Příloha č. 6 Stanovisko OAMP MV KNOPM ST 144 (8/8)

Reakce ministerstva vnitra k dokumentu Konsorcia nevládních organizací

pracujících s migranty k otázce diskriminace českých občanů a jejich

rodinných příslušníků v návrhu nového cizineckého zákona (ST 144)

Na úvod je lze zmínit, že Konsorcium neuvádí žádné nové připomínky. Své výhrady a

domněnky prezentuje dlouhodobě, de facto od samotného počátku prací na novém

cizineckém zákoně. Mezitím však byl zákon projednáván celou řadou odborníků

včetně právních expertů. Přední zástupci právnické profese jsou rovněž zastoupení

v Legislativní radě vlády, která se návrhem obšírně zabývala a žádnou diskriminaci

neshledala, ba naopak navrhla návrh zákona schválit.

Rovněž se domníváme, že je potřeba vyvrátit další nepravdu, kterou Konsorcium

uvádí. Zástupci neziskového sektoru tvrdí, že „dosavadní česká úprava nebyla nikdy

ze strany EU zpochybněna“. V minulosti musela ČR řešit právě problém vydávání

špatných dokladů pro rodinné příslušníky občanů ČR, kteří neměli nárok na pobytovou

kartu podle směrnice.

Konsorcium systematicky směšuje dvě zcela odlišné právní situace. A to režim podle

Směrnice 2004/38/EU (volný pohyb občanů EU a jejich rodinných příslušníků +

přeshraniční prvek) vs. čistě vnitrostátní situace občanů ČR (občan ČR, který volný

pohyb nevykonal). Tento rozdíl je zcela zásadní a konstantně potvrzen judikaturou

SDEU. SDEU opakovaně judikoval, že EU právo se nepoužije na vnitrostátní situace

bez přeshraničního prvku. Z toho plyne, že rozdílné zacházení není diskriminací,

ale důsledkem odlišného právního režimu.

Ad 1 - DISKRIMINACE

Tvrzení Konsorcia: „Dochází k diskriminaci českých občanů.“

Viz výše. Je potvrzeno, že se nejedná o diskriminaci, ale o odlišné právní režimy.

Ad 2 - ZHORŠENÍ POSTAVENÍ

Návrh v některých ohledech zpřesňuje a zpřísňuje podmínky. To však samo o sobě

není protiprávní, pokud navržená opatření sledují legitimní cíl a jsou přiměřená.

Stanovisko opomíjí, že návrh současně sjednocuje procesy, odstraňuje nejasnosti a

omezuje zneužívání pobytových titulů.

Hlavní rozdíly jsou při vstupu na území, kdy rodinný příslušník občana ČR

nemůže žádat z nelegálního pobytu a při vyhoštění, kdy se na rodinného

příslušníka občana EU použijí omezenější důvody, což je opět důsledek práva

EU. Pokud rodinný příslušník občana ČR pobyt získá má stejná práva jako

rodinný příslušník občana EU (např. volný přístup na trh práce), a to i při rušení,

nerušení nebo zániku pobytu.

1

KONKRÉTNÍ BODY

Ad 2.1. - Požadavek na příjem

Jedná se o standardní nástroj migrační politiky, který je EU právem výslovně umožněn.

Argumenty konsorcia jsou cíleně zavádějící. Podmínka úhrnného měsíčního přijmu

je stanovena u obou kategorií. Zmiňovaný australský manžel slovenské občanky

musí rovněž doložit dostatečné prostředky k pobytu na území. V souladu se směrnicí

o volném pohybu totiž musí občan EU prokázat, že má dostatečné prostředky pro sebe

a své rodinné příslušníky! Ergo, důkaz o zajištění prostředků k pobytu se vyžaduje i

v tomto případě. V některých případech (např. zaměstnání, podnikání) se však

nevyžaduje přímo od rodinného příslušníka, ale od “jeho“ občana EU.

Ad 2. 2. - Fikce pobytu a omezení řetězení pobytů

Konsorcium vydává procesní režim za hmotné právo. „Fikce pobytu“ není univerzální

právo, ale procesní institut. V předkládaném návrhu zákona se zakotvuje obecný

princip nemožnosti žádat o jiné pobytové oprávnění z fikce pobytu (doba, kdy

běží řízení o prodloužení pobytu). Omezení tzv. „řetězení pobytů“ je běžný nástroj v EU

a legitimní z hlediska kontroly migrace. Možnost podat žádost ze zahraničí zůstává

zachována.

Ve vztahu k uváděnému příkladu musíme konstatovat, že zmíněná občanka

Venezuely má možnost, jak uvedenou situaci řešit. Mimo jiné počkat na dokončení

řízení o prodloužení jejího pobytového oprávnění a následně si podat novou žádost o

pobyt rodinného příslušníka ČR.

Ad 2. 3. – Nemožnost žádat o pobytové oprávnění v případě zrušení nebo

neprodloužení pobytu rodinného příslušníka ČR

Konsorcium se snaží vnutit dojem zhoršení právního postavení rodinných příslušníků

českých občanů, avšak „mongolská manželka po rozvodu s českým občanem“ již není

rodinným příslušníkem občana EU, ba ani občana ČR, ale je klasickým občanem třetí

země. Situaci by bylo možné řešit zachováním práva pobytu (shodné s rodinnými

příslušníky občanů EU § 284 písm. c) bod 2), pokud manželství trvalo alespoň 3 roky

a pobyt 1 rok, ke zrušení pobytu by pak nedošlo. Další možnost je požádat si o

zaměstnaneckou kartu ještě v době trvání pobytu rodinného příslušníka občana ČR,

dotyčná by přece měla vědět, že je vedeno rozvodové řízení, které může mít vliv na

její pobytový status.

Ad 2. 4. - Setrvání během odvolání

Právo setrvat na území po dobu odvolání není absolutní a EU režim je zde výjimečný

a je důsledkem aplikace směrnice 2004/38/EU. Vnitrostátní úprava může stanovit

odlišnou úpravu. Ta se uplatní v případech zamítnutí žádosti o pobyt rodinného

příslušníka občana ČR, které byly podány z bezvízového styku a z krátkodobého víza

(tedy u osob, kteří mají nejistou pobytovou situaci od vstupu, netýká se standardních

pobytových cizinců). Nutno říci, že pokud je žádost podaná v pořádku a rodinné vazby

2

jsou prokázány obzvlášť u manželů, tak by nemělo nic bránit povolení pobytu.

Nemožnost setrvat na území po dobu odvolání je v zákoně nastaveno z toho

důvodu, aby se zabránilo zneužívání podávání žádosti o pobyt rodinného

příslušníka občana ČR v situacích, kdy není rodinná vazba zcela jasně

prokazatelná. Navíc nově mohou žádat rodinní příslušníci ČR i EU o pobyt rovnou na

zastupitelském úřadě, právě z důvodu větší pobytové jistoty při příjezdu na území ČR,

kdy už vědí, že pobyt získají.

Ad 2. 5. - Správní vyhoštění

Režim rodinných příslušníků EU je chráněn unijním právem (vyšší standard). U

rodinných příslušníků ČR se uplatní standardní správní vyhoštění včetně

proporcionality a soudního přezkumu. Ochrana proti svévoli zůstává zachována.

Tvrzení o nepřiměřenosti je zavádějící a nepodložené.

Ad 2. 6. - Retroaktivita

Aplikace nové úpravy na probíhající řízení je standardní, judikaturou akceptovaná

a plně přípustná. U rodinných příslušníků, kterým byl pobyt již vydán, se z hlediska

jejich práv (přístup na trh práce) nic nemění. Dokončení již probíhajících řízení podle

nové úpravy je nutné právě z důvodu oddělení obou kategorií rodinných příslušníků.

Ad 3 - Nesezdané páry – 1 rok

Stanovení minimální délky vztahu zvyšuje právní jistotu a omezuje účelové rodinné

vztahy. Toto pravidlo platí pro obě kategorie stejně. Obdobná kritéria existují i v

jiných státech a často i výrazně přísnější např. znalost jazyka na určité úrovni.

Konsorcium zaměňuje EU právo a vnitrostátní právo, nebere v potaz judikaturu

SDEU i návratovou politiku EU. Návrh ST 144 je plně v souladu s právem EU,

odpovídá praxi většiny členských států, sleduje legitimní cíle (kontrola migrace,

prevence zneužití) a respektuje proporcionalitu a základní práva.

3