Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 9 (5/5)

9. schůze · 10. 6. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 9“ na psp.cz ↗

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 9. schůze výboru pro sociální politiku,

která se konala dne 10. června 2026 od 10.00 hodin v místnosti č. E 48 - Konírna Poslanecká sněmovna, Malostranské náměstí 7/19, 118 26 Praha 1

Přítomni: Adámková Věra, Ančincová Hana, Blišťanová Zdeňka, Brzesková Monika, Dražilová Lenka, Gajdová Karin, Havránek Jiří, Hendrych Igor, Janulík Miloslav, Jurečka Marian, Martínková Španihelová Lenka, Němcová Irena, Novák Marek, Oulehlová Renata, Pastuchová Jana, Pivoňka Vaňková Pavla, Schrek Vítězslav, Šafránková Lucie

Omluveni: Bauer Jan, Hanzlíková Jana, Olšáková Eliška, Pikora Vladimír

9. schůzi Výboru pro sociální politiku řídila předsedkyně výboru Monika Brzesková.

Ověřovatelkou schůze byla zvolena poslankyně Irena Němcová. V hlasování č. 1 se vyslovilo pro 16 poslanců, nikdo nebyl proti ani se nezdržel.

K navrženému pořadu schůze nebyly uplatněny žádné připomínky. Pořad byl schválen v hlasování č. 2, kde se pro vyslovilo všech 17 přítomných poslanců.

1/ Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů /ST 198/

Vládní návrh zákona uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Stručně odůvodnil návrh zákona. Obsahem předloženého návrhu je navýšení rodičovského příspěvku, a to na celkovou částku 400 000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na celkovou částku 800 000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem, plus samozřejmě jsou-li dva a jsou narození současně. Toto zvýšení celkové částky rodičovského se bude týkat dětí narozených, nebo převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy od 1. ledna 2027. Cílem této navrhované změny je snížení dopadů inflace a následné zlepšení situace rodin s dětmi, včetně zlepšení sladění osobního a pracovního života. Zvýšení rodičovského příspěvku rovněž umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení pro děti. Navrhované zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku o 50 000 Kč rodičům, kteří budou pečovat o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo od 1. 1. 2027, si vyžádá navýšení finančních nákladů o 230 000 000 Kč za rok 2027. V roce 2028 je to už 1,62 miliardy korun, v roce 2029 je to cirka 2,85 miliardy korun a v roce 2030 to je 3,57 miliardách korun.

Rozpočtové dopady navržené právní úpravy budou z hlediska způsobu krytí řešeny při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027 a léta následující podle komplexního zhodnocení možností rozpočtu kapitoly MPSV. Pro úplnost avizoval, že jak již uvedl v rámci prvního čtení, má v úmyslu předložit k tomuto tisku taktéž pozměňovací návrh, o kterém bude jednat i se senátorskými kluby během zítřejšího dne. Návrh by řešil i určité balanční akutní úpravy v systému dávky státní sociální pomoci. Tento návrh je již připravený, ale je potřebné o něm nejprve jednat na úrovni předsedů poslaneckých i senátorských klubů, proto ho nyní nebude uplatňovat prostřednictvím tohoto garančního výboru. Na závěr požádal o podporu tohoto sněmovního tisku.

Zpravodajka výboru Jana Pastuchová konstatovala, že Výbor pro sociální politiku byl ustanoven výborem garančním a k projednání na schůzi výboru bylo předloženo šest pozměňovacích návrhů.

V obecné rozpravě vystoupila poslankyně Hana Ančincová. Představila za poslankyni Olgu Richterovou tři pozměňovací návrhy, které byly nahrány do systému, jak k projednání na našem výboru, tak pro druhé čtení v Poslanecké sněmovně. První návrh je v systému pod číslem 1313. Tento pozměňovací návrh zvyšuje rodičovský příspěvek od 1. ledna 2027 na 420 000 korun. U vícerčat zůstává zachován princip dvojnásobku základní částky. Hlavním důvodem je skutečnost, že rodičovský příspěvek není pravidelně valorizován a jeho reálná hodnota se proto vlivem inflace a růstu životních nákladů postupně snižuje. Návrh má posílit finanční podporu rodin pečujících o malé děti a lépe reagovat na současnou ekonomickou situaci. Zavádí i automatickou každoroční valorizaci, která bude vycházet z růstu spotřebitelských cen a z jedné třetiny růstu reálných mezd. Druhý pozměňovací návrh je v systému pod číslem 1314. Tento návrh mění způsob stanovení rodičovského příspěvku. Namísto pevně stanovené částky 400 000 korun navrhuje jeho automatické navázání na minimální mzdu. Celková výše rodičovského příspěvku by nově činila dvacetinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu roku narození dítěte, u vícerčat pak čtyřicetinásobek minimální mzdy. Cílem návrhu je opět zajistit, aby se rodičovský příspěvek průběžně přizpůsobil ekonomickému vývoji bez nutnosti opakovaných novel zákona. Třetí pozměňovací návrh je v systému po číslem 1323. Ten návrh nemění vládou navržené zvýšení rodičovského příspěvku ani účinnost od ledna 2027. Jeho cílem je rozšířit dopad navýšení také na rodiny, které budou rodičovský příspěvek v době účinnosti zákona již čerpat. Návrh umožňuje navýšení také u dosud neukončených nároků vztahujících se k dětem narozeným nebo převzatým do péče v letech 2025 a 2026. Zvýšení se přitom týká pouze nevyčerpané části rodičovského příspěvku od účinnosti zákona do budoucna. Hlavním cílem toho pozměňovacího návrhu je zvýšit spravedlnost mezi rodinami s malými dětmi narozenými v těsné časové blízkosti. Reaguje na situaci, kdy by dítě narozené například v prosinci roku 2026 mělo výrazně nižší podporu než dítě narozené o několik dní později v lednu 2027.

Dále vystoupila poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Představila tři pozměňovací návrhy, které předkládá s kolegyní Eliškou Olšákovou. První z nich se týká úpravy podmínky pracovní aktivity pro vznik nároku na bonus na dítě. Směřuje k zákonu o dávce státní sociální pomoci. A jde o to, že bonus na dítě u této dávky byl posuzován tak, že byli zohledněni ve společně posuzované skupině osob ve společné domácnosti všichni pracovně schopní členové. Cílem je, aby tato podmínka byla odstraněna a týkalo se to pouze rodičů. Takové nastavení může vést k nepřiměřeně tvrdým dopadům na děti a jejich rodiče v případech, kdy ve společně posuzované domácnosti žije i jiná dospělá osoba, která není rodičem dítěte a nemá pracovní aktivitu, typicky může jít o vícegenerační nebo složené domácnosti. S dítětem a jeho rodiči žije například prarodič, zletilý sourozenec nebo jiný příbuzný nebo další dospělá osoba.

Druhý pozměňovací návrh řeší systémový rozpor mezi novou dávkou státní sociální pomoci a procesem oddlužení. Pozměňovací návrh je předkládán ve smyslu, aby se dávka státní sociální podpory vypočítávala až po stržení insolvenčních srážek. Při souběhu vysoké insolvenční srážky a rychlého poklesu nové dávky dochází k deformaci trhu práce. Pokud si dlužník zvýší legální výdělek, propad v sociální podpoře převáží nad čistým zbytkem mzdy a celkový disponibilní příjem domácnosti klesne. Systém tak ekonomicky trestá vyšší pracovní aktivitu a motivuje k odchodu do šedé zóny.

Třetí poslední pozměňovací návrh navrhuje změnu a doplňuje tak vládou deklarovaný cíl posilovat rodinnou politiku a podporu rodin s dětmi, avšak zaměřuje ji na děti v domácnosti s nejnižšími příjmy, kde je potřeba podpory. Pozměňovací návrh opravuje výši bonusu na dítě tak, aby u domácností s rozhodným příjmem nižším, než trojnásobek částky životního minima domácnosti, činila částka na nezaopatřené dítě jednotně 1 000 Kč měsíčně. Současná právní úprava stanoví u domácností s nejnižšími příjmy částku bonusu na dítě pouze ve výši 500 Kč měsíčně. Naopak domácnosti s příjmem nad touto hranicí mají nárok na částku 1 000 Kč. Tím vzniká obtížně odůvodnitelný rozdíl.

Na žádost o vystoupení z řad veřejnosti bylo přistoupeno k hlasování o možnosti vystoupení hostů. V hlasování č. 3 hlasovalo pro všech 18 přítomných poslanců.

Z hostů vystoupil pan Samuel Galan. Jeho vystoupení se týkalo tématu superdávky a bylo obsáhlejšího charakteru. Předsedkyní výboru byl požádán o dokončení vystoupení v bodu Různé.

Dále vystoupil poslanec Marian Jurečka. Konstatoval, že nestihl předložit své pozměňovací návrhy na tuto schůzi výboru, ale vložil do systému šest pozměňovacích návrhů, které uplatní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Tyto návrhy se v mnoha ohledech prolínají, protože se řeší téma možné valorizace.

V podrobné rozpravě se poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková přihlásila ke svým třem pozměňovacím návrhům, které již okomentovala v rozpravě obecné. Návrhy předkládá společně s poslankyní Eliškou Olšákovou.

Poslankyně Hana Ančincová se přihlásila ke třem pozměňovacím návrhům předkládaným společně s poslankyněmi Olgou Richterovou a Lenkou Martínkovou Španihelovou. Návrhy též okomentovala v rozpravě obecné.

Zpravodajka výboru Jana Pastuchová navrhla, aby se o pozměňovacích návrzích hlasovalo v pořadí podle předložené tabulky.

V hlasování č. 4 se hlasovalo o pozměňujícím návrhu č. 1 poslankyně Olgy Richterové č. 1. Pro návrh se vylovilo 6 poslanců, proti 8 a zdrželi se 4. Návrh nebyl přijat.

V hlasování č. 5 se hlasovalo o pozměňujícím návrhu č. 2 poslankyně Olgy Richterové č. 2. Pro návrh se vyslovilo 6 poslanců, proti 8 a zdrželi se 4. Návrh nebyl přijat.

V hlasování č. 6 se hlasovalo o pozměňujícím návrhu č. 3 poslankyně Olgy Richterové č. 3. Pro návrh se vyslovilo 6 poslanců, proti 8 a 4 se zdrželi. Návrh nebyl přijat.

V hlasování č. 7 se hlasovalo o pozměňujícím návrhu č. 4 poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové č. 1. Pro návrh se vyslovilo 7 poslanců, proti 8 a 3 se zdrželi. Návrh nebyl přijat.

V hlasování č. 8 se hlasovalo o pozměňujícím návrhu č. 5 poslankyně Pavly Pivoňka Vaňkové č. 2. Pro návrh se vyslovilo 8 poslanců, proti 8 a zdrželi se 2. Návrh nebyl přijat.

V hlasování č. 9 se hlasovalo o pozměňujícím návrhu č. 6 poslankyně Pavly Pivoňka Vaňkové č. 3. Pro návrh se vyslovilo 8 poslanců, proti 8 a zdrželi se 2. Návrh nebyl přijat.

Na závěr byl předložen návrh usnesení. V hlasování č. 10 se vyslovilo pro všech 18 přítomných poslanců. Usnesení č. 35 bylo přijato.

„Po úvodním slově ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě

Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně PČR, aby v y s l o v i l a s o u h l a s s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů /ST 198/;

II. z m o c ň u j e zpravodajku výboru, aby

se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny,

ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.“

2/ Volba ověřovatele výboru

Bod uvedla předsedkyně výboru Monika Brzesková. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stálými ověřovatelkami a ověřovateli je stále paní poslankyně Jana Filipovičová, která již není členkou Výboru pro sociální politiku, navrhla, aby se uskutečnila nová volba a navrhla, aby byl novým ověřovatelem zvolen pan poslanec Marian Jurečka. V rozpravě nikdo nevystoupil.

Byl předložen návrh usnesení. V hlasování č. 11 hlasovalo pro 17 poslanců, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel. Usnesení č. 36 bylo přijato.

„Na návrh předsedkyně Výboru pro sociální politiku Moniky Brzeskové

Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

v o l í ověřovatelem výboru poslance Mariana J u r e č k u .“

3/ Koncepce mezinárodní spolupráce Výboru pro sociální politiku v tomto volebním období

Bod uvedla předsedkyně výboru Monika Brzesková. Jedna z oblastí, kterou by chtěla v rámci výboru zaktivizovat, je také oblast mezinárodní spolupráce. V minulém volebním období výbor mezinárodní aktivity utlumil, proto by ráda obnovila mezinárodní partnerství a mezinárodní aktivity, které v minulosti fungovaly, současně by bylo vhodné směřovat nastartování partnerství v těch případech, které dávají smysl a mají potenciál přínosu informací, zkušeností nebo dobré praxe.

V rozpravě vystoupila poslankyně Hana Ančincová. Uvedla, že do koncepce, kterou všichni poslanci obdrželi, by doporučila zařadit ještě Německo, jako nám velmi blízkého partnera. Navíc i z hlediska dlouhodobé péče by mohlo být inspirací.

Na závěr byl předložen návrh usnesení. V hlasování č. 12 hlasovalo pro 14 poslanců, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel. Usnesení č. 37 bylo přijato.

„Po úvodním slově předsedkyně výboru Moniky Brzeskové a po rozpravě

Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

I. s c h v a l u j e Koncepci mezinárodní spolupráce Výboru pro sociální politiku v tomto volebním období;

II. p o v ě ř u j e předsedkyni výboru, aby koncepci předložila předsedovi Poslanecké sněmovny k informaci.“

4/ Prezentace Národní asociace pacientských organizací

Prezentaci uvedl pan Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací. Ve své prezentaci mimo jiné konstatoval, že nemoc není jenom zdravotní téma, ale je to téma, které má velmi často dopad i do sociální oblasti. Nemoc znamená často výpadek příjmů, znamená potřebu péče, omezení pracovního uplatnění nebo zvýšenou zátěž pro rodinu. To jsou všechno témata, která se v pacientských organizacích řeší. Pacientské organizace v Česku nejsou malou zájmovou skupinou. V Česku funguje přibližně 200 pacientských organizací, které působí napříč 80 různými terapeutickými skupinami. Asi 40 % z nich je na trhu více než 25 let, mají určitou historii v práci, nejsou jenom zájmové skupiny, jsou dnes i součástí zdravotního systému. Jsou organizací, jejíž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů. Členové jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci, přičemž tyto osoby mají zásadní vliv na činnost spolku. Je zde obsažena velká část dobrovolnické práce a práce na dohody. Hledají témata, která jdou napříč pacientským životem, napříč diagnózami, například řeší dostupnost sociálních služeb, řeší podporu neformálních pečujících, zaměstnávání lidí s chronickým onemocněním. Pacientské organizace působí, od prevence před hledáním diagnózy až po život s nemocí, přitom přínos pro společnost je často dost zásadní v oblasti prevence. Například členská organizace Revma Liga při poslední své akci nabízela vyšetření veřejnosti bez objednání u lékaře a odhalila 30 případů potenciální diagnózy. Pacientská organizace Endotalks například přispěla k začlenění dříve podceňované diagnózy, endometriózy do systému zdravotní péče, jedná se o diagnózu, kterou má v podstatě jedna z deseti žen a v průměru se na diagnózu čeká sedm let. Například asociace paraplegiků učí čerstvé pacienty s diagnózou pohybu na vozíčku a orientování se v terénu. Každá pátá organizace je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb.

Předseda dále seznámil s projektem patronky nebo patrona pacientské organizace, kde je možné se poznat s konkrétní pacientskou organizací, poznat pacienty a jejich příběhy, jejich životní potřeby, účastnit se akcí, projektů, konzultovat dopady do legislativy. Je to neplacená, dobrovolná, naprostá apolitická funkce. Na závěr nabídl možnost se nechat v předsálí otestovat na řadu základních preventivních vyšetření, které běžně v praxi dělají.

V rozpravě vystoupil poslanec Marian Jurečka s dotazem, zda by bylo možné obdržet strukturovaný dokument, který by shrnoval ideální požadavky, co z priorit by bylo dobré posunout dál, ať už se týkají rezortu zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, případně i některých dalších rezortních nebo mezirezortních spoluprací.

Na závěr byl předložen návrh usnesení. V hlasování č. 13 hlasovalo pro 15 poslanců, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel. Usnesení č. 38 bylo přijato.

„Po úvodním slově předsedkyně výboru Moniky Brzeskové a předsedy Národní asociace pacientských organizací Roberta Hejzáka

Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

b e r e n a v ě d o m í prezentaci Národní asociace pacientských organizací“.

5/ Sdělení předsedkyně výboru

Předsedkyně výboru Monika Brzesková informovala o slavnostním udílení cen Mosty, kterého se společně s panem tajemníkem zúčastnila. Akce se konala 2. června v Chomutově pod patronací paní Livie Klausové. Letos byly oceněny například Nadační fond skupiny ČD, Železnice srdcem nebo Terezín, město změny. Mimořádné ocenění získal snímek Neporazitelní, jehož tvůrci se ceremoniálu zúčastnili a převzali cenu. Dále připomenula, že výjezdní zasedání výboru se uskuteční ve dnech 15. až 17. září 2026 v Libereckém kraji.

6/ Sdělení předsedů podvýborů

V tomto bodě nikdo nevystoupil.

7/ Různé

V tomto bodě pokračoval ve svém vystoupení zástupce z řad veřejnosti, pan Samuel Galan k tématu „superdávky“. Ke svému vystoupení přislíbil zaslat přes tajemníka výboru materiál pro všechny členy výboru.

K tématu vystoupil ještě poslanec Marian Jurečka a poslankyně Lucie Šafránková.

8/ Návrh termínu a pořadu 10. schůze výboru

Předsedkyně výboru upozornila na skutečnost, že bude třeba svolat schůzi na jednání garančního výboru ke sněmovnímu tisku 198 pravděpodobně dne 2. července v ranních hodinách. Další řádná schůze výboru je plánována až v září.

Byl předložen návrh usnesení. V hlasování č. 14 hlasovalo pro všech 16 přítomných poslanců. Usnesení č. 39 bylo přijato.

„Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

z m o c ň u j e předsedkyni výboru Moniku Brzeskovou, aby svolala 10. schůzi výboru pro sociální politiku.“

Zapsala: H. Prokopová

Irena N ě m c o v á , v. r.

Monika B r z e s k o v á , v. r.

ověřovatelka výboru

předsedkyně výboru

P ř í l o h y :

Pozměňovací návrh č. 1/ poslankyně Olgy Richterové č. 1

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 198), se mění takto:

I. Čl. I zní:

„Čl. I

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 203/2022 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 456/2022 Sb., zákona č. 407/2023 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 84/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb. a zákona č. 290/2025 Sb., se mění takto:

V § 30 odst. 1 se ve větách první a druhé částka „350 000 Kč“ nahrazuje částkou „420 000 Kč“.

Za § 31 se vkládá § 31a, který včetně nadpisu zní:

„§ 31a

Valorizace rodičovského příspěvku

(1) Celková částka rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 1 se od 1. ledna kalendářního roku zvyšuje o procentní sazbu odpovídající součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálných mezd stanovených podle odstavců 2 až 4. Takto zvýšená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Obdobně se zvýší i částky uvedené v § 30 odst. 3. Výši takto zvýšených částek stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, pro který se částky zvyšují, poprvé pro rok 2028.

(2) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, pro který se částky zvyšují, oproti tomuto indexu v červnu předchozího kalendářního roku. Růst cen se stanoví po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo; podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem.

(3) Období pro zjišťování růstu reálných mezd se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálných mezd použitého při předchozím zvýšení částek podle odstavce 1, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálných mezd, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se částky zvyšují. Pro první zvýšení podle tohoto ustanovení je obdobím pro zjišťování růstu reálných mezd kalendářní rok 2026. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálných mezd podle odstavce 4 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálných mezd až při tom zvýšení částek podle odstavce 1, při kterém je tento podíl vyšší než 1.

(4) Růst reálných mezd se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálných mezd a všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.“.“.

II. Čl. II zní:

„Čl. II

Přechodná ustanovení

1. U nároku na rodičovský příspěvek, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který k tomuto dni nezanikl, činí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celková částka rodičovského příspěvku

a) 375 000 Kč, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů do 31. prosince 2025,

b) 400 000 Kč, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026.

Je-li nejmladším dítětem v rodině 2 nebo více dětí narozených současně, činí celková částka rodičovského příspěvku dvojnásobek částky podle věty první.

2. Do celkové částky rodičovského příspěvku podle bodu 1 se započte částka rodičovského příspěvku vyplacená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Posouzení nejdelší doby nároku na rodičovský příspěvek podle dosavadních právních předpisů tím není dotčeno.“.

O d ů v o d n ě n í

Pozměňovací návrh upravuje vládní návrh obsažený ve sněmovním tisku 198 tak, aby se celková částka rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. nezvýšila pouze na 400 000 Kč, nýbrž na 420 000 Kč. V případě vícerčat se zachovává současná konstrukce nároku jako dvojnásobku základní částky podle § 30 odst. 1. Navýšení základní částky se proto promítne i do celkové částky rodičovského příspěvku při péči o vícerčata.

Rodičovský příspěvek představuje významnou dávku státní sociální podpory určenou rodinám pečujícím o nejmladší dítě v rodině. Jeho celková částka není v současné právní úpravě pravidelně valorizována, a proto při růstu cen a mezd dochází ke snižování její reálné hodnoty. Navržené navýšení na 420 000 Kč reaguje na růst životních nákladů domácností s malými dětmi a má posílit schopnost dávky pokrývat část výdajů spojených s narozením dítěte a péčí o dítě v prvních letech jeho života.

Navrhovaná změna nemění okruh oprávněných osob, základní podmínky nároku ani princip volby měsíční výše čerpání rodičovského příspěvku. Jde o parametrickou úpravu celkové částky dávky a o zavedení pravidelného valorizačního mechanismu. Stejným způsobem se mají zvyšovat také částky uvedené v § 30 odst. 3, aby parametrická úprava celkové částky dávky nebyla oddělena od měsíčních limitů pro volbu výše čerpání.

Valorizace se navrhuje jako každoroční zvýšení od 1. ledna kalendářního roku o procentní sazbu odpovídající součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálných mezd. Růst cen se zjišťuje z indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem v červnu roku bezprostředně předcházejícího roku, pro který se částky zvyšují, oproti červnu předchozího kalendářního roku. Růst reálných mezd se zjišťuje podle pravidel navázaných na všeobecný vyměřovací základ podle zákona o důchodovém pojištění a na průměrné roční indexy spotřebitelských cen zjišťované Českým statistickým úřadem. S ohledem na navrženou účinnost sněmovního tisku 198 k 1. lednu 2027 se první zvýšení stanovuje pro rok 2028 a prvním obdobím pro zjišťování růstu reálných mezd je kalendářní rok 2026.

Navržená úprava současně brání snížení částek v důsledku poklesu cen nebo reálných mezd. U růstu cen je ochranná klauzule vyjádřena pravidlem, podle něhož podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. U růstu reálných mezd se k tomuto růstu přihlédne až při zvýšení, při němž je příslušný podíl vyšší než 1.

Přechodnými ustanoveními se stanoví zvláštní pravidla pro neukončené nároky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona. U rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů do 31. prosince 2025 činí celková částka ode dne nabytí účinnosti zákona 375 000 Kč. U rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 činí celková částka 400 000 Kč. V případě vícerčat se použije dvojnásobek těchto částek. Částky rodičovského příspěvku vyplacené přede dnem nabytí účinnosti zákona se započtou do nové celkové částky a není dotčeno posouzení nejdelší doby nároku podle dosavadních právních předpisů.

Účinnost návrhu se ponechává v souladu se sněmovním tiskem 198 ke dni 1. ledna 2027. Výši zvýšených částek bude každoročně stanovovat vláda nařízením do 30. září kalendářního roku bezprostředně předcházejícího roku, pro který se částky zvyšují. Tento postup zajišťuje předvídatelnost pro příjemce dávky i pro orgány státní správy a současně odstraňuje potřebu opakovaných jednorázových novel pouze za účelem zachování reálné hodnoty dávky.

Navržená úprava má dopad na výdaje státního rozpočtu v oblasti dávek státní sociální podpory. Administrativní dopady jsou omezené, neboť se nemění konstrukce dávky ani proces uplatnění nároku; úprava vyžaduje zejména promítnutí nové celkové částky, přechodných pravidel a následných valorizovaných částek do stávající agendy Úřadu práce České republiky. Navržené opatření posiluje stabilitu a předvídatelnost systému státní sociální podpory a přispívá k ochraně reálné hodnoty podpory poskytované rodinám pečujícím o nejmladší dítě v rodině.

Platné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

[změny provedené vládním návrhem zákona ČERNĚ, změny provedené pozměňovacím návrhem ČERVENĚ]

§ 30

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „denní vyměřovací základ“).

(3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky

a) nepřevyšující 15 000 Kč měsíčně,

b) převyšující 15 000 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 15 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší, nebo

c) 2násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 2násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

(4) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.

(5) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

(6) Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky rodičovského příspěvku zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc.

(7) Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem.

§ 31a

Valorizace rodičovského příspěvku

Pozměňovací návrh č. 2/ poslankyně Olgy Richterové č. 2:

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 198), se mění takto:

I. Čl. I zní:

„Čl. I

1. V § 30 odst. 1 větě první se částka „350 000 Kč“ nahrazuje slovy „odpovídající 20násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, v němž se narodilo dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek“.

2. V § 30 odst. 1 větě druhé se slova „2násobek částky 350 000 Kč“ nahrazují slovy „celkovou částku odpovídající 40násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, v němž se tyto děti narodily“.

3. V § 30 odst. 3 písm. a) a b) se slova „15 000 Kč“ nahrazují slovy „jednu čtyřiadvacetinu částky podle odstavce 1 věty první“.

4. V § 30 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Minimální mzdou se pro účely odstavce 1 rozumí měsíční minimální mzda podle zákoníku práce stanovená pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.“.“.

II. Čl. II zní:

„Čl. II

Přechodná ustanovení

a) 375 000 Kč, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů do 31. prosince 2025,

b) 400 000 Kč, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026.

Je-li nejmladším dítětem v rodině 2 nebo více dětí narozených současně, činí celková částka rodičovského příspěvku dvojnásobek částky podle věty první.

2. Do celkové částky rodičovského příspěvku podle bodu 1 se započte částka rodičovského příspěvku vyplacená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Posouzení nejdelší doby nároku na rodičovský příspěvek podle dosavadních právních předpisů tím není dotčeno.“.

O d ů v o d n ě n í

Pozměňovací návrh nahrazuje pevnou nominální částku rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. systémovým pravidlem navázaným na minimální mzdu. Namísto částky 400 000 Kč navržené ve sněmovním tisku 198 se celková částka rodičovského příspěvku stanoví jako 20násobek minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, v němž se narodilo dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek. V případě vícerčat se zachovává princip dvojnásobku, a celková částka se proto stanoví jako 40násobek minimální mzdy.

Navázání rodičovského příspěvku na minimální mzdu nahrazuje dosavadní ad hoc zvyšování dávky transparentním a předvídatelným mechanismem. Rodičovský příspěvek je v současnosti stanoven pevnou částkou, která není automaticky valorizována, a při růstu mezd a cen tak dochází k postupnému poklesu její reálné hodnoty. Minimální mzda je naproti tomu zákonným ekonomickým parametrem, jehož výše se pravidelně stanovuje a který odráží vývoj mzdové úrovně v ekonomice. Navržené řešení proto zajišťuje průběžné přizpůsobování celkové částky rodičovského příspěvku ekonomickému vývoji bez nutnosti opakovaných jednorázových novel zákona.

Při minimální mzdě 22 400 Kč měsíčně by celková částka rodičovského příspěvku podle navrženého pravidla činila 448 000 Kč na jedno dítě. U vícerčat by celková částka činila 896 000 Kč. Konkrétní částka pro dítě narozené v příslušném kalendářním roce se bude vždy odvíjet od minimální mzdy platné k 1. lednu tohoto roku.

Navrhovaná změna nemění okruh oprávněných osob, základní podmínky nároku ani maximální délku čerpání rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 1. Zachován zůstává i princip volby měsíční výše čerpání a možnost její změny po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců podle § 30 odst. 5. Rodič si tedy nadále může volit tempo čerpání dávky v rámci zákonných limitů podle potřeb rodiny.

V návaznosti na změnu celkové částky se upravuje také pevná hranice 15 000 Kč v § 30 odst. 3. Tato hranice se nahrazuje pravidlem odpovídajícím jedné čtyřiadvacetině částky podle § 30 odst. 1 věty první. U rodičů, u nichž nelze stanovit dostatečný denní vyměřovací základ, se tak maximální měsíční čerpání odvozuje od celkové částky rodičovského příspěvku a není nadále stanoveno pevnou nominální hodnotou. V případě vícerčat se nadále použije konstrukce dvojnásobku podle § 30 odst. 3 písm. c).

Doplňuje se rovněž výkladové pravidlo, podle něhož se minimální mzdou pro účely stanovení celkové částky rodičovského příspěvku rozumí měsíční minimální mzda podle zákoníku práce stanovená pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Toto vymezení odstraňuje případné pochybnosti, zda se má vycházet z měsíční, nebo hodinové minimální mzdy.

Účinnost návrhu se ponechává v souladu se sněmovním tiskem 198 ke dni 1. ledna 2027.

Navržená úprava má dopad na výdaje státního rozpočtu v oblasti dávek státní sociální podpory. Zároveň však zvyšuje předvídatelnost těchto výdajů, protože jejich vývoj bude přímo navázán na předem známý a transparentně stanovovaný parametr minimální mzdy. Administrativní dopady jsou omezené, neboť se nemění konstrukce dávky ani postup uplatňování nároku; úprava vyžaduje zejména promítnutí nového výpočtu celkové částky, přechodných pravidel a souvisejících měsíčních limitů do stávající agendy Úřadu práce České republiky.

Navržené opatření posiluje stabilitu a předvídatelnost systému státní sociální podpory, omezuje potřebu opakovaných politických rozhodnutí o nominální výši rodičovského příspěvku a lépe chrání reálnou hodnotu podpory poskytované rodinám pečujícím o nejmladší dítě v rodině.

Platné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

[změny provedené vládním návrhem zákona ČERNĚ, změny provedené pozměňovacím návrhem ČERVENĚ]

§ 30

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše

(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 3 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 350 000 Kč 400 000 Kč odpovídající 20násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, v němž se narodilo dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen „vícerčata“), má tento rodič nárok na 2násobek částky 350 000 Kč 400 000 Kč celkovou částku odpovídající 40násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku, v němž se tyto děti narodily.

(3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky

a) nepřevyšující 15 000 Kč jednu čtyřiadvacetinu částky podle odstavce 1 věty první měsíčně,

b) převyšující 15 000 Kč jednu čtyřiadvacetinu částky podle odstavce 1 věty první měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 15 000 Kč jednu čtyřiadvacetinu částky podle odstavce 1 věty první, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší, nebo

c) 2násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 2násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.

(8) Minimální mzdou se pro účely odstavce 1 rozumí měsíční minimální mzda podle zákoníku práce stanovená pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Pozměňovací návrh č. 3/ poslankyně Olgy Richterové č. 3:

V Čl. II vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 198), se dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňují se body 2 až 4, které znějí:

„2. U nároku na rodičovský příspěvek, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který k tomuto dni nezanikl, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rodičovský příspěvek v celkové částce podle bodu 1, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026.

3. Do celkové částky rodičovského příspěvku podle bodu 2 se započte částka rodičovského příspěvku vyplacená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Posouzení nejdelší doby nároku na rodičovský příspěvek podle dosavadních právních předpisů tím není dotčeno.“.

O d ů v o d n ě n í

Pozměňovací návrh ponechává beze změny vládou navržené zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. na 400 000 Kč a nezavádí žádný valorizační mechanismus. Mění pouze přechodné ustanovení obsažené ve sněmovním tisku 198 tak, aby se zvýšení promítlo také do nevyčerpané části dávky u rodin, které rodičovský příspěvek již čerpají, pokud jde o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v letech 2025 a 2026.

Vládní návrh v předloženém znění přiznává rodičovský příspěvek v nové celkové částce pouze u dětí narozených nebo převzatých do péče ode dne 1. ledna 2027. Rodiny s dětmi narozenými těsně před tímto datem by tak zůstaly mimo navýšení, přestože budou po účinnosti zákona stále pečovat o malé dítě ve srovnatelné životní situaci a často budou rodičovský příspěvek nadále čerpat. Pozměňovací návrh tento rozdíl zmírňuje cíleným rozšířením zvýšené celkové částky i na neukončené nároky vztahující se k dětem narozeným nebo převzatým do péče od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026.

Navržené řešení je konstruováno jako zvýšení celkové částky dávky pouze do budoucna, ode dne nabytí účinnosti zákona. Nezakládá zpětný nárok na doplacení již vyplacených částek a neotevírá nároky, které před účinností zákona již zanikly. U probíhajících nároků se částky rodičovského příspěvku vyplacené přede dnem nabytí účinnosti zákona započtou do nové celkové částky. Praktickým důsledkem je tedy navýšení pouze té části rodičovského příspěvku, která ke dni účinnosti zákona dosud nebyla vyčerpána.

Pozměňovací návrh zároveň ponechává nedotčeno posouzení nejdelší doby nároku na rodičovský příspěvek podle dosavadních právních předpisů. Nedochází tedy k prodloužení maximální doby čerpání ani ke změně základních podmínek nároku, okruhu oprávněných osob nebo pravidel volby měsíční výše čerpání. Rodina může zvýšenou celkovou částku využít pouze v rozsahu, v jakém jí to umožňuje dosavadní časový rámec nároku a obecná pravidla pro čerpání rodičovského příspěvku.

Cílem návrhu je zvýšit spravedlnost mezi rodinami s malými dětmi narozenými v krátkém časovém odstupu. Rozdíl mezi dítětem narozeným na konci roku 2026 a dítětem narozeným na začátku roku 2027 není z hlediska potřeb rodiny ani nákladů spojených s péčí o malé dítě natolik zásadní, aby odůvodňoval zcela odlišnou celkovou výši podpory. Navržené přechodné ustanovení proto zachovává jasnou hranici účinnosti zákona, ale zároveň přiměřeně chrání rodiny, které budou dávku po 1. lednu 2027 ještě čerpat.

Rozpočtový dopad navržené úpravy je užší než plošné zvýšení pro všechny dříve vzniklé nároky, neboť se vztahuje jen na neukončené nároky u dětí narozených nebo převzatých do péče v letech 2025 a 2026 a pouze na rozdíl mezi novou celkovou částkou a částkami již vyplacenými. Administrativní dopady jsou omezené; úprava vyžaduje zejména promítnutí nové celkové částky u dotčených probíhajících nároků do stávající agendy Úřadu práce České republiky.

Navržené opatření zvyšuje férovost přechodu mezi dosavadní a novou právní úpravou, posiluje podporu rodin s malými dětmi a současně zachovává základní parametry vládního návrhu, zejména celkovou částku 400 000 Kč a účinnost od 1. ledna 2027.

Znění dotčené části vládního návrhu zákona s vyznačením navrhovaných změn

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Rodičovský příspěvek v celkové částce podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů ode dne 1. ledna 2027.

2. U nároku na rodičovský příspěvek, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který k tomuto dni nezanikl, náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rodičovský příspěvek v celkové částce podle bodu 1, jde-li o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026.

3. Do celkové částky rodičovského příspěvku podle bodu 2 se započte částka rodičovského příspěvku vyplacená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Posouzení nejdelší doby nároku na rodičovský příspěvek podle dosavadních právních předpisů tím není dotčeno.

Pozměňovací návrh č. 4/ poslankyně Pavly Pivoňka Vaňkové č. 1:

Vládní návrh zákona se mění takto:

1. Název zákona zní:

„ZÁKON

ze dne … 2026,

kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění pozdějších předpisů“.

2. Nad označení čl. I se vkládá označení části první, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST PRVNÍ

Změna zákona č. 151/2025 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů“.

3. Za čl. II se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dávce státní sociální pomoci

Čl. III

Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 38 písm. c) se slova „každý člen domácnosti, který“ nahrazují slovy „rodič nezaopatřeného dítěte uvedeného v písmenu a), který je členem domácnosti a“.“.

4. Nad dosavadní čl. III se vkládá označení části třetí, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST“.

5. Dosavadní čl. III se označuje jako čl. IV a zní:

„Čl. IV

Část druhá nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.“.

Odůvodnění

Pozměňovací návrh upravuje podmínku pracovní aktivity pro vznik nároku na bonus na dítě podle zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci. Cílem návrhu je, aby se tato podmínka posuzovala pouze u rodičů nezaopatřeného dítěte, nikoli u všech dospělých členů domácnosti.

Současná právní úprava váže nárok na bonus na dítě mimo jiné na pracovní aktivitu každého člena domácnosti, který není zranitelnou osobou. Takové nastavení může vést k nepřiměřeně tvrdým dopadům na děti a jejich rodiče v případech, kdy ve společně posuzované domácnosti žije i jiná dospělá osoba, která není rodičem dítěte. Pracovní neaktivita této osoby pak může ovlivnit nárok na podporu určenou dítěti, přestože rodiče dítěte nemají reálnou možnost její pracovní aktivitu ovlivnit.

Typicky může jít o vícegenerační nebo složené domácnosti, v nichž s dítětem a jeho rodičem žije například prarodič, zletilý sourozenec, jiný příbuzný nebo další dospělá osoba. V takových případech není přiměřené, aby dítě přicházelo o podporu z důvodu pracovní neaktivity osoby, která není jeho rodičem a nenese vůči němu primární rodičovskou odpovědnost.

Návrh zachovává motivační prvek dávky, ale zpřesňuje jeho cílení. U bonusu na dítě má být rozhodující pracovní aktivita rodičů dítěte, tedy osob, které mají k dítěti přímý rodičovský vztah a nesou odpovědnost za jeho výživu a péči. Cílem není rezignovat na princip pracovní aktivity, ale zabránit tomu, aby byl tento princip uplatňován způsobem, který neúměrně dopadá na dítě kvůli chování jiných dospělých členů domácnosti.

U dětské složky dávky je žádoucí, aby pravidla bránila situacím, kdy dítě ztrácí podporu z důvodu jednání osob, které nejsou jeho rodiči. Navrhovaná úprava proto představuje dílčí, cílené a přiměřené zpřesnění systému. Posiluje ochranu dítěte, zvyšuje spravedlnost nastavení dávky a zachovává vazbu na pracovní aktivitu tam, kde je věcně nejlépe odůvodnitelná, tedy u rodičů nezaopatřeného dítěte.

Platné znění dotčených částí zákona č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci s vyznačením navrhovaných změn

§ 38

Bonus na dítě

Bonus na dítě je součástí dávky, pokud

a) je členem domácnosti nezaopatřené dítě,

b) rozhodný příjem domácnosti nepřesahuje čtyřnásobek částky životního minima domácnosti a

c) každý člen domácnosti, který rodič nezaopatřeného dítěte uvedeného v písmenu a), který je členem domácnosti a není zranitelnou osobou, je pracovně aktivní.

Pozměňovací návrh č. 5/ poslankyně Pavly Pivoňka Vaňkové č. 2:

Vládní návrh zákona se mění takto:

1. Název zákona zní:

„ZÁKON

ze dne … 2026,

2. Nad označení čl. I se vkládá označení části první, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů“.

3. Za čl. II se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dávce státní sociální pomoci

Čl. III

Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 4 odst. 2 se na konci textu odstavce doplňuje věta „U člena domácnosti, kterému bylo pravomocným rozhodnutím soudu schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, se příjmy podle odstavce 1 dále snižují o částku odpovídající 50 procentům splátek podle insolvenčního zákona.“.“.

4. Nad dosavadní čl. III se vkládá označení části třetí, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST“.

5. Dosavadní čl. III se označuje jako čl. IV a zní:

„Čl. IV

Část druhá nabývá účinnosti dnem 1. července 2026; ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.“.

Odůvodnění

Obecná část a popis problému

Návrh řeší systémový rozpor mezi novou dávkou státní sociální pomoci a procesem oddlužení. Současné nastavení výpočtu dávky vychází z příjmů dlužníka před odečtením insolvenčních srážek. V praxi se tak rodině započítávají peníze, kterými reálně nedisponuje.

Při souběhu vysoké insolvenční srážky a rychlého poklesu nové dávky (tzv. degrese) dochází k deformaci trhu práce. Pokud si dlužník zvýší legální výdělek, propad v sociální podpoře převáží nad čistým zbytkem mzdy a celkový disponibilní příjem domácnosti klesne. Systém tak ekonomicky trestá vyšší pracovní aktivitu a motivuje k odchodu do šedé ekonomiky.

Předložené řešení zavádí odpočet ve výši 50 % splátek podle insolvenčního zákona. Tento kompromisní parametr zajišťuje, že legální navýšení mzdy dlužníka dává ekonomický smysl, zvyšuje jeho reálný životní standard a motivuje ho k plnohodnotnému setrvání na oficiálním trhu práce.

Předpokládané finanční dopady na státní rozpočet

Vzhledem k absenci exaktních statistických dat o dlužnících v insolvenci pobírajících nepojistné dávky nelze bezprostřední dopady na výdajovou stránku přesně kvantifikovat. Z makroekonomického pohledu vykazuje opatření vysoký potenciál rozpočtové neutrality či dlouhodobé ziskovosti. Nezávislá studie PAQ Research, zpracovaná v roce 2024 pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, zabývající se dopady reformy dávek uvádí, že i v případě stoprocentního odpočtu insolvenčních srážek vykazuje systém vysokou pravděpodobnost fiskální návratnosti. Pokud plný odpočet srážek dokáže podle modelů PAQ Research vyrovnat své náklady již při drobném navýšení legální hrubé mzdy dlužníka, pak předkládaná kompromisní varianta padesátiprocentního odpočtu představuje pro veřejné rozpočty bezpečnější a stabilnější řešení. Dodatečné příjmy z daní a pojistného plynoucí z vyšší motivace k legální práci by měly vybalancovat případné zvýšené výdaje.

Provázanost a sladění účinnosti

Účinnost části druhé je stanovena na 1. července 2026, aby se nové pravidlo uplatnilo již při přechodu stávajících příjemců rušených dávek do systému dávky státní sociální pomoci.

Platné znění dotčených částí zákona č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

(2) Příjmy podle odstavce 1 se za příjem považují po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů fyzických osob připadající na tyto příjmy. U člena domácnosti, kterému bylo pravomocným rozhodnutím soudu schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, se příjmy podle odstavce 1 dále snižují o částku odpovídající 50 procentům splátek podle insolvenčního zákona.

Pozměňovací návrh č. 6/ poslankyně Pavly Pivoňka Vaňkové č. 3:

Vládní návrh zákona se mění takto:

1. Název zákona zní:

„ZÁKON

ze dne … 2026,

2. Nad označení čl. I se vkládá označení části první, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů“.

3. Za čl. II se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dávce státní sociální pomoci

Čl. III

Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, se mění takto, ve znění pozdějších předpisů:

1. V § 39 odst. 2 písmeno b) zní:

„b) nižším než trojnásobek částky životního minima domácnosti činí částku 1 000 Kč.“.

2. V § 39 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.“.

4. Nad dosavadní čl. III se vkládá označení části třetí, které včetně nadpisu zní:

„ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST“.

5. Dosavadní čl. III se označuje jako čl. IV.

„Čl. IV

Část druhá nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, ostatní ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.“.

Odůvodnění

Obecná část a popis problému

Pozměňovací návrh se předkládá k vládnímu návrhu zákona, který primárně mění zákon o státní sociální podpoře a zvyšuje rodičovský příspěvek. Přestože navrhovaná úprava věcně směřuje do zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, je její předložení v rámci tohoto sněmovního tisku odůvodněno úzkou věcnou souvislostí v oblasti rodinné politiky a aktuální potřebou rychle reagovat na dopady přechodu na dávku státní sociální pomoci. Z informací zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí vyplývá, že při přepočtu dosavadních dávek na novou dávku dochází u významné části domácností k poklesu podpory, přičemž dopady se týkají i domácností s dětmi. Smyslem návrhu je proto provést dílčí a cílenou korekci systému ve prospěch nejchudších rodin s dětmi. Pokud se ukazuje, že část domácností s dětmi může po přechodu na novou dávku čelit poklesu podpory, je namístě upravit právě tu složku dávky, která je určena přímo na nezaopatřené dítě. Navrhovaná změna tak doplňuje vládou deklarovaný cíl posilovat rodinnou politiku a podporu rodin s dětmi, avšak zaměřuje ji na děti v domácnostech s nejnižšími příjmy, kde je potřeba podpory nejvyšší.

Odstranění příjmového paradoxu

Pozměňovací návrh upravuje výši bonusu na dítě podle zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, tak, aby u domácností s rozhodným příjmem nižším než trojnásobek částky životního minima domácnosti činila částka na nezaopatřené dítě jednotně 1 000 Kč měsíčně. Současná právní úprava stanoví u domácností s nejnižšími příjmy (do 1,43násobku částky životního minima domácnosti) částku bonusu na dítě pouze ve výši 500 Kč měsíčně. Naopak domácnosti s příjmem nad touto hranicí a pod trojnásobkem životního minima mají nárok na částku 1 000 Kč měsíčně. Tím vzniká obtížně odůvodnitelný rozdíl, kdy nejchudší domácnosti s dětmi pobírají nižší podporu na dítě než domácnosti s vyšším rozhodným příjmem. Nízké příjmy domácnosti se promítají do možností zajištění základních potřeb dítěte, stability bydlení, školních a volnočasových výdajů i celkové příjmové jistoty rodiny. Potřebu úpravy potvrzují také analýzy dopadů dávky státní sociální pomoci. Expertní studie PAQ Research zpracovaná pro Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2024 upozorňuje, že nová integrovaná dávka může rodinám s dětmi pomoci zejména díky jednoduššímu čerpání podpory (jedna žádost o dávku namísto dosavadních až čtyř žádostí), současně však obsahuje některá nastavení, která mohou negativně dopadat nanízkopříjmové domácnosti. V oblasti podpory dětí je výslovně doporučováno zvýšit komponentu na dítě na 1 000 Kč u nejchudších domácností. Navrhovaná úprava je zároveň v souladu s deklarovaným důrazem vlády na podporu rodin s dětmi. Vládní programové prohlášení v preambuli mluví o důrazu na podporu rodin a sociální solidaritu. Předkládaný pozměňovací návrh jde stejným směrem, avšak cílí na děti v nejchudších domácnostech, kde má navýšení podpory největší sociální význam. Cílem návrhu je odstranit neodůvodněný rozdíl mezi domácnostmi pod a nad hranicí 1,43násobku životního minima a nastavit bonus na dítě srozumitelněji a spravedlivěji. Navrhovaná úprava slučuje dosavadní příjmová pásma podle § 39 odst. 2 písm. b) a c) a stanoví jednotnou částku 1 000 Kč měsíčně na nezaopatřené dítě pro všechny domácnosti s rozhodným příjmem nižším než trojnásobek životního minima domácnosti. Pozměňovací návrh plně zachovává základní konstrukci bonusu na dítě jako součásti dávky státní sociální pomoci. Nemění podmínku, že rozhodný příjem domácnosti nesmí přesáhnout čtyřnásobek částky životního minima domácnosti, ani nemění mechanismus postupného snižování částky na dítě u domácností s příjmem mezi trojnásobkem a čtyřnásobkem životního minima. Návrh tedy neotevírá nárok domácnostem s vyššími příjmy, ale cíleně posiluje podporu dětí v nejchudších domácnostech. Pozměňovací návrh vychází z principu, že dítě v nejchudší domácnosti nemá mít nižší podporu než dítě v domácnosti s vyšším příjmem. Smyslem bonusu na dítě je zohlednit náklady spojené s péčí o nezaopatřené dítě a posílit příjmovou stabilitu rodin s dětmi. Tohoto cíle lze lépe dosáhnout tehdy, pokud je základní částka podpory dítěte v nízkopříjmových domácnostech nastavena jednotně na 1 000 Kč měsíčně.

Provázanost a sladění účinnosti

Účinnost tohoto návrhu je pevně stanovena na 1. července 2026. Tímto krokem dochází k časovému sladění se schválenou novelou zákona o dávce státní sociální pomoci, která z důvodu zajištění stability odložila přechod stávajících příjemců rušených dávek do nového systému právě na červenec 2026. Návrh tak zajišťuje, že opravený a sociálně spravedlivější výpočet složky na dítě bude plně implementován přesně v momentě, kdy příjmově nejohroženější rodiny do nového systému poprvé reálně vstoupí.

Předpokládané finanční dopady na státní rozpočet

Zvýšení částky na nezaopatřené dítě u domácností s rozhodným příjmem nižším než 1,43násobek životního minima z 500 Kč na 1 000 Kč měsíčně si vyžádá pouze mírné dodatečné nároky na státní rozpočet. Podle dat obsažených v Závěrečné zprávě RIA k reformě nepojistných sociálních dávek registroval Úřad práce ČR v referenčním období celkem 22 383 rodin s dětmi v systému příspěvku na živobytí (tedy domácností s nejnižšími příjmy pod hranicí 1,43násobku ŽM). V těchto rodinách žilo přesně 50 370 dětí podpořených touto formou pomoci. Navýšení komponenty na dítě o 500 Kč měsíčně u této konkrétní skupiny dětí představuje přímý rozpočtový náklad ve výši 25 185 000 Kč měsíčně, což odpovídá částce 302,2 milionů Kč ročně. Při zohlednění modelových situací zprávy RIA a započítání mírného zvýšení čerpání nové dávky státní sociální pomoci (zvýšení take-upu zjednodušením administrativy) lze celkový roční finanční dopad na státní rozpočet odhadnout v rozmezí 300 až 400 milionů Kč. V kontextu celkových rozpočtových odhadů nového dávkového systému, které se pohybují v řádu desítek miliard korun ročně, představuje tento krok navýšení o necelé 1 % celkového objemu. Jedná se o finančně marginální, avšak sociálně vysoce efektivní a přesně cílenou investici do eliminace dětské chudoby a stabilizace rodin s nejnižšími příjmy. Pokud by toto opatření nebylo přijato, hrozící sekundární sociální náklady státu (spojené se zhoršením stability bydlení, školní neúspěšností či materiální deprivací dětí) by dlouhodobě zatížily veřejné rozpočty nepoměrně vyššími částkami.

Platné znění dotčených částí zákona č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci s vyznačením navrhovaných změn

§ 39

Výše bonusu na dítě

(1) Výše bonusu na dítě činí součet částek na nezaopatřené dítě podle odstavce 2, které připadají na jednotlivé nezaopatřené děti, které jsou členy domácnosti.

(2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s rozhodným příjmem

a) mezi částkou rovnou trojnásobku částky životního minima domácnosti a částkou rovnou čtyřnásobku částky životního minima domácnosti činí částku, která je součinem částky 1000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu rozhodného příjmu a částky životního minima domácnosti,

b) nižším než trojnásobek částky životního minima domácnosti činí částku 1 000 Kč

b) mezi částkou vyšší než 1,43násobek částky životního minima domácnosti a částkou nižší než trojnásobek částky životního minima domácnosti činí částku 1000 Kč,

c) do částky, která je rovna 1,43násobku částky životního minima domácnosti, činí částku 500 Kč; jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částku 1000 Kč.