Zápis z jednání č. 2 (3/3)

1932615579863002025

10. volební období

ZÁPIS

z 2. schůze výboru pro evropské záležitosti,

která se konala dne 17. prosince 2025 od 8.00 hodin

v místnosti č. 06 - zasedací místnost výboru pro evropské záležitosti Poslanecká sněmovna, Sněmovní 177/3, 118 26 Praha 1

Přítomni: Denis Doksanský, Vlastimil Hebr, Tomáš Helebrant, Jana Murová, Pavel Outrata, Drahoslav Ryba, Karel Tureček, Petr Sokol, Adriana Chochelová, Anežka Nedomová, Irena Ferčíková Konečná, Michaela Moricová, Marie Kršková, Libor Vondráček, Helena Langšádlová, Zuzana Majerová

Omluveni: Monika Brzesková, Filip Turek

Schůzi výboru zahájil předseda P. Sokol v 8.00 hodin. Připomněl, že byla svolána na základě usnesení č. 5, které bylo přijato na 1. schůzi dne 14. listopadu 2025. Konstatoval, že pozvánka byla všem včas rozeslána a návrh pořadu mají poslanci k dispozici.

Posl. A. Chochelová navrhla třetí bod dnešního jednání k podpoře Ukrajiny a evropské bezpečnostní architektury. Návrh nebyl přijat /hlasování 7-7-1, v příloze/.

Následně byl přijat původně navrhovaný pořad schůze /hlasování 16-0-0, Vlastimil Hebr – pro, Marie Kršková – pro, Michaela Moricová – pro, Pavel Outrata – pro, Petr Sokol – pro, Denis Doksanský – pro, Tomáš Helebrant – pro, Helena Langšádlová – pro, Jana Murová – pro, Drahoslav Ryba – pro, Karel Tureček – pro, Libor Vondráček – pro, Irena Ferčíková Konečná – pro, Adriana Chochelová – pro, Zuzana Majerová – pro, Anežka Nedomová – pro, příloze/.

Výbor přijal usnesení, kterým zmocňuje předsedu výboru ke stanovení termínu příští schůze, k jejímu svolání a k přípravě jejího pořadu /usn. č. 7, hlasování 16-0-0, Vlastimil Hebr – pro, Marie Kršková – pro, Michaela Moricová – pro, Pavel Outrata – pro, Petr Sokol – pro, Denis Doksanský – pro, Tomáš Helebrant – pro, Helena Langšádlová – pro, Jana Murová – pro, Drahoslav Ryba – pro, Karel Tureček – pro, Libor Vondráček – pro, Irena Ferčíková Konečná – pro, Adriana Chochelová – pro, Zuzana Majerová – pro, Anežka Nedomová – pro, příloze/.

Návrh pořadu schůze:

Informace o pozicích, které bude Česká republika zastávat na zasedání Evropské rady, jež proběhne ve dnech 18. – 19. prosince 2025 v Bruselu

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, pokud jde o postupy financování a využívání diverzifikované strategie financování

/sněmovní tisk 66-E/

Sdělení předsedy

Různé

Informace o pozicích, které bude Česká republika zastávat na zasedání Evropské rady, jež proběhne ve dnech 18. – 19. prosince 2025 v Bruselu

Př. P. Sokol přivítal premiéra Andreje Babiše, který přišel členy výboru informovat o pozicích ČR na nadcházejícím zasedání Evropské rady a poradkyni předsedy vlády pro záležitosti Evropské unie Milenu Hrdinkovou.

Premiér A. Babiš informoval, že Evropská rada má na programu 8 bodů: válku na Ukrajině, Blízký východ, evropskou obranu a bezpečnost, příští víceletý finanční rámec, rozšíření EU, migraci, geoekonomiku a konkurenceschopnost a různé.

Konstatoval, že se naposledy účastnil Evropské rady před čtyřmi lety 16. prosince 2021.

Zásadní je otázka rozšíření schengenského prostoru, Bulharsko a Rumunsko vstoupili po 13 letech čekání.

Zasedání Evropské rady dnes začne summitem se západním Balkánem. Rozšiřování EU trvá nekonečně dlouho. Severní Makedonie požádala o členství v roce 2004 a trvalo 16 let, než začala přístupová jednání, i když změnila název země i ústavu, jak bylo požadováno. Podle premiéra A. Babiše měla EU dávno rozšířit schengenský prostor a bránit tak Evropu na moři.

Vznikla nová iniciativa italské premiérky Giorgie Meloniové a její dánské kolegyně Mette Frederiksenové, kde žádají, aby došlo k přehodnocení Evropské úmluvy o lidských právech a bylo možné snáze vyhošťovat migranty, kteří se dopustí trestného činu i větší možnosti sledování těch, které vyhostit nelze. Celá Unie má vpodstatě dnes stejný názor, jaký měla vláda A. Babiše kdysi.

Předseda vlády zdůraznil, že výjimka z migračního paktu byla pro ČR vyjednána 8. 12. 2025 a platí jenom rok.

Z hlediska ilegální migrace je důležité, aby byla Sýrie uznána jako bezpečná země.

V souvislosti s evropskou obranou existuje nový finanční nástroj SAFE. ČR si z něj měla podle názoru premiéra požádat o vyšší půjčku než 2 mld. EUR. Nabízí výhodný úrok a půjčky nevchází do dluhu. Polsko požádalo o 43 mld. EUR, Maďarsko o 16 mld. EUR. Předsedkyně EK tento program rozšíří, vláda ČR se k tomu vrátí a bude požadovat větší půjčku.

Komise má ambice projednat víceletý finanční rámec do konce roku 2026. Ke geoekonomice a konkurenceschopnosti bude summit 12. února 2026. Evropa ztrácí na konkurenceschopnosti.

Premiér konstatoval, že ČR má nejvyšší ceny energií. Německo svůj průmysl podporuje uhlíkovou daní. Iniciativa 19 zemí chce emisní povolenky zastropovat. ETS1 jednoznačně likviduje evropský průmysl.

V souvislosti s Ukrajinou jde o dalších 140 mld. EUR na její financování v letech 2026 a 2027. Celková podpora Ukrajiny EU překročila 187 mld. EUR v půjčkách. Důležité je, aby došlo k dohodě o ukončení války, kde každý měsíc zemře 50 tisíc vojáků. ČR může podpořit využití imobilizovaných ruských aktiv na půjčku Ukrajině za podmínek, že budou zohledněny belgické obavy a záruky poskytované členskými státy zůstanou plně dobrovolné. To by pro nás znamenalo zatížení celkového zadlužení o 1,75 % HND EU. Nejdůležitější bude, jak se k tomu postaví Belgie. Vláda ČR si myslí, že Komise by měla v první řadě hledat jiný způsob financování Ukrajiny. O tom bude velká debata. Víceletý finanční rámec obsahuje 100 mld. EUR pro Ukrajinu. ČR posílá ročně 62 mld. EUR na pomoc Ukrajině a bude pomáhat také formou humanitární pomoci.

Posl. H. Langšádlová požádala premiéra A. Babiše, aby zastával postoj, který umožní Ukrajině se nadále bránit proti ruské agresi. Ukrajina by jinak mohla prohrát a to by bylo velké ohrožení pro ČR, ruští vojáci by mohli postupovat blíže ku Praze. V zájmu ČR je, aby Ukrajina svůj boj zvládla.

Premiér A. Babiš s názorem posl. H. Langšádlové. Ruský agresor postoupil 30 km za dva roky, Ukrajina se tedy brání úspěšně. Vláda ČR upřednostňuje financovat Ukrajinu stejným způsobem jako doposud. Belgický premiér totiž upozorňuje, že pokud EU sáhne na ruská zmrazená aktiva, Rusko může zabavit veškerý majetek členských států EU na svém území. To by mohlo zásadním způsobem narušit jednání. ČR nechce poskytovat záruky na ruská aktiva.

Posl. I. Ferčíkovou Konečnou zajímalo možné odstoupení od migračního paktu. Migrační pakt se nelimituje pouze na klauzuli o solidaritě. Jde o poměrně komplexní legislativu, která má mimo jiné zajistit naši bezpečnost. Patří sem návratová směrnice Eurodac, procedura na přijímáni migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu atd. Zeptala se premiéra, co myslí tím, že deklaruje odstoupení od migračního paktu a jak s tím bude ČR nakládat v rámci víceletého finančního rámce, když je dosud příjemcem.

Premiér A. Babiš informoval, že se hodně věnoval migraci, navštívil Frontex ve Varšavě, centrálu operace Sophia v Římě, která bojovala proti pašerákům, zúčastnil se konference v Palermu, byl na hranici Severní Makedonie atd. O migraci má mnoho informací. Řešením je nedávat peníze neziskovým organizacím, které organizují ilegální migraci. Evropa se měla domluvit se všemi státy severní Afriky, aby ilegální migraci zabránily a postarat se o lepší život jejich obyvatel. Nyní je nová iniciativa vyjednávání s Ugandou a Rwandou. Na prvním místě je bezpečnost ČR a my si budeme sami rozhodovat o tom, kdo bude v naší zemi žít, nikoli pašeráci, nebo EU. Poradcem premiéra v oblasti migrace bude orientalista Petr Pelikán.

Posl. J. Lipavský je pro financování Ukrajiny z ruských peněz, nikoli od evropských daňových poplatníků, když Rusko proti nám vede hybridní válku a proti Ukrajině plnohodnotnou válku. Zajímalo jej, proč na Radě ministrů zastupoval ministra Macinku slovenský ministr.

Premiér A. Babiš vysvětlil, že je běžné, když se ministr nemůže zúčastnit Rady, předá hlasování jiné zemi. ČR tam zastupoval stálý zástupce při EU Štěpán Černý, ale pro případ hlasování by zastupoval slovenský ministr.

Posl. H. Langšádlová uvedla, že se ČR chová dlouhodobě velmi zodpovědně co se týče počtu úspěšných migrantů. Nebyla ani v době migrační krize cílem ilegální migrace, která přicházela do Evropy. Vláda může mít výhrady k migračnímu paktu, ale ten přináší i mnoho dobrého. Paní poslankyně vedla podvýbor pro migraci mnoho let. Důležitá je rychlá návratová politika těch, kteří nezískali nárok na pobyt, na azyl nebo na ochranu, sledování těch, kdo vstupují na území schengenského prostoru, také ochrana vnější hranice. Je potřeba spolupracovat se zeměmi mimo Evropu, odkud migranti přicházejí. V zájmu ČR je bezpečnost jejich občanů a silná Evropská unie.

Premiér A. Babiš ubezpečil, že vláda ČR chce silnou EU. Na migračním paktu mu vadí termín „povinná solidarita“. ČR je bezpečná země a vláda ČR udělá všechno pro to, aby byla i nadále. Samozřejmě je důležitá bezpečnost. Jako příklady nezvládnuté migrace uvedl Francii, Nizozemí, Německo, Brusel.

Posl. I. Ferčíková Konečná upřesnila, že migrační pakt není o tom, že jsou migranti vítáni, ale abychom věděli, kdo se po Evropě pohybuje. Uvedla, že premiér mluví o jediné klauzuli, nařízení o azylovém a migračním managementu, nikoli o celém migračním paktu. Migrační pakt urychluje návraty, rozvolňuje definici bezpečných zemí, nastavuje biometrické sledování apod., což je naprosto akceptovatelné pro občany EU, jde o bezpečnostní prvky. Proto je důležité, aby premiér mluvil o konkrétních klauzulích, se kterými nesouhlasí. Poslankyně nesouhlasí s názorem premiéra, že neziskové organizace umožňují nelegální migraci.

Premiér A. Babiš upozornil, že kdybychom nepřijali ukrajinské uprchlíky, jsme povinni na základě rozhodnutí evropských orgánů přijímat migranty a pokud je nevezmeme, budeme platit. Nezisková organizace pana Podzimka dostává 55 mil. Kč ročně a podporuje ilegální migraci. Vláda ČR to podporovat nebude. Pro ČR jsou Ukrajinci důležití jako pracovní síla, nikdo nebude nařizovat ČR, kdo má zde žít a pracovat.

Mpř. L. Vondráček ocenil přístup vlády k migrační politice. Není možné akceptovat nějaká čísla, kolik lidí máme přijmout na základě povinné solidarity. Německo si způsobilo problém migrace. ČR by se měla i nadále chovat zodpovědně co se týče migrace. Souhlasí s odmítnutím migračního paktu, a pokud se v něm nachází něco pozitivního, můžeme to aplikovat do naší legislativy.

Premiér A. Babiš uvedl, že ČR bude pomáhat řešit migraci. Měla skvělou pozici v Sýrii, kde byla naše legendární velvyslankyně paní Eva Filipi, kterou bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský odvolal. Zastupovala i Trumpa a Macrona, celý západní svět. Sýrie se stala bezpečnou zemí a bude se s ní nyní spolupracovat na návratové politice. ČR se stará o ukrajinské uprchlíky. Povinná solidarita a kvóty jsou nesmysl.

Mpř. D. Doksanský se připojil k názoru mpř. L. Vondráčka i premiéra A. Babiše ohledně migračního paktu. Primárně je třeba hájit zájmy ČR. Němci chtějí, aby ČR s nimi sdílela solidaritu ohledně počtu migrantů, my ale máme ukrajinské uprchlíky a problém migrace jsme nezpůsobili. V tom mají obě země naprosto odlišný pohled. Poděkoval také za postoj k Izraeli. Na zasedání Cosacu v Kodani ho překvapilo, kolik kolegů bylo vůči Izraeli velice kritických.

Posl. J. Lipavský podporuje projekty na Blízkém východě v boji proti nelegální migraci, v Libyi a Sýrii, je to důležitá součást naší zahraniční politiky. Doufá, že na to vláda bude myslet při sestavování nového státního rozpočtu. Vysvětlil, že paní velvyslankyni Filipi neodvolal, že sloužila v Sýrii nadstandardně dlouho.

Premiér A. Babiš uvedl, že paní Filipi je legenda naší diplomacie, která zastupovala celý západní svět. Ministr J. Lipavský ji neocenil.

Př. P. Sokol navrhnul usnesení, ve kterém Výbor pro evropské záležitosti bere na vědomí informaci o pozicích, které bude Česká republika zastávat na zasedání Evropské rady, jež proběhne ve dnech 18. – 19. prosince 2025 v Bruselu /usn. č. 8, hlasování 12-2-2, Vlastimil Hebr – pro, Marie Kršková – pro, Michaela Moricová – pro, Pavel Outrata – pro, Petr Sokol – pro, Denis Doksanský – pro, Tomáš Helebrant – pro, Helena Langšádlová – proti, Jana Murová – pro, Drahoslav Ryba – pro, Karel Tureček – pro, Libor Vondráček – pro, Irena Ferčíková Konečná – proti, Adriana Chochelová – zdržela se, Zuzana Majerová – pro, Anežka Nedomová – zdržela se, příloze/.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, pokud jde o postupy financování a využívání diverzifikované strategie financování /sněmovní tisk 66-E/

Př. P. Sokol uvedl, že projednání sněmovního tisku 66-E bylo výboru přikázáno k projednání předsedou Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 6. Přivítal vrchního ředitele Ministerstva financí J. Georgieva, který přišel sněmovní tisk představit.

J. Georgiev informoval, že předkládaný návrh se týká předchozího souhlasu vztahujícího se k návrhu nařízení, kterým se mění stávající nařízení z roku 2002, které umožňuje v případě, že vznikne krizová situace s platební bilancí některého z členských států Unie, který ovšem není členem eurozóny, poskytnou takovémuto státu úvěrovou linku. Návrh nařízení je součástí širšího fiskálního balíčku, kterým se přizpůsobují, kterým se tedy přizpůsobujeme situaci, kdy v roce 2024 byla přijata nová fiskální pravidla Evropské unie. Předmětem projednávání na výboru je pouze jedna část 11, návrh nařízení, kterým se mění nařízení, které se týká této pomoci neeurozonovým státům, co je věcnou podstatou toho návrhu nařízení. Místo stávající strategie půjček pro konkrétní potřebu konkrétního státu bude tzv. diverzifikovaná strategie, která Komisi umožní půjčovat si průběžně ve prospěch státu, který je postižen zhoršenou platební bilancí. Umožňuje Komisi půjčovat si průběžně za výhodnějších podmínek a nezatěžuje dluhovou situaci členských států.

Návrh nařízení je přijímán podle čl. 352 smlouvy o fungování Evropské unie, což je tzv. doložka o flexibilitě, která umožňuje přijímat opatření v situaci, kdy Unie nedisponuje dostatečnými pravomocemi k takovémuto kroku, nicméně k dosažení cílů, které jsou obsaženy ve smlouvách, je přijetí takového opatření nezbytné a protože se jedná o jednu z evolutivních klauzulí v rámci zakládacích smluv, tak je zde právě ta potřeba předchozího souhlasu, ta samozřejmě nevyplývá úplně z evropského práva, vyplývá z jednacího řádu obou parlamentních komor, kde se toto ustanovení dostalo v souvislosti s tzv. lisabonskou novelou, kdy v době přijetí Lisabonské smlouvy byly novelizovány jednací řády obou komor tak, aby komorám umožnily dostatečný parlamentní dohled právě nad přijímáním těch opatření, která nejsou pokryta stávajícími kompetencemi Evropské unie, tak, jak jsou zakotveny v zakládacích smlouvách.

Zpravodaj P. Sokol navrhnul usnesení výboru o vyslovení předchozího souhlasu.

Posl. J. Murová vnímá tento sněmovní tisk jako přesun pravomoci členských států na EU. Nerozumí tomu, proč je nutné použít článek 352, tzn. doložku flexibility.

J. Georgiev vysvětlil, že nemůže dojít k přesunu pravomocí. Jedná se o doložku k zajištění situace, kdy v Lisabonské smlouvě není žádné konkrétní zmocnění pro takové opatření, aby EU jednala. Umožní získávat finance pro EK na pomoc zemím mimo eurozónu. Ta pomoc bude přijímána rozhodnutím členských států.

Mpř. D. Doksanský chápe situaci tak, že namísto rozhodování jednotlivých členských států nyní bude rozhodovat Komise.

J. Georgiev vysvětlil, že nadále bude rozhodovat Rada Ecofin, úkolem Komise je pouze obstarat peníze.

Posl. J. Murová se zeptala, jestli je zde dán nějaký maximální finanční rámec, nebo jde o bianco šek bez limitu.

J. Georgiev uvedl, že maximální rámec je 50 mld. EUR, ale dosud šlo vždy o výrazně menší částky, např. pro Maďarsko 5 mld. EUR.

Mpř. L. Vondráček se zeptal, jestli tedy jde o zjednodušení, aby se státům mohlo půjčovat více peněz a rychleji?

J. Georgiev sdělil, že se jedná o změnu způsobu, aby Komise mohla získávat peníze na trhu v čase, kdy je to nejvýhodnější.

Mpř. L. Vondráček tedy shrnul, že Komise si tedy bude preventivně půjčovat, aby mohla peníze do budoucna rozdat.

J. Georgiev tento názor popřel. Rada Ecofin půjčky schvaluje a Komise si naopak nemůže dělat, co chce. Jde pouze o to, aby si peníze půjčovala v situaci, kdy je to nejvýhodnější na finančním trhu. Tahle diversifikovaná strategie již byla uplatněna v kontextu Next Generation EU, tady se tento postup osvědčil a využíval se v souvislosti s krizí eurozóny. Není to bianco šek, ale možnost pomoci členskému státu v případě ohrožení jeho platební bilance.

Př. P. Sokol se domnívá, že tento návrh míří k tomu, že půjčky budou levnější a bude to tedy i méně nákladné pro občany daného členského státu.

Posl. J. Murová se domnívá, že si Komise nebude půjčovat pro konkrétní stát a za úvěry budou solidárně ručit všechny členské státy, tedy jde o bianco šek bez potřebnosti a účelnosti.

J. Georgiev vysvětlil, že záruku pak poskytuje stát, který si ty peníze vypůjčil, nikoli EU. Nejde o bianco šek. Komise jedná v mandátu, který určí Rada.

Mpř. L. Vondráček konstatoval, že přes NGU jsme si tehdy půjčili moc peněz jednorázově. Myslí si, že půjčování si by měl být opravdu mimořádný stav, abychom nevytvořili dluhovou unii. Tento návrh nepodporuje.

J. Georgiev uvedl, že není větší odpůrce zadlužování EU než Ministerstvo financí. Tady jde o změnu způsobu financování v případě, že se některý neerozónový členský stát ocitne v krizi platební bilance a požádá EU o pomoc.

Posl. D. Ryba se zeptal, jestli si EU půjčí finanční prostředky v momentě, kdy úrokové sazby budou výhodné, ale ještě nebude vědět, jestli ty prostředky budou vůbec třeba, a bude muset splácet úrok.

J. Georgiev vysvětlil, že půjčku nejprve musí schválit Rada, tedy členské státy, a potom si teprve může Komise půjčovat v té diversifikované strategii v tom rozsahu, který Rada umožní.

Mpř. L. Vondráček se domnívá, že jde o to, jestli si půjčím prostředky a nevím, jestli je budu potřebovat, a když je budu potřebovat, tak je použiju, když to někdo schválí.

J. Georgiev zopakoval, že Komise bude prostředky získávat na trhu teprve v momentě, kdy je potřebuje, není to bianco šek.

Mpř. L. Vondráček se zeptal, jestli bude o půjčce danému státu rozhodovat prostou většinou, protože je to výlučná kompetence, nebo kvalifikovanou většinou? Určitě ne jednomyslně.

J. Georgiev upřesnil, že půjde o kvalifikovanou většinu.

Př. P. Sokol navrhnul usnesení, které nebylo přijato /záznam č. 9, hlasování 7-7-1, Marie Kršková – pro, Michaela Moricová – pro, Pavel Outrata – proti, Petr Sokol – pro, Denis Doksanský – proti, Tomáš Helebrant – zdržel se, Helena Langšádlová – pro, Jana Murová – proti, Drahoslav Ryba – proti, Karel Tureček – proti, Libor Vondráček – proti, Irena Ferčíková Konečná – pro, Adriana Chochelová – pro, Zuzana Majerová – proti, Anežka Nedomová – pro, příloze/.

Bylo přijato usnesení, které zmocňuje zpravodaje, aby informoval Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, že Výbor pro evropské záležitosti nepřijal ke sněmovnímu tisku 66-E žádné usnesení /usn. č. 10, hlasování 16-0-0, Vlastimil Hebr – pro, Marie Kršková – pro, Michaela Moricová – pro, Pavel Outrata – pro, Petr Sokol – pro, Denis Doksanský – pro, Tomáš Helebrant – pro, Helena Langšádlová – pro, Jana Murová – pro, Drahoslav Ryba – pro, Karel Tureček – pro, Libor Vondráček – pro, Irena Ferčíková Konečná – pro, Adriana Chochelová – pro, Zuzana Majerová – pro, Anežka Nedomová – pro, příloze/.

Různé

Př. P. Sokol požádal členy výboru o přijetí usnesení k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu ČR na rok 2024, k němuž byl výbor vyzván Rozpočtovým výborem. Projednání SZÚ musí být dokončeno před 3. čtením zákona o státním rozpočtu. Výbor projednal návrh příslušné kapitoly SZÚ v minulém volebním období dne 14. května 2025 a přijal k němu usnesení č. 386. Poslanecká sněmovna jako celek však o SZÚ v minulém volebním období nerozhodla. Nyní je podán návrh v totožném znění jako sněmovní tisk 45. Po dohodě s ostatními výbory proto předseda navrhuje zjednodušený postup přijetí usnesení.

Posl. J. Murová upozornila, že s návrhem nebyla seznámena předem, proto s ním nechce souhlasit.

Př. P. Sokol zopakoval, že jde o dohodu všech výborů, aby se postupovalo tímto způsobem.

Posl. I. Ferčíková Konečná souhlasí, že hlasování o usnesení k SZÚ by mělo být odročeno, protože členové o tom nebyli předem informováni.

Př. P. Sokol uvedl, že Rozpočtový výbor požádal o projednání, aby bylo následně možné projednat rozpočet na další rok v nejbližším možném termínu. SZÚ musí být projednán před třetím čtením zákona o státním rozpočtu.

Mpř. L. Vondráček se zeptal, jestli je možné SZÚ projednat na příští schůzi výboru. Navrhnul odročit toto projednání na příští schůzi výboru.

Př. P. Sokol uvedl, že je možné odročit toto projednání na 22. ledna 2026.

Tajemník výboru F. Ficner doplnil, že technicky lze stihnout projednání SZÚ na lednovém výboru, tady šlo vpodstatě o zjednodušení práce. V následujícím termínu by přišel vrchní ředitel Georgiev a přinesl statistiku čísel za rok 2024 pro informaci, se kterou není již možné nic dělat.

Mpř. D. Doksanský požádal o pětiminutovou přestávku.

Posl. T. Helebrant se zeptal, kdy byl výbor o projednání SZÚ požádán a proč k tomu nebyla prezentace Ministerstva financí. Přiklonil se k projednání v lednu.

Posl. Z. Majerová také souhlasí s projednáním v lednu.

Př. P. Sokol uvedl, že zástupce Ministerstva financí není k projednání návrhu předsedy Rozpočtového výboru potřeba.

Mpř. D. Doksanský navrhnul, aby dnes usnesení k SZÚ nebylo hlasováno a bylo přesunuto na další schůzi výboru dne 22. ledna 2025.

Př. P. Sokol souhlasit přeřadit tento bod na další schůzi.

Posl. I. Ferčíková Konečná by souhlasila schválit usnesení k SZÚ hned vzhledem k následnému projednávání státního rozpočtu.

Př. P. Sokol otevřel téma meziparlamentních akcí pořádaných kyperským předsednictvím. Lednového zasedání předsedů evropských výborů COSAC se zúčastní P. Sokol, již o tom jednal s předsedou PS Tomiem Okamurou.

Zeptal se, kdo by měl zájem zúčastnit se zasedání společné parlamentní skupiny pro kontrolu Europolu ve dnech 4. – 5. února v Nikósii. Nominována byla posl. J. Murová, jako náhradníci mpř. D. Doksanský a posl. A. Nedomová /usn. č. 7, hlasování 14-0-0, Vlastimil Hebr – pro, Marie Kršková – pro, Michaela Moricová – pro, Pavel Outrata – pro, Petr Sokol – pro, Denis Doksanský – pro, Tomáš Helebrant – pro, Jana Murová – pro, Drahoslav Ryba – pro, Karel Tureček – pro, Libor Vondráček – pro, Irena Ferčíková Konečná – pro, Adriana Chochelová – pro, Anežka Nedomová – pro, příloze/.

Př. O. Sokol informoval, že schůze VEZ budou pravidelně probíhat ve výborovém týdnu ve čtvrtek od 9.00 hodin. O čase proběhla diskuse.

Školení členů výboru proběhne v Lipnici nad Sázavou v termínu 2. – 3. února 2026, na tomto termínu se poslanci shodli. Druhý možný byl 26. – 27. ledna 2026.

Schůze skončila v 10.00 hod.

/zapsala Eva Hadravová/

Murová Jana v. r. Petr Sokol v. r.

ověřovatelka výboru předseda výboru