Zápis z jednání č. 7 (3/3)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 7. schůze výboru pro sociální politiku,

která se konala dne 29. dubna 2026 od 13.00 hodin v místnosti č. A 106 - sál Dagmar Burešové Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

Přítomni: Adámková Věra, Ančincová Hana, Bauer Jan, Blišťanová Zdeňka, Brzesková Monika, Dražilová Lenka, Gajdová Karin, Havránek Jiří, Hanzlíková Jana, Hendrych Igor, Janulík Miloslav, Jurečka Marian, Martínková Španihelová Lenka, Němcová Irena, Novák Marek, Olšáková Eliška, Pastuchová Jana, Pikora Vladimír, Schrek Vítězslav, Šafránková Lucie

Omluveni: Oulehlová Renata, Pivoňka Vaňková Pavla

7. schůzi Výboru pro sociální politiku řídila předsedkyně výboru Monika Brzesková.

Ověřovatelkou schůze byla zvolena poslankyně Zdeňka Blišťanová. V hlasování č. 1 se vyslovilo pro všech 19 přítomných poslanců.

Pořad schůze byl schválen na jednání předchozí 6. schůze výboru. Oproti předloženému návrhu pozvánky bylo odsouhlaseno přehození bodů 1. a 2. Jako první byl projednán ST 125 a poté ST 124.

1/ Návrh poslanců Aleše Juchelky a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /ST 125/

Za předkladatele bod uvedla místopředsedkyně výboru Jana Pastuchová. Z důvodu časové tísně byl návrh podán jako poslanecký, ne vládní. Cílem předloženého poslaneckého návrhu zákona je především posunout převod kompetencí z Úřadu práce České republiky v oblasti příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením a problematiky průkazů osob se zdravotním postižením na územní správy sociálního zabezpečení z 1. července 2026 na 1. června 2028. Prodloužit účinnost § 8 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanoví speciální výši příspěvku na mobilitu pro osoby se zdravotním postižením využívající po celý kalendářní měsíc domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní ventilaci, o jeden rok, z 31. prosince 2026 na 31. prosinec 2027. Změny spočívající v převodu kompetencí z Úřadu práce na české územní správy sociálního zabezpečení, k němuž by mělo dojít ve výše uvedených oblastech od 1. července 2026, nejsou reálné a bez posunu jejich účinnosti by hrozilo riziko nefunkčnosti informačních systémů, prodloužení řízení a ohrožení výplaty dávek pro osoby se zdravotním postižením. Základní účinnost je navržena dnem následujícím po dni jeho vyhlášení a tím, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti nejpozději tak, aby k navrženým změnám právní úpravy došlo včas. Vláda České republiky vyslovila na své schůzi 30. března 2026 souhlas s předkládaným návrhem. Vzhledem k neprodlenému charakteru realizace předložených změn je nezbytné, aby s ním Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas co možná nejdříve.

Zpravodajskou zprávu přednesl poslanec Marek Novák v zastoupení za zpravodajku Renatu Oulehlovou. Uvedl, že návrh zákona byl rozeslán jako sněmovní tisk 125 dne 9. 3. 2026. Stanovisko vlády k návrhu je souhlasné. Bylo navrženo projednání tisku podle § 90, které ale bylo vetováno. Poslanecká sněmovna zkrátila lhůtu na projednání ve výborech o 50 dnů, tedy na 10 dnů. Konstatoval, že na jednání výboru byly předloženy dva pozměňovací návrhy.

V obecné rozpravě vystoupil poslanec Marian Jurečka. Požádal členy výboru o zvážení podpory jeho dvou písemně předložených pozměňovacích návrhů a to nejen na výboru, ale i v Poslanecké sněmovně.

Poslanec Vítězslav Schrek požádal zástupce MPSV o odborná stanoviska a argumenty, proč jsou tyto návrhy takto předkládány.

Za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupil vrchní ředitel Karel Trpkoš a vrchní ředitelka Iva Merhautová.

Dále v obecné rozpravě vystoupili poslankyně a poslanci Vítězslav Schrek, Zdeňka Blišťanová, Jana Pastuchová a Marian Jurečka.

V podrobné rozpravě se poslanec Marian Jurečka přihlásil ke svým dvěma pozměňovacím návrhům (znění PN viz. příloha).

Poslanec Marek Novák navrhl hlasovat o pozměňovacích návrzích v pořadí, jak byly uvedeny v předložené tabulce.

V hlasování č. 2 se hlasovalo o prvním pozměňovacím návrhu poslance Mariana Jurečky. Z přítomných 20 poslanců se pro vyslovilo 9, proti nikdo a zdrželo se 11. Návrh nebyl přijat.

V hlasování č. 3 se hlasovalo o druhém pozměňovacím návrhu poslance Mariana Jurečky. Z přítomných 20 poslanců se pro vyslovilo 6, proti nikdo a zdrželo se 14. Návrh nebyl přijat.

Na závěr byl přednesen návrh usnesení. V hlasování č. 4 hlasovalo pro všech 20 přítomných poslanců. Usnesení č. 24 bylo přijato.

„Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů Jany Pastuchové, zpravodajské zprávě poslankyně Renaty Oulehlové přednesené v zastoupení poslancem Markem Novákem a po rozpravě

výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně PČR, aby v y s l o v i l a s o u h l a s s návrhem poslanců Aleše Juchelky a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /ST 125/;

II. z m o c ň u j e zpravodajku výboru, aby

se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny,

ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.“

2/ Návrh poslance Aleše Juchelky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 300/2025 Sb. /ST 124/

V úvodu předsedkyně výboru Monika Brzesková informovala, že k tomuto sněmovnímu tisku připojila svůj podpis místopředsedkyně výboru Jana Pastuchová.

Za předkladatele bod uvedla místopředsedkyně výboru Jana Pastuchová. Cílem návrhu zákona je oddálení náběhu některých digitalizačních změn a souvisejících změn ve způsobu administrace dávek, a to v oblasti řízení ve věcech dávek státní sociální podpory, ke kterému má podle platného znění zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře v souvislosti s jeho novelizací dojít 1. července 2026. Jde o změny, které dávají do souladu způsoby administrace dávek, automatizované a digitální procesní úkony s procesy nastavenými právní úpravou nové dávky státní sociální pomoci, která byla přijata s účinností 1. října 2025. Jedná se například o způsob podání žádosti prostřednictvím klientské zóny, o způsob doručování do této zóny, o vedení spisu výhradně v elektronické podobě, o nastavení procesních lhůt a lhůt v návaznosti na digitální doručování. Sjednocení procesů, které budou podpořeny aplikačně prostřednictvím jednoho informačního systému, přispěje k větší efektivitě celého řízení o nárocích na jednotlivé dávky a také zvýší komfort klientů. Úpravy zákona o státní sociální podpoře, které by měly být podle platné legislativy účinné již k 1. červenci 2026, vyžadují masivní zásahy do stávajících aplikací dávky státní sociální podpory a vzhledem k náběhu nové dávky státní sociální pomoci se stanovené datum u těchto opatření stalo nerealizovatelným. Základní účinnost zákona je navržena dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Zpravodaj Marek Novák informoval, že poslanci návrh obdrželi dne 9. 3. 2026. Souhlasné stanovisko vlády bylo rozesláno dne 31. 3. 2026. Bylo navrženo zkrácené jednání podle § 90, které ale bylo vetováno. Na jednání Poslanecké sněmovny byla zkrácena lhůta na projednání ve výboru na 10 dnů.

V obecné ani podrobné rozpravě nikdo nevystoupil.

Na závěr byl předložen návrh usnesení.

V hlasování č. 5 z přítomných 19 poslanců hlasovalo pro 18, nikdo proti a jeden se zdržel. Usnesení č. 25 bylo přijato.

„Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů Jany Pastuchové, zpravodajské zprávě poslankyně Renaty Oulehlové přednesené v zastoupení poslancem Markem Novákem a po rozpravě

výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně PČR, aby v y s l o v i l a s o u h l a s s návrhem poslance Aleše Juchelky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 300/2025 Sb. /ST 124/;

II. z m o c ň u j e zpravodajku výboru, aby

se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny,

ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.“

3/ Sdělení předsedkyně výboru

Předsedkyně výboru Monika Brzesková informovala, že převzala záštitu na čtvrtým ročníkem Zlaté vážky. Jedná se aktivitu v rámci sociálních podniků. Dne 23. 4. 2026 začalo přihlašování do soutěže. Hledají se příběhy sociálních podniků a jejich zaměstnanců, ocenění se uděluje za výjimečnost a přínos pro společnost. Tato aktivita byla napříč politickým spektrem velmi kvitována. Dále informovala o plánovaných výjezdních zasedání výboru. Příští výjezdní zasedání by se mělo uskutečnit ve dnech 15. až 17. září 2026, a to v Libereckém kraji při využití ubytovacích kapacit rekreačního zařízení v Harrachově. Na jaře příštího roku by byla možnost zavítat do Olomouckého kraje, konkrétně do Jeseníku.

Dále navázala na předchozí schůzi výboru, kterou navštívili zástupci Ústeckého kraje. Členové výboru obdrželi pozvánku na dvacátý třetí ročník slavnostního udílení cen Mosty. Akce se letos uskuteční 2. června v Chomutově. Ráda by se osobně zúčastnila a požádala členky a členy výboru, aby ji a tajemníkovi výboru nahlásili případnou účast a to do 15. května 2026.

4/ Sdělení předsedů podvýborů.

V tomto bodě nikdo nevystoupil

5/ Různé

V tomto bodě nikdo nevystoupil

6/ Návrh termínu a pořadu 8. schůze výboru

Předsedkyně výboru Monika Brzesková upozornila, že termín příští řádné schůze výboru koliduje s již avizovanou mimořádnou schůzí Poslanecké sněmovny. Po zvážení všech možností se jako nejlepší alternativa jeví svolat schůzi výboru v úterý 12. 5. 2026 od 16.30 hodin.

Byl předložen návrh usnesení. V hlasování č. 6 z přítomných 18 poslanců hlasovalo pro 12, proti nikdo a zdrželo se 6. Usnesení č. 26 bylo přijato.

„Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

z m o c ň u j e předsedkyni výboru Moniku Brzeskovou, aby svolala 8. schůzi výboru pro sociální politiku.“

Zapsala: H. Prokopová

Zdeňka B l i š ť a n o v á , v. r.

Monika B r z e s k o v á , v. r.

ověřovatelka výboru

předsedkyně výboru

P ř í l o h y :

Pozměňovací návrh poslance Mariana Jurečky č. 1

Poslanecký návrh Aleše Juchelky a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 125) se mění takto:

V části páté se čl. V nahrazuje tímto zněním:

„ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Čl. V

Zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 461/2024 Sb., se mění takto:

1. V části první čl. I se body 2 a 5 zrušují.

2. V části osmé čl. X se slova „, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 2 a 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027“ zrušují.“

Odůvodnění

A. Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu

Platné znění § 8 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, stanoví zvýšenou výši příspěvku na mobilitu 2 900 Kč měsíčně pro osobu, která po celý kalendářní měsíc využívá zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci a tuto skutečnost prokáže potvrzením příslušné zdravotní pojišťovny. Tato právní úprava byla přijata zákonem č. 358/2022 Sb. jako časově omezené opatření reagující na mimořádný nárůst cen energií a na skutečnost, že dotčené osoby jsou na nepřetržitém provozu těchto přístrojů životně závislé.

Časové omezení bylo následně zákonem č. 461/2024 Sb. prodlouženo tak, aby zvýšený příspěvek na mobilitu nezanikl k 1. lednu 2025, ale až k 1. lednu 2027. Sněmovní tisk 125 nyní navrhuje pouze další roční posun tohoto zániku, tedy faktické prodloužení do 31. prosince 2027. Navrhovaný pozměňovací návrh oproti tomu vychází z toho, že u osob odkázaných na domácí podporu dýchání nejde o přechodnou životní situaci, ale o trvalý nebo dlouhodobý zdravotní stav, který s sebou nese trvalé a předvídatelné zvýšené výdaje domácnosti zejména za elektrickou energii.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy

Smyslem navrhované úpravy je odstranit samotné časové omezení zvýšeného příspěvku na mobilitu pro osoby využívající dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci. Nemění se výše dávky, nemění se okruh oprávněných osob ani způsob prokazování nároku. Návrh pouze převádí stávající dočasnou úpravu do trvalého režimu.

Tento postup je věcně správnější než opakované každoroční nebo dvouleté prodlužování účinnosti. Rodiny, které doma zajišťují provoz oxygenogenerátorů, koncentrátorů kyslíku, domácích ventilátorů a dalších souvisejících zdravotnických prostředků, potřebují právní jistotu a předvídatelnost. Nejde o mimořádný komfort, ale o základní předpoklad zachování života, zdraví a důstojného setrvání v domácím prostředí.

Je přitom významné, že i samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2024 připravilo návrh, který směřoval ke zrušení časového omezení této úpravy natrvalo. V důvodové zprávě tehdy výslovně uvedlo, že okolnosti, které si vynutily přijetí zvýšeného příspěvku na mobilitu podle § 8 zákona č. 329/2011 Sb., stále přetrvávají a nelze ani do budoucna předpokládat jejich zásadní změnu. Současný sněmovní tisk 125 tak již nevychází z nového věcného posouzení, ale pouze odkládá termín zániku o další rok. Předkládaný pozměňovací návrh proto navazuje na věcně přesvědčivější dřívější přístup a činí podporu trvalou.

3. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Odpovídá principu rovnosti v důstojnosti a právech podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod, zákazu diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny a právu na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny. Současně napomáhá naplňování závazků České republiky vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejména čl. 10, čl. 11 a čl. 19 písm. b).

Předkládaný návrh sleduje legitimní cíl ochrany zvlášť zranitelné skupiny osob, které jsou existenčně závislé na provozu zdravotnických prostředků v domácím prostředí, a podporuje jejich možnost žít důstojně doma, nikoli v institucionalizovaném režimu pouze z důvodu finanční nedostupnosti domácí podpory dýchání.

4. Zhodnocení finančních a hospodářských dopadů

Podle důvodové zprávy ke sněmovnímu tisku 125 bylo v roce 2025 průměrně měsíčně vyplaceno přibližně 1 353 zvýšených příspěvků na mobilitu podle § 8 zákona č. 329/2011 Sb. a roční náklad činil přibližně 47,2 mil. Kč. Pro rok 2026 se v téže důvodové zprávě uvádí odhad nákladu přibližně 53,7 mil. Kč a pro rok 2027 přibližně 60,5 mil. Kč.

Protože základní text sněmovního tisku 125 již počítá s pokračováním této podpory do konce roku 2027, nevzniká přijetím tohoto pozměňovacího návrhu dodatečný dopad proti základnímu textu v letech 2026 a 2027. Dodatečný dopad vzniká až od roku 2028. Při zachování stávající výše dávky a obdobného počtu příjemců lze tento dopad orientačně odhadnout na úrovni přibližně 60 až 65 mil. Kč ročně v běžných cenách, v závislosti na budoucím vývoji počtu příjemců.

Návrh nepřináší dodatečné administrativní náklady nad rámec stávajícího systému, protože nemění okruh oprávněných osob, výši dávky ani proces jejího přiznávání a výplaty. Jde pouze o odstranění časového omezení již existujícího institutu.

Nepřímé pozitivní dopady spočívají zejména v posílení stability domácí péče a ve snížení finanční nejistoty rodin, které zajišťují v domácím prostředí životně důležitou podporu dýchání. Tyto nepřímé úspory nelze na základě dostupných veřejných dat přesně a odděleně kvantifikovat, jejich existence je však zjevná.

5. Zhodnocení sociálních dopadů

Navrhovaná úprava má jednoznačně pozitivní sociální dopad na velmi úzkou, avšak mimořádně zranitelnou skupinu osob se zdravotním postižením a na jejich rodiny. Zachování zvýšeného příspěvku na mobilitu v trvalém režimu přispívá k tomu, aby domácnosti nebyly vystaveny opakované nejistotě, zda bude pomoc státu pokračovat i v dalším roce. Zároveň podporuje možnost setrvání těchto osob v domácím prostředí, což je z pohledu kvality života, důstojnosti a přirozených rodinných vazeb zásadní.

B. Zvláštní část

K části páté

Navrhuje se nahradit část pátou sněmovního tisku 125 tak, aby místo pouhého prodloužení účinnosti zvýšeného příspěvku na mobilitu o jeden rok došlo ke zrušení časového omezení tohoto institutu natrvalo.

Bodem 1 se zrušují body 2 a 5 v části první čl. I zákona č. 358/2022 Sb. Bod 2 měl s odloženou účinností vrátit text § 7 do původního stavu a bod 5 měl s odloženou účinností zrušit § 8 zákona č. 329/2011 Sb. Zrušením těchto dvou bodů se odstraní mechanismus, který má v budoucnu vést k zániku zvýšeného příspěvku na mobilitu pro osoby využívající dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci.

Bodem 2 se z části osmé čl. X zákona č. 358/2022 Sb. vypouští zvláštní ustanovení o odložené účinnosti bodů 2 a 5. Tím se zajišťuje plná systematická návaznost a zamezuje se tomu, aby právní řád i nadále obsahoval odkaz na odloženou účinnost ustanovení, která se tímto pozměňovacím návrhem ruší.

Navržené řešení je legislativně čistší a věcně přesvědčivější než opakované prodlužování téhož opatření o další jeden rok. Z hlediska dotčených osob i aplikační praxe je žádoucí, aby právní úprava odpovídala trvalé povaze jejich potřeb.

V Praze dne 27. 4. 2026

Ing. Marian Jurečka

Mgr. Monika Brzesková

v. r.

Pozměňovací návrh poslance Mariana Jurečky č. 2:

Poslanecký návrh Aleše Juchelky a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 125) se mění takto:

I.

V čl. I se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní:

„8. V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 2 a v § 11 odst. 2 písm. d) bodě 2 se částka „27 000 Kč“ nahrazuje částkou „54 000 Kč“.“.

II.

Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. VI 1. Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodu 8 tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že příspěvek na péči v nové výši podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. 2. Krajská pobočka Úřadu práce upraví částky příspěvku na péči podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše příspěvku na péči se nevydává oznámení, ale učiní se záznam do spisu.“.

Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá a dosavadní čl. VI se označuje jako čl. VII.

III.

V nově označeném čl. VII se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) čl. I bodu 8 a čl. VI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.“.

ODŮVODNĚNÍ

A. Obecná část

1. Vymezení cíle a obsahu návrhu

Navrhuje se zvýšit částku příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti v režimu tzv. IV+, tedy v ostatních případech, kdy pomoc neposkytuje poskytovatel pobytových sociálních služeb, z 27 000 Kč na 54 000 Kč měsíčně. Návrh se týká shodně osob do 18 let i osob starších 18 let. Částka 23 000 Kč pro osoby, jimž pomoc poskytuje pobytová sociální služba, se nemění. Návrh tedy nemění okruh oprávněných osob ani podmínky nároku na příspěvek na péči; mění pouze výši dávky pro úzce vymezenou skupinu osob s nejtěžší závislostí na pomoci jiné osoby, které žijí v domácím nebo jiném nepobytovém prostředí.

Návrh navazuje na změnu provedenou zákonem č. 164/2024 Sb., která poprvé výslovně rozlišila výši příspěvku na péči ve IV. stupni podle toho, zda je pomoc poskytována v pobytové sociální službě, nebo mimo ni. Tehdejší zvýšení na 27 000 Kč bylo správným krokem, nicméně dostupná data i zkušenost z praxe potvrzují, že pro značnou část lidí s nejvyšší potřebou podpory je tato částka nadále nedostatečná. Navržené zdvojnásobení proto představuje pokračování již započaté logiky zákona: vyšší míra podpory má směřovat tam, kde stát předpokládá život v přirozeném prostředí a současně nejvyšší míru závislosti na pomoci jiné osoby.

Návrh není zamýšlen jako úplné a konečné řešení celé problematiky osobní asistence a dlouhodobé péče. Sám o sobě nevyřeší kapacitní nedostatek terénních služeb ani personální situaci poskytovatelů. Je však nezbytným a okamžitě účinným krokem, bez kterého nelze u osob s nejtěžší závislostí realisticky financovat rozsah pomoci potřebný pro důstojný život doma.

2. Zhodnocení platného právního stavu

Podle § 7 zákona č. 108/2006 Sb. je příspěvek na péči dávkou poskytovanou osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby a stát se jím podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb. Podle aktuálního znění § 11 činí ve IV. stupni závislosti částka příspěvku 23 000 Kč měsíčně, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb, a 27 000 Kč měsíčně v ostatních případech, a to jak u dětí, tak u dospělých.

Při regulované maximální úhradě za osobní asistenci ve výši 145 Kč za hodinu při rozsahu nad 80 hodin měsíčně odpovídá současná částka 27 000 Kč přibližně 186,2 hodinám osobní asistence měsíčně, tedy přibližně 6,2 hodiny denně nebo 43,0 hodiny týdně. Navržená částka 54 000 Kč by odpovídala přibližně 372,4 hodinám měsíčně, tedy asi 12,4 hodinám denně nebo 85,9 hodinám týdně. Ani po zdvojnásobení tedy nejde o částku, která by pokryla nepřetržitou dvacetičtyřhodinovou péči; návrh pouze přibližuje financování skutečné náročnosti situací, v nichž člověk potřebuje pomoc po většinu dne a rodina současně nese rozhodující část péče.

3. Sociální a věcná potřebnost navrhované změny

Výzkum PAQ Research a Asistence zaměřený na osoby ve III. a IV. stupni závislosti ve věku 18 až 64 let, které žijí doma mimo pobytová zařízení, ukazuje, že současný systém podpory lidem s nejtěžším postižením neumožňuje v dostatečné míře naplňovat ani základní fyzické a sociální potřeby. Lidé ve IV. stupni závislosti podle tohoto výzkumu potřebují od terénních služeb v průměru 67,6 hodiny péče týdně, ale aktuálně čerpají jen 9,2 hodiny týdně; terénní služby tak u této skupiny pokrývají pouze 13,6 % reálné potřeby. Většina osob s nejtěžším postižením přitom potřebuje péči celý den nebo jeho většinu a čtyři z deseti závisejí na nepřetržité péči jiné osoby.

Kampaň „Co bude dál?“ a související veřejné podklady Asistence dokládají konkrétní dopady tohoto stavu do každodenního života. Omezením v jídle a pití čelí 40 % respondentů, každý pátý se musí výrazně omezovat při používání toalety a pouze 36 % má vždy nebo téměř vždy možnost dostat se ven podle svého přání. Třetina respondentů uvádí, že jejich současné životní podmínky neodpovídají jejich představě o důstojném životě, a 60 % by si přálo větší možnost rozhodovat o svém vlastním životě. Současná částka 27 000 Kč podle Asistence při regulované ceně 145 Kč za hodinu pokrývá přibližně šest hodin osobní asistence denně; více hodin péče by přitom potřebovalo 66 % lidí ve IV. stupni závislosti a čtvrtina z nich výrazně více.

Systém dlouhodobé péče je dnes fakticky založen především na neformální péči v rodinách. Podle PAQ Research je u 82 % lidí s nejtěžším postižením žijících doma péče zajišťována osobou ze stejné domácnosti, nejčastěji matkou. Neformální pečující věnují péči v průměru 10 až 11 hodin denně. Většina neformálních pečujících (60 %) kvůli náročnosti péče nemůže pracovat nebo musí práci omezovat; mezi těmi, kdo jsou ještě v ekonomicky produktivním věku, vedla péče u 35 % k ukončení pracovní aktivity. Péče je současně psychicky i fyzicky vyčerpávající a významně zatěžuje zdraví pečujících.

Nedostatek podpory není pouze finanční, ale i kapacitní. Český statistický úřad uvádí, že v roce 2024 bylo evidováno 5,4 tisíce neuspokojených žádostí o osobní asistenci, z toho 3 123 v Praze. Návrh sice sám o sobě kapacitní nedostatek neodstraní, ale bez adekvátního financování nemohou domácnosti osobní asistenci ve skutečně potřebném rozsahu poptávat a poskytovatelé ji nemohou stabilně plánovat. Vyšší částka příspěvku na péči je tak nutnou, nikoliv však jedinou podmínkou posílení domácí a komunitní péče.

Je třeba otevřeně uvést, že detailní výzkumná data PAQ Research se týkají především dospělých osob ve věku 18 až 64 let. Strukturální závěr o nepostačujícím nastavení částky ve IV. stupni však dopadá i na děti s nejtěžším postižením a jejich rodiny, u nichž bývá rozsah závislosti mimořádný a každodenní péče dlouhodobě dopadá na možnost rodičů pracovat, pečovat o další děti a udržet rodinu ekonomicky i psychicky stabilní. Zahrnutí dětí do návrhu je proto věcně i ústavně odůvodněné.

4. Soulad návrhu s ústavním pořádkem České republiky

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Posiluje naplňování základních hodnot chráněných Listinou základních práv a svobod, zejména čl. 1, podle něhož jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti i v právech, a čl. 10 odst. 1, podle něhož má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. V sociální rovině návrh podporuje realizaci čl. 30 odst. 2 Listiny, který garantuje právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, a současně přispívá k naplňování čl. 31 o ochraně zdraví.

Zvláštní význam má návrh také ve vztahu k čl. 32 Listiny, podle něhož jsou rodičovství, rodina a děti pod ochranou zákona. U rodin pečujících o děti nebo dospělé s nejtěžším postižením je právě nedostatečná veřejná podpora častým důvodem ekonomické i psychické destabilizace rodiny. Návrh proto sleduje legitimní a ústavně souladný cíl: umožnit lidem s nejtěžším postižením zůstat v přirozeném prostředí a zároveň snížit nepřiměřené zatížení rodin, které dnes suplují nedostatečně nastavený systém formální péče.

5. Soulad návrhu s mezinárodními závazky České republiky a s právem Evropské unie

Návrh je v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Zvláštní význam má Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, která v čl. 3 vychází z respektu k přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, svobodě volby a plnému začlenění do společnosti. Podle čl. 19 mají osoby se zdravotním postižením právo žít v rámci společenství s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními a státy mají zajistit přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a zabraňuje izolaci nebo segregaci.

Ve vztahu k dětem se zdravotním postižením je relevantní i čl. 23 odst. 3 Úmluvy, podle něhož mají státy poskytovat dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám včasné a komplexní informace, služby a podporu. Návrh napomáhá plnění těchto závazků. Právo Evropské unie oblast výše příspěvku na péči harmonizačně neupravuje; návrh je s právem Evropské unie slučitelný.

6. Hospodářské a finanční dopady návrhu

6.1 Přímý dopad na státní rozpočet

Odhad přímého dopadu vychází z posledního veřejně dostupného oficiálního vyčíslení Ministerstva práce a sociálních věcí použitého při předchozím navýšení příspěvku na péči od 1. července 2024. Podle těchto údajů šlo o přibližně 4 700 dětí a 26 100 dospělých v režimu tzv. IV+, celkem tedy o 30 800 osob. Navrhované zvýšení činí 27 000 Kč měsíčně na osobu, tedy 324 000 Kč ročně na osobu.

Skupina

Počet osob

Navýšení na osobu za měsíc

Roční dopad

Děti ve IV+

4 700

27 000 Kč

1 522 800 000 Kč

Dospělí ve IV+

26 100

27 000 Kč

8 456 400 000 Kč

Celkem

30 800

27 000 Kč

9 979 200 000 Kč

Při účinnosti od 1. ledna 2027 tak lze roční dodatečný dopad na státní rozpočet odhadnout na přibližně 9,98 mld. Kč. Celkový roční objem výplat příspěvku na péči pro režim IV+ by při stejném počtu příjemců vzrostl z přibližně 9,98 mld. Kč na přibližně 19,96 mld. Kč. Skutečný dopad bude záviset na počtu příjemců v době nabytí účinnosti. Každá změna počtu příjemců IV+ o 1 000 osob mění roční dopad přibližně o 324 mil. Kč.

6.2 Systémové srovnání s pobytovými sociálními službami

Přímý rozpočtový dopad návrhu je třeba hodnotit také v kontextu nákladů jiných forem dlouhodobé péče. Podle údajů Českého statistického úřadu měly domovy pro osoby se zdravotním postižením v roce 2024 kapacitu 11 295 lůžek, evidovaly 10 821 klientů a jejich celkové výdaje činily 9,936 mld. Kč. Příjmy od klientů za pobyt, stravu a péči činily 3,609 mld. Kč.

Ukazatel DOZP v roce 2024

Hodnota

Kapacita lůžek

11 295

Počet klientů ke konci roku

10 821

Celkové výdaje

9,936 mld. Kč

Příjmy od klientů

3,609 mld. Kč

Průměrný celkový výdaj na jedno lůžko za rok

879 681 Kč

Průměrný příjem od klienta na jedno lůžko za rok

319 500 Kč

Průměrné financování po odečtení klientských úhrad na jedno lůžko za rok

560 181 Kč

Dodatečné navýšení navrhované tímto pozměňovacím návrhem představuje 324 000 Kč ročně na jednu osobu. To odpovídá přibližně 36,8 % průměrného celkového ročního výdaje na jedno lůžko v domově pro osoby se zdravotním postižením. Přímé srovnání s průměrným financováním po odečtení klientských úhrad nicméně není zcela totožné, protože osoby žijící doma nadále samy nebo prostřednictvím své rodiny nesou náklady bydlení, stravy a části organizace péče a příspěvek na péči zároveň neslouží jen k úhradě registrované sociální služby, ale i jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb.

Návrh proto nelze obhajovat pouze účetní úsporou vůči pobytové péči. Přesto platí, že vyšší a cíleně nastavená domácí podpora snižuje tlak na pobytové služby a může oddálit nebo zabránit jejich potřebě u části cílové skupiny. Následující model ukazuje orientační rozsah systémového tlaku, který by bylo možné snížit, pokud by navržená úprava zabránila nebo alespoň oddálila potřebu pobytové péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením u části příjemců IV+.

Podíl cílové skupiny

Počet osob

Orientačně odvrácený celkový výdaj DOZP

Orientačně odvrácené financování po klientských úhradách

5 %

1 540

1,35 mld. Kč

0,86 mld. Kč

10 %

3 080

2,71 mld. Kč

1,73 mld. Kč

15 %

4 620

4,06 mld. Kč

2,59 mld. Kč

20 %

6 160

5,42 mld. Kč

3,45 mld. Kč

Uvedené částky nejsou automatickou rozpočtovou úsporou v prvním roce účinnosti. Jde o orientační vyjádření systémového nákladu, kterému lze domácí a komunitní podporou předcházet nebo jej odkládat. Skutečný efekt bude záviset na skladbě příjemců, regionální dostupnosti služeb a na tom, u kolika osob vyšší příspěvek reálně zabrání institucionalizaci nebo ji oddálí.

6.3 Vztah k dlouhodobé nemocniční a následné lůžkové péči

Přesně srovnatelný a veřejně dostupný údaj o průměrných aktuálních nákladech na dlouhodobé nemocniční lůžko nebyl v době zpracování tohoto návrhu k dispozici v podobě, která by umožňovala stejně přesné vyčíslení jako u pobytových sociálních služeb. Z tohoto důvodu není předpokládaná úspora ve zdravotnictví zahrnuta do centrálního rozpočtového odhadu návrhu.

Současně však existují silné veřejné podklady pro závěr, že posilování domácí a komunitní péče snižuje tlak i na systém zdravotních lůžek. Strategický rámec Zdraví 2030 uvádí, že nedostatečná koordinace a rozdílné úhrady zdravotní péče poskytované v nemocnicích a v zařízeních dlouhodobé sociální péče přispívají k nadužívání dlouhodobé lůžkové péče, že 82 % výdajů na dlouhodobou péči představovala lůžková dlouhodobá péče a že rozvoj komplexní domácí péče by měl být upřednostňován jako alternativa k dlouhé hospitalizaci. Vedle vyčíslitelného dopadu v sociálních službách lze proto důvodně očekávat i další, zde nekvantifikovaný přínos v podobě omezení prodlužovaných nebo neindikovaných pobytů v následné a dlouhodobé lůžkové péči.

7. Další dopady návrhu

Návrh má výrazný pozitivní sociální dopad na osoby s nejtěžším zdravotním postižením, jejich rodiny a neformální pečující. Posiluje možnost žít v přirozeném prostředí, zvyšuje reálnou šanci financovat osobní asistenci a snižuje riziko sociální izolace a nuceného přechodu do pobytových zařízení z čistě ekonomických důvodů. Pozitivní dopad má i na rodiny, protože alespoň částečně zmírňuje nezastupitelnost péče a prostor pro pracovní a osobní život neformálních pečujících. Vzhledem k tomu, že mezi neformálními pečujícími převažují ženy, má návrh i pozitivní dopad z hlediska rovnosti žen a mužů.

Návrh má pozitivní dopad na ochranu práv dětí, neboť se výslovně vztahuje i na děti ve IV. stupni závislosti. Nemá přímý negativní dopad na podnikatelské prostředí; nepřímo může posílit stabilitu poskytovatelů osobní asistence a dalších terénních služeb díky vyšší finanční dostupnosti péče pro klienty. Návrh nemá negativní dopad na ochranu soukromí a osobních údajů, nevyvolává nová korupční rizika, nemá negativní vliv na životní prostředí ani na bezpečnost nebo obranu státu. Na územně samosprávné celky nedopadá přímo; nepřímo může snižovat tlak na kraje a obce v oblasti pobytových a odlehčovacích služeb.

8. Účinnost a technika provedení

Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2027. Tento termín poskytuje dostatečný prostor pro zapracování dopadu do návrhu státního rozpočtu, technickou přípravu automatické změny výplat a informační připravenost Úřadu práce. Současně nejde o odklad nepřiměřeně dlouhý. Přechodné ustanovení a mechanismus automatické úpravy výše dávky bez žádosti vycházejí z již osvědčeného řešení použitého při změně výše příspěvku na péči zákonem č. 164/2024 Sb.

9. Vybrané veřejné podklady použité při zpracování odůvodnění

• Ministerstvo práce a sociálních věcí: tisková zpráva k navýšení příspěvku na péči ze dne 9. 2. 2024 a aktuální informace o výši příspěvku na péči.

• PAQ Research a Asistence: Péče o lidi s nejtěžším postižením zabere jejich blízkým 11 hodin denně. Terénní služby obslouží jen menšinu potřeb.

• Asistence / kampaň Co bude dál?: Tisková zpráva Lidé s nejtěžším postižením nemohou naplňovat ani základní potřeby. Nový výzkum Asistence a PAQ Research ukazuje systémové selhání podpory.

• Český statistický úřad: Vybrané údaje o sociálním zabezpečení 2024 a statistické výstupy k sociálním službám a příspěvku na péči.

• Strategický rámec Zdraví 2030, Ministerstvo zdravotnictví.

• Listina základních práv a svobod a Úmluva o právech osob se zdravotním postižením.

B. Zvláštní část

K bodu I

Navrhuje se zvýšit částku příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti v ostatních případech, tedy mimo pobytové sociální služby, z 27 000 Kč na 54 000 Kč měsíčně. Úprava se provádí jak pro osoby do 18 let věku, tak pro osoby starší 18 let. Zachovává se přitom stávající rozlišení mezi pobytovou a nepobytovou péčí. Smyslem je cíleně posílit podporu právě těm osobám s úplnou závislostí, které žijí doma a u nichž současná výše dávky neodpovídá náročnosti péče ani cenové realitě osobní asistence.

K bodu II

Doplňuje se přechodné ustanovení, aby bylo zřejmé, jak se nová výše dávky promítne do řízení zahájených před nabytím účinnosti a aby změna proběhla automaticky bez nutnosti podání nové žádosti. Navržená formulace vychází z mechanismu použitého v čl. II zákona č. 164/2024 Sb., kterým byla od 1. července 2024 zvýšena výše příspěvku na péči. Úřad práce proto upraví příslušné částky bez žádosti a ve spise učiní pouze záznam.

K bodu III

Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2027. Tento termín odpovídá potřebě rozpočtové a technické přípravy a umožňuje promítnout dopad do státního rozpočtu na rok 2027, aniž by se potřebná pomoc odkládala o další roky.

V Praze dne 27. 4. 2026

Ing. Marian Jurečka

Mgr. Monika Brzesková

v. r.