Zápis z jednání č. 9 (5/6)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 9. schůze výboru pro bezpečnost,

která se konala dne 3. září 2026 od 9.00 hodin v místnosti č. B 311 - zasedací místnost výboru pro obranu Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

Přítomni: Bartošek Jan, Černochová Jana, Koten Radek Krainer Jakub, Králíček Robert, Lang Hubert, Mašek Jiří, Růžička Pavel, Ryba Drahoslav, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Prezenční listiny poslanců a hostů jsou přílohou č. 1 písemného vyhotovení zápisu.

Omluveni: Hendrych Igor, Řehková Michaela, Sadovský Petr.

Omluveni z části jednání: Králíček Robert, Mašek Jiří.

Schůzi zahájila předsedkyně výboru pro bezpečnost Jana Černochová, přivítala přítomné členy výboru a hosty a seznámila je s doručenými omluvami.

Schválení pořadu schůze

Předsedkyně výboru informovala, že členům výboru byl předem zaslán návrh programu jednání a že k programu nebyly vzneseny žádné návrhy na jeho změnu.

Ověřovatelem této schůze byl určen místopředseda výboru Radek Koten.

Návrh pořadu schůze byl spolu s určeným ověřovatelem schválen hlasováním č. 1 (12 pro, nehlasoval 1; hlasovací listiny jsou přílohou zápisu č. 3).

Aktuální bezpečnostní situace v České republice v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině, neveřejné jednání

Předsedkyně výboru Jana Černochová přítomným sdělila, že dle předchozí dohody a žádosti přizvaných hostů bude projednávání tohoto bodu probíhat ve stupni režimu „Tajné“

Hlasováním č. 2 bylo režimové jednání v požadovaném režimovém stupni schváleno (pro 12, nehlasoval 1) a hlasováním č. 3 byla schválena všemi přítomnými (13) účast tajemnice výboru Kateřiny Svobodové, asistentky výboru Jaroslavy Maršíkové a doprovodu ředitele Vojenského zpravodajství plk. Davida Kallaba (všichni disponují patřičným osvědčením o bezpečnostní způsobilosti) při tomto uzavřeném bodu.

Z této části jednání nebyl pořízen zápis ani zvukový záznam.

Po otevření jednání do veřejného režimu zpravodaj bodu Michal Zuna přednesl návrh usnesení, který byl hlasováním č. 4 všemi přítomnými (13) přijat jako Usnesení č. 41.

PRO hlasovali: Bartošek Jan, Černochová Jana, Koten Radek Krainer Jakub, Králíček Robert, Lang Hubert, Mašek Jiří, Růžička Pavel, Ryba Drahoslav, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Předsedkyně v závěru tohoto bodu informovala, že tato problematika bude na některém z dalších jednání výboru znovu projednána a bude přizván také velvyslanec a stálý představitel České republiky při Organizaci Severoatlantické smlouvy.

Aktuální bezpečnostní situace v České republice v souvislosti s migrací ve světě a v souvislosti s ukrajinskými migranty na území České republiky

Předsedkyně výboru Jana Černochová v úvodu informovala, že vzhledem k rozsahu projednávané problematiky bude rozprava rozdělena do dvou tematických částí. První část se zaměří zejména na aktuální migrační situaci, problematiku ukrajinských občanů a vývoj v souvislosti s událostmi ve španělské Ceutě. Druhá část bude zaměřena především na činnost pracovní skupiny Kobra 26, nelegální zaměstnávání, zneužívání sociálních dávek a související bezpečnostní rizika.

Ministr vnitra Lubomír Metnar ve svém vystoupení označil migraci za jedno z klíčových témat evropské i české bezpečnosti. V této souvislosti poukázal zejména na události ve španělské Ceutě, které znovu ukázaly, že migrační tlak může mít bezprostřední bezpečnostní dopady.

Informoval o mimořádném jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie, na kterém byla zdůrazněna zejména potřeba ochrany vnějších hranic EU, rychlejšího návratového řízení, kvalitnějšího sdílení informací mezi členskými státy a další reformy evropské migrační politiky.

Česká republika nadále kritizuje některé aspekty migračního paktu a podporuje větší využívání tzv. externalizace azylového a návratového řízení. Za důležitou je považována rovněž možnost vytváření návratových center mimo území EU a Česká republika má zájem spolupracovat se státy, které se na vytvoření tohoto systému podílejí.

V evropském kontextu v prvních sedmi měsících roku 2026 poklesla nelegální migrace meziročně přibližně o 40 %. V České republice však zůstává hlavním migračním tématem migrace související s válkou na Ukrajině. Na území ČR pobývá téměř 400 000 osob s dočasnou ochranou, kdy dočasná ochrana byla prodloužena do 4. března 2028. Od 5. srpna 2026 zároveň platí zpřísnění podmínek pro nově příchozí ukrajinské muže ve věku 23 až 60 let, u nichž se ověřuje plnění vojenských povinností na Ukrajině.

Oblast nelegální migrace v ČR se daří držet na nízké úrovni. V letošním roce bylo zadrženo 176 nelegálně tranzitujících migrantů a bylo podáno 806 žádostí o mezinárodní ochranu.

Pokračují přípravy nového zákona o pobytu cizinců a tzv. bezpečnostní novely, jejímž cílem má být další posílení vnitřní bezpečnosti v oblasti pobytu cizinců, kdy stát nebude tolerovat porušování pobytových pravidel ani trestnou činnost cizinců, současně však musí mít účinné nástroje pro řešení těchto situací.

Ředitelka odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Pavla Novotná se podrobněji věnovala situaci ve španělské Ceutě, kde se nacházelo přibližně 4 500 osob v nelegálním postavení, z toho asi 3 000 dospělých a 1 500 nezletilých bez doprovodu. Kapacity pro jejich ubytování a další zajištění jsou podle informací nedostatečné. Přibližně 100 osob denně se vrací zpět do Maroka. Španělské orgány současně vedou individuální správní řízení, přičemž vzhledem k jejich rozsahu lze očekávat, že celý proces bude trvat několik měsíců. Většinu migrantů tvoří Maročané, menší část tvoří občané dalších států, zejména Súdánu, Senegalu, Guineje, Kamerunu, Somálska, Nigérie a Alžírska.

Zazněla též informace o zapojení agentury Frontex a o vyšetřování příčin, které vedly k masovému příchodu migrantů do Ceuty. Za jeden z významných faktorů označila rozhodnutí španělského Nejvyššího správního soudu týkajícího se vracení migrantů zadržených na moři při pokusu o doplavání bez právního řízení o vyhoštění. Probíhá rovněž vyšetřování toho, jak byly informace o změně právního režimu šířeny, dezinterpretovány a zda v této souvislosti nedošlo k organizovanému působení. K situaci na marocko-španělské hranici bylo sděleno, že nová migrační vlna se v době jednání nerozvíjela a spolupráce mezi Španělskem a Marokem byla podle informací španělských partnerů na dobré úrovni.

Ve vztahu k novým pravidlům pro ukrajinské muže platí, že po jejich zavedení došlo ke snížení počtu žadatelů z této skupiny a současně ke zvýšení počtu případů, kdy dočasná ochrana nebyla udělena. Pro vyhodnocení dlouhodobých dopadů je však příliš brzy.

Zpravodaj Jiří Mašek ve své zprávě dle předložených podkladů uvedl, že ke konci července 2026 bylo evidováno více než 619 000 pobytových oprávnění vydaných občanům Ukrajiny, přičemž téměř 400 000 osob pobývalo v ČR na základě dočasné ochrany.

Za prvních sedm měsíců roku 2026 bylo podle podkladů evidováno 21 680 objasněných skutků spáchaných občany Ukrajiny a 2 415 trestně stíhaných osob, které představovaly 5,7 % všech trestně stíhaných osob. Mezi nejčastější evidované druhy trestné činnosti patřilo zejména: ohrožení pod vlivem návykové látky, maření výkonu úředního rozhodnutí, padělání či pozměňování veřejné listiny, nedbalostní dopravní trestná činnost. Za nový trend byly označeny podvody v oblasti sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění.

Zpravodaj upozornil také na možná rizika spojená s organizovaným zločinem, internetovými a kryptoměnovými podvody, callcentrovou kriminalitou, nelegálním zaměstnáváním, pracovním vykořisťováním a případným pronikáním zbraní a vojenského materiálu z prostoru válečného konfliktu. Současně zdůraznil, že uvedená rizika nelze automaticky spojovat s celou ukrajinskou komunitou a že je nezbytné zachovat věcný a diferencovaný přístup; dále upozornil na omezenou vypovídací hodnotu některých statistických údajů a požádal o podrobnější členění trestné činnosti podle jednotlivých skutkových podstat. Poukázal také na skutečnost, že problematika zneužívání dávek byla podle jeho informací vedena jako sledovaná trestná činnost až od 1. června 2026.

Poslanec Hubert Lang v rámci obecné rozpravy reagoval na počet občanů Ukrajiny pobývajících na území České republiky a zdůraznil potřebu věnovat pozornost zejména ekonomickým a bezpečnostním dopadům jejich zaměstnávání. Informoval o memorandu uzavřeném dne 18. března 2026 mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnými podřízenými organizacemi včetně České správy sociálního zabezpečení. Cílem spolupráce je zejména omezit nelegální a zastřené zaměstnávání, omezit zneužívání sociálních dávek a posílit příjmy veřejných rozpočtů.

V rámci Policie ČR byla rozpracována činnost pracovní skupiny Kobra 26, do jejíž činnosti jsou zapojeny zejména Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Generální finanční ředitelství, inspektoráty práce, Úřad práce, Národní centrála proti organizovanému zločinu a další orgány veřejné moci.

Kobra 26 má reagovat na sofistikovanou daňovou a organizovanou kriminalitu spojenou zejména s agenturním zaměstnáváním, nelegální prací a zneužíváním dávek. Byl nastaven režim plošných kontrol v rozsahu přibližně 30 kontrol měsíčně na každém ze 14 krajských ředitelství policie a dalších dvou kontrol na Ředitelství služby cizinecké policie.

Jako hlavní úkoly byly označeny efektivní sběr dat, prevence a operativní podpora trestního řízení. V rámci dosavadní činnosti byly identifikovány zejména tyto oblasti:

zpřísnění postihu neoprávněného zaměstnávání cizinců, včetně úvah o zvýšení trestních sazeb podle § 342 trestního zákoníku,

boj proti nelegálním a zastřeným agenturám práce, včetně řešení dlouhých subdodavatelských řetězců, ve kterých je odpovědnost za odvody účelově rozkládána,

zvýšení kaucí pro agentury práce. Současná kauce ve výši 1 mil. Kč byla označena za nedostatečnou. V diskusi zazněly návrhy na její zvýšení na 2, případně 5 až 10 mil. Kč,

zavedení trestnosti některých forem nelegálního zaměstnávání a neoprávněného zprostředkování zaměstnání, s využitím zkušeností Rakouska a Polska.

Náměstek policejního prezidenta pro Službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík uvedl, že podíl cizinců na trestně stíhaných osobách se dlouhodobě pohybuje kolem 10 až 11 %. U občanů Ukrajiny došlo v prvních sedmi měsících roku 2026 k nárůstu jejich podílu mezi trestně stíhanými osobami na přibližně 5,7 %.

Policie ČR se problematikou zneužívání sociálních dávek zabývala již od roku 2023. U solidárních dávek bylo v roce 2023 prověřováno přibližně 3 055 případů, přičemž v 170 případech byly zahájeny úkony trestního řízení. V roce 2024 bylo prověřeno přibližně 1 400 případů a 142 z nich přešlo do trestního řízení.

U humanitárních dávek policie prověřovala v jednotlivých letech desítky případů, přičemž v roce 2026 do konce července počet dosáhl 326 případů.

Celkově bylo v oblasti solidárních a humanitárních dávek prověřováno 512 případů, v 678 případech byly zahájeny úkony, 410 osob bylo obviněno nebo bylo vedeno zkrácené přípravné řízení a 349 případů bylo ukončeno.

U organizovaného zločinu se NCOZ zabývá zejména tzv. ruskojazyčným organizovaným zločinem, který nelze podle jeho názoru automaticky ztotožňovat s konkrétní národností. V souvislosti s internetovými podvody pokračuje spolupráce s ukrajinskou stranou a o rozkrývání call center.

V současné době nejsou v ČR zaznamenány významné projevy přílivu zbraní z Ukrajiny. Policie nicméně tuto oblast nadále sleduje ve spolupráci s polskými, slovenskými, ukrajinskými a evropskými partnery. Významné opatření představuje vytvoření policejní sítě zaměřené na nelegální zbraně a další opatření zaměřená na sledování rizik spojených se střelnými zbraněmi.

Policie ČR vytvořila síť pracovníků na úrovni územních odborů SKPV, kteří se specializují na problematiku ukrajinské komunity.

Ředitel Sekce kontroly a analýzy Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka zdůraznil význam koordinované kontrolní činnosti a výměny informací mezi jednotlivými orgány, neboť samotná finanční správa není schopna bez legislativních změn naplnit očekávané fiskální přínosy. Významnou část potenciálních úniků představují odvody na sociální a zdravotní pojištění. Za závažný problém lze označit zejména agenturní zaměstnávání., kde se odhadované úniky pohybují dle odhadu od 10 mld. Kč ročně podle konzervativního odhadu Finanční správy až po 40 mld. Kč podle odhadu České správy sociálního zabezpečení. Současnou milionovou kauci pro agentury práce lze pokládat za nedostatečnou a ani zvýšení na 2 mil. Kč nemusí být dostačující. V přípravě jsou legislativní návrhy, které mají posílit kompetence České správy sociálního zabezpečení a regulaci trhu agenturního zaměstnávání.

Náměstek ředitele služby cizinecké policie David Křížek doplnil, že významným praktickým výsledkem činnosti Kobry 26 je zapojování Úřadu práce do kontrolních akcí. Při kontrole je možné ověřovat, zda kontrolovaná osoba pobírá humanitární dávku, a v případě zjištění nesrovnalostí bezprostředně přijímat příslušná opatření.

K problematice padělaných dokladů uvedl, že kvalita padělků se výrazně zvyšuje a jejich odhalování je proto stále náročnější. Přesto podle něj počet odhalených případů v minulém roce vzrostl o více než 30 % a v letošním roce o dalších přibližně 10 %.

V následné rozpravě vystoupili s dotazy poslanci Radek Koten (výnosy z nelegálního zaměstnávání k nákupu nemovitostí), Samuel Volpe (ukončení dočasné ochrany v případě pokračujícího konfliktu na Ukrajině, posílení Frontexu, dopady leteckých a námořních omezení), Jana Černochová (režim výjimek pro ukrajinské muže pracující ve zbrojovkách), Jakub Krainer (počty zamítnutých žádostí, ověřování ukrajinských dokladů, spolupráce Policie ČR a BIS v případě rizikových osob) a přizvaní hosté na ně v krátkosti zodpověděli.

Po ukončení obecné rozpravy předsedkyně výboru zahájila rozpravu podrobnou, ve které zpravodaj Jiří Mašek přednesl návrh usnesení, který byl hlasováním č. 5 (pro 11, nehlasoval J. Bartošek, v okamžiku hlasování nepřítomen R. Králíček) přijat ve znění Usnesení č. 42.

PRO hlasovali: Černochová Jana, Koten Radek, Krainer Jakub, Lang Hubert, Mašek Jiří, Růžička Pavel, Ryba Drahoslav, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Informace k čínské kyberšpionáži v České republice

Předsedkyně výboru Jana Černochová jako zpravodajka tohoto bodu v úvodu uvedla, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v minulosti opakovaně upozorňoval na kybernetické hrozby spojené s Čínou a na rizika předávání dat do Čínské lidové republiky a vzdálené správy technologií z čínského území. Poukázala rovněž na skutečnost, že česká vláda v květnu 2025 oficiálně připsala Číně dlouhodobou kyberšpionážní kampaň skupiny APT31 proti síti Ministerstva zahraničních věcí. Za problém označila také skutečnost, že podle dosud neexistuje dostatečně koordinovaný centrální postup státu pro případ, že by čínské technologie, na nichž jsou některé státní instituce závislé, přestaly fungovat nebo pro ně přestal být dostupný servis a vzdálená podpora. V této souvislosti uvedla jako příklad automobily Volvo, jejichž vlastnictví je spojeno s čínským kapitálem. Poukázala na paradoxní situaci, kdy Ministerstvo obrany omezuje vjezd některých vozidel do citlivých vojenských objektů, současně však resort nabízí zaměstnancům a dalším osobám zvýhodněný nákup těchto vozidel. Zdůraznila, že cílem není plošný zákaz čínských technologií, ale zmapování skutečných závislostí státu, vyhodnocení rizik a vytvoření centrálního krizového plánu.

V rozpravě poslanec Pavel Růžička zpochybnil interpretaci bezpečnostního rizika vozidel Volvo a požadoval technické vysvětlení, jak by tato vozidla mohla přenášet informace do Číny.

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr následně uvedl, že úřad nikdy neupozorňoval na jednu konkrétní značku automobilů, podstatou rizika je skutečnost, zda je vozidlo tzv. připojeným vozidlem a zda prostřednictvím svého operačního systému předává data do zahraničních cloudových systémů, včetně systémů umístěných v Číně. Upozornil, že moderní vozidla obsahují řadu senzorů, kamer, mikrofonů a komunikačních systémů a jsou vybavena SIM kartami, které umožňují prostřednictvím mobilních sítí přenášet značné množství dat. Úřad proto při pořizování vlastní vozové flotily požadoval od uchazečů informace o způsobu, jakým se vypořádají s bezpečnostními riziky spojenými s předáváním dat. Jde o rizikový faktor, který má být zohledněn při rozhodování. V případě citlivých vojenských a zpravodajských objektů považuje za odůvodněné postupovat obezřetněji, pokud není možné stoprocentně ověřit chování připojeného vozidla.

Následně na základě návrhu ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost předsedkyně výboru navrhla, aby další část jednání probíhala neveřejně, což bylo schváleno hlasováním č. 6 spolu s účastí tajemnice výboru Kateřiny Svobodové, asistentek Hany Celiznové a Jaroslavy Maršíkové a přizvaných hostů (ředitel NÚKIB Lukáš Kintr a náměstek ředitele BIS pro zpravodajské služby Jan Pavlíček).

Z této části neveřejného jednání nebyl pořízen zápis ani zvukový záznam.

Po ukončení jednání v neveřejném režimu předsedkyně výboru jako zpravodajka přednesla v rámci podrobné rozpravy návrh usnesení, který byl hlasováním č. 7 přijat (10 pro, nehlasoval 1, v okamžiku hlasování nepřítomni R. Králíček, J. Mašek) ve znění Usnesení č. 43.

PRO hlasovali: Černochová Jana, Koten Radek, Krainer Jakub, Lang Hubert, Růžička Pavel, Ryba Drahoslav, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Nehlasoval: J. Bartošek.

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru, různé

V rámci tohoto bodu byla projednána příprava výjezdního jednání, kdy členové výboru byli informováni o možnosti navštívit záložní pracoviště Poslanecké sněmovny ve Světlé nad Sázavou a následně využít objekt v Lipnici nad Sázavou k pracovnímu programu výboru. Součástí výjezdu byla navržena také návštěva ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, zejména s ohledem na specifický režim výkonu trestu odsouzených žen, které zde pobývají společně se svými dětmi.

K tomuto výjezdnímu zasedání výboru bylo hlasováním č. 8 přijato Usnesení č. 44 (8 pro, 2 nehlasovali, v okamžiku hlasování nepřítomni J. Bartošek, R. Králíček a J. Mašek).

PRO hlasovali: Černochová Jana, Koten Radek, Lang Hubert, Růžička Pavel, Sedláčková Gabriela, Volpe Samuel, Zuna Michal, Žáček Pavel.

Nehlasovali: J. Krainer, D. Ryba.

Dle dohody přítomných členů bylo hlasováním č. 9 schváleno (9 pro, 1 nehlasoval, v okamžiku hlasování nepřítomni J. Bartošek, R. Králíček a J. Mašek), že konkrétní program a termín další schůze výboru pro bezpečnost bude upřesněn po jednání předsednictva výboru a dle aktuální situace. Předsedkyně výboru připomněla předchozí dohodu, podle níž bude výbor standardně začínat jednání v 10.00 hodin.

Závěrem předsedkyně poděkovala všem přítomným za účast a jednání ukončila.

Přílohy zápisu:

Prezenční listiny poslanců a hostů (pouze v analogové podobě, uloženo v Archivu PS);

Usnesení VB č. 41 - 44;

Hlasovací listiny č. 1 - 9.

Zapsala: Hana Celiznová, asistentka výboru

Dne: 8. září 2026

Za správnost: Kateřina Svobodová

tajemnice výboru pro bezpečnost

Radek KOTEN v. r.

Jana ČERNOCHOVÁ v. r.

místopředseda a ověřovatel výboru

předsedkyně výboru