny požadavky rozšířené odpovědnosti výrobce podle tohoto zákona.

(2) Výrobce, který nabízí textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky konečným uživatelům v Evropské unii, poskytne informace podle odstavce 1 poskytovateli služeb kompletního vyřízení objednávek při uzavření smlouvy na některou ze služeb uvedených v čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020.

(3) Poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek po obdržení informací podle odstavce 2 vynaloží maximální úsilí k posouzení jejich spolehlivosti a úplnosti s využitím veřejně dostupné úřední databáze nebo podkladů ze spolehlivých zdrojů. Za správnost poskytnutých informací odpovídá výrobce.

(4) Získá-li poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek dostatečné informace o tom, že informace poskytnutá výrobcem je nepřesná, neúplná nebo neaktuální, nebo má-li důvod se tak domnívat, vyzve výrobce k bezodkladné opravě, doplnění nebo aktualizaci. Nevyhoví-li výrobce výzvě, poskytovatel bez zbytečného odkladu pozastaví poskytování služeb tomuto výrobci v rozsahu nabídky textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků konečným uživatelům v Evropské unii, dokud nebude žádosti zcela vyhověno, a sdělí výrobci důvody pozastavení.

(5) Výrobce se může proti pozastavení služeb podle odstavce 4 domáhat ochrany u soudu.“.“

20. Dosavadní bod 87 nově zní:

„87. V § 122 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) plní povinnosti výrobce způsobem, který je v rozporu s § 9 odst. 2 nebo 3,“.“

21. Za dosavadní bod 92 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 122 odst. 1 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní: „w) jako výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků nesplní některou z povinností podle § 100a odst. 1, § 100c odst. 1 nebo § 100i odst. 2,“.“

22. Dosavadní bod 96 nově zní:

„96. V § 122 odst. 3 písm. c) se slova „p) až r) nebo u)“ nahrazují slovy „q) až s), v) nebo w)“.“

23. Za dosavadní bod 103 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 124 odst. 1 se za písmeno q) doplňuje písmeno r), které zní: „r) jako provozovatel kolektivního systému pro textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky poruší některou z povinností stanovených provozovateli kolektivního systému v § 100a odst. 2 nebo 3, § 100c, § 100d, § 100f nebo § 100g,“.“

24. Dosavadní bod 104 nově zní:

„104. V § 124 odst. 2 písm. c) se slova „až p)“ nahrazují slovy „až r)“.“

25. Za dosavadní bod 119 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. Za § 125 se vkládá nový § 125a, který včetně nadpisu zní:

㤠125a

Další přestupky v oblasti textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako subjekt sociální ekonomiky nesplní informační povinnost podle § 100e odst. 1,

b) jako osoba, která na profesionálním základě zajišťuje přepravu výrobků posouzených jako vhodné k opětovnému použití, poruší některou z povinností podle § 100h odst. 2 až 4,

c) jako poskytovatel online platformy poruší povinnost podle § 100i odst. 1,

d) jako poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek poruší některou z povinností podle § 100i odst. 3 nebo 4, nebo

e) jako osoba nakládající s použitými nebo odpadními textilními, s textilem souvisejícími nebo obuvnickými výrobky převzatými v systému podle § 100d poruší některou z povinností podle § 100g odst. 4, 5 nebo 6.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), nebo

c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e).“.“

26. Dosavadní bod 120 nově zní:

„120. V § 126 odstavec 1 zní:

„(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 121,

b) inspekce, jde-li o přestupky podle § 122 odst. 1 písm. a) až o) a q) až w), § 123 odst. 1 písm. b), § 124, § 125 odst. 1, § 125 odst. 2 písm. a) až g) a l) až u) a § 125a odst. 1 písm. a), b) a e),

c) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 122 odst. 1 písm. p), § 122 odst. 2, § 122a odst. 1, § 125 odst. 2 písm. h) až k), § 125 odst. 3 a § 125a odst. 1 písm. c) a d),

d) inspekce nebo Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 123 odst. 1 písm. a) a c) až f).“.“

27. Za dosavadní bod 131 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. V § 131 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) dodržování povinností poskytovatelů online platforem a poskytovatelů služeb kompletního vyřízení objednávek podle § 100i.“.“

28. Za dosavadní bod 139 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

„X. Za přílohu č. 7 se doplňuje příloha č. 8, která zní:

„Příloha č. 8 k zákonu č. 542/2020 Sb.

TEXTILNÍ, S TEXTILEM SOUVISEJÍCÍ A OBUVNICKÉ VÝROBKY, NA NĚŽ SE VZTAHUJE ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCE

Část I - Textilní výrobky pro domácnost a oděvy a oděvní doplňky z textilu pro použití v domácnosti nebo jiné účely, pokud jsou svou povahou a složením podobné výrobkům pro použití v domácnosti.

Kód KN

Popis

61 - všechny kódy uvedené v této kapitole

Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

62 - všechny kódy uvedené v této kapitole

Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované

6301

Přikrývky a plédy (kromě podpoložky 6301 10 00)

6302

Ložní prádlo, stolní prádlo, toaletní prádlo a kuchyňské prádlo

6303

Záclony (včetně závěsů) a vnitřní rolety; záclonky nebo postelové drapérie

6304

Ostatní bytové textilie, kromě výrobků čísla 9404

6309

Obnošené oděvy a jiné použité výrobky

6504

Klobouky a jiné pokrývky hlavy, splétané nebo zhotovené spojením pásků z jakéhokoliv materiálu, též podšívané nebo zdobené

6505

Klobouky a jiné pokrývky hlavy, pletené nebo háčkované nebo zhotovené z krajek, plsti nebo jiných textilních materiálů, v metráži (ne však v pásech), též podšívané nebo zdobené; síťky na vlasy z jakéhokoliv materiálu, též podšívané nebo zdobené

Část II - Obuv a oděvy a oděvní doplňky pro použití v domácnosti nebo jiné účely, pokud jsou svou povahou a složením podobné výrobkům pro použití v domácnosti a jejich hlavní složkou není textil.

Kód KN

Popis

4203

Oděvy a oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně (jiné než obuv a pokrývky hlavy a jejich části a součásti a výrobky uvedené v kapitole 95, jako například chrániče holení, šermířské masky)

6401

Nepromokavá obuv se zevní podešví a se svrškem z kaučuku nebo z plastů, jejíž svršek není k podešvi připevněn ani s ní spojen šitím, přinýtováním, přibitím hřebíčky, přišroubováním, přibitím kolíky nebo podobným způsobem

6402

Ostatní obuv se zevní podešví a svrškem z kaučuku nebo plastů

6403

Obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z usně

6404

Obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z textilních materiálů

6405

Ostatní obuv

“.“

V části první čl. II se doplňují body 4 až 6, které znějí:

„4. Výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, který není mikropodnikem podle § 100b písm. e) zákona č. 542/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plní povinnosti podle § 9 odst. 3 a hlavy X části druhé tohoto zákona od 17. dubna 2028. Povinnost hradit náklady podle § 100c zákona č. 542/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky poprvé uvedené na trh ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnosti provozovatele kolektivního systému podle § 100d zákona č. 542/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí od 17. dubna 2028. Návrh na zápis do Seznamu výrobců a žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému lze podat ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Výrobce textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, který je mikropodnikem podle § 100b písm. e) zákona č. 542/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plní povinnosti podle § 9 odst. 3 a hlavy X části druhé tohoto zákona od 17. dubna 2029. U tohoto výrobce se povinnost hradit náklady podle § 100c vztahuje na textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky poprvé uvedené na trh ode dne 17. dubna 2029.

6. Ministerstvo provede průzkum podle § 100g odst. 7 zákona č. 542/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu a čl. V a VI zní:

„ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o odpadech

Čl. V

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

1. V § 59 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Povinnost obce podle věty první určit místa pro oddělené soustřeďování textilu se v rozsahu textilních výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností považuje za splněnou, je-li pro obyvatele obce zajištěna přiměřená dostupnost míst zapojených do systému podle § 100d zákona o výrobcích s ukončenou životností; přiměřená dostupnost se posuzuje podle požadavků § 100d odst. 2 zákona o výrobcích s ukončenou životností.“.

2. V § 59 odst. 5 písm. d) se slova „výrobky s ukončenou životností“ nahrazují slovy „výrobky s ukončenou životností nebo použité textilní, s textilem související nebo obuvnické výrobky“.

3. V § 60 odst. 1 se slova „s výjimkou výrobků s ukončenou životností“ nahrazují slovy „s výjimkou výrobků s ukončenou životností a použitých textilních, s textilem souvisejících nebo obuvnických výrobků, které obec převzala podle § 59 odst. 5 písm. d) v rámci služby pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností“.

Čl. VI

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 59 odst. 2 věty druhé zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije od 17. dubna 2028.“

Dosavadní části čtvrtá a pátá se označují jako části pátá a šestá a dosavadní články V a VI se označují jako články VII a VIII.

NESOUHLAS

Problematika rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro textil a obuv, kterou předmětný pozměňovací návrh řeší, je v rámci evropské legislativy řešena prostřednictvím revize směrnice o odpadech (2025/1892), která byla nedávno přijata. Ministerstvo životního prostředí je gestorem této směrnice a odpovídá za její transpozici do právního řádu, na které se mj. v současné době intenzivně pracuje. Transpoziční návrh bude realizován primárně prostřednictvím zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. Termín pro transpozici příslušných ustanovení směrnice do národní legislativy je stanoven na 17. června 2027.

Takto významná a komplexní transpoziční úprava by měla být připravena a projednána v rámci řádného, tj. úplného legislativního procesu, který umožní řádné posouzení navrhovaných opatření, jejich vzájemných souvislostí a dopadů na dotčené subjekty. Z časového hlediska přitom v současné době není nezbytné, aby byla tato úprava přijímána formou poslaneckého návrhu. V rámci aktuálně připravované transpozice je ministerstvo také v úzkém kontaktu se všemi zainteresovanými stakeholdery, což je nezbytné pro řádnou přípravu transpoziční právní úpravy a zohlednění připomínek a praktických zkušeností dotčených subjektů.

Návrh navíc nepokrývá všechny relevantní aspekty, které směrnice upravuje, případně některé otázky vymezuje odlišným způsobem. Zvolený přístup v pozměňovacím návrhu je navíc do značné míry mechanický. To znamená, že některá ustanovení směrnice jsou přebírána téměř doslovně, aniž by byla obecnější úprava obsažená ve směrnici potřebným způsobem konkretizována a přizpůsobena podmínkám českého právního řádu. Současně nejsou v dostatečné míře zohledněny vazby na již existující právní úpravu v oblasti odpadového hospodářství, zejména na relevantní ustanovení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ani na další související právní úpravu. Návrh rovněž v některých případech nerespektuje zavedenou terminologii české odpadové legislativy (jde např. o použití pojmů ze směrnice „sběr“ a „tříděný sběr“ namísto pojmů zavedených v české odpadové legislativě „zpětný odběr“ a „oddělené soustřeďování“).

Uvedené nedostatky mohou v praxi vést k nejasnostem při výkladu a aplikaci navrhované právní úpravy a v některých případech až k její faktické neaplikovatelnosti. Jedná se například o ustanovení týkající se požadavků na hustotu, dostupnost a provázanost stávající sběrné sítě, povinností a parametrů kolektivního systému, konstrukce použitých a odpadních výrobků či výjimek ze systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Uvedené oblasti přitom vyžadují vzájemnou provázanost jednotlivých ustanovení a jejich koordinaci s již existující právní úpravou.

C4. Poslanec Petr Hladík

SD 1810

Pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí se mění takto:

1. V bodě 5 v navrženém § 48 odstavec 3 zní:

„(3) Provozovatel kolektivního systému rezervu vytváří a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 25 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období. Po vytvoření rezervy podle věty první provozovatel kolektivního systému zajistí, že její výše bude po celé účetní období dosahovat nejméně minimální výše stanovené podle věty první. Do nákladů provozovatele kolektivního systému se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.“.

2. V bodě 7 se v úvodní větě slova „X53 až X55“ nahrazují slovy „X54 a X55“ a bod X53 se vypouští.

3. Bod 13 zní:

„13. V čl. I dosavadní bod 107 zní: „107. V § 125 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v rozporu s § 78 odst. 1 až 3 nezajistí zpětný odběr.“.“.“.

NESOUHLAS

MŽP zaujalo neutrální stanovisko k výborovému PN. MŽP se domnívá, že různé nastavení výše rezervy pro různé skupiny výrobků s ukončenou životností, jak je navrženo ve výborovém PN, je možné s ohledem na různý charakter uvedených výrobků s ukončenou životností.

D1. Poslankyně Eva Fialová

SD 1782

1. V § 41 se doplňuje nový odstavec 13, který zní:

„(13) Ustanovení odstavců 10 až 12 se nepoužijí ve vztahu k odpadovému podnikateli nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny, splňuje-li podmínky podle § 42 odst. 7.“

2. V § 42 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Ustanovení odstavců 3 a 5 se nepoužijí ve vztahu k odpadovému podnikateli nebo společnosti, která je členem vertikálně integrované skupiny, pokud tento odpadový podnikatel nebo společnost s výrobky s ukončenou životností nebo s odpady z výrobků s ukončenou životností nijak nenakládá, nebo k nim vykonává pouze sběr, soustřeďování, svoz, třídění, skladování nebo přepravu, anebo s materiálově nevyužitelnými zbytkovými odpady ze zpracování výrobků s ukončenou životností nakládá jen způsobem odpovídajícím energetickému využití či odstranění či úpravě před energetickým využitím či odstraněním dle zákona o odpadech, a současně neprovozuje zařízení určené ke zpracování výrobků s ukončenou životností, pro který provozovatel kolektivního systému zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců. To platí pouze tehdy, pokud takové zařízení neprovozuje ani osoba tímto odpadovým podnikatelem nebo společností přímo nebo nepřímo ovládaná.“

NEUTRÁLNÍ

D2. Poslankyně Eva Fialová

SD 1783

V bodu 1 pozměňovacího návrhu Výboru pro životní prostředí obsaženého ve sněmovním tisku 58/1 se v navrhovaném § 3 odst. 1 písm. za) text nahrazuje tímto zněním:

„za) vertikálně integrovanou skupinou skupina dvou či více majetkově propojených právnických osob, které tatáž osoba ovládá, nebo tytéž osoby společně, a to přímo nebo nepřímo, ovládají, jestliže tato skupina zahrnuje také odpadového podnikatele, anebo jestliže člen této skupiny nebo členové této skupiny společně ovládají odpadového podnikatele, anebo jestliže odpadový podnikatel ovládá tyto propojené právnické osoby; má se za to, že odpadového podnikatele ovládá ten, kdo v odpadovém podnikateli, který je právnickou osobou, samostatně nebo s osobami jednajícími ve shodě drží podíl na hlasovacích právech převyšující 40 %, nebo ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu nebo osobami v obdobném postavení, nebo většinu osob, které jsou členy kontrolního orgánu odpadového podnikatele nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit nebo osoba jednající s takovou osobou ve shodě, neprokáže-li opak.“

SOUHLAS

E1. Petr Bendl

SD 1811

Pozměňovací návrh výboru pro životní prostředí obsaženém ve sněmovním tisku 58/1 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 58), se mění takto:

1. Za bod 8 se vkládá nový bod 9, který zní:

„9. V čl. I se za bod 57 doplňuje nový bod 58, který zní:

„58. V § 54 se za odstavec 4 doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovatel kolektivního systému, pokud pro jeden druh vybraných výrobků jako jediný provozuje kolektivní systém, je v rozsahu informací vztahujících se k zajišťování plnění povinností a dodržování podmínek stanovených tímto zákonem povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Následující body se přečíslují.

NESOUHLAS

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se vztahuje na tzv. povinné subjekty, kterými jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Povinnými subjekty jsou dále také 1. subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti, a 2. veřejné podniky podle § 2a.

Provozovatelé kolektivních systémů (KS) jsou soukromoprávní obchodní korporace (společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti) založené výrobci daných druhů výrobků (soukromými průmyslovými subjekty). Stát není zakladatelem ani vlastníkem a nemá rozhodující vliv na orgány těchto společností. Z povahy věci nejde o státní orgán ani o orgán samosprávy. Uzavírané smlouvy (s klienty o zajišťování kolektivního plnění) jsou soukromoprávního charakteru. Povinnosti výrobců uvádějících výrobky na trh zajistit zpětný odběr a recyklaci ukládá zákon, nikoli provozovatelé kolektivních systémů. Ti pouze poskytují službu, kterou povinné osoby (výrobci) mohou využít k plnění svých zákonných povinností.

Platby výrobců za zapojení do systému jsou plněním za službu sjednanou ve smlouvě, nikoli daní, poplatkem ani odvodem do veřejného rozpočtu. Peníze neputují přes státní ani obecní rozpočet. Výrobci jejich prostřednictvím plní vlastní povinnosti, a proto zůstávají prostředky soukromými. Neexistuje tedy vazba na hospodaření s veřejnými prostředky, kterou § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. předpokládá.

Z legislativního pohledu jde rovněž o nepřímou novelu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která podle Legislativních pravidel vlády není přípustná (jde o situaci, kdy nový zákon mění, zužuje nebo rozšiřuje platnost jiného staršího zákona, aniž by jej výslovně a přímo novelizoval).

E2. Petr Bendl

SD 1917

Pozměňovací návrh poslankyně Evy Fialové se mění takto:

V bodě 14 se v navrženém bodu 3 čl. II (Přechodná ustanovení) věty první až pátá nahrazují větami:

„Provozovatel kolektivního systému, který přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 542/2020 Sb. zajistil dluh jiné osoby nebo z vybraných příspěvků poskytl dar, zápůjčku nebo úvěr anebo jimi zajistil svůj dluh, oznámí tuto skutečnost ministerstvu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V oznámení uvede alespoň označení druhé smluvní strany a osob, které ji ovládají, datum a právní důvod vzniku vztahu, původní a dosud nesplacenou výši plnění, sjednanou splatnost, způsob zajištění a údaj, zda jde o osobu se zvláštním vztahem podle § 43, a přiloží zprávu auditora o správnosti a úplnosti těchto údajů a o vymahatelnosti pohledávky. Zápůjčka nebo úvěr musí být vypořádány v původně sjednané době splatnosti, nejpozději však do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu nesmí provozovatel sjednanou dobu splatnosti prodloužit, zvýšit nesplacenou jistinu, prominout dluh nebo jeho část, uvolnit zajištění ani jinak zhoršit vymahatelnost pohledávky. U ostatních právních vztahů podle věty první učiní provozovatel bez zbytečného odkladu všechny právní kroky, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich ukončení a k navrácení dotčených prostředků. Do úplného vypořádání podává provozovatel ministerstvu každoročně zprávu auditora o stavu jednotlivých vztahů, přijatých opatřeních a předpokládaném způsobu a době jejich vypořádání. Prostředky vrácené provozovateli podle tohoto ustanovení použije provozovatel na tvorbu rezervy podle § 48. Za nesplnění povinnosti vypořádat vztah ve stanovené době se nepovažuje prodlení způsobené výlučně okolností mimo vůli provozovatele, pokud provozovatel prokáže, že včas učinil všechny právní kroky, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat, a že nečinností ani právním jednáním nezhoršil vymahatelnost pohledávky.“

NESOUHLAS

MŽP zaujalo neutrální stanovisko k výborovému PN. Tento pozměňovací návrh předložený ve 2. čtení upravuje výborový PN a zejména prodlužuje přechodný režim pro právní vztahy, které vznikly ještě před nabytím účinnosti zákona č. 542/2020 Sb. Dle předkladatele je jeho cílem spojit ochranu účelově vybraných příspěvků a účinnou kontrolu hospodaření kolektivních systémů s přiměřenou ochranou právní jistoty a práv třetích osob. MŽP uvádí, že podle § 41 odst. 5 zákona o výrobcích s ukončenou životností: „Provozovatel kolektivního systému nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr či jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.“ Stávající právní úprava již šest let takové jednání explicitně zakazuje. Může se tak jednat pouze o smluvní vztahy z doby před účinností zákona č. 542/2020 Sb. Dvanáct měsíců k vypořádání historických vztahů, tak jak uvádí výborový PN, lze pravděpodobně považovat jako dostačující.