Zápis z jednání č. 6 (5/8)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 6. schůze výboru pro bezpečnost,

která se konala dne 30. dubna 2026 od 9.00 hodin v místnosti č. B 311 - zasedací místnost výboru pro obranu Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

Přítomni: Bartošek Jan, Černochová Jana, Hendrych Igor, Koten Radek, Krainer Jakub, Králíček Robert, Lang Hubert, Mašek Jiří, Opltová Michaela, Růžička Pavel, Ryba Drahoslav, Sadovský Petr, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Prezenční listiny poslanců a hostů výboru pro bezpečnost jsou přílohou č. 1 písemného vyhotovení zápisu, jednotlivá usnesení přílohou č. 2 zápisu.

Schůzi zahájila předsedkyně výboru Jana Černochová, přivítala přítomné členy výboru a hosty.

Schválení pořadu schůze

Předsedkyně výboru Jana Černochová seznámila členy s programem schůze a ověřovatelem navrhla poslance Radka Kotena.

Nebyly navrženy žádné změny návrhu pořadu a program byl spolu s ověřovatelem schůze schválen hlasováním č. 1 (15 pro, nehlasoval I. Hendrych) (hlasovací listiny jsou přílohou zápisu č. 3).

Vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 69

Návrh zákona, který představil vrchní ředitel sekce podnikání a digitalizace Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Vinkler, představuje adaptační národní právní předpis k evropskému nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb, známému jako Digital Services Act ((DSA) a částečně též nařízení 2022/868 o evropské správě dat Digital Governance Act (DGA).

Návrh zákona je koncipován jako minimalistická implementace, která nejde nad rámec těchto nařízení, která jsou přímo závazná a použitelná, avšak vytváří nezbytné institucionální a procesní podmínky pro jejich uplatňování v českém právním řádu. Nařízení o jednotném trhu digitálních služeb bylo přijato jako reakce na zásadní proměnu digitálního prostředí. Evropský zákonodárce vycházel z toho, že online prostředí dnes již netvoří jen poskytovatelé přístupu či hostingu v tradičním pojetí, ale především rozmanité typy online platforem a online tržišť, v rámci nichž dochází k oběhu informací, reklamy, zboží a služeb v dosud nevídaném rozsahu.

DSA proto stanovuje jednotná pravidla pro zprostředkovatelské služby napříč Evropskou unií, a to od základních povinností kontaktních míst a transparentnosti až po přísnější povinnosti pro velmi velké online platformy (VLOP) a velmi velké internetové vyhledávače (VLOSE). Co se týká moderace obsahu, podstatou této úpravy jsou pravidla pro nahlašování nelegálního obsahu, povinnost odůvodnění rozhodnutí o moderaci obsahu, vnitřní mechanismy pro stížnosti nebo mimosoudní řešení sporů. Dále DSA zavádí zásadu transparentnosti v oblasti reklamy a doporučovacích systémů, odpovědnější nastavení online rozhraní a u velmi velkých online platforem a vyhledávačů též povinnost posuzování a zmírňování systémových rizik.

Z pohledu ochrany základních lidských práv je přitom podstatné, že DSA samo neurčuje, co je protiprávním obsahem. To vyplývá zejména z vnitrostátních právních předpisů. DSA je především procesním a institucionálním rámcem, který má za cíl zajistit, aby se s potenciálně nelegálním obsahem či jednáním nakládalo transparentně a přezkoumatelně s respektem k právům uživatelů.

Navrhovaná právní úprava ani samotné DSA by neměly být chápány jako nástroj k potlačování legitimního projevu nebo k zavádění monitorovací povinnosti. Nařízení výslovně pracuje s požadavkem ochrany svobody projevu, svobody informací a dalších základních lidských práv. Uživateli garantuje, že dostane jasné důvody moderace obsahu, možnost se proti zásahu bránit, a to interně, mimosoudně i soudně, a mimořádná opatření musí být v mezích principů přiměřenosti, nezbytnosti s časovým omezením. Cílem není vytvořit uzavřený nebo disproporčně regulovaný prostor, ale vyvažovat bezpečnost, ochranu práv a otevřenost digitálního veřejného prostoru.

Druhou evropskou normou, na kterou návrh zákona reaguje, je nařízení o evropské správě dat neboli DGA. Smyslem nařízení je posílení důvěry ve sdílení dat a vytvoření pravidel pro takové prostředí, které umožní data bezpečně zpřístupňovat a využívat, aniž by docházelo k narušení ochrany práv dotčených osob či držitelů dat. Pro návrh zákona je stěžejní oblast služeb zprostředkování dat a datového altruismu, zatímco oblast opakovaného použití určitých kategorií chráněných dat v držení subjektů veřejného sektoru je implementována zákonem o správě dat a o řízeném přístupu k datům.

Cílem navrhovaného právního předpisu je vytvoření komplexního právního rámce pro digitální oblast. Z toho důvodu se navrhuje zrušení zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, jenž původně implementoval směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu a nařízení 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online, tzv. P2B nařízení. Návrh zákona implementaci těchto nařízení přebírá a mění ji pouze v nezbytném rozsahu.

Návrh systematicky sjednocuje obecnou úpravu služeb informační společnosti, upravuje informační povinnosti poskytovatelů a zachovává princip země původu – obojí vycházející z úpravy směrnice o elektronickém obchodu. Návrh rovněž přebírá dosavadní úpravu obchodních sdělení.

Z pohledu DSA stanoví návrh zákona příslušné orgány, kterými jsou Český telekomunikační úřad, jakožto tzv. koordinátor digitálních služeb, a Úřad pro ochranu osobních údajů. Dále návrh zakotvuje spolupráci příslušných orgánů, stanovuje kontrolní pravomoci, možnost ukládání nápravných opatření nebo zvláštní postupy při porušení povinností a sankční rámec.

Pro oblast DGA stanoví příslušný orgán pro služby zprostředkování dat a pro registraci organizací datového altruismu, kterým je opět Český telekomunikační úřad.

Za zvláštní pozornost stojí dvě témata, která mají výrazný společenský dopad a zároveň souvisí s předkládaným návrhem zákona. Prvním z nich je vyzdvižení nutnosti ochrany dětí a mládeže v online prostředí. DSA výslovně požaduje, aby platformy přístupné nezletilým chránily jejich soukromí a bezpečnost Zároveň zcela zakazuje cílenou reklamu vůči nezletilým založenou na profilování. Evropská komise v roce 2025 vydala k ochraně nezletilých podrobné pokyny, které doporučují například soukromé nastavení účtů dětí jako výchozí volbu, omezení návykových algoritmů a funkcí, nástroje blokování, efektivnější věkové ověřování a ochranu před škodlivými obchodními praktikami. Jestliže mají být tato pravidla v českém prostředí reálně vymáhána, musí mít český právní řád.

Další aktuální téma jsou finanční podvody neboli scamy, phishing, falešné investiční nabídky, podvodné reklamy a zneužívání identity. I tuto oblast DSA pokrývá, neboť vyžaduje transparentní reklamu, zákaz některých forem profilování, ověřování a dohledatelnost obchodníků na online tržištích, prioritní vyřizování oznámení důvěryhodných oznamovatelů, možnost výzkumu systémových rizik a koordinovaný dohled nad platformami.

Zpravodaj Jan Bartošek přednesl svou zprávu k tomuto návrhu zákona.

V obecné rozpravě vystoupil poslanec Robert Králíček. V podrobné rozpravě zpravodaj Jan Bartošek načetl návrh usnesení, který byl hlasováním č. 2 (pro 11, zdrželo se 5) přijat ve znění Usnesení. č. 28.

PRO hlasovali: Bartošek Jan, Černochová Jana, Krainer Jakub, Lang Hubert, Mašek Jiří, Opltová Michaela, Ryba Drahoslav, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Zdrželi se: Hendrych Igor, Koten Radek, Králíček Robert, Růžička Pavel, Sadovský Petr.

Na základě dohody bylo předřazeno projednávání bodu č. 6 schváleného programu schůze.

Návrh termínu a pořadu příští schůze, různé

Předsedkyně výboru Jana Černochová informovala členy výboru o nabídce vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny na výjezdní zasedání do Světlé nad Sázavou v termínu 1. října 2026 a informovala též o organizaci zasedání příštího výboru pro bezpečnost, na kterém budou projednávány mimo jiné i přikázané kapitoly Státního závěrečného účtu za rok 2025.

Členové výboru se dále dohodli, že jednání výboru se bude ve výborových týdnech konat od 10.00 hodin.

Následně proběhla na základě písemné žádosti poslance Matěje Gregora (žádost je přílohou č. 4 písemného vyhotovení zápisu) dovolba člena podvýboru pro vězeňství a hlasováním č. 3 bylo přijato všemi členy (16) Usnesení č. 29.

PRO hlasovali: Bartošek Jan, Černochová Jana, Hendrych Igor, Koten Radek, Krainer Jakub, Králíček Robert, Lang Hubert, Mašek Jiří, Opltová Michaela, Ryba Drahoslav, Růžička Pavel, Sadovský Petr, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Předsedkyně výboru Jana Černochová po debatě s poslancem Janem Bartoškem otevřela téma zřízení dalšího podvýboru výboru pro bezpečnost. Následně vyzvala poslance Jana Bartoška, aby tento návrh na zřízení podvýboru pro umělou inteligenci a digitální bezpečnost krátce představil. V rozpravě dále vystoupili poslanci Pavel Žáček, Michal Zuna, Jiří Mašek, Robert Králíček a Hubert Lang.

Vládní návrh zákona o vstupu a pobytu cizinců (cizinecký zákon), sněmovní tisk 144

Návrh zákona představil ministr vnitra Lubomír Metnar. Současný zákon o pobytu cizinců z roku 1999 byl mnohokrát novelizován a je kritizován pro svou nepřehlednost. Legislativní rada vlády opakovaně vyzývala k předložení nového zákona. Příležitostí k vytvoření nového zákona byla potřeba změnit úpravu v souvislosti s digitalizací příslušných procesů. O potřebě digitalizace řízení bylo rozhodnuto již za předchozí vlády hnutí ANO. Nezpochybnila jej ani vláda následující, proto byl zpracován zákon nový, který prošel za předchozí vlády standardním připomínkovým řízením a minulou vládou byl schválen, ale již nedošlo k jeho projednání na půdě Poslanecké sněmovny s nyní je předkládán návrh zákona znovu.

Před schválením současnou vládou, byl návrh zákona opětovně projednán Legislativní radou vlády, kterou byl doporučen k projednání.

Předložený návrh nového zákona bezprostředně navazuje svým zaměřením na zákon dosavadní. Nedochází k rozvolnění pravidel nutných pro získání pobytového oprávnění, ani k vypuštění nástrojů, jejichž cílem je ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti či veřejného zdraví.

Hlavními novinkami předkládaného zákona jsou:

Digitalizace řízení o pobytu cizinců

Žádosti cizinců budou podávány a vyřizovány v novém systému ICAS (Integrovaný cizinecký agendový systém). Ten umožní online komunikaci a lepší prověřování díky napojení na příslušné databáze státu. Dojde ke zrychlení všech procesů: povolování pobytu i jeho případné rušení. Digitalizace je dlouhodobě žádána všemi aktéry a současně povede k posílení bezpečnosti.

Větší odpovědnost osob, které zvou cizince na území, tzv. „garantů“

Jedná se zejména o zaměstnavatele a školy.

Posílení systému, jakým vláda České republiky může řídit, z jakých třetích zemí, za jakým účelem a v jakém objemu budou moci cizinci na naše území přicházet pomocí osvědčeného systému „kvót“.

Posílení možnosti zrušit pobyt pachatelům trestných činů a osobám, které ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.

Zavedení povinné registrace občanů Evropské unie umožní evidovat pobyt všech cizinců žijících na našem území (nad 90 dní). Odhadem půjde nejméně o 200 tisíc osob, které nejsou evidovány v základních registrech. Dosud je jejich registrace pouze dobrovolná.

Před jednáním výboru byl ministerstvu zaslán dokument Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR k problematice rodinných příslušníků (příloha č. 5 zápisu) a rezort k němu zpracoval své stanovisko (příloha č. 6 zápisu). Odlišné postavení rodinných příslušníků Evropské unie a České republiky vychází z různých právních režimů, které Česká republika musí respektovat. Jiné podmínky pro rodinné příslušníky jsou národní právní úpravou a Česká republika může stanovit vlastní pravidla, stejně jako to dělají ostatní členské státy Evropské unie. V případě získání statusu mají obě skupiny naprosto stejná práva ve vztahu k životu na našem území.

Obecná účinnost zákona je stanovena na 1. leden 2029, a to z důvodu přípravy systému ICAS. Povinná registrace občanů Evropské unie bude zahájena v roce 2030.

Zpravodaj tohoto návrhu zákona Robert Králíček doplnil slova ministra vnitra svou zprávou. V rámci obecné rozpravy vystoupili poslanci Michal Zuna, Jiří Mašek, Samuel Volpe, Jana Černochová a Radek Koten.

Na vznesené odpověděl ministr vnitra Lubomír Metnar a doplnila jej ředitelka Odboru azylové a migrační politiky MV Pavla Novotná. Přehled členských zemí Evropské unie, které mají povinnou registraci u příslušných orgánů, o nějž požádal poslanec Michal Zuna, bude zaslán členům výboru písemně.

V podrobné rozpravě přednesl zpravodaj Robert Králíček návrh usnesení, které bylo hlasováním č. 4 přijato (pro 13, proti 0, zdržel se 1, nehlasovali 2) jako Usnesení č. 30.

PRO hlasovali: Bartošek Jan, Černochová Jana, Hendrych Igor, Krainer Jakub, Králíček Robert, Lang Hubert, Mašek Jiří, Opltová Michaela, Ryba Drahoslav, Růžička Pavel, Sedláčková Gabriela, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Zdržel se: Volpe Samuel.

Nehlasovali: Radek Koten, Sadovský Petr.

Informace k bezpečnostní situaci: Analýza aktuálních hrozeb a incidentů, uzavřené jednání

Jednání bylo na žádost přizvaných hostů vedeno ve stupni režimu „Důvěrné“.

Přizvaní hosté, kteří disponují patřičným osvědčením o přístupu k utajovaným informacím:

Lukáš Klučka, náměstek ministra vnitra, Martin Vondrášek, policejní prezident, Břetislav Brejcha, ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby, Vladimír Posolda, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, Petr Bartovský, ředitel Vojenského zpravodajství, Lenka Bradáčová, nejvyšší státní zástupkyně, Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti.

Hlasováním č. 5 byla schválena (15 pro, nehlasoval 1) společně s účastí tajemnice výboru Kateřiny Svobodové (stupeň prověření Tajné), asistentek výboru Hany Celiznové (stupeň prověření Důvěrné) a Jaroslavy Maršíkové (stupeň prověření Tajné) a zástupce Vojenského zpravodajství Davida Kallaba (stupeň prověření Přísně tajné) i účast výše vyjmenovaných přizvaných hostů k tomuto bodu jednání.

Hlasováním č. 6 bylo schváleno (15 pro, nehlasoval 1) jednání v požadovaném stupni režimu „Důvěrné“.

Z této části jednání nebyl pořízen zápis ani zvukový záznam.

Po otevření jednání do veřejného režimu přednesl zpravodaj Radek Koten návrh usnesení, který byl přijat hlasováním č. 7 (12 pro, nehlasoval 1, v okamžiku hlasování nepřítomni 3 poslanci) jako Usnesení č. 31.

PRO hlasovali: Bartošek Jan, Černochová Jana, Hendrych Igor, Koten Radek, Krainer Jakub, Lang Hubert, Mašek Jiří, Opltová Michaela, Ryba Drahoslav, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal.

Nehlasoval: Růžička Pavel.

Nepřítomni: Králíček Robert, Sadovský Petr, Pavel Žáček.

Informace k situaci na Blízkém východě, pokračování přerušeného jednání, uzavřené jednání

Jednání bylo na žádost přizvaných hostů vedeno ve stupni režimu „Důvěrné“.

Přizvaní hosté, kteří disponují patřičným osvědčením o přístupu k utajovaným informacím:

Vladimír Posolda, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace

Petr Bartovský, ředitel Vojenského zpravodajství

Hlasováním č. 8 byla schválena (10 pro, nehlasovali 2, v okamžiku hlasování nepřítomni 4 poslanci) společně s účastí tajemnice výboru Kateřiny Svobodové (stupeň prověření Tajné), asistentek výboru Hany Celiznové (stupeň prověření Důvěrné) a Jaroslavy Maršíkové (stupeň prověření Tajné) a zástupce Vojenského zpravodajství Davida Kallaba (stupeň prověření Přísně tajné) i účast výše vyjmenovaných přizvaných hostů k tomuto bodu jednání.

Hlasováním č. 9 bylo schváleno (10 pro, nehlasovali 2, v okamžiku hlasování nepřítomni 4 poslanci) jednání ve stupni režimu „Důvěrné“.

Z této části jednání nebyl pořízen zápis ani zvukový záznam.

Po otevření jednání hlasováním č. 10 (7 pro, nehlasovalo 5, v okamžiku hlasování nepřítomni 4 poslanci) do veřejného režimu přednesla zpravodajka Jana Černochová návrh usnesení, který byl přijat hlasováním č. 11 (10 pro, nehlasovali 2, v okamžiku hlasování nepřítomni 4 poslanci) jako Usnesení č. 32.

PRO hlasovali: Bartošek Jan, Černochová Jana, Koten Radek, Krainer Jakub, Lang Hubert, Mašek Jiří, Opltová Michaela, Ryba Drahoslav, Volpe Samuel, Zuna Michal.

Nehlasovali: Hendrych Igor, Růžička Pavel.

Nepřítomni: Králíček Robert, Sadovský Petr, Sedláčková Gabriela, Pavel Žáček.

Závěrem předsedkyně výboru Jana Černochová poděkovala všem přítomným za účast a jednání ukončila.

Přílohy zápisu:

Prezenční listiny poslanců a hostů (pouze v analogové podobě, uloženo v Archivu PS);

Usnesení VB č. 28-32;

Hlasovací listiny č. 1-11;

Žádost poslance M. Gregora o členství v podvýboru pro vězeňství (pouze v analogové podobně, uloženo v Archivu PS);

Stanovisko KNOPM ke ST 141;

Reakce OAMP MV ke stanovisku KNOPM ke ST 141.

Zapsala: Hana Celiznová

Dne 6. května 2026

Za správnost: Kateřina Svobodová

tajemnice výboru pro bezpečnost

Radek KOTEN v. r.

Jan ČERNOCHOVÁ v. r.

místopředseda a ověřovatel výboru

předsedkyně výboru