Příloha č. 5 Stanovisko KNOPM ST 144 cizinecký zákon (7/8)

Diskriminace českých občanů a jejich rodinných příslušníků v návrhu nového

cizineckého zákona (ST č. 144)

Předkládaný návrh zákona zásadním způsobem mění pojetí institutu rodinného příslušníka

občana EU. V praxi bude mít navrhovaná úprava zásadní dopady zejména na postavení

cizinců ze zemí mimo EU, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů České republiky

(dále také “RP ČR”). Jde typicky o občana země mimo EU, který je manželem/manželkou

občana ČR, jeho dítětem nebo dítětem jeho manžela/manželky, rodičem nebo jiným blízkým

příbuzným, pokud je na českém občanovi závislý nebo potřebuje jeho péči, anebo jeho

partner/partnerka v trvalém vztahu.

V aktuálně platném zákoně o pobytu cizinců je postavení rodinných příslušníků občanů ČR

shodné s postavením rodinných příslušníků občanů EU (dále také “RP EU”), kteří na území

ČR také pobývají. Návrhem zákona však dojde k oddělení obou kategorií a postavení RP ČR

se zhorší ve všech oblastech. V praxi to bude znamenat, že občan třetí země, který je

rodinným příslušníkem občana ČR, bude mít při pobytu v ČR horší postavení než

např. rodinný příslušník občana Slovenska, Německa nebo Rumunska, který tu také

pobývá. Důsledkem může být i vznik skupiny českých občanů, kterým nebude umožněn

rodinný život v jejich vlasti.

Některé problematické aspekty návrhu zákona ve vztahu k rodinným příslušníkům ČR:

1. Návrh zákona povede k diskriminaci českých občanů a jejich rodinných příslušníků

(cizinců ze zemí mimo EU) a zásahu do jejich práva na rodinný a soukromý život. –

Návrh přináší zhoršení podmínek pro rodinné příslušníky českých občanů oproti stávající

právní úpravě. I přes srovnatelné situace bude nedůvodně odlišovat jednu skupinu osob

(rodinné příslušníky českých občanů) od jiné (rodinné příslušníky občanů jiných státu EU),

což je v rozporu principem rovnosti v důstojnosti i v právech a zákazu diskriminace.

2. Argumentace obsažená v důvodové zprávě, že změna nezhorší postavení rodinných

příslušníků občanů ČR, je zavádějící. Ve skutečnosti návrh rodinné příslušníky českých

občanů oproti rodinným příslušníkům jiných občanů EU výrazně znevýhodňuje.

Jaké zásadní rozdíly a zhoršení chystaný zákon například přináší?

2.1. Pro rodinné příslušníky občanů ČR budou platit přísnější podmínky pro získání

povolení k pobytu než pro rodinné příslušníky občanů EU (např. budou muset

předkládat více dokumentů a splňovat více podmínek, aby jim byl pobyt udělen, srov. např. §

308 u RP ČR x § 281/2 u RP EU nebo § 308 u RP ČR x § 281 u RP EU).

Příklad: Australský manžel slovenské občanky žijící v ČR, která je zde zaměstnaná, nemusí při

žádosti o pobyt jako rodinný příslušník dokládat svůj úhrnný měsíční příjem. Pokud bude stejnou

žádost podávat australský manžel české občanky, která je v ČR rovněž zaměstnaná, bude přesto

muset ke své žádosti doložit úhrnný měsíční příjem ve výši pevně stanovené vyhláškou.

2.2. Rodinní příslušníci občanů ČR nebudou v některých situacích (např. v případě

pobytu na území na tzv. “fikci pobytu1”/dočasné ochrany apod.) moci žádat o pobyt,

ačkoliv rodinní příslušníci občanů EU v obdobné situaci o pobyt požádat mohou (srov.

§ 309 ve spojení 235 u RP ČR x § 277, § 278 u RP EU).

Příklad: Občanka Venezuely v řízení o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání,

otěhotní, otcem dítěte bude občan ČR. Dítě získá české občanství, matka by měla mít nárok na

pobyt jako rodinný příslušník občana ČR (dítěte), ale protože bude "ve fikci" probíhajícího řízení o

prodloužení pobytu za účelem podnikání, nebude si moci požádat o pobyt pro rodinného

příslušníka občana ČR. Venezuelská partnerka slovenského občana by v obdobné situaci o pobyt

žádat mohla.

2.3. Rodinní příslušníci občanů ČR nově nebudou moci po zrušení nebo

neprodloužení svého pobytu žádat na území ČR o jiný typ pobytového oprávnění

(trvalý pobyt nebo dlouhodobý pobyt). Rodinní příslušníci občanů EU tuto možnost budou

mít. Srov. § 250/1 písm c), § 145/2 písm. h) návrhu.

Příklad: Mongolské manželce českého občana je po rozvodu zrušen její pobyt, který zde měla

jako rodinný příslušník českého občana. V ČR je zaměstnaná a ráda by zde pracovala dál, i

zaměstnavatel o ni stojí. Nově ale nebude moci po zrušení svého pobytu pokračovat v práci a

bude muset odjet do země původu. To bude ztráta i pro českého zaměstnavatele. Mongolská

manželka slovenského občana žijícího v ČR v totožné situaci bude moci v ČR zůstat a po zrušení

pobytu si požádat o zaměstnaneckou kartu.

2.4. Někteří rodinní příslušníci občana ČR budou moci na území pobývat jen do doby

rozhodnutí ministerstva o jejich žádosti o pobyt (po dobu prvoinstančního řízení), tj.

nikoliv do doby právní moci tohoto rozhodnutí. Rodinní příslušníci občanů EU mohou

pobývat na území až do dne nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 309 odst. 3 u RP ČR x §

286 u RP EU).

Příklad: Kanadská manželka slovenského občana žijícího v ČR, která do ČR přijela na základě

bezvízového styku a jejíž žádost o pobyt rodinného příslušníka občana EU byla zamítnuta, bude

moci setrvat na území do doby rozhodnutí o odvolání. Kanadská manželka českého občana v

totožné situaci bude muset z ČR odjet ještě před rozhodnutím o jejím odvolání.

2.5. Na rodinné příslušníky občanů ČR se bude vztahovat podstatně přísnější úprava

správního vyhoštění nežli na rodinné příslušníky občanů jiných členských států EU.

Rodinného příslušníka českého občana tak například bude možné vyhostit v případě, kdy mu

vyprší platnost cestovního dokladu. Oproti tomu rodinného příslušníka občana jiného

členského státu EU bude možné vyhostit jen z důvodů závažného narušení veřejného

pořádku, ohrožení bezpečnosti státu či veřejného zdraví. Srov. § 420 u RP EU x § 303 u RP

ČR).

2.6. Návrh působí nepřípustně retroaktivně a zvyšuje právní nejistotu. Nová, méně

příznivá pravidla mají dopadnout i na rodinné příslušníky občanů ČR, kteří už v České

republice legálně pobývají podle dosavadní úpravy. Stejně tak se mají podle nového zákona

1

Jde v podstatě o určité překlenovací období, než je rozhodnuto o žádosti daného cizince). Jedná se např. o

případy, kdy cizinec žádá o prodloužení dlouhodobého pobytu, o kterém (často z důvodu průtahů řízení na

straně ministerstva) nebylo zatím rozhodnuto. Jedná se o běžnou a oprávněnou formu pobytu na území.

posuzovat i žádosti podané ještě za účinnosti stávající právní úpravy, pokud o nich dosud

nebylo rozhodnuto. Srov. § 693/1 písm. b), § 694, § 695 x § 694 návrhu.

3. Návrh obecně zpřísňuje podmínky pro nesezdané páry, kdy jeden z nich je občan ČR

nebo EU. Aby partner-cizinec, mohl žádat o pobyt rodinného příslušníka občana ČR musí

jejich partnerský vztah trvat minimálně 1 rok. Srov. § 51 návrhu.

Příklad: Nesezdaný pár Kanaďanky a Čecha společně žijící v Kanadě se z důvodu těhotenství

rozhodne přesunout zpět do ČR. Jelikož ale společně žijí pouze 10 měsíců, nebude na cizinku

hleděno jako na rodinného příslušníka občana ČR.

Argumentace obsažená v důvodové zprávě, že navržená změna v pobytech rodinných

příslušníků občanů ČR je nutná z důvodu harmonizace (sladění) s právem EU, je zavádějící.

Je sice pravda, že evropská směrnice o volném pohybu míří hlavně na občany EU, kteří

využili volný pohyb, a na jejich rodinné příslušníky. To ale ještě neznamená, že Česko musí

rodinné příslušníky vlastních občanů z tohoto režimu vyřadit. Evropské právo to po ČR

nepožaduje a dosavadní česká úprava nebyla nikdy ze strany EU zpochybněna.

Navržená právní úprava je ve vztahu k občanům ČR (a jejich rodinným příslušníkům)

neobhajitelná a že by zákon neměl být v této podobě přijat.

Pro více informací:

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR

Andrea Krchová

+420 777 231 668

krchova@migracnikonsorcium.cz