Výbory · Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj
Zápis z jednání č. 4 (3/3)
4. schůze · 19. 2. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 4“ na psp.cz ↗
1932615579863002026
10. volební období
ZÁPIS
ze 4. schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj,
která se konala dne 19. února 2026 od 13.00 hodin
v místnosti č. B 211 - zasedací místnost výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1
Schůzi řídil: Jan Papajanovský, předseda výboru.
Přítomni: p. posl. Blišťanová, Bureš, Doležal, Fialová, Karpíšek, Kovářová Věra, Kovářová Veronika, Krňanský, Kršková, Mádlová, Okleštěk, Papajanovský, Pošarová, Rázga, Richterová, Schrek, Stržínek, Štolpa, Vlček, Volfová, Žbánek.
Omluveni: p. posl. Hoppe
Papajanovský: Zahájení schůze výboru. Nahrávka bude umístěna na webové stránky výboru. Informace o programu – na základě politické dohody z grémia je zařazeno druhé kolo volby nového předsedy výboru. Hlasování o programu, hlasování č.1:
Hlasování: ANO 18 NE 0 zdržel 0 přítomno 18 přijato
Volba nového předsedy výboru (dle § 35 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny): I. volba – 2. kolo.
Papajanovský: Zahájení projednávání. Informace o způsobu tajné volby. Volební komisí pro tajné volby byli na ustavující schůzi zvoleni poslanci, kteří jsou zároveň ověřovatelé výboru, předsedkyní volební komise je p. posl. Rázga, ověřovatelkami volební komise, p. posl. Pošarová a p. posl. Veronika Kovářová.
Vlček: Na minulém výboru jsem se již představil. Jsou nějaké dotazy k mé osobě?
Papajanovský: Nikoliv, vyhlašuji tedy 5minutovou přestávku na přípravu volebních lístků.
/5 minut – přestávka/
Papajanovský: Hlasovací lístky jsou připravené. Vyhlašuji 15minutovou přestávku na volbu předsedy výboru a na následné sečtení hlasů.
/15 minut – přestávka/
Rázga: Informace o výsledcích voleb. Počet vydaných hlasovacích lístků byl 19. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 19. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. P. posl. Lukáš Vlček získal 17 hlasů a tímto byl zvolen do pozice předsedy výboru a já mu gratuluji.
Papajanovský: Také budoucímu panu předsedovi gratuluji a zároveň upozorňuji, že nově zvolený předseda se podle § 35 odst. 5 zákona o jednacím řádu ujímá funkce po potvrzení volby Poslaneckou sněmovnou. Usnesení výboru č. 21.
Vlček: Děkuji za zvolení a počet hlasů. Chápu, že určitá politická debata je nutná. Myslím, že výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj je tím výborem, kde bychom měli i v těch technických věcech, a určitě o tom další 3,5 roku bude debata, hledat primárně věcnou shodu na věcech, aby fungovaly. Děkuju za podporu.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2026
● kapitola 364 – Digitální a informační agentura
odůvodní: zástupce Digitální a informační agentury
zpravodaj: posl. Robert Stržínek
Papajanovský: Zahájení projednávání návrhu rozpočtu DIA. Uvítání hostů. Na předsednictvu jsme se dohodli na časovém omezení 5 minut pro předkladatele a 5 minut pro zpravodaje.
Kuchař: Předkladatelská zpráva. Informace o prioritách DIA – koordinace sdílených komponent státní správy a území při digitalizaci, zajištění rozvoje a provozu klíčových centrálních komponent (základní registry). Mezi letošní priority DIA patří zejména implementace evropské digitální peněženky, podpora úřadů při implementaci zákona o právu na digitální služby, rozvoj základních registrů a dalších funkcionalit a v neposlední řadě posílení kybernetické bezpečnosti DIA. Příjmy kapitoly jsou rozpočtovány ve výši 91 616 883 Kč – informace. Výdaje jsou rozpočtovány ve výši 1 848 295 846 Kč – informace. Výdaje na platy a související výdaje ve výši 319 773 310 Kč, které saturují celkem 309 míst, které DIA aktuálně má - 244 služebních a 65 míst podle zákoníku práce. Pokud bude zájem, mám zde informace o 9 stěžejních projektech DIA.
Stržínek: Zpravodajská zpráva. Celkové příjmy jsou rozpočtovány ve výši 91 616 883 Kč. Jsou tvořeny téměř ze sta procent příjmy z rozpočtu Evropské unie převodem finančních prostředků v rámci ex post plateb za běžné výdaje projektů spolufinancovaných z EU. Celkové výdaje jsou rozpočtovány ve výši 1 848 295 846 Kč a jsou určeny na provoz DIA, informačních systémů spravovaných DIA a na realizaci projektů spolufinancovaných z EU. Kapitálové prostředky jsou určeny na rozvoj stávajících informačních systémů a vývoj jejich nových funkcionalit a služeb, ale i na vývoj zcela nových systémů, jako je evropská digitální peněženka.
Papajanovský: Otevírám obecnou rozpravu.
Vlček: Tak, jak je představen rozpočet, je podle vás dostatečný, aby pokryl běžný provoz? Respektive, abyste mohli v tématu, které pokládám za velmi důležité, připravit i následující důležité projekty?
Kuchař: S tímto rozpočtem jsme schopni vyjít, když k tomu připočtu nároky nespotřebovaných výdajů z minulých let.
Richterová: Otázka čtvrtmiliardového krácení rozpočtu oproti původnímu návrhu.
Kovářová Věra: V jaké výši byly zapojeny nespotřebované výdaje?
Kuchař: K p. posl. Richterové – budeme rádi, když si na druhém čtení nebude chtít někdo převést z DIA nějaké prostředky. Potvrzuji, že s těmi nespotřebovanými výdaji jsme schopni vyjít.
Czendlík (DIA): Nároky z nespotřebovaných výdajů – cca 1 mld. Kč včetně evropských projektů. U ostatních běžných výdajů jsou nároky z nespotřebovaných výdajů 300 mil. Kč.
Papajanovský: Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Stržínek: Návrh usnesení č. 14: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitolu 364 - Digitální a informační agentura, schválila ve výši příjmů 91 616 883 Kč, ve výši výdajů 1 848 295 846 Kč;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výborů Poslanecké sněmovny a podílel se na vypracování usnesení, které bude předloženo na schůzi Poslanecké sněmovny.
Papajanovský: Hlasování o návrhu usnesení č. 14:
hlasování č. 2: Příloha č. 1
Hlasování: ANO 17 NE 0 zdržel 3 přítomno 20 přijato
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2026
● rozpočty územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí – vazby na státní rozpočet (sněmovní tisk 94 – sešit G)
odůvodní: zástupce Ministerstva financí
zpravodajka: posl. Věra Kovářová
Papajanovský: Zahájení projednávání bodu. Uvítání hostů.
Bílková: Předkladatelská zpráva. Stejně jako v předchozích letech se očekává, že územní rozpočty v roce 2026 vykáží kladný výsledek hospodaření, a to ve výši 26 mld. Kč. Na tomto výsledku se budou podílet obce, zejména Praha, s odhadovaným přebytkem ve výši 22 mld. Kč, kraje ve výši 4 mld. Kč. Hlavním zdrojem příjmů jsou pro územní rozpočty daňové příjmy – pro rok 2026 se predikují ve výši 542 mld. Kč. Oproti roku 2025 se počítá s jejich nárůstem o 12,6 %. Uvedené údaje o daňových příjmech již zohledňují vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2026 – informace (změna financování nepedagogických pracovníků). Od roku 2026 již tedy není nepedagogická práce, a část ostatních neinvestičních výdajů, financována dotacemi ze státního rozpočtu, ale z rozpočtu příslušného zřizovatele (obce či kraje). Dalším významným zdrojem příjmů jsou pro obce a kraje transfery ze státního rozpočtu – informace. Informace o příspěvku na výkon státní správy – celková výše 13,7 mld. Kč, z toho obce ve výši 10, 2 mld. Kč, kraje ve výši 2,2 mld. Kč a hl. město Praha ve výši 1,3 mld. Kč. Příspěvek nebyl pro rok 2026 valorizován. Informace o prostředcích na zajištění specifických činností – agenda DTM 123,8 mil. Kč, agenda náhradní rodinné péče 24,8 mil. Kč atd. Informace o dalších prostředcích a podpor z VPS. Informace o transferech z ostatních kapitol státního rozpočtu – navrženy ve výši cca 260 mld. Kč.
Kovářová Věra: Zpravodajská zpráva. Od paní náměstkyně jsme slyšeli podrobně jednotlivé částky. S účinností od 1. 1. 2026 došlo v návaznosti na změnu financování nepedagogických pracovníků a části ostatních neinvestičních výdajů k úpravě RUD jak pro obce, tak pro kraje. Podíl obcí na sdílených daní se zvýšil na 25,93 % a krajů na 10,23 %. Pokud jde o příjmy obcí pro rok 2026, očekává se, že daňové příjmy dosáhnou cca 410 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 12,3 %. Celkové příjmy obcí se předpokládají ve výši 571 mld. Kč. Výdaje obcí jsou odhadovány ve výši 550 mld. Kč – na celkové částce se z 68 % podílejí běžné výdaje, zbývajících 31 % připadá na výdaje kapitálové. Z hlediska hospodaření se predikuje přebytek obecních rozpočtů ve výši 21,3 mld. Kč. U krajů se pro rok 2026 očekává kladné saldo hospodaření ve výši 4,3 mld. Kč, daňové příjmy krajů by měly v roce 2026 dosáhnout 131,5 mld. Kč, celkové příjmy 366,6 mld. Kč. Výdaje krajů jsou odhadovány ve výši 362,3 mld. Kč. K dobrovolným svazkům obcí – jejich příjmy jsou primárně ovlivněny výší přijatých transferů. Pro rok 2026 se předpokládá, že budou hospodařit s přebytkem ve výši 0,2 mld. Kč, při příjmech 6,5 mld. Kč a výdajích 6,3 mld. Kč. Na závěr shrnuji, že z hlediska hospodaření obcí, krajů a svazků obcí se očekává kladné saldo hospodaření a klíčovou změnu představuje úprava RUD od 1. 1. 2026 v návaznosti na změnu financování nepedagogických pracovníků a části neinvestičních výdajů.
Papajanovský: Otevírám obecnou rozpravu.
Vlček: Otázka zapojení prostředků do ekonomiky. Dotaz na změnu legislativy, která bude gesčně směřovat do našeho výboru, například na posilování spolupráce mezi obcemi. Kdy můžeme plánovat debatu nad úpravou této legislativy?
Kovářová Věra: K příspěvku na výkon státní správy – neuvažuje se do budoucna, zda by se nenašly nějaké finanční prostředky?
Papajanovský: Rozpočty úz. samospráv jsou ve velkém přebytku, zatímco státní rozpočet má opačný problém. Můj dotaz se týká zdanění veřejné dopravy, respektive objednávky veřejné služby ve veřejné dopravě. Zaznamenal jsem od krajů obavu z toho, že novela zákona o DPH, která by měla být účinná k lednu 2028 a byla schválená předcházející sněmovnou, by měla způsobit, že miliardové objednávky veřejné dopravy v krajích by nově měly být předmětem DPH. To bude znamenat řádově jednotky miliard korun navíc, zásah do rozpočtů krajů. Chystá ministerstvo v tomhle ohledu nějakou legislativní aktivitu, jak napravit tuto chybu celého politického spektra z předchozího volebního období? Dotaz ohledně daně z příjmu právnických osob v případě obcí, která je dnes stoprocentním příjmem rozpočtu obcí. V minulosti se objevovaly diskuze o tom, že by to tak být v některých případech nemuselo nebo nemělo. Chystá ministerstvo financí nějakou legislativní změnu?
Sláma (MV): K p. posl. Vlčkovi – dnes máme 55 společenství obcí, která vznikla do konce ledna. Na účtech obcí sdružených v rámci těchto společenství je zhruba 30 mld. Kč. Pokud bychom vzali nějaký investiční koeficient – a pokud by se podařilo rozhýbat společenství z hlediska nějakého dotačního managementu, společného obhospodařování veřejných zakázek – tak do ekonomiky jsme schopni takto napumpovat zhruba 90 mld. Kč. To už by byl potenciál pro ekonomický růst. Ministerstvo vnitra připravuje novelu zákona o obcích, která se ale nevěnuje pouze společenstvím obcí, věnuje se problematice odměňování, zřizujeme registr představitelů územních samospráv apod. - informace. V březnu by měla jít do mezirezortního připomínkového řízení a je předpoklad, že účinnosti by tenhle zákon měl nabýt od ledna 2027. Podle legislativního plánu prací vlády je předpoklad, že zhruba v květnu by to mělo být předmětem projednávání na vládě. K příspěvku na výkon státní správy – jsme často konfrontováni, že nedošlo k valorizaci, stížnosti od samospráv jsou. Jsme připraveni k této problematice předložit data, ale je to primárně otázka celkového objemu, který se na to v rámci VPS vyčlení.
Bílková: Co se týče valorizace příspěvku na výkon státní správy, tak ta naléhavost ze strany obcí je pociťována o to více, že nebyl valorizován ani pro letošní rok. O valorizaci můžeme jednat a snažit se zohlednit vývoj a naléhavost situace. Je potřeba pochopitelně zohlednit i příjmovou stránku rozpočtu. Rozpočet ve výhledu s valorizací nepočítá, nicméně rozpočet na rok 2027 se nezačal ještě připravovat. Nemůžu vám slíbit vůbec nic, ale že bychom ten problém bagatelizovali, tak to rozhodně ne.
Zástupce MF: K daňové problematice, k dani z příjmů právnických osob placené obcí – informace o předloženém pozm. návrhu v minulém volebním období, otázka vypracování metodiky z hlediska zdaňování obcí – diskuze ze strany ministerstva financí bude pokračovat, ale žádný konkrétní návrh na stole zatím není. K DPH – v současné době Generální finanční ředitelství připravuje výkladovou metodiku, která se týká oblasti, o které jste tady hovořil. Výklad ale není ujasněn, co se týče zdaňování veřejné služby. Měla by být vydána nějaká metodika a poté by se měly diskutovat i rozpočtové dopady.
Papajanovský: Podle metodiky bychom tedy zjistili, že dopad do rozpočtu krajů může být výrazný. Pak je na Poslanecké sněmovně, zda na to bude nějak reagovat legislativně nebo nikoliv.
Okleštěk: Dotace k ceně a DPH. Existuje komise, která to má řešit. Za Olomoucký kraj tam máme zástupce, ale nejsme spokojení, jak to jednání probíhá. Může to znamenat velký dopad na kraje. K přenesené působnosti – stát se podílí na tom, že nám něco přispěje, ale nikde není pevné číslo. Možná by stálo za to, abychom si to číslo určili, protože na to skutečně doplácíme. Po letech v komunální politice jsem došel k závěru, že když si obce jsou schopny připravit prostředky na rozvoj, na zásadnější investice apod., tak vždy vypadají jako skrblicí a pak se jim to všechno sebere. Tak by to nemělo fungovat. Pohled financí směrem k samosprávám – vy tam peníze máte. Říkám otevřeně a upřímně starostům, pokud ty investice posouváte, levnější to nebude. Tak prosím vás, pojďte do toho. Protože stát žije v domnění, že tam peníze máme pro rozmar, ne pro investice, které v tom území jsou potřebné. Tam je tlačím, protože vím, že ministerstvo financí vidí velký balík peněz, a když jsem to s panem Stanjurou řešil, tak byl stejný, všichni ministři jsou stejní. Dotace k ceně, ta se mi skutečně zdá jako další zářez, samosprávy se začnou hodně divit.
Fialová: K DPH – úplně jsem odpovědi nerozuměla. Kdy máme čekat vyhodnocení dopadů? Došlo k nějaké legislativní chybě a nebudou dopady jenom na kraje, ale na všechny obce, které mají svoji vlastní MHD a financují dopravu. Částky jsou opravdu velké. Obcím nezbyde na další investice nebo na obnovu vozového parku. Zajímá mě, kdy se mají začít obce ozývat a případně se my tady vyburcovat k nějaké poslanecké aktivitě.
Kovářová Věra: Připojuji s k p. posl. Fialové. K tématu hodně peněz na účtech obcí – myslím, že je zcela zřejmé, jaká je struktura těch peněz. Je jasně vidět, kde ty peníze leží, v jaké výši, podle toho by se mělo nějakým způsobem postupovat. Je také škoda, že leží na běžných účtech a republika je nemá k dispozici. Na druhou stranu, vrhneme-li všechny peníze na to, že se bude investovat, tak to bude drahé – informace. Je potřeba najít správnou hranici. Byla bych ráda, kdybychom se někdy tomuto tématu věnovali – tabulky jsou, rozbory jsou, struktura dluhů je. Otázka profinancování – např. Praha připouští, že není schopna profinancovat víc, jak 30 mld. Kč ročně.
Volfová: Také jsem to úplně nepochopila, věřím, že to bude ještě dovysvětleno. K financování obcí – je potřeba se dívat na časový horizont a do budoucnosti, protože na města a obce dopadá různá legislativa – např. svoz odpadu, pořizování bezemisních autobusů atd. Když se vezmou z obcí finanční prostředky, tak to bude mít dopad na budoucí rozvoj měst. Dopadli na nás nepedagogové, doplácíme na přenesenou působnost státní správy. Problematika majetku, který obce získaly po revoluci a následné opravy – je nutná průběžná obnova. Obce by měly mít dostatečné prostředky na to, aby svůj současný majetek mohly udržovat, budovat nový a rozvíjet města, protože požadavky současné generace jsou vyšší a je potřeba to reflektovat. Takže bych se moc přimlouvala, aby se na to dívalo z úhlu budoucího.
Bílková: K DPH a možným nepochopením nebo nedostatečným vysvětlením – je to daňová záležitost a nejsme na tuto debatu v detailu připraveni. Jestli mohu nabídnout řešení, pošleme písemně vysvětlení zpracované kolegy, kteří jsou tomu tématu účastni. K penězům na účtech obcí, jestli víme, co je to za peníze – samozřejmě máme monitor, což jsou čísla, která jsou obecně přístupná a z nich se dá spousta věcí vyčíst. Ministerstvo financí se vůbec nebrání tomu uspořádat nějaký seminář, abychom mohli ty informace probrat detailněji. I pohled na to, co tam vidíme, co z toho dovozujeme a co budete pro svoji činnost potřebovat. Nikdo na ministerstvu financí nemá tendenci vysát přebytky, všichni tam vidí volné prostředky a tlačí na jejich čerpání – náš cíl je rozhýbat situaci všude, kde by se mohlo investovat a z nějakého důvodu se neinvestuje. Myslím, že tady to vnímáme stejně, ten tlak od ministerstva financí je potom pociťován jako přílišný. Ale rozhodně si nemyslíme, že by bylo správné, aby tam pro změnu byla 0.
Zástupce MF: Doplnění – co se týče konkrétních číselných údajů z hlediska výsledků roku 2025, tak součástí závěrečného účtu je podrobná pasáž, která se týká hospodaření obcí, krajů, dobrovolných svazků. Více se zabývá i zadlužeností a jde více do hloubky než sešit G, který je jen průřezový a dává nějakou základní orientaci trendů, kam se bude hospodaření obcí a krajů ubírat.
Papajanovský: Vítám snahu ministerstva financí zaslat nám k tomu nějakou písemnou informaci. Navrhoval bych, že by ministerstvo zaslalo písemnou informaci, sekretariát výboru by ji rozeslal členům výboru a dále bychom někoho z daňové sekce pozvali na příští jednání výboru, kde bychom zařadili informativní bod a byla by možnost k té věci diskutovat, protože to je opravdu téma s možným miliardovým dopadem.
Volfová: Reakce na monitor – zaznamenali jsme, že asi není průběžně aktualizován, protože to, co jsme zjistili, tu částku, tak na našich účtech to nebylo. Bylo by vhodné to průběžně aktualizovat, protože potom to může zkreslovat reálné finanční prostředky na účtech obcí.
Papajanovský: Nikdo se již nehlásí. Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Kovářová Věra: Návrh usnesení č. 15: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026, rozpočty územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí – vazby na státní rozpočet (sněmovní tisk 94, sešit G) schválila;
II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením vystoupila na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výborů Poslanecké sněmovny a podílela se na vypracování usnesení, které bude předloženo na schůzi Poslanecké sněmovny.
Papajanovský: Hlasování o návrhu usnesení č. 15:
hlasování č. 3: Příloha č. 2
Hlasování: ANO 19 NE 0 zdržel 0 přítomno 19 přijato
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2026
● kapitola 314 – Ministerstvo vnitra, část správní
odůvodní: zástupce Ministerstva vnitra
zpravodaj: posl. Tomáš Doležal
Papajanovský: Zahájení projednávání bodu. Uvítání hostů.
Máchal: Předkladatelská zpráva. Rozpočet příjmů kapitoly ministerstva vnitra je pro rok 2026 stanoven ve výši 21 mld. 67 mil. Kč. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2025 došlo k navýšení celkových příjmů o 5 mld. 13 mil. Kč. Největší objem tohoto navýšení ve výši 3 mld. 464 mil Kč tvoří příjmy z rozpočtu Evropské unie. Důvodem je realizace velkého počtu projektů v novém programovém období a současně finální realizační fáze velkých projektů v Národním plánu obnovy. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou pro rok 2026 plánovány o 1 mld. 544 mil. Kč vyšší než v roce 2025. Důvodem je navýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů. Rozpočet výdajů kapitoly ministerstva vnitra na rok 2026 je navržen ve výši 121 mld. 992 mil. Kč. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2025 se jedná o navýšení rozpočtu o 14 miliard 226 mil. Kč, zejména z důvodu navýšení objemu mandatorních výdajů a navýšení výdajů na realizaci a udržitelnost projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Letos již došlo k navýšení tarifních platů policistů a hasičů od 1. ledna o 5 %. Myslíme také na občanské a státní zaměstnance, kteří od 1. dubna dostanou přidáno 9 % do tarifu a 1 % do netarifních složek. Informace o mzdové oblasti a navýšení, o oblasti sociálních dávek a důchodů, o programovém financování (investice), provozních výdajích. Podstatná část výdajů kapitoly ministerstva vnitra je určena na zabezpečení chodu a činností bezpečnostních sborů, jedná se o 64 % z celkových výdajů kapitoly ministerstva vnitra. Správní částí jsou pak výdaje na zabezpečení plnění úkolů ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu. Rozpočet těchto organizací na rok 2026 je plánován ve výši 17 mld. 382 mil. Kč a je o 3 mld. 138 mil. Kč vyšší, než činil návrh rozpočtu v roce 2025 – informace. K největším projektům spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie patří v oblasti veřejné správy projekt eMatrika, matriční informační systém realizovaný v IROP – informace. Celkové výdaje tohoto projektu činí 364 mil. Kč. Dalším stěžejním projektem je Informační systém správy voleb, jehož celkové výdaje činí 410 mil. Kč – informace. Na konci loňského roku byl schválen projekt AI asistent pro správní řízení – informace. V rámci návrhu rozpočtu resortu vnitra jsme také zajistili dostatek prostředků v programu dotací pro jednotky SDH, vyčleněno bude 310 mil. Kč. V tomto programu vzrostly nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy nevyčerpané prostředky, zhruba ze 180 mil. Kč v roce 2022 na dnešních 1,1 mld. Kč. Jakmile se objem nespotřebovaných výdajů začne snižovat – tedy ve chvíli, kdy budou obce dotace čerpat průběžně a v reálném čase – jsme připraveni prostředky na dotace pro jednotky SDH obcí opět postupně navyšovat. Navržený rozpočet ministerstva vnitra ve srovnání s rokem 2025 roste o 14,2 mld. Kč a vytváří podmínky pro stabilní a funkční chod nejen bezpečnostních sborů, ale celého resortu ministerstva vnitra.
Doležal: Zpravodajská zpráva. Informace o výdajích a o jednotlivých položkách. Zaměřím se na správní část rozpočtu. Výdajové stránka – výdaje na činnost a chod bezpečnostních sborů (Policie ČR a HZS – cca 78 mld. Kč). V relativních číslech je to 64 % výdajů, na správní část zbývá zhruba 36 % (cca 44 mld. Kč). Informace o správní části. Celkové příjmy rostou meziročně o 31 % - navýšeny jsou příjmy z rozpočtu Evropské unie, neinvestiční i investiční daňové transfery. K výdajům – meziroční nárůst 13 %. Platy celkově jako průřezový ukazatel tvoří zhruba částku 64 mld. Kč. Informace o Institutu pro veřejnou správu. Ministerstvo vnitra generuje i docela výrazné příjmy, třeba v agendě výroby osobních dokladů, občanských průkazů, pasů. Např. v roce 2025 na správních poplatcích jenom na OP více než 28 mil. Kč, 524 mil. Kč, když připočteme i tutéž agendu, kterou vykonávají v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Informace k archivům a k jejich činnostem. K platům – vítáme meziroční navýšení o 9 % v průměru. Ale pořád to není žádná velká sláva. Třeba průměrné platy občanských státních zaměstnanců jsou 40 730 Kč. Dokonce v oblasti školení, vzdělávání, archivů je to 35 500 Kč. V časové řadě od roku 2020 do letošního roku je tam pokles reálných mezd, samozřejmě narostly o 25–29 % v průměru podle jednotlivých složek, ale reálně byl pokles o 10–15 procentních bodů - informace. V drtivé většině případů jde o vysoce kvalifikované odborníky, kteří mají vysokoškolské vzdělání a musí se dále vzdělávat. Tak i toto mějme na mysli, když hovoříme někdy trochu i s despektem o platech, o státních úřednících apod. Děkuji kolegům z vedení ministerstva vnitra za spolupráci při přípravě této zprávy.
Papajanovský: Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Doležal: Návrh usnesení č. 16: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitolu 314 – Ministerstvo vnitra – část správní, schválila;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výborů Poslanecké sněmovny a podílel se na vypracování usnesení, které bude předloženo na schůzi Poslanecké sněmovny.
Papajanovský: Přeje si někdo ještě vystoupit?
Vlček: K dobrovolným hasičům – chápu, že tam je velký objem nevyčerpaných prostředků. Tuším, čím to je, protože ten program je nastaven především na techniku. Kapacity trhu jsou omezené. Moje připomínka, možná na úpravu programu, aby se případně rozšířil i na jiná témata, jiné nákupy, které jsou ale pro charakter vnitřní bezpečnosti důležité. Vybavení, které sborům dávají smysl, jsou to třeba i opravy hasičských zbrojnic atd. Věci, které mohou alokační kapacitu navýšit. Bavili jsme se o otázce kapacit investic.
Šustr: K SDH – dochází k alokaci finančních prostředků a zůstávají na účtech. To není o tom, že by ten program byl špatně nastavený nebo že by obce špatně čerpaly, je to o správném načasování a rozložení finančních operací v čase. Kromě finančních prostředků, které tam jsou 310 mil. Kč, je potřeba ještě zmínit, že do stejné oblasti putuje dalších 140 mil. Kč z fondu škod. Je tam alokováno dalších 100 mil. Kč na dotace na výcvik, školení a vybavení dobrovolných hasičů, dalších 68 mil. Kč tam bude směřovat z nároků z nespotřebovaných výdajů. Ohledně úprav programu předám informaci generálnímu řediteli Hasičského záchranného sboru. Programy jsou rozděleny na dvě oblasti, jedna se týká obnovy vozidel, stříkaček atd., další jsou rekonstrukce hasičských stanic a další jsou na vozíky aj.
Krňanský: Už v tuhle chvíli jsou tyto dotační tituly vypsány jako SDH V1, V2 a V3. V tuhle chvíli to funguje podle mě docela dobře.
Papajanovský: Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Hlasování o návrhu usnesení č. 16:
hlasování č. 4: Příloha č. 3
Hlasování: ANO 18 NE 0 zdržel 2 přítomno 20 přijato
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2026
● kapitola 317 – Ministerstvo pro místní rozvoj
odůvodní: zástupce Ministerstva pro místní rozvoj
zpravodaj: posl. Miroslav Žbánek
Papajanovský: Zahájení projednávání bodu. Uvítání hostů.
Endal: Předkladatelská zpráva. Mezi základní činnosti ministerstva patří v souladu s kompetenčním zákonem oblasti regionální politiky, politiky bydlení, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví. V projednávaném návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou celkové výdaje 31,66 mld. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu 8,16 mld. Kč a výdaje z rozpočtu Evropské unie 23,49 mld. Kč. Celkové příjmy jsou navrhovány ve výši 25,82 mld. Kč, z toho příjmy státního rozpočtu 123 mil. Kč, příjmy z emisních povolenek 2,2 mld. Kč a příjmy z rozpočtu Evropské unie 23,49 mld. Kč. Napříč výdaji MMR jsou rozpočtově největší oblastí spolufinancované programy z rozpočtu EU, včetně Národního plánu obnovy, v celkové částce 26,3 mld. Kč. Mezi spolufinancované programy patří např. IROP s celkovými výdaji ve výši 25 mld. Kč a OP Technická pomoc ve výši 874 mil. Kč, OP přeshraniční spolupráce ve výši 157 mil. Kč a další operační programy menšího rozsahu. Národní plán obnovy ve výši 2,36 mld. Kč - oblast dostupného bydlení. Informace o dalších výdajích, programech a nárocích na nespotřebované výdaje. Návrh rozpočtu kapitoly MMR kromě výdajů ústředního orgánu dále zahrnuje i výdaje organizační složky státu - Ústav územního rozvoje a příspěvkových organizací (Centrum pro regionální rozvoj ČR a CzechTourism). MMR také poskytuje dotace na provoz a investice Horské službě ČR a dotace realizované prostřednictvím SFPI. Na organizace v působnosti MMR je v rozpočtu určeno celkem 859 mil. Kč. Návrh rozpočtu dále obsahuje osobní výdaje hrazené ze státního rozpočtu a výdaje na provoz a investice ministerstva - výdaje na zajištění provozu a rozvoje celostátních informačních systémů kritické infrastruktury (monitorovací systémy pro EU, fondy a informační systémy pro veřejné zakázky). Nově do těchto výdajů přibyly informační systémy v rámci digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Celkově je na osobní výdaje, provoz a investice MMR určeno 1,78 mld. Kč.
Žbánek: Zpravodajská zpráva. Informace o předloženém rozpočtu. Rozpočet MMR se vyznačuje významným podílem výdajů určených na dotace poskytované prostřednictvím zdrojů Evropské unie a dotace ze státního rozpočtu - činí 80 % z celkových výdajů této kapitoly. Tyto dotace cílí převážně na menší obce a na podporu jejich investičních projektů. V rámci rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj na rok 2026 byla prioritně pokryta oblast programu spolufinancovaných z fondů EU. Na národní podíl těchto programů jsou rozpočtovány 2,8 mld. Kč a díky tomu bude ČR moci čerpat z prostředků EU dalších 23,5 mld. Kč. Celkově výdaje z těchto programů činí 26,3 mld. Kč. Objemově je dlouhodobě nejvýznamnějším, s největším dopadem a přínosem pro samosprávy, program IROP – 25 mld. Kč, který se podílí na celkových výdajích této kapitoly 79 %. Ministerstvo pro místní rozvoj tímto návrhem rozpočtu také realizuje avizované úspory na provozních výdajích resortu oproti návrhu předchozí vlády o více jak 20 %, tedy o cca 250 mil. Kč. Zároveň dochází ke snížení 20 funkčních míst od 1. července letošního roku, z toho 15 míst u ústředního orgánu a 5 míst u organizací v působení této rozpočtové kapitoly. Při sestavování rozpočtu byly dodrženy výdajové limity schválené vládou pro rok 2026, a proto navrhuji s předkládaným návrhem státního rozpočtu pro kapitolu 317 ministerstvo pro místní rozvoj vyslovit souhlas a umožnit jeho schválení.
Papajanovský: Otevírám obecnou rozpravu. Chápu správně, že v letošním rozpočtu je na národní dotační programy připraveno zhruba půl miliardy korun? 400 mil. Kč na velký sběrný program a 100 mil. Kč na podporu destinačních agentur? V prvním čtení jsme diskutovali o tom, že se posílí zdroje z rezerv z předchozích let. Můj dotaz směřuje k tomu, jak velké množství prostředků z předchozích let jsou prostředky v dotačních programech, které už jsou zazávazkované. To znamená nespotřebované, ale rozdělené, jsou na to vydané registrace, rozhodnutí atd. Dojde ještě k nějakému vypsání nových výzev, respektive jestli některé z těch peněz nespotřebovaných z předchozích let budou poslány do nových nově vypisovaných výzev, kam budou podávány nové projekty?
Endal: Je to přes 10 mld. Kč - konkrétně 11 mld. 634 mil. Kč včetně volných prostředků.
Papajanovský: Takže budou vypsané nové výzvy za 11 mld. Kč?
Zástupce MMR: Celkové nespotřebované nároky jsou 11 mld. Kč, z toho více jak 10 mld. Kč je právě z již registrovaných akcí. Postupně se budou proplácet tak, jak budou příjemci dokončovat akce a zasílat faktury. Volných je 1 mld. 270 mil. Kč, které letos mohou sloužit k doplnění rozpočtových prostředků.
Papajanovský: Děkuji za odpověď.
Kovářová Veronika: V podpoře bydlení máme dotace SFPI. Je to v rámci dostupného nájemního bydlení. Už p. Stanjura tam dal 2 mld. 249 mil. Kč a to tam zůstalo, ale MMR škrtlo program Výstavba pro obce. Víme, že tam byly žádosti až do výše 16 mld. Kč, které by proinvestovali až 60 mld. Kč na výstavbu nájemního bydlení. Proč se to nenavýší? Pokud jste škrtli jeden program, dalo by se to dát do dostupného nájemního bydlení, kde je to otevřeno nejen obcím, ale i ostatním právnickým osobám. To jsou prostředky, které je možné používat i z evropských peněz, protože to je domluveno s Evropskou investiční bankou. To je věc, která by se nám obrovsky vrátila. Jednak je to částečně nízkoúročená půjčka, takže část těch peněz se vrací, a mohou se z toho financovat další projekty. Navíc se to každoročně vrací v dani z prostavěných peněz. Proč je tam jen 2,2 mld. Kč, když víme, že obce jsou připraveny na výstavbu za 16 mld. Kč a mají na to přichystané peníze?
Endal: Udělám pořádek v těch číslech. Do programu Dostupné nájemní bydlení, nebo finanční nástroj 1 z Národního plánu obnovy, jsou podány žádosti za 17 mld. Kč, 7 mld. Kč je alokace. Aktuálně řešíme, jak nastavit nějaký nový program pro ten převis. Problém je mnohem širší. Celkově evidujeme skrze SFPI předpřipravené projekty za téměř 50 mld. Kč, respektive přesné číslo je 66 mld. Kč (z toho za 48,5 mld. Kč jsou projekty obcí). Z těch 48,5 mld. Kč - 13 mld. Kč jsou projekty obcí podané do výzvy Dostupné nájemní bydlení. Problém je poměrně rozsáhlý, objem připravených investic je veliký. Připravujeme k tomu řešení, které ale těžko vysypeme během měsíce z rukávu. Pracujeme na tom společně i s ministerstvem financí a věřím, že ve velmi krátké době přijdeme s návrhy, jak se k tomuto postavit.
Vlček: Mě by zajímalo, je-li plán B. Nám také vadí, že objem prostředků, které jdou na podporu bydlení v situaci, kdy máme reálně připraveny projekty, je nedostatečný. Další debatě by pomohlo, kdyby se jasně řeklo, jaký je ten plán B, jak se bude postupovat, když se ta alokace vyčerpá. Věřím, že se vyčerpá velmi rychle.
Endal: Je nejenom plán B, je plán C, D. Vymýšlíme různé varianty a hodnotíme, jaké budou dopady na státní rozpočet – informace o jednání, řešení zdrojů atd. Chceme větší cílení programů. Když se budeme bavit čistě jen o obcích, tak potřeby jsou různé. Intenzivně se na tom pracuje, má to velký makroekonomický dopad. Multiplikátor stavebních prací je zhruba tři, tzn. miliarda, kterou vložíme do novostaveb nebo rekonstrukcí, má velký dopad na ekonomiku. Ale nyní vám nemohu odpovědět, vyhodnocují se všechny podmínky, jak byly nastavené v předchozím programu.
Richterová: Respektuji, že chcete vyhodnocovat, na druhou stranu obce mají projekty připravené a nejistota není dobrá. Do kdy máte představu, že to vyhodnocení proběhne? Ta čísla jsou opravdu mimořádná. Nevím o tom, že by tady v minulosti byly připravené projekty v oblasti bydlení v hodnotě 66 mld. Kč, je to opravdu obrovský potenciál. Multiplikační efekt všichni známe. Ke škrtnutí programu Výstavba pro obce a využití se vyjádřit můžete. Druhá otázka je, kdy. Za Piráty zdůrazňujeme, že přinejmenším 14 mld. Kč chybí, to jsou velké peníze. Kdy tedy předpokládáte, že skončí rozhovory s Evropskou investiční bankou a ministerstvem financí? Kdy bude nějaké řešení?
Kovářová Věra: Víme, že za ministryně Dostálové se takové programy také vypisovaly. Pominu, důvody, proč obce nežádaly. Nežádaly proto, že nebyla taková velká bytová nouze a všichni víme, že připravit projekt od rozhodnutí zastupitelstva k realizaci trvá delší časové období. Vidíme, že obce byly schopny připravit projekty, že to sice nějakou dobu trvalo, ale je to jedna z forem, která může vyřešit bytovou situaci. Stavební zákon bude schválen pod záminkou urychlení bytové výstavby. Než se to zrealizuje, tak bude rok 2028, uběhnou další 2, 3 roky a je škoda, že budou propadat stavební povolení. Je tady šance, jak říkala paní ministryně, takzvaně „pocukrovat“ republiku byty. Ona sice říkala, že je to chyba, já v tom naopak chybu nevidím - informace. Vítám, že se pracuje na instrumentech, ale na co čekat, než je vymyslíte, než se schválí? Uplynou další tři roky, když se to vůbec podaří. Slyšíme, že jsou nespotřebované výdaje, i když si nemyslím, že je dobré sahat jednotlivým kapitolám do nespotřebovaných výdajů, protože ty jsou určeny na důležité věci v té kapitole. Pokud by někde zbyly a našly se peníze, tak by se měly směřovat sem, kde jsou připraveny projekty. Uvažovalo se o tom?
Vlček: Mě ta odpověď pana náměstka neuspokojila. Je stavební sezóna, připravenost projektů, ale hlavně je tady potřeba, na které se všichni shodneme. Mě opravdu neuspokojuje částka, která tam je v situaci, kdy víme, že ty projekty tady připraveny jsou. Model „pocukrování“ mně také nepřijde vůbec špatný. Přijde mi to jako věc, která má velmi pozitivní dopady. Nemusíme se vzájemně přesvědčovat o významných fiskálních dopadech. Není to hospodářský výdaj, který by byl v jednom roce vydán a vrátí se nám za pět let. Návratnost je víceméně okamžitá. Za mě by to byla hrozná chyba, kdyby se nepodařilo tu alokaci nějak výrazně navýšit.
Volfová: Souhlasím s tím, aby byla podporována bytová výstavba. Určitě to má fiskální dopady, ale já bych se chtěla zastat ministerstva pro místní rozvoj. Všichni víme, jak probíhají jednání s EIB. Jednání jsou dlouhá, aby se nastavila správná pravidla. Pokud ta pravidla mají být kvalitní, je potřeba, aby ta diskuze proběhla. Jsme v únoru a věřím, že MMR udělá všechno pro to, aby ta dohoda a nastavení pravidel pro programy byly správné. Když se uspěchalo stavební řízení, dopady byly fatální. Pojďme ty věci dělat správně a nemusí to trvat půl roku nebo rok, ale dejme tomu správný čas.
Fialová: Navážu na Věru Kovářovou, která říkala, že za paní Dostálové byl připraven dotační titul. Dlouhou dobu se řešilo, jakým způsobem bude financována veřejná podpora, proto ty podmínky, které byly v dotačním titulu nastavené, nebyly úplně ideální. A nebyly hlavně připraveny obce, neměly připraveny projekty. Dal se dlouhodobý slib k podpoře bydlení, k prostředkům a ať se obce připravují. Předchozí vládě se podařilo vyřešit veřejnou podporu a vymyslet takovýto dotační titul. Finanční prostředky, které do toho plynou, jsou opravdu velké. Dlouhodobě jsem volala po tom, abychom dali obcím nějakou garanci, že to bude pokračovat a obce se na to připravily. A teď z vaší předchozí koalice zaznívá, jestli je efektivní takto „cukrovat“ republiku. Informace o jednáních na podvýboru pro bytovou politiku. Je to jen pokračování toho, co bylo nastaveno v minulém období. Nyní na MMR probíhají diskuze o tom, jakým efektivním způsobem to přenastavit a v brzké době se přijde s nějakým konkrétním řešením. Bydlení je prioritou nás všech a budeme rádi, pokud na tom budeme spolupracovat a hledat shodu tak, abychom dali nějakou garanci obcím a uspokojili velkou část potřeb. Region od regionu jsou jiné potřeby. Je potřeba se na to podívat celkově, ne dávat finanční prostředky tam, kde to není nezbytně nutné jen proto, že jsou připravenější než někde jinde. Je potřeba to provázat s dalšími aspekty, které v této republice jsou. Budu ráda spolupracovat s kýmkoliv, abychom našli shodu.
Papajanovský: Dnes máme v programu schválení členů podvýboru. Podařilo se nakonec najít dohodu na tom, že všichni zájemci by měli být členy podvýborů. Věřím, že tam bude prostor na odbornější diskuzi.
Kovářová Veronika: Klára Dostálová to šťastně začala, Ivan Bartoš v tom pokračoval. Mezitím se přidaly i kraje, které vypsaly dotační programy na projekty - informace o Jihočeském kraji a připravených projektech. Znovu prosím o nalezení finančních prostředků, protože to je priorita určitě všech stran.
Volfová: Je opravdu potřeba najít správný způsob financování. Víme, v jaké situaci je státní rozpočet. Informace o jednání na rozpočtovém výboru. Kvituji, že se hledají jiné zdroje a jiné způsoby financování tak, aby obce opravdu mohly postavit, co mají připravené.
Richterová: Ivanem Bartošem byla vyjednána možnost, aby se i dostupné, nejen sociální, bydlení stavělo za veřejné podpory. To dalo možnost evropských peněz. Právě proto, že tuhle možnost máme, ta jednání s Evropskou investiční bankou v minulém období proběhla a byla úspěšná. Díky tomu tam šlo 10 mld. Kč. Je trochu překvapivé, že je to teď zastaveno. Měl by zaznít jasný termín, ke kterému se mohou obce vztahovat. Zásadně to znejistí prostředí a investice do projektů můžou být zmařeny.
Endal: Informace o pomoci obcím - probíhá odborné poradenství atd. Důležité slovo při hledání veškerých finančních nástrojů, se kterými chceme dál pracovat, je pákový efekt. Hledáme variantu, která bude mít co nejmenší dopad na státní rozpočet a co největší dopad na možnost výstavby. Zaznělo tady číslo 14 mld. Kč, ale nevím, z čeho to vzniklo. Aktuální převis v podaných žádostech do programu Dostupné nájemní bydlení je 10 mld. Kč. To se řeší urgentně. Informace k dalším projektům, které jsou připravené, ale nepřihlásily se do programu. Je potřeba si samozřejmě na politické úrovni říct, zda má jít větší podpora obcím nebo se má financovat i soukromá výstavba. Předchozí program měl řadu nedostatků, které jsme v komunikaci se žadateli zjišťovali. Mnoho obcí si stěžovalo na přílišnou složitost. Obce od nás vyžadují dlouhodobé nástroje, zaznělo to tady. Příprava projektu trvá rok, dva, tři, a když do toho projektu má obec investovat i několik milionů, tak chce vědět, že to za ty tři roky bude mít jak financovat, že nějaké finanční nástroje budou fungovat. Naše hledání směřuje k dlouhodobě udržitelnému modelu financování obecní výstavby a samozřejmě hledáme i podporu pro jiné typy výstavby (družstevní bydlení, PPP projekty atd.). Vytváříme na SFPI kompetenční centra, která jsou žadatelům z veřejného sektoru k dispozici. K termínu - jedeme v horizontu jednotek týdnů. Pracujeme na tom intenzivně, propočítáváme to a pak je to rozhodnutí samozřejmě politické.
Kovářová Veronika: Druhé téma – výdaje na podporu bydlení. Z původního návrhu pana Stanjury 278 mil. Kč, jenom 28 mil. Kč (jen výplaty). Minus 250 mil. Kč je škrtání v položkách garancí a podpory bydlení v obecních bytech, což je základ fungování toho zákona. Budeme platit lidi, ale nedáme jim nástroje – informace. Není škoda platit lidi, kterým nedáme k dispozici byty, které by mohli pomoci bytovému trhu?
Endal: Ano, týká se to zákona o podpoře bydlení. Je podaná novela tohoto zákona, která má vést k jejímu zefektivnění - informace. Zákon je účinný od 1. 1. 2026. Protože řada věcí nebyla připravená, například informační systémy byly nefunkční, tak my teď děláme tzv. pilot v ostrém provozu. Získáváme od obcí zpětnou vazbu, jaká je ta skutečná potřeba - bude se zejména v druhé polovině roku hodnotit, jakým způsobem jsme schopni to financovat.
Richterová: Rozpočet jsou jasné činy, co která vláda politicky chce či nechce. Škrtnutí kompletního odpilotovaného nástroje podpory garancí bydlení a podpory například v oblasti oprav obecních bytů znamená, že se to tzv. „vykostí“ a že bude metodická a drobná podpora. Realita v přístupu této nové vlády je, že se škrtají osvědčené otestované nástroje, jako byly garance v bydlení. O čem by se z mého pohledu dalo politicky debatovat, je částka, ale škrtnout to na nulu znamená, že házíte do odpadkového koše věci, které se testovaly více než 10 let. Odpovědnost půjde za vámi.
Volfová: Ráda bych řekla, že chodí průběžné informace od MMR na města a obce. Jsou seznamováni s postupnými kroky, jak mají k těm věcem momentálně přistupovat. Jak tady padlo ze strany MMR, jsou zasílány i dotazníky. Když probíhala diskuze s městy a obcemi ohledně dostupného bydlení, tak na začátku diskuze sklouzávala k tomu, že někdy ty vymyšlené nástroje nebyly považovány za úplně optimální. Nevznikl žádný seznam bytů, který by mohly města a obce využívat. Měl být pro lidi, kteří si neuměli sehnat bydlení. Naráželo se na to, že by se to mělo poskytnout i lidem bez domova, kteří ale často nestojí o to, aby někde bydleli. A naráželo se také na to, že když do toho bytu budou nastěhováni a ten byt zdemolují a znehodnotí, kdo ponese náklady za rekonstrukci? Ne vždy to bylo nastaveno úplně dobře. Víme, že odbory sociálních věcí a zdravotnictví, různá města, to mají nastaveno jinak a tyto služby poskytují v rámci své činnosti, takže kontaktní místa, která měla vzniknout, tak nějakým způsobem už fungovala. Na města a obce se klade plno povinností, ale vždy, když ta povinnost vznikne, tak s tím vznikají i náklady. Nedomyslí se, kdo to bude hradit. Otázkou je, jestli by toho nezneužívali lidé, kteří v minulosti nakoupili byty, obchodníci s chudobou, a poskytují byty dodnes. A potom to ve výsledku neplatil stát nebo obec.
Kovářová Veronika: Myšlenka byla, pojďme tam zkusit dát alespoň něco. Začněme třeba u krajských měst, když víme, že v Praze se to osvědčilo, a že minimálně 100 000 bytů je prázdných. Chápeme obavy pronajímatelů. Začít ne jako s DSŘ naostro, ale nejdříve krajská města s prvními projekty, ne zastavit financování en bloc.
Richterová: Hlavně proto, že dává nástroje, aby je obce mohly dobrovolně využít. Kontaktní místa a metodicky rovnoměrně rozložená pomoc pro lidi musí být napříč republikou dostupná. K volbě obcí a měst - má to být na nich, nicméně když možnost volby pro obce nebude finančně podpořená, tak reálně nebude. Je to otestováno ve více velkých městech. Rozumím obavám ze spekulativního využití, proto se vyjednávaly co nejpřísnější pojistky – informace. Přála bych si, aby obce měly možnosti, když chtějí využít státní podporu, ne, že tam bude 0.
Fialová: K Veronice Kovářové - bylo by sice krásné, abychom dali možnost jednotlivým krajským městům, ale tak ten zákon psán není. Dáváte povinnost všem.
Volfová: Připojuji se k p. posl. Fialové. Není to možnost, ale povinnost.
Kovářová Veronika: Možnost úpravy, aby to bylo přístupnější právě pro financování MMR.
Kovářová Věra: K p. náměstkovi – citát z webových stránek MMR, že jednotkové stavební náklady jsou v ČR o 30 – 40 % vyšší než v Polsku. Nechci to téma otevírat, ale docela by mě zajímalo, jaké jsou důvody. Téma dostupné bydlení by bylo vhodné projednat na podvýboru.
Papajanovský: Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Žbánek: Návrh usnesení č. 17: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitolu 317 – Ministerstvo pro místní rozvoj, schválila ve výši příjmů 25 816 920 015 Kč, ve výši výdajů 31 658 340 469 Kč;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výborů Poslanecké sněmovny a podílel se na vypracování usnesení, které bude předloženo na schůzi Poslanecké sněmovny.
Papajanovský: Hlasování o návrhu usnesení č. 17:
hlasování č. 5: Příloha č. 4
Hlasování: ANO 11 NE 3 zdržel 6 přítomno 20 přijato
Návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2026 a střednědobého výhledu na roky 2027-2028 (sněmovní tisk 92)
odůvodní: zástupce Ministerstva pro místní rozvoj
zpravodaj: posl. Vojtěch Krňanský
přizvaní hosté: zástupce Státního fondu podpory investic
Papajanovský: Zahájení projednávání bodu.
Endal: Předkladatelská zpráva. V příjmech i výdajích reflektuje návrh aktuální stav fondem poskytovaných podpor a zajišťuje finanční pokrytí nákladů souvisejících s plněním úkolů fondu. Pro rok 2026 jsou navrhovány příjmy v celkové výši 9,4 mld. Kč a výdaje ve výši 9 mld. Kč. Příjmy obsahují splátky poskytnutých úvěrů o objemu 585 mil. Kč, dotace ze státního rozpočtu o objemu 2,249 mld. Kč a prostředky na kofinancování programu Živel 3 od postižených krajů v objemu až 450 mil. Kč. Další část příjmů dosahujících 6 mld. Kč bude pokryta čerpáním prostředků z nároků z nespotřebovaných výdajů schválených v minulých letech na víceleté programy podpor. Dotace ze státního rozpočtu o objemu 2,2 mld. Kč je určena na dofinancování programu Dostupné nájemní bydlení. Dotace ve výši 34 mil. Kč na program Panel a 15 mil. Kč je vyčleněno na dotace pro mladé lidi při narození dítěte. Z nároků z nespotřebovaných výdajů budou financovány národní programy Brownfieldy, Nájemní bydlení, Výstavba pro obce, Živel 2 a 3, Technická infrastruktura a Bytové domy bez bariér. V programu Dostupné nájemní bydlení budou v rámci čerpání NNV převedeny zbývající prostředky určené pro tento program na účet fondu v souladu s podmínkami stanovenými Národním plánem obnovy pro finanční nástroj 1. V roce 2026 bude ukončeno financování z rozpočtu Evropské unie, dotačního programu NPO Brownfieldy, komponenty 2.8, revitalizace území se starou stavební zátěží. S uvedenými příjmy korespondují výdaje, ve kterých je v programech podpor pro rok 2026 navrženo poskytnutí dotací o celkovém objemu 5,91 mld. Kč a úvěrů ve výši 2,8 mld. Kč. Úvěrové programy budou v roce 2026 rozšířeny o nový program Úsporné bytové domy financovaný ze splátek programů zateplování. Jedná se o druhou obrátku finančního nástroje IROP o celkovém objemu 500 mil. Kč. Vedle dotačních a úvěrových podpor bude fond pokračovat v poskytování poradenských služeb pro veřejné investování financovaný ze subkomponenty 4.1.1 a komponenty 2.10 Národního plánu obnovy v rámci čerpání NNV. V letech 2027 a 2028 bude fond pokračovat ve své činnosti s předpokládanými příjmy ve výši 1,8 a 0,6 mld. Kč. Výdaje by měly dosáhnout 2,8 a 1,6 mld. Kč. Fond bude hospodařit se schodkem v důsledku použití vlastních prostředků a prostředků převedených v roce 2025 a 2026 na bankovní účty SFPI v rámci financování programu Dostupné nájemní bydlení.
Krňanský: Zpravodajská zpráva. Fond plánuje v roce 2026 realizovat programy v celkové hodnotě 8,7 mld. Kč. Jedná se o dotace a úvěry. Návrh respektuje státní rozpočet, výdajové limity, víceleté závazky fondu i harmonogram s již schválenými projekty. Informace o programech - program Živel 3, který je zaměřen na pomoc po povodních, kde ze státního rozpočtu je vyčleněno 2,4 miliardy korun, přičemž na tuto částku přispějí kraje částkou 450 mil. Kč. Na dostupné nájemní bydlení, což navazuje na pilotní program z roku 2023, je celková podpora 7 mld. Kč. Úvěrová část je financována z Národního plánu obnovy. Dále bude realizováno poradenství z prostředků Evropské unie, Národního plánu obnovy. Poradenství se bude týkat hlavně brownfieldů a poradenské činnosti pro obce v oblasti veřejných investic. Strategické cíle fondu - revolvingové financování - dochází ke kombinaci dotací a úvěrů, které umožňuje návratnost prostředků a zvyšuje objem investic bez tlaku na růst výdajů ze státního rozpočtu. Otázka stabilit obcí a stabilního finančního rámce - je nezbytná pro víceleté investiční projekty. Ve střednědobém výhledu na roky 2027 a 2028 se počítá s úpravou objemu prostředků podle aktuálního vývoje v jednotlivých programech. Navrhuji, aby byl návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2026 a střednědobý výhled na roky 2027 a 2028 doporučen ke schválení.
Richterová: Velká část rozpravy už se odehrála v předešlém bodu, ale je tady překvapivý výhled příjmů SFPI, který je jen na částce okolo 500 mil. Kč na příští dva roky, to je velmi nízká částka. Nedává to předvídatelnost. Zopakuji otázku. Chcete ve sněmovně schválit rozpočet. A jasná čísla, která neumožňují realizovat projekty za 10 mld. Kč, projekty za potenciálních 66 mld. Kč. Otázka zní, kdy se dozvíme, jak to bude vyřešené?
Endal: Intenzivně na tom pracujeme. Odpověď, jestli bude kombinace dotace plus zvýhodněný úvěr nebo jenom zvýhodněný úvěr, garanční fond, je teď předčasná. Varianty se opravdu počítají s jasnou prioritou minimalizovat dopady na státní rozpočet, respektive maximalizovat tu páku, aby z každé koruny, která půjde ze státního rozpočtu, bylo možné postavit co největší objem bytů. Propočítáváme to a já to vidím v řádu týdnů. Neumím ale odhadnout diskuzi na politické úrovni.
Papajanovský: Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Krňanský: Návrh usnesení č. 18: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic na rok 2026 a střednědobého výhledu na roky 2027-2028 (sněmovní tisk 92) schválila;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu;
III. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.
Papajanovský: Hlasování o návrhu usnesení č. 18:
hlasování č. 6: Příloha č. 5
Hlasování: ANO 11 NE 3 zdržel 5 přítomno 19 přijato
Informace o Výroční zprávě Výboru pro regionální politiku
zpravodaj: posl. Miroslav Žbánek
přizvaní hosté zástupce Ministerstva pro místní rozvoj
Papajanovský: Zahájení projednávání - Informace o Výroční zprávě Výboru pro regionální politiku. Materiál byl zařazen na jednání na základě návrhu pana místopředsedy Žbánka. Uvítání hostů.
Endal: Informace k předloženému materiálu – co se řešilo, jaké závěry byly přijaty a co z nich vyplývá. Informace o činnosti Výboru pro regionální politiku, který je poradním orgánem Vlády ČR. Regionální politika je dnes mnohem víc než vyrovnávání rozdílů, je to politika konkurenceschopnosti, odolnosti a příležitostí. Informace o roli Výboru - vytváří prostor pro diskuzi a koordinaci, je místem, kde se daří spojovat data a zkušenost, pomáhá formulovat konkrétní závěry a následné úkoly, které mají jasného garanta. Samotná výroční zpráva je koncipovaná jako souhrn klíčových událostí, projednávaných témat a závěrů za rok 2025. Tematické osy za rok 2025 - financování rozvoje území a nastavení veřejných investic, kvalita rozhodování (práce s daty, dopady a hodnocení), hodnocení územních dopadů připravovaných politik. Smysl je jednoduchý, když stát připravuje zákon, strategii, program nebo reformu, měl by umět předem říct, jaké budou dopady v různých typech území. Třetí osou byla práce s hospodářsky a strukturálně znevýhodněnými územími a transformačními výzvami – lepší zacílení podpor. Čtvrtou osou byla spolupráce napříč hranicemi a bariéry rozvoje (přeshraniční spolupráce). Pátou osou byla problematika RUD. K výhledu do dalších let vidíme několik priorit, které budou vyžadovat stabilní politickou pozornost - příprava strategického rámce regionálního rozvoje pro období po roce 2028, posilování analytických kapacit a práce s daty, posilování regionalizace sektorových politik, diskuze nad RUD a také zajištění toho, aby regionální politika dokázala reagovat na měnící se podmínky evropského financování. Stejně důležité bude posilovat kapacitu v území, protože i nejlepší programy selžou, pokud v obcích a regionech nebude dost lidí, kteří je umí připravit, administrovat a dotáhnout do výsledku. Jsme připraveni na dotazy a na diskuzi.
Žbánek: Děkuji za předložení a vypracování samotné výroční zprávy. Jsem přesvědčený, že na plénum tohoto výboru jednoznačně zpráva o činnosti patří. Témata pokrývají i náplně jednotlivých podvýborů. Vazba na strategii regionálního rozvoje, která se připravuje. Máme tu v podstatě analýzu a zároveň syntézu toho, co se událo a bude v nejbližších měsících dít ve vztahu k čerpání prostředků EU a jaké budou následně definovány priority nové vlády, které budou procházet i tímto výborem, případně podvýbory. Dotaz na zástupce ministerstva - jak se daří vypořádávat jednotlivé mezirezortní připomínky, které zaznívaly. Nejvíc třaskavá byla asi ta, která přišla z ministerstva financí a která se týkala změny RUD. Jak bude potom zohledněna i vládou nově přijatá hospodářská strategie, aby ty dokumenty na sebe v nějaké podobě navazovaly, aby se propojovaly cíle, které si vytyčuje vláda s tím, jaké úkoly by měl následně přijímat Výbor a ty, které by se potom přenášely i k nám na půdu Poslanecké sněmovny?
Vlček: Řadu věcí již zmínil kolega Žbánek. Je to vůbec samotná provázanost strategií. To, co na strategii Kláry Dostálové mohu určitě ocenit, a řekl jsem to v minulosti několikrát na plénu a řeknu to i zde, je to, že si dala tu práci s tím, že v regionálních politikách šla na nižší úroveň, z úrovně okresní na úroveň ORP. Tady za mě připomínka a apel na to, aby tomu tak bylo, abychom se opravdu snažili držet na co nejnižší úrovni, minimálně na úrovni ORP. Hodnotím pozitivně i to, aby se do nové strategie regionálního rozvoje propsal socioekonomický dopad nejen s důrazem na vnější, ale i vnitřní periferie, které Česká republika bohužel má. Předchozí strategie nebyla špatná a v mnoha ohledech šla výrazně kupředu hlavně v práci s daty. Prosím, aby ta nová šla podobným směrem.
Papež (MMR): Co se týká přípravy aktuální strategie regionálního rozvoje, tak je v současné chvíli v analytické části. Návrhová část by měla být zpracována v letošním roce. K p. posl. Vlčkovi - tématu vnitřních periferií se chceme věnovat a zvažujeme, jestli to bude dokonce samostatná kategorie k současným pěti kategoriím, které vymezuje současná strategie regionálního rozvoje, to ale bude předmětem dalších diskuzí. Co se týká úrovně, na kterou chceme jít, i v nové strategii regionálního rozvoje, která bude mít platnost od roku 2028, budeme držet úroveň ORP. K p. posl. Žbánkovi - vazbu na hospodářskou strategii jsme řešili i s panem náměstkem Endalem v rámci mezirezortního připomínkového řízení – informace. K RUD - je to zatím jediný rozpor, který u Výroční zprávy máme a to s ministerstvem financí. Domníváme se, že jde o nepochopení toho, co výroční zpráva obsahuje - informace. Ministerstvo financí se jasně postavilo proti tomu, abychom otvírali téma RUD ve spojitosti s regionální politikou a s regionálním rozvojem. Určitě o tomto tématu ještě odbornou diskuzi povedeme.
Fialová: Kolik finančních prostředků z evropských financí bylo poskytnuto do jednotlivých regionů, jaká je jejich efektivita? Protože občas se stávalo, že se poskytovaly dotace na cyklostezky, rozhledny atd., ale nevyhodnocovalo se, jestli to mělo nějaký dopad na samotný regionální rozvoj dané oblasti. Dlouhodobě postrádám takovéto hodnocení. Uvažuje se o tom, budou se podle toho případně upravovat právě cíle pro dotační tituly na 2028?
Kršková: Dovolím si reagovat na tu úroveň regionálního rozvoje, kde se to dává na úroveň ORP. Já s tím z praxe nesouhlasím, protože si myslím, že ORP často o svých venkovských částech moc neví. Informace o situaci v Pardubickém kraji a nastavení dotačních titulů - zvýhodňuje hospodářsky ohrožená území a jde na úroveň jednotlivých obcí, metodika k tomu existuje.
Papajanovský: Doplnění k RUD - za starosty to obecně vidíme tak, jak to nevidí ministerstvo financí, tedy že RUD by měl být nástrojem regionální politiky a měl by v sobě regionální rozdíly nějakým způsobem zohledňovat. Diskuze mi v tomhle ohledu přijde důležitá. Ministerstvo financí dlouhodobě v některých ohledech razí politiku, která je vyloženě antikohezní. Naváži na p. posl. Fialovou a nejen k evropským dotacím - jedna věc je efektivita využití peněz a druhá věc je, kam spolufinancování evropských dotací směřuje – rozdíly v regionech. Problematika nastavení pravidel pro eurodotace.
Papež: K p. posl. Fialové – na to existují evaluační zprávy, nabízím, že vám je zašleme. Jsou to evaluační analýzy přímo na fondy – informace. Bohužel jsou někdy distribuovány tak, že regionální rozdíly nevyrovnávají, někdy je dokonce i prohlubují. Tohle je velká výzva pro ministerstvo místního rozvoje, ale i pro další rezorty - cílit v budoucím období fondy nebo evropské peníze opravdu tak, aby pomáhaly tam, kde to je skutečně nutné a kde je taky absorpční administrativní kapacita. V budoucím programovém období, alespoň za MMR, by se tohle mělo mnohem více posilovat. Paní poslankyni vyhledáme evaluační zprávu, která se týká evropských peněz. Dokonce existuje výstup, který byl přijatý za minulé vlády, je to odborný výstup, ne politický - vynakládání prostředků do regionální politiky. Dělali ho na ministerstvu financí ve spolupráci s kolegy z MMR. Tento materiál hodnotí vynakládání národních dotačních titulů do regionů a ukazuje skoro to samé jako u těch evropských, že my to prostě tzv. cukrujeme plošně, někdy to pomáhá, někdy to nepomáhá. Doporučuji si přečíst spending review, měla by být veřejně dostupná, pokud ne, zašleme ji. Co se týká úrovně ORP, my to krajům vůbec nezpochybňujeme, naopak to na úrovni krajů doporučujeme, protože kraj je jedna ze základních jednotek, která podle zákona o podpoře regionálního rozvoje má koordinovat regionální rozvoj v rámci území. Když jsem mluvil o úrovni ORP, tak se na ní budeme držet ve strategii regionálního rozvoje, která je výš a řeší regionální politiku z pohledu státu.
Okleštěk: K p. posl. Krškové - já s vámi naprosto souhlasím, protože kraje to dělají. Máme také dotační programy a tituly udělány podle toho, z jakého území ten žadatel pochází, jaká je ekonomika, jaké je tam sociální klima. O věcech mluvíme hodně dlouze, ale v podstatě k ničemu. Za sebe mohu říct, že podpora hospodářsky a sociálně znevýhodněných území je pro nás důležitá. Možná, kdybychom měli nějaký větší zdroj prostředků k tomuto účelu, tak by nám to pomohlo všem.
Kršková: Reakce k ORP - v minulosti se to vymstilo v tom, že některé dotační tituly byly na úrovni ORP, bylo definováno, kde je ten hospodářsky ohrožený region a potom ty venkovské oblasti z toho byly vyloučené. Přijde mi nešťastné to definovat na úrovni ORP, mluvím hlavně za venkovské obce.
Papajanovský: Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Žbánek: Návrh usnesení č. 19: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj bere na vědomí informace o Výroční zprávě Výboru pro regionální politiku.
Papajanovský: Hlasování o návrhu usnesení č. 19:
hlasování č. 7: Příloha č. 6
Hlasování: ANO 18 NE 0 zdržel 0 přítomno 18 přijato
Volba členů podvýborů
Papajanovský: Došlo k dohodě mezi kluby k navýšení počtu členů tak, aby mohli být uspokojeni všichni zájemci o členství v těchto podvýborech. Mezitím byly doručeny i dodatečné nominace napříč jednotlivými kluby. Návrh usnesení č. 20: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na základě předložených návrhů a po rozpravě
I. navyšuje počet členů podvýborů na 18;
II. volí za členy podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu:
Bureš František ANO 2011
Doležal Tomáš SPD
Fialová Eva ANO 2011
Havránek Jiří ODS
Horák Jiří KDU-ČSL
Chochelová Adriana STAN
Kovářová Věra STAN
Kovářová Veronika Piráti
Krňanský Vojtěch Motoristé sobě
Mádlová Ivana ANO 2011
Munzar Vojtěch ODS
Murová Jana ANO 2011
Richterová Olga Piráti
Talíř František KDU-ČSL
Volfová Jitka ANO 2011
Záhoř Martin ANO 2011
Žbánek Miroslav ANO 2011
III. volí za členy podvýboru pro cestovní ruch:
Fialová Eva ANO 2011
Havránek Jiří ODS
Klčová Jiřina ANO 2011
Kovářová Veronika Piráti
Štolpa David ANO 2011
IV. volí za členy podvýboru pro modernizaci veřejné správy:
Bartoš Ivan Piráti
Červený Igor Motoristé sobě
Dvořák Karel STAN
Haas Karel ODS
Havránek Jiří ODS
Jurečka Marian KDU-ČSL
Kovářová Věra STAN
Králíček Robert ANO 2011
Krňanský Vojtěch Motoristé sobě
Kršková Marie KDU-ČSL
Mádlová Ivana ANO 2011
Novák Marek ANO 2011
Papajanovský Jan STAN
Pařil Patrik ANO 2011
Rázga Barbora ANO 2011
Stržínek Robert ANO 2011
Vondráček Libor SPD
Žbánek Miroslav ANO 2011
V. volí za členy podvýboru pro regiony v transformaci a hospodářsky a sociálně ohrožená území:
Bartošová Lucie ODS
Baxa Martin ODS
Blišťanová Zdeňka TOP 09
Brzesková Monika KDU-ČSL
Demjanová Jana ANO 2011
Fialová Eva ANO 2011
Janda Jakub ODS
Karpíšek Pavel ODS
Kovářová Veronika Piráti
Martínková Španihelová Lenka Piráti
Niemiec Bohuslav KDU-ČSL
Opltová Michaela STAN
Papajanovský Jan STAN
Vlček Lukáš STAN
Žbánek Miroslav ANO 2011
To je dohoda, ke které politické kluby dospěly. Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo si nepřeje vystoupit. Končím obecnou rozpravu a otevírám rozpravu podrobnou.
Hlasování o návrhu usnesení č. 20:
hlasování č. 8: Příloha č. 7
Hlasování: ANO 18 NE 0 zdržel 0 přítomno 18 přijato
Různé
Papajanovský: Od p. ministra Metnara přišla žádost o nominaci do Rady vlády pro veřejnou správu - informace. Dosavadní členkou byla p. posl. Věra Kovářová. Tuto záležitost jsme diskutovali na předsednictvu výboru a návrh je, aby nominantem byl p. posl. Žbánek a jeho náhradníkem p. posl. Krňanský. Otevírám rozpravu.
Žbánek: Budu rád, když získám vaši důvěru. Informace o navázání kontinuity mezi výborem a ministerstvem.
Papajanovský: Nikdo již nechce vystoupit, končím rozpravu.
Návrh usnesení č. 22: Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
I. nominuje poslance Miroslava Žbánka jako člena Rady vlády pro veřejnou správu;
II. nominuje poslance Vojtěcha Krňanského jako náhradníka;
III. pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal ministrovi vnitra.
Hlasování o návrhu usnesení č. 22: hlasování č. 9: Příloha č. 8
Hlasování: ANO 16 NE 0 zdržel 2 přítomno 18 přijato
Dalším bodem je nominace do výboru pro regionální politiku. V předcházejícím volebním období tam měl výbor dva zástupce – p. posl. Mádlovou p. posl. Lišku. Ptám se p. posl. Mádlové, zda by si přála pokračovat. Nyní máme obsadit jedno místo a jednoho náhradníka.
Mádlová: Nepotřebuji dále pokračovat, mám záběr v dalších tématech a výborech, takže toto místo přepustím.
Papajanovský: V takovém případě bych navrhoval nominaci odložit. Pokud byste měl někdo zájem, tak ho projevte a bude to připravené na další jednání výboru. Sekretariát výboru rozeslal informace o možnosti výjezdního zasedání v květnu. Zatím nás těší zájem. Pan tajemník vám rozeslal informaci ohledně postupu v případě podávání pozměňovacích návrhů. Chce někdo ještě vystoupit?
Kršková: Zeptám se, jestli je možné podklady na výbor dostávat na společný sněmovní disk N.
Papajanovský: Prosím o vysvětlení p. tajemníka.
Caletka: Informace o sdíleném disku N a systému DMS, kam mají přístup pouze členové výboru.
Papajanovský: Děkuji za dotaz a za odpověď.
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Papajanovský: Příští řádná schůze výboru připadá na čtvrtek výborového týdne 19. března od 13.00 hodin s tím, že zařazeny tam budou tisky, které nám sněmovna přikáže. Pozvánku obdržíte dopředu a zároveň zadministrujeme pozvání zástupce ministerstva financí ze sekce daňové. Děkuji za dnešní diskuzi a za účast. Končím jednání výboru.
Ukončení jednání v 16.30 hod.
Zapsala: Petra Čížkovská
Odpovídá: Stanislav Caletka, tajemník výboru
Jan PAPAJANOVSKÝ v.r.
předseda výboru
Zdeňka BLIŠŤANOVÁ v.r.
ověřovatelka
Příloha č. 1
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 13:39:11
Hlasování č. 2
VNZ o státním rozpočtu ČR na rok 2026 - kapitola 364 - DIA
Přítomno: 20
Pro: 17
Proti: 0
Zdržel se: 3
ANO2011
(Pro: 8, Proti: 0, Zdržel se: 1)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Zdržel se
Robert Stržínek:
Pro
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 2)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Zdržel se
Vítězslav Schrek:
Zdržel se
Piráti
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Pro
Olga Richterová:
Pro
SPD
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
Pro
STAN
(Pro: 3, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Věra Kovářová:
Pro
Jan Papajanovský:
Pro
Lukáš Vlček:
Pro
TOP09
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Zdeňka Blišťanová:
Pro
ID hlasování: 2, schůze č. 4, čas 13:39:12
Příloha č. 2
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 14:22:44
Hlasování č. 3
VNZ o státním rozpočtu ČR na rok 2026 – územní rozpočty
Přítomno: 19
Pro: 19
Proti: 0
Zdržel se: 0
ANO2011
(Pro: 7, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Robert Stržínek:
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Pro
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Pro
Vítězslav Schrek:
Pro
Piráti
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Pro
Olga Richterová:
Pro
SPD
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
Pro
STAN
(Pro: 3, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Věra Kovářová:
Pro
Jan Papajanovský:
Pro
Lukáš Vlček:
Pro
TOP09
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Zdeňka Blišťanová:
Pro
ID hlasování: 3, schůze č. 4, čas 14:22:45
Příloha č. 3
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 14:47:29
Hlasování č. 4
VNZ o státním rozpočtu ČR na rok 2026 – kapitola 314 MV část správní
Přítomno: 21
Pro: 18
Proti: 0
Zdržel se: 2
ANO2011
(Pro: 9, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Pro
Robert Stržínek:
Pro
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Pro
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 2)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Zdržel se
Vítězslav Schrek:
Zdržel se
Piráti
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Pro
Olga Richterová:
Pro
SPD
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
Nehlasoval
STAN
(Pro: 3, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Věra Kovářová:
Pro
Jan Papajanovský:
Pro
Lukáš Vlček:
Pro
TOP09
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Zdeňka Blišťanová:
Pro
ID hlasování: 4, schůze č. 4, čas 14:47:30
Příloha č. 4
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 15:41:34
Hlasování č. 5
VNZ o státním rozpočtu ČR na rok 2026 - kapitola 317 MMR
Přítomno: 20
Pro: 11
Proti: 3
Zdržel se: 6
ANO2011
(Pro: 9, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Pro
Robert Stržínek:
Pro
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 0, Proti: 1, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Proti
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 2)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Zdržel se
Vítězslav Schrek:
Zdržel se
Piráti
(Pro: 0, Proti: 2, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Proti
Olga Richterová:
Proti
SPD
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
STAN
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 3)
Věra Kovářová:
Zdržel se
Jan Papajanovský:
Zdržel se
Lukáš Vlček:
Zdržel se
TOP09
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 1)
Zdeňka Blišťanová:
Zdržel se
ID hlasování: 5, schůze č. 4, čas 15:41:35
Příloha č. 5
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 15:52:10
Hlasování č. 6
Návrh rozpočtu SFPI na rok 2026
Přítomno: 19
Pro: 11
Proti: 3
Zdržel se: 5
ANO2011
(Pro: 9, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Pro
Robert Stržínek:
Pro
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 0, Proti: 1, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Proti
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 1)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Zdržel se
Vítězslav Schrek:
Piráti
(Pro: 0, Proti: 2, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Proti
Olga Richterová:
Proti
SPD
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
STAN
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 3)
Věra Kovářová:
Zdržel se
Jan Papajanovský:
Zdržel se
Lukáš Vlček:
Zdržel se
TOP09
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 1)
Zdeňka Blišťanová:
Zdržel se
ID hlasování: 6, schůze č. 4, čas 15:52:12
Příloha č. 6
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 16:18:40
Hlasování č. 7
Informace o Výroční zprávě Výboru pro regionální politiku
Přítomno: 18
Pro: 18
Proti: 0
Zdržel se: 0
ANO2011
(Pro: 8, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Pro
Robert Stržínek:
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Pro
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Pro
Vítězslav Schrek:
Piráti
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Pro
Olga Richterová:
Pro
SPD
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
STAN
(Pro: 3, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Věra Kovářová:
Pro
Jan Papajanovský:
Pro
Lukáš Vlček:
Pro
TOP09
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Zdeňka Blišťanová:
Pro
ID hlasování: 7, schůze č. 4, čas 16:18:42
Příloha č. 7
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 16:22:08
Hlasování č. 8
Volba členů podvýborů
Přítomno: 18
Pro: 18
Proti: 0
Zdržel se: 0
ANO2011
(Pro: 8, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Pro
Robert Stržínek:
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Pro
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Pro
Vítězslav Schrek:
Piráti
(Pro: 2, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Veronika Kovářová:
Pro
Olga Richterová:
Pro
SPD
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
STAN
(Pro: 3, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Věra Kovářová:
Pro
Jan Papajanovský:
Pro
Lukáš Vlček:
Pro
TOP09
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Zdeňka Blišťanová:
Pro
ID hlasování: 8, schůze č. 4, čas 16:22:10
Příloha č. 8
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP 4. schůze 19.02.2026 - 16:25:50
Hlasování č. 9
k nominaci do Rady vlády pro veřejnou správu
Přítomno: 18
Pro: 16
Proti: 0
Zdržel se: 2
ANO2011
(Pro: 8, Proti: 0, Zdržel se: 0)
František Bureš:
Pro
Eva Fialová:
Pro
Ivana Mádlová:
Pro
Ladislav Okleštěk:
Pro
Barbora Rázga:
Pro
Robert Stržínek:
David Štolpa:
Pro
Jitka Volfová:
Pro
Miroslav Žbánek:
Pro
KDU-ČSL
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Marie Kršková:
Pro
MS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Vojtěch Krňanský:
Pro
ODS
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Libor Hoppe:
Pavel Karpíšek:
Pro
Vítězslav Schrek:
Piráti
(Pro: 0, Proti: 0, Zdržel se: 2)
Veronika Kovářová:
Zdržel se
Olga Richterová:
Zdržel se
SPD
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Tomáš Doležal:
Pro
Marie Pošarová:
STAN
(Pro: 3, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Věra Kovářová:
Pro
Jan Papajanovský:
Pro
Lukáš Vlček:
Pro
TOP09
(Pro: 1, Proti: 0, Zdržel se: 0)
Zdeňka Blišťanová:
Pro
ID hlasování: 9, schůze č. 4, čas 16:25:52