Výbory · Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj
samostatna priloha c. 7 KPN Mrazova (4/4)
6. schůze · 30. 4. 2026 · text vytažený z PDF · originál „samostatna priloha c. 7 KPN_Mrazova“ na psp.cz ↗
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2026
X. volební období
___________________________________________________________
Komplexní pozměňovací návrh
poslanců Zuzany Mrázové, Karla Havlíčka, Igora Červeného, Radima Fialy, Vojtěcha
Krňanského, Borise Šťastného, Evy Fialové, Barbory Rázga a Tomáše Doležala
pro jednání Hospodářského výboru
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 67/
1
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 67/, se mění takto:
Návrh zákona zní:
„ZÁKON
ze dne … 2026,
kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna stavebního zákona
Čl. I
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., zákona
č. 152/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 126/2024 Sb., zákona č. 183/2024 Sb.,
zákona č. 437/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 39/2025 Sb., zákona č. 87/2025 Sb.,
zákona č. 223/2025 Sb., zákona č. 249/2025 Sb. a zákona č. 330/2025 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu § 1 se slovo „úpravy“ nahrazuje slovy „a účel zákona“.
2. V § 1 odst. 1 se slova „orgánů stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů
územní samosprávy“ nahrazují slovy „úřadů rozvoje území, územních samosprávných
celků a dotčených orgánů“.
3. V § 1 odst. 3 se za slovo „pro“ vkládají slova „bydlení, práci, podnikání a život lidí,“.
4. Za § 1 se vkládají nové § 1a a 1b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 68 až
77 znějí:
„§ 1a
Základní zásady
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady zajišťují ochranu a rovnováhu
dotčených zájmů, které koordinují, a usilují o předcházení jejich rozporům a o naplnění účelu
tohoto zákona. Uplatňování požadavku ochrany veřejného zájmu nesmí vést k nepřiměřenému
dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot
území jako celku.
(2) V případě rozporu zájmů orgán územního plánování nebo stavební úřad porovná jejich
význam a závažnost s cílem zajistit, aby zásah do žádného z nich svými nepříznivými následky
nepřesahoval přínosy, nepřekračoval limitní hodnoty stanovené právními předpisy a výsledné
řešení bylo v souladu s převažujícím veřejným zájmem a oprávněnými zájmy přímo dotčených
2
osob. Přitom vychází ze stávajícího stavu poznání a ekonomicky a technicky přijatelných
možností řešení.
(3) Znemožnit rozvoj sídel, hospodářství, veřejné infrastruktury nebo výstavbu lze jen
tehdy, není-li možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami, kompenzačními
anebo zmírňujícími opatřeními.
(4) Při řešení rozporů a námitek podle tohoto zákona orgány územního plánování
a stavební úřady usilují o dosažení smíru.
§ 1b
Ochrana veřejných zájmů
(1) Stavební úřady posuzují a chrání veřejné zájmy podle tohoto zákona a další veřejné
zájmy zejména v oblasti
a) života a zdraví lidí68),
b) životního prostředí69),
c) státní památkové péče70),
d) veřejné infrastruktury71),
e) zemědělství, lesnictví a ochrany zvířat72),
f) nerostů, hornické činnosti, těžby a výbušnin a surovinové bezpečnosti a soběstačnosti73),
g) výroby a hospodaření s energií a energetické bezpečnosti74),
h) požární ochrany a integrovaného záchranného systému75),
i) prevence závažných havárií, integrované prevence a omezování znečištění76),
j) práva na územní samosprávu územních samosprávných celků77).
(2) Při posuzování a ochraně veřejných zájmů podle odstavce 1 v řízení podle části šesté,
deváté a desáté tohoto zákona vykonávají stavební úřady pravomoc dotčených orgánů podle
jiných zákonů namísto těchto orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Rozhodnutí stavebního
úřadu podle části šesté, deváté a desáté tohoto zákona nahrazuje rozhodnutí, závazná stanoviska
a jiné úkony dotčených orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak; v rozhodnutí stanoví stavební
úřad i podmínky k ochraně veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy.
__________
68) Zejména zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních
léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
69) Zejména zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001
Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších
3
předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a
o změně nařízení (EU) 2022/869.
70) Zejména zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
71) Zejména zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995
Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a
o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 416/2009 Sb.,
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury
elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.
72) Zejména zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
73) Zejména zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním
odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
74) Zejména zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně
souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).
75) Zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
76) Zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,
o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb.,
4
o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
77) Zejména zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.
5. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska
k záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve
a v první fázi, kdy je to možné; přitom dbají, aby se jejich stanoviska, vyjádření nebo závazná
stanoviska dotýkala oprávněných zájmů a práv osob jen v nezbytném rozsahu, který je potřebný
k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto zákona, jeho
základních zásad a jeho ustanovení, která se týkají jejich působnosti.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
6. V § 2 odst. 3 se slovo „ke“ nahrazuje slovy „k vyjádřením a“.
7. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a ve věcech, které byly vyhodnoceny
v závazném stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle
jiného právního předpisu“.
8. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Změnit své původní vyjádření, stanovisko
nebo závazné stanovisko může dotčený orgán též za účelem řešení rozporu, je-li to pro
stavebníka příznivější.“.
9. V § 5 odst. 3 se za slovo „záměru“ vkládají slova „nebo více souvisejících záměrů anebo
v etapách“.
10. V § 5 odst. 4 větě první se za slovo „výstavby“ vkládají slova „, druh stavby podle
odstavce 2 a příslušnost stavebního úřadu k celému“.
11. V § 5 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7) Stavbou pro hromadné bydlení je stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí
bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 m2.
(8) Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených
staveb je ve veřejném zájmu.“.
12. V § 6 odstavec 2 zní:
„(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna, která spočívá ve
změně
a) účelu užívání stavby, ve změně v době trvání dočasné stavby nebo ve změně dočasné stavby
na stavbu trvalou, nebo
b) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat,
bezpečnost nebo životní prostředí.“.
13. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „zejména stavby“ vkládá slovo „cest,“.
5
14. V § 11 odst. 1 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „nebo v zákoně“ a na konci
textu odstavce se doplňují slova a strategická investiční stavba78).
Poznámka pod čarou č. 78 zní: „78) § 1 odst. 13 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.“
15. V § 12 písm. a) se slova „funkčního využití nebo“ zrušují a za slovo „uspořádání“ se
vkládají slova „nebo využití“.
16. V § 12 písm. c) se slova „zastavěným stavebním“ zrušují a za slovo „pozemkem“ se
vkládají slova „zázemí stavby“.
17. V § 12 písm. d) se slova „územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo
územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající
nebo požadovaný způsob využití nebo její význam“ nahrazují slovy „nástrojích
územního plánování pro určité prostorové uspořádání nebo využití“.
18. V § 12 se na konci textu písmene e) doplňují slova „v nástrojích územního plánování“.
19. V § 12 písm. g) se slova „svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více
městských částí“ nahrazují slovy „mají celoměstský význam, rozsah nebo využití“.
20. V § 12 písmeno h) zní:
„h) zastavitelným územím území vymezené v územním plánu, které obsahuje zastavitelné
plochy a nestavební plochy; dále se zastavitelným územím rozumí zastavitelné území
vymezené samostatným postupem podle § 116 až 121 (dále jen „vymezení zastavitelného
území“),“.
21. V § 12 písmeno j) zní:
„j) nestavební plochou plocha v zastavitelném území, která není určena k umístění zástavby,
s výjimkou veřejné infrastruktury,“.
22. V § 12 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k) nezastavitelným územím území nezahrnuté do zastavitelného území,“.
Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena l) až x).
23. V § 12 písm. l) se slova „transformační plochou“ nahrazují slovy „plochou změny
v zastavitelném území zastavitelná nebo nestavební“, slova „k vytvoření zcela nového“
se nahrazují slovy „ke změně“ a slova „vymezená územním rozvojovým plánem,
zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném území územním plánem“ se zrušují.
24. V § 12 písm. m) se slovo „krajině“ nahrazuje slovy „nezastavitelném území“, slovo
„nezastavěného“ se nahrazuje slovem „nezastavitelného“ a slovo „nezastavěném“ se
nahrazuje slovem „nezastavitelném“.
25. V § 12 písm. n) se slova „pozemky a veřejným prostranstvím“ nahrazují slovy „uličním
prostranstvím a bloky“.
26. V § 12 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o) blokem ucelená část území tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem nebo jeho částí,
6
zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a vymezená uliční čarou; bloky se rozlišují na
stavební, které jsou určené převážně k zastavění budovami, a nestavební, které jsou určené
převážně k nestavebním účelům,“.
Dosavadní písmena o) až x) se označují jako písmena p) až y).
27. V § 12 písm. p) úvodní části ustanovení se slova „stavební čára může být“ nahrazují
slovy „typy stavebních čar stanoví prováděcí právní předpis,“ a body 1 a 2 se zrušují.
28. V § 12 písm. u) se slova „měřítku menším“ nahrazují slovy „podrobnosti menší“.
29. V § 13 písmeno d) zní:
„d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb podle
jejich potřeby a účelu osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením s cílem
zajištění jejich bezpečnosti a nezbytného bezbariérového užívání,“.
30. V § 13 písm. f) se za slovo „s“ vkládá slovo „převažující“.
31. V § 13 písm. h) se za slovo „výrobu“ vkládají slova „, a to i bez nutnosti využití místní
půdy,“.
32. V § 13 písmeno o) zní:
„o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená svislými průměty vnějšího líce obvodových
konstrukcí, případně jejich spojnic, všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné
roviny; plochy balkonů a arkýřů se nezapočítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých
obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci
svislých konstrukcí do vodorovné roviny,“.
33. V § 13 se na konci písmene p) čárka nahrazuje tečkou a písmeno q) se zrušuje.
34. V části druhé nadpisu hlavy I se slovo „STAVEBNÍ“ nahrazuje slovem „VEŘEJNÁ“.
35. V § 15 se slova „Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány
územního plánování, stavební úřady, obce, a“ zrušují a na konci textu ustanovení se
doplňují slova „, obce, úřady rozvoje území, Ministerstvo obrany, Ministerstvo
spravedlnosti a Ministerstvo vnitra“.
36. § 16 a 17 včetně nadpisů znějí:
„§ 16
Obec a kraj
Obec a kraj prosazují a hájí veřejný zájem na všestranném rozvoji svého území a na
vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí.
§ 17
Úřady rozvoje území
(1) Zřizují se Úřad rozvoje území České republiky (dále jen „Úřad“), úřady rozvoje území
krajů a jejich územní pracoviště.
7
(2) Úřad je účetní jednotkou. Úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště nejsou
účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem České republiky, účetnictví
a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Úřadu.“.
37. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 17a
Úřad
(1) Úřad je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu,
vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem. Úřad metodicky sjednocuje činnost
orgánů územního plánování a řídí a metodicky sjednocuje činnost stavebních úřadů; dále
provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oblasti rozvoje
území, územního plánování, stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí,
urbanismu a architektury.
(2) Sídlem Úřadu je Praha. Úřad může zřídit svá detašovaná územní pracoviště.
(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra pro
místní rozvoj. Předsedu zastupují v jím vymezených oblastech místopředsedové, které na návrh
předsedy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. V případech stanovených vnitřním
předpisem Úřadu nebo na základě písemného pověření předsedy může v úřadech rozvoje území
právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec. Orgán, který předsedu nebo
místopředsedu jmenoval, ho odvolá, pokud přestane splňovat podmínky pro jmenování.
(4) Předseda a místopředsedové Úřadu jsou jmenováni na dobu 6 let a mohou být
jmenováni opakovaně. Předsedou a místopředsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž
znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně
zastávat, a která
a) je státním občanem České republiky,
b) je plně svéprávná,
c) je bezúhonná a
d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu.
(5) S funkcí předsedy a místopředsedy Úřadu je neslučitelný výkon funkce člena řídícího,
dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon výdělečné činnosti s výjimkou
správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké.
§ 17b
Úřady rozvoje území krajů
(1) Úřady rozvoje území krajů jsou územními správními orgány ve věcech územního
plánování, stavebního řádu, vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem.
(2) Úřady rozvoje území krajů jsou
a) Úřad rozvoje území pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b) Úřad rozvoje území pro Středočeský kraj se sídlem v Praze,
8
c) Úřad rozvoje území pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích,
d) Úřad rozvoje území pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,
e) Úřad rozvoje území pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech,
f) Úřad rozvoje území pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,
g) Úřad rozvoje území pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci,
h) Úřad rozvoje území pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,
i) Úřad rozvoje území pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích,
j) Úřad rozvoje území pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě,
k) Úřad rozvoje území pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně,
l) Úřad rozvoje území pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,
m) Úřad rozvoje území pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě,
n) Úřad rozvoje území pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.
(3) Územní pracoviště úřadů rozvoje území krajů (dále jen „územní pracoviště“) jsou
územními správními orgány ve věcech stavebního řádu. Územní pracoviště jsou v obcích
s rozšířenou působností. Úřad může zřídit detašovaná pracoviště územních pracovišť i v jiných
obcích, je-li to potřebné. Detašované pracoviště je součástí územního pracoviště.
(4) Úřad rozvoje území kraje vykonává územní působnost v území příslušného kraje.
Územní pracoviště vykonává územní působnost ve správním obvodu obce s rozšířenou
působností, ve které má sídlo.
(5) V čele úřadu rozvoje území kraje stojí ředitel, v čele územního pracoviště stojí
vedoucí.“.
38. V § 18 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a v souladu se zásadami uvedenými
v části první hlavě I zajišťují koordinaci jejich vyjádření, stanovisek a závazných
stanovisek, řešení rozporů a odstraňování vad“.
39. V § 18 odstavec 2 zní:
„(2) Orgány územního plánování a stavební úřady mohou nařídit společné jednání
s obcemi, kraji nebo dotčenými orgány, a to oznámením nejméně 5 pracovních dnů před jeho
konáním, nedohodnou-li se jinak. Společné jednání je neveřejné, o jeho závěrech se sepisuje
protokol. Je-li to účelné, lze ke společnému jednání přizvat jiné osoby. Nezúčastní-li se dotčený
orgán bez důvodné omluvy společného jednání, platí, že souhlasí s řešením orgánu územního
plánování nebo stavebního úřadu. K odstranění rozporů nebo zjevných vad vyjádření,
stanovisek nebo závazných stanovisek může orgán územního plánování nebo stavební úřad
stanovit dotčeným orgánům lhůtu, která nepřekročí 15 dní.“.
40. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s tím, že je-li příslušným správním
orgánem tentýž úřad, rozhodne o rozporu jeho vedoucí“.
41. § 19 a 20 včetně nadpisů znějí:
9
„§ 19
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního
plánování, kterými jsou
a) úřady rozvoje území,
b) Ministerstvo obrany,
c) kraje,
d) obce a
e) hlavní město Praha.
(2) Orgány územního plánování soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně
plánovací dokumentace a vyhodnocují je. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně
plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.
§ 20
Vláda
Vláda schvaluje
a) politiku architektury a stavební kultury,
b) politiku územního rozvoje,
c) územní rozvojový plán,
d) územní opatření celostátního významu.“.
42. Nadpis § 21 zní: „Úřady rozvoje území“.
43. V § 21 odstavec 1 zní:
„(1) Úřad je nadřízeným správním orgánem úřadů rozvoje území krajů jako orgánů
územního plánování.“.
44. V § 21 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Úřad“.
45. V § 21 odst. 2 se na začátek písmen b), c) a e) vkládají slova „zpracovává a“.
46. V § 21 odst. 2 se na začátek písmen d) a f) vkládá slovo „zpracovává,“ a za slovo
„pořizuje“ se vkládají slova „a vydává“.
47. V § 21 odst. 2 písm. e) se slova „územně plánovací podklady“ nahrazují slovy „územní
studie“.
48. V § 21 odst. 2 písm. f) se slova „o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území“
zrušují.
49. V § 21 odst. 2 písmeno g) zní:
„g) poskytuje údaje pro územně analytické podklady,“.
50. V § 21 odst. 2 se písmena h) a i) zrušují.
10
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno h).
51. V § 21 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Úřad rozvoje území kraje je nadřízeným orgánem krajů a obcí jako orgánů územního
plánování.
(4) Úřad rozvoje území kraje, případně z jeho pověření jeho územní pracoviště
a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
b) pořizuje územní plán a územní opatření na žádost obce podle § 47 odst. 2,
c) pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán, a
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.“.
52. V § 22 písm. a) se za slovo „pořizuje“ vkládá slovo „, schvaluje“.
53. V § 22 písm. b) se slova „územně plánovací podklady“ nahrazují slovy „územní studie“.
54. V § 22 písmeno c) zní:
„c) poskytuje údaje pro územně analytické podklady.“.
55. § 23 včetně nadpisu zní:
„§ 23
Kraj
Kraj v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a vydává
zásady územního rozvoje, územní studie a územní opatření, poskytuje údaje pro územně
analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje kraje v rámci
svého práva na samosprávu. Při tom jej lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně
nutném rozsahu.“.
56. V § 24 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
57. V § 24 písm. c) se slovo „vydává“ nahrazuje slovem „schvaluje“.
58. V § 24 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
59. V § 24 odst. 2 písm. b), § 42 odst. 2 větě druhé, § 42 odst. 4 větě první a druhé, § 50
odst. 2, § 71 odst. 2, § 71b odst. 3 větě druhé, § 71c odst. 3, § 71d odst. 3 úvodní části
ustanovení, § 71e odst. 3 větě druhé, § 76 odst. 2, § 95 odst. 2, § 154 odst. 3 větě druhé,
§ 269 odst. 1 písm. e), § 277 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 277 odst. 1 písm. f),
§ 279 odst. 3 a § 300 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“.
60. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž“ nahrazují
slovy „k jehož“ a slova „krajský úřad“ se nahrazují slovem „kraj“.
61. V § 24 odst. 2 písm. d) se slovo „vydává“ nahrazuje slovem „schvaluje“ a slova „krajský
úřad“ se nahrazují slovem „kraj“.
62. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f),
11
které zní:
„f) uděluje souhlas ke zpřesnění navazující územně plánovací dokumentace podle § 73 odst. 5
nebo k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo územního opatření podle
§ 193 odst. 2.“.
63. § 25 a 26 včetně nadpisů znějí:
„§ 25
Společenství obcí
Společenství obcí může na základě veřejnoprávní smlouvy s obcí v samostatné
působnosti vykonávat odborné činnosti pořizovatele, jimiž se rozumí zpracovávání, pořizování
a vydávání nástrojů územního plánování, pro obce, které jsou jeho členem.
§ 26
Obec
Obec v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a vydává
územní plán, regulační plán, územní studii a územní opatření, poskytuje údaje pro územně
analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje obce v rámci
svého práva na samosprávu. Při tom ji lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně nutném
rozsahu.“.
64. V § 27 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
65. V § 27 odst. 1 písm. c) se slovo „vydává“ nahrazuje slovem „schvaluje“.
66. V § 27 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
67. V § 27 odst. 2 písm. b), § 57 odst. 1 větě první, § 57 odst. 2, § 61 odst. 1 písm. d), § 114
odst. 5 větě první, druhé a poslední, § 116 odst. 1 větě druhé, § 116 odst. 2 úvodní části
ustanovení větě první a druhé, § 116 odst. 3 úvodní části ustanovení a písmenu e) a f),
§ 118 odst. 1, § 118 odst. 3 úvodní části ustanovení a písmenu a), § 118 odst. 4 úvodní
části ustanovení a písmenu a), § 119 odst. 1 větě první a druhé, § 119 odst. 2 větě první
a poslední, § 120 odst. 1 větě druhé, § 120 odst. 4, § 121 odst. 1, § 121 odst. 2 větě
první, § 121 odst. 3, § 121 odst. 4 větě první, § 121 odst. 5 větě první a druhé a § 193
odst. 1 písm. a) se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem „zastavitelného“.
68. V § 27 odst. 2 písm. c) se slova „krajský úřad jako úřad územního plánování,“ nahrazují
slovem „kraj“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“.
69. V § 27 odst. 2 písm. e) se slovo „vydává“ nahrazuje slovem „schvaluje“.
70. V § 27 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
71. V § 27 odst. 2 písmeno f) zní:
„f) uděluje souhlas k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo územního
opatření podle § 193 odst. 2.“.
12
72. § 28 včetně nadpisu zní:
„§ 28
Působnost na území hlavního města Prahy
Hlavní město Praha v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje,
schvaluje a vydává zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, územní studii
a územní opatření, poskytuje údaje pro územně analytické podklady a vykonává další územně
plánovací činnosti v zájmu rozvoje hlavního města Prahy v rámci svého práva na samosprávu.
Při tom ji lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu.“.
73. § 29 se včetně nadpisu zrušuje.
74. § 30 včetně nadpisu zní:
„§ 30
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou úřady
rozvoje území, jiné stavební úřady a autorizovaný inspektor.
(2) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo
spravedlnosti.
(3) Úřad je nadřízeným správním orgánem úřadů rozvoje území krajů. Úřady rozvoje
území krajů jsou nadřízeným správním orgánem svých územních pracovišť.
(4) Nadřízeným správním orgánem autorizovaného inspektora je stavební úřad, který
v dané věci vydal povolení záměru, a není-li tomu tak, je jím úřad rozvoje území kraje, v němž
má autorizovaný inspektor sídlo.
(5) Nadřízený úřad rozvoje území může usnesením pověřit prováděním postupů podle
části šesté, deváté a desáté tohoto zákona jiný věcně příslušný stavební úřad, jestliže je to
účelné; usnesení se pouze poznamená do spisu.“.
75. § 30a se včetně nadpisu zrušuje.
76. § 31 a 32 včetně nadpisů znějí:
„§ 31
Metodická činnost
Jiné ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti metodicky podporují výkon
působnosti Úřadu v oblastech, ve kterých stavební úřady rozhodují o věcech v působnosti jiných
ústředních orgánů státní správy.
§ 32
Úřad
(1) Úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených a s nimi souvisejících staveb,
13
b) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se
uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,
c) vykonává působnost vyvlastňovacího úřadu ve věcech vyhrazených staveb,
d) vydává rozhodnutí o změně využití území pro stanovení prostoru pro dobývání ložisek
nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,
e) rozhoduje v pochybnostech, zda se jedná o vyhrazenou stavbu nebo stavbu či záměr
související s vyhrazenou stavbou,
f) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující
se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje
opatření k zabránění jejich opakování,
g) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
h) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky
a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků
anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
i) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících
podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve
Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním
předpisem územního samosprávného celku,
j) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného
právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního
samosprávného celku,
k) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,
l) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů a
m) je jednotným kontaktním místem ve smyslu čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2024/1252 pro vyhrazené stavby.
(2) Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení podle části šesté tohoto zákona není
přípustný rozklad.“.
77. § 32a a 32b se zrušují.
78. § 33 a 34 včetně nadpisů znějí:
„§ 33
Úřad rozvoje území kraje
Úřad rozvoje území kraje
a) vykonává působnost stavebního úřadu v případech, ve kterých nevykonává působnost Úřad
nebo jiný stavební úřad, ve věcech
1. záměrů EIA,
14
2. silnic I. třídy,
3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
4. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1000000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode
dna základové výpusti,
5. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV
a staveb a zařízení pro ukládání energie připojených do distribuční soustavy s napětím 110
kV,
6. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině nad 4 do 40 barů včetně
a souvisejících technologických objektů, u nichž se uvedené tlakové rozmezí týká
výstupního tlaku,
b) vykonává působnost stavebního úřadu a vyvlastňovací úřadu u staveb vyžadujících
vyvlastňovací řízení, které by jinak spadaly do působnosti územního pracoviště úřadu rozvoje
území kraje, a působnost vyvlastňovacího úřadu u drobných staveb a v dalších případech, není-
li k nim příslušný Úřad,
c) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb
souvisejících,
d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu a
e) uplatňuje stanovisko k návrhu územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních
a jeho změnám podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a vykonává
působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie
v akcelerační oblasti, u kterých nevykovává působnost Úřad.
§ 34
Územní pracoviště
Územní pracoviště
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost
Úřad, úřad rozvoje území kraje nebo jiný stavební úřad, a
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.“.
79. § 34a se včetně nadpisu zrušuje.
80. V § 35 odst. 4 se slova „krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu“ nahrazují
slovy „úřadů rozvoje území“.
81. V § 36 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a bezpečnosti“ nahrazují slovy „nebo
bezpečnosti“.
82. V § 36 odst. 1 písm. a) se za slovo „vydává“ vkládají slova „vyjádření pro stavby
kategorie I nebo“ a za slovo „stanovisko“ se vkládají slova „pro stavby kategorie II“.
83. V § 36 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Z hlediska dopadů na zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu podle odstavce 1 se
stavby člení na
15
a) stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní dopady,
b) stavbu kategorie I, představující mírné dopady,
c) stavbu kategorie II, představující vyšší dopady.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie
podle odstavce 4. Charakteristikou stavby je druh stavby, případně stavebně technický parametr
stavby a její umístění.“.
84. § 37 včetně nadpisu zní:
„§ 37
Kvalifikační požadavky
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vykonávají činnost prostřednictvím
osob splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona nebo podle jiných zákonů.
(2) Kvalifikační požadavky splňuje dále fyzická osoba, která má
a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků pro
správní činnosti v územním plánování, stavebním řádu nebo vyvlastnění nebo osvědčení
o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor specializace, jehož součástí je legislativa,
právní činnost, stavebnictví, bydlení, regionální rozvoj, územní plánování nebo stavební řád, a
b) vzdělání
1. vysokoškolské ve studijním programu náležejícím do oblasti architektura a urbanismus,
biologie, ekologie a životní prostředí, doprava, ekonomické obory, energetika, lesnictví
a dřevařství, právo, stavebnictví, vědy o zemi, strojírenství, technologie a materiály,
2. vyšší odborné nebo střední s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví, geodézie a katastr
nemovitostí, obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost nebo doprava.
(3) Pokud při postupech podle tohoto zákona vykonává stavební úřad působnost podle
jiných právních předpisů, podílejí se na této činnosti oprávněné úřední osoby, které splňují
kvalifikační požadavky podle jiných právních předpisů a mají osvědčení o zvláštní odborné
způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků pro příslušnou správní činnost nebo
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro příslušný obor.
(4) Osoba nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost, pouze pokud je
zajištěno, že bude do doby splnění požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením
osoby splňující kvalifikační požadavky, nejvýše však po dobu 3 let.“.
85. V § 38 odstavce 1 až 4 znějí:
„(1) Cílem územního plánování je ve veřejném zájmu vytvářet předpoklady pro využití
a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro život lidí a jejich
bydlení, práci, podnikání, rekreaci a soudržnost společenství obyvatel území, pro příznivé
životní prostředí a pro hospodářský rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž
by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Cílem územního plánování ve veřejném
zájmu je také zvyšovat kvalitu a krásu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu
a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel.
16
(2) Územní plánování soustavně a komplexně řeší využití území a stanovuje zásady jeho
prostorového a funkčního uspořádání.
(3) Územní plánování rozvíjí a chrání civilizační, kulturní a přírodní hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a krajiny jako podstatné
složky prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, to vše při zajištění životních potřeb
lidí, hospodářského rozvoje a zdrojů energie a surovin.
(4) Územní plánování vytváří podmínky pro co nejlepší, efektivní a hospodárné využívání
zastavitelného území, vytváření kompaktních měst krátkých vzdáleností, ochranu
nezastavitelného území a rozvoj veřejné infrastruktury.“.
86. V § 39 úvodní části ustanovení se za slovo „zájmu“ vkládají slova „rozvíjet a chránit
území, a za tím účelem“.
87. V § 39 písmena a) a b) znějí:
„a) zjišťovat, posuzovat a vyhodnocovat stav území, potenciál jeho rozvoje, prognózy jeho
dalšího vývoje a jeho civilizační, kulturní a přírodní hodnoty,
b) stanovovat s ohledem na jeho potenciál, podmínky a hodnoty území koncepci využití
a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje bydlení, hospodářství
a veřejné infrastruktury s preferencí co nejlepšího a nejpestřejšího využití zastavitelného území,
ochrany volné krajiny a zlepšování prostupnosti území,“.
88. V § 39 písm. c) se za slovo „na“ vkládají slova „potenciál jeho rozvoje,“.
89. V § 39 písm. e) se za slovo „pro“ vkládá slovo „efektivní“, slovo „zastavěného“ se
nahrazuje slovem „zastavitelného“ a slova „sídel prostřednictvím cílené revitalizace“ se
nahrazují slovy „a revitalizací nevyužitých,“.
90. V § 39 písm. f) se slova „vyhodnocovat a, je-li to účelné,“ zrušují, za slova „vhodné
plochy pro výrobu“ se vkládají slova „, skladování, distribuci a nakládání s odpady“
a za slova „; plochy pro výrobu“ se vkládají slova „, skladování a distribuci“.
91. V § 39 písm. g) se za slovo „bydlení“ vkládají slova „, příležitosti pro práci a podnikání“.
92. V § 39 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) až s) se označují jako písmena h) až r).
93. V § 39 písm. o) se slovo „transformačních“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňuje
slovo „změn“.
94. V § 39 písm. q) se slovo „regulovat“ nahrazuje slovem „stanovovat“ a na konci textu
písmene se doplňují slova „s přihlédnutím k jedinečnosti a nepřemístitelnosti
nerostných zdrojů a jejich významu pro surovinovou bezpečnost a soběstačnost“.
95. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně nadpisu zní:
„§ 39a
Politika architektury a stavební kultury
(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní
17
působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.
(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je
podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje. Politika architektury a stavební kultury
je kritériem pro posuzování hodnot chráněných stavebním zákonem.
(3) Úřad zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury
a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní
politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Úřad nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté
nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury.
Vláda může na jejím základě uložit Úřadu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury
a stavební kultury.“.
96. V § 41 se slova „funkčního využití,“ nahrazují slovy „stávající nebo plánované“ a za
slovo „jejich“ se vkládají slova „využití a“.
97. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Při posuzování souladu s charakterem území se zohledňuje veřejný zájem na
zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.“.
98. V § 42 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a organizace podle horního zákona“.
99. V § 42 odst. 3 větě první, § 50 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 53 odst. 2 úvodní části
ustanovení, § 70 odst. 3 větě první, § 71a odst. 1, § 71b odst. 1 úvodní části ustanovení,
§ 71b odst. 3 větě první, § 71b odst. 4, § 71c odst. 1, § 71d odst. 1 a 2, § 71d odst. 5 větě
první, § 71e odst. 3 větě první, § 114 odst. 3 větě druhé, § 128 odst. 4 větě druhé, § 129,
§ 267 odst. 1, § 268 odst. 2, § 281 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 281 odst. 2, § 286
větě první a § 287 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje
slovem „Úřad“.
100. V § 42 odst. 4 větě druhé se slovo „na“ nahrazuje slovem „v“.
101. V 42 odst. 5 se věta první zrušuje a ve větě druhé se slova „ministerstvo, které“ se
nahrazuje slovy „Úřad, který“.
102. § 43 včetně nadpisu zní:
„§ 43
Zveřejňování a ukládání dokumentů
(1) Orgány územního plánování informují veřejnost a dotčené orgány o své činnosti,
zejména o pořizování nástrojů územního plánování podle tohoto zákona; ustanovení části šesté
správního řádu o zveřejňování a doručování se nepoužijí. Osobám, které nejsou schopny využít
národní geoportál územního plánování, orgány územního plánování umožní nahlížet do
zveřejňovaných informací a činit si z nich výpisy a kopie.
(2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace, územně
plánovací dokumentaci a její úplné znění, zastavitelné území, územní studii a územní opatření
a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování.“.
18
103. V části třetí hlavě II se díl 2 včetně nadpisů zrušuje.
Dosavadní díly 3 až 5 se označují jako díly 2 až 4.
104. § 46 a 47 včetně nadpisů znějí:
„§ 46
Pořizovatel
(1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí orgán územního plánování.
(2) Pořizovatel vykonává odbornou územně plánovací činnost prostřednictvím
a) státního zaměstnance v oboru specializace, jehož součástí je územní plánování nebo
regionální rozvoj,
b) úředníka územního samosprávného celku nebo zaměstnance jím zřízené právnické osoby
nebo společenství obcí s osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost
územní plánování podle jiného právního předpisu, nebo
c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo
uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti Úřadem (dále jen „zástupce
pořizovatele“).
§ 47
Pořizování jiným pořizovatelem
(1) Obec může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí, krajem nebo společenstvím
obcí, jehož je členem, o výkonu odborných činností pořizovatele nástrojů územního plánování.
(2) Úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště pořídí bezplatně na základě
veřejnoprávní smlouvy územní plán, územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření
o asanaci území pro obec, pokud jej o to obec požádá.“.
105. § 48 se včetně nadpisu zrušuje.
106. V § 49 odst. 1 se slova „a zastupitelstvo kraje“ nahrazují slovy „, pro kterou pořizuje
územní plán, regulační plán nebo územní studii jiný pořizovatel,“ a slova „územně
plánovací dokumentace obce nebo kraje“ se zrušují.
107. V § 49 odst. 2 se slovo „Pořizovatel“ nahrazuje slovy „Jiný pořizovatel“.
108. V § 49 odst. 3 se za slovo „mezi“ vkládá slovo „jiným“.
109. V § 49 se odstavec 4 zrušuje.
110. V § 50 odst. 1 písm. b) se za slova „má osvědčení“ vkládá slovo „o“ a slova „státní
služby“ se nahrazují slovem „specializace“.
111. V § 50 odst. 1 písm. c) se slova „vzdělání a praxe“ zrušují a text „44 odst. 4“ se
nahrazuje číslem „37“.
112. V § 50 odst. 1 písm. e) se za slovo „činnost“ vkládají slova „ve veřejné správě po dobu
nejméně 3 let“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovem „Úřad“.
19
113. V § 51 odst. 1 písm. b) se slova „Českou komorou architektů“ zrušují.
114. V § 51 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
115. V § 52 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 44 odst. 3, nebo doklad o udělení výjimky
podle § 45 odst. 1“ zrušují.
116. V § 52 odst. 1 písm. c) se slovo „zvláštní“ nahrazuje slovy „o zvláštní“.
117. V § 52 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
118. V § 53 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
119. V § 53 odst. 1 písm. a) se slova „ministrovi pro místní rozvoj“ nahrazují slovem
„Úřadu“.
120. V § 53 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
121. V § 53 odst. 1 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
122. V § 53 odst. 3 se slova „obecní úřad“ nahrazují slovem „pořizovatele“ a slovo „který“
se nahrazuje slovem „kterého“.
123. V § 54 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č. 79 zní:
„(1) Dotčené orgány chrání veřejné zájmy podle jiných zákonů79), jsou-li tyto zájmy
dotčeny, způsobem podle § 2 a 3 a při respektování cílů a úkolů územního plánování
a s přihlédnutím k zájmu územních samosprávných celků a státu na rozvoji svého
území.
__________
79) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
20
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona
č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve
znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie
a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie),
ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
124. V § 54 odst. 2 větě první se za slovo „je“ vkládají slova „z hlediska souladu dotčenými
veřejnými zájmy chráněnými s jinými zákony“, slovo „zastavěného“ se nahrazuje
21
slovem „zastavitelného“ a za slovo „rozporů“ se vkládají slova „dohodnuto nebo“.
125. V § 54 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pořizovatel nepřihlíží k vyjádřením
a stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení
politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.
Pořizovatel se může od stanoviska dotčeného orgánu odchýlit v části, ve které není
stanovisko odůvodněno nebo překračuje působnost dotčeného orgánu nebo měřítko či
podrobnost pořizované územně plánovací dokumentace.“.
126. V § 54 odst. 3 se slova „, návrhu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace
a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace“ zrušují.
127. § 55 včetně nadpisu zní:
„§ 55
Řešení rozporů
(1) Pořizovatel projednává protichůdná stanoviska dotčených orgánů a zájmy obcí, krajů
a státu a oprávněných investorů, koordinuje je a řeší případné rozpory podle zásad uvedených
v § 1a a § 18 odst. 1 a 2.
(2) Dojde-li k rozporu mezi dotčenými orgány nebo mezi obcí nebo krajem a dotčeným
orgánem, projedná jej pořizovatel se stranami tohoto rozporu v dohodovacím řízení, jež je
zahájeno dnem, kdy oznámení pořizovatele o jeho zahájení spolu s návrhem řešení dojde
stranám rozporu. Nezúčastní-li se dotčený orgán bez důvodné omluvy dohodovacího řízení,
které pořizovatel svolal alespoň 5 pracovních dnů před jeho konáním, platí, že od rozporu
ustoupil.
(3) Nedojde-li k dohodě do 30 dnů od zahájení dohodovacího řízení, podá pořizovatel
návrh na rozhodnutí o rozporu Úřadu spolu s návrhem řešení rozporu. Je-li pořizovatelem
Ministerstvo obrany nebo Úřad, podá pořizovatel návrh na rozhodnutí o rozporu vládě spolu
s návrhem řešení rozporu.
(4) Před rozhodnutím o rozporu Úřad vyzve příslušný ústřední orgán státní správy
k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Před rozhodnutím o rozporu zašle Úřad vyjádření ústředního
orgánu státní správy podle věty první stranám rozporu a může též nařídit společné jednání podle
§ 18 odst. 2.
(5) Úřad rozhodne o rozporu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů od doručení
návrhu pořizovatele. Nerozhodne-li Úřad ve stanovené lhůtě, může pořizovatel předložit zprávu
o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhem řešení rozporu vládě, která o rozporu rozhodne
bezodkladně.
(6) O rozporu mezi obcí nebo krajem a státním orgánem rozhodne Úřad rozhodnutím
podle části druhé správního řádu; proti rozhodnutí Úřadu není přípustný rozklad.
(7) Rozhodnutí o rozporu zveřejní Úřad v národním geoportálu územního plánování.“.
128. V § 56 se odstavec 6 zrušuje.
129. Ve skupinovém nadpisu nad označením § 57 se slova „a koordinační výkres“ zrušují.
22
130. V § 57 se odstavce 3 a 4 zrušují.
131. § 59 včetně nadpisu zní:
„§ 59
Jednotný standard
(1) Územně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie, vymezení
zastavitelného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se vyhotovují a vydávají
v jednotném standardu jako digitální textová a prostorová data ve vektorové formě ve strojově
čitelném formátu.
(2) Jednotný standard stanoví standardizované části a požadavky na
a) geodetický referenční systém,
b) strukturu standardizovaných částí,
c) výměnný formát dat a
d) metadata.
(3) Obsah jednotného standardu a požadavky na strojově čitelný formát stanoví prováděcí
právní předpis.“.
132. V § 62 odst. 1 se slova „, vymezení zastavěného území a pro rozhodování v území“
nahrazují slovy „a vymezení zastavitelného území“.
133. V § 62 odstavec 2 zní:
„(2) Územně analytické podklady jsou tvořeny údaji o území, které obsahují zjištění stavu
území, jeho hodnot a limitů využití území, včetně známých záměrů a které vkládají do
národního geoportálu územního plánování příslušní poskytovatelé. Územně analytické
podklady jsou vedeny v národním geoportálu územního plánování v jednotné databázi, jejímž
správcem je Úřad.“.
134. V § 62 odst. 3 se za slovo „podkladů“ vkládají slova „, obsah, rozsah a podrobnost
údajů o území a způsob jejich poskytování Úřadu“.
135. V § 63 odst. 1 se za slovo „například“ vkládá slovo „koridoru“.
136. V § 63 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „pořizovateli“ zrušuje.
137. V § 64 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
138. V nadpisu § 65 se slova „Pořizování a aktualizace“ nahrazují slovem „Aktualizace“.
139. V § 65 odst. 1 větě první se slova „a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel“ nahrazují
slovy „aktualizují jednotliví poskytovatelé“ a věta druhá se zrušuje.
140. V § 65 odst. 2 se slovo „pořízení“ nahrazuje slovem „aktualizaci“.
141. V § 65 se odstavec 3 zrušuje.
142. § 66 se včetně nadpisu zrušuje.
23
143. V § 68 odstavec 4 zní:
„(4) Pořizovatel může projednat návrh územní studie s vlastníky dotčených nemovitostí,
s dotčenými orgány nebo s veřejností.“.
144. V § 68 odst. 5 se slovo „vloží“ nahrazuje slovem „vydá“ a slova „, kdy schválil
možnost jejího využití“ se nahrazují slovy „jejího schválení vložením“.
145. V § 69 odst. 2 se slova „ministerstvo, nebo jím pověřená organizační složka státu,“
nahrazují slovem „Úřad“.
146. V § 70 odst. 1 větě první se za slovo „konkretizaci“ vkládají slova „cílů a“ a za slovo
„těchto“ se vkládají slova „cílů a“.
147. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a jejího rozvoje“.
148. V § 71 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) vymezí oblasti se specifickým potenciálem, specifickými hodnotami nebo se specifickými
problémy, mají-li mezinárodní nebo celostátní význam anebo přesahují-li území jednoho kraje
(dále jen „specifické oblasti“),“.
149. V § 71a odst. 2 větě první se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a ve větě
druhé se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
150. V § 71a odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad
zejména“.
151. V § 71a odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) politiky architektury a stavební kultury,“.
Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f).
152. V § 71c odst. 2 větě druhé se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
153. V § 71c odst. 4 větě druhé se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“.
154. V § 71d odst. 1 se za slovo „rozvoje“ vkládají slova „prostřednictvím Ministerstva pro
místní rozvoj“.
155. V § 71d odst. 3 písm. b) se slova „vyplývající z územně analytických podkladů“
zrušují.
156. V § 71d odst. 5 větě druhé se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
157. V § 71d odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Úřad
prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj“.
158. V § 72 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Územně plánovací dokumentace naplňuje
a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a vyjadřuje veřejný zájem na prostorovém
uspořádání a způsobu využití území.“.
159. V § 72 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vztah původní a nové, případně změněné
územně plánovací dokumentace mohou upravit přechodná ustanovení.“.
160. V § 73 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, nestanoví-li zákon jinak“.
24
161. V § 73 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Za rozpor se nepovažuje, pokud
navazující územně plánovací dokumentace obsahuje záležitosti, které nejsou vymezeny
v nadřazené územně plánovací dokumentaci.“.
162. V § 73 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo v území s ním
souvisejícím po zohlednění potřeb území, podrobností regulace a jejího měřítka“, za
větu první se vkládá věta „Navazující územně plánovací dokumentace se může se
souhlasem Úřadu a toho, kdo vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci,
v rámci zpřesnění vymezení ploch a koridorů v nezbytném rozsahu odchýlit od jejich
vymezení v nadřazené územně plánovací dokumentaci, pokud dodrží smysl a účel
nadřazené územně plánovací dokumentace.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro
možnost odchýlení se od územního opatření, vymezení zastavitelného území
a ochranného pásma platí možnost odchýlení se od jejich vymezení a podmínek při
dodržení jejich smyslu a účelu obdobně.“.
163. V § 74 odst. 2 písm. a) se slova „zastavitelné plochy, transformační“, slova „dopravní
a technické infrastruktury“ a slova „, vymezené politikou územního rozvoje“ zrušují
a za slova „podmínky pro“ se vkládají slova „jejich využití a pro“.
164. V § 74 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) plochy a koridory pro strategické investiční stavby,“.
165. V § 76 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Do územního rozvojového plánu může pořizovatel převzít plochy a koridory pro
záměry mezinárodního nebo celostátního významu anebo záměry přesahující svým významem
území jednoho kraje, vymezené v zásadách územního rozvoje, u kterých marně uplynula lhůta
pro jejich zrušení podle správního řádu a soudního řádu správního. Tento postup nepodléhá
řízení podle § 87 až 111a ani posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 a nabývá
účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky o zveřejnění úplného znění. Soulad s politikou
územního rozvoje se neposuzuje.“.
166. V § 77 odst. 2 písm. d) a e) se slova „zastavitelné plochy, transformační“ zrušují.
167. V § 79 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Do zásad územního rozvoje může pořizovatel se souhlasem příslušného úřadu
rozvoje území kraje převzít plochy a koridory pro záměry nadmístního významu vymezené
v územním plánu, u kterých marně uplynula lhůta pro jejich zrušení podle správního řádu
a soudního řádu správního. Tento postup nepodléhá řízení podle § 87 až 111a ani posuzování
vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky
o zveřejnění úplného znění. Soulad s politikou územního rozvoje a s nadřazenou územně
plánovací dokumentací se neposuzuje.“.
168. V § 80 odst. 2 písm. a) se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“ a slova
„a stanoví datum, k němuž je vymezeno“ se zrušují.
169. V § 80 odst. 2 písm. c) se slova „, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení
ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha
s rozdílným způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch, transformačních
25
ploch, systému veřejných prostranství a systému sídelní zeleně“ zrušují.
170. V § 80 odst. 2 písm. d) se slova „a koridorů“ nahrazují slovy „, koridorů a prvků“.
171. V § 80 odst. 2 písm. e) se slova „i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití,
ploch změn v krajině a“ zrušují a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „její“.
172. V § 80 odst. 2 písmeno f) zní:
„f) stanoví podmínky prostorového uspořádání a využití území, včetně požadavků na rozvoj,
zachování nebo změnu charakteru území; plochy a koridory, podmínky pro jejich využití
a podmínky prostorového uspořádání mohou být vymezeny vzájemně nezávisle; podmínky pro
využití ploch se stanovují určením hlavního využití, nepřípustného využití, popřípadě
podmíněně přípustného využití těchto ploch a“.
173. V § 81 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
174. V § 81 odst. 2 větě druhé se za slovo „základní“ vkládají slova „podmínky pro“ a slovo
„, podmínky“ se zrušuje.
175. V § 82 odst. 2 větě první a druhé se slova „hlavního města Prahy“ nahrazují slovem
„obce“.
176. V § 82 odst. 3 se slova „, stanoví-li tak zastupitelstvo obce v zadání územního plánu
nebo v zadání změny územního plánu“ zrušují.
177. V § 83 se odstavec 3 zrušuje.
178. V § 85 odstavec 1 zní:
„(1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro vymezení a využití
pozemků.“.
179. V § 85 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „zpravidla stanoví“ nahrazují slovy
„může stanovit zejména“.
180. V § 85 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
181. V § 85 odst. 2 písm. d) se za slovo „objem“ vkládají slova „nebo požadavky na vnější
vzhled“.
182. V § 85 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které
zní:
„i) podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území nebo krajinného rázu.“.
183. V § 86 odst. 3 větě druhé se za slovo „základní“ vkládají slova „obsah plánovací
smlouvy,“.
184. V § 86 se odstavec 5 zrušuje.
26
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
185. V § 87 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „schválení“.
186. V § 87 odst. 2 větě první, § 90 odst. 1, § 93 odst. 2, § 93 odst. 3 větě první, § 98 odst.
1, § 98 odst. 2 větě první, § 98 odst. 4 a 6 a § 104 odst. 1 úvodní části ustanovení větě
první se za slovo „zastupitelem“ vkládají slova „, je-li určen,“.
187. V § 87 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
188. V § 87 odst. 3 se slova „územního plánu pro vymezenou část území hlavního města
Prahy“ nahrazují slovy „územních plánů pro vymezenou část obce“.
189. V § 88 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slovo „toto“ nahrazuje slovy
„adresu tohoto“.
190. V § 88 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) krajům v případě územního rozvojového plánu,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
191. V § 88 odst. 1 písm. b) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „nadřízenému orgánu“.
192. V § 88 odst. 1 písm. c) se slova „územního plánování a územním samosprávným
celkům s řešeným územím přímo sousedícím“ nahrazují slovy „a kraji, ve kterém se
obec nachází, Ministerstvu obrany, je-li územní plán zpracováván pro obec sousedící
s vojenským újezdem a sousedním obcím“.
193. V § 88 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které
zní:
„d) nadřízenému orgánu a sousedním krajům a sousedním obcím v případě územního plánu
hlavního města Prahy.“.
194. V § 88 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
195. V § 89 odst. 5 úvodní části ustanovení se text „odst. 1“ zrušuje.
196. V § 89 odst. 5 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „nadřízený orgán“ se
vkládají slova „a oprávněný investor“.
197. V § 90 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
198. § 91 se včetně skupinového nadpisu zrušuje.
199. Pod označení § 92 se vkládá nadpis, který zní: „Úhrada nákladů“.
200. V § 92 odst. 1 se slova „uvedené v § 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se
o politiku územního rozvoje nebo územní rozvojový plán, nebo územní samosprávný
celek, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci“ nahrazují slovy „na
pořízení změny na žádost pořizovatele ten, kdo potřebu změny vyvolal“.
201. V § 92 odst. 3 se slova „schvalující orgán“ nahrazují slovem „pořizovatel“ a slova
„uvedených v odstavci 1 a v § 91 odst. 1“ se zrušují.
27
202. V § 93 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „do 7 dnů po kladném vyhodnocení
podle odstavce 2“ nahrazují slovem „bezodkladně“
203. V § 93 odst. 5 písm. a) se slova „vystaví je k nahlédnutí“ zrušují.
204. V § 93 odst. 5 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
205. V § 93 odst. 5 písm. b) se slova „místa, kde je možné do návrhu územně plánovací
dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, nahlédnout“ nahrazují slovy
„adresu zveřejnění v národním geoportálu územního plánování“.
206. § 94 se včetně nadpisu zrušuje.
207. V § 96 odst. 1 se za slovo „, veřejnosti“ vkládají slova „, dotčeným orgánům a územním
samosprávným celkům“ a slova „dotazů veřejnosti“ se nahrazují slovem „dotazů“.
208. V § 96 odst. 2 větě první se slova „postupem podle § 93 odst. 5 písm. c)“ nahrazují
slovy „, je-li určen“.
209. V § 96 odst. 3 se za slovo „koná“ vkládají slova „nejdříve 15 dnů a“.
210. V § 96 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a adresu uložení
návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě
dotčeným orgánům a adresátům uvedeným v § 88.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
211. V § 96 odst. 5 se slovo „písemný“ zrušuje.
212. Na konci nadpisu § 97 se doplňují slova „a stanoviska“.
213. V § 97 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání veřejného projednání svá
stanoviska k návrhu územně plánovací dokumentace a vyjádření k vyhodnocení vlivů.
Neuplatní-li dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření, platí, že s návrhem územně
plánovací dokumentace souhlasí. Ke stanoviskům uplatněným po uvedené lhůtě nebo
uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci,
se nepřihlíží.“.
214. V § 98 odst. 5 větě druhé se za slovo „stanovisko“ vkládají slova „a oprávněný investor
vyjádření“, slova „má se za to“ se nahrazují slovem „platí“ a na konci textu odstavce se
doplňují slova „; k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží“.
215. § 99 se včetně nadpisu zrušuje.
216. V § 100 odst. 2 větě druhé se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“ a věty třetí a poslední se
zrušují.
217. V § 101 odst. 2 se věty druhá a poslední zrušují.
218. V § 101 odst. 3 se slova „věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady
28
územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska“ nahrazují slovy
„, platí, že s návrhem zásad územního rozvoje nebo územního plánu souhlasí“ a na
konci odstavce se doplňuje věta „Ke stanovisku nadřízeného orgánu uplatněnému po
uvedené lhůtě se nepřihlíží.“.
219. V § 102 odst. 1 větě první se slova „vypracuje pokyny pro úpravu návrhu“ nahrazují
slovy „, je-li určen, zajistí úpravu“.
220. V § 102 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Úprava návrhu územně plánovací
dokumentace může obsahovat další drobné změny, které se podstatně nedotýkají práv
dotčených osob ani veřejných zájmů chráněných dotčenými orgány, a změny
odůvodnění.“.
221. Pod označení § 103 se vkládá nadpis, který zní: „Podstatná úprava“.
222. V § 103 odstavec 1 zní:
„(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace,
při němž jsou nově podstatně negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu
nebo regulačního plánu podstatně negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený
orgán, nadřízený orgán, oprávněný investor nebo vlastník neměli možnost k upravené
dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „podstatná úprava“), nařídí
pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy, ledaže
dotčený orgán, nadřízený orgán, oprávněný investor nebo vlastník, kteří neměli možnost
k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku, s takovou změnou souhlasí.
Podstatnou úpravou není uvedení návrhu do souladu s nadřazenou územně plánovací
dokumentací, zpřesnění návrhu podle § 73 odst. 4 a 5, omezení rozsahu nebo podmínek územní
rezervy, přechodné ustanovení podle § 72 odst. 3, zúžení návrhu na nejvhodnější variantu, jiný
způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat, a dále se souhlasem
vlastníka pozemku a oprávněného investora úprava nebo zpřesnění hranic ploch nebo koridorů,
etapizace, doplnění podmínky pro rozhodování v území, doplnění prvků regulačního plánu do
územního plánu nebo změna objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity nepřesahující 10 %.“.
223. V § 103 odst. 3 větě první se slova „§ 93 odst. 5, § 94 až 99“ nahrazují slovy „93 odst.
2, § 95 až 98“ a slova „; společné jednání a veřejné projednání lze při splnění požadavků
kladených na obě jednání spojit“ se zrušují.
224. V § 103 odstavec 5 zní:
„(5) Stanovisko nadřízeného orgánu k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje
a územního plánu uplatní nadřízený orgán do 30 dnů ode dne konání opakovaného projednání;
pro obsah stanoviska, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na
nedostatky se postupuje obdobně podle § 101 odst. 2 a 3.“.
225. V § 104 odst. 1 úvodní části ustanovení se věta poslední včetně písmen a) až c) zrušuje.
226. V § 104 odst. 2 větě první se slovo „vydá“ nahrazuje slovem „schválí“ a slova „po
ověření, že není v rozporu s požadavky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b)
a nadřazenou územně plánovací dokumentací“ se zrušují a ve větě druhé se za slovo
„návrhem,“ vkládají slova „může jej sám změnit, nedojde-li tím k podstatné úpravě,
29
nebo“ a slova „pořizovateli, nebo“ se nahrazují slovy „pořizovateli, anebo“.
227. V § 104 odst. 3 větě první se slova „k vydání“ zrušují.
228. V § 105 odst. 1 se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „schválení“ a slovo „vložení“ se
nahrazuje slovy „vydání vložením“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Okamžikem
vložení do národního geoportálu územního plánování je územně plánovací
dokumentace platná.“.
229. V § 105 odst. 2 se slova „Územně plánovací dokumentaci“ nahrazují slovy „Vydání
územně plánovací dokumentace“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, není-li
v ní stanovena účinnost pozdější“.
230. V § 105 odstavec 3 zní:
„(3) Územně plánovací dokumentaci opatří pořizovatel záznamem o účinnosti.“.
231. V části třetí hlavě III dílu 4 se oddíl 3 včetně nadpisů zrušuje.
Dosavadní oddíly 4 a 5 se označují jako oddíly 3 a 4.
232. V § 108 odst. 1 se za slovo „projednává“ vkládá slovo „, schvaluje“.
233. V § 108 odst. 2 se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „schválení“ a slovo „vloží“ se
nahrazuje slovy „vydá vložením“.
234. V § 108 odst. 3 se slovo „Změnu“ nahrazuje slovy „Informaci o změně“ a slova
„, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich“ se
nahrazují slovy „a adresu jejího“.
235. V § 108 se odstavec 4 zrušuje.
236. V § 109 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo nejde-li o změnu pořizovanou
na základě zprávy o uplatňování“ zrušují.
237. V § 109 odst. 1 písm. b) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
238. V § 109 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „v případě územního rozvojového
plánu u ministerstva, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu“
nahrazují slovy „u příslušného pořizovatele“.
239. V § 109 odst. 2 písm. d) se slova „uvedených v § 91 odst. 1 a § 92“ zrušují.
240. V § 109 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Nejde-li o změnu regulačního plánu, může
podnět dále obsahovat také“.
241. V § 109 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; ustanovení § 89 odst. 4
platí obdobně“.
242. V § 109 odstavec 4 zní:
„(4) Stanovisko podle odstavce 3 písm. a) doručí orgán ochrany přírody navrhovateli
podnětu a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení žádosti o jeho vydání. Stanovisko podle
odstavce 3 písm. b) doručí příslušný úřad navrhovateli podnětu do 30 dnů od obdržení žádosti
o jeho vydání.“.
30
243. V § 109 se odstavec 5 zrušuje.
244. V § 110 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „návrhu zadání změny“ zrušují.
245. V § 110 odst. 2 se slova „, a schvalující orgán“ zrušují.
246. V § 110 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nejde-li o změnu regulačního plánu a podnět neobsahuje stanoviska podle § 109
odst. 3, zajistí tato stanoviska pořizovatel. Ustanovení § 109 odst. 4 platí obdobně.“.
247. V § 111 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
248. V § 111 odst. 1 se slova „návrh zadání“ nahrazují slovy „podnět na pořízení“.
249. V § 111 odst. 2 větě první se slova „návrhem zadání“ nahrazují slovy „podnětem na
pořízení“ a slova „schválí její zadání“ se nahrazují slovy „o jejím obsahu“ a ve větě
druhé se slova „návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k úpravě, nebo jej
zamítne“ nahrazují slovy „podnětem, zamítne jej“.
250. V § 111 odst. 3 větě první se slova „Schvalující orgán“ nahrazují slovem „Pořizovatel“
a slova „podle § 91 odst. 1 a § 92“ se zrušují a věty druhá a poslední se zrušují.
251. V § 111 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Vyplyne-li ze stanovisek podle § 109 odst. 3, že návrh změny územně plánovací
dokumentace má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel
rozhodnutí o pořízení změny o požadavek na vyhodnocení vlivů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
252. V § 111 odst. 5 se slova „§ 90 odst. 3, § 93 až 104, § 105 odst. 3 a § 108“ nahrazují
slovy „§ 93 až 105“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud se v těchto
ustanoveních odkazuje na zadání, rozumí se tím pro účely pořizování změny rozhodnutí
schvalujícího orgánu o pořízení změny a o jejím obsahu.“.
253. V § 111 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Opravu chyb a zřejmých nesprávností územně plánovací dokumentace provede
pořizovatel kdykoli bez řízení; pro vymezení zastavitelného území a pro územní opatření to
platí obdobně.“.
254. Za § 111 se vkládá nový § 111a, který včetně nadpisu zní:
„§ 111a
Nepodstatná změna v zastavitelném území
Při změně územně plánovací dokumentace v zastavitelném území, která nevyžaduje
posouzení vlivů a kterou dochází pouze k uvedení do souladu s nadřazenou územně plánovací
dokumentací, zpřesnění podle § 73 odst. 4 a 5, omezení rozsahu nebo podmínek územní
rezervy, úpravě hranic ploch nebo koridorů, doplnění, změně nebo vypuštění podmínky pro
rozhodování v území, doplnění, změně nebo vypuštění prvků regulačního plánu v územním
plánu, doplnění, zrušení nebo změně etapizace výstavby, změně podrobného využití plochy při
31
zachování základního způsobu jejího využití, změně objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity
nepřesahující 25 % nebo ke změně v souvislosti s obnovou podle § 264 se postupuje podle
ustanovení tohoto oddílu s tím, že obdobně se použijí pouze § 96 až 98, § 101, § 102, § 104
a § 105; lhůty uvedené v § 98 odst. 5, § 101 odst. 2 a § 110 odst. 1 se zkracují na polovinu.“.
255. V § 112 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, ledaže jde o zpřesnění
podle § 73 odst. 4 a 5“.
256. V § 113 odst. 2 se slova „v případě, že se změnily podstatně podmínky, za kterých byl
pořízen a vydán a“ nahrazují čárkou a na konci odstavce se doplňují věty „Tento postup
nepodléhá řízení podle § 87 až 111a. Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí
veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti
a pořizovatel zveřejní informaci o zrušení regulačního plánu v národním geoportálu
územního plánování.“.
257. V § 113 se odstavce 3 až 6 zrušují.
258. V § 114 odst. 3 větě první se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
259. V § 114 odst. 4 se slova „Ministerstvo a krajský úřad“ nahrazují slovem „Úřad“.
260. V § 114 odst. 5 větě první se za slova „zrušení územního plánu“ vkládají slova „nebo
jeho části“, slovo „zastavěné“ se nahrazuje slovem „zastavitelné“ a za slovo „plánem“
se vkládají slova „nebo jeho částí“.
261. V § 114 odst. 5 větě druhé se na konci textu věty doplňují slova „nebo jeho části“.
262. V § 114 odst. 5 větě poslední se slova „územního plánování“ nahrazují slovy „rozvoje
území kraje“.
263. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:
„§ 115a
Společné pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Schvalující orgány mohou rozhodnout o společném pořízení více územně plánovacích
dokumentací stejného druhu a o jejich společném pořizovateli nebo o koordinaci pořizovatelů,
pokud spolu souvisí.
(2) Podklady, návrhy a úkony ve společném pořizování lze sdružit a provádět společně.
Změna společně pořizované územně plánovací dokumentace musí být schválena všemi
schvalujícími orgány.“.
264. V části třetí hlavě III nadpisu dílu 5 se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem
„zastavitelného“.
265. V části třetí hlavě III dílu 5 se označení oddílů 1 a 2 včetně nadpisů zrušují.
266. V § 116 odst. 1 větě první se za slovo „obce“ vkládají slova „bez účinného územního
plánu“ a slovo „zastavěných“ se nahrazuje slovem „zastavitelných“.
267. V § 116 odst. 2 úvodní části ustanovení větě druhé se slova „vymezené k 1. září 1966
vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“)“ nahrazují slovy
32
„podle územních analytických podkladů“.
268. V § 116 odst. 2 písm. d) se slovo „intravilánu“ nahrazuje slovy „zastavěné části obce“.
269. V § 116 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „vždy“ zrušuje.
270. V § 116 odst. 3 písmeno a) zní:
„a) pozemky zázemí stavby,“.
271. V § 116 odst. 3 písm. c) se slova „zastavěnými stavebními pozemky“ nahrazují slovy
„pozemky zázemí stavby“.
272. V § 116 odst. 3 písm. e) se slovo „intravilánem“ nahrazuje slovy „zastavěnou částí
obce“.
273. V § 116 se odstavec 4 zrušuje.
274. § 117 včetně nadpisu zní:
„§ 117
Vymezení zastavitelného území
(1) Není-li vydán územní plán, úřad rozvoje území kraje zajistí bezodkladně v souladu
s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení zastavitelného území.
(2) Při vymezení zastavitelného území se v něm vyznačí nestavební plochy, a to
a) pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranství1),
b) lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.
(3) Vymezení zastavitelného území vydává formou opatření obecné povahy úřad rozvoje
území kraje.
(4) Vymezení zastavitelného území podle tohoto dílu pozbývá platnosti vydáním
územního plánu.“.
275. V § 118 odst. 2 se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“.
276. V § 118 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) nestavebních ploch.“.
277. V § 118 odst. 4 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se
zrušuje.
278. V § 119 odst. 2 větě druhé se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovy „vymezení
zastavitelného“ a slovo „zastavěné“ se nahrazuje slovem „zastavitelné“.
279. V § 119 se odstavce 3 až 6 zrušují.
280. V § 120 odst. 1 se věta první zrušuje.
281. V § 120 odst. 2 se slova „Vymezení zastavěného“ nahrazují slovy „Informaci
o vymezení zastavitelného“ a slovo „zastavěného“ se nahrazuje slovem
„zastavitelného“.
33
282. V § 120 odstavec 3 zní:
„(3) Vymezení zastavitelného území se opatří záznamem o účinnosti.“.
283. V § 121 odst. 2 větě druhé se slovo „zastavěných“ nahrazuje slovem „zastavitelných“.
284. V části třetí hlavě III dílu 5 se označení oddílu 3 včetně nadpisu nahrazuje označením
dílu 6, které včetně nadpisu zní:
„Díl 6
Nezastavitelné území“.
Dosavadní díly 6 a 7 se označují jako díly 7 a 8.
285. V § 122 odst. 1 úvodní části ustanovení a § 122 odst. 3 se slovo „nezastavěném“
nahrazuje slovem „nezastavitelném“.
286. V § 122 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v souladu s jeho charakterem“ zrušují
a za slovo „povolovat“ se vkládá slovo „pouze“.
287. V § 122 odst. 1 písm. g) se za slovo „pro“ vkládá slovo „sport,“.
288. V § 123 odst. 3 se slova „6 let“ nahrazují slovy „4 roky“.
289. V § 123 odst. 5 větě druhé se slova „veřejně prospěšné“ zrušují.
290. V § 125 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Územní opatření o asanaci území může
nabýt účinnosti dnem následujícím po vyvěšení veřejné vyhlášky, určí-li tak vláda, rada
kraje nebo rada obce.“.
291. Na konci nadpisu § 128 se doplňují slova „a zrušení“.
292. V § 128 odst. 2 větě první se slovo „vložení“ nahrazuje slovem „vydání“, za slovo
„opatření“ se vkládají slova „jeho vložením“ a slovo „vydání“ se nahrazuje slovem
„schválení“ a ve větě druhé se slovo „Územní“ nahrazuje slovy „Informaci o vydání
územního“.
293. V § 128 odstavec 3 zní:
„(3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti.“.
294. V § 128 odst. 4 větě první se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
295. V § 128 odst. 5 se slova „Ministerstvo a krajský úřad“ nahrazují slovem „Úřad“.
296. V § 128 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Orgán, který územní opatření schválil, je může bez řízení zrušit, pominuly-li jeho
důvody; to neplatí v případě územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatření podle
zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Zrušení nabývá účinnosti dnem
zveřejnění informace o jeho zrušení v národním geoportálu územního plánování.“.
297. V § 130 odst. 1 se za slovo „infrastruktury,“ vkládají slova „organizací podle horního
zákona, případně i dalšími osobami,“.
298. V § 130 odstavec 3 zní:
34
„(3) Obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zveřejní uzavřenou plánovací
smlouvu a její změnu či zánik v národním geoportálu územního plánování nebo v něm oznámí
její zveřejnění s uvedením adresy jejího uveřejnění v registru smluv.“.
299. V § 130 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Plánovací smlouva není důvodem pro vyloučení z projednávání a rozhodování věci
podle správního řádu.“.
300. V § 131 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) zajistí společné řešení požadavků na výstavbu potřebných k uskutečnění záměru podle
§ 137 odst. 7,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
301. V § 131 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g),
která znějí:
„f) poskytnutí příspěvku na společné řešení požadavků na výstavbu potřebných k uskutečnění
záměru podle § 137 odst. 7,
g) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění jako podílu na ekonomické aktivitě daného
dokončeného záměru.“.
302. V § 132 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Zastupitelstvo může přenést pravomoc
schvalovat změnu plánovací smlouvy na radu, není-li obsahem změny plánovací
smlouvy takové ujednání, které je ze zákona vyhrazeno zastupitelstvu. O plánovací
smlouvě a záměru, který je jejím předmětem, lze konat místní referendum pouze před
uzavřením plánovací smlouvy.“.
303. V § 132 odst. 2 větě první se za slovo „obcí“ vkládají slova „nebo městskou částí
hlavního města Prahy“ a slova „krajský úřad“ se nahrazují slovy „úřad rozvoje území
kraje“ a věta druhá se zrušuje.
304. V § 132 odst. 3 se slova „příslušné ministerstvo“ nahrazují slovy „příslušný Úřad“.
305. V § 132 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud obec, městská částí hlavního města Prahy nebo kraj neuzavřou se stavebníkem
v přiměřené době plánovací smlouvu, která je podmínkou pro povolení jeho záměru, i přesto,
že stavebník jim předložil návrh na uzavření plánovací smlouvy splňující podmínky územního
nebo regulačního plánu a plnění uvedená v návrhu plánovací smlouvy jsou přiměřená
okolnostem a podmínkám konkrétního záměru, je stavebník oprávněn domáhat se nahrazení
chybějícího souhlasu s uzavřením smlouvy rozhodnutím soudu.“.
306. V § 133 odst. 1 se slova „, který slouží k zajištění dluhu“ zrušují.
307. V § 133 odst. 3 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
308. V § 135 odst. 2 větě první se slova „v plné výši“ nahrazují slovy „ve výši odpovídající
snížení škody“.
309. V části třetí se hlava IV včetně nadpisu zrušuje.
35
310. V § 137 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Požadavky na výstavbu se používají
s ohledem na jejich technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost tak, aby jejich
výklad a povinnost jejich použití nebyly zjevně nepřiměřené přínosům, které tyto
požadavky sledují. Pokud je použití požadavků na výstavbu vyloučeno nebo omezeno
v důsledku jiných právních předpisů, jiných požadavků na výstavbu nebo územního
plánu nebo regulačního plánu, použijí se požadavky na výstavbu přiměřeně okolnostem
a zásadám podle § 1a.“.
311. V § 137 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Lze-li požadavky na výstavbu nebo
požadavky na stavby podle § 167 splnit více způsoby, náleží jejich volba stavebníkovi
nebo vlastníkovi stavby.“.
312. V § 137 odstavec 4 zní:
„(4) Požadavky na výstavbu, zejména požadavky na parkování, odstupy, denní osvětlení,
zastínění, izolační vlastnosti, úsporu energie, přístupnost, schodiště, výtahy, plochy, výšky,
šířky a další požadavky podle § 145 odst. 1 písm. c) až g), se v rozsahu, v jakém to závažné
územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, nebo
pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům, neuplatní u
a) změny dokončené stavby,
b) údržby dokončené stavby,
c) změny v užívání stavby,
d) dočasné stavby,
e) zařízení staveniště,
f) pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci
nebo památkové zóně,
g) stavby v proluce.“.
313. V § 137 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5) Nelze-li u staveb uvedených v odstavci 4 ze závažného stavebně technického
důvodu, nepřiměřených ekonomických nákladů nebo ochrany jiného převažujícího veřejného
zájmu splnit požadavky na výstavbu podle § 145 odst. 1 písm. a) a b), tyto požadavky se
nepoužijí, je-li v projektové dokumentaci zpracované autorizovanou osobou doloženo, že
navržené řešení zajišťuje dosažení alespoň rovnocenného výsledku a úrovně bezpečnosti
z hlediska mechanické odolnosti a stability a požární bezpečnosti stavby.
(6) U pozemků nebo staveb, které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí
v památkových rezervacích nebo památkových zónách, se požadavky na výstavbu uplatní
přiměřeně s ohledem na zájmy státní památkové péče. U drobných staveb se požadavky na
výstavbu uplatní přiměřeně s ohledem na charakter stavby.
(7) Požadavky na výstavbu, jejichž povaha to nevylučuje, zejména požadavky na
parkování, napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury, zelenou infrastrukturu,
občanské vybavení, hygienická zařízení či nakládání s odpady a s vodou, lze splnit též
36
poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na základě plánovací smlouvy uzavřené s obcí.
(8) Stanoví-li mírnější minimální úroveň určitého požadavku na výstavbu nebo
požadavku na stavbu právní předpis Evropské unie, považuje se takový požadavek za splněný,
je-li splněn v této úrovni. Umožňuje-li právní předpis Evropské unie výjimku z určitého
požadavku na výstavbu nebo z požadavku na stavbu, považuje se takový požadavek stanovený
ve vnitrostátním prováděcím právním předpisu za směrný.“.
314. V § 138 odst. 1 větě první se slova „z těch ustanovení prováděcího právního předpisu,
ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen“ zrušují.
315. V § 138 odst. 2 se slova „, který obsahuje prvky regulačního plánu,“.
316. V § 139 odst. 2 větě první se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
317. V § 140 odst. 2 se slovo „vždy“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova
„nebo k němu byl zajištěn přístup prostřednictvím věcného práva“.
318. V § 140 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „vždy“ zrušuje.
319. V § 140 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které
zní:
„d) uplatnění základních ekosystémových funkcí prostřednictvím ploch nebo prvků zelené
infrastruktury.“.
320. V § 140 odst. 4 se slova „zastavěného stavebního“ zrušují.
321. V § 141 odst. 2 se za slovo „též“ vkládají slova „cyklisty a jinou“ a na konci odstavce
se doplňuje věta „Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se přednostně sdružují,
pokud tomu nebrání technické, funkční či ekonomické důvody.“.
322. V § 141 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, pokud to místní podmínky
nevylučují“.
323. V § 141 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Podél vodních toků a významných vodních ploch v zastavitelném území, kde je to
technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, se preferují veřejně přístupná nábřeží, parkově
upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství. Stávající prostupnost pro pohyb chodců
a cyklistů podél vodních toků a okolo významných vodních ploch musí být zachována.
(5) Při vymezování veřejných prostranství se dbá na jejich prostorové a funkční propojení
do navazujících veřejných prostranství a do volné krajiny.
(6) Oplocení pozemku na hranici s veřejným prostranstvím musí vhodně navazovat na
oplocení v místě obvyklé a nesmí zhoršovat spojitost a prostupnost veřejného prostranství
a jeho kvalitu.“.
324. V § 142 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Ulice v územích se zvýšenými nároky na pobytovou kvalitu veřejných prostranství
se přednostně vymezují tak, aby umožňovaly využití sdílené, obytné nebo pěší zóny.“.
325. V § 143 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „vozidel a jízdních kol“.
37
326. V § 143 odst. 4 se za slovo „stavby“ vkládají slova „pro parkování,“.
327. V § 144 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Požadavky na odstupy staveb se neuplatní u spojité zástavby nebo v rámci jedné
stavby, souboru staveb či společně řešeného celku.“.
328. Nadpis § 144a zní: „Fotovoltaické výrobny elektřiny a stavební úpravy pro
instalaci využívající obnovitelný zdroj energie“.
329. V § 144a písmena a) a b) znějí:
„a) v zastavitelných plochách hlavním využitím určeným pro výrobu nebo skladování a
b) pod stavbou je zachována vegetační plocha a jsou zajištěny podmínky pro její základní
ekosystémové funkce.“.
330. V § 144a odst. 2 se za slovo „to“ vkládají slova „z důvodu jiného převažujícího
veřejného zájmu“.
331. V § 144a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Má se za to, že stavební úprava pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie
není v rozporu s charakterem území ani se zájmy státní památkové péče; možnost stanovení
podmínek pro její vhodné umístění nebo vzhled tím není dotčena. Domněnka podle věty první
se nepoužije pro nemovité kulturní památky a nemovité národní kulturní památky.“.
332. Za § 144a se vkládají nové § 144b až 144d, které včetně nadpisů znějí:
„§ 144b
Stavby pro reklamu a reklamní zařízení
(1) Stavbou pro reklamu a reklamním zařízením nesmí být narušen urbanistický,
architektonický nebo pietní charakter území.
(2) Při umisťování staveb pro reklamu a reklamních zařízení v území musí být zajištěn
jejich vzájemný soulad z hlediska jejich stavebně technického řešení.
(3) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení umístěné na budovách musí odpovídat jejich
architektonickému charakteru a nesmí narušovat užívání přilehlého veřejného prostranství,
základní členění průčelí budov a jeho významné detaily a narušit stabilitu těchto budov.
(4) Reklamu a informace související se stavbou lze umístit též na oplocení staveniště.
§ 144c
Pohoda bydlení
(1) Každý má právo na ochranu před nepřiměřenými zásahy do pohody svého bydlení.
Pohodou bydlení se rozumí souhrn podmínek v území a v užívání staveb, který odpovídá
obvyklým požadavkům na bydlení s přihlédnutím k místním poměrům.
(2) Za narušení pohody bydlení se nepovažuje architektonické ztvárnění záměru ani imise
a účinky, které nejsou v rozporu s plánovaným charakterem území nebo které odpovídají běžné
okolní zástavbě nebo běžnému využívání okolního území.
38
(3) K dodržení požadavků na ochranu pohody bydlení stavební úřad upřednostňuje
uložení podmínek, kompenzačních nebo zmírňujících opatření před nepovolením, omezením či
zákazem záměru.
§ 144d
Účinky stávajících staveb a zařízení
Má-li být stavba povolena nebo užívána v území, které může být dotčeno obvyklými
účinky již dříve povolené dokončené stavby nebo zařízení nebo jejich provozu, musí nová
stavba přijmout stav území, jaký je. Povolení nové stavby nebo změny v užívání pozdější stavby
není samo o sobě důvodem pro omezení, změnu nebo dodatečné zpřísnění podmínek provozu
stávající stavby nebo zařízení.“.
333. V § 148 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „nezpůsobila“ zrušuje.
334. V § 148 odst. 2 se na začátek písmene a) vkládá slovo „nezpůsobila“.
335. V § 148 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) předcházela, zmírňovala nebo kompenzovala poškozování nebo úhynu zvláště chráněných
rostlin a rušení, ničení, zraňování nebo usmrcení či úhynu zvláště chráněných živočichů nebo
poškozování a ničení jejich biotopu nebo jejich místní populace a jejího genofondu a“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
336. V § 148 odst. 2 písm. c) se slovo „zhoršení“ nahrazuje slovy „nevedla ke znemožnění“.
337. V § 148 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nelze-li zajistit splnění hygienických limitů hluku a vibrací, nebo je-li jejich splnění
technicky, funkčně či ekonomicky zjevně nepřiměřené, považují se tyto limity za splněné,
pokud se omezí na rozumně dosažitelnou míru nebo pokud imise záměru odpovídají běžnému
stávajícímu využití okolního území. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi
náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých
účinků hluku nebo vibrací, který je stanovený i s ohledem na význam záměru z hlediska celkové
hlukové zátěže a počet fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím.
K navýšení hluku o méně než o 2 dB se nepřihlíží.“.
338. V § 149 písm. b) se slova „s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ nahrazují
slovy „se zdravotním postižením“.
339. V § 150 větě první se slova „a na“ nahrazují čárkou a na konci textu věty první se
doplňují slova „a technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost“.
340. V § 152 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a technická zařízení staveb“ a na
konci odstavce se doplňuje věta „Prováděcí právní předpis může odkázat pouze na
technické normy, které byly určeny postupem podle § 152a.“.
341. V § 152 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Má-li prováděcí právní předpis
územního samosprávného celku obsahovat požadavky na vymezování pozemků
a umisťování staveb technické infrastruktury, projedná územní samosprávný celek jeho
návrh s dotčenými vlastníky technické infrastruktury, kteří jsou subjekty kritické
39
infrastruktury.“.
342. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který včetně nadpisu zní:
„§ 152a
Určené technické normy ve stavebnictví
(1) Prováděcí právní předpis může odkázat na podrobnější vymezení požadavků na
stavby, zejména mezní hodnoty, návrhové metody, národně stanovené parametry, technické
vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažené v českých technických
normách nebo jejich částech, které byly určeny postupem podle tohoto ustanovení.
(2) Pro podrobnější vymezení požadavků na stavby Česká agentura pro standardizaci na
návrh Úřadu a po odsouhlasení Úřadem určí konkrétní části české technické normy obsahující
podrobnější požadavky na stavby (dále jen „určená technická norma ve stavebnictví“), které
jsou v návaznosti na odkaz v právním předpisu závazné.
(3) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznamuje ve
Věstníku podle jiného právního předpisu34) určené technické normy ve stavebnictví.
V oznámení uvede též požadavek prováděcího právního předpisu, k němuž jsou tyto normy
určeny.
(4) Pro změnu nebo zrušení určené technické normy ve stavebnictví platí odstavce 2 a 3
obdobně.
(5) Jiné části norem nebo jiné normy než určené technické normy ve stavebnictví nejsou
pro účely tohoto zákona závazné.
(6) Požadavky na stavby, které jsou podrobně vymezeny prostřednictvím určené
technické normy ve stavebnictví, mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud takové
řešení splňuje požadavek prováděcího právního předpisu, jako v případě řešení podle určených
technických norem ve stavebnictví.“.
343. V § 156 odst. 2 se za slova „stavebního směru“ vkládají slova „pro pozemní stavby“
a slova „3 roky“ se nahrazují slovy „5 let“.
344. V § 156 odst. 3 se za slovo „Projektantovi“ vkládají slova „a osobě podle odstavce 2“
a slova „neveřejné části“ se zrušují.
345. V § 157 odst. 1 písm. a) se slova „, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen
„dokumentace pro povolení stavby“)“ nahrazují slovy „nebo zařízení“.
346. V § 157 odst. 1 písm. d) a e) se slova „jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou
rekreaci,“ zrušují.
347. V § 157 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo zařízení podle § 156
odst. 2 a § 157 odst. 1 písm. a) (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“)“.
348. V § 158 odst. 1 větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se
doplňují slova „a odůvodnění řešení, které využívá možnost odchylného použití
požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 8 nebo které navrhuje udělit výjimku
podle § 138 odst. 1“ a ve větě poslední se slova „záměru stanovená“ nahrazují slovy
40
„stavby stanovená“.
349. V § 158 odst. 5 se slova „projektové dokumentace, dokumentace, která nemusí být
zpracována projektantem,“ nahrazují slovy „dokumentace pro povolení záměru,
dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro odstranění stavby a“ a slova
„a obsahové náležitosti průzkumů“ se zrušují.
350. V § 159 odst. 2 písm. a) se slova „uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25
a v odstavci 1 písm. f) této přílohy“ nahrazují slovy „využívajících obnovitelné zdroje
energie“.
351. V § 159 odst. 2 písm. b) se slova „uvedených v odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy“
nahrazují slovy „využívajících obnovitelné zdroje energie a staveb vodních děl“.
352. V § 159 odst. 2 závěrečné části ustanovení větě poslední se slova „nebo změnu stavby,
která je kulturní památkou“ zrušují.
353. V § 159 odst. 3 větě první se za slovo „drobné“ vkládají slova „a jednoduché“, slovo
„drobných“ se zrušuje a slova „uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25 a v
odstavci 1 písm. f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze
č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1
písm. m), r) a s) této přílohy“ se nahrazují slovy „využívajících obnovitelné zdroje
energie“.
354. V § 160 odst. 2 písm. a) se slova „jednoduché stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci,“
zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „v rozsahu nezbytném pro průběh
výstavby“.
355. V § 160 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo ke každé změně
dokumentace pro provádění stavby vypracované podle písmene a), která má vliv na
požární bezpečnost stavby“.
356. V § 161 odst. 1 se za číslo „167“ vkládá text „odst. 1“.
357. V § 161 odst. 3 se slovo „vždy“ zrušuje.
358. V § 162 se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Projektant odpovídá za soulad jím
zpracované projektové dokumentace, územně plánovací dokumentace a územní studie
s právními předpisy.“.
359. V § 163 odst. 1 písm. b), § 163 odst. 2 písm. a), § 164 odst. 1 písm. b) a § 165 odst. 2
písm. a) se slovo „záměru“ nahrazuje slovem „stavby“.
360. V § 165 odst. 1 se slova „3 roky“ nahrazují slovy „5 let“.
361. V § 166 odst. 5 se za slovo „předmětem“ vkládá slovo „nadlimitní“ a slova
„v nadlimitním režimu“ se nahrazují slovy „na stavební práce“.
362. V § 167 písm. d) se slova „projektovou dokumentaci“ nahrazují slovy „dokumentaci
pro povolení stavby“ a slova „stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení
stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její geodetické
části“ se nahrazují slovy „pro povolení stavby s vyznačením odchylek“.
41
363. V § 167 písm. g) úvodní části ustanovení a § 167 písm. h) úvodní části ustanovení se
za slovo „technicky“ vkládají slova „a ekonomicky“.
364. V § 167 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který
zní:
„(2) Pro účely zajištění dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla a výpočtu povinného
množství dobíjecích bodů se jeden stejnosměrný dobíjecí bod s výkonem 50 až 150 kW
považuje za deset běžných dobíjecích bodů a jeden ultrarychlý stejnosměrný dobíjecí bod
s výkonem nad 150 kW za dvacet běžných dobíjecích bodů.“.
365. V § 170 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „omezit“ vkládají slova „pouze
tehdy“.
366. V § 170 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „podle § 11 odst. 1“.
367. V § 170 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „podle § 11 odst. 2“.
368. V § 170 odst. 2 se za slova „přístup k pozemku nebo stavbě“ vkládají slova „nebo
připojení na dopravní a technickou infrastrukturu“.
369. V § 171 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který
zní:
„(2) Při postupech podle této části se znovu neposuzují veřejné zájmy v rozsahu, ve
kterém již byly nebo podle § 2 odst. 1 měly být posouzeny při vydání územně plánovací
dokumentace.“.
370. V § 172 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li součástí podání dokumentace pro
povolení záměru nebo jde-li o podání osoby, která má zpřístupněnu datovou schránku
bez žádosti, lze podání včetně jeho příloh učinit jen jako digitální úkon; to neplatí pro
stavby v areálu jaderného zařízení a v případě podání směřujícímu vůči jinému
stavebnímu úřadu.“.
371. V § 172 odst. 2 větě první se slova „elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka
nebo v listinné podobě“ zrušují.
372. V § 172 se odstavec 4 zrušuje.
373. V § 173 se odstavec 3 zrušuje.
374. V části šesté hlavě II nadpis dílu 1 zní: „Konzultace a předběžné informace“.
375. V § 174 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Stavební úřady, dotčené orgány, pořizovatelé, obce a kraje poskytují stavebníkům
a dalším žadatelům neformální konzultace v oblasti jejich působnosti, zejména o procesních
postupech a uplatňování jejich požadavků podle tohoto zákona a dalších právních předpisů
souvisejících s výstavbou.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
376. V § 174 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a o souladu záměru
s územně plánovací dokumentací“.
42
377. V § 174 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo rekolaudace“.
378. V § 174 odst. 2. písm. c) se slova „o vydání rozhodnutí o povolení záměru“ zrušují.
379. V § 174 odst. 2 písm. d) se za slovo „o“ vkládají slova „účastnících a“.
380. V § 174 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovy „, nejde-li o řízení s velkým
počtem účastníků,“ a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e) o výkladu a použití nebo nepoužití požadavků na vymezování pozemků a požadavků na
umisťování staveb podle § 137 nebo o možnosti udělení výjimek podle § 138 odst. 1,
f) o posuzování podstatných a nepodstatných změn stavby před jejím dokončením podle
§ 224.“.
381. V § 174 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které
zní:
„c) o rozsahu nezbytné dokumentace a podkladů pro vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska dotčeného orgánu.“.
382. V § 174 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Obec a kraj poskytnou tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od
požádání předběžnou informaci o svém stanovisku k záměru, případně o požadavcích, po
jejichž splnění vydá obec či kraj se záměrem souhlas, případně o možnostech společného řešení
požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 7.
(5) Pořizovatel poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od
požádání předběžnou informaci o požadavcích vyplývajících z nástrojů územního plánování,
které pořídil.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
383. V § 174 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Od předběžné informace nebo její části se lze odchýlit pouze v rozsahu nově
zjištěných skutečností nebo na základě změny okolností nebo právních předpisů, anebo pokud
je předběžná informace v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávná. Ustanovení § 3 platí
obdobně.“.
384. V § 175 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Vyjádření k záměru vydává dotčený orgán, pouze pokud tak stanoví zákon. Dbá
přitom § 1a, 2 a 3.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
385. § 176 včetně nadpisu zní:
„§ 176
Závazné stanovisko
(1) Závazné stanovisko k záměru vydává dotčený orgán, pouze pokud tak stanoví zákon.
Dbá přitom § 1a, 2 a 3.
43
(2) Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán uvede
v závazném stanovisku též podmínky přípustnosti záměru. Dotčený orgán je povinen dbát, aby
podmínky byly ve vzájemném souladu.“.
386. V § 177 odst. 1 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „pro povolení záměru
v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska“.
387. V § 178 se na konci odstavce 1 doplňují věty „V případě zrušení vyjádření nebo
závazného stanoviska dotčený orgán vydá nové vyjádření nebo závazné stanovisko do
30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o jeho zrušení. Nevydá-li dotčený
orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za
souhlasné a bez podmínek.“.
388. V § 178 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Při přezkumu závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu nadřízený
dotčený orgán závazné stanovisko potvrdí nebo změní do 30 dnů ode dne vyžádání jeho
potvrzení nebo změny; zrušit jej může pouze v případě, že nemělo být vůbec vydáno. Nevydá-
li nadřízený dotčený orgán závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání a přezkoumává-li
souhlasné závazné stanovisko, platí, že jej dnem uplynutí lhůty k přezkumu potvrdil.
(3) Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit.“.
389. V § 178 odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje slovy „1 věty třetí“.
390. V § 178 odst. 4 písm. b) se slova „jednotné environmentální stanovisko vydané podle
zákona o jednotném environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody“ nahrazují
slovy „závazné stanovisko“.
391. V § 179 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“, slovo „se“ se zrušuje a slovo „ruší“
se nahrazuje slovem „změní“.
392. V § 179 odst. 2 se slova „6 měsíců ode dne“ zrušují.
393. § 179a včetně nadpisu zní:
„§ 179a
Přezkum vyjádření a závazného stanoviska v přezkumném řízení
Vyjádření a závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po právní
moci rozhodnutí, jehož bylo vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem.“.
394. V § 180 odst. 3 se slovo „vždy“ zrušuje a na konci odstavce se doplňují slova
„v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření“.
395. V § 181 odstavec 1 zní:
„(1) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření k záměru do
30 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Pro stanovení podmínek záměru v případě energetické
technické infrastruktury může její vlastník prodloužit lhůtu před jejím uplynutím o 15 dnů, je-
li to nezbytné.“.
44
396. V § 181 odst. 2 se slova „Má se za to, že žádost“ nahrazují slovem „Žádost“.
397. V § 181 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Nevydá-li vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vyjádření
k záměru ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.“.
398. V § 182 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který
zní:
„(2) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení, jemuž má být
doručena písemnost jednotlivě, a stavebnímu úřadu se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že
zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví
jim opatrovníka.“.
399. V § 183 se věta první nahrazuje větou „Jsou-li účastníkem řízení vlastníci jednotek, je
společenství vlastníků jednotek41) jejich zástupcem.“.
400. V § 184 odst. 2 písm. e) se za slovo „orgánu,“ vkládají slova „týká-li se záměr jím
chráněných veřejných zájmů a“.
401. V § 184 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, týká-li se záměr této
infrastruktury“.
402. V § 184 odst. 2 se na začátek písmene h) vkládají slova „odůvodnění odchylného
použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 8 nebo“.
403. V § 184 odst. 3 se slova „ověření změn záměru“ nahrazují slovy „posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí“, text „§ 9a odst. 6“ se zrušuje a na konci textu
odstavce se doplňují slova „a pro vyhrazené stavby“.
404. V § 184 odst. 4 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 1“.
405. V § 184 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Součástí žádosti může být návrh rozhodnutí o žádosti.“.
406. V § 185 odst. 2 se slova „a řízení usnesením přeruší“ zrušují.
407. V § 185 odstavec 3 zní:
„(3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží, není-li součástí žádosti
dokumentace pro povolení záměru.“.
408. V § 185 odst. 4 se za slovo „žádosti“ vkládají slova „a usnesení o zastavení řízení
z důvodu neodstranění vad žádosti nebo nezaplacení správního poplatku“.
409. V § 186 odst. 2 větě druhé se slova „a postupuje podle ustanovení jiného právního
předpisu“ zrušují.
410. V § 187 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě zákonné služebnosti, která
není předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník naplnění podmínek
pro její vznik čestným prohlášením; obdobně se postupuje v případech, kdy má zákonné
věcné břemeno podle jiného právního předpisu vzniknout na základě pravomocného
rozhodnutí o povolení záměru80).“.
45
Poznámka pod čarou č. 80 zní: „80) § 104a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických
komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a § 97b zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
411. V § 187 odst. 2 větě poslední se za slovo „záměru,“ vkládají slova „která se týká
vlastníka,“.
412. V § 187 odst. 3 úvodní části ustanovení větě první se za slovo „dokumentace“ vkládají
slova „nebo k němu být připojen“.
413. V § 187 odst. 3 úvodní části ustanovení se věta druhá včetně písmen a) a b) zrušuje.
414. V § 187 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Souhlas není potřeba i v případech, kdy
vzniká zákonné věcné břemeno podle jiného právního předpisu80) na základě
pravomocného rozhodnutí o povolení záměru.“.
415. Na konci nadpisu § 188 se doplňují slova „a doručování“.
416. V § 188 odst. 1 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“, slovo „řízení,“ se
nahrazuje slovy „řízení a“ a slova „a hlavního projektanta“ se nahrazují slovy „, pokud
jsou záměrem dotčeny jimi chráněné veřejné zájmy a pokud se již k záměru
nevyjádřily,“ a ve větě druhé se za slovo „vyrozumění“ vkládají slova „vyzve k podání
námitek ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a“.
417. V § 188 odst. 3 a v § 188 odst. 4 větě první se za číslo „182“ vkládá text „odst. 1“.
418. V § 188 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
419. V § 188 odstavec 5 zní:
„(5) Při doručování do ciziny se písemnost doručuje na adresu uvedenou v katastru
nemovitostí a za den doručení se považuje patnáctý den od předání písemnosti k poštovní
přepravě, neprokáže-li se doručení dříve.“.
420. V § 189 odst. 1 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“ a věta druhá se zrušuje.
421. V § 189 odst. 2 větě poslední se číslo „30“ nahrazuje číslem „15“.
422. V § 190 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, jinak se k nim nepřihlíží“.
423. V § 190 odst. 2 větě poslední se za slovo „k“ vkládají slova „námitkám účastníka
řízení, které směřují proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil, k námitkám účastníka
řízení, které přesahují působnost stavebního úřadu podle § 193, a k“.
424. V § 190 odst. 3 větě první se slovo „své“ nahrazuje slovy „územně plánovací
dokumentace, kterou schválila, a ochrany dalších hodnot v její“, ve větě druhé a třetí se
za číslo „182“ vkládá text „odst. 1“, ve větě druhé se slova „svých práv“ nahrazují slovy
„svého vlastnického nebo jiného věcného práva“ a věta poslední se zrušuje.
425. V § 190 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Účastník řízení je povinen v námitce uvést důvody podání námitky a rozsah, v jakém
46
jsou dotčeny jeho práva nebo zájmy, které jsou chráněny podle odstavce 3, jinak k ní stavební
úřad nepřihlíží.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
426. V § 190 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Souhlas účastníka řízení se záměrem nelze vzít po podání žádosti o povolení záměru
zpět ani jej změnit, nedojde-li k podstatné změně záměru.“.
427. Za § 190 se vkládá nový § 190a, který včetně nadpisu zní:
„§ 190a
Námitka podjatosti úřední osoby
(1) Námitku podjatosti musí účastník řízení uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se
o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při ústním jednání, musí ji uplatnit při tomto
jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být
zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti a navrženy důkazy, z nichž je
dovozována, jinak se k ní nepřihlíží.
(2) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti není odvolání ani přezkumné řízení přípustné.“.
428. Za § 191 se vkládá nový § 191a, který včetně nadpisu zní:
„§ 191a
Smír
(1) Na žádost stavebníka stavební úřad nařídí ústní jednání k projednání námitek
a dosažení smíru. Obsahem smíru může být zejména změna žádosti, zpětvzetí námitek,
poskytnutí finanční náhrady nebo provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření.
Ustanovení § 141 odst. 8 správního řádu se použije obdobně. Je-li součástí schváleného smíru
provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření, stavební úřad je zahrne do podmínek
v rozhodnutí o povolení záměru podle § 195.
(2) Nezúčastní-li se účastník řízení bez důvodné omluvy nařízeného jednání o smíru,
k jeho námitkám se nepřihlíží.“.
429. V § 193 odst. 1 písm. b) se slovo „vydán“ nahrazuje slovy „pro dané území“ a na konci
textu písmene se doplňují slova „nebo regulační plán“.
430. V § 193 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s výjimkou technických
požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci pro povolení záměru odpovídá
projektant nebo osoba uvedená v § 156 odst. 2“.
431. V § 193 odst. 1 se na konci textu závěrečné části ustanovení doplňují slova „podle
zásad uvedených v § 1a“.
432. V§ 193 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Se souhlasem toho, kdo územně plánovací dokumentaci, územní opatření nebo
vymezení zastavitelného území vydal, a se souhlasem vlastníka pozemku, pokud by se jinak
vyžadoval podle § 187, se záměr může odchýlit od územně plánovací dokumentace, územního
47
opatření nebo vymezení zastavitelného území, pokud nenaruší veřejné zájmy a nedotkne se
jiných osob, ochranných pásem nebo koridorů. Pro ochranná pásma platí možnost odchýlení se
od jejich vymezení se souhlasem toho, v jehož zájmu jsou vymezena, přiměřeně.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
433. V § 193 odst. 3 větě první se za slovo „předpisů“ vkládají slova „, které není oprávněn
posoudit sám,“ a za větu první se vkládá věta „Stavební úřad nepřihlíží k vyjádřením
a závazným stanoviskům dotčených orgánů v částech, v nichž překračují jejich
působnost, a ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto již při vydání územně plánovací
dokumentace.“.
434. V § 193 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Při posuzování souladu záměru s požadavky vlastníků veřejné dopravní a technické
infrastruktury, s výjimkou technické infrastruktury, s níž je příslušné hospodařit Ministerstvo
obrany, Ministerstvo vnitra nebo Vězeňská služba České republiky, stavební úřad vychází jimi
vydaných vyjádření a z údajů uvedených v digitální technické mapě týkajících se existence sítí
a vlastníků této infrastruktury. Má se za to, že sítě, které nejsou uvedeny v digitální technické
mapě, neexistují, a případné následky jdou k tíži vlastníka veřejné dopravní a technické
infrastruktury.
(5) Při posuzování ochrany práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení stavební
úřad vychází z jejich vlastních včasných a přípustných námitek podle § 190 až § 191.
Nepřípustné jsou námitky účastníka, k nimž se podle zákona nepřihlíží. Nepřípustné námitky
stavební úřad nevypořádává. Námitky, které nespočívají v porušení právních předpisů, nejsou
důvodné.
(6) Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje ke dni podání žádosti; to platí
i v odvolacím, přezkumném, soudním a opakovaném řízení. Pokud o to stavebník požádá,
posuzuje se splnění podmínek podle odstavce 1 ke dni rozhodnutí.“.
435. Za § 193 se vkládají nové § 194 a 194a, které včetně nadpisů znějí:
„§ 194
Posuzování záměru v zastavitelném území
(1) Má se za to, že stavební záměr umisťovaný v zastavitelném území nebo v koridoru
pro stavební záměr v souladu s územně plánovací dokumentací a v souladu s požadavky na
výstavbu je přípustný, a to i z hlediska jiných zákonů, jejichž požadavky byly zohledněny
v územně plánovací dokumentaci. Je-li to potřebné, stavební úřad stanoví podmínky k zajištění
ochrany veřejných zájmů a práv účastníků řízení.
(2) Má se za to, že povolení záměru v zastavitelném území nebo v koridoru pro stavební
záměr je v souladu s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, pokud záměr
splňuje požadavky na výstavbu a odpovídá plánovanému charakteru území, běžné okolní
zástavbě nebo běžnému využívání okolního území.
(3) Při rozhodování v území, které již bylo v souladu se stanoviskem orgánu ochrany
přírody vymezeno v územně plánovací dokumentaci jako zastavitelné území, koridor pro
48
stavební záměr nebo plocha těžby, se při povolení záměru neposuzuje krajinný ráz.
(4) Při rozhodování v území, které bylo v souladu se stanoviskem orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu vymezeno v územně plánovací dokumentaci jako zastavitelné
území, koridor pro stavební záměr nebo plocha těžby, se při povolení záměru neposuzují zásady
plošné ochrany podle § 4 odst. 1 až 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 194a
Vyjádření stavebníka
(1) Dojde-li stavební úřad po projednání a posouzení žádosti k předběžnému závěru, že
žádosti o povolení záměru nelze vyhovět, vyrozumí o tomto předběžném závěru a jeho
důvodech stavebníka, podle okolností jej poučí o možnostech řešení a vyzve jej, aby se k němu
ve stanovené lhůtě vyjádřil; za tímto účelem může řízení přerušit. Obdobně postupuje stavební
úřad i v případě, že z projednání žádosti vyplývá nezbytnost uložení podmínek, které nejsou
v souladu s podklady předloženými stavebníkem.
(2) Nelze-li žádosti vyhovět i přes vyjádření nebo jiný úkon stavebníka, nebo se stavebník
ve stanovené lhůtě nevyjádřil nebo neprovedl jiný úkon, neprovádí stavební úřad další úkony
a žádost zamítne. Pokud stavební úřad dosud nevyrozuměl další účastníky o zahájení řízení,
doručí rozhodnutí o zamítnutí žádosti pouze stavebníkovi.
(3) Vyrozumění podle odstavce 1 může stavební úřad spojit s jiným úkonem v řízení.“.
436. Za § 195 se vkládají nové § 195a a 195b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 195a
Přezkum rozhodnutí v přezkumném řízení
(1) Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 1 měsíce ode dne, kdy se
příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 3
měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci.
(2) Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 6 měsíců
od právní moci rozhodnutí ve věci.
§ 195b
Obnova řízení
(1) Účastník řízení může podat žádost o obnovu řízení do 1 měsíce ode dne, kdy se
o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí ve
věci.
(2) Rozhodnutí o obnově řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 6 měsíců od
právní moci rozhodnutí ve věci. Bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem, začíná tato lhůta
běžet dnem nabytí právní moci rozsudku.“.
437. V § 196 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a v případech, kdy je
rozhodnutí prvním úkonem stavebního úřadu v řízení“.
438. V § 196 odst. 3 se slova „nebo 2“ zrušují.
49
439. V § 197 odst. 1 písm. c) se slovo „obecných“ zrušuje.
440. V § 197 odst. 2 se slova „nebo záměru na nemovité věci, která není kulturní památkou,
ale nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně,“ zrušují.
441. V § 197 odst. 3 větě první a druhé se slova „projektové dokumentace“ nahrazují slovy
„dokumentace pro povolení stavby“ a věta poslední se nahrazuje větami „Toto
oznámení potvrzuje soulad dokumentace pro povolení stavby s povolením
a s podmínkami podle § 193 odst. 1, které posuzuje stavební úřad. V případě rozporu
mezi povolením záměru a ověřenou dokumentací pro povolení stavby má přednost
ověřená dokumentace pro povolení stavby.“.
442. V § 198 odst. 1 větě první se za slovo „roky“ vkládají slova „a pro stavby dopravní
a technické infrastruktury 4 roky“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „7“.
443. V § 198 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Upustit lze i od oddělitelné části záměru;
v takovém případě pozbývá platnosti jen příslušná část povolení.“.
444. V § 198 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Jde-li o veřejně prospěšné stavby a vyhrazené stavby, včetně staveb souvisejících,
povolení nepozbývá platnosti, bylo-li provádění stavby zahájeno v době jeho platnosti.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
445. V § 198 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; u vyhrazených staveb
nejdéle však vždy o dalších 5 let“.
446. V § 200 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
447. V § 200 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
448. V § 200 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Na žádost stavebníka nebo vlastníka stavby lze změnit povolení části nebo etapy
záměru společně s povolením jiné části či etapy tohoto záměru. V takovém případě stavebník
nebo vlastník stavby předloží dokumentaci pro povolení části nebo etapy záměru a popis změn
jiné části či etapy záměru.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
449. Za § 200 se vkládá nový § 200a, který zní:
„§ 200a
Ustanovení tohoto dílu a dílu 6 se použijí i pro řízení podle hlav IV až IX, nevylučuje-li
to jejich povaha nebo není-li v hlavách IV až IX uvedeno jinak.“.
450. V části šesté hlavě III se díl 2 včetně nadpisů zrušuje.
Dosavadní díly 3 až 8 se označují jako díly 2 až 7.
451. V § 211 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a 2“ zrušují.
452. V § 211 odst. 1 písm. e) se za slovo „provedení“ vkládají slova „, a případně pro
užívání“.
50
453. V § 211 se na konci odstavce 1 čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
454. V § 211 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Při povolení stavby nebo zařízení se pro stejný záměr nevydává povolení změny
využití území ani povolení dělení nebo scelování pozemků.“.
455. V § 212 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
456. V § 212 odst. 1 písm. d) se slova „, vyznačené na situačním výkresu dokumentace“
zrušují.
457. V § 212 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
458. § 214 se včetně nadpisu zrušuje.
459. V § 215 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a 2“ zrušují.
460. V § 216 odst. 1 se věty druhá a poslední zrušují.
461. V § 216 se odstavec 4 zrušuje.
462. V § 217 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
463. V § 219 odst. 1 větě první se za slovo „dotýká,“ vkládají slova „a dotčený oprávněný
investor podle evidence v digitální technické mapě,“.
464. V § 219 odst. 2 se slova „a námitky“ zrušují.
465. V § 219 odstavec 3 zní:
„(3) Proti návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nelze podat
námitky podle části šesté správního řádu.“.
466. V § 220 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo zařízení“.
467. V § 220 odst. 6 větě druhé se za slovo „povolit“ vkládá slovo „rozhodnutím“.
468. V § 221 odst. 2 se slova „3, 6 a 8“ nahrazují slovy „2, 5 a 7“.
469. V § 221 odst. 3 větě čtvrté se slova „vydaného krajským úřadem“ zrušují a ve větě páté
se slova „může Dopravní a energetický stavební úřad“ nahrazují slovem „lze“.
470. V § 223 odst. 1 písm. e) se slovo „zastavěných“ nahrazuje slovem „zastavitelných“.
471. V § 224 odst. 2 větě první se za slovo „základě“ vkládá slovo „změny“ a na konci
odstavce se doplňuje věta „Změnu záměru před dokončením stavební úřad posuzuje
pouze v rozsahu požadované změny.“.
472. V § 224 odstavec 3 zní:
„(3) Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace pro povolení stavby, při kterých se
nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nemění se mechanická odolnost a stabilita
stavby, nemění se účel užívání stavby a nedochází k ovlivnění požární bezpečnosti, nebo jiné
nepodstatné změny se nepovažují za změnu stavby a projednají se v kolaudačním řízení.“.
51
473. V § 224 odst. 4 se se za slova „popis změn a“ vkládají slova „je-li to nezbytné,“ a slova
„povolení záměru“ se nahrazují slovy „povolení stavby“.
474. V § 224 odst. 5 se slova „může stavební úřad vydat“ nahrazují slovy „stavební úřad
vydá“.
475. V § 224 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Pro změnu záměru před dokončením se uplatní požadavky na výstavbu a stav územně
plánovací dokumentace účinné ke dni podání žádosti o povolení původního záměru. Pokud o to
stavebník požádá, uplatní se se pro změnu záměru před dokončením požadavky na výstavbu
a stav územně plánovací dokumentace účinné ke dni podání žádosti o změnu záměru před
dokončením.“.
476. V § 225 odst. 1 se slova „vydané v řízení o žádosti“ zrušují, za slovo „nesprávné“ se
vkládají slova „anebo že trpí jinou vadou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zrušení
napadeného rozhodnutí a vrácení věci stavebnímu úřadu prvního stupně k novému
projednání je nepřípustné.“.
477. V § 225 odst. 3 se slova „s výjimkou ustanovení o zrychleném řízení“ zrušují.
478. § 226 včetně nadpisu zní:
„§ 226
Postup odvolacího orgánu
(1) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu odůvodnění, v čem je
spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku se odvolatel nevyzývá. Neodstranil-li odvolatel
tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací správní
orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo,
s právními předpisy. K doplnění důvodů odvolání po lhůtě stanovené pro jeho podání se
nepřihlíží.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, k nimž se nepřihlíží podle
§ 190 až 191.“.
479. V § 229 odst. 4 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“.
480. V části šesté hlavě VI nadpis dílu 1 zní: „Kolaudace“.
481. Nadpis § 230 zní: „Základní ustanovení“.
482. V § 230 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Kolaudační rozhodnutí vydává na
základě žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby stavební úřad, nebo s výjimkou
vyhrazených staveb autorizovaný inspektor.“.
483. V § 230 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „uvedených v odstavci 1 písm. a)
přílohy č. 2 k tomuto zákonu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Kolaudační
rozhodnutí dále nevyžadují stavby zařízení staveniště, a to bez ohledu na to, zda se jedná
o jednoduché stavby či nikoliv.“.
484. V § 230 odst. 4 se za slovo „užívat“ vkládají slova „ihned po jejím dokončení a“.
52
485. V § 230 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6) Pokud byly splněny podmínky pro vznik věcného břemene podle jiného právního
předpisu80), vydá o tom po dokončení stavby stavební úřad nebo autorizovaný inspektor
vlastníku sítě technické infrastruktury na jeho žádost osvědčení. Je-li to potřebné, přiloží
k žádosti vlastník sítě dokumentaci podle § 167 písm. d). Osvědčení podle věty první obsahuje
alespoň
a) údaj o tom, jaké věcné břemeno vzniklo a že byly splněny podmínky pro jeho vznik,
b) ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého věcné břemeno vzniklo,
c) označení osoby, pro kterou věcné břemeno vzniklo,
d) identifikaci stavby, které věcné břemeno svědčí,
e) označení zatíženého pozemku údaji podle katastrálního zákona a
f) datum vzniku věcného břemene.
(7) Pokud je zatížena pouze část pozemku nebo je toho potřeba z jiného důvodu, obsahuje
osvědčení i odkaz na geometrický plán předložený žadatelem, kterým je zatížená část pozemku
vymezena.
(8) Katastrální úřad zapíše věcné břemeno na základě osvědčení podle odstavce 6 na
návrh oprávněného do katastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje.“.
486. V § 232 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Součástmi žádosti, které je třeba předložit
stavebnímu úřadu nebo autorizovanému inspektorovi nejpozději k závěrečné kontrolní
prohlídce dokončené stavby, případně ke kolaudaci, pokud se od závěrečné kontrolní
prohlídky upouští, jsou“.
487. V § 233 odst. 1 se slova „V kolaudačním řízení stavební úřad“ nahrazují slovy
„Stavební úřad nebo autorizovaný inspektor“ a za slovo „zda“ se vkládají slova „je
žádost úplná a zda“.
488. V § 233 odst. 2 větě první se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo autorizovaný
inspektor“, slovo „ověřené“ se zrušuje a na konci textu věty se doplňují slova „a uvede
je v kolaudačním rozhodnutí“ a věta druhá se zrušuje.
489. V § 233 odstavec 3 zní:
„(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně požadavků na výstavbu nebo norem,
posuzuje se stavba podle požadavků na výstavbu a norem, které platily v době podání žádosti
o povolení záměru stavebnímu úřadu.“.
490. V § 234 odst. 1 větě první se slova „V kolaudačním řízení stavební úřad“ nahrazují
slovy „Stavební úřad nebo autorizovaný inspektor“, ve větě třetí se číslo „30“ nahrazuje
číslem „15“, ve větě čtvrté se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“ a na konci textu věty se
doplňují slova „, nedohodnou-li se jinak“ a věta poslední se zrušuje.
491. V § 234 odst. 2 se slova „a její způsobilosti k užívání“ zrušují.
492. V § 234 se odstavec 3 zrušuje.
53
493. V § 235 odst. 1 se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo autorizovaný inspektor“.
494. V § 235 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2“
zrušují.
495. V § 235 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
496. V § 235 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.
497. V § 236 odst. 1 se slovo „povolit“ nahrazuje slovy „nebo autorizovaný inspektor
povolit prvním úkonem stavebního úřadu v řízení“ a slova „nejdéle na dobu 1 roku“ se
zrušují.
498. V § 236 odst. 2 se za slovo „stavby“ vkládá slovo „se“ a slova „stavební úřad“ se
zrušují.
499. V § 236 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Povoluje-li předčasné užívání
stavební úřad, u stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí vyjádření
zhotovitele stavby nebo autorizovaného inspektora ke splnění podmínek podle odstavce
1.“.
500. V § 236 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Stavby přenosové, přepravní a distribuční soustavy lze užívat ihned po jejich
zprovoznění na základě platné revizní zprávy.“.
501. V § 237 odst. 2 se slova „stavební úřad“ zrušují, za slovo „povolí“ se vkládají slova
„stavební úřad nebo autorizovaný inspektor“, za slovo „nařídí“ se vkládají slova
„stavební úřad“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „jako první úkon stavebního
úřadu v řízení“.
502. V § 237 odstavec 6 zní:
„(6) Je-li žádost o kolaudační rozhodnutí podána před ukončením zkušebního provozu,
prodlužuje se zkušební provoz do vykonatelnosti kolaudačního rozhodnutí.“.
503. V § 238 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2“
zrušují.
504. V § 238 odstavec 2 zní:
„(2) Rozhodnutí o povolení předčasného užívání nebo zkušebním provozu určí dobu
trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu, nejdéle na dobu 2 let a v případě
vyhrazených staveb nejdéle na dobu 3 let.“.
505. V § 238 odst. 3 větě první se za slovo „úřad“ vkládají slova „nebo autorizovaný
inspektor“, za slovo „stavebníka,“ se vkládá slovo „a“ a za slova „případě zkušebního
provozu“ se vkládají slova „stavební úřad“.
506. V § 238 odst. 3 větě druhé se za slovo „staveb“ vkládají slova „a veřejně prospěšných
staveb“ a na konci textu věty se doplňují slova „nebo 3 roky od dokončení výstavby
v rámci souboru staveb“.
54
507. V § 238 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Odvolání proti rozhodnutí o předčasném užívání nebo zkušebním provozu nemá
odkladný účinek.“.
508. V § 239 odst. 1 se za slova „vlastníka stavby“ vkládají slova „nebo stavebníka se
souhlasem vlastníka stavby“.
509. V § 239 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) V řízení o změně v užívání stavby spočívající jen ve změně trvání dočasné stavby se
soulad s podmínkami podle § 193 posoudí pouze v případě, že od povolení stavby nebo od
posledního povolení prodloužení doby trvání této stavby došlo ke změně těchto podmínek.
Povolení změny v užívání stavby se nevyžaduje, pokud se změnily jen požadavky právních
předpisů.“.
510. V § 240 písm. a) a b) se za slovo „užívání“ vkládají slova „nebo dobu trvání“.
511. V § 241 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „může vydat“ nahrazují slovy „nebo
autorizovaný inspektor vydá“.
512. V § 242 odstavec 2 zní:
„(2) Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení,
projedná stavební úřad stavební úpravu v řízení o povolení záměru. Je-li užívání dokončené
stavební úpravy podmíněno kolaudací, postupuje se dále podle § 230 až 235. Nevyžaduje-li
se k užívání stavby a provedené stavební úpravy kolaudace, stanoví nový účel užívání stavby
stavební úřad v povolení záměru stavební úpravy.“.
513. § 243 a 244 se včetně nadpisů zrušují.
514. V § 245 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě podzemní stavby sítí
technické infrastruktury může být pasport stavby nahrazen dokumentací zaměření
prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo její části anebo
technologického zařízení.“.
515. V § 245 odst. 3 se věta poslední zrušuje.
516. V § 245 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad
nebo autorizovaný inspektor jej ověří.“.
517. § 246 zní:
„§ 246
Vznikla-li realizací stavba, která musí být podle jiného zákona54) označena číslem,
stavební úřad nebo autorizovaný inspektor vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.“.
518. V § 247 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Rozhodnutí o povolení odstranění
stavby vydává stavební úřad nebo v případě jednoduchých staveb, u nichž lze povolení
odstranění vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení, autorizovaný inspektor.“.
519. V § 247 odst. 2 se za slova „vlastník stavby“ vkládají slova „, nebo ten, kdo má jiné
55
věcné právo k pozemku nebo stavbě,“.
520. V § 247 odst. 3 se za slovo „azbest,“ vkládají slova „nebo o vyhrazenou stavbu,“ a za
slovo „úřad“ se vkládají slova „nebo autorizovaný inspektor“.
521. V § 248 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Žádost o povolení odstranění stavby může podat vlastník stavby nebo se souhlasem
vlastníka stavby stavebník. Je-li pro realizaci záměru, pro který je stanoven účel vyvlastnění
v zákoně, třeba odstranění cizí stavby, může žádost o povolení odstranění takové stavby podat
i stavebník stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění v zákoně; souhlas vlastníka
odstraňované stavby se nevyžaduje.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
522. V § 248 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Žádost o povolení odstranění stavby lze podat jako součást žádosti o povolení
záměru.
(5) V případě stavby obsahující azbest je součástí žádosti také návrh opatření
k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu a doklad o splnění dalších
požadavků pro práci s azbestem podle jiného právního předpisu81).“.
Poznámka pod čarou č. 80 zní: „81) § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve
znění pozdějších předpisů.“.
523. V § 249 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které
zní:
„h) v případě stavby obsahující azbest podmínky zajišťující splnění požadavků pro práci
s azbestem podle jiného právního předpisu81).“.
524. V § 249 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Po nabytí právní moci povolení odstranění stavby stavební úřad zašle stavebníkovi
oznámení o ověření dokumentace pro odstranění stavby spolu se štítkem obsahujícím
identifikační údaje o odstraňované stavbě.“.
525. V § 250 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „stavby“ vkládají slova „, případně
vlastníkovi pozemku“.
526. V § 250 odst. 1 písm. b) se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „, které měla
mít,“.
527. V § 250 odst. 1 písm. c) se slova „podle tohoto zákona“ zrušují.
528. V § 250 odst. 1 písm. e) se slova „do skončení této doby“ zrušují.
529. V § 250 odst. 2 se slova „a stavebník (dále jen „povinný“)“ zrušují a za slova „vlastník
pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna,“ se vkládají slova
„a stavebník (dále jen „povinný“), a dále“.
530. V § 252 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2“
zrušují.
56
531. V § 252 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které
zní:
„i) v případě stavby obsahující azbest podmínky zajišťující splnění požadavků pro práci
s azbestem podle jiného právního předpisu81).“.
532. V § 254 odst. 1 se za slovo „Stavbu“ vkládají slova „prováděnou nebo“.
533. V § 254 odst. 4 se slova „do skončení doby trvání stavby nebo“ zrušují a slova
„prodloužení doby trvání stavby“ se nahrazují slovy „změnu povolení“.
534. V § 254 se odstavec 5 zrušuje.
535. V § 255 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
536. V § 255 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ustanovení § 185 odst. 3 se nepoužije.“.
537. V § 255 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
538. V § 256 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Stavební úřad nenařídí odstranění stavby a stavbu, která vyžaduje povolení,
dodatečně povolí i bez splnění podmínek podle odstavce 1, pokud by nařízení odstranění stavby
představovalo pro povinného nebo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem zcela zjevně zásah
nepřiměřený přínosům a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné zájmy ani práva
třetích osob. Odpovědnost povinného za přestupek tím není dotčena.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
539. V § 258 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
540. V § 259 odst. 1 větě první se slova „, pokud povinný prokáže“ nahrazují slovem „při“
a ve větě druhé se za slovo „vznikla“ vkládá slovo „povinnému,“.
541. § 260 se včetně nadpisu zrušuje.
542. V části šesté hlavě VII se v nadpisu dílu 3 slovo „Společná“ nahrazuje slovem
„Společné“.
543. V § 261 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
544. § 262 se zrušuje.
545. V § 264 odst. 5 větě poslední se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
546. V § 264 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně pro provedení stavby rodinného domu
nebo bytového domu anebo veřejné infrastruktury, pokud je tato stavba prováděna místo stavby
zničené nebo poškozené mimořádnou událostí, její podstatné parametry odpovídají zničené
nebo poškozené stavbě a vzhledem k okolnostem, zejména riziku opakování mimořádné
události, nelze požadovat, aby došlo k obnově zničené nebo poškozené stavby na původním
místě.
57
(7) Stavbu podle odstavce 6 lze umístit na pozemku vhodném pro provedení takové
stavby, v souladu s územně plánovací dokumentací, případně s územními opařeními
a vymezením zastavitelného území. Ustanovení § 187 platí obdobně.
(8) Pokud stavbu podle odstavce 6 není možné provést na pozemku uvedeném v odstavci
7, neboť takový pozemek není pro stavebníka dostupný, lze se souhlasem vlastníka pozemku
pořídit a vydat změnu územního nebo regulačního plánu podle § 111a.“.
547. V § 266 odst. 2 větě první se za slovo „úkon“ vkládají slova „stavebního úřadu“.
548. V § 267 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 267 odst. 3 větě první až poslední, § 267
odst. 5 větě první, § 273 odst. 1, § 275 odst. 3 větě první a druhé a § 334b odst. 4 větě
první a druhé se slova „stavební správy“ zrušují.
549. V § 267 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „; § 172 odst. 1 se pro jiné
stavební úřady nepoužije“.
550. V § 268 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Portál stavebníka poskytuje účastníkům řízení službu sledování stavu řízení.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
551. V § 269 odstavec 3 zní:
„(3) V národním geoportálu územního plánování se zveřejňují územně plánovací
podklady, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavitelného území a územní
opatření.“.
552. V § 269 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
553. V § 269 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Orgán územního plánování vkládá do
národního geoportálu územního plánování písemnosti, údaje a prostorová data, které
mají být zveřejněny v národním geoportálu územního plánování.“ a na konci odstavce
se doplňuje věta „Orgán územního plánování může vložit do národního geoportálu
územního plánování i další písemnosti vzniklé při územně plánovací činnosti.“.
554. V § 270 odst. 3 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se
zrušuje.
555. V § 271 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dále se do evidence elektronických
dokumentací vkládá informační kontejner pro povolení stavby a informační kontejner
pro kolaudaci stavby ve strojově čitelném formátu, stanoví-li tak jiný právní
předpis82).“.
Poznámka pod čarou č. 81 zní: „82) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě
a vystavěném prostředí a o změně některých dalších zákonů.“.
556. V § 271 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
557. V § 272 odst. 2 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a dokumentaci pro povolení
záměru“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; jiné osoby jen se souhlasem
58
stavebníka nebo vlastníka stavby, které se tato dokumentace týká“.
558. V § 272 odst. 3 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „a dokumentaci pro povolení
záměru“.
559. V § 274 písm. c) se slova „orgánů stavební správy“ nahrazují slovy „stavebních
úřadů“.
560. V § 275 odst. 1 větě první se slova „a stavební správy“ zrušují a ve větě druhé se slova
„, evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací“ zrušují.
561. V § 276 odst. 1 se za slovo „inspektor“ vkládají slova „vede správní řízení podle tohoto
zákona obdobně jako stavební úřad, za podmínek podle tohoto zákona vydává
kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, rozhodnutí
o předčasném užívání stavby, rozhodnutí ve zrychleném řízení o změně v užívání
stavby nebo rozhodnutí o povolení odstranění stavby, vydává vyjádření pro předčasné
užívání stavby a ověřuje pasport stavby místo stavebního úřadu, pokud jej o to stavebník
nebo vlastník stavby požádá, a“.
562. V § 277 odst. 1 písm. d) se číslo „15“ nahrazuje číslem „7“ a na konci textu písmene
se doplňují slova „nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor
specializace, jehož součástí je stavební řád“.
563. V § 277 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) má osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu58) nebo
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor specializace, jehož součástí je
stavební řád,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
564. V § 279 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
565. V § 280 odst. 2 písm. a) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
566. V § 281 odst. 1 písm. a) se slova „opakovaně nebo“ a slovo „nebo“ zrušují.
567. V § 281 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) při své činnosti závažně porušil své povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými
právními předpisy, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
568. V § 282 odst. 1 větě první a druhé se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“
a část věty první za středníkem se včetně středníku zrušuje.
569. V § 283 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vydal-li autorizovaný inspektor
rozhodnutí místo stavebního úřadu, doručí jej vždy také stavebnímu úřadu, a to společně
se žádostí žadatele včetně jejích příloh.“.
570. V § 284 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slovo „vydávat“ nahrazuje slovy
„na celém území České republiky ověřovat pasport stavby, vést správní řízení a vydávat
59
kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, rozhodnutí
o předčasném užívání stavby, rozhodnutí ve zrychleném řízení o změně v užívání
stavby, rozhodnutí o povolení odstranění stavby a vyjádření pro předčasné užívání
stavby a“.
571. V § 285 odst. 1 větě druhé se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“.
572. V nadpisu § 286 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
573. V § 287 odst. 1 se slova „ministerstvo a krajský úřad“ nahrazují slovy „Úřad a úřady
rozvoje území krajů“.
574. V § 287 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Krajský úřad“ nahrazují slovy „Úřad
rozvoje území kraje“.
575. V § 288 odst. 1 se slova „ministerstvo a krajský úřad“ nahrazují slovy „příslušné úřady
rozvoje území“ a slova „, jakož i dodržování usnesení vlády, směrnic ústředních
správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatých při
kontrole výkonu přenesené působnosti“ se zrušují.
576. V § 288 odst. 2 se slova „i přenesené“ zrušují.
577. V § 289 odst. 1 se slova „ministerstvo nebo krajský úřad“ nahrazují slovy „příslušný
úřad rozvoje území“.
578. V § 295 odst. 1 písm. e) se za slovo „že“ vkládají slova „je užívána bez povolení nebo“.
579. V § 297 odst. 1 se za slovo „pro“ vkládají slova „vytvoření podmínek pro provedení
stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích
prací nebo k odstranění stavby nebo zařízení,“.
580. V § 298 včetně nadpisu zní:
„§ 298
Působnost
(1) Úřad kontroluje výkon státní správy úřady rozvoje území krajů. Úřady rozvoje území
krajů kontrolují výkon státní správy svých územních pracovišť a autorizovaných inspektorů.
(2) Úřad a věcně příslušné ústřední orgány státní správy kontrolují dodržování jiných
právních předpisů při postupech podle tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády
a směrnic ústředních správní úřadů.“.
581. V § 299 se slova „Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu
a obchodu, Dopravní a energetický stavební úřad a krajský stavební úřad“ nahrazují
slovy „Úřad a věcně příslušné ústřední orgány státní správy“ a slova „do doby zjednání
nápravy mohou pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování
právní povinnosti“ se nahrazují slovy „nesouhlasí-li Úřad s opatřením uloženým jiným
ústředním orgánem státní správy, předloží věc k rozhodnutí vládě“.
582. V § 301 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
60
a) provede záměr bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s ním,
b) provede jednoduchou stavbu bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno, nebo
v rozporu s ním,
c) užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení, nebo v rozporu s ním,
d) odstraní stavbu, která podléhá povolení, bez povolení odstranění stavby, nebo v rozporu
s ním, nebo
e) odstraní stavbu, která obsahuje azbest, bez povolení odstranění stavby nebo v rozporu s ním.
(2) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší zakazující opatření podle § 294 nebo neplní uložená opatření k nápravě podle § 295
nebo
b) užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení za účelem zisku nebo kdo umožní
takové užívání jiným osobám.“.
583. V § 301 odst. 3 písm. a) se slova „nebo d)“ zrušují.
584. V § 301 odst. 3 písm. b) se slova „f), g), h), i), j), k), l) nebo n)“ nahrazují slovy „b)
nebo d)“.
585. V § 301 odst. 3 písm. c) se text „b),“ nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo m),“ se
zrušují.
586. V § 301 odst. 3 písm. d) se slova „nebo b)“ zrušují a slova „nezastavitelném pozemku,
v nezastavěném“ se nahrazují slovy „nestavební ploše, v nezastavitelném“.
587. Nad označení § 302 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Přestupky vybraných
osob“.
588. Nadpis § 302 se zrušuje.
589. V § 302 odst. 7 písm. b) se za slovo „odstavce“ vkládají slova „1 písm. b) nebo
odstavce“.
590. V § 302 odst. 7 písm. c) se slova „1 písm. b) nebo odstavce“ zrušují.
591. V § 302 odst. 7 písm. d) se slova „nezastavitelném pozemku, v nezastavěném“
nahrazují slovy „nestavební ploše, v nezastavitelném“.
592. Nadpis § 303 se zrušuje.
593. V § 304 odst. 1 se slova „; přestupky podle § 302 odst. 4 a § 303 odst. 4 projednává
krajský úřad“ nahrazují slovy „a přestupky na úseku územního plánování Úřad“.
594. V § 304 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
595. V § 306 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
596. V § 307 odst. 1 se slova „je nepřípustná, obsahuje-li pouze“ nahrazují slovy „nebo
jednotlivé žalobní body jsou nepřípustné, směřují-li k řešení nepřípustných námitek
61
nebo obsahují-li“.
597. V § 307 odst. 2 se slova „je také nepřípustný, obsahuje-li“ nahrazují slovy „i jednotlivé
body tohoto návrhu jsou nepřípustné, obsahují-li“.
598. § 308 včetně nadpisu zní:
„§ 308
Odkladný účinek
(1) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu
o povolení záměru lze podat pouze společně s žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku
v řízení o kasační stížnosti lze podat pouze společně s touto kasační stížností.
(2) Přizná-li soud žalobě nebo kasační stížnosti odkladný účinek nebo nařídí-li předběžné
opatření, rozhodne ve věci přednostně s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů od
přiznání odkladného účinku nebo od nařízení předběžného opatření.“.
599. Za § 308 se vkládá nový § 308a, který včetně nadpisu zní:
„§ 308a
Soudní smír
Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci řízení a osoby zúčastněné na řízení skončit
řízení soudním smírem; ustanovení § 99 občanského soudního řádu se použije obdobně.
Obsahem smíru může být zejména zpětvzetí žaloby, poskytnutí finanční náhrady nebo
provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření.“.
600. § 309 včetně nadpisu zní:
„§ 309
Rozhodnutí o žalobě
(1) Soud posuzuje žalobní body, pouze pokud se dotýkají tvrzeného přímého zkrácení
práv žalobce, jinak k nim nepřihlíží.
(2) Soud přezkoumá všechny přípustné žalobní body.
(3) Soud nezruší rozhodnutí ani opatření obecné povahy pouze pro nedostatek jejich
odůvodnění a přezkoumá je z hlediska zákonnosti jejich výroku, je-li to na základě správního
spisu nebo doplnění podkladů nebo důvodů rozhodnutí v řízení před soudem možné; přitom
vychází i z vyjádření žalovaného, odpůrce nebo dotčeného orgánu v řízení před soudem, kteří
mohou chybějící podklady a důvody doplnit, a to i na výzvu soudu. To platí i v případech, je-li
žalobou napadeno rozhodnutí, které neobsahuje odůvodnění podle § 311 odst. 4 nebo které je
založeno na závazném stanovisku bez odůvodnění podle § 178 odst. 1 nebo 2.
(4) O návrzích na zrušení opatření obecné povahy a žalobách ve věcech vyhrazených
staveb rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.
(5) Je-li žaloba důvodná a bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě jeho
zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad rozhodnout, může
soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit. Proti částem rozhodnutí stavebního úřadu, která
62
byla změněna rozsudkem, není přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu.
(6) Soud nezruší napadené rozhodnutí nebo opatření obecné povahy a návrh zamítne,
pokud by jeho zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem nepoměrně větší
újmu v porovnání s újmou vzniklou navrhovateli zamítnutím návrhu.
(7) Odstavce 1 až 6 platí obdobně i pro řízení o kasační stížnosti a řízení o povolení
obnovy.“.
601. V § 310 se za slovo „části“ vkládají slova „a k řízení o zrušení územního opatření
vydaného vládou“.
602. V § 311 odst. 1 větě první se slova „orgány obce“ nahrazují slovem „obcí“ a slova
„krajský úřad“ se nahrazují slovy „úřad rozvoje území kraje“ a ve větě druhé se slova
„orgány kraje je příslušné ministerstvo“ nahrazují slovy „krajem je příslušný Úřad“.
603. V § 311 odst. 2 se za slovo „dokumentaci“ vkládají slova „ani územní opatření“.
604. V § 311 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4) Povolení vydané podle tohoto zákona jako první úkon stavebního úřadu v řízení
obsahuje pouze výrok a poučení o opravném prostředku. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání
přípustné. Rozhodnutí lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 měsíce ode
dne, kdy se stavební úřad o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do
2 měsíců od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze
vydat po uplynutí 3 měsíců od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí.
(5) Rozhodnutí nebo usnesení podle tohoto zákona, proti kterému se nelze odvolat,
nabývá právní moci dnem vydání.
(6) Na návrh účastníka nebo je-li to účelné, lze provést ústní jednání podle tohoto zákona
s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (videokonferenční zařízení).
(7) Nevyžaduje-li úkon správního orgánu podle tohoto zákona správní uvážení, lze jej
provést automatizovaně bez účasti úřední osoby, pokud tím nebude ohrožena ochrana práv
dotčených osob nebo ochrana veřejného zájmu. Místo údaje o úřední osobě se na úkonu podle
věty první uvede, že byl proveden automatizovaně bez účasti úřední osoby, a její podpis se
nahradí kvalifikovanou elektronickou pečetí.“.
605. V § 316 odst. 4 se slova „krajském úřadu, úřadu územního plánování“ nahrazují slovy
„na krajském úřadu, v orgánu územního plánování“ a za slovo „osvědčení“ se vkládá
slovo „o“.
606. V § 322 odst. 2 větě druhé se za číslo „6“ vkládají slova „ve znění účinném do
30. června 2026“.
607. V § 323 odst. 10 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
608. V § 324 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který
zní:
„(2) Podmínka vydání regulačního plánu na žádost vymezená v územně plánovací
dokumentaci podle dosavadních právních předpisů se považuje za podmínku vydání
63
regulačního plánu podle tohoto zákona a pozbývá platnosti marným uplynutím lhůty 6 let od
nabytí účinnosti územního plánu, který tuto podmínku vymezil.“.
609. V § 325 odst. 1 větě první a § 325 odst. 5 větě druhé se slovo „Úřad“ nahrazuje slovem
„Orgán“.
610. V § 325 odst. 4 větě první a § 326 odst. 2 větě první se slovo „úřad“ nahrazuje slovem
„orgán“.
611. V § 330 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pokud o to stavebník požádá, lze
o změně takového pravomocného územního rozhodnutí o umístění stavby vydaného
v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve
zjednodušeném územním řízení, účinného územního souhlasu, účinné veřejnoprávní
smlouvy a vydaného regulačního plánu nahrazujícího územní rozhodnutí o umístění
stavby rozhodnout v rámci řízení o povolení záměru, jeho části či etapy podle tohoto
zákona. V takovém případě stavebník předloží společnou žádost o vydání rozhodnutí
o změně územního rozhodnutí a povolení záměru a dokumentaci pro povolení záměru,
která navíc obsahuje popis změn provedených proti pravomocnému územnímu
rozhodnutí o umístění stavby, účinnému územnímu souhlasu, účinné veřejnoprávní
smlouvě a vydanému regulačnímu plánu nahrazujícímu územní rozhodnutí o umístění
stavby.“.
612. V § 330 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „, a pokud splní požadavky podle
§ 277 odst. 1 písm. e)“.
613. V § 333 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 36 odst. 5, § 152 odst. 1, § 152a odst. 1, § 154
odst. 2, § 158 odst. 6, § 161 odst. 4, § 166 odst. 4, § 167 písm. e), f), j) a k) a § 169 odst. 2.
Návrh nařízení vlády podle věty první připravuje a předkládá vládě Úřad ve spolupráci
s dotčenými ministerstvy.
(2) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 12 písm. p), § 59 odst. 3, § 62 odst. 3, § 64 odst. 1,
§ 87 odst. 4, 103 odst. 1, § 172 odst. 2, § 227 odst. 5, § 267 odst. 5, § 268 odst. 4, § 269 odst. 6,
§ 270 odst. 3, § 271 odst. 4, § 273 odst. 3, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5.“.
614. V § 333 odst. 3 se slova „, statutární město Brno a statutární město Ostrava“ nahrazují
slovy „a obce, ve kterých je sídlo kraje,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova
„a § 152a odst. 1“.
615. V nadpisu § 334b se slova „stavební správy“ zrušují.
616. V § 334b odstavec 1 zní:
„(1) Přechodným obdobím se rozumí období do 31. prosince 2030.“.
617. V § 334b odst. 2 se za text „odst. 5“ vkládá text „§ 268 odst. 3,“.
618. V § 334b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 3 až 9.
619. V § 334b odstavec 4 zní:
64
„(4) Stanoví-li tento zákon povinnost vložit dokument do národního geoportálu územního
plánování nebo odkázat na něj, lze v přechodném období splnit tuto povinnost i jiným
způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
620. V § 334b se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 5 až 7.
621. V § 334b odst. 5 větě druhé se číslo „2026“ nahrazuje číslem „2030“.
622. V § 334b odst. 6 větě druhé se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
623. V § 334b odst. 7 se číslo „8“ nahrazuje číslem „5“.
624. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slova „zařízení a“ vkládají
slova „s nimi související terénní úpravy a“.
625. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 1 se číslo 40“ nahrazuje číslem „60“, za slovo
„podlažím“ se vkládají slova „a podkrovím“ a slova „rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci“ se nahrazují slovy „zázemí stavby“.
626. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci“ nahrazují slovy „zázemí stavby“.
627. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodech 3 a 4 se slova „s prvky regulačního plánu“
zrušují.
628. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 4 se slova „, včetně základové konstrukce, do 55“
nahrazují slovy „do 60“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“.
629. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní:
„5. stavba pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním
podlaží, nepodsklepená, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků
nejméně 2 m,“.
Dosavadní body 5 až 34 se označují jako body 6 až 35.
630. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 9 se na začátek vkládají slova „ohrady pro
hospodářská zvířata do 1,5 m výšky,“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci
textu bodu se doplňují slova „nebo k významnému zhoršení prostupnosti krajiny pro
volně žijící drobné živočichy“.
631. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 6 se číslo „1“ nahrazuje číslem „1,5“ a slova
„zastavěném území nebo v zastavitelné ploše“ se nahrazují slovy „zastavitelném
území“.
632. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 7 se číslo „30“ nahrazuje číslem „90“.
633. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) se na začátek bodů 12 a 13 vkládají slova „doplnění,
odstranění,“.
634. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 13 se slova „, výměna nebo navýšení kapacity sítě
technické infrastruktury“ zrušují, slova „pro provedení“ se nahrazují slovy
„s provedením doplnění, odstranění,“ a slova „je s vlastníkem dotčených pozemků
65
uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí
o zřízení věcného břemene“ se nahrazují slovy „vlastník dotčených pozemků souhlasí“.
635. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 16 se slovo „podpěrné“ zrušuje a slova „, nejde-li
o portálové konstrukce“ se nahrazují slovy „a dráhách“.
636. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bod 24 zní:
„24. běžné dobíjecí body62),“.
637. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 28 se číslo „55“ nahrazuje číslem „60“.
638. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 29 se číslo „25“ nahrazuje číslem „100“ a slova
„, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je
připojeno více než 90 000 odběrných míst“ a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „, a to
i“.
639. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 30 se číslo „25“ nahrazuje číslem „100“ a slova
„, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst,“ a za slovo „zařízení“
se vkládají slova „, a to i“.
640. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 31 se číslo „25“ nahrazuje číslem „100“ a za slovo
„zařízení“ se vkládají slova „, a to i“.
641. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 33 se slova „výrobky plnící funkci“ zrušují a slovo
„zastavěném“ se nahrazuje slovem „zastavitelném“.
642. V příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodě 34 se slova „jestliže neobsahují obytné nebo
pobytové místnosti nebo hygienická zařízení,“ zrušují a slovo „zastavěném“ se
nahrazuje slovem „zastavitelném“.
643. V příloze č. 1 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují body 36 až 45, které znějí:
„36. sítě elektronických komunikací, pokud se umisťují na vlastních nemovitostech nebo pokud
s jejich umístěním vlastník dotčené nemovitosti souhlasí, nebo přípojky elektronických
komunikací do délky 100 metrů; přípojkou elektronických komunikací se rozumí část sítě
elektronických komunikací, která umožňuje připojení bodu vstupu komunikačního vedení do
budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě, k nejbližšímu rozhraní veřejné
komunikační sítě,
37. uložení stávajícího nadzemního vedení na hladině nízkého napětí v zastavitelném území
pod zem, pokud s tím vlastník dotčených pozemků souhlasí,
38. tepelná přípojka v maximální délce do 100 m od rozvodného tepelného zařízení zřizovaná
držitelem licence na rozvod tepelné energie, včetně připojení stavby a odběrných zařízení nebo
připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
39. dočasné stavby náhradních tras dopravní a technické infrastruktury a souvisejících zařízení
a staveb, jejichž trvání nepřesáhne 12 měsíců,
40. jiné dočasné stavby nebo zařízení, jejichž umístění nepřesáhne 90 po sobě jdoucích dnů,
41. samoobslužný výdejní box, návratový box, prodejní box nebo box s podobnou funkcí na
pozemku nacházejícím se v zastavitelném území,
66
42. venkovní dětská hřiště, sportoviště a zařízení pro sport do 300 m2,
43. stavba zpevněných ploch do 60 m2 na pozemku zázemí stavby, která souvisí s bydlením
nebo rodinnou rekreací,
44. stavba veřejného osvětlení,
45. jiná nepatrná stavba, která nemůže ani potenciálně zasáhnout do žádných veřejných zájmů
ani práv třetích osob,“.
644. V příloze č. 1 odst. 1 písm. d) se slova „a nejde o udržovací práce na stavbě, která je
kulturní památkou“ zrušují.
645. V příloze č. 1 odst. 1 písm. e) se slova „se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
stavby“ nahrazují slovy „jimi není ovlivněna mechanická odolnost a stabilita stavby“,
za slova „nemění se“ se vkládá slovo „významně“, slovo „způsob“ se nahrazuje slovem
„účel“ a slova „a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou“ se zrušují.
646. V příloze č. 1 odst. 1 písm. f) se slova „se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
stavby, nemění se způsob“ nahrazují slovy „jimi není ovlivněna mechanická odolnost
a stabilita stavby, nemění se účel“.
647. V příloze č. 1 odst. 1 písm. i) bodě 2 se číslo „5,0“ nahrazuje číslem „3,0“ a číslo „1“
se nahrazuje číslem „0,25“.
648. V příloze č. 1 odst. 1 písm. i) bodě 3 se číslo „1“ nahrazuje číslem „0,4“.
649. V příloze č. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j),
které zní:
„j) změny využití území, a to
1. terénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemku, který nemá
společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím,
2. odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha do 300 m2, která neslouží
pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou
způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště nebezpečnými a nebezpečnými látkami
podle vodního zákona,
3. změna druhu pozemku48) nebo způsobu využití pozemků49) o výměře do 300 m2,
4. terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou
se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve stanoveném
záplavovém území,
5. úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku stavby
pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou
rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně
plánovací dokumentací a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím
provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou
rekreaci.“.
650. V příloze č. 1 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
67
Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena c) až k).
651. V příloze č. 1 odst. 2 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena i) a j).
652. V příloze č. 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k),
které zní:
„k) změny využití území realizované v území, pro které je vydán plán území s archeologickými
nálezy, nebo ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti nebo
v chráněném ložiskovém území.“.
653. V příloze č. 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „zařízení a“ vkládají slova
„nimi související“ a za slovo „úpravy“ se vkládají slova „a jejich údržba, pokud nejde
o drobnou stavbu“.
654. V příloze č. 2 odst. 1 písm. a) se slova „stavby pro bydlení a“ nahrazují slovy „rodinné
domy a stavby pro“.
655. V příloze č. 2 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až v) se označují jako písmena c) až u).
656. V příloze č. 2 odst. 1 písm. d) se slova „, pokud nejde o drobnou stavbu“ zrušují.
657. V příloze č. 2 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až u) se označují jako písmena e) až t).
658. V příloze č. 2 odst. 1 písm. e) se slova „nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m
výšky“ zrušují a slova „nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata
anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako
sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné“ se nahrazují slovy
„podsklepené nejvýše do hloubky 3 m“.
659. V příloze č. 2 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až t) se označují jako písmena f) až s).
660. V příloze č. 2 odst. 1 písm. f), g), i), m) a q) se slova „, pokud nejde o drobnou stavbu“
zrušují.
661. V příloze č. 2 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) až s) se označují jako písmena l) až r).
662. V příloze č. 2 odst. 1 písm. m) se za slovo „podlažím“ vkládají slova „a podkrovím“
a slova „rodinného domu“ se nahrazují slovy „zázemí stavby“.
663. V příloze č. 2 odst. 1 písm. r) se slova „pokud nejde o drobnou stavbu.“ zrušují.
664. V příloze č. 2 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno s), které zní:
„s) venkovní sportoviště do 3 000 m2 včetně staveb zázemí sportoviště (toalety, sprchy, šatny,
občerstvení) do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky.“.
68
665. V příloze č. 2 odst. 2 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, pokud nejde
o drobnou stavbu,“.
666. V příloze č. 2 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h).
667. V příloze č. 2 odst. 2 písm. f) se slovo „nezastavěném“ nahrazují slovy
„nezastavitelném“.
668. V příloze č. 2 odst. 3 písm. d) se slova „nebo jednoduchou stavbu podle odstavce 1
písm. o) této přílohy“ zrušují.
669. V příloze č. 3 písm. n) se za slovo „dobýváním“ vkládají slova „nebo likvidaci
a zajištění“.
670. V příloze č. 3 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r)
až u), která znějí:
„r) stavby pro hromadné bydlení,
s) stavby zařízení pro výrobu polovodičů, pokud byly Evropskou komisí uznány jako
integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna na polovodiče podle čl. 13 až 15 nařízení
(EU) 2023/1781 (Akt o čipech),
t) stavby infrastruktury pro vodní dopravu,
u) stavby nových zdravotnických zařízení za účelem zajištění poskytování lůžkové péče
s předpokládanou kapacitou nad 1 500 lůžek.“.
671. V příloze č. 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2,
který zní:
„(2) Dále se pro účely tohoto zákona vyhrazenými stavbami rozumí stavby a záměry
s vyhrazenými stavbami související.“.
672. V příloze č. 5 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a jejího rozvoje“.
673. V příloze č. 6 části I. odst. 1 písm. a) se slova „zastavitelných ploch, transformačních“
zrušují.
674. V příloze č. 6 části I. odst. 2 písm. a) se za slovo „vymezení“ vkládají slova „ploch
a koridorů“.
675. V příloze č. 6 části I. odst. 2 písm. d) se slova „vymezení definic“ nahrazují slovem
„definice“.
676. V příloze č. 6 části I. odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „plánu“ vkládají slova
„má formu prostorových dat a“.
677. V příloze č. 6 části I. odst. 4 větě první se za slovo „Výkresy“ vkládají slova „, které
jsou součástí“ a slova „se vydávají“ se nahrazují slovy „, se zpracovávají nad mapovým
podkladem“.
678. V příloze č. 6 části II. odst. 1 písm. e) se slova „zprávou o uplatňování nebo zadáním
změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h)“ zrušují.
69
679. V příloze č. 6 části II. odstavec 4 zní:
„(4) Odůvodnění územního rozvojového plánu může být doplněno grafickou částí.“.
680. V příloze č. 7 části I. odst. 1 písm. c) a g) se slovo „vymezení“ zrušuje.
681. V příloze č. 7 části I. odst. 1 písm. d) se slova „zastavitelné plochy, transformační“
zrušují.
682. V příloze č. 7 části I. odst. 1 písm. e) se slova „zastavitelných ploch, transformačních“
zrušují.
683. V příloze č. 7 části I. odst. 1 písm. g) se za slovo „koridorů“ vkládají slova „zelené
infrastruktury, zejména“.
684. V příloze č. 7 části I. odst. 2 písm. c) se slova „je-li to účelné,“ zrušují.
685. V příloze č. 7 části I. odst. 2 písm. d) se slova „vymezení definic“ nahrazují slovem
„definici“.
686. V příloze č. 7 části I. odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „rozvoje“ vkládají
slova „má formu prostorových dat a“.
687. V příloze č. 7 části I. odst. 3 písm. b) se za slovo „včetně“ vkládají slova „zelené
infrastruktury a“ a slova „a územního systému ekologické stability nadregionálního
a regionálního významu“ se zrušují.
688. V příloze č. 7 části I. odst. 4 větě první se slova „se vydávají“ nahrazují slovy „, které
jsou součástí grafické části, se zpracovávají nad mapovým podkladem“.
689. V příloze č. 7 části II. odst. 1 písm. e) se slova „zprávou o uplatňování nebo zadáním
změny“ zrušují.
690. V příloze č. 7 části II. odstavec 4 zní:
„(4) Odůvodnění zásad územního rozvoje může být doplněno grafickou částí.“.
691. V příloze č. 8 části I. odst. 1 písm. a), příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. a) bodě 2
a příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 1 se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem
„zastavitelného“.
692. V příloze č. 8 části I. odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) požadavky na rozvoj, zachování nebo změnu charakteru území,“.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j).
693. V příloze č. 8 části I. odst. 1 písm. g) se slova „vymezených ploch s rozdílným
způsobem využití“ nahrazují slovem „území“.
694. V příloze č. 8 části I. odst. 1 písm. h) se za slovo „státu“ vkládají slova „, ploch těžby“.
695. V příloze č. 8 části I. odst. 1 písm. j) se slova „hlavního města Prahy“ nahrazují slovem
„obce“.
696. V příloze č. 8 části I. odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
70
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j).
697. V příloze č. 8 části I. odst. 2 písm. j) se slova „vymezení definic“ nahrazují slovem
„definici“.
698. V příloze č. 8 části I. odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „plánu“ vkládají slova
„má formu prostorových dat a“.
699. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „obsahuje“
vkládá slovo „zejména“.
700. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „, transformačních ploch“ a slova
„v krajině“ zrušují.
701. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. a) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 4 až 6.
702. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) se na konci úvodní části ustanovení doplňuje
slovo „zejména“.
703. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 3 se za slovo „ploch“ vkládají slova
„, nestavebních ploch“, slovo „transformačních“ se zrušuje a na konci textu bodu se
doplňuje slovo „změn“.
704. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 4 se slovo „vymezení“, slova „územního
systému ekologické stability a vymezení“ a slova „v krajině“ zrušují.
705. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 5 se slovo „vymezení“ zrušuje.
706. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 6 se slova „s rozdílným způsobem využití“
nahrazují slovy „využití a prostorového uspořádání“.
707. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 8 se slova „a hranici zastavitelného území“
zrušují.
708. V příloze č. 8 části I. odst. 3 písm. b) bodě 9 se slova „vyznačení lokalit
a zastavitelného území“ nahrazují slovy „vymezení ploch těžby“.
709. V příloze č. 8 části I. odst. 4 se slova „urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání
krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech“
nahrazují slovy „hlavní výkres rozdělit do samostatných výkresů“.
710. V příloze č. 8 části I. odst. 5 větě první se slova „, které jsou součástí“ zrušují a slova
„a vydávají se v měřítku 1 : 5 000“ se zrušují.
711. V příloze č. 8 části I. odst. 7 se slova „a vydávají“ nahrazují slovem „nebo“.
712. V příloze č. 8 části II. odst. 1 písm. e) se slova „zprávou o uplatňování nebo zadáním
změny,“ zrušují.
713. V příloze č. 8 části II. odst. 1 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena k) až m).
714. V příloze č. 8 části II. odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Grafická část
71
odůvodnění územního plánu“ nahrazují slovy „Odůvodnění územního plánu může být
doplněno grafickou částí, která“.
715. V příloze č. 8 části II. odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
716. V příloze č. 9 části I. odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena
c) až e) se zrušují.
717. V příloze č. 9 části I. se na začátek odstavce 2 vkládají nová písmena a) až c), která
znějí:
„a) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
b) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
c) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu,“.
Dosavadní písmena a) až k) se označují jako písmena d) až n).
718. V příloze č. 9 části I. odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „plánu“ vkládají slova
„má formu prostorových dat a“.
719. V příloze č. 9 části I. odst. 4 se slova „graficky vyjádřitelné podmínky umístění
a prostorového uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu, zpracovat v samostatných výkresech“ nahrazují slovy
„hlavní výkres rozdělit do samostatných výkresů“.
720. V příloze č. 9 části I. odst. 5 větě první se slova „, které jsou součástí“ a slova
„a vydávají“ zrušují.
721. V příloze č. 9 části II. odst. 1 písm. e) se slova „nebo zadáním změny“ zrušují.
722. V příloze č. 9 části II. odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Grafická část
odůvodnění regulačního plánu“ nahrazují slovy „Odůvodnění regulačního plánu může
být doplněno grafickou částí, která“.
723. V příloze č. 9 části II. odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
Čl. II
Přechodná ustanovení
Přechodná ustanovení k ústředním orgánům
1. Úřad rozvoje území České republiky (dále jen „Úřad“) vzniká a svou působnost podle
zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona začíná
vykonávat dnem 1. ledna 2027. Návrh první systemizace a ji provádějící organizační struktury
Úřadu předloží státní tajemník v Ministerstvu pro místní rozvoj do 30 dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
72
2. Dopravní a energetický stavební úřad a Ústav územního rozvoje zanikají dnem
31. prosince 2026 a jejich působnost, majetek České republiky, ke kterému měly ke dni
31. prosince 2026 příslušnost hospodaření, aktiva, závazky a další pasiva, která jim příslušela
jim ke dni 31. prosince 2026, a práva a povinnosti z jejich právních vztahů, přechází dnem
vzniku Úřadu na Úřad. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří Dopravní a energetický
stavební úřad a Ústav územního rozvoje ke dni 31. prosince 2026, se převádějí na účet cizích
prostředků vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, které je bezodkladně po vzniku Úřadu
převede na účet Úřadu. Nároky z nespotřebovaných výdajů těchto organizačních složek státu
za předcházející roky se přesouvají ke dni vzniku Úřadu na Úřad. Dosavadní územní pracoviště
Dopravního a energetického stavebního úřadu se dnem vzniku Úřadu stávají detašovanými
územními pracovišti Úřadu.
3. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Dopravního
a energetického stavebního úřadu a Ústavu územního rozvoje přechází podle § 338 až 345a
zákoníku práce dnem vzniku Úřadu na Úřad; body 16 až 18 těchto přechodných ustanovení
platí pro přecházející zaměstnance obdobně.
4. Působnosti Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy a Ministerstva
průmyslu a obchodu jako stavebních úřadů a působnost Ministerstva pro místní rozvoj jako
orgánu územního plánování přechází dnem vzniku Úřadu na Úřad.
5. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České
republiky zařazených v Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu dopravy a Ministerstvu
průmyslu a obchodu, kteří ke dni předcházejícímu dni vzniku Úřadu převážně zajišťují výkon
působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Úřad, přechází podle § 338 až 345a zákoníku
práce k 1. lednu 2027 na Úřad; body 16 až 18 těchto přechodných ustanovení platí pro
přecházející zaměstnance obdobně.
6. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu
a obchodu předají Úřadu ke dni vzniku Úřadu dokumenty, spisy a jimi provozované informační
systémy, které se vztahují k působnosti, která přechází na Úřad.
7. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem pro místní rozvoj,
Ministerstvem dopravy a Ministerstvem průmyslu a obchodu, který převážně slouží k výkonu
působnosti, která podle tohoto zákona přechází na Úřad, přechází dnem vzniku Úřadu na Úřad.
8. Rozpočtové prostředky kapitol Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy,
Ministerstvo průmyslu a obchodu a kapitol zahrnujících činnost dotčených orgánů, včetně
nároků z nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, které souvisejí s výkonem působnosti
přecházející na Úřad, přecházejí ke dni vzniku Úřadu na Úřad.
Přechodná ustanovení k územním orgánům
9. Úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště vznikají a svou působnost podle
zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona začínají
vykonávat dnem 1. ledna 2028. Návrhy systemizací a je provádějících organizačních struktur
úřadů rozvoje území krajů předloží předseda Úřadu v termínu stanoveném pro předložení
návrhů systemizace pro rok 2028.
73
10. Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady zanikají dnem 31. prosince 2027
a jejich působnost přechází dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů na příslušné úřady rozvoje
území krajů a jejich územní pracoviště.
11. Působnost krajských úřadů jako nadřízených orgánů územního plánování a jejich
působnost ve věcech územního plánování, které mají podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat úřady rozvoje území krajů, přechází
dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje území kraje; do
té doby vykonávají tuto působnost krajské úřady v přenesené působnosti. V ostatních případech
přechází působnost krajských úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona na příslušný kraj.
12. Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při pořizování územního
plánu, regulačního plánu a územního opatření na žádost jiné obce a při vymezování zastavěného
území, přechází dnem vzniku působnosti úřadů rozvoje území krajů na příslušný úřad rozvoje
území kraje, není-li dohodnuto podle § 47 odst. 1 jinak; do té doby vykonávají tuto působnost
obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti. V ostatních případech
přechází působnost obecních úřadů v oblasti územního plánování dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona na příslušnou obec.
13. Předseda Úřadu vyhlásí výběrová řízení a vybere ředitele úřadů rozvoje území krajů,
případně i vedoucí územních pracovišť přede dnem vzniku úřadů rozvoje území krajů. Takto
vybraní zaměstnanci jsou do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů organizačně zařazeni
v Úřadu a podílí se na přípravě zahájení činnosti úřadů rozvoje území krajů a jejich územních
pracovišť. Po tuto dobu může být jejich pracovní poměr sjednán v souběhu s jejich dosavadním
pracovněprávním vztahem
14. Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců krajů a obcí,
kteří ke dni předcházejícímu dni vzniku úřadů rozvoje území krajů převážně zajišťují výkon
působnosti, která podle tohoto zákona přechází na úřady rozvoje území krajů, přechází podle
§ 338 až 345a zákoníku práce k 1. lednu 2028 z těchto krajů a obcí na místně příslušný úřad
rozvoje území kraje. Dosavadní zaměstnanci krajů se stávají zaměstnanci s místem výkonu
práce v úřadu rozvoje území kraje v sídle kraje, z něhož práva a povinnosti z pracovního poměru
přecházejí. Dosavadní zaměstnanci obcí a městských obvodů a městských částí územně
členěných statutárních měst se stávají zaměstnanci s místem výkonu práce v územním
pracovišti úřadu rozvoje území kraje v sídle obce s rozšířenou působností, v jejímž správním
obvodu se tato obec nachází. Obdobně se postupuje v případě zaměstnanců úřadů městských
obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy
a městských částí hlavního města Prahy.
15. Kvalifikační požadavky podle tohoto zákona splňuje ten, kdo ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona splňoval kvalifikační požadavky podle dosavadní právní úpravy.
16. Platový tarif zaměstnancům stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování,
jejichž pracovní poměr přešel z krajů a obcí na stát, přísluší nejméně ve stejné výši, v jaké
příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu před tímto přechodem. Zařazení zaměstnanců
stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jejichž pracovní poměr přešel z krajů a obcí
74
na stát, do platové třídy a platového stupně se nemění, nejde-li o případy, kdy ke dni vzniku
pracovního poměru ke státu dosavadní zaměstnanec splnil podmínky pro zařazení do jiné
platové třídy nebo pro postup do vyššího platového stupně. Doba výkonu práce zaměstnanců
pro kraje a obce na úseku stavebního řízení nebo územního plánování se těmto zaměstnancům
započte pro účely stanovení platového stupně v plném rozsahu. Obdobně se postupuje v případě
dosavadních zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných
statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy.
17. Osobní příplatek zaměstnancům stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování,
jejichž pracovní poměr přešel z krajů a obcí na stát, přísluší nejméně ve stejné výši, v jaké
příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu před tímto přechodem. Pokud by však platový
tarif zaměstnanců po přechodu pracovního poměru byl vyšší, než platový tarif příslušející ke
dni bezprostředně předcházejícímu před tímto přechodem, přísluší osobní příplatek v takové
výši, aby úhrn platového tarifu a osobního příplatku nebyl vyšší, než úhrn platového tarifu
a osobního příplatku, který zaměstnancům příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu
tomuto přechodu; osobní příplatek se však nesníží o částku, o kterou se zvýšil platový tarif
zaměstnance v důsledku zařazení do jiné platové třídy, postupu do vyššího platového stupně
nebo změny výše platových tarifů nařízením vlády. Obdobně se postupuje v případě
dosavadních zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí územně členěných
statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahy.
18. Přísluší-li zaměstnanci stavebního úřadu nebo orgánu územního plánování, jehož
pracovní poměr přešel z kraje nebo obce na stát, zvláštní příplatek, poskytuje se mu nejméně
ve stejné výši, v jaké mu příslušel ke dni bezprostředně předcházejícímu tomuto přechodu, a to
po dobu 1 roku. Příplatek za vedení poskytovaný vedoucímu zaměstnanci stavebního úřadu
nebo orgánu územního plánování, jehož pracovní poměr přešel z kraje nebo obce na stát, a který
se mu poskytuje ke dni přechodu, přísluší nejméně ve stejné výši, v jaké mu příslušel ke dni
bezprostředně předcházejícímu, a to po dobu 1 roku. Podle věty první a druhé se obdobně
postupuje v případě dosavadních zaměstnanců úřadů městských obvodů a městských částí
územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy a městských částí hlavního města
Prahy.
19. Kraje, obce a hlavní město Praha předají ke dni vzniku působnosti úřadů rozvoje
území krajů dokumenty a spisy, které se týkají výkonu působnosti stavebního úřadu,
příslušnému úřadu rozvoje území kraje. Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi,
které přecházejí na úřady rozvoje území, se postupuje podle § 68a zákona o archivnictví
a spisové službě.
20. Prostory archivů, úřadoven a sídel stavebních úřadů se ponechají podle potřeby
příslušného úřadu rozvoje území kraje na stávajících místech a budou využívány k výkonu
působnosti podle tohoto zákona až po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za
náhradu placenou kraji nebo obci ve výši obvyklého nájmu a nákladů za služby souvisejících
s nájmem. Povinnost zveřejnění záměru pronájmu podle zákona o obcích se nepoužije.
Přechodná ustanovení k územnímu plánování
75
21. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
22. Činnosti při pořizování nástrojů územního plánování provedené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona oznámeno společné jednání, dokončí se podle dosavadních
právních předpisů. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné
projednání návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, projednávání návrhu se
dokončí a územně plánovací dokumentaci se schválí a vydá podle dosavadních právních
předpisů. V ostatních případech zajistí pořizovatel úpravu návrhu územně plánovací
dokumentace v souladu s tímto zákonem.
23. Pořizovatel, na kterého přešla působnost podle tohoto zákona, naváže na aktuální stav
pořizování nástrojů územního plánování a pokračuje v něm podle tohoto zákona. Lhůty
stanovené tímto zákonem začnou běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. O rozporech,
které nebyly vyřešeny do 31. prosince 2026, rozhodne Úřad.
24. Tam, kde dosavadní právní předpisy a nástroje územního plánování používají pojmy
zastavěné území nebo nezastavěné území, rozumí se tím zastavitelné území a nezastavitelné
území podle tohoto zákona. Tam kde dosavadní právní předpisy a nástroje územního plánování
používají pojmy zastavěný stavební pozemek nebo pozemek rodinného domu, rozumí se tím
pozemek zázemí stavby. Příslušní pořizovatelé provedou tyto změny v nástrojích územního
plánování bez řízení o jejich návrhu do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
25. Nástroje územního plánování, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly
převedeny do jednotného standardu, převedou příslušní pořizovatelé do jednotného standardu
bez řízení o jejich návrhu do 31. prosince 2027. Pokud již bylo zahájeno pořizování těchto
změn, které nebylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeno, proces pořizování změn
se ukončí; to neplatí v případech, kdy jsou s převodem do jednotného standardu spojeny i jiné
změny. Povinnost převedení nástrojů územního plánování podle tohoto bodu neplatí na nástroje
pořízené podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
26. Při nejbližší změně územně plánovací dokumentace, jejíž pořizování bude zahájeno
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se do územně plánovací dokumentace vyznačí jako
plochy těžby stanovené dobývací prostory podle horního zákona. V případě rozporu rozhodnutí
o stanovení dobývacího prostoru s územně plánovací dokumentací se k části územně plánovací
dokumentace, která je v rozporu s rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru, nepřihlíží.
27. Funkce určeného zastupitele zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou
případů, kdy nástroj územního plánování pořizuje pro obec jiný pořizovatel podle § 47.
28. Projednávání zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace nebo návrhu
zadání změny územně plánovací dokumentace, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, pořizovatel ukončí.
76
29. Náhrada za snížení hodnoty v území podle tohoto zákona náleží oprávněné osobě až
za snížení hodnoty v území způsobené vydáním nebo změnou územně plánovací dokumentace
nebo stavební uzávěry po dní nabytí účinnosti tohoto zákona.
30. Pořizovatelé územně analytických podkladů podle dosavadních právních předpisů
zašlou jimi pořízené územně analytické podklady včetně jejich zdrojových databází do 30.
června 2027 Úřadu. Úřad převede územně analytické podklady podle věty první do jednotné
struktury a formátu a vloží je do 31. prosince 2027 do národního geoportálu územního
plánování.
Přechodné ustanovení k hmotnému právu
31. Požadavky na výstavbu a další ustanovení části čtvrté se použijí ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro povolení záměru v již zahájených řízeních však postačí splnění
požadavků na výstavbu podle zákona č. 283/2021 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů, ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro stavebníka příznivější.
Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu, kontrole a přestupkům
32. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
33. Řízení a postupy zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu, k nimž je podle zákona
č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušný Úřad,
převezme a dokončí od svého vzniku Úřad; to platí i pro odvolací a přezkumné řízení a pro
posuzování veřejných zájmů podle jiných zákonů, k němuž přejde působnost z dotčených
orgánů na Úřad, není-li dále stanoveno jinak. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních
a postupech Dopravní a energetický stavební úřad, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo
průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, krajské úřady, Magistrát hlavního města
Prahy a dotčené orgány příslušné podle dosavadních právních předpisů, a to podle zákona
č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 1b,
části druhé, § 176 a § 178 odst. 4 písm. b), a dále podle části druhé, § 176, § 178 odst. 4 písm.
b) a § 304 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
34. Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, vyjádření, popřípadě pravomocná
rozhodnutí dotčených orgánů podle jiných zákonů vydaná přede dnem vzniku Úřadu ve věcech,
v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, mají v řízení vedeném Úřadem
právní význam a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují se za podklady pro
vydání rozhodnutí podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona; jde-li o závazná stanoviska nebo rozhodnutí, Úřad jimi chráněné veřejné zájmy
znovu neposuzuje. Pro jiné stavební úřady podle § 35 platí věta první obdobně.
35. Řízení a postupy zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště, ode dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho
územní pracoviště; to platí i pro odvolací a přezkumné řízení a pro posuzování veřejných zájmů
podle jiných zákonů, k němuž přejde působnost z dotčených orgánů na stavební úřady, není-li
77
dále stanoveno jinak. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto řízeních
a postupech krajské stavební úřady, obecní stavební úřady a dotčené orgány příslušné podle
dosavadních předpisů, a to podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 1b, části druhé, § 176 a § 178 odst. 4 písm. b), a dále
podle části druhé, § 176, § 178 odst. 4 písm. b) a § 304 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
36. Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, vyjádření, popřípadě pravomocná
rozhodnutí dotčených orgánů podle jiných zákonů vydaná přede dnem vzniku úřadů rozvoje
území krajů ve věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, mají
v řízení vedeném úřadem rozvoje území kraje nebo jeho územním pracovištěm právní význam
a účinky podle dosavadních právních předpisů a považují za podklady pro vydání rozhodnutí
podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; jde-li
o závazná stanoviska nebo rozhodnutí, úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště
jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje.
37. Přezkum závazného stanoviska prováděný správním orgánem nadřízeným správnímu
orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu ve
věcech, v nichž přechází působnost na stavební úřad podle § 1b odst. 2, zahájený a neskončený
do dne přechodu působnosti na příslušný stavební úřad podle § 1b odst. 2, se ukončí.
38. Lhůty nebo doby uvedené v § 178 odst. 1 větě druhé, § 178 odst. 2, § 181 odst. 5,
§ 188 odst. 1, § 188 odst. 5 a § 190a odst. 1 začínají běžet nejdříve ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Ustanovení § 179 odst. 2, § 179a, § 195a a § 195b se uplatní až od uplynutí
třicátého dne ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale neskončí později, než by se uplatnila
podle dosavadních právních předpisů. Došlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
k prodloužení lhůty pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska podle § 178 odst. 2 nebo
§ 181 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, platí takto prodloužené lhůty i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
39. Odvolací řízení proti rozhodnutím stavebních úřadů zahájená a neskončená do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona ve věcech, v nichž podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona není odvolání přípustné, se dokončí.
40. Dokumentace a projektové dokumentace zpracované podle dosavadních právních
předpisů lze předložit jako součást žádosti o povolení záměru nebo odstranění stavby podle
zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 3 let ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební úřad přezkoumává dokumentaci podle věty první
podle dosavadních právních předpisů; pro povolení záměru však postačí splnění požadavků na
výstavbu podle zákona č. 283/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
41. Ustanovení § 194 odst. 4 se použije pouze ve vztahu k zastavitelnému území, koridoru
pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezeným v územně plánovací dokumentaci, k jejímuž
návrhu bylo vydáno stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 5 zákona
č. 334/1992 Sb. ode dne nabytí účinnosti zákona č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním
78
fondu životního prostředí České republiky; to platí obdobně i pro zastavitelné území, koridory
pro stavební záměry a plochy těžby vymezené změnou územně plánovací dokumentace,
k jejímuž návrhu bylo takové stanovisko vydáno od tohoto dne.
42. O změně rozhodnutí vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jiným
orgánem než stavebním úřadem ve věcech, k nimž je po nabytí účinnosti tohoto zákona
příslušný stavební úřad, lze na žádost stavebníka rozhodnout v rámci řízení o povolení záměru
podle tohoto zákona, pokud ke změně rozhodnutí dochází v souvislosti s činností vyžadující
povolení záměru podle stavebního zákona. Žádost a dokumentace musí v takovém případě
obsahovat náležitosti pro změnu dříve vydaného rozhodnutí.
43. Osvobození od správních poplatků podle zákona o správních poplatcích, pokud
stavební úřad o žádosti nerozhodne ve lhůtě podle stavebního zákona, se použije až v řízeních
zahájených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
44. Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají
záměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměru, stavební úřad usnesením zastaví; proti
tomuto usnesení se nelze odvolat.
45. Ustanovení § 193 odst. 6 se použije i na posuzování žádosti podané přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 193 odst. 4 věty druhé se použije až pro řízení zahájená
po uplynutí 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení k informačním systémům
46. Do uplynutí přechodného období podle § 334b lze pro výkon působnosti podle tohoto
zákona použít vedle informačních systémů podle tohoto zákona i jiné informační systémy
veřejné správy a činit podání, vést evidenci, doručovat a předávat podklady i prostřednictvím
dosavadních informačních systémů, datových schránek a jiných způsobů komunikace podle
správního řádu.
Přechodná ustanovení k soudnímu přezkumu
47. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se dokončí podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.
48. Žalobu podanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze rozšířit podle § 306
odst. 2, ve znění účinném přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona.
49. Ustanovení § 308 odst. 1 se použije až pro žaloby a kasační stížnosti podané po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůta uvedená v § 308 odst. 2 začíná běžet ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení k právním předpisům
50. Do dne nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 333 odst. 1, nejpozději však do 31.
prosince 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů zrušených tímto zákonem.
51. Za vyhlášky Úřadu podle § 333 odst. 2, nejpozději však do 31. prosince 2027, se
považují dosavadní vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj vydané podle § 333 odst. 1.
79
52. Podle vyhlášky č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů, se postupuje
až do zániku obecních stavebních úřadů podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky
Čl. III
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb.,
zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb.,
zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č.
126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990
Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992
Sb., zákona č. 23/1992 Sb., č. 103/1992 Sb., č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb.,
zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona
č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona
č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona
č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona
č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona
č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,
zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002
Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003
Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004
Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005
Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006
Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006
Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č.
274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona
č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb.,
zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017
Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017
Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021
Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č.
152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 178/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona
č. 464/2023 Sb., zákona č. 448/2024 Sb., zákona č. 453/2024 Sb., zákona č. 169/2025 Sb.,
zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. 329/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci bodu 19 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 20, který zní:
„20. Úřad rozvoje území České republiky.“.
2. V § 14 odst. 1 se slova „územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění,“ zrušují.
80
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o požární ochraně
Čl. IV
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č.
40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona
č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.,
zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011
Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013
Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 225/2017
Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb., zákona č.
152/2023 Sb., zákona č. 54/2024 Sb. a zákona č. 292/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 24 odst. 1 písm. t) se za slovo „stanovisko“ vkládají slova „nebo vyjádření“.
2. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.
3. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
„§ 26a
Vláda stanoví nařízením technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu
nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení
šíření požáru na sousední stavby, evakuace a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek
požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů
stanovených českou technickou normou.“.
4. V § 31 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) posuzováním
1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního
zákona, včetně změn této dokumentace,
2. dokumentace pro provádění stavby,
3. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,“.
5. V § 31 odst. 1 písm. c) se slovo „stanovisek“ nahrazuje slovy „závazných stanovisek nebo
vyjádření“.
6. V § 31 odstavec 3 zní:
„(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených
požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je
a) závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany u stavby podle § 39 odst. 1
písm. d),
b) vyjádření dotčeného orgánu na úseku požární ochrany u stavby podle § 39 odst. 1 písm. c),
které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.“.
81
7. V § 31 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „změně“ vkládají slova „vyjádření nebo“.
8. V § 31 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Při kontrolách podle odstavce 1 písm. a) a g) postupují orgány vykonávající státní
požární dozor podle kontrolního řádu.“.
9. V § 95 se věty druhá a třetí zrušují.
10. V § 99 větě první a druhé se text „§ 24 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 26a“.
11. § 102 zní:
„§ 102
Vláda na návrh Ministerstva a Úřadu rozvoje území České republiky vydá prováděcí
právní předpis k provedení § 26a.“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadní právní úpravy.
2. Do nabytí účinnosti nařízení vlády podle § 26a, nejpozději však do 31. prosince 2028,
se postupuje v případě posouzení podmínek požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo
užívání staveb podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany
staveb, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní památkové péči
Čl. VI
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona
č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb.,
zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb.,
zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008
Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č.
142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb.,
zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 81/2024 Sb., zákona č. 169/2024 Sb. a zákona č. 218/2025
Sb., se mění takto:
1. § 1 a 2 včetně nadpisů znějí:
„§ 1
Předmět a účel zákona
82
(1) Tento zákon upravuje ochranu památkového fondu (kulturních památek, národních
kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón) jako součásti národního
kulturního pokladu České republiky při respektování nároků na současný život a na udržitelný
rozvoj památkového fondu a stanovuje podmínky pro jeho uchování, využití, poznávání,
dokumentaci, zpřístupňování a konverzi.
(2) Péče státu o památkový fond (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti,
opatření a rozhodnutí orgánů státní památkové péče (§ 25 až 32) k zabezpečení ochrany,
zpřístupňování, využívání a rozvoje památkového fondu se zohledněním práv, možností
a zájmů jejich vlastníků a zájmů obcí.
(3) Státní památková péče usiluje o vyvážené a udržitelné skloubení ochrany
památkových hodnot a využití nemovitého památkového fondu k plnění jeho funkcí, zejména
pro potřeby bydlení, občanského vybavení, cestovního ruchu a současného života lidí (konverze
památek).
(4) Státní památková péče rozlišuje význam a hodnotu památkového fondu a chrání tomu
odpovídajícím způsobem pouze ty hodnoty, které vyžadují ochranu podle tohoto zákona.
§2
Kulturní památky
(1) Kulturní památkou je hmotný doklad lidské činnosti vzniklý v dějinném procesu
kultivace světa, který je pramenem poznání, a je významný svou historickou, uměleckou,
duchovní, architektonickou, uměleckořemeslnou, řemeslnou, technickou anebo urbanistickou
hodnotou nebo je významným pozůstatkem lidského osídlení v minulosti nebo se váže
k významným osobnostem, událostem či společenskému životu a který je prohlášen za kulturní
památku.
(2) Za podmínek podle odstavce 1 lze za kulturní památku prohlásit
a) věc, hromadnou věc, popřípadě jiný soubor věcí,
b) stavbu, která není samostatnou věcí, nebo pozemek bez stavby, která se na něm nachází,
c) soubor věcí nebo staveb, které nejsou samostatnou věcí, ačkoliv některé z takových věcí
nebo staveb nevykazují znaky podle odstavce 1, ale mají podstatný význam pro prohlášení
souboru za kulturní památku.“.
2. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nesouhlasí-li vlastník s prohlášením jeho věci
nebo stavby za kulturní památku, lze ji prohlásit za kulturní památku jen prokáže-li na
tom Ministerstvo kultury převažující veřejný zájem nad zájmy jejího vlastníka.“.
3. V § 3 odst. 4 větě druhé se za text „(§ 32)“ vkládají slova „, u stavby též stavební úřad“.
4. V nadpisu § 6a se za slovo „ochrany“ vkládají slova „, péče a rozvoje“.
5. V § 6a odst. 1 se slova „, úřadem územního plánování1)“ zrušují, za slovo „ochraně“ se
vkládají slova „, péči a rozvoji“, slova „(dále jen „plán ochrany“)“ se nahrazují slovy
„(dále jen „plán ochrany, péče a rozvoje“)“, za slovo „způsob“ se vkládají slova „péče
a rozvoje památkové rezervace nebo památkové zóny a“, za slovo „zabezpečení“ se
83
vkládá slovo „ochrany“, slova „, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných
prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“),“ se zrušují a na konci textu odstavce se doplňují
slova „, pokud by se jinak vyžadovalo“.
6. V § 6a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Plán ochrany, péče a rozvoje zajišťuje vyváženou a trvale udržitelnou kombinaci
ochrany památkových a přírodních hodnot, zájmů vlastníků nemovitostí, návštěvníků a potřeb
života lidí v památkové rezervaci nebo památkové zóně, zejména bydlení, práce, podnikání,
cestovního ruchu a trávení volného času, rozvoje daného území, veřejné infrastruktury a nových
funkcí, s důrazem na kvalitní architekturu a posilování jedinečných prvků identity, charakteru
a kontextu tohoto území.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
7. V § 6a odst. 3 až 7 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „, péče a rozvoje“.
8. V § 9 odstavec 1 zní:
„(1) Vlastník kulturní památky je povinen ji na svůj náklad chránit před poškozením,
znehodnocením, zničením nebo odcizením, udržovat ji v takovém stavu, aby se zachovala
hodnota, pro kterou je chráněna, a užívat ji způsobem, který odpovídá její památkové hodnotě
a technickému stavu, s přihlédnutím k současným potřebám a využití v souladu se zásadami
uvedenými v § 1.“.
9. V § 9 odst. 2 se slovo „ohrožením,“ zrušuje.
10. V § 9 odstavec 3 zní:
„(3) Každý je povinen počínat si tak, aby vlastní činností nezpůsobil nepříznivé změny
stavu kulturních památek nebo jejich prostředí.“.
11. V § 11 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nestanoví-li tento nebo jiný právní
předpis jinak“.
12. V § 12 odst. 1 větě první se slova „ohrožení nebo“ zrušují.
13. V § 14 odst. 1 se za slovo „rekonstrukci“ vkládají slova „, restaurování, modernizaci,
přístavbu, nástavbu“.
14. V § 14 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je
v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, je povinen si k zamýšlené stavbě, změně
stavby, kterou se mění vnější vzhled stavby, nebo k odstranění stavby, terénní úpravě nebo
umístění zařízení anebo reklamního poutače předem vyžádat rozhodnutí nebo vyjádření
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na základě tohoto
zákona vyloučena (§ 6a) a nejde-li o dočasnou stavbu nebo zařízení, jejichž umístění
nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.
(3) V rozhodnutí, závazném stanovisku nebo vyjádření podle odstavců 1 a 2 se vyjádří,
zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a za jakých
podmínek je lze provést. Podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně
84
historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru a
respektování práv vlastníků. Při posuzování zájmů státní památkové péče se dbá na využití
památkového fondu pro současné potřeby lidí a na využití potenciálu jejich rozvoje v souladu
se zásadami uvedenými v § 1. Má se za to, že v rozporu se zájmy státní památkové péče není
samotná skutečnost, že obnova památkového fondu vytváří nebo zdůrazňuje vědomý, autorsky
promyšlený a architektonicky kvalitní kontrast doby s respektem k ochraně památkově
chráněných hodnot.“.
15. V § 14 odst. 4 větě první se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“, ve větě
druhé a třetí se číslo „20“ nahrazuje číslem „10“, ve větě druhé se číslo „30“ nahrazuje
číslem „20“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Podkladem pro rozhodnutí nebo
závazné stanovisko orgánu státní památkové péče mohou být i další odborné podklady.“.
16. V § 14 odstavec 5 zní:
„(5) Orgán státní památkové péče nebo stavební úřad si mohou vyžádat odborné vyjádření
odborné organizace státní památkové péče i pro účely rozhodnutí nebo vyjádření podle odstavce
2.“.
17. V § 14 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9) Jde-li o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, který je v památkové
rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu, ověří splnění podmínek podle tohoto
zákona stavební úřad v řízení o záměru podle stavebního zákona. Při posuzování záměrů
v ochranném pásmu dbá pouze na to, aby nedošlo k narušení chráněných hodnot památkového
fondu. Při posuzování splnění podmínek podle tohoto zákona postupuje stavební úřad
přiměřeně podle odstavce 3 věty druhé, třetí a čtvrté.
(10) Podklady pro vydání rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření nebo jiného
správního úkonu podle tohoto zákona vyžadují orgán státní památkové péče a odborná
organizace státní památkové péče pouze v nezbytném rozsahu. Obsah jednotlivých částí
dokumentace musí odpovídat druhu, účelu a významu záměru.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11.
18. V § 15 odst. 3 větě první se slova „nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím kulturně
politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem“ zrušují a slovo
„společenském“ se nahrazuje slovem „veřejném“.
19. V § 17 odstavec 1 zní:
„(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, vydá obecní úřad obce s rozšířenou
působností, a v případě nemovité národní kulturní památky krajský úřad opatření obecné
povahy o ochranném pásmu. Ochranné pásmo a jeho rozsah musí být přiměřené předmětu
a významu ochrany a musí přihlížet i k zájmu rozvoje obce, zájmům vlastníků dotčených
nemovitostí a k zásadám podle § 1.“.
20. V § 22 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Bez souhlasu vlastníka mohou být
archeologické průzkumy na nemovitosti prováděny nejvýše po dobu 6 měsíců.“.
85
21. V § 22 odst. 2 větě první se za slova „dotčeném území“ vkládají slova „po dobu nezbytně
nutnou“ a ve větě druhé se za slova „náklady záchranného archeologického výzkumu“
vkládají slova „nejvýše po dobu 3 měsíců od jeho zahájení“.
22. V § 25 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a stavební úřady“.
23. V § 25 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a zásadami uvedenými v § 1“.
24. V § 26 odst. 2 písm. c) se slovo „rozvoje,“ nahrazuje slovy „rozvoje a“ a slova „a při
vymezení zastavěného území“ a „nebo vymezení zastavěného území“ se zrušují.
25. V § 26 odst. 2 písm. d) se slova „, její ochranné pásmo“ zrušují.
26. V § 26 odst. 2 písm. f) se slova „kulturně výchovné využívání národních kulturních památek
a kulturně výchovné využívání“ nahrazují slovy „využívání národních kulturních
památek a“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a zásadami uvedenými v § 1“.
27. V § 26 odst. 3 se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“.
28. Pod označení § 28 se vkládá nadpis, který zní: „Krajský úřad“.
29. V § 28 odst. 2 písm. c) se slova „územního plánu,“ nahrazují slovy „územního plánu a“ a
slova „a při vymezení zastavěného území“ se zrušují.
30. V § 28 odst. 2 písm. d) se slova „nebo její ochranné pásmo“ zrušují.
31. V § 29 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) zabezpečuje předpoklady pro péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní
památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, a v souvislosti s tím vydává
jako dotčený orgán pro kulturní památky závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 a pro
nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo v památkové
zóně, vyjádření podle § 14 odst. 2 a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými
správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů,“.
32. V § 29 odst. 2 písm. c) se slova „územního plánu,“ nahrazují slovy „územního plánu a“
a slova „a při vymezení zastavěného území“ se zrušují.
33. V § 29 odst. 2 písmeno i) zní:
„i) vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek,“.
34. § 31 včetně nadpisu zní:
„§ 31
Stavební úřad
(1) Stavební úřad jako orgán státní památkové péče
a) ověřuje v řízení o povolení záměru splnění podmínek podle tohoto zákona pro záměry, které
nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném
pásmu,
b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho
provedení,
86
c) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.
(2) Stavební úřad může při plnění svých úkolů využívat odbornou pomoc odborné
organizace státní památkové péče.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
35. V § 32 odst. 1 se slovo „veškeré“ zrušuje a slova „k zabezpečení jednoty kulturně
politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož
i perspektivního rozvoje státní památkové péče“ se nahrazují slovy „v souladu se
zásadami uvedenými v § 1“.
36. V § 32 odst. 2 písm. b) se slova „a metodiku společenského uplatnění kulturních památek“
zrušují.
37. V § 32 odst. 2 písm. h) se slova „kulturně výchovné“ zrušují.
38. Část pátá včetně nadpisu zní:
„ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 35
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) nechrání věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení
vyrozumění o podání návrhu na prohlášení za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo
kultury hodlá věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do
rozhodnutí ministerstva kultury,
b) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5 nebo § 12,
c) kulturní památku nechrání před poškozením, znehodnocením, zničením nebo odcizením,
neudržuje ji v takovém stavu, aby se zachovala hodnota, pro kterou je chráněna, nebo ji užívá
způsobem, který neodpovídá její památkové hodnotě nebo technickému stavu, bez přihlédnutí
k současným potřebám, postupuje v rozporu se zásadami uvedenými v § 1 nebo ji znehodnotí
nebo zničí,
d) poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e) provádí obnovu kulturní památky bez povolení stavebního úřadu nebo rozhodnutí obecního
úřadu obce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto povolení nebo
rozhodnutí,
f) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která nemá
povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12,
prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst.
11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou k restaurování podle
§ 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle odstavce 3,
g) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury, nejde-li o
87
výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože mu byla restaurátorská
činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou oprávněnou
k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle odstavce 3,
h) provádí stavbu, změnu stavby, kterou se mění vnější vzhled stavby, odstranění stavby,
terénní úpravu nebo umístí zařízení nebo reklamní poutač na nemovitosti, která není kulturní
památkou, ale je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, bez povolení stavebního úřadu
nebo rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky
určené v tomto povolení nebo rozhodnutí,
i) provádí záměr na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v ochranném pásmu, bez
povolení stavebního úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto povolení,
j) provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy.
(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo
a) národní kulturní památku nechrání před poškozením, znehodnocením, zničením nebo
odcizením, neudržuje ji v takovém stavu, aby se zachovala hodnota, pro kterou je chráněna,
nebo ji užívá způsobem, který neodpovídá její památkové hodnotě nebo technickému stavu, bez
přihlédnutí k současným potřebám, postupuje v rozporu se zásadami uvedenými v § 1 nebo ji
znehodnotí nebo zničí,
b) provádí obnovu národní kulturní památky bez povolení stavebního úřadu nebo rozhodnutí
krajského úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto povolení nebo rozhodnutí,
c) provádí restaurování, jde-li o národní kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která
nemá povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst.
12, prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a
odst. 11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou k restaurování
podle § 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle odstavce 3,
d) provádí restaurování, jde-li o národní kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury,
nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože mu byla
restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou
oprávněnou k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle odstavce 3,
e) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo
trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou
věc, která je kulturní památkou,
f) zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez
předchozího souhlasu ministerstva kultury,
g) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4, § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2,
h) provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický výzkum,
přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo postupuje v rozporu
se zákazem podle odstavce 4,
i) poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.
88
(3) Osoba oprávněná k restaurování se dopustí přestupku tím, že hrubým způsobem nebo
méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při restaurování kulturní
památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
(4) Osoba oprávněná k výzkumům se dopustí přestupku tím, že provádí archeologické
výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(6) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.
§ 36
Přestupek projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1, pokud jej
neprojednává stavební úřad,
b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 2, pokud jej neprojednává stavební úřad,
c) stavební úřad, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. e), h) a i) a § 35 odst. 2 písm. b),
pokud byl stavební úřad příslušný k povolení stavby,
d) ministerstvo kultury, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3 nebo 4.“.
39. § 43 se včetně poznámek pod čarou č. 26 až 30 zrušuje.
40. V § 45 se text „§ 6a odst. 6“ nahrazuje textem „§ 6a odst. 7“, text „§ 14 odst. 9“ se nahrazuje
textem „§ 14 odst. 11“ a slova „, § 29 odst. 4 a § 31 odst. 6“ se nahrazují slovy „a § 29
odst. 4“.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech podle
zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stavební
úřady příslušné podle dosavadních předpisů. Před ověřením podmínek podle zákona č. 20/1987
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro záměr, který je v ochranném
pásmu podle § 14 odst. 9 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, si stavební úřad vyžádá vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
89
Žádost o vydání závazného stanoviska podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které mělo být podkladem pro rozhodnutí
stavebního úřadu podle stavebního zákona a které nebylo vydáno do dne vzniku Úřadu, se
považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne podání původní
žádosti o vydání závazného stanoviska. Přezkum závazného stanoviska podle § 14 odst. 2
zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo
vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149
odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku Úřadu, dokončí krajský úřad nebo
v případě závazného stanoviska vydaného Magistrátem hlavního města Prahy Ministerstvo
kultury podle dosavadních předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, k
nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště, ode
dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území kraje
nebo jeho územní pracoviště podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto řízeních
a postupech podle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, stavební úřady příslušné podle dosavadních předpisů. Před ověřením podmínek podle
zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro záměr,
který je v ochranném pásmu podle § 14 odst. 9 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti, si stavební úřad vyžádá vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou
působností. Žádost o vydání závazného stanoviska podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které mělo být podkladem pro
rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona a které nebylo vydáno do dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů, se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření
běží ode dne podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska. Přezkum závazného
stanoviska podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, které bylo vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle
stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů, dokončí krajský úřad nebo v případě závazného stanoviska
vydaného Magistrátem hlavního města Prahy Ministerstvo kultury podle dosavadních předpisů.
4. Ochranná pásma vymezená přede dnem 1. ledna 2007, která nebyla vydána územním
rozhodnutím ani opatřením obecné povahy, pozbývají platnosti dnem vydání opatření obecné
povahy, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028.
ČÁST PÁTÁ
Změna horního zákona
Čl. VIII
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002
90
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona
č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona
č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb.,
zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021
Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb. a zákona č.
218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 14d odst. 2 se za slovo „prostorů,“ vkládají slova „rozhodování o změně využití území,
rozhodování o povolení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem“.
2. V § 14d se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Naplňování surovinové politiky, zajištění
surovinové bezpečnosti a surovinové soběstačnosti je veřejným zájmem.“.
3. V § 17 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
4. V § 17 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
5. V § 26 se odstavec 3 zrušuje.
6. § 28a a 28b včetně nadpisů znějí:
„§ 28a
Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu
(1) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu
se zahajuje na návrh organizace.
(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 60 dnů ode dne podání
bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického
nerostu.
(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího
prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení
účastníkům. Bezodkladně nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením.
(4) Dotčený orgán vydá stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů ode
dne doručení bezvadné žádosti o stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko nebo ode dne
vyžádání obvodním báňským úřadem. Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu věta poslední
se nepoužije.
(5) Nevydá-li dotčený orgán stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro
jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty první tohoto odstavce
se neuplatní na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na
ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací
dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.
91
(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu
se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.
(8) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně
dobývacího prostoru pro dobývání ložiska kritického nerostu údaj o tom, v čem je spatřován
rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo,
k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento
nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává Český báňský úřad pouze
soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními
předpisy. K doplnění důvodů odvolání po lhůtě stanovené pro jeho podání se nepřihlíží.
(9) Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si Český báňský
úřad potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu
orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního
stupně se nevyžaduje. Nadřízený správní orgán podle věty první potvrdí nebo změní závazné
stanovisko bezodkladně nebo, pokud to není možné, nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání
jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze
prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska lhůta pro
vydání rozhodnutí o odvolání neběží.
§ 28b
Dotčené orgány a součinnost orgánů veřejné správy v řízení o stanovení, změně nebo
zrušení dobývacího prostoru
(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska ke stanovení,
změně nebo zrušení dobývacího prostoru pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve
a v nejranější fázi, kdy je to možné, přitom uplatňují nejmírnější prostředky, které jsou
dostatečné k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto
zákona.
(2) Obvodní báňské úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti
s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.
(3) Obvodní báňský úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná stanoviska,
vyjádření nebo závazná stanoviska. Za účelem projednání stanovisek, vyjádření nebo
závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může obvodní báňský úřad svolat společné
jednání s dotčenými orgány. Společné jednání svolá obvodní báňský úřad i na žádost žadatele.
Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Obvodní
báňský úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem a ke společnému
jednání přizve žadatele.
(4) Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat dotčené
orgány o odstranění zjevných vad stanovisek, vyjádření nebo závazných stanovisek nebo
odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne konání
společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o stanovení
dobývacího prostoru. K vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty
první se nepřihlíží.“.
92
7. Za § 28b se vkládají nové § 28c a 28d, které včetně nadpisů znějí:
„§ 28c
Plánovací smlouva a námitky
(1) Za účelem stanovení podmínek pro stanovení dobývacího prostoru může organizace
uzavřít s obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou, případně i dalšími osobami, plánovací
smlouvu, jejímž obsahem je zejména vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při
vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů a dalších souvisejících
činnostech a postupovat při jejich uskutečňování ujednaným způsobem. Pro další obsah,
uzavírání a přezkum plánovací smlouvy se použijí § 130 až 132 stavebního zákona obdobně.
(2) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení, změně nebo zrušení dobývacího prostoru
nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou,
jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.
§ 28d
Postup odvolacího orgánu v řízení o stanovení dobývacího prostoru
(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas se stanovením
dobývacího prostoru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje
proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel
uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo
podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s
tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.“.
8. V § 33 odst. 7 se slova „vymezení zastavěného území,“ zrušují.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do zrušení zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se
§ 28a odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném
environmentálním stanovisku.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. X
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999
93
Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005
Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č.
342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona
č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,
zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011
Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015
Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016
Sb., zákona č. 451/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 91/2018 Sb., zákona č. 403/2020
Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č.
225/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 179/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb. a zákona
č. 220/2025 Sb., se mění takto:
1. § 18b a 18c včetně nadpisů znějí:
„§ 18b
Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů
(1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů
se zahajuje na návrh organizace.
(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 60 dnů ode dne podání
bezvadného návrhu o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických
nerostů.
(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti otvírky,
přípravy a dobývání kritických nerostů dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení
účastníkům. Bezodkladně nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením.
(4) Dotčený orgán vydá stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů ode
dne doručení bezvadné žádosti nebo ode dne vyžádání obvodním báňským úřadem. Ustanovení
§ 149 odst. 4 správního řádu věta poslední se nepoužije.
(5) Nevydá-li dotčený orgán stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro
jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty první tohoto odstavce
se neuplatní na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na
ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací
dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení
dobývacího prostoru, se nepřihlíží.
(7) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických surovin se přiměřeně
použijí ustanovení § 17 a 18.
(8) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky,
přípravy a dobývání ložiska kritického nerostu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními
předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto
nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před
94
uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává Český báňský úřad pouze soulad
napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.
K doplnění důvodů odvolání po lhůtě stanovené pro jeho podání se nepřihlíží.
(9) Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si Český báňský
úřad potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu
orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního
stupně se nevyžaduje. Nadřízený správní orgán podle věty první potvrdí nebo změní závazné
stanovisko bezodkladně nebo, pokud to není možné, nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání
jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze
prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska lhůta pro
vydání rozhodnutí o odvolání neběží.
(10) Odstavce 2 až 9 se použijí přiměřeně i pro zajištění a likvidaci důlních děl a lomů v
souvislosti s kritickými nerosty.
§ 18c
Dotčené orgány a součinnost orgánů veřejné správy
(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska
k záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve
a v nejranější fázi, kdy je to možné, přitom uplatňují nejmírnější prostředky, které jsou
dostatečné k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto
zákona a horního zákona.
(2) Obvodní báňské úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti
s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.
(3) Obvodní báňský úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná stanoviska,
vyjádření nebo závazná stanoviska. Za účelem projednání stanovisek, vyjádření nebo
závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může obvodní báňský úřad svolat společné
jednání s dotčenými orgány. Společné jednání svolá obvodní báňský úřad i na žádost žadatele.
Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Obvodní
báňský úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem a ke společnému
jednání přizve žadatele.
(4) Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat dotčené
orgány o odstranění zjevných vad stanovisek, vyjádření nebo závazných stanovisek nebo
odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí 15 dnů ode dne
konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. Ke
stanovisku, vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se
nepřihlíží.“.
2. Za § 18c se vkládají nové § 18d a 18e, které včetně nadpisů znějí:
„§ 18d
Plánovací smlouva a námitky
(1) Za účelem stanovení podmínek pro povolení hornické činnosti a činnosti prováděné
95
hornickým způsobem může organizace uzavřít s obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou,
případně i dalšími osobami, plánovací smlouvu, jejímž obsahem je zejména vzájemná
povinnost stran poskytnout si součinnost při provádění hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem a dalších souvisejících činnostech a postupovat při jejich
uskutečňování ujednaným způsobem. Pro další obsah, uzavírání a přezkum plánovací smlouvy
se použijí § 130 až 132 stavebního zákona obdobně.
(2) Obvodní báňský úřad nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu
s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.
§ 18e
Postup odvolacího orgánu v řízení o povolení hornické činnosti
(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením hornické
činnosti, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu,
s čím účastník řízení souhlasil.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel
uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo
podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s
tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.“.
3. V § 19 odst. 3 větě první se slova „a 18“ nahrazují slovy „až 18d“.
4. V § 40 odst. 6 písm. i) se slova „Ministerstvem pro místní rozvoj nebo radou kraje“
nahrazují slovy „Úřadem rozvoje území České republiky nebo krajem“.
Čl. XI
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do zrušení zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se
§ 18b odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném
environmentálním stanovisku.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o geologických pracích
Čl. XII
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona
č. 369/1992 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona
č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona
č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona
96
č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 13 odst. 3 se slova „územnímu rozhodnutí“ nahrazují slovy „žádosti o povolení záměru“.
2. V § 22a se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. XIII
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992, zákona
č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997
Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č.
132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona
č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,
zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008
Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č.
227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona
č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona
č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona
č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb.,
zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021
Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č.
182/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 36/2025 Sb., zákona
č. 218/2025 Sb., zákona č. 250/2025 Sb. a zákona č. 287/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 1 větě druhé se za slovo „zohlednit“ vkládají slova „i jiné veřejné zájmy,“.
2. § 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1d, 1e, 1f, 1g, 69 a 70 zní:
„§ 3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je
vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů,
které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém
ekologické stability,
b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými
prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části
krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek,
zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů
a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá
97
přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených
v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických
zahrad a parků,
c) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody;
může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke
zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,
d) dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve
skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo pozemky určené k plnění
funkcí lesa podle lesního zákona,
e) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života
v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,
f) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení
vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové
místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,
g) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou
navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně
ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
h) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně
propojených ekosystémů a civilizačními prvky,
i) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní, lidskou činností pozměněná nebo
podmíněná, suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických
charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,
j) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“) jsou
přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů,
které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený
areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo
představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických
oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství1d); jako prioritní se
označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států
Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská
společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských
společenství1g),
k) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy
na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné,
vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství1e);
jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za
jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené
právními předpisy Evropských společenství1e),
l) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g) a splňující
podmínky podle § 45a odst. 1, která
98
1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných
na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1g) a vyžadujících
územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit
významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),
2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena,
a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení
do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy
se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí
Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo
3. byla zařazena do evropského seznamu,
m) Natura 20001g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která
umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných druhů1f) v
jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě
umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými
ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,
n) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho
přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se
zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování,
existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů
z hlediska ochrany je příznivý,
o) stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační
dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek
svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude
v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále
existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,
p) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost
ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve
vztahu k předmětům jejich ochrany,
q) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných
ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popřípadě
pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy
organismů.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále vymezují některé základní pojmy takto
a) planě rostoucí rostlina (dále jen „rostlina“) je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů včetně
lišejníků a hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její
podzemní i nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,
b) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se
udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného
v souladu s právními předpisy do přírody; živočichem se rozumí všechna vývojová stadia
daného jedince; jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za živočicha
99
nepovažuje,
c) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný
v kontrolovaném prostředí69) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem
a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy70),
d) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,
e) populace druhu je skupina jedinců téhož druhu rostliny nebo živočicha obývající stejnou
geografickou oblast a samovolně se udržující společnou reprodukcí,
f) místní populace druhu je část populace druhu žijící na území vymezeném hranicemi
souvislého biotopu daného druhu, případně ohraničeném spojitým výskytem tohoto druhu
v daném místě,
g) biotop druhu je takový biotop, který vytváří životní prostředí splňující nároky
charakteristické pro daný druh rostliny nebo živočicha a je místem trvalého nebo opakovaného
výskytu jedinců tohoto druhu,
h) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území zajišťuje komplexní péči
o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody,
živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné
vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace
o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při
provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů.
(3) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území
České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských
společenství zvláštní územní ochranu1f).
_________________
1d) Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť,
volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1e) Směrnice Rady 92/43/EHS.
1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.
69) Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
70) Zákon č. 100/2004 Sb. Nařízení Rady (ES) č. 338/97o ochraně druhů volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Nařízení Komise (ES) č. 865/2006.“.
Poznámky pod čarou č. 1, 1a a 1b se zrušují.
3. V § 4 odst. 1 a 2 se za slova „Ministerstvo životního prostředí“ vkládají slova „po dohodě
s Úřadem rozvoje území České republiky“.
4. V § 4 odst. 3 se číslo „23“ nahrazuje číslem „21“.
5. V § 4 odstavec 6 zní:
100
„(6) Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání
ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytné
vyjádření orgánu ochrany přírody. Při vydávání vyjádření podle věty první, jakož i v dalších
řízeních a při vydávání dalších závazných stanovisek a vyjádření podle tohoto zákona, pokud
se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany
přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného
území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích, závazných stanoviscích a vyjádřeních
takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova,
zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek.“.
6. V § 5 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
7. V § 5 odstavec 3 zní:
„(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, a lesnických
prací, při plánování, provádění a užívání staveb, plánování a provádění terénních úprav, činnosti
prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat
tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo
ničení biotopů druhů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky
i ekonomicky dostupnými postupy a opatřeními. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či
použití takovýchto postupů nebo opatření, neučiní-li tak povinná osoba sama.“.
8. V § 5 odst. 4 a 5 se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
9. V § 5 odst. 10 se slova „volně žijících“ a „planě rostoucích“ zrušují.
10. V § 5 odstavec 11 zní:
„(11) Ujmout se živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných
okolností přežít ve volné přírodě, je možné pouze v případě, že nedojde k významnému narušení
přirozených přírodních procesů a vzájemných interakcí mezi živočichy. Kdo se takového
živočicha ujme, musí postupovat tak, aby nebyl znemožněn jeho návrat do přírody. Vyžaduje-
li stav takového živočicha odbornou péči nebo jde-li o ptáka druhu, který volně žije na
evropském území členských států Evropské unie (dále jen „pták“) anebo zvláště chráněného
živočicha, může být ošetření a péče o ně zajištěny pouze prostřednictvím záchranné stanice.“.
11. V § 5 se odstavce 12 až 14 zrušují.
12. Poznámka pod čarou č. 4b, která zní
„4b) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 449/2001 Sb.
Zákon č. 102/1963 Sb.“, se zrušuje.
13. V nadpisu § 5a se slova „volně žijících“ zrušují.
14. V § 5a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském
území členských států Evropských společenství (dále jen „ptáci“)“ nahrazují slovem
„ptáků“.
15. V § 5a odst. 6 se slova „§ 50 až 57“ nahrazují slovy „§ 49 až 56“.
101
16. V § 5b odst. 1 se slova „volně žijících“ a „planě rostoucích“ zrušují.
17. V § 5b odst. 3 písmeno d) zní:
„d) způsob kontrol uplatňování odchylného postupu.“.
18. V § 5b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Orgán ochrany přírody následně informuje na
úřední desce, případně rovněž dalšími vhodnými způsoby, že podmínky pro uplatnění
postupu povoleného opatřením obecné povahy nastaly.“.
19. Za § 5b se vkládá nový § 5c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 71 zní:
„§ 5c
Podpora opylovačů
(1) Při provádění zemědělských a lesnických prací, údržbě veřejné zeleně, plánování,
provádění a užívání staveb, plánování a provádění terénních úprav a při údržbě ploch zeleně
v rámci vodního hospodářství a v dopravě a energetice je každý povinen postupovat tak, aby
nedocházelo k zbytečnému poškození biotopů opylovačů71) důležitých zejména z hlediska
získávání potravy, jejich rozmnožování nebo možností úkrytu. Neučiní-li tak povinná osoba
sama, orgán ochrany přírody uloží provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření
k zabránění nebo zmírnění poškození biotopů opylovačů; opatření vyžadující povolení změny
dokončené stavby nelze uložit.
(2) Za účelem podpory opylovačů se při zakládání a údržbě veřejné zeleně, provádění
vegetačních úprav a údržbě vegetačních prvků u staveb ve vlastnictví státu, územního
samosprávného celku nebo jimi zřizovaných anebo zakládaných právnických osob využívají
opatření k obnově biotopů opylovačů v rámci této veřejné zeleně, vegetačních úprav nebo
vegetačních prvků u staveb, v rozsahu který charakter jejich využití umožňuje.
(3) Za účelem podpory opylovačů se dále při zatravňování a obnově travních porostů
přednostně využívá takových směsí osiv a postupů, které přispívají k zachování a podpoře
pestrého druhového složení travních porostů s dostatečným zastoupením bylin odpovídajících
přiměřeně podmínkám a přirozené druhové skladbě a genetické diverzitě rostlin v rámci
přírodních stanovišť v daném místě. Využití nepůvodních druhů rostlin a kříženců, včetně směsí
osiv, v nichž jsou obsaženy nepůvodní druhy nebo kříženci, je možné pouze za podmínek
stanovených v § 5 odst. 4 až 6.
(4) Prodej a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků a pačmeláků rodu
Bombus, nejde-li o zvláště chráněný druh živočicha, stejně jako vypouštění a rozšiřování živých
jedinců těchto druhů, pokud jde o jedince, kteří mají původ mimo území České republiky, je
možné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas vydá
v případě, že nehrozí riziko narušení genofondu druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus,
nebo jsou přijaty účinné prostředky anebo opatření k zabránění úniku jedinců, kteří mají původ
mimo území České republiky, do přírody. Souhlas předává orgán ochrany přírody do evidence
druhové ochrany.
________________
102
71) Čl. 3 odst. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června
2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869.“.
20. V § 6 odst. 1 větě poslední se slova „, úřadu územního plánování“ zrušují.
21. V § 8 odst. 2 větě první se za slova „těchto zařízení“ vkládají slova „, k odstraňování dřevin
v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace prováděném při provozování těchto
zařízení“ a ve větě druhé se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“.
22. V § 12 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“ a slova „obecně
závazným právním předpisem“ se nahrazují slovy „po dohodě s Úřadem rozvoje území
České republiky vyhláškou“.
23. V § 12 odst. 4 se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“, slova „a v
zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem
stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu
dohodnuté s orgánem ochrany přírody9a)“ se nahrazují slovy „vymezeném v souladu se
stanoviskem orgánu ochrany přírody v územně plánovací dokumentaci“ a slova „a slouží
k plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. c) zákona o elektronických komunikacích69)“
se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 9a se zrušuje.
24. V § 13g se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Stanoví-li Ministerstvo životního prostředí opatření k odstranění invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 rozhodnutím a hrozí-li nebezpečí
z prodlení, lze toto rozhodnutí vydat jako první úkon v řízení. Odvolání proti rozhodnutí
o stanovení opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle
odstavce 2 nemá odkladný účinek.
(4) Stanoví-li Ministerstvo životního prostředí opatření k odstranění invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 opatřením obecné povahy, lhůta pro
uplatnění připomínek podle § 172 odst. 4 správního řádu činí 5 dnů a lhůta pro uplatnění
námitek podle § 172 odst. 5 správního řádu činí 10 dnů. Opatření obecné povahy podle odstavce
2 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce Ministerstva životního prostředí;
opatření obecné povahy podle odstavce 2 se zveřejní rovněž na úředních deskách krajských
úřadů, jejichž správních obvodů se týká. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze opatření obecné
povahy podle odstavce 2 vydat bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.“.
25. V § 13h odst. 3 se za slovo „možné“ vkládají slova „, pokud jej umožňují zásady regulace
nebo bližší podmínky uplatňování zásad regulace,“ a na konci odstavce se doplňuje věta
„Žadatel o povolení je povinen zpracovat pohotovostní plán, a to v souladu s prováděcím
právním předpisem vydaným podle § 13d odst. 1; výrok o schválení pohotovostního
plánu je součástí povolení.“.
26. V § 13j odst. 1 se za text „čl. 8 odst. 1“ vkládají slova „nebo podle čl. 19 odst. 2“.
27. V § 13j se na konci odstavce 2 doplňují věty „Dojde-li po provedení registrace ke změně
v osobě vlastníka nebo držitele jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na
unijním seznamu, oznámí tuto změnu nový vlastník nebo držitel prostřednictvím
103
evidence druhové ochrany nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k ní došlo. Nový vlastník
nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu je
povinen zabezpečit splnění podmínek stanovených v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a jedná-li se o jedince, který je zároveň druhem
zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, musí být
v době předání jedince držitelem povolení k chovu druhu zvířat vyžadujících zvláštní péči
podle tohoto zákona, ve kterém je tento druh živočicha uveden.“.
28. V § 13j odstavec 3 zní:
„(3) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do
zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí nebo do zařízení, které je
oprávněno využívat jedince daného invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu na základě povolení vydaného podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1143/2014 podle § 13d odst. 1. Toto zařízení může jedince invazního
nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu přijmout, pokud disponuje dostatečnou
kapacitou a je schopno splnit podmínky pro jeho držení a využívání stanovené v čl. 31 odst. 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Umístěním do tohoto zařízení
přechází vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu na toto zařízení.“.
29. V § 16 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zastavěná“ nahrazuje slovem „zastavitelná“
a slova „a zastavitelné plochy obcí“ se zrušují.
30. V § 16a odst. 2 se slovo „zastavěná“ nahrazuje slovem „zastavitelná“.
31. V § 16a odst. 3 písm. d), § 16b písm. a), § 16c odst. 1 písm. a) a § 16d písm. b) a c) se slovo
„zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelná“ a slova „a zastavitelné plochy obcí“ se
zrušují.
32. V § 18 odst. 1 písm. d) se slova „zastavěných územích, zastavitelných plochách, popřípadě
zastavitelném území“ nahrazují slovy „zastavitelných územích“.
33. V § 18 odst. 7 se slovo „zastavěná“ nahrazuje slovem „zastavitelná“ a slova „a zastavitelné
plochy obcí“ se zrušují.
34. V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „se souhlasem orgánu“ nahrazují slovem „orgánem“.
35. V § 26 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
36. V § 26 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „mimo zastavitelné území obce“.
37. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „se souhlasem orgánu“ nahrazují slovem „orgánem“ a slova
„kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a
zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a
zdravotní a veterinární službu,“ se nahrazují slovy „s výjimkou vjezdu a setrvávání
vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie,
ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České
104
republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků
a správců povodí, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav,
ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů a
povinností nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v chráněné
krajinné oblasti a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich
užíváním, pokud nejde o obytná vozidla a obytné přívěsy v souvislosti s jejich rekreačním
nebo komerčním využíváním,“.
38. V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „mimo zastavitelná území obcí
nebo dálnice a silnice I. a II. třídy“.
39. V § 26 odst. 2 písm. c) se slova „současnou skladbu a plochy kultur“ nahrazují slovy
„stávající druh pozemku a způsob využití pozemku“.
40. V § 26 odst. 3 písm. a) se slovo „zastavěná“ nahrazuje slovem „zastavitelná“.
41. V § 26 odst. 3 písm. c) se slova „se souhlasem orgánu“ nahrazují slovem „orgánem“.
42. V § 26 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavitelná území obcí a místa vyhrazená orgánem ochrany
přírody, s výjimkou vlastníků a oprávněných uživatelů pozemků při jejich běžném
obhospodařování.“.
43. V § 37 odst. 2 se za slovo „území“ vkládají slova „s výjimkou zastavitelného území
ochranného pásma národního parku“.
44. V § 37 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „dále“ zrušuje.
45. V § 37 odst. 3 písm. a) a d) se slovo „zastavěná“ nahrazuje slovem „zastavitelná“.
46. V § 37 odst. 4 se za slovo „odstavců“ vkládá číslo „1,“ a za slovo „rozhodnutím,“ se vkládají
slova „závazným stanoviskem,“.
47. V § 39 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Pro evropsky významné lokality lze namísto
vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo
přírodní památky, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné, pokud
již není zvláště chráněno podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené
mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody.“ a ve větě
třetí se slova „chránit i“ nahrazují slovy „namísto vydání rozhodnutí podle § 46 odst. 1
prohlásit strom za památný nebo chránit i jiné“.
48. V § 43 odst. 3 se za slovo „tras“ vkládají slova „a vyznačení cest“ a za text „§ 17 odst. 2,“
se vkládá text „§ 26,“.
49. V § 44 odst. 1 se slova „, její užívání, kolaudaci nebo“ nahrazují slovy „nebo její“.
50. V § 44 odst. 3 písm. a) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
51. V § 44 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) v zastavitelném území, pokud byly v tomto území stanoveny prvky regulačního plánu,
nebo byl pro ně vydán regulační plán.“.
105
52. V § 44 odst. 5 se za slovo „rozhodnutím,“ vkládají slova „závazným stanoviskem,“.
53. V § 45f odst. 1 se za číslo „54“ vkládá text „, 55, 55a“.
54. V § 45f odst. 2 se slova „q) a r)“ nahrazují slovy „l) a m)“.
55. V § 45i odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
56. V § 46 odst. 1 se slova „, jejich skupiny a stromořadí“ nahrazují slovy „rostoucí samostatně,
ve skupinách nebo ve stromořadí“.
57. V § 46 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) K zabezpečení ochrany památného stromu před škodlivými vlivy z okolí stanoví
orgán ochrany přírody v rozhodnutí o vyhlášení památného stromu ochranné pásmo. Jako
ochranné pásmo památného stromu stanoví orgán ochrany přírody část území zpravidla ve tvaru
kruhu, jehož střed tvoří střed kmene památného stromu a jehož poloměr činí desetinásobek
průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Při vyhlašování památných stromů
rostoucích ve skupině a ve stromořadí tvoří ochranné pásmo soubor ochranných pásem
stanovených pro jednotlivé památné stromy tvořících skupinu nebo stromořadí. Orgán ochrany
přírody je oprávněn vymezit ochranné pásmo památného stromu rostoucího samostatně,
památných stromů rostoucích ve skupině a památných stromů rostoucích ve stromořadí
odchylně, vyžaduje-li to zabezpečení ochrany památného stromu nebo jiné důvody plynoucí
z místních podmínek.
(3) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit nebo škodlivě zasahovat do jejich
přirozeného vývoje. Výjimku ze zákazů na ochranu památného stromu může orgán ochrany
přírody povolit na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, v případě, kdy jiný
veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany památného stromu. Ošetřování památného
stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody; ošetřováním památného stromu
se rozumí provádění zásahů k udržení nebo zlepšení stavu památného stromu, zejména
provádění nezbytných řezů, stabilizace koruny stromu nebo zlepšování stanovištních podmínek
v kořenovém prostoru stromu za účelem jeho zachování.
(4) Jakoukoliv činnost v ochranném pásmu, která by mohla mít na památný strom
škodlivý vliv, zejména výstavbu, terénní úpravy, odvodňování nebo chemizaci, lze provádět
jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. V pochybnostech o škodlivosti činnosti lze orgán
ochrany přírody požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu.“.
58. V § 46 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody z důvodu, pro který
lze povolit výjimku podle odstavce 3, nebo pokud památný strom zanikl anebo byl poškozen
do takové míry, že důvod jeho ochrany pominul. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení
ochrany památného stromu zaniká rovněž jeho ochranné pásmo. Ruší-li se ochrana památného
stromu, který je součástí skupiny stromů nebo stromořadí, dnem nabytí právní moci rozhodnutí
o zrušení ochrany památného stromu zaniká pouze ochranné pásmo tohoto jednotlivého
stromu.“.
106
59. V § 47 odst. 1 se za slovo „stromy“ vkládají slova „a jejich ochranná pásma“.
60. V § 47 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Označení památného stromu a odstranění
označení památného stromu, jehož ochrana byla zrušena, zajistí orgán ochrany přírody.“.
61. V § 48 odstavce 2 až 5 znějí:
„(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se zařazují do
a) I. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které je
s ohledem na míru jejich ohrožení a vzácnost zapotřebí chránit nejpřísněji prostřednictvím
ochrany jednotlivých jedinců,
b) II. kategorie ochrany, kam se zařadí ostatní zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů
vyžadující s ohledem na převládající příčiny jejich ohrožení ochranu jedinců, u nichž však
současně jejich ohrožení není spojeno s běžným obhospodařováním pozemků nebo je pro jejich
ochranu vhodný způsob obhospodařování pozemků potřebný; do II. kategorie ochrany se zařadí
rovněž zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, u nichž potřeba ochrany jedinců vyplývá
z požadavků mezinárodních úmluv nebo předpisů Evropské unie, pokud nebyly zařazeny do
I. kategorie, nebo
c) III. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které
s ohledem na jejich nároky a způsob života není nezbytné chránit na úrovni jednotlivých
jedinců, ale potřebná je ochrana jejich místních populací nebo biotopů.
(3) Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do příslušné
kategorie ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo vyhláškou
rovněž stanoví, při zohlednění jiných veřejných zájmů, zejména energetické a surovinové
bezpečnosti, rozvoje obcí a naplňování cílů a úkolů územního plánování a zájmu na
obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, kritéria pro vymezení místních populací a
biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů či jejich skupin zejména na základě
a) aktuálního výskytu a jeho charakteru se zohledněním přirozených či umělých překážek
limitujících výskyt a přirozené šíření,
b) charakteristických ekologických a biotopových nároků nebo nároků na klíčové části biotopů
nezbytných zejména pro rozmnožování, růst a vývoj, zajištění živin nebo zdrojů potravy,
možností úkrytu, nocování, zimování nebo pro shromažďování či odpočinek jedinců,
c) charakteristických životních projevů, schopnosti přirozeného šíření a prostorových nároků či
odlišnosti populací na úrovni jejich genetické diverzity.
(4) Agentura ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody průběžně shromažďuje
informace o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a vytváří podmínky pro
využití informací rovněž od odborných institucí i veřejnosti. Informace o výskytu zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů poskytuje Agentura prostřednictvím informačního
systému ochrany přírody; pro zajištění informování vlastníků pozemků o výskytu zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů při tom vytváří technické podmínky, které umožňují
přístup k aktuálním údajům.
107
(5) Zpracovatel lesního hospodářského plánu při zpracování plánu převezme informaci
o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z informačního systému ochrany
přírody k navrhovanému počátku platnosti plánu; výskyt zjištěný po schválení lesního
hospodářského plánu, který by mohl být významný z hlediska lesního hospodaření, oznámí
orgán ochrany přírody vlastníkovi pozemku písemně nebo dle dohody jinou vhodnou formou.“.
62. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Pro účely územního plánování podle stavebního zákona poskytuje Agentura
vymezení biotopu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.“.
63. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
„§ 48a
Předcházení ohrožení zvláště chráněných druhů
Každý je při své činnosti povinen postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu
zvláště chráněných rostlin nebo zraňování a úhynu zvláště chráněných živočichů. Neučiní-li tak
povinná osoba sama, orgán ochrany přírody uloží provedení technicky a ekonomicky
dostupných opatření k zabránění takovému úhynu a zraňování; nejde-li o opatření vyžadující
povolení změny dokončené stavby.“.
64. § 49 včetně nadpisu zní:
„§ 49
Společná ochrana zvláště chráněných druhů
Zakazuje se poškození a ničení biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha a jejího genofondu. Za poškození biotopu zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha se považuje takový zásah, který vede k jeho významnému nebo
trvalému poškození, v jehož důsledku přestane splňovat nároky daného druhu nebo vede
k významnému nebo trvalému ohrožení, poškození nebo zničení jeho místní populace.“.
65. Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49c, které včetně nadpisů znějí:
„§ 49a
Základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů
(1) U zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany se
zakazuje škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, nejde-li o jedince pěstovaného
v kulturách získaných povoleným způsobem, zejména jedince těchto druhů nebo jeho část
a) sbírat, trhat, poškozovat, ničit a
b) držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje anebo
výměny.
(2) U zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany se
zakazuje škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména
a) jedince těchto druhů ve všech vývojových stádiích nebo jeho část sbírat, chytat, rušit, ničit,
zraňovat, usmrcovat,
108
b) poškozovat nebo ničit místa jejich rozmnožování a odpočinku, zejména hnízda, hnízdiště,
nory, jiná jejich přirozená nebo umělá sídla, nocoviště a shromaždiště, u zvláště chráněných
druhů ptáků odebírat nebo sbírat jejich vejce ve volné přírodě a držet tato vejce, i jsou-li
prázdná,
c) jedince těchto druhů ve všech vývojových stádiích nebo jeho část držet, chovat, dopravovat,
prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje anebo výměny; jedná-li se o jedince
odchovaného v lidské péči, postupuje se podle § 55.
(3) Zákazy podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na poddruh zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného do I. nebo II. kategorie ochrany, který není evropsky
významným druhem, pokud se na území České republiky přirozeně nevyskytuje.
(4) Zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) se nevztahují na nezáměrné
zásahy do přirozeného vývoje jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v II. kategorii ochrany uskutečněné v rámci povolené stavby splňující požadavky
na ochranu zvláštně chráněných druhů rostlin nebo živočichů podle § 148 odst. 2 stavebního
zákona nebo běžného lesnického nebo zemědělského obhospodařování na k tomu určených
plochách nebo při obdobných činnostech v rámci péče o veřejnou zeleň, pokud jimi nedochází
k poškození a ničení jejich biotopu nebo místní populace. Za běžné obhospodařování se
nepovažují změny druhu a způsobu využití pozemku, nejde-li o změny povolené podle
stavebního zákona, a poškozování ekologicky významných prvků. Za běžné obhospodařování
se dále nepovažují činnosti, kterými dochází k podstatné změně hydrologických půdních
poměrů nebo vodního režimu území, půdního povrchu nebo chemických vlastností prostředí.
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podrobnější charakteristiku podstatných
změn hydrologických půdních poměrů a vodního režimu území, půdního povrchu a
chemických vlastností prostředí s ohledem na nároky jednotlivých zvláště chráněných druhů
rostlin nebo živočichů anebo jejich skupin.
(5) Zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) se nevztahují na nezáměrné
zásahy způsobené provozem vozidla nebo jiného dopravního prostředku nebo průchodem
volnou krajinou, pokud taková činnost není v místě zakázána.
(6) Orgán ochrany přírody může s vlastníkem nebo uživatelem pozemku, na němž se
vyskytuje zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, uzavřít dohodu o způsobu
hospodaření nebo péči o pozemek, které přispěje k zachování místní populace druhu a jeho
biotopu. Pokud dohodnutý způsob hospodaření nebo péče o pozemek zahrnuje činnosti, pro
které by jinak bylo vyžadováno povolení výjimky ze zákazů na ochranu zvláště chráněných
druhů podle § 56 odst. 1, a orgán ochrany přírody ověří naplnění důvodů pro povolení této
výjimky, uzavřená dohoda o způsobu hospodaření tuto výjimku nahrazuje; v dohodě se tato
skutečnost uvede.
§ 49b
Nakládání s mrtvými jedinci zvláště chráněných druhů
(1) Zákazy podle § 49a odst. 1 a 2 se vztahují rovněž na mrtvého jedince zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho část
a výrobek, u něhož je z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo jiných okolností
109
patrné, že je vyroben z jedince takového druhu. To neplatí pro zákaz držení a dopravy, jedná-li
se o
a) mrtvého jedince, jeho část nebo výrobek z něj dovezené do České republiky, prokáže-li
držitel zákonný původ takového jedince, jeho části nebo výrobku z něj podle § 54 odst. 1 a
nakládání s tímto jedincem, jeho částí nebo výrobkem z něj je v souladu s účelem dovozu,
b) mrtvého jedince odebraného z přírody před datem přistoupení České republiky k Evropské
unii, jeho část nebo výrobek z něj, nebo
c) nalezené pero zvláště chráněného druhu ptáka držené pro vlastní potřebu.
(2) Držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného
v I. nebo II. kategorii ochrany podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jeho části nebo výrobku z něj
je povinen provést jeho registraci prostřednictvím evidence druhové ochrany do 30 dnů ode dne
jeho nabytí; jedná-li se o mrtvého jedince druhu, který v době nabytí držitelem nebyl zařazen v
I. nebo II. kategorii ochrany, je jeho držitel povinen provést registraci do 1 roku ode dne
zařazení druhu na seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v I. nebo II. kategorii
ochrany. Registrace se nevyžaduje, jedná-li se o jedince zvláště chráněného druhu, jeho část
nebo výrobek z něj držený jako součást sbírky muzejní povahy ve vlastnictví České republiky,
územního samosprávného celku, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce
zapsané v centrální evidenci sbírek vedené podle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy nebo
držený jako součást souboru chráněného jako kulturní památka.
(3) Podmínkou registrace mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany je jeho nezaměnitelné a trvalé označení
nebo jiná jeho nezaměnitelná a trvalá identifikace jeho držitelem. Bližší podmínky
nezaměnitelného a trvalého označení a jiného způsobu nezaměnitelné a trvalé identifikace
mrtvých jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii
ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 49c
Ochrana evropsky významných druhů
Ustanovení § 49a odst. 1 a 2 a § 49b se obdobně použijí rovněž na jedince evropsky
významného druhu rostliny nebo živočicha, u nějž je předpisy Evropské unie vyžadována
ochrana na úrovni jedince, který se nevyskytuje jako volně žijící v České republice; v případě,
že pro jedince byla vydána obdobná výjimka ze zákazů v jiném členském státě Evropské unie,
postupuje se podle § 56 odst. 6.“.
66. § 50 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 73 zní:
„§ 50
Ochrana zvláště chráněných druhů zařazených v III. kategorii ochrany
(1) Každý, kdo odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, je povinen tento odběr bez zbytečného odkladu
zaznamenat do nálezové databáze ochrany přírody. Tyto jedince je dovoleno odebrat, držet a
využívat jen v rozsahu a způsobem, které neohrozí místní populaci a nepoškodí biotop druhu,
110
není-li takové držení nebo využívání v rozporu s jinými právními předpisy73); prodej nebo
nabízení za účelem prodeje jedince, jeho části nebo výrobku z něj se zakazuje.
(2) Orgán ochrany přírody je oprávněn omezit odběr jedinců zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody, pokud by mohlo dojít
k ohrožení místní populace druhu nebo je odebírání a využívání zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody nezbytné upravit s
ohledem na zachování stavu druhu z hlediska ochrany; orgán ochrany přírody je oprávněn
stanovit množství jedinců odebíraných z přírody, období, místo a postup tohoto odebírání a
další podmínky pro odebírání a využívání těchto jedinců.
_______________________________________
73) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.“.
67. § 52 včetně skupinového nadpisu zní:
„Nástroje aktivní péče o ohrožené druhy a biotopy
§ 52
(1) Orgány ochrany přírody při provádění aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy rostlin
a živočichů a biotopy vychází z Červených seznamů ohrožených druhů a biotopů (dále jen
„Červený seznam“).
(2) Červené seznamy vydává Agentura pro území České republiky podle kritérií
stanovených Mezinárodní unií ochrany přírody za účelem vyjádření míry ohrožení druhů
rostlin, živočichů a biotopů na základě odborných podkladů o změnách stavu druhů a
životaschopnosti jejich populací nebo stavu a míře ohrožení biotopů.
(3) Červené seznamy se zveřejňují v informačním systému ochrany přírody.“.
68. Za § 52 se vkládají nové § 52a a 52b, které znějí:
„§ 52a
(1) Za účelem snížení míry ohrožení vybraných vzácných a ohrožených druhů rostlin a
živočichů a biotopů se zpracovávají záchranné programy na celostátní úrovni a regionální akční
plány jako odborné koncepční dokumenty, které stanoví souhrn opatření aktivní péče.
(2) Za účelem zmírnění střetů mezi zájmy člověka na využívání krajiny a životními
projevy vybraných zvláště chráněných druhů živočichů se zpracovávají programy péče.
(3) Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče se evidují v ústředním
seznamu a zveřejňují v informačním systému ochrany přírody. Informace o schválení
záchranného programu a programu péče se zveřejňuje rovněž ve Věstníku Ministerstva
životního prostředí.
(4) Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče jsou podkladem pro
jiné plánovací dokumenty a pro vydávání rozhodnutí, závazných stanovisek a dalších správních
úkonů podle tohoto zákona; orgány ochrany přírody postupují při výkonu své působnosti tak,
111
aby přispívaly k naplňování záchranných programů, regionálních akčních plánů a programů
péče.
§ 52b
(1) Vypustit zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do přírody nebo
vysít anebo vysadit uměle vypěstovanou20a) zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu a
zastavitelné území obce lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody může souhlas udělit v případě, že
a) nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící nebo planě rostoucí populace druhu,
b) jde o vypuštění, vysetí nebo vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem
obnovy jeho populace nebo stabilizace nebo posílení populací stávajících a
c) vypuštění, vysetí nebo vysazení je v souladu se záchranným programem nebo regionálním
akčním plánem schváleným pro daný druh, pokud byly schváleny.
(3) Orgán ochrany přírody souhlas neudělí, pokud by
a) k vypuštění, vysetí nebo vysazení mělo dojít v ploše nebo koridoru pro veřejnou dopravní
anebo technickou infrastrukturu vymezené v územně plánovací dokumentaci, nebo
b) vypuštění, vysetí nebo vysazení bylo v rozporu s budoucím využitím území vymezeným
v územně plánovací dokumentaci a toto budoucí využití území by neumožňovalo dlouhodobé
zachování populace tohoto druhu.“.
69. § 54 včetně nadpisu zní:
„§ 54
Prokazování zákonného původu
(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje
nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha, ptáka
nebo jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, u kterých je v § 5a, 49a, 49b,
49c nebo 50 anebo v čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoven
zákaz takového způsobu nakládání, nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních
úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je
povinen prokázat jejich zákonný původ. V případě jedinců poddruhu zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného do I. nebo II. kategorie ochrany, který se na území České
republiky přirozeně nevyskytuje, se za prokázání zákonného původu považuje prokázání
způsobu nabytí takového jedince a jeho příslušnost k danému poddruhu.
(2) U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců odebraných podle § 89
nebo zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy4a) se za zákonný původ považuje
smlouva o převodu odebrané věci podle § 89 odst. 6.
(3) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1 nebo s ní jinak
nakládá podle odstavce 1, je povinen
a) na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody prokázat svoji totožnost a
112
b) poskytnout orgánu ochrany přírody nezbytnou součinnost pro účely prokázání zákonného
původu této věci, včetně umožnění její prohlídky a identifikace, prohlídky místa jejího držení
nebo jiného nakládání s ní anebo jejího předvedení na určené místo.“.
70. V části páté se pod označení hlavy druhé vkládá nadpis, který zní: „DRŽENÍ ŽIVOČICHŮ
ODCHOVANÝCH V LIDSKÉ PÉČI“.
71. § 55 zní:
„§ 55
(1) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha
odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)20c). Účastníkem řízení o vydání osvědčení je
pouze žadatel, § 70 odst. 2 a 3 a § 71 odst. 3 se nepoužijí. Orgán ochrany přírody předá vydané
osvědčení do evidence druhové ochrany.
(2) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo
a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil
značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obchodování s ohroženými druhy20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“), nebo pokud
fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný způsob
nezaměnitelné a trvalé identifikace,
b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného
živočicha odchovaného v lidské péči z jiného členského státu Evropské unie v souladu s právem
tohoto členského státu, nebo
c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy70) dovezl ze třetí země
nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha
odchovaného v lidské péči.
(3) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 2 písm. a) je třeba podat nejpozději do 90
dnů ode dne narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha
odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 2 písm. b) nebo c), musí
být žádost podána do 30 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání
osvědčení musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení,
popřípadě další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady
osvědčující odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí
živočicha odchovaného v lidské péči. Nelze-li ve lhůtě podle věty první s ohledem na velikost
nebo jiné vlastnosti živočicha zajistit jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jinou jeho
nezaměnitelnou identifikaci, žadatel tuto skutečnost uvede v žádosti a doplní nezbytné údaje
nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti; do doby doplnění nezbytných údajů lhůta pro
vydání osvědčení neběží. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 49a odst. 2 písm.
c) nebo § 49c se po dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle vět
první a druhé a po dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného
v lidské péči nevztahuje.
(4) Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno osvědčení, se § 5a
odst. 1 a 2, § 49a odst. 2 a § 49c nepoužijí. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností
113
vydané pro jednoznačně identifikovaný nebo nezaměnitelně trvale označený exemplář
živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím obchodování s ohroženými druhy20d) nahrazuje osvědčení.
(5) Držitel živočicha odchovaného v lidské péči je povinen zajistit, aby po celou dobu
života živočicha bylo zajištěno jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jiný způsob jeho
jednoznačné identifikace v souladu s vydaným osvědčením. Podléhá-li použitý způsob
jednoznačné identifikace přirozeným změnám v průběhu času v závislosti na tělesných
změnách živočicha nebo jiných okolnostech, je držitel živočicha odchovaného v lidské péči
povinen provádět aktualizaci informací a dokladů nezbytných pro identifikaci živočicha a
požádat orgán ochrany přírody o aktualizaci údajů v osvědčení. Orgán ochrany přírody je při
vydání osvědčení oprávněn v osvědčení vyznačit lhůtu, ve které je držitel živočicha
odchovaného v lidské péči nejpozději povinen aktualizaci informací a dokladů provést.
(6) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno
osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole a
umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost o
zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany
přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity.
V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření zákonného původu
vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím
orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření zákonného původu
živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany přírody.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou vzor žádosti o osvědčení, vzor
osvědčení, způsoby ověřování zákonného původu jedince a podmínky jeho provádění.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
72. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který zní:
„§ 55a
(1) Orgán ochrany přírody rozhodnutím zruší osvědčení, v případě
a) úmyslného předložení nesprávných údajů v žádosti o vydání osvědčení nebo v žádosti
o aktualizaci údajů v osvědčení,
b) změně označení živočicha odchovaného v lidské péči; za změnu označení se pro účely tohoto
ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví
živočicha, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů ode dne, kdy
k ní došlo,
c) přenosu označení na jiného jedince, nebo
d) neprovedení aktualizace informací a dokladů nezbytných pro identifikaci živočicha
odchovaného v lidské péči.
(2) Rozhodnutí o zrušení osvědčení předá orgán ochrany přírody do evidence druhové
ochrany.
114
(3) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči
přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo
držitele; původní vlastník nebo držitel je povinen předat novému nabyvateli spolu s živočichem
odchovaným v lidské péči také osvědčení.
(4) V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné
přírody je jeho držitel povinen tuto skutečnost ohlásit prostřednictvím evidence druhové
ochrany, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní
dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala, popřípadě kdy
byla zjištěna.
(5) Pokud se držitel jedince živočicha odchovaného v lidské péči rozhodl ponechat si po
jeho úhynu tohoto jedince nebo jeho část i nadále ve svém držení a dosavadní způsob označení
nebo identifikace jedince nelze dále použít, je povinen do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato
skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl, mrtvého jedince nebo jeho část nezaměnitelně a
trvale označit nebo zajistit jiný způsob jeho nezaměnitelné a trvalé identifikace a požádat
o vydání nového osvědčení. Ustanovení § 55 odst. 3 věta třetí se na žádost o vydání nového
osvědčení použije obdobně; k žádosti se dále přiloží původní osvědčení.
(6) V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel
povinen tuto skutečnost ohlásit prostřednictvím evidence druhové ochrany, a to do 30
pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení
v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha
odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu.“.
73. V nadpisu § 56 se slova „památných stromů a“ zrušují.
74. V § 56 odst. 1 se slova „památných stromů a“ zrušují, slova „§ 46 odst. 2, § 49 a 50
v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu
ochrany přírody,“ se nahrazují slovy „§ 49 až 50“ a věta druhá se nahrazuje větou „Na
povolení výjimky má žadatel po splnění zákonem stanovených podmínek právní nárok.“.
75. V § 56 odst. 2 úvodní časti ustanovení se slova „lze povolit“ nahrazují slovy „podle odstavce
1 orgán ochrany přírody povolí, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení daného záměru,
zamýšlený škodlivý zásah neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu zvláště
chráněného druhu z hlediska jeho ochrany a současně zamýšlený škodlivý zásah je
povolován“.
76. V § 56 odst. 2 písm. a) se slova „volně žijících“ a slova „planě rostoucích“ zrušují.
77. V § 56 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, pokud tento zájem převažuje
nad zájmem ochrany dotčeného druhu rostliny nebo živočicha“.
78. V § 56 odst. 2 písm. d) se slova „opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo
opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto
účely, včetně umělého rozmnožování rostlin“ nahrazují slovy „které jsou v zájmu ochrany
rostlin a živočichů nebo pokud zájem na jejich uskutečnění převažuje nad zájmem
ochrany dotčeného druhu rostliny nebo živočicha“.
115
79. V § 56 odst. 2 písmeno e) zní:
„e) pro účely opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení
v původním areálu druhu a chovu nebo pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého
rozmnožování rostlin, nebo“.
80. V § 56 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno f), které zní:
„f) pro účely odebrání nebo držení omezeného počtu jedinců, není-li v rozporu s jinými
právními předpisy73); orgán ochrany přírody stanoví v rozhodnutí podmínky tohoto odebrání
nebo držení a způsob jejich kontroly.“.
81. V § 56 odstavec 3 zní:
„(3) Orgán ochrany přírody stanoví v povolení výjimky podmínky pro provedení
zamýšleného škodlivého zásahu a, jedná-li se o výjimku ze zákazu odebrání a držení jedince
zvláště chráněného druhu živočicha, rovněž způsob jeho nezaměnitelného a trvalého označení
nebo jiný způsob jeho jednoznačné identifikace.“.
82. V § 56 odst. 4 se slova „odstavcích 1 a“ nahrazují slovem „odstavci“ a na konci odstavce
se doplňuje věta „Orgán ochrany přírody následně informuje na úřední desce, případně
rovněž dalšími vhodnými způsoby, že podmínky pro uplatnění výjimky povolené
opatřením obecné povahy nastaly.“.
83. V § 56 odst. 5 větě první se slova „a) a d)“ nahrazují slovy „a), d) a e)“.
84. V § 56 odst. 6 se text „§ 49 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 49a odst. 6“.
85. V § 56 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Pro jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha, který byl dovezen na
území České republiky z jiného členského státu Evropské unie, se nevyžaduje výjimka podle
odstavce 1, pokud pro něj byla obdobná výjimka vydána v tomto jiném členském státě; platnost
takové výjimky vydané v jiném členském státu Evropské unie potvrdí orgán ochrany přírody
na úředně ověřený překlad předložený držitelem jedince.“.
86. V nadpisu § 57 se slova „druhů rostlin, živočichů a“ zrušují.
87. V § 57 se slova „druhů rostlin či živočichů (§ 50 odst. 5) a“ zrušují.
88. V části páté se doplňuje hlava třetí, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA TŘETÍ
ZÁCHRANNÉ STANICE
§ 57a
(1) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva
životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice. Ministerstvo životního
prostředí předává rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice do evidence druhové
ochrany.
(2) Označení „záchranná stanice“ může v souvislosti s držením a péčí o živočichy
používat pouze ten, kdo je držitelem povolení k provozování záchranné stanice (dále jen
116
„provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede seznam záchranných
stanic a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách.
(3) V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice žadatel kromě obecných
náležitostí stanovených správním řádem dále uvede
a) rozsah poskytované péče z hlediska určení druhů živočichů, jejich množství a délky
poskytované péče,
b) vymezení území, pro které zamýšlí péči poskytovat,
c) personální, organizační a technické zajištění péče o živočichy, včetně podkladů dokládajících
splnění požadavků právních předpisů upravujících ochranu zvířat proti týrání a veterinární péči
na velikost a vybavení prostor pro držení živočichů a odbornou způsobilost osoby odpovědné
za péči o živočichy.
(4) Ministerstvo životního prostředí si k žádosti o povolení k provozování záchranné
stanice vyžádá vyjádření místně příslušného orgánu státní správy myslivosti a krajské
veterinární správy.
(5) Ministerstvo může provozování záchranné stanice povolit, pokud
a) personální, organizační a technické zajištění péče o živočichy je odpovídající rozsahu péče
navrhovanému v žádosti o povolení a přirozeným nárokům živočichů,
b) velikost a vybavení prostor pro držení živočichů a odborná způsobilost osoby odpovědné za
péči o živočichy splňují podmínky právních předpisů upravujících ochranu zvířat proti týrání a
veterinární péči a
c) na území vymezeném v žádosti je dána potřeba zajištění péče o druhy živočichů uvedené
v žádosti; dostatečné zajištění potřeby péče o konkrétní druhy živočichů na dotčeném
území stávajícími provozovateli záchranné stanice může být důvodem pro zamítnutí žádosti
o povolení k provozování nové záchranné stanice nebo povolení takového provozování
v omezeném rozsahu, než jak byl vymezen v žádosti.
(6) V rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice stanoví Ministerstvo
životního prostředí místo, kde se záchranná stanice nachází, území, v němž je oprávněna péči
poskytovat, rozsah péče, kterou je záchranná stanice oprávněna poskytovat s ohledem na její
vybavení a odborné zázemí, a další podmínky vztahující se k provozování záchranné stanice.
(7) Součástí rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo o změně tohoto
rozhodnutí může být rovněž v rozsahu povolené činnosti záchranné stanice rozhodnutí
Ministerstva životního prostředí o stanovení odchylného postupu podle § 5b odst. 1 a o povolení
výjimky ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1,
pokud o to žadatel v žádosti o povolení k provozování záchranné stanice nebo o změnu tohoto
povolení požádal.
(8) Ministerstvo životního prostředí může z moci úřední změnit nebo zrušit povolení
k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo
povolení vydáno, a to podmínky týkající se záchranné stanice nebo podmínky týkající se
potřeby zajištění péče o živočichy v dotčeném území, nebo jestliže provozovatel záchranné
117
stanice při péči o živočichy porušuje ustanovení tohoto zákona nebo předpisy na ochranu zvířat
proti týrání anebo předpisy upravující veterinární péči. Ministerstvo životního prostředí změní
nebo zruší povolení k provozování záchranné stanice na žádost provozovatele záchranné
stanice. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k provozování záchranné stanice
Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné, způsob zabezpečení další péče
o živočichy držené v záchranné stanici.
§ 57b
(1) Záchranná stanice zajišťuje péči o přijatého živočicha dočasně neschopného přežít ve
volné přírodě způsobem a za podmínek odpovídajících přirozeným nárokům daného druhu a
zdravotnímu stavu přijatého živočicha tak, aby byly zachovány jeho přirozené vlastnosti a
schopnosti a bylo možné jej navrátit do přírody, nevylučuje-li to jeho zdravotní stav. Záchranná
stanice dále vhodným způsobem zajišťuje v potřebném rozsahu přípravu přijatého živočicha na
jeho návrat do přírody.
(2) Pečuje-li záchranná stanice o živočicha, pro kterého byl přijat záchranný program
nebo program péče, postupuje při poskytování péče takovému živočichovi a při jeho návratu
do přírody v součinnosti s Agenturou; pečuje-li o živočicha, pro kterého byl schválen regionální
akční plán, postupuje v součinnosti s orgánem ochrany přírody, který tento plán schválil.
(3) Není-li návrat živočicha přijatého do záchranné stanice do přírody s ohledem na jeho
zdravotní stav možný, využije jej záchranná stanice přednostně pro účely ochrany přírody,
zejména náhradní péče o jiné jedince nebo informování a vzdělávání veřejnosti o příčinách
ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů. Není-li takové využití možné, může být
takový živočich na základě posouzení veterinárního lékaře, že již nevyžaduje další odbornou
péči, předán záchrannou stanicí do péče jiné osobě, která splňuje požadavky stanovené tímto
zákonem a jinými právními předpisy.
(4) Přijme-li záchranná stanice živočicha, který je invazním nepůvodním druhem,
postupuje v souladu se zásadami regulace a vydanými správními akty podle § 13g a 13h.
Jedince invazního nepůvodního druhu nelze navrátit do přírody; předán do péče podle odstavce
3 může být pouze osobě, která je držitelem povolení podle § 13d nebo § 13h odst. 3.
(5) Záchranná stanice přijme do dočasné péče rovněž jedince zvláště chráněného druhu
živočicha, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu zajištěného nebo odebraného podle
§ 89, exemplář zadržený nebo zabavený podle zákona o obchodování s ohroženými druhy
anebo jedince vydaného nebo odňatého v trestním řízení, pokud disponuje potřebnou kapacitou
a technickým a odborným zázemím.
(6) Záchranná stanice vede evidenci přijatých živočichů a záznamy o průběhu jejich
ošetření a péči poskytnutou jim po dobu jejich pobytu v záchranné stanici. Součástí evidence je
rovněž datum, místo a způsob návrat vyléčeného živočicha do přírody. Údaje z evidence
předávají záchranné stanice každoročně do evidence druhové ochrany.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou bližší podmínky pro poskytování
péče živočichům v záchranných stanicích s ohledem na zachování jejich přirozených vlastností
a možnost jejich návratu do přírody a podmínky pro poskytování dlouhodobé péče živočichům,
jejichž návrat do přírody není možný, a jejich využití pro osvětové a vzdělávací účely.“.
118
89. V § 61 odst. 1 a § 63 odst. 5 se slovo „zastavěná“ nahrazuje slovem „zastavitelná“.
90. V § 61b odst. 2 písm. a) se slova „zastavěný stavební pozemek69)“ nahrazují slovy „pozemek
zázemí stavby76)“.
Poznámka pod čarou č. 76 zní: „76) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění pozdějších předpisů.“.
91. V § 63 odst. 1 a § 77 odst. 1 písm. q) se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“.
92. V § 69 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
93. V § 70 odst. 1 se slova „přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení34)
a dobrovolných sborů či aktivů“ nahrazují slovy „účasti občanů prostřednictvím
právnických osob soukromého práva podle odstavce 2“.
Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.
94. V § 70 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle
zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí, přírody a krajiny nebo veřejného
zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, může požádat orgán
ochrany přírody, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být
dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů
na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Žádost
musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok od jejího
podání.
(3) Právnická osoba podle odstavce 2, která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení
o zahájení řízení podle tohoto ustanovení nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200
osob na podporující listině, je účastníkem řízení podle odstavce 2, pokud jde o řízení vedené
podle tohoto zákona jiným orgánem než stavebním úřadem nebo o řízení podle jiného právního
předpisu, v němž se rozhoduje na základě společného závazného stanoviska (§ 83 odst. 9) nebo
pokud se v něm rozhoduje o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo udělení výjimky ze
zákazů u památných stromů podle § 46 odst. 3 nebo zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle § 56 odst. 1, pokud do 10 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 2
písemně oznámí svou účast v řízení orgánu ochrany přírody. Dnem sdělení informace o zahájení
řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den
jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu.“.
95. V § 70 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém
archu se uvedou identifikační údaje právnické osoby, na jejíž podporu je podporující podpisová
listina určena, a skutečnost, že listina je určena na účasti právnické osoby v řízení podle
odstavce 3. Každá osoba podporující účast právnické osoby v řízení podle odstavce 3 uvede na
podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí
vlastnoruční podpis.“.
119
96. V § 72 písm. e) se slova „a 55“ zrušují.
97. V § 72d odst. 3 písmena a) a b) znějí:
„a) nálezová databáze ochrany přírody,
1. v níž se ukládají data a zveřejňují informace o rozšíření a stavu druhů rostlin a živočichů,
zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných, a přírodních
stanovišť,
2. jejímž prostřednictvím se ohlašuje odběr jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 1,
b) evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím
1. orgán ochrany přírody zajišťuje evidenci rozhodnutí a opatření obecné povahy
o odchylném postupu podle § 5b, souhlasů podle § 5c odst. 4, dohod o způsobu hospodaření
a péče o pozemek podle § 49a odst. 6, rozhodnutí a opatření obecné povahy k omezení
odběru jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii
ochrany podle § 50 odst. 2, souhlasů podle § 52b odst. 1, osvědčení podle § 55 odst. 1,
rozhodnutí o zrušení osvědčení podle § 55a odst. 1, rozhodnutí, opatření obecné povahy a
dohod podle § 56 a rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice podle § 57a odst.
1; současně orgány ochrany přírody plní prostřednictvím evidence druhové ochrany
informační povinnost podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6 a vede informace stanovené čl. 23
nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1143/2014,
2. vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu
provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,
3. vlastník nebo držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu živočicha zařazeného
v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj provádí jeho registraci podle
§ 49b odst. 2,
4. vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči ohlašuje jeho ztrátu nebo
odcizení podle § 55a odst. 6,
5. se přebírá evidence živočichů přijatých záchrannou stanicí a záznamů podle § 57b odst.
6,“.
98. V § 72d odst. 3 písm. c) se slova „a 47“ nahrazují slovy „, 47 a § 52a odst. 3“.
99. V § 75 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) stavební úřady,“.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i).
100. V § 76 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo nejde-li o záměr
povolení kácení pro účely záměru vyžadujícího stavební povolení,“.
101. V § 76 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
102. V § 77 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
120
Dosavadní písmena c) až u) se označují jako písmena b) až t).
103. V § 77 odst. 1 písm. b) se slovo „prostředků“ nahrazuje slovy „postupů nebo opatření“,
slovo „nadměrnému“ se nahrazuje slovem „zbytečnému“, slova „jejich biotopů“ se
nahrazují slovy „biotopů druhů“ a slova „, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy“
se zrušují.
104. V § 77 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, a podílejí se ve spolupráci
s příslušnými orgány ochrany přírody na zajištění provedení opatření k odstranění nebo
izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření
k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4“.
105. V § 77 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, nejde-li o stanovení
odchylného postupu v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo
jeho změně podle § 57a odst. 7“.
106. V § 77 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) rozhodují o uložení opatření k zabránění nebo zmírnění poškození biotopů opylovačů podle
§ 5c odst. 1,“.
Dosavadní písmena g) až t) se označují jako písmena h) až u).
107. V § 77 odst. 1 písmena m) a n) znějí:
„m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45
odst. 2, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, včetně stanovení
jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 2, a zrušení ochrany památných stromů podle § 46
odst. 5, předávají dokumentaci o památných stromech a jejich ochranných pásmech a smluvně
chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1 a zajišťují označení
památného stromu a jeho odstranění podle § 47 odst. 2,
n) vydávají souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle
§ 46 odst. 4, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 46 odst. 3 a poskytují
předběžnou informaci o škodlivosti činnosti podle § 46 odst. 4,“.
108. V § 77 odst. 1 písm. o) se slova „zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů,
ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv“ zrušují a text
„odst. 2“ se nahrazuje textem „odst. 3 písm. a)“.
109. V § 77 odst. 1 písm. p) se slova „§ 54 odst. 4 až 11“ nahrazují slovy „§ 55 odst. 1 až 6“,
slova „§ 54 odst. 4 až 10“ se nahrazují slovy „§ 55 odst. 1 až 3“, za slovo „ověřují“ se
vkládá slovo „zákonný“ a text „§ 54 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 55 odst. 6“.
110. V § 77 odst. 1 písm. r) a § 77a odst. 4 písm. t) se za slovo „ukládají“ vkládají slova
„rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob,“.
111. V § 77 odst. 1 písm. u) se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem „zastavitelného“.
112. V § 77a odst. 3 se za slova „chráněných území“ vkládají slova „a na území chráněných na
základě smlouvy podle § 39“ a věta druhá se zrušuje.
113. V §77a odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „úřad“ vkládají slova „, stavební úřad“.
121
114. V § 77a odst. 4 se písmeno q) zrušuje.
Dosavadní písmena r) až z) se označují jako písmena q) až y).
115. V § 77a odst. 4 písm. q) se slova „zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů,
ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv“ zrušují a text
„odst. 2“ se nahrazuje textem „odst. 3 písm. a)“.
116. V § 77a odst. 4 písmeno y) zní:
„y) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu,
vymezení zastavitelného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto
zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody, a jsou dotčeným orgánem při jejich
pořizování.“.
117. V § 77a odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „úřad“ vkládají slova „, stavební úřad“.
118. V § 77a odst. 5 písmeno b) zní:
„b) vydávají souhlas k prodeji a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků a
pačmeláků rodu Bombus, k jejich vypouštění a rozšiřování podle § 5c odst. 4,“.
119. V § 77a odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a mohou vydat opatření
obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence
podle § 5 odst. 6, týká-li se takové opatření území zasahujícího správní obvody nejméně
dvou podřízených obecních úřadů obcí s rozšířenou působností“.
120. V § 77a odst. 5 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) vydávají rozhodnutí o uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1,“.
Dosavadní písmena g) až r) se označují jako písmena h) až s).
121. V § 77a odst. 5 písm. k) se text „§ 49 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 49a odst. 6“.
122. V § 77a odst. 5 písmena l) a m) znějí:
„l) ukládají rozhodnutím provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření k předcházení
úhynu zvláště chráněných rostlin a úhynu a zraňování zvláště chráněných živočichů podle
§ 48a,
m) omezují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh
osob, odebírání nebo využívání jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 2,“.
123. V § 77a odst. 5 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n) zajišťují zpracování, schválení a realizaci regionálních akčních plánů podle § 52a odst. 1 a
jejich předání do ústředního seznamu podle § 52a odst. 3, podílí se na realizaci záchranných
programů podle § 52a odst. 1 a programů péče podle § 52a odst. 2 ve spolupráci s Agenturou a
při výkonu své působnosti postupují v souladu s těmito dokumenty a zajišťují další potřebnou
péči o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,“.
Dosavadní písmena n) až s) se označují jako písmena o) až t).
124. V § 77a odst. 5 písm. o) se text „§ 54 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 52b odst. 1“.
122
125. V § 77a odst. 5 písm. p) se slova „§ 54 odst. 4 až 10“ nahrazují slovy „§ 55 odst. 1 až 3“,
za slovo „ověřují“ se vkládá slovo „zákonný“ a text „§ 54 odst. 10“ se nahrazuje textem
„§ 55 odst. 6“.
126. V § 77a odst. 5 se na konci textu písmene q) doplňují slova „, nejde-li o povolení výjimky
v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo jeho změně podle
§ 57a odst. 7“.
127. V § 77a odst. 5 písm. s) se slova „druhů rostlin a živočichů“ nahrazují slovem „nerostů“ a
na konci písmene se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
128. V § 77a odst. 5 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:
„t) uzavírají dohody k provádění péče o pozemek podle § 68 odst. 2 a provádějí zásahy ke
zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 v rozsahu své působnosti, a“.
Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno u).
129. V § 77a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Krajské úřady vydávají závazná stanoviska z hlediska vysazování nepůvodních
druhů k řízením o povolení výkonu rybářského práva podle zákona o rybářství.
(9) Krajské úřady vydávají společná závazná stanoviska podle § 83 odst. 9 pro záměry
vyžadující povolení podle stavebního zákona, a to včetně posouzení povolení kácení podle § 8
odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9, pokud se záměr nebo jeho část nachází na území
přírodní rezervace, přírodní památky nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,
anebo na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, není-li podle tohoto zákona
příslušná Agentura, správa národního parku nebo újezdní úřad. V případě, že se záměr nachází
na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo ochranných pásem těchto zvláště
chráněných území, anebo na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jen zčásti,
krajské úřady vydávají společné závazné stanovisko podle § 83 odst. 9 pro celý záměr.“.
130. Za § 77a se vkládá nový § 77b, který včetně nadpisu zní:
„§ 77b
Působnost stavebních úřadů
(1) Stavební úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území a jejich
ochranná pásma, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a vojenské újezdy a jedná-li se
o záměry podle stavebního zákona, v rámci řízení podle stavebního zákona posoudí splnění
podmínek stanovených tímto zákonem pro
a) vydání souhlasu k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst.
2,
b) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
c) povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,
d) povolení výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně,
123
e) vydání souhlasu k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly
snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,
f) povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a souhlas s ošetřováním památného stromu
podle § 46 odst. 3, vydání souhlasu ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech
památných stromů podle § 46 odst. 2, zrušení ochrany památného stromu podle § 46 odst. 5,
g) povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56;
k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených
v I. kategorii ochrany je nezbytné závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a
k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených
v II. kategorii ochrany je nezbytné vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody,
h) vydání souhlasu k činnostem a zásahům týkajícím se zvláště chráněných nerostů podle § 57,
i) vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek
a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1.
Souhlas nebo povolení podle písmene a) až h) se v těchto případech samostatně nevydává a je
součástí výrokové části rozhodnutí o povolení záměru, změně záměru před dokončením,
případně o povolení užívání stavby podle stavebního zákona, jsou-li zájmy chráněné podle
písmen a) až h) dotčeny.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nepoužije, jde-li o záměr vyžadující posouzení
vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(3) Stavební úřady v rozsahu své působnosti podle odstavce 1
a) ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně
nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
b) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1 a rozhodují
o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1,
c) ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2, a
d) projednávají přestupky podle § 87 odst. 1 písm. a), b), d), e), i) a j), § 87 odst. 2 písm. b), l),
m), n) a o), § 87 odst. 3 písm. a) až e), l) a m), § 88 odst. 1 písm. b), c), d), g), k), n), s), § 88
odst. 2 písm. a), b), d), f) až i), p) a w) vyplývající z porušení povinností uložených jimi
vydanými rozhodnutími nebo opatřeními.“.
131. V § 78 odst. 3 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, není-li příslušný jiný
orgán“.
132. V § 78 odst. 3 písm. a) a b) se slova „vydávají souhlasy k vyhrazení míst“ nahrazují slovy
„vyhrazují místa“.
133. V § 78 odst. 3 písm. c) se slova „vydávají souhlasy k vyznačení cest“ nahrazují slovy
„vyznačují cesty“.
134. V § 78 odst. 3 písm. h) se slova „; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek
nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě
změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu
124
do katastru nemovitostí“ zrušují.
135. V § 78 odst. 3 písm. j) se za slovo „vyhrazují“ vkládají slova „a vyznačují“ a za slovo
„místa“ se vkládají slova „, cesty a trasy“.
136. V § 78 odst. 3 písm. o) se za slovo „vydávají“ vkládají slova „rozhodnutí nebo“ a za slovo
„zákazu“ se vkládají slova „činnosti podle § 66 odst. 1 a k“.
137. V § 78 odst. 3 písm. p) se slova „, vymezení zastavěného území“ zrušují.
138. V § 78 odstavec 6 zní:
„(6) Agentura na celém území České republiky, mimo území vojenských újezdů, zvláště
chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, vydává
pro záměry podle stavebního zákona závazná stanoviska k povolení výjimky podle § 56 ze
zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany a
vyjádření k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů zařazených v II. kategorii ochrany, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo
životního prostředí.“.
Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje.
139. V § 78 odst. 7 se za slovo „pískovce“ vkládají slova „a vojenských újezdů“, za slova
„odstavce 2“ se vkládají slova „mimo území vojenských újezdů“ a za slovo „republiky“
se vkládají slova „uzavírá dohody podle § 68 odst. 2 a“.
140. V § 78 odst. 9 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a podle odstavce 19 po projednání
s Ministerstvem obrany rovněž na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů
důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy“.
141. V § 78 odst. 11 se slova „nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52“
zrušují.
142. V § 78 odst. 13 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „podle § 13a odst. 1“.
143. V § 78 odst. 13 písm. a) se na konci bodu 3 doplňuje slovo „nebo“.
144. V § 78 odst. 13 písm. a) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
145. V § 78 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní:
„(14) Agentura na celém území České republiky vydává Červené seznamy podle § 52.
Agentura na celém území České republiky zajišťuje zpracování a realizaci záchranných
programů podle § 52a odst. 1 a programů péče podle § 52a odst. 2; schválené záchranné
programy a programy péče předává Agentura do ústředního seznamu. Agentura dále na celém
území České republiky koordinuje zpracování regionálních akčních plánů zpracovaných
příslušnými orgány ochrany přírody.“.
Dosavadní odstavce 14 až 18 se označují jako odstavce 15 až 19.
146. V § 78 odst. 15 se slova „zvláště chráněných druhů“ nahrazují slovy „, regionálními
akčními plány a programy péče“.
125
147. V § 78 se doplňuje odstavec 20, který zní:
„(20) Agentura a správy národních parků vydávají společná závazná stanoviska podle
§ 83 odst. 9 pro záměry vyžadující povolení podle stavebního zákona, a to včetně posouzení
povolení kácení podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9, pokud se záměr nebo
jeho část nachází v obvodu jejich územní působnosti podle odstavců 1 a 2. V případě, že se
záměr nachází v obvodu územní působnosti podle odstavců 1 a 2 jen zčásti, Agentura a správy
národních parků vydávají společné závazné stanovisko podle § 83 odst. 9 pro celý záměr.“.
148. V § 78a odst. 1 se za slovo „působností“ vkládají slova „, stavebních úřadů“.
149. V § 79 odst. 3 písmeno c) zní:
„c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice podle § 57a odst. 1 a jeho změně
nebo zrušení podle § 57a odst. 8, v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné
stanice nebo jeho změny stanovuje odchylný postup podle § 5b odst. 1 a povoluje výjimku ze
zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56
odst. 1, vede seznam záchranných stanic a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách
podle § 57a odst. 2,“.
150. V § 79 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) vydává pro stavby pro energetickou bezpečnost77), s výjimkou staveb výroben elektřiny
z obnovitelných zdrojů, závazná stanoviska k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany a vyjádření k povolení
výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v
II. kategorii ochrany,“.
Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) § 1 odst. 5 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení
výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena d) až v) se označují jako písmena e) až w).
151. V § 79 odst. 3 písmeno q) zní:
„q) schvaluje a ukončuje záchranné programy podle § 52a odst. 1 a programy péče podle § 52a
odst. 2 a společně s Agenturou zajišťuje koordinaci jejich realizace,“.
152. V § 79 odst. 3 se za písmeno q) vkládají nová písmena r) a s), která znějí:
„r) může vydat, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatření obecné povahy, kterým stanoví
podmínky odebírání nebo využívání jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 2 a opatření obecné povahy,
kterým se povoluje výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle
§ 56 odst. 1 a 4, týká-li se takové opatření území zasahujícího správní obvody nejméně 2
příslušných orgánů ochrany přírody,
s) může uzavírat dohody podle § 56 odst. 5, pokud se mají vztahovat na území zasahující
správní obvody nejméně 2 příslušných orgánů ochrany přírody,“.
Dosavadní písmena r) až w) se označují jako písmena t) až y).
153. V § 79 odst. 3 písm. u) se text „odst. 2 písm. b)“ zrušuje.
126
154. V § 79 odst. 4 se slova „pověřených obecních úřadů,“ zrušují.
155. V § 79 odst. 5 písm. d) se slova „jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických
osob, které tyto pozemky užívají,“ zrušují.
156. V § 79 odst. 5 písmeno n) zní:
„n) stanoví seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do příslušné
kategorie ochrany podle § 48 odst. 3, podrobnější charakteristiku podstatných změn
hydrologických půdních poměrů a vodního režimu území, půdního povrchu a chemických
vlastností prostředí s ohledem na nároky jednotlivých zvláště chráněných druhů rostlin nebo
živočichů anebo jejich skupin podle § 49a odst. 4, bližší podmínky nezaměnitelného a trvalého
označení a jiného způsobu nezaměnitelné a trvalé identifikace mrtvých jedinců zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany podle § 49b
odst. 3, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále
bližší podmínky jejich ochrany,“.
157. V § 79 odst. 5 písm. o) se za slovo „ověřování“ vkládá slovo „zákonného“, slovo
„náležitosti“ se nahrazuje slovem „vzor“ a text „§ 54 odst. 11“ se nahrazuje textem „§ 55
odst. 7“.
158. V § 79 odst. 5 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p) stanoví bližší podmínky pro poskytování péče živočichům v záchranných stanicích
s ohledem na zachování jejich přirozených vlastností a možnost jejich návratu do přírody a
podmínky pro poskytování dlouhodobé péče živočichům, jejichž návrat do přírody není možný,
a jejich využití pro osvětové a vzdělávací účely podle § 57b odst. 7 a výši nákladů na krmivo,
energie a chovatelskou péči o jedince hrazené Ministerstvem životního prostředí podle § 89
odst. 7,“.
Dosavadní písmena p) až x) se označují jako písmena q) až y).
159. V § 79 odst. 5 písm. q) se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“.
160. V § 79 odst. 5 písm. t) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
161. V § 79 odst. 7 se slova „splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014“ nahrazují slovy „jsou schopna zajistit potřebnou
odbornou péči a zabránit úniku a rozmnožování invazních nepůvodních živočichů“.
162. V § 80 odst. 2 se za slovo „jedinců“ vkládají slova „a odstranění jedinců invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu“.
163. V § 80 odst. 3 se za slovo „prokazování“ vkládá slovo „zákonného“.
164. V § 80 odst. 4 větě druhé se za slovo „již“ vkládají slova „stavební úřad,“, ve větě třetí se
za slovo „zahájí“ vkládají slova „stavební úřad,“ a za slovo „přestupku“ se vkládají slova
„stavební úřad,“ a ve větě čtvrté se za slovo „a“ vkládají slova „stavební úřad,“.
165. V § 80 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Jedná-li se o kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona týkajících se ochrany
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před invazními
127
nepůvodními druhy, je inspekce oprávněna po právnických, podnikajících fyzických a
fyzických osobách požadovat prokázání zákonného původu podle § 54 odst. 1, prokázání jejich
totožnosti podle § 54 odst. 3 písm. a) a odebrat jim nedovoleně držené jedince nebo uložit jim
odstranění jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 89. Inspekce
rovněž projednává přestupky právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, pokud
jimi byly porušeny povinnosti podle tohoto zákona týkající se ochrany zvláště chráněných
druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před invazními nepůvodními druhy.“.
166. V § 81 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno g), které
zní:
„g) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně
přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam průběhu úkonu, je-li to nezbytné pro
plnění jejich úkolů.“.
167. V § 81 odstavec 8 zní:
„(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle částí druhé až páté
tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření
bezodkladně vyrozumí orgán ochrany přírody, který strážce ustanovil. Opatření potvrdí, změní
nebo zruší orgán ochrany přírody, který strážce ustanovil, rozhodnutím nejpozději do 15 dnů
od jeho provedení strážcem. Vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.“.
168. V § 83 odstavec 8 zní:
„(8) V případě řízení o žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona se odstavce 1
až 7 nepoužijí.“.
169. V § 83 odst. 9 se slova „jednotné environmentální stanovisko62)“ nahrazují slovy „povolení
podle stavebního zákona“, za slova „chráněném území“ se vkládají slova „nebo jeho
ochranném pásmu“, slova „ve společném řízení“ se zrušují, slova „společné rozhodnutí,
které zahrnuje“ se nahrazují slovy „společné závazné stanovisko, které nahrazuje“, za
slova „anebo vyjádření“ se vkládají slova „podle tohoto zákona“ a slova „, společné
rozhodnutí“ se nahrazují slovy „nebo jeho ochranného pásma, společné závazné
stanovisko“.
170. V § 83a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo jednotného environmentálního
stanoviska“ zrušují a za slovo „záměru“ se vkládají slova „v rozsahu nezbytném pro
vydání souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření
anebo jiného správního úkonu“.
171. V § 83a se na konci odstavce 1 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní:
„Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu, účelu a významu záměru,
jeho vlivu na území, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí, popřípadě době trvání
záměru. Části dokumentace, které nejsou předmětem navrhovaného záměru, se neuvádějí.“.
172. V § 83a se odstavec 3 zrušuje.
173. V § 85 odst. 1 se slova „Krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, újezdní
úřady, Agentura a správy národních parků“ nahrazují slovy „Orgány ochrany přírody
128
v obvodu své působnosti“.
174. V § 87 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
„b) poruší povinnost obecné ochrany rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1,
c) neprovede postupy nebo opatření uložené orgánem ochrany přírody podle § 5 odst. 3 nebo
§ 5c odst. 1,“.
175. V § 87 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. c) až e) nebo § 5a odst. 2,
e) prodá nebo nabídne za účelem prodeje živého jedince druhu čmeláka nebo pačmeláka rodu
Bombus anebo vypustí nebo rozšíří takového jedince, který má původ mimo území České
republiky, bez souhlasu podle § 5c odst. 4 nebo v rozporu s ním,“.
Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena f) až o).
176. V § 87 odst. 1 písm. g) se za slovo „ohlašovací“ vkládají slova „, oznamovací nebo
registrační“.
177. V § 87 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p) v rozporu s § 57a odst. 2 používá označení „záchranná stanice“.“.
178. V § 87 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládá slovo „dále“.
179. V § 87 odst. 2 písmena b) a c) znějí:
„b) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b),
c) neprovede opatření uložená orgánem ochrany přírody podle § 48a,“.
180. V § 87 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) až l), která znějí:
„d) v rozporu s § 49 poškodí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny
nebo živočicha anebo její genofond,
e) v rozporu s § 49a odst. 1 písm. a) úmyslně sbírá, trhá, poškodí nebo zničí zvláště chráněný
druh rostliny zařazený v I. nebo II. kategorii ochrany,
f) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo
II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu rostliny podle § 49a odst. 1 písm. b)
nebo § 49c,
g) v rozporu s § 49a odst. 2 písm. a) úmyslně sbírá, chytá, ruší, zničí, zraňuje nebo usmrtí
jedince zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany,
h) poruší zákaz na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo
II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu živočicha podle § 49a odst. 2 písm. b)
nebo c) nebo § 49c,
i) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin zařazených
v I. nebo II. kategorii ochrany vztahujících se na mrtvé jedince, jejich části nebo výrobky z nich
podle § 49b odst. 1,
129
j) poruší zákaz prodeje nebo nabízení za účelem prodeje jedince zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj podle
§ 50 odst. 1,
k) odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného
v III. kategorii ochrany v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody podle § 50 odst. 2,
l) v rozporu s § 52b odst. 1 vypustí zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do
přírody nebo vyseje anebo vysadí uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu
nebo zastavěné území obce bez souhlasu orgánu ochrany přírody,“.
Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena m) až v).
181. V § 87 odst. 2 se písmeno r) zrušuje.
Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena r) až u).
182. V § 87 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládá slovo „dále“.
183. V § 87 odst. 3 písmena b) a c) znějí:
„b) v rozporu s § 49 zničí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha anebo její genofond; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do
biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které
byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa
výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody
podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
c) v rozporu s § 49a odst. 1 písm. a) nebo § 49c úmyslně zničí jedince zvláště chráněného druhu
rostliny zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu; za
přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace
zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa
výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení
lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí
pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,“.
184. V § 87 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) v rozporu s § 49a odst. 2 písm. a) úmyslně usmrtí jedince zvláště chráněného druhu
živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu; za
přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace
zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa
výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení
lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí
pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,“.
Dosavadní písmena d) až r) se označují jako písmena e) až s).
185. V § 87 odst. 3 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) až s) se označují jako písmena h) až r).
186. V § 87 odst. 3 písm. l) se slova „56 nebo“ nahrazují slovy „§ 56 odst. 1 nebo 5, podmínky
130
dohody uzavřené podle § 49a odst. 6 nebo § 56 odst. 5 nahrazující výjimku podle § 56
odst. 1 anebo“.
187. V § 87 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „, 55 nebo 55a“.
188. V § 88 odst. 1 písmena d) a e) znějí:
„d) poruší povinnost obecné ochrany rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1,
e) neprovede postupy nebo opatření uložené orgánem ochrany přírody podle § 5 odst. 3 nebo
§ 5c odst. 1,“.
189. V § 88 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. c) až e) nebo § 5a odst.
2,
g) prodá nebo nabídne za účelem prodeje živého jedince druhu čmeláka nebo pačmeláka rodu
Bombus anebo vypustí nebo rozšíří takového jedince, který má původ mimo území České
republiky, bez souhlasu podle § 5c odst. 4 nebo v rozporu s ním,“.
Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena h) až u).
190. V § 88 odst. 1 písm. j) se za slovo „ohlašovací“ vkládají slova „, oznamovací nebo
registrační“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „výsadby“ se vkládají slova
„nebo nezajistí následnou péči o vysazené dřeviny“.
191. V § 88 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) v rozporu s § 57a odst. 2 používá označení „záchranná stanice“.“.
192. V § 88 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládá slovo „dále“.
193. V § 88 odst. 2 písmena d) a e) znějí:
„d) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b),
e) neprovede opatření uložená orgánem ochrany přírody podle § 48a,“.
194. V § 88 odst. 2 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) až l), která znějí:
„f) v rozporu s § 49 poškodí nebo zničí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha anebo její genofond; za přestupek podle tohoto ustanovení se
nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci
lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním
hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu
informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu
nebyl zřejmý,
g) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo
II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu rostliny podle § 49a odst. 1 nebo
§ 49c; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní
populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny
mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po
schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5;
131
to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
h) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v
I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu živočicha podle § 49a odst. 2
nebo § 49c; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní
populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly provedeny
mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po
schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5;
to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
i) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin zařazených
v I. nebo II. kategorii ochrany vztahujících se na mrtvé jedince, jejich části nebo výrobky z nich
podle § 49b odst. 1,
j) poruší zákaz prodeje nebo nabízení za účelem prodeje jedince zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj podle
§ 50 odst. 1,
k) odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v
III. kategorii ochrany v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody podle § 50 odst. 2,
l) v rozporu s § 52b odst. 1 vypustí zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do
přírody nebo vyseje anebo vysadí uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu
nebo zastavěné území obce bez souhlasu orgánu ochrany přírody,“.
Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena m) až z).
195. V § 88 odst. 2 se na konci textu písmene v) doplňují slova „, 55 nebo 55a“.
196. V § 88 odst. 2 písm. w) se slova „56 nebo“ nahrazují slovy „§ 56 odst. 1 nebo 5, podmínky
dohody uzavřené podle § 49a odst. 6 nebo § 56 odst. 5 nahrazující výjimku podle § 56
odst. 1 anebo“.
197. V § 88a větě druhé se za slovo „uložených“ vkládají slova „stavebním úřadem,“.
198. V § 89 odst. 1 větě druhé se slova „živočichů nebo“ nahrazují slovy „živočichů, ptáků
nebo“.
199. V § 89 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c),
které zní:
„c) jde-li o osobu, která jej má v držení, jej využívá bez povolení podle čl. 8 odst. 1 nebo čl. 19
odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 nebo v rozporu
s podmínkami stanovenými v tomto povolení.“.
200. V § 89 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Doručením oznámení o zahájení řízení o odebrání vzniká držiteli jedince zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha, druhu rostliny nebo živočicha chráněného podle
mezinárodních úmluv, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu, jeho části nebo výrobku z něj povinnost do doby, než bude řízení pravomocně
ukončeno, zdržet se jednání, které by mohlo zmařit účel řízení o odebrání, zejména drženého
132
jedince prodat, darovat nebo s ním jinak nakládat. Je-li důvodné podezření, že jej osoba drží
nedovoleně, a zároveň hrozí, že jeho držitel zmaří účel řízení o odebrání, nebo to vyžaduje
zájem na ochraně drženého jedince, může orgán ochrany přírody jedince předběžným
opatřením zajistit.
(4) Rozhodnutí o odebrání jedince podle odstavce 3 zašle orgán ochrany přírody do 10
dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí. Současně orgán
ochrany přírody informuje Ministerstvo životního prostředí o tom, kde se jedinec ke dni nabytí
právní moci tohoto rozhodnutí nachází.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
201. V § 89 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Odebranou věc nelze převést na osobu, které
byla odebrána, a ve smlouvě o převodu odebrané věci se stanoví podmínka, že tu věc
nesmí osoba, které byla odebrána, získat ani žádným dalším následným převodem; získá-
li osoba, které byla věc odebrána, tuto věc opět do své držby, je tento převod neplatný a
orgán ochrany přírody věc opětovně odebere.“.
202. V § 89 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7) Náklady spojené se zajištěním, odebráním a dalším nakládáním s jedincem, které
nese správní orgán nebo které musí vynaložit, hradí Ministerstvo životního prostředí. Náklady
na krmivo, energie a chovatelskou péči o jedince hradí Ministerstvo životního prostředí ve výši
stanovené vyhláškou.
(8) Orgán ochrany přírody je oprávněn namísto odebrání podle odstavce 2 uložit
odstranění jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pokud je takový postup
vhodnější z hlediska předcházení dalšího rozšíření takového druhu nebo z jiného důvodu
účelnější. Uložit odstranění je orgán ochrany přírody oprávněn rovněž v případě jedince
invazního nepůvodního druhu rostliny na unijním seznamu.“.
203. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
„§ 89a
Na správu jedinců zvláště chráněných druhů a ptáků předaných inspekci podle zákona
o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto
zákona upravující nakládání s odebranými jedinci.“.
204. V § 90 odst. 2 se slovo „přímé“ zrušuje, slovo „zajištěním“ se nahrazuje slovem
„zajišťováním“ a slova „anebo ozbrojených“ se nahrazují slovem „anebo“.
205. V § 90 odst. 5 se slova „volně žijících“ a slova „planě rostoucích“ zrušují.
206. V § 90 odstavec 18 zní:
„(18) Povolení, souhlasy a jiné správní úkony podle části druhé až páté tohoto zákona se
nevyžadují k provádění
a) činností orgánem ochrany přírody při zajišťování výkonu své působnosti podle tohoto zákona
v oblasti péče o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky, provádění
inventarizačních přírodovědných průzkumů, monitoringu, dokumentace a šetření v ochraně
133
přírody, provádění opatření k regulaci, odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu
na unijním seznamu, provádění záchranných programů, regionálních akčních plánů a programů
péče a vykonávání informační a osvětové činnosti, a to prostřednictvím svých pracovníků nebo
prostřednictvím jiných osob v souladu s dohodou uzavřenou za tímto účelem,
b) činností vlastníky nebo nájemci v rámci péče o pozemky v souladu s dohodou podle § 68
odst. 2, nebo
c) zásahů ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 pracovníky orgánů
ochrany přírody nebo prostřednictvím jiné osoby.“.
207. V § 90 se odstavec 19 zrušuje.
Dosavadní odstavce 20 až 23 se označují jako odstavce 19 až 22.
208. V § 90 odst. 19 se slova „odstavců 18 a 19“ nahrazují slovy „odstavce 18“ a na konci textu
odstavce se doplňují slova „a předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích
oblastí. V případě činností podle odstavce 18 prováděných prostřednictvím jiných osob
musí být v dohodě uzavřené orgánem ochrany přírody za účelem zajištění jeho působnosti
stanoven účel uzavírané dohody a podmínky zajišťující splnění požadavků uvedených ve
větě první“.
209. V § 90 se odstavec 20 zrušuje.
Dosavadní odstavce 21 a 22 se označují jako odstavce 20 a 21.
210. V § 90 odst. 20 se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí, jedná-li se o lesní
porosty75)“ a věta třetí se nahrazuje větou „Záměr na provedení vypalování porostů včetně
navrhovaných opatření jsou orgány ochrany přírody povinny předem dohodnout s místně
příslušným hasičským záchranným sborem kraje.“.
Poznámka pod čarou č. 75 zní: „75) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.“.
211. V § 90 se doplňuje odstavec 22, který zní:
„(22) Smlouva o ochraně území evropsky významné lokality, prohlášení stromu za
památný nebo o ochraně jiného stromu nebo jiného území se soustředěnými přírodními
hodnotami podle § 39 odst. 1, smlouva o způsobu hospodaření v ptačí oblasti podle § 45e odst.
4, dohoda o způsobu hospodaření nebo péči o pozemek podle § 49a odst. 6, dohoda
k zajišťování činností uvedených v § 56 odst. 2 písm. a), d) nebo e) podle § 56 odst. 5 a dohoda
k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody nebo o způsobu hospodaření ve zvláště
chráněných územích podle § 68 odst. 2 jsou veřejnoprávními smlouvami.“.
Čl. XIV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
134
2. Řízení a postupy podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 75, § 76, § 77a odst. 3, § 77b,
§ 78 odst. 6, 78a, § 83 odst. 8 a § 88a, a dále podle § 75, § 76, § 77a odst. 3, § 78 odst. 6, 78a,
§ 83 odst. 8 a § 88a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. Řízení o žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 zákona
č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a
neskončená do dne vzniku Úřadu, se dokončí podle dosavadních předpisů. Přezkum závazného
stanoviska, které bylo podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle
stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku
Úřadu, dokončí příslušný nadřízený orgán ochrany přírody podle dosavadních předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho příslušné územní pracoviště podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují
v těchto řízeních a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to podle
zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou
§ 75, § 76, § 77a odst. 3, § 77b, § 78 odst. 6, 78a, § 83 odst. 8 a § 88a, a dále podle § 75, § 76,
§ 77a odst. 3, § 78 odst. 6, 78a, § 83 odst. 8 a § 88a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o žádosti o vydání společného rozhodnutí
podle § 83 odst. 9 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, zahájená a neskončená do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, se dokončí podle
dosavadních předpisů. Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 114/1992
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro
rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu,
zahájený a neskončený do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, dokončí příslušný nadřízený
orgán ochrany přírody podle dosavadních předpisů.
4. Ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije pro správní řízení o schválení lesních hospodářských plánů
zahájená po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, se použije až pro správní řízení zahájená po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice vydaná Ministerstvem
životního prostředí podle § 5 odst. 12 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle § 57a odst. 1 zákona
135
č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zůstávají
v platnosti po dobu a za podmínek v nich stanovených.
7. Rozhodnutí o vyhlášení památného stromu a jeho ochranného pásma vydaná podle
§ 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, včetně stanovení činností a zásahů v ochranném pásmu památného stromu, které lze
provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, podle § 46 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná
podle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, a činnosti a zásahy v ochranném pásmu, které lze provádět jen se souhlasem orgánu
ochrany přírody, stanovené podle § 46 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Za ochranné pásmo památného stromu vyhlášeného přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se považuje ochranné pásmo památného stromu zapsané Agenturou ochrany
přírody a krajiny České republiky do informačního systému územní identifikace podle čl. II
bodu 6 zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací
předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů.
9. Výjimka ze zákazů na ochranu u památných stromů vydaná podle § 56 odst. 1 zákona
č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za
výjimku podle § 46 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Souhlas k činnosti nebo zásahu v ochranném pásmu památného stromu vydaný
podle § 46 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považuje za souhlas podle § 46 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. V případě, kdy orgán ochrany přírody zruší ochranu památného stromu, který byl jako
památný strom vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako součást skupiny nebo
stromořadí památných stromů, pro které bylo vyhlášeno jedno společné ochranné pásmo,
ochranné pásmo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení ochrany památného stromu
nezaniká.
11. Dohody o způsobu hospodaření uzavřené podle § 49 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za dohody o způsobu
hospodaření podle § 49a odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a zůstávají v platnosti po dobu v nich stanovenou.
12. Držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného
v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj, který jej má v držení v den nabytí
účinnosti tohoto zákona, provede jeho registraci podle § 49b odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Pokud držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj, nesplní podmínky
registrace, může jej ve lhůtě podle věty první odevzdat státu prostřednictvím Agentury ochrany
přírody a krajiny České republiky nebo správy národního parku; na odevzdané jedince se
136
z hlediska jejich dalšího nakládání hledí jako jedince odebrané podle § 89 zákona č. 114/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. Rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů vydaná podle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná podle § 56 odst. 1 zákona č.
114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zůstávají v platnosti
po dobu a za podmínek v nich stanovených.
14. Dohody uzavřené podle § 56 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nahrazují výjimku podle § 56 odst. 1 zákona č.
114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ze zákazů
u památných stromů, zůstávají v platnosti po dobu a za podmínek v nich stanovených.
15. Ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije ve vztahu k zastavitelnému území vymezenému v územně
plánovací dokumentaci, u níž byly podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuty s orgánem
ochrany přírody podle § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. ode dne nabytí účinnosti zákona
č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona
o vyvlastnění; to platí obdobně i pro zastavitelné území vymezené změnou územně plánovací
dokumentace, u níž byly podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuty s orgánem ochrany
přírody od tohoto dne.
16. Ustanovení § 77b odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro záměry, jejichž posuzování podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
17. Žádost o vydání souhlasu ve formě závazného stanoviska podle § 4 odst. 6 zákona
č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo
vydáno do dne účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro
vydání vyjádření běží ode dne podání původní žádosti o vydání souhlasu. Přezkum souhlasu ve
formě závazného stanoviska podle § 4 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 149 odst. 7 nebo 8 správního řádu, zahájený a
neskončený do dne účinnosti tohoto zákona, dokončí nadřízený orgán ochrany přírody podle
dosavadních předpisů.
18. Vymezení zón kulturní krajiny na zastavěných územích, zastavitelných plochách,
popřípadě zastavitelném území obcí na území národních parků podle § 18 odst. 1 písm. d)
zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává
v platnosti.
19. Řízení o souhlasu k užívání nebo kolaudaci stavby zahájené podle § 44 odst. 1 zákona
č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a k tomuto dni
neskončené, orgán ochrany přírody usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.
ČÁST DEVÁTÁ
137
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. XV
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č.
10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona
č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb.,
zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021
Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 183/2024 Sb., zákona č. 87/2025
Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 287/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“ a slova „nebo v zastavitelných plochách“ se zrušují.
2. V § 4 odst. 1 písm. b) se na začátek vkládají slova „při určování zemědělské půdy k jinému
než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci“ a slovo „zastavěné“ se
nahrazuje slovem „zastavitelné“.
3. V § 4 odst. 2 se za slovo „prospěšnost“ vkládají slova „, veřejný zájem, ekonomické a sociální
dopady“.
4. V § 4 odst. 3 větě druhé se za slovo „nemění“ vkládá slovo „základní“.
5. V § 4 odstavec 4 zní:
„(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního
fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha s výjimkou záměrů
umístěných do 1 km od staveb nebo tras dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb nebo
vodních cest nebo pro záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření
na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a. Vznikne-li v důsledku odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu pro záměr energetického zařízení pro přeměnu energie
slunečního záření na elektřinu jako stavby dočasné plocha tvořená zemědělskou půdou I. nebo
II. třídy ochrany, na které je ztíženo zemědělské obhospodařování, lze zemědělskou půdu I. a
II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu dočasně odejmout.“.
6. V § 4 odst. 5 větě první se slova „transformačních a zastavitelných“ zrušují.
7. V § 5 odst. 2 se slova „a k návrhu vymezení zastavěného území“ zrušují a na konci textu
odstavce se doplňují slova „při respektování cílů a úkolů územního plánování a
s přihlédnutím k zájmu územních samosprávných celků a státu na rozvoji svého území“.
8. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Dokumentace pro povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje souhlas
podle § 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany zemědělského
půdního fondu (§ 4), s výjimkou zásad, které se podle § 9 odst. 10 neposuzují.
(2) Umístění záměru podle § 8a, 8b a 9 musí být navrženo tak, aby z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co
138
nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.“.
9. V § 7 odst. 4 se za číslo „6“ vkládají slova „nebo k žádosti o povolení záměru podle
stavebního zákona“ a za slovo „území“ se vkládají slova „k prokázání splnění podmínek“.
10. V § 8a odst. 8 se slovo „nezastavěném“ nahrazuje slovem „nezastavitelném“.
11. V § 8a se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, stavební úřad
vydá souhlas podle odstavce 2 nebo 9 v rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona.
Žádost o povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje vedle náležitostí požadovaných
stavebním zákonem náležitosti vyžadované v odstavci 3. Povolení záměru podle stavebního
zákona obsahuje také náležitosti podle odstavce 4.“.
12. V § 8b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, stavební úřad vydá
souhlas podle odstavce 1 v rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Žádost
o povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje vedle náležitostí požadovaných
stavebním zákonem náležitosti vyžadované v odstavci 2. Povolení záměru podle stavebního
zákona obsahuje také náležitosti podle odstavce 3.“.
13. V § 9 odst. 2 písmena a) až d) znějí:
„a) v zastavitelném území pro
1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2,
2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha, nebo
3. drobnou stavbu,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet
podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde
o plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a
větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3. záměrů na pozemku zázemí stavby,
4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde
o plochu větší než 100 m2, a související elektrické a optické přípojné vedení,
5. zařízení sloužící pro ukládání elektřiny ze zařízení pro přeměnu energie slunečního záření
na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a, pokud se nachází na zemědělské půdě v areálu
tohoto zařízení pro přeměnu energie nebo v jeho blízkosti,
6. záměrů souvisejících s provozováním zoologické zahrady provozované podle jiného
právního předpisu a na základě licence udělené Ministerstvem životního prostředí,
c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
139
d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení
zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání
zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu uvedenému v § 15; v případě, že následně vyvstane potřeba nezemědělského
využívání zemědělské půdy včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního
stavu na dobu delší než 1 rok, je třeba požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu
o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,“.
14. V § 9 odst. 5 se písmena a) až d) včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena a) až c).
15. V § 9 odst. 6 písm. f) se slova „a návrh alternativ“ zrušují.
16. V § 9 odst. 8 písm. c) se slova „jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě
uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých
vrtů,“ zrušují.
17. V § 9 odstavec 9 zní:
„(9) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, stavební úřad vydá
souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu v rozhodnutí o povolení
záměru podle stavebního zákona. Žádost o povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje
vedle náležitostí požadovaných stavebním zákonem náležitosti vyžadované v odstavci 6,
případně 7. Povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje také náležitosti podle odstavce
8.“.
18. V § 9 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Zásady plošné ochrany podle § 4 odst. 1 až 5 se neposuzují v zastavitelném území,
koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezených v územně plánovací dokumentaci
v souladu se stanoviskem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.“.
19. V § 11 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí se vydává jako první úkon
v řízení.“.
20. V § 11 odst. 4 písm. a) se za slovo „souhlasu“ vkládají slova „anebo rozhodnutí o povolení
záměru stavebním úřadem“.
21. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) stavební úřad.“.
22. V § 15 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, není-li příslušný stavební
úřad,“.
23. V § 15 se na konci textu písmene m) doplňují slova „nebo stavební úřad“.
24. V § 17 písm. a) se slova „a k návrhům na vymezení zastavěného území samostatným
postupem pro území hlavního města Prahy a obcí, ve kterých je sídlo kraje,“ zrušují.
25. V § 17a se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, není-li příslušný stavební
úřad,“.
140
26. V § 17a písm. a) se slova „a k návrhům na vymezení zastavěného území samostatným
postupem, s výjimkou zastavěného území hlavního města Prahy a obcí, ve kterých je sídlo
kraje,“ zrušují.
27. § 17c včetně nadpisu zní:
„§ 17c
Stavební úřad
(1) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona mimo území národních
parků, stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru
a) vydává souhlas s realizací agrovoltaické výrobny elektřiny nebo zařízení sloužícího pro
ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny podle § 8a odst. 10,
b) vydává souhlas s realizací záměru nebo opatření realizovaného na zemědělské půdě podle
§ 8b odst. 4,
c) vydává souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 odst.
9.
(2) Stavební úřad ve vztahu k záměrům povoleným podle odstavce 1 dále
a) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
b) přijímá oznámení podle § 8a odst. 5 a 6,
c) kontroluje plnění podmínek stanovených podle tohoto zákona a opatření k nápravě jím
uložených,
d) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek stanovených
podle tohoto zákona,
e) projednává přestupky podle § 20 odst. 1 písm. g) a i) až n) a odst. 2 písm. f) až i) a § 20a
odst. 1 písm. g) a i) až n) a odst. 2 písm. f) až i), vyplývající z porušení povinností uložených
jím vydanými rozhodnutími či opatřeními.“.
28. V § 18 odst. 1 větě první se za slova „fondu se“ vkládají slova „v případě záměrů, které
nepodléhají povolení záměru podle stavebního zákona,“.
29. V § 18 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Vydal-li souhlas s odnětím zemědělské půdy
ze zemědělského půdního fondu stavební úřad, zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o povolení záměru včetně
dokumentace připojené k žádosti o povolení záměru v rozsahu podkladů podle § 9 odst.
6, případně 7.“.
30. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Je-li to potřebné pro účely zápisu do katastru nemovitostí, potvrdí orgán ochrany
zemědělského půdního fondu na žádost vlastníka pozemku nebo katastrálního úřadu, že
pozemek je zastavěn stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo stavbou, kterou lze
provést bez souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.“.
141
31. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „anebo povolením záměru podle
stavebního zákona“.
32. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „anebo povolením záměru podle
stavebního zákona“.
33. V § 21 odst. 4 se věta první zrušuje, slova „jednotné environmentální stanovisko“ se
nahrazují slovy „povolení podle stavebního zákona“ a slovo „rozhodnutí“ se nahrazuje
slovy „závazného stanoviska“.
Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje.
34. V příloze k zákonu v části B se skupina faktorů E včetně poznámky pod čarou č. 45 zrušuje.
Čl. XVI
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 8a odst. 10, § 8b odst. 4, § 9
odst. 9, § 13 písm. f), § 17c, a dále podle § 21 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle
zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno
jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8
správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku Úřadu, dokončí příslušný nadřízený
orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle dosavadních předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho příslušné územní pracoviště podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují
v těchto řízeních a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to podle
zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou
§ 8a odst. 10, § 8b odst. 4, § 9 odst. 9, § 13 písm. f), § 17c, a dále podle § 21 odst. 4 zákona
č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přezkum
závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle
142
stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů, dokončí příslušný nadřízený orgán ochrany zemědělského půdního
fondu podle dosavadních předpisů.
4. Byl-li vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
podle § 9 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
formou závazného stanoviska pro záměr, který vyžadoval rozhodnutí nebo jiný úkon podle
zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, a do tohoto dne se nestal závaznou součástí rozhodnutí nebo jiného úkonu podle zákona
č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
přičemž tento záměr nevyžaduje povolení podle právních předpisů účinných ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, má toto závazné stanovisko účinky pravomocného rozhodnutí. Za
okamžik nabytí právní moci se považuje okamžik nabytí právní účinnosti souhlasu s odnětím.
5. U souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu vydaného
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který se stal před tímto dnem závaznou součástí
rozhodnutí nebo jiného úkonu podle stavebního zákona, stavební úřad
a) kontroluje plnění podmínek daných tímto souhlasem, včetně provádění rekultivace, a
b) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek daných
tímto souhlasem.
6. U záměrů, pro něž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl právní účinnosti
první povolovací akt vydaný ve věci podle jiných právních předpisů, a u nichž do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona nebylo vydáno rozhodnutí o odvodech podle § 11 odst. 2 zákona
č. 334/1992 Sb., se při výpočtu odvodů nepoužije faktor životního prostředí uvedený v části B
skupině E přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. Rozhodnutí o odvodech vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zůstávají nedotčena.
7. Ustanovení § 9 odst. 10 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije pouze ve vztahu k zastavitelnému území, koridoru pro
stavební záměr nebo ploše těžby vymezeným v územně plánovací dokumentaci, k jejímuž
návrhu bylo vydáno stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 5 zákona
č. 334/1992 Sb. ode dne nabytí účinnosti zákona č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním
fondu životního prostředí České republiky; to platí obdobně i pro zastavitelné území, koridory
pro stavební záměry a plochy těžby vymezené změnou územně plánovací dokumentace,
k jejímuž návrhu bylo takové stanovisko vydáno od tohoto dne.
8. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělská půda náležející do
zemědělského půdního fondu dotčena záměrem, který byl proveden bez souhlasu orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu, a jedná-li se o záměr, který podle § 9 odst. 2 zákona
č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nevyžaduje, hledí se na takový záměr, jako
by k němu souhlasu nebylo třeba. Řízení o uložení odvodu za odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
143
tohoto zákona, se v takovém případě zastaví. Pravomocná rozhodnutí o odvodech vydaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčena. Ustanovení § 19 odst. 3 zákona
č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o dani z nemovitých věcí
Čl. XVII
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.,
zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000
Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č.
237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona
č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.,
zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011
Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č.
503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č.
84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona
č. 299/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona
č. 251/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 183/2024 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se
mění takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. v) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“ a slova
„nebo v zastavitelné ploše podle stavebního zákona“ se zrušují.
2. Za § 19b se vkládá nový § 19c, který zní:
„§ 19c
(1) Zastavěnou plochou u stavby, která byla dokončena podle právních předpisů účinných
přede dnem nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb. nebo jejíž užívání bylo zahájeno přede dnem
nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb., se rozumí zastavěná plocha podle stavebního zákona
ve znění účinném přede dnem nabytí dne účinnosti zákona č. …/2026 Sb.
(2) Pro účely odstavce 1 se stavba považuje za dokončenou nabytím právní moci
kolaudačního rozhodnutí, kolaudačního souhlasu, oznámením dokončení stavby nebo úkonem
s obdobným účinkem. Pokud došlo k dokončení změny dokončené stavby podle stavebního
zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb., tak se stavba
považuje za dokončenou podle stavebního zákona ode dne účinnosti zákona č. …/2026 Sb.
(3) Zahájením užívání stavby se také rozumí zahájení užívání stavby, u které došlo ke
změně dokončené stavby a u které tato změna spočívá ve změně výměry zastavěné plochy.
(4) Pokud bylo zahájeno užívání stavby přede dnem nabytí účinnosti zákona č. …/2026
Sb., a stavba nebo změna dokončené stavby byly dokončeny podle stavebního zákona ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb., odstavec 1 se pro zdaňovací období
započaté ode dne dokončení stavby nepoužije.“.
144
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Obecně závazná vyhláška podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za obecně závaznou vyhlášku
vydanou podle § 4 odst. 1 písm. v) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pokud tato obecně závazná vyhláška vymezuje pozemky v zastavěném
území nebo zastavitelné ploše, hledí se na ně jako na vymezené pozemky v zastavitelném
území.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna autorizačního zákona
Čl. XIX
V § 22 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění
zákona č. 224/2003 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Komora bezodkladně uvědomí Úřad rozvoje území České republiky o pravomocném
rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí
autorizace autorizované osobě.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o zeměměřictví
Čl. XX
V § 4b odst. 8 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění zákona č. 47/2020 Sb.,
zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 287/2025 Sb. a zákona č. 330/2025 Sb. se za větu první
vkládá věta „Podkladem pro zápis údajů podle odstavce 4 písm. a) je dokumentace o zaměření
prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo technologického zařízení stavby.“.
Čl. XXI
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 4b odst. 9 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije pro zápis údajů o objektech a zařízeních dopravní a
technické infrastruktury, jejichž výstavba byla dokončena počínaje dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona. Pokud výstavba probíhá po částech či etapách, povinnost podle věty první se
vztahuje pouze na část či etapu záměru, která byla dokončena počínaje dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
145
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. XXII
V § 7 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a
zákona č. 426/2021 Sb., se slova „Dopravní a energetický stavební úřad“ nahrazují slovy „Úřad
rozvoje území České republiky“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Čl. XXIII
V § 22a odst. 4 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona
č. 187/2014 Sb., se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna lesního zákona
Čl. XXIV
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.
76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č.
444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona
č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření
Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb.,
zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 90/2019 Sb.,
zákona č. 314/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021
Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č.
465/2023 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 173/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb. a zákona
č. 250/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 2 větě první se slovo „souhlas“ nahrazuje slovem „vyjádření“ a věta druhá se
zrušuje.
2. V § 12 odstavec 3 zní:
„(3) Lesní pozemek nelze rozdělit, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného
tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.“.
Poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje.
3. V § 13 odst. 1 se za větu třetí vkládají věty „Pokud je důvodem udělení výjimky záměr
vyžadující povolení podle stavebního zákona, je rozhodnutí orgánu státní správy lesů
146
nahrazeno rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona. Splnění podmínek podle
tohoto zákona posoudí stavební úřad v rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona po
vydání vyjádření orgánu státní správy lesů. Pokud se záměr nebo jeho část nachází na
území národního parku, ověří splnění podmínek pro udělení výjimky správa národního
parku v rámci společného závazného stanoviska podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Žádost o povolení záměru podle stavebního zákona, ke kterému je třeba udělení výjimky
podle věty třetí, obsahuje vedle náležitostí požadovaných stavebním zákonem také
náležitosti vyžadované v § 16.“.
4. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K dotčení vzdálenějších pozemků se závazné
stanovisko nevydává.“.
5. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Jde-li o řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, závazné stanovisko podle
odstavce 2 se s výjimkou území národních parků nevydává. Splnění podmínek podle tohoto
zákona posoudí stavební úřad v rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona po vydání
vyjádření orgánu státní správy lesů vydaného v rozsahu dotčení pozemků podle odstavce 2.“.
6. V § 15 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, a související elektrické a optické
přípojné vedení“.
7. V § 16 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
8. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí se vydává jako první úkon
v řízení.“.
9. V § 47 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) stavební úřady,“
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
10. V § 48 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až n) se označují jako písmena c) až m).
11. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s výjimkou případů, kdy je
důvodem odnětí nebo omezení záměr povolovaný podle stavebního zákona“.
12. V § 48 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou řízení o povolení
záměru podle stavebního zákona“.
13. V § 48 odst. 2 se na konci písmen h) a i) slovo „a“ zrušuje.
14. V § 48 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které
zní:
„k) vydávají vyjádření k
1. návrhu dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho pozemku klesne pod 1 ha
(§ 12 odst. 2),
147
2. žádosti o odnětí nebo o omezení, pokud je důvodem odnětí nebo omezení záměr
vyžadující povolení podle stavebního zákona (§ 13 odst. 1) a
3. řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, jímž mají být dotčeny pozemky určené
k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a k dotčení pozemků do
vzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2).“.
15. V § 48a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou případů, kdy je
důvodem odnětí nebo omezení záměr povolovaný podle stavebního zákona; v takovém
případě vydá vyjádření“.
16. V § 48a odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s výjimkou řízení o povolení
záměru podle stavebního zákona; v takovém případě vydá vyjádření“.
17. Za § 48a se vkládá nový § 48b, který včetně nadpisu zní:
„§ 48b
Stavební úřad
(1) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona stavební úřad v rozhodnutí
o povolení záměru
a) mimo území národních parků posuzuje splnění podmínek pro souhlas s povolením záměrů,
jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 30 m od
okraje lesa (§ 14 odst. 2),
b) rozhoduje o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro
plnění funkcí lesa (§ 13 odst. 1).
(2) Stavební úřad ve vztahu k záměrům povolovaným podle odstavce 1 dále
a) přijímá žádosti o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání
pro plnění funkcí lesa,
b) kontroluje plnění podmínek stanovených podle tohoto zákona a opatření k nápravě jím
uložených,
c) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek stanovených
podle tohoto zákona,
d) zasílá rozhodnutí o povolení záměru orgánu státní správy lesů, od něhož si vyžádal
vyjádření.“.
Čl. XXV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
148
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů. Žádost o vydání závazného stanoviska orgánu
státní správy lesů podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, které mělo být podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního
zákona a které nebylo vydáno do dne vzniku Úřadu, se považuje za žádost o vydání vyjádření;
lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska.
Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního
úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do
dne vzniku Úřadu, dokončí příslušný nadřízený orgán státní správy lesů podle dosavadních
předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho územní pracoviště podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto
řízeních a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle zákona
č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost o vydání
závazného stanoviska orgánu státní správy lesů podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které mělo být podkladem pro rozhodnutí
stavebního úřadu podle stavebního zákona a které nebylo vydáno do dne vzniku úřadů rozvoje
území krajů, se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne
podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska. Přezkum závazného stanoviska, které
bylo podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle
§ 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
dokončí příslušný nadřízený orgán státní správy lesů podle dosavadních předpisů.
4. Byl-li vydán souhlas s odnětím půdy plnění funkcí lesa formou závazného stanoviska
pro záměr, který vyžadoval rozhodnutí nebo jiný úkon podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne se nestal
závaznou součástí rozhodnutí nebo jiného úkonu podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž tento záměr nevyžaduje
povolení podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má toto
závazné stanovisko účinky pravomocného rozhodnutí. Za okamžik nabytí právní moci se
považuje okamžik nabytí právní účinnosti souhlasu s odnětím.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
149
Čl. XXVI
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.,
zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č.
288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb.,
zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018
Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č.
403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb.,
zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023
Sb., zákona č. 184/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb., zákona č.
465/2023 Sb., zákona č. 82/2024 Sb., zákona č. 183/2024 Sb., zákona č. 130/2025 Sb., zákona
č. 218/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb. a zákona č. 330/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 1 se slovo „zastavěným“ nahrazuje slovem „zastavitelným“ a slova „nebo
zastavitelnými plochami“ se zrušují.
2. V § 11 odst. 2 se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“ a slova „nebo
zastavitelné plochy“ se zrušují.
3. V § 11 odst. 5 se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“.
4. V § 18g odst. 1 písm. d), § 24 odst. 2 písm. b), § 26 odst. 2, § 30 odst. 5, § 35 odst. 3, § 36
odst. 4 a § 37 odst. 5 písm. b) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
5. V § 25 odst. 7 písm. d) bodě 1 se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“
a slovo „zastavěné“ se nahrazuje slovem „zastavitelné“.
6. V § 30 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“.
7. V § 30 odst. 3 se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem „zastavitelného“.
8. V § 40 odst. 11 písm. a) se slova „Dopravní a energetický stavební úřad“ nahrazují slovy
„Úřad rozvoje území České republiky“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o civilním letectví
Čl. XXVII
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění
zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č.
150
124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb.,
zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016
Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č.
111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona
č. 240/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb.,
zákona č. 218/2025 Sb. a zákona č. 370/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 35 odst. 1 se slova „využití území“ nahrazují slovy „povolení záměru“.
2. V § 36 odst. 2 se slova „Dopravní a energetický stavební úřad“ nahrazují slovy „Úřad rozvoje
území České republiky“.
3. V § 37 odst. 1 větě první a druhé se slova „úřadem územního plánování“ nahrazují slovem
„obcí“.
4. V § 87 odst. 1 se za slovo „Ústav“ vkládají slova „, Úřad rozvoje území České republiky“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Čl. XXVIII
V § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění zákona č. 160/2006 Sb.
a zákona č. 396/2012 Sb. se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit i tehdy,
pokud soud ve správním soudnictví zamítl žalobu nebo návrh na zrušení opatření obecné
povahy podle § 309 odst. 6 stavebního zákona a v odůvodnění rozsudku uvedl, že tak učinil
proto, že by jeho zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem nepoměrně větší
újmu v porovnání s újmou vzniklou navrhovateli zamítnutím návrhu.“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna veterinárního zákona
Čl. XXIX
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č.
102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,
zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011
Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014
Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č.
151
126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona
č. 302/2017 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb.,
zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 246/2022
Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 251/2025
Sb. a zákona č. 331/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 1 písm. h) a § 49 odst. 1 písm. i) se slova „závazné posudky a“ zrušují.
2. Nadpis § 56 zní: „Vyjádření“.
3. V § 56 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
Poznámka pod čarou č. 36a se zrušuje.
4. V § 56 odst. 1 písm. a) se slova „nejde-li o stavby nebo zařízení podle odstavce 1,“ zrušují.
5. V § 56 odst. 2 a 3 se slova „Závazné posudky a vyjádření“ nahrazují slovem „Vyjádření“
a věta druhá se nahrazuje větou „Odstavec 1 se použije obdobně.“.
6. V § § 77a větě první se slova „Závazný posudek a vyjádření“ nahrazují slovem „Vyjádření“,
slovo „nevydají“ se nahrazuje slovem „nevydává“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem
„jeho“.
Čl. XXX
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Žádost o vydání závazného posudku podle § 56 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl vydán do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření
běží ode dne podání původní žádosti o vydání závazného posudku. Přezkum závazného
posudku podle § 56 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne
účinnosti tohoto zákona, dokončí Ústřední veterinární správa podle dosavadních předpisů.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o zajišťování obrany České republiky
Čl. XXXI
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
152
č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 178/2023 Sb.,
zákona č. 39/2025 Sb. a zákona č. 173/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 29b odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo může za Českou republiku při úplatném nabývání pozemků a staveb
pro zajišťování obrany státu sjednat cenu do výše obvyklé ceny určené podle zákona
o oceňování majetku; nelze-li obvyklou cenu určit, do výše tržní hodnoty určené podle téhož
zákona. V případech hodných zvláštního zřetele lze sjednat cenu až do výše čtyřnásobku takto
určené obvyklé ceny nebo tržní hodnoty.“.
2. V § 47 větě první se slova „krajský úřad“ nahrazují slovy „Úřad rozvoje území České
republiky“ a věta druhá se zrušuje.
3. V § 51 odstavec 2 zní:
„(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, Úřad rozvoje území České republiky
podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o obcích
Čl. XXXII
V § 39b odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
zákona č. 36/2025 Sb., se slova „zastavěného stavebního“ zrušují a za slovo „pozemku“ se
vkládají slova „zázemí stavby“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o krajích
Čl. XXXIII
V § 18b odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění
zákona č. 36/2025 Sb., se slova „zastavěného stavebního“ zrušují a za slovo „pozemku“ se
vkládají slova „zázemí stavby“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. XXXIV
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona
č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb.,
zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004
Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č.
499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona
153
č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona
č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010
Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č.
364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona
č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona
č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 263/2019 Sb., zákona
č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 160/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 89/2024
Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 36/2025 Sb., zákona č. 57/2025 Sb., zákona č. 176/2025
Sb. a zákona č. 232/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odst. 1 písm. h) se slova „těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí,
společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení
stavby územní rozhodnutí nahrazující“ nahrazují slovy „řízeních o povolení záměru“.
2. Poznámka pod čarou č. 6b zní: „6b) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů.“.
3. V § 36b odst. 1 písm. b) a d) se slova „zastavěného stavebního“ zrušují a za slovo
„pozemku“ se vkládají slova „zázemí stavby“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o majetku České republiky
Čl. XXXV
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb.,
zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 476/2002
Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004
Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006
Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona
č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona
č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona
č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona
č. 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 326/2023 Sb.,
zákona č. 349/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 221/2024 Sb., zákona č.
36/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb. a zákona č. 232/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 21b odst. 1 písm. d) se slova „zastavěného stavebního“ zrušují a za slovo „pozemku“
se vkládají slova „zázemí stavby“.
154
2. V § 21b odst. 1 písm. g) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“ a slova
„nebo v zastavitelné ploše“ se zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Čl. XXXVI
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.,
zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013
Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017
Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č.
374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 266/2025 Sb., se
mění takto:
1. V § 10 odstavce 7 a 8 znějí:
„(7) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním
a) dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona,
včetně změn této dokumentace,
b) dokumentace pro provádění stavby,
c) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby.
(8) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je
a) závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva u stavby podle § 39
odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně,
b) vyjádření dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva u stavby podle § 39 odst. 1 písm.
c) zákona o požární ochraně,
které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.“.
2. V § 10 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně
vyjádření nebo závazného stanoviska vydaného podle odstavce 8 hasičským záchranným
sborem kraje je u stavby
a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně ředitel hasičského záchranného
sboru kraje,
b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně generální ředitelství.“.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.
3. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Na kontrolu podle odstavců 1 a 2 se použije kontrolní řád, nevyplývá-li z povahy
kontroly nebo z jiného právního předpisu odlišný postup.“.
155
4. V § 33 odst. 1 se slova „územní souhlas anebo ohlášení stavby“ nahrazují slovy „rozhodnutí
o povolení záměru podle stavebního zákona“ a za slovo „stanoviskem“ se vkládají slova
„nebo vyjádřením“.
5. V § 35 odst. 3 se slova „Ministerstvem pro místní rozvoj“ nahrazují slovy „Úřadem rozvoje
území České republiky“.
Čl. XXXVII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 239/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Žádost o vydání závazného stanoviska u stavby podle § 39 odst. 1 písm. c) zákona
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, které nebylo vydáno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne podání
původní žádosti o vydání závazného stanoviska. Přezkum závazného stanoviska u stavby podle
§ 39 odst. 1 písm. c) zákona 133/1985 Sb., o požární ochraně, podle § 149 odst. 8 správního
řádu, zahájený a neskončený do dne účinnosti tohoto zákona, dokončí ředitel hasičského
záchranného sboru kraje podle dosavadních předpisů.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. XXXVIII
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb.,
zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004
Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č.
253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona
č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona
č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb.,
zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb.,
zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014
Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016
Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č.
202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona
č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona
č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona
156
č. 314/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 167/2023 Sb.,
zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025
Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 236/2025 Sb., zákona 251/2025
Sb., zákona č. 270/2025 Sb., zákona č. 290/2025 Sb. a zákona č. 314/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 se slova „byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním
předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění,
mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem“ nahrazují
slovy „při jejich provozu byly splňovány hygienické požadavky na jejich vybavení, úklid
a nakládání s prádlem a mikroklimatické podmínky, které stanoví prováděcí právní
předpis“.
2. V § 13 odst. 1 se slova „odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a
biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy“ nahrazují slovy „při
jejich provozu splňovalo hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky, které jsou
stanoveny v prováděcím právním předpisu“.
3. V § 41 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Pokud práce s azbestem spočívá v odstranění stavby vyžadující povolení odstranění
stavby podle stavebního zákona, je povolení práce s azbestem podle odstavce 3 nahrazeno
povolením odstranění stavby. Stavebník, nebo osoba, která bude pro stavebníka práce
s azbestem skutečně vykonávat, je před započetím práce s azbestem povinna postupovat podle
odstavce 1 až 3.“.
4. V § 77 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, s výjimkou řízení podle
stavebního zákona“.
5. V § 77 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
6. V § 77 odst. 2 se slova „ke stavbě“ nahrazují slovem „stavbu“ a slova „vydat kladné
stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví“ se nahrazují slovem „povolit“.
7. V § 77 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
8. V § 78 odst. 1 písmeno h) zní:
„h) stavební úřady.“.
9. V § 80 odst. 2 se slovo „zastavěných“ nahrazuje slovem „zastavitelných“.
10. § 82b včetně nadpisu zní:
„§ 82b
Stavební úřady
Stavební úřady rozhodnutím o záměru nahrazují závazná stanoviska, stanoviska,
vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru
povolovaného podle stavebního zákona.“.
157
11. V § 108 odst. 1 se text „§ 7 odst. 1,“ a text „§ 13,“ zrušuje.
12. V § 108 odst. 2 se slova „prostory a“ zrušují.
13. V § 108 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
14. V § 108 odst. 3 se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 6c odst. 3, § 6f odst. 4, § 7 odst. 1, §
13,“ a slova „, § 41 odst. 1 věty třetí, § 77 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 39 odst. 3 a 4, §
77 odst. 4“.
Čl. XXXIX
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračuje v těchto řízeních a postupech
Dopravní a energetický stavební úřad, a to podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 77, § 78 a § 82b, a dále podle § 77, § 78 a
§ 82b zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního
úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do
dne vzniku Úřadu, dokončí Ministerstvo zdravotnictví podle dosavadních předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho příslušné územní pracoviště podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují
v těchto řízeních a postupech krajské hygienické stanice, a to podle zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou § 77, § 78 a § 82b, a dále
podle § 77 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí
stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a
neskončený do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, dokončí Ministerstvo zdravotnictví podle
dosavadních předpisů.
158
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o hospodaření energií
Čl. XL
V § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č.
177/2006 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona
č. 103/2015 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona
č. 152/2023 Sb. a zákona č. 469/2023 Sb., se slova „Ministerstvem pro místní rozvoj“ nahrazují
slovy „Úřadem rozvoje území České republiky“.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna energetického zákona
Čl. XLI
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb.,
zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb.,
zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014
Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č.
152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona
č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb.,
zákona č. 232/2022 Sb., zákona č. 287/2022 Sb., zákona č. 365/2022 Sb., zákona č. 19/2023
Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č.
265/2024 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona
č. 223/2025 Sb., zákona č. 249/2025 Sb. a zákona č. 330/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 4 se za slovo „včetně“ vkládají slova „vývodových vedení“.
2. V § 2 odst. 2 písm. a) se za bod 18 vkládá nový bod 19, který zní:
„19. vývodovým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny nebo zařízení pro
ukládání elektřiny s místem připojení k přenosové nebo distribuční soustavě,“.
Dosavadní body 19 až 34 se označují jako body 20 až 35.
3. V § 3 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Pro zřízení a provozování stavby přenosové
soustavy, přepravní soustavy, vodíkové přepravní soustavy, distribuční soustavy,
výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s
možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby
pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. a) až c) zákona o urychlení výstavby
strategicky významné infrastruktury, vývodového vedení výrobny elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby
159
k zajištění provozu elektrizační soustavy nebo stavby pro energetickou bezpečnost podle
zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku plynu,
těžebního plynovodu, výrobny plynu s výkonem nad 1 MW připojené k plynárenské
soustavě, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného
k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze
odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního
předpisu4e).“.
4. V § 17 odst. 7 písm. j) bodě 9 se slova „Ministerstvem pro místní rozvoj“ nahrazují slovy
„Úřadem rozvoje území České republiky“.
5. V § 45 odst. 2 písm. a) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“ a za slovo
„předpisu4d)“ se vkládají slova „, je-li její délka do 50 m včetně,“.
6. Poznámka pod čarou č. 4d zní: „4d) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů.“.
7. V § 45 odst. 2 písm. b) a c) se slovo „zastavěné“ nahrazuje slovem „zastavitelné“.
8. V § 47 odst. 2 se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
9. V § 68 odst. 2 písm. a) a h) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“ a slovo
„zastavěné“ se nahrazuje slovem „zastavitelné“.
10. V § 68 odst. 2 písm. a) se slova „plynovodů a“ nahrazují slovem „plynovodů,“ a za slovo
„včetně“ se vkládají slova „s výjimkou regulačních stanic“.
11. V § 68 odst. 2 písm. d) se za slovo „objektů“ vkládají slova „o tlakové úrovni nad 4 bary
a regulačních stanic o tlakové úrovni do 4 bar včetně“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
Čl. XLII
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č.
93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona
č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb.,
zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb.,
zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č.
261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 413/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona
č. 465/2023 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 223/2025 Sb. a zákona č. 249/2025 Sb., se
mění takto:
1. V § 1 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní:
„(4) Jde-li o záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do významného
krajinného prvku24) nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu25), je účelem posuzování vlivů
160
podle tohoto zákona také vyhodnocení vlivů záměru na významný krajinný prvek nebo krajinný
ráz.
_____________
24) § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
2. Poznámka pod čarou č. 15, která zní: „15) § 94d odst. 1 a § 94t odst. 1 zákona č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.“, se zrušuje.
3. V § 3 písm. e) se slova „a správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu k vydání
správního aktu, namísto nějž se vydává jednotné environmentální stanovisko,“ zrušují.
4. V § 3 písm. g) bodě 1 se slova „není-li vedeno řízení o povolení záměru s posouzením vlivů,“
zrušují.
5. V § 3 písm. g) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 až 10 se označují jako body 3 až 9.
6. V § 3 písm. g) bodě 8 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.
7. V § 3 písm. g) bodě 9 a § 3 písm. m) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
8. V § 4 odst. 3 písm. c) se slova „umístění nebo provedení záměru“ nahrazují slovem „záměr“.
9. V § 4 odst. 4 se slova „§ 45i odst. 8 až 11“ nahrazují slovy „§ 45i odst. 3 až 6“.
10. V § 6 odst. 5 se slovo „kopii“ nahrazuje slovy „oznámení, popřípadě informaci o“.
11. V § 6 odst. 6 se slova „zákona o jednotném environmentálním stanovisku“ nahrazují slovy
„jiného právního předpisu27)“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve
znění pozdějších předpisů.“.
12. V § 7 odst. 1 písm. d) se slova „hlediska dotčených složek životního prostředí za účelem
vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném
environmentálním stanovisku“ nahrazují slovy „hledisek uvedených v § 1 odst. 4“.
13. V § 7 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „V případě záměru podle odstavce 1 vydá
příslušný úřad odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru v rozsahu
bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu, úvahy, kterými se řídil při
hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a upřesnění informací, které
je vhodné uvést do dokumentace. Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle
odstavce 2 podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona,
vydá o tom odůvodněný písemný závěr, pro jehož obsah se věta první použije obdobně.“.
14. V § 7 odst. 5 větě druhé a § 7 odst. 6 větě třetí se slova „jednotné environmentální
stanovisko“ nahrazují slovy „povolení záměru podle jiného právního předpisu27)“.
161
15. V § 7 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3
písm. i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky mají právo podat odvolání pouze
proti výroku podle odstavce 6.“.
16. V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
17. V § 8 odst. 3 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušuje.
18. V § 9a odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Jde-li o záměr vyžadující souhlas orgánu
ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku24) nebo ke snížení nebo
změně krajinného rázu,25) nahrazuje stanovisko tyto souhlasy; stanovisko v takovém
případě obsahuje návrh opatření pro snížení nebo kompenzaci negativních vlivů záměru
na významný krajinný prvek nebo krajinný ráz.“.
19. V § 9a odst. 5 větě poslední se slova „věty čtvrté“ nahrazují slovy „věty páté“.
20. V § 9a se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V případě mezistátního navazujícího řízení
předloží oznamovatel příslušnému úřadu, který vydal stanovisko, dokumenty podle věty
první vždy před podáním žádosti o zahájení mezistátního navazujícího řízení a závazné
stanovisko podle odstavce 7 přiloží k žádosti o zahájení mezistátního navazujícího
řízení.“.
21. V § 9a odst. 7 větě první se za slovo „ověří“ vkládají slova „na základě dokumentů
předaných podle odstavce 6 a v případě navazujícího řízení, které není mezistátním
navazujícím řízením, i“, ve větě šesté se slova „jednotného environmentálního
stanoviska, je součástí souhlasného závazného stanoviska příslušného úřadu rovněž
změna podle § 8 zákona o jednotném environmentálním stanovisku“ nahrazují slovy
„správního úkonu podle jiného právního předpisu, které stanovisko nahrazuje podle
odstavce 1, nahrazuje souhlasné závazné stanovisko příslušného úřadu rovněž změnu
tohoto správního úkonu“ a věta poslední se zrušuje.
22. § 9f včetně nadpisu zní:
„§ 9f
Mezistátní navazující řízení
(1) Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení
podle § 13, popřípadě jeho část nebo etapa, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení
spolu s oznámením o zahájení řízení informuje dotčený stát o možnosti jeho veřejnosti, dotčené
veřejnosti a dotčených územních samosprávných celků uplatnit v tomto navazujícím řízení
práva uvedená v § 9c odst. 1 až 3; právo podle § 9c odst. 1 náleží také dotčeným orgánům
dotčeného státu. Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení spolu s oznámením podle
předchozí věty v českém jazyce a v úředním jazyce dotčeného státu zašle dotčenému státu
v českém jazyce a v úředním jazyce dotčeného státu rovněž informace podle § 9b odst. 1,
závazné stanovisko podle § 9a odst. 7 a informaci o způsobu zpřístupnění podkladů podle § 9b
odst. 4 písm. a), a to spolu s výzvou k jejich zveřejnění na území dotčeného státu. Podklady
podle § 9b odst. 4 písm. a) je správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení povinen
zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň správní orgán příslušný k vedení
navazujícího řízení požádá dotčený stát o potvrzení přijetí oznámení a o zaslání vyjádření, zda
162
mají subjekty a správní orgány zájem o uplatnění práv podle věty první. Neobdrží-li správní
orgán příslušný k vedení navazujícího řízení vyjádření podle předchozí věty ve lhůtě pro
uplatnění práv subjektů a dotčených orgánů dotčeného státu podle odstavce 3, má se za to, že
o uplatnění práv podle § 9c odst. 1 až 3 nemají tyto subjekty a správní orgány dotčeného státu
zájem.
(2) Rozhodnutí, kterým se končí navazující řízení, jehož předmětem je záměr podléhající
mezistátnímu posouzení podle § 13, popřípadě jeho část nebo etapa, se oznamuje i dotčeným
státům. Spolu s oznámením rozhodnutí podle předchozí věty správní orgán příslušný k vedení
navazujícího řízení zašle dotčenému státu informaci o možnosti jeho dotčené veřejnosti uplatnit
práva uvedená v § 9c odst. 4. Rozhodnutí spolu s jeho překladem do úředního jazyka dotčeného
státu a informacemi podle předchozí věty v českém jazyce a v úředním jazyce dotčeného státu
zašle správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení dotčenému státu spolu s výzvou
k jejich zveřejnění na území dotčeného státu.
(3) Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů dotčeného státu vyplývající z
§ 9c odst. 1 až 3 začnou běžet okamžikem zveřejnění informací v § 9b odst. 1 na úřední desce
správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení. Lhůty pro uplatnění práv subjektů
a správních orgánů dotčeného státu vyplývající z § 9c odst. 4 začnou běžet okamžikem
oznámení rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení na úřední desce správního orgánu
příslušného k vedení navazujícího řízení. Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů
dotčeného státu stanovené v § 9c odst. 1 až 4 či zvláštním právním předpisem nebo správním
orgánem podle § 9c odst. 1 se prodlužují o 20 dní.
(4) Pokud je předmětem navazujícího řízení pouze část nebo etapa záměru podléhajícího
mezistátnímu posuzování podle § 13 a tato část nebo etapa nemůže sama o sobě mít významný
vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, odstavce 1 až 3 se nepoužijí. Část nebo etapa
záměru nemůže sama o sobě mít významný vliv na území dotčeného státu v případě, že
nevyvolává ty vlivy záměru, které byly v procesu posuzování vlivů na životní prostředí
vyhodnoceny jako přeshraniční. V případě pochybností žadatele o vydání rozhodnutí
v navazujícím řízení nebo správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení o tom,
zda může mít část nebo etapa záměru podle věty první významný přeshraniční vliv na životní
prostředí na území dotčeného státu, vydá příslušný úřad vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy
mu byla žádost o vyjádření doručena.
(5) Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení postupuje při úkonech podle
odstavců 1 až 4 ve spolupráci s ministerstvem.“.
23. V § 10f odst. 4 se za větu třetí vkládá věta „Příslušný úřad jej zveřejní podle § 16.“.
24. V § 10g odst. 2 se slova „kompenzační opatření“ nahrazují slovy „opatření pro předcházení,
vyloučení, snížení nebo kompenzaci těchto vlivů“.
25. V § 10h odst. 1 se za slova „orgány a“ vkládá slovo „popřípadě“.
26. V § 10i odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Při pořizování změny politiky územního
rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a při
pořizování územního plánu a jeho změny stanoví ministerstvo nebo orgán kraje na
základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek na
163
zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných
variant řešení.“.
27. V § 11 odst. 3 se text „KÚ“ nahrazuje slovy „Orgán kraje“.
28. V § 16 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:
„l) zápis z veřejného projednání návrhu koncepce, bylo-li konáno,“.
Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o).
29. V § 16 odst. 2 se text „m)“ nahrazuje textem „n)“ a slova „a druhé“ se nahrazují slovy „až
třetí“.
30. V § 19 odst. 1 se slova „, oznámení předkládané podle § 6 odst. 5 věty první“ zrušují a číslo
„5“ se nahrazuje číslem „3“.
31. V § 21 písm. c) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „a jejich změn“.
32. V § 21 písm. c) bodě 3 se slovo „infrestruktury“ nahrazuje slovem „infrastruktury“ a slova
„Dopravní a energetický stavební úřad“ se nahrazují slovy „Úřad rozvoje území České
republiky“.
33. V § 21 písmeno k) zní:
„k) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje nebo její změny,
stanovisko k posouzení vlivů provádění územního rozvojového plánu nebo jeho změny a
stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje nebo jejich změn a je
dotčeným orgánem při jejich pořizování, a“.
34. V § 22 písm. a) se slova „d) nebo“ nahrazují slovy „f) nebo“.
35. V § 23 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „; v případě posuzování záměru
trvá vyhrazení pouze do právní moci rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo vydání závazného
stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 1“.
36. Poznámka pod čarou č. 16, která zní: „16) § 94f odst. 1 a § 94v odst. 1 zákona č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.“, se zrušuje.
37. V příloze č. 6 hlavě I se tečka na konci bodu 9 zrušuje a doplňuje se bod 10, který zní:
„10. Informace o tom, zda jde o záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do
významného krajinného prvku24) nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu25), a je-li tomu
tak, informace o tom, že stanovisko tyto souhlasy nahrazuje“.
38. V příloze č. 6 hlavě II se na konci bodu 1 doplňují slova „, a to v potřebném rozsahu také
ve vztahu k správním úkonům stanoveným jinými právními předpisy, které stanovisko
nahrazuje“.
164
Čl. XLIII
Přechodná ustanovení
1. Posuzování vlivů záměrů nebo koncepcí zahájené a neskončené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Ustanovení § 1 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. d) a § 9a odst. 1 věty poslední zákona
č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až pro
posuzování vlivů zahájené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud oznamovatel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona požádal o vydání
jednotného environmentálního stanoviska současně se závazným stanoviskem podle § 9a,
použijí se při posuzování vlivů záměru § 1 odst. 4, § 3 písm. e), § 6 odst. 6, § 7 odst. 1 písm.
d), § 7 odst. 5 věta poslední, § 7 odst. 6 věta třetí, § 8 odst. 1 věta třetí, § 8 odst. 3 věta poslední
a § 9a odst. 1 vět třetí zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
4. Posuzování vlivů záměrů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která
se týkají záměrů, u nichž podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, není vyžadováno posouzení jejich vlivů, příslušný úřad ukončí.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna vodního zákona
Čl. XLIV
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb.,
zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008
Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona
č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb.,
zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb.,
zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018
Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č.
261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona
č. 182/2024 Sb., zákona č. 70/2025 Sb. a zákona č. 266/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 5a se slovo „zastavěných“ nahrazuje slovem „zastavitelných“ a slova „, zastavitelných
plochách a transformačních plochách“ se zrušují.
2. V § 8 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, s výjimkou jejich čerpání
a řízeného odvádění do kanalizace při provádění stavby“.
3. V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
165
„i) k vsakování srážkové vody,
j) k akumulaci srážkové vody a jejímu následnému využití nebo řízenému odvádění do
kanalizace.“.
4. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) O nakládání s vodami se nejedná, je-li srážková voda nebo odpadní voda odváděna
do kanalizace k tomu určené.“.
5. V § 9 se odstavec 10 zrušuje.
6. V § 13 písm. b) se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“.
7. V § 17 odst. 4 se slova „stavebního zákona a podle“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje
věta „Pokud jsou záměry uvedené v odstavci 1 povolovány podle stavebního zákona, je
souhlas vydáván jako vyjádření, které je podkladem pro rozhodnutí o záměru podle
stavebního zákona.“.
8. V § 17 odstavec 7 zní:
„(7) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona a dojde-li vodoprávní úřad
k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu
útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění
dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo
dobrého stavu útvaru podzemní vody, uvede ve vyjádření podle odstavce 4 věty druhé, že bez
výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.“.
Poznámka pod čarou č. 65 se zrušuje.
9. V § 19 odst. 1 se slova „, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas“ nahrazují
slovy „a vyjádření“.
10. V § 19 odst. 3 se za slovo „stanoviska“ vkládají slova „a vyjádření“.
11. V § 19 odst. 4 se slovo „vodoprávních“ nahrazuje slovy „a vyjádření správních“.
12. V § 20 odst. 3 se slovo „Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Správní“ a za slovo „rozhodnutí“
se vkládají slova „nebo účinnosti opatření obecné povahy“.
13. V § 47 odst. 4 písm. c), § 55 odst. 4, § 59 odst. 1 písm. d), § 59 odst. 4 větě první a § 62
odst. 5 písm. b) se slovo „vodoprávní“ nahrazuje slovem „stavební“.
14. V § 49 odst. 1 písm. c) se za slovo „úřadu“ vkládají slova „nebo stavebního úřadu“.
15. V § 50 písm. g) a § 51 odst. 1 písm. c) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“.
16. V § 54 odst. 4 se za text „odst. 3“ vkládají slova „, vyjádření podle § 104 odst. 4“.
17. V § 55c odst. 1 se slova „zastavěné území nebo zastavitelnou plochu“ nahrazují slovy
„zastavitelné území“.
18. V § 56 odst. 4 písm. c) a § 62 odst. 5 písm. a) a c) až e) se slovo „vodoprávnímu“ nahrazuje
slovem „stavebnímu“.
166
19. V § 56 odst. 5, § 59a odst. 3 větě první a druhé a § 62 odst. 1 větě druhé se slovo
„Vodoprávní“ nahrazuje slovem „Stavební“.
20. V § 59 odst. 1 písm. g) se slovo „vodočet,“ nahrazuje slovy „vodočet nebo“ a slova „nebo
zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti“ se zrušují.
21. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k) zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí stavebního úřadu.“.
22. V § 59a odst. 2 a § 59a odst. 3 větě poslední se slovo „vodoprávního“ nahrazuje slovem
„stavebního“.
23. V § 66 odst. 2 se slova „zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně
plánovací dokumentace“ nahrazují slovy „zastavitelných územích“.
24. V § 67 odst. 1 se slova „a technické infrastruktury“ nahrazují slovy „, technické a zelené
infrastruktury, veřejných prostranství a staveb občanského vybavení pro sport, kulturu a
volnočasové aktivity, pokud nebudou oploceny a které lze v případě povodňového
nebezpečí neprodleně odstranit“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Omezení podle
věty první se nevztahuje na mobiliář, který není stavbou podle stavebního zákona.“.
25. V § 67 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V aktivní zóně záplavového území lze povolit stavbu nebo nestavební záměr, pokud
pozemek, na němž se taková stavba nebo nestavební záměr umisťuje, bude chráněn v důsledku
povolené ucelené části trvalých či mobilních protipovodňových opatření; práva a povinnosti
vyplývající z povolení stavby nebo nestavebního záměru lze vykonávat ode dne dokončení
stavby protipovodňové ochrany, nejpozději však do 5 let ode dne nabytí právní moci tohoto
povolení. Pro záměry v záplavovém území mimo aktivní zónu se použije věta první obdobně.“.
26. V § 68 odst. 1 se text „§ 55a“ nahrazuje slovy „zákona o vyvlastnění“.
27. V § 104 odst. 1 se za slovo „úřady“ vkládají slova „, stavební úřady“.
28. V § 104 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
29. V § 104 odst. 3 se slova „a při povolování záměru podle stavebního zákona“ zrušují.
30. V § 104 odstavec 4 zní:
„(4) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, kterým při jeho
provádění nebo po jeho dokončení mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona, vodoprávní
úřad vydá vyjádření, které je podkladem pro rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona.
Dojde-li vodoprávní úřad k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo
ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody
nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru
povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, uvede ve vyjádření podle věty
první, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.“.
167
31. V § 107 odst. 1 písm. c) se slova „§ 17 a“ nahrazují textem „§ 17,“, za číslo „3“ se vkládají
slova „a vyjádření podle § 104 odst. 4“ a slova „nebo závazné stanovisko“ se nahrazují
slovy „, závazné stanovisko nebo vyjádření“.
32. V § 107 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) vydávat vyjádření podle § 104 odst. 4 ve vztahu ke stavbám jaderného zařízení a stavbám
souvisejícím, nacházejícím se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení.“.
33. V § 107 odst. 2 se za číslo „3“ vkládají slova „a 4“ a za slovo „stanovisko“ se vkládají slova
„nebo vyjádření podle § 104 odst. 4“.
34. § 107a včetně nadpisu zní:
„§ 107a
Stavební úřady
Stavební úřady vykonávají působnost ve věcech vodních děl v rozsahu stanoveném tímto
zákonem.“.
35. V § 108 odst. 2 se slova „krajský úřad jako úřad územního plánování nebo Ministerstvo pro
místní rozvoj“ nahrazují slovy „kraj nebo Úřad rozvoje území České republiky“.
36. V § 115 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 20 se označují jako odstavce 1 až 19.
37. V § 115 odst. 5 se slova „osoba podle odstavce 6“ nahrazují slovy „osoba podle odstavce
4“.
38. V § 115 odst. 13 se slova „4 a 7“ nahrazují slovy „2 a 5“.
39. V § 115 odst. 17 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za číslo „3“ se vkládají slova „nebo
vyjádření podle § 104 odst. 4“.
40. V § 115 se odstavec 19 zrušuje.
41. V § 115b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „povahy a“ nahrazují slovem „povahy,“
za slovo „stanoviska“ se vkládají slova „a ve vyjádření“ a za text „odst. 3“ se vkládají
slova „a 4“.
42. V § 119 odst. 4 písm. e) se slova „nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti“
zrušují.
43. V § 119 odst. 4 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje.
44. V § 119 se na konci písmene h) tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno i),
které zní:
„i) nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. k).“.
45. V § 125d odst. 5 písm. e) se slova „nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti“
zrušují.
46. V § 125d odst. 5 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje.
168
47. V § 125d se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno j),
které zní:
„j) nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. k).“.
48. V § 125d odst. 8 písm. b) se slova „nebo i)“ nahrazují slovy „až j)“.
49. V § 125l odst. 4 se za větu první vkládá věta „Stavební úřad projednává přestupky podle
§ 119 odst. 1 až 3, § 119 odst. 4 písm. a) a i), § 119 odst. 5, § 125d odst. 1 až 4, § 125d
odst. 5 písm. a) a j) a § 125d odst. 6.“.
50. V § 125l odst. 5 se za slovo „děl“ vkládají slova „, které nejsou uvedené v odstavci 4,“.
Čl. XLV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 125l odst. 4 a 5, a dále podle
§ 125l odst. 4 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Žádost o vydání závazného stanoviska vodoprávního úřadu podle zákona č. 254/2001
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které mělo být podkladem
pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona a které nebylo vydáno do dne vzniku
Úřadu, se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne
podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska. Přezkum závazného stanoviska, které
bylo podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle
§ 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku Úřadu, dokončí příslušný
nadřízený vodoprávní úřad podle dosavadních předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
převezme a dokončí ode dne svého vzniku příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho
příslušné územní pracoviště podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto řízeních
a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to podle zákona
č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou § 125l
odst. 4 a 5, a dále podle § 125l odst. 4 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede
169
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost o vydání závazného stanoviska vodoprávního
úřadu podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, které mělo být podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona a
které nebylo vydáno do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, se považuje za žádost o vydání
vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne podání původní žádosti o vydání závazného
stanoviska. Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí
stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a
neskončený do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů, dokončí příslušný nadřízený vodoprávní
úřad podle dosavadních předpisů.
4. Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají
způsobů nakládání s vodami, u nichž není vyžadováno povolení, vodoprávní úřad usnesením
zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o pohřebnictví
Čl. XLVI
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.
479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona
č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona
č. 202/2015 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb.,
zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 12 se věta druhá nahrazuje větou „Splnění podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví
posuzuje stavební úřad v řízení o záměru podle stavebního zákona.“.
2. V § 17 odst. 1 větě druhé se za slovo „pohřebiště“ vkládají slova „z hlediska ochrany
veřejného zdraví, z hlediska ochrany podzemních vod,“ a za slova „dokumentací a“ se
vkládají slova „, nemá-li obec vydán územní plán, také“.
3. V § 17 odstavec 2 zní:
„(2) Vodoprávní úřad vydá k záměru zřízení veřejného pohřebiště vyjádření z hlediska
ochrany podzemních vod.“.
Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje.
Čl. XLVII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
170
2. Splnění podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví podle § 12 a 17 zákona
č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzují stavební
úřady ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů
vydávají ke zřízení krematoria a ke zřízení veřejného pohřebiště z hlediska ochrany veřejného
zdraví stanoviska krajské hygienické stanice.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. XLVIII
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně
některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 127/2005
Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017
Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č.
544/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona
č. 167/2023 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 6 se slova „úřadu územního“ nahrazují slovy „orgánu územního“.
2. V § 23 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se závěrečná část ustanovení,
která zní: „pokud nebylo stanoveno jinak postupem podle stavebního zákona.“.
3. V § 40 odst. 2 se slova „Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku“ nahrazují slovy
„Vláda na návrh Úřadu rozvoje území České republiky vydá prováděcí právní předpis“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pozemkových úpravách
Čl. XLIX
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně
zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb.,
zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017
Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 36/2025
Sb. a zákona č. 287/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 větě čtvrté se slova „, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných
plochách4)“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů.“.
171
2. V § 9 odst. 17 větě druhé se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“ a slova
„, pozemky v zastavitelných plochách“ se zrušují.
3. V § 12 odstavec 3 zní:
„(3) Změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení záměru
podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu pozemkových úprav.
Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě staveb, zařízení, a terénních
úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících
povolení podle stavebního zákona4) považuje za rozhodnutí v části věci pro účely řízení
o povolení záměru. Schváleným návrhem pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro
realizaci záměru, umístěna stavba nebo zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.“.
4. V § 14 odst. 8 písm. a) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“ a slova
„nebo v zastavitelných plochách“ se zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. L
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č.
22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona
č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,
zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č.
314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb.,
zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č.
225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona
č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona
č. 152/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona
č. 268/2024 Sb., zákona č. 448/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona
č. 269/2025 Sb. a zákona č. 314/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 4 se za slovo „věcech“ vkládají slova „podle části šesté stavebního zákona“ a
slova „nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad“ se
nahrazují slovy „Úřad rozvoje území České republiky“.
2. V § 42 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí pro výzvu k zaplacení
soudního poplatku, výzvu k vyjádření k věci nebo předvolání k jednání, které se doručují
pouze zástupci“.
3. V § 68 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; za opravný prostředek proti závaznému
stanovisku se nepovažuje jeho přezkum v řízení o odvolání proti rozhodnutí“.
172
4. V § 101a odst. 1 se slova „; jsou-li“ nahrazují slovy „. Jsou-li“, slova „rozhodl, že se takové
opatření obecné povahy nebo jeho část v této věci nepoužijí, pokud by jinak byly dány
důvody pro jejich zrušení“ se nahrazují slovy „přezkoumal zákonnost takového opatření
obecné povahy jako závazného podkladu rozhodnutí nebo jiného úkonu správního orgánu
napadeného žalobou nebo jiným návrhem“, za slovo „Soud“ se vkládají slova „v takovém
případě“ a slovo „nepoužití“ se nahrazuje slovy „přezkum zákonnosti“.
5. V § 101d se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Je-li žaloba nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito,
podán po uplynutí lhůty podle § 101b odst. 1, soud se s návrhem na přezkum zákonnosti
opatření obecné povahy nebo jeho části vypořádá pouze v odůvodnění rozsudku; je-li takový
návrh důvodný, soud v odůvodnění uvede, že se napadené opatření obecné povahy nebo jeho
část v této věci nepoužijí. Právním názorem soudu je v dalším řízení správní orgán vázán.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. LI
V § 55a odst. 2 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
zákona č. 461/2024 Sb., se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem „zastavitelného“.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o rostlinolékařské péči
Čl. LII
V § 52b odst. 3 úvodní části ustanovení zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb. a zákona č.
299/2017 Sb., se slova „zastavěných stavebních pozemcích“ nahrazují slovy „pozemcích
zázemí stavby105)“.
Poznámka pod čarou č. 105 zní: „105) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
Čl. LIII
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve
znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona
173
č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona
č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb.,
zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 416/2021 Sb., zákona č. 152/2023
Sb., zákona č. 197/2024 Sb. a zákona č. 263/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 63 odst. 1 písm. d) se slova „se stavebním nebo“ nahrazují slovem „s“.
2. V § 63 odst. 1 písm. e) se slova „působnosti obce se stavebním nebo“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. LIV
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005
Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č.
444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona
č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona
č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb.,
zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006
Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č.
312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona
č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona
č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb.,
zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008
Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č.
312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona
č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009
Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č.
160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona
č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb.,
zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011
Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č.
329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona
č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb.,
zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012
Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č.
225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb.,
zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb.,
zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013
Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č.
257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona
174
č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření č. 344/2013 Sb., zákona č.
101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona
č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb.,
zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015
Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č.
314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona
č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb.,
zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016
Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017
Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č.
199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona
č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb.,
zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017
Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018
Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č.
135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona
č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb.,
zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020
Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č.
501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona
č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona
č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb.,
zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021
Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022
Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č.
376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona
č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona
č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb.,
zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 85/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb.,
zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 237/2024
Sb., zákona č. 278/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 453/2024 Sb., zákona č.
480/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 42/2025 Sb., zákona č.
52/2025 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 79/2025 Sb., zákona č. 130/2025 Sb., zákona č.
152/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 230/2025 Sb., zákona č. 277/2025 Sb., zákona
č. 280/2025 Sb., zákona č. 300/2025 Sb., zákona č. 314/2025 Sb., zákona č. 330/2025 Sb. a
zákona č. 344/2025 Sb., se mění takto:
1. V příloze se na konci položky 17 doplňuje poznámka, která zní:
„Poznámka
Správní poplatek podle bodu 1 písm. c) se vybere i za stanovení ochranného pásma
opatřením obecné povahy.“.
2. V příloze v položce 18 bodu 3 se slova „prodloužení platnosti povolení“ nahrazují slovy
„změně povolení“.
175
3. V příloze v položce 18 v Poznámkách bodu 2 se za slova „c), a“ vkládají slova „vydání
povolení změny záměru před dokončením dle bodu 4 písm. a), b) a c)“.
4. V příloze v položce 18 v Poznámkách se doplňuje bod 6, který zní:
„6. Za vydání povolení na změnu dokončené stavby vybere správní úřad poplatek ve výši
poloviny sazby příslušného poplatku dle bodu 1. této položky.“.
5. V příloze v položce 18 v Osvobození v odstavci 2 se za slovo „opatření“ vkládají slova
„a staveb s nimi souvisejících“.
6. V příloze v položce 18 v Osvobození se doplňuje odstavec, který zní: „Od poplatku je
osvobozeno vydání povolení záměru a vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební
úřad o žádosti nerozhodne ve lhůtě podle stavebního zákona.“.
7. V příloze v položce 102 se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1.
Čl. LV
Přechodné ustanovení
Změny v položce 17 a 18 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až v řízeních zahájených po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
176
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
Čl. LVI
V příloze k zákonu č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání
a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona
č. 110/2007 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se text
„
Ministerstvo pro místní rozvoj domovního a bytového fondu,
územního plánování
a stavebního řádu, investiční
politiky, cestovního ruchu,
pohřebnictví
“
nahrazuje textem
„
Ministerstvo pro místní rozvoj domovního a bytového fondu,
investiční politiky, cestovního
ruchu, pohřebnictví
Úřad rozvoje území České územního
republiky plánování, stavebního řádu a
vyvlastnění
“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o vyvlastnění
Čl. LVII
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke
stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., ve znění zákona č. 405/2012
Sb., ve znění zákona č. 49/2016 Sb., ve znění zákona č. 225/2017 Sb., ve znění zákona č.
169/2018 Sb., ve znění zákona č. 403/2020 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb., ve znění
177
zákona č. 152/2023 Sb., ve znění zákona č. 405/2012 Sb., ve znění zákona č. 284/2021 Sb., ve
znění zákona č. 152/2023 Sb. a ve znění zákona č. 465/2023 Sb., se mění takto:
1. § 15 včetně nadpisu zní:
„§ 15
Vyvlastňovací úřad
(1) Vyvlastňovacími úřady jsou Úřad rozvoje území České republiky a úřady rozvoje
území krajů.
(2) V případě vyvlastnění pozemků a staveb pro účel vyvlastnění podle § 29d zákona
o zajišťování obrany České republiky je příslušným vyvlastňovacím úřadem Úřad rozvoje
území České republiky.“.
2. § 16 se včetně nadpisu zrušuje.
3. V § 28 odst. 3 písm. b) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem „zastavitelném“.
Čl. LVIII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech podle
zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stavební
úřady příslušné podle dosavadních předpisů.
3. Řízení a postupy podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho územní pracoviště podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto
řízeních a postupech podle tohoto zákona stavební úřady příslušné podle dosavadních předpisů.
178
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
Čl. LIX
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve
znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č.
49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona
č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb.,
zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 183/2024
Sb., zákona č. 23/2025 Sb. a zákona č. 223/2025 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění pozdějších předpisů.“.
2. V § 1 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) stavba skladu a úložiště radioaktivního odpadu.“.
3. V § 1 odst. 13 se slova „zastavitelných nebo transformačních“ zrušují.
4. V § 1 odst. 15 se slova „zastavitelných nebo transformačních“ zrušují.
5. V § 2 odst. 6 větě čtvrté se za slovo „žadateli,“ vkládá slovo „vyvlastňovanému,“, ve větě
poslední se za slova „doručení je“ vkládá slovo „patnáctý“ a na konci odstavce se
doplňuje věta „V případě podzemní stavby, která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisí
se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a která ani jinak nemůže mít vliv na
využití pozemku k účelu, pro který je určen, se v řízení podle tohoto zákona nebo
stavebního zákona doručuje veřejnou vyhláškou vždy.“.
6. V § 2b odst. 1 a § 2b odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“.
7. V § 2b odst. 1 větě první se za slovo „vedení“ vkládají slova „přenosové soustavy“ a na konci
textu věty se doplňují slova „, nenavrhne-li stavebník jinak“.
8. V § 2d odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; tuto lhůtu nelze prodloužit“ a
věty druhá až poslední se zrušují.
9. V § 2d odst. 13 větě první se slova „, závazného stanoviska nebo jednotného
environmentálního stanoviska“ nahrazují slovy „nebo závazného stanoviska“.
10. V § 2d se odstavec 14 zrušuje.
Dosavadní odstavce 15 až 19 se označují jako odstavce 14 až 18.
11. V § 2d odst. 18 úvodní části ustanovení se číslo „18“ nahrazuje číslem „17“.
12. V § 2d se doplňují odstavce 19 a 20, které znějí:
„(19) Ustanovení § 311 odst. 5 stavebního zákona se na rozhodnutí o povolení záměru
stavby pro energetickou bezpečnost nepoužije.
179
(20) V případě záměrů staveb pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. a) a b)
se omezení maximální doby předčasného užívání nebo zkušebního provozu podle § 238 odst.
3 stavebního zákona neuplatní.“.
13. V § 2e odst. 2 se slova „Dopravního a energetického stavebního úřadu“ nahrazují slovy
„Úřadu rozvoje území České republiky (dále jen „Úřad“)“.
14. V § 2e se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Před realizací stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. a) až c)
jsou prováděny přípravné práce. Přípravnými pracemi pro stavby pro energetickou bezpečnost
(dále jen „přípravné práce“) se rozumí zejména terénní úpravy, úprava pozemku, příprava
odstavných, manipulačních a skladových ploch, příprava staveniště, zřizování přístupových
cest, výstavba objektů pro hospodaření se srážkovými vodami včetně úpravy koryt, výstavba
skladovacích a technických zařízení a staveb, výstavba staveb a zařízení dopravní nebo
technické infrastruktury, včetně úpravy staveb a zařízení stávajících.
(4) Přípravné práce jsou záměrem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
pokud je předmětem posuzování stavba pro energetickou bezpečnost; podléhají posouzení vlivů
na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení; předmětem posuzování jsou
samostatně, pokud o samostatné posouzení přípravných prací oznamovatel záměru stavby pro
energetickou bezpečnost požádá. Příslušným úřadem pro postup podle věty první je orgán kraje.
(5) Přípravné práce lze povolit samostatně v řízení podle zvláštních právních předpisů.
K přípravným pracím se při hodnocení a posuzování stavby pro energetickou bezpečnost podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a při jejím povolování podle zvláštních právních
předpisů, v rozsahu, ve kterém byly povoleny, nepřihlíží.“.
15. V § 2f se za větu první vkládá věta „Příprava stavby podle věty první zahrnuje i vyhledávání
vhodné lokality pro její umístění.“.
16. V § 2i se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
17. V § 2i odst. 5 se slova „Pokud stavba základnové stanice mobilní sítě elektronických
komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení je nutná ke
splnění povinnosti uložené na základě zvláštního právního předpisu, lze tuto stavbu“
nahrazují slovy „Stavbu základnové stanice mobilní sítě elektronických komunikací
včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení lze“.
18. V § 2j se odstavec 3 zrušuje.
19. V § 2l odst. 6 a § 2m odst. 1 se slova „Ministerstvo pro místní rozvoj“ nahrazuje slovem
„Úřad“.
20. V § 2m odst. 1 se slova „Ministerstvem pro místní rozvoj“ se nahrazují slovem „Úřadem“.
21. V § 2n se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
180
22. V § 2n se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4) Strategickou investiční stavbu lze v územně plánovací dokumentaci vymezit jako
veřejně prospěšnou stavbu podle stavebního zákona. Jde-li o strategickou investiční stavbu,
práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit pouze ve prospěch státu nebo
právnické osoby, která je ve výlučném vlastnictví státu nebo v níž může stát uplatňovat
rozhodující vliv.
(5) Oprávněný investor strategické investiční stavby je oprávněn provádět přípravu území
i před vydáním závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Přípravou území se pro účely tohoto
ustanovení rozumí zejména
a) odstraňování dřevin a jiné vegetace,
b) terénní úpravy,
c) opatření nezbytná k ochraně půdy a k zajištění podmínek pro obnovu vegetačního krytu,
d) přípravné práce nezbytné k ověření geologických a hydrologických podmínek.
(6) Oprávnění podle odstavce 4 vzniká oprávněnému investorovi na základě rozhodnutí
vydaného Ministerstvem životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí vydá,
jestliže
a) z podkladů předložených spolu s oznámením záměru a z dosavadního průběhu posuzování
vlivů záměru na životní prostředí lze důvodně očekávat, že záměru bude vydáno souhlasné
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, a
b) příprava území zjevně závažně neohrozí veřejný zájem na ochraně životního prostředí a
veřejného zdraví.
O vydání rozhodnutí může oprávněný investor požádat nejdříve dnem, kdy Ministerstvu
životního prostředí doručil oznámení záměru strategické investiční stavby; žádost obsahuje
popis rozsahu a způsobu přípravy území a předpokládaný harmonogram jejího provádění.
(7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 5 není přípustné.
(8) Nebude-li oprávněnému investorovi vydáno souhlasné závazné stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí do 5 let ode dne doručení oznámení
záměru Ministerstvu životního prostředí podle odstavce 5, je oprávněný investor povinen uvést
dotčené území do původního stavu. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou
je posuzování vlivů záměru na životní prostředí přerušeno. Povinnost podle věty první musí být
splněna nejpozději do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty stanovené ve větě první.“.
23. V § 3 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Splnění podmínek
přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, jde-li o podzemní
stavbu, která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisí se stavbami na pozemku ani
s provozem na něm a která ani jinak nemůže mít vliv na využití pozemku k účelu, pro
který je určen.“.
181
24. V 3e se slova „nebo po vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle
zákona o jednotném environmentálním stanovisku26), je-li jeho součástí závazné
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje.
25. Za § 3e se vkládá nový § 3f, který včetně nadpisu zní:
„§ 3f
Žaloba na odstranění stavby energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací
(1) Jestliže došlo k zahájení vyvlastňovacího řízení ve vztahu k předmětu vyvlastnění,
který je předmětem řízení o žalobě na odstranění stavby energetické infrastruktury, nebo stavby
infrastruktury elektronických komunikací, soud přeruší řízení o žalobě na odstranění stavby.
(2) Jestliže došlo v průběhu vyvlastňovacího řízení k zahájení řízení o žalobě na
odstranění stavby energetické infrastruktury, nebo stavby infrastruktury elektronických
komunikací k předmětu vyvlastnění, soud přeruší řízení o žalobě na odstranění stavby
k předmětu vyvlastnění.
(3) Došlo-li k přerušení řízení o žalobě na odstranění stavby podle odstavce 1 nebo 2, lze
v řízení o žalobě na odstranění stavby pokračovat až po zamítnutí nebo odmítnutí žádosti
o vyvlastnění, nebo po nabytí právních účinků výroku o vyvlastnění.
(4) Došlo-li k vyvlastnění spočívajícím v odnětí či omezení vlastnického práva, soud
žalobu o žalobě na odstranění stavby energetické infrastruktury, nebo stavby infrastruktury
elektronických komunikací zamítne.
(5) Odstavce 1 až 4 se pro žalobu na ochranu vlastnictví a žalobu na vyklizení ve vztahu
k předmětu vyvlastnění použijí pro stavby nebo zařízení energetické infrastruktury, nebo stavby
infrastruktury elektronických komunikací obdobně.“.
26. V § 4a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „uskutečnění“ vkládá slovo „vyhrazené“
a na konci úvodní části ustanovení se doplňují slova „podle stavebního zákona a dále“.
27. V § 4a odst. 1 písm. a) se čárka nahrazuje slovem „nebo“ a slova „nebo energetické“ se
zrušují.
28. V § 4a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c),
které zní:
„c) energetické infrastruktury, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro
ukládání oxidu uhličitého.“.
29. § 4b se zrušuje.
30. V § 4d se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro omezení vlastnického práva nebo práva
odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné
k uskutečnění stavby infrastruktury elektronických komunikací platí věta první
obdobně.“.
31. V § 5a odst. 1 se slova „Dopravní a energetický stavební úřad“ nahrazují slovem „Úřad“.
182
32. V § 5f odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a popřípadě rovněž žádost o vydání
jednotného environmentálního stanoviska“ a slova „nebo žádost o vydání jednotného
environmentálního stanoviska“ zrušují.
33. V § 5f odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „vydání jednotného environmentálního
stanoviska“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“ a slova „správní
orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska“ se nahrazují slovy
„stavební úřad“.
34. V § 5f odst. 2 písm. a) se slova „sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru
tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně“ zrušují.
35. V § 5f odst. 2 písm. b) se slova „určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému
k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí; stavební
úřad neprodleně“ a slova „, a toto oznámení odůvodní závěrem správního orgánu
příslušného k vydání jednotného environmentálního stanoviska“ zrušují.
36. V § 5f se odstavce 3 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 3 a 4.
37. V § 5f odst. 3 se slova „1 věty první,“ nahrazují slovy „1 věty první nebo“ a slova „nebo
odstavce 3 písm. b) anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5“ se zrušují.
38. V § 5f odst. 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.
39. V § 5g odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovem
„Úřad“.
40. V § 5h se slova „1, 2, 3 nebo 5 nebo“ nahrazují slovy „1 nebo 2 anebo“.
41. V § 5j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „zastavitelných nebo transformačních“
zrušují.
42. V příloze č. 3 bodě 2 se za slovo „parku“ vkládají slova „Úpravna uhlí“ a slova „, Důl
Československé armády sloužící zejména pro potřeby datového centra, k výrobě a
zpracování druhotných surovin a recyklátů, k robotické výrobě, k výrobě a zpracování
vodíku nebo pro potřeby přečerpávací vodní elektrárny“ se nahrazují slovy „sloužící
zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků
pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním
druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou
výrobou či datová centra“.
43. V příloze č. 3 se na konci textu bodu 3 doplňují slova „a zpracovatelský závod pro úpravu
lithia“.
44. V příloze č. 3 bodě 4 se slova „k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla“
nahrazují slovy „pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí
či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním
druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou
výrobou či datová centra“.
183
45. V příloze č. 3 se bod 12 zrušuje.
Dosavadní bod 13 se označuje jako bod 12.
46. V příloze č. 3 se doplňují body 13 až 15, které znějí:
„13. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Hrabák sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné
zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a
recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou či datová centra.
14. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Ústí nad Labem – Předlice
sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či
celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním
druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou
či datová centra.
15. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Svitavy sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné
zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a
recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou či datová centra.“.
Čl. LX
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Lhůta pro doručování do ciziny podle § 2 odst. 6 zákona č. 416/2009 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až v řízeních zahájených po dní
nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 2d odst. 4 věty druhé až čtvrté, § 2d odst. 13, § 2d odst. 14, § 2n odst. 3,
§ 3e odst. 1, § 5f a § 5h zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se použijí do 31. prosince 2026, a dále se do 31. prosince 2027 použijí v řízeních
o záměrech, u nichž bude příslušným stavebním úřadem úřad rozvoje území kraje nebo jeho
územní pracoviště.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. LXI
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č.
87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb.,
184
zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 432/2022
Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 42/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se za slovo „zákona“ vkládají slova „, pro stavební úřady při výkonu působnosti
podle jiného právního předpisu“.
2. V § 11 odst. 2 písm. b) se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“.
3. V § 11 odst. 2 písm. d) se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“ a slovo
„zastavěném“ se nahrazuje slovem „zastavitelném“.
4. V § 11 odst. 3 se slova „závazného stanoviska“ nahrazují slovem „vyjádření“, slovo
„zastavěném“ se nahrazuje slovem „zastavitelném“ a věta poslední se zrušuje.
5. V § 11 odst. 4 větě první se slova „souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 2 písm. b)
nebo d)“ nahrazují slovy „povolení záměru“ a ve větě druhé se slova „Souhlasné závazné
stanovisko podle odstavce 2 písm. b) nebo d)“ nahrazují slovy „Povolení záměru“.
6. V § 11 odst. 6 větě první se slova „závazného stanoviska podle odstavce 2 písm. b) nebo d)“
nahrazují slovy „povolení záměru“ a ve větě druhé se za slova „uplatní kompenzační
opatření“ vkládají slova „příslušný správní orgán v rozhodnutí o povolení záměru.
Opatření může navrhnout“ a slova „v závazném stanovisku“ se nahrazují slovy „ve
vyjádření“.
7. V § 11 odst. 7 větě první, § 11 odst. 8 větě první a § 11 odst. 9 úvodní části ustanovení se
slova „závazného stanoviska“ nahrazují slovem „vyjádření“.
8. V § 12 odst. 1 větě první se slova „závazného stanoviska“ nahrazují slovy „vyjádření,
povolení záměru“.
9. V § 12 odst. 3 se slova „Závazné stanovisko“ nahrazují slovem „Vyjádření“ a slovo
„podmínky“ se nahrazuje slovy „návrh podmínek“.
10. V § 12 odst. 5 se slovo „krajský“ nahrazuje slovem „stavební“ a slova „závazném
stanovisku“ se nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“.
11. V § 12 odst. 6 se věta první zrušuje.
12. V § 12a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „závazného stanoviska,“ nahrazují slovy
„vyjádření, povolení záměru“.
13. V § 12a odst. 4 se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovy „vyjádření, povolení záměru“.
14. V § 16 odst. 10 se slovo „zastavěného“ nahrazuje slovem „zastavitelného“.
15. V § 17 odst. 1 písm. f) se slova „krajským úřadem“ nahrazují slovy „správním orgánem
příslušným k povolení záměru“.
16. V § 24 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, a přestupku uvedeného v § 23 odst. 1
písm. g), který projednává stavební úřad“.
17. V § 26 odst. 1 písm. d) se text „j),“ zrušuje a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje.
18. V § 26 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f),
které zní:
185
„f) stavební úřad, jde-li o přestupek podle § 25 odst. 1 písm. j).“.
19. V § 27 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f) stavební úřady,
g) orgány státní báňské správy,“.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena h) až k).
20. V § 27 odst. 5 se za slova „krajský úřad,“ vkládají slova „stavební úřad, orgán státní báňské
správy,“.
21. V § 30 odst. 1 písm. e) se slova „závazné stanovisko“ nahrazují slovem „vyjádření“.
22. V § 30 odst. 1 písm. f) se slova „závazných stanoviscích“ nahrazují slovem „vyjádřeních“.
23. V § 40 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje.
24. V příloze č. 10 v nadpisu části B se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“.
Čl. LXII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, není-li stanoveno jinak.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost o vydání závazného stanoviska orgánu ochrany
ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, které mělo být podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle jiného právního
předpisu a které nebylo vydáno do dne vzniku Úřadu, se považuje za žádost o vydání vyjádření;
lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska.
Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního
úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do
dne vzniku Úřadu, dokončí příslušný nadřízený orgán ochrany ovzduší podle dosavadních
předpisů.
186
3. Řízení a postupy podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho územní pracoviště podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují v těchto
řízeních a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle zákona č.
201/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žádost o vydání
závazného stanoviska orgánu ochrany ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které mělo být podkladem pro rozhodnutí
správního orgánu podle jiného právního předpisu a které nebylo vydáno do dne vzniku úřadů
rozvoje území krajů, se považuje za žádost o vydání vyjádření; lhůta pro vydání vyjádření běží
ode dne podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska. Přezkum závazného
stanoviska, které bylo podle zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle
stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů, dokončí příslušný nadřízený orgán ochrany ovzduší podle
dosavadních předpisů.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
Čl. LXIII
Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona
č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 229/2019 Sb.,
zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 299/2021
Sb., zákona č. 325/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 183/2024 Sb., zákona č. 36/2025
Sb., zákona č. 231/2025 Sb. a zákona č. 287/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 4 větě první se slova „pravomocného rozhodnutí o umístění stavby“ nahrazují
slovy „pravomocného rozhodnutí o povolení záměru“ a slova „popřípadě na základě
územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění
stavby podle stavebního zákona nahrazeno,“ se zrušují.
2. V § 3 odst. 5 písm. c) se slova „pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán
územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí
o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých“ nahrazují slovy
„pravomocné rozhodnutí o povolení záměru, z něhož“.
3. V § 6 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „umístění stavby“ nahrazují slovy
„povolení záměru“.
187
4. V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad
územního plánování“ nahrazují slovy „stavební úřad“.
5. V § 7 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 2 písm. b) a § 7 odst. 3 písm. a) se slovo „zastavěném“
nahrazuje slovem „zastavitelném“.
6. V § 7 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
7. V § 7 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 3 písm. c) se slova „umístění stavby“ nahrazují slovy
„povolení záměru“.
8. V § 7 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 3 písm. e) se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“ a slova „nebo v zastavitelné ploše8) určené“ se nahrazují slovem
„určeném“.
9. V § 7 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
10. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších
předpisů.“.
11. V § 8 odst. 1 větě první a § 8 odst. 2 větě první se slova „umístění stavby“ nahrazují slovy
„povolení záměru“.
12. V § 8 odst. 1 větě poslední a § 8 odst. 3 se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.
13. V § 8 odst. 2 se slova „, b) nebo c)“ nahrazují slovy „nebo b)“.
14. V § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 10 odst. 2 se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“ a slova „nebo v zastavitelné ploše“ se zrušují.
15. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „umístění stavby“ nahrazují slovy „povolení záměru“.
16. V § 21 se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o prevenci závažných havárií
Čl. LXIV
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004
Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných
havárií), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 261/2021 Sb.,
zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 31 odst. 1 větě první se slovo „krajskému“ nahrazuje slovem „stavebnímu“ a slova
„o vydání jednotného environmentálního stanoviska30)“ se nahrazují slovy „o povolení
záměru“.
188
2. V § 31 odst. 2 větě první se slovo „Krajský“ nahrazuje slovem „Stavební“, za slovo „a“ se
vkládají slova „rozhodnutím o záměru“ a ve větě poslední se slovo „krajský“ nahrazuje
slovem „stavební“.
3. V § 31 odst. 3 se slovo „Krajský“ nahrazuje slovem „Stavební“.
4. V § 31 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V rozhodnutí o záměru stanoví stavební úřad s ohledem na požadavky tohoto zákona
podmínky pro umístění a provedení nového objektu, jakož i jeho uvedení do zkušebního
provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.“.
5. V § 32 odst. 1 se slovo „krajskému“ nahrazuje slovem „stavebnímu“, slova „uvedením do
užívání podle stavebního zákona16)“ se nahrazují slovy „vydáním kolaudačního
rozhodnutí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Kolaudačním rozhodnutím stavební
úřad rozhodne o návrhu na schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy
a toto rozhodnutí zašle po právní moci na vědomí krajskému úřadu.“.
6. V § 32 odst. 2 se věta první zrušuje.
7. V § 43 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) stavební úřady,“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
8. V § 49 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při
projednávání územně plánovací dokumentace.
(3) Krajský úřad zajišťuje, aby se při územním plánování braly v úvahu cíle prevence
závažných havárií a omezení jejich následků při udržování vzájemných odstupů mezi objekty
a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními
trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních předpisů22).“.
9. V § 49 se odstavce 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5.
10. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu zní:
„§ 49a
Stavební úřady
(1) Stavební úřady
a) rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona rozhodují o zařazení objektu do skupiny A
nebo do skupiny B podle § 31 odst. 2 a o podmínkách jejich umístění, provedení, uvedení do
zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí,
b) kolaudačním rozhodnutím rozhodují o návrhu na schválení bezpečnostního programu nebo
bezpečnostní zprávy podle § 32 odst. 1,
c) zajišťují zpracování posudku k posouzení rizik podle § 31 odst. 3,
189
d) zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim provozovatelem podle tohoto
zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a jiných dokumentů,
e) rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona stanoví podmínky pro záměr, nacházející se
v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné
havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, pokud realizace záměru může
způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky.
(2) Stavební úřady zajišťují, aby se při povolování záměrů podle stavebního zákona braly
v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení jejich následků zejména při
a) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi
navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími
chráněnými podle jiných právních předpisů22),
b) povolování nových záměrů situovaných v dosahu havarijních projevů, které jsou
specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A
nebo do skupiny B.“.
11. V § 51 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo stavebnímu úřadu“.
12. V § 51 odst. 2 písm. d) se slovo „krajskému“ nahrazuje slovem „stavebnímu“.
13. V § 51 odst. 3 písm. b) a § 51 odst. 4 písm. b) se za slovo „úřadu“ vkládají slova „nebo
stavebnímu úřadu“.
14. V § 53 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušuje.
Čl. LXV
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy podle zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle
zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno
jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8
správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku Úřadu, dokončí Ministerstvo životního
prostředí podle dosavadních předpisů.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho příslušné územní pracoviště podle zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují
190
v těchto řízeních a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle
zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přezkum
závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 224/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle
stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů, dokončí Ministerstvo životního prostředí podle dosavadních
předpisů.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Čl. LXVI
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb.,
zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019
Sb., zákona č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č.
174/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 166/2023 Sb., zákona
č. 412/2023 Sb., zákona č. 238/2024 Sb., zákona č. 469/2024 Sb. a zákona č. 69/2025 Sb., se
mění takto:
1. V § 18 odst. 2 větě první se za slovo „celek“ vkládají slova „v jedné konkrétní věci nebo
v jednom případu“.
2. V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Za dodávky nebo služby stejného druhu se považují po sobě jdoucí dodávky nebo
služby zajišťované za stejným účelem stejným okruhem dodavatelů s obdobnou specializací,
na jejichž výběr zadavatel použije obdobná kvalifikační a hodnotící kritéria.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3. V § 30 se na konci písmene p) slovo „nebo“ zrušuje.
4. V § 30 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) a s), která
včetně poznámek pod čarou č. 58 a 59 znějí:
„r) zadanou na základě plánovací smlouvy podle stavebního zákona58), nebo
s) jde-li o provedení nařízeného opatření k nápravě stavebním úřadem podle stavebního
zákona59).
_____________________________________
58) § 130 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
59) § 296 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
5. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) § 166 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění
pozdějších předpisů.“.
191
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o odpadech
Čl. LXVII
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění č. zákona č. 261/2021 Sb., zákona č.
284/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 104/2025
Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 21 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
2. V § 30 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
3. V § 93a odst. 1 se slova „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy
„stavebnímu úřadu“.
4. V § 93a se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 26 zrušuje a zároveň se zrušuje označení
odstavce 1.
5. V § 126 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:
„l) stavební úřady,“.
Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena m) až o).
6. V § 146 odstavec 3 zní:
„(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává vyjádření k žádosti o zřízení
zařízení určeného pro nakládání s odpady a k žádosti o zavedení nebo rozšíření výroby oxidu
titaničitého z hlediska jejich souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a
prováděcích právních předpisů.“.
7. V § 146 se odstavce 4 a 5 zrušují.
8. Za § 146 se vkládá nový § 146a, který včetně nadpisu zní:
„§ 146a
Stavební úřad
Stavební úřad v rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona posuzuje splnění
požadavků tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů při provedení záměru, zejména
z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být
odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití; v rozhodnutí může
stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a dodržení hierarchie
odpadového hospodářství.“.
9. V § 148 odst. 1 písm. b) se slova „až 5“ nahrazují slovy „a 3“.
10. § 149 se včetně nadpisu zrušuje.
11. V § 151 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
192
Čl. LXVIII
Přechodná ustanovení
1. Řízení a postupy podle zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku Úřadu rozvoje území České
republiky (dále jen „Úřad“), k nimž je jako stavební úřad příslušný Úřad, převezme a dokončí
ode dne svého vzniku Úřad podle zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku Úřadu pokračují v těchto řízeních a postupech správní
orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přezkum závazného stanoviska, které bylo podle
zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno
jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona, podle § 149 odst. 8
správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku Úřadu, dokončí příslušný krajský úřad
podle dosavadních předpisů.
2. Řízení a postupy podle zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájené a neskončené do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů,
k nimž je jako stavební úřad příslušný úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště,
ode dne vzniku úřadů rozvoje území krajů převezme a dokončí příslušný úřad rozvoje území
kraje nebo jeho příslušné územní pracoviště podle zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do dne vzniku úřadů rozvoje území krajů pokračují
v těchto řízeních a postupech správní orgány příslušné podle dosavadních předpisů podle
zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přezkum
závazného stanoviska, které bylo podle zákona č. 541/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáno jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu podle
stavebního zákona, podle § 149 odst. 8 správního řádu, zahájený a neskončený do dne vzniku
úřadů rozvoje území krajů, dokončí příslušný krajský úřad podle dosavadních předpisů.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu
v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské
federace
Čl. LXIX
V § 4 odst. 2 zákona č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního
plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny
vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se slovo „zastavěném“ nahrazuje slovem
„zastavitelném“ a slova „, zastavitelné ploše nebo ploše přestavby“ se zrušují.
193
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
jednotném environmentálním stanovisku
Čl. LXX
Zákon č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o jednotném environmentálním stanovisku, ve znění zákona č. 465/2023 Sb., se mění takto:
1. V části páté čl. VII bodě 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou
případů podle bodu 5“.
2. V části páté se na konci čl. VII doplňuje bod 5, který zní:
„5. Příslušnost k posuzování vlivů záměru na životní prostředí se v případě, kdy po nabytí
účinnosti tohoto zákona došlo ke zrušení stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí vydaného podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března
2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
vydaného podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, a vrácení věci k novému projednání, řídí zákonem č. 100/2001
Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie
Čl. LXXI
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a
o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie), se
mění takto:
1. V § 12 odst. 1 se slova „na společném jednání a“ zrušují.
2. V § 12 odst. 2 se číslo „94“ nahrazuje číslem „95“.
3. V nadpisu § 13 se slova „orgánu příslušného podle zákona o jednotném
environmentálním stanovisku“ nahrazují slovy „stavebního úřadu k územnímu
opatření“.
4. V § 13 odstavec 1 zní:
„(1) Stavební úřad uplatní stanovisko podle § 54 odst. 2 stavebního zákona k návrhu
územního opatření a ve vztahu ke správním úkonům uvedeným v odstavcích 2 až 4 je dotčeným
orgánem při jeho pořizování a změnách; příslušnost dotčených orgánů podle jiných právních
předpisů tímto není dotčena.“.
5. V § 13 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „příslušného orgánu“ nahrazují slovy
„stavebního úřadu“.
194
6. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Zahrnuje-li akcelerační oblast pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního
fondu nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa, navrhne stavební úřad ve stanovisku podle
odstavce 1 také podmínky, při jejichž splnění lze odejmout zemědělskou půdu ze zemědělského
půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu nebo odejmout pozemky
plnění funkcí lesa nebo omezit využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle lesního
zákona.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
7. V § 13 odst. 4 se slova „Příslušný orgán“ nahrazují slovy „Stavební úřad“ a slova „odstavce
2“ se nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“.
8. V § 13 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
9. V § 13 odst. 5 větě první se za slovo „obvodů“ vkládají slova „stavebních úřadů“, slova
„příslušný orgán“ se nahrazují slovy „stavební úřad“, slova „příslušné orgány“ se
nahrazují slovy „stavební úřady“ a ve větě druhé se slova „Příslušný orgán“ nahrazují
slovy „Stavební úřad“ a slovo „orgány“ se nahrazuje slovy „stavebními úřady“.
10. § 18 včetně nadpisu zní:
„§ 18
Pravidelné vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti
(1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vymezení akcelerační oblasti v územně plánovací
dokumentaci, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování akcelerační
oblasti, případně všech akceleračních oblastí vymezených ve stejné územně plánovací
dokumentaci.
(2) Ve vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti pořizovatel zejména vyhodnotí
potřebu pořízení změny územně plánovací dokumentace spočívající ve zrušení nebo změně
vymezené akcelerační oblasti nebo vymezení nové akcelerační oblasti a potřebu zrušení, změny
nebo stanovení nových podmínek a zmírňujících opatření v územním opatření.
(3) Stavební úřad vydá k vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti podle odstavce 2
vyjádření, ve kterém posoudí, zda se objevily nové skutečnosti vyvolávající potřebu změny
podmínek a zmírňujících opatření stanovených na základě stanoviska podle § 13 a stanoviska
vodoprávního úřadu podle § 14.
(4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 potřeba pořízení změny územně plánovací
dokumentace je součástí vyhodnocení návrh obsahu změny územně plánovací dokumentace.
(5) Je-li výsledkem vyhodnocení podle odstavce 2 nebo vyjádření podle odstavce 3
zjištění, že stanovené podmínky a zmírňující opatření přestaly být dostačující, je součástí
vyhodnocení podle odstavce 2 návrh na pořízení změny územního opatření nebo vydání nového
územního opatření. Ustanovení § 88 až 90 stavebního zákona se použijí obdobně i ve vztahu
k návrhu na pořízení změny územního opatření.
195
(6) Při pořízení změny územního opatření se dále postupuje
a) obdobně podle § 11 až 14 v případě podle § 17 odst. 1 písm. a), nebo
b) obdobně podle § 16 odst. 3 a 4 v případě podle § 17 odst. 1 písm. b).
(7) Při pořízení nového územního opatření se dále postupuje obdobně podle § 16.“.
11. V § 19 odst. 1 se slova „Nejde-li o změnu územního opatření pořizovanou na základě zprávy
o uplatňování územně plánovací dokumentace, schvalující“ nahrazují slovem
„Schvalující“.
12. V § 19 odst. 2 se slova „Ministerstva pro místní rozvoj“ nahrazují slovy „Úřadu rozvoje
území České republiky“.
13. V § 23 odst. 2 se slova „příslušný orgán“ nahrazují slovy „stavební úřad“.
14. V § 24 odstavec 2 zní:
„(2) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vymezení akcelerační oblasti v územním plánu
bez územního opatření, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování
akcelerační oblasti. Ustanovení § 18 se použije obdobně. V případech podle § 18 odst. 4 nebo
5 je součástí vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti
a) návrh na pořízení změny územního plánu, jsou-li splněny podmínky podle § 22 odst. 1,
b) návrh na pořízení změny územního plánu a pořízení územního opatření, nejsou-li splněny
podmínky podle § 22 odst. 1.“.
15. V nadpisu § 26 se slova „vydání jednotného environmentálního stanoviska“ nahrazují
slovy „povolení záměru“.
16. V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vydání jednotného environmentálního
stanoviska“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“ a slova
„zákonem o jednotném environmentálním stanovisku“ se nahrazují slovy „jinými
právními předpisy“.
17. V § 26 odst. 2 se slova „vydání jednotného environmentálního stanoviska“ nahrazují slovy
„povolení záměru podle stavebního zákona“.
18. V nadpisu § 27 se slova „jednotné environmentální stanovisko“ nahrazují slovy
„povolení záměru“.
19. V § 27 odst. 1 se slova „vydání jednotného environmentálního stanoviska“ nahrazují slovy
„povolení záměru podle stavebního zákona“ a slova „příslušný orgán“ se nahrazují slovy
„stavební úřad“.
20. V § 27 odst. 2 se slova „příslušný orgán“ nahrazují slovy „stavební úřad“ a slova
„jednotného environmentálního stanoviska“ se nahrazují slovy „povolení záměru podle
stavebního zákona“.
21. V § 27 odst. 3 se slova „jednotného environmentálního stanoviska a lhůty uvedené v § 28“
nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona“.
22. V § 27 odst. 4 se slova „příslušný orgán“ nahrazují slovy „stavební úřad“.
196
23. V § 28 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Jedná-li se o záměr pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti,
který podléhá posuzování vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, stavební
úřad postoupí bezvadnou žádost o povolení záměru podle stavebního zákona společně
s hodnocením podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny, provádí-li se, příslušnému úřadu
s žádostí o posouzení podmínek pro výjimku z posouzení vlivů záměru na životní prostředí.
(2) Příslušný úřad na žádost stavebního úřadu posoudí, zda je
a) záměr předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České
republiky podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a
b) s ohledem na ekologickou citlivost území, v němž se nachází, vysoce pravděpodobné, že
záměr pro využití obnovitelného zdroje energie povede k významným nepříznivým vlivům na
životní prostředí nebo veřejné zdraví, které nebyly zjištěny při pořizování územního opatření a
které nelze vyloučit dodatečnými podmínkami a zmírňujícími opatřeními navrženými
žadatelem nebo postupem podle § 27 odst. 3 ve spojení s § 30 odst. 1.“.
24. V § 28 odst. 3 větě první a poslední se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“ a ve větě
druhé se slovo „orgánem“ nahrazuje slovem „úřadem“.
25. V § 28 odst. 4 větě první se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“ a ve větě druhé se slovo
„orgánem“ nahrazuje slovem „úřadem“.
26. V § 28 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Je-li dána některá z okolností podle odstavce
2, příslušný úřad vydá do 45 dnů ode dne doručení žádosti stavebního úřadu podle
odstavce 1 rozhodnutí o tom, že záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podléhá
posouzení vlivů záměru na životní prostředí.“, ve větě druhé se slovo „orgán“ nahrazuje
slovem „úřad“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Příslušný úřad informuje o vydání
rozhodnutí bezodkladně stavební úřad.“.
27. V § 28 odst. 6 větě první se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“ a za větu první se vkládá
věta „Shledá-li příslušný úřad před uběhnutím lhůty podle odstavce 5, že záměr pro
využití obnovitelného zdroje nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí,
sdělí tuto skutečnost bezodkladně stavebnímu úřadu.“.
28. V § 29 odst. 1 větě první se slovo „orgánu“ nahrazuje slovem „úřadu“ a ve větě třetí se
slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“ a číslo „1“ se nahrazuje číslem „2“.
29. V § 29 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
30. V § 29 odst. 3 větě první se slova „Při postupu podle odstavce 3 je příslušný orgán povinen
vydat jednotné environmentální stanovisko“ nahrazují slovy „Příslušný úřad je povinen
vydat závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí“, ve
větě druhé se slova „jednotného environmentálního“ nahrazují slovem „závazného“ a
slovo „orgán“ se nahrazuje slovem „úřad“, ve větě třetí se slovo „orgán“ nahrazuje
slovem „úřad“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vydané závazné stanovisko zašle
příslušný úřad bezodkladně stavebnímu úřadu.“.
197
31. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Součástí rozhodnutí o povolení záměru pro využití obnovitelného zdroje energie v
akcelerační oblasti je posouzení souladu tohoto záměru s podmínkami a zmírňujícími
opatřeními z oblasti ochrany životního prostředí stanovenými v územním opatření nebo
v územním plánu podle § 22.
(3) Stavební úřad může stanovit jako podmínky pro povolení záměru dodatečná opatření
navržená žadatelem podle § 26 odst. 2.“.
32. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu od postoupení žádosti podle § 28 odst. 1
příslušnému úřadu do
a) doručení sdělení podle § 28 odst. 6 nebo uplynutí lhůty podle § 28 odst. 5, nevydá-li příslušný
úřad v této lhůtě rozhodnutí o tom, že záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podléhá
posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nebo
b) doručení závazného stanoviska podle § 29 odst. 3.“.
33. V § 32 odst. 1 písm. a) a § 32 odst. 2 písm. a) se slova „jednotné environmentální stanovisko
nebo o společné rozhodnutí“ nahrazují slovy „povolení záměru podle stavebního zákona
nebo o společné závazné stanovisko“.
34. V§ 32 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
35. V § 32 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
36. V § 32 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Příslušný orgán“ nahrazují slovy „Stavební
úřad“ a slova „§ 6 odst. 2 písm. c) zákona o jednotném environmentálním stanovisku“ se
nahrazují slovy „stavebního zákona“.
37. V § 32 odst. 4 se slovo „rozhodnutí“ nahrazuje slovy „závazné stanovisko“ a slovo
„rozhodnutím“ se nahrazuje slovy „závazným stanoviskem“.
38. V § 36 odst. 1 se slova „, stavebního zákona a zákona o jednotném environmentálním
stanovisku“ nahrazují slovy „a stavebního zákona“.
39. V § 37 odst. 6 se slova „postupuje se“ nahrazují slovy „postupuje stavební úřad a příslušný
úřad“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.
198
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí
Čl. LXXII
Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně
některých dalších zákonů, se mění takto:
1. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Informační kontejner podle odstavce 2 písm. a) se vkládá do evidence elektronických
dokumentací podle stavebního zákona, a to nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru5).
Informační kontejner podle odstavce 2 písm. c) se vkládá do evidence elektronických
dokumentací podle stavebního zákona, a to nejpozději s podáním žádosti o vydání kolaudačního
rozhodnutí7).“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
2. V § 17 odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
3. V § 18 větě první se slovo „bude“ nahrazuje slovem „bylo“ a text „c)“ se nahrazuje textem
„d)“ a věta druhá se zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. LXXIII
1. Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se ode dne 1. ledna
2027 nepoužije pro záměry, které podléhají povolování podle stavebního zákona a u nichž je
příslušným stavebním úřadem Úřad rozvoje území České republiky.
2. Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona č. 148/2023
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaná přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle dosavadních právních předpisů.
3. Přezkum jednotného environmentálního stanoviska podle § 149 odst. 7 nebo 8
správního řádu, zahájený a neskončený do dne 31. prosince 2027, dokončí příslušný nadřízený
správní orgán podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. LXXIV
Zrušují se:
1. Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
199
2. Část šestá zákona č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení
výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
3. Část sedmá zákona č. 223/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
4. Část šestá zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů
energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů
energie).
5. Vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání
společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.
6. Vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů.
7. Vyhláška č. 421/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních
stavebních úřadů.
8. Vyhláška č. 281/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních
stavebních úřadů, ve znění vyhlášky č. 421/2024 Sb.
9. Vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb.
10. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
11. Vyhláška č. 149/2024 Sb., o provedení některých ustanovení stavebního zákona.
12. Vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a jednotném standardu.
13. Vyhláška č. 457/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.
14. Vyhláška č. 190/2024 Sb., o podrobnostech provozu některých informačních systémů
stavební správy.
15. Vyhláška č. 227/2024 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb dopravní
infrastruktury.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. LXXIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, s výjimkou ustanovení
a) čl. IV bodů 2, 3 a 11, čl. X bodu 4, čl. XIII bodů 3 a 22, čl. XIX, čl. XXII, čl. XXVI bodu 8,
čl. XXVII bodů 2 a 4, čl. XXXI bodů 2 a 3, čl. XXXVI bodu 5, čl. XL, čl. XLI bodu 4, čl. XLII
bodu 32, čl. XLIV bodu 35, čl. XLVIII bodu 3, čl. L bodu 1, čl. LVI, čl. LIX bodů 13, 19, 31 a
39 a čl. LXXII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027, a
200
b) čl. I bodů 81 až 83, čl. LIV bodu 7, čl. LXXI bodů 3 až 39 a čl. LXXIV bodů 1 až 4, která
nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.“.
201
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
a) Zhodnocení platného právního stavu
Komplexní pozměňovací návrh k návrhu novelizace zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“ nebo „nový stavební zákon“) a dalších
souvisejících předpisů, sněmovní tisk č. 67, je předkládán především z důvodu potřeby řešení
přetrvávajícího neuspokojivého stavu v oblasti územního plánování, povolování staveb
a výstavby. Tento stav je jednou ze zásadních příčin dlouhodobé „krize bydlení“ v České
republice, tedy rostoucích cen nemovitostí i nájmů a s tím spojené špatné dostupnosti bydlení
zejména pro mladou generaci. Situace se bohužel nezlepšila ani po účinnosti nového stavebního
zákona ve znění jeho změn, schválených v roce 2023 (zákon č. 152/2023 Sb. a další související
zákony).
Nový stavební zákon, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 29. 7. 2021, byl připravován
v reakci na obecnou shodu o zásadních nedostatcích úpravy územního plánování a stavebního
řízení v České republice obsaženou v předchozí právní úpravě (tzn. zákonu č. 183/2006 Sb.).
Této úpravě a navazující praxi stavebních i dotčených úřadů se vytýkaly zejména:
- nejednotnost, složitost a atomizace stavebního práva mezi množství obecných,
speciálních a jiných stavebních úřadů a obrovské množství dotčených orgánů,
- neustálé a dlouhotrvající samostatné přezkumy podkladových aktů ve formě
závazných stanovisek,
- roztříštěnost kompetencí a pluralita odpovědností,
- nemožnost racionálně vážit konkurující si zájmy a nalézat kompromisní řešení
z důvodu striktní právní závaznosti územně plánovací dokumentace a závazných
stanovisek dotčených orgánů,
- chabá ochrana „měkkých“ veřejných zájmů v území,
- absence stavebního hmotného práva a kvalitativních požadavků na výstavbu
a urbanismus,
- velmi dlouhé, složité a nesrozumitelné procesy územního plánování s rozdělenou
kompetencí i odpovědností samosprávy a státní správy vykonávané v přenesené
působnosti obecních a krajských úřadů,
- personální a materiální vybavení stavebních úřadů zejména v obecních úřadech
v prvním stupni,
- problém systémové podjatosti stavebních úřadů v rámci územních samosprávných
celků,
202
- nejasné kompetence v systému výkonu přenesené působnosti s nemožností jej
ovlivnit a prosadit metodické řízení z úrovně státu z úrovně státu vůči obecním
a krajským úřadům podléhajícím územním samosprávným celkům,
- instanční i kompetenční „ping-pong“ mezi stavebními úřady i soudy a neochota
druhoinstančních stavebních úřadů rozhodovat,
- právní nejistota a zdržení vyplývající z rušení pravomocných povolení a z nástrojů
územního plánování soudy ve správním soudnictví, a to často jen z procesních
důvodů či nepřezkoumatelnosti,
- celková neefektivita a průtahy v územním plánování i při povolování staveb.
Z těchto důvodů a dalších vytýkaných vad bylo stavební řízení neúměrně dlouhé
a administrativně zatěžující nejenom pro stavební úřady, ale i pro účastníky územního
či stavebního řízení.
Původní znění nového stavebního zákona, který byl schválen ještě v předminulém volebním
období, většinu uvedených vady napravoval. Legislativní záměr nového stavebního zákona
byl veden snahou o integraci, zjednodušení, zrychlení a digitalizaci povolovacích procesů,
zvýšení důrazu na hmotné stavební právo, odstranění nadbytečných administrativních
překážek, posílení právní jistoty účastníků řízení a dosažení vyšší efektivity a kvality výkonu
veřejné správy. Základní nosné body původní úpravy stavebního zákona byly tyto:
- snaha o dosažení principu 1 úřad - 1 řízení - 1 razítko
- oddělení státní správy a samosprávy na úseku stavebního řádu,
- vytvoření nové soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním
úřadem, Specializovaným stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady, které
měly integrovat ochranu veřejných zájmů státu, měly být metodicky řiditelné
a měly umožnit sdílení kapacit a know-how,
- odstranění problému systémové podjatosti stavebních úřadů a dotčených orgánů
a rizika jejich politického ovlivňování zájmy samospráv,
- posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, plánovacích smluv
s investory a ochraně jimi reprezentovaných veřejných zájmů jako účastníků řízení
(byť nebylo dosaženo sjednocení pořizování a schvalování územně plánovací
dokumentace v působnosti obcí a krajů),
- reorganizace dotčených orgánů a jejich maximální integrace do státní stavební
správy, díky čemuž mělo dojít k zásadnímu zjednodušení a zrychlení řízení
a posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení,
- zrušení duality územního a stavebního řízení, zrušení všech stávajících alternativ
a variant povolovacích procesů a vytvoření jediného efektivního řízení o povolení
stavby,
- konec instančního ping-pongu mezi stavebními úřady různých stupňů i mezi
stavebními úřady a soudy díky zavedení apelačního principu (povinnost
203
nadřízeného orgánu rozhodnout ve věci, ne jen rušit napadené rozhodnutí a vracet
věc k dalšímu řízení),
- zachování všech účastenských práv obcí, sousedů, dotčených osob i občanské
veřejnosti, včetně práva na odvolání a soudní přezkum s koncentrací námitek
(princip pouze jednou),
- revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho
právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je
zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné
krajiny,
- úplná digitalizace agendy od nástrojů územního plánování, přes projektové
dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů,
- úprava obsahu závazných nástrojů územního plánování; zavedení územního
rozvojového plánu jako celostátního nástroje územního plánování; na úrovni kraje,
resp. obce zachování zásad územního rozvoje, resp. územního plánu a regulačního
plánu,
- úprava pořizování opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního
plánování vydávají.
Bohužel v minulém volebním období byl stavební zákon bez předchozí hloubkové analýzy
jeho fungování ještě před jeho účinností znovelizován velkou novelou č. 152/2023 Sb.,
která spolu se zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku,
a zákonem č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o jednotném environmentálním stanovisku, způsobila do značné míry chaos a návrat
k předchozí úpravě, a to zejména dezintegrací a vrácením stavebních úřadů do úřadů obcí
a krajů a vrácením závazných stanovisek dotčených orgánů.
V důsledku těchto novelizací tak zůstala
- roztříštěná stavební správa mezi cca 600 samostatných stavebních úřadů,
- slabá územní samospráva neschopná samostatně pořizovat vlastní územně
plánovací dokumentaci a odkázaná v této oblasti na výkon státní správy,
- slabá integrace dotčených úřadů, takže i nadále je potřeba obstarávat si mnoho
podkladových aktů dotčených orgánů mimo samotného povolování záměru a vést
samostatné přezkumy závazných stanovisek,
- nefungující digitalizace stavební agendy, v důsledku čehož se řízení prodlužují
a jsou netransparentní.
Výše uvedené obecné i konkrétní původní cíle a důvody pro přijetí nového stavebního zákona
proto zatím z podstatné části nebyly naplněny. Úprava stavebního řízení sice doznala řady
dílčích změn, avšak celková koncepce „resortního“ posuzování dotčených veřejných zájmů
a povolování stavebních záměrů se výrazným způsobem nezměnila. Výsledná podoba
stavebního zákona, pokud jde o úpravu povolování staveb, se tedy znova výrazně přiblížila
původní právní úpravě v zákoně č. 183/2006 Sb. se všemi jejími nedostatky.
204
K podstatnějším změnám v oblasti územního plánování, zejména k jeho sjednocení
v samostatné působnosti obcí a krajů, nedošlo ani v původním znění nového stavebního zákona.
Reforma stavebního práva proto zůstala na půli, či spíše na třetině cesty. Stavební zákon byl
také za dobu své krátké účinnosti již 12x novelizován. V důsledku toho všeho je stavební zákon
vnitřně nekonsistentní a trpí mnoha vadami, které byly vytýkány ještě původní právní úpravě.
Z hlediska praktického pak stavební řízení trpí nefunkčností digitalizace stavební agendy
a přetrvávajícími průtahy a frustrací úředníků i odborné a široké veřejnosti, což snižuje
potenciál rozvoje celé České republiky.
Přitom stavebnictví v České republice tvoří přibližně 6 % hrubého domácího produktu.
Pokud by byly odstraněny výše uvedené nedostatky právní úpravy, mohla by tato hodnota být
ještě vyšší, což by v konečném důsledku mělo významný pozitivní vliv na státní rozpočet
a ekonomický rozvoj.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Klíčové prvky navrhovaných změn stavebního zákona
Základním cílem a principem navrhovaných změn je upravit pro oblast povolování staveb
a dalších záměrů, vyžadujících povolení podle stavebního zákona, integrované řízení vedené
zásadně jedním úřadem, zakončené jedním povolením s jedním integrovaným správním
a soudním přezkumem a s co nejmenším množstvím samostatných podkladových aktů.
K tomu je nutné podstatným způsobem novelizovat nejen stavební zákon, ale také řadu dalších
souvisejících právních předpisů, které upravují kompetence dotčených orgánů chránících různé
veřejné zájmy ve vztahu k řízení o povolení záměru.
Výchozím předpokladem pro toto řešení je vznik jednotné soustavy stavebních úřadů jako
orgánů státu (státní stavební správy), integrujících kompetence většiny dotčených orgánů,
jež podle dosavadních předpisů vydávají pokladové akty v řízení o záměru podle stavebního
zákona.
Spolu s přechodem kompetencí na státní stavební správu dojde k přesunu odborných
pracovníků z dosavadních dotčených orgánů na příslušné stavební úřady. Tím bude zajištěno,
že posuzování jednotlivých veřejných zájmů (ochrana přírody, vodní hospodářství, ochrana
zemědělského půdního fondu, ochrana veřejného zdraví apod.) budou i nadále provádět stejní
odborníci se specializovanými znalostmi v příslušných oblastech. Integrace správních procesů
tedy neznamená ztrátu odbornosti, ale naopak soustředění odborných kapacit na jedno místo
za účelem efektivnějšího a koordinovanějšího rozhodování.
Navrhovaná integrace správních procesů a přesun kompetencí do státní stavební správy
neznamená snížení standardu ochrany veřejných zájmů, životního prostředí, kulturních hodnot
ani veřejného zdraví, ale naopak zlepšení koordinované a vyvážené ochrany těchto veřejných
zájmů při zásadním organizačním a procesním zjednodušení povolovacího řízení i systému
opravných prostředků vedených pouze v jediné meritorní linii. Cílem je tedy procesní
zjednodušení při zachování stávající úrovně materiální ochrany všech dotčených veřejných
zájmů. To je zajištěno zejména tím, že stavební úřady budou při posuzování záměrů aplikovat
stejné hmotněprávní požadavky a standardy ochrany jako dosavadní dotčené orgány.
205
V souvislosti s novelou stavebního zákona a vyčleněním agendy stavebních úřadů do státní
stavební správy dochází ke zrušení většiny závazných stanovisek dotčených orgánů v řízeních
podle stavebního zákona a k integraci posuzování jimi chráněných veřejných zájmů do řízení
před stavebním úřadem. Pouze v ojedinělých případech, kdy je to nezbytné z hlediska vysoké
odbornosti řešených otázek či jiných mimořádně významných specifik, je vydáváno
podkladové (nezávazné) vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu. Závazná
stanoviska zůstávají zachována pouze v několika odůvodněných případech, jak je konkrétně
uvedeno dále.
Základním principem v oblasti územního plánování je přechod pravomoci k pořizování vlastní
územně plánovací dokumentace do samostatné působnosti obcí a krajů, místo jejího pořizování
úřady územního plánování. Zároveň pro obce, které nechtějí nebo nemohou pořizovat svou
územně plánovací dokumentaci samy, zůstává zachována možnost jejího bezplatného pořízení
úřadem rozvoje území nebo na základě dohody jinou obcí či zástupcem pořizovatele.
V oblasti územního plánování se zachovávají dosavadní pravomoci dotčených orgánů
i závaznost jejich stanovisek a klade se důraz na ochranu jim svěřených veřejných zájmů právě
v této fázi, resp. při první příležitosti, kdy mohou své stanovisko uplatnit. Zároveň se posiluje
postavení obcí a krajů při řešení rozporů mezi dílčími stanovisky a požadavky na způsob
regulace území. Důraz je kladen na neformální řešení těchto rozporů v dohodovacím řízení.
Pokud tímto způsobem k dohodě nedojde, rozhodne s konečnou platností Úřad rozvoje území
ČR, případně pokud by byl nečinný, tak vláda. Proti rozhodnutí Úřadu se může samospráva
bránit podáním správním žaloby k soudu v rámci svého práva na samosprávu.
Výslovně je zakotven princip, podle nějž územně plánovací dokumentace vyjadřuje veřejný
zájem na způsobu využití území. Tento princip je mj. východiskem pro posílení zásady,
že otázky řešené na úrovni územně plánovací dokumentace se při povolování staveb již znova
neprojednávají. Specificky se to projevuje v zastavitelném území, v němž se předpokládá
soulad záměrů, odpovídajících územně plánovací dokumentaci a požadavkům na výstavbu,
i z hlediska zájmů chráněných jinými zákony, jejichž požadavky byly zohledněny v územně
plánovací dokumentaci.
Dochází dále ke zrychlení pořizování územně plánovací dokumentace, a to zejména důsledným
spojením projednání jejího návrhu všemi relevantními subjekty v rámci veřejného projednání
(tedy zrušením samostatného společného jednání s dotčenými orgány), a ke zrychlení
pořizování změn územně plánovací dokumentace vypuštěním fáze zadání změny (fakticky jde
o návrat ke zkrácenému postupu pořízení změny územního plánu využívanému v praxi podle
§ 55a zákona č. 183/2006 Sb., který nový stavební zákon bezdůvodně opustil).
Navrhovaná právní úprava mění jednotlivá ustanovení v rámci celého stavebního zákona tak,
aby dohromady mohla vést ke zkvalitnění a zrychlení všech dotčených postupů. Změny se
týkají zejména těchto oblastí:
V části první – základní hodnoty, principy a integrace
- Důraz na vytváření podmínek pro bydlení, práci a život lidí skrze jeho doplnění do
obecných principů zákona i do cílů a úkolů územního plánování, antropocentrické
pojetí zdůrazňující smysl a účel stavebního zákona v zajišťování podmínek pro
206
kvalitní život lidí při nezbytné ochraně dalších veřejných i soukromých zájmů (§ 1
odst. 3, resp. § 38 a § 39)
➢ Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při
územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro
bydlení, práci, podnikání a život lidí, udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality
vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury (§ 1 odst. 3)
- Posílení nárokovosti povolení a omezení byrokratických překážek
➢ Znemožnit rozvoj území nebo nepovolit záměr lze jen tehdy, není-li možné
ochranu jiných hodnot zajistit podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími
opatřeními (§ 1a odst. 3)
- Preference smíru a vytvoření podmínek pro smírné řešení sporů
➢ Při řešení rozporů a námitek podle tohoto zákona orgány územního plánování
a stavební úřady usilují o dosažení smíru. (§ 1a odst. 4)
➢ Na žádost stavebníka stavební úřad nařídí ústní jednání k projednání námitek
a dosažení smíru. Obsahem smíru může být zejména změna žádosti, zpětvzetí
námitek, poskytnutí finanční náhrady nebo provedení kompenzačních nebo
zmírňujících opatření. (§ 191a odst. 1)
➢ Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci řízení a osoby zúčastněné na řízení
skončit řízení soudním smírem; ustanovení § 99 občanského soudního řádu se
použije obdobně. Obsahem smíru může být zejména zpětvzetí žaloby, poskytnutí
finanční náhrady nebo provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření.
(§ 308a)
- Spravedlivé vážení veřejných zájmů, dosahování konsenzu, obsahové kvality,
využití potenciálu území a omezení extrémních pozic dotčených orgánů
➢ Orgány územního plánování a stavební úřady zajišťují ochranu a rovnováhu
dotčených zájmů, které koordinují, a usilují o předcházení jejich rozporům a o
naplnění účelu tohoto zákona. Uplatňování požadavku ochrany veřejného zájmu
nesmí vést k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo
znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku. (§ 1a odst. 1)
➢ Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska k
záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co
nejdříve a v první fázi, kdy je to možné; přitom dbají, aby se jejich stanoviska,
vyjádření nebo závazná stanoviska dotýkala oprávněných zájmů a práv osob jen
v nezbytném rozsahu, který je potřebný k ochraně jimi hájeného veřejného
zájmu, a zvláště dbají zachování účelu tohoto zákona, jeho základních zásad a
jeho ustanovení, která se týkají jejich působnosti. (§ 2 odst. 1)
- Integrační klauzule pro 1 úřad – 1 řízení – 1 razítko
➢ Stavební úřady posuzují a chrání veřejné zájmy podle tohoto zákona a další
veřejné zájmy zejména v oblasti
207
a) života a zdraví lidí
b) životního prostředí
c) státní památkové péče
d) veřejné infrastruktury
e) zemědělství, lesnictví a ochrany zvířat
f) nerostů, hornické činnosti, těžby a výbušnin a surovinové bezpečnosti a
soběstačnosti
g) výroby a hospodaření s energií a energetické bezpečnosti
h) požární ochrany a integrovaného záchranného systému
i) prevence závažných havárií, integrované prevence a omezování znečištění
k) práva na územní samosprávu územních samosprávných celků.
➢ Při posuzování a ochraně veřejných zájmů v řízení podle části šesté, deváté
a desáté tohoto zákona vykonávají stavební úřady pravomoc dotčených orgánů
podle jiných zákonů namísto těchto orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Rozhodnutí stavebního úřadu nahrazuje rozhodnutí, závazná stanoviska a jiné
úkony dotčených orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak; v rozhodnutí stanoví
stavební úřad i podmínky k ochraně veřejných zájmů chráněných jinými
právními předpisy (§ 1b odst. 1 a 2)
➢ Výjimky pro
o kulturní památky a národní kulturní památky – závazné stanovisko
orgánu státní památkové péče + vyjádření Národního památkového
ústavu
o památkové rezervace a památkové zóny – vyjádření orgánu státní
památkové péče
o zvláště chráněná území – závazné stanovisko Agentury ochrany přírody
a krajiny nebo správ národních parků
o zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin kategorie I – závazné
stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny nebo Ministerstva
životního prostředí
o zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin kategorie II – vyjádření
Agentury ochrany přírody a krajiny nebo Ministerstva životního
prostředí
o požárně nebezpečné budovy kategorie III – závazné stanovisko
Hasičského záchranného sboru ČR
o požárně nebezpečné budovy kategorie II – vyjádření Hasičského
záchranného sboru ČR
208
o podkladové akty v resortu Ministerstva zemědělství podle zákona
o vodách, o lesích a o veterinární správě – vyjádření vodoprávního
úřadu, orgánu státní správy lesa nebo státní veterinární správy
o některé stávající podkladové akty jako např. vyjádření Policie ČR
k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu apod.
- Razantní urychlení staveb pro hromadné bydlení a veřejnou infrastrukturu
➢ Definují se stavby pro hromadné bydlení jako stavby s převažující funkcí bydlení
s podlahovou plochou od 10 000 m2, tj. cca 100 až 200 bytů, a zařazují se mezi
vyhrazené stavby, rozhoduje o nich v jediném stupni Úřad rozvoje území České
republiky (§ 5 odst. 7)
➢ Výstavba veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu (§ 5
odst. 8)
V části druhé – organizační změny
- Čisté rozdělení územního plánování pro samosprávu a povolování pro státní správu.
- Vznik jednotné státní stavební správy (§ 17 a násl.)
➢ Vznik Úřadu rozvoje území (Úřad) spojením stavebních úřadů Ministerstva pro
místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy
a Dopravního a energetického stavebního úřadu a Ústavu územního rozvoje
➢ Úřad je ústřední orgán státní správy pro územní plánování, povolování staveb
a vyvlastnění
➢ V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra
pro místní rozvoj
➢ Pod Úřadem 14 Úřadů rozvoje kraje v sídlech krajů a hlavního města Prahy
➢ Pod nimi 205 územních pracovišť v sídlech obcí s rozšířenou působností
➢ Možnost vytvoření dalších detašovaných pracovišť územních pracovišť v dalších
obcích na základě místní potřeby
➢ Posílení odbornosti a jednotného metodického řízení
➢ Vyloučení systémové podjatosti a eliminace zdržení námitkami podjatosti
- Pracovní vztahy
➢ Přechodná ustanovení stanoví přechod pracovních poměrů úředníků obcí
a krajů dle principu převažující činnosti na pracovní poměr k ČR (Úřadu);
počítá se již se zrušením služebního zákona a s existencí nového zákona
o státních zaměstnancích, sněmovní tisk č. 76
➢ Fikce dostatečné kvalifikace všech úředníků obcí a krajů na stavebních úřadech
a dotčených orgánech
➢ Vyšší tabulkové platy ve státní správě oproti samosprávě a zákonem zaručené
nesnížení celkové odměny jako součtu platového tarifu a osobního příplatku
209
➢ Sjednocení kvalifikačních podmínek a doplnění nových oborů, např. regionální
rozvoj ad. (§ 37)
- Působnost
➢ Orgány územního plánování = Úřad a jeho složky, Ministerstvo obrany, kraje
a obce (obce a kraje budou zároveň zpracovateli, pořizovateli i schvalovateli své
vlastní územně plánovací dokumentace a dojde ke sjednocení pořizování
a schvalování územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti obcí
a krajů)
➢ Stavební úřady = pouze Úřad a jeho složky, jiné stavební úřad (§ 35) a
v omezeném rozsahu autorizovaný inspektor
- Posílení obcí a krajů
➢ Obec a kraj chrání veřejný zájem na všestranném rozvoji území obce a kraje
a vytváří podmínky pro bydlení, práci, podnikání a život lidí (§ 16)
➢ Obec a kraj v samostatné působnosti (dosud pořizovaly v přenesené) pro své
území zpracovává, pořizuje, schvaluje a vydává územně plánovací dokumentaci,
územní studie a územní opatření, poskytuje údaje pro územně analytické
podklady – díky tomu dochází ke sjednocení pořizování a schvalování ÚPD,
posílení samosprávy vůči dotčeným orgánům a výraznému urychlení
a zjednodušení rolí a procesů (§ 23 odst. 2, § 26 odst. 2)
➢ Obec a kraj vykonává svěřené územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje obce
a kraje v rámci svého práva na samosprávu; při tom je lze omezit jen na základě
zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu (§ 23 odst. 1, § 26 odst. 1)
- Posílení součinnosti
➢ Rozšíření možností neformálního společného jednání mezi orgány státní
stavební správy, dotčenými orgány, obcemi a kraji, příp. i se stavebníkem (§ 18)
V části třetí – územní plánování
- Zastavitelné území
➢ Definuje se zastavitelné území jako území vymezené v územním plánu, které
obsahuje zastavitelné plochy, koridory pro stavební záměry a nestavební plochy;
dále se zastavitelným územím rozumí zastavitelné území vymezené samostatným
postupem podle § 116 až 121 [§ 12 písm. h)]
➢ Stanoví se zmírňující pravidla pro povolování záměrů v zastavitelném území –
neposuzuje se v něm znovu to, co již bylo posouzeno v územním plánování
(§ 194)
- Cíle a úkoly územního plánování (§ 38, § 39)
➢ Pročištění, vyjasnění a doplnění důrazu na vytváření podmínek pro udržitelný
rozvoj území a pro život lidí, zejména jejich bydlení, práci, podnikání a rekreaci
v návaznosti na smysl a účel celého zákona podle § 1 odst. 3
210
➢ Modernizace a přeskupení cílů a úkolů územního plánování, doplnění prvků
moderního urbanismu (hustota a ekonomika sídel, 15 minutové město krátkých
vzdáleností)
- Charakter území (§ 41)
➢ Snaha, aby status quo neblokoval rozvoj
➢ Charakter území se určuje nejen podle stávajícího, ale i podle plánovaného
využití a struktury území s důrazem na kvalitu
➢ Při posuzování souladu s charakterem území se zohledňuje veřejný zájem na
zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury a na
jeho udržitelném rozvoji
- Pořizování v samostatné působnosti obcí a krajů
➢ Obec a kraj jsou pořizovateli vlastní územně plánovací dokumentace místo
dosavadních úřadů územního plánování (§ 46)
➢ Záchranná síť pro obce, které nechtějí nebo nemohou pořizovat samy – pořídí
za ně povinně krajský úřad rozvoje území (§ 47/2) nebo dobrovolnou dohodou
jiná obec, společenství obcí či kraj (§ 47 odst. 1) nebo tzv. létající pořizovatel
(§ 50 a násl.)
- Lepší vyvážení vztahů s dotčenými orgány a rychlejší řešení rozporů
➢ Dotčené orgány chrání veřejné zájmy podle jiných zákonů při respektování
zájmu samospráv a státu na rozvoji svého území (§ 54 odst. 1)
➢ Stanoviska dotčených orgánů zůstávají při pořizování územně plánovací
dokumentace závazná z hlediska souladu s jinými zákony (§ 54 odst. 2) – to je
důležité pro ochranu veřejných zájmů a omezení, resp. integraci dotčených
orgánů v následném povolování
➢ Opouští se nefunkční řešení rozporů vládou, o rozporech rozhoduje Úřad do 60
dnů (§ 55 odst. 5); pouze pokud by nerozhodl, rozhoduje vláda.
➢ Pokud Úřad sám pořizuje celostátní územně plánovací dokumentaci, rozhoduje
o rozporech vláda (§ 55 odst. 3)
- Posílení významu územně plánovací dokumentace
➢ Územně plánovací dokumentace vyjadřuje veřejný zájem na způsobu využití
území. (§ 72 odst. 1)
➢ To znamená, že způsob využití zejména zastavitelného území se při povolování
již znovu nepřezkoumává
- Možnost zpřesňování územně plánovací dokumentace bez potřeby schvalování
jejích změn
➢ Navazující územně plánovací dokumentace se může se souhlasem Úřadu a se
souhlasem toho, kdo vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci, v rámci
211
zpřesnění vymezení ploch a koridorů v nezbytném rozsahu odchýlit od jejich
vymezení v nadřazené územně plánovací dokumentaci, pokud dodrží smysl a účel
nadřazené územně plánovací dokumentace (§ 73 odst. 5)
➢ To je zásadní pro zrychlení povolování zejména rozsáhlých liniových záměrů
a pro překonání pouze formálních nesouladů v území
- Definice nepodstatné úpravy, která nevyžaduje opakované projednání
➢ Podstatnou úpravou není uvedení návrhu do souladu s nadřazenou územně
plánovací dokumentací, zpřesnění návrhu podle § 73 odst. 4 a 5, omezení
rozsahu nebo podmínek územní rezervy, přechodné ustanovení podle § 72 odst.
3, zúžení návrhu na nejvhodnější variantu, jiný způsob grafického vyjádření
nebo vnitřního uspořádání prostorových dat, a dále se souhlasem vlastníka
pozemku ani úprava nebo zpřesnění hranic ploch nebo koridorů, etapizace,
doplnění podmínky pro rozhodování v území, doplnění prvků regulačního plánu
do územního plánu, změna podrobného využití plochy při zachování základního
způsobu jejího využití ani změna objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity
nepřesahující 10 % (§ 103 odst. 1)
- Zásadní zrychlení pořizování změn územně plánovací dokumentace (§ 108 až 111)
➢ Vypuštění fáze zadání a návrat k oblíbenému zkrácenému postupu dle § 55a
zákona č. 183/2006 Sb., který nový stavební zákon opustil
- Doplnění nepodstatné změny územně plánovací dokumentace v zastavitelném
území (§ 111a)
➢ Drobné změny a zpřesnění v již zastavitelném území nutné pro povolení
konkrétního projektu
➢ Cílem je možnost schválení změny územně plánovací dokumentace do 2 až 3
měsíců
- Zrychlení schvalování změn plánovacích smluv
➢ Zastupitelstvo může přenést pravomoc schvalovat změnu plánovací smlouvy na
radu, není-li obsahem změny plánovací smlouvy takové ujednání, které je ze
zákona vyhrazeno zastupitelstvu (§ 132 odst. 1)
- Posílení významu Politiky architektury a stavební kultury (§ 39a)
➢ Přesun z konce (§ 136a) na úvod (§ 39a) části třetí
➢ Politika architektury a stavební kultury je kritériem pro posuzování hodnot
chráněných stavebním zákonem.
V části čtvrté – hmotné právo
- Deregulace a liberalizace zákonných požadavků na výstavbu u stávajících staveb
(§ 137 odst. 4 a 7)
➢ Zpřesnění nefunkčního ustanovení
212
➢ Výslovně se vymezují požadavky, které se nemusí uplatnit pro již dokončené
stavby, pokud to není technicky možné: parkování, odstupy, izolační vlastnosti,
úspora energie, přístupnost, schodiště, výtahy, plochy, výšky a šířky
➢ Pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný
veřejný zájem vylučují, nebo pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky
nepřiměřené vůči přínosům
➢ požadavky na výstavbu se používají s ohledem na jejich technickou, funkční
a ekonomickou proveditelnost.
- Možnost splnění požadavků na výstavbu společnými řešeními na základě uzavřené
plánovací smlouvy s obcí (§ 137 odst. 6)
➢ Požadavky na výstavbu, jejichž povaha to nevylučuje, zejména požadavky na
parkování, napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury, zelenou
infrastrukturu, občanské vybavení, hygienická zařízení či nakládání s odpady
a s vodou, lze splnit též poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na
základě plánovací smlouvy uzavřené s obcí
- Omezení goldplatingu (§ 137 odst. 7)
➢ Lze-li požadavky na výstavbu nebo požadavky na stavby podle § 167 splnit více
způsoby, náleží jejich volba stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby. Stanoví-li
mírnější minimální úroveň určitého požadavku na výstavbu nebo požadavku na
stavbu právní předpis Evropské unie, považuje se takový požadavek za splněný,
je-li splněn v této úrovni. Umožňuje-li právní předpis Evropské unie výjimku
z určitého požadavku na výstavbu nebo z požadavku na stavbu, považuje se
takový požadavek stanovený ve vnitrostátním prováděcím právním předpisu za
směrný
- Zjednodušení, zrychlení a zlevnění rekonstrukcí jednoduchých staveb pro běžné
bydlení lidí (domy do 2 pater + podkroví), které zkomplikovala novela 87/2025 Sb.
➢ Zrušení povinnosti mít prováděcí dokumentaci od projektanta [§ 157 odst. 1
písm. d)]
➢ Zrušení povinnosti vedení stavebního deníku (§ 160 odst. 1 – postačí záznamy)
➢ Zrušení povinnosti kolaudace (§ 230 odst. 2 – postačí oznámení dokončení
úřadu)
- Doplnění požadavků na kvalitu veřejných prostranství (§ 141)
➢ Pokud je to možné, stavby a zařízení ve veřejném prostranství se sdružují
a umisťují tak, aby neomezovaly pohyb chodců a cyklistů a umožňovaly výsadbu
a růst veřejné zeleně
➢ Podél vodních toků v zastavitelném území, kde je to možné, se zřizují veřejně
přístupná nábřeží, parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství
213
➢ Při vymezování veřejných prostranství se dbá na jejich prostorové a funkční
propojení do navazujících veřejných prostranství a do volné krajiny
➢ Oplocení pozemku na hranici s veřejným prostranstvím musí vhodně navazovat
na oplocení v místě obvyklé a nesmí zhoršovat spojitost a prostupnost veřejného
prostranství a jeho kvalitu
- Doplnění požadavků na pobytovou kvalitu ulic ve městě (§ 142)
➢ Vymezování, dělení a scelování pozemků v zastavitelném území musí odpovídat
uliční čáře
➢ Ulice v územích se zvýšenými nároky na pobytovou kvalitu veřejných
prostranství se přednostně vymezují tak, aby odpovídaly charakteru sdílené,
obytné nebo pěší zóny
- Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na budovách (§ 144a)
➢ Má se za to, že stavební úprava pro instalaci využívající obnovitelný zdroj
energie využívající energii slunečního záření na stavbách není v rozporu
s charakterem území ani se zájmy státní památkové péče s výjimkou kulturních
památek; možnost stanovení podmínek pro její vhodné umístění nebo vzhled tím
není dotčena
- Regulace venkovní reklamy (§ 144b)
➢ Umístěním stavby pro reklamu a reklamního zařízení nesmí být narušen
urbanistický, architektonický nebo pietní charakter území
- Doplnění definice pohody bydlení (§ 144c)
➢ Pohodou bydlení se rozumí souhrn podmínek v území a v užívání staveb, který
odpovídá obvyklým požadavkům na bydlení s přihlédnutím k místním poměrům.
➢ Za narušení pohody bydlení se nepovažuje architektonické ztvárnění záměru ani
imise a účinky, které nepřekračují limity stanovené zvláštními právními předpisy
nebo které nejsou v rozporu s plánovaným charakterem území nebo které
odpovídají běžné okolní zástavbě nebo běžnému využívání okolního území.
- Účinky stávajících staveb a zařízení (§ 144d)
➢ Má-li být stavba povolena nebo užívána v území, které může být dotčeno
obvyklými účinky již dříve povolené dokončené stavby nebo zařízení nebo jejich
provozu, musí nová stavba přijmout stav území, jaký je. Povolení nové stavby
nebo změny v užívání pozdější stavby není samo o sobě důvodem pro omezení,
změnu nebo dodatečné zpřísnění podmínek provozu stávající stavby nebo
zařízení.
- Deregulace normových požadavků na výstavbu (§ 152a)
➢ Technické požadavky na stavby, které jsou podrobně vymezeny prostřednictvím
určené technické normy ve stavebnictví, mohou být splněny i jiným technickým
214
řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení poskytuje stejnou nebo vyšší
úroveň
➢ Zrychlení, zjednodušení a zlevnění výstavby
V části páté – vyvlastnění
- Nezbytné připojení (§ 170)
➢ Umožnit omezení vlastnického práva i pro nezbytné připojení na dopravní
a technickou infrastrukturu
➢ Zamezení blokacím výstavby
➢ Potvrzení a zpřesnění, že vyvlastnit lze jen pro veřejně prospěšné stavby
a veřejně prospěšná opatření podle § 11, nikoli pro všechny vyhrazené stavby,
jako např. pro stavby pro hromadné bydlení
V části šesté – stavební řád
- Zjednodušení a zrychlení povolování, odstranění chyb a zlepšení návazností
povolování na územní plánování s cílem urychlení a odstranění duplicit
➢ Při postupech podle této části se znovu neposuzují veřejné zájmy v rozsahu,
ve kterém již byly nebo měly být posouzeny při vydání územně plánovací
dokumentace (§ 171 odst. 2)
➢ Všechna nesporná nebo jednoduchá povolení, která se vydávají jako první úkon
řízení, se vydávají ve formě zjednodušeného rozhodnutí v jediném stupni, bez
odůvodnění a bez odvolání a nabývají právních účinků ihned dnem vydání
(§ 311 odst. 4, 5)
- Rozšíření předběžných informací pro právní jistotu a předvídatelnost (§ 174)
➢ Nově o účastnících řízení, o rozsahu potřebné dokumentace, o souladu záměru
s územně plánovací dokumentací, o požadavcích na výstavbu, které se podle
§ 137 odst. 4 nepoužijí, o podstatných a nepodstatných změnách pro kolaudaci
atd.
➢ Nově též o souhlasu či požadavcích obce k záměru či o výkladu nástrojů
územního plánování jejich pořizovatelem
- Racionalizace podkladových aktů a podpora jejich souladu s cíli zákona (§ 175 až
181)
➢ Vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru vydává dotčený orgán, pouze
pokud tak stanoví jiný právní předpis.
➢ Respektuje přitom § 1 odst. 3, § 1a, § 2 a § 3.
➢ Dokumentace jen v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska = zjednodušení pro žadatele
➢ Lhůta k vydání vždy 30 dnů, i po zrušení, i pro nadřízený orgán, bez možnosti
prodlužovat
215
➢ Přezkum jen do právní moci povolení = zásadní zvýšení právní jistoty
➢ Fikce souhlasu po marném uplynutí lhůty 30 dnů i pro přezkum souhlasného
stanoviska ve 2. stupni (§ 178 odst. 2)
➢ Fikce souhlasu i pro vyjádření vlastníků infrastruktury (§ 181 odst. 5)
- Využití společenství vlastníků jednotek (§ 183)
➢ Jsou-li účastníkem řízení vlastníci jednotek, je společenství vlastníků jejich
zástupcem (nechce-li účastník, může se zastoupení vzdát a jednat samostatně)
- Umožnění podávat úřadu návrh rozhodnutí (§ 184 odst. 5)
➢ Součástí žádosti může být také návrh rozhodnutí o žádosti → zrychlení
- Racionalizace námitek (§ 190 až 191)
➢ Námitkám účastníka řízení, které směřují proti tomu, s čím účastník řízení
souhlasil, se nepřihlíží
➢ Vlastník a soused může uplatňovat námitky pouze v rozsahu možného přímého
dotčení svého vlastnického nebo jiného věcného práva
➢ Námitky, které nespočívají v porušení právních předpisů, nejsou důvodné (§ 193
odst. 6; např. že se stavba jen „nelíbí“)
➢ Vyřizování námitek podjatosti, s nimiž se stavební úřad neztotožňuje, rozhodnutí
v jediném stupni bez dalších opravných prostředků, které by zdržovaly řízení +
doplnění krátké subjektivní lhůty 1 týdne na podání námitky od okamžiku, kdy se
účastník řízení o důvodu podjatosti dozvěděl (§ 190a)
➢ Provázání úpravy nepřípustnosti námitek i do odvolacího (§ 226) a soudního
(§ 307) řízení
- Podpora smírného řešení sporů mezi sousedy (§ 191a)
➢ Na žádost stavebníka stavební úřad nařídí ústní jednání k projednání
námitek a dosažení smíru. Obsahem smíru může být zejména změna žádosti,
zpětvzetí námitek, poskytnutí finanční náhrady nebo provedení
kompenzačních nebo zmírňujících opatření. Ustanovení § 141 odst. 8
správního řádu se použije obdobně. Je-li součástí schváleného smíru
provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření, stavební úřad je
zahrne do podmínek v rozhodnutí o povolení záměru podle § 195.
➢ (2) Nezúčastní-li se účastník řízení bez důvodné omluvy nařízeného jednání
o smíru, k jeho námitkám se nepřihlíží.
- Přesun odpovědnosti za splnění technických požadavků na výstavbu podle § 145 ze
stavebního úřadu na projektanta [§ 162 odst. 4, § 193 odst. 1 písm. c) ]
➢ Projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace,
územně plánovací dokumentace a územní studie s právními předpisy.
216
➢ Stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s … c) požadavky tohoto
zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s výjimkou technických
požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci pro povolení záměru
odpovídá projektant nebo osoba uvedená v § 156 odst. 2,
- Omezení striktní závaznosti územně plánovací dokumentace a potřeby jejích
neustálých změn (§ 193 odst. 2)
➢ Se souhlasem toho, kdo územně plánovací dokumentaci, územní opatření nebo
vymezení zastavitelného území vydal, a se souhlasem vlastníka pozemku, pokud
by se jinak vyžadoval podle § 187, se záměr může odchýlit od územně plánovací
dokumentace, územního opatření nebo vymezení zastavitelného území, pokud
nenaruší veřejné zájmy a nedotkne se práv jiných osob
- Důraz na digitalizaci podkladů o infrastruktuře a tlak na naplňování digitální
technické mapy (§ 193 odst. 4)
➢ Při posuzování souladu záměru s požadavky vlastníků veřejné dopravní
a technické infrastruktury stavební úřad vychází z údajů uvedených v digitální
technické mapě. Má se za to, že sítě, které nejsou uvedeny v digitální technické
mapě, neexistují a případné následky jdou k tíži vlastníka veřejné dopravní
a technické infrastruktury
- Omezení nutnosti řešit bezdůvodné a šikanózní námitky (§ 193 odst. 5)
- Při posuzování ochrany práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení stavební
úřad vychází z jejich vlastních včasných a přípustných námitek podle § 190 až
§ 191. Nepřípustné jsou námitky účastníka, k nimž se podle zákona nepřihlíží.
Nepřípustné námitky stavební úřad nevypořádává. Námitky, které nespočívají
v porušení právních předpisů, nejsou důvodné.
- Nepřímá obrana proti průtahům
➢ Favorizace právní jistoty stavebníka (§ 193 odst. 6): Stavební úřad posuzuje
splnění podmínek pro povolení záměru ke dni podání žádosti; to platí i v řízení
odvolacím, přezkumném a soudním a v opakovaném řízení
➢ Osvobození od správního poplatku při nedodržení lhůty (zákon o správních
poplatcích)
- Zvláštní pravidla pro povolování v zastavitelném území (§ 194)
➢ Stanovení vyvratitelné domněnky, že stavební záměr v zastavitelném území
v souladu s územně plánovací dokumentací a s požadavky na výstavbu je
přípustný, a to i z hlediska jiných zákonů, jejichž požadavky byly zohledněny
v územně plánovací dokumentaci. Je-li to potřebné, stavební úřad stanoví
podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů a práv účastníků řízení
➢ V zastavitelném území, kde již proběhlo posouzení při jeho vymezení v územně
plánovací dokumentaci, se již znovu neposuzují:
i. ochrana krajinného rázu
217
ii. ochrana zemědělského půdního fondu
- Vyrozumění a vyjádření stavebníka pro právní jistotu (§ 194)
➢ Dojde-li stavební úřad po projednání a posouzení žádosti k předběžnému závěru,
že žádosti o povolení záměru nelze vyhovět, vyrozumí o tomto předběžném
závěru a jeho důvodech stavebníka, podle okolností jej poučí o možnostech
řešení a vyzve jej, aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřil
- Sjednocení a zjednodušení změny povolení a zněny záměru před dokončením
(§ 200, § 224)
➢ Sjednocení do jednoho institutu
➢ Změny, které nezasahují do podstaty nosných konstrukcí, se vyřeší až
v kolaudaci
➢ Za zásah do podstaty nosných konstrukcí se považuje takový zásah, který
negativně ovlivňuje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu stavby.
- Definitivní odstranění procesního ping-pongu (§ 225 odst. 1)
➢ Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci stavebnímu úřadu prvního stupně
k novému projednání je nepřípustné
V části osmé – autorizovaný inspektor (§ 276 a násl.)
- Využití autorizovaného inspektora pro kolaudace staveb, rozhodnutí o povolení
zkušebního provozu, rozhodnutí o předčasném užívání stavby, rozhodnutí ve
zrychleném řízení o změně v užívání stavby a některá jednoduchá rozhodnutí
o povolení odstranění stavby
V části jedenácté – soudní přezkum (§ 306 a násl.)
- Racionalizace soudního přezkumu
➢ Zrušení možnosti doplňovat žalobu po uplynutí lhůty (§ 306 odst. 2)
➢ Zrušení možnosti žádat odkladné účinky kdykoli opakovaně (§ 308 odst. 1)
➢ Vyloučení nepřípustných žalobních námitek, které se netýkají práv žalobce
(§ 309 odst. 1)
➢ Posílení možností dokazování a odstraňování vad napadeného rozhodnutí
v soudním řízení: Soud nezruší rozhodnutí ani opatření obecné povahy pouze
pro nedostatek jejich odůvodnění a přezkoumá je z hlediska zákonnosti jejich
výroku, je-li to na základě správního spisu nebo doplnění podkladů nebo důvodů
rozhodnutí v řízení před soudem možné; přitom vychází i z vyjádření žalovaného,
odpůrce nebo dotčeného orgánu v řízení před soudem, kteří mohou chybějící
podklady a důvody doplnit, a to i na výzvu soudu. To platí i v případech, je-li
žalobou napadeno rozhodnutí, které neobsahuje odůvodnění podle § 311 odst. 4
nebo které je založeno na závazném stanovisku bez odůvodnění podle § 178 odst.
1 nebo 2. (§ 309 odst. 3)
218
➢ Zrychlení soudního přezkumu: O návrzích na zrušení opatření obecné povahy
a žalobách ve věcech vyhrazených staveb rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. (§ 309
odst. 4)
➢ Zavedení proporcionality podle vzoru přezkumného řízení dle § 94 odst. 4 a 5
správního řádu: Soud nezruší napadené rozhodnutí nebo opatření obecné povahy
a návrh zamítne, pokud by jeho zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro
veřejný zájem nepoměrně větší újmu v porovnání s újmou vzniklou navrhovateli
zamítnutím návrhu. (§ 309 odst. 6)
➢ Vztažení všech nových pravidel i na řízení o opravných prostředcích
u Nejvyššího správního soudu (§ 309 odst. 7)
Klíčové prvky navrhovaných změn dalších zákonů
Kromě novelizace stavebního zákona se navrhují související změny v celkem 49 dalších
zákonech. Základní prvky těchto změn, kromě již výše uvedených společných celkových
principů navrhované právní úpravy, lze shrnout takto:
- Zrušení zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném enviromentálním stanovisku (JES),
a všech odkazů na něj v dalších předpisech.
- Integrace souhlasu se zásahem do krajinného rázu a do významného krajinného
prvku do závazného stanoviska EIA, jsou-li tyto souhlasy potřeba
- Zdůraznění principu, že dokumentaci a podklady lze vyžadovat jen v rozsahu
nezbytném pro vydání rozhodnutí, závazného stanoviska nebo vyjádření
- Přechod příslušnosti k jednotlivým úkonům podle měněných zákonů, souvisejícím
s územním plánováním, povolováním staveb a rovněž s vyvlastňovacím řízením,
pokud nezůstávají v kompetenci dotčených orgánů, na novou soustavu stavebních
úřadů
- Nahrazení pojmu „zastavěné území“ pojmem „zastavitelné území“ v souladu
s upravenou terminologií stavebního zákona a zároveň zrušení vyjadřování
dotčených orgánů k vymezení zastavitelného území samostatným opatřením
obecné povahy, neboť půjde pouze o vyjádření faktického stavu v území bez
možnosti uvážení vymezujícího orgánu, a tedy i ovlivnění výsledné podoby
vymezení ze strany dalších subjektů
Přehled hlavních změn ve vydávání závazných stanovisek, vyjádření a dalších správních
úkonů ze strany dotčených orgánů
- Stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí, která se plně integrují do rozhodnutí
stavebního úřadu
➢ Závazné stanovisko dle zákona o státní památkové péči dle § 14 pro záměr
v ochranném pásmu
➢ Závazná stanoviska a rozhodnutí dle zákona o ochraně přírody a krajiny
(ZOPK), mimo zvláště chráněná území, Evropsky významné lokality, Ptačí
oblasti, vojenské újezdy, mj.:
219
· souhlas k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení
významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-
stabilizační funkce (§ 4 odst. 2)
· stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle (§ 5b odst. 1)
· povolení kácení dřevin (§ 8 odst. 1)
· uložení náhradní výsadby (§ 9 odst. 1)
· výjimka ze zákazů stanovených pro jeskyně (§ 10 odst. 2)
· souhlas k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by
mohly snížit nebo změnit krajinný ráz (§ 12 odst. 2)
· vydání souhlasu ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech
památných stromů podle (§ 46 odst. 3)
· povolení výjimky ze zákazů u památných stromů (§ 56 odst. 1)
· zrušení ochrany památného stromu (§ 46 odst. 4)
· vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových
komunikací, stezek a pěšin mimo zastavitelná území obcí (§ 63 odst. 1).
➢ Závazná stanoviska dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF)
· souhlas pro záměr agrovoltaické výrobny elektřiny (§ 8a odst. 2)
· souhlas se záměrem realizace rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo
opatření potřebná k zajišťování zemědělské výroby (§ 8b odst. 2)
· souhlas s odnětím půdy ze ZPF (§ 9 odst. 1)
➢ Závazné stanovisko dle § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví pro posouzení
dotčených zájmů chráněných tímto zákonem a zvláštních právních předpisů
včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik
➢ Vyjádření a stanoviska dle zákona o pohřebnictví
· vyjádření ke zřízení neveřejného pohřebiště (§ 3 odst. 4)
· stanovisko ke zřízení krematoria (§ 12)
· stanovisko vodoprávního úřadu pro veřejné pohřebiště (§ 17 odst. 2)
· stanovisko krajské hygienické stanice pro veřejné pohřebiště (§ 17 odst. 2)
➢ Závazná stanoviska dle zákona o prevenci závažných havárií
· závazné stanovisko ke stanovení podmínek pro umístění nového objektu
a jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební
provoz neprovádí (§ 49 odst. 3)
· závazné stanovisko pro záměry umístěné v dosahu havarijních projevů (§ 49
odst. 4)
➢ Závazná stanoviska a vyjádření dle zákona o odpadech
220
· závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby z hlediska
nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly
být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití
[§ 146 odst. 3 písm. a)]
· vyjádření ke změně dokončené stavby z hlediska nakládání s odpady,
vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo
stavebními výrobky určenými k opětovnému použití [§ 146 odst. 3 písm. b)]
- Stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí, u nichž dochází ke změnám jejich právní
formy
➢ Závazné stanovisko dle § 31 odst. 3 zákona o požární ochraně k posuzování
stavební dokumentace a dodržení podmínek požární bezpečnosti se mění na
vyjádření pro kategorii staveb II
➢ Společné rozhodnutí dle ZOPK pro záměr, jehož část nachází ve ZCHÚ, EVL
anebo ptačí oblasti, se mění na společné závazné stanovisko (§ 83 odst. 9)
➢ Závazný posudek Státní veterinární správy dle § 56 veterinárního zákona pro
stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě
jiná zařízení, které podléhají schválení a registraci, se mění na vyjádření
➢ Závazná stanoviska dle zákona o ochraně ovzduší se mění na vyjádření
· Závazné stanovisko k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj
uvedený v příloze č. 2 [§ 11 odst. 2 písm. b)]
· Závazné stanovisko k povolení záměru dálnice nebo silnice I. třídy [§ 11
odst. 2 písm. d)]
➢ Závazná stanoviska dotčených orgánů při posuzování zralosti projektů
společného zájmu energetické infrastruktury se mění na vyjádření
➢ Rozhodnutí orgánu ochrany přírody o povolení výjimky ze zákazů u zvláště
chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů se mění na
závazné stanovisko (u kategorie I) nebo vyjádření (u kategorie II)
➢ Závazné stanovisko orgánu státní památkové péče podle zákona o státní
památkové péči podle § 14 pro záměr v památkové rezervaci nebo památkové
zóně se mění na vyjádření (a odstraňuje se další vyjádření Národního
památkového ústavu)
➢ Závazná stanoviska podle lesního zákona se mění na vyjádření
· souhlas s dělením lesních pozemků (§ 12 odst. 3)
· dotčení lesních pozemků mimo národní parky (NP) (§ 14 odst. 2)
· odnětí/omezení lesních pozemků mimo NP (§ 16 odst. 1)
➢ Souhlasu vodoprávního úřadu podle vodního zákona se podstatně reformují
· Zcela se vylučuje potřeba vodoprávního povolení a posuzování v § 8 pro
221
▪ čerpání a řízeného odvádění do kanalizace při provádění stavby
▪ vsakování srážkové vody
▪ akumulaci srážkové vody a jejímu následnému využití nebo řízenému
odvádění do kanalizace
· Souhlas vodoprávního úřadu ke stavbám, které mohou ovlivnit vodní poměry
(§ 17 odst. 1) se mění na vyjádření
➢ Závazná stanoviska Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ke stavbám ve
vymezených územích (§ 36 stavebního zákona) se zjednodušují a mění
· Zavádí se s odloženou účinností kategorizace staveb podle vzoru zákona
o požární ochraně
▪ Kategorie 0 – bez potřeby vyjádření nebo závazného stanoviska
▪ Kategorie I – vyjádření
▪ Kategorie II – závazné stanovisko
- Stanoviska, vyjádření nebo rozhodnutí, která zůstávají ponechána (příklady)
➢ Závazné stanovisko podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí pro
záměry, které podléhají posuzování vlivů
➢ Závazné stanovisko orgánu státní památkové péče (a vyjádření Národního
památkového ústavu) pro úpravy kulturní památky a národní kulturní památky
podle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči
➢ Rozhodnutí vodoprávního úřadu o
· povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky nebo prioritní nebezpečné látky (§ 16 odst. 1)
· výjimce pro zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové
vody nebo stavu útvaru podzemní vody (§ 23a odst. 8)
· ochranném pásmu vodních zdrojů (§ 30)
· manipulačních řádech vodních děl (§ 59 odst. 3)
➢ Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí v případě záměrů ve zvláštním
režimu, na něž se uplatňují speciální předpisy, například
· vyjádření Úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 228 odst. 1 zákona
č. 263/2016 Sb., atomového zákona, ke stavbě nacházející se v areálu
jaderného zařízení, není-li součástí jaderného zařízení nebo samostatným
jaderným zařízením nebo stavbě dopravní nebo technické infrastruktury
nacházející se vně areálu jaderného zařízení s možným vlivem na jadernou
bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení
jaderného zařízení
222
· vyjádření Ministerstva zdravotnictví k záměru využívání přírodního léčivého
zdroje a zdroje přírodní minerální vody podle § 13 zákona č. 164/2001 Sb.,
lázeňského zákona
· souhlas úřadu pro civilní letectví pro záměr ochranných pásmech leteckých
staveb podle § 40 odst. 2 a souhlas úřadu pro civilní letectví a ministerstva
obrany pro stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem a stavby
nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách,
které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu podle § 41 odst. 1 zákona
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví,
· vyjádření krajského úřadu k povolení záměru v území se zvláštními
podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů
nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry podle § 13 odst.
3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích,
· „provozní“ povolení, například integrované povolení podle § 13 zákona
č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, povolení provozu stacionárního
zdroje podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady podle § 21
zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava se vrací k návrhu původního zákona č. 283/2021 Sb., přičemž
některé jeho nedostatky, o kterých se v rámci odborné veřejnosti diskutovalo, napravuje.
Přípravě původního zákona č. 283/2021 Sb. předcházela důkladná analýza dopadů regulace,
tento právní předpis byl připraven podle schváleného věcného záměru zákona. Bohužel tak,
jak byl připraven, neměl příležitost se v praxi osvědčit.
Novelizace stavebního zákona je tedy postavena na návratu k původním pilířům stavebního
práva. Základními nosnými body jsou:
- oddělení státní správy a samosprávy na úseku stavebního řádu na úrovni vyšších
územně samosprávných celcích,
- vytvoření nové soustavy státní stavební správy v čele s Úřadem rozvoje území
České republiky, úřady rozvoje území kraje a jejich pracovišti v obcích s rozšířenou
působností, které integrují ochranu veřejných zájmů; soustava bude metodicky
řiditelná a umožní sdílení kapacit a know-how,
- odstranění problému systémové podjatosti stavebních úřadů a dotčených orgánů
a rizika jejich politického ovlivňování zájmy samospráv,
- posílení územních samospráv v oblasti územního plánování, plánovacích smluv
s investory a ochraně jimi reprezentovaných veřejných zájmů jako účastníků
v řízení,
- reorganizace dotčených orgánů a jejich maximální integrace do úřadů rozvoje
území,
223
- dochází k redefinici zastavitelného území jako území vymezené v územním plánu,
které obsahuje zastavitelné plochy, koridory pro stavební záměry a nestavební
plochy; dále se zastavitelným územím rozumí zastavitelné území vymezené
samostatným postupem podle § 116 až 121,
- zásadní zefektivnění a zrychlení pořizování změn územně plánovací dokumentace,
- zásadní zefektivnění a zrychlení rozhodování v oblasti stavebního řádu, a nejvíce
pro vyhrazené stavby, o nichž má rozhodovat Úřad v jediném stupni,
- využití zjednodušených postupů (zejm. rozhodnutí v jednoduchých či nesporných
věcech prvním úkonem v řízení bez odůvodnění),
- posílení a preference smírného řešení sporů
- definování veřejného zájmu na způsobu využití území podle platné územně
plánovací dokumentace a na veřejné infrastruktuře a stavbách pro hromadné
bydlení.
- posílení právní jistoty v území,
- posílení kvalitativních požadavků hmotného práva, zejména požadavků na veřejný
prostor,
- posílení odpovědnosti projektanta a omezení nereálné povinnosti stavebních úřadů
odborně posuzovat technické požadavky na výstavbu,
- zjednodušení, zrychlení a zlevnění rekonstrukcí jednoduchých staveb pro běžné
bydlení lidí,
- vyšší využití autorizovaného inspektora pro kolaudace staveb,
- racionalizace a zefektivnění soudního přezkumu.
Většina z výše uvedených změna byla již dříve při přípravě zákona č. 283/2021 Sb.
vyhodnocena pozitivně. Tyto změny mají vést zejména ke zvýšení kvality, efektivity a rychlosti
rozhodování, lepšímu metodickému řízení stavební správy a větším kompetencím samosprávy
v oblasti územního plánování. Schválení navrhované právní úpravy je nezbytné,
neboť předpokládané změny řeší kritickou situaci v oblasti územního plánování a povolování
staveb.
Všechny tyto změny měly být účinné podle původního záměru již několik let. V rámci jejich
prosazování se tedy Česká republika dostala do časového skluzu, který je teď potřeba dohnat.
Cílem proto je, aby byla navrhovaná právní úprava účinná co nejdříve. Navrhuje se účinnost
změn od 1. 7. 2026 s tím, že organizační a s nimi související integrační změny reformy
stavebních úřadů by dle přechodných ustanovení fakticky nastaly až od 1. ledna 2027 v případě
centrálního Úřadu a od 1. ledna 2028 v případě úřadů rozvoje území v regionech.
Paralelně je třeba dokončovat přípravy rozpočtových, personálních a dislokačních změn,
stejně jako k vydání vzorů, metodických doporučení a úprav prováděcích předpisů, včetně
školení zainteresovaných osob. Současně je nezbytné, aby legislativní práce probíhaly v úzké
224
součinnosti s úpravou informačních systémů, aby tyto byly na úpravu procesů rovněž
připraveny.
Změny stavebního zákona, které zavádějí nový systém výkonu veřejné stavební správy
a integraci rozhodovacích procesů, nutně vyžadují rovněž odpovídající změny v souvisejících
právních předpisech, neboť hmotněprávní požadavky ochrany jednotlivých veřejných zájmů
(přírody a krajiny, zemědělského půdního fondu, lesů, vod, ovzduší, veřejného zdraví, památek,
prevence závažných havárií atd.) jsou upraveny v řadě zvláštních zákonů mimo stavební zákon.
Změny v souvisejících předpisech proto reflektují přesun většiny kompetencí k ochraně těchto
veřejných zájmů na stavební úřady, upravují způsob uplatňování podkladových aktů dotčených
orgánů, které si zachovávají působnost mimo integrované oblasti, a zajišťují koordinaci mezi
procesní úpravou ve stavebním zákoně a požadavky jednotlivých zvláštních zákonů, čímž se
vytváří funkční a konzistentní právní rámec pro celou oblast povolování záměrů v území.
Některé související zákony byly novelizovány podrobněji. Zejména jde o zákon o ochraně
přírody a krajiny, do kterého byl využit poslední vládní návrh velké novelizace, který však
Poslanecké sněmovna nestihla v minulém volebním období schválit (sněmovní tisk 878),
zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon o státní památkové péči. Posledně
uvedený zákon byl modernizován o požadavky smysluplné a moderní památkové péče,
která kulturní památky nejen konzervuje a chrání, ale usiluje též o jejich využívání pro
společnost a život lidí a rozvoj. V rámci nové definice kulturní památky se změny inspirují
návrhem novely zákona o státní památkové péči, který byl předložen Ministerstvem kultury do
legislativního procesu v r. 2019.
Původní návrh (sněmovní tisk 67/9) a tento komplexní pozměňovací návrh byly projednány
v několika kolech připomínkového řízení se všemi ústředními resorty státní správy, jichž se
týká, se zástupci územních samospráv, odborných asociací a komor v období od předložení
původního návrhu ze dne 12. prosince 2025 do předložení komplexního pozměňovacího
návrhu, který vychází právě z připomínek připomínkových míst, dne 16. dubna 2026.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s ústavním pořádkem České republiky
a s mezinárodními smlouvami o ochraně lidských práv a svobod, kterými je Česká republika
vázána.
Odpovídá zejména požadavku obsaženému v čl. 2 odst. 3 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky (dále jen „Ústava“), jakož i požadavkům obsaženým v čl. 11 Listiny základních práv
a svobod (dále jen „Listina”), čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod a také čl. 17 Listiny základních práv Evropské Unie zakotvujících
ochranu vlastnického práva. Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených
subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem.
Navrhované změny v oblasti územního plánování a povolovacích řízení vycházejí z ústavního
principu samosprávy územních samosprávných celků (čl. 8 a čl. 99–105 Ústavy) a významně
posilují jejich základní právo na samosprávu přenesením pořizování územně plánovací
dokumentace územních samosprávných celků do jejich samostatné působnosti.
225
Účast veřejnosti na procesech pořizování územně plánovací dokumentace i procesech
povolování staveb je navrhovanou právní úpravou zajištěna a je tak naplněn požadavek účasti
veřejnosti na rozhodování veřejné správy. Navrhovaná úprava sleduje legitimní cíl zrychlení
a zjednodušení územního plánování i stavebního řízení, přičemž použité prostředky jsou
adekvátní, vhodné a neomezují žádná ústavně zaručená práva osob, ale naopak podporují právo
na dosažení rychlého rozhodnutí stavebních úřadů.
Navrhovaná ustanovení stanovící odchylky v soudním přezkumu oproti obecné úpravě
v soudním řádu správním jsou v souladu s čl. 36 Listiny a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně
lidských práv, neboť v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny bude zachován, zefektivněn a zlepšen
soudní přezkum správních aktů vydaných stavebními úřady jako orgány veřejné moci před
správními soudy. Podrobnější odůvodnění je uvedeno ve zvláštní části zejm. k § 309.
e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
práva Evropské unie
Předkládaný návrh zákona je v souladu s primárním právem Evropské unie, níže uvedenými
sekundárními právními akty Evropské unie, s obecnými zásadami práva Evropské unie,
s judikaturou soudních orgánů Evropské unie i Evropského soudu pro lidská práva. Návrh
je tedy plně slučitelný s právem Evropské unie jako celkem.
Právní úprava se dotýká zejména těchto předpisů:
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých
veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (EIA), ve znění Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU – novela zachovává procesní rámec
zajišťující účast veřejnosti a integraci závěrů EIA do povolovacího řízení, v návaznosti
na novelu zákona nedojde ke zhoršení současných standardů;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů určitých
plánů a programů na životní prostředí (SEA) – úprava územního plánování je s ní plně
kompatibilní;
• Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin – návrh zákona je v souladu s touto směrnicí;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků
– návrh zákona je v souladu s touto směrnicí;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích,
integrované prevenci a omezování znečištění – právo na účast veřejnosti v procesech
dle této směrnice je v povolovacím řízení zajištěno;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro
činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice o vodách) - zohlednění
požadavků této směrnice je dle návrhu zákona realizováno;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných
havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady
226
96/82/ES, dle které členské státy zajistí, aby se dotčená veřejnost měla možnost včas
vyjádřit ke konkrétním v ní vyjmenovaným typům projektů – návrh zákona počítá se
zachováním a naplněním práva dotčené veřejnosti na vyjádření k jednotlivým
projektům, na které se směrnice vztahuje;
• Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov – návrh respektuje požadavky
této směrnice v procesu povolování staveb;
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry
pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES
a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj
transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU – navrhovaná úprava
je v souladu s těmito nařízeními;
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví
harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje
směrnice Rady 89/106/EHS – navrhovaná úprava právní úprava sleduje požadavky
tohoto nařízení;
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady 852/2004 o hygieně potravin na potravinářské
prostory (zejména na jejich vnější úpravu, konstrukci, polohu, velikost, počet a umístění
umyvadel, splachovacích záchodů, větrání, osvětlení či kanalizačních zařízení) jsou
v předkládaném návrhu zákona zohledněny;
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 o správě energetické unie
a opatření v oblasti klimatu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES
o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení
směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES – navrhovaná právní úprava je v souladu s tímto
nařízení a směrnicí;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ve znění Nařízení vlády
č. 339/ 2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů,
technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb.
(čl. 2a LPV) – dle navrhované úpravy nevzniká oznamovací povinnost dle uvedené
směrnice a nařízení;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek
a o zrušení směrnice 2004/18/ES – návrh zákona je v souladu s touto směrnicí.
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie
z obnovitelných zdrojů (přepracované znění), ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 – navrhovaná úprava se dotýká zákona č. 249/2025
Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně
souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie),
který tuto směrnici transponuje do českého právního řádu, přičemž požadavky
stanovené směrnicí zůstávají plně zachovány a navrhovaná právní úprava je s nimi
v souladu.
227
• Listina základních práv EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném
pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních
údajů) - standardy nastavené pro tuto oblast v platné legislativě byly v navrhované
právní úpravě respektovány.
Navrhované změny v oblasti územního plánování a stavebního řádu jsou v souladu s požadavky
výše uvedených předpisů.
f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká
republika vázána.
Právní úprava se dotýká zejména těchto mezinárodních smluv:
• Aarhuská úmluva (Úmluva Evropské hospodářské komise OSN o přístupu
k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně
v záležitostech životního prostředí, vyhlášená pod č. 124/2004 Sb. m. s) – navrhovaná
právní úprava zaručuje podmínky přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí
a je v souladu se souvisejícími vnitrostátními předpisy (zejména zákon č. 123/1998 Sb.,
o právu na informace o životním prostředí a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, který práva veřejnosti na informace ještě rozšiřuje), návrh
zákona zaručuje také právo dotčené veřejnosti na správní a soudní ochranu;
• Evropská úmluva o krajině, vyhlášená pod č. 13/2005 Sb. m. s., ve znění opravy
č. 12/2017 Sb. m. s. - navrhovaná právní úprava poskytuje nástroje a vytyčuje cíle pro
naplnění úkolů plynoucích z uvedené úmluvy, zejména klade důraz na účast místních
obyvatel a zahrnutí jejich potřeb a požadavků na krajinu, ve které žijí, do plánovacích
postupů;
• Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, vyhlášená pod č. 73/2000 Sb.
m. s. - ochrana architektonického dědictví ve smyslu uvedené úmluvy je návrhem zákon
zaručena;
• Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.
- navrhovaná právní úprava nebude mít za následek snížení ochrany úmluvou
deklarovaných zájmů a chráněných hodnot;
• Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví vyhlášená
pod č. 159/1991 Sb. - návrh zákona počítá se zachováním doposud platných standardů
ochrany kulturního a přírodního dědictví;
• Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 167 o bezpečnosti a ochraně zdraví
ve stavebnictví, vyhlášená pod č. 433/1991 Sb. - v souladu s principy této úmluvy
předpokládá navrhovaný zákon mimo jiné i zachování povinnosti mít na zřeteli
bezpečnost a ochranu zdraví stavebních pracovníků při navrhování/plánování
stavebního projektu a při práci na stavbě;
228
• Úmluva Valného shromáždění OSN, o právech osob se zdravotním postižením,
vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s., ve znění opravy č. 44/2010 Sb. m. s. - návrh zákona
není v rozporu se závazky stanovenými uvedenou úmluvou;
• Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, č. 209/1992 Sb.-
navrhovaná právní úprava zajišťuje ochranu užívání majetku a omezení vlastnického
práva jen pro nezbytné případy ve veřejném zájmu, respektuje právo na ochranu obydlí
a práva na respektování soukromého života jednotlivců, stejně jako právo na soudní
ochranu a spravedlivé rozhodování správních orgánů;
• Evropská sociální charta, vyhlášená pod č. 14/2000 Sb. m. s. – návrh zákona není
v rozporu s uvedeným předpisem, zejména s čl. 16 charty (Právo rodiny na sociální,
právní a hospodářskou ochranu).
Navrhované změny v oblasti územního plánování a povolovacích řízení jsou v souladu
s požadavky výše uvedených mezinárodních smluv.
g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné
rozpočty a podnikatelské prostředí ČR byly podrobně analyzovány v rámci hodnocení dopadů
regulace (dále jen „RIA“), které bylo zpracováváno k původnímu zákonu č. 283/2021 Sb.,
který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 19. 7. 2021. Jelikož se předkládaný návrh zákona
koncepčně vrací k této předloze, lze vycházet ze zhodnocení RIA k původnímu zákonu.
Hodnocení dopadů navrhovaného zákona se nezabývá a nevyčísluje absolutní výši aktuálních
a budoucích nákladů a přínosů, ale kvantifikuje jejich změnu (tj. nárůst či pokles) po zavedení.
Obecně lze shrnout, že přijetím návrhu zákona dojde díky zásadnímu zrychlení a zefektivnění
územního plánování i povolování staveb i k orientaci na rozvoj a zajišťování potřeb života lidí
k výraznému ekonomickému oživení a hospodářskému růstu, a tím i zvýšení daňových příjmů
státu do veřejných rozpočtů.
Navrhovaná právní úprava bude mít jednorázové i pravidelné dopady na státní rozpočet
a ostatní veřejné rozpočty. Jednorázové náklady souvisejí zejména s vytvořením nové
institucionální struktury, zaškolením pracovníků, investicemi do ICT a dalšími provozními
výdaji. Pravidelné náklady pak představují mzdové a provozní výdaje spojené s fungováním
nové soustavy stavebních úřadů, přičemž část těchto nákladů bude kompenzována úsporami
na příspěvcích krajům a obcím za výkon přenesené působnosti. V rámci pravidelných dopadů
však lze dojde k výrazně pozitivním makroekonomickým efektům. Efektivnější povolování
a realizace veřejných stavebních zakázek povede též k lepšímu plánování a využívání
veřejných financí, včetně efektivnějšího čerpání evropských fondů.
Dopady na podnikatelské prostředí České republiky jsou hodnoceny jako velmi pozitivní.
Z hlediska podnikatelského prostředí přinese navrhovaná právní úprava zásadní zjednodušení
a zrychlení povolovacích procesů, což povede ke snížení transakčních nákladů a zvýšení právní
jistoty. To umožní podnikatelům i investorům lépe plánovat své projekty a zvýší ochotu
investovat v České republice, což bude mít pozitivní multiplikační efekt na celé hospodářství.
229
Centralizace a profesionalizace stavební správy povede k efektivnějšímu výkonu veřejné
správy a lepší koordinaci veřejných investic.
Z pohledu spotřebitelských dopadů lze očekávat zlepšení dostupnosti bydlení díky
zjednodušení a zrychlení povolování a realizace výstavby, což povede ke zvýšení nabídky na
trhu a ke zpomalení růstu cen nemovitostí. Návrh zákona dále přispěje ke snížení korupčních
rizik díky vyšší profesionalizaci úředníků, eliminaci rizika systémové podjatosti a zavedení
vymahatelných lhůt. Celkově tak rekodifikace stavebního práva posílí transparentnost,
předvídatelnost a efektivitu v oblasti stavebnictví a veřejných investic.
h) Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Návrhem zákona nedochází k neposkytování státní nebo státem financované podpory, která
by mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Předložený
návrh se veřejné podpory nedotýká.
i) Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických
osob (kromě těch, když jsou takové osoby samy účastníky povolovacích řízení).
j) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na rovnost lidí a specifické skupiny
obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením
a národnostní menšiny a dopadů, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní
prostředí.
Lze předpokládat, že přijetím navrhované úpravy v případě potřeby a zájmu obcí může dojít ke
zjednodušení a zrychlení povolování a realizace výstavby sociálních bytů a dojde k opětovnému
nastartování samoregulační schopnosti trhu, který se sekundárně projeví na dostupnosti bydlení
jak ve formě vlastnického, tak nájemního bydlení.
V rovině dopadů na rovnost lidí a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé,
osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny lze konstatovat, že navrhovaná právní
úprava žádné takovéto dopady nemá.
Negativní dopady na životní prostředí vlastní návrh nemá. Obecné dopady mohou plynout
z procesů, které budou podle navržené úpravy probíhat, resp. z následných realizací staveb.
V této souvislosti lze přitom odkázat zejména na posuzování vlivů na životní prostředí (proces
EIA), které v ČR upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 100/2001 Sb.) a posuzování vlivů koncepcí na životní
prostředí (proces SEA), které je upraveno rovněž zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
k) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů.
l) Zhodnocení korupčních rizik
V rámci navrhované právní úpravy se nepředpokládá, že by došlo k negativní změně poměrů
v oblasti korupčních rizik. Naopak cílem je zvýšení efektivity a transparentnosti povolovacích
230
procesů a snížení korupčních rizik. Zásadní roli zde hraje zejména centralizace rozhodovacích
pravomocí, digitalizace procesů a posílení kontrolních mechanismů. Nový systém má umožnit
přesnější sledování výkonu státní správy a pružnější reakci na případné nedostatky, což by mělo
přispět k maximálním úsporám a minimalizaci prostoru pro korupci.
Korupční potenciál je dále snižován jasným vymezením práv a povinností všech účastníků
řízení, jednoznačnou specifikací lhůt a požadovaných dokumentů. Navrhovaná právní úprava
přesouvá některé kompetence v rámci veřejné správy, což samo o sobě nezvyšuje riziko
korupce.
Celkově lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava povede ke snížení korupčních rizik,
a to zejména díky vyšší centralizaci, digitalizaci a posílení kontrolních mechanismů.
Pravděpodobnost korupčního jednání je tedy hodnocena jako nízká. Transparentnost,
odpovědnost a jasná pravidla tak budou klíčovými prvky nového systému, které přispějí k vyšší
důvěře veřejnosti ve výkon stavební správy.
m) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
n) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny,
s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost
hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další
specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny
a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení
mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů;
V rovině dopadů na rodiny navrhovaná právní úprava žádné takovéto dopady nemá.
o) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava bude mít zásadně pozitivní dopad na územní samosprávné celky,
neboť posiluje jejich působnost, roli a význam zejména v klíčové oblasti územního plánování,
která představuje základ pro plánovaný rozvoj měst a obcí.
Zásadní přínosy pro územní samosprávné celky lze spatřovat v celé řadě změn:
- Doplnění smyslu a základního úkolu samospráv – vytvářet podmínky pro bydlení, práci
a život lidí do účelu StavZ (§ 1/3) i do cílů a úkolů územního plánování (§ 38, § 39)
➢ Stavební zákon dosud chránil zejména jiné zájmy a potřeby lidí opomíjel
- Doplnění priority plánovaného rozvoje obcí dle jejich vlastní vůle
➢ Znemožnit rozvoj sídel lze jen tehdy, není-li možné ochranu jiných hodnot zajistit
podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími opatřeními (§ 1 odst. 3)
- Právo na územní samosprávu je označeno jako veřejný zájem [§ 1a odst. 3 písm. k)]
- Výstavba veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb, včetně staveb pro „hromadné
bydlení“ (pracovně nad 100 bytů) je ve veřejném zájmu (§ 5 odst. 8) → základní
podmínka pro zjednodušení a zrychlení výstavby v obcích
- Čisté rozdělení agend:
231
➢ územního plánování a rozvoj – samospráva a její zásadní posílení
➢ povolování – státní správa (po zkušenostech s krizí na stavebních úřadech po
1.7.2024 přechází tento problém na stát)
- Územní plánování – zásadní posílení samospráv
➢ Obec a kraj chrání veřejný zájem na všestranném rozvoji území obce a kraje
a vytváření podmínek pro bydlení, práci a život lidí (§ 16)
➢ Obec a kraj pořizují svou územně plánovací dokumentaci v samostatné
působnosti (dosud pořizovaly v přenesené) – díky tomu dochází ke sjednocení
pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, posílení samosprávy
vůči dotčeným orgánům a výraznému urychlení a zjednodušení rolí a procesů
(§ 23/2, § 26/2)
➢ Obec a kraj vykonává svěřené územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje obce
a kraje v rámci svého práva na samosprávu. Při tom je lze omezit jen na základě
zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu (§ 23/1, § 26/1)
- Pořizování územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti obcí a krajů
➢ Obec a kraj jsou pořizovateli vlastní územně plánovací dokumentace místo
dosavadních úřadů územního plánování (§ 46) → mohou jednat svobodně samy
➢ Zůstává institut i kvalifikovaná role pořizovatele
➢ Záchranná síť pro obce, které nechtějí nebo nemohou pořizovat samy – pořídí
za ně zdarma státní úřad rozvoje území (§ 47/1) nebo na základě dohody jiná
obec (§ 47/1) nebo zástupce pořizovatele, tzv. létající pořizovatel (§ 50 a násl.)
- Posílení samospráv vůči dotčeným orgánům a rychlejší řešení rozporů
➢ Dotčené orgány chrání veřejné zájmy podle jiných zákonů při respektování
zájmu samospráv na rozvoji svého území (§ 54/1)
➢ Opouští se nefunkční řešení rozporů vládou, o rozporech rozhoduje Úřad do 45
dnů (§ 55)
- Posílení významu územně plánovací dokumentace
➢ Územně plánovací dokumentace vyjadřuje veřejný zájem na způsobu využití
území (§ 72/1)
➢ tj. naplánovaný způsob využití území se při povolování znovu nepřezkoumává
- Možnost zpřesňování územně plánovací dokumentace bez potřeby schvalování jejích
změn
➢ Navazující územně plánovací dokumentace a se souhlasem vlastníka pozemku
i povolení záměru se mohou v rámci zpřesnění vymezení ploch a koridorů
v nezbytném rozsahu odchýlit od jejich vymezení v územním rozvojovém plánu,
v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu, pokud dodrží smysl a účel
územně plánovací dokumentace (§ 73/5)
232
➢ Zásadní pro zrychlení povolování a překonání formálních nesouladů v území
- Zrychlení pořizování změn územně plánovací dokumentace (§ 108 – 111)
➢ Vypuštění fáze zadání a návrat k oblíbenému zkrácenému postupu dle § 55a
StavZ 2006, který nový zákon opustil
- Zrychlení schvalování změn plánovacích smluv
➢ Zastupitelstvo může přenést pravomoc schvalovat změnu plánovací smlouvy na
radu, není-li obsahem změny plánovací smlouvy takové ujednání, které je ze
zákona vyhrazeno zastupitelstvu (§ 132/1)
- Doplnění práva obce na náhradu za zvýšení hodnoty v území (§ 136a)
➢ Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit povinnost vlastníka pozemku,
kterému vznikl majetkový prospěch zvýšením hodnoty pozemku v důsledku změny
obsahu územně plánovací dokumentace
- Posílení svobody obcí a jejich práva odchýlit se od požadavků na výstavbu stanovením
vlastních podmínek v územním plánu (§ 138/2)
- Možnost nahradit některé požadavky na výstavbu společným řešením na základě
plánovací smlouvy s obcí s možností úhrady stavebníkem obci (§ 137/6)
➢ Požadavky na výstavbu, jejichž povaha to nevylučuje, zejména požadavky na
parkování a dopravní obslužnost, napojení na sítě dopravní a technické
infrastruktury, bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
zelenou infrastrukturu, občanské vybavení, nakládání s odpady, zneškodňování
odpadních vod, hospodaření se srážkovými vodami a hygienická zařízení lze
splnit též poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na základě plánovací
smlouvy uzavřené s obcí.
- Regulace venkovní reklamy na území obcí (§ 144b)
➢ Umístěním stavby pro reklamu a reklamního zařízení nesmí být narušen
urbanistický, architektonický nebo pietní charakter území.
- Posílení významu stanoviska samosprávy pro povolení záměru (§ 174/3)
➢ Obec a kraj poskytne tomu, kdo požádá, předběžnou informaci
a) o svém stanovisku k záměru, případně o požadavcích, po jejichž splnění vydá
obec či kraj se záměrem souhlas,
b) o požadavcích vyplývajících z územně plánovací dokumentace, kterou vydaly,
a souladu záměru s nimi
- Zachování plného účastenství obce v řízení (§ 182) a posílení jejích námitek (§ 190)
➢ Obec jako účastník řízení může uplatňovat námitky v rozsahu územně
plánovací dokumentace, kterou schválila, a ochrany dalších hodnot v její své
samostatné působnosti
- Posílení samospráv při povolování a omezení potřeby neustálých změn ÚPD (§ 193/2)
233
➢ Se souhlasem obce nebo kraje a vlastníka pozemku se záměr může v drobném
nebo nezbytně nutném rozsahu odchýlit od územně plánovací dokumentace,
územního opatření nebo vymezení zastavěného území, pokud nenaruší jejich
smysl a účel ani jiné veřejné zájmy
Navrhovaná právní úprava se vztahuje na celé území České republiky a nevytváří tak rozdíly
mezi jednotlivými regiony.
p) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich
poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nemá sama o sobě vliv na oblast digitálně přívětivé legislativy.
Lze uzavřít, že navrhovaná právní úprava je vytvořena tak, aby všechny výše uvedené
relevantní zásady naplňovala.
II. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Obecně k přechodným ustanovením
S ohledem na specifika a složitost přechodných ustanovení budou nejdříve vysvětleny principy
přechodných ustanovení.
Konstrukce přechodných ustanovení ve stavebním zákoně, a do značné míry i v dalších
zákonech vychází z toho, že mají být tři časové okamžiky postupných změn:
1. Účinnost celého zákona a použitelnost téměř všech změn s výjimkou organizačních
a integračních změn [tj. s výjimkou § 1b, části druhé, § 176 a § 178 odst. 4 písm. b)].
Je tomu tak proto, že naprostá většina změn není nezbytně spojena s organizační
reformou, ale přináší řadu benefitů již dosavadním stavebním úřadům, účastníkům
a veřejnosti, a proto je žádoucí, aby tyto změny platily co nejdříve. Účinnost novely
se předpokládá dle vývoje schvalování tisku 67 nejspíše 1. 7., 1. 8. nebo 1. 9. 2026
a zároveň nesmí nastat dříve než účinnost souběžně projednávaného návrhu zákona
o státních zaměstnancích, sněmovní tisk č. 76.
2. Odložený vznik Úřadu rozvoje území České republiky ( „ÚRÚ“) a souvisejících
integračních a kompetenčních ustanovení k 1. 1. 2027 (reforma na ústřední úrovni,
podobně jako tomu bylo od 1. 1. 2024 s Dopravním a energetickým stavebním úřadem);
v přechodných ustanoveních je tento okamžik označován jako „den vzniku Úřadu“.
3. Odložený vznik úřadů rozvoje území krajů a jejich územních pracovišť („ÚRÚK“)
a souvisejících integračních a kompetenčních ustanovení k 1. 1. 2028 (reforma v území,
podobně jako tomu bylo od 1. 7. 2024 se změnami nového stavebního zákona pro
ostatními úřady).
234
Tato konstrukce je volena m.j. z důvodu, že:
- Ad 1 – Změny s výjimkou části druhé zákona jsou aplikovatelné až na výjimky bez
ohledu na to, jaké stavební úřady budou existovat.
- Ad 2 a 3 – ÚRÚ a ÚRÚK vznikají v jinou dobu, a proto pro ně musí být integrační
ustanovení ve stavebním zákoně i ve složkových zákonech aplikovatelná v různou
dobu. Toho nelze docílit dělenou účinností, neboť každé ustanovení buď účinné je, nebo
není. Proto byla zvolena koncepce účinnosti celého zákona a aplikovatelnost
jednotlivých ustanovení je odkládána pro obě situace různě v rámci přechodných
ustanovení. Podobná koncepce byla zvolena ve stavebním právu již v minulosti v § 334a
rovněž z důvodu časově odlišného náběhu změn pro Dopravní a energetický stavební
úřad a ostatní stavební úřady.
Do dne vzniku ÚRÚ a ÚRÚK vykonávají jejich působnost dosavadní orgány, které měly tuto
působnost podle dosavadních předpisů a přechodná ustanovení ji prolongují až do dne vzniku
ÚRÚ a ÚRÚK, ale vykonávají ji způsobem stanoveným přechodnými ustanoveními,
tj. v zásadě až na výjimky podle hmotněprávních i procesních pravidel nové právní úpravy.
Konstrukce přechodných ustanovení ke změnovým zákonům vychází ze stejné logiky, jaká byla
zvolena pro přechodná ustanovení ke stavebnímu zákonu samotnému, a to z rozlišení tří
časových okamžiků, k nimž jednotlivé skupiny změn nabývají účinnosti, resp. se stávají
aplikovatelnými.
Prvním je den nabytí účinnosti novely jako celku. K tomuto dni se stávají účinnými
a použitelnými téměř všechny věcné změny provedené ve složkových zákonech, s výjimkou
těch, které jsou vázány na integrované pravomoci nových stavebních úřadů ve smyslu § 1b
stavebního zákona ve znění novely, tedy na pravomoci, jimiž ÚRÚ a ÚRÚK nahrazují
dosavadní působnost dotčených orgánů. Již ode dne účinnosti novely dosavadní stavební úřady
přebírají pravomoc ke konečnému rozhodnutí v těch případech, kde dotčené orgány nově
vydávají podkladové akty ve formě vyjádření namísto dosavadních závazných stanovisek.
Cílem tohoto řešení je co nejširší a co nejrychlejší aplikace benefitů nové úpravy, zejména
zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů.
Druhým je 1. leden 2027, k němuž vzniká ÚRÚ. Od tohoto data začíná ÚRÚ v plném rozsahu
vykonávat integrované kompetence ve smyslu § 1b v řízeních o povolení vyhrazených staveb
podle přílohy č. 3 stavebního zákona. U ostatních staveb tyto kompetence do 31. prosince 2027
nadále vykonávají dosavadní stavební úřady společně s dosavadními dotčenými orgány,
a to v režimu, který je pro dané přechodné období stanoven příslušnými přechodnými
ustanoveními (tj. v zásadě až na výjimky podle hmotněprávních i procesních pravidel již nové
právní úpravy).
Třetím je 1. leden 2028, kdy vznikají ÚRÚK a kdy nabývá plné účinnosti celá nová
institucionální struktura stavební správy. Tímto dnem se stávají aplikovatelnými veškeré
integrační pravomoci nových stavebních úřadů ve vztahu ke všem kategoriím staveb.
Zvolená koncepce reflektuje na jedné straně potřebu co nejrychlejšího dosažení cílů novely, na
straně druhé pak objektivní časové nároky na institucionální přípravu nových stavebních úřadů,
235
personální zabezpečení integrace kompetencí a nezbytnou dobu na metodickou a organizační
přípravu.
Protože ÚRÚ a ÚRÚK vznikají v odlišnou dobu, musí být integrační ustanovení jednotlivých
složkových zákonů aplikovatelná od odlišného dne. Tomu odpovídá základní metoda, podle níž
přechodná ustanovení upravují pro „přechodné období“ aplikovanou úpravu zvlášť pro ÚRÚ
a zvlášť pro ÚRÚK. Pouze tam, kde je to vhodné z hlediska přehlednosti a jednoznačnosti,
se tato metoda kombinuje s odloženou účinností konkrétních ustanovení, a to vesměs
u ustanovení zakládajících působnost ÚRÚ, tedy s účinností k 1. lednu 2027.
Obecné principy pro běžící řízení
Základním pravidlem, které se promítá do přechodných ustanovení prakticky všech
novelizovaných zákonů, je zásada, že řízení a postupy zahájené a neskončené přede dnem
nabytí účinnosti novely se dokončí podle nové právní úpravy, není-li výslovně stanoveno jinak.
Toto pravidlo je v souladu s obecným přístupem zvoleným v přechodných ustanoveních ke
stavebnímu zákonu a reflektuje skutečnost, že procesní změny (typicky změna formy
podkladového aktu ze závazného stanoviska na vyjádření) představují pro účastníky řízení
zjednodušení, nikoli zhoršení jejich postavení.
Z tohoto obecného pravidla existují výjimky, formulované zpravidla tak, že konkrétně
vymezený okruh ustanovení (typicky ta, která zakládají integrované pravomoci nových
stavebních úřadů) se v přechodném období nepoužijí a postupuje se podle dosavadní úpravy.
Tím je zajištěno, že integrované kompetence, které mají být vykonávány teprve novými
stavebními úřady, nebudou v přechodném období „v právním vakuu“, ale budou je nadále
vykonávat dosavadní orgány v dosavadní formě.
Změna závazných stanovisek na vyjádření
U řady složkových zákonů dochází novelou ke změně formy podkladového aktu dotčeného
orgánu ze závazného stanoviska na vyjádření. Pro tyto případy přechodná ustanovení vesměs
stanoví, že žádost o vydání závazného stanoviska, které nebylo do dne účinnosti novely, resp.
do dne vzniku ÚRÚ nebo ÚRÚK vydáno, se považuje za žádost o vydání vyjádření, přičemž
lhůta pro vydání vyjádření běží ode dne podání původní žádosti o vydání závazného stanoviska.
Tím je zajištěna kontinuita řízení a ochrana práv žadatele. Tato úprava nebude dopadat na
případy, kde bude podkladový akt v „přechodném období“ nadále nahrazován jednotným
environmentálním stanoviskem, neboť pro v tomto případě se uplatní speciální úprava (viz
dále).
Současně se pro tyto případy stanoví, že přezkum závazného stanoviska vydaného před
rozhodným dnem podle § 149 odst. odst. 8 správního řádu, pokud bylo přezkumné řízení
zahájeno a nebylo do tohoto dne skončeno, dokončí příslušný nadřízený správní orgán podle
dosavadních předpisů. Smyslem tohoto pravidla je zajistit, aby závazná stanoviska vydaná ještě
ve „starém“ režimu mohla být řádně přezkoumána, a to orgánem, který k tomu byl podle
dosavadních předpisů příslušný. Naopak pokud bude probíhat odvolací řízení, v jehož rámci
bude závazné stanovisko napadeno podle § 149 odst. 7 správního řádu, a k rozhodnému dni
nebude závazné stanovisko potvrzeno nebo změněno, dokončí jeho přezkumu ÚRÚ nebo
236
ÚRÚK v souladu se svými integrovanými pravomocemi. Výjimkou z tohoto pravidla bude
opět přezkum jednotného environmentálního stanoviska.
Postupné omezování aplikace a zrušení zákona o JES
Specifickou a z hlediska intertemporálních vztahů nejsložitější otázkou je dočasná aplikace
ustanovení o jednotném environmentálním stanovisku (dále jen „JES“) v přechodných
obdobích. Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, se s účinností od
1. ledna 2028 zcela zrušuje. Do tohoto data je však JES vydáván v postupně se zužujícím
rozsahu.
Již ode dne účinnosti novely přestává JES nahrazovat akty, které jsou novelou změněny ze
závazných stanovisek na vyjádření, neboť vyjádření lze poskytovat přímo stavebnímu úřadu
bez nutnosti jejich integrace do JES. Jedná se o akty podle zákona o lesích, vodního zákona,
zákona o ochraně ovzduší, zákona o pohřebnictví a zákona o geologických pracích. JES tedy
bude v přechodném období zahrnovat pouze závazná stanoviska podle zákonů o ochraně
přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu, o prevenci závažných havárií a o
odpadech. V posledně uvedeném případě bude JES nadále zahrnovat i vyjádření, aby se akty
podle téhož zákona nevydávaly v různých režimech. V souladu s přechodným ustanovením
k zákonu o JES se však žádosti o vydání JES, podané před dnem nabytí účinnosti novely,
posoudí podle dosavadní úpravy, což znamená, že v těchto případech bude vydané JES
obsahovat všechny akty integrované do JES podle dosavadní úpravy, včetně těch, které novela
mění na vyjádření.
Od 1. ledna 2027 přestává být JES aplikován pro řízení o záměrech, u nichž se příslušným
stavebním úřadem stává ÚRÚ, tedy pro řízení o vyhrazených stavbách. Od 1. ledna 2028 pak
JES jako institut zcela zaniká spolu se zrušením zákona č. 148/2023 Sb.
Převzetí běžících řízení novými stavebními úřady
Přechodná ustanovení jednotně řeší i situaci, kdy řízení nebo postup, zahájený před vznikem
ÚRÚ nebo ÚRÚK, spadá podle nové úpravy do působnosti některého z těchto nových
stavebních úřadů. V takových případech je stanoveno, že ÚRÚ nebo ÚRÚK ode dne svého
vzniku převezme a dokončí řízení podle nové právní úpravy. Do dne vzniku příslušného nového
stavebního úřadu pokračují v těchto řízeních dosavadní stavební úřady, a to podle nové právní
úpravy s výjimkou těch ustanovení, která zakládají integrované pravomoci nových stavebních
úřadů.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
Bod 1 stanoví obecné pravidlo, podle nějž se řízení a postupy zahájené a neskončené přede
dnem nabytí účinnosti novely dokončí podle dosavadních předpisů. Jde o jedinou obecnou
výjimku z jinak opačné konstrukce přechodných ustanovení, kterou si vyžádal Hasičský
záchranný sbor.
Bod 2 řeší přechodné období pro aplikaci technických požadavků. Do nabytí účinnosti nařízení
vlády podle § 26a, nejpozději však do 31. prosince 2027, se podmínky požární ochrany staveb
posuzují podle stávající vyhlášky č. 23/2008 Sb.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
237
Přechodná ustanovení k zákonu o státní památkové péči vycházejí z toho, že veškeré
hmotněprávní změny nabývají účinnosti hned prvním dnem účinnosti novely. To znamená,
že namísto závazných stanovisek budou ve všech případech kromě § 14 odst. 1 (zásahy do
kulturních památek) vydávána podkladová vyjádření, a na jejich základě budou rozhodovat již
dosavadní stavební úřady.
Bod 1 obsahuje obecné pravidlo o dokončení běžících řízení podle nové úpravy.
Body 2 a 3 upravují přechodná období zvlášť ve vztahu k ÚRÚ a ÚRÚK. V obou případech
platí, že do dne vzniku příslušného nového stavebního úřadu pokračují v řízeních dosavadní
stavební úřady. Pro přechodné období, během něhož budou dosavadní stavební úřady
rozhodovat o záměrech v ochranných pásmech podle § 14 odst. 9 – u nichž po vzniku ÚRÚ
a ÚRÚK budou tyto nové úřady rozhodovat bez podkladového aktu orgánu památkové péče –
se dočasně zavádí institut vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tím je
zajištěno, že odborné posouzení z hlediska památkové péče bude dostupné i v mezidobí před
plnou integrací kompetencí. Současně je v obou bodech řešen přechod žádostí o závazná
stanoviska na žádosti o vyjádření a dokončení přezkumů závazných stanovisek vydaných před
účinností novely.
Bod 4 se zabývá otázkou ochranných pásem vymezených přede dnem 1. ledna 2007, která
nebyla vydána územním rozhodnutím ani opatřením obecné povahy. Tato ochranná pásma
pozbývají platnosti dnem vydání opatření obecné povahy, které je nahrazuje, nejpozději však
dnem 31. prosince 2028. Toto řešení zachovává uvedená ochranná pásma v platnosti po
přechodnou dobu a předchází vzniku právního vakua v ochraně dotčených území, zároveň však
stanoví konečný termín, do něhož musí být nahrazena novými opatřeními obecné povahy.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 44/1988 Sb., horní zákon
Bod 1 stanoví obecné pravidlo o dokončení běžících řízení podle nového znění zákona. Procesní
úpravy podle § 28a a násl., zaváděné novelou, se tak uplatní i na řízení probíhající ke dni
účinnosti novely a na všechna řízení zahájená po tomto dni.
Bod 2 zajišťuje, že nová úprava v § 28a odst. 5 větě první, stanovující pro řízení podle horního
zákona fikci vzniku souhlasného podkladového aktu v případě jeho nevydání v zákonné lhůtě,
se neuplatní na JES, dokud budou vydávána.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti
Přechodná ustanovení k zákonu o hornické činnosti sledují stejnou logiku jako přechodná
ustanovení k hornímu zákonu. Procesní úpravy podle § 18b a násl. se uplatní i na běžící řízení.
Ustanovení o fikci vzniku souhlasného podkladového aktu v případě jeho nevydání v zákonné
lhůtě, se neuplatní na JES, dokud budou vydávána.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Bod 1 obsahuje obecné pravidlo o dokončení běžících řízení podle nové úpravy.
Body 2 a 3 upravují přechodná období zvlášť pro ÚRÚ a ÚRÚK. V obou případech je taxativně
vymezen okruh ustanovení, u kterých se v přechodném období nepostupuje podle nové,
ale podle předchozí úpravy. Jedná se o § 75, § 76, § 77a odst. 3, § 77b, § 78 odst. 6, § 78a, § 83
odst. 8 a § 88a, tedy o ustanovení zakládající integrované pravomoci stavebních úřadů nebo
238
s nimi přímo související. V těchto případech budou do konce přechodného období pravomoci
vykonávat dosavadní orgány v dosavadní formě.
Důležitým aspektem je zachování aplikace § 83 odst. 8 ZOPK ve znění předcházejícím
účinnosti novely v přechodném období. Toto ustanovení určuje, které podkladové akty podle
zákona o ochraně přírody a krajiny jsou integrovány do JES. V přechodném období proto budou
tyto akty nadále nahrazovány závazným stanoviskem JES, jak tomu bylo dosud.
Řízení o žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 ve znění před účinností
novely, pokud byla zahájena a neskončena do dne vzniku příslušného nového stavebního úřadu,
se dokončí podle dosavadních předpisů. O takových žádostech tedy bude vydáno společné
povolení, ve formě rozhodnutí. Od účinnosti novely je společné rozhodnutí nahrazeno
společným závazným stanoviskem, přičemž okruh aktů, k nimž bude toto společné závazné
stanovisko vydáváno, se zužuje na záměry povolované podle stavebního zákona.
Bod 4 stanoví, že nová úprava účasti veřejnosti podle § 70 ZOPK se použije až pro správní
řízení zahájená po účinnosti novely. Tím je respektována procesní jistota účastníků řízení
zahájených za dosavadní úpravy.
Body 5 až 13 řeší přechodné otázky nesouvisející s integrací kompetencí do stavebních úřadů,
nýbrž s dalšími věcnými změnami v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Jedná se zejména
o zachování platnosti dříve vydaných rozhodnutí o povolení k provozování záchranných stanic
(bod 5), o přechod dříve vydaných rozhodnutí o vyhlášení památných stromů a jejich
ochranných pásem do nového režimu (body 6 až 9), o zachování platnosti dohod o způsobu
hospodaření (bod 10), o registraci mrtvých jedinců zvláště chráněných druhů (bod 11),
o zachování platnosti výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů (bod 12) a o zachování
platnosti dohod nahrazujících výjimky (bod 13).
Bod 14 omezuje aplikaci § 12 odst. 4 ZOPK ve znění novely (výluka z posuzování krajinného
rázu v zastavitelném území) na případy, kdy byly podmínky ochrany krajinného rázu
projednány s orgánem ochrany přírody při pořizování územně plánovací dokumentace od
nabytí účinnosti zákona č. 186/2006 Sb. Tímto omezením se zajišťuje, že výluka dopadne pouze
na území, kde ochrana krajinného rázu byla řádně zvážena v rámci územního plánování.
Bod 15 stanoví, že nová úprava v § 77b odst. 2 (integrace posouzení vlivu na lokality soustavy
Natura 2000 do procesu EIA) se nepoužije pro záměry, jejichž posuzování podle zákona
o posuzování vlivů bylo zahájeno před účinností novely. Důvodem je, že zpětné uplatnění
tohoto požadavku by mohlo nepřiměřeně zasáhnout do pokročilých procesů EIA.
Bod 16 řeší přechod souhlasů ve formě závazného stanoviska podle § 4 odst. 6 ZOPK
na vyjádření. Žádosti o vydání těchto souhlasů, které nebyly do dne účinnosti novely vyřízeny,
se považují za žádosti o vyjádření.
Bod 17 zachovává v platnosti vymezení zón kulturní krajiny na zastavěných územích,
zastavitelných plochách, popřípadě zastavitelném území obcí na území národních parků.
Bod 18 stanoví, že nové znění § 48 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., podle nějž zpracovatel
lesního hospodářského plánu při zpracování plánu převezme informaci o výskytu zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů z informačního systému ochrany přírody k navrhovanému
239
počátku platnosti plánu, se použije až pro správní řízení o schválení lesních hospodářských
plánů zahájená od dne nabytí účinnosti novely.
Bod 19 pak v návaznosti na vypuštění nutnosti souhlasu s užíváním a kolaudací stavby podle
§ 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 stanoví, že zahájená a neskončená řízení o těchto souhlasech
se po účinnosti novely zastaví.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu
Body 1 až 3 obsahují obecné pravidlo o dokončení běžících řízení, přechodná období pro ÚRÚ
a ÚRÚK s výčtem ustanovení, která se v přechodném období nepoužijí, a úpravu přezkumu
závazných stanovisek.
V přechodném období se v řízeních vedených dosavadními stavebními úřady postupuje podle
§ 21 odst. 4 zákona o ochraně ZPF ve znění předcházejícím účinnosti novely. Toto ustanovení
určuje, že souhlasy s odnětím ze ZPF a další souhlasy podle tohoto zákona jsou integrovány do
JES. V uvedeném přechodném období proto budou k záměrům vyžadujícím odnětí ze ZPF
vydávána závazná stanoviska JES obsahující výrok o odnětí ze ZPF.
Bod 4 řeší situaci, kdy bylo vydáno závazné stanovisko obsahující souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze ZPF pro záměr, který podle dosavadní úpravy vyžadoval rozhodnutí
stavebního úřadu, avšak podle nové úpravy již povolení nevyžaduje. V takovém případě se
závazné stanovisko považuje za pravomocné rozhodnutí, čímž je zajištěna právní jistota
investora, který již získal potřebný souhlas.
Bod 5 svěřuje stavebnímu úřadu kontrolu plnění podmínek dříve vydaných souhlasů s odnětím,
které se staly součástí rozhodnutí podle stavebního zákona. Jedná se o logický důsledek
integrace kompetencí.
Bod 6 stanoví přechodné pravidlo pro výpočet odvodů. U záměrů, pro něž přede dnem nabytí
účinnosti novely nabyl právní účinnosti první povolovací akt a u nichž dosud nebylo vydáno
rozhodnutí o odvodech, se při výpočtu odvodů nepoužije faktor životního prostředí uvedený
v části B skupině E přílohy k zákonu o ochraně ZPF ve znění před účinností novely. Rozhodnutí
o odvodech vydaná před účinností novely zůstávají nedotčena.
Bod 7 omezuje aplikaci nového § 9 odst. 10 (pravidlo o tom, že souhlas s odnětím se nevyžaduje
pro záměry v zastavitelném území, u nichž byl souhlas udělen v rámci územního plánování)
na případy, kdy stanovisko orgánu ochrany ZPF k návrhu územně plánovací dokumentace bylo
vydáno od účinnosti novely zákona o ZPF č. 41/2015 Sb., zakotvující mj. aktuální úpravu zásad
ochrany ZPF Tím je zajištěno, že výluka dopadne pouze na území, kde posouzení z hlediska
ochrany ZPF bylo v rámci územního plánování provedeno podle požadavků zavedených tímto
zákonem.
Bod 8 řeší situaci, kdy zemědělská půda byla dotčena záměrem provedeným bez souhlasu
orgánu ochrany ZPF, přičemž podle nové úpravy tento záměr souhlas nevyžaduje. V takovém
případě se na záměr hledí, jako by souhlasu nebylo třeba, a případné dosud neskončené řízení
o uložení odvodů se zastaví. Toto řešení odpovídá principu, že není důvod sankcionovat
jednání, které podle nové úpravy již porušením zákona není.
240
K přechodnému ustanovení k zákonu č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
Přechodné ustanovení zajišťuje kontinuitu obecně závazných vyhlášek obcí, které osvobozují
od daně z nemovitých věcí pozemky určené pro veřejně prospěšné účely. Vyhlášky vydané
podle dosavadního znění se považují za vyhlášky vydané podle nového znění. Pokud dosavadní
vyhláška vymezuje pozemky s odkazem na zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, hledí
se na ně jako na pozemky v zastavitelném území ve smyslu nové terminologie.
K přechodnému ustanovení k zákonu č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
Přechodné ustanovení řeší časovou působnost povinnosti zápisu údajů o objektech a zařízeních
dopravní a technické infrastruktury. Tato povinnost se uplatní pouze pro zápis údajů o objektech
a zařízeních, jejichž výstavba byla dokončena počínaje dnem nabytí účinnosti novely. Pokud
výstavba probíhá po částech či etapách, povinnost se vztahuje pouze na část či etapu
dokončenou po tomto dni. Řešení respektuje zásadu, že povinnost nelze ukládat zpětně.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 289/1995 Sb., lesní zákon
Přechodná ustanovení k lesnímu zákonu reflektují skutečnost, že novelou dochází ke zrušení
ustanovení, jimiž byly dosavadní závazná stanoviska (souhlasy) orgánu státní správy lesů
integrovány do JES, a k nahrazení těchto závazných stanovisek, jakož i závazného stanoviska
podle § 13 odst. 1, podkladovými vyjádřeními. Tato změna nastává ke dni účinnosti novely,
čímž přestává platit úprava integrace podkladových aktů podle lesního zákona do JES a tyto
akty budou nadále vydávány samostatně. Toto pravidlo se neuplatní pro již vydané žádosti
o JES, neboť podle přechodného ustanovení k zákonu o JES bude v těchto případech JES vydán
v původním rozsahu.
Body 1 až 3 sledují standardní strukturu – obecné pravidlo o dokončení běžících řízení,
přechodná období pro ÚRÚ a ÚRÚK s úpravou přechodu žádostí o závazná stanoviska na
žádosti o vyjádření a dokončením přezkumů.
Bod 4 řeší situaci, kdy byl vydán souhlas s odnětím pozemků plnění funkcí lesa formou
závazného stanoviska pro záměr, který podle nové úpravy již nevyžaduje povolení. Řešení je
analogické jako u zákona o ochraně ZPF – závazné stanovisko získává účinky pravomocného
rozhodnutí.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
Závazný posudek veterinární správy, dosud vydávaný ve formě závazného stanoviska, se
nahrazuje podkladovým vyjádřením. Přechodná ustanovení proto řeší přechod žádostí
o závazný posudek na žádosti o vyjádření a dokončení přezkumů. Nestanoví se žádné
integrované pravomoci stavebního úřadu, a proto není potřeba rozlišovat mezi aplikací pro
ÚRÚ a ÚRÚK. Nová úprava platí od účinnosti novely jako celku.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému
Dosavadní závazná stanoviska u staveb kategorie II požární nebezpečnosti podle § 39 odst. 1
písm. c) zákona o požární ochraně se mění na vyjádření, a to již od účinnosti novely.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
241
Přechodná ustanovení jsou koncipována standardně s rozlišením přechodných období pro ÚRÚ
a ÚRÚK. Výčet ustanovení, u kterých se v přechodném období nepostupuje podle nové úpravy
(§ 77, § 78 a § 82b), se týká integrovaných pravomocí stavebních úřadů v oblasti ochrany
veřejného zdraví. V těchto případech budou do konce přechodného období pravomoci
vykonávat dosavadní orgány – krajské hygienické stanice, resp. Dopravní a energetický
stavební úřad.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí
Bod 1 stanoví obecné pravidlo, podle kterého se posuzování vlivů záměrů nebo koncepcí
zahájené před účinností novely dokončí podle nové úpravy, není-li stanoveno jinak.
Bod 2 výslovně vylučuje zpětnou aplikaci tří ustanovení, jimiž se do procesu EIA a závazného
stanoviska EIA nově integruje posouzení vlivu záměru na významné krajinné prvky
a na krajinný ráz. Tato ustanovení (§ 1 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. d) a § 9a odst. 1 věta poslední)
se uplatní až na posuzování zahájená podáním oznámení po účinnosti novely. Důvodem je,
že zpětné uložení požadavku na integrované posouzení v již probíhajících procesech by bylo
nepřiměřené a mohlo by vést k jejich výraznému prodloužení.
Bod 3 řeší situaci, kdy oznamovatel před účinností novely požádal o spojení posouzení
a závazného stanoviska EIA s vydáním JES. V takovém případě se společný postup dokončí
podle dosavadní úpravy. Od účinnosti novely se ustanovení o možnosti tohoto spojení ruší,
neboť v praxi nebyla využívána a samotný zákon o JES bude s účinností od 1. ledna 2028
zrušen.
Bod 4 reaguje na změny limitních hodnot v příloze č. 1, v jejichž důsledku některé záměry
nadále nepodléhají posuzování vlivů. Pokud ke dni účinnosti novely probíhá posuzování
záměru, který podle nového znění zákona posuzování nevyžaduje, příslušný úřad toto
posuzování ukončí.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 254/2001 Sb., vodní zákon
Body 1 až 3 obsahují obecné pravidlo o dokončení běžících řízení, přechodná období pro ÚRÚ
a ÚRÚK s výčtem ustanovení, která se v přechodném období nepoužijí, a úpravu přezkumu
závazných stanovisek.
Závazná stanoviska vodoprávního úřadu jsou nahrazena podkladovými vyjádřeními, čímž
přestává platit jejich integrace do JES. Body 2 a 3 dále standardně upravují přechodná období
pro ÚRÚ a ÚRÚK. V obou případech se v přechodném období nepoužijí ustanovení § 125l
odst. 4 a 5, neboť tato ustanovení zakládají integrované pravomoci nových stavebních úřadů.
Bod 4 reaguje na rozšíření způsobů nakládání s vodami, pro něž není podle § 8 odst. 3 vodního
zákona potřebné povolení vodoprávního úřadu (vsakování srážkové vody, její odvádění do
kanalizace atd). Řízení o povolení těchto způsobů nakládání s vodami vodoprávní úřad
usnesením zastaví.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví
Přechodná ustanovení řeší především otázku integrace kompetencí krajských hygienických
stanic v oblasti ochrany veřejného zdraví do rozhodování stavebních úřadů. Splnění podmínek
242
z hlediska ochrany veřejného zdraví podle § 12 a § 17 budou posuzovat stavební úřady teprve
ode dne vzniku ÚRÚK. Do tohoto dne vydávají ke zřízení krematoria a ke zřízení veřejného
pohřebiště stanoviska krajské hygienické stanice. Ve vztahu k novele tohoto zákona není třeba
upravovat kompetence ÚRÚ, neboť tento úřad nebude nikdy příslušným stavebním úřadem pro
dané typy staveb. Zároveň se novelou zachovává vyjádření vodoprávního úřadu ke zřízení
veřejného pohřebiště z hlediska ochrany podzemních vod, které od účinnosti novely přestává
být součástí JES.
K přechodnému ustanovení k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
Přechodné ustanovení zajišťuje, že změny v položkách 17 a 18 přílohy zákona o správních
poplatcích, související se změnami ve stavebním zákoně, se použijí až v řízeních zahájených
po účinnosti novely. Tím se předchází situaci, kdy by v jednom řízení docházelo ke změně
poplatkové povinnosti v jeho průběhu.
Změna v položce 102 přílohy, týkající se zrušení poplatku za žádost o vydání JES, nabývají
účinnosti dnem 1. ledna 2028, protože do tohoto data bude JES ve zbytkovém rozsahu nadále
vydáván..
K přechodným ustanovením k zákonu č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění
V důsledku novely se příslušnými vyvlastňovacími úřady stávají nové stavební úřady (ÚRÚ a
ÚRÚK) s příslušností ke stejnému okruhu staveb jako podle stavebního zákona. Body 2 a 3
upravují převzetí běžících vyvlastňovacích řízení novými stavebními úřady v návaznosti na den
jejich vzniku. Do dne vzniku příslušného nového stavebního úřadu pokračují v těchto řízeních
dosavadní vyvlastňovací úřady.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
Bod 1 stanoví obecné pravidlo o dokončení běžících řízení podle nové úpravy.
Bod 2 stanoví, že prodloužená lhůta pro doručování do ciziny se použije až v řízeních
zahájených po účinnosti novely, čímž se respektuje procesní jistota účastníků v již probíhajících
řízeních.
Bod 3 souhrnně řeší dočasnou aplikaci ustanovení zákona o urychlení výstavby, která odkazují
na postupy související s vydáváním JES. Tato ustanovení se použijí do 31. prosince 2026 ve
všech řízeních, na něž dopadají, a dále se do 31. prosince 2027 použijí v řízeních o záměrech,
u nichž bude příslušným stavebním úřadem ÚRÚK. Toto řešení koresponduje s postupným
omezováním rozsahu aplikace JES.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
Přechodná ustanovení reflektují, že novelou dochází k nahrazení závazných stanovisek orgánu
ochrany ovzduší podkladovými vyjádřeními, čímž přestává platit jejich integrace do JES. Body
1 až 3 sledují standardní strukturu – obecné pravidlo, přechodná období pro ÚRÚ a ÚRÚK,
přechod žádostí o závazná stanoviska na žádosti o vyjádření a dokončení přezkumů.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií
Přechodná ustanovení řeší přechodná období pro ÚRÚ a ÚRÚK. Do dne vzniku příslušného
nového stavebního úřadu se postupuje podle § 53 odst. 3 zákona o prevenci závažných havárií
243
ve znění předcházejícím účinnosti novely. Toto ustanovení určuje, že závazná stanoviska podle
§ 49 odst. 3 a 4 jsou integrována do JES. V přechodném období proto budou záměrům
vyžadujícím posouzení z hlediska rizik závažných havárií nadále vydávána závazná stanoviska
JES.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 541/2020 Sb., o odpadech
Přechodná ustanovení k zákonu o odpadech jsou koncipována obdobně jako u zákona
o prevenci závažných havárií. Do dne vzniku příslušného nového stavebního úřadu se postupuje
podle § 151 odst. 2 zákona o odpadech ve znění předcházejícím účinnosti novely, podle nějž
jsou závazná stanoviska podle § 146 odst. 3 písm. a) a b) a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm.
c) integrovány do JES. Vyjádření podle písm. c) zůstává v přechodném období integrováno do
JES záměrně, aby se akty podle téhož zákona nevydávaly v různých režimech.
K přechodným ustanovením k zákonu č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním
stanovisku
Zákon o JES se zrušuje s účinností ke dni 31. prosince 2027. Přechodná ustanovení upravují
postupné omezování jeho aplikace. Bod 1 stanoví, že ode dne 1. ledna 2027 se zákon o JES
nepoužije pro záměry, u nichž je příslušným stavebním úřadem ÚRÚ. Tím je zajištěno, že pro
vyhrazené stavby, k jejichž povolení je od tohoto data příslušný ÚRÚ s plnými integrovanými
kompetencemi, se JES již nevydává.
Bod 2 stanoví, že Žádost o vydání JES, podaná přede dnem nabytí účinnosti novely, se posoudí
podle dosavadních právních předpisů. V těchto případech JES obsahovat všechny akty
integrované do JES podle dosavadní úpravy, včetně těch, které novela mění na vyjádření.
Bod 3 zajišťuje dokončení přezkumů JES zahájených a neskončených do dne 31. prosince 2027
příslušným nadřízeným správním orgánem podle dosavadních předpisů.
K návrhu na změnu zákona č. 149/2023 Sb.
Navrhovaná změna reaguje na aplikační problém vzniklý v důsledku kompetenčních změn
provedených s účinností od 1. ledna 2024, kdy došlo k přesunu příslušnosti k posuzování vlivů
významné části záměrů z Ministerstva životního prostředí na orgány krajů. Pokud v důsledku
správního či soudního přezkumu dojde po tomto datu ke zrušení závazného stanoviska EIA
a vrácení věci k novému projednání, příslušnost k provedení nového procesu EIA se má řídit
novým zněním přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. Tím se odstraňuje nelogická situace, kdy
by opakovaný proces EIA vedl orgán, jehož kompetence ve vztahu k danému typu záměru již
zanikla.
K zákonu č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie
Všechna ustanovení novely ZOZE s výjimkou změn v § 12 nabývají účinnosti dnem 1. ledna
2028, tedy po zrušení zákona o JES. Toto řešení umožňuje dokončit všechny probíhající
procesy podle dosavadní úpravy. Vymezení akceleračních oblastí, vydání územních opatření a
následné posuzování, zda konkrétní záměr má být posouzen v procesu EIA, bude probíhat podle
současné úpravy, tedy s pravomocemi orgánů JES a EIA. Odložení účinnosti na 1. ledna 2028
odpovídá tomu, že nové stavební úřady budou plně funkční právě od tohoto data.
244
III. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Změna zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon
nadpis § 1
Úpravou nadpisu úvodního ustanovení stavebního zákona je sledováno přesnější vyjádření
zaměření předkládané právní úpravy jako celku. V rámci nadpisu § 1 se proto doplňuje, že
obsahuje rovněž účel stavebního zákona. Úvodní ustanovení má vyjadřovat nejenom předmět
právní úpravy, ale má také indikovat její základní smyl a účel, aby bylo od úvodních ustanovení
jasné, jaké hodnoty mají být konkrétním právním předpisem chráněny, jaký má být aplikací
právní úpravy naplněn cíl a jaký sleduje společenský záměr.
K § 1 odst. 1
Novela upřesňuje orgány, které mají mít nově působnost v oblasti územního plánování
a stavebního řádu. Nově mají být těmito orgány úřady rozvoje území a územní samosprávné
celky (§ 17 a násl.). Stavební zákon upravuje rovněž některá pravidla pro výkon působnosti
dotčených orgánů podle jiných zákonů (zejm. např. § 2, § 3, § 54, § 175 až 179a a další).
K § 1 odst. 3
Novela doplňuje základní smysl a účel stavebního zákona a jeho hodnotové nastavení, resp.
přesněji definuje účel stavebního zákona. Mezi hlavní účely stavebního zákona se explicitně
doplňuje primární důraz na zájmy člověka, které byly mezi jinými veřejnými zájmy doposud
opomíjeny, tj. vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí (antropocentrické
pojetí účelu a cílů zákona). Tento účel v zákoně prozatím výslovně vyjádřen nebyl. Jsou to
přitom především podmínky pro život obyvatel včetně zajištění jejich bytových potřeb, práce a
dalších životních potřeb, které má zákon podporovat. Vedle základních lidských životních
potřeb se doplňuje i důraz na zajišťování podmínek pro podnikání jako klíčového faktoru
rozvoje společnosti a ekonomické prosperity ve svobodném tržní hospodářství. Obdobné
hodnoty se zdůrazňují i mezi veřejnými zájmy, které hájí územní samosprávy (§ 16), a mezi
veřejnými zájmy, které jsou cílem územního plánování (§ 38).
K § 1a
Novela doplňuje chybějící základní zásady stavebního zákona, které mají být základním
interpretačním a teleologickým vodítkem pro výklad a použití celého zákona.
Základní zásady podle § 1a se uplatní zejména při postupech podle části třetí (územní
plánování) a šesté (stavební řád), ale platí pro celý stavební zákon, a podle povahy (zejména
zásada v odstavci 3) také pro postupy dotčených orgánů podle jiných zákonů, pokud v nich
vznikají podkladové akty nebo se jinak týkají postupů podle stavebního zákona (srov. odkaz na
povinnost dotčených orgánů dbát základních zásad tohoto zákona v § 2 odst. 1 a § 54 odst. 1).
K § 1a odst. 1
Úkolem úřadů rozvoje území je přistupovat k rozhodování celostním způsobem a koordinovat
ochranu všech vzájemně kolidujících veřejných a soukromých zájmů a usilovat o předcházení
jejich rozporům. Veřejné zájmy navzájem, soukromé zájmy navzájem, ale i veřejné zájmy vůči
soukromým zájmům by se měly aplikovat vyváženě ve vztahu jeden k druhému na základě
245
principu proporcionality tak, aby výsledné řešení bylo v souladu s převažujícím veřejným
zájmem a oprávněnými zájmy přímo dotčených osob. Důležitou podmínkou je, aby uplatňování
požadavku na ochranu veřejného zájmů nevedlo k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných
zájmů, v důsledku čehož by došlo k narušení či znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot
území jako celku. Úřad rozvoje území má možnost překonat jednotlivé složkové veřejné zájmy
i jednotlivé soukromé zájmy v mezích, v nichž disponuje správním uvážením.
Jde o základní zásadu celého zákona, která se promítá jak do kvalitativních požadavků
hmotného práva (zejm. § 38 až 39a, § 141 až 143), tak i do procesní úpravy (§ 193 odst. 1 in
fine).
Cílem je mimo jiné zajistit účinnější podporu i tzv. měkkým veřejným zájmům v kolizích se
složkovými veřejnými zájmy, zejména zájmu na celkové kvalitě vystavěného prostředí. Její
kritériem jsou zejména cíle (§ 38) a úkoly (§ 39) územního plánování a politika architektury
a stavební kultury (§ 39a). Tyto cíle směřují k podpoře kvality a krásy vystavěného prostředí
sídel, vytváření podmínek pro co nejlepší, efektivní a hospodárné využívání zastavitelného
území (tj. obecná preference jeho zahušťování dovnitř, resp. zabydlování, na rozdíl od
extenzivního rozvoje ven do volné krajiny), vytváření kompaktních měst krátkých vzdáleností
(tzv. „15 minutové město“, v němž je díky hustotě zástavby a funkcí dostupná většina
potřebných míst pěšky nebo bezmotorovou dopravou), ochraně nezastavitelného území
a rozvoji veřejné infrastruktury pro funkční a harmonické prostředí pro každodenní život
a potřeby lidí.
K § 1a odst. 2
Odstavec 2 řeší situaci, kdy dojde k rozporu více různých veřejných zájmů, více různých
soukromých zájmů nebo veřejných a soukromých zájmů navzájem. V takovém případě úřad
rozvoje území porovná úřad význam jednotlivých zájmů a jejich závažnost a posoudí, zda zásad
do žádného z nich svými nepříznivými následky nepřesahoval přínosy, nepřekračoval limitní
hodnoty a výsledné řešení bylo v souladu s převažujícím veřejným zájmem i oprávněnými
zájmy osob. Primární tedy je, aby řad rozvoje území řešil rozporné situace sám a samostatně
poměřil jednotlivé aspekty.
Zákon klade důraz též na praktickou smysluplnost a realizovatelnost záměrů stanovením
zásadu, že úřad rozvoje území má vycházet ze stávajícího stavu poznání a ekonomicky
a technicky přijatelných možností řešení. Na tuto zásadu navazují další základní pravidla pro
aplikaci hmotného práva v § 137.
K § 1a odst. 3
Odstavec 3 doplňuje mezi základní zásady posílení, resp. zdůraznění požadavku podpory
stavebního rozvoje a nárokovosti povolení záměru. Tato zásada stanoví explicitní podmínky,
které podporují prioritu povolení záměru před jeho zamítnutím naznačenou již ve stávající
úpravě v § 195. Tato zásada zakazuje znemožnit výstavbu a rozvoj sídel, hospodářství nebo
veřejné infrastruktury, pokud je možné zajistit dostatečnou ochranu konkurenčních nezbytných
hodnot podmínkami, kompenzačními nebo zmírňujícími opatřeními. V takovém případě má být
záměr povolen. V praktické rovině má toto ustanovení vést k tomu, aby se s ním musel stavební
úřad vypořádat a případě zamítnutí žádosti o povolení záměru musel odůvodnit, proč není
246
možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami, kompenzačními nebo
zmírňujícími opatřeními. Tato zásada souvisí s pokyny pro vyvažování vzájemně si
konkurujících veřejných a soukromých zájmů podle § 1a odst. 1 a 2 a s celkovou snahou
stavebního zákona umožňovat výstavbu jako základní předpoklad rozvoje území i společnosti
a tím vytvářet podmínky pro bydlení, práci, podnikání a život lidí a zvyšování kvality
vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury (§ 1 odst. 3). Tato zásada platí podle § 2
odst. 1 i pro dotčené orgány.
K § 1a odst. 4
Do odstavce 4 se doplňuje nová, velmi důležitá zásada smírného řešení. Při řešení rozporů
a námitek podle tohoto zákona orgány územního plánování a stavební úřady usilují o dosažení
smíru. Tato zásada navazuje na základní zásadu činnosti správních orgánů podle § 5 správního
řádu, podle níž pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírné
odstranění rozporů, které brání řádnému projednání a rozhodnutí dané věci. Ve stavebním právu
je vhodné tuto zásadu zdůraznit, neboť ve stavebním právu je typický střet více zájmů a stavební
úřady v praxi dosud opomíjí snahu o smírné řešení. To by přitom zejména u řešení
občanskoprávních námitek bylo více než vhodné. Na tuto zásadu pak navazuje výslovné
umožnění uzavření smíru před stavebním úřadem (§ 191a) i v řízení před soudem (§ 308a).
Takto uzavřený smír může obsahovat řešení soukromoprávních, zejména sousedských sporů,
bez ohledu na to, že je uzavírán před správním orgánem nebo správním soudem v řízení
o povolení záměru nebo v řízení o přezkumu správního rozhodnutí nebo opatření obecné
povahy.
K § 1b odst. 1
Ustanovení § 1b s názvem Ochrana veřejných zájmů představuje obecnou integrační klauzuli,
která podává demonstrativní výčet oblastí a právních předpisů, v nichž vykonávají stavební
úřady integrovanou pravomoc a působnost (viz též § 1 odst. 2 a 3) namísto nebo vedle
dosavadních dotčených orgánů. Namísto dosavadních dotčených orgánů vykonávají stavební
úřady tyto pravomoci v případech plné integrace. Vedle dosavadních dotčených orgánů
vykonávají stavební úřady tyto pravomoci v případech, kdy je dosavadní závazné stanovisko
dotčeného orgánu nahrazeno prostým vyjádřením dotčeného orgánu (lesní zákon, veterinární
zákon a v některých případech vodní zákon a zákon o státní památkové péči).
Novela zde definuje základní rozsah kompetence a úkoly stavebních úřadů, které mají
zajišťovat ochranu veřejných zájmů i podle složkových zákonů, kterou doposud vykonávaly
dotčené orgány. Stavební úřady mají v návaznosti na § 1 odst. 2 a 3 zajišťovat integrovanou
ochranu a rovnováhu dotčených zájmů.
Stavební úřady chrání veřejné zájmy zejména v oblasti (i) života a zdraví lidí, (ii) životního
prostředí, (iii) státní památkové péče, (iv) veřejné infrastruktury, (v) zemědělství, lesnictví
a ochrany zvířat, (vi) nerostů, hornické činnosti, těžby a výbušnin a surovinové bezpečnosti
a soběstačnosti, (vii) výroby a hospodaření s energií a energetické bezpečnosti, (viii) požární
ochrany a integrovaného záchranného systému, (ix) prevence závažných havárií, integrované
prevence a omezování znečištění a (x) práva na územní samosprávu územních samosprávných
celků.
247
Stavebními úřady jsou vedle nových úřadů rozvoje území i jiné stavební úřady Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti (§ 35) a v omezeném rozsahu
vykonává působnost stavebního úřadu i autorizovaný inspektor (§ 30).
Jiné stavební úřady mohou ke splnění požadavků integrované ochrany složkových veřejných
zájmů využít k odborné podpoře součinnost s úřady rozvoje území jako s obecnými stavebními
úřady podle § 8 správního řádu, a to v oblastech, v nichž nemusí mít s ohledem na jejich velikost
a specializaci dostatečné kapacity.
K § 1b odst. 2
Na výčet oblastí v odstavci 1 navazuje rovněž demonstrativní („a jiné úkony…“) výčet
správních úkonů, které jsou obsahově a kompetenčně zahrnuty v integrovaném rozhodnutí
stavebního úřadu, které nahrazuje úkony, které by jinak (dříve) vydávaly dotčené orgány ve
formě vyjádření, závazných stanovisek nebo rozhodnutí.
Pokud se posuzují veřejné zájmy podle části stavebního zákona pojednávající o stavebním řádu,
kontrole a opatřeních k nápravě či přestupcích, vykonávají úřady rozvoje území pravomoc
dotčených orgánů namísto těchto orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Rozhodnutí vydaná
úřadem rozvoje území v těchto případech nahrazuje rozhodnutí či závazná stanoviska a jiné
úkony dotčených orgánů. Úřad rozvoje území stanoví za dotčené orgány v těchto řízeních
podmínky k ochraně veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy. Cílem tohoto
ustanovení je tedy v obecné rovině integrovat a zkoncentrovat rozhodování ve věci při
zohlednění všech veřejných zájmů chráněných doposud samostatnými akty dotčených orgánů.
Na toto ustanovení pak navazují konkrétní změny ve vymezení působnosti ve složkových
zákonech.
K § 2 odst. 1
Zákon upřesňuje způsob posuzování ochrany veřejných zájmů dotčenými orgány tím, že
explicitně uvádí, že stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska lze uplatňovat pouze
v mezích působnosti konkrétního dotčeného orgánu (to zdůrazňují i § 175 odst. 1 a § 176 odst.
1). To sice vyplývá již z obecné zásady legality výkonu veřejné moci, ale výslovné zdůraznění
a připomenutí této zásady je zde žádoucí z důvodu integrace posuzování složkových veřejných
zájmů, aby nevznikala tendence „doptávat“ se formou vyjadřování u dosavadních dotčených
orgánů na jejich stanoviska k řízení vedeném stavebním úřadem, v němž má působnost a
povinnost posoudit tyto otázky stavební úřad.
Ustanovení dále uvádí další klíčovou zásadu novely, že ochrana veřejných zájmů, která
přirozeně zasahuje do svobody dotčených osob i do jiných veřejných zájmů, se realizuje pokud
možno co nejdříve, tj. v první fázi, kdy je to možné. Tím je míněna zejména fáze územního
plánování ve vztahu k fázi povolování. Pokud se dotčený orgán ve fázi územního plánování
k určité otázce nevyjádřil, ač z hlediska podrobnosti mohl a měl, nebo ji vyřešil určitým
způsobem, nemůže v pozdějších fázích svůj postoj bezdůvodně měnit (srov. § 54 odst. 5, § 171
odst. 2).
Dotčené orgány by přitom měly uplatňovat ty nejmírnější prostředky, které jsou dostatečné
k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu. Zasahovat do práv osob mohou jen v nezbytném
248
rozsahu“, což je jen zdůraznění správním orgánům dlouhodobě známé základní zásady jejich
činnosti podle § 2 odst. 3 správního řádu.
Zákon dále explicitně stanoví, že i dotčené orgány musí dbát přiměřenosti při ochraně veřejných
zájmů, aby jimi vydávané podkladové akty nebyly vůči chráněnému zájmu excesivní. Text
zákona záměrně zdůrazňuje, co platí automaticky, ale v praxi dotčených orgánů bývalo mnohdy
opomíjeno, tj. že právní řád je celek a orgány veřejné moci i osoby jsou vázány celým právním
řádem, nikoli jen složkovými předpisy. Proto zákon výslovně zmiňuje, že i dotčené orgány při
aplikaci složkových zákonů pro účely postupů podle stavebního zákona musí dbát zejména na
zachování účelu stavebního zákona podle § 1 odst. 3, základních zásad stavebního zákona podle
§ 1a a těch ustanovení stavebního zákona, která se týkají jejich působnosti (např. § 54, § 175
až 179a ad.). Z hlediska základních zásad podle § 1a půjde zejména o zásadu podle odstavce 3,
že, tj. že znemožnit rozvoj sídel, hospodářství, veřejné infrastruktury nebo výstavbu lze jen
tehdy, není-li možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami, kompenzačními
anebo zmírňujícími opatřeními. Těmito podmínkami, kompenzačními anebo zmírňujícími
opatřeními mohou být právě podmínky, kompenzační anebo zmírňující opatření vyplývající
z požadavků dotčených orgánů podle jiných zákonů.
K § 2 odst. 3
Zákon upřesňuje, jakým způsobem postupovat při pořizování navazující územně plánovací
dokumentace. Doposud platilo, že se nemá přihlížet k v zákoně specifikovaným stanoviskům
dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje
a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace. Návrh zákona toto ustanovení doplňuje
způsobem, že by se nemělo přihlížet ani k vyjádřením ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při
schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.
K § 2 odst. 4
Odstavec 4 doplňuje, že se nepřihlíží k vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věci, která
byla vyhodnocena již v závazném stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí. Jedná se o logický požadavek, aby nebyly posuzovány obdobné zájmy opakovaně.
K § 3 odst. 1
Ustanovení § 3 řeší změnu podmínek, tzn. kdy může dotčený orgán v téže věci uplatňovat nové
stanovisko. Obecně se jedná o (i) nově zjištěné skutečnost, které nemohly být zjištěny dříve,
(ii) změnu právních předpisů, a (iii) pokud se změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko,
vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno. Současně platí, že nové stanovisko může být v téže
věci uplatňováno jen v rozsahu změny podmínek. Návrh zákona explicitně doplňuje, že změnit
původní stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán za účelem řešení
rozporu, tj. zejména při postupech podle § 18 a § 55, a to jen je-li to pro stavebníka příznivější.
Tj. pokud se již jednou vydané stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného
orgánu týká zájmů stavebníka, který je na jeho základě v dobré víře v určitý výklad či stav,
lze jej ve vztahu k němu pouze zmírnit, nikoli dále zpřísňovat. Novela tím klade důraz na
ochranu dobré víry a při koordinaci usiluje o předcházení rozporům a jejich řešení v zájmu
dotčených osob. Dotčené orgány musí dostat současně nástroj, jak od případných rozporů
odstoupit, a tím přispět k jejich řešení.
249
K § 5 odst. 3
Zákon na základě požadavku z praxe upřesňuje, co se rozumí souborem staveb. Do ustanovení
se proto doplňuje, že souborem staveb jsou vzájemně související stavby, jimiž se nejenom
v rámci jednoho záměru, ale také v rámci více souvisejících záměrů nebo v etapách uskutečňuje
výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.
K § 5 odst. 4
Zákon upřesňuje na základě požadavku praxe, že stavbou hlavní souboru staveb se rozumí nejen
stavba, která určuje nejenom účel výstavby, ale současně také příslušnost stavebního úřadu
k celému souboru staveb. Jedná se tedy o doplněk kompetenčních ustanovení, který by měl
v praxi napomoci, aby bylo o souvisejících otázkách rozhodováno jedním stavebním úřadem.
K § 5 odst. 7 a 8
V posledních letech není možné opomenout, že celospolečenským tématem (přesahujícím
i hranice České republiky) se stala nedostupnost bydlení. Tato skutečnost negativně ovlivňuje
život a rozvoj zejména větších měst. Odhaduje se, že jen v Praze chybí aktuálně kolem 100 tisíc
bytů. O tom, že na zajištění dostupnosti bydlení je veřejný zájem, svědčí také novela zákona
o Státním fondu podpory investic provedená zákonem č. 126/2024 Sb., kterou byla zavedena
podpora pro tzv. dostupné nájemní bydlení, a také zákon č. 175/2025 Sb., o poskytování
některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení). Zároveň je zjevné, že
rozhodující příspěvek na stranu nabídky trhu s byty mohou přinést pouze větší, resp. velké
bytové projekty.
Nově doplněný odstavec 7 proto definuje stavbu pro hromadné bydlení, neboť podpora
výstavby pro bydlení je jednou ze zásadních priorit celého zákona. Stavbou pro hromadné
bydlení je stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou
plochou od 10.000 m2. Zákon vychází z toho, že bydlení je jedna z nejdůležitějších potřeb
obyvatel, která musí být primárně uspokojena. Proto je snahou urychlit bytovou výstavbu, a to
zejména pro hromadné bydlení. Za tímto účelem pak na definici navazují některá ustanovení,
která se snaží se stavbou pro hromadné bydlení pracovat právě za účelem urychlení a
zefektivnění bytové výstavby (zejména zařazení stavby pro hromadné bydlení do přílohy č. 3,
která obsahuje vyhrazené stavby, o nichž rozhoduje v jediném stupni řízení Úřad).
Nově doplněný odstavec 8 stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné
infrastruktury a vyhrazených je ve veřejném zájmu. Zákon vychází z toho, že tyto stavby slouží
potřebám společnosti jako celku, a proto je dán na jejich realizaci obecný veřejný zájem.
Samotné konstatování veřejného zájmu však bez dalšího nepostačuje k překonání jiných
veřejných zájmů, a již vůbec ne k vyvlastnění, neboť pro vyvlastnění musí být jednak prokázán
převažující veřejný zájem v konkurenci více zájmů in concreto, ale především pro stavby pro
hromadné bydlení není dán zákonem stanovený účel vyvlastnění, na rozdíl od staveb veřejné
infrastruktury (srov. § 170 a § 11).
Existenci veřejného zájmu na celospolečensky významných stavbách potvrdil v nedávné době
Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 39/18 k přezkumu ústavnosti zákona
č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky
významné infrastruktury. V něm Ústavní soud konstatoval:
250
85. Ústavní soud tedy shrnuje, že urychlení a zkvalitnění přípravných prací směřujících
k dobudování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury lze považovat za záležitosti
důležitého veřejného zájmu, u nichž lze důvodně očekávat, že přispějí k hospodářskému rozvoji
a zvyšování životní úrovně v České republice [srov. též "rozvoj hmotného bohatství" v
preambuli Ústavy či "obecný zájem" v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. (…)
86. Lze tak shrnout, že vylepšení právních podmínek a usnadnění přípravy významných staveb
dopravní, vodní a energetické infrastruktury sleduje legitimní cíl (účel) (…).
87. Potřeba budování této infrastruktury je ve veřejném zájmu, přičemž povaha budovaných
staveb již z povahy věci vyžaduje zvláštní přístup, neboť jde o stavby liniové, tj. na délku, tedy
s určitou trasou v určitém koridoru, které musejí vést "odněkud někam", takže není možné někde
přestat a jinde zase bez návaznosti pokračovat. Vhodnost jejich umístění je dána z povahy věci
nutností spojit určitá místa po souši nebo po vodě anebo vést k nim energetické zdroje. (…)
K § 6 odst. 2
Změna § 6 odst. 2 reaguje na podněty z praxe a požadavky zjednodušení a liberalizace právní
úpravy stavebního práva tak, aby k rozhodování úřadů docházelo jen v případech, kdy je to
nutné. Ustanovení proto upřesňuje, co se také rozumí změnou dokončené stavby. Nově má jít
pouze o změnu ve způsobu užívání stavby či takovou změnu, jejíž účinky by mohly ohrozit
život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, či podstatná
změna v době trvání dočasné stavby anebo změně dočasné stavby na stavbu trvalou.
Z ustanovení se vypouští změna v užívání stavby spočívající v pouhé změně v provozním
zařízení stavby a ve způsobu výroby nebo rozšíření výroby, neboť jde o zcela běžné změny
v životním cyklu stavby, které není důvod povolovat stavebním úřadem. Cílem je, aby se za
změnu stavby, která vyžaduje povolení, považovala pouze změna substantivní, tj. podstatná.
Na základě připomínek z praxe dochází též k formulačnímu zpřesnění, že za změnu dokončené
stavby se považuje změna „účelu užívání“ stavby, nikoli změna „způsobu užívání“ stavby.
Způsob budoucího užívání stavby lze jen obtížně hodnotit a často bude mimo působnost
stavebního práva. Naopak účel, k němuž je stavba užívána, je důležitým faktorem, s nímž
stavební zákon pracuje i na dalších místech, zejm. v § 5 odst. 4, § 140 odst. 2, § 150, § 211 odst.
2 písm. b), § 240, § 244, § 284 odst. 2 aj. V návaznosti na tuto změnu došlo k jejímu propsání
i do § 224 odst. 3, § 233 odst. 2 a do přílohy č. 1 odst. 1 písm. e) a f).
Změna účelu užívání stavby může zahrnovat např. i změnu z běžného rodinného bydlení na
hromadné bydlení v rámci ubytovny, přestože způsob užívání je stejný (bydlení). Díky této
změně bude založena pravomoc stavebního úřadu povolovat změny stavby, které spočívají
ve změně jejich účelu užívání. Zároveň se tím docílí odpovědnosti stavebníka nebo vlastníka
stavby za takové změny v účelu užívání stavby, které by nebyly povoleny.
Pokud by došlo k nepovoleným stavebním úpravám stavby sledujícím změnu účelu užívání
stavby, jednalo by se o přestupek podle § 301 odst. 1 písm. a), za který lze uložit pokutu až do
2 mil. Kč. Pokud by došlo k nepovolené změně účelu užívání stavby bez stavebních úprav,
jednalo by se o přestupek podle § 301 odst. 1 písm. c), za který lze uložit pokutu do 400 tis. Kč.
V souvislosti s potřebou důslednějšího postihu případů, kdy někdo zneužívá nepovolené změny
účelu užívání stavby k neoprávněnému zisku nebo k umožnění užívání stavby třetími osobami
251
(např. pro obchod s chudobou) byla do § 301 odst. 2 doplněna kvalifikovaná skutková podstata,
že přestupku se dopustí ten, kdo užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení za účelem
zisku nebo kdo umožní takové užívání jiným osobám. V takovém případě bude i bez stavebních
úprav zvýšena pokuta na 2,5 násobek, tj., ze 400 tis. na 1 mil. Kč. Za opakovaný přestupek
může být taková pokuta uložena opakovaně.
V souvislosti s tím byla doplněna opatření stavebního úřadu k nápravě závadného stavu v § 295
odst. 1 písm. e) tak, aby stavební úřad mohl nařídit vyklizení stavby v případě, že je užívána
bez povolení.
K § 10 odst. 1 písm. a)
Mezi dopravní infrastrukturu se vkládají i cesty, zejména cesty pro pěší a cyklisty, které nemusí
být nutně pozemní komunikací podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů.
K § 11
Doplňuje se, že veřejně prospěšná stavba může být vymezena nejen územně plánovací
dokumentací, ale také přímo zákonem.
K § 12 písm. a)
Funkční využití představuje jen podmnožinu využití a nejde o vhodný pojem ke zdůraznění
rozdílů, neboť podle zásad moderního urbanismu je důležité mísení funkcí. Navrhuje se proto
vypuštění termínu funkčního z písm. a), neboť definování změny prostřednictvím změny
funkce není vhodné. Relevance využití území je sice zachována, ale je zařazena až za sousloví
prostorové uspořádání, které je v rámci změny v území primární. K obdobné změně dochází i
na dalších místech stavebního zákona [ 38 odst. 2, § 80 odst. 2 písm. f) aj.].
K § 12 písm. c)
Původní název definice „zastavěný stavební pozemek“ v písmenu c) označující pozemek
evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla
pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími
určující funkci v tomto souvislém celku evokovala zastavěnost, byť její obsahem je ve
skutečnosti nezastavěný pozemek. Navrhuje se proto využít vhodnější název a popsat pojem
intuitivně podle skutečného obsahu jako „pozemek zázemí stavby“. Samotná definice tohoto
pojmu se však nijak nemění (pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela
a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a
prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku).
Tato terminologická změna se promítá do celého stavebního zákona i do právního řádu jako
celku.
K § 12 písm. d)
Dosavadní výraz „s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam“
byl nahrazen formulací „pro návrh využití nebo prostorového uspořádání“ za účelem zvýšení
terminologické přesnosti a systematické návaznosti na ostatní ustanovení stavebního zákona.
252
Nové znění „pro určité prostorové uspořádání nebo využití“ přesněji popisuje účel, pro který
je plocha vymezována, a zdůrazňuje její funkci ve fázi koncepčního a návrhového řešení území.
Stejně tak nové znění reflektuje skutečnost, že vymezení plochy je vždy součástí návrhové části
dokumentace, nikoli pouhým konstatováním stávajícího stavu.
K § 12 písm. e)
Doplňuje se, že koridorem je území vymezené v nástrojích územního plánování.
K § 12 písm. g)
Zpřesňuje se právní terminologie a harmonizuje se s pojmy dlouhodobě užívanými v územně
plánovací praxi hlavního města Prahy. Původní formulace byla koncipována analogicky
k obecné definici nadmístního významu (ovlivnění území více obcí). V podmínkách hlavního
města Praha však tento způsob vymezení nebyl zcela vhodný. Vymezení „ovlivnění území více
městských částí“ je z hlediska Prahy příliš úzké, protože řada záměrů či ploch běžně zasahuje
více městských částí z důvodu jejich malé rozlohy a početnosti.
K § 12 písm. h)
Změna v písmenu h) představuje zásadní koncepční posun v územním plánování, který spočívá
v orientaci na smysl a účel územního plánování, jímž je plánovat rozvoj, resp. budoucí vývoj,
tj. zastavitelné území, a nikoli jen popisovat stávající stav (zastavěné území). Z tohoto důvodu
se jako klíčový pojem územního plánování zavádí "zastavitelné území", což se dále promítá do
obsahu územního plánu v § 80 odst. 2 a do dalších ustanovení stavebního zákona i do celého
právního řádu.
Naopak pojem "zastavěné území" se v právní úpravě opouští, neboť jde pouze o faktický stav,
který je popisován územně analytickými podklady.
Ustanovení výslovně uvádí, že zastavitelným územím je zastavitelné území vymezené v
územním plánu, nebo zastavitelné území vymezené samostatným postupem podle § 116 až 121,
pokud obec nemá územní plán. Součástí zastavitelného území mohou být stavební i nestavební
plochy (např. park v zastavitelném území města).
Na definici zastavitelného území se váže řada navazujících pravidel pro zjednodušení
povolování záměrů právě v zastavitelném území, která vychází ze základního principu
vyjádřeného v § 2 odst. 1, že ochrana veřejných zájmů se realizuje co nejdříve a v první fázi,
kdy je to možné, tj. zejména již v územním plánování. Pokud bylo v územním plánování určité
území vymezeno jako zastavitelné v souladu se všemi stanovisky dotčených orgánů nebo
v souladu s vyřešením rozporů zákonem stanoveným způsobem, pak není žádoucí posuzovat
znovu veřejné zájmy, které tím již byly vyřešeny (zejména zemědělský půdní fond, krajinný
ráz ad.), viz § 194. Tato myšlenka je jedním z ústředních motivů celé novely, která má vést
k odstranění duplicit posuzování a zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů v českém
stavebním právu.
K § 12 písm. j)
Doplňuje se párový pojem k předchozímu písmenu „nestavební plocha“. Nestavební plochou
plocha v zastavitelném území, která není určena k umístění zástavby, s výjimkou veřejné
infrastruktury.
253
K § 12 písm. k)
V souvislosti s odstraněním statického pojmu „zastavěné území“ z územního plánování a jeho
nahrazení dynamickým pojmem „zastavitelné území“ v § 12 písm. h) se nahrazuje i párový
pojem „nezastavěné území“ na „nezastavitelné území“. Pojem „nezastavěné území“ pouze
popisoval faktický stav území, které dosud není zastavěno, nikoli jeho právní režim. Proto je
navrhován nový pojem „nezastavitelné území“, který přesněji vyjadřuje právní charakter
území, v němž není možné umisťovat stavby určené pro zástavbu. Cílem je odlišit trvale
chráněné a nezastavitelné plochy od pouhých „dosud nezastavěných“ území, která mohou být
v budoucnu určena k rozvoji. I tento pojem se promítá do navazujících ustanovení, zejména do
§ 122 a do právního řádu jako celku.
K § 12 písm. l)
Jedná se o formulační a legislativně technickou úpravu související se změnou v terminologii
a využívající jednodušších a intuitivně jasných českých slov „plocha změny“, namísto
„transformační plocha“.
K § 12 písm. m)
Jedná se opět o formulační a legislativně technickou úpravu související se změnou v
terminologii.
K § 12 písm. n)
Tato formulační úprava opravuje a zpřesňuje definici pojmů „uliční čára“ a „blok“, které byly
v předchozím znění věcně nesprávně formulovány. Formulace byla inspirována správnějším
zněním pražských a brněnských stavebních předpisů. Cílem je sjednotit terminologii s
odbornou praxí v oblasti územního plánování a urbanismu a zajistit jednoznačný výklad
základních pojmů používaných v územně plánovací dokumentaci.
K § 12 písm. o)
Dosavadní právní úprava pojem bloku nezná, přestože je běžně používán v závazných územně
plánovacích dokumentacích, regulačních plánech a technických podmínkách. Absence zákonné
definice vede k terminologické nejednotnosti a interpretační nejistotě, zejména při aplikaci
regulativů zastavění, stanovení uličních čar nebo posuzování prostorového uspořádání
zástavby. Cílem zavedení přesné definice je přispět k jednotnému výkladu a zvýšení právní
jistoty pro obce, projektanty, stavebníky i dotčené orgány. Formulace byla opět inspirována
zněním pražských a brněnských stavebních předpisů.
Rozlišení stavebních a nestavebních bloků reaguje na potřebu odlišit části území určené
převážně k umisťování budov od těch, které mají převažující nestavební funkci (např. plochy
zeleně, veřejná prostranství či dopravní infrastruktura). Toto rozlišení umožňuje přesnější
zacílení stavebních regulativů a zjednodušuje proces hodnocení souladu stavebního záměru
s charakterem území. Současně zvyšuje srozumitelnost právních požadavků, protože připouští,
aby odlišné zásady územního uspořádání byly aplikovány podle funkční povahy jednotlivých
bloků.
Vymezení bloku pomocí uliční čáry a uličního prostranství zohledňuje reálné prostorové
členění sídel a respektuje již zavedené urbanistické principy. Definice je formulována obecně,
254
aby byla použitelná jak v kompaktní městské zástavbě, tak v méně strukturovaném území,
kde mohou být bloky tvořeny i jediným pozemkem nebo jeho částí.
K § 12 písm. p)
Z písmene p) se na základě připomínek odborné veřejnosti vypouští příliš podrobné definice
stavebních čar a doplňuje se zmocnění k jejich stanovení prováděcím předpisem. Tato změna
se promítá i do zmocňujícího ustanovení § 333.
K § 12 písm. u)
Navržená změna zpřesňuje terminologii, kdy dosavadní geometrické menší měřítko, tj. pouhá
změna grafického měřítka výkresu, nevystihovalo skutečný účel schématu. Schéma má totiž
zachycovat jevy v menší podrobnosti – tedy pouze vybrané, zjednodušené informace, relevantní
pro danou územně plánovací dokumentaci – a nikoliv jen výkres v menším měřítku bez ohledu
na obsah.
K § 13 písm. d)
Dochází k terminologickému upřesnění a zjednodušení definice přístupnosti pouze na osoby se
zdravotním postižením.
K § 13 písm. f)
Jedná se o úpravu vyplývající z potřeb praxe, kdy bylo v praxi složité pracovat s pojmem stavba
pro obchod jako stavba s čistě s prodejní plochou. V praxi se vyskytovaly různé hraniční
situace, jejichž striktní řešení podle původní definice nicméně nebylo příliš logické ani
praktické. Ustanovení se tedy doplňuje o převažující prodejní plochu, aby smysl zůstal
z hlediska účelu využití plochy zachován s tím, že zákon umožní na části plochy, která nebude
převažující, mít i plochu, která nebude určená k prodeji.
K § 13 písm. h)
Jedná se o úpravu vyplývající z potřeb praxe, kdy stavbou pro zemědělství je stavba pro
hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu
a to vše nově i bez nutnosti využití místní půdy. Požadavek využití místní půdy dovozovala
v minulosti judikatura, cílem je tedy její překonání právní úpravou.
K § 13 písm. o)
V písmenu o) se zpřesňuje definice zastavěné plochy. Jednak jazykově se nahrazuje slovo
„pravoúhlý“ vhodnějším slovem „svislý“, neboť ve svahu nejsou průměty vnějšího líce
obvodových konstrukcí do roviny terénu pravoúhlé. Dále dochází i k dílčím věcným změnám
v tom, že se vypouští lodžie (lodžie je zapuštěný útvar, který nijak nevystupuje z domu a jeho
řešení je zbytečné) a naopak se po vzoru pražských stavebních předpisů doplňují balkony
a arkýře, jejichž plocha se do zastavěné plochy nezapočítává. Na základě připomínky
Ministerstva pro místní rozvoj a se souhlasem Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
se vypouští poslední část věty za středníkem pro nadbytečnost.
K rušenému § 13 písm. q)
255
Dochází ke zrušení definice domu pro dostupné nájemní bydlení pro účely stavebního zákona
pro nadbytečnost a neefektivitu. Je tomu tak proto, že samotná definice v zákoně nic nepřináší
a ani zvláštní pravidla pro řízení o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení v §
201 a 202 ve stavebním právu pro stavebníka nepřinášejí žádný benefit, ale naopak další
komplikaci v podobě stanovení podmínky uzavření plánovací smlouvy. Proto se takové
projekty prakticky nevyskytují.
Podpora bydlení v obecném smyslu je řešena obecnými instituty stavebního zákona, a to jednak
zdůrazněním potřeby bydlení jako takové (viz § 1 účel zákona), jednak vyjádřením veřejného
zájmu na všestranném rozvoji obcí a krajů a na vytváření podmínek pro bydlení, práci,
podnikání a život lidí v § 16 a obdobně i v cílech a úkolech územního plánování v § 38, dále
novou definicí staveb pro hromadné bydlení v § 5 odst. 7 a jejich zařazením mezi vyhrazené
stavby do přílohy č. 3 a konečně celkovým zrychlením a zefektivněním procesů územního
plánování i povolování záměrů.
Specifická podpora určitého typu bydlení či určitých skupin obyvatelstva je řešena na bázi
jiných nástrojů podle jiných zákonů, na základě novely zákona o Státním fondu podpory
investic provedené zákonem č. 126/2024 Sb., kterou byla zavedena podpora pro tzv. dostupné
nájemní bydlení, a zákonem č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře
bydlení (zákon o podpoře bydlení).
V návaznosti na to se ruší i úprava v dílu 2 hlavy III části šesté (zvláštní ustanovení o řízení
o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení, § 201, 202).
nadpis části druhé, hlava I]
Dochází k úpravě nadpisu hlavy I, která nově nemá být stavební správou, ale obecněji veřejnou
správou, a to zejména proto, že nejde jen o stavební úřady, ale též o orgány územního plánování
a územní samosprávné celky. Tzn. vymezují se orgány vykonávající působnosti podle
stavebního zákona obecně.
K § 15
Upravuje se okruh orgánů a osob, které v rámci veřejné správy vykonávají působnost podle
stavebního zákona. Kromě vlády jsou jimi kraje, obce, úřady rozvoje území a ministerstva
obrany, spravedlnosti a vnitra. Kompetence jednotlivých orgánů jsou popsány dále.
K § 16
Doplňuje se základní pravidlo, že obec a kraj prosazují a hájí veřejný zájem na všestranném
rozvoji svého území a vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Vytváření
podmínek i pro „podnikání" bylo do výčtu veřejných zájmů hájených obcemi a kraji doplněno
v rámci komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, a to jako klíčového
faktoru pro rozvoj obcí a krajů. Zákon tím vyjadřuje zájem na podpoře naplňování práva na
podnikání jako základního hospodářského práva a základní podmínky rozvoje a ekonomického
a sociálního úspěchu demokratické společnosti založené na svobodném tržním hospodářství.
Veřejný zájem je neurčitý právní pojem, který je spojován s takovými hodnotami, jako jsou
obecný prospěch či společenské blaho (Pl. ÚS 24/04). Co má být chráněno ve veřejném zájmu,
256
stanoví zákony, které tím vyjadřují důležitost chráněného institutu a celospolečenský zájem
na jeho ochraně.
K ochraně různých veřejných zájmů jsou příslušné různé dotčené orgány. Aktuálně
zákonodárce označuje za veřejný zájem např. provozování přenosové nebo distribuční
soustavy, dodávky tepla či výroba elektřiny a plynu podle energetického zákona, poskytování
některých služeb podle zákona o elektronických komunikacích, zřizování a provoz vodovodů
a kanalizací pro veřejnou potřebu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, budování
některých děl podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ochranu
systému ekologické stability podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zachování lesa podle
lesního zákona, ochranu zemědělské půdy podle zákona o ochraně zemědělského půdního
fondu ad. Nařízení rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec
pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, dokonce stanovilo, že výroba energie
z některých obnovitelných zdrojů je v převažujícím veřejném zájmu. Na tento veřejný zájem
navazuje i směrnice RED III a zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých
obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání
obnovitelných zdrojů energie).
Za veřejný zájem je žádoucí a možné označit také zájem samosprávy na všestranném rozvoji
území, který představuje podle § 2 odst. 2 zákona o obcích a § 1 odst. 4 zákona o krajích
základní úkol všech krajů a obcí (obdobně i hlavního města Prahy a jeho městských částí podle
§ 2 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze).
I když veřejný zájem na rozvoji území obce a kraje lze obecně odvodit z cílů a úkolů územního
plánování v § 38 a 39 SZ, stejně jako ze zákona o krajích, zákona o obcích a zákona o hlavním
městě Praze, není v těchto zákonech explicite vyjádřen a žádný z dotčených orgánů jej
v procesech územního plánování nehájí. Veřejný zájem na všestranném rozvoji území obce
a kraje a vytváření podmínek pro bydlení a život lidí tak postrádá ve stavebním zákoně
i v právním řádu jako celku reprezentanta.
Zájmy obcí a krajů jsou při pořizování územně plánovací dokumentace upozaděny před zájmy
státu chráněnými dotčenými orgány, neboť jimi uplatněná stanoviska jsou podle § 54 odst. 1
stavebního zákona závazná. To se projevovalo též při vyhodnocení výsledků projednání
přijímané (změny) územně plánovací dokumentace, při němž docházelo k řešení rozporů pouze
při nesouladných stanoviscích dotčených orgánů dle § 98 odst. 1 ve spojení s § 18 stavebního
zákona, aniž by byly stejnou měrou zohledňovány i výše zmíněné veřejné zájmy obce a kraje,
které podle stávajícího znění stavebního zákona nereprezentuje žádný dotčený orgán.
Obci a kraji je sice podle § 136 odst. 2 správního řádu přiznáno postavení dotčeného orgánu,
jestliže se věc týká jejich práva na samosprávu, avšak to se vzhledem k aktuální praxi jeví jako
nedostatečné, neboť toto ustanovení je obsaženo v části třetí správního řádu, která nedopadá
na pořizování územně plánovací dokumentace jako opatření obecné povahy podle části šesté
správního řádu.
Výslovným zákonným zakotvením možnosti obce a kraje chránit veřejný zájem na všestranném
rozvoji svého území a vytváření podmínek pro bydlení a život lidí bude vyrovnáno postavení
257
veřejných zájmů reprezentovaných obcí a krajem s jinými veřejnými zájmy reprezentovanými
zejména dotčenými orgány.
K § 17
Nové znění § 17 nahrazuje stávající Dopravní a energetický stavební úřad a zřizuje soustavu
nových úřadů rozvoje území České republiky, kterou tvoří Úřad rozvoje území České republiky
(Úřad), úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.
Přestože jsou Úřad i další úřady rozvoje území zřízeny formálně již dnem účinnosti zákona,
podle přechodných ustanovení vzniknou a začnou vykonávat svou působnost až později.
Konkrétně Úřad od 1. ledna 2027 a další úřady rozvoje území od 1. ledna 2028.
Název Úřadu, resp. celé soustavy úřadů rozvoje území je zvolen cíleně tak, aby vyjadřoval
integrovaný princip ochrany veřejných zájmů ve smyslu § 1 odst. 2 a 3. Nejde tedy jen
o „stavební úřady“, které by aplikovaly pouze stavební zákon v dosavadním úzkém smyslu.
Úřady rozvoje území posuzují i další veřejné zájmy v oblastech uvedených v § 1b podle
složkových zákonů a zajišťují podmínky pro rozvoj území jako celku a jako součásti
vystavěného prostředí, ve kterém člověk žije. V jejich kompetenci tedy není pouze dílčí agenda
povolování staveb, ale integrují v sobě až na několik výjimek všechny agendy, v důsledku
kterých dochází k rozvoji území.
Konkrétní § 17 je nicméně pouze organizační ustanovení, podle kterého se zřizuje Úřad rozvoje
území České republiky, úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště. Úřad jako takový
je organizační složkou státu a účetní jednotkou, na rozdíl od úřadů rozvoje území krajů a jejich
územních pracovišť, které pro účely hospodaření s majetkem České republiky, účetnictví a
vystupování v právních vztazích, včetně pracovněprávních vztahů mají pouze postavení
vnitřních organizačních jednotek Úřadu.
Podrobnosti organizačního uspořádání soustavy úřadů rozvoje území a jejich působnost, zvlášť
pro účely územního plánování (hlava II části druhé) a zvlášť pro účely stavebního řádu (hlava
III části druhé), jsou stanoveny v dalších ustanoveních.
Jednotný charakter Úřadu, který tím pádem i jednotně reprezentuje zaměstnavatele (Českou
republiku) v pracovněprávních vztazích se státními zaměstnanci, umožňuje sdílení
oprávněných úředních osob za účelem využití jejich volné kapacity a specializace mezi
agendami různých úřadů rozvoje území, aniž by se měnilo místo výkonu jejich práce (tj. jde
o flexibilitu v přidělování agendy, nikoli o změny místa výkonu práce). Státnímu zaměstnanci
zařazenému např. v Úřadu rozvoje území pro Jihočeský kraj, který má fyzické pracoviště
v Českých Budějovicích, může být přidělována práce na spisech, které jako místně příslušný
správní orgán vede např. Úřad rozvoje území pro hlavní město Prahu apod.
Možnost sdílení zaměstnanců může být užitečná mimo jiné i z důvodu integrace agend podle
jiných zákonů do působnosti stavebního úřadu (§ 1b). Zejména u méně častých agend může
docházet k tomu, že příslušní specialisté s příslušnou odbornou zkouškou nemusí být trvale
přítomni a zaměstnání s místem výkonu práce na každém územním pracovišti, ale mohou svoji
působnost i pro řízení v prvním stupni na územním pracovišti vykonávat z jiného místa
pracoviště, nejčastěji z úřadu rozvoje území příslušného kraje, případně přímo z centrálního
Úřadu.
258
Možnost sdílení zaměstnanců platí pro úřady rozvoje území jak s různou místní, tak i s různou
věcnou nebo funkční příslušností. Limitem je zde pouze ustanovení § 14 odst. 6 správního řádu,
podle nějž je z řízení vyloučena úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném
stupni. Důvodem vyloučení však není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu
kontroly prováděné podle zvláštního zákona.
K § 17a
Úřad rozvoje území České republiky je vrcholem nově vzniklé soustavy jednotné státní správy
v oblasti stavebního práva, což se projevuje i v doprovodné novele kompetenčního zákona,
v němž je Úřad doplněn do seznamu ústředních orgánů státní správy. V celém stavebním
zákoně i v právním řádu se v návaznosti vznik Úřadu nahrazuje původní kompetence
Ministerstva pro místní rozvoj kompetencí Úřadu.
Úřad vznikne podle přechodných ustanovení spojením stavebních úřadů Ministerstva pro
místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy a Dopravního
a energetického stavebního úřadu, které integruje v rámci své organizační struktury a převezme
jejich působnost. Pracovní, resp. služební poměry dosavadních pracovníků těchto úřadů přejdou
podle § 338 až 345a zákoníku práce do pracovního poměru k Úřadu (viz přechodná ustanovení
a nový zákon o státních zaměstnancích). Úřad je samostatným nezávislým úřadem, který není
podřízen žádnému jinému úřadu ani ministerstvu. Z rozpočtového hlediska je samostatnou
rozpočtovou kapitolou stejně jako jiné ústřední orgány státní správy.
Úřad je ústředním orgánem státní správy pro oblast územního plánování, povolování staveb
a vyvlastnění. Dalším úkolem Úřadu je metodické sjednocování činnosti orgánů územního
plánování a řízení a metodické sjednocování stavebních úřadů. Formulace se liší proto, že
orgánům územního plánování, jimiž jsou zejména obce a kraje, není Úřad pracovněprávně
nadřízen, a proto je pouze metodicky podporuje, zatímco stavebním úřadům (s výjimkou jiných
stavebních úřadů podle § 35) nadřízen je, proto je přímo řídí. Úřad provádí též výzkum,
publikační činnost a řeší koncepční otázky v oblasti své působnosti. V tomto směru může
využít kapacity, které na něj přejdou ze zanikajícího Ústavu územního rozvoje v Brně (viz
přechodná ustanovení). Hlavní věcné kompetence Úřadu jsou stanoveny zvlášť pro účely
územního plánování (hlava II části druhé) a pro účely stavebního řádu (hlava III části druhé).
Úřad je zejména stavebním úřadem prvního stupně pro vyhrazené stavby (§ 30) a nadřízeným
správním orgánem úřadů rozvoje území krajů (§ 21 odst. 2, § 30 odst. 3).
Sídlem Úřadu je Praha. Úřad může zřizovat územní pracoviště. Podle přechodných ustanovení
se dosavadní územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu vznikem Úřadu
stávají detašovanými územními pracovišti Úřadu. Detašovaná územní pracoviště Úřadu nejsou
samostatným správním orgánem, ale jsou organizační součástí Úřadu, pouze s fyzicky odlišným
umístěním pracoviště (pobočka, expozitura).
V čele Úřadu je předseda, který organizuje a řídí činnost Úřadu a uděluje pokyny všem
podřízeným zaměstnancům. Jmenování či odvolávání předsedy se vyjímá z působnosti
jediného resortu a pověřuje se jím přímo vláda, jako kolektivní orgán, ve kterém zasedají
jednotliví ministři. Cílem bylo vymanit územní a stavební agendu z gesce jediného resortu,
neboť funkční stavební řízení je zájmem všech a gesčně má na něm mít zájem bezpochyby více
259
než jeden gesční ministr. Předsedu Úřadu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra pro
místní rozvoj. Předseda Úřadu si vybírá své místopředsedy, kteří jej v jím vymezených
oblastech zastupují a které na jeho návrh jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj.
Předseda Úřadu a místopředsedové Úřadu jsou zaměstnanci státu zařazení v Úřadu, ale
nedopadá na ně zákon o státních zaměstnancích.
Aby nebyl Úřad zatěžován zbytnou agendou v území, kterou lze delegovat na úřady rozvoje
území krajů, případně na jejich územní pracoviště, zákon výslovně uvádí, že v případech
stanovených vnitřním předpisem Úřadu nebo na základě písemného pověření předsedy může
v úřadech rozvoje území právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec. Rozumí se tím
zejména příslušní vedoucí státní zaměstnanci v úřadech rozvoje území krajů a v jejich územních
pracovištích, případně v jejich detašovaných pracovištích.
Předseda a místopředsedové Úřadu jsou do funkce jmenováni na dobu funkčního období
v trvání 6 let. Mohou být jmenováni opakovaně. Zákon předepisuje rovněž kvalifikační kritéria
pro osobu předsedy a místopředsedy. Primárním je, aby znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti
těchto osob byly předpokladem, že budou svoji funkci zastávat řádně. Dále se musí jednat
o státní občany České republiky, plně svéprávné a bezúhonné osoby s ukončeným
vysokoškolským vzděláním získaném studiem v magisterském studijním programu.
Předseda a místopředsedové Úřadu nesmí být členy řídícího, dozorčího nebo kontrolního
orgánu podnikajících právnických osob ani nesmí zastávat jinou placenou či výdělečnou funkci,
ledaže by se jednalo o správu vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,
publicistické a umělecké.
K § 17b
Úřady rozvoje území krajů jsou územními správními orgány ve věcech územního plánování,
stavebního řádu, vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem. Úřadů rozvoje území
krajů je 14 a sídlí v sídle jednotlivých krajů a hlavního města Prahy, v rámci kterých vykonávají
svoji působnost. V čele krajského stavebního úřadu stojí ředitel.
Úřady rozvoje území krajů mají svá územní pracoviště, a to v obcích s rozšířenou působností,
v jejichž správním obvodu vykonávají územní působnost. V hlavním městě Praze je obcí
s rozšířenou působností samotné hlavní město Praha. V čele územních pracovišť stojí vedoucí.
Z hlediska pracovněprávního jsou všichni zaměstnanci úřadů rozvoje území krajů, stejně jako
všichni zaměstnanci jejich územních pracovišť zaměstnanci České republiky, za kterou jako
jediná organizační složka jedná Úřad. Úřad může tuto agendu delegovat vnitřním předpisem
nebo na základě písemného pověření na státní zaměstnance v území (§ 17a odst. 3).
Z hlediska správního jsou úřady rozvoje území krajů nadřízenými správními orgány svých
územních pracovišť (§ 21 odst. 3, § 30 odst. 3).
Úřad může zřídit detašovaná pracoviště územních pracovišť i v jiných obcích než v obcích
s rozšířenou působností, je-li to potřebné. Detašovaná pracoviště územních pracovišť nejsou
samostatným správním orgánem, ale jsou organizační součástí daného územního pracoviště
s pouze fyzicky odlišným umístěním pracoviště (pobočka, expozitura). Proto ani jejich zřízení
nevyžaduje formu právního předpisu, ale jde o organizační manažerské rozhodnutí (předsedy)
260
Úřadu, které bude odvislé nejen od potřeb daného území a místa, ale též od ochoty samosprávy
nabídnout vhodné podmínky pro existenci detašovaného pracoviště v daném městě (obci).
Vedoucím detašovaného pracoviště je z pracovněprávního hlediska vedoucí daného územního
pracoviště, o jehož detašované pracoviště jde.
Z hlediska místní příslušnosti vykonává úřad rozvoje území kraje územní působnost v území
příslušného kraje. Územní pracoviště vykonává územní působnost ve správním obvodu obce
s rozšířenou působností, ve které má sídlo. Detašovaná pracoviště nemají zákonem stanovenou
místní příslušnost, neboť nejsou samostatnými správními orgány, ale z logiky věci se budou
podílet na výkonu územní působnosti územního pracoviště zejména ve správním obvodu obce,
v níž budou umístěna.
Věcné kompetence úřadů rozvoje území krajů jsou stanoveny zvlášť pro účely územního
plánování (hlava II části druhé) a pro účely stavebního řádu (hlava III části druhé). Kompetence
územních pracovišť v oblasti stavebního řádu jsou zbytkové, tj. vykonávají vše, co není
zákonem svěřeno nadřízeným úřadům rozvoje území.
K § 18 odst. 1
Návrh zákona si v tomto ustanovení klade za cíl zdůraznit potřebu součinnosti orgánů veřejné
správy. Proto do § 18 explicitně doplňuje, že orgány územního plánování a stavební úřady musí
koordinovat došlá vyjádření, stanoviska či závazná stanoviska, řešit rozpory mezi nimi nebo
odstraňovat nedorozumění, neshody či vady. To vše musí činit v souladu s nově doplňovanými
zásadami jejich činnosti (§ 1a). Součinnost orgánů je zásadní pro efektivní územní plánování
i povolovací řízení, orgány by tedy měly být při své koordinaci aktivní, aby jejich případná
nesoučinnost procesy nebrzdila.
K § 18 odst. 2
Odstavec 2 je zásadně přepracován. Předně se již netýká jen stavebních úřadů, ale mohou jej
využít i orgány územního plánování. Nově tedy mohou jak orgány územního plánování, tak
i stavební úřady nařídit společné jednání s obcemi, kraji nebo dotčenými orgány, a to minimálně
5 dnů před jeho konáním. Tuto lhůtu lze nově zkrátit na základě operativní dohody (např.
telefonická dohoda, on-line schůzka apod.). Stejně jako doposud platí, že společné jednání je
neveřejné a sepisuje se z jeho konání protokol. Zákon nevyjmenovává explicitně, které další
osoby mohou být na společné jednání pozvány; připouští, že jiné osoby být přizvány mohou,
ale nemusí. Novinkou oproti dosavadní úpravě tedy je, že je-li to účelné, lze ke společnému
jednání přizvat jiné osoby, aniž by se nutně muselo jednat o všechny účastníky.
Součinnost podle § 18 je maximálně neformální praktický postup, který má vést k nalezení
řešení, podobně jako mediace, aniž by se sám o sobě mohl jakkoli dotknout práv třetích osob.
Výstupem součinnosti totiž není rozhodnutí ani jiný právně závazný výstup, ale pouze dohoda
o dalším postupu zachycená v protokolu o jeho závěrech. Všechna uvedená opatření mají za cíl
jednak urychlit samotné řízení, ale také přimět jednotlivé orgány ke vzájemné spolupráci.
Další novinkou je zdůraznění povinné účasti dotčených orgánů. Nezúčastní-li se dotčený orgán
bez důvodné omluvy společného jednání, platí, že souhlasí s řešením orgánu územního
plánování nebo stavebního úřadu. K odstranění rozporů nebo zjevných vad vyjádření,
stanovisek nebo závazných stanovisek může orgán územního plánování nebo stavební úřad
261
stanovit dotčeným orgánům lhůtu, která nepřekročí 15 dní. Na tuto úpravu navazuje doplnění
možnosti změnit vyjádření, stanovisko nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu v § 3 jako
důsledku řešení rozporů v rámci součinnosti.
K § 18 odst. 3
V odstavci 3 se doplňuje pravidlo, o jehož použití ve správním právu se vedou teoretické spory,
a to že tvoří-li více správních orgánů tentýž správní úřad, rozhodne o rozporu jeho vedoucí.
Věcně je toto řešení odůvodněno tím, že vedoucí příslušného úřadu zdá situaci v místě a bude
schopen ji vyřešit efektivněji, než jak tomu bývá klasickými nástroji řešení rozporů eskalací
k nadřízeným správním orgánům podle § 136 odst. 6 správního řádu. Rozhodnutí vedoucího
platí v případě interních rozporů i v případě rozhodování úřadů rozvoje území, nicméně u nich
je tento závěr nesporný, neboť vyplývá již ze samotné skutečnosti, že jsou jediným správním
orgánem.
K § 19 odst. 1
Ustanovení stanovuje, které orgány vykonávají působnost ve věcech územního plánování.
Stavební zákon taxativně jmenuje úřady rozvoje území, Ministerstvo obrany, kraje, obce a pro
jednoznačnost i hlavní město Prahu.
Zákon přesouvá agendu pořizování územně plánovací dokumentace územních samosprávných
celků do samostatné působnosti krajů a obcí, čímž naplňuje jedno ze základních zadání reformy
stavebního práva, jímž byla emancipace a posílení samospráv v oblasti územního plánování.
Zároveň zákon v § 47 odst. 2 obsahuje i opt out pravidlo pro ty obce, které si nepřejí, nemohou
nebo nepotřebují pořizovat územně plánovací dokumentaci samy, aby mohly na základě prosté
žádosti využívat současný stav, který jim umožňuje nechat si pořídit územně plánovací
dokumentaci bezplatně příslušným úřadem rozvoje území kraje.
Návrh naplňuje dlouhodobou poptávku samospráv po tomto řešení i řadu odborných
doporučení, završených v r. 2021 Analýzou – návrhy a legislativními návrhy pro reformu
stavebního zákona v oblasti územního plánování zpracovanou společností Deloitte pro
Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci programu Evropské unie na podporu strukturálních
reforem ve spolupráci s DG –REFORM Evropské Komise (SRSS/SC2019/150), která mezi
reformní cíle České republiky v oblasti územního plánování řadí m. j.:
- plánování předmětů ve vlastní kompetenci podle principu subsidiarity a respektování
plánů ostatních úrovní samosprávy;
- rozhodování o udržitelném rozvoji na nejnižší vhodné úrovni samosprávy;
- přenesení větší míry odpovědnosti za místní rozvoj na volenou reprezentaci;
- zvýšení významu politické odpovědnosti v oblasti místního rozvoje.
Rovněž z hlediska komparativního návrh směřuje ke standardnímu evropskému řešení, které
vychází z toho, že územní plánování je doménou a přirozenou působností územních samospráv.
Zákon reaguje i na dlouhodobou kritiku odborné veřejnosti, která nehodnotí současný stav jako
uspokojivý. Např. Jiří Plos v komentáři ke stavebnímu zákonu uvádí: „Ve stavebním zákonu je
oddělen výkon správy na úseku územního plánování a na úseku stavebního řádu, přičemž na
262
úseku územního plánovaní jsou pořizovatelské činnosti výkonem státní správy v přenesené
působnosti, zatímco schvalování dokumentu uzavírající jednotlivé fáze pořizování, to jest
dokumentů nejen právní, nýbrž i politické povahy, je výkonem samosprávným. Tento podvojný
(dvoukolejný) výkon veřejné správy však působí značné obtíže, neboť některé činnosti —
zejména a typicky právě územně plánovací činnost v sobě obsahují prvky obojího v podobě
často jen obtížně rozlišitelné. … Kromě toho je tu dán vážný latentní střet zájmů, neboť zájmy
obci s rozšířenou působnosti (to jest pravidelně měst krajských a bývalých měst okresních)
mohou být a pravidelně budou v rozporu se zájmy menších obci v jejich bezprostřední
blízkosti.“ (Jiří Plos. Stavební zákon s komentářem. Grada, 2013, str. 31, 46).
Zákon lépe než současný stav realizuje ústavně zaručené právo krajů a obcí na samosprávu
podle čl. 8 a čl. 100 Ústavy České republiky a lépe naplňuje závazky České republiky přijaté
podpisem a ratifikací Evropské charty místní samosprávy č. 181/1999 Sb., zejména v jejích
čl. 3 a 4 (samospráva podstatné části věcí veřejných a odpovědnost za věci veřejné obvykle
především těmi orgány, které jsou občanu nejblíže). Právě pořizování územně plánovací
dokumentace a dalších forem územně plánovací činnosti, které vedou ke stanovení podmínek
pro rozvoj území i pravidel, jak s územím zacházet, a stanovení podmínek pro zástavbu
rozsahem a způsobem dle potřeb každé jednotlivé obce jsou nedílnou součástí ústavního práva
na samosprávu.
Přesun pořizování územně plánovací dokumentace do samostatné působnosti krajů a obcí do
jisté míry čelí dlouhodobě kritizovanému trendu postupné byrokratizace, etatizace a přehnané
míry regulace na všech úsecích státní správy, které plíživě vzrůstají natolik, ze samospráva sice
de iure rozhoduje o pořízení, zadání o výsledném schválení územně plánovací dokumentace,
ale samotný proces pořizování i obsah pořizované územně plánovací dokumentace týkající se
jejího vlastního území nemá pod kontrolou a v mnoha ohledech se jí podstatně omezuje prostor,
jak může do svého vlastního (a klíčového) dokumentu mluvit, s výjimkou spouštěcího
mechanismu a konečného ne/schváleni.
Jelikož návrh přesouvá agendu pořizování územně plánovací dokumentace do samostatné
působnosti krajů a obcí, vypouští se pro nadbytečnost působnost obecních úřadů, které získaly
potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti,
jako orgánů územního plánování. V režimu samostatné působnosti budou pořizovatelem
všechny obce bez potřeby tohoto potvrzování.
K § 19 odst. 2
Do odstavce 2 se doplňuje obecně vyjádřená povinnost vyhodnocování územně plánovací
dokumentace, a to ve vazbě na zrušení formalizovaného institutu vyhodnocování uplatňování
územně plánovací dokumentace a zprávy o uplatňování v § 106 a § 107. Samotná povinnost
vyhodnocování však musí v zákoně zůstat, neboť jde o povinnost vyplývající ze směrnice SEA.
Tato povinnost navazuje na požadavek zjišťovat, posuzovat a vyhodnocovat stav území,
potenciál jeho rozvoje, prognózy jeho dalšího vývoje a jeho civilizační, kulturní a přírodní
hodnoty uvedený jako první úkol územního plánování v § 39 písm. a). Vyhodnocování stavu
území se implicite prolíná ve většině úkolů územního plánování, a proto je mezi nimi zmíněn
na prvním místě, a to i ve vazbě na přesun tohoto úkolu z cílů územního plánování ze stávajícího
263
§ 38 odst. 3 a zrušení duplicitního cíle ve stávajícím písm. h). Dále se jako první sledovaná
hodnota v tomto úkolu územního plánování doplňuje potenciál rozvoje území a jako druhá
sledovaná hodnota prognózy jeho dalšího vývoje, neboť právě rozvoj území, za současné
ochrany dalších hodnot, je prvořadým cílem a úkolem územního plánování, který nehodnotí
pouze aktuální stav, ale rovněž očekávaný vývoj a rozvojové možnosti.
Podrobnější úprava sledování a rozboru vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
je uvedena v § 10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Zvláštní
ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace
na životní prostředí jsou uvedeny v 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
K § 20
Jde pouze o legislativně- technickou reformulaci kompetencí vlády s cílem zjednodušení a
zobecnění textu a promítnutí dopadů nové definice „vydání“ územně plánovací dokumentace,
které neprovádí jako politické rozhodnutí schvalující orgán, ale jako odbornou činnost
pořizovatel (§ 25, § 105 odst. 1).
K § 21 odst. 1 a 2
První dva odstavce v § 21 se týkají působnosti Úřadu v oblasti územního plánování.
Zákon svěřuje původní kompetence Ministerstva pro místní rozvoj Úřadu, který je v oblasti
územního plánování nadřízeným orgánem úřadů rozvoje území krajů.
Vložení slov „zpracovává a“, případně „a vydává“ do aktivit pořizovatele v odstavci 2 se jasně
a přesně vymezuje, že Úřad v oblasti územního plánování vykonává více souvisejících činností:
(i) odborně zpracovává, resp. zajišťuje zpracování příslušných dokumentů (materiální odborná
rovina), (ii) pořizuje je v souladu se zákonnými procesy (formální odborná rovina), a pokud jde
o opatření obecné povahy podle správního řádu, tak tyto i (iii) vydává (§ 105 odst. 1). Ve svém
souhrnu jde o odborné činnosti pořizovatele (§ 25).
Další změny jsou jen legislativně-technickým promítnutím skutečnosti, že územně analytické
podklady se již nepořizují formalizovaným postupem, ale vznikají jako datová sada z údajů o
území.
Kompetence původně ministerstva, nově Úřadu spočívající v zajišťování metodické podpory
pro krajské a obecní úřady v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury v dosavadní
odstavci 2 písm. i) se neruší, ale přesouvá do obecně platných úkolů Úřadu v § 17a odst. 1.
K § 21 odst. 3 a 4
Poslední dva odstavce v § 21 se týkají působnosti úřadů rozvoje území v oblasti územního
plánování.
Místně příslušný úřad rozvoje území kraje je nadřízeným správním orgánem krajů a obcí jako
orgánů územního plánování v obvodu jeho působnosti.
Kompetence úřadu rozvoje území kraje jsou vymezeny v odstavci 4. Úřad rozvoje území kraje
vykonává zejména kontrolu ve věcech územního plánování, pořizuje územní plán, územní
opatření o stavební uzávěře a/nebo územní opatření o asanaci území na žádost obce dle § 47
264
odst. 2, pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území pro obec, která nemá územní plán,
vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
K § 22
Doplnění chybějící kompetence Ministerstva obrany schvalovat územní plán a regulační plán
pro území vojenských újezdů. Další změny jsou jen legislativně-technickým promítnutím
skutečnosti, že územně analytické podklady se již nepořizují formalizovaným postupem, ale
vznikají jako datová sada z údajů o území.
K § 23
Zakotvuje se pravomoc kraje vykonávat územně plánovací činnosti v rámci jeho samosprávy
a upravuje se, že státní zásahy jsou možné jen na základě zákona a v nezbytně nutném rozsahu.
I v návaznosti na judikaturu (zejména nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3817/17 ve věci
Pec pod Sněžkou) se tím vyjadřuje princip, že samospráva může v oblasti územního plánování
činit vše, co není zákonem zakázáno. Cílem je posílit autonomii územních samosprávných
celků při rozvoji území, jasně vymezit jejich pravomoc a související odpovědnost za rozvoj
jejich území a stanovit hranice zásahů státu, čímž se podporuje právní jistota a stabilita územně
plánovací činnosti krajů. Blíže viz odůvodnění k §19.
V souladu s přenesením pořizování územně plánovací dokumentace územních samosprávných
celků do jejich samostatné působnosti je mezi kompetence kraje ve věcech územního plánování
zařazeno zpracování, pořizování, schvalování a vydávání zásad územního rozvoje, územní
studie a územních opatření na území kraje, poskytování údajů pro územně analytické podklady
a výkon dalších územně plánovacích činností v zájmu rozvoje kraje v rámci svého práva na
samosprávu.
K § 24
Změny v § 24 jsou jen legislativně-technickým promítnutím rozlišení pojmů „schvaluje“
a „vydává“ v § 105 a nahrazení působnosti ministerstva Úřadem.
Nové písmeno f) v odstavci 2 zařazuje mezi kompetence rady udělování souhlasu ke zpřesnění
navazující územně plánovací dokumentace podle § 73 odst. 5 nebo k možnosti odchýlit se od
územně plánovací dokumentace nebo územního opatření podle § 193 odst. 2.
K § 25
Na základě podnětu Ministerstva vnitra se do oblasti územního plánování doplňuje role
společenství obcí, čímž navazuje na § 53a odst. 1 zákona o obcích, který předpokládá
rozšiřování jejich působnosti ve zvláštních zákonech. Jde o relativně nový institut zákona
o obcích, který upravuje strategickou formu spolupráce malých obcí s širšími zákonnými
kompetencemi než běžné svazky obcí.
O možné roli společenství obcí v územním plánování se zmiňuje mj. i Hospodářská strategie
v opatření Posílení pravomocí společenství obcí (kap. 5.1.), kde výslovně zmiňuje pravomoc
přijímat územní plány. V dlouhodobém horizontu lze zvažovat různé formy realizace tohoto
opatření.
265
V kontextu současného návrhu stavebního zákona se jeví jako nejjednodušší a nejrealističtější
zařazení společenství obcí mezi externí odborné pořizovatele nástrojů územního plánování pro
jednotlivé členské obce. Společenství obcí tedy nemůže schvalovat nástroje územního
plánování ani nahrazovat vyhrazené role zastupitelstva či rady obce, ale může vykonávat
odborné činnosti pořizovatele ve smyslu § 46 odst. 2 pro obce, které jsou jeho členem. Zároveň
se na tomto místě při prvním výskytu sousloví „odborné činnosti pořizovatele“ definuje,
že jde o zpracovávání, pořizování a vydávání nástrojů územního plánování. Vydáním se rozumí
zveřejnění daného nástroje v národním geoportálu územního plánování (§ 105).
K § 26
Zakotvuje se pravomoc obce vykonávat územně plánovací činnosti v rámci jejího práva na
samosprávu a upravuje se, že státní zásahy do něj jsou možné jen na základě zákona a
v nezbytně nutném rozsahu. I v návaznosti na judikaturu (zejména nález Ústavního soudu
sp. zn. III. ÚS 3817/17 ve věci Pec pod Sněžkou) se tím vyjadřuje princip, že samospráva může
v oblasti územního plánování činit vše, co není zákonem zakázáno. Cílem je posílit autonomii
územních samosprávných celků při rozvoji území, jasně vymezit jejich pravomoc a související
odpovědnost za rozvoj jejich území a stanovit hranice zásahů státu, čímž se podporuje právní
jistota a stabilita územně plánovací činnosti obcí. Blíže ke sjednocení pořizování v samostatné
působnosti viz odůvodnění k §19.
V souladu s přenesením pořizování územně plánovací dokumentace územních samosprávných
celků do jejich samostatné působnosti je mezi kompetence obce ve věcech územního plánování
zařazeno zpracování, pořizování, schvalování a vydávání územního plánu a regulačního plánu,
územní studie a územních opatření na území obce, poskytování údajů pro územně analytické
podklady a výkon dalších územně plánovacích činností v zájmu rozvoje obce v rámci svého
práva na samosprávu.
K § 27
Změny v § 27 jsou jen legislativně-technickým promítnutím rozlišení pojmů „schvaluje“
a „vydává“ v § 105 a nahrazení působnosti ministerstva Úřadem.
Nové písmeno f) v odstavci 2 zařazuje mezi kompetence rady obce udělování souhlasu
k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo územního opatření podle § 193
odst. 2.
K § 28
Zakotvuje se pravomoc hlavního města Prahy vykonávat územně plánovací činnosti v rámci
jejího práva na samosprávu a upravuje se, že státní zásahy do něj jsou možné jen na základě
zákona a v nezbytně nutném rozsahu. I v návaznosti na judikaturu (zejména nález Ústavního
soudu sp. zn. III. ÚS 3817/17 ve věci Pec pod Sněžkou) se tím vyjadřuje princip, že samospráva
může v oblasti územního plánování činit vše, co není zákonem zakázáno. Cílem je posílit
autonomii územních samosprávných celků při rozvoji území, vymezit jejich pravomoc
a související odpovědnost za rozvoj jejich území a stanovit hranice zásahů státu, čímž se
podporuje právní jistota a stabilita územně plánovací činnosti obcí. Blíže ke sjednocení
pořizování v samostatné působnosti viz odůvodnění k §19.
266
V souladu s přenesením pořizování územně plánovací dokumentace územních samosprávných
celků do jejich samostatné působnosti je mezi kompetence hlavního města Prahy ve věcech
územního plánování zařazeno zpracování, pořizování, schvalování a vydávání zásad územního
rozvoje, územního plánu a regulačního plánu, územní studie a územních opatření na svém
území, poskytování údajů pro územně analytické podklady a výkon dalších územně
plánovacích činností v zájmu rozvoje hlavního města Prahy v rámci práva na samosprávu.
K rušenému § 29
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na změny působnosti ve věcech územního
plánování a zrušení Ústavu územního rozvoje. Jeho působnost přechází podle přechodných
ustanovení na Úřad.
K § 30
Vzhledem k celkové změně koncepce stavební správy se zásadně zjednodušuje soustava
stavebních úřadů. Namísto všech specializovaných ministerstev a dalších orgánů (Ministerstva
pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Dopravního a
energetického stavebního úřadu) zákon stanoví, že působnost ve věcech stavebního řádu
vykonávají stavební úřady, kterými jsou úřady rozvoje území, jiné stavební úřady (kterými jsou,
jako doposud ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, viz § 35) a autorizovaný inspektor
(viz § 276 a násl.).
Odstavce 3 a 4 stanoví hierarchické funkční vztahy v uspořádání soustavy státní stavební
správy. V jejím čele je Úřad rozvoje území České republiky, který je nadřízeným správním
orgánem úřadů rozvoje území kraje. Tyto jsou nadřízenými správními orgány svých územních
pracovišť v obcích s rozšířenou působností.
Vzhledem k novým kompetencím autorizovaného inspektora, který ve vybraných věcech
nahrazuje úkony stavebního úřadu, zákon stanoví, že nadřízeným správní orgánem
autorizovaného inspektora je stavební úřad, který v dané věci vydal povolení záměru, a není-li
tomu tak, je jím úřad rozvoje území kraje, v němž má autorizovaný inspektor sídlo. Takový
stavební úřad má informace ke konkrétní stavbě, která má být povolována.
Odstavec 5 umožňuje po vzoru daňového řádu v zájmu zvýšení efektivity soustavy úřadů
rozvoje území přesouvat vedení řízení či úkony v rámci změn místní příslušnosti z důvodu
účelnosti a vhodnosti. K delegaci dochází usnesením nadřízeného stavebního úřadu, které se
pouze poznamená do spisu. Proti usnesení poznamenanému do spisu nelze podat odvolání
a nelze ho přezkoumat v přezkumném řízení. O usnesení poznamenaném do spisu se účastníci
řízení vhodným způsobem vyrozumí.
K rušenému § 30a
Dosavadní § 30a, který pojednával o kvalifikačních požadavcích pro výkon činnosti na úseku
stavebního řádu, se vzhledem k nové koncepci státní stavební správy a sjednocení těchto
požadavků v § 37 zrušuje.
K § 31
Ustanovení § 31 upravuje metodickou podporu výkonu působnosti Úřadu v oblastech, ve
kterých stavební úřady rozhodují o věcech, které jsou jinak věcně v působnosti jiných
267
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Dosavadní zákon předpokládal, že to bylo
Ministerstvo pro místní rozvoj, které sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů, pro
dopravní stavby to pak bylo Ministerstvo dopravy.
K § 32
Ustanovení stanoví kompetence Úřadu, které vycházejí z dřívějších kompetencí Ministerstva
pro místní rozvoj, Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Dopravního
a energetického stavebního úřadu.
V zájmu urychlení povolovacích řízení u vyhrazených staveb, a též proto, že Úřad nemá
nadřízený správní orgán a konstrukce rozkladového řízení se nejeví efektivní ani účelná,
se stanoví, že proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení podle části šesté tohoto zákona není
přípustný rozklad. Tím se z plejády opravných prostředků vypouští druhý stupeň správního
řízení. Pro možnost opravy vad rozhodnutí v rámci veřejné správy se zachovává přezkumné
řízení a obnova řízení. Pro ochranu práv dotčených osob je v plném rozsahu zachován
dvoustupňový soudní přezkum, tj. možnost podání správní žaloby a kasační stížnosti. Přirozeně
není nijak limitováno ani podání ústavní stížnosti a stížnosti k Evropskému soudu pro lidská
práva.
Z hlediska ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a na soudní přezkum jde o řešení
konformní, neboť ústavně je zaručena pouze možnost obrátit se na jednu soudní instanci
(srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/18, rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.
zn. 2 As 37/2011, 2369/2011 Sb. NSS ad.). I po novele tedy bude zajištěn rámec výrazně
přesahující ústavně zaručený limit.
Z hlediska věcného je vypuštění druhého stupně správního řízení jedinou realistickou možností,
kterou z instancí omezit, neboť evidentně nelze vypustit řízení v prvním stupni ani možnost
podání správní žaloby. Vypustit lze tedy buď druhý stupeň správního řízení nebo druhý stupeň
soudního přezkumu. Vypuštění kasační stížnosti však není vhodné jak z důvodu významu
vyhrazených staveb, tak i z důvodu sjednocování judikatury.
Otázkou dvoustupňovosti soudního řízení správního se zabýval Ústavní soudu v nálezu sp. zn.
Pl. ÚS 16/99, který zrušil tehdejší část pátou o. s. ř. a který vedl k rekonstrukci moderního
správního soudnictví do současné podoby v soudním řádu správním od 1. ledna 2023. Ústavní
soud tehdy konstatoval, že Pokud jde o problém ústavnosti procesní úpravy, již správní
soudnictví omezuje ve většině případů na jeden stupeň, je třeba uvést, že Ústava ani Listina
vícestupňové soudnictví jako základní právo negarantuje. Takové právo nelze odvodit ani
z mezinárodních smluv. … Na druhé straně však nemůže být sporu o tom, že požadavek na
vytvoření mechanismu sjednocení judikatury (byť třeba jen formou kasační stížnosti či jiného
mimořádného opravného prostředku) vyplývá z požadavků kladených na stát, který sám sebe
definuje jako stát právní. Neexistence takového mechanismu ve svých důsledcích pak vede též
k nedostatečnému tlaku na kultivaci veřejné správy jako celku a k pocitům orgánů této správy,
mnohdy oprávněným, že jsou vystaveny soudní kontrole, která postrádá sjednocující funkci.
Kromě toho absence jakéhokoliv prostředku sjednocování judikatury správních soudů vede
k tomu, že do role "sjednocovatele" se, v rozporu se svým postavením, dostává Ústavní soud.
Tento stav vytváří zásadní nerovnost mezi právnickými a fyzickými osobami na straně jedné
268
a správními úřady, neboť stát nemá žádný prostředek, aby se bránil proti někdy diametrálně
odlišnému rozhodování správních soudů. Jinak řečeno, exekutiva nemá možnost vyvolat
posouzení správní judikatury vrcholným orgánem moci soudní, má-li za to, že odporuje zákonu.
Naopak vypuštění odvolání, resp. rozkladu s sebou nenese žádná významná negativa, neboť by
o něm stejně rozhodoval předseda téhož Úřadu a konstrukce dvou stupňů správního řízení
uvnitř stejného úřadu je do značné míry umělá, neboť postrádá devolutivní účinek.
Situací, kdy je v právním řádu vyloučeno odvolání proti meritornímu rozhodnutí ve věci,
je celá řada. Ve stavebním právu jde např. o všechny situace, kdy je rozhodnutí vydáváno jako
první úkon v řízení (§ 311 odst. 4). I v předchozím stavebním zákoně č. 183/2006 Sb. byly tyto
situace obsaženy např. u územního souhlasu (§ 96 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.) či společný
územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a odst. 3 zákona
č. 183/2006 Sb.).
Inspirací pro vyloučení odvolání u významných záměrů bylo zejména ustanovení § 2d odst. 1
zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění
zákona č. 465/2023 Sb., podle kterého není odvolání přípustné u všech staveb pro energetickou
bezpečnost; těmi jsou podle § 1 odst. 5 citovaného zákona stavby jaderných elektráren
a všechny s nimi související stavby, stavby velkých plynových elektráren nad 100 MW výkonu
či stavby výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu nad 15
MW. Odvolání není přípustné ani proti rozhodnutí ve zjišťovacím řízení o tom, zda záměry
staveb pro energetickou bezpečnost podléhají posuzování vlivů na životní prostředí (§ 2d odst.
15 cit. zák.). Odvolání není přípustné ani proti rozhodnutí o povolení strategické investiční
stavby podle § 2n odst. 4 cit. zák. Jak stavby pro energetickou bezpečnost, tak i strategické
investiční stavby jsou přitom zároveň i vyhrazenými stavbami podle přílohy č. 3 stavebního
zákona, takže u části vyhrazených staveb je odvolání vyloučeno již dnes a v tomto směru jde
o sjednocení procesní právní úpravy pro všechny vyhrazené stavby.
Již dnes je vyloučeno též podání odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí o vyvlastnění podle
§ 4a odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury,
přestože jde o rozhodnutí pro vyvlastňovaného materiálně velmi významné. Ústavní
konformita tohoto řešení byla potvrzena Ústavním soudem v nálezu ze dne 22.03.2022, sp. zn.
Pl. ÚS 39/18, v němž Ústavní soud v právních větách konstatoval:
5. Listina základních práv a svobod ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod
nezaručují dvou či vícestupňové rozhodování ve správním řízení. Ustanovení § 4a odst. 2
liniového zákona, podle kterého není odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí přípustné, není
samo o sobě neústavní, a to zvláště za situace, kdy je proti tomuto rozhodnutí možné bránit se
prostředky správního soudnictví podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
6. Ústavní konformita vyvlastnění nemovité věci na základě vydání mezitímního rozhodnutí
podle § 4a liniového zákona je zaručena tím, že vyvlastňovaný má podle § 4a odst. 3 liniového
zákona zaručen (srov. též čl. 4 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod) přístup k soudu na základě správní žaloby, popř. i opravného prostředku proti
rozhodnutí o této žalobě podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
269
předpisů, s možností přiznání odkladného účinku těchto prostředků soudní ochrany podle § 4a
odst. 4 liniového zákona.
127. (…) V oblasti správních řízení (ani v civilních sporech) právo na odvolání přímou součástí
ústavněprávních záruk není [k tomu viz např. nálezy ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 33/09 (N
205/58 SbNU 827; 332/2010 Sb.) nebo ze dne 11. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 451/11 (N 8/64 SbNU
77)]. Ústavní soud zdůrazňuje, že Listina ani Úmluva nezaručují základní právo na dvou či
vícestupňové rozhodování ve správním řízení, a dokonce ani v řízení soudním (s výjimkou
výroku o vině a trestu podle čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě). Nutno tedy učinit závěr, že stanoví-
li napadená právní úprava, že odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné, tedy
jinými slovy řečeno, že liniový zákon koncentruje rozhodování o mezitímním rozhodnutí do
jednoho stupně, není tato úprava sama o sobě neústavní.
V dalších bodech tohoto nálezu se Ústavní soud věnoval i dalším otázkám posouzení
a vyhodnocení snah zákonodárce o urychlení a zjednodušení podmínek pro vznik společensky
významných staveb, jimiž jsou právě i vyhrazené stavby (byť v nálezu šlo o stavby podle
zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, jejichž okruh se oproti
vyhrazeným stavbám částečně liší, nicméně nosné důvody platí analogicky):
85. Ústavní soud tedy shrnuje, že urychlení a zkvalitnění přípravných prací směřujících
k dobudování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury lze považovat za záležitosti
důležitého veřejného zájmu, u nichž lze důvodně očekávat, že přispějí k hospodářskému rozvoji
a zvyšování životní úrovně v České republice [srov. též "rozvoj hmotného bohatství" v
preambuli Ústavy či "obecný zájem" v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. (…)
86. Lze tak shrnout, že vylepšení právních podmínek a usnadnění přípravy významných staveb
dopravní, vodní a energetické infrastruktury sleduje legitimní cíl (účel) (…).
87. Potřeba budování této infrastruktury je ve veřejném zájmu, přičemž povaha budovaných
staveb již z povahy věci vyžaduje zvláštní přístup, neboť jde o stavby liniové, tj. na délku, tedy
s určitou trasou v určitém koridoru, které musejí vést "odněkud někam", takže není možné někde
přestat a jinde zase bez návaznosti pokračovat. Vhodnost jejich umístění je dána z povahy věci
nutností spojit určitá místa po souši nebo po vodě anebo vést k nim energetické zdroje. (…)
I mimo oblast stavebního práva existuje v právním řádu množství případů, v nichž je odvolání
proti rozhodnutí, které by bylo jinak přípustné podle správního řádu, vyloučeno zvláštním
zákonem. Někdy jde o rozhodnutí jednoduchá a materiálně málo významná, jinde naopak
o rozhodnutí materiálně velmi významná, u nichž je důvodem vyloučení opravného prostředku
požadavek rychlosti dosažení pravomocného rozhodnutí. Zmínit lze např. vyloučení rozkladu
proti rozhodnutí o některých opatřeních vydaných Českou národní bankou (rozhodnutí
o zajištění ověření řídicího a kontrolního systému banky podle § 22a odst. 3 zákona č. 21/1992
Sb., o bankách, nebo rozhodnutí o uložení opatření k nápravě podle § 26aa odst. 4 podle § 22a
nebo rozhodování o odmítnutí auditora podle § 22 odst. 6 či rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele
podle § 22b odst. 7 zákona o bankách).
Podle § 3c odst. 6 zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, není přípustný rozklad proti
rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o žádosti o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad
energeticky strategickým celkem.
270
Nejrozsáhlejší soubor explicitních výluk odvolání, ale často dokonce i přezkumného řízení
i obnovy řízení v celém českém správním právu obsahuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území ČR (§ 12, § 87z odst. 3, § 87aa odst. 3, § 117f odst. 3, § 123 odst. 5, § 124
odst. 2, 3, § 124b odst. 2, 3, § 125 odst. 3, § 126a § 124 odst. 4, § 129 odst. 3, 7, § 129a odst. 7.
§ 135 odst. 4, 5).
K § 33
V § 33 jsou stanoveny kompetence pro úřady rozvoje území krajů jako stavebních úřadů. Tyto
kompetence vycházejí z dosavadní působnosti krajských stavebních úřadů s dílčími změnami.
K § 34
V § 34 se stanoví kompetence územního pracoviště úřadu rozvoje území kraje, které je
obecným stavebním úřadem v prvním stupni, není-li stanovena věcná příslušnost jinak. Územní
pracoviště má vykonávat (i) působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých
nevykonává působnost Úřad, úřad rozvoje území kraje nebo jiný stavební úřad a (ii) vykonává
kontrolu ve věcech stavebního řádu.
K § 35 odst. 4
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy je třeba vzhledem k novému systému státní
stavební správy nově zakotvit namísto krajského nebo obecního stavebního úřadu nově
zřizované úřady rozvoje území. K působnosti jiných stavebních úřadů a možnostem jejich
spolupráce s obecnými stavebními úřady viz komentář k § 1b a § 175.
K § 37
§ 37 nově řeší kvalifikační požadavky osob vykonávajících činnost pro orgány územního
plánování a stavební úřady, které byly doposud nesystematicky roztříštěny ve druhé a třetí části
zákona v § 30a (pro stavební úřady) a v § 44 (pro orgány územního plánování). Cílem právní
úpravy je sjednotit a zároveň rozšířit požadované vzdělání o nové oblasti a obory, umožnit
širšímu okruhu osob ucházet se o místa v orgánech územního plánování a ve stavebních
úřadech, a tím zvýšit nabídku na straně potenciálních zaměstnanců. Je pak odpovědností
vedoucích pracovníků zaměstnavatele, aby vybrali takovou skladbu zaměstnanců, která bude
z hlediska vzdělání a specializací odpovídat konkrétním potřebám konkrétního orgánu
územního plánování nebo stavebního úřadu.
Kvalifikační předpoklady splňuje fyzická osoba, která má osvědčení o zvláštní odborné
způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků pro správní činnosti v územním
plánování, stavebním řádu nebo vyvlastnění nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické
zkoušky pro obor specializace, jehož součástí je legislativa, právní činnost, stavebnictví,
bydlení, regionální rozvoj, územní plánování nebo stavební řád, a současně příslušné vzdělání.
Takové vzdělání může být buď vysokoškolské ve studijním programu náležejícím do oblasti
architektura a urbanismus, biologie, ekologie a životní prostředí, doprava, ekonomické obory,
energetika, lesnictví a dřevařství, právo, stavebnictví, vědy o zemi, strojírenství, technologie a
materiály, nebo vyšší odborné nebo střední s maturitní zkouškou, v oboru stavebnictví,
geodézie a katastr nemovitostí, obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost nebo doprava.
Vymezení oblastí vysokoškolského vzdělání vychází z nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o
271
oblastech vzdělávání ve vysokém školství. Vymezení oborů vzdělávání pro vyšší odborné
vzdělání a oborů vzdělávání pro střední vzdělání s maturitní zkouškou vychází z nařízení vlády
č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném
vzdělávání.
Zákon v odstavci 3 stanoví podmínky pro výkon specializovaných činností podle složkových
předpisů, které integrovaně posuzuje stavební úřad ve smyslu § 1b. Pokud při postupech podle
tohoto zákona vykonává stavební úřad působnost podle jiných právních předpisů, podílejí se na
této činnosti oprávněné úřední osoby, které splňují kvalifikační požadavky podle jiných
právních předpisů a mají osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pro úředníky územních
samosprávných celků pro příslušnou správní činnost nebo osvědčení o úspěšném vykonání
úřednické zkoušky pro příslušný obor.
V orgánech územního plánování a ve stavebních úřadech nemusí výjimečně působit úředníci
splňující výše uvedené kvalifikační požadavky. V takovém případě musí tyto osoby podle
odstavce 4 vykonávat činnost pod odborným vedením úředníka, který tyto požadavky splňuje.
Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může takto vykonávat činnost v orgánech
územního plánování a ve stavebních úřadech nejvýše po dobu 3 let.
K § 38 odst. 1
Obdobně jako úkoly územního plánování se podle návětí § 39 realizují ve veřejném zájmu,
totéž platí i o cílech územního plánování. Proto se i do návětí § 38 odst. 1 doplňuje stejný odkaz
na univerzální (celkový) veřejný zájem, který je výsledkem naplňování a vyvažování
konkrétních veřejných zájmů, chráněných jednotlivými ustanoveními stavebního zákona nebo
zvláštními zákony. Z původního důrazu na soustavné a komplexní řešení funkčního využití
území a stanovování zásad funkčního a prostorového uspořádání se cíle územního plánování
posouvají k širšímu vymezení vytváření předpokladů pro využití území. Tím se opouští
převážně technicistní formulace a zdůrazňuje se strategická a koncepční role územního
plánování.
Dále se doplňuje elementární antropocentrický cíl územního plánování, jímž je v první řadě co
nejlepší život lidí, a to zejména v jeho základních aspektech a potřebách – bydlení, práci,
podnikání, rekreaci, jakož i společenské soudržnosti. Zároveň se z dosavadního odstavce 3
přesouvá do prioritního odstavce 1 s výslovně vyjádřeným veřejným zájmem cíl zvyšovat
kvalitu a krásu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a
harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel. Tento cíl je úzce spojen s politikou
architektury a stavební kultury, která se rovněž emancipuje jak z hlediska obsahu (nově se stává
kritériem pro posuzování hodnot chráněných stavebním zákonem), tak i z hlediska symboliky
a systematického přeřazení z konce části třetí z § 136a do jejího začátku do § 39a.
To vše jsou tedy prvořadé základní cíle ve veřejném zájmu, které by mělo územní plánování
pro potřeby lidí a jejich života ve společnosti vytvářet a podporovat. Teprve za ním jsou další
zmíněné cíle. Lépe se strukturuje obsah odstavců 1 a 2 a § 38 a § 39 a vylučují se duplicity.
K § 38 odst. 2
Cílem úpravy je zdůraznit, že územní plánování má být prováděno soustavně, tj. kontinuálně
v čase a ve vzájemné návaznosti jednotlivých nástrojů, a komplexně, tj. s ohledem na všechny
272
funkce území a jejich vzájemné vztahy. Stanovení zásad prostorového a funkčního uspořádání
vytváří rámec pro vyvážené využívání území, ochranu jeho hodnot a koordinaci veřejných i
soukromých záměrů. Předřazení pojmu prostorového uspořádání před funkční uspořádání
vyjadřuje pořadí priorit a významu, neboť prostorové uspořádání území je přímo navázáno na
charakter území jako určující prvek územního plánování. Ve svých důsledcích má přímý vliv
na kvalitu vystavěného prostředí a architektury a stavební kultury, a je tak trvalejší a důležitější,
než uspořádání funkční. Tato změna se promítá i do dalších ustanovení zákona, zejména do
vymezení pojmů územního plánování [§ 12 písm. a)] a do náležitostí obsahu územně plánovací
dokumentace [viz např. reformulace § 80 odst. 2 písm. f)].
K § 38 odst. 3
Předřazení pojmů „civilizační“ a „kulturní“ před pojem „přírodní“ má stejně jako v odstavci
1 za cíl zdůraznění antropocentrické orientace zákona a prvořadého významu chráněných
hodnot lidské civilizace a kultury. Spolu s hodnotami přírodními vyjadřuje rovnocenné, avšak
systematicky uspořádané pojetí hodnot území, v němž územní plánování zohledňuje především
prostředí a potřeby člověka a jeho činností. Pořadí pojmů neznamená oslabení významu
přírodních hodnot, ale reflektuje skutečnost, že územní plánování je především nástrojem řízení
rozvoje lidského prostředí – tedy prostředí vystavěného, utvářeného vzájemným působením
civilizačních, kulturních a přírodních faktorů.
Toto pořadí rovněž vyjadřuje návaznost na Politiku architektury a stavební kultury ČR, která
zdůrazňuje ochranu kulturní identity prostředí a stavební kultury jako součásti udržitelného
rozvoje.
Zároveň je zdůrazněno, že ochrana stanovených hodnot má být realizována při
zajištění socioekonomických potřeb a životní úrovně obyvatel a na základě námětu
Ministerstva průmyslu a obchodu též při zajištění zdrojů energie a surovin. Tím je explicitně
vyjádřena nutnost vyvážení ochrany hodnot s reálnými potřebami společnosti a hospodářského
fungování státu a území.
K § 38 odst. 4
Doplnění pojmů „co nejlepší“ a „efektivní“ rozšiřuje dosavadní požadavek hospodárnosti
využití zastavěného území o další kvalitativní rozměry využití zastavitelného území – tedy
o zajištění takového uspořádání funkcí a infrastruktury, které přináší co nejvyšší užitek při
minimálních nárocích na území a veřejné zdroje. Nahrazení pojmu „zastavěné území“ pojmem
„zastavitelné území“ je v souladu s upravenou terminologií stavebního zákona, konkrétně se
změnou definice v § 12 písm. h). Územní plánování jako činnost orientovaná do budoucna
(plánování) se zabývá především vytvářením podmínek pro využívání území, které je určeno k
zástavbě (zastavitelné), nikoli pouze již zastavěného území, které vyjadřuje pouze stávající stav.
Cílem je zdůraznit přednostní využívání již vymezených zastavitelných ploch
před vymezováním nových, čímž se podporuje žádoucí princip zahušťování (zabydlování,
využívání) stávajících sídel, budování měst „krátkých vzdáleností“ a kompaktního a
udržitelného rozvoje sídel a zároveň ochrana volné krajiny před extenzivním rozšiřováním
zástavby.
273
Na základě námětu České komory architektů se rovněž doplňuje zmínka o moderním
urbanistickém konceptu „města krátkých vzdáleností“. Tento koncept, označovaný v odborné
veřejnosti a literatuře též jako „kompaktní město“ nebo „15minutové město“ je urbanistický
koncept, podle kterého mají obyvatelé všechny své běžné denní potřeby dostupné v krátkém
čase – obvykle do 10–15 minut pěšky, na kole nebo MHD. Znamená to, že bydlení, práce,
školy, obchody, služby, zdravotní péče, kultura i volnočasové aktivity mají být umístěny blízko
sebe a mají být dobře propojené kvalitní pěší a cyklistickou infrastrukturou. Klíčovými principy
tohoto konceptu jsou: 1. Vysoká funkční pestrost a kompaktnost – různé typy služeb a funkcí
jsou umístěny v blízkosti sebe. 2. Dostupnost základních potřeb v rámci 10–15 minut – typicky
v okruhu cca 800 metrů, což je průměrná vzdálenost, kterou člověk ujde za 10 minut. 3. Podpora
života bez auta – díky blízkosti služeb a kvalitní dopravě není potřeba každodenně jezdit autem.
4. Vyšší kvalita života – méně času stráveného dojížděním, čistší ovzduší, zdravější a aktivnější
životní styl. Město krátkých vzdáleností je tedy takové město (nebo čtvrť), kde člověk zvládne
vše podstatné vyřídit během krátké pěší nebo cyklistické cesty – bez nutnosti dlouhého
dojíždění.
Blíže k tématu využívání zastavitelného území, potřebě zahušťování měst a vytváření
kompaktních měst krátkých vzdáleností srov. Hudeček, T., Dlouhý, M., Hnilička, P., Cutáková,
L., Leňo, M. Hustota a ekonomika měst. Praha. ČVUT – Masarykův ústav vyšších studií,
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy: Praha, 2018; Sim, D. Soft City – (Pří)jemné
město - Stavíme vhodnou hustotu pro každodenní život, Bratislava: Aktuell vydavatelstvo, CZ
2023; Okamura, O. Město pro každého: Manuál urbanisty začátečníka. Praha: Labyrint, 2020;
Jehlík, J. Obec a sídlo. O krajině, urbanismu a architektuře. Praha: Ausdruck Books, 2014;
Jacobs, J. Ekonomie měst. Dolní Kounice: MOX NOX, 2012; Hnilička, P. Sídelní kaše. Brno:
Host, 2012; Gehl, J. Města pro lidi. Brno: Nadace Partnerství, 2012; Davoská deklarace
Směrem k vysoce kvalitní kultuře výstavby (Baukultur) pro Evropu (evropští ministři kultury
a zúčastněné strany, např. Evropská rada architektů), Davos, 2018; Závěr Rady (EU) 2008/C
319/05 o architektuře: přínos kultury pro udržitelný rozvoj; European Forum for Architectural
Policies. Survey on Architectural Policies in Europe, Bruxelles, 2012; Evropská rada
architektů. Nová Athénská charta 2003: Manifest pro města 21. století. Brusel; Kolektiv autorů.
Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze s komentářem. Praha: Institut plánování a
rozvoje hl. m. Prahy, 2025).
Namísto explicitního odkazu pouze na zelenou infrastrukturu je použito obecnějšího pojmu
veřejná infrastruktura, čímž je zdůrazněno, že územní plánování zohledňuje, chrání a rozvíjí
jak zelenou infrastrukturu, tak také dopravní a technickou infrastrukturu a občanské vybavení,
které jsou nezbytnou součástí funkčního a udržitelného rozvoje území a potřeb života lidské
společnosti.
K § 39
Úpravami § 39 dochází ke zdůraznění rozvoje a ochrany území jako základního průřezového
požadavku v úkolech územního plánování, které nejsou samoúčelné, ale mají směřovat právě
k jeho zabezpečení ve vazbě na cíle podle § 38.
K § 39 písm. a)
274
Požadavek vyhodnocování stavu území se implicite prolíná ve většině úkolů územního
plánování, proto je vhodné ho zmínit na prvním místě, a to i ve vazbě na přesun tohoto úkolu
z cílů územního plánování ze stávajícího § 38 odst. 3 a zrušení duplicitního cíle ve stávajícím
písm. h). Dále se jako první sledovaná hodnota v tomto úkolu územního plánování doplňuje
potenciál rozvoje území a jako druhá sledovaná hodnota prognózy jeho dalšího vývoje, neboť
právě rozvoj území, za současné ochrany dalších hodnot, je prvořadým cílem a úkolem
územního plánování, který nehodnotí pouze aktuální stav, ale rovněž očekávaný vývoj
a rozvojové možnosti. Na tento úkol navazuje povinnost orgánů územního plánování podle § 19
odst. 2 soustavně sledovat uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace
a vyhodnocovat je. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně plánovací
dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.
K § 39 písm. b) a c)
Do úkolů stanovovat koncepci využití území a prověřovat a posuzovat potřebu změn v území
se ve vazbě na cíle územního plánování a cíle této novely v písm. b) a c) doplňují a zdůrazňují
preference co nejlepšího a nejpestřejšího využití zastavitelného území a ohled na potenciál
rozvoje území.
Současně dochází k systematickému zpřesnění a doplnění jednotlivých složek koncepce. Nově
se v písm. b) výslovně uvádí rozvoj bydlení a hospodářství jako základní součásti dlouhodobé
urbanistické koncepce, čímž se posiluje komplexnost a vyváženost rozvojového plánování sídel
a jejich hlavní smysl.
K § 39 písm. e)
V písm. e) se doplňuje požadavek účelného a efektivního využívání zastavěného území, který
směřuje k žádoucí koncentraci zastavitelného území. Zároveň se tento požadavek stanoví jako
univerzální úkol, který platí obecně, nejen prostřednictvím cílené revitalizace, jak jej omezoval
dosavadní text. Revitalizace nevyužitých, znehodnocených nebo zanedbaných ploch je dílčím
podúkolem tohoto úkolu, ale nevyčerpává jej.
K § 39 písm. f)
Úkol vyhodnocování území platí obecně, nejen ve vztahu k výrobě, proto byl z písm. f) přesunut
do písm. a). Požadavek účelnosti je vypuštěn pro nadbytečnost, neboť je obsažen jinými slovy
již v návětí „s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí“.
Do písm. f) jsou zároveň doplněny funkce „skladování, distribuce a nakládání s odpady“
k pojmu „výroba“, a to z důvodu potřeby komplexního a systémového přístupu
k hospodářským a technickým činnostem, které se v území obvykle vyskytují ve vzájemné
souvislosti a jako reakce na potřebu systematického začlenění odpadového hospodářství jako
nedílné součásti moderního hospodářského a technického fungování území. Výroba, skladování
a distribuce tvoří vzájemně provázaný řetězec — zejména v oblasti průmyslu, logistiky,
energetiky a zemědělství. Vymezování ploch pouze pro výrobu bez současného zohlednění
potřeb skladování a distribuce neodpovídá reálnému charakteru současného hospodářského
rozvoje a vede ke zbytečné fragmentaci území či ke kolizím mezi jednotlivými funkcemi.
275
Nakládání s odpady zároveň již nelze vnímat pouze jako doplňkovou či okrajovou činnost,
ale jako samostatnou funkční složku infrastruktury, která zahrnuje sběr, třídění, úpravu, využití
i odstranění odpadů. Její prostorové nároky jsou úzce provázány s průmyslovými a logistickými
aktivitami, a proto je účelné její explicitní zakotvení mezi sledované funkce.
K § 39 písm. g)
Doplnění „příležitosti pro práci a podnikání“ do písmene g) reaguje na potřebu vyváženého
rozvoje sídel, který nespočívá pouze v kvalitním bydlení, ale také v zajištění hospodářských
funkcí a pracovních možností obyvatel. Územní plánování má podle § 38 stavebního zákona
přispívat k udržitelnému rozvoji území — tedy k rovnováze mezi podmínkami pro životní
prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Doplnění výslovného
požadavku na „příležitosti pro práci a podnikání“ tuto zásadu konkretizuje v oblasti koncepce
rozvoje sídel.
K rušenému § 39 písm. h)
Písmeno h) se vypouští pro nadbytečnost, neboť jen konkrétnějšími slovy s demonstrativním
výčtem uvádí to, co je úkolem územního plánování již podle písm. c). S ohledem na celkově
značný rozsah § 39 a množství úkolů je racionální jeho legislativně- technické zkrácení
a zpřehlednění bez změny významu.
K § 39 písm. q)
Oproti dosavadnímu znění se nahrazuje obecný pojem „regulovat“ přesnějším vyjádřením
„stanovovat rozsah ploch“, které lépe odpovídá nástrojům územního plánování, které neprovádí
obecnou regulaci, ale vymezuje a usměrňuje využití území prostřednictvím konkrétního
stanovení ploch a jejich funkčního určení.
Současně se doplňuje, že tato činnost zahrnuje i zohlednění jedinečnosti a nepřemístitelnosti
nerostných zdrojů. Tato vlastnost odlišuje nerostné zdroje od jiných složek území a odůvodňuje
jejich zvláštní ochranu a racionální využívání přímo v místě jejich výskytu. Zároveň se
výslovně akcentuje jejich význam pro surovinovou bezpečnost a soběstačnost státu, čímž se
posiluje strategický rozměr jejich ochrany a využívání v rámci územního plánování.
K § 39a
Novela přesouvá ustanovení o Politice architektury a stavební kultury z původního § 136a
do nového § 39a, čímž se systematicky i symbolicky dostává z konce části třetí na její ideové a
hodnotové výsluní v samotném úvodu, hned za cíle a úkoly územního plánování. Toto přesunutí
je motivováno též potřebou propojit cíle politiky architektury a stavební kultury s cíli, úkoly
a procesem územního plánování, kde se tyto zásady prakticky uplatňují.
Územní plánování je nástrojem formování kvality vystavěného prostředí, a proto je logické,
aby principy politiky architektury a stavební kultury byly explicitně začleněny do kapitoly,
která stanovuje zásady a podmínky využívání území. Tento přesun posiluje věcnou provázanost
zákona, zvyšuje právní i faktický význam politiky architektury a stavební kultury a umožňuje
efektivnější implementaci kulturně a architektonicky citlivých zásad při plánování nových
rozvojových i regenerovaných území.
276
V odstavci 2 je dále posilován právní význam politiky architektury a stavební kultury. I nadále
jde o právně nezávazný dokument, ale zdůrazňuje se, že jde o kritérium pro posuzování hodnot
chráněných stavebním zákonem.
Úpravy v odst. 3 a 4 představují legislativně-technickou úpravu navazující na vznik Úřadu dle
§ 17 a násl. a na změny v organizaci veřejné správy.
K § 41
Doplnění slov „stávající nebo plánované“ do odstavce 1 více zdůrazňuje, že charakter území
se nestanovuje pouze podle současného stavu, ale bere v úvahu také plánovaný budoucí rozvoj
a předpokládané koncepční změny vyplývající z územně plánovací dokumentace.
Doplnění umožňuje také proaktivní a preventivní přístup, který zohledňuje plánované
urbanistické a infrastrukturní změny při hodnocení charakteru území.
Nově vložený odstavec 2 § zavádí zásadu, že při posuzování souladu záměrů s charakterem
území se musí aktivně zohledňovat také veřejný zájem na zvyšování kvality vystavěného
prostředí, architektury a stavební kultury. Doplnění tohoto odstavce zdůrazňuje, že posuzování
souladu není čistě formální či statické, ale je teleologické a hodnotově orientované, s cílem
podporovat kvalitní architekturu, urbanismus a stavební kulturu.
Doplněný odstavec 2 posiluje propojení právní regulace se strategickými cíli rozvoje území
a zajišťuje, že rozhodnutí budou reflektovat dlouhodobou udržitelnost a estetickou kvalitu
prostředí, nikoli pouze jeho současný stav.
K § 42 odst. 1
Na základě námětu Ministerstva průmyslu a obchodu byla mezi oprávněné investory doplněna
též organizace podle horního zákona.
K § 42 odst. 2, 3 a4
Jedná se o legislativně-technickou úpravy, spojené se vznikem Úřadu.
K § 42 odst. 5
Vypuštění první věty odstavce 5 sleduje snížení administrativní zátěže, zjednodušení
a zpřehlednění úpravy seznamu oprávněných investorů a odstranění redundantních nebo
nevhodně časově omezených ustanovení. Omezení platnosti záznamu na 5 let se ukázalo být
administrativně komplikující a nepraktické, neboť neodpovídá povaze souvisejících práv
a povinností oprávněných investorů ani principu průběžného posuzování jejich způsobilosti.
Opakované podávání žádostí je již implicitně možné podle obecných procesních pravidel a není
nutné jej explicitně uvádět. Tímto opatřením se zajišťuje jednodušší, flexibilnější a účelnější
právní rámec bez dopadu na ochranu veřejného zájmu.
K § 43 odst. 1
Odstavec 1 představoval duplicitní ustanovení vůči odstavci 2, proto se navrhuje jej zobecnit
jako obecný princip a doplnit do něj řešení problematiky fyzického nahlížení, které se tím
pádem vypouští z konkrétních navazujících ustanovení (např. § 99/2, 93/5, § 199/1 ad.).
K § 43 odst. 2
277
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 43 odst. 3 až 5
Odstavce 3 až 5 se ruší pro nadbytečnost, neboť vyplývají z obecných předpisů o archivnictví
a spisové službě.
K rušenému § 44 a § 45
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související s přesunutím kvalifikačních požadavků
do § 37 a sjednocení úpravy s § 30a.
K § 46 odst. 1
Odstavec 1 představuje legislativně-technickou úpravu související se změnami v organizaci
veřejné správy a působnosti orgánů územního plánování.
K § 46 odst. 2 písm. a) a b)
V návětí odstavce 2 se v návaznosti na odstavec 1 a na sjednocení pořizování a schvalování
územně plánovací dokumentace samosprávou navrhuje doplnit rozlišovací kritérium pro
územně plánovací činnosti, které lze vykonávat pouze prostřednictvím kvalifikované osoby.
Tyto se označují jako „odborné činnosti“ a jsou definovány při prvním výskytu tohoto sousloví
v § 25 („odborné činnosti pořizovatele, jimiž se rozumí zpracovávání, pořizování a vydávání
nástrojů územního plánování“).
Díky tomu je zřejmé, že pojem „pořizovatel“, jímž je podle odstavce 1 jakýkoli orgán územního
plánování, tj. zejména celá obec nebo kraj, je v tomto širším smyslu obecným pojmem, který
v sobě podle okolností zahrnuje jak dosavadního pořizovatele, tak i dosavadní schvalující
orgán. Odbornými činnostmi budou pávě ty úkony, které prováděl pořizovatel podle
dosavadních předpisů.
Předchozí právní úprava rozlišovala odborné a politické činnosti v územním plánování pouze
implicite, a především z toho důvodu, že byly rozděleny mezi přenesenou a samostatnou
působnost obcí a krajů, a proto bylo nutné upravit jejich vztahy. Po sjednocení pořizování
a schvalování územně plánovací dokumentace v samostatné působnosti jde však o vnitřní
záležitost obce nebo kraje, která nevyžaduje zákonnou úpravu. Zákon proto nemá ambice
provádět na všech místech, kde se vyskytuje pojem „pořizovatel“, rozlišení, zda jde o odborné
činnosti, politické rozhodování, nebo jen o obslužné administrativní činnosti, neboť to vyplývá
z kontextu dané situace. Zpřesnění tohoto rozlišení lze provést metodicky.
Změny v písm. a) a b) představují legislativně technické, resp. formulační úpravy, odstraňující
nadbytečná slovní spojení a jednodušeji vyjadřující podstatu kvalifikačních předpokladů,
spočívajících v dosažení určité pozice ve státní službě nebo jako úředníka územního
samosprávného celku.
K § 46 odst. 2 písm. c)
Vypuštěný text v odstavce 2 písm. c) představuje legislativně-technickou úpravu související s
vypuštěním písm. d) v odstavci 1.
278
K rušenému § 46 odst. 3
Vypuštění odstavce 3 představuje změnu vyplývající ze změny koncepce pořizování územně
plánovací dokumentace, ve které se sjednocuje kompetence k pořizování a schvalování územně
plánovací dokumentace a ve které již nadále proto není důvod zakazovat souběžný výkon
činnosti osob vykonávajících územně plánovací činnost s činností projektanta územně
plánovací dokumentace.
K § 47
Ustanovení upravuje alternativní možnosti umožňující obcím pořízení územně plánovací
dokumentace „jiným pořizovatelem“, pokud si ji nemohou nebo nechtějí pořídit samy.
První z těchto možností je uzavření veřejnoprávní smlouvy v samostatné působnosti podle
§ 160 odst. 6 správního řádu s jinou obcí, společenstvím obcí nebo krajem o výkonu odborných
činností pořizovatele územního nebo regulačního plánu, případně dalších nástrojů územního
plánování (například územní studie). Veřejnoprávní smlouva s jinou obcí nebo s krajem se
netýká celého výkonu působnosti pořizovatele (zejména se nemůže týkat převodu schvalování
územně plánovací dokumentace jiným zastupitelstvem), ale pouze výkonu odborných činností
při pořizování.
Na základě podnětu Ministerstva vnitra byla do oblasti územního plánování zakomponována
role společenství obcí. Jde o relativně nový institut podle § 53a odst. 1 zákona o obcích,
který upravuje strategickou formu meziobecní spolupráce s širšími zákonnými kompetencemi
než běžné svazky obcí.
O možné roli společenství obcí v územním plánování se zmiňuje mj. i Hospodářská strategie
v opatření Posílení pravomocí společenství obcí (kap. 5.1.), kde výslovně zmiňuje pravomoc
přijímat územní plány. V dlouhodobém horizontu lze zvažovat různé formy realizace tohoto
opatření. V kontextu současného návrhu stavebního zákona se jeví jako nejjednodušší
a nejrealističtější návrh zařazení společenství obcí mezi potenciální externí pořizovatele ÚPD
pro jednotlivé členské obce.
Druhou možnost představuje pořízení územního plánu na žádost, a to bezplatně prostřednictvím
místně příslušného úřadu rozvoje území kraje, který nahrazuje dosavadní roli obecních úřadů
obcí s rozšířenou působností jako pořizovatelů pro menší obce a vytváří tzv. „záchrannou síť“
pro obce, které nechtějí pořizování svého územního plánu či územních opatření financovat.
Právním titulem vztahu mezi obcí a místně příslušným úřadem rozvoje území kraje bude
i zde veřejnoprávní smlouva, nicméně úřad rozvoje území kraje má smluvní přímus a musí
ji s obcí uzavřít bezplatně.
K rušenému § 48
Ustanovení týkající se překážek výkonu územně plánovací činnosti se v návaznosti na další
navrhované změny zrušuje. Obec, která nemůže nebo nechce využít možnost pořízení územně
plánovací dokumentace pro své území, může vždy využít možnost jejího pořízení
prostřednictvím jiného pořizovatele podle § 47.
K § 49
279
V návaznosti na úpravu pořizování územně plánovací dokumentace obcemi v samostatné
působnosti se institut určeného zastupitele omezuje pouze na případy, kdy pro obec pořizuje
územní plán „jiný pořizovatel“ ve smyslu § 47 odst. 1 a 2. V případech, kdy je obec sama sobě
pořizovatelem odborných činností, není třeba tento zákonný institut využívat, neboť je interní
organizační záležitostí obce, jak si postup při pořizování rozdělí mezi své orgány a jejich
konkrétní členy.
Pro případy, kdy je určený zastupitel určen, zůstává zachováno vymezení jeho základního
postavení a úprava jeho vztahu k pořizovateli, včetně kritérií pro řešení situace, kdy mezi
určeným zastupitelem a jiným pořizovatelem nedojde k dohodě podle odstavce 3. Zachována
zůstává pro tyto případy také většina dílčích kompetencí určeného zastupitele, viz např. § 87
odst. 2, § 90 odst. 1, § 93 odst. 2.
K § 50 odst. 1 písm. b)
Formulační změna v návaznosti na projednávaný návrh na zrušení služebního zákona
(sněmovní tisk č. 76).
K § 50 odst. 1 písm. c)
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přesunem kvalifikačních požadavků do
§ 37 a s přesunem kompetencí z MMR na Úřad.
K § 50 odst. 1 písm. e)
Doplnění požadavku na nejméně tříletou praxi v oblasti územního plánování ve veřejné správě
v odst. 1 písm. e) směřuje ke zvýšení odborné úrovně a profesionality osob oprávněných
k výkonu územně plánovací činnosti. Tříletá doba představuje minimální nezbytný rámec pro
získání praktických zkušeností s komplexními procesy pořizování a vyhodnocování územně
plánovací dokumentace, včetně koordinace s dotčenými orgány a zapojení veřejnosti. Tento
požadavek posiluje kvalitu a spolehlivost výkonu veřejné správy v oblasti územního plánování
a zajišťuje, že oprávnění získají pouze odborně způsobilé osoby s dostatečnou praxí.
K § 51 písm. b)
Vypuštění slov „Českou komorou architektů“ představuje legislativně-technickou úpravu
navazující na změnu § 37, dle kterého může jít i o Českou komoru autorizovaných inženýrů
a techniků.
K rušeným § 51 odst. 2, 3 a 4
Odstavce 2 a 3 se zrušují pro nadbytečnost, neboť to, co je v nich uvedeno, platí obecně a není
třeba to specificky upravovat ve stavebním zákoně.
Odstavec 4 je navržen k přesunutí do zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon.
K § 52 písm. a)
Úprava v písm. a) souvisí s celkovou snahou o zjednodušení a vypuštění nadbytečných textů
zákona.
K rušenému 52 odst. 2
280
Odstavec 2 je navržen k vypuštění pro nadbytečnost, neboť v rámci jednotné soustavy úřadů
územního rozvoje není nutné explicitně řešit způsob předávání informací.
K rušenému § 53 odst. 1
Odstavec 1 je rušen pro nadbytečnost. Všechny podmínky dle § 50 odst. 1 kromě svéprávnosti
a bezúhonnosti platí kontinuálně, a není proto třeba jej opakovaně ověřovat. Ztráta svéprávnosti
nebo bezúhonnosti vede k okamžité ztrátě oprávnění dle odst. 2.
K § 53 odst. 1 písm. a)
Změna představuje legislativně-technickou úpravu navazující na vznik Úřadu dle § 17 a násl.
a na změny v působnosti příslušných orgánů v oblasti územního plánování.
K rušenému § 53 odst. 1 písm. b)
Ustanovení je vypuštěno jako nadbytečné v souvislosti se zrušením odstavce 1.
K § 53 odst. 1 písm. d)
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zrušením odstavce 1 a přečíslováním
zbývajících odstavců.
K § 53 odst. 2
Změna představuje legislativně-technickou úpravu navazující na vznik Úřadu dle § 17 a násl. a
na změny v působnosti příslušných orgánů v oblasti územního plánování.
K § 53 odst. 3
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na změny v organizaci působnosti
v oblasti územního plánování.
K 54 odst. 1
Dosavadní právní úprava v § 54 neobsahovala výslovné vyjádření povinnosti dotčených orgánů
zohledňovat při výkonu své působnosti nejen ochranu dílčích veřejných zájmů, ale i cíle a úkoly
územního plánování a zájmy obcí, krajů a státu na rozvoji svého území. V praxi to často vedlo
k jednostrannému výkladu, kdy dotčené orgány uplatňovaly svá stanoviska bez širšího kontextu
územního rozvoje, což mohlo způsobovat nepřiměřené omezování rozvojových záměrů.
Doplnění nového odstavce 1 má zajistit, aby dotčené orgány uplatňovaly své kompetence
koordinovaně, v souladu s principy proporcionality, subsidiarity a integrované ochrany
veřejných zájmů, v souladu s obecnými zásadami jejich činnosti podle § 2 a 3.
Nové ustanovení proto zpřesňuje základní principy, kterými se mají dotčené orgány řídit.
Ukládá jim povinnost uplatňovat své požadavky v mezích příslušných zákonů a proporcionálně,
aby jejich stanoviska byla věcně odůvodněná, přiměřená rozsahu dotčení veřejného zájmu
a nebyla v rozporu s koncepčním charakterem územního plánování. Není cílem snižovat úroveň
ochrany veřejných zájmů, ale zajistit, aby dotčené orgány nevystupovaly jako samostatní
pořizovatelé územně plánovací dokumentace a aby jejich stanoviska nezakládala překážky
v rozvoji území, které nejsou podloženy zákonnou působností.
Zakotvení povinnosti respektovat cíle a úkoly územního plánování výslovně vyjadřuje,
že při ochraně veřejných zájmů je nutné usilovat o jejich vyvážené sladění s potřebami rozvoje
281
území, a nikoli o jejich absolutizaci. Posiluje se tak princip spolupráce mezi pořizovatelem
a dotčenými orgány, a to i s ohledem na právo obcí na samosprávu a jejich ústavně chráněnou
kompetenci rozhodovat o rozvoji svého území.
Vložení nového odstavce 1 má zajistit, aby dotčené orgány uplatňovaly své kompetence
koordinovaně v duchu principu proporcionality, subsidiarity a tzv. integrované veřejné správy.
Rozsáhlá poznámka pod čarou č. 79 výčtem relevantních zvláštních zákonů nezakládá věcně
nová oprávnění, ale poskytuje přehled právních předpisů, dle nichž dotčené orgány veřejné
zájmy uplatňují. Tato legislativně-technická úprava přispívá ke zvýšení transparentnosti
a předvídatelnosti procesu.
K § 54 odst. 2
Obecně nadále platí, že od stanovisek dotčených orgánů se pořizovatel, i pokud jím bude kraj
nebo obec, nemůže při pořizování územně plánovací dokumentace, územích opatření
a zastavitelného území odchýlit, neboť tato stanoviska jsou pro pořizovatele závazná.
Pro posílení právní jistoty dotčených osob a odstranění pochybností se však výslovně stanoví,
že tato závaznost je omezena na otázku posouzení souladu posuzovaného návrhu s právními
předpisy, které zakládají pravomoc dotčeného orgánu.
S ohledem na zásadu, podle níže mají dotčené orgány svá stanoviska uplatňovat v nejrannější
fázi, kdy je to možné (§ 2 odst. 1) a na pravidla obsažená v § 3 se stanoví, že pořizovatel
nepřihlíží k vyjádřením a stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto
při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.
Dále se pořizovatel může od stanoviska dotčeného orgánu odchýlit v té jeho části, ve které není
stanovisko odůvodněno, aby pořizovatel nebyl vázán svévolnými neodůvodněnými stanovisky,
a dále v části, v níž by překračovalo zákonnou působnost dotčeného orgánu nebo měřítko
či podrobnost pořizované územně plánovací dokumentace. Proti tomuto postupu pořizovatele
se dotčený orgán může bráni prostřednictvím uplatnění rozporu podle § 55.
K § 54 odst. 3
V odstavci 3 je provedena formulační úprava v návaznosti na zrušení zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace v § 107.
K § 55
Ve stávající právní úpravě řešení rozporů není výslovně upravena role pořizovatele jako
moderátora, který by měl vést jednání s dotčenými orgány k rychlému, efektivnímu
a konsenzuálnímu řešení rozporů.
Z těchto důvodů se navrhuje takovou úpravu výslovně doplnit do odstavce 1, obdobně jako je
tomu v § 18 odst. 2. Tato úprava navazuje na obecný princip součinnosti správních orgánů
podle § 8 správního řádu a stanoví potřebné detaily k tomu, aby jej mohl pořizovatel efektivně
aplikovat.
Doplněním explicitního odkazu na zásady uvedené v § 1a odst. 1 a 2 a § 18 odst. 1 a 2 se
posiluje koncepční rámec činnosti pořizovatele územně plánovací dokumentace. Smyslem
úpravy je zdůraznit, že pořizovatel neplní pouze technickou koordinační funkci, ale zároveň
uplatňuje principy udržitelného rozvoje území, proporcionality a spolupráce veřejné správy.
282
Ustanovení konkretizuje odpovědnost pořizovatele za aktivní koordinaci protichůdných zájmů
dotčených orgánů, obcí, krajů a státu.
Mezi zájmy, které pořizovatel projednává a koordinuje dle odstavce 1 se doplňují zájmy
oprávněných investorů. Jde však pouze o částečné posílení postavení oprávněných investorů.
O vyjádření oprávněných investorů rozhodne pořizovatel. Oprávněný investor se nedoplňuje
do dalších odstavců, a proto nemůže vyvolat rozpor a formalizované řešení rozporu podle
odstavců 2 až 7, neboť jde o soukromé osoby a s ohledem na jejich počet by to pořizování
neúměrně zatížilo.
V současném znění zákona rovněž není upraveno postavení územních samospráv, pro jejichž
území je územně plánovací dokumentace pořizována, při řešení rozporu. Do odstavce 2 se proto
navrhuje doplnit specifický způsob řešení rozporů při existenci protichůdných stanovisek mezi
samosprávou (krajem nebo obcí jako pořizovatelem v samostatné působnosti) a dotčených
orgánů, neboť tento typ rozporu nelze řešit podle stávajících pravidel správního řádu (viz § 133
odst. 5 SpŘ).
Zavedení institutu dohodovacího řízení formalizuje dosavadní praxi neformálních jednání o
rozporech a přináší jasná pravidla pro jeho zahájení, průběh a účinky. Stanovením fikce,
že neúčast bez řádné omluvy znamená ustoupení od rozporu, se předchází průtahům
způsobeným pasivitou účastníků a podporuje zodpovědný přístup dotčených orgánů
k projednávání rozporů.
Odstavec 3 zavádí lhůtu 30 dnů pro dosažení dohody, po jejímž marném uplynutí je pořizovatel
povinen předložit věc k rozhodnutí příslušnému orgánu, kterým je Úřad. V případě, kdy je
pořizovatelem Úřad nebo Ministerstvo obrany, rozhoduje v případě nedosažení dohody
o rozporu vláda. Ve lhůtě 15 dnů se k návrhu na řešení rozporu může vyjádřit příslušný ústřední
orgán státní správy, do jehož kompetence řešená otázka spadá. Pokud se v uvedené lhůtě
nevyjádří, má se za to, že od rozporu ustoupil.
Stanovením 15denní lhůty pro vyjádření příslušného ústředního orgánu státní správy se
zajišťuje efektivita a předvídatelnost postupu. Zavedením fikce ustoupení od rozporu
při nečinnosti se eliminuje riziko neodůvodněného prodlužování procesu. Možnost nařídit
společné jednání podporuje dosažení konsenzu v duchu principu spolupráce orgánů veřejné
správy.
Stanovením maximální lhůty 60 dnů pro rozhodnutí o rozporu Úřadem je posilována právní
jistota pořizovatelů i dotčených subjektů o tom, do kdy má být o rozporu Úřadem rozhodnuto.
Zavedením fikce schválení návrhu pořizovatele v případě nečinnosti Úřadu se předchází
administrativním průtahům v procesu pořizování územně plánovací dokumentace a podporuje
odpovědné rozhodování Úřadu.
Rozpory mezi dotčenými orgány Úřad řeší formou sdělení podle části čtvrté správního řádu,
zatímco rozpory mezi dotčeným orgánem a územním samosprávným celkem jsou řešeny
rozhodnutím podle části druhé správního řádu. Toto rozlišení reflektuje specifickou povahu
územních samosprávných celků a ústavní rozměr práva na samosprávu, které vyžaduje možnost
soudního přezkumu rozhodnutí o řešení rozporu. Pro urychlení postupu se však zároveň
283
upravuje nepřípustnost rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o řešení rozporu. Případný soudní
přezkum tak následuje ihned po rozhodnutí Úřadu.
V souladu s § 269 odst. 5 je v odstavci 7 výslovně uvedena povinnost zveřejnit rozhodnutí
o rozporu v národním geoportálu územního plánování, která zajišťuje transparentnost
rozhodovací praxe a usnadňuje přístup k informacím pro veřejnost i dotčené orgány.
K rušenému § 56 odst. 6
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zrušením institutu zprávy
o uplatňování.
K § 57 odst. 1 a 2 a rušenému odst. 3 a 4]
V případě změny terminologie v odstavcích 1 a 2 se jedná o legislativně-technickou úpravu
zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
V praxi se pojem koordinační výkres používá jako nástroj interní koordinace pořizovatele
a dotčených orgánů, nikoli jako právně závazný podklad územního plánování. Výslovná
definice v zákoně byla proto nadbytečná a neodpovídala praktickému významu tohoto nástroje.
Zákonná definice navíc mohla být zdrojem záměn a zbytečných právních sporů ohledně
účinnosti a závaznosti koordinačního výkresu.
Vypuštěním definice se zákon zjednodušuje a zpřehledňuje, odstraňuje se zbytečné opakování
pojmů, které jsou prakticky specifikovány v prováděcích předpisech, nikoli v samotném
zákoně.
Ustanovení upravovalo náležitosti samotné změny nikoli úplného znění. Tyto záležitosti není
třeba zákonem upravovat.
K § 59 odst. 1
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
Další změna týkající se formy vyhotovení a vydávání uvedených dokumentací byla provedena
pro zvýšení jazykové přesnosti, srozumitelnosti a terminologické jednotnosti. Nová formulace
lépe vystihuje, že se jedná o digitální data (textová i prostorová), která mají být vyhotovena
a vydávána ve vektorové formě a ve strojově čitelném formátu.
K rušenému § 59 odst. 2
Nová právní úprava směřuje k tomu, aby všechny části územně plánovací dokumentace (nikoli
pouze „vybrané“) byly zpracovávány v jednotném datovém standardu a ve strojově čitelné
podobě. Odstavec 2 se proto vypouští pro nadbytečnost.
K § 59 odst. 2
V rámci nové koncepce digitalizace územního plánování se grafické vyjádření již nevnímá jako
samostatná část jednotného standardu. Není nutné, aby každá územně plánovací dokumentace
používala stejný způsob grafického vyjádření jednotlivých jevů a „jednotnou legendu“.
Podstatné je stanovit požadavky na jednotná elektronická data všech dokumentů územního
284
plánování, která budou zobrazena v národním geoportálu územního plánování jako vizualizace
datového obsahu.
K § 59 odst. 3
Jedná se o technickou úpravu zjednodušující text a odstraňující zbytečné duplicity.
K § 61 písm. d) a § 62 odst. 1
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 62 odst. 2
Navrhovaná úprava zásadním způsobem zpřesňuje vymezení územně analytických podkladů
a reflektuje jejich digitalizaci a systémové vedení v rámci národního geoportálu územního
plánování. Oproti dosavadnímu znění, které vymezovalo obsah územně analytických podkladů
převážně jako souhrn činností (zjišťování, vyhodnocování a určování problémů), se nově
akcentuje jejich podstata jako souboru strukturovaných údajů o území a ruší se jejich
formalizované pořizování i jejich dosavadní, částečně i plánovací, nejen popisný charakter.
Nové znění výslovně stanoví, že územně analytické podklady jsou tvořeny faktickými,
popisnými údaji o území, které zahrnují zjištění stavu území, jeho hodnot a limitů využití,
včetně známých záměrů. Tím dochází ke zpřehlednění jejich obsahu a k posunu od procesního
k datovému pojetí, které lépe odpovídá současným požadavkům na správu a sdílení informací
v územním plánování.
Současně se zavádí povinnost vkládání těchto údajů do národního geoportálu územního
plánování ze strany příslušných poskytovatelů a jejich vedení v jednotné databázi. Tím se
posiluje princip centralizace, standardizace a sdílení dat, což přispívá k jejich aktuálnosti,
jednotnosti a dostupnosti pro všechny dotčené subjekty. Určení správce této databáze zároveň
zajišťuje jednoznačnou odpovědnost za její správu a fungování.
K § 63 odst. 1
Dosavadní znění vymezuje údaje o území jako informace nebo data vztahující se k „ploše,
pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě“. V praxi však existují situace, kdy územní informace
vztahují ke koridorům dopravní nebo technické infrastruktury. Doplněním pojmu „koridor“ se
právní úprava přizpůsobuje skutečnému způsobu vedení územních informací a vymezuje,
že údaje mohou být vázány nejen na plošné objekty, ale i na liniové územní prvky.
K rušenému § 64 odst. 3
Odstavec 3 je vypouštěn pro jeho nadbytečnost, neboť poskytování údajů o území probíhá
elektronicky.
K § 65 odst. 1 a 2
Navrhovaná úprava vypouští část týkající se pořizování územně analytických podkladů a
ponechává pouze jejich aktualizaci. Touto změnou je reflektován posun od jednorázového
pořizování k průběžnému doplňování a správě dat v rámci národního geoportálu územního
plánování. Územně analytické podklady již nejsou chápány jako dokument pořizovaný v
285
určitých časových intervalech, ale jako kontinuálně aktualizovaný soubor údajů o území. Z toho
důvodu se rovněž přenáší odpovědnost za jejich aktualizaci přímo na poskytovatele údajů, kteří
tyto údaje vytváří a spravují. Tím se posiluje princip decentralizované správy dat při současném
zachování jejich centralizovaného zpřístupnění, což přispěje k vyšší kvalitě, přesnosti a
včasnosti informací o území a zároveň se tímto odlehčí roli pořizovatele, který již není výlučně
odpovědný za shromažďování a aktualizaci všech údajů, ale plní spíše koordinační a integrační
funkci.
K rušenému § 65 odst. 3
Zrušení ustanovení o povinnosti pořizovat úplnou aktualizaci ve stanovených časových
intervalech (nejpozději do 4 let) reaguje na zavedení průběžné aktualizace dat, která zajišťuje
jejich aktuálnost efektivněji než periodické celkové aktualizace. Navrhovaná úprava tak
odstraňuje rigidní lhůty, které neodpovídají dynamice změn v území ani možnostem moderních
informačních systémů.
K rušenému § 66
Územně analytické podklady pouze popisují objektivní stav. V reakci na zrušení určení okruhu
identifikace změn k řešení v § 62 odst. 2 se vypouští pro nadbytečnost projednání.
K § 68 odst. 4
Úprava odstavce 4 reaguje na přenesení pořizování nástrojů územního plánování, včetně
územních studií, do samostatné působnosti. Při pořizování v samostatné působnosti jde o interní
věc postupy v rámci orgánů samosprávného celku, kdy zákon nemusí ukládat, který orgán
návrh projedná. Naopak se výslovně stanoví, že návrh může být projednán s dalšími subjekty,
tedy dotčenými orgány, vlastníky dotčených nemovitostí a veřejností.
K § 68 odst. 5
Oproti dosavadnímu znění se výslovně stanoví, že pořizovatel územní studii vydá do 7 dnů ode
dne jejího schválení, a to jejím vložením do národního geoportálu územního plánování. Tím
dochází k jasnému vymezení okamžiku, kdy se územní studie stává využitelnou, a k odstranění
dosavadní nejednoznačnosti spojené s formulací schválil možnost jejího využití. Nové znění
jednoznačně váže vydání i využitelnost územní studie na její schválení a následné zveřejnění
v národním geoportálu územního plánování, které není pouze technickým krokem, ale
konstitutivní podmínkou využití územní studie.
K § 69 odst. 2
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zřízením Úřadu rozvoje území jako
ústředního správního orgánu ve věcech územního plánování.
K § 70 odst. 1
Doplňuje se chybějící odkaz i na cíle územního plánování, neboť zcela nepochybně i ty musí
politika územního rozvoje zohledňovat a konkretizovat. Jejich opomenutí bylo jen pochybením
zákonodárce, nikoli záměrem.
K § 71 odst. 1 písm. b)
286
Politika územního rozvoje není pouze statickým vymezením existující struktury, ale má rovněž
určovat směr a priority budoucího rozvoje sídel, např. urbanistické rozvojové zóny, nově
vznikající aglomerace, dopravní propojení a infrastrukturu. Doplněním výrazu „a jejího
rozvoje“ se zdůrazňuje plánovací a prognostický charakter politiky územního rozvoje.
K § 71 odst. 1 písm. d)
Oproti dosavadnímu znění se nově vedle specifických hodnot a problémů doplňuje rovněž
specifický potenciál území. Tím se posiluje proaktivní přístup k územnímu plánování, které
nemá reagovat pouze na existující hodnoty a problémy, ale také identifikovat a rozvíjet území
s významným rozvojovým potenciálem. Tato změna lépe odpovídá současným požadavkům na
strategické plánování a podporu vyváženého rozvoje území.
Současně dochází ke zjednodušení a zpřehlednění formulace podmínek, za nichž jsou tyto
oblasti vymezovány. Namísto opakovaného uvádění kombinace hodnot a problémů se nově
používá jednotná konstrukce, která zahrnuje všechny relevantní charakteristiky (potenciál,
hodnoty i problémy) a zároveň přehledně vymezuje jejich význam buď z hlediska
mezinárodního či celostátního, anebo z hlediska jejich územního přesahu. Tím se odstraňuje
dosavadní formulační duplicita a zvyšuje srozumitelnost ustanovení. K § 71a odst. 2, § 109
odst. 1 písm. b), § 282 odst. 1
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zřízením Úřadu rozvoje území jako
ústředního správního orgánu ve věcech územního plánování.
K § 71a odst. 2, § 71c odst. 2, § 71d odst. 5, § 114 odst. 3, § 128 odst. 4, § 280 odst. 2 písm.
a)
Nahrazení pojmu “ministerstvo” pojmem “Úřadu” představuje legislativně-technickou úpravu
související se zřízením Úřadu rozvoje území jako ústředního správního orgánu ve věcech
územního plánování.
K § 71a odst. 3
Nahrazení pojmu “ministerstvo” pojmem “Úřadu” představuje legislativně-technickou úpravu
související se zřízením Úřadu rozvoje území jako ústředního správního orgánu ve věcech
územního plánování.
Vložení písmene a) je reagováno na potřebu propojit tvorbu politiky územního rozvoje
s politikou architektury a stavební kultury, jakožto strategickým dokumentem vlády, který
stanoví cíle a zásady pro rozvoj kvalitního, udržitelného a kulturně hodnotného prostředí.
Ustanovení zajišťuje, aby návrh politiky územního rozvoje vycházel rovněž z těchto principů a
byl s nimi v souladu, čímž se posiluje integrace územního plánování s širšími státními
koncepcemi rozvoje prostoru a prostředí.
K § 71d odst. 1
Úřad je ústředním správním orgánem ve věcech územního plánování, který má předkládá návrh
politiky územního rozvoje ke schválení vládě. Jelikož však Úřad není dle čl. II odst. 5 jednacího
řádu vlády oprávněn být předkladatelem, je jako předkladatel návrhu politiky územního rozvoje
vládě navrhováno Ministerstvo pro místní rozvoj, jež má zajišťovat koordinaci, kontrolu
formálních náležitostí a předložení politiky územního rozvoje vládě.
287
K § 71d odst. 3 písm. b)
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související s úpravou obsahu územně analytických
podkladů dle § 62 odst. 2.
K § 71d odst. 6
Úřad je ústředním správním orgánem ve věcech územního plánování, který má předkládá návrh
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vládě. Jelikož však Úřad není dle čl. II odst. 5
jednacího řádu vlády oprávněn být předkladatelem, je jako předkladatel návrhu zprávy o
uplatňování politiky územního rozvoje vládě navrhováno Ministerstvo pro místní rozvoj.
K § 72 odst. 1
Cílem nově vložené věty do odstavce 1 je zdůraznit, že územní plánování není izolovanou
činností, ale navazuje na koncepce a cíle územního plánování a vyjadřuje veřejný zájem
na uspořádání, využití a rozvoji území.
Doplnění upřesnění, že územně plánovací dokumentace vyjadřuje i veřejný zájem
na prostorovém uspořádání akcentuje, že územní plánování nevyjadřuje pouze veřejný zájem
na způsobu využití území, ale také na jeho prostorovém uspořádání, tedy na tom, jak jsou
jednotlivé funkce v území rozmístěny, vzájemně uspořádány a jaké vztahy mezi nimi vznikají.
Právě prostorové uspořádání představuje klíčový nástroj pro zajištění koordinovaného,
vyváženého a dlouhodobě udržitelného rozvoje území. Výslovné doplnění této složky
veřejného zájmu reaguje na potřebu zdůraznit, že územně plánovací dokumentace neřeší pouze
co lze v území umístit, ale také kde a v jakých vazbách se jednotlivé záměry realizují. Tím se
posiluje komplexní pojetí územního plánování jako nástroje koordinace prostorových vztahů,
ochrany hodnot území a prevence jeho nekoordinovaného či fragmentovaného rozvoje. Zásada,
podle níž územně plánovací dokumentace vyjadřuje veřejný zájem na prostorovém uspořádání
a způsobu využití území, vychází z předpokladu, že výsledkem procesu pořízení územně
plánovací dokumentace by měl být co nejširší konsensus, jaký způsob budoucího využití území
nejlépe odpovídá zájmu společnosti při zohlednění všech jednotlivých dílčích veřejných zájmů.
Výsledkem by měla být právní jistota všech dotčených osob, zejména vlastníků pozemků o tom,
jaký typ využití je z hlediska zákonných požadavků na ochranu veřejných zájmů přípustný.
To samozřejmě nevylučuje uplatnění konkrétních požadavků k ochraně těchto zájmů na úrovni
povolování konkrétních záměrů a posuzování veřejného zájmu na aplikační úrovni na základě
vyšší podrobnosti dokumentace pro povolení záměru. Měly by ale být vyloučeny situace,
k nimž bohužel nezřídka dochází za platné právní úpravy, kdy je způsob využití území podle
platné územně plánovací dokumentace jako takový v řízení o povolení záměru některým
z dotčených orgánů označen za zcela nepřípustný.
Uvedená zásada je plně v souladu s judikaturou Ústavního i Nejvyššího správního soudu,
viz např.:
Nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 482/10: „Při územním plánování jde
o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků, respektive všech zainteresovaných subjektů,
s přihlédnutím k veřejnému zájmu, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém
využití území.“
288
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2016, č. j. 7 As 152/2016 – 21 či ze dne 9.
3. 2005, č. j. 3 As 33/2004-68: „Samotný mechanismus pořizování územně plánovací
dokumentace je třeba považovat za způsob prosazování veřejného zájmu v dané oblasti, územně
plánovací dokumentace jako výsledek takového mechanismu pak tento veřejný zájem odráží.“
K § 72 odst. 3
Navrhuje se doplnit výslovnou možnost vložit do nové územně plánovací dokumentace
či změny územně plánovací dokumentace přechodná ustanovení, která upraví vztah mezi
původní a novou, případně měněnou dokumentací, například co se týče závaznosti
pro rozhodován v řízeních zahájených před účinností nové či měněné dokumentace. Doplněné
ustanovení posiluje návaznost mezi dokumentacemi a podporuje plynulý přechod od stávající
k nové regulaci území, aniž by došlo k narušení právní jistoty v území a legitimního očekávání
a dobré víry stavebníků v účinnost předchozí regulace, podle které zažádali o povolení záměrů.
K § 73 odst. 2
Doplnění textu „nestanoví-li zákon jinak“ vyjadřuje, že závaznost územně plánovací
dokumentace není absolutní, neboť novela zavádí možnost odchýlení se od jejich regulativů
např. v § 193 odst. 2 či v § 73 odst. 5.
K § 73 odst. 3
Pravidlo, podle nějž je nadřazená územně plánovací dokumentace závazná pro navazující
a v případě rozporu se k navazující nepřihlíží, je doplněno a modifikováno výslovným
konstatování, že za rozpor se nepovažuje, pokud navazující dokumentace v souladu s právní
úpravou obsahu jednotlivých úrovní územně plánovací dokumentace obsahuje záležitosti, které
v nadřazené územně plánovací dokumentaci vymezeny nejsou. Odstraňují se tak případné
pochybnosti o souladu tohoto stavu, který stavební zákon výslovně předpokládá (např. § 79
odst. 2, § 84).
K § 73 odst. 5
Navrhuje se stanovit, že zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně
plánovací dokumentaci se v navazující územně plánovací dokumentaci může týkat nejen přímo
vymezené plochy, ale i území s ní souvisejícího, přičemž je nutné respektovat místní podmínky,
regulaci a měřítko. Tím se zajišťuje větší flexibilita obsahu navazující územně plánovací
dokumentace. Při tomto zpřesnění se bude nově možné v nezbytném rozsahu odchýlit od jejich
vymezení v nadřazené územně plánovací dokumentaci, a to za podmínky souhlasu Úřadu a
pořizovatele (resp. orgánu, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci), přičemž
musí být zachován smysl a účel nadřazené dokumentace.. Cílem této úpravy je zvýšit flexibilitu
systému územního plánování a umožnit efektivnější reakci na konkrétní podmínky území v
navazujících dokumentacích, aniž by bylo nutné vždy přistupovat k formální změně nadřazené
územně plánovací dokumentace. V praxi se totiž ukazuje, že při přechodu od obecnější
koncepční roviny nadřazené dokumentace k detailnější úrovni navazující dokumentace vznikají
situace, kdy je nezbytné prostorové vymezení dílčím způsobem upřesnit nebo korigovat tak,
aby odpovídalo skutečným územním podmínkám, technickým limitům či nově dostupným
poznatkům.
289
Doplnění umožňující zpřesnění navazující územně plánovací dokumentace bez nutnosti
formální změny nadřazené dokumentace reaguje na rozhodnutí NSS 4 As 41/2021, podle něhož
nástroje územního plánování tvoří ucelený hierarchický systém, jehož vyšší stupně jsou
nadřazeny stupňům nižším a do značné míry určují jejich obsah.
Podstatou je postupná konkretizace obecných záměrů, kdy navazující územně plánovací
dokumentace upřesňuje prostorové vymezení a podmínky pro využití území, aniž by narušovala
cíle nadřazené územně plánovací dokumentace. To umožňuje realizovat konkrétní potřeby
území, odlišné od abstraktnější úrovně nadřazené územně plánovací dokumentace, a to bez
nutnosti formální a časově náročné aktualizace nadřazené územně plánovací dokumentace. Tím
se zvyšuje reakce schopnost a efektivita územního plánování a snižuje administrativní zátěž.
Současně je tato flexibilita vyvážena procesními a materiálními zárukami. Odchýlení je možné
pouze v nezbytném rozsahu, tedy nikoli plošně či koncepčně, ale pouze tam, kde je to
odůvodněno konkrétními podmínkami území. Zásadní pojistkou je dále požadavek souhlasu
Úřadu a orgánu, který nadřazenou územně plánovací dokumentaci vydal, což zajišťuje kontrolu
zachování koncepční kontinuity a koordinace v rámci soustavy územního plánování.
Doplnění věty „Pro územní opatření, vymezení zastavitelného území a ochranná pásma platí
možnost odchýlení… obdobně“ zajišťuje jednotný přístup ke všem nástrojům územního
plánování, nejen k plochám a koridorům. To podporuje koherenci a systematičnost územního
plánování a umožňuje flexibilně reagovat na specifické potřeby území při zachování principu
nadřazené dokumentace.
Ve všech případech doplnění klade důraz na to, že odchýlení či zpřesnění nesmí narušit smysl
a účel nadřazené územně plánovací dokumentace, kdy tato podmínka představuje materiální
limit, který brání takovým odchylkám, jež by vedly k popřední koncepce stanovené v nadřazení
územně plánovací dokumentaci. Tím se zajišťuje rovnováha mezi flexibilitou navazujících
územně plánovacích dokumentací a závazností nadřazených nástrojů územního plánování.
K § 74 odst. 2 písm. a)
Navrhovaná úprava navrhuje vypuštění taxativního výčtu ploch a obecnější stanovení, že zemní
rozvojový plán vymezuje plochy a koridory určené pro umístění záměrů mezinárodního nebo
celostátního významu, případně přesahujících významem území jednoho kraje. Tím dochází ke
zjednodušení právní úpravy a zvýšení její flexibility, neboť územní rozvojový plán není omezen
na předem rigidně vymezené kategorie ploch, ale může reagovat na různé typy strategických
záměrů, jejichž povaha se může v čase vyvíjet.
Současně se vypouští vazba na explicitní vymezení politikou územního rozvoje, čímž se
zohledňuje skutečnost, že územní rozvojový plán představuje samostatný nástroj územního
plánování s vlastní mírou podrobnosti, který sice z politiky územního rozvoje vychází, avšak
nemusí být na ni v tomto ohledu mechanicky omezen.
Zároveň se upřesňuje, že součástí vymezení ploch a koridorů mohou být kromě samotného
prostorové určení ploch a koridorů a účelu jejich vymezení také podmínky pro jejich využití
a rozhodování v území.
K § 74 odst. 2 písm. b)
290
Navrhovaná úprava zpřehledňuje a koncepčně sjednocuje vymezení části obsahu územního
rozvojového plánu tím, že nahrazuje dosavadní složitý a popisný výčet kategorií ploch
a rozhodovacích podmínek obecnějším pojmem plochy a koridory pro strategické investiční
stavby podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.
K § 76 odst. 3
Doplňuje se možnost, aby pořizovatel převzal do územního rozvojového plánu plochy
a koridory pro záměry mezinárodního, celostátního významu nebo přesahující území jednoho
kraje, které byly již vymezeny v zásadách územního rozvoje a u kterých uplynula lhůta
pro jejich zrušení podle správního řádu a soudního řádu správního. Tím se zrychluje
a zefektivňuje proces zahrnutí zásadních záměrů ze zásad územního rozvoje do nadřazené
územně plánovací dokumentace. Tento postup byl již využit při vydání prvního územního
rozvojového plánu podle § 319.
Zároveň je stanoveno, že tento postup nepodléhá standardnímu postupu pořízení územně
plánovací dokumentace a její změny podle § 87 až 111a ani posuzování vlivů na udržitelný
rozvoj území podle § 40. Tím se odstraňuje zbytečná administrativní a časová zátěž, zejména
u ploch a koridorů pro záměry, jejichž význam přesahuje území jednotlivých obcí či krajů
a které mají dlouhodobý strategický charakter.
Takto převzaté záměry do územního rozvojového plánu nabývají účinnosti dnem vyvěšení
veřejné vyhlášky o zveřejnění úplného znění územního rozvojového plánu.
Zároveň je stanoveno, že soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje, neboť tento byl
posouzen již v rámci vymezení těchto ploch a koridorů v zásadách územního rozvoje.
K § 77 odst. 2 písm. d)
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zavedením pojmu nestavební plocha v
§ 12 písm. i) a reaguje na úpravu, dle které územní rozvojový plán vymezuje i jiné než
transformační plochy nadmístního významu.
K § 77 odst. 2 písm. e)
Doplnění písm. e) zohledňuje zavedení pojmu nestavební plocha v § 12 písm. i) a odstraňuje
nedostatek předchozí úpravy a jednoznačně stanovuje, že zásady územního rozvoje vymezují i
jiné než transformační plochy nadmístního významu.
K § 79 odst. 5
Doplňuje se možnost, aby pořizovatel převzal do zásad územního rozvoje plochy a koridory
pro záměry nadmístního významu, které byly vymezeny v územním plánu a u kterých uplynula
lhůta pro jejich zrušení podle správního řádu a soudního řádu správního. Tím se zrychluje
a zefektivňuje proces zahrnutí zásadních záměrů nadmístního významu z územních plánů
do nadřazené územně plánovací dokumentace. Jde o obdobu úpravy podle § 76 odst. 3 (viz
výše) na úrovni územního plánu.
Pro zachování dohledu státu nad daným postupem je zároveň navrženo, že možnost převzetí
ploch a koridorů pro záměry nadmístního významu z nadřazené územně plánovací
291
dokumentace do navazujících zásad územního rozvoje kraje je podmíněno souhlasem místně
příslušného úřadu rozvoje území kraje.
Zároveň je jednoznačně stanoveno, že tento postup nepodléhá standardnímu postupu pořízení
územně plánovací dokumentace a její změny podle § 87 až 111a ani posuzování vlivů na
udržitelný rozvoj území podle § 40. Tím se odstraňuje zbytečná administrativní a časová zátěž.
Takto převzaté záměry do zásad územního rozvoje nabývají účinnosti dnem vyvěšení veřejné
vyhlášky o zveřejnění úplného znění zásad územního rozvoje.
Zároveň je výslovně stanoveno, že soulad s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně
plánovací dokumentací se neposuzuje, neboť tento byl posouzen již v rámci vymezení těchto
ploch a koridorů v územních plánech, kde byly přebírané plochy a koridory vymezeny v
mnohem větší podrobnosti než v řešených zásadách územního rozvoje.
K § 80 odst. 2 písm. a)
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
Uvedení konkrétního data vymezení zastavitelného území je vypouštěno jako nadbytečné,
protože platnost a účinnost vymezení je již dána samotným vydáním územně plánovací
dokumentace. Datum vymezení zastavitelného území není rozhodující pro právní účinky
dokumentace, a proto jeho explicitní uvedení není nutné.
K § 80 odst. 2 písm. c)
Výčet „urbanistická kompozice, vymezení ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného
způsobu využití, vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch, systému veřejných
prostranství a systému sídelní zeleně“ je v podstatě již obsažen v širších definicích urbanistické
koncepce a jednotlivých typů ploch v zákoně. Jeho explicitní opakování v písm. c) je proto
nadbytečné a zbytečně prodlužuje text.
Formulace výčtu ploch a systémů může být omezující při moderních metodách územního
plánování, které pracují s flexibilnějším vymezením funkcí a využití území. Vypuštěním se
umožňuje adaptabilnější a účelnější vymezování urbanistických prvků, aniž by byla porušena
zásada jednotné urbanistické koncepce.
K § 80 odst. 2 písm. d)
Navrhovaná úprava reaguje na potřebu zpřesnění a úplnosti vymezení nástrojů veřejné
infrastruktury v rámci koncepce jejího uspořádání. Oproti dosavadnímu znění se výslovně
doplňuje pojem prvky pro veřejnou infrastrukturu, a to vedle ploch a koridorů.
Zatímco plochy a koridory představují základní prostorové nástroje, některé součásti veřejné
infrastruktury mají povahu jednotlivých specifických zařízení nebo bodových prvků, které
nelze vždy adekvátně vyjádřit pouze prostřednictvím ploch či koridorů. Doplnění pojmu prvky
proto umožňuje jejich explicitní zahrnutí do koncepce veřejné infrastruktury a zajišťuje úplnost
jejího vymezení.
K § 80 odst. 2 písm. e)
292
Původní formulace obsahovala rozsáhlý výčet součástí koncepce uspořádání krajiny, který byl
nadbytečný vzhledem k obecnému vymezení územních prvků a podmínek jejich využití
v jiných částech zákona. Nové znění stručněji vyjadřuje podstatu koncepce uspořádání krajiny,
bez ztráty obsahového významu.
K § 80 odst. 2 písm. f)
Navržené nahrazení původního ustanovení má za cíl jasněji a flexibilněji vymezit systém
plánování využití území a prostorového uspořádání, přičemž zároveň zohledňuje principy
udržitelného rozvoje a ochrany charakteru území.
Navrhuje se odstranit specifikaci „ploch s rozdílným způsobem využití“ a nahradit ji obecněji
plochami s určením hlavního využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně
přípustného využití, čímž se zvyšuje flexibilita pro různé typy ploch, aniž by se ztratil význam
regulace hlavního, přípustného či nepřípustného využití.
Umožněním vzájemně nezávislého vymezení ploch a koridorů, podmínek pro jejich využití a
podmínek prostorového uspořádání se zajišťuje vyšší pružnost při územním plánování: plochy
a koridory mohou být definovány odděleně, což umožňuje efektivnější a realistické plánování
infrastruktury, ochrany krajiny i rozvoje urbanistických prvků.
K rušenému § 81 odst. 2
Duplicitní k § 12 písm. h).
K § 81 odst. 2
Navrhuje se umožnit stanovení obecnějších podmínek pro obsah podmiňující plánovací
smlouvy, tedy nikoliv nutně vymezení tohoto základního obsahu již v podmínce obsažené
v územním plánu. To podporuje pružnější postup a širší smluvní autonomii při následném
uzavírání plánovací smlouvy.
K § 82 odst. 2
Možnost pořídit a vydat územní plán i pro část či více částí území obce, kterou má podle
dosavadní úpravy jen hlavní město Praha, se rozšiřuje na kteroukoli obec. Územní plán obce je
v takovém případě nadřazenou územně plánovací dokumentaci územního plánu pro část obce.
K § 82 odst. 3
Navrhuje se vypuštění nutnosti stanovit požadavek na prvky regulačního plánu v územním
plánu pouze v rámci zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu.
Vzhledem k tomu, že pořizování územně plánovací dokumentace je relativně dlouhý, složitý a
dynamický proces (NSS 1 Ao 5/2010, 4 Ao 7/2011), jehož smyslem není obhájit původní
zadání, ale upravit ho díky všem fázím projednání, připomínek, vyjádření a stanovisek tak, aby
byl optimalizován, je vhodné umožnit doplnění možnosti uvedení prvků regulačního plánu do
pořizování územního plánu až v průběhu pořizování.
K rušenému § 83 odst. 3
293
Odstavec 3 se navrhuje vypustit, neboť jde o ustanovení mimo předmět stavebního zákona a
nemusí platit bezvýjimečně, např. v rámci pozemkových úprav se mohou vynakládat prostředky
na pořízení jejich návrhu, který ještě nemusí být v souladu s územním plánem apod.
K § 85 odst. 1
Navrhuje se přesunutí podmínek regulačního plánu pod písm. b), c) a d) z jeho obligatorního
obsahu do fakultativního obsahu dle odst. 2.
K § 85 odst. 2
Navrhuje se, aby výčet podmínek v odstavci 1 byl pouze demonstrativní. Limitem pro stanovení
podmínek v regulačním plánu jsou cíle a úkoly územního plánování.
K § 85 odst. 2 písm. b) a c)
Dochází k přesunu těchto podmínek z § 158 odst. 1 písm. b) a c).
K § 85 odst. 2 písm. d)
Doplnění reaguje na judikaturu NSS 9 Aos 1/2012 a jednoznačně umožňuje, aby regulační plán
stanovil i požadavky na vnější vzhled, např. i barevné či materiálové provedení stavby apod.
K § 85 odst. 2 písm. i)
Dochází k přesunu těchto podmínek z § 158 odst. 1 písm. d).
K § 86 odst. 3
Navrhuje se umožnit stanovení obecnějších podmínek pro obsah podmiňující plánovací
smlouvy, tedy nikoliv nutně vymezení tohoto základního obsahu již v podmínce obsažené
v regulačním plánu. Formulace „základní obsah“ umožňuje pořizovateli regulačního plánu
vymezit rámec plánovací smlouvy bez nutnosti detailně specifikovat veškerý obsah smlouvy
již v regulačním plánu. To podporuje pružnější postup a širší smluvní autonomii při následném
uzavírání plánovací smlouvy.
K rušenému § 86 odst. 5
V návaznosti na zrušení definice pojmu „dům pro dostupné nájemní bydlení“ v § 13 písm. q)
dochází i k vypuštění možnosti vymezovat tyto domy v regulačním plánu.
K § 87 odst. 1 a 2
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související změnou koncepce organizace územního
plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který v procesu pořizování nově působí
jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
Navrhuje se vypuštění poslední věty, která je zcela bezobsažná a bez normativní hodnoty.
K § 87 odst. 3
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s umožněním pořídit a vydat územní plán
i pro část či více částí území obce nejen hlavnímu městu Praze, ale i kterékoli obci v souladu s
§ 82 odst. 2.K § 88 odst. 1 písm. a), b), c) a d)
294
V odstavci 1 se navrhuje úprava směřující k jednoznačnému stanovení toho, že veřejnou
vyhláškou není třeba zveřejňovat celé zadání, ale postačí zveřejnit adresu zveřejnění v
národním geoportálu územního plánování. Dále se zpřesňuje vymezení orgánů, jimž je třeba
doručovat jednotlivě.
K rušenému § 88 odst. 2
Navrhuje se vypuštění, neboť zveřejňování a ukládání dokumentů je nyní řešeno obecně v § 43
odst. 1.
K § 89 odst. 5 písm. a)
Navrhované doplnění oprávněného investora do výčtu subjektů, kteří jsou oprávněni uplatnit
své vyjádření v rámci fáze projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace reaguje
na jeho procesní postavení v systému územního plánování.
Oprávněný investor je subjektem, jehož činnost je přímo spojena s realizací záměrů v území,
zejména v oblasti veřejné dopravní a technické infrastruktury, kdy tyto záměry mají často
zásadní územní dopady a vyžadují koordinaci již ve fázi zadání územně plánovací
dokumentace, nikoli až v navazujících řízeních.
Výslovné zakotvení oprávněného investora mezi subjekty oprávněné k podání vyjádření tak
posiluje preventivní koordinaci záměrů v území a umožňuje včasné zachycení střetů mezi
plánovanými investicemi a připravovanou územně plánovací dokumentací. Tím se zvyšuje
efektivita procesu pořizování územně plánovací dokumentace a snižuje se riziko následných
konfliktů v navazujících fázích povolovacích procesů.
K § 90 odst. 1
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související změnou koncepce organizace územního
plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který v procesu pořizování nově působí
jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
K rušenému § 90 odst. 2
Vypuštěním ustanovení se sleduje zrychlení a zjednodušení pořizovacího procesu územně
plánovací dokumentace, které navíc při pořizování územně plánovací dokumentace územních
samosprávných celků v samostatné působnosti nedává ani smysl. Pokud obec či kraj mají zájem
pořizovat návrh územně plánovací dokumentace ve variantách, mohou tak učinit aniž by
musely v tomto směru cokoli formálně ukládat.
Nová úprava posiluje roli pořizovatele územně plánovací dokumentace jako odborného garanta,
který sám posuzuje, zda je zpracování variant nutné, a to bez nutnosti formálního uložení
ze strany schvalujícího orgánu. Tím se zajišťuje pružnější a odborně vedený postup při
pořizování.
K rušenému § 91
Vypuštění § 91 souvisí s reformou systému územního plánování, která směřuje ke sjednocení
pořizování všech územně plánovací dokumentace územních samosprávných celků v rámci
jejich samostatné působnosti. V novém systému již není nutné zvlášť rozlišovat, kdo hradí
jednotlivé náklady na pořízení podle druhu dokumentace, protože pořizovatel a schvalující
295
orgán jsou jednoznačně určeni zákonem a odpovídají za celý proces včetně jeho finančního
zajištění.
Dosavadní § 91 pouze deklaroval zřejmou odpovědnost jednotlivých úrovní veřejné správy
za jejich vlastní dokumentace (kraj za ZÚR, obec za územní plán, ministerstvo za územní
rozvojový plán). Tento princip je však nyní implicitní – plyne přímo z vymezení působností
v územním plánování a u územních samosprávných celků z obecné právní odpovědnosti
samospráv za výkon samostatné působnosti. Ustanovení se tak stalo nadbytečným a formálním.
Nový systém financování pořizování územně plánovací dokumentace má být jednotný,
transparentní a méně formálně rozdělený podle jednotlivých druhů dokumentací. Vypuštěním
§ 91 se právní text zpřehledňuje a eliminuje se duplicita vůči rozpočtovým pravidlům a vnitřním
finančním vztahům mezi státem, kraji a obcemi.
Ustanovení odstavce 2 bylo vypuštěno pro nadbytečnost, neboť vyplývá přímo ze zásady,
že pořizovatel odpovídá za celý proces pořizování, včetně zajištění financování.
K § 92 odst. 1
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením § 91.
K § 92 odst. 3
V souvislosti se sjednocením pořizování územně plánovací dokumentace územních
samosprávných celků v samostatné působnosti obcí a krajů odpadá potřeba oddělovat
kompetence pořizovatele a schvalujícího orgánu ve fázi rozhodování o zahájení pořízení
a o podmínkách financování.
Nová úprava sjednocuje odpovědnost – ten, kdo pořizuje (tj. zajišťuje odborný proces
a financování), má zároveň pravomoc stanovit podmínky, za nichž se změna pořídí. Tím se
odstraní duplicitní rozhodování a celý proces se zjednoduší a zrychlí.
K § 93 odst. 2 a 3
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související změnou koncepce organizace územního
plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který v procesu pořizování nově působí
jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47. K § 93 odst. 5
Navrhuje se lhůtu do 7 dnů nahradit flexibilnějším termínem „bezodkladně“, která umožňuje
pořizovateli operativně reagovat na konkrétní okolnosti procesu pořizování (např. technické
přípravy, doplnění dat, koordinaci s dalšími subjekty).
V písm. a) s vypouští požadavek vystavení návrhu územně plánovací dokumentace
a vyhodnocení vlivů k nahlédnutí, neboť zveřejnění v národním geoportálu územního
plánování samo o sobě zahrnuje zpřístupnění dokumentace neurčitému okruhu osob, a není
proto nadále účelné, aby byla dokumentace vystavována k nahlédnutí i jiným způsobem.
V písm. b) dochází k jednoznačnému stanovení, že veřejnou vyhláškou není třeba zveřejňovat
celé zadání, ale postačí zveřejnit adresu zveřejnění v národním geoportálu územního plánování.
K § 93 odst. 2 písm. b)
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zrušením společného jednání dle § 94.
296
K rušenému § 94
S ohledem na cíl zefektivnění a zrychlení pořizování územně plánovací dokumentace
a s ohledem na skutečnost, že se společné jednání i veřejné projednání podle současné úpravy
koná o stejném návrhu a v praxi vesměs s minimálním časovým odstupem se ruší institut okruh
účastníků společného jednání se shodoval s okruhem účastníků účastnících se rovněž veřejného
projednání, je upuštěno od společného jednání. Se všemi zúčastněnými subjekty, včetně
dotčených orgánů, je návrh projednán v rámci veřejného projednání.
K § 96 odst. 1
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zrušením jedné fáze pořizování územně
plánovací dokumentace – společného jednání, a tedy přenesení kompetencí jednotlivých aktérů
původního společného jednání do fáze veřejného projednání.
K § 96 odst. 2
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související změnou koncepce organizace územního
plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který v procesu pořizování nově působí
jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
K § 96 odst. 3
Stanovení minimální patnáctidenní lhůty mezi doručením veřejné vyhlášky a konáním
veřejného projednání zajišťuje dostatečný časový prostor pro informování veřejnosti,
prostudování zveřejněných podkladů a přípravu stanovisek, připomínek či námitek. Tím se
posiluje efektivita participace veřejnosti, která je jedním ze základních principů procesu
pořizování územně plánovací dokumentace.
Současně tato úprava přispívá k právní jistotě a předvídatelnosti procesu, neboť jednoznačně
vymezuje časové rozpětí, v němž se může veřejné projednání konat
K§ 96 odst. 4
Oznamování místa a doby konání veřejného projednání v odstavci 4 se sjednocuje s obdobnou
úpravou v § 88 odst. 1.
K § 96 odst. 5
Z odstavce 5 se vypouští požadavek písemnosti záznamu, neboť v současné době je již běžné,
že lze pořizovat i audiovizuální záznam.
K § 97 odst. 5
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související s rušenou fází společného jednání
a přenesení možností uplatnit stanoviska a vyjádření k návrhu územně plánovací dokumentace
a vyhodnocení vlivů dotčenými orgány do fáze veřejného projednání.
Zároveň se doplňuje fikce, že neuplatní-li dotčený orgán své stanovisko nebo vyjádření do 15
dnů od veřejného projednání, platí že s návrhem územně plánovací dokumentace souhlasí.
Jedná se o doplnění následku nečinnosti dotčeného orgánu, které má za cíl odstranit stav právní
nejistoty v případě pasivity dotčeného orgánu a zabránit tomu, aby absence stanoviska vedla
297
k blokaci nebo nepřiměřenému prodlužování procesu pořizování územně plánovací
dokumentace.
K § 98 odst. 1, 2 a 4
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související změnou koncepce organizace územního
plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který v procesu pořizování nově působí
jen tam, kde územně plánovací dokumentaci pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
K § 98 odst. 5
Za účelem podpoření efektivního a plynulého postupu pořizování a posílení právní jistoty
a předvídatelnosti pro všechny účastníky pořizovacího procesu se navrhuje doplnění,
že ke stanoviskům doručeným po uplynutí lhůty pořizovatel nepřihlíží. Zároveň se vyvratitelná
domněnka souhlasu dotčeného orgánu a oprávněného investora s návrhem, pokud ve lhůtě
neuplatní své stanovisko nebo vyjádření, nahrazuje fikcí souhlasu.
Doplnění oprávněného investora do okruhu subjektů, u nichž se uplatňuje fikce souhlasu
při neuplatnění vyjádření ve stanovené lhůtě, a to za účelem eliminace průtahů a právní
nejistoty v této fázi pořizování v důsledku případné nečinnosti oprávněného investora.
K § 98 odst. 6
Jedná se o legislativně - technickou úpravu související změnou koncepce organizace územního
plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který v procesu pořizování nově působí
jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
K rušenému § 99
Vypuštění úpravy specifických možností postupu zastupitelstva v závěrečné fázi pořizování
územně plánovací dokumentace souvisí se převedením pořizování územně plánovací
dokumentace obcí a krajů do jejich samostatné působnosti. Informování zastupitelstva
v takovém případě bude interním procesem obce, které může obec regulovat interními předpisy,
případně pokyny „ad hoc“ a není nutné jej zákonem regulovat.
§ 100 odst. 2
Možnost jednorázového prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska až o 30 dní byla z důvodu
urychlení postupů územního plánování vypuštěna.
K § 101 odst. 2
Možnost jednorázového prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska nadřízeného orgánu až o 30
dní byla z důvodu urychlení postupů územního plánování vypuštěna.
K § 101 odst. 3
Navrhovaná úprava vyjasňuje následky nečinnosti nadřízeného orgánu a nahrazuje dosavadní
možnost vydat i bez jeho stanoviska jednoznačnou fikcí souhlasu. Tím se jednoznačně
vymezuje právní účinek nečinnosti a posiluje předvídatelnost postupu pořizovatele. Výslovné
zakotvení, že k opožděně uplatněným stanoviskům se nepřihlíží, pak doplňuje tento režim
o jasné pravidlo vylučující dodatečné zásahy do již pokročilé fáze pořizování územně plánovací
dokumentace.
298
V souladu s úpravou odst. 2 se vypouští možnost uplatnění stanoviska v prodloužené lhůtě.
K § 102 odst. 1
Jedná se o změnu související se sjednocením pořizování v samostatné působnosti, kdy v rámci
tohoto sjednocení nemá smysl vypracovávat pokyny pro úpravu návrhu, ale samospráva jako
pořizovatel rovnou zajistí úpravu návrhu.
Zároveň je učiněn legislativně - technická úprava související s tím, že určený zastupitel
v procesu pořizování působí jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
K § 102 odst. 2
Navrhuje se výslovné zakotvení možnosti pořizovatele upravit (zajistit úpravu) návrhu územně
plánovací dokumentace o drobné změny nedotýkající se práv dotčených osob ani veřejných
zájmů chráněných dotčenými orgány stejně jako možnost změnit odůvodnění. Navrhovanou
úpravou je sledováno zvýšení flexibility pořizovatele reagovat na potřeby drobných změn
a oprav, jejichž potřeba vyplyne v průběhu pořizování, a odstranění pochybností, zda by kvůli
nim nemělo probíhat opakované společné jednání a veřejné projednání.
K § 103 odst. 1
Název paragrafu se navrhuje přejmenovat podle jeho obsahu na „podstatná úprava".
Doplněním slova „podstatně“ je zpřesňováno a konkretizováno, kdy je úprava považována
za závažnou. Ne každé negativní doplnění či změna by mělo být považováno za podstatnou
změnu územně plánovací dokumentace, ale pouze ty, které mají významný dopad na veřejné
zájmy nebo vlastnictví. Jen tyto pak vyžadují nové projednání. To zabraňuje nadměrnému
formálnímu projednávání drobných změn.
Mezi subjekty, které musí mít možnost uplatnit stanovisko k podstatné úpravě (pokud s touto
v rámci pořizování již nevyslovili souhlas), se výslovně doplňuje i nadřízený orgán a oprávněný
investor. Toto doplnění zajišťuje komplexní kontrolu souladu pořizované územně plánovací
dokumentace s nadřazenou územně plánovací dokumentací a systémovou koordinaci
v hierarchii nástrojů územního plánování a dostatečnou ochranu významných investičních
záměrů dopravní a technické infrastruktury.
Navrhuje se rovněž pro zvýšení právní jistoty ohledně obsahu podstatné úpravy do ustanovení
doplnit demonstrativní výčet změn, které nejsou podstatnou úpravou ve smyslu daného
ustanovení.
Tato úprava umožňuje pořizovateli realisticky reagovat na připomínky z veřejného projednání
bez nutnosti konání opakovaného veřejného projednání, čímž je zároveň umožněno zkrátit dobu
pořizování územně plánovací dokumentace. To vše však pouze za podmínky, že nedojde ke
snížení ochrany veřejných zájmů a práv vlastníků pozemků.
Výslovně se stanoví, že podstatnou úpravou není zejména uvedení návrhu do souladu
s nadřazenou územně plánovací dokumentací, zpřesnění návrhu podle § 73 odst. 4 a 5, omezení
rozsahu či podmínek územní rezervy, přechodná úprava podle § 72 odst. 3, ani zúžení návrhu
na nejvhodnější variantu. Tyto úpravy mají převážně technický, metodický nebo koncepčně
299
zpřesňující charakter a nezasahují do základního rámce projednávaného řešení způsobem, který
by odůvodňoval opakování procesu veřejného projednání.
Dále se mezi nepodstatné úpravy výslovně řadí změny grafického vyjádření či vnitřního
uspořádání prostorových dat, které nemění věcný obsah regulace, ale pouze její formu či způsob
prezentace, a tedy nemají dopad na práva a povinnosti dotčených subjektů.
Významné zjednodušení a zrychlení pořizovacího procesu pak přináší zařazení úprav
prováděných se souhlasem vlastníka pozemku a oprávněného investora mezi nepodstatné
úpravy, kdy tyto zahrnují zpřesnění hranic ploch nebo koridorů, etapizaci, doplnění podmínek
pro rozhodování v území či doplnění prvků regulačního plánu do územního plánu, jakož i
změny objemových a kapacitních parametrů do stanoveného limitu 10 %. Tyto úpravy jsou
podmíněny souhlasem přímo dotčených subjektů, a proto není nutné je považovat za podstatné
úpravy, které by vyžadovaly opakované projednání, neboť akceptace těchto změn je zajištěna
souhlasem subjektů dotčených danou změnou.
Zavedením limitní hranice 10 % pro změny objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity je
stanoveno konkrétní kritérium, které umožňuje odlišit drobnou technickou úpravu od změny
zásadní. Tím se snižuje riziko subjektivního výkladu a sjednocuje praxe pořizovatelů.
K § 103 odst. 3 a 5
Jedná se o legislativně- technickou úpravu související s se zrušenou fází společného jednání.
K § 104 odst. 1
Vložení sousloví je-li určen představuje legislativně - technickou úpravu související změnou
koncepce organizace územního plánování a tím i změnou institutu určeného zastupitele, který
v procesu pořizování nově působí jen tam, kde pro obec pořizuje jiný pořizovatel dle § 47.
Vypouštěná část odstavce je v zákoně nadbytečná, neboť bez splnění těchto náležitostí nelze v
souladu s § 98 a § 101 odst. 1 návrh územně plánovací dokumentace vůbec předložit
schvalujícímu orgánu.
K § 104 odst. 2
Navrhuje se vypuštění povinnosti schvalujícího orgánu ověřovat soulad návrhu územně
plánovací dokumentace právními předpisy, stanovisky dotřených orgánů a s nadřazenou
územně plánovací dokumentací.
Toto ověření se podle systematiky zákona neprovádí v rámci schvalovacího řízení, ale
v průběhu pořizování dokumentace, a je již zajištěno činností pořizovatele. Ověření souladu
s tímto zákonem, prováděcími předpisy a nadřazenou územně plánovací dokumentací stejně
jako s požadavky ochrany veřejných zájmů je úkolem pořizovatele a nadřazeného orgánu podle
§ 98 a § 101, nikoliv schvalujícího orgánu.
Je tedy nadbytečné, aby byla tato povinnost duplicitně ukládána i schvalujícímu orgánu, který
neposuzuje věcný obsah odborných stanovisek, ale vykonává rozhodovací funkci na základě
výsledků projednání.
Zároveň je do odstavce 2 doplňována pravomoc schvalujícího orgánu změnit předložený návrh
se kterým nesouhlasí, pokud takové úprava nepředstavuje podstatnou úpravu ve smyslu § 103.
300
Tato úprava reaguje na praktické potřeby obcí a krajů, kdy v průběhu schvalování vyvstanou
formální nebo nepodstatné věcné nesrovnalosti, které by jinak vedly k neefektivnímu vracení
dokumentace pořizovateli. Nové znění umožňuje schvalujícímu orgánu provést nepodstatnou
opravu nebo úpravu návrhu přímo, čímž se urychluje proces schvalování a předchází se
zbytečným průtahům.
Současně se zachovává princip proporcionality – pouze změny, které nemají podstatný vliv na
obsah nebo účinky územně plánovací dokumentace, mohou být provedeny schvalujícím
orgánem bez opětovného projednání.
V tomto i v souvisejících ustanoveních se zpřesňují otázky vydávání územně plánovací
dokumentace jako opatření obecné povahy, podobně jako je tomu u právních předpisů.
Rozlišuje se 1. schválení, což je okamžik rozhodnutí schvalujícího orgánu, 2. vydání, což je
okamžik zveřejnění v národním geoportálu územního plánování a 3. účinnost, která nastává
dnem doručení veřejné vyhlášky.
K § 105 odst. 1, 2 a 3
Obdobně jako v § 104 se i v tomto ustanovení zpřesňuje otázka vydávání územně plánovací
dokumentace jako opatření obecné povahy, podobně jako je tomu u právních předpisů.
Rozlišuje se 1. schválení, což je okamžik rozhodnutí schvalujícího orgánu, 2. vydání, což je
okamžik zveřejnění v národním geoportálu územního plánování (obdobně jako u právních
předpisů zveřejnění ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv) a 3. účinnost, která nastává dnem
doručení veřejné vyhlášky, není-li v ní v souladu s stanovena účinnost později..
Možnost stanovení pozdějšího data nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace se
doplňuje rovněž obdobně jako je tomu u právních předpisů, neboť v řadě případů může být
vhodné jednak stanovit delší „legisvakanci“ pro přípravu veřejnosti na novou územně plánovací
dokumentaci, jednak může být vhodné stanovit účinnost od začátku konkrétního roku, nebo
alespoň konkrétního pololetí, čtvrtletí či měsíce, a nikoli jen v jakýkoli náhodný den vyplývající
z okamžiku doručení veřejné vyhlášky. Tato změna rovněž souvisí s posílením autonomie
samospráv při pořizování, schvalování a vydávání své vlastní územně plánovací dokumentace.
Navrhuje se vypustit část, která specifikovala náležitosti opatření obecné povahy při vydání
územně plánovací dokumentace. Uvedené požadavky jsou obecně a dostatečně upraveny
ve správním řádu, konkrétně v části šesté (§ 171 až 174), která stanoví náležitosti opatření
obecné povahy. Opakování těchto náležitostí v samotném stavebním zákoně je tedy nadbytečné
a neodůvodněně zvyšuje rozsah textu zákona bez přínosu pro právní jistotu nebo
srozumitelnost.
Požadavek, aby opatření obecné povahy obsahovalo otisk úředního razítka, je navíc v rozporu
s moderní praxí elektronického výkonu veřejné správy. Územně plánovací dokumentace se
dnes vydává a zveřejňuje převážně v elektronické podobě, včetně její evidence v národním
geoportálu územního plánování, kde se razítko nahrazuje kvalifikovaným elektronickým
podpisem nebo uznávanou elektronickou pečetí.
K rušenému § 106 a § 107
301
Navrhuje se vypuštění úpravy vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace,
neboť po přenesení pořizování do samostatné působnosti je odpovědnost za pořizování
a vyhodnocování územně plánovací dokumentace plně na územním samosprávném celku, který
prostřednictvím svého orgánu (např. zastupitelstva, rady nebo odborné komise) provádí
vyhodnocení a projednání výsledků.
Speciální ustanovení, které by vyžadovalo speciální úpravu vyhodnocování uplatňování
územně plánovací dokumentace a zpracovávání zprávy o uplatňování se tím stává
redundantním.
K § 108 odst. 1 a 2
Ustanovení zpřesňují vydávání územně plánovací dokumentace jako opatření obecné povahy,
podobně jako je tomu u právních předpisů. Rozlišuje se 1. schválení, což je okamžik rozhodnutí
schvalujícího orgánu, 2. vydání, což je okamžik zveřejnění v národním geoportálu územního
plánování a 3. účinnost, která nastává dnem doručení veřejné vyhlášky.
K§ 108 odst. 3
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnou oznamování vydání a adresy
uložení územně plánovací dokumentace dle § 105 odst. 2.
K rušenému § 108 odst. 4
Ustanovení, které vyžadovalo prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch při
změně územního plánu, je vypuštěno. Důvodem je ochrana práva obce na samostatné
rozhodování v rámci samostatné působnosti, chráněného čl. 101 Ústavy, a odstranění právní
nejistoty vyplývající z nejasných kritérií, komu a jak by měla být potřeba prokazována. Ochrana
nezastavěného území a důsledné využívání zastavěného či zastavitelného území je již zajištěna
obecnými principy a cíli územního plánování. Vypuštění ustanovení zvyšuje právní jistotu
a efektivitu pořizování změn územního plánu.
K § 109 odst. 1 písm. b) a odst. 2
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na zrušení institutu zprávy o uplatňování
a změny působnosti ve věcech územního plánování.
K § 109 odst. 2 písm. d)
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením § 91 a sjednocením úpravy
úhrady nákladů v § 92.
K § 109 odst. 3
Změna souvisí se zrušením institutu zadání změny ve stavebním zákoně. V důsledku toho se
ruší rozdělení podnětů ke změně územně plánovací dokumentace na kvalifikovaný a „prostý“
podnět, který byl podle dosavadní úpravy projednán až v rámci příští zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace. I tento institut se ruší. Podnět splňující upravené
(zjednodušené) základní náležitosti bude vždy bezodkladně předložen pořizovateli a pokud
tomu neprávní formální důvody, také zastupitelstvu k rozhodnutí o pořízené změny.
K § 109 odst. 3 písm. b)
302
Doplnění odkazu na § 89 odst. 4 zajišťuje, aby i při vydávání stanoviska příslušného úřadu
k posuzování vlivů změny územního plánu nebyly požadovány podrobnosti, které náleží
až navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí. Úprava sjednocuje postup
při pořizování územních plánů a jejich změn a zamezuje požadavkům přesahujícím přiměřenou
míru podrobnosti. Tím se posiluje právní jistota a konzistentnost hierarchie územního
plánování.
K § 109 odst. 4
Úpravou předmětného ustanovení se stanoví lhůty 20 a 30 dnů pro vydání stanovisek orgánu
ochrany přírody a příslušného úřadu, které odpovídají lhůtám podle § 89 odst. 2 a 3. Úprava
sjednocuje postup pro stejná stanoviska, zvyšuje předvídatelnost a efektivitu procesu
pořizování změn územního plánu. I na tato stanoviska se uplatní postup dle § 54 odst. 5,
tj. k opožděným stanoviskům se nebude přihlížet.
K rušenému § 109 odst. 5
Odstavec 5 je navrhován ke zrušení z důvodu změny v § 109 odst. 2, kdy je nově upraveno,
že podnět na pořízení změny se podává u příslušného pořizovatele. Odstavec 5 se proto stal
obsoletní.
K § 110 odst. 1
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením institutu zadání změny.
K § 110 odst. 2
Vypuštěný text se v upraveném postupu podávání podnětů na pořízení změny a jejich posouzení
stal nadbytečný, neboť v souvislosti s přenesením pořizování do samostatné působnosti
územních samosprávných celků je odložení podnětu výlučně kompetencí pořizovatele
a případné informování zastupitelstva o takovém úkonu vnitřní záležitostí územního
samosprávného celku.
K § 110 odst. 3
Navrhuje se jednoznačně stanovit, že pokud podnět neobsahuje potřebná stanoviska dotčených
orgánů podle § 109 odst. 3, zajistí jejich doplnění pořizovatel. Úprava zajišťuje úplnost
podnětu, jednotný postup a právní jistotu při jeho posuzování a zároveň uplatňuje lhůty a
pravidla § 109 odst. 4, tj. Že pro vydání stanovisek platí lhůty 20 a 30 dnů od doručení žádosti
pořizovatele, přičemž k opožděným stanoviskům se dle § 54 odst. 5 nebude přihlížet.
K rušenému § 111 odst. 1 a novému § 111 odst. 1
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením institutu zadání změny.
K § 111 odst. 2
Jedná se o legislativně-technickou úpravu související se zrušením institutu zadání změny, kdy
prvním úkonem schvalujícího orgánu ohledně pořizování změny je rozhodnutí o pořízení
změny a jejím obsahu nebo zamítnutí podnětu na pořízení změny.
K § 111 odst. 3
303
Vypuštění odkazu na § 91 odst. 1 a § 92 představuje legislativně-technickou úpravu související
se zrušením § 91 a sjednocením úpravy úhrady nákladů v § 92. Pravomoc podmínit pořízení
změny územně plánovací dokumentace úhradou nákladů se přenáší ze schvalujícího orgánu
na pořizovatele. Zastupitelstvo jako nejvyšší orgán obce si může tuto kompetenci vyhradit,
ale není nutné mu ji ukládat zákonem.
Vypuštění posledních dvou vět souvisí se změnou právní úpravy, kdy dle § 111 odst. 6 se
společné jednání a veřejné projednání změny územně plánovací dokumentace spojí vždy.
K § 111 odst. 4
Doplnění odstavce 4 vychází z potřeby zajistit, aby při pořizování změny územně plánovací
dokumentace byly posouzeny její vlivy na životní prostředí, pokud je to potřebné, tedy pokud
navržená změna může mít významné negativní vlivy na životní prostředí.
V současném znění byla otázka posouzení změny územně plánovací dokumentace řešena
ve fázi projednání zadání změny. Protože se institut zadání ve vztahu ke změně územně
plánovací dokumentace ruší, musí být do zákona doplněna specifická úprava, kdy je pořizovatel
povinen na základě stanoviska příslušného orgánu doplnit rozhodnutí o pořízení změny
o požadavek na vyhodnocení vlivů.
K § 111 odst. 5
Navržené úpravy souvisí se zrušením institutu zadání změny. Zároveň je odstraňován
legislativní chyba odkazující na použití § 108, který je ustanovením tohoto oddílu o pořizování
změny, který se na pořizování změny územně plánovací dokumentace použije bez dalšího.
Upřesňuje se, že pokud některé z odkazovaných ustanovení odkazuje na zadání, rozumí se tím
v případě změny územně plánovací dokumentace rozhodnutí o jejím pořízení a obsahu.
K § 111 odst. 6
Vkládá se nový odstavec 6, který zavádí samostatný režim pro opravu chyb a zřejmých
nesprávností v územně plánovací dokumentaci, který je oddělen od standardního procesu
pořizování změny opatření obecné povahy, a to za účelem odstranění aplikačních nejasností,
které v praxi vznikají při rozlišování mezi obsahovou změnou územně plánovací dokumentace
a jejím pouhým technickým nebo formálně korekčním zásahem.
Rozšíření tohoto režimu také na vymezení zastavitelného území a na územní opatření zajišťuje
jednotnost přístupu napříč jednotlivými nástroji územního plánování.
K § 111a
Nové ustanovení zavádí zjednodušený a zrychlený postup pro pořizování nepodstatných změn
územně plánovací dokumentace v zastavitelném území. Cílem je umožnit rychlou a efektivní
úpravu územně plánovací dokumentace v případech, kdy změna nepodléhá posouzení vlivů
na životní prostředí, je technického, doplňujícího nebo zpřesňujícího charakteru.
Výčet zahrnutých změn reflektuje typické situace z praxe, jako je uvedení do souladu
s nadřazenou územně plánovací dokumentací, zpřesnění podle § 73 odst. 4 a 5, úpravy hranic
ploch a koridorů, úpravy podmínek pro rozhodování v území, změny regulačních prvků,
etapizace výstavby nebo úpravy parametrických ukazatelů v omezeném rozsahu. Za
304
nepodstatné se rovněž považují změny v souvislosti s obnovou podle § 264, které mají převážně
technicko-korekční charakter.
Stanovení horní hranice změny objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity na 25 % vymezuje
jasné a objektivní kritérium pro posouzení intenzity změny a snižuje interpretační nejistotu při
aplikaci ustanovení v praxi.
Ustanovení umožňuje zahájit zpracování návrhu změny bez předchozí fáze projednání
a schvalování zadání. Současně stanovuje, že se použijí pouze vybraná ustanovení pořizovacího
procesu (§ 94, § 96–98, § 101, § 102, § 104 a § 105), a lhůty pro veřejné projednání a vyjádření
dotčených orgánů se zkracují na polovinu.
Toto opatření má za cíl zrychlení řízení o nepodstatné změně v zastavitelném území, které
umožní dosažení účinnosti takové změny územně plánovací dokumentace v extrémním případě
během cca 2 měsíců, realisticky do 3 měsíců, což odpovídá praktickým potřebám územních
samosprávných celků a investorů.
K § 112 odst. 1
Podle § 73 odst. 4 a 5 mají kraj a obec povinnost uvést svou územně plánovací dokumentaci do
souladu s nadřazenou dokumentací. Pro vyloučení pochybností se doplňuje, že takové zpřesnění
není podstatnou změnou územně plánovací dokumentace.
K § 113 odst. 2 a rušenému § 113 odst. 3, 4, 5 a 6
V odstavci 2 se zavádí povinnost oznámit zrušení regulačního plánu veřejnou vyhláškou,
přičemž dnem jejího doručení nabývá zrušení účinnosti, a současně ukládá povinnost zveřejnit
informaci o tomto zrušení v národním geoportálu územního plánování. Cílem této úpravy je
oddělit právní účinek zrušení regulačního plánu od jeho technické evidence v digitálním
systému. Oproti dřívější úpravě, která pracovala s vypuštěním dokumentace z geoportálu, se
nově akcentuje, že i zrušené územně plánovací dokumentace mají zůstat v národním geoportálu
zachovány, a to z důvodu potřeby zpětné dohledatelnosti a možnosti rekonstrukce historického
stavu území.
Zachování zrušené dokumentace v geoportálu umožňuje transparentní sledování vývoje
územního plánování v čase, zajišťuje právní jistotu při posuzování starších právních vztahů
a usnadňuje přezkum dřívějších rozhodnutí či postupů. Informace o zrušení pak plní funkci
aktuálního upozornění na změnu právního stavu, aniž by docházelo k odstranění samotného
historického obsahu.
S ohledem na dobrovolnost regulačního plánu a sjednocení pořizování v samostatné působnosti
obcí nemá smysl řešit formalizovaný proces pořízení zrušení regulačního plánu. Proto je
formalizovaný proces zrušení regulačního plánu vypuštěn.
K § 114 odst. 3 a 4
Jedná se o legislativně-technickou úpravu navazující na změny v organizaci veřejné správy a
působnosti orgánů územního plánování.
K § 114 odst. 5
305
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
Změna pojmu „úřad územního plánování“ na „Úřad rozvoje území kraje“ představuje
legislativně-technickou úpravu zohledňující změny v organizaci veřejné správy a v působnosti
orgánů územního plánování.
Zároveň se upřesňuje, že odst. 5 se aplikuje í i při zrušení části územního plánu.
K § 114 odst. 5, § 116 odst. 1, § 116 odst. 2, § 116 odst. 3, § 117 odst. 1, § 117 odst. 2, § 118
odst. 1, § 118 odst. 3, § 118 odst. 4, § 119 odst. 1, § 119 odst. 2, § 120 odst. 1, § 120 odst. 2,
§ 120 odst. 4, § 121 odst. 1, § 121 odst. 2, § 121 odst. 3, § 121 odst. 4, § 121 odst. 5, § 193
odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 3
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 115a
Nové ustanovení § 115a reaguje na potřebu efektivnějšího a koordinovaného pořizování
územně plánovací dokumentace v případech, kdy více dokumentací (zásady územního rozvoje,
územní plány nebo regulační plány) vzájemně souvisí a jejich samostatné pořizování by bylo
zbytečně administrativně náročné, časově prodlužující a finančně nákladné.
Nová úprava umožňuje, aby schvalující orgány rozhodly o společném pořizování více
dokumentací a o určení společného pořizovatele nebo koordinaci více pořizovatelů. Tím se
zajišťuje, že související změny v území budou řešeny koherentně a jednotně, přičemž zůstává
zachována možnost zachování odpovědnosti jednotlivých orgánů za jejich dokumentaci.
Doplnění podmínky, že společně lze pořizovat pouze dokumentace stejného druhu, přispívá
k právní jasnosti a jednoznačnému vymezení práv a povinností pořizovatele a schvalujících
orgánů.
Dále § 115a odst. 2 umožňuje, aby podklady, návrhy a úkony spojené se společným
pořizováním byly sdruženy a prováděny společně, což vede ke zrychlení pořizovacího procesu
a minimalizaci duplicitních administrativních kroků. Schvalovací mechanismus vyžadující
souhlas všech schvalujících orgánů při změně společně pořizované dokumentace zajišťuje, že
koordinace nebude ohrožovat autonomii jednotlivých orgánů a respektuje principy
demokratické kontroly a odpovědnosti.
K § 116 odst. 1, § 121 odst. 2 a § 223 odst. 1 písm. e)
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 116 odst. 1
V odstavci 1 se zpřesňuje, že zastavitelné území podle tohoto ustanovení se vymezuje pouze
na území obce bez účinného územního plánu, neboť jinak je stanoveno přímo územním plánem.
K § 116 odst. 2
306
Historické vymezení pozemků v zastavěné části obce k 1. 9. 1966 je zastaralé a v mnoha obcích
nereflektuje aktuální stav ani potenciál rozvoje. Proto je navrhováno při vymezení
zastavitelného území v obci, který nemá územní plán vycházet z územně analytických
podkladů, které poskytují aktuální a systematicky zpracované informace o území, využití ploch,
infrastruktuře a ekologických vazbách. Tím se zajišťuje moderní a objektivní přístup
k vymezování zastavitelných ploch.
Úprava v písm. d) reaguje na zrušení pojmu „intravilán“.
K § 116 odst. 3
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
Vypuštění slova „vždy“ má za cíl zvýšit flexibilitu při vymezování zastavitelného území
a umožnit odborné a individuální posouzení konkrétních situací v území. Původní formulace
ukládala povinnost zahrnout určité plochy bez výjimky, což v praxi omezovalo možnost
reagovat na specifické místní podmínky a mohlo vést k neodůvodněnému rozšiřování
zastavitelného území.
Nové znění umožňuje, aby o zařazení jednotlivých ploch bylo rozhodováno na základě
odborného odůvodnění a skutečných potřeb obce, nikoli automaticky. Tím se posiluje zásada
přiměřenosti a hospodárného využívání území v souladu s cíli územního plánování.
K § 116 odst. 3 písm. a)
Úprava v písm. a) a c) reaguje na nahrazení pojmu „zázemí domu“ pojmem „zázemí stavby“
v § 12 písm. c).
K § 116 odst. 3 písm. c)
Nahrazení pojmu zastavěného stavebního pozemku pojmem pozemek zázemí domu
představuje legislativně-technickou úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. c).
K rušenému § 116 odst. 4
Vypouštěné ustanovení představovalo duplicitní a legislativně nadbytečnou úpravu.
Vypuštěním daného ustanovení se text zákona zjednodušuje a zpřehledňuje.
K nadpisu části třetí hlavy III díl 5 oddílu 2
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 117 odst. 1
Jedná se o legislativně-technické úpravy související se vznikem úřadu rozvoje území kraje dle
§ 17b a jeho působností ve věcech územního plánování dle § 21 odst. 3 písm. g).
K § 117 odst. 2
Jedná se o legislativně technické úpravy související se změnou terminologie v § 12 písm. h),
doplnění definice nestavební plocha v § 12 písm. j) a se zrušením pojmu „intravilán“.
K rušenému § 117 odst. 2 písm. c)
307
Písm. c) je navrženo k vypuštění z důvodu jeho nízké relevance pro moderní územní plánování.
Pozemky označované jako zbořeniště představují dočasný stav území, který se může rychle
změnit v rámci stavebních úprav či revitalizace. Jejich trvalé vymezování jako nestavebních
ploch je proto z hlediska dlouhodobého plánování nevhodné. Vypuštění této kategorie přispívá
k jednoduššímu, přehlednějšímu a stabilnějšímu právnímu rámci pro vymezování
zastavitelných a nestavebních ploch, přičemž zůstávají zachovány trvalé nestavební plochy
(parky, lesy, vinice), které vyžadují dlouhodobou ochranu.
K rušenému § 117 odst. 3
Ustanovení je vypouštěno pro nadbytečnost, neboť toto vyplývá již z § 12 písm. j).
K § 117 odst. 3
Jedná se o legislativně-technické úpravy související se vznikem úřadu rozvoje území kraje dle
§ 17b a jeho působností ve věcech územního plánování dle § 21 odst. 3 písm. g).
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 117 odst. 4
Zároveň se zdůrazňuje, že vymezení zastavitelného území podle tohoto dílu je dočasné a platí
pouze do vydání územního plánu.
K § 118 odst. 1 až 4
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 118 odst. 3 písm. b)
Jedná se o legislativně technické úpravy související s doplněním definice nestavební plocha
do § 12 písm. i).
K rušenému § 118 odst. 4 písm. d)
Posouzení souladu s jednotným standardem je technickým a interním kritériem, které je v praxi
často již zahrnuto do vyhodnocení souladu s § 116 odst. 2 a 3 a dalších požadavků územního
plánování.
Zachování tohoto požadavku by znamenalo duplicitní administrativní postup, který nepřidává
hodnotu pro proces vymezení zastavěného území ani pro jeho právní účinky.
K § 119 odst. 1 a odst. 2
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K rušenému § 119 odst. 3 až 6
Vymezování zastavitelného území je podle § 116 odst. 2 pouze popisem stavu podle posledního
účinného územního plánu, nebo nemá-li obec územní plán, podle územních analytických
podkladů. Vzhledem k tomu, že jde jen o přepis faktického stavu, není třeba, aby se k němu
vyjadřovaly dotčené orgány a aby se jeho pořizování komplikovalo procedurami typickými pro
308
pořizování územně plánovací dokumentace, jejímž cílem je stav území plánovat a měnit. Též
ve změnách složkových zákonů dochází v souvislosti s tím k rušení kompetencí dotčených
orgánů při vymezování zastavitelného (dříve zastavěného území) s tím, že není důvod, aby se
vyjadřovaly.
K § 120 odst. 1
První věta se vypouští v návaznosti na vypuštění § 119 odst. 3 až 6. V návaznosti na změnu
terminologie se slovo „zastavěný“ nahrazuje slovem „zastavitelný“.
K § 120 odst. 2
Navrhovaná úprava reaguje na potřebu zpřesnění a terminologického sjednocení, čímž dochází
k jednoznačnému vymezení předmětu oznámení. Výslovně se uvádí, že předmětem zveřejnění
je informace o vymezení, nikoli samotné vymezení jako právní akt. Tato úprava přispívá k větší
srozumitelnosti ustanovení a k jasnému oddělení samotného pořízení a vydání zastavitelného
území od jeho následné informační publikace prostřednictvím veřejné vyhlášky.
K § 120 odst. 3
Vypuštěný text byl nadbytečný, neboť daná úprava vyplývá již z odst. 2 a z obecné úpravy ve
správním řádu.
K novému § 120 odst. 3
Dochází ke zjednodušení právní úpravy, kdy zákon nově stanoví pouze, že vymezení
zastavitelného území se opatří záznamem o účinnosti, což je nezbytná náležitost pro navazující
praktické kroky.
K § 120 odst. 2, odst. 4, § 121
V návaznosti na změnu terminologie se slovo „zastavěný“ nahrazuje slovem „zastavitelný“.
K § 122 odst. 1
Pojem „nezastavěné území“ pouze popisoval faktický stav území, které dosud není zastavěno,
nikoli jeho právní režim. Proto je navrhován nový pojem „nezastavitelné území“, který přesněji
vyjadřuje právní charakter území, v němž není možné umisťovat stavby určené pro zástavbu.
Cílem je odlišit trvale chráněné a nezastavitelné plochy od pouhých „dosud nezastavěných“
území, která mohou být v budoucnu určena k rozvoji. Záměry, které lze v nezastavitelném
území povolovat se stanoví taxativním výčtem, přičemž se z návětí vypouští podmínka
povolování záměrů v souladu s charakterem území, neboť se pojmově jedná o území, kam
nebylo možné umožnovat zástavbu, tudíž by bylo problematické až nemožné určit charakter
území pro účely výstavby, která v místě zatím neexistuje.
V rámci taxativního výčtu se v písmenu g) doplňuje zlepšení podmínek využití takového území
pro sport (mimo rekreaci a cestovní ruch). Toto doplnění sleduje zpřesnění a rozšíření účelu,
pro který mohou být zlepšovány podmínky využití území. Původní formulace akcentovala
zejména rekreaci a cestovní ruch, přičemž sportovní aktivity byly zahrnuty pouze implicitně.
V praxi však sport představuje samostatnou a významnou kategorii využití území, která má
odlišné nároky na infrastrukturu, prostorové uspořádání i vybavenost území.
309
Výslovné zakotvení sportu proto odstraňuje interpretační nejasnosti a zajišťuje, že opatření
směřující ke zlepšení podmínek pro sportovní aktivity – ať již organizované či neorganizované
– budou jednoznačně podřaditelná pod toto ustanovení. Zároveň reflektuje rostoucí význam
sportu pro kvalitu života obyvatel, veřejné zdraví i atraktivitu území, a to jak ve vazbě na místní
využití, tak i v kontextu návštěvnosti území.
Navržená úprava rovněž umožňuje lépe zohlednit specifické potřeby sportovní infrastruktury,
jako jsou sportoviště, tréninkové plochy či doprovodná zařízení, které nemusí být vždy plně
pokryty pojmem rekreace nebo cestovní ruch.
K § 122 odst. 3
Nahrazení pojmu zastavěného pojmem zastavitelného představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 123 odst. 3
Zákon stanoví, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává na nezbytně nutnou dobu,
nesmí však přesáhnout 4 roky. Původní délka 6 let se tak o 2 roky zkracuje, a to za účelem
dosažení stabilizace situace v území co možná nejdříve.
K § 123 odst. 5
Navrhované vypuštění slova „veřejně prospěšné“ sleduje rozšíření okruhu staveb dopravní
a technické infrastruktury, jejichž realizaci nelze omezit nebo zakázat územním opatřením
o stavební uzávěře. Původní formulace vázala tuto výluku výhradně na stavby, které jsou
formálně vymezeny jako veřejně prospěšné v příslušné územně plánovací dokumentaci. Takové
omezení však v praxi působilo neodůvodněné překážky, neboť ne všechny stavby dopravní
a technické infrastruktury celostátního či nadmístního významu musí být vždy explicitně
označeny jako veřejně prospěšné, přestože jejich realizace je ve veřejném zájmu.
Vypuštěním uvedeného pojmu dochází k odstranění této formální podmínky a k zajištění,
že stavební uzávěra nebude bránit realizaci všech relevantních staveb dopravní a technické
infrastruktury, které jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního
rozvoje. Tím se posiluje kontinuita a předvídatelnost přípravy a realizace klíčových
infrastrukturních záměrů, které jsou zásadní pro fungování území a jeho rozvoj.
K § 125 odst. 3
Zákon stanoví najisto, že územní opatření o asanaci území může nabýt účinnosti hned
následující den po vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud tak vláda, rada kraje či obce určí. Reaguje
se tak na potřeby praxe, kdy takové opatření se vydává z důvodu postižené konkrétního území
havárií či pohromou a kde je třeba velmi rychlého zásahu.
K nadpisu § 128
Nově navržený název ustanovení reflektuje nově vkládané ustanovení § 128 odst. 6 upravující
možnost zrušení územního opatření.
K § 128 odst. 2
Jedná se o technickou úpravu reflektující zpřesnění textu zákona.
310
K § 128 odst. 3
Dochází ke zjednodušení právní úpravy, kdy zákon nově stanoví pouze, že územní opatření se
opatří záznamem o účinnosti, což je nezbytná náležitost pro navazující praktické kroky. Obsah
záznamu o účinnosti se nicméně vypouští pro nadbytečnost, neboť vyplývá z obecné úpravy
ve správním řádu. Navíc požadavek na otisk razítka je v rozporu s elektronickou podobou
opatření obecné povahy.
K § 128 odst. 4 a 5
Změny představují legislativně-technickou úpravu navazující na vznik Úřadu dle § 17 a násl. a
na změny v organizaci veřejné správy a v působnosti orgánů územního plánování.
K § 128 odst. 6
Doplňuje se chybějící úprava upravující možnost zrušení územního opatření.
K § 129
Jedná se o legislativně technickou úpravu reagující na změny v organizaci veřejné správy a
působnosti orgánů územního plánování.
K § 130 odst. 1
Navrhuje se výslovně stanovit, že kromě „hlavních“ stran plánovací smlouvy (stavebník,
územně samosprávný celek, případně vlastník veřejné infrastruktury) může být její stranou také
organizace podle horního zákona, případně i další osoby (např. vlastníci sousedních pozemků,
investoři infrastruktury, developerské společnosti nebo právnické osoby zajišťující koordinaci
dopravních či technických sítí). Tím se umožňuje komplexnější dohoda o součinnosti všech
dotčených subjektů a odstraňují výkladové nejasnosti, zda lze do smluvního vztahu přizvat další
subjekty mimo úzce vymezený okruh.
K § 130 odst. 3
Nové znění ustanovení přenáší odpovědnost za zveřejnění plánovací smlouvy a jejích změn či
zániku přímo na obec, městskou část hlavního města Prahy nebo kraj. Tento krok zjednodušuje
a urychluje proces zveřejňování, snižuje administrativní zátěž úřadů a zajišťuje, že informace
jsou aktuální a veřejně dostupné bez zbytečného prodlení. Úprava zároveň posiluje
transparentnost a právní jistotu pro všechny účastníky územního plánování.
K § 130 odst. 4
Zákon rovněž explicitně stanoví, že plánovací smlouva není důvodem pro vyloučení
z projednávání a rozhodování věci podle správního řádu. Staví se tak najisto, že uzavření
plánovací smlouvy, tedy obec či městská část jako jedna ze stran smlouvy, nemůže být
důvodem pro vyloučení z důvodu podjatosti.
K § 131 odst. 2 písm. c)
Doplněním písm. c) se umožňuje, aby se strany plánovací smlouvy zavázaly k zajištění
společného řešení požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 6. Cílem je posílit koordinaci mezi
obcí, vlastníky veřejné infrastruktury a stavebníky, zvýšit právní jistotu účastníků a zajistit
efektivní a předvídatelnou realizaci územních záměrů.
311
K § 131 odst. 3 písm. f)
Doplněním písm. f) se stavebníkovi umožňuje zavázat se k poskytnutí příspěvku na společné
řešení požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 6. Cílem je podpořit koordinaci mezi
stavebníky a veřejnými subjekty, zajistit spravedlivé rozložení nákladů a zvýšit efektivitu
a předvídatelnost realizace záměrů, přičemž je zároveň posílena právní jistota a transparentnost
plánovacích smluv.
K § 131 odst. 3 písm. g)
Doplněním písm. g) se stavebníkovi umožňuje zavázat se k poskytnutí peněžního nebo věcného
plnění, a to jako podílu na ekonomické aktivitě daného dokončeného záměru. Zákon tedy staví
najisto, že taková plnění jsou možná a žádoucí.
K § 132 odst. 1
Podle současného znění schvaluje plánovací smlouvy (i jejich změny) zastupitelstvo
příslušného územně samosprávného celku. Z praktického hlediska však u změn plánovacích
smluv může být problematické, a to z důvodu frekvence zasedání zastupitelstev zpravidla
jednou za čtvrt roku.
Plánovací smlouva přitom představuje relativně živý dokument, který si obvykle vyžádá změny
ať už ve smyslu obsahu plnění stran či termínů jejich realizace. Toto potvrzují zkušenosti
městských částí hlavního města Prahy se smlouvami o spolupráci (jinak známé také jako
kontribuční smlouvy), které byly uzavírány za předcházející právní úpravy jako
soukromoprávní inominátní smlouvy, a které zpravidla schvalovala rada v rámci své zbytkové
pravomoci. podle § 94 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
pozdějších předpisů. V souvislosti s potřebou změny plánovací smlouvy není přitom pro žádnou
ze smluvních stran ekonomické čekat na zasedání zastupitelstva, které se může konat až několik
týdnů po nalezení shody mezi smluvními stranami na změně plánovací smlouvy. Stejně tak není
z pohledu hospodaření územních samosprávných celků vhodné, aby bylo nezbytné svolávat
mimořádné zasedání zastupitelstva pouze za účelem schválení změny plánovací smlouvy, když
by současně neexistovala potřeba řešit na zasedání žádné jiné otázky. Za tímto účelem je proto
navrhována možnost přenést pravomoc schvalovat změny plánovací smlouvy, jejichž obsahem
nejsou ujednání, která jsou dle zákona o obcích nebo zákona o krajích vyhrazeny zastupitelstvu,
na radu územního samosprávného celku.
Je přitom ponecháno na zhodnocení zastupitelstva příslušného územního samosprávného celku,
zda na radu schvalování změn plánovacích smluv přenese, nebo zda si tuto pravomoc ponechá.
K § 132 odst. 2
Změny představují legislativně-technickou úpravu související se změnami v organizaci veřejné
správy a působnosti orgánů územního plánování.
K § 132 odst. 3
Změny představují legislativně-technickou úpravu související se změnami v organizaci veřejné
správy a působnosti orgánů územního plánování.
K § 132 odst. 4
312
Pokud stavebník předloží obci, kraji či městské části hlavního města Prahy návrh na uzavření
plánovací smlouvy, který odpovídá podmínkám územního anebo regulačního plánu, měly by
kraj, obec a městská část hlavního města Prahy plánovací smlouvu uzavřít. Navrhuje se, aby
případný nesouhlas kraje, obce či městské části hlavního města Prahy s uzavřením takové
plánovací smlouvy bylo možné nahradit rozhodnutím soudu podle § 161 odst. 3 OSŘ. Soud
ověří splnění podmínek pro uzavření plánovací smlouvy stanovených územním nebo
regulačním plánem a v případě, že tyto budou návrhem plánovací smlouvy splněny, nahradí
svým rozhodnutím souhlas obce, kraje či městské části hlavního města Prahy s uzavřením
smlouvy; v opačném případě návrh stavebníka zamítne.
K § 133 odst. 1
Dosavadní znění ustanovení omezovalo náhradu škody spočívající ve snížení hodnoty pozemku
pouze na situace, kdy pozemek sloužil k zajištění dluhu (např. byl zatížen zástavním právem).
Takové omezení však nemělo věcné ani systémové opodstatnění a vedlo k nerovnému postavení
vlastníků pozemků. V praxi totiž může dojít k podstatnému znehodnocení pozemku v důsledku
změny územního plánu i v případě, že pozemek neslouží k zajištění dluhu.
Úpravou je v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod posilována ochrana vlastnického
práva a zpřesňován výklad ustanovení tak, aby bylo zřejmé že nárok na náhradu škody za
snížení hodnoty pozemku se vztahuje na všechny případy, kdy ke škodě došlo v důsledku
změny územně plánovací dokumentace a které nespadají pod případy dle odstavce 3 a 4, bez
ohledu na to, zda byl pozemek použit k zajištění dluhu.
K § 133 odst. 3
Navrhuje se prodloužit dobu, po kterou náleží oprávněné osobě náhrada za zrušení nebo
významné omezení zastavitelnosti pozemku z 5 na 6 let.
K § 135 odst. 2
Nahrazení slov „v plné výši“ pojmem „ve výši odpovídající snížení škody“ zpřesňuje právní
úpravu tak, aby povinnost vrátit náhradu odpovídala skutečnému rozsahu obnovené
zastavitelnosti pozemku. Nové znění zajišťuje spravedlivé a přiměřené vypořádání mezi
vlastníkem a poskytovatelem náhrady, brání neodůvodněnému obohacení a respektuje princip
proporcionality při částečné obnově využitelnosti pozemku.
K rušené hlavě IV v části třetí
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s přesunem ustanovení do § 39a.
K § 136a
Původní úprava politiky architektury a stavební kultury je přesunuta z § 136a do nového § 39a.
K § 137 odst. 4
V případě textace, které požadavky na výstavbu nemusí být v konkrétně stanovených případech
uplatněny, se mění koncepce, jakou je tato výjimka z pravidla vyjádřena. Zatímco dosavadní
právní předpis danou situaci řešil tak, že se požadavky na výstavbu uplatní, pokud to nevylučují
závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem,
navrhovaná právní úprava tento princip otáčí.
313
Pro lepší aplikovatelnost v praxi změna dále explicitně uvádí demonstrativní výčet požadavků
na výstavbu, které se při splnění zákonem definovaných kritérií neuplatní. Zákon stanoví, že
požadavky na výstavbu, zejména požadavky na parkování, odstupy, denní osvětlení, zastínění,
izolační vlastnosti, úsporu energie, přístupnost, schodiště, výtahy, plochy, výšky, šířky a další
požadavky podle § 145 odst. 1 písm. c) až g) se v zákonem stanovených případech neuplatní,
a to v rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo
jiný veřejný zájem vylučují, nebo pokud by jejich uplatnění bylo zjevně nepřiměřené vůči
přínosům.
Obrácený princip textace odpovídá původně vyhlášenému zákonu č. 283/2021 Sb. Tento
princip je snazší pro aplikaci v praxi, když explicitně stanoví, že se požadavky na výstavbu
v zákonem daných případech neuplatní. Nadto se rozšiřuje skupina situací, kdy požadavky na
výstavbu být uplatněny nemusí, a to za situace, pokud by jejich uplatnění bylo zjevně
ekonomicky nepřiměřené. Návrh zákona respektuje, že při změnách dokončené stavby může
být dodržení všech požadavků na výstavbu náročnější než v případě, kdy se staví nová stavba
tzv. na zelené louce. Nově se také mezi situaci, kdy se nemusí požadavky na výstavbu
uplatňovat, doplňují stavby v proluce. V takovém případě se jedná o stavby v již zastavěném
území, kde dodržení všech požadavků na výstavbu může být stejně náročné, jako když dochází
ke změně dokončené stavby.
Toto pravidlo se nově výslovně promítá i do procesní úpravy v § 193 odst. 1 písm. c).
K § 137 odst. 5
Nadto se do zákona doplňuje, že pokud nelze u staveb vyjmenovaných v odstavci 4 ze
závažného stavebně technického důvodu, nepřiměřených ekonomických nákladů nebo ochrany
jiného převažujícího veřejného zájmu splnit požadavky na výstavbu podle § 145 odst. 1 písm.
a) a b) (mechanickou odolnost a stabilitu a požární bezpečnost),nemusí se tyto požadavky
použít, pokud je v projektové dokumentaci zpracované autorizovanou osobou doloženo,
že navrhované řešení zajišťuje dosažení alespoň rovnocenného výsledku a úrovně bezpečnosti.
K § 137 odst. 6 až 8
Návrh zákona nově řeší uplatnění požadavků na výstavbu ve specifických situacích.
Odstavec 5 se věnuje kulturním památkám nebo stavbám nebo pozemkům, které se nacházejí
v památkových rezervacích nebo památkových zónách. Požadavky na výstavbu se v případě
těchto staveb uplatní pouze přiměřeně s ohledem na zájmy státní památkové péče. U drobných
staveb se pak požadavky na výstavbu uplatní přiměřeně (tzn. ne nutně v celém rozsahu),
a to s ohledem na charakter stavby.
Odstavec 6 stanoví, že požadavky na výstavbu, jejichž povaha to nevylučuje, lze splnit též
poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na základě plánovací smlouvy uzavřené s obcí.
Mezi takové požadavky návrh zákona řadí požadavky na parkování, napojení na sítě dopravní
a technické infrastruktury, zelenou infrastrukturu, občanské vybavení, hygienická zařízení či
nakládání s odpady a s vodou. Jedná se pouze o demonstrativní výčet, těchto požadavků tedy
může být i vícero.
314
Konečně posledním novým pravidlem směřujícím ke zmírnění a liberalizaci požadavků na
výstavbu je omezení tzv. „goldplatingu“ v poslední větě. Ta stanoví, že stanoví-li mírnější
minimální úroveň určitého požadavku na výstavbu nebo požadavku na stavbu právní předpis
Evropské unie, považuje se takový požadavek za splněný, je-li splněn v této úrovni. Umožňuje-
li právní předpis Evropské unie výjimku z určitého požadavku na výstavbu nebo z požadavku
na stavbu, považuje se takový požadavek stanovený ve vnitrostátním prováděcím právním
předpisu za směrný, tj. nezávazný (doporučující).
K § 138 odst. 1
Z důvodu racionalizace stanovení výjimek z požadavků na výstavbu zákon ponechává pouze
jejich materiální vymezení, tzn. výjimku lze povolit pouze za předpokladu, pokud se tím
neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední
pozemky neb stavby. Vypouští se formální podmínka, aby výjimka byla umožněno pouze z těch
ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky
explicitně umožňuje. Takový postup by nemusel odpovídat potřebám praxe.
K § 138 odst. 2
Jedná se o úpravu původního ustanovení, která posiluje samosprávy a rozšiřuje možnost obcí
stanovit ve svém územním plánu, i bez požadavku, aby obsahoval prvky regulačního plánu,
požadavky na výstavbu odchylně od prováděcích předpisů.
K § 139 odst. 1
Vypuštěním slova „vždy“ pro nadbytečnost dochází k legislativní úpravě.
K § 139 odst. 2
Nahrazení pojmu zastavěném pojmem zastavitelném představuje legislativně-technickou
úpravu zohledňující změnu terminologie v § 12 písm. h).
K § 140 odst. 2
§ 140 odst. 2 řeší vymezování stavebních pozemků. Podmínkou pro vymezení takového
pozemku je, aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní
komunikaci. Návrh zákona k tomu doplňuje, že postačí, pokud k němu bude zajištěn jiný
přístup.
Vypuštěním slova „vždy“ dochází k legislativní úpravě.
K § 140 odst. 3
Zákon nově doplňuje, že stavební pozemek je nutné vymezovat tak, aby bylo vyřešení uplatnění
základních ekosystémových funkcí prostřednictvím ploch nebo prvků zelené infrastruktury.
Jedná se tedy o promítnutí zásady, že účelem stavebního zákona je mimo jiné vytvářet
podmínky pro bydlení a život lidí (§ 1 odst. 3), kdy prvky zelené infrastruktury představují
nezbytnou podmínku pro kvalitnější život uvnitř realizované výstavby.
Vypuštěním slova „vždy“ dochází k legislativní úpravě.
K § 140 odst. 4
Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na změnu terminologie.
315
K § 141 odst. 2
V rámci hmotněprávních požadavků na veřejná prostranství návrh zákona akcentuje vytváření
prostoru pro cyklisty, když uspořádání veřejných prostranství musí zajistit prostupnost užití
chodci a podle možností též cyklisty a jinou bezmotorovou dopravou. Stavby a zařízení ve
veřejném prostranství, zejména sítě technické infrastruktury, se mají též přednostně sdružovat,
pokud je to možné, tak aby veřejná prostranství sloužila primárně lidem a jejich potřebám.
K § 141 odst. 3
Zákon doplňuje do hmotněprávních požadavků na veřejná prostranství, že tyto musí splňovat
požadavky na přístupnost jen pokud to místní podmínky nevylučují. Reaguje se tak na
připomínky z praxe, že v některých případech nelze požadavky na přístupnost smysluplně
naplnit v důsledku konkrétní situace v místě. I zde je třeba aplikovat nové pravidlo podle § 137
odst. 7, podle nějž se požadavky na výstavbu se používají s ohledem na jejich technickou,
funkční a ekonomickou proveditelnost.
K § 141 odst. 4 až 6
V rámci hmotněprávních požadavků na veřejná prostranství zákon podle vzoru Pražských
stavebních předpisů nově explicitně stanoví, že podél vodních toků a významných vodních
ploch v zastavitelném území, kde je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné,
se preferují veřejně přístupná nábřeží, parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství
s tím, že stávající prostupnost pro pohyb chodců a cyklistů musí zůstat zachována. Jedná
s o vyjádření důležitého požadavku na kvalitu vystavěného prostředí a preference koncipovat
veřejná prostranství pro pohyb osob, jejich relaxaci a odpočinek.
Současně také návrh zákona explicitně stanoví, že při vymezování veřejných prostranství se
musí dbát na to, aby navazovaly do volné krajiny a dalších veřejných prostranství.
Spojitost a prostupnost veřejného prostranství a jeho kvalitu nesmí zhoršovat ani oplocení
pozemku na hranici s veřejným prostranstvím. Návrh zákona dále ukládá, že takové oplocení
musí vhodně navazovat na oplocení v místě obvyklé.
K § 142 odst. 4
Zákon v rámci vymezení hmotněprávních požadavků na výstavbu stanoví, že ulice v územích
se zvýšenými nároky na pobytovou kvalitu veřejných prostranství se přednostně vymezují tak,
aby umožňovaly využití sdílené, obytné nebo pěší zóny. I v tomto případě tedy zákon akcentuje
antropocentrické pojetí a požadavky na kvalitu vystavěného prostředí a zvláštní důraz klade na
obyvatele a jejich pohodlný a bezpečný pohyb po městě/obci.
K § 143 odst. 2
Mezi požadavky na umisťování staveb se zdůrazňuje, že požadavky na parkování se rozumí
nejen tradiční požadavky na parkování vozidel, ale i jízdních kol, neboť ve městech se preferuje
bezmotorová doprava a zákon se k tomu snaží vytvářet podmínky.
K § 143 odst. 4
V rámci požadavků na umisťování staveb zákon doplňuje, že mimo stavební pozemek lze
umístit jen stavby pro parkování, zařízení staveniště a připojení staveb.
316
K § 144 odst. 3
Dosavadní požadavky na odstupy staveb se doplňují tak, že tyto požadavky se neuplatní
u spojité zástavby nebo v rámci jedné stavby, souboru stav či společně řešeného celku tak, aby
bylo umisťování staveb v těchto případech racionálnější a lépe odpovídalo charakteru
dosavadní zástavby.
K nadpisu § 144a a § 144a odst. 2 a 3
Změna lépe specifikuje název ustanovení podle jeho obsahu. Současně doplňuje jeho stávající
odstavec druhý, když stavbu výrobny elektřiny lze umístit na stávající stavby nevylučuje-li to
regulační plán z důvodu převažujícího jiného veřejného zájmu. Zákon i zde klade důraz na
vážení veřejných zájmů, opouští tedy prosté formální posuzování souladu s regulačním plánem.
V nově doplňovaném odstavci 3 návrh zákona konstruuje vyvratitelnou domněnku, že výrobna
elektřiny využívající energii slunečního záření na stavbách není v rozporu s charakterem území
ani se zájmy památkové péče. Tuto domněnku může stavební úřad (v památkové zóně nebo
v ochranném pásmu nemovité kulturní památky nebo nemovité národní kulturní památky) nebo
orgán státní památkové péče (v památkové rezervaci) vyvrátit, ale primárně se presumuje
soulad takové výstavby s charakterem území i se zájmy památkové péče. Tato domněnka se
nepoužije v případě nemovitých kulturních památek a nemovitých národních kulturních
památek, u nichž platí běžný režim dokazování a soulad se zájmy státní památkové péče musí
doložit stavebník či vlastník stavby. Neaplikovatelnost této domněnky však neznamená, že by
nemovitá kulturní památka nebo nemovitá národní kulturní památka nemohla být rovněž
využitá k umístění výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření, ale jen zachování
běžného režimu.
Zákon explicitně stanoví, že toto ustanovení nijak nekoliduje s možností stanovit podmínky pro
vhodné umístění či vzhled takových staveb; tyto podmínky však nemohou být aplikovány tak,
aby zákonem stanovenou domněnku fakticky popíraly a bránily takové stavbě např. požadavky
nesmyslného (zejm. Zastíněného či nevhodně orientovaného) umístění, které by nepřinášelo
adekvátní zdroj elektrické energie.
K § 144b
Do zákona se po vzoru Pražských stavebních předpisů doplňuje nový kvalitativní požadavek
na veřejný prostor, jímž je regulace umístění staveb pro venkovní reklamu a reklamních
zařízení.
Hmotněprávní požadavky na stavby pro reklamu a reklamní zařízení dosud stavební zákon
neobsahoval, ale tyto byly obsaženy v prováděcích právních předpisem. Zákon aktuálně stanoví
základní rámec, který by měl být při umisťování takových staveb respektován. Stavby pro
reklamu a reklamní zařízení nesmí narušovat urbanistický, architektonický nebo pietní
charakter území. Současně musí být při jejich umisťování zajištěn vzájemný soulad z hlediska
jejich stavebně technického řešení. Stavby pro reklamu a reklamní zařízení umisťované na
budovách musí odpovídat architektonickému charakteru a nesmí narušovat užívání přilehlého
veřejného prostranství, základní členění budov a jeho významné detaily a narušit stabilitu těchto
budov. Návrh zákona tedy dbá na to, aby stavby pro reklamu a reklamní zařízení respektovala
317
existující charakter území a způsob užívání veřejného prostranství. Na oplocení staveniště pak
lze umisťovat reklamu a informace se stavbou související.
K § 144c
Dále se doplňuje výslovná úprava judikaturního konceptu pohody bydlení.
Pohoda bydlení tvoří velkou část judikatury správních soudů ve vztahu k povolování staveb,
když právě pohoda bydlení má za cíl ochránit dosavadní vlastníky staveb ve vztahu k nové
výstavbě. Zároveň by však neměla bránit obvyklému využívání města, jehož důležitým
požadavkem je myšlenka zahušťování, resp. zabydlování zastavitelného území při současné
ochraně volné krajiny.
Zákon nově výslovně stanoví, že každý má právo na ochranu před nepřiměřenými zásahy do
pohody svého bydlení. Pohodou bydlení přitom rozumí souhrn podmínek v území a v užívání
staveb, který odpovídá obvyklým požadavkům na bydlení s přihlédnutím k místním poměrům,
jak vyplývá z úpravy sousedských práv v občanském zákoníku.
V rámci hmotněprávních požadavků na umisťování staveb tedy nově bude figurovat i pohoda
bydlení, která má ochránit dosavadní vlastníky staveb před zásahy do pohody svého bydlení.
Nejedná se však o jakékoliv zásahy, ale o nepřiměřené zásahy do pohody bydlení, neboť jak
vyplývá i z judikaturní praxe „vlastníci stávajících nemovitostí nemají žádné garantované
právo na neměnné poměry v území, mají právo na ochranu pouze před excesivními zásahy,
které jsou obtěžující nad míru přiměřenou poměrům v daném místě“. (viz například rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2020, č. j. 4 As 391/2019 – 32). Určité zatížení totiž
způsobuje i dle judikatury jakákoliv stavba. „..po vlastnících okolních staveb je spravedlivé
požadovat, aby takovéto zatížení snášeli, je-li přiměřené poměrům“ (Viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 2. 2. 2006, č. j. 2 As 44/2005 – 116).
Zákon proto v souladu s judikaturou a s úpravou sousedských práv v občanském zákoníku
explicitně vymezuje, že za narušení pohody bydlení se nepovažuje architektonické ztvárnění
záměru ani imise a účinky, které nejsou v rozporu s plánovaným charakterem území nebo které
odpovídají běžné okolní zástavbě nebo běžnému využívání okolního území.
V návaznosti na základní zásadu doplněnou do § 1 odst. 3 zákon explicitně stanoví, že při
ukládání podmínek na ochranu pohody bydlení stavební úřad použije přednostně zmírňující
prostředky před omezením či zákazem záměru, což vyplývá i z obecných principů stavebního
zákona podle § 1 odst. 3.
K § 144d
V kontextu nové výstavby se vyjasňují účinky stávajících staveb a zařízení. Nová stavby musí
přijmout stav v území, jaký je, její povolení nemůže být samo o sobě důvodem pro omezení,
změnu nebo dodatečné zpřísnění podmínek provozu stávající stavby nebo zařízení. Jde do jisté
míry o komplementární pravidlo k předchozímu § 144c, jehož vznik iniciovala Ministerstvo
zemědělství z důvodu problémů, do nichž se dostávají zemědělské provozy z důvodu
rozpínající se zástavby např. pro bydlení, jejíž uživatelé se pak snaží napadat provozy, které
byly v území dříve a s vědomím jejich účinků se k nim dobrovolně přiblížili. V takových
318
případech by se vlastníci nových staveb měli smířit se stavem v území, jaký v něm legálně
historicky je.
K § 148
Dochází k formulačnímu upřesnění a zpřísnění některých požadavků na ochranu zdraví
a životního prostředí. Stavba musí být navržena tak, aby neznemožňovala prostupnost krajiny
pro volně žijící živočichy a aby předcházela, zmírňovala nebo kompenzovala poškozování nebo
úhyn zvláště chráněných rostlin a rušení, ničení, zraňování nebo usmrcení či úhyn zvláště
chráněných živočichů nebo poškozování a ničení jejich biotopu, jejich místní populace a jejího
genofondu. Tato změna je úzce spojena se změnami v § 49a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, které již nevyžadují udělování výjimky z ochrany zvláště
chráněných druhů živočichů a rostlin kategorie II pro povolení záměru, pokud navržená stavba
splňuje nově formulovaný technický požadavek na ochranu podle § 148 odst. 1 písm. b), tj. je
navržena a provedena takovým způsobem, aby předcházela, zmírňovala nebo kompenzovala
poškozování nebo úhynu zvláště chráněných rostlin a rušení, ničení, zraňování nebo usmrcení
či úhynu zvláště chráněných živočichů nebo poškozování a ničení jejich biotopu nebo jejich
místní populace a jejího genofondu.
Ustanovení v odstavci 3 dále řeší praktický problém, kdy ne vždy je možné zajistit splnění
hygienických limitů hluku a vibrací. Jedná se například o situaci, kdy již stávající zástavba
představuje z hlediska požadovaných limitů problém, nicméně taková úroveň hluku a vibrací
je v daném místě obvyklá. Zákon konstruuje fikci, že tyto limity se považují za splněné, pokud
se omezí na rozumně dosažitelnou míru nebo pokud odpovídají běžnému stávajícímu využití
okolního území. To samé platí i v případě, pokud je splnění limitů hluku a vibrací technicky,
funkčně či ekonomicky zjevně nepřiměřené. Zákon dále stanoví, co se rozumí rozumně
dosažitelnou mírou.
K § 149 písm. b)
Jedná se o legislativně technickou úpravu vyplývající z úpravy terminologie.
K § 150
Za účelem zmírnění, resp. přizpůsobení aplikace požadavků na výstavbu konkrétním
okolnostem a podmínkám záměru se stanoví, že požadavky na úsporu energie se použijí
s ohledem na jejich technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost.
K § 152 odst. 1
Kromě požadavků na výstavbu má nově prováděcí právní předpis stanovit podrobné požadavky
na technická zařízení staveb. Za tímto účelem může odkázat na technické normy, nicméně nově
pouze na takové, které byly určeny postupem podle § 152a, tzn. na určené normy ve
stavebnictví.
K § 152 odst. 4
Ustanovení § 152 odst. 4 upravuje situaci, kdy územní samosprávný celek určí svým
prováděcím předpisem závaznou technickou normu odchylně od prováděcího právního
předpisu podle odstavce 1, který je vydáván pro území celého státu. Kromě zajištění
bezplatného přístupu k takto určené normě bude územní samosprávný celek povinen projednat
319
požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb technické infrastruktury s dotčenými
vlastníky takové infrastruktury, kteří jsou subjekty kritické infrastruktury. Cílem této regulace
je zajištění bezpečného fungování klíčových systémů, zařízení a služeb, jejichž narušení nebo
zničení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, zdraví obyvatel nebo jejich
základní životní potřeby. Požadavek na projednání návrhu prováděcího předpisu nutně
neznamená, že s jeho finálním zněním musí vlastníci kritické infrastruktury souhlasit, nicméně
jedná se o krok, který zajistí jejich informovanost, umožní jim poukázat na praktické obtíže při
aplikaci navrhovaných ustanovení a může pomoci zamezit případným budoucím problémům.
K § 152a
Návrh zákona nově upravuje určené technické normy ve stavebnictví. Prováděcí právní předpis
může odkázat na podrobnější vymezení konkrétních technických požadavků na stavby
obsažené v českých technických normách, které jsou určeny postupem podle tohoto ustanovení.
Podrobnější vymezení technických požadavků má být tedy do budoucna realizováno postupem,
kdy Úřad rozvoje území České republiky navrhne konkrétní části české technické normy, které
mají být v návaznosti na odkaz v právním předpisu závazné. Tyto části českých technických
norem pak určí po odsouhlasení Úřadem Česká agentura pro standardizaci. Určené technické
normy ve stavebnictví pak oznamuje ve věstníku Úřad pro technickou normalizaci, metrologii
a státní zkušebnictví. V oznámení uvede též požadavek prováděcího právního předpisu,
k němuž jsou tyto normy určeny. Obdobný postup se uplatní i při změně či rušení určené
technické normy ve stavebnictví.
Určování technických norem ve stavebnictví zákonem předpokládaným způsobem má vést
k jejich zpřehlednění a větší dostupnosti. Jiné části norem či jiné normy než určené výše
uvedeným postupem nebudou závazné, což má celkově snížit objem právně závazné regulace
ve stavebnictví a liberalizovat ji.
Současně bude platit, že technické požadavky na stavby, které jsou podrobně vymezeny
prostřednictvím určené technické normy ve stavebnictví, mohou být splněny i jiným
technickým řešením, pokud takové řešení splňuje požadavek prováděcího právního předpisu.
K § 154 odst. 3
Jedná se o legislativně technickou úpravu navazující na nový systém stavební správy.
K § 156 odst. 2
Zákon zpřesňuje dobu praxe a povinné vzdělání osoby, která může zpracovat dokumentaci
jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebo
vodních děl a dokumentaci stávajícího stavu stavby. Nově se stanoví, že je nezbytné střední
vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou pro pozemní stavby a 5 let praxe
v projektování staveb.
K § 156 odst. 3
Jedná se o technickou úpravu, kdy musí být z logiky věci nejenom projektantovi, ale také osobě
s příslušným vzděláním či praxí, která je vymezena v § 156 odst. 2 a která může zpracovávat
dokumentaci vybraných staveb, poskytovány údaje z digitální technické mapy kraje v rozsahu
nezbytném pro projektovou činnost. Současně se text ustanovení upravuje způsobem, aby se
320
jak projektantovi, tak osobě vymezené v § 156 odst. 2 mohly poskytovat údaje jak z veřejné,
tak i z neveřejné části digitální technické mapy kraje.
K § 157 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. e), odst. 2
Zákon zjednodušuje pravidla pro všechny jednoduché stavby, včetně staveb pro bydlení, když
upravuje, co se rozumí projektovou dokumentací a dokumentací pro povolení záměru.
K § 158 odst. 1
Zákon nově v části týkající se požadavků na výstavbu stanoví, že se v určitých – v § 137
konkrétně vyjmenovaných případech – tyto neuplatní. Ustanovení § 158 proto zpřesňuje obsah
dokumentace pro povolení stavby, kdy nově má obsahovat odůvodnění řešení, které využívá
možnost odchylného použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 7 nebo které
navrhuje udělit výjimku podle § 138 odst. 1 tak, aby se jednalo o rozhodnutí přezkoumatelné.
Dále se v ustanovení opravuje pojmosloví.
K § 158 odst. 5
V návaznosti na typy projektové dokumentace zákon stanoví zmocnění pro vydání prováděcího
právního předpisu, kdy nově se bude prováděcí právní předpis vydávat pro stanovení
podrobností obsahu dokumentace pro povolení záměru, provádění stavby a odstranění stavby.
Naopak se zrušuje zmocnění pro obsahové náležitosti průzkumů.
K § 159 odst. 2
Zjednodušuje se textace ustanovení, na základě kterého může stavebník provádět svépomocí
konkrétní stavby, resp. výjimek z tohoto pravidla. Namísto výčtu konkrétních výjimek z přílohy
č. 1 jsou nově tyto výjimky stanoveny pro všechny stavby využívajících obnovitelné zdroje
energie a v případě přílohy č. 2 jsou stanoveny pro stavby využívající obnovitelné zdroje
energie a stavby vodních děl.
K § 159 odst. 3
Zjednodušuje se textace ustanovení, na základě kterého může stavebník provádět svépomocí
konkrétní stavby, resp. výjimek z tohoto pravidla. Namísto výčtu konkrétních výjimek z příloh
č. 1 a 2 se stanoví, že se jedná o stavby využívající obnovitelné zdroje energie.
K § 160 odst. 2 písm. a)
Zjednodušují se pravidla pro všechny jednoduché stavby, včetně staveb pro bydlení.
Dokumentace pro provádění stavby se v případech podle písmene a) vypracovávají pouze
v rozsahu nezbytném pro průběh výstavby.
K § 160 odst. 2 písm. b)
Souhlas orgánu státního požárního dozoru se nově pořizuje ke každé změně dokumentace pro
provádění stavby vypracované podle písmene a), která má vliv na požární bezpečnost stavby.
K § 161 odst. 1
Jedná se o legislativně technickou úpravu doplňující označení odstavce.
K § 161 odst. 3
321
Vypuštěním nadbytečného slova „vždy“ dochází k legislativní úpravě.
K § 162 odst. 4
Doplňuje se pravidlo, které jistě platilo i dříve, ale nebylo v zákoně explicitně vyjádřeno,
že projektant odpovídá za soulad projektové dokumentace, územně plánovací dokumentace
a územní studie s právními předpisy. Původní znění odstavce 4 uvádělo, kdy projektant
neodpovídá za odchylky od projektové dokumentace. V zákoně však absentovalo základní
stanovení, že projektant odpovídá za soulad projektové dokumentace, územně plánovací
dokumentace a územní studie s právními předpisy. Toto se aktuálně do zákona doplňuje
explicitně.
K § 163 odst. 1 písm. b), § 163 odst. 2 písm. a), § 164 odst. 1 písm. b), § 165 odst. 2 písm.
a)
Jedná se o terminologické sjednocení, kdy namísto dokumentace pro povolení záměru se uvádí
dokumentace pro povolení stavby.
K § 165 odst. 1
Vzhledem k náročnosti úkolu, kdy praktické zkušenosti jsou pro výkon stavebního dozoru
nezbytné, se prodlužuje doba pro možnost vykonávat stavební dozor ze 3 na 5 let praxe při
provádění staveb.
K § 166 odst. 5
Jedná se o terminologickou úpravu, kdy stavební zákon používá správnou terminologii zákona
o zadávání veřejných zakázek.
K § 167 písm. d)
Jedná se o technickou úpravu, kdy vlastník stavby a zařízení má uchovávat nejen projektovou
dokumentaci, jak stanoví aktuální znění stavebního zákona, ale jakoukoli dokumentaci pro
povolení stavby, tj. i dokumentaci podle § 156 odst. 2. Slova včetně geodetické části se vypouští
pro nadbytečnost.
K § 167 písm. g)
Do návrhu zákona se doplňuje na základě požadavků z praxe pro instalaci automatizačního
a řídícího systému budovy kromě kritéria technické proveditelnosti rovněž kritérium
ekonomické proveditelnost. Návrh zákona tak lépe reflektuje situaci v terénu, kdy složité
technologické systémy vytápění či klimatizace může být složité instalovat i z finančního
hlediska.
K § 167 písm. h)
Do návrhu zákona se doplňuje na základě požadavků z praxe pro instalaci automatizačního
a řídícího systému budovy kromě kritéria technické proveditelnosti rovněž kritérium
ekonomické proveditelnost. Návrh zákona tak lépe reflektuje situaci v terénu, kdy složité
technologické systémy vytápění či klimatizace může být složité instalovat i z finančního
hlediska.
K § 167 odst. 2
322
Toto ustanovení obsahuje způsob přepočtu povinného množství dobíjecích bodů, které zákon
upravuje za účelem zajištění dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla.
K § 170 odst. 1 a 2
V odstavci 1 se zpřesňují podmínky pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům, když zákon
zpřesňuje, že se může jednat pouze a jenom o ty podmínky, které zákon explicitně upravuje.
V té souvislosti také přímo odkazuje na § 11, který upravuje veřejně prospěšné stavby a
opatření. Dále změna reaguje na podněty z praxe a doplňuje, že právo k pozemku nebo stavbě
lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro připojení na dopravní a technickou
infrastrukturu.
K § 171 odst. 2
Za účelem zjednodušení a zrychlení povolování navrhovaná úprava zdůrazňuje propojení
principu koncentrace v hierarchii územního plánování s principem koncentrace v oblasti
posuzování veřejných zájmů při rozhodování o záměru. Logicky navazuje na princip
koncentrace námitek již obsažený v § 190 odst. 1, podle kterého se k námitkám o věcech,
o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, nepřihlíží. Cílem je
důsledné uplatňování principu koncentrace a subsidiarity napříč celým stavebním řádem
a zamezení opakovaného a nezřídka protichůdného posuzování těch samých otázek.
Neznamená to však, že by stavební úřad mohl zcela rezignovat na ochranu veřejných zájmů,
jelikož je nadále povinen rozhodovat v souladu s kogentními požadavky právních předpisů.
K § 172 odst. 1, odst. 2 a odst. 4
Podání podle části šesté lze učinit v listinné nebo elektronické podobě. Při podání v elektronické
podobě není povinné podávání prostřednictvím portálu stavebníka, lze učinit podání i např.
prostřednictvím datové schránky. Osoby, které mají ze zákona zpřístupněnou datovou schránku
bez žádosti, mohou činit podání výlučně jako digitální úkon, stejně tak je-li součástí podání
projektová dokumentace. Tato podmínka neplatí pro stavby v areálu jaderného zařízení a v
případě podání směřujícímu vůči jinému stavebnímu úřadu.
Odstavec 4 se ruší pro nadbytečnost. Povinnost doložit současně s žádostí dokumentaci pro
povolení záměru vyplývá z § 185 odst. 3. Zároveň se tím chce umožnit, aby bylo možné učinit
podání pouze jedním elektronickým způsobem včetně příloh, zejména prostřednictvím datové
schránky, tj. aby nemuselo být činěno zvlášť samotné podání a zvlášť vkládání projektové
dokumentace do evidence elektronických dokumentací.
K rušenému § 173 odst. 3
Navrhuje se vypuštění vkládání vyjádření či závazného stanoviska do evidence stavebních
postupů dotčeným orgánem před zahájením řízení a ponechání standardního postupu, kdy
podkladové akty předloží stavebník s podáním žádosti.
K § 174 odst. 1 až odst. 7
Vkládá se nový odstavec 1 upravující možnost neformálně konzultovat procesní postupy a
požadavky právních předpisů souvisejících s výstavbou s příslušnými subjekty. Jde o běžnou
praxi, která vyplývá již ze základních zásad činnosti správních orgánů, nicméně je vhodné, aby
323
měla ve stavebním zákoně výslovnou oporu, a to i z důvodu integrace a z toho vyplývající
omezenější možnosti konzultovat tyto otázky s dotčenými orgány.
Navrhuje se rozšíření okruhu informací poskytovaných stavebním úřadem v rámci institutu
předběžné informace, a to o informace o účastnících řízení, o rozsahu potřebné dokumentace,
o souladu záměru s územně plánovací dokumentací, o požadavcích na výstavbu, které se podle
§ 137 odst. 4 nepoužijí, o podstatných a nepodstatných změnách pro kolaudaci ad.
Podle odst. 2 písm. d) se v rámci předběžné informace neposkytují informace o účastnících
řízení, pokud se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. V takovém případě by měl stavební
úřad poskytnout předběžnou informaci pouze v tom smyslu, že by se jednalo o řízení s velkým
počtem účastníků a případně obecně sdělit způsob, jakým bude okruh účastníků vymezen. Není
však povinen uvést výčet všech účastníků.
Dotčený orgán, které není integrován do státní stavební správy, má nově na žádost poskytovat
také informace o rozsahu nezbytné dokumentace a podkladů pro vydání vyjádření nebo
závazného stanoviska dotčeného orgánu.
Odstavec 4 zavádí možnost požádat obec či kraj o stanovisko k záměru, případně o možnostech
společného řešení požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 6.
Na základě odstavce 5 lze získat od pořizovatele předběžnou informaci o požadavcích
vyplývajících z nástrojů územního plánování, které pořídil.
Předběžná informace se může týkat všech požadavků, které mohou ovlivnit povolení a realizaci
záměru. Rozšířením poskytování předběžných informací žadatelé mohou získat komplexní
představu o proveditelnosti záměru. Účelem je zvýšení právní jistoty příjemce informací
a posílení předvídatelnosti správního rozhodování. Zároveň může být snížen počet žádostí
o povolení záměrů, kterým by nebylo možné vyhovět.
V odstavci 7 se v souladu s obecnou úpravou ve správním řádu (§ 139 odst. 4 správního řádu)
výslovně uvádí, že od předběžné informace se lze odchýlit, pokud je předběžná informace v
rozporu s právními předpisy nebo je nesprávná. V dalším platí obecná úprava předběžné
informace podle § 139 správního řádu.
K § 175 odst. 1 a § 176
Právní úprava dopadá na správní orgány, jejichž kompetence nebyly integrovány do stavební
správy. Předchozí právní úprava výslovně upravovala pouze vyjádření a existovaly nejasnosti,
zda se vztahuje i na závazná stanoviska. Navrhuje se proto vložení samostatného ustanovení
obsahujícího zvláštní právní úpravu ohledně závazného stanoviska k subsidiární právní úpravě
ve správním řádu.
Výslovně se stanovuje, že vyjádření i závazné stanovisko k záměru vydává dotčený orgán,
pouze pokud tak stanoví jiný právní předpis a zdůrazňuje se zároveň, že i dotčené orgány mají
povinnost postupovat v souladu s principy dle § 1 odst. 3, § 2 a § 3 stavebního zákona, pokud
aplikují své vlastní složkové zákony při postupech, při nichž vytváří podklady pro účely
stavebního práva.
Omezení možnosti žádat nebo podávat podkladové vyjádření nebo závazné stanovisko jen na
situace, kdy to výslovně stanoví zákon, vyplývá obecně již z principu legality výkonu veřejné
324
moci. Nicméně zdůraznění tohoto principu je odůvodněno integrací posuzování složkových
veřejných zájmů do stavebního úřadu podle § 1b a s tím spojenou obavou, aby jak stavební
úřady, které dosud neměly zkušenosti s aplikací složkových zákonů, tak i dotčené orgány, které
je naopak dosud aplikovaly, neměly tendenci obcházet zavedené koncepční změny a vyžadovat
si i nadále podklady pro rozhodnutí formou vyjadřování dotčených orgánů jen na základě
obecného principu součinnosti podle § 8 správního řádu. Obecný princip součinnosti je jistě i
nadále platný, ale nelze jím obcházet a fakticky nahrazovat nové rozdělení kompetencí ve státní
správě.
Popsané omezení však výslovně dopadá pouze na dotčené orgány, nikoli např. na jiné stavební
úřady, které mohou využít principu součinnosti a dobré správy podle § 8 správního řádu
s úřadem rozvoje území jako s obecným stavebním úřadem k odborné podpoře v oblastech,
v nichž nemusí mít s ohledem na jejich velikost a specializaci dostatečné kapacity
U závazného stanoviska se neupravují jeho náležitosti, jelikož ty stanovuje správní řád v § 149
odst. 2.
Ruší se původní znění § 176 o koordinovaném závazném stanovisku a vyjádření pro
nadbytečnost, neboť tyto situace již nebudou v důsledku integrace dotčených orgánů vznikat.
K § 177 odst. 1
Změna zmírňuje požadavky na obsah dokumentace záměru při podání žádosti o vyjádření nebo
závazné stanovisko. Dává žadateli možnost předložit s žádostí o vydání vyjádření nebo
závazného stanoviska dokumentaci jen v omezeném rozsahu, což může zjednodušit a urychlit
přípravnou projektovou fázi záměru. Pokud by však dotčenému orgánu nějaké informace
nezbytné pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska chyběly, vyzve žadatele k doplnění
v uvedeném nezbytném rozsahu.
K § 178 odst. 1 až odst. 3
Pro urychlení přípravy záměru a eliminaci výjimek se navrhuje vypuštění možnosti
prodlužování lhůty k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a důsledné uplatňování lhůty
30 dnů ve všech případech. Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve
lhůtě pro jeho vydání, nastává fikce souhlasu, tedy považuje se za souhlasné a bez podmínek.
Při přezkumu závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu (tedy v návaznosti na
odvolání směřující proti obsahu závazného stanoviska) nadřízený dotčený orgán závazné
stanovisko potvrdí nebo změní, a to rovněž ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení
nebo změny. Nemůže jej tedy pouze zrušit, aniž by jej sám nahradil novým závazným
stanoviskem. Jde o důsledné promítnutí principu apelace, který se má projevit nejen při
přezkumu rozhodnutí podle § 225, ale i při přezkumu závazných stanovisek. Pouze pro případy,
kdy závazné stanovisko nemělo být vůbec vydáno, se doplňuje možnost takové závazné
stanovisko zrušit. Z jiných důvodů závazné stanovisko v přezkumu podle § 149 odst. 7
správního řádu zrušit nelze a nadřízený orgán jej musí buď potvrdit nebo změnit.
Nevydá-li nadřízený dotčený orgán závazné stanovisko ve lhůtě, v případě přezkoumávaného
souhlasného stanoviska se uplatní fikce souhlasu, tj. platí, že přezkoumávané souhlasné
závazné stanovisko potvrdil. U negativního závazného stanoviska tato právní úprava neplatí
325
a při jeho přezkumu se vyžaduje vždy skutečné závazné stanovisko nadřízeného dotčeného
orgánu. Přezkoumávaným souhlasným závazným stanoviskem může být jak „standardní“
souhlasné závazné stanovisko vydané ve lhůtě, tak i „fiktivní“ souhlasné závazné stanovisko
při nevydání závazného stanoviska ve lhůtě podle odstavce 1. U přezkumu nesouhlasného
závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu se fikce neuplatní a nadřízený dotčený
orgán musí nesouhlasné závazné stanovisko vždy potvrdit nebo změnit; případně zrušit jen
v případě, že nemělo být vůbec vydáno.
Nadále lze závazné stanovisko přezkoumat samostatně také v přezkumném řízení, kde je
zachována možnost zrušení nezákonného závazného stanoviska v souladu s obecnou právní
úpravou dle § 149 odst. 8 správního řádu. Zde se uplatní zvláštní omezení stanovené § 179a,
podle kterého vyjádření a závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po
právní moci rozhodnutí, jehož bylo vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem. Vyjádření
lze přezkoumat postupem podle § 156 odst. § 2 správního řádu.
K § 178 odst. 4 písm. b)
Navrhovaná úprava navazuje na zrušení institutu jednotného environmentálního stanoviska.
K § 179 a § 179a
Vydáním nového vyjádření či závazného stanoviska se původní fiktivní akt mění, ať už na
souhlasný či na nesouhlasný, neruší se však. Zároveň nové vyjádření nebo závazné stanovisko
lze vydat jen do nabytí právní moci rozhodnutí, čímž se významně zvyšuje právní jistota
stavebníka, jelikož je vyloučena možnost, že by po právní moci rozhodnutí mohla být
v důsledku zrušení fiktivního souhlasu věc opět otevřena v rámci obnovy řízení.
Stejně tak pro posílení právní jistoty stavebníka již nelze v přezkumném řízení zrušit nebo
změnit závazné stanovisko a vyjádření po nabytí právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné
stanovisko či vyjádření podkladem. V návaznosti na § 178 a § 179 se i v § 179a výslovně uvádí
společně se závazným stanoviskem také vyjádření, neboť vyjádření lze přezkoumat postupem
podle § 156 odst. § 2 správního řádu.
Navržená úprava vychází z principu, že veškeré nedostatky by měly být zjištěny a případně
napraveny co nejdříve, aby nedocházelo k excesivním zásahům do právní jistoty a legitimního
očekávání adresáta správního rozhodnutí. Není žádoucí, aby v mnoha případech i po letech po
vynesení rozhodnutí dotčené osoby stále neměly jistotu konečného rozhodnutí ve věci (např.
nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2003, sp. zn. II. ÚS 560/01).
K § 180 odst. 3
Stejně jako v případě žádosti o vydání vyjádření či závazného stanoviska dotčeného orgánu
platí i u žádosti o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, že její
součástí je dokumentace v rozsahu nezbytném pro vydání vyjádření. Žadatel není povinen
předkládat kompletní dokumentaci pro povolení záměru, pokud to není nutné.
K § 181 odst. 1, odst. 2 a odst. 5
Pro urychlení přípravy záměru a eliminaci výjimek se navrhuje vypuštění možného
prodlužování lhůty k vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury stejně
jako u vydávání vyjádření a závazných stanovisek dotčenými orgány. V návaznosti na zrušení
326
možnosti prodloužit lhůtu k vyjádření k záměru na 60 dnů se doplňuje možnost prodloužit lhůtu
o 15 dnů pro stanovení podmínek záměru v případě energetické technické infrastruktury.
Po vzoru fikce souhlasu dotčených orgánů se zavádí fikce souhlasného vyjádření vlastníka
veřejné dopravní nebo technické infrastruktury.
K § 182
V návaznosti na obecnou úpravu ve správním řádu (§ 32) se doplňuje nový odstavec 2 o
ustanovení opatrovníka zemřelé osobě, která byla nebo by měla být účastníkem, pokud do 30
dnů nelze zjistit nástupce.
K § 183
Z praktických důvodů se navrhuje rozšíření zastoupení vlastníků jednotek společenstvím
vlastníků jednotek pro všechny případy, kdy je účastníkem řízení vlastník jednotky. Účastník
se může zastoupení vzdát a jednat samostatně. Doplňuje se odkaz na § 1194 občanského
zákoníku obsahujícího definici společenství vlastníku jednotek.
K § 184 odst. 2 písm. e), f)
Zdůrazňuje se, že součástí žádosti jsou podkladové akty jen těch dotčených orgánů, které chrání
veřejné zájmy, jichž se záměr týká. Stejně tak není potřeba předkládat vyjádření vlastníků
takové veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, které se záměr nijak netýká.
K § 184 odst. 2 písm. h)
Součástí žádosti je podobně, jako u výjimky z obecných požadavků na výstavbu, také
odůvodnění odchylného použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 7.
K § 184 odst. 3
Není-li součástí žádosti vyjádření nebo závazné stanovisko vyžadované tímto zákonem nebo
jiným právním předpisem, zůstává zachována povinnost stavebního úřadu vyžádat si je u
dotčeného orgánu.. To neplatí pro závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a nově také pro
vyhrazené stavby.
K § 184 odst. 5
Stavebník může nově s žádostí předložit i návrh rozhodnutí o žádosti, což má také sloužit
k urychlení řízení jakožto pomocný podklad pro vypracování rozhodnutí. Je samozřejmě na
uvážení stavebního úřadu, zda návrh rozhodnutí využije a případně v jaké míře.
K § 185 odst. 2 až odst. 4
Navržená právní úprava v souladu s obecnou právní úpravou obsaženou ve správním řádu
ponechává stavebnímu úřadu v případě vad žádosti možnost přerušit řízení [§ 64 odst. 1 písm.
a) správního řádu] a pamatuje také na zastavení řízení v případě neodstranění vad žádosti v
určené lhůtě nebo nezaplacení správního poplatku. Usnesení o zastavení řízení z těchto důvodů
se stejně jako usnesení o odložení žádosti oznamuje pouze stavebníkovi v zájmu omezení
zbytné administrativní zátěže při doručování. Nadále platí, že stavební úřad žádost neprojedná
a usnesením ji odloží, není-li součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru.
327
K § 186 odst. 2
Odstraňuje se chyba, která je pozůstatkem předchozí právní úpravy, která počítala s tím, že
stavební úřad bude rovněž příslušným úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí.
K § 187 odst. 1
Zákonná věcná břemena, resp. služebnosti, jsou služebnosti, které nevznikají na základě
smlouvy či rozhodnutí orgánu veřejné moci, ale přímo ze zákona. Tyto často nejsou v katastru
nemovitostí evidovány. Dosavadní právní úprava na ně výslovně nepamatovala a mohlo
docházet k nejasnostem ohledně otázky dokládání souhlasu vlastníka. Stavebník, který je
oprávněným ze zákonné služebnosti, nemusí podle navrhované úpravy dokládat souhlas
vlastníka podle § 187 odst. 2. Tento přístup byl dovozen již judikaturou a nyní se navrhuje jeho
zakotvení přímo v zákoně (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2024, č. j. 4 As
30/2022-47). Splnění podmínek pro vznik zákonné služebnosti neevidované v katastru
nemovitostí se dokládá čestným prohlášením a obdobně se postupuje v případech, kdy má
zákonné věcné břemeno podle jiného právního předpisu vzniknout na základě pravomocného
rozhodnutí o povolení záměru.
K § 187 odst. 2
Změna v odstavci 2 omezuje požadavek souhlasu vlastníka s upraveným záměrem jen na
situace, dojde-li po podání žádosti k takové podstatné změně záměru, která se ho týká. Smyslem
požadavku na získání souhlasu vlastníka se změněným záměrem je ochrana práv vlastníka
pozemku nebo stavby, navrhovaná úprava proto výslovně stanovuje, že se musí jednat
o takovou podstatnou změnu, která se nějakým způsobem vlastníka týká. Nový souhlas nebude
potřeba pokud by se jednalo o podstatnou změnu záměru, která ale nebude mít žádný dopad na
práva vlastníka. Stejně tak nový souhlas vlastníka nebude potřebný, ani pokud by se sice změna
záměru nějak práv vlastníka dotknout mohla, ale nejednalo by se o podstatnou změnu.
K § 187 odst. 3
V odstavci 3 se z praktických důvodů doplňuje možnost připojit souhlas vlastníka k situačnímu
výkresu dokumentace tak, že na něm nemusí být nutně fyzicky vyznačen, ale lze jej učinit i
samostatně a k situačnímu výkresu jej pouze připojit (zejména v elektronickém podání).
Vymezení identifikačních údajů představuje nadbytečnou právní úpravu, proto se navrhuje její
vypuštění. Uvedené vychází z obecných pravidel pro identifikaci osoby a určitost právního
jednání (zejm. v § 3019 občanského zákoníku) a ani případný nedostatek v těchto údajích
zpravidla nemá žádné závažné důsledky (usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2003, sp. zn.
IV. ÚS 42/02).
K § 187 odst. 5
Kromě již existujících zákonných služebností (věcných břemen) dosavadní právní úprava
nepamatovala ani na případy, kdy vzniká služebnost ze zákona teprve právní mocí rozhodnutí
o povolení záměru. V těchto případech se souhlas také nevyžaduje. Z hlediska terminologie
některé právní předpisy pracují v tomto kontextu s obecnějším pojmem “věcné břemeno”, jiné
používají pojem “služebnost”, obsahově jde nicméně v tomto případě o to samé, tedy pasivní
328
povinnost něco strpět (či se něčeho zdržet). Jedná se například o věcné břemeno, které vzniká
podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů,
nebo také o věcné břemeno, které vzniká podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve
znění pozdějších předpisů, právní mocí rozhodnutí o povolení záměru umožňujícího umístit
stavbu a zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny.
K § 188 odst. 1
V odstavci 1 se lhůta pro vyrozumění o zahájení řízení prodlužuje ze 7 na 10 dnů. O zahájení
řízení se podle odstavce 1 vyrozumívají pouze ty dotčené orgány, které se ještě k záměru
nevyjádřily a jen tehdy, pokud jsou záměrem dotčeny jimi chráněné veřejné zájmy. Dotčené
orgány, které se již k záměru vyjádřily typicky v podobě závazného stanoviska nebo jiného
podkladového aktu, není potřeba o zahájení řízení vyrozumívat. Vyrozumění o zahájení řízení
obsahuje zároveň výzvu k předložení námitek ve lhůtě do 10 dnů (zkrácení z původních 15 dnů
dle § 189 odst. 1), a to bez ohledu na to, zda bude nebo nebude nařízeno ústní jednání podle §
189.
K § 188 odst. 3, 4 a odst. 5
V odstavci 3 a 4 se v návaznosti na změnu číslování odstavců § 182 doplňuje odst. 1. Pro
urychlení se v odstavci 5 zkracuje lhůta pro fikci doručení do ciziny z 30 na 15 dnů, neprokáže-
li se doručení dříve. Právní úprava původně obsažená v odstavci 5 o oznamování úkonů v řízení
vyvěšením na úředních deskách všech obcí, do jejichž území záměr zasahuje, se vypouští pro
nadbytečnost, jelikož se uplatní obecná právní úprava obsažená v § 25 odst. 3 správního řádu.
K § 189 odst. 1 a 2
Lhůta pro vyrozumění o ústním jednání se zkracuje z 15 na 10 dnů. Zkracuje se také lhůta pro
konání veřejného ústního jednání z 30 na 15 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou
vyhláškou. Z odstavce 1 se vypouští věta druhá v návaznosti na doplnění v § 188 odst. 1.
K § 190 odst. 1 až odst. 4 a odst. 6
Cílem navrhované úpravy je důsledné uplatňování principu koncentrace při uplatňování
námitek účastníků řízení. Jedná se o pravidlo platné i ve stávající právní úpravě. Navrhovaná
konstrukce spočívá v nemožnosti uplatnění námitek, které mohly být nebo byly uplatněny
v předcházejících fázích.
Již dosavadní úprava, ačkoliv ne zcela konzistentně, vychází z principu, že námitky subjektu,
které jsou v rozporu s jeho předchozím souhlasem, jsou nepřípustné. Je to reflektováno v § 190
odst. 2 ve vztahu k plánovací smlouvě, tj. že stavební úřad nepřihlíží k námitkám účastníka
řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento
účastník řízení. Podobně v rámci odvolacího řízení platí, že je-li odvolání podáno účastníkem
řízení, který udělil souhlas s povolením záměru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části
obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil (§ 226 odst. 1).
Ve vztahu k souhlasu vlastníka podle § 187 však nebylo stanoveno, že by námitky vlastníka,
který udělil souhlas, měly být nepřípustné a nemělo by se k nim přihlížet, což bylo zejména
v návaznosti na princip koncentrace v odvolacím řízení dle § 226 odst. 1 nekoncepční.
329
Proto se v odstavci 2 výslovně stanovuje, že stavební úřad nepřihlíží k námitkám účastníka
řízení, které směřují proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil. Dále se nepřihlíží také k
námitkám účastníka řízení, které přesahují působnost stavebního úřadu podle § 193.
V odstavci 3 se upřesňuje, že obec jako účastník řízení může uplatňovat námitky pouze
v rozsahu své územně plánovací dokumentace, kterou schválila, a ochrany dalších hodnot v její
samostatné působnosti a účastník řízení podle § 182 odst. 1 písm. c) a d) může uplatňovat
námitky pouze v rozsahu možného přímého dotčení svého vlastnického nebo jiného věcného
práva.
V odstavci 4 je zdůrazněno pravidlo aktivní legitimace účastníků řízení. Účastník řízení je
povinen ve své námitce uvést důvody podání námitky a rozsah, v jakém jsou dotčeny jeho práva
nebo zájmy, které jsou chráněny podle odstavce 3. Právní úprava tedy po každém účastníkovi
řízení vyžaduje alespoň skutkové tvrzení jeho vlastní dotčenosti. Bez tvrzení dotčení vlastní
sféry účastníka chráněné podle odstavce 3 stavební úřad k takové námitce nepřihlíží. Například
pokud účastník řízení podle § 182 odst. 1 písm. c) nebo d) tvrdí obecnou nezákonnost záměru,
nesoulad s veřejnými zájmy či různá procesní pochybení, případně jen z různých důvodů
nesouhlasí se záměrem nebo se mu jen „nelíbí“, aniž by však konkrétně uvedl, jak by se měl
záměr dotknout jeho vlastnických či jiných věcných práv zakládajících jeho účastenství v
řízení, stavební úřad k jeho námitce nepřihlíží, tj. nesmí k ní přihlížet a nevypořádává ji (§ 193
odst. 5).
Podobně jako u souhlasu vlastníka dle § 187 odst. 2 se v odstavci 6 navrhuje, že ani jiný souhlas
účastníka řízení se záměrem nelze vzít po podání žádosti o povolení záměru zpět ani jej změnit,
nedojde-li k podstatné změně záměru.
Účastníci tedy mají možnost vyjádřit se, současně je však účelem právní úpravy omezit
šikanózní zneužívání práv.
K § 190a
Princip koncentrace uplatňování námitek s cílem omezit možnosti šikanózního zneužívání práv
se nově zavádí výslovně i pro námitky podjatosti úředních osob, které musí účastník řízení
uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při
ústním jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. Proti rozhodnutí o námitce není přípustné
odvolání ani přezkumné řízení. Ve zbytku se použije obecná právní úprava obsažená v § 14
správního řádu.
K § 191a
Doplňuje se právní úprava jednání o smíru na žádost stavebníka ve formě ústního jednání, na
kterém dojde k projednání podaných námitek. Obsahem smíru může být zejména změna
žádosti, zpětvzetí námitek, poskytnutí finanční náhrady nebo provedení kompenzačních nebo
zmírňujících opatření, přičemž tento výčet je demonstrativní. Ustanovení § 141 odst. 8
správního řádu se použije obdobně. V souladu s principem koncentrace i zde platí, že
nezúčastní-li se účastník řízení bez důvodné omluvy nařízeného jednání o smíru, k jeho
námitkám se nepřihlíží.
K § 193 odst. 1 písm. c)
330
Navrhovaná úprava doplňuje některá specifika při posuzování záměru stavebním úřadem.
Předmětem posuzování stavebního úřadu nejsou podle písm. c) technické požadavky na stavby,
za jejichž splnění v dokumentaci pro povolení záměru odpovídá projektant nebo osoba uvedená
v § 156 odst. 2.
Výslovně se na konci odstavce 1 doplňuje odkaz na zásady, podle kterých má stavební úřad
záměr posuzovat a které jsou nově obsaženy v § 1a.
K § 193 odst. 2
Pro zrychlení a větší flexibilitu povolování a pro omezení často kritizované striktní závaznosti
územně plánovací dokumentace se podle odstavce 2 umožňuje v nekonfliktních případech a za
stanovených podmínek odchýlit se od územně plánovací dokumentace, územního opatření nebo
vymezení zastavitelného území se souhlasem vlastníka pozemku a se souhlasem toho, kdo
územně plánovací dokumentaci vydal. V případě obcí a krajů bude příslušným orgánem rada,
což je vyjádřeno v kompetenčních ustanoveních v části druhé zákona. Ustanovení směřuje na
případy, kdy i pro sebemenší odchylku např. od územního plánu bylo nutné projít zdlouhavým
procesem pořizování změny územního plánu, aby mohl být záměr povolen. Pro ochranná pásma
platí možnost odchýlení se od jejich vymezení se souhlasem toho, v jehož zájmu jsou
vymezena, přiměřeně.
Současná právní úprava totiž, jak potvrzuje i judikatura, vychází z nutnosti jakékoli odchýlení
od koncepční regulace využití území řešit změnou územně plánovací dokumentace, a to za
současného splnění požadavků na její řádné odůvodnění a projednání (srov. např. rozsudek NSS
č. j. 8 Ao 6/2011, publ. pod č. 2741/2013 Sb. NSS). I drobná, funkčně nepodstatná odchylka od
regulativů územního plánu, je důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení záměru, neboť
stavební úřad je územně plánovací dokumentací vázán, a soulad nelze dovozovat pouze
z formálního označení záměru nebo jeho částečného přiblížení regulativům (srov. rozsudek
NSS ze dne 27. 11. 2013, č. j. 9 As 76/2012-52, publ. pod č. 3117/2014 Sb. NSS).
Současně však musí být tento institut vykládán tak, aby nenarušoval závaznost územního
plánování jako koncepčního nástroje a aby nedocházelo k obcházení požadavků vyplývajících
z unijního práva, zejména ze směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů
a programů na životní prostředí. Individuální odchylka nesmí představovat materiální změnu
regulace území, která by svou povahou odpovídala změně územně plánovací dokumentace,
což je podstatné zejména pro územně plánovací dokumentaci, která vytváří rámec pro budoucí
realizaci záměrů uvedených v příloze 1 zákona č. 100/2001 Sb. Podmínka, že odchylka
„nenaruší veřejné zájmy“, představuje další samostatný materiální limit. Veřejné zájmy zde
zahrnují zejména ochranu životního prostředí, krajiny, urbanistické koncepce území a veřejné
infrastruktury. V souladu s judikaturou Soudního dvora je nutné posuzovat nejen přímé,
ale i nepřímé a kumulativní účinky. Pokud by odchylka vedla k takovým dopadům, které nebyly
posouzeny v rámci územně plánovací dokumentace, nebo by mohla změnit závěry tohoto
posouzení, nebylo by možné ji připustit bez změny plánu a případného posouzení podle
směrnice SEA. A opačně jsou v zásadě přípustné změny, které zůstávají v rámci již
posouzených vlivů.
331
Podmínka, že se záměr „nedotkne jiných osob“, plní v této souvislosti klíčovou funkci
materiálního omezení použitelnosti institutu odchylky. Nelze ji vykládat jako absolutní absenci
jakéhokoli dopadu na okolí, neboť takový výklad by byl prakticky neaplikovatelný. Současně
ji však nelze redukovat pouze na procesní rovinu (tj. otázku, zda mají dotčené osoby k dispozici
právní ochranu v navazujícím řízení), protože tím by se vyprázdnil její regulační smysl.
„Nedotčení jiných osob“ tedy znamená absenci nového nebo zesíleného zásahu do právně
chráněných zájmů třetích osob oproti stavu předvídanému územně plánovací dokumentací.
Posuzuje se přitom dopad samotné odchylky, nikoli dopad záměru jako celku. Odchylka je tedy
přípustná pouze tehdy, pokud nemění okruh ani intenzitu zásahů do práv třetích osob, které
byly v zásadě již akceptovány v rámci územního plánování. Tento výklad odpovídá i funkci
územního plánování jako nástroje, který předem vyvažuje konflikty mezi jednotlivými zájmy
v území.
Institut odchylky je tedy použitelný typicky pro drobné odchylky technického nebo
prostorového charakteru, které nemění funkční využití území ani intenzitu jeho využití
a nepřinášejí nové zásahy do práv třetích osob ani nové dopady na veřejné zájmy. Naopak
v případech, kdy by odchylka vedla ke změně funkčního využití, ke zvýšení zátěže území,
k zásahu do chráněných hodnot nebo k novým konfliktům mezi zájmy v území, je nutné
postupovat cestou změny územně plánovací dokumentace.
K § 193 odst. 3
Úprava v odstavci 3 zdůrazňuje pravidlo, že stavební úřad nepřihlíží k vyjádřením
a stanoviskům dotčených orgánů v částech, v nichž překračují jejich působnost. Návrh je
v souladu již se stávající judikaturou Nejvyššího správního soudu, ze které vyplývá, že obsah
závazného stanoviska je sice závazný pro výrokovou část rozhodnutí, ale správní orgán, který
řízení vede, musí závazné stanovisko v určitém rozsahu stejně posoudit. Nelze bez dalšího
převzít závazné stanovisko, které vykazuje zjevné nedostatky (rozsudek ze dne 31. 5. 2016,
č. j. 4 As 17/2016-44). Návrh v tomto ohledu přináší zjednodušení, kdy při tak závažném
porušení právních předpisů, jako je překročení působnosti, stavební úřad k takové části
závazného stanoviska či vyjádření nepřihlíží. S částí, která překračuje působnost dotčeného
orgánu, se tak stavební úřad nemusí vůbec vypořádávat v odůvodnění svého rozhodnutí, pouze
uvede, že se k ní z důvodu překročení působnosti nepřihlíží.
Stavební úřad podle odstavce 3 nepřihlíží také k vyjádřením a stanoviskům dotčených orgánů
ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto již při vydání územně plánovací dokumentace. Opět jde
o projev důsledného uplatňování zásady koncentrace.
K § 193 odst. 4
Stavební úřad by měl podle odstavce 4 při posuzování souladu záměru s požadavky vlastníků
veřejné dopravní a technické infrastruktury vycházet z údajů uvedených v digitální technické
mapě a uplatní se fikce neexistence sítí, které v ní nejsou uvedeny. Cílem je, aby byla veškerá
veřejná a dopravní infrastruktura skutečně zanesena do digitální technické mapy jako
základního zdroje informací pro plánování, přípravu a provádění výstavby, ze kterého by
stavebníci mohli spolehlivě vycházet.
K § 193 odst. 5
332
Pro vypořádávání námitek účastníků řízení se v odstavci 5 výslovně zakotvují obecná pravidla,
podle kterých jsou nepřípustné námitky účastníka, k nimž se podle zákona nepřihlíží
a nepřípustné námitky stavební úřad nevypořádává. Při posuzování ochrany práv a právem
chráněných zájmů účastníků řízení stavební úřad vychází z jejich vlastních včasných
a přípustných námitek podle § 190 až § 191, je tedy na účastnících řízení, aby řádně a včas
uvedli vše na ochranu svých práv a právem chráněných zájmů.
V odstavci 5 se dále stanoví výslovné pravidlo, že námitky, které nespočívají v porušení
právních předpisů (tj. jde např. jen o obecný nesouhlas se záměrem, který však nenarušuje
žádná právní pravidla, ani občanskoprávní pravidla sousedských práv a nově definovanou
pohodu bydlení v § 144c), nejsou důvodné. Zákon tím navazuje na dosavadní judikaturu, která
např. i v kontextu pohody bydlení vychází primárně z předpokladu, že jsou-li dodrženy normy
o obecných technických požadavcích na výstavbu, nelze úspěšně namítat, že pohoda bydlení
bude narušena (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2022, č.j. 18 A
49/2022-175; ze dne 22.11.2007, č. j. 9 As 5/2007-76 nebo ze dne 4.3.2009, č. j. 6 As 38/2008-
123). Podobně například i porušení sousedských práv může být porušením právního předpisu
(občanského zákoníku). Pokud však účastník řízení vyjadřuje svůj nesouhlas se záměrem, aniž
by se skutečně mělo jednat o určité porušení právního předpisu (a jde zároveň o přípustnou
námitku), je taková námitka nedůvodná.
K § 193 odst. 6
Podle odstavce 6 stavební úřad posuzuje splnění podmínek podle odstavce 1 ke dni podání
žádosti; to platí i v řízení odvolacím, přezkumném a soudním a v opakovaném řízení. Má tak
dojít nepřímo k eliminaci rizik vyplývajících z průtahů v řízení a které jdou dnes plně k tíži
stavebníka. Tato úprava posiluje právní jistotu stavebníka, neboť mu bude vždy ve všech typech
povolovacích a souvisejících řízení zřejmé konkrétní datum, k němuž má zajistit splnění
podmínek pro povolení záměru. K tomuto dni bude stavební úřad posuzovat splnění podmínek
vymezených v odst. 1, bez ohledu na případné pozdější změny. Jde o odklon od dosavadního
obecného pravidla, podle kterého je pro rozhodování správního orgánu rozhodující skutkový
a právní stav v době vydání rozhodnutí. Nic nebrání tomu, aby zákonodárce vymezil rozhodný
okamžik ke dni podání žádosti, jak potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu
(rozsudek ze dne 7. 4. 2011, č. j. 1 As 24/2011-79). Stavebník však má možnost požádat, aby
se splnění podmínek podle odstavce 1 posuzovalo ke dni rozhodnutí.
Doplňkovým typem ochrany proti průtahům v řízení je osvobození od správních poplatků
v doprovodné novele zákona o správních poplatcích, pokud není rozhodnutí nebo jiný úkon
stavební úřadu učiněn v zákonem stanovené lhůtě.
K § 194
Do zákona se doplňují specifické vyvratitelné domněnky při posuzování záměru
v zastavitelném území nebo v koridoru pro stavební záměr a zdůrazňuje se tak význam územně
plánovací dokumentace. Vychází se z předpokladu, že stavební záměr umisťovaný v
zastavitelném území nebo v koridoru pro stavební záměr v souladu s územně plánovací
dokumentací a v souladu s požadavky na výstavbu je přípustný, a to i z hlediska jiných zákonů,
jejichž požadavky byly zohledněny v územně plánovací dokumentaci. Stejně tak se vychází
333
z předpokladu, že povolení záměru v zastavitelném území nebo v koridoru pro stavební záměr
není v rozporu s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, pokud záměr
splňuje požadavky na výstavbu a odpovídá plánovanému charakteru území, běžné okolní
zástavbě nebo běžnému využívání okolního území. V obou případech (v odst. 1 i odst. 2) se
jedná o vyvratitelné právní domněnky, které se považují za prokázané, ale zároveň lze v řízení
prokázat opak.
Takové pravidlo je v souladu s judikaturou, podle které se ve vztahu k regulaci v územně
plánovací dokumentaci uplatní zásada legitimního očekávání a princip kontinuity, a předvídané
záměry by tak měly být v zásadě uskutečnitelné. Domněnku souladu lze vyvrátit podstatnými
důvody, které nejsou obecné, ale mají vazbu na konkrétní lokalitu (viz např. rozsudek
Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2023, č.j. 43 A 68/2022-92, č. 4521/2023 Sb. NSS). Tyto
důvody budou mít zpravidla základ ve skutečnostech, které se staly až po přijetí územně
plánovací dokumentace, takže nebylo možné je předvídat (např. vyhlášení zvláště chráněného
území), nebo ve zjištěních větší podrobnosti, než která se uplatní při pořizování územně
plánovací dokumentace.
V souladu s obecným pravidlem formulovaným v § 171 odst. 2 návrh zákona výslovně vylučuje
z posuzování záměru stavebním úřadem posuzování krajinného rázu a podmínek pro odnětí
půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud bylo v souladu se stanovisky orgánu ochrany
přírody a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu dané území vymezeno jako
zastavitelné. I tímto způsobem se zdůrazňuje význam územně plánovací dokumentace
a propojuje se princip koncentrace v hierarchii územního plánování s principem koncentrace
v oblasti posuzování veřejných zájmů při rozhodování o záměru. Zároveň je účelem zamezit
protichůdnému posuzování možností umístění určitých záměrů v daném území při pořizování
územně plánovací dokumentace a následně při povolování konkrétního záměru.
K § 194a
Výslovně se zakotvuje povinnost stavebního úřadu umožnit stavebníkovi vyjádřit se ještě před
tím, než by mělo dojít k zamítnutí žádosti nebo povolení záměru se stanovením podmínek, které
nejsou v souladu s podklady předloženými stavebníkem. Navržená úprava je v souladu se
zásadou hospodárnosti řízení a procesní ekonomie. Dává stavebníkovi možnost upravit žádost
respektive záměr tak, aby mohl být povolen, nebo aby mohly být korigovány podmínky
obsažené v povolení záměru. Žádost tak nemusí být zamítnuta a stavebník nemusí po provedení
potřebných úprav podávat novou žádost a nemusí se zahajovat nové řízení. Podobně pokud by
byly v povolení záměru stanoveny podmínky pro stavebníka nevyhovující, není potřeba vzít
žádost zpět nebo podávat odvolání proti povolení záměru, ale je zde možnost upravit záměr či
žádost ještě v rámci probíhajícího řízení. Pokud stavebník těchto možností nevyužije nebo
nelze-li žádosti vyhovět i přes vyjádření nebo jiný úkon stavebníka, neprovádí stavební úřad
další úkony a žádost zamítne. Návrh vychází z obecných základních zásad správního řízení
a principu dobré správy, které tímto způsobem specifikuje.
K § 195a
Z důvodu posílení právní jistoty stavebníka se stanovují zkrácené lhůty pro přezkum rozhodnutí
v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumu lze vydat do 1 měsíce od zjištění důvodu
334
pro zahájení přezkumného řízení, nejpozději do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci;
rozhodnutí v prvním stupni přezkumu nelze vydat po 6 měsících od právní moci.
K § 195b
Z důvodu posílení právní jistoty stavebníka se stanovují zkrácené lhůty pro obnovu řízení.
Žádost o obnovu do 1 měsíce od zjištění důvodu obnovy, nejpozději do 3 měsíců od právní
moci rozhodnutí ve věci; rozhodnutí o obnově nelze vydat po 6 měsících od právní moci
rozhodnutí ve věci. Bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem, začíná tato lhůta běžet dnem
nabytí právní moci rozsudku.
K § 196 odst. 1, 3 a odst. 5
V odst. 1 písm. a) se doplňuje, že třicetidenní lhůta platí i pro případy, kdy je rozhodnutí prvním
úkonem v řízení.
Navrhovaná úprava zdůrazňuje, že základními lhůtami, ve kterých stavební úřad rozhoduje,
jsou lhůty uvedené v odstavci 1. Prodloužení těchto lhůt je možné jen v případech vymezených
v odstavci. 2, a to formou usnesení o prodloužení lhůty, v němž se uvedou důvody, proč nelze
rozhodnout ve lhůtách podle odstavce 1.
K § 197 odst. 1 písm. c), odst. 2 a odst. 3
Jde o nadbytečnou právní úpravu, jelikož povinnosti v oblasti státní památkové péče stanovuje
zákon o státní památkové péči.
Doplňuje se, že oznámení o ověření dokumentace pro povolení stavby potvrzuje soulad
dokumentace pro povolení stavby s povolením a s podmínkami podle § 193 odst. 1, které
posuzuje stavební úřad.
Kromě terminologických úprav označení dokumentace pro povolení stavby návrh zákona
výslovně upravuje, že v případě rozporu mezi odůvodněním povolení záměru a ověřenou
dokumentací pro povolení stavby, má přednost ověřená dokumentace pro povolení stavby.
Případné chyby nebo jiné nedostatky či nesrovnalosti v odůvodnění povolení záměru nemají
žádný dopad, klíčový je obsah ověřené dokumentace pro povolení stavby.
K§ 198 odst. 1 až 4
V odstavci 1 se přidává delší lhůta platnosti 4 roky pro stavby dopravní a technické
infrastruktury. Maximální lhůta platnosti se prodlužuje z 5 na 7 let.
Navrhovaná úprava v odstavci 2 umožňuje upustit i od oddělitelné části záměru, přičemž v
takovém případě pozbývá platnosti jen příslušná část povolení. Návrh zákona reaguje na
protichůdné názory na to, zda lze upustit od provedení záměru jen ve vztahu k části povolení.
Podobné otázky se objevují i v souvislosti se zrušením povolení podle § 200 odst. 2.
Navrhovaná úprava tak výslovně stanovuje, že toto možné je, nicméně musí se jednat o
oddělitelnou část záměru, a to zejména fakticky, ale i z hlediska samotného povolení a v něm
stanovených podmínek. Není vyloučena ani možnost oddělitelnosti již zahájené části stavby či
souboru staveb, pokud by zahájená část stavby byla dokončena, aby nevznikla černá stavba.
335
Nadále platí, že jde-li o vyhrazené stavby, včetně staveb souvisejících, povolení nepozbývá
platnosti, bylo-li provádění stavby zahájeno v době jeho platnosti. Došlo jen k přesunu do
samostatného odstavce.
V odstavci 4 se pro vyhrazené stavby prodlužuje maximální doba prodloužení povolení ze 2 na
5 let.
K § 200 odst. 1 až odst. 3
Vypouští se nepraktické a formalistické pojetí, na základě kterého se při podání žádosti o změnu
povolení zároveň neprodlužovala i doba jeho platnosti, pokud o to stavebník výslovně
nepožádal. V důsledku tohoto formalistického přístupu se stávalo, že než bylo rozhodnuto
o žádosti stavebníka o změnu povolení, samotné povolení mezitím pozbylo platnosti. Podle §
198 odst. 4 platnost povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto.
Vypouští se také omezení, že povolení nelze změnit nebo zrušit, pokud bylo se stavbou
započato. Důvodem je upuštění od rozlišování mezi změnou povolení a změnou záměru před
dokončením jako dvou samostatných institutů. V praxi vznikaly problémy při zařazování
různých změn pod tyto jednotlivé kategorie. Proto se navrhuje sloučení obou uvedených typů
změn v rámci jednoho institutu změny povolení.
Do odstavce 3 se doplňuje praktické pravidlo, že na žádost stavebníka nebo vlastníka stavby
lze změnit povolení části nebo etapy záměru společně s povolením jiné části či etapy tohoto
záměru. V takovém případě stavebník nebo vlastník stavby předloží dokumentaci pro povolení
části nebo etapy záměru, která navíc obsahuje popis změn jiné části či etapy záměru.
[§ 200a]
Doplňuje se pravidlo subsidiarity dílu 1 (obecná ustanovení o řízení) a dílu 6 (změna záměru
před dokončením) se použijí i pro řízení podle hlav IV až IX, nevylučuje-li to jejich povaha
nebo není-li v hlavách IV až IX uvedeno jinak. Tím se nahrazují a zásadně zjednodušují složitá
výčtová ustanovení § 246, § 262 ad.
Ke zrušení části šesté hlavy III dílu 2 - § 201 a § 202
Institut domu pro dostupné nájemní bydlení se zrušuje, neboť se v praxi neosvědčil a podpora
bydlení je v návrhu řešena skrze obecné instituty, které jednak zdůrazní potřebu bydlení jako
takovou (viz § 1 účel zákona), jednak zrychlí výstavbu konkrétních projektů (viz například nová
definice staveb pro hromadné bydlení v § 5 odst. 7).
K § 211 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 4
Povolení stavby nebo zařízení obsahuje i podmínky pro provedení a případně užívání stavby
nebo zařízení. Podmínky užívání se stanovují v případech záměrů, které nevyžadují kolaudační
rozhodnutí. Ruší se písm. f) o vymezení území dotčeného vlivem stavby nebo zařízení pro
nadbytečnost, neboť povolení přesně vymezuje konkrétní pozemky.
Pro účely zjednodušení zahrnuje povolení stavby nebo zařízení i povolení změny využití území
a povolení dělení nebo scelování pozemků a pro stejný záměr se tato povolení samostatně
nevydávají.
K § 212 odst. 1 písm. c) a d)
336
Ruší se písm. c) vylučující záměry vyžadující výjimku dle zákona o ochraně přírody pro
bezdůvodnost.
V písm. d) se vypouští část o vyznačení souhlasu na situačním výkresu dokumentace. Jde o
nadbytečnou úpravu, jelikož § 187 je součástí obecných ustanovení o řízení, která se aplikují i
na všechny další díly hlavy III., a použije se tedy bez dalšího, není-li stanoveno jinak.
Ruší se povinné zveřejnění povolení ze zrychleného řízení na úřední desce, neboť toto není
podmínka ani běžného povolení, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků.
K rušenému § 214
Problematika změn využití území nevyžadujících povolení se přesouvá pod přílohu 1 a nově
tyto změny využití území představují drobné stavby, které rovněž nevyžadují povolení
v souladu s § 171.
K § 215 odst. 2
Vypuštění odkazu na § 197 odst. 2 navazuje na vypuštění původního odstavce 2 v § 197.
K § 216 odst. 1, odst. 2 a odst. 4
Návrh vypouští větu v odstavci 1 ohledně obdobného použití § 187 na souhlas vlastníků
dotčených pozemků. Jde o nadbytečnou úpravu, jelikož § 187 je součástí obecných ustanovení
o řízení, která se aplikují i na všechny další díly hlavy III., včetně nestavebních záměrů,
a použije se tedy bez dalšího, není-li stanoveno jinak.
I následující věta v odstavci 1 se vypouští pro nadbytečnost, jelikož uskutečnění veřejně
prospěšné stavby a veřejně prospěšného opatření patří mezi účely vyvlastnění podle § 170,
u nichž lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit bez souhlasu vlastníka. Je zde
návaznost na § 187 odst. 5, podle kterého souhlas vlastníka není potřeba, je-li pro získání
potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven zákonem účel vyvlastnění.
V odstavci 2 se vypouští „přímý" přístup z veřejné komunikace, neboť může jít o jakýkoli
vhodný přístup.
Ruší se odstavec 4 ohledně výjimky z doložení dopravního napojení pro stavby dálnic, silnic I.
třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících.
K § 217 odst. 4
Navrhuje se odstranění druhé věty pro nadbytečnost, jelikož totéž vyplývá z obecné úpravy v §
198 odst. 2.
K § 219 odst. 1 až odst. 3
V odstavci 1 se přidávají dotčení oprávnění investoři do okruhu vyjadřujících se osob.
Podle odstavce 3 proti návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nelze
podat námitky podle části šesté správního řádu. Stanovení ochranného pásma stavby či zařízení
je ve veřejném zájmu, stavební úřad není návrhem stavebníka vázán a je povinen přihlížet ke
všem relevantním okolnostem (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2016,
č. j. 2 As 78/2016-72). Nadále může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být
337
návrhem ochranného pásma přímo dotčeny, uplatnit připomínky, s nimiž se stavební úřad musí
vypořádat v odůvodnění (§ 172 odst. 4 SpŘ).
K § 220 odst. 3 a odst. 6
V odstavci 3 se jako oprava doplňuje slovo „zařízení“, ochranné pásmo se zřizuje k povolované
stavbě nebo zařízení.
V odstavci 6 se upřesňuje, že výjimka z opatření obecné povahy pro stanovení ochranného
pásma se povoluje rozhodnutím.
K § 221 odst. 2
Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající v přečíslování dílů.
K § 221 odst. 3
Úprava navazuje na institucionální změny.
K § 224 odst. 2 až odst. 6
Návrh zákona v odstavci 2 výslovně stanovuje, že změnu záměru před dokončením stavební
úřad posuzuje pouze v rozsahu požadované změny.
Dále se v odstavci 3 upřesňuje, že pod nepodstatnou odchylku od ověřené dokumentace pro
povolení stavby spadají odchylky, při kterých se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby,
nemění se mechanická odolnost a stabilita stavby, nemění se účel užívání stavby a nedochází k
ovlivnění požární bezpečnosti, nebo jiné nepodstatné změny.
V odstavci 4 se upřesňuje, že dokumentaci pro povolení stavby s vyznačením zamýšlených
změn připojí stavebník pouze v případě, že je to nezbytné. V řadě případů je dostačující pouze
popis změn.
Podle odstavce 5 stavení úřad za tam popsaných podmínek vydá povolení jako první úkon
v řízení. Není důvod volit jiný postup, proto se formulace ”může vydat” mění na “vydá”.
Odstavec 6, podle kterého se pro změnu záměru před dokončením uplatní požadavky na
výstavbu a stav územně plánovací dokumentace účinné ke dni podání žádosti o povolení
původního záměru, navazuje na § 193 odst. 6. Po vzoru § 193 odst. 6 má stavebník také možnost
požádat o uplatnění stavu ke dni podání žádosti o změnu záměru před dokončením.
K § 225 odst. 1 a odst. 3
V odstavci 1 se rozšiřuje princip plné a bezvýhradní apelace na všechna rozhodnutí stavebního
úřadu prvního stupně, nejen na rozhodnutí vydané v řízení o žádosti. Pro vyloučení
pochybností, které se v praxi objevovaly, zákon výslovně uvádí, že zrušení napadeného
rozhodnutí a vrácení věci stavebnímu úřadu prvního stupně k novému projednání je (z
jakýchkoli důvodů) nepřípustné. V souladu s principem úplné apelace, který se uplatňuje již
podle dosavadní právní úpravy, je tedy výslovně zcela vyloučena možnost vrácení věci
prvostupňovému správnímu orgánu, pouze s výjimkou nicotnosti rozhodnutí. Způsoby, jakými
může odvolací správní orgán rozhodnout, jsou následující: (i) odvolání zamítne a napadené
rozhodnutí potvrdí, (ii) napadené rozhodnutí změní, (iii) napadené rozhodnutí zruší a řízení
338
zastaví, (iv) odvolání zamítne, nebo (v) prohlásí nicotnost napadeného rozhodnutí.
Rozhodnutím se rozumí jak rozhodnutí ve věci samé, tak usnesení.
K § 226
Navrhovaná úprava má za cíl omezit prostor pro obstrukce, kdy se podáním blanketního
odvolání odvolatel snaží dosáhnout prodloužení délky řízení a oddálit vydání konečného
rozhodnutí ve věci [srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2011, č. j. 5
Ca 298/2008-52 (2766/2013 Sb. NSS)]. I v odvolacím řízení se důsledně uplatňuje
koncentrační zásada a zásada rychlosti a procesní ekonomie odvolacího řízení. Účastník řízení
by měl svá práva v řízení uplatňovat řádně a včas.
K § 229 odst. 4
Úprava v návaznosti na přečíslování odstavců.
K § 230 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 a odst. 6 až 8
Do odstavce 1 se doplňuje chybějící pravidlo, že kolaudační rozhodnutí se vydává na základě
žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby. Nově je součástí stavební správy také autorizovaný
inspektor, který je mj. oprávněn vydávat kolaudační rozhodnutí (viz zejména § 30 a § 230).
V odstavci 2 se doplňuje, že kolaudační rozhodnutí dále nevyžadují stavby zařízení staveniště,
a to bez ohledu na to, zda se jedná o jednoduché stavby či nikoliv.
Drobnou stavbu lze podle odstavci 4 užívat ihned po jejím dokončení.
Odstavce 6 až 8 obsahují nová pravidla pro tvorbu podkladů (osvědčení) pro zápisy věcných
břemen do katastru nemovitostí. Tato pravidla navrhl v rámci připomínek Český úřad
zeměměřický a katastrální společně s vlastníky a provozovateli sítí technické infrastruktury.
K § 232 odst. 2
Výslovně se stanovuje, že přílohy žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí postačí předložit
stavebnímu úřadu až nejpozději k závěrečné kontrolní prohlídce dokončené stavby, případně
ke kolaudaci stavby (tj. do okamžiku vydání rozhodnutí o kolaudaci), pokud se závěrečná
prohlídka neprovádí. Implicitně to vyplývá také z § 234 odst. 1, podle kterého musí být
závěrečná kontrolní prohlídka provedena do 30 dnů od podání úplné žádosti nebo ode dne
doplnění nebo odstranění vad žádosti, neobsahovala-li žádost všechny povinné náležitosti nebo
trpěla-li vadami. Cílem je nebránit podání žádosti o kolaudaci ještě před získáním všech
podkladů, pokud je reálný předpoklad jejich brzkého obstarání.
K § 233 odst. 1 až odst. 3
Úprava zohledňuje, že nově je součástí stavební správy také autorizovaný inspektor, který je
mj. oprávněn vydávat kolaudační rozhodnutí (viz zejména § 30 a § 230).
V odstavci 2 je provedeno formulační zpřesnění v návaznosti na § 6 a § 224.
Doplňuje se odstavec 3, podle kterého se v souladu s obecnou koncepcí posuzování záměru ke
dni podání žádosti dle § 197 odst. 3 stavba posuzuje podle požadavků na výstavbu a norem,
které platily v době podání žádosti o povolení původního záměru.
K § 234 odst. 1 až odst. 3
339
Právní úprava zohledňuje, že nově je součástí stavební správy také autorizovaný inspektor,
který je mj. oprávněn vydávat kolaudační rozhodnutí (viz zejména § 30 a § 230).
V odstavci 1 se lhůta pro závěrečnou kontrolní prohlídku stavby zkracuje z 30 na 15 dnů. O
termínu závěrečné kontrolní prohlídky musí být účastníci řízení vyrozuměni nejméně 5 dnů
přede dnem jejího konání místo původních 10. Zároveň je účastníkům dána možnost dohodnout
se jinak. Ruší se dále zbytná povinnost vyrozumět hlavního projektanta.
V odstavci 2 se vypouští údaj o způsobilosti k užívání, jelikož podle § 284 odst. 2 odborný
posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace dokládá, že skutečné provedení stavby
nebo její části, kterou lze samostatně užívat, je v souladu s ověřenou dokumentací nebo jejími
povolenými změnami, umožňuje povolený účel užívání a splňuje požadavky na výstavbu.
Vypouští se odstavec 3, podle kterého vznikla-li realizací stavba, která musí být podle jiného
zákona označena číslem, stavební úřad po provedení závěrečné kontrolní prohlídky vyzve
příslušnou obec k přidělení čísla. Tato úprava se přesouvá do společného § 246.
K § 235 odst. 1, 2, 4 a odst. 6
Právní úprava zohledňuje, že nově je součástí stavební správy také autorizovaný inspektor,
který je mj. oprávněn vydávat kolaudační rozhodnutí (viz zejména § 30 a § 230).
V odstavci 4 se ruší nadbytečné ustanovení o doručování, neboť vyplývá z jiných ustanovení.
Do odstavce 6 se doplňuje pravidlo, že odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
K § 236 odst. 1 až odst. 3, odst. 6
V odstavci 1 se v návaznosti na kompetence autorizovaného inspektora doplňuje možnost
povolovat předčasné užívání i autorizovaným inspektorem. Dále se doplňuje pravidlo, že
povolení předčasného užívání stavby je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení (stavebním
úřadem se podle 30 odst. 1 rozumí i autorizovaný inspektor). Maximální doba trvání
předčasného užívání je vymezena v § 238 odst. 2.
Ruší se třetí věta v odstavci 3, jelikož dohoda se zhotovitelem stavby nemusí obsahovat žádné
podmínky předčasného užívání stavby mezi stavebníkem a zhotovitelem, takové podmínky
nejsou povinnou součástí dohody. Náhradou za vypuštěný požadavek dohody se zhotovitelem
stavby se doplňuje z důvodu zajištění bezpečnosti povinnost stavebníka připojit k žádosti
vyjádření zhotovitele stavby nebo autorizovaného inspektora ke splnění podmínek podle
odstavce 1.
V odstavci 6 se doplňuje pravidlo, že stavby přenosové, přepravní a distribuční soustavy lze
užívat ihned po jejich zprovoznění na základě platné revizní zprávy.
K § 237 odst. 2 a 6
Zkušební provoz může kromě stavebního úřadu povolit i autorizovaný inspektor, a to jako první
úkon stavebního úřadu v řízení.
Nový odstavec 6 doplňuje, že je-li žádost o kolaudaci podána dříve, zkušební provoz se
prodlužuje do vykonatelnosti kolaudačního rozhodnutí.
340
K § 238 odst. 1, 2, 3 a 4
Ustanovení vypočítává povinné náležitosti rozhodnutí o povolení předčasného užívání a
zkušebního provozu; již to nebudou náležitosti podle § 197 odst. 1 a 2. V obou případech lze
stanovit dobu trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu, která je nově nejdéle na
dobu 2 let a v případě vyhrazených staveb nejdéle na dobu 3 let. Nadále platí, že stanovenou
dobu předčasného užívání, nebo dobu trvání zkušebního provozu, lze prodloužit před jejím
uplynutím i opakovaně. Prodlužovat může i autorizovaný inspektor. Celková doba předčasného
užívání nebo zkušebního provozu nesmí obecně přesáhnout 3 roky a 10 let v případě
vyhrazených staveb a nově také v případě veřejně prospěšných staveb, nebo 3 roky od
dokončení výstavby v rámci souboru staveb.
Do nového odstavce 4 se analogicky jako u kolaudace doplňuje, odvolání proti rozhodnutí o
předčasném užívání nebo zkušebním provozu nemá odkladný účinek.
K § 239 odst. 1 a 5
Rozšiřuje se okruh žadatelů o změnu v užívání stavby nebo její části o stavebníka se souhlasem
vlastníka.
V řízení o změně v užívání stavby spočívající jen ve změně trvání dočasné stavby se soulad
s podmínkami podle § 193 posoudí pouze v případě, že od povolení stavby nebo od posledního
povolení prodloužení doby trvání této stavby došlo ke změně těchto podmínek. Pro účely změny
trvání dočasné stavby není nutné opět posuzovat splnění veškerých podmínek podle § 193, které
již byly posouzeny. Povolení změny v užívání stavby se nevyžaduje, pokud se změnily jen
požadavky právních předpisů, ale faktický způsob užívání stavby se nezměnil.
K § 240 písm. a) a b)
Změnou v užívání se rozumí také změna doby trvání stavby, jak vyplývá i z judikatury (např.
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2016, č. j. 8 As 79/2014-108, 3428/2016
Sb. NSS).
K § 241 odst. 1
Při splnění podmínek odstavce 1 je stavební úřad povinen vydat povolení změny v užívání
stavby jako první úkon v řízení. Není důvod volit jiný postup, proto se formulace ”může vydat”
mění na “vydá”. Současně se rozšiřuje pravomoc vydávat povolení ve zrychleném řízení o
změně v užívání stavby i na autorizovaného inspektora, neboť jde o nesporné případy (stavba
se nedotýká práv třetích osob, nevyžaduje vydání integrovaného povolení, nevyžaduje
podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz, nevyžaduje stanovení
podmínek pro užívání nebo podmínek k zajištění ochrany veřejných zájmů ani nezpůsobí
změnu kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva stavby podle
jiného právního předpisu).
K § 242 odst. 2
Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení, postupuje se
obdobně podle ustanovení o řízení o povolení záměru, není nutné uvádět výčet konkrétních
ustanovení a volit jiný přístup.
341
K rušeným § 243 a § 244
Navrhuje se vypuštění pro nadbytečnost, uplatní se obecná právní úprava změny v užívání
stavby.
K § 245 odst. 1
Navrhuje se doplnění ohledně postupu u podzemních staveb sítí technické infrastruktury, na
které právní úprava doposud výslovně nepamatovala. V případě podzemní stavby sítí technické
infrastruktury může být pasport stavby nahrazen dokumentací zaměření prostorové polohy,
rozměru a tvaru dokončené stavby nebo její části anebo technologického zařízení. V odstavci 3
se ruší druhá věta. Současně se v odstavci 4 doplňuje v souladu s novou koncepcí také
kompetence autorizovaného inženýra.
K § 246
Legislativně technické úpravy v návaznosti na úpravy provedené v předchozích ustanoveních.
K § 247
Doplňuje se možnost, že povolení odstranění staveb vydává nejen stavební úřad, ale v určitých
případech i autorizovaný inspektor. Účastníkem řízení je také ten, kdo má jiné věcné právo k
pozemku nebo stavbě. Do výčtu v odstavci 3 se doplňují také vyhrazené stavby.
K § 248 odst. 1, 4 a odst. 5
Žádost o povolení odstranění stavby podává standardně vlastník stavby. Stavebník (který není
vlastníkem) může podat žádost o povolení odstranění stavby se souhlasem vlastníka. Dále může
žádost podat i stavebník stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění v zákoně.
V nově doplněných odstavcích 4 a 5 se doplňuje, že žádost o povolení odstranění stavby lze
podat jako součást žádosti o povolení záměru. V případě stavby obsahující azbest je součástí
žádosti také návrh opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu a
doklad o splnění dalších požadavků pro práci s azbestem podle jiného právního předpisu.
K § 249 odst. 1 písm. h a odst. 3
Povolení odstranění stavby má nově ve výrokové části obsahovat podmínky pro práci s
azbestem. Explicitně se stanoví, že po povolení odstranění stavby zašle stavební úřad
stavebníkovi oznámení o ověření dokumentace pro odstranění stavby a štítek s identifikačními
údaji o odstraňované stavbě.
K § 250
V odstavci 1 se rozšiřuje okruh adresátů, kterým lze nařídit odstranění stavby, o vlastníka
pozemku. Zavádí se legislativní zkratka „povinný“ pro vlastníka stavby, vlastníka pozemku a
stavebníka, kteří jsou účastníkem řízení o nařízení odstranění stavby.
K § 252 odst. 1
Odkaz na náležitosti podle § 197 odst. 1 je ve vztahu k náležitostem vyjmenovaným v odst. 1
duplicitní a odstavec 2 v § 197 se ruší. Do rozhodnutí o nařízení odstranění stavby se do
výrokové části přidává nová položka týkající se podmínek pro práci s azbestem.
342
K § 254 odst. 1, 4 a 5
V odstavci 1 se upřesňuje, že se jedná také o stavbu prováděnou (ne jen provedenou). Podobně
i ve stávající úpravě je v odstavci 3 výslovně uvedena stavba provedená i prováděná.
V odstavci 4 se navrhuje ponechání pouze lhůty 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby,
jelikož pokud je žádost o prodloužení doby trvání stavby podána ještě před jejím uplynutím,
jde o řízení o žádosti o změnu v užívání stavby podle § 239 a násl.
Dále se jedná o technické změny, kdy se žádost o prodloužení doby trvání stavby nahrazuje
žádostí o změnu povolení a odstavec 5, který speciálně definoval, kdo je účastníkem řízení, se
zrušuje, neboť vyplývá již z § 230 odst. 2.
K § 255
Věta druhá se vypouští pro nadbytečnost. Lhůta je stanovena ve větě první a následky zmeškání
lhůty platí obecně, není třeba je normovat tímto způsobem. Navíc takto stanovené pravidlo
zřejmě jako zvláštní ustanovení bránilo možnosti prominutí zmeškání lhůty z omluvitelného
důvodu podle správního řádu, kterou není důvod vylučovat.
V odstavci 3 se doplňuje věta, že se nepoužije § 185 odst. 3, které stanoví, že stavební úřad
žádost neprojedná, pokud není součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru. Jedná se o
logické doplnění vzhledem k tomu, že se jedná o fázi dodatečného povolení stavby a stavebník
v tomto okamžiku ještě dokumentaci obvykle nemá.
K § 256
Nový odstavec 3 zavádí výjimku z nařízení odstranění stavby, kdy stavební úřad nenařídí
odstranění, pokud by to bylo zjevně nepřiměřeným zásahem a ponecháním stavby nejsou
dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob. Explicitně se stanoví, že tímto není dotčena
odpovědnost povinného za přestupek.
K § 258 odst. 2
Vypuštění odstavce 2 je legislativně technická úprava v návaznosti na doplnění obecnějšího
pravidla subsidiarity do § 200a (viz odůvodnění § 200a).
K § 259 odst. 1
Stavební úřad neposuzuje, zda povinný prokázal splnění podmínek podle § 193, ale posuzuje
soulad záměru s těmito podmínkami. Stavební úřad vychází ze žádosti, na základě které bylo
vydáno následně zrušené povolení a doplnění podkladů a vyjádření účastníků požaduje pouze
v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby.
Mezi osoby, u nichž se pro účely povolení stavby zohledňuje případný vznik újmy, se doplňuje
také povinný – ve smyslu zavedené legislativní zkratky. Povinný zahrnuje také stavebníka,
jelikož typicky právě stavebníkovi může nařízením odstranění stavby vzniknout největší újma.
K rušenému § 260
Navrhuje se vypuštění pro nadbytečnost.
K § 261 odst. 2 až 4
343
Cílem právní úpravy bylo původně za určitých podmínek přenést břemeno exekučních nákladů
na odstranění stavby z rozpočtu obcí na státní rozpočet. Vzhledem k navržené institucionální
reformě se odstavce 2 až 4 stávají obsoletními.
K § 262
Legislativně technická úprava v návaznosti na doplnění obecnějšího pravidla subsidiarity do
§ 200a (viz odůvodnění § 200a).
K § 264 odst. 5 až 8
Navrhuje se přiměřené použití ustanovení o obnově i na případy stavby rodinného domu nebo
bytového domu nebo veřejné infrastruktury, pokud je tato stavba prováděna místo stavby
zničené nebo poškozené mimořádnou událostí.
V odstavci 5 jde pouze o legislativní úpravu odkazu.
K § 267 odst. 2, 3 a 5
Stavební zákon používá aktuálně pro informační systémy veřejné správy ve věcech územního
plánování a stavebního řádu legislativní zkratu „informační systém stavební správy“. Návrh
zákona tuto legislativní zkratku nahrazuje kratší variantou „informační systém“. Tuto změnu je
třeba promítnout do všech ustanovení, kde je tato legislativní zkratka používána. Dále návrh
reflektuje úpravu kompetencí pro Úřad.
Pozměňovacím návrhem se dále upřesňuje, že postup podle § 172 odst. 1, který řeší způsob a
formu podání a žádosti (mimo jiné tedy u vybraných typů dokumentace či osob možnost činění
podání pouze jako digitální úkon), se pro jiné stavební úřady nepoužije.
K § 268 odst. 2 a 3
Návrh zákona explicitně doplňuje mezi ustanovení týkající se Portálu stavebníka, že tento
informační systém bude poskytovat účastníkům řízení službu sledování stavu řízení (hlídací
pes). Jedná se o významnou pomoc v praxi, a to nejenom účastníkům řízení, kteří budou mít
možnost dozvědět se o stavu řízení v reálném čase, ale také pro úředníky stavebních úřadů,
kterým odpadnou administrativní povinnosti s vyřizováním těchto dotazů.
V odstavci 2 dochází k legislativně technické úpravě.
K § 269 odst. 1 písm. e)
Jedná se o legislativně technickou úpravu reflektující nové kompetence Úřadu.
K § 269 odst. 3
Zákon upřesňuje, jaké dokumenty se zveřejňují v národním geoportálu územního plánování.
K rušenému § 269 odst. 4
Zrušuje se povinnost Ministerstva obrany vkládat do národního geoportálu územního plánování
data vztahující se k jeho působnosti v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu.
K novému § 269 odst. 4
Aktuální právní úprava ukládá orgánům územního plánování duplicitní evidenční povinnost –
jednotlivé úkony pořizovatele musí být evidovány jak v rámci spisové služby podle § 275
344
stavebního zákona, tak současně i v Národním geoportálu územního plánování (NGÚP) dle
téhož ustanovení. Tato úprava je v praxi neefektivní, administrativně zatěžující a v rozporu
s cílem digitalizace veřejné správy, který směřuje ke zjednodušení a sjednocení vedení
dokumentace.
Povinnost vést spisovou službu stanoví obecně § 63 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb.,
o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů („ArchZ“) pro vybrané
veřejnoprávní původce uvedené v § 3 odst. 1 ArchZ. Orgány územního plánování spadají
do skupiny subjektů definovaných ArchZ, a mají tak povinnost vést spisovou službu v plném
rozsahu nebo v rozsahu stanoveném § 63 odst. 2 ArchZ. Vedení spisové služby zahrnuje
zejména:
(i) příjem dokumentů alespoň ve výstupních datových formátech definovaných v § 23
vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby,
(ii) označování přijatých dokumentů jednoznačným identifikátorem, neobsahují-li chybný
datový formát nebo počítačový formát nebo nejsou-li způsobilé přivodit škodu na výpočetní
technice, podléhají-li evidenci,
(iii) evidenci přijatých dokumentů včetně jejich jednoznačného identifikátoru,
(iv) rozdělování dokumentů mezi organizační součásti veřejnoprávního původce,
(v) vyřizování dokumentů, tedy vytvoření návrhu, jeho schválení, vyhotovení, podepsání
a vypravení rozhodnutí (či jiné formy vyřízení),
(vi) odesílání dokumentů formou, která zajistí doložení doručení, nestanoví-li zvláštní
předpis (zejména SpŘ) jinak, a
(vii) ukládání dokumentů po dobu skartační lhůty.
Tyto procesy zajišťují komplexní evidenci a správu dokumentů včetně jejich digitální podoby.
Ukládání týchž údajů do NGÚP tedy nepřináší žádnou přidanou hodnotu, naopak vytváří
zbytečnou duplicitu a zvyšuje riziko nesouladu mezi jednotlivými systémy.
Navrhovaná úprava proto zachovává povinnost vést spisovou službu dle zákona o archivnictví,
avšak odstraňuje duplicitní povinnost evidovat totožné úkony a písemnosti v NGÚP. Orgán
územního plánování bude i nadále povinen vkládat a zveřejňovat prostřednictvím NGÚP pouze
ty dokumenty a datové soubory, které zákon nebo prováděcí právní předpis stanoví jako veřejně
přístupné, tj. ty dokumenty, u kterých zákon nebo prováděcí právní předpis výslovně ukládá
povinnost jejich zveřejnění v NGÚP, avšak nebude již nucen vést dvojí evidenci totožných
úkonů. Zároveň navrhované ustanovení však umožňuje, aby orgán územního plánování
zveřejnil v NGÚP i další písemnosti, u kterých uzná za vhodné jejich uveřejnění v NGÚP.
Navržená změna přispěje ke zjednodušení administrativních procesů, snížení administrativní
zátěže územních samosprávných celků a pořizovatelů územně plánovací dokumentace,
sjednocení vedení spisové dokumentace do jednoho zákonného systému (spisová služba), a tím
i k naplnění principů efektivní digitalizace veřejné správy a zásady „jedenkrát a dost.“
K rušenému § 270 odst. 3 písm. d)
345
Dochází k zrušení zmocnění pro stanovení doby uchování údajů v evidenci stavebních postupů.
Uchovávání dokumentace a jiných záznamů o stavbě stanoví přímo stavební zákon (§ 167).
K § 271
Úpravou § 271 stavebního zákona a § 7 odst. 5 zákona č. 330/2025 Sb. se navrhuje systematicky
propojit právní úpravu obsaženou ve stavebním zákoně s novou právní úpravou správy
informací o stavbě a vystavěném prostředí podle zákona č. 330/2025 Sb., jehož účelem je mimo
jiné vytvářet informační základnu pro hospodárnou, efektivní a účelnou přípravu, provádění,
užívání, údržbu, provádění změn a odstraňování stavby.
Zákon č. 330/2025 Sb. v § 7 ukládá povinným osobám pořizovat pro v zákoně specifikované
účely užití vybrané sady informací – informační kontejnery. Prvotním z nich je podle § 7 odst.
2 písm. a) informační kontejner pro povolení stavby, jedním z dalších je informační kontejner
pro kolaudaci stavby podle § 7 odst. 2 písm. c). Jejich obsah, rozsah a struktura má být
stanovena prováděcím právním předpisem. Tyto kontejnery musí být pořízeny nejpozději
s podáním žádosti o povolení záměru, resp. kolaudaci stavby. Z důvodu účelného využívání
těchto informačních kontejnerů v procesu přípravy, povolování a výstavby je nezbytné, aby
byly vkládány v rámci informačních systémů veřejné správy ve věcech územního plánování a
stavebního řádu (§ 267 stavebního zákona) do evidence elektronických dokumentací, jak je
stanoveno v § 271 stavebního zákona.
K § 271 odst. 2
Nově bude žadatel vkládat projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru
do evidence elektronických dokumentací pouze prostřednictvím portálu stavebníka. Stavební
úřad ani dotčený orgán již tak nebudou mít povinnost vkládat dokumentaci do evidence
elektronických dokumentací za žadatele, čímž dojde rovněž k jejich odbřemenění a budou se
moci věnovat meritorní agendě.
K § 272 odst. 2 a 3
Dochází k legislativnímu upřesnění textu, když se v rámci ustanovení o přístupu do evidencí
doplňuje právo na přístup nejenom k projektové dokumentaci, ale nově také k dokumentaci pro
povolení záměru. Jedná se o logický krok, neboť osoby, které se mají k těmto dokumentům ve
smyslu stavebního zákona a dalších právních předpisů vyjadřovat, příp. projektant či osoby,
které předloží souhlas stavebníka nebo vlastníka stavby, které se tato dokumentace týká, by
rovněž měli mít právo na přístup k těmto dokumentům.
Upřesňuje se, že jiné osoby než uvedené v zákoně (tj. než osoby s právem nahlížení do spisu,
osoby, které se vyjadřují k dokumentaci, projektant) mají právo na přístup k projektové
dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměru pouze se souhlasem stavebníka nebo
vlastníka stavby, čímž dochází k ochraně informací a dokumentace vložených do evidenci
stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací.
K § 273 odst. 1
Jedná se o legislativně technické promítnutí zavedené legislativní zkratky.
K § 274 písm. c)
346
Jedná se o legislativně technické upřesnění, kdy se orgány stavební správy nahrazují v souladu
s cíli novely zákona stavebními úřady.
K § 275 odst. 1
Jedná se o legislativně technické upřesnění reagující na nové vymezení kompetentních orgánů
orgány a jejich kompetencí a zavedené legislativní zkratky.
K § 276 odst. 1
Návrh zákona nově zakotvuje, že autorizovaný inspektor může být využit, kromě vydávání
odborných posudků pro účely dalších vybraných činností. Autorizovaný inspektor tak může
nově vést správní řízení, za podmínek podle tohoto zákona vydávat kolaudační rozhodnutí,
rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, předčasném užívání stavby, změně v užívání a
povolení odstranění stavby, jakož i ověřovat pasport stavby. Jedná se o standardní úkony při
povolování stavby, není důvod, aby autorizovaný inspektor nemohl tyto úkony vykonat, pokud
jej o to stavebník nebo vlastník stavby požádá.
Jedná se o reakci na požadavky praxe, když tyto úkony, které doposud byly vyhrazené
stavebnímu úřadu, budou nově moci vykonávat rovněž další odpovědné osoby. Dojde tak
k urychlení celého povolovacího procesu a současně i odbřemenění stavebních úřadů.
Autorizovaný inspektor se již podle aktuální právní úpravy zapojoval do kolaudačního řízení
vydáváním odborných posudků, resp. posuzoval soulad projektové dokumentace pro provádění
stavby s dokumentací pro povolení stavby a jejími změnami a s požadavky na výstavbu,
popřípadě s technickými předpisy a technickými normami. Je tedy s průběhem povolovacího
řízení obeznámen. Jedna z podmínek pro výkon činnosti autorizovaného inspektora je, že se
jedná o autorizovanou osobu ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tedy o osobu
kvalifikovanou k výkonu odborných činností ve výstavbě. Umožnit těmto osobám samostatně
vydávat vybraná rozhodnutí je tedy logickým krokem, kdy vhodně doplní pracovníky
stavebních úřadů v činnostech, ke kterým mají potřebné odborné znalosti.
K § 277 odst. 1
Předmětné ustanovení řeší oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora, kdy nově
bude postačovat k získání oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora 7 let praxe
v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu.
Autorizovaný inspektor musí být autorizovanou osobou ve smyslu příslušného zákona, tedy
osobu, která má oprávnění k výkonu odborných činností ve výstavbě; potřebnými odbornými
znalostmi i praktickými poznatky tak disponuje.
Návrh zákona také lépe provazuje podmínky výkonu činnosti autorizovaného inspektora
s připravovaným zákonem o státních zaměstnancích, když vedle osvědčení o zvláštní odborné
způsobilosti lze předložit osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor
specializace, jehož součástí je stavební řád.
Dále se jedná o legislativně technickou úpravu reagující na nový systém stavební správy.
K rušenému § 279 odst. 2
347
Jedná se o legislativně-technické provázání, když původní § 51 odst. 2 a 3, na které odkazuje
§ 279 odst. 2, byly zrušeny.
K § 279 odst. 2
Změny ministerstva na Úřad představují legislativně-technickou úpravu navazující na vznik
Úřadu jako ústředního správního úřadu ve věcech územního plánování, stavebního řádu,
vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem dle § 17a.
K § 280, § 281 a § 282 odst. 1
Jedná se o legislativně technickou úpravu reagující na nový systém stavební správy.
K § 283
Vzhledem k novým oprávněním autorizovaného inspektora vést řízení a vydávat vybraná
rozhodnutí se do zákona explicitně doplňuje povinnost autorizovaného inspektora doručit
vydané rozhodnutí stavebnímu úřadu, a to společně se žádostí.
K § 284
Mezi práva a povinnosti autorizovaného inspektora se doplňují jeho nová oprávnění v rámci
vedení správních řízení a vydávání rozhodnutí (kolaudace, zkušební provoz, předčasné užívání,
změna v užívání, povolení odstranění, ověření pasportu). Zároveň se jednoznačně uvádí, že
autorizovaná inspektor nemá místní příslušnost, ale vykonává působnost na celém území České
republiky na základě smluvního vztahu se žadatelem.
K § 286 a § 287 odst. 1 až 3
Změny ministerstva a krajského úřadu na Úřad a úřadu rozvoje území kraje představují
legislativně-technickou úpravu navazující na vznik Úřadu a úřadů rozvoje území dle § 17 a násl.
a na změny v organizaci veřejné správy.
K § 288 odst. 1
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se vznikem úřadů rozvoje území dle § 17
a násl. a se změnami v organizaci veřejné správy a dále se změnou působnosti v oblasti
územního plánování, které je nově svěřeno do samostatné působnosti obcí a krajů.
K § 288 odst. 2
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se změnou působnosti v oblasti územního
plánování, které je nově svěřeno do samostatné působnosti obcí a krajů.
K § 289 odst. 1
Jedná se o legislativně technickou úpravu související se vznikem úřadů rozvoje území dle § 17
a násl. a se změnami v organizaci veřejné správy.
K § 290
Do ustanovení o kontrole výkonu samostatné působnosti se doplňuje, že kontrola opatření
orgánů obcí, hlavního města Prahy a krajů v samostatné působnosti ve věcech územního
plánování zahrnuje i již vydaná opatření obecné povahy. Tzn. také při kontrole již vydaných
opatření obecné povahy se ustanovení hlavy šesté a hlavy sedmé části první zákona o obcích,
348
hlavy desáté a hlavy jedenácté části první zákona o hlavním městě Praze a hlav šesté a sedmé
zákona o krajích použijí obdobně.
K § 295
Doplňuje se chybějící pravomoc stavebního úřadu vyklidit stavbu v případě, že je užívána bez
povolení.
K § 297
V odstavci 1 se rozšiřují důvody pro nařízení opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
přiměřené okolnostem: nově i pro vytvoření podmínek pro provedení stavby nebo její změny,
nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací nebo pro odstranění
stavby nebo zařízení.
K § 298
Předmětné ustanovení se koncipuje zcela nově. Kontrola výkonu působnosti je aktuálně
roztříštěná mezi vícero úřadů, neboť samotná působnost stavebních úřadů je roztříštěná mezi
Dopravní a energetický stavební úřad, krajské a obecní stavební úřady. Z tohoto titulu vykonává
kontrolu jejich působnosti Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní
a energetický stavební úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj a krajské stavební úřady.
Vzhledem k nové koncepci stavební správy, která je více koncentrovaná, návrh zákona stanoví,
že kontrolu výkonu státní správy vykonává Úřad rozvoje území České republiky pro úřady
rozvoje území krajů a tyto úřady pro svá územní pracoviště.
Nově se zakotvuje také kompetence Úřadu rozvoje území České republiky a věcně příslušných
ústředních orgánů státní správy kontrolovat dodržování jiných právních předpisů při postupech
podle stavebního zákona, jakož i dodržování usnesení vlády a směrnic ústředních správních
úřadů.
K § 299
Změna v tomto bodě opět reaguje na novou koncepci stavební správy, kdy ukládat opatření
k odstranění nebo prevenci zjištěných nedostatků mohou při výkonu kontroly ukládat pouze
Úřad rozvoje území České republiky a věcně příslušné ústřední orgány státní správy. Úřad může
v případě nesouhlasu s uloženým opatřením předložit věc k rozhodnutí vládě.
K § 300
Vzhledem ke změně koncepce stavební správy se stanoví, že při kontrole vydávání a obsahu
prováděcího právního předpisu se kompetence ministerstva nahrazuje kompetencí Úřadu.
K § 301 až 303
Dochází k zásadnímu formulačnímu zjednodušení skutkových podstat přestupků bez změny
jejich významu, obsahu i pokut. Zejména se vypouští zdvojené skutkové podstaty „bez
povolení“ a „v rozporu s povolením“, a to z důvodu, že provádí-li někdo záměr v rozporu
s povolením, tak v tomto rozsahu záměr není povolen, tj. je bez povolení. Dále se slučují užívací
přestupky do jediné obecně formulované skutkové podstaty. Výsledkem je výrazně stručnější a
přehlednější úprava, která obsahuje pouze 5 bodů místo dosavadních 14 bodů (písmen).
349
Dále se zpřesňuje systematika a nadpisy v celé části desáté, dochází také k legislativně
technickému sesouladění textu. Vzhledem k rušení § 244 bez náhrady, je třeba upravit rovněž
skutkovou podstatu přestupku, která na toto ustanovení odkazuje.
V § 302 odst. 7 písm. b) se zmírňuje neadekvátně přísná horní hranice pokuty v případě
porušení některé z povinností v souvislosti s nálezem a sesoulaďuje s ostatními pokutami.
Dochází k legislativně technické úpravě, která reaguje na nově zaváděnou terminologii. Jedná
se o legislativně technickou úpravu související se zavedením pojmu nestavební plocha v § 12
písm. i) a změnou terminologie na nezastavitelné území v § 12 písm. m).
K § 304 odst. 1
Nově všechny přestupky podle stavebního zákona projednávání úřad příslušný podle § 32 až
35, přestupky na úseku územního plánování pak Úřad. Ruší se tedy speciálně koncipovaná
příslušnost pro přestupky vybraných osob. Celý systém projednávání přestupků se tak
zjednodušuje.
K rušenému § 304 odst. 2
Vzhledem k opuštění koncepce jednotného environmentálního stanoviska dochází k technické
úpravě i společného ustanovení o přestupcích, kde se s jeho existencí počítalo.
K rušenému § 306 odst. 2
Návrh zákona ponechává jednotnou lhůtu pro žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, a to do
1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Návrh zákona tak vypouští možnost
rozšířit žalobu na dosud nenapadané výroky či o žalobní body ve lhůtě 2 měsíců od oznámení
rozhodnutí. Smyslem navržené změny je, aby koncentrace žalobních námitek skutečně nastala
již ve zvláštní jednoměsíční lhůtě a aby zrychlený režim soudního přezkumu ve stavebních
věcech nebyl fakticky oslabován tím, že žalobce může až do uplynutí obecné dvouměsíční lhůty
dále měnit rozsah soudního přezkumu. Návrh navazuje na již existující koncepci zrychleného
a koncentrovaného soudního přezkumu ve stavebních věcech a že zvláštní lhůta je funkčně
spojena s koncentrací námitek již ve správním řízení a s požadavkem rychlé stabilizace
povolení, a to se zohledněním nálezu I. ÚS 3241/24, v němž Ústavní soud vytkl absenci
přechodné úpravy pro již běžící lhůty. Navržená úprava tak posiluje předvídatelnost řízení,
právní jistotu adresátů povolení i dalších účastníků a vytváří předpoklady pro to, aby soud mohl
po uplynutí jednoměsíční lhůty bez zbytečného odkladu přistoupit k meritornímu přezkumu
věci.
K § 307
Návrh zákona upřesňuje, co se považuje za nepřípustnost žaloby, resp. že nepřípustné mohou
být byť jenom jednotlivé žalobní body. Aby nemohlo dojít k zamítnutí celé žaloby, ale zároveň
aby se soud věcně nezabýval jednotlivými nepřípustnými žalobními body v jinak přípustné
žalobě, návrh zákona explicitně stanoví, že nepřípustné mohou být byť i jenom některé body
žaloby. Tato úprava též staví najisto, že v případě vícero žalobních bodů může soud meritorně
projednat pouze takové, které splňují požadavky § 307.
350
Žaloba nebo její jednotlivé body jsou nově nepřípustné také za situace, že směřují k řešení
nepřípustných námitek podle § 190, tzn. nově například pokud námitka směřuje proti tomu,
s čím dříve žalobce souhlasil.
V podobném duchu se dále navrhuje upravit též soudní přezkum opatření obecné povahy nebo
jeho části. I v případě řízení o návrhu na přezkum opatření obecné povahy nebo jeho části tak
soud může projednat i část návrhu v rozsahu, v jakém jsou návrhové body podle § 307 odst. 2
přípustné, a nemusí se zabývat dílčími body tohoto návrhu, jež naopak přípustné nejsou.
Zvláštní důraz návrh klade na věci s unijněprávním environmentálním prvkem. Soudní dvůr
Evropské unie ve věci C-137/14 (Komise proti Německu) ve vztahu k aplikaci směrnice EIA
(2011/92/EU) zdůraznil, že vnitrostátní procesní pravidla nesmí vést k tomu, že by rozsah
soudního přezkumu byl obecně omezen pouze na námitky již vznesené ve správním řízení.
Navržené ustanovení proto výslovně zachovává výjimku pro rozhodnutí vydaná v řízení
zahájeném z moci úřední a pro rozhodnutí či opatření obecné povahy podléhající posouzení
vlivů na životní prostředí.
K § 308 odst. 1
Návrh zákona směřuje k posílení právní jistoty účastníků stavebního řízení tím, že umožňuje
podat návrh na přiznání odkladného účinku pouze společně s žalobou, podle vzoru právní
úpravy v zákoně č. 409/2016 Sb. Současně se takovým opatřením směřuje k zefektivnění řízení
před soudem, který se bude postupně zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku, posléze
meritem věci. Požadavek, aby návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí
stavebního úřadu o povolení záměru byl podán společně se žalobou, vychází z úvahy podložené
rozhodováním správních soudů, že právě v okamžiku podání žaloby je zpravidla zřejmé,
zda žalobce považuje výkon napadeného rozhodnutí za natolik naléhavý zásah do své právní
sféry, že žádá i dočasnou ochranu. Tím se předchází situacím, kdy je průběh soudního řízení
dodatečně destabilizován pozdě podaným návrhem na odkladný účinek, a zvyšuje se
předvídatelnost postupu jak pro žalovaný správní orgán, tak pro stavebníka a další osoby
zúčastněné na řízení.
Obdobné pravidlo se dále navrhuje vztáhnout i pro řízení o kasační stížnosti. I v řízení před
Nejvyšším správním soudem tak bude muset stěžovatel v případě zájmu o odložení účinků
podat návrh na přiznání odkladného účinku nejpozději spolu s kasační stížností (§ 107 s. ř. s.).
Důvodem je i skutečnost, že odklad přiznaný kasační stížností může působit i vůči samotnému
správnímu rozhodnutí, tj. přivodit stejné důsledky, jako odkladný účinek přiznaný žalobě
(viz rozhodnutí NSS č.j. 2 Afs 77/2005-96 ze dne 6. prosince 2005). Vzhledem k široké
formulaci se úprava bude vztahovat nejen na kasační stížnost podanou v rámci řízení
o přezkumu správního rozhodnutí, ale na kasační stížnost, kterou stěžovatel brojí proti
rozhodnutí krajského soudu vydaného v řízení o návrhu na přezkum opatření obecné povahy
(srov. rozhodnutí NSS č.j. 4 As 217/2015 - 182 ze dne 29. března 2016).
K § 308a:
Ustanovení § 308a zakládá pro stavební věci nově možnost, aby v řízení před správním soudem
došlo k dohodě všech zúčastněných osob s tím výsledkem, že žalobce vezme svoji žalobu zpět,
popř. jinak dá soudu najevo, že již nepožaduje soudní ochranu (což v konečném důsledku může
351
vést např. k zamítnutí žaloby, viz § 309 odst. 6). Smyslem navržené úpravy je umožnit,
aby tam, kde lze konflikt rozumně a spravedlivě uspořádat dohodou, nebyl soud nucen
rozhodovat čistě kasačně, ačkoli vlastní podstata sporu je již mezi zúčastněnými osobami
odstranitelná dohodou, která bude mít obvykle soukromoprávní podstatu (dare, facere,
omittere, pati). Z věcného, právního ani ústavního hlediska není žádný důvod, proč by takovou
soukromoprávní dohodu nemohl v podobě smíru schválit správní soud. Jakkoli jde totiž v řízení
o rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu veřejné moci, podstatou správního soudnictví je ochrana
subjektivních práv osob, které mohou se svými právy nakládat podle své vůle, nikoli obecná
ochrana či dozor nad zákonností činnosti veřejné správy.
Jde přitom o jinou situaci, než na kterou dnes dopadá uspokojení navrhovatele ve smyslu § 62
s. ř. s. Navrhované ustanovení je záměrně mnohem širší, když „uspokojení“ navrhovatele se
nemusí odehrát nutně toliko v rovině správního práva (tj. např. nemusí spočívat v přehodnocení
stanoviska správního orgánu v napadeném rozhodnutí tím, že by toto bylo zrušeno a vydáno
jiné s novým obsahem). Smírné řešení sporu podle navrhovaného pravidla může spočívat i
v jiných přijatých opatřeních vůči žalobci (navrhovateli), pro která nakonec žalobce
(navrhovatel) upustí od sledovaného cíle a nebude dále vyžadovat soudní ochranu. Žalobce,
žalovaný a osoba zúčastněná na řízení se kupříkladu mohou dohodnout, že žalobce obdrží za
povolený stavební záměr dodatečnou finanční kompenzaci od osoby zúčastněné na řízení
(stavebníka), nebo že bude tento záměr upraven v duchu výhrad žalobce (navrhovatele) přijetím
zmírňujících opatření. Procesním odrazem takové dohody bude stejně jako v civilním řízení
schválení smíru soudem s účinky pravomocného rozsudku. K nákladům srov. § 146 odst. 1
písm. a) o. s. ř.
Současně je nutné zdůraznit, že navržený institut nelze chápat tak, že by zákonnost správního
aktu byla plně v dispozici stran nebo že by mohla být „nahrazena“ soukromou kompenzací.
Smír je přípustný jen tehdy, dovoluje-li to povaha projednávané věci a neodporuje-li jeho obsah
kogentním právním normám, právům třetích osob ani veřejným zájmům, které nejsou ve volné
dispozici účastníků. Praktický význam smíru proto spočívá zejména v uspořádání sporů na
pomezí veřejného a soukromého práva, v dohodě o kompenzačních nebo zmírňujících
opatřeních, případně ve vytvoření předpokladů pro zpětvzetí žaloby nebo pro jiné dispoziční
ukončení soudního řízení, nikoli v privatizaci přezkumu legality správního rozhodnutí.
K § 309 odst. 1 a 2
Navrhovaný § 309 podrobněji řeší rozsah soudního přezkumu a rozhodnutí soudu a stanoví
odchylky od obecného režimu soudní kontroly správních rozhodnutí, jak jej předpokládá § 65
a násl. s. ř. s. Všechna dále uvedená opatření sledují posílení hospodárnosti a rychlosti řízení
před správními soudy.
Odstavce 1 a 2 zdůrazňují, že soud neposkytuje abstraktní dozor nad zákonností veřejné správy,
ale ochranu proti tvrzenému přímému zkrácení práv žalobce.
Odstavec 1 předně doplňuje navrhovaný § 307 a dále omezuje rozsah přezkumu soudu. Soud
se bude zabývat pouze přípustnými žalobními body, a to jen v rozsahu, v jakém se dotýkají
tvrzeného přímého zkrácení práv žalobce. Namítá-li žalobce další výhrady nad rámec tohoto
přímého zkrácení, soud se těmito body v rámci přezkumu a také i v odůvodnění rozhodnutí
352
nezabývá. Opatření má přispět k rychlosti řízení a omezení extenze soudního přezkumu i na
další jednotlivé žalobní body, které se nedotýkají práv žalobce. Návrh tak omezuje rozšiřování
soudního přezkumu na námitky, které se práv žalobce nedotýkají a ve skutečnosti sledují spíše
obecnou kontrolu veřejné správy než ochranu subjektivních práv. Zákonodárce tím navazuje na
samotnou povahu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, nikoli na model obecného dozoru
nad správní legalitou.
K § 309 odst. 3
V odstavci 3 se posiluje apelační zásada, když se soudu ukládá, aby si podklady a důkazy
potřebné pro rozhodnutí obstaral, pokud možno, sám a nerušil rozhodnutí soudu jen z důvodu,
že je třeba vést další byť i časově náročnější či objemnější dokazování (viz i navazující odstavce
3 a 5 komentovaného ustanovení). Výjimkou mají být pouze objemné důkazní nedostatky, které
by znamenaly, že by se krajský soud stal plnohodnotnou nalézací skutkovou instancí a
nahrazoval činnost stavebního úřadu v takovém rozsahu, který by již překračoval ústavní limity
dělby moci.
Tento limit vyplývá přímo z Ústavy a zákon jej vyjadřuje slovy „je-li to na základě správního
spisu nebo doplnění podkladů nebo důvodů rozhodnutí v řízení před soudem možné“. Rozsah
aplikace tohoto zákonného pravidla proto vždy bude na konkrétní úvaze soudu, který nesmí
ignorovat jeho existenci, smysl a účel, ale musí zároveň dbát i jeho omezení okolnostmi,
ústavním pořádkem a ochranou práv dotčených osob.
Možnost doplňování dokazování v řízení před správním soudem však není nová a není apriori
neústavní. Naopak, historicky to byl právě nedostatek možnosti správního soudu rozhodovat
v plné jurisdikci, tj. dokazovat a rozhodovat i ve skutkových otázkách, podle právní úpravy
v části páté o. s. ř., ve znění do jejího zrušení nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/99,
který vedl k rekonstrukci moderního správního soudnictví do současné podoby v soudním řádu
správním od 1. ledna 2023. Ústavní soud tehdy konstatoval, že „dosavadní úprava v části páté
o. s. ř. neodpovídala požadavkům čl. 6 odst. 1 Úmluvy, když konvence jednoznačně vyžaduje,
aby o právu (tedy o věci samé a nikoli jen o zákonnosti předchozího správního aktu) rozhodl
soud nebo soudu podobný orgán. V naší úpravě tedy soud může odstranit pouze rozhodnutí
nezákonné, nikoli však věcně vadné. Jinak řečeno, tč. nelze správní uvážení závislého orgánu
nahradit nezávislým soudcovským uvážením. … O. s. ř. již tím, že ve své části páté upravující
správní soudnictví, se bez ohledu na konkrétní povahu věci spokojuje s pouhou kontrolou
zákonnosti a ve svých ustanoveních blíže upravuje pouze tuto kontrolu, je v rozporu s čl. 6 odst.
1 Úmluvy a obecně tedy i s ústavním pořádkem České republiky“.
Těmto závěrům odpovídá stávající koncepce správního soudnictví v České republice. Úprava
v § 309 odst. 3 totiž navazuje na § 77 odst. 2 s. ř. s. a využívá tam založeného odkazu na možnost
zvláštní právní úpravy, kterou soudní řád správní v této věci dává zákonodárci k dispozici.
I samotný § 77 odst. 2 s. ř. s. umožňuje soudu rámci dokazování v řízení před soudem
zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem, ovšem toto ustanovení je v praxi
ne vždy dostatečně využíváno. I to je jedním z důvodů, proč zákon přistoupil ke zdůraznění
tohoto pravidla a podrobnější právní úpravě ve stavebním zákoně.
353
Důvodem je i to, že specifikem stavebních sporů je jejich složitost a vysoká komplexita, což
i při nejlepší snaze správních orgánů v praxi může vést, a pravidelně vede k tomu,
že v napadeném rozhodnutí nebo v řízení, které mu předcházelo, mohou být určité nedostatky
a vady. Podle závěrů Ombudsmana tomu tak je: „Z analýzy podnětů za posledních pět let
vyplývá, že 88 % šetření končí zjištěním pochybení na straně stavebního úřadu, tj. pouze 1-2
šetřené případy z deseti jsou v pořádku a postupu stavebního úřadu nelze nic vytknout. Částečně
to lze přičítat složitosti řízení, kdy neexistují „univerzální“ rozhodnutí, každé řízení je
specifické…“ (zdroj: tiskové zprávy Ochránce, https://www.ochrance.cz/aktualne/stavebni-
urady-jednaji-dlouho-a-nejsou-dostatecne-akcni/).
V konečném důsledku má změna za cíl omezit nežádoucí “ping-pong” mezi soudem a správním
orgánem a zvýšit efektivitu a smysluplnost soudního přezkumu.
Zvláštní režim je dále předpokládán pro rozhodnutí, která v souladu s § 311 odst. 4 neobsahují
odůvodnění nebo jsou založena na závazném stanovisku bez odůvodnění podle § 178 odst. 1
a 2. U těchto rozhodnutí odstavec 3 prolamuje jinak obecnou zásadu soudního přezkumu,
že správní soud se má zabývat pouze nezákonností, popř. nicotností správního rozhodnutí.
V uvedeném případě je totiž rozsah soudní kontroly rozšířen výslovně též o otázku věcné
správnosti (výroku) napadeného rozhodnutí.
Dosavadní judikatura zpravidla vychází z toho, že podstatný nedostatek odůvodnění vede
ke zrušení napadeného aktu a že chybějící důvody nelze v zásadě zhojit až v soudním řízení,
a to zřejmě proto, že aplikace § 77 odst. 2 s. ř. s. je pouze fakultativní možností soudu. Navržená
úprava tento přístup pro stavební věci vědomě mění. Jejím cílem je přesunout těžiště soudního
přezkumu od formální kontroly odůvodnění k posouzení zákonnosti výroku a zajistit, aby soud
nevracel věc správnímu orgánu pouze proto, že důvody rozhodnutí nebyly v samotném aktu
vyjádřeny dostatečně úplně, jsou-li přesto seznatelné ze správního spisu, z podkladových aktů
nebo mohou-li být v soudním řízení objasněny vyjádřením žalovaného, odpůrce nebo
dotčeného orgánu. Návrh tak vědomě mění právní následek vad odůvodnění: nikoli každá
nedostatečnost odůvodnění má nově vést ke zrušení rozhodnutí, jestliže lze vady odstranit
a zákonnost výroku spolehlivě přezkoumat.
Nicméně část judikatury se od tohoto přístupu odchyluje, a zejména v posledních letech směřuje
k opačnému přístupu. Ten reprezentuje zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
10. 12. 2018, sp. zn. 6 As 286/2018 (3837/2019 Sb. NSS), který v právní větě uvádí:
Zrušení rozhodnutí a vrácení věci odvolacím orgánem zpět na první stupeň [§ 90 odst. 1 písm.
a) správního řádu] je až krajní možností, jak řešit vady rozhodnutí prvního stupně zjištěné
v odvolacím řízení. Pokud je možné napadené rozhodnutí změnit [§ 90 odst. 1 písm. c)
správního řádu], je odvolací orgán povinen tak v zájmu hospodárnosti řízení učinit (§ 6 odst.
2 správního řádu). Za tímto účelem je oprávněn provést v odvolacím řízení potřebné důkazy
a doplnit další nezbytné podklady, musí s nimi ovšem seznámit účastníky řízení a umožnit jim
se k nim vyjádřit. Stejně tak je odvolací orgán oprávněn zaujmout jiný právní názor a posoudit
zjištěný skutkový stav po právní stránce odlišně než správní orgán prvního stupně. I zde ovšem
musí účastníky řízení na možný odlišný právní náhled na věc předem upozornit a dát jim
možnost se k němu vyjádřit, pokud by pro ně nové právní posouzení mohlo být s ohledem na
dosavadní průběh řízení překvapivé.
354
K obdobným závěrům dospěla judikatura Nejvyššího správního soudu i v řadě dalších věcí,
např. 1 Ao 3/2010 (2186/2011 Sb. NSS), 6 As 125/2024 (4642/2024 Sb. NSS), 8 As 275/2023,
5 Afs 16/2003, 10 As 211/2017, 1 As 208/2018, 3 As 232/2020 aj.
Tyto tendence podpořila z jiného směru i legislativa. V zákoně č. 284/2021 Sb., v souvislosti
s přijetím nového stavebního zákona, byla obsažena doprovodná novelizace soudního řádu
správního, která – v souladu s převažujícími závěry judikatury – doplnila výslovná pravidla pro
nezrušení napadeného rozhodnutí nebo opatření obecné povahy z důvodu marginálních vad.
Jde o nově doplněný § 75 odst. 3 v řízení o žalobě proti rozhodnutí, který stanoví, že K vadám
řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost
napadeného rozhodnutí, se nepřihlíží, a obdobně § 101d odst. 1 v řízení o návrhu na zrušení
opatření obecné povahy, který doplňuje, že k vadám řízení o vydání opatření obecné povahy,
o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost, popřípadě správnost
napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží.
I proto se zakazuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil pouze z důvodu jeho údajné
nepřezkoumatelnosti spočívající buď v jeho nesrozumitelnosti, nebo nedostatku důvodů [viz
též § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí však může být,
že rozhodnutí soudu brání rozsah dokazování nebo nedostatek odborných znalostí. Tím se
zajišťuje, aby soud nenahrazoval činnost stavebního úřadu v podstatném rozsahu. Dospěje-li
soud k závěrů, že rozhodnutí, proti němuž žalobce brojil žalobou, je nepřezkoumatelné, může
jej zrušit také tehdy, pokud mu vytkne i další výhrady “věcné povahy”. Opatření tak nutí soud
koncentrovat přezkum správního aktu do jediného rozsudku a snaží se bránit opakovanému
vracení téže věci správnímu orgánu.
Ústavně a unijně konformní výklad tohoto ustanovení však vyžaduje, aby soud v takovém
případě nepřebíral roli prvotního správního rozhodovatele a aby v soudním řízení nevznikaly
zcela nové skutkové a právní důvody, na nichž napadený akt ve správním řízení vůbec nestál.
Smyslem ustanovení není připustit libovolné doplňování odůvodnění, ale změnit následky jeho
deficitů tam, kde je výrok přezkoumatelný na základě spisu a doplněných vysvětlení. V unijním
právu lze v tomto směru poukázat na rozsudek ve věci C-75/08 (Mellor), v němž Soudní dvůr
připustil, že důvody určitého typu rozhodnutí mohou být sděleny i dodatečně, pokud tím není
zmařena možnost efektivní obrany.
K § 309 odst. 4
Odstavec čtvrtý zakládá zvláštní lhůtu pro rozhodnutí soudu, pokud jde o tzv. vyhrazené stavby
ve smyslu Přílohy 3 stavebního zákona. Vzhledem k jejich významu se navrhuje, aby soud o
žalobách i kasační stížnosti rozhodoval bezodkladně, nejpozději ve lhůtě 90 dnů od zahájení
řízení, podobně jako je tomu již dnes u záměrů EIA podle zákona o EIA a záměrů podle zákona
č. 416/2009 Sb.
K § 309 odst. 5
Určité urychlení přezkumu správních rozhodnutí ve stavebních věcech může zajistit též
omezení kasační zásady, na níž je správní soudnictví v ČR tradičně založeno. Odstavec pátý
totiž umožňuje, aby správní soud v jasné věci mohl přímo sám rozhodnout, aniž by musel celou
věc vrátit zpátky žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Ustanovení dává správnímu
355
soudu možnost, nikoli však povinnost, takové rozhodnutí učinit. Pravidlo navazuje na stávající
§ 309. Oproti dosavadní původní úpravě přitom se však nevyžaduje, aby takový postup, jehož
výsledkem nebude zrušení nýbrž změna správního rozhodnutí, navrhl žalobce nebo osoba
zúčastněná na řízení a některá ze stran soudního sporu. Diskrece leží plně v rukou soudu, který
musí zohlednit podstatu soudní ochrany podle čl. 36 odst. 2 Listiny i požadavky na účinný a
nepodmíněný přezkum vad rozhodnutí v environmentálních věcech, jak je akcentuje judikatura
Soudního dvora Evropské unie (viz např. rozsudek ve věci C-72/12, Gemeinde Altrip).
Závěr odstavce navazuje na stávající úpravu § 309 odst. 3, když vylučuje přezkumné řízení
podle správního řádu proti těm rozhodnutím stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem
soudu.
K § 309 odst. 6
Ustanovení odstavce 6 ukládá soudu povinnost postupovat při rozhodování v souladu se
základními principy korektivní spravedlnosti ve společnosti, zohledněním konkurenčních
veřejných zájmů a s elementární ochranou dobré víry a nabytých práv třetích osob. V těchto
výjimečných případech, pokud by vyhovění návrhu způsobilo veřejným zájmům celé
společnosti nebo právům třetích osob nepoměrně větší újmu než zamítnutí návrhu,
soud napadené rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle tohoto ustanovení nezruší
a návrh s odkazem na toto ustanovení meritorně zamítne.
Smyslem § 309 odst. 6 je ochrana právní jistoty, dobré víry a stability právních poměrů v těch
situacích, kdy by kasační zásah byl z hlediska svých praktických důsledků zjevně disproporční.
Návrh tak vědomě opouští striktní vazbu mezi každou zjištěnou vadou a nezbytností zrušení
napadeného aktu. Cílem je umožnit soudu, aby v úzce vymezených a výjimečných případech
nezrušil napadený akt, a to tehdy, pokud zjištěnou vadu nelze vhodněji řešit jiným procesním
prostředkem, zejména zrušením pouze oddělitelné části aktu, změnou rozhodnutí podle
odstavce 5, časově omezeným odložením účinků zrušení nebo vytvořením prostoru pro
odstranění vady v dalším postupu. Nejde tedy o pravidlo první volby, nýbrž o krajní korektiv
v systematice nástrojů soudní kontroly pro situace, v nichž by plný kasační zásah byl ve svých
důsledcích zjevně nepřiměřený.
Obdobné korektivy automatického kasačního následku jsou v evropských právních řádech
používané zejména ve formě nerušení napadených aktů z důvodu menších vad, možnosti
částečného zrušení apod., přičemž soudy přihlíží zejména k ochraně práv dalších osob
a veřejných zájmů. Ve francouzském právu jde zejména o částečné zrušení a regularizaci vad
v urbanistickém soudnictví (čl. L600-5 a L600-5-1 Code de l’urbanisme), v nizozemském
právu o nezrušení vady, nejsou-li tím osoby zkráceny (čl. 6:22 Algemene wet bestuursrecht),
v německém právu o bezvýznamnost určitých procesních a formálních vad (§ 46
Verwaltungsverfahrensgesetz) a o zvláštní pravidla zachování územně plánovacích aktů (§ 214
a § 215 Baugesetzbuch) a v italském právu o zmírnění dopadu některých procesních vad,
pokud nemohly ovlivnit obsah rozhodnutí (čl. 21 zákona č. 241/1990).
Poměřování újmy podle navrženého ustanovení nenahrazuje přezkum zákonnosti napadeného
aktu a nemůže vést k popření podstaty soudní ochrany. Stejně tak nelze toto ustanovení použít
v případech, v nichž právo Evropské unie vyžaduje plně účinný přezkum a odstranění vadného
356
aktu, zejména v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, ochrany soustavy Natura 2000
a v dalších věcech spadajících pod unijní environmentální právo. V tomto ohledu je podstatné,
že unijní právo zcela nezapovídá možnost nezrušení aktu rozporného s požadavky unijního
práva.
Úvahy Soudního dvora se přitom drží podobných východisek jako navrhovaná úprava:
Konkrétně v rozsudku ve věci C-379/15 (Association France Nature Environnement) SDEU
připustil, že vnitrostátní soud může výjimečně a případ od případu omezit účinky zjištěné
protiprávnosti aktu přijatého v rozporu se směrnicí SEA (typicky územního plánu), avšak jen
tehdy, pokud je takové omezení odůvodněno převažujícím důvodem spojeným s ochranou
životního prostředí a jsou splněny přísné podmínky vyplývající z dřívější judikatury. SDEU
současně zdůraznil, že jde o výjimečnou pravomoc, nikoli o obecné moderační oprávnění
soudu.
V rozsudku ve věci C-24/19 (A a další) SDEU zopakoval, že účinky aktu přijatého v rozporu
se směrnicí SEA lze zachovat jen výjimečně, pouze pokud to dovoluje vnitrostátní právo,
pokud by zrušení mělo významné důsledky pro chráněný veřejný zájem a jen po dobu striktně
nezbytnou k nápravě zjištěné nezákonnosti. Navrhovaná úprava tento postup umožňuje,
a to mimo jiné důvodu ochrany životního prostředí včetně plnění klimaticko-energetických
požadavků realizovaných změnami v území.
Při poměřování újmy soud přihlíží pouze k právně relevantním následkům zrušení. Význam
může mít zejména dobrá víra třetích osob, intenzita jejich legitimního očekávání, rozsah
nevratných právních a faktických následků, možnost oddělit nezákonnou část od zbytku a míra,
v níž by zrušení zasáhlo jiný konkrétní veřejný zájem chráněný zákonem. U veřejného zájmu
by měl soud identifikovat konkrétní zákonem chráněný veřejný statek a přesvědčivě vysvětlit,
proč by právě jeho ochrana v dané věci utrpěla zrušením aktu nepoměrně více než práva žalobce
či navrhovatele jeho ponecháním v platnosti.
Rozhodne-li soud podle odstavce 6, musí být z odůvodnění zřejmé, jakou nezákonnost zjistil,
proč ji nepokládá za vadu vyžadující zrušení aktu, jaké konkrétní újmy na obou stranách
poměřoval, proč nepostačovalo použití mírnějšího procesního prostředku a z jakého důvodu
považuje ponechání aktu v platnosti za výjimečně přípustné. Jen takové odůvodnění může
zajistit, aby se ustanovení používalo v mezích ústavně konformního a eurokonformního
výkladu.
Návrh konečně vychází z dlouhodobé diskuse problematiky zásahu do legitimního očekávání
a dobré víry třetích osob při posuzování zákonnosti správních aktů v následném soudním
přezkumu v judikatuře, doktríně i praxi. V teorii zaznívají názory, které volají po zmírnění
dosavadního přístupu, srov. zejm. např. Zdeněk Kühn in Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní
řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, § 78, m. č. 8:
[Nezákonnost rozhodnutí a ochrana dobré víry třetích osob] Je poněkud zvláštní, že se zatím
nevytvořila žádná judikatura, která by ve výjimečných případech ochránila dobrou víru třetích
osob v trvající existenci správního rozhodnutí, a to tak, že by i přes evidentní procesní vady
nebo nezákonnost nebylo správní rozhodnutí zrušeno. Judikatura je bohužel v této otázce dosti
formalistická, vychází z toho, že argumentace právní jistotou jiných účastníků řízení "je právně
357
irelevantní, neboť nemůže vycházet z protiprávního stavu", hodně se přitom zdůrazňuje
odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Takto absolutistické trvání
na zákonnosti bez ohledu na ochranu práv nabytých v dobré víře (Fiat iustitia pereat mundus)
vygradovalo až v tento závěr: "K námitce stěžovatele, podle níž je předmětné stavba již po
kolaudaci a je třeba poskytnout ochranu právům nabytým v dobré víře, lze uvést pouze tolik, že
ani zájem na ochraně práv takto nabytých nemůže zhojit (vyvážit) nezákonnost postupu
správních orgánů v projednávané věci. Aprobace takového postupu soudem by pak v podstatě
znamenala rezignaci na úlohu správního soudnictví jako jedné z hlavních záruk zákonnosti
výkonu veřejné správy" (rozsudek NSS 3 As 11/2007-92).
Tento výklad považuji za nesprávný. Jakkoliv soudní řád správní nepočítá ve svých
ustanoveních s ochranou třetích osob, je absurdní, aby správní soud nemohl přihlížet k ochraně
práv nabytých v dobré víře, zatímco správní orgán rozhodující o opravných prostředcích podle
správního řádu k témuž naopak přihlížet musí. Inspirovat by se proto bylo opět možno
analogicky ve správním řádu (jak je obecně dobře známo, použití analogie v procesním právu
je obvyklé a vhodné). Ostatně již stávající judikaturu v obecnosti připouští ochranu dobré víry
jako jednoho z nepsaných principů právních: "Jakkoliv není zákaz zneužití práva výslovně v
tuzemských právních předpisech zakotven, jde o právní princip, který plní funkci ‚záchranné
brzdy' pro případ, že konkrétní pravidla by při svém 'doslovném' uplatnění vedla k rozporu s
materiální spravedlností, neboť jsou využívána v rozporu s podstatou daného práva (jeho
smyslem a účelem). Obdobnými principy jsou např. zákaz jednat v rozporu s dobrými mravy,
ochrana dobré víry, ochrana poctivého obchodního styku, zákaz obcházení zákona" (rozsudek
NSS 9 Afs 58/2015-127, bod 66; zde ovšem NSS aplikoval zásadu zákazu zneužití práva).
Správní řád rozlišuje dobrou víru osob v účinky pravomocného rozhodnutí, které se později
ukázalo v přezkumném řízení jako nezákonné, na straně jedné, a dobrou víru osob v rozhodnutí,
o němž se mělo mylně za to, že nabylo právní moci (ovšem ve skutečnosti nebylo řádně
oznámeno některému z jeho účastníků). Dojde-li správní orgán přezkoumávající pravomocné
správní rozhodnutí po zahájení přezkumného řízení k závěru, že ačkoli rozhodnutí bylo vydáno
v rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla
některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k
újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení zastaví (§ 94 odst. 4 spr.
řádu). Stejně tak správní řád chrání dobrou víru osob v případě odvolání podaného účastníkem,
kterému nebylo řádně rozhodnutí oznámeno (zde s ohledem na delší čas uběhlý od okamžiku,
kdy ostatní účastníci měli mylně za to, že rozhodnutí nabylo právní moci, je evidentní, že zásah
do dobré víry může být dosti citelný): správní řád proto výslovně stanoví, že je třeba zvlášť dbát
oprávněných zájmů účastníků, kteří byli v dobré víře (§ 84 odst. 3).
Navrhovaný zákon dává této části odborné debaty za pravdu a připouští, aby soudy
v konkrétních případech mohly vážit jednotlivé zájmy a podle toho posoudit, zda zrušení
napadeného rozhodnutí nebo opatření obecné povahy nezpůsobí více újmy, než užitku.
V debatě se mj. objevuje i argument, že žalobci je třeba umožnit uplatnění nároku na náhradu
škody z titulu nezákonného rozhodnutí podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za
škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. I tomuto
požadavku vychází změna vstříc, neboť zákon obsahuje doprovodnou novelu § 8 odst. 4 zákona
358
č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem, který uvádí, že:
Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit i tehdy, pokud soud
ve správním soudnictví zamítl žalobu nebo návrh na zrušení opatření obecné povahy podle
§ 309 odst. 6 stavebního zákona a v odůvodnění rozsudku uvedl, že tak učinil proto, že by jeho
zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem nepoměrně větší újmu v porovnání
s újmou vzniklou navrhovateli zamítnutím návrhu.
Soud by měl v těchto případech rovněž i důsledně zvážit aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s., pokud jde
o otázku náhrady nákladů řízení.
Navrhovatel má vedle obrany svých subjektivních práv ve správním soudnictví celou řadu
dalších možností, jak se ve stavebních věcech bránit zásahu, který se jej dotýká. Zejména může
využít nástrojů ochrany držby podle § 1003 a 1004 občanského zákoníku, včetně procesní
úpravy rychlého rozhodování civilního soudu v řízení o žalobě z rušené držby podle § 176 až
180, v němž civilní soud poskytuje žalobci efektivnější ochranu než správní soudnictví ve lhůtě
15, resp. 30 dnů (possesorní ochrana).
Ochrana práv osob dotčených výstavbou tedy může (a má) být řešena primárně v rovině
občanskoprávní. Žalobci nic nebrání v tom, aby svůj nárok uplatnil v rámci soukromoprávního
sporu proti tomu, kdo bude ve správním soudnictví vystupovat zpravidla v pozici osoby
zúčastněné na řízení (tj. např. soused proti stavebníkovi). Zde může požadovat jak zákaz
provádění nebo odstraňování stavby v rámci possesorní ochrany držby, tak i různé zdržovací
nároky z titulu ochrany sousedských práv podle § 1013 občanského zákoníku, ale též případný
nárok na náhradu škody. Civilní soudy jsou vázány § 1 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku,
podle nějž je uplatňování práva soukromého nezávislé na uplatňování práva veřejného. Z těchto
důvodů pro ně není bez dalšího na překážku, že rozhodnutí či opatření obecné povahy nebyla
ve správním soudnictví zrušena, a mohou si předpoklady civilního nároku posoudit nezávisle
na tom, zda bylo či nebylo správní žalobě nebo návrhu na zrušení opatření obecné povahy
vyhověno.
V podobném duchu se již vyjádřil také Nejvyšší soud, který v rozsudku sp. zn. 25 Cdo
1131/2019 z 20. dubna 2021 (č. 60/2022 Sb. rozh.) mj. uvedl, že negativní účinky stavby na
okolí mohou zasahovat do výkonu vlastnického práva k nemovitým věcem nacházejícím se
v sousedství této stavby; v takovém případě se lze bránit vlastnickou žalobou podle § 1042
občanského zákoníku a za určitých okolností též požadovat náhradu újmy způsobené zásahem
do přirozených práv sousedů (právo na soukromí či právo na příznivé životní prostředí) podle
§ 2910 ve spojení s § 2956 občanského zákoníku.
Pojem „návrh“ se v § 309 odst. 6 používá jako obecný pojem s. ř. s., který zahrnuje jak žalobu
proti rozhodnutí, tak i jiný návrh, zejména návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
části.
Ustanovení § 309 odst. 6 je součástí zákonných podmínek posuzování návrhu, a je-li úspěšně
aplikováno, návrh jako takový důvodný není. Soud v takovém případě uvede použití § 309 odst.
6 v odůvodnění rozsudku, což založí neúspěšnému navrhovateli nárok na náhradu újmy.
K § 309 odst. 7
359
Poslední z opatření, která by měla jednotlivě i ve svém souhrnu přispět k racionálnějšímu
soudnímu přezkumu rozhodnutí stavebních úřadů, obsahuje odstavec 7 komentovaného
pravidla, který vztahuje všechna shora uvedená pravidla k § 309 i pro řízení o opravných
prostředích před Nejvyšším správním soudem.
K § 310
Zobecňuje se pravidlo o příslušnosti Nejvyššího správního soudu k řízení o zrušení všech
územních opatření vydaných vládou.
K § 311 odst. 1
Dochází k technické úpravě ustanovení v návaznosti na nově vymezené kompetence
jednotlivých úřadů.
K § 311 odst. 2
Dochází ke zpřesnění ustanovení a jeho sesouladění s odst. 3, když se nově do odst. 2 doplňuje,
aby nově nebylo možné změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu kromě územně
plánovací dokumentace ani územní opatření.
K § 311 odst. 4 a 5
Zákon v zájmu zjednodušení a zrychlení řízení stanoví, že povolení, které se vydává jako první
úkon stavebního úřadu v řízení obsahuje pouze výrok a poučení o opravném prostředku, nelze
se proti němu odvolat, rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat, nabývá právní moci dnem
vydání. Přezkoumat jej lze v přezkumném řízení, které je nutné zahájit do 1 měsíce ode dne,
kdy se stavební úřad o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 2
měsíců od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze
vydat po uplynutí 3 měsíců od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí. Všechna tato
opatření jsou vedena snahou o urychlení řízení.
K § 311 odst. 6 a 7
Návrh dále specifikuje možnost využití videokonferencí a podmínky pro automatizaci úkonů
správního orgánu.
Videokonferenční zařízení lze při ústním jednání použít na návrh účastníka řízení nebo je-li to
účelné.
Zákon stanoví, že některá jednání lze provést automatizovaně bez účasti úřední osoby a stanoví
k tomu podmínky. Základní podmínkou je, že prováděný úkon nevyžaduje správní uvážení.
Nicméně z důvodu ochrany práv je také explicitně stanoveno, že současně nesmí být ohrožena
ochrana práv dotčených osob nebo veřejného zájmu.
Ke zrušení v části dvanácté hlavy II dílu 1
Část dvanáctá hlava II díl 1 je součástí přechodných ustanovení, konkrétně pojednává
o přechodných ustanoveních k úřadům a úředníkům. Jedná se o přechodná ustanovení
vztahující se k úřadům a úředníkům k datu účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., ve znění
pozdějších předpisů. Tzn. tato přechodná ustanovení již byla zkonzumována.
360
Předkládaný návrh zákona obsahuje rovněž přechodná ustanovení, přičemž tyto z logiky věci
rovněž řeší adaptaci na novou právní úpravu. Novou právní úpravou dochází k opětovné
reorganizaci veřejné správy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, navrhuje se proto
z důvodu přehlednosti původní přechodná ustanovení zrušit.
K § 316 odst. 1
Ústav územního rozvoje je tímto zákon rušen a slučován s Úřadem, proto je ustanovení
vypuštěno.
K § 316 odst. 4
Dochází k terminologické úpravě v návaznosti na nově vymezené orgány.
K § 322 odst. 2
Návrh zákona upravuje § 113 odst. 2 a odstavce 3 až 6 zrušuje. Z tohoto důvodu se v rámci
přechodných ustanovení stanoví, že pro vydání opatření obecné povahy se použijí § 113
odstavce 2 až 6 ve znění účinném do 31. června 2026, tzn. do doby účinnosti návrhu zákona.
K § 323 odst. 10
Jedná se o legislativně technickou úpravu v důsledku přečíslování odstavců v § 81.
K § 324 odst. 2
Nově vložený odstavec 2 reaguje na spornou otázku absence přechodného ustanovení ve vztahu
k podmínkám vydání regulačního plánu na žádost vymezeným jako podmínka pro rozhodování
v území v územně plánovací dokumentaci za účinnosti předchozí právní úpravy.
Je postaveno na jisto, že podmínka pořízení regulačního plánu na žádost v územně plánovací
dokumentaci se považuje za podmínku vydání regulačního plánu. Toto samo od sebe platilo již
dle odstavce 1, nicméně s ohledem na vyvstalé nejasnosti se navrhuje jednoznačná úprava
v odstavci 2.
K § 325 odst. 1, § 325 odst. 4, § 325 odst. 5, § 326 odst. 2
Jedná se o přesnější vyjádření institucionální povahy subjektu činného v rámci pořizování
vymezení zastavěného území a územních opatření.
K § 330 odst. 6
Doplňují se přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu. Konkrétně se stanoví, že na žádost
stavebníka lze rozhodovat o změně vybraných rozhodnutí vydaných podle dosavadních
předpisů i v rámci řízení o povolení záměru, jeho části či etapy podle tohoto zákona a podmínky
pro tento postup.
K § 330 odst. 11
Dochází k sesouladění textu s kvalifikačními kritérii k výkonu činnosti autorizovaného
inspektora, tzn. osoba, která dříve vykonávala činnost autorizovaného inspektora musí splňovat
rovněž požadavky stanovené v § 277 odst. 1 písm. e) stavebního zákona.
K § 333 odst. 1
361
Návrh nově zmocňuje vládu, aby vydávala nařízení vlády k provedení konkrétních ustanovení
uvedených v odstavci 1. Jedná se o promítnutí principu, že stanovovat podrobnosti provádějící
konkrétní ustanovení stavebního zákona je nadresortní záležitost a mělo by to tedy být
v kompetenci celé vlády. Vzhledem k věcnému zaměření návrh konkrétního nařízení připravuje
a předkládá vládě ke schválení Úřad, a to ve spolupráci s dotčeným ministerstvem.
K § 333 odst. 2
Návrh zmocňuje Úřad vydávat vyhlášky v konkrétních případech, současně se vypouští
zmocnění pro Ministerstvo dopravy k vydávání vyhlášek původně v jeho kompetenci. Jedná se
o legislativně technickou úpravu související se zrušením Dopravního a energetického
stavebního úřadu.
K § 333 odst. 3
Navrhuje se rozšířit zmocnění ke stanovení vlastních požadavků na výstavbu na všechna
krajská města, nikoli pouze na Prahu, Ostravu a Brno.
K § 334b
Úprava nadpisu v § 334b představuje legislativně technickou úpravu, která reaguje na již
zavedenou legislativní zkratku.
Z objektivních důvodů není možné připravit informační systémy v původně plánovaném
termínu do 31. prosince 2027. Návrh zákona tedy prodlužuje přechodné období až do konce
roku 2030. Prodloužení přechodného období tak představuje čas nezbytný pro přípravu,
testování a bezproblémové spuštění informačních systémů, které zákon předpokládá pro využití
v rámci územního plánování a stavebního řízení. V tomto období je možné výkonu působnosti
orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů použít vedle informačních
systémů, které přímo předpokládá stavební zákon, i jiné informační systémy.
Vzhledem ke změně koncepce územního plánování se vypouští ustanovení o nepoužitelnosti
konkrétních ustanovení ve věcech územního plánování v přechodném režimu. Ustanovení
týkající se zveřejňování či vkládání dokumentů do národního geoportálu územního plánování
se reformulují způsobem, kdy v přechodném období je umožněno povinnosti vkládat
dokumenty do tohoto informačního systému jakýmkoliv způsob umožňujícím dálkový přístup.
V neposlední řadě dochází k terminologické korekci.
K Příloze č. 1
Z důvodu posílení právní jistoty se v příloze č. 1 návrhu zákona explicitně uvádí, že drobnými
stavbami jsou rovněž terénní úpravy související s v příloze č. 1 vymezenými stavbami nebo
zařízeními. Dochází ke zpřesnění vymezení drobných staveb podle potřeb praxe; nově se pro
vymezení drobné stavby počítá i s podkrovím. Dochází ke zjednodušení v případě vymezení
pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, když se nově hovoří o pozemku
zázemí stavby. Dochází ke zjednodušení u vybraných drobných staveb nacházejících se na
pozemku, který je určen územním plánem s prvky regulačního plánu. Nově bude postačovat
určení pozemku územním plánem.
Dále jsou v úpravách obsaženy změny vyplývající ze změn terminologie (viz § 12 písm. h)).
362
Upřesňuje se, že drobnou stavbou je rovněž doplnění a odstranění sítí technické infrastruktury,
pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.
Dochází ke zpřesnění textu přílohy č. 1 pro určení, kdy jsou sítě technické infrastruktury
drobnými stavbami. Dochází k technickému zpřesnění, kdy se jedná o drobné stavby v případě
dopravního značení.
Mění se některé parametrické hodnoty, kdy za drobnou stavbu se považují opěrné zdi do výšky
1,5 m, dočasné stavby nemusí být nutně bez podsklepení, při připojení k distribuční soustavě
pomocí elektrické přípojky nebo smyčky a pro plynovodní, vodovodní nebo kanalizační
přípojky se ruší podmínky vedení odběrných zařízení mimo budovu. Za drobnou stavbu bude
nově možné považovat přístřešek, i když bude obsahovat obytné nebo pobytové místnosti nebo
hygienická zařízení.
Zjednodušuje se režim u dočasných staveb, které lze považovat za drobné, pokud jejich
umístnění nepřesáhne 90 dní.
Dochází k doplnění výčtu drobných staveb na základě požadavků z praxe. Prvním z nich je
stavba pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním
podlaží, nepodsklepená, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků
nejméně 2 m. Dále se přidávají nové body, kterými se do výčtu drobných staveb přidávají nově
také specifikované sítě elektronických komunikací, uložení stávajícího nadzemního vedení
nízkého napětí pod zem, tepelné přípojky, dočasné stavby náhradních tras dopravní a technické
infrastruktury, jiné dočasné stavby, jejichž umístění nepřesáhne 90 dnů, samoobslužné výdejní
boxy, venkovní hřiště a sportoviště do 300 m² a jiné stavby, které nemohou ani potenciálně
zasáhnout do žádných veřejných zájmů ani práv třetích osob. Drobnou stavbou jsou rovněž
ohrady pro hospodářská zvířata do 1, 5 m výšky.
Z definice udržovacích prací a stavebních úprav, pokud se jimi nezasahuje do podstaty nosných
konstrukcí stavby a nemění se jimi významně vzhled ani způsob užívání stavby, jako drobných
staveb se vypouští podmínka, že nemá jít o stavby, které jsou kulturní památkou.
U staveb, terénních úprav, stavebních úprav a udržovacích prací na území vojenských újezdů
nebo ve vojenských objektech má nově platit pro naplnění definice drobné stavby terénní
úprava do 3,0 m výšky a výměra do 0, 25 m2, případně stavby odstavných, manipulačních a
skladových ploch o výměře do 0,4 m2.
Za drobné stavby se nepovažují změny využití území realizované v území, pro které je vydán
plán území s archeologickými nálezy, nebo ve zvláště chráněném území, evropsky významné
lokalitě nebo ptačí oblasti nebo v chráněném ložiskovém území.
K Příloze č. 2
Dochází ke zpřesnění, kdy se explicitně uvádí že jednoduchými stavbami jsou vyjmenované
stavby nebo zařízení a s nimi související terénní úpravy a také jejich údržba, pokud nejde o
drobnou stavbu. Dochází k technické úpravě v návaznosti na překládanou změnu terminologie.
Dochází k terminologické změně u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, které se nově
definují jako rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
363
Ve výčtu jednoduchých staveb se zrušuje kategorie garáží do 5 m výšky, stavby pro zemědělství
do 60 m2 zastavěné plochy, přičemž nově jsou stavby pro zemědělství definovány skrze
zastavěnou plochu a výšku (do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky).Ve výčtu se rovněž
zrušují stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené
nejvýše do hloubky 3 m, Dále se zrušují stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací
práce na území vojenských újezdů nebo ve vojenských objektech.
Dochází k terminologickému upřesnění, kdy pozemek rodinného domu se mění na pozemek
zázemí stavby a doplňuje se definice nových jednoduchých staveb, kterými jsou venkovní
sportoviště a zařízení pro sport do 3 000 m², a to včetně staveb zázemí sportoviště.
Z definice jednoduchých staveb se vypouští stavební úpravy pro změny v užívání části stavby,
kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled.
Úpravy dále obsahují legislativně technickou úpravu, kdy vymezení, že nejde o drobnou stavbu
se vkládá již do návětí odstavce 1. Z tohoto důvodu jej lze v konkrétních výskytech vypustit.
K Příloze č. 3
Do výčtu vybraných staveb se doplňují stavby pro hromadné bydlení, které jsou nově
definovány v § 5 odst. 7 a stavby nemocnic, jako stavby důležité z hlediska občanské
vybavenosti.
Upřesňuje se, že u staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě
a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním se jedná také o fázi
likvidace a zajištění.
Dále se do seznamu vyhrazených staveb přidávají nové kategorie, a to stavby zařízení pro
výrobu polovodičů (dle nařízení EU o čipech) a stavby infrastruktury pro vodní dopravu.
Současně se explicitně stanový, že vyhrazenými stavbami jsou i stavby a záměry s vyhrazenými
stavbami související.
K Příloze č. 5
Explicitně se doplňuje, že politika územního rozvoje má obsahovat nejenom koncepci sídelní
struktury České republiky, ale také jejího rozvoje.
K Příloze č. 6
Dochází k sesouladění s upraveným textem zákona. Textová část územního rozvojového plánu
má nově obsahovat vymezení ploch a koridorů obecně, nikoliv pouze zastavitelných a
transformačních ploch, současně se doplňuje, že mají být vymezeny plochy a koridory zelené
infrastruktury. Současně dochází k technickým úpravám jednotlivých položek.
Nově se rovněž stanoví, že grafická část územního rozvojového plánu má formu prostorových
dat a má obsahovat i prvky zelené infrastruktury. Odůvodnění územního rozvojového plánu se
má nově doplňovat grafickou částí pouze fakultativně.
K Příloze č. 7
Textová část zásad územního rozvoje má nově obsahovat vymezení ploch a koridorů obecně,
nikoliv pouze zastavitelných a transformačních ploch, současně se doplňuje, že mají být
364
vymezeny plochy a koridory zelené infrastruktury. Současně dochází k technickým úpravám
jednotlivých položek.
Nově se rovněž stanoví, že grafická část zásad územního rozvoje má formu prostorových dat a
má obsahovat i prvky zelené infrastruktury. Odůvodnění zásad územního rozvoje se má nově
doplňovat grafickou částí pouze fakultativně.
K Příloze č. 8
Dochází k technické úpravě v návaznosti na překládanou změnu terminologie (zejm. nahrazení
pojmu zastavěného pojmem zastavitelného území dle § 12 písm. h)). Dochází k doplnění
obsahu územního plánu o požadavky na rozvoj zachování nebo změnu charakteru území, což
je stěžejní informace pro rozvoj příslušného území. Zjednodušuje se formulace pro stanovení
obsahu textové části územního plánu, kterou se mají stanovit podmínky pro využití a prostorové
uspořádání území. Nově se rovněž stanoví, že grafická část územního plánu má formu
prostorových dat. Obsah výkresu základního členění území a hlavního výkresu grafické části
územního plánu se stanoví demonstrativním výčtem.
K Příloze č. 9
Dochází k úpravě textové části regulačního plánu. Textová část regulačního plánu nově nebude
muset obsahovat některé podrobné podmínky, jejichž zapracování nemusí být v každém
jednotlivém případě účelné. Tyto podmínky se přesouvají do části 2 a regulační plán je bude
obsahovat za situace, bude-li to účelné. Konkrétně se jedná o podrobné podmínky pro umístění
a prostorové uspořádání staveb, staveb veřejné infrastruktury a pro ochranu hodnot, charakteru
území a krajinného rázu. Dále se také stanoví, že grafická část regulačního plánu má formu
prostorových dat a odůvodnění regulačního plánu je doplněno grafickou částí.
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní
správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Navrhovaná změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky zavádí nový ústřední orgán státní správy – Úřad rozvoje území České
republiky. Tento úřad bude působit jako specializovaný orgán pro oblast územního plánování,
stavebního řádu a vyvlastnění, namísto Ministerstva pro místní rozvoj, v souladu se změnou
úpravy příslušných orgánů veřejné správy ve stavebním zákoně.
Zřízení Úřadu rozvoje území České republiky je základem institucionálního zajištění reformy
stavebního práva. Ministerstvo pro místní rozvoj si ponechává kompetence v oblasti regionální
politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, investiční politiky, cestovního
ruchu a pohřebnictví, zatímco nový úřad převezme odbornou agendu spojenou s územním
plánováním, stavebním řádem a vyvlastněním. Tato změna umožní větší specializaci
a koncentraci odborných kapacit v oblasti územního plánování a povolování staveb.
Změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
K § 24 odst. 3, § 26a, § 99 a § 102
365
Změny související s tím, že podle § 102 to nově bude vláda, kdo stanoví nařízením technické
podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem
omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby,
evakuace a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Výslovně se
zakotvuje, že pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů
stanovených českou technickou normou.
Nařízení vlády bude předkládat vládě subjekt, který disponuje dostatečnou odborností v dané
oblasti (Ministerstvo vnitra) spolu s Úřadem rozvoje území ČR. Stanovení technických
podmínek požární ochrany nařízením vlády zajistí vyšší právní sílu a lepší provázanost s
obecnými technickými požadavky na výstavbu. Tím se eliminuje riziko rozporných požadavků
různých resortů na tentýž stavební záměr.
K § 31 a § 95
Úprava § 31odst. 1 je vyvolána potřebou zajištění souladu se stavebním zákonem. Novelou
stavebního zákona č. 87/2025 Sb. došlo ke změně terminologie u dokumentací, kterou je nutno
promítnout i v případě zákona o požární ochraně. Do souladu se tak dávají druhy dokumentace
předkládané pro posouzení v rámci výkonu státního požárního dozoru podle zákona o požární
ochraně. Tato dokumentace je posuzována dotčeným orgánem v rámci státního požárního
dozoru.
V oblasti požární ochrany nedochází v souvislosti s novelou stavebního zákona k integraci
orgánů požární ochrany do státní stavební správy, orgány požární ochrany zůstávají i nadále
dotčenými orgány. Nově je však v § 31 odst. 3 upraveno, jakým způsobem, tedy formou jakých
správních aktů, se Hasičský záchranný sbor České republiky vyjadřuje k záměrům
povolovaným podle stavebního zákona. U staveb podle § 39 odst. 1 písm. d) zákona o požární
ochraně, tj. staveb kategorie III požárního rizika, se zachovává vydávání závazného stanoviska
HZS, neboť jde o stavby s nejvyšší mírou požárního rizika a dopadem na chráněné veřejné
zájmy (jde složitější stavby, kde je požární bezpečnost kritická, např. nemocnice nebo školy).
U staveb podle § 39 odst. 1 písm. c), tedy staveb kategorie II požárního rizika, se namísto
závazného stanoviska zavádí vyjádření jako přiměřenější forma uplatnění požadavků požární
ochrany, která snižuje administrativní zátěž při zachování odborného posouzení a využitelnosti
podkladu pro postupy podle stavebního zákona.
Dále se upravuje postup orgánů, kteří vykonávají kontrolu státního požárního dozoru podle
kontrolního řádu.
V § 95 se ruší úprava, která je zčásti nadbytečná, zčásti neodpovídající výše uvedenému
rozdělení způsobu posouzení podkladů pro povolení záměru ze strany HZS na závazná
stanoviska a vyjádření.
Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Platný zákon o státní památkové péči pochází z roku 1987 a jeho základní koncepce
i pojmosloví odpovídají době jeho vzniku. Zákon tak dosud obsahuje pojmy a kritéria jako
„kulturní dědictví lidu“, „prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce
státu“ či „estetická výchova pracujících“. Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 4. 2005,
366
sp. zn. Pl. ÚS 21/04 konstatoval, že „celá koncepce zákona o státní památkové péči, zrcadlící
dobové ideologické axiomy, vychází z naprosté prevalence veřejného (státního) zájmu a
popření ochrany práv jednotlivce.“ Tento stav bohužel přetrvává dodnes, přestože zákon prošel
několika dílčími novelami.
V praxi je současný stav památkové péče dlouhodobě kritizován odbornou i laickou veřejností.
Převládá názor, že památkovou péči uplatňuje stát jako sérii represí a omezení, a nikoliv jako
konstruktivní odbornou pomoc městům, vlastníkům, stavebníkům, architektům a projektantům.
Novela má za cíl toto vnímání státní památkové péče alespoň částečně napravit, a to jak
posílením důrazu na zájmy vlastníků památek, tak proměnou samotné koncepce ochrany. Ta by
se měla posunout od pouhé „konzervace“ k modernímu přístupu, který chrání stávající kulturní
hodnoty, avšak nebrání vzniku hodnot nových, jež mohou veřejný prostor obohatit, a tím
v důsledku prospět i samotným nemovitým kulturním památkám nebo památkově chráněným
územím a jejich rozvoji.
Novela reaguje na potřebu modernizace a zefektivnění výkonu státní památkové péče při
současném zachování ochrany kulturního dědictví. Změny reflektují novou koncepci
stavebního práva a směřují k optimalizaci organizační struktury orgánů státní památkové péče,
částečné integraci ochrany příslušných veřejných zájmů do řízení o povolení záměru podle
stavebního zákona a snížení administrativní zátěže při zachování vysokého standardu
památkové ochrany.
Novela zároveň doplňuje do památkové ochrany potřebný a dlouhodobě chybějící princip, že
památková ochrana se nesmí koncentrovat pouze na konzervaci stavu, ale také na využívání a
rozvoj památek, vážení zájmů a zohledňování potřeb současného života a společnosti, neboť
kulturní památky jsou výtvorem lidské civilizace a jako takové mají význam pouze pro člověka,
nikoli samy pro sebe. Ochrana památkově chráněných hodnot proto nemá být na překážku
obnovám kulturních památek, zejména památkově chráněných nemovitostí a nemovitostí
v památkově chráněném území.
Mnohdy právě kvalitní rekonstrukce se zdůrazněním vědomého kontrastu různé doby a využití
moderních materiálů, technologií či přístupů vedou ke zdůraznění památkově chráněných
hodnot. Příkladem může být řada úspěšných rekonstrukcí oceněných v posledních letech
Českou cenou za architekturu udělovanou Českou komorou architektů, například:
- V roce 2020 obnova a doplnění areálu firmy Lasvit v Novém Boru, kde byly dva
stávající památkově chráněné dřevěné domy z počátku 19. století byly citlivě
zrekonstruovány a doplněny dvěma novými objekty podobného stavebního objemu, ale
ve zcela nové materializaci moderního skla.
- V roce 2021 moderní materiálové zastřešení hradního paláce památkově chráněné
zříceniny hradu Helfštýn, při kterém byly do již existujících otvorů palácového torza
vloženy nové konstrukce z cortenové oceli, leštěného betonu a skla v soudobém
designu. Podle odůvodnění výsledků „je díky tomu srozumitelné, které části stavby jsou
původní a které nové“.
- V roce 2023 moderní nová lávka v Litomyšli z ocelová konstrukce nesené masivními
pilíři z pohledového železobetonu. Podle odůvodnění poroty jde o přesvědčivou syntézu
367
architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje historickou a novou část města jako
novodobá verze Karlova mostu v Praze. V klasickém urbanistickém pojetí tvoří
decumanus ke Smetanovu náměstí, městskému cardu neboli hlavni ulici. Litomyšlská
lávka kombinuje betonovou věž, která ladí s barokní věži určující centrum města a je
její ozvěnou.
- V roce 2024 modernistická rekonstrukce Císařských lázní v Karlových Varech, při které
byla do jádra historické a památkově chráněné budovy lázní z 19. století vložena
nezávislá samonosná ocelová konstrukce celého vnitřku sálu, která jej umožnila začít
využívat jako multifunkční koncertní sál Karlovarského kraje. Porota ocenila
revitalizaci Císařských lázní právě za „skloubení požadavků památkové ochrany
a nejmodernějších technologií.
Novela zasahuje také do hmotněprávní části zákona a upravuje účel zákona, definici kulturní
památky a další, dosud v zákoně prakticky chybějící, nebo zcela překonaná kritéria pro
posuzování památkové péče a požadavky hmotného práva tak, aby omezovaly bezkritériální
a v právním státě nepřípustné rozhodování orgánů státní památkové péče a odpovídaly úloze
památkové péče ve 21. století. Definice kulturní památky byla převzata z návrhů nového zákona
o ochraně památkového fondu od Ministerstva kultury z let 2015 a 2019.
K obdobným změnám směřovaly snahy Ministerstva kultury z let 2015 a 2019, které v návrhu
zákona o ochraně památkového fondu navrhovalo do jeho úvodních ustanovení rovněž doplnit
požadavek respektování nároků na současný život a na udržitelný rozvoj památkového fondu.
Tyto návrhy se bohužel nepodařilo včas přijmout.
Novela tedy posiluje důraz kladený na využívání kulturních památek a dalších památkově
chráněných nemovitých věcí pro člověka a jeho současný život, a to v kontextu funkcí, které
fakticky plní. Nemovité kulturní památky musí, s výjimkou zcela ojedinělých případů,
procházet kontinuální proměnou (modernizací, přestavbami, dostavbami), jak tomu bylo po
celá staletí. Smysl existence stavby je podmíněn jejím aktivním využíváním. Využívání je pak
podmíněno funkčností stavby (odpovídající aktuálním uživatelským a technickým standardům,
dispozičnímu řešení a úspornému provozu). Stavba, u níž je modernizace vyloučena, přestává
plnit svou funkci a následně zaniká.
Významnou systémovou změnou je částečná integrace agendy státní památkové péče do státní
stavební správy. Stavební úřady se nově stávají orgány státní památkové péče s vymezenou
působností pro ověřování splnění podmínek památkové ochrany u záměrů vyžadujících
povolení podle stavebního zákona, které se nacházejí v relativně nejméně chráněných územích,
tj. v památkových zónách a v ochranných pásmech nemovitých kulturních památek či
nemovitých národních kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón. ¨
Tato integrace umožní efektivnější koordinaci postupů a podstatně sníží administrativní zátěž
žadatelů, kteří nebudou muset získávat samostatné závazné stanovisko orgánu státní památkové
péče, neboť splnění podmínek ověří přímo stavební úřad v rámci řízení o povolení záměru.
Dosavadní stav, kdy k obnově nemovitostí, které samy o sobě nebyly ani památkově chráněny,
ale pouze se nacházely v památkové zóně nebo jen v ochranném pásmu, bylo zapotřebí jak
368
vyjádření Národního památkového ústavu, tak závazné stanovisko orgánu státní památkové
péče, tak ještě povolení stavebního úřadu, byl nepřiměřeně složitý.
K navrženým změnám, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, se souhlasně vyjádřilo
Ministerstvo zahraničních věcí dopisem ze dne 24. 3. 2026, č.j. 226003-2/2026-MZV/OSM, ve
kterém rovněž konstatovalo, že navržená změna reflektuje mezinárodní závazky ČR v oblasti
památkové péče, obsažené konkrétně v Úmluvě o ochraně architektonického dědictví Evropy
(č. 73/2000 Sb. m. s.), Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m.
s.), Druhém protokolu k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného
konfliktu (č. 71/2007 Sb. m. s.) a Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
(č. 159/1991 Sb.).
K§1
Nové znění odst. 1 vymezuje předmět zákona jako ochranu památkového fondu jakožto
součásti národního kulturního pokladu České republiky, a to při respektování nároků na
současný život a udržitelný rozvoj. Odstavec 2 definuje státní památkovou péči jako souhrn
činností orgánů státní památkové péče k zabezpečení ochrany, zpřístupňování, využívání a
rozvoje památkového fondu, přičemž nově výslovně zohledňuje práva, možnosti a zájmy
vlastníků a zájmy obcí. Odstavec 3 zakotvuje princip vyváženého a udržitelného skloubení
ochrany památkových hodnot a využití nemovitého památkového fondu, přičemž oproti
původnímu návrhu výslovně zahrnuje mezi sledované funkce také bydlení a konverzi památek
(využití nemovitých památek pro současný život). Odstavec 4 pak zakotvuje princip
proporcionality ochrany památkových hodnot.
K§2
Nová definice kulturní památky v odst. 1, převzatá z výše citovaných návrhů Ministerstva
kultury, staví na první místo lidskou činnost a její úlohu v dějinném procesu kultivace světa.
Kulturní památka není jen statkem z minulosti, ale živou součástí současného prostředí.
Kulturní památka je hmotným dokladem lidské činnosti, který je pramenem poznání a je
významný svou historickou, uměleckou, duchovní, architektonickou, uměleckořemeslnou,
řemeslnou, technickou anebo urbanistickou hodnotou nebo je významným pozůstatkem
lidského osídlení nebo se váže k významným osobnostem, událostem či společenskému životu.
Odstavec 2 pak nově strukturuje možné předměty prohlášení za kulturní památku do tří
kategorií.
K§3
V § 3 odst. 2 návrh doplňuje oproti dosavadnímu znění, že věc nebo stavbu lze prohlásit za
kulturní památku i přes nesouhlas vlastníka jen tehdy, prokáže-li Ministerstvo kultury
převažující veřejný zájem nad zájmy vlastníka. Tím se posiluje ochrana práv vlastníka
potenciální kulturní památky.
K § 6a
Popsané upřesnění východisek památkové ochrany se promítlo také do zpřesnění obsahu
stávajících plánů ochrany památkových rezervací a zón dle § 6a, neboť cílem památkové péče
není jen konzervovat minulý či stávající stav, ale reagovat na svět a potřeby současnosti,
369
s respektem a připomínáním minulosti. I toto ustanovení proto bylo doplněno o požadavek, aby
plány zajišťovaly vyváženou a trvale udržitelnou kombinaci ochrany památkových a přírodních
hodnot se zájmy vlastníků nemovitostí, návštěvníků a potřebami života lidí, na což je navázán
deklaratorní výčet statků a hodnot, které je nutné vzít při koncipování plánů ochrany péče a
rozvoje v potaz. Tato úprava je v souladu s principem přesunu památkové ochrany od pouhé
konzervace k rozvoji tak, aby při ochraně památkově chráněných hodnot byly zohledněny
rovněž potřeby uživatelů kulturních památek a dalších chráněných nemovitostí či území. Cílem
změn je přimět orgány státní památkové péče k tomu, aby vždy musely uvedené zájmy vážit a
hledat řešení, které bude akceptovatelné jak z hlediska ochrany památkových hodnot, tak
z hlediska dalších veřejných zájmů a dotčených subjektů a jejich potřeb.
K§9
V § 9 odst. 1 návrh mění formulaci povinnosti vlastníka kulturní památky tak, aby byl kladen
důraz na ochranu hodnoty, pro niž je kulturní památka chráněna, a na přihlédnutí k současným
potřebám a využití v souladu se zásadami uvedenými v § 1. V odst. 3 se vypouští povinnost
chránit kulturní památku před „ohrožením“, neboť jde o značně neurčitou formulaci, a dále se
zjednodušuje vymezení obecné povinnosti každého počínat si tak, aby nezpůsobil nepříznivé
změny stavu kulturní památky a neohrožoval její zachování.
K § 11
V § 11 odst. 2 návrh doplňuje za výčet orgánů vydávajících rozhodnutí podle zvláštních
právních předpisů výhradu „nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak”, čímž výslovně
připouští odchylky od obecného pravidla o vydávání rozhodnutí na základě závazného
stanoviska orgánu státní památkové péče.
K § 12
V § 12 odst. 1 návrh vypouští povinnost vlastníka oznamovat ohrožení kulturní památky.
K § 14
V odst. 1 návrh zpřesňuje pojem obnova kulturní památky konkretizací výčtu prací na kulturní
památce, k nimž je třeba si vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko orgánu památkové
péče (doplňuje modernizaci, přístavbu a nástavbu).
V odstavci 2 se jako forma podkladového aktu pro rozhodnutí stavebního úřadu v památkové
rezervaci nebo památkové zóně zavádí namísto závazného stanoviska vyjádření orgánu
památkové péče (obecního úřadu obce s rozšířenou působností).
V odst. 3 návrh zpřesňuje kritéria pro posuzování zájmů státní památkové péče. Zakotvuje jako
vyvratitelnou domněnku, že v rozporu se zájmy státní památkové péče není samotná skutečnost,
že obnova vytváří nebo zdůrazňuje vědomý, autorsky promyšlený a architektonicky kvalitní
kontrast doby s respektem k ochraně památkově chráněných hodnot. Podmínky ochrany
370
stanovené orgány památkové péče musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně
historických hodnot a respektovat práva vlastníků.
V odst. 4 se zkracuje lhůta pro předložení písemného vyjádření odborné organizace státní
památkové péče z 20 na 10 dnů (ve zvlášť složitých případech z 30 na 20 dnů).
V odst. 5 se nově stanoví, že pro rozhodnutí týkající se památkové rezervace nebo památkové
zóny si může stavební úřad nebo orgán památkové péče vyžádat toto vyjádření podle vlastního
uvážení, nikoliv povinně.
V odst. 9 návrh upravuje postup stavebního úřadu při ověřování splnění podmínek podle zákona
o státní památkové péči pro záměry v památkové rezervaci, zóně nebo ochranném pásmu, které
vyžadují povolení podle stavebního zákona.
Odst. 10 stanoví pro oblast památkové péče obecný princip zaváděný novelou pro veškerou
působnost dotčených orgánů k vydávání podkladových aktů, podle nějž pro tuto svou činnost
vyžadují podklady pouze v nezbytném rozsahu.
K § 15
V odst. 3 návrh nahrazuje výraz „společenský zájem” výrazem „veřejný zájem”, čímž
odstraňuje ideologicky zatížený pojem z doby vzniku zákona. S tím souvisí též vypuštění další
dobově zatížené terminologie.
K § 17
Nové znění § 17 odst. 1 výslovně zakotvuje, že v případě nemovité národní kulturní památky
vydává opatření obecné povahy o ochranném pásmu krajský úřad (nikoli obecní úřad obce s
rozšířenou působností). Nové znění dále zakotvuje zásadu přiměřenosti ochranného pásma a
jeho rozsahu ve vztahu k předmětu a významu ochrany a ukládá přihlížet k zájmu rozvoje obce,
zájmům vlastníků dotčených nemovitostí a k zásadám podle § 1.
K § 22
V § 22 odst. 1 pozměňovací návrh doplňuje časovou limitaci 6 měsíců pro archeologické
průzkumy na nemovitosti. Dále se výslovně zakotvuje, že náklady záchranného
archeologického výzkumu hradí stavebník-podnikatel nejvýše po dobu 3 měsíců od jeho
zahájení.
K § 29
V § 29 odst. 2 písm. b) návrh dílčím způsobem mění kompetence obecního úřadu obce s
rozšířenou působností. Oproti původnímu znění vydává obecní úřad pro stavební zásahy do
kulturních památek závazné stanovisko podle § 14 odst. 1, pro nemovitosti v památkové
rezervaci nebo zóně vydává vyjádření podle § 14 odst. 2. Ochranná pásma jsou z kompetence
obecního úřadu vypuštěna, splnění jejich podmínek hodnotí pouze stavební úřady.
K § 31
Původní znění § 31 o komisích státní památkové péče, konzervátorech a zpravodajích ruší.
Nový § 31 vymezuje stavební úřad jako orgán státní památkové péče s působností ověřovat v
řízení o povolení záměru splnění podmínek podle zákona o státní památkové péči pro záměry
371
v památkové rezervaci, zóně a ochranném. Odstavec 2 mění formulaci odborné opory
stavebního úřadu: stavební úřad „může využívat” odbornou pomoc odborné organizace státní
památkové péče.
K § 32
Formulační úpravy.
K § 35 a 36
Původní znění zákona obsahuje oddělené skutkové podstaty přestupků pro fyzické a právnické
a podnikající fyzické osoby. Návrh tyto dvě skupiny přestupků sjednocuje do nového
společného § 35, který se vztahuje na všechny osoby. Dochází také ke zpřesnění některých
skutkových podstat. Odstavec 2 pak zahrnuje přestupky týkající se národních kulturních
památek.
Nový § 36 upravuje příslušnost k projednávání přestupků. Stavebnímu úřadům svěřuje
projednávání přestupků podle § 35 odst. 1 písm. e) a g) a § 35 odst. 2 písm. b), pokud byl
stavební úřad příslušný k povolení stavby.
K § 42
V § 42 odst. 2 návrh zjednodušuje formulaci společného ustanovení o ochranných pásmech tím,
že vypouští specifikaci „nemovitých kulturních památek nebo nemovitých národních kulturních
památek” a ponechává pouze obecný odkaz na „ochranná pásma zřízená podle dřívějších
právních předpisů”.
K § 43
Návrh ruší celý § 43, který upravoval práva a povinnosti vlastníka kulturní památky v případě
státního majetku, nájemního a osobního užívání. Tato úprava se jeví jako nadbytečná s ohledem
na obecnou úpravu v občanském zákoníku a na skutečnost, že instituty jako „právo osobního
užívání pozemku” nebo „náhradní užívání” již v platném právu neexistují.
Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve
znění pozdějších předpisů
Navrhované změny v horním zákoně reflektují zrušení zákona o jednotném environmentálním
stanovisku, jehož existence z důvodu integrace posuzování zájmů chráněných zvláštními
předpisy do stavebního řízení ztratila význam. V ustanoveních týkajících se řízení o stanovení
nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu a ložiska strategického
významu se proto vypouštějí odkazy na jednotné environmentální stanovisko a na zákon o
jednotném environmentálním stanovisku. Úprava řešení střetů zájmů se nově nevztahuje na
vymezení zastavitelného (dříve zastavěného) území v návaznosti na změnu koncepce a
terminologie tohoto institutu ve stavebním zákoně.
372
Dále jsou do řízení o stanovení dobývacího prostoru v § 28a - 28d zavedeny některé prvky
úpravy urychlující průběh řízení, převzaté z úpravy ve stavebním zákoně.
K § 14d
V odst. 2 se nově se stanoví, že surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů
je podkladem i pro rozhodování o změně využití území, rozhodování o povolení hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Tím se posiluje závaznost surovinové
politiky jako strategického dokumentu a zajišťuje se její promítnutí do širšího spektra správních
rozhodnutí, která mají přímý dopad na využívání nerostného bohatství.
Dále se v § 14d odst. 4 výslovně upravuje, že naplňování surovinové politiky, zajištění
surovinové bezpečnosti a surovinové soběstačnosti je veřejným zájmem, což umožňuje, aby
tyto cíle byly při střetu s jinými veřejnými zájmy (například zájmy ochrany přírody,
zemědělského půdního fondu nebo zájmy obcí) zohledňovány jako rovnocenný veřejný zájem.
K § 17 a § 26
Pozměňovacím návrhem se ruší povinnost projektanta územně plánovací dokumentace
vyznačit v koordinačním výkresu hranice chráněného ložiskového území a hranice dobývacího
prostoru.
K § 28a
Návrh doplňuje speciální úpravu pro řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro
dobývání kritických nerostů (vyjmenovaných v § 3 odst. 3 horního zákona), s cílem toto řízení
urychlit a zjednodušit. Úprava spočívá vesměs v převzetí „urychlovacích“ institutů z řízení
podle stavebního zákona, jako je stanovení lhůty 60 dnů pro vydání rozhodnutí, lhůty 30 dnů
pro vydání podkladových závazných stanovisek bez možnosti prodloužení a vznikem fikce
souhlasného stanoviska v případě nedodržení lhůty (s výjimkou závazného stanoviska EIA),
koncentrace námitek k ústnímu jednání nebo nemožnosti doplňování důvodů „blanketního“
odvolání po uplynutí lhůty.
K § 28b
Ustanovení upravuje podrobnější pravidla pro součinnost dotčených orgánů a pro společná
jednání v řízeních podle horního zákona (opět obdobě jako stavební zákon). Cílem je
racionalizace postupů, posílení koordinační role OBÚ a snaha o vyvažování dotčených
veřejných zájmů při zachování dostatečné úrovně jejich ochrany. Dotčené orgány jsou povinny
uplatňovat stanoviska pouze v mezích své působnosti, co nejdříve a s využitím nejmírnějších
prostředků dostatečných k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu. Obvodní báňský úřad
projednává vydaná stanoviska s dotčenými orgány a může svolat společné jednání, a to i na
žádost žadatele. Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat
dotčené orgány o odstranění vad nebo rozporů ve lhůtě nepřekračující 15 dnů; po tuto dobu
neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
K § 28c
Ustanovení zavádí možnost uzavřít plánovací smlouvu těžební organizace s obcí, krajem nebo
hlavním městem Prahou, případně i dalšími osobami, za účelem stanovení podmínek při
stanovení dobývacího prostoru, s tím, že se podrobnosti této plánovací smlouvy řídí úpravou
373
obsaženou v § 130 až 132 stavebního zákona. Obsahem takové smlouvy bude zejména
vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při vyhledávání a průzkumu, otvírce,
přípravě a dobývání ložisek nerostů a dalších souvisejících činnostech a postupovat při jejich
uskutečňování ujednaným způsobem. V takovém případě nebude báňský úřad přihlížet
k námitkám účastníka řízení, jestliže budou v rozporu s jím uzavřenou plánovací smlouvou. Pro
další obsah, uzavírání a přezkum plánovací smlouvy se obdobně použije úprava v § 130 až 132
stavebního zákona.
K § 28d
Ustanovení omezuje rozsah přípustných odvolacích námitek proti rozhodnutí o stanovení
dobývacího prostoru, a to jednak pro účastníky, kteří dali ke stanovení souhlas nebo jsou
smluvní stranou související plánovací smlouvy a dále ve vztahu k námitkám, které mohly být
uplatněny dříve.
Změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
ve znění pozdějších předpisů
Změny zákona o hornické činnosti se týkají zvláštních ustanovení o povolení hornické činnosti
pro dobývání kritických nerostů, kde dochází k vypuštění odkazu na jednotné environmentální
stanovisko z důvodu zrušení zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Do úpravy
řízení o povolení hornické činnosti se v § 18b - 18e se dále zavádějí obdobné nástroje pro jejich
urychlení, jako v horním zákoně pro řízení o stanovení dobývacího prostoru. V případě úpravy
v § 18b se tedy navržená úprava týká pouze řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání
kritických nerostů. V ostatních případech se úprava navrhuje i pro další řízení podle zákona o
hornické činnosti. Úprava sleduje stejný cíl – zrychlit a zjednodušit povolování hornické
činnosti u strategicky významných surovin při zachování nezbytné ochrany veřejných zájmů.
K § 18b
Úprava spočívá vesměs v převzetí „urychlovacích“ institutů z řízení podle stavebního zákona,
jako je stanovení lhůty 60 dnů pro vydání rozhodnutí, lhůty 30 dnů pro vydání podkladových
závazných stanovisek bez možnosti prodloužení a vznikem fikce souhlasného stanoviska
v případě nedodržení lhůty (s výjimkou závazného stanoviska EIA), koncentrace námitek
k ústnímu jednání nebo nemožnosti doplňování důvodů „blanketního“ odvolání po uplynutí
lhůty.
K § 18c
Ustanovení upravuje podrobnější pravidla pro součinnost dotčených orgánů a pro společná
jednání. Cílem je racionalizace postupů, posílení koordinační role OBÚ a snaha o vyvažování
dotčených veřejných zájmů při zachování dostatečné úrovně jejich ochrany. Dotčené orgány
jsou povinny uplatňovat stanoviska pouze v mezích své působnosti, co nejdříve a s využitím
nejmírnějších prostředků dostatečných k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu. Obvodní
báňský úřad projednává vydaná stanoviska s dotčenými orgány a může svolat společné jednání,
a to i na žádost žadatele. Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad
374
požádat dotčené orgány o odstranění vad nebo rozporů ve lhůtě nepřekračující 15 dnů; po tuto
dobu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
K § 18d
Ustanovení zavádí se možnost uzavřít plánovací smlouvu s obcí, krajem, hlavním městem
Prahou, případně i dalšími osobami, za účelem stanovení podmínek při povolení hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, s tím že se podrobnosti této plánovací
smlouvy řídí úpravou obsaženou v § 130 až 132 stavebního zákona. Obsahem takové smlouvy
bude zejména vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při provádění hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a dalších souvisejících činnostech a
postupovat při jejich uskutečňování ujednaným způsobem. V takovém případě nebude báňský
úřad přihlížet k námitkám účastníka řízení, jestliže budou v rozporu s jím uzavřenou plánovací
smlouvou. Pro další obsah, uzavírání a přezkum plánovací smlouvy se obdobně použije úprava
v § 130 až 132 stavebního zákona.
K § 18e
Ustanovení omezuje rozsah přípustných odvolacích námitek proti rozhodnutí o povolení
hornické činnosti, a to jednak pro účastníky, kteří dali ke stanovení souhlas nebo jsou smluvní
stranou související plánovací smlouvy a dále ve vztahu k námitkám, které mohly být uplatněny
dříve.
K § 19
Návrh rozšiřuje rozsah přiměřeného použití úpravy řízení o povolení dobývání vyhrazených
nerostů pro řízení o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci
hlavních důlních děl a lomů o nově navržená ustanovení § 18b až 18d (viz výše).
K § 40
V souvislosti se změnami kompetencí v oblasti územního plánování, navrženými v novele
stavebního zákona, se odkaz na nástroje územního plánování vydávané Ministerstvem pro
místní rozvoj nebo radou kraje mění na akty vydávané Úřadem rozvoje území ČR nebo krajem.
Změna zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů
Navrhované změny v § 13 a § 22a zákona o geologických pracích zahrnují nahrazení pojmu
územního rozhodnutí pojmem povolení záměru v ustanovení o využití výsledků geologických
prací při územním plánování, což odpovídá systematice platného stavebního zákona. Dále
dochází k vypuštění ustanovení, podle kterého se nevydává vyjádření krajského úřadu k území
se zvláštními podmínkami geologické stavby v případech záměrů vyžadujících jednotné
environmentální stanovisko. Tato úprava je přímým důsledkem zrušení institutu jednotného
environmentálního stanoviska. Vyjádření krajského úřadu bude vydáváno ve všech
relevantních případech povolování záměrů v územích se zvláštními podmínkami geologické
375
stavby, čímž bude zachována ochrana těchto území při současném snížení administrativní
zátěže spojené s duplicitními posouzeními.
Změna zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Navrhované změny zákona o ochraně přírody a krajiny vycházejí z koncepce předpokládající
důslednou integraci posuzování veřejných zájmů do řízení o povolení záměru vedeného
stavebními úřady. Stavební úřady se stávají orgány ochrany přírody s odborností v rozsahu
stanoveném nově vkládaným § 77b a ve stanoveném rozsahu (kromě specifických případů,
resp. nejpřísněji chráněných hodnot) posuzují splnění podmínek podle zákona o ochraně
přírody a krajiny v rámci řízení o povolení záměru. Toto řešení zajišťuje zachování standardu
ochrany přírody a krajiny při současném zjednodušení povolovacích procesů. Ve zvláště
chráněných územích, jejich ochranných pásmech, evropsky významných lokalitách a ptačích
oblastech bude soulad záměru se všemi relevantními požadavky zákona o ochraně přírody a
krajiny posuzován společným závazným stanoviskem Agentury ochrany přírody a krajiny,
správy národního parku nebo krajského úřadu.
Druhou významnou rovinou je revize druhové ochrany, která umožní zachování vysoké úrovně
ochrany živočichů a rostlin, a zároveň posílí předvídatelnost využití území. Hlavní část úprav
se týká oblasti zvláštní druhové ochrany, kde jsou navrženy výrazné změny kategorizace zvláště
chráněných druhů i jejich ochranných podmínek (zahrnující jak uvedené posílení ochrany
biotopů, tak i omezení dosavadní ochrany na úrovni všech jedinců zvláště chráněných druhů
a vytváří tak potřebné odlišné režimy ochrany různých druhů), doplnění nástrojů aktivní péče a
také dílčí úpravy reflektující stávající zkušenosti, zejména pokud jde o zjednodušení
a upřesnění režimu administrace u živočichů v lidské péči. V rámci obecné ochrany zahrnují
úpravy doplnění ochrany opylovačů (především zachování a obnovy jejich biotopů). Úprava
využívá komplexní řešení zpracované poslední připravovanou velkou novelou zákona o
ochraně přírody a krajiny (sněmovní tisk 878/0). Navíc byl již navržen a s odbornými
společnostmi projednán indikativní seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,
který je zveřejněn na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Změny v ochraně ohrožených druhů vychází ze skutečnosti, že ochrana na úrovni jedinců,
stanovená v současnosti pro všechny tři kategorie ochrany, se na základě dosavadních
zkušeností jeví, zejména u taxonů s vysokou populační dynamikou (např. u řady druhů hmyzu,
některých druhů rostlin apod.), jako nadbytečná, a jedná se tak s ohledem na účel ochrany
takových druhů o přílišnou přísnost zákona, která je obtížně naplnitelná např. při běžném
obhospodařování a užívání krajiny. Tento stav vede k faktické rezignaci na vymáhání zákonem
stanovených zákazů, ale na druhou stranu i k právní nejistotě hospodářů a uživatelů krajiny
a mj. rovněž k omezení některých přínosných odborných aktivit (např. aktivit amatérských
entomologů).
Pro všechny druhy rostlin a živočichů je naopak klíčový stav prostředí, jejich biotopů, a proto
je nedostatkem současné úpravy skutečnost, že ochrana biotopů zvláště chráněných druhů má
nyní, jak bylo uvedeno, pouze deklaratorní povahu. Stávající úprava důsledně chrání i jedince
druhů, u nichž došlo k nárůstu početnosti nebo je jejich ochrana v současné podobě a rozsahu
376
neadekvátní, ale jiné významně ohrožené druhy na seznamu naopak zjevně chybí anebo
u dalších druhů není odpovídající zařazení v jednotlivých kategoriích ochrany.
Celkově se s ohledem na šíři biologických nároků a vlastností druhů či celých jejich skupin
a příčin jejich ohrožení jeví jako nevhodné prakticky identické nastavení podmínek ochrany
všech zvláště chráněných druhů (a do určité míry problematické jsou i samotné názvy kategorií
ochrany, které navozují určité odstupňování, které ale v praxi odrážet ohroženost druhů plně
nemůže).
Proto se navrhuje úprava kategorizace zvláště chráněných druhů a podmínek jejich ochrany.
Posílená je ochrana biotopů, která není v současnosti se zákazy ve zvláštní druhové ochraně
provázána a uplatní se tedy jen nepřímo, prostřednictvím ostatních omezení. S tím souvisí
terminologické úpravy a upřesnění definic pojmů jako např. „biotop druhu“, „populace druhu“,
„místní populace“, které vychází z odborné literatury (Vomáčka, V. § 3. [Vymezení pojmů].
In: Vomáčka, V. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. C. H. Beck, 2018) respektované
soudní praxí (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2025, č. j. 9 As
16/2025-79).
Část změn je legislativně-technické povahy, souvisejících se změnou koncepce a terminologie
stavebního zákona, především s nahrazením pojmu „zastavěné území“ pojmem „zastavitelné
území“ v souladu s upravenou systematikou stavebního zákona. Tyto terminologické změny se
promítají do všech relevantních ustanovení upravujících ochranu zvláště chráněných území,
významných krajinných prvků a dalších institutů zákona.
K§1
Do úvodního ustanovení zákona, vyjadřujícího jeho účel, se mezi skutečnosti a hodnoty, které
mají být zohledněny při jeho aplikaci, tedy při ochraně přírody, doplňují jiné veřejné zájmy.
Toto doplnění je v souladu se základním východiskem novelizace stavebního zákona a dalších
předpisů, kterým je integrovaný (celostní) přístup k ochraně veřejných zájmů. Ochrana žádného
z dílčích veřejných zájmů nesmí podle nově navrženého znění § 1a odst. 1 stavebního zákona
vést k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných zájmů, v důsledku čehož by došlo k narušení
či znehodnocení charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku. Při ochraně přírody tedy
platí obecné pravidlo zohledňování jiných veřejných zájmů, což je následně vyjádřeno a
konkretizováno v řadě dalších ustanovení zákona, ve formě kritérií pro povolení zásahů do
zákonem chráněných hodnot.
Takové řešení odpovídá ústavnímu pořádku. Ochrana přírodního bohatství má výslovnou oporu
v čl. 7 Ústavy a ochrana životního prostředí v čl. 35 Listiny základních práv a svobod. Současně
však z ústavního pořádku neplyne absolutní priorita ochrany přírody v každé jednotlivé situaci
bez ohledu na ostatní veřejné statky chráněné zákonem. Návrh proto výslovně potvrzuje, že při
jeho aplikaci je třeba zohlednit i jiné veřejné zájmy, ovšem vždy jen v mezích konkrétní právní
úpravy a při zachování samotného účelu zákona.
Doplněná formulace má interpretační význam zejména pro ty části zákona, které již dnes pracují
s kolizí veřejných zájmů a s podmínkami pro povolení zásahů do chráněných hodnot. Nelze ji
naopak vykládat jako obecnou klauzuli, která by umožňovala prolomit zvláštní režimy ochrany
vyplývající z práva Evropské unie, zejména z právní úpravy ochrany evropsky významných
377
lokalit, ptačích oblastí, evropských stanovišť, evropsky významných druhů a volně žijících
ptáků. V těchto případech se i nadále uplatní pouze ty důvody a postupy, které připouští přímo
použitelné právo Evropské unie nebo směrnice transponované tímto zákonem.
K§3
Terminologické a systematické uspořádání vymezení pojmů pro potřeby zákona o ochraně
přírody a krajiny zahrnuje jednak strukturní rozlišení pojmů obecných, vztahujících se k celému
zákonu (nový odstavec 1), a pojmů specificky souvisejících s druhovou ochranou (nový
odstavec 2). Toto rozlišení zvyšuje přehlednost a srozumitelnost zákona.
V rámci nového odstavce 2 jsou doplněny tři nové definice, jejichž zakotvení je nezbytné pro
nový systém druhové ochrany: definice populace druhu, místní populace druhu a biotopu druhu.
Tyto definice jsou čerpány z odborné literatury (Vomáčka, V. a kol. Zákon o ochraně přírody a
krajiny. C. H. Beck, 2018) a respektovány jsou i soudní praxí (viz např. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 7. 2025, č. j. 9 As 16/2025-79). Potřeba jejich výslovného zakotvení
v zákoně plyne ze skutečnosti, že jsou klíčovými pojmy nově navrhované III. kategorie druhové
ochrany, u níž je ochrana orientována primárně na ochranu místní populace a biotopu druhu,
nikoli na ochranu každého jedince.
Část definic sleduje terminologické zpřesnění a návaznost na právo Evropské unie, zejména na
směrnici 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin a na směrnici 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků. To se týká zejména pojmů
přírodní stanoviště, evropská stanoviště, evropsky významný druh, evropsky významná
lokalita, Natura 2000, příznivý stav přírodního stanoviště a příznivý stav druhu. Cílem není
věcně měnit dosavadní rozsah ochrany, ale terminologicky jej zpřesnit a přiblížit zákonné
definice jejich unijním východiskům. Bez tohoto doplnění by hrozilo nežádoucí zúžení
předmětu ochrany oproti požadavkům práva Evropské unie.
K§4
Zakotvuje se součinnost Úřadu rozvoje území ČR s Ministerstvem životního prostředí při
vydání vyhlášek o podrobnostech vymezení a hodnocení systému ekologické stability a
podrobnostech ochrany významných krajinných prvků.
Smyslem této změny není oslabit odbornou autonomii ochrany přírody při vymezování
územního systému ekologické stability, ale zajistit včasnou a závaznou koordinaci jeho
nadřazených prvků s územně plánovací soustavou. Územní systém ekologické stability
představuje jeden ze základních nástrojů ochrany ekologické stability krajiny, avšak současně
má bezprostřední důsledky pro prostorové uspořádání území, pro vymezování rozvojových
ploch a koridorů a pro rozhodování o budoucím využití území. Požadavek dohody proto
sleduje, aby se ekologická kostra území promítala do územního plánování již ve fázi jejího
vymezování, a nikoli až dodatečně při řešení jednotlivých kolizí v pořizovacích nebo
navazujících povolovacích procesech.
Takové řešení odpovídá i širšímu evropskému rámci ochrany přírody. Směrnice 92/43/EHS
nesměřuje pouze k ochraně jednotlivých lokalit, ale i k zachování a rozvíjení ekologické
soudržnosti krajiny. Jejím cílem je přispět k zajištění biologické rozmanitosti a opatření podle
ní mají směřovat k zachování nebo obnovení příznivého stavu ochrany stanovišť a druhů;
378
současně směrnice výslovně připouští zohlednění hospodářských, sociálních a regionálních
souvislostí. Článek 10 téže směrnice pak výslovně počítá s udržováním a rozvíjením krajinných
prvků významných pro volně žijící druhy a pro ekologickou soudržnost. Navržená úprava proto
sleduje koordinaci ochrany přírody a územního plánování, nikoli podřízení ochrany přírody
rozvojovým zájmům.
V odstavci 6 se souhlas orgánu ochrany přírody ke stanovení dobývacího prostoru, povolení
hornické činnosti, povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace
důlních děl a lomů, vydávaný dosud ve formě závazného stanoviska, nahrazuje vyjádřením
orgánu ochrany přírody. Jde o obdobný přístup, jako ve změnách týkajících se řízení podle
stavebního zákona, spočívající v nahrazení závazných podkladových správních aktů k
nezávaznými vyjádřeními tam, kde to povaha chráněného zájmu umožňuje. Dále se pro tyto
případy výslovně stanoví, že při vydávání veškerých podkladových aktů, pokud se týkají
hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody
prověřují možnosti rekultivace a přírodě blízké obnovy těžbou narušeného území. Území
narušená těžbou, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody
jako významný krajinný prvek. Takové řešení odpovídá i cílům ochrany přírody podle směrnice
92/43/EHS. Opatření přijatá podle této směrnice mají směřovat k zachování nebo obnovení
příznivého stavu ochrany stanovišť a druhů, současně však mají zohledňovat hospodářské,
sociální, kulturní a regionální požadavky. Právě v těžbou narušených územích může v řadě
případů vzniknout prostor pro obnovu přírodně hodnotných ekosystémů, pro zachování raných
sukcesních stadií a pro podporu druhů vázaných na disturbovaná nebo málo konkurenční
stanoviště. Návrh proto vytváří výslovný zákonný základ pro to, aby orgány ochrany přírody
takové řešení zvažovaly jako plnohodnotnou alternativu a aby je v odůvodněných případech
promítaly do svých vyjádření, závazných stanovisek a rozhodnutí. Registrace takto obnovených
území jako významného krajinného prvku navazuje na jejich faktickou ekologickou hodnotu a
na jejich schopnost přispívat ke stabilitě krajiny.
K§5
V odstavci 1 se odstraňuje duplicita vůči obdobnému obecněji formulovanému ustanovení § 66
odst. 1, která způsobovala aplikační nejasnosti a obtíže. V případě porušení podmínek obecné
ochrany rostlin a živočichů a potřeby stanovení omezujících podmínek pro výkon rušivé
činnosti se tedy bude postupovat jednotně dle § 66 odst. 1.
V odstavci 3 se pojem „biotopů“ zpřesňuje na „biotopů druhů“, čímž se navazuje na nově
definovaný pojem „biotop druhu“ v § 3 odst. 2 písm. g). Zároveň se pojem „prostředků“
nahrazuje pojmem „postupů a opatření“, který lépe vystihuje povahu požadovaných
preventivních kroků a odpovídá terminologii přijatou v právu Evropské unie v oblasti
předcházení škodám na přírodě.
Vypuštění slov „volně žijících“ a „planě rostoucích“ v odst. 10 představuje systematické
zjednodušení textu v návaznosti na nové vymezení základních pojmů v § 3.
V odstavci 11 se navrhuje upřesnění stávajícího znění s ohledem na dosavadní praktické
zkušenosti a zajištění posílení odbornosti péče prostřednictvím záchranných stanic v případech,
kdy je nutné handicapovaným živočichům, poskytnout odbornou péči a vzít je po určitou dobu
379
do zajetí. V rámci navržené úpravy je zdůrazněna nezbytnost neovlivnit významně přirozené
přírodní procesy (potravní řetězce, mezidruhové a vnitrodruhové vazby apod.) a zpřesněny jsou
také podmínky, kdy by měl být jedinec předán k zajištění péče v záchranné stanici. S ohledem
na potřebu zajištění kvalifikované péče i rehabilitace tak, aby mohl být jedinec vypuštěn do
volné přírody, je upřesněna povinnost předat do péče záchranné stanice ty jedince, u nichž je
zákonem omezeno držení (tj. zvláště chráněné druhy a ptáky) a jedince, jejichž stav vyžaduje
odbornou péči. Takováto úprava mj. napomůže k odstranění rizika vzniku nesouladu
s podmínkami zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (zákaz chovu zvěře, který se netýká řádně
schválených záchranných stanic) a případně i zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti
týrání v případech poskytování neodborné „domácí péče“. Zvláštní zdůraznění ptáků odpovídá
tomu, že směrnice 2009/147/ES vyžaduje obecný systém jejich ochrany, který se vztahuje na
ptáky, jejich vejce, hnízda i stanoviště. Centralizace odborné péče do záchranných stanic proto
sleduje jak odpovídající úroveň péče, tak lepší kontrolu nad nakládáním s jedinci, kteří byli
odebráni z přírody. Zrušení dosavadních odstavců 12 až 14 souvisí s novým systematickým
vymezením role záchranných stanic a s přesunem potřebných pravidel do přesnější a
koncepčnější podoby.
K § 5a
Úpravy v § 5a mají převážně systematický a terminologický charakter. Vypuštění slov „volně
žijících“ a přesun definice pojmu „pták“ do § 3 nemění věcný rozsah ochrany, ale zpřehledňují
text zákona a odstraňují opakované definování téhož pojmu. Změna odkazu v odstavci 6
navazuje na novou systematiku ustanovení upravujících druhovou ochranu.
K § 5b
Navrhované změny v § 5b sledují zpřesnění podmínek pro odchylný postup při ochraně ptáků
a posílení kontroly nad jeho uplatňováním. Doplňuje se proto výslovný požadavek, aby opatření
obecné povahy stanovilo také způsob kontrol uplatňování odchylného postupu, a současně
povinnost orgánu ochrany přírody informovat, že podmínky pro uplatnění takového postupu
nastaly. Smyslem těchto změn je zajistit vyšší míru transparentnosti, verifikovatelnosti a zpětné
kontroly, zda byly podmínky pro odchylný postup skutečně splněny a zda jeho aplikace zůstala
v mezích stanovených právem.
Tento důraz odpovídá i právu Evropské unie. Článek 9 směrnice 2009/147/ES připouští
odchylky od ochrany ptáků pouze za taxativně stanovených podmínek a judikatura Soudního
dvora Evropské unie zdůrazňuje, že takové odchylky musí být uplatňovány selektivně, pod
přísným dohledem a za podmínek umožňujících skutečnou kontrolu jejich dopadů. Doplnění
kontrolního mechanismu a navazující informační povinnosti proto směřuje k tomu, aby režim
odchylného postupu nebyl pouze formálně vyhlášen, ale aby byl i prakticky kontrolovatelný a
přezkoumatelný.
K § 5c
Zakotvuje se povinnost aktivní podpory opylovačů, resp. jejich biotopů při zakládání a údržbě
veřejné zeleně, provádění vegetačních úprav a údržbě vegetačních prvků u staveb ve vlastnictví
státu, územního samosprávného celku nebo jimi zřizovaných anebo zakládaných právnických
osob při zakládání a údržbě veřejné zeleně (v rozsahu, který charakter jejich využití umožňuje)
380
s důrazem na zajištění druhově pestré nabídky rostlin, úkrytů apod. Ochrana opylovačů je reakcí
na alarmující úbytek hmyzu a navazuje na cíle Nařízení EU o obnově přírody (2024/1991) a
konkrétní požadavky čl. 10 tohoto nařízení. Odstavec 1 zavádí preventivní standard ochrany
biotopů opylovačů obdobně jako § 5 odst. 3 u obecné ochrany rostlin a živočichů. Odstavec 2
vychází z toho, že stát, územní samosprávné celky a jimi zřizované osoby mají v oblasti veřejné
zeleně plnit nejen roli regulátora, ale i příkladného vlastníka. Odstavec 3 směřuje k tomu, aby
zatravňování a obnova travních porostů nevedly k dalšímu ochuzování druhové pestrosti a
potravních zdrojů pro opylovače. Odstavec 4 reaguje na specifická rizika spojená s prodejem,
vypouštěním a rozšiřováním nepůvodních jedinců rodu Bombus, zejména na riziko narušení
genofondu místních populací a na potřebu předcházet jejich úniku do přírody.
K§6
Vypuštění povinnosti oznámit rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku úřadu
územního plánování s ohledem na zrušení tohoto úřadu ve stavebním zákoně. Příslušným
orgánem územního plánování a pořizovatelem ÚPD pro vlastní území je dle novelizovaného
znění stavebního zákona příslušná obec, které se registrace významného krajinného prvku
nadále oznamuje. Věcný obsah registrace významného krajinného prvku ani rozsah ochrany
poskytované významným krajinným prvkům se tím nemění.
K§8
Do výčtu případů, kdy není ke kácení dřevin třeba povolení orgánu ochrany přírody, se doplňuje
odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace prováděné při provozování
těchto zařízení. Navrhované doplnění odstraňuje dosavadní neodůvodněný rozdíl v právní
úpravě, neboť provozovatelé vodovodů a kanalizací byli oproti provozovatelům zařízení
elektrizační a plynárenské soustavy, zařízení pro rozvod tepelné energie nebo provozovatelům
železniční dráhy znevýhodněni tím, že ke kácení dřevin ohrožujících nebo omezujících provoz
jimi spravované infrastruktury museli vždy žádat o povolení. Stejně jako v ostatních uvedených
případech podléhá kácení z tohoto důvodu oznamovací povinnosti vůči orgánu ochrany přírody,
který má možnost je pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud by odporovalo požadavkům na
ochranu dřevin, čímž je zachována dostatečná míra kontroly ze strany veřejné správy.
K § 12
Zavádí se princip, že v zastavitelném území obce, které bylo vymezeno v územně plánovací
dokumentaci v souladu se stanoviskem orgánu ochrany přírody, se upouští od posuzování
krajinného rázu ve vztahu k povolování staveb, pokud byly podmínky plošného a prostorového
uspořádání a ochrany krajinného rázu závazně dohodnuty s orgánem ochrany přírody již ve fázi
územního plánování. Tato úprava je v souladu s obecným principem, vyjádřeným v nově
navrženém znění § 2 odst. 1 stavebního zákona (dotčené orgány mají svá stanoviska uplatňovat
co nejdříve a v nejrannější fázi, kdy je to možné). Zároveň doplňuje speciální úpravu
posuzování záměrů v zastavitelném území, nově navrhovanou v § 193a stavebního zákona,
která vychází z obecného předpokladu (vyvratitelné domněnky), že záměr umisťovaný v
zastavitelném území v souladu s územně plánovací dokumentací a v souladu s požadavky na
výstavbu je přípustný, a to i z hlediska jiných zákonů, jejichž požadavky byly zohledněny v
územně plánovací dokumentaci.
381
Důvodem této úpravy je odstranění neodůvodněné duplicity v rozhodování. Pokud orgán
ochrany přírody uplatnil své požadavky na ochranu krajinných hodnot (např. výškovou
regulaci, koeficienty zastavění, sklon střech či vymezení ploch zeleně) již v procesu územního
plánování a výsledný územní plán tyto požadavky garantuje, je nadbytečné a administrativně
zatěžující, aby byl znova posuzován soulad každého jednotlivého záměru s týmiž zájmy v rámci
individuálního správního řízení. Tímto krokem se posiluje význam územního plánování jako
nástroje pro koncepční ochranu přírody a krajiny a zároveň se zvyšuje právní jistota vlastníků
a stavebníků, kteří se mohou spolehnout na to, že stavba realizovaná v souladu s regulativy
územního plánu nebude v navazujících řízeních narážet na dodatečné požadavky ochrany
přírody. Ochrana veřejného zájmu je přitom plně zajištěna podmínkou, že vymezení
zastavitelného území muselo proběhnout v souladu se stanoviskem orgánu ochrany přírody.
V odst. 2 se nově výslovně stanoví, že podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou, a to s po dohodě s Úřadem rozvoje území České
republiky. Zapojení Úřadu rozvoje území České republiky reflektuje skutečnost, že podrobnosti
ochrany krajinného rázu mají přímý a bezprostřední dopad na územní plánování, umisťování
staveb a celkový rozvoj území. Smyslem této změny není oslabit ochranu krajinného rázu jako
složky ochrany přírody a krajiny, ale zajistit její lepší koordinaci s územním plánováním a s
rozhodováním o využití území. Podrobnosti ochrany krajinného rázu mají bezprostřední dopad
na prostorové uspořádání území, na vymezování rozvojových ploch a koridorů a na posuzování
konkrétních stavebních záměrů. Požadavek dohody proto sleduje, aby metodické a prováděcí
vymezení těchto podrobností vznikalo v návaznosti na institucionální rámec územního
plánování a aby se předešlo pozdějším kolizím mezi ochranou krajinného rázu a rozvojovými
koncepcemi území.
V odst. 4 se vypouští podmínka omezující výjimku z posuzování krajinného rázu pro
umisťování a povolování anténních stožárů pouze na případy, kdy tyto stavby slouží k plnění
podmínek podle § 22 odst. 2 písm. c) zákona o elektronických komunikacích; výjimka se tak
nově vztahuje na všechny anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení nebo rádiových
směrových spojů veřejné komunikační sítě a souvisejících elektronických komunikačních
zařízení do výšky 50 metrů.
K § 13g – 13j
Změny v oblasti invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu navazují na stávající rámec
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a reagují na poznatky z jeho
dosavadní aplikace.
V § 13g se upřesňuje postup při včasném záchytu nového invazního nepůvodního druhu. Nový
odstavec 3 umožňuje vydat rozhodnutí o eradikačních opatřeních jako první úkon v řízení v
případě nebezpečí z prodlení; odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Nový odstavec 4 zkracuje lhůtu pro uplatnění připomínek a námitek k návrhu opatření obecné
povahy na 5, resp. 10 dnů a umožňuje v naléhavých případech vydání opatření obecné povahy
bez standardního projednání; opatření nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce
Ministerstva životního prostředí a zveřejňuje se rovněž na úředních deskách příslušných
krajských úřadů. Tato opatření jsou nezbytná pro efektivní eradikaci nově zjištěných invazních
druhů, u nichž je rychlost zásahu klíčová.
382
V § 13h se zpřesňují pravidla pro komerční využívání značně rozšířeného invazního
nepůvodního druhu. Výslovně se podmíní vydání povolení předložením a schválením
pohotovostního plánu pro případ úniku. Navrhované řešení odpovídá logice nařízení (EU) č.
1143/2014, tedy režimu, z něhož není možný únik ani další šíření, a u široce rozšířených druhů
připouští i dočasné komerční využití jen tehdy, pokud jsou zavedena všechna vhodná kontrolní
opatření zabraňující dalšímu šíření. Povinnost zpracovat a schválit pohotovostní plán proto
konkretizuje, jak má být tento preventivní standard promítnut do české správní praxe.
V § 13j odst. 2 se stanoví, že při změně vlastníka nebo držitele jedince invazního nepůvodního
druhu živočicha na unijním seznamu je nový vlastník povinen tuto změnu nahlásit
prostřednictvím evidence druhové ochrany do 30 dnů. Nový vlastník zároveň musí splňovat
podmínky pro chov takového jedince stanovené nařízením a disponovat příslušným povolením
k chovu druhu zvířat vyžadujících zvláštní péči, je-li daný druh takto kvalifikován. V odstavci
3 se rozšiřují možnosti umístění jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, u nějž byl
stanoven zákaz jeho držení — vedle zařízení určeného Ministerstvem životního prostředí lze
jedince umístit i do zařízení oprávněného využívat takové jedince na základě povolení
vydaného podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014. Takové zařízení může jedince
přijmout, disponuje-li potřebnou kapacitou a schopností splnit podmínky pro jeho chov.
K § 26
V odstavci 1 se upřesňuje výčet výjimek ze zákazu vjezdu motorovými vozidly na území
CHKO. Zakotvuje se konkrétní výčet oprávněných subjektů, zahrnující základní složky
integrovaného záchranného systému, obecní policii, ozbrojené síly, správce vodních toků,
provozovatele sítí technické infrastruktury, jakož i vozidla potřebná pro lesní a zemědělské
hospodaření a vozidla vlastníků a nájemců nemovitostí v souvislosti s jejich užíváním.
Výslovně se vylučuje, že výjimka pro vlastníky a nájemce se vztahuje na obytná vozidla a
přívěsy používané ke komerčním nebo rekreačním účelům.
Zákaz táboření a rozdělávání ohňů se z odstavce 1 přesouvá do nového písmene d) odstavce 3,
čímž se tato aktivita omezuje pouze v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti. Výjimka
ze zákazu se vztahuje na vlastníky a oprávněné uživatele pozemků při jejich běžném
obhospodařování.
K § 37
Pro zastavitelná území se stanoví výjimka z potřeby souhlasu k povolování nebo provádění
staveb a dalších činností v ochranném pásmu národního parku. V zastavitelném území je
výjimka z požadavku dalšího podkladového aktu věcně odůvodněná, neboť míra přípustného
využití byla zohledněna již při územním plánování
K § 39
Formulační změna reagující na změny v úpravě ochrany památných stromů (§ 46 a násl.). Jejím
smyslem je výslovně rozšířit a zpřesnit možnosti smluvní ochrany tak, aby smluvní nástroj bylo
možné využít nejen obecně pro zvláště chráněná území, ale výslovně i pro evropsky významné
lokality a dále namísto rozhodnutí o vyhlášení památného stromu.
383
K § 43
V odst. 3 se navrhuje doplnit výslovná zmínka o vyznačení cest a dále se rozšiřuje odkaz i na §
26. Smyslem této změny je zpřesnit, že návštěvní a usměrňovací režim ve zvláště chráněných
územích se nevyčerpává jen vyznačováním turistických tras, ale může zahrnovat i vyznačení
cest jako samostatný nástroj organizace pohybu osob v území. Tím se lépe vystihuje skutečná
praxe správy chráněných území, v níž je třeba návštěvnost a pohyb veřejnosti usměrňovat nejen
prostřednictvím formálních tras, ale i prostřednictvím konkrétního prostorového vedení pohybu
po cestní síti. Doplnění odkazu na § 26 souvisí s úpravou základních ochranných podmínek
chráněných krajinných oblastí. Cílem je odstranit výkladové pochybnosti, zda lze vyznačení
cest využívat i jako nástroj konkretizace a praktického výkonu těch omezení, která zákon
spojuje s pohybem osob, tábořením, rozděláváním ohňů nebo vjezdem vozidel v chráněné
krajinné oblasti.
K § 44
Z výčtu činností, k nimž je v chráněných krajinných oblastech nezbytný souhlas orgánu
ochrany přírody, se vypouští zahájení užívání s kolaudace stavby, neboť faktickým zásahem je
pouze realizace stavby a její odstranění.
K § 45i
V § 45i odst. 1 se z výčtu aktů, k nimž je potřebné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu
do území Natura 2000, vypouští odkaz na zprávu o uplatňování územně plánovací
dokumentace, což souvisí se zrušením tohoto institutu ve stavebním zákona.
K § 46
Ochrana památných stromů se komplexně přepracovává s cílem zpřehlednit právní úpravu,
posílit právní jistotu vlastníků a uživatelů pozemků. Z důvodu tematického oddělení je i
udělování výjimek z ochrany památných stromů upraveno přímo v § 46, namísto dřívějšího
odkazu na § 56.
Podstatnou změnou v § 46 odst. 2 je přeměna dosavadní fakultativní pravomoci orgánu ochrany
přírody vymezit ochranné pásmo na obligatorní součást rozhodnutí o vyhlášení. Ochranné
pásmo musí být stanoveno vždy, přičemž standardní rozsah je vymezen jako kruh s poloměrem
desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Pro skupiny stromů a
stromořadí se ochranné pásmo skládá ze souborů ochranných pásem jednotlivých stromů.
Orgán ochrany přírody je oprávněn vymezit ochranné pásmo odchylně, vyžadují-li to místní
podmínky nebo specifická potřeba ochrany stromu. Dosavadní stav, kdy nebylo-li ochranné
pásmo vyhlášeno, platilo automaticky pásmo desetinásobku průměru kmene, se tímto nahrazuje
povinností toto pásmo zakotvit přímo v rozhodnutí o vyhlášení, čímž se zvyšuje transparentnost
a právní jistota.
Nový odstavec 3 přehledně stanoví zákazy ve vztahu k památným stromům (poškozování,
ničení, škodlivé zasahování do přirozeného vývoje) a podmínky pro udělení výjimky z těchto
zákazů v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany. Ošetřování
památného stromu (tj. provádění nezbytných řezů, stabilizace koruny a zlepšování
stanovištních podmínek) je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody.
384
Nový odstavec 4 upravuje podmínky pro provádění potenciálně škodlivých činností v
ochranném pásmu (výslovně zmiňuje výstavbu, terénní úpravy, odvodňování a chemizaci),
které jsou podmíněny souhlasem orgánu ochrany přírody. Nově se umožňuje požádat orgán
ochrany přírody o předběžnou informaci o škodlivosti zamýšlené činnosti postupem podle
správního řádu.
Nový odstavec 5 zpřesňuje podmínky pro zrušení ochrany památného stromu; ochranu lze
zrušit z důvodu, pro nějž lze povolit výjimku podle odstavce 3, nebo pokud strom zanikl anebo
byl poškozen do té míry, že důvod ochrany pominul. Výslovně se upravuje zacházení s
ochrannými pásmy při zrušení ochrany: při zrušení ochrany celé skupiny nebo stromořadí
zanikají všechna jejich ochranná pásma, při zrušení ochrany jednotlivého stromu tvořícího
součást skupiny nebo stromořadí zaniká pouze ochranné pásmo toho konkrétního stromu.
K § 48
Návrh nových kategorií ochrany zachovává členění druhů do tří kategorií ochrany, nicméně
mění jejich označení z kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené na číselné (I, II a III), které
lépe reflektuje skutečnost, že nejde o míru ohrožení druhu, ale o jiné právní režimy ochrany
jednotlivých kategorií. Ke kategoriím pak nastavuje potřebné zákonné zákazy, které mohou
ovlivnit efektivitu ochrany konkrétních druhů (tj. ochranné podmínky napříč kategoriemi
nebudou již shodné, jako tomu bylo dosud).
I. kategorie ochrany zahrnuje nejvíce ohrožené druhy (včetně nejvíce ohrožených evropsky
významných druhů), kde je nutná nejpřísnější ochrana každého jedince před škodlivými zásahy.
II. kategorie ochrany zahrnuje ostatní druhy vyžadující ochranu jedinců, avšak s možností
rozsáhlejší výjimky pro běžné hospodaření. U těchto druhů se nově zavádí pravidlo, že za
škodlivý zásah se nepovažují nezáměrné zásahy v rámci běžného lesnického a zemědělského
obhospodařování, pokud nedojde k ohrožení místní populace nebo zničení biotopu. Tímto se
významně rozšiřuje prostor pro běžné hospodaření bez zbytečné administrativní zátěže.
III. kategorie ochrany zahrnuje druhy, u kterých není nutné chránit každého jedince (často
druhy s vysokou rozmnožovací schopností), ale je nezbytné chránit jejich biotopy a místní
populace. Pro tuto kategorii platí zákaz poškození a ničení jejich biotopu a místní populace,
ale odebírání jedinců je dovoleno, pokud neohrozí místní populaci (s výjimkou zákazu
komerčního prodeje).
Do § 48 odst. 3 se doplňuje zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vydání vyhlášky,
stanovící seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do příslušné
kategorie ochran a ke stanovení kritérií pro vymezení místních populací a biotopů zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů. Tato kritéria mají být stanovena při zohlednění jiných
veřejných zájmů, zejména energetické a surovinové bezpečnosti, rozvoje obcí a naplňování cílů
územního plánování a zájmu na obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Tato
úprava je potřebnou konkretizací zákonného zmocnění pro vymezení rozsahu ochrany
jednotlivých druhů, jejich biotopů a místních populací.
Nově doplněné odstavce 4 až 6 reagují na praktické potřeby informovanosti o výskytu zvláště
chráněných druhů ve vztahu k vlastníkům pozemků, zpracovatelům lesních hospodářských
plánů a orgánům územního plánování. Informace poskytuje Agentura především
385
prostřednictvím informačního systému ochrany přírody. Pro účely územního plánování
poskytuje Agentura vymezení biotopu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
K § 48a
Nové ustanovení § 48a zakotvuje obecnou povinnost každého postupovat tak, aby nedocházelo
ke zbytečnému úhynu zvláště chráněných rostlin nebo zraňování a úhynu zvláště chráněných
živočichů. Tato povinnost doplňuje obecnou ochranu rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1 a 3 a
specificky ji zaměřuje na zvláště chráněné druhy. Orgán ochrany přírody je oprávněn uložit
provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření k zabránění takovému úhynu a
zraňování, s výjimkou opatření vyžadujících povolení změny dokončené stavby, u nichž by
takový požadavek byl nepřiměřený. Doplnění navazuje na cíl zpřesnit a posílit ochranu zvláště
chráněných druhů bez nutnosti povolování individuálních výjimek v případech, kdy stačí
preventivní opatření.
K § 49
Navrhuje se přímé zakotvení ochranné podmínky biotopu a místní populace druhu pro všechny
tři kategorie ochrany ve formě zákazu poškození a ničení biotopu a místní populace zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha, včetně jejich genofondu. Za poškození biotopu se
považuje takový zásah, který vede k jeho významnému nebo trvalému poškození, v jehož
důsledku přestane splňovat nároky daného druhu nebo vede k významnému nebo trvalému
ohrožení, poškození nebo zničení jeho místní populace.
K § 49a
V odstavcích 1 a 2 jsou zachovávány shodně se stávajícím zněním zákazy stanovené pro
ochranu jedinců druhu rostlin a živočichů (např. sbírat, chytat, rušit, ničit, zraňovat, usmrcovat,
držet atd.) a zákaz škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Tento rozsah i konkrétní
formulace zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů v I. a II. kategorie ochrany je
nezbytné v uvedené podobě zachovat mj. s ohledem na potřebu zajištění transpozice směrnice
o stanovištích (druhů vyžadujících tzv. přísnou ochranu) a směrnice o ptácích. V zájmu
přesnější transpozice se tak oproti stávajícímu stavu pouze dílčím způsobem upřesňuje ochrana
míst rozmnožování a odpočinku (která v dosavadním znění nebyl takto výslovně uvedena).
Dále je do odst. 2 písm. b) doplněn i požadavek čl. 5 písm. c) směrnice o ptácích na ochranu i
neúmyslného odebírání nebo sbírání vajec zvláště chráněných druhů ptáků ve volné přírodě.
U poddruhů, které se na našem území přirozeně nevyskytují (nejde-li o evropsky významný
druh) se s ohledem na účel zákona, tj. ochranu přírody primárně na území ČR, ochrana jedinců
neuplatní.
Odst. 4 omezuje zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) (sbírat, trhat,
poškozovat, ničit, resp. sbírat, chytat, rušit, ničit, zraňovat, usmrcovat) tak, že se nevztahují na
nezáměrné zásahy do přirozeného vývoje jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
zařazených ve II. kategorii ochrany, uskutečněné v rámci povolené stavby, splňující požadavky
podle požadavků na ochranu životního prostředí, vyplývající z § 148 odst. 2 stavebního zákona
nebo v rámci běžného lesnického nebo zemědělského obhospodařovaní na k tomu určených
plochách nebo při obdobných činnostech v rámci péče o veřejnou zeleň. Podmínkou je, že
těmito činnostmi nedochází k poškození a ničení jejich biotopu a místní populace druhu nebo
386
poškození anebo zničení jeho biotopu. Dále je obdobně jako u stávající úpravy, která se dosud
týkala pouze ohrožených druhů rostlin, upřesněno, jaké činnosti a zásahy se za běžné
obhospodařování nepovažují.
Nejde přitom o nepřípustnou „plošnou výjimku“ z podmínek ochrany druhů podle směrnic o
stanovištích a o ptácích. Nezáměrné zásahy, podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) ,
pokud jimi nedochází k poškození a ničení míst rozmnožování nebo míst odpočinku, nejsou
výjimkou, ale jsou mimo působnost ochranných zákazů podle směrnice o stanovištích i
směrnice o ptácích. Že je možné považovat stavební činnost za nezáměrný zásah, pokud jsou
splněna preventivní a kompenzační opatření, potvrdil SDEU v rozsudku ve věci C-131/24.
SDEU výslovně dovodil, že ve smyslu u čl. 5 písm. d) směrnice o ptácích nejde o „úmyslné
rušení“, pokud opatření provedená jako součást projektu zabrání jakémukoli významnému
účinku odporujícímu cílům směrnice. Z rozsudku vyplývá, že stavební záměry, při nichž může
dojít k nezáměrným zásahům do přirozeného vývoje jedince zvláště chráněného druhu rostliny
nebo živočicha, jsou mimo působnost ochranných zákazů podle obou směrnic, ovšem nikoli
plošně bez dalšího, ale s omezujícími kritérii. Těmito omezujícími kritérii podle navrženého
znění § 49a odst. 4 dvě podstatné skutečnosti. Zaprvé to, že daným zásahem nedojde k
poškození a ničení míst rozmnožování nebo odpočinku zvláště chráněných druhů podle
směrnice o stanovištích ani k významnému rušení ptáků z hlediska cílů jejich ochrany podle
směrnice o ptácích. Toto omezení platí všeobecně pro všechny nezáměrné zásahy. Druhou
omezující skutečností je pro stavební záměry splnění preventivního opatření, které spočívá ve
splnění požadavků na výstavbu, konkrétně požadavků na ochranu životního prostředí
podle § 148 odst. 2 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení musí být stavba navržena a
provedena takovým způsobem, aby nezpůsobila zbytečně nebo nadměrně poškozování nebo
úhyn zvláště chráněných rostlin, rušení, ničení, zraňování nebo usmrcení či úhyn zvláště
chráněných živočichů nebo poškozování a ničení jejich biotopu nebo jejich místní populace a
jejího genofondu, nebo zhoršení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy. Při splnění
uvedených podmínek tedy půjde o dovolené stavby a dovolené činnosti a nebude třeba
aplikovat režim výjimek podle § 56.
Navržená úprava je inspirována právní úpravou v SRN. Ta obsahuje rovněž zvláštní režim pro
zemědělství, lesnictví, rybářství a stavební páce, při nichž může dojít k neúmyslným zásahům
do ochrany zvláštně chráněných druhů. Ustanovení § 44 odst. 4 německého BNatSchG stanoví,
že pokud zemědělské, lesnické a rybářské obhospodařování odpovídá požadavkům „dobré
odborné praxe“, nepředstavuje porušení druhových zákazů; jsou-li však dotčeny druhy z
přílohy IV směrnice o stanovištích nebo evropské druhy ptáků, platí to jen tehdy, pokud se
obhospodařováním nezhorší stav místní populace daného druhu. V odst. 5 se dále omezují
zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) u nezáměrných zásahů do přirozeného
vývoje jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v I. nebo II.
kategorii ochrany způsobené provozem vozidla nebo jiného dopravního prostředku nebo
průchodem volnou krajinou, pokud taková činnost není v místě zakázána.
V odst. 6 se pak umožňuje pro všechny zvláště chráněné druhy uzavřít mezi příslušným
orgánem ochrany přírody a vlastníkem nebo uživatelem pozemku, na němž se vyskytuje zvláště
chráněný druh, dohodu o vhodném způsobu hospodaření nebo péče o pozemek, která může
387
nahradit výjimku podle § 56 odst. (jde tedy o dohodu jež má formu veřejnoprávní smlouvy ve
smyslu § 159 a násl. správního řádu, jenž upravuje rovněž procesní postup jejího uzavření).
K § 49b a 49c
Ve vztahu k jedincům zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v kategorii
ochrany I a II je zavedena úprava, která se týká nakládání s mrtvými jedinci, jejich částmi nebo
výrobky z nich. Navazuje na stávající znění, kdy se zákazy držení a dopravy nevztahují na
mrtvé jedince, jejich části či výrobky z nich získané legálně mimo území ČR (a na jedince
získané před přistoupením k EU) a pro potřeby přehledu a možnosti prokázání uplatnění tohoto
režimu ze strany držitelů zavádí elektronickou registraci prostřednictvím evidence druhové
ochrany. Registrace nebude vyžadována pro muzejní sbírky veřejných institucí.
V § 49c se doplňuje úprava, kterou se ochrana dle § 49 až 49b ZOPK vztahuje rovněž na jedince
evropsky významných druhů rostlin a živočichů, které se nevyskytují jako volně žijící v České
republice tak, aby bylo možné zajistit postup v souladu se směrnicí v případech nakládání s
nimi na území ČR.
K § 50
Ustanovení upravuje režim ochrany kategorie III. chráněných druhů, jehož základem je zákaz
poškození a ničení biotopu a místní populace zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha,
včetně jejího genofondu (§ 49 ZOPK). Nad rámec této ochrany je stanoven pouze zákaz prodeje
jedinců nebo nabízení za účelem prodeje jedince, jeho části nebo výrobku z něj. Odebírání
jedinců (jejich sběr, odchyt či usmrcování) je jinak dovoleno a tyto jedince je možné držet a
využívat, nicméně jen v takovém rozsahu a způsobem, které neohrozí místní populaci nebo
nepoškodí biotop. V případě odebírání jedinců zákon stanovuje povinnost zaznamenat odebrání
jedinců z přírody do nálezové databáze ochrany přírody. Povinnost zaznamenat odběr jedince
do nálezové databáze ochrany přírody sleduje dvojí cíl. Jednak má zlepšit odborné poznání o
reálném rozsahu zásahů do těchto druhů, jednak vytváří kontrolní a evidenční nástroj, který
umožní včas odhalit, pokud by se formálně přípustné odebírání začalo v konkrétních lokalitách
nebo u konkrétních druhů blížit hranici ohrožení místní populace. Navazující oprávnění orgánu
ochrany přírody omezit odběr, stanovit množství, období, místo, postup a další podmínky pak
slouží právě jako pružný regulační nástroj, který umožňuje reagovat na skutečný stav druhu a
jeho místních populací.
Do odst. 2 jsou přiměřeně transponovány podmínky čl. 14 směrnice o stanovištích, v souladu s
nimiž bude orgán ochrany přírody oprávněn stanovit kromě omezení odběru z hlediska
množství jedinců, také další podmínky, jako je období, kdy může k odebírání docházet, způsob
(metody) odebírání, podmínky využívání atd.
K § 52
Červené seznamy ohrožených druhů a biotopů, vydané pro území České republiky AOPK ČR
podle kritérií stanovených Mezinárodní unií ochrany přírody, jsou objektivním zdrojem
informací o stavu druhů a přírodních biotopů, které jsou sestavovány na základě mezinárodně
stanovených kritérií. Již dnes jsou zcela běžně využívány odbornou veřejností i orgány státní
správy ochrany přírody pro prioritizaci a financování aktivní péče. Novým zněním § 52, podle
nějž orgány ochrany přírody při provádění aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy rostlin a
388
živočichů a biotopy vychází z Červených seznamů, tedy v rámci zákonné úpravy reflektuje v
praxi již dlouhodobě používaný systém. Červené seznamy budou zveřejňovány v informačním
systému ochrany přírody.
K § 52a
Navrhovaná úprava v § 52a zákona nově (byť jde rovněž v praxi o již užívaný nástroj) zakotvuje
také institut programů péče pro zvláště chráněné druhy, které zároveň svými životními projevy
způsobují socioekonomické ztráty hospodařícím subjektům, vlastníkům a nájemcům pozemků.
Navrženou úpravou bude jasněji vymezen účel a způsob využití těchto programů. Opatření
obsažená v těchto programech směřují k minimalizaci konfliktního působení druhů,
optimalizaci systémů kompenzace ztrát a nastavení systému podpor pro dotčené skupiny tak,
aby bylo zmírněny střety mezi hospodářskými zájmy člověka a životními projevy klíčových
druhů pro ekosystém.
Na základě schváleného programu péče mohou být přijímána také opatření k zefektivnění a
koordinaci postupu při řešení střetů a možných rizik spojených s výskytem zvláště chráněného
druhu, včetně uplatnění výše uvedeného postupu povolení výjimek formou opatření obecné
povahy.
V odst. 3 se upřesňuje způsob evidování a zveřejňování schválených záchranných programů,
regionálních akčních plánů a programů péče. Odst. 4 stanoví, že záchranné programy,
regionální akční plány a programy péče jsou podklady pro jiné plánovací dokumenty a pro
vydávání rozhodnutí, závazných stanovisek a dalších správních úkonů.
K § 52b
Do § 52b byla přesunuta stávající úprava obsažená dosud v § 54 odst. 3, přičemž tento přesun
má spíše technické důvody („odlehčení“ § 54). Znění ustanovení se fakticky nemění, tj. stejně
jako v dosavadní úpravě se podmiňuje vypuštění či vysazení chráněného druhu do přírody, resp.
mimo kulturu a zastavěné území obce souhlasem orgánu ochrany přírody a stanovuje pro tento
souhlas podmínky. Omezena zůstává možnost udělit souhlas v případě vypuštění, vysetí nebo
vysazení v ploše nebo koridoru pro veřejnou dopravní anebo technickou infrastrukturu
vymezené v územně plánovací dokumentaci, která je rozšířena také o případy, kdy by vysazení
bylo obecněji v rozporu s budoucím využitím území, a to neumožňovalo dlouhodobé zachování
druhu v daném místě. Nově je také doplněna podmínka souladu se záchranným programem
nebo regionálním akčním plánem u druhů, pro něž byl takový dokument schválen. Tyto
podmínky prověřuje orgán ochrany přírody při vydání souhlasu s vysazením nebo vypuštěním.
K § 54
V § 54 dochází k dílčím úpravám, které mají upřesnit působnost povinnosti prokazování původu
a postup v těchto případech, zejména pokud jde o fyzickou kontrolu držených jedinců.
Formulačně je upravena povinnost prokázat zákonný původ ve všech případech, kdy zákon
zakazuje držení a jiné nakládání, tedy mj. i u ptáků ve vazbě na směrnici o ptácích nebo u
invazních nepůvodních druhů ve vazbě na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1143/2014 a obdobně prokázání původu a taxonomické klasifikace u poddruhů držených v
souladu s § 49a odst. 3.
389
V odst. 2 se za účelem zvýšení účinnosti kontrolní činnosti doplňuje povinnost osoby, jež drží
rostlinu či živočicha u nichž jsou stanovena omezení dle zákona, poskytnout součinnost při
kontrole, umožnit prohlídku a identifikaci jedinců a místa jejich držení nebo předvést jedince
na určeném místě. Jedná se o analogickou úpravu, jako je pro kontrolní činnost stanovena např.
v rámci zákona na ochranu zvířat proti týrání.
K § 55 a 55a
Úprava týkající se držení živočichů odchovaných v lidské péči se nově pro přehlednost
přesouvá do § 55 a 55a s tím, že nedochází k zásadním změnám a pouze se upřesňuje postup
vydání rozhodnutí o tom, že se jedná o takového živočicha. Odstraňují se v praxi zjištěné
nedostatky, např. pokud jde o stanovené lhůty, požadavky na značení jedinců nebo řešení
otázky držení uhynulých jedinců živočichů odchovaných v lidské péči. Současně je
specifikována povinnost držitele živočicha zajistit, aby po celou dobu života živočicha bylo
zajištěno jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jiný způsob jeho jednoznačné identifikace
v souladu s vydaným osvědčením.
V § 55a se oproti stávající úpravě přehledněji upravují případy, kdy může dojít ke zrušení
rozhodnutí a upřesněn je dále procesní postup nakládání s osvědčením v případě změny
vlastníka nebo úhynu živočicha.
K § 56
Současně znění zákona umožňuje povolení výjimek ze zákazů stanovených k ochraně zvláště
chráněných druhů, nicméně důvody a podmínky, za nichž je možné povolení vydat, jsou
nastaveny složitě, rozdílně pro tzv. druhy v zájmu EU (evropsky významné druhy) a ostatní
chráněné druhy, což zvyšuje administrativní náročnost pro žadatele i orgány ochrany přírody i
riziko chyb a opomenutí v rámci správních aktů. Vzhledem k tomu, že v rámci povolení
výjimek je zpravidla řešeno povolení pro více druhů, z nichž je část chráněna dle směrnic EU
a část jen na národní úrovni, se diferenciace podmínek jeví jako nadbytečná – zvyšující pouze
zmíněnou administrativní náročnost postupu povolování výjimek.
Navrhuje se proto sjednocení podmínek pro výjimky u „evropsky“ i „národně“ chráněných
druhů. Důvody pro povolení výjimky v § 56 se sjednocují a korespondují s podmínkami čl. 16
směrnice o stanovištích (92/43/EHS). V případě ptáků je nutné vycházet i ze směrnice o ptácích
(2009/147/ES) a § 5b odst. 1 a 2.
Výslovně se nově stanoví, že při splnění všech kumulativních podmínek pro povolení výjimky
uvedených v odstavci 2 má žadatel na povolení výjimky právní nárok. Dále se navrhuje
zpřesnění, že (ne)existenci jiného uspokojivého řešení je třeba prokazovat ve vztahu k danému
záměru, neboť bez této vazby by bylo možné ze samotného textu – v rozporu s judikaturou
SDEU – dovozovat, že jiným řešením by mohlo být i nerealizovat záměr vůbec či jej realizovat
jinde nebo se zcela nepřiměřenými náklady, což by nedávalo z hlediska žadatele smysl.
Judikatura při výkladu této podmínky vychází z toho, že je-li dán veřejný zájem na realizaci
záměru, jiné uspokojivé řešení znamená dosažení stejného účelu způsobem, který má menší
dopad na chráněné druhy. Nejde tedy o nulové řešení ani o realizaci záměru jinde, pokud nesplní
stejný účel. Judikatura vymezuje i podmínky pro zohlednění ekonomické náročnosti (drahá
řešení se berou v potaz, příliš drahá nikoliv).
390
Konkrétně je z judikatury SDEU možné odkázat především na rozsudek C-674/17,
Luonnonsuojeluyhdistys Tapiola, který následně cituje a rozvíjí rozsudek C-601/22. Soudní
dvůr výslovně dovozuje, že odchylka od požadavků ochrany podle čl. 16 odst. 1 směrnice o
stanovištích může být udělena jen tehdy, neexistuje-li alternativní opatření, které by mohlo
uspokojivě dosáhnout sledovaného cíle při současném respektování zákazů směrnice, a že
vnitrostátní orgány musí prokázat, že neexistuje žádná uspokojivá alternativa, která by mohla
dosáhnout sledovaného cíle, a to ve světle okolností konkrétní situace. Zároveň SDEU dodává,
že jde o specifický projev zásady proporcionality. To podporuje závěr, že se nehledá „jakékoli
jiné řešení“, nýbrž jiné řešení téhož cíle, pro který se o výjimku žádá. Ve vztahu k ochraně
ptáků podle směrnice o ptácích lze dále odkázat na rozsudek C-900/19, One Voice a Ligue pour
la protection des oiseaux. V něm SDEU uvádí, že příslušný orgán musí porovnat různé varianty,
které splňují podmínky pro odchylku od požadavků ochrany podle čl. 9 odst. 1 písm. c)
směrnice o ptácích, aby určil řešení, které se jeví jako nejuspokojivější. Současně dodává, že
pouhá skutečnost, že jiná metoda vyžaduje změnu dosavadní praxe nebo tradice, sama o sobě
neznamená, že neexistuje „jiné uspokojivé řešení“. I zde je tedy test navázán na konkrétní účel
záměru a na porovnání alternativ, které jej mohou naplnit, nikoli na jakékoli myslitelné řešení
mimo tento rámec. Z české judikatury lze z poslední doby odkázat zejména na rozsudek NSS
10 As 3/2025-143, odst. [87] - [106], který rovněž potvrzuje závěr, že termín „jiné uspokojivé
řešení“ je nutné vztahovat k předmětu řízení, tedy k řešení, které je v době rozhodování reálné
(viz také rozsudek NSS 5 As 54/2013-78).
Současně se ruší dosavadní paušální podmínka prokazování „převahy jiného veřejného zájmu“,
která je u části zákonem stanovených důvodů pro povolení výjimek neadekvátní a posuzovány
tak budou jednotlivé důvody pro povolení výjimky samostatně. V odst. 2 se tedy s ohledem na
uvedené stanovují jednotné podmínky pro udělení výjimky ze zákonných zákazů pro zvláště
chráněné druhy. Jednotlivé důvody pro povolení výjimky uvedené v odst. 2 písm. a) až f) se
věcně nemění, pouze se tam, kde to je potřebné doplňuje hledisko ve vztahu k čemu je důvod
pro povolení poměřován (tedy k již výše zmíněnému zájmu na ochraně dotčeného druhu).
Podmínka posouzení převahy jiného veřejného zájmu tak zůstává v souladu s čl. 16 směrnice o
stanovištích pouze v ustanovení odst. 2 písm. c), které představuje nejširší důvod pro povolení
výjimky a zahrnuje jak důvody veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti a právě i další naléhavé
důvody převažujícího veřejného zájmu, které nejsou blíže specifikované a zahrnou tak
kupříkladu dnes aktuální zájem na zajištění obrany státu, včetně nezbytného výcviku apod. i
řadu dalších naléhavých
V odst. 8 je nově doplněna dosud neřešená možnost uznání výjimky ze zákazů pro daný druh
vydané v jiném členském státu EU. Takto povolenou výjimku (její úředně ověřený překlad)
potvrdí orgán ochrany přírody a bude možné ji aplikovat v rozsahu, který je nezbytný k dalšímu
nakládání s jedincem na území ČR (např. k držení jedince získaného na základě povolené
výjimky v jiném členském státu). Uznatelnost se vztahuje na jedince dovozené z jiného
členského státu.
K § 57a a 57b
391
Úprava záchranných stanic je přesunuta z § 5 do samostatného ustanovení § 57a a § 57b, čímž
se systematicky odděluje od obecné ochrany rostlin a živočichů a zařazuje se do části věnované
zvláštní druhové ochraně.
Nově se podrobněji upravují podmínky pro vydání povolení k provozování záchranné stanice.
Žadatel musí v žádosti uvést rozsah poskytované péče z hlediska druhů živočichů, jejich
množství a délky péče, vymezení území, pro které zamýšlí péči poskytovat, a personální,
organizační a technické zajištění péče, včetně dokladů o splnění požadavků právních předpisů
o ochraně zvířat a veterinární péči. Ministerstvo životního prostředí si k žádosti vyžádá
vyjádření místně příslušného orgánu státní správy myslivosti a krajské veterinární správy.
Dostatečné zajištění potřeby péče o konkrétní druhy stávajícími provozovateli záchranných
stanic může být důvodem pro zamítnutí žádosti o povolení nové záchranné stanice nebo pro
omezení rozsahu povolení.
Výslovně se stanoví, že součástí rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo
jeho změně může být rovněž rozhodnutí o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků a
povolení výjimky ze zákazů zvláštní druhové ochrany, pokud o to žadatel požádal. Tím se
odstraňuje dosavadní praxe, kdy záchranné stanice musely pro výkon své běžné činnosti žádat
o tyto správní akty zvlášť.
V § 57b se nově podrobněji upravuje způsob péče o přijaté živočichy. Záchranná stanice je
povinna zajistit péči způsobem odpovídajícím přirozeným nárokům daného druhu a
zdravotnímu stavu živočicha tak, aby byly zachovány jeho přirozené vlastnosti a schopnosti a
bylo možné jej navrátit do přírody. Pokud návrat do přírody není možný, záchranná stanice
živočicha přednostně využije pro účely ochrany přírody (náhradní péče o jiné jedince, osvětová
a vzdělávací činnost); není-li to možné, může být živočich předán do péče jiné osobě splňující
zákonné požadavky. Jedince invazního nepůvodního druhu nelze navrátit do přírody; může být
předán pouze osobě s příslušným povolením.
Evidence přijatých živočichů a záznamy o péči budou vedeny elektronicky prostřednictvím
evidence druhové ochrany v informačním systému ochrany přírody, čímž odpadá dosavadní
povinnost hlášení o vypouštění vyléčených zvláště chráněných živočichů. Tím se snižuje
administrativní zátěž záchranných stanic při zachování přehledu o pohybu živočichů.
Zpřesňují se podmínky, kdy musí být handicapovaný živočich předán do odborné péče
záchranné stanice: nově se tato povinnost vztahuje na všechny ptáky a zvláště chráněné
živočichy, u nichž jejich stav vyžaduje odbornou péči. Tím se odstraňuje dosavadní nejasnost
ohledně povinnosti předání živočicha, která vedla k situacím, kdy byli jedinci zvláště
chráněných druhů chováni v nevhodných podmínkách bez odborného dohledu.
K § 69
Navrhuje se vypuštění možnosti poskytnutí finančního příspěvku osobě provádějící náhradní
ochranné opatření podle § 49 nebo § 50. Tato možnost odpadá v důsledku změny systému
ochrany zvláště chráněných druhů, kde náhradní ochranná opatření jako nástroj již nejsou
výslovně zakotvena.
392
K § 70
Dochází k sjednocení podmínek účastenství právnických osob soukromého práva zaměřených
na ochranu životního prostředí s úpravou v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí (č.
100/2001 Sb.), v zákoně o integrované prevenci (č. 76/2002 Sb.) a ve vodním zákoně (č.
254/2001 Sb.). Tato úprava zajišťuje jednotný přístup k účasti veřejnosti v řízeních na úseku
ochrany životního prostředí při zachování standardu ochrany vyplývajícího z mezinárodních
závazků České republiky, zejména z Aarhuské úmluvy.
V odstavci 2 návrh vypouští z oznamovací povinnosti úřadů ve vztahu k ekologickým spolkům
řízení vedená podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neboť pro tato řízení je
v zákoně č. 100/2001 Sb. obsažena samostatná komplexní úprava.
Rozsah účasti ekologických spolků ve správních řízeních odpovídá současnému stavu. Jde tedy
o řízení vedená podle samotného zákona o ochraně přírody a krajiny a dále o řízení podle jiného
právního předpisu, v praxi zejména stavebního zákona, v nichž se rozhoduje na základě
společného závazného stanoviska orgánu ochrany přírody (ve zvláště chráněných územích),
nebo pokud se v řízení rozhoduje o povolení kácení dřevin nebo udělení výjimky ze zákazů u
památných stromů a zvláště chráněných druhů. Změny reagují na zrušení zákona o jednotném
environmentálním stanovisku a na integraci rozhodování do řízení o povolení záměru,
vedených stavebními úřady. Lhůta pro oznámení účasti spolku v řízení se prodlužuje z 8 na 10
dnů.
K 72d
Navrhované změny § 72d upřesňují obsah a účel informačního systému ochrany přírody
(„ISOP“), jehož zákonné zakotvení bylo provedeno zákonem č. 364/2021 Sb. s účinností od 1.
ledna 2023. Smyslem úprav je co největší využití stávajících systémů a sdílení informací mezi
orgány ochrany přírody i veřejností, jakož i digitální dostupnost a využití dat ochrany přírody
při rozhodování včetně aktivní péče o druhy a jejich biotopy.
V odstavci 3 písm. a) se upřesňuje účel nálezové databáze ochrany přírody. Nově se do účelu
nálezové databáze výslovně doplňuje ohlašování odběru jedince zvláště chráněného druhu
rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 1, čímž
se zajišťuje přehled o rozsahu odběrů a umožňuje se průběžné vyhodnocování jejich dopadu na
stav místních populací.
V odstavci 3 písm. b) se rozšiřuje a zpřesňuje účel evidence druhové ochrany. Vedle
dosavadního účelu — plnění informační povinnosti orgánů ochrany přírody podle § 5b odst. 5
a § 56 odst. 6, evidence osvědčení a sběru informací vyžadovaných předpisy EU — se evidence
druhové ochrany nově využívá k zajištění evidence všech povolujících aktů v oblasti ochrany
volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, včetně rozhodnutí, opatření
obecné povahy i dohod, které povolení nahrazují. Prostřednictvím evidence druhové ochrany
dále vlastník nebo držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu živočicha zařazeného v I.
nebo II. kategorii ochrany provádí jeho registraci podle § 49b odst. 2, vlastník nebo držitel
živočicha odchovaného v lidské péči ohlašuje jeho ztrátu nebo odcizení podle § 55a odst. 6 a
přebírá se evidence živočichů vedená záchrannou stanicí podle § 57b odst. 6. Tato digitalizace
393
agend snižuje administrativní zátěž orgánů ochrany přírody i dotčených osob a zvyšuje
přehlednost a kontrolovatelnost celého systému.
V odstavci 3 písm. c) se do ústředního seznamu nově zahrnuje evidence záchranných programů,
regionálních akčních plánů a programů péče podle § 52a odst. 3. Smyslem je soustředění všech
schválených nástrojů aktivní péče o druhy a biotopy na jednom místě přístupném orgánům
ochrany přírody i veřejnosti, čímž se usnadňuje jejich aplikace při vydávání správních aktů a
při plánování péče o přírodu a krajinu.
K § 75
Do výčtu orgánů ochrany přírody se doplňují stavební úřady, což souvisí s integrací posuzování
splnění podmínek pro povolení záměru podle zákona o ochraně přírody a krajiny do jejich
kompetencí.
K § 76
Nové znění § 76 výslovně stanoví, že obecní úřady jsou příslušné k povolení kácení
mimolesních dřevin na svém území a k uložení náhradní výsadby, s výjimkou případů, kdy jde-
li o povolení kácení pro účely záměru vyžadujícího povolení podle stavebního zákona (v těchto
případech kácení svým rozhodnutím povoluje stavební úřad). Vypuštění odstavce 2 směřuje
k tomu, že kácení z jiných důvodů než pro povolení záměru podle stavebního zákona povolují
obecní úřady i na území chráněných krajinných oblastí, evropsky významných lokalit a ptačích
oblastí. Polování všech těchto kácení Agenturou ochrany přírody představuje pro tento
specializovaný orgán nepřiměřenou zátěž.
K § 77
Obecním úřadům obcí s rozšířenou působností se nově svěřuje rozhodování o uložení opatření
k zabránění nebo zmírnění poškození biotopů opylovačů podle nového § 5c odst. 1. Tato
kompetence navazuje na zavedení nové povinnosti ochrany biotopů opylovačů a je svěřena
obecním úřadům obcí s rozšířenou působností jako orgánům obecné místní příslušnosti pro
výkon státní správy ochrany přírody.
V důsledku nové kategorizace zvláště chráněných druhů a přečíslování příslušných ustanovení
se aktualizují i odkazy v rámci výčtu kompetencí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Dále se aktualizují odkazy na souhlas k vypouštění zvláště chráněných živočichů a vysévání
zvláště chráněných rostlin a na výjimky ze zákazů u památných stromů. Upřesňuje se rovněž
kompetence k vydávání souhlasů k ošetřování památných stromů a ke stanoveným činnostem
v jejich ochranných pásmech v souladu s novou úpravou v § 46.
K § 77a
Krajské úřady přebírají kompetenci k omezení odebírání nebo využívání jedinců zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle
§ 50 odst. 2, a to rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh
osob. Tato kompetence je svěřena krajským úřadům jako orgánům s dostatečnou odbornou
kapacitou pro posouzení stavu místních populací dotčených druhů.
Krajským úřadům se nově svěřují kompetence
394
- k vydávání souhlasů k prodeji, nabízení za účelem prodeje, vypouštění a rozšiřování
živých jedinců druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus s původem mimo území
České republiky podle nového § 5c odst. 4; tato kompetence navazuje na novou regulaci
nepůvodních jedinců čmeláků zavedenou v § 5c,
- k zajišťování zpracování, schválení a realizaci regionálních akčních plánů podle § 52a
odst. 1, k jejich předání do ústředního seznamu a k podílu na realizaci záchranných
programů a programů péče ve spolupráci s Agenturou; tato kompetence odpovídá
regionálnímu charakteru těchto plánů a vazbě na místní podmínky,
- k ukládání provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření k předcházení
úhynu zvláště chráněných rostlin a úhynu a zraňování zvláště chráněných živočichů
podle nového § 48a; tato kompetence navazuje na nové obecné preventivní ustanovení
zakotvující povinnost každého postupovat tak, aby ke zbytečnému úhynu nebo
zraňování zvláště chráněných druhů nedocházelo,
- k vydávání opatření obecné povahy k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, týká-
li se takové opatření území zasahujícího správní obvody nejméně dvou podřízených
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností; tím se odstraňuje dosavadní mezera, kdy
pro opatření přesahující obvod jednoho obecního úřadu obce s rozšířenou působností
nebylo jednoznačně stanoveno, který orgán je příslušný.
Doplňuje se odstavec 9, který zakotvuje příslušnost krajského úřadu k vydání společného
závazného stanoviska podle § 83 odst. 9 pro záměry vyžadující povolení podle stavebního
zákona, pokud se záměr nebo jeho část nachází na území přírodní rezervace, přírodní památky
nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, anebo na území evropsky významné
lokality nebo ptačí oblasti, a není-li příslušná Agentura, správa národního parku nebo újezdní
úřad. V případě, že se záměr nachází v těchto chráněných územích jen zčásti, vydává krajský
úřad společné závazné stanovisko pro celý záměr. Tato úprava zajišťuje, aby posouzení záměru
z hlediska ochrany přírody bylo v chráněných územích soustředěno do rukou specializovaného
orgánu s dostatečnou odborností, a zároveň aby nedocházelo k tříštění posouzení téhož záměru
mezi více orgánů.
Aktualizují se rovněž odkazy v rámci výčtu kompetencí krajských úřadů v souladu s
přečíslováním dotčených ustanovení, zejména odkaz na záchranné, na souhlasy k vypouštění
zvláště chráněných živočichů a vysévání zvláště chráněných, na osvědčení o živočichu
odchovaném v lidské péči a na dohody o způsobu hospodaření.
K § 77b
Stavební úřady přebírají posuzování splnění podmínek ochrany přírody a krajiny v případech,
kdy je záměr povolován podle stavebního zákona a nenachází se ve zvláště chráněném území,
evropsky významné lokalitě, ptačí oblasti nebo vojenském újezdu. V rámci řízení o povolení
záměru tak stavební úřad přímo posuzuje zásahy do významných krajinných prvků, povoluje
kácení dřevin a ukládá náhradní výsadbu, vyhodnocuje vliv na krajinný ráz, povoluje výjimky
ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů či vydává
souhlasy ke zřizování veřejně přístupných účelových komunikací. Aby byla i v tomto
integrovaném modelu zajištěna vysoká odborná úroveň rozhodování u nejcennějších druhů,
395
rozhoduje stavební úřad v případě povolování výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů
na podkladě závazného stanoviska (u druhů I. kategorie) nebo vyjádření (u druhů II. kategorie)
vydaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Příslušné souhlasy a povolení se v těchto případech nevydávají jako samostatná rozhodnutí, ale
stávají se přímo součástí výrokové části rozhodnutí o povolení záměru. Stavebním úřadům se
v rozsahu této nové působnosti rovněž svěřuje pravomoc k výkonu státního dozoru, ukládání
nápravných opatření a projednávání přestupků.
K § 78
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydává na celém území České republiky mimo zvláště
chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a vojenské
újezdy závazná stanoviska k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů zařazených v I. kategorii ochrany a vyjádření k povolení výjimky u druhů zařazených
v II. kategorii ochrany pro záměry povolované podle stavebního zákona, s výjimkou záměrů,
které jsou stavbami pro energetickou bezpečnost (u nichž je příslušné Ministerstvo životního
prostředí). Tato úprava zajišťuje, aby i v integrovaném modelu, kde stavební úřad přímo
rozhoduje o povolení záměru, byla zachována odborná garance ze strany specializovaného
orgánu ochrany přírody při povolování výjimek u nejvíce chráněných druhů.
Nově se výslovně zakotvuje příslušnost Agentury a správ národních parků k vydání společného
závazného stanoviska podle § 83 odst. 9 pro záměry vyžadující povolení podle stavebního
zákona, pokud se záměr nebo jeho část nachází v obvodu jejich územní působnosti. V případě,
že se záměr nachází v tomto obvodu jen zčásti, vydávají Agentura nebo správa národního parku
společné závazné stanovisko pro celý záměr. Tím se zajišťuje komplexní posouzení záměru z
hlediska ochrany přírody v rámci jednoho správního aktu.
Agentura nově na celém území České republiky vydává Červené seznamy ohrožených druhů a
biotopů, zajišťuje zpracování a realizaci záchranných programů a programů péče a koordinuje
zpracování regionálních akčních plánů. Tato kompetence navazuje na novou úpravu nástrojů
aktivní péče v § 52 a § 52a a reflektuje celostátní charakter těchto odborných dokumentů.
Aktualizují se rovněž číselné odkazy v rámci výčtu kompetencí Agentury a správ národních
parků v souladu s přečíslováním dotčených ustanovení, zejména odkaz na záchranné programy
a na regionální akční plány a programy péče.
K § 79
Ministerstvo životního prostředí získává možnost vydávat výjimky a uzavírat dohody formou
nadregionálního opatření, což sníží administrativní zátěž v případech plošných problémů.
Ministerstvo životního prostředí dále nově vydává k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany závazné
stanovisko a k povolení této výjimky u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených
v II. kategorii ochrany vyjádření, jde-li o stavby pro energetickou bezpečnost, s výjimkou
staveb výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Dále se navrhuje doplnit, že ministerstvo může stanovit podmínky odebírání nebo využívání
jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z
396
přírody podle § 50 odst. 2 opatřením obecné povahy. Důvodem je snížení administrativní zátěže
v případech, které se týkají neurčitého počtu osob a nemusí být proto vydáváno individuální
rozhodnutí pro každý jednotlivý případ.
K § 80
Česká inspekce životního prostředí získává výslovné zákonné zmocnění k požadování
prokázání zákonného původu a totožnosti podle § 54 ve vztahu ke všem osobám, tedy nejen k
právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, ale i k fyzickým osobám nepodnikajícím, a to v
případech, kdy kontroluje dodržování ustanovení zákona týkajících se ochrany zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před invazními
nepůvodními druhy. Dosavadní znění tuto kompetenci inspekce ve vztahu k fyzickým osobám
výslovně neupravovalo, přestože porušení povinností v oblasti druhové ochrany se fyzické
osoby dopouštějí v praxi poměrně často. Navrhovaná úprava odstraňuje tuto mezeru a zajišťuje
efektivní kontrolní pravomoc inspekce vůči všem subjektům.
Inspekci se rovněž výslovně svěřuje pravomoc projednávat přestupky fyzických osob,
právnických osob a podnikajících fyzických osob, pokud jimi byly porušeny povinnosti týkající
se ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před
invazními nepůvodními druhy. Tato úprava navazuje na rozšíření kompetencí inspekce v
oblasti kontroly a je nezbytná pro zajištění efektivního vymáhání práva v oblasti druhové
ochrany, která je z hlediska ochrany biologické rozmanitosti klíčová. Dosavadní znění
přiznávalo inspekci pravomoc projednávat přestupky pouze právnických a podnikajících
fyzických osob, přičemž přestupky fyzických osob v oblasti druhové ochrany byly v praxi
projednávány orgány ochrany přírody obecné působnosti, jejichž odborné kapacity pro tuto
specializovanou agendu jsou omezené. Soustředění této agendy u inspekce, která disponuje
potřebnou odborností a kontrolními kapacitami, přispěje ke zvýšení efektivity vymáhání zákazů
druhové ochrany.
Pravomoc inspekce odebrat nedovoleně držené jedince nebo uložit odstranění jedince
invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 89 se výslovně rozšiřuje na všechny
osoby, tedy i fyzické osoby nepodnikající, v souladu s rozšířenou kontrolní pravomocí
inspekce.
K § 81
V odstavci 7 se doplňuje nové oprávnění strážců přírody pořizovat zvukový, obrazový nebo
jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně přístupném místě a záznam průběhu úkonu,
je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů. Toto oprávnění je nezbytné pro efektivní výkon
kontrolní činnosti stráže přírody v terénních podmínkách, kdy je pořízení záznamu jediným
způsobem, jak zdokumentovat zjištěné porušení právních předpisů. Pořizování záznamů na
veřejně přístupných místech přitom nepředstavuje nepřiměřený zásah do soukromí osob, neboť
se týká výhradně jejich jednání na místech přístupných veřejnosti.
V odstavci 8 se upřesňuje postup při pozastavení rušivé činnosti strážcem přírody. Nově se
výslovně stanoví, že opatření potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody, který strážce
ustanovil, a to rozhodnutím, přičemž vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
Dosavadní znění neupravovalo formu, v níž orgán ochrany přírody opatření strážce přezkoumá,
397
ani procesní povahu tohoto přezkumu, což vedlo k aplikačním nejasnostem. Zároveň se
upřesňuje, že opatření přezkoumává orgán, který strážce ustanovil.
K § 83
Pro odstranění pochybností se v novém znění odstavce 8 § 83 výslovně stanoví, že obecná
úprava řízení ve věcech ochrany přírody se neuplatní v řízeních o povolení záměru podle
stavebního zákona, přestože má stavební úřad postavení orgánu ochrany přírody.
S integrací rozhodování o povolení záměrů podle stavebního zákona dále souvisí úprava režimu
společného rozhodování podle § 83 odstavce 9. Pro záměry vyžadující povolení podle
stavebního zákona, které se nacházejí ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných
pásmech, evropsky významných lokalitách nebo ptačích oblastech, vydává orgán ochrany
přírody podle nové úpravy společné závazné stanovisko, namísto dosavadního společného
rozhodnutí . Toto společné závazné stanovisko zahrnuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná
rozhodnutí, závazná stanoviska a vyjádření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, které by
jinak k posuzovanému záměru měly být vydány. V případě záměrů na území národních parků
nebo jejich ochranného pásma zahrnuje společné závazné stanovisko rovněž souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a rozhodnutí či vyjádření podle lesního
zákona. Tímto způsobem se zajišťuje komplexní posouzení záměru z hlediska ochrany přírody
při současném soustředění rozhodování do jednoho správního aktu.
K § 83a
Nové ustanovení § 83a upravuje obsah žádosti o vydání souhlasu, povolení nebo jiného
rozhodnutí, závazného stanoviska nebo vyjádření podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Žadatel je povinen přiložit projektovou dokumentaci záměru v rozsahu nezbytném pro
posouzení žádosti, přičemž tato dokumentace musí obsahovat zejména údaje o umístění a
rozsahu záměru, popis technického a technologického řešení včetně zdůvodnění umístění z
hlediska ochrany přírody a krajiny, přehled zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich
výběr, informace o termínech a délce provozu záměru, informace o předpokládaných vlivech
na přírodu a krajinu a technické výkresy a mapovou dokumentaci. Obsah dokumentace musí
odpovídat druhu, účelu a významu záměru. Části dokumentace, které nejsou předmětem
záměru, se neuvádějí. Tato úprava zvyšuje předvídatelnost požadavků na obsah žádostí a
snižuje administrativní zátěž spojenou s opakovaným doplňováním podkladů.
K § 87 a § 88
Skutkové podstaty přestupků fyzických osob a právnických nebo podnikajících fyzických osob
jsou upraveny v návaznosti na novou kategorizaci zvláště chráněných druhů a nové zákonné
zákazy. Přestupky jsou nově systematicky členěny tak, aby odpovídaly nové struktuře zákazů
v §§ 49, 49a, 49b, 49c a 50. Výslovně se zakotvují přestupky spočívající v porušení zákazu
poškození biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu (§ 49), v porušení zákazu
úmyslně sbírat trhat, poškodit nebo zničit zvláště chráněný druh rostliny zařazený v I. nebo II.
kategorii (§ 48a), v porušení zákazů ochrany druhů I. a II. kategorie včetně zákazů vztahujících
se na mrtvé jedince, v porušení zákazu prodeje jedinců III. kategorie a v odebrání jedinců III.
kategorie v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody.
398
Nově se jako přestupek výslovně zakotvuje porušení zákazů ochrany ptáků podle § 5a odst. 1
písm. a) nebo b) (úmyslné usmrcování nebo odchyt, úmyslné poškozování nebo ničení hnízd a
vajec) jako závažnější přestupek oproti porušení ostatních zákazů ochrany ptáků. Přestupkem
je rovněž porušení zákazu lovu zvěře norováním a zákazu držení lišky za účelem výcviku
loveckých plemen, jakož i neoprávněné používání označení „záchranná stanice“.
K § 89 a § 89a
Ustanovení § 89 o odebrání nedovoleně držených jedinců se rozšiřuje a zpřesňuje. Nově se
výslovně upravuje procesní aspekt řízení o odebrání: doručením oznámení o zahájení řízení
vzniká držiteli povinnost zdržet se jednání, které by mohlo zmařit účel řízení (zejména prodej
nebo darování jedince). Je-li důvodné podezření z nedovoleného držení a hrozí-li zmaření účelu
řízení nebo to vyžaduje zájem na ochraně jedince, může orgán ochrany přírody jedince zajistit
předběžným opatřením. Rozhodnutí o odebrání zasílá orgán ochrany přírody do 10 dnů od
nabytí právní moci Ministerstvu životního prostředí, které je informováno rovněž o místě, kde
se jedinec ke dni nabytí právní moci nachází.
Nově se výslovně zakotvuje, že orgán ochrany přírody je oprávněn namísto odebrání uložit
odstranění jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pokud je takový postup
vhodnější z hlediska předcházení dalšímu šíření druhu nebo z jiného důvodu účelnější. Toto
oprávnění se vztahuje i na jedince invazního nepůvodního druhu rostliny na unijním seznamu.
Náklady spojené se zajištěním, odebráním a dalším nakládáním s jedincem nese Ministerstvo
životního prostředí; náklady na krmivo, energie a chovatelskou péči hradí ministerstvo ve výši
stanovené vyhláškou. Tím se odstraňuje dosavadní nejasnost ohledně financování péče o
odebrané jedince.
Nové ustanovení § 89a výslovně zakotvuje, že na správu jedinců zvláště chráněných druhů a
ptáků předaných inspekci podle zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se
přiměřeně použijí ustanovení o nakládání s odebranými jedinci. Tím se odstraňuje dosavadní
mezera v právní úpravě, kdy nebylo zřejmé, jakým způsobem se má s takovými jedinci nakládat
po jejich zajištění v trestním řízení.
K § 90
V § 90 se upřesňuje rozsah výjimek z povinností ochrany přírody pro činnosti konané v přímé
souvislosti se zajišťováním obrany nebo bezpečnosti státu. Nová úprava odstavce 18
komplexně upravuje případy, kdy se povolení, souhlasy a jiné správní úkony podle zákona
nevyžadují: jde o činnosti orgánu ochrany přírody při zajišťování výkonu jeho působnosti v
oblasti péče o přírodní a krajinné prostředí, provádění záchranných programů a opatření k
regulaci invazních druhů, a dále o činnosti vlastníků nebo nájemců pozemků v rámci péče v
souladu s dohodou podle § 68 odst. 2 a zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí
prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody. Podmínkou je, že neexistuje jiné uspokojivé
řešení, prováděné činnosti neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhů z hlediska
ochrany a jsou v souladu s cíli ochrany zvláště chráněných území a předmětů ochrany evropsky
významných lokalit a ptačích oblastí.
Nově se výslovně zakotvuje, že smlouvy o ochraně území, dohody o způsobu hospodaření nebo
péči o pozemek, dohody k zajišťování činností v rámci zvláštní druhové ochrany a dohody k
399
provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody jsou veřejnoprávními smlouvami. Tím se
odstraňuje dosavadní nejistota ohledně právní povahy těchto smluv a zajišťuje se aplikace
příslušných ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách, včetně pravidel o jejich
přezkumu a změně.
Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů
Navrhované změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu vycházejí z koncepce
integrace rozhodovacích procesů do působnosti státní stavební správy při zachování vysoké
úrovně ochrany zemědělské půdy. Stavební úřady se stávají orgány ochrany zemědělského
půdního fondu při řízeních podle stavebního zákona, což umožní jednotné posuzování všech
aspektů navrhovaných záměrů v rámci jediného řízení. Stavební úřad vydává souhlas s odnětím
zemědělské půdy v rámci rozhodnutí o povolení záměru, kontroluje plnění podmínek jím
vydaných povolení, ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek
jím vydaných povolení. Současně stavební úřad projednává přestupky související s porušením
povinností vyplývajících z jím vydaných rozhodnutí.
Stavební úřady budou rovněž vydávat souhlas, z hlediska ochrany ZPF, pro realizaci záměrů
agrovoltaických výroben elektřiny a rybníků s chovem ryb.
Uvedená integrace neznamená snížení úrovně ochrany zemědělské půdy, ale pouze změnu
procesního zajištění ochrany. Navržená opatření výrazně zjednoduší administrativní procesy
pro stavebníky při zachování hmotněprávních požadavků na ochranu zemědělského půdního
fondu. Žádost o povolení záměru musí obsahovat veškeré náležitosti dosud vyžadované pro
vydání souhlasu s odnětím, včetně vyhodnocení dopadů na zemědělský půdní fond nebo návrhu
rekultivace. Stavební úřad bude při povolování záměru vázán stejnými podmínkami ochrany
zemědělského půdního fondu (zásady, třídy ochrany, odvody) jako ostatní orgány ochrany
zemědělského půdního fondu. Může však přímo porovnat veřejné zájmy na výstavbě a na
ochraně půdy v jednom řízení a zajistit synergii podmínek realizace záměru i ochrany
zemědělské půdy.
Návrh dále zavádí princip, že v zastavitelném území obce, které bylo vymezeno v územně
plánovací dokumentaci v souladu se stanoviskem ochrany zemědělského půdního fondu
podle § 5 zákona, se upouští od individuálního posuzování podmínek pro odnětí půdy ze ZPF.
Tato úprava je v souladu s obecným principem, vyjádřeným v nově navrženém znění § 2 odst. 1
a stavebního zákona (dotčené orgány mají svá stanoviska uplatňovat co nejdříve a v nejrannější
fázi, kdy je to možné). Zároveň doplňuje speciální úpravu posuzování záměrů v zastavitelném
území, nově navrhovanou v § 193a stavebního zákona, která vychází z obecného předpokladu
(vyvratitelné domněnky), že záměr umisťovaný v zastavitelném území v souladu s územně
plánovací dokumentací a v souladu s požadavky na výstavbu je přípustný, a to i z hlediska
jiných zákonů, jejichž požadavky byly zohledněny v územně plánovací dokumentaci. Důvodem
této úpravy je odstranění neodůvodněné duplicity v rozhodování. Pokud orgán ochrany ZPF
uplatnil své požadavky (např. na maximální rozsah odnímané půdy, kompenzační opatření
apod.) již v procesu územního plánování a výsledný územní plán tyto požadavky garantuje, je
400
nadbytečné a administrativně zatěžující, aby byl znova posuzován soulad každého jednotlivého
záměru s týmiž zájmy v rámci individuálního správního řízení. Tímto krokem se posiluje
význam územního plánování jako nástroje pro koncepční ZPF a zároveň se zvyšuje právní
jistota vlastníků a stavebníků, kteří se mohou spolehnout na to, že stavba realizovaná v souladu
s regulativy územního plánu nebude v navazujících řízeních narážet na dodatečné požadavky.
K§4
Návrh mění § 4 odst. 1 písm. b) tak, že zásada upřednostňování zemědělské půdy v plochách
navazujících na zastavitelné území se uplatní při určování zemědělské půdy k jinému než
zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci. Toto upřesnění odstraňuje výkladové
nejasnosti ohledně rozsahu aplikace dané zásady a je v souladu s obecným principem, že
podmínky ochrany dotčených veřejných zájmů má být zajištěna v co nejrannější fázi
rozhodování, kterou je v tomto případě vydání územně plánovací dokumentace.
V odst. 2 se jako další kritérium posuzování nezbytnosti určení zemědělské půdy k jinému než
zemědělskému účelu doplňují veřejný zájem, ekonomické a sociální dopady, v souladu
s obecným principem novely, spočívajícím v zajištění zohlednění všech relevantních dotčených
zájmů.
V odst. 4 se doplňují výjimky ze zákazu odnětí zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany pro
záměry pro obchod a skladování (logistická centra), a to jednak pro záměry umístěné do 1 km
od staveb nebo tras dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb nebo vodních cest a dále obecně
pro fotovoltaické elektrárny, pokud jde o stavby dočasné a pokud v důsledku odnětí vznikne
plocha, na které je ztíženo zemědělské obhospodařování. Úpravou se reaguje na stav, kdy
odnětím půdy III. až V. třídy bonity ze ZPF, na niž se umisťuje záměr pro přeměnu energie
slunečního záření na elektřinu, vznikne například podél komunikace pruh zemědělské půdy I.
anebo II. třídy ochrany, který nelze obhospodařovat. Je však v zájmu ochrany ZPF, aby byla
zachována péče i o tuto půdu. Návrhem se proto umožňuje odejmout tuto půdu ze ZPF a stanovit
podmínky pro její ochranu a péči tak, aby mohla být po odpadnutí důvodů dočasného odnětí
navrácena zpět do ZPF, a to bez jejího využití pro stavbu (je zachován cíl regulace).
K§5
Do § 5 odst. 2 se doplňuje, že orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska
k územně plánovací dokumentaci „při respektování cílů a úkolů územního plánování a s
přihlédnutím k zájmu územních samosprávných celků a státu na rozvoji svého území“. Tím se
výslovně zakotvuje povinnost orgánů ochrany ZPF vyvažovat zájem na ochraně zemědělské
půdy s jinými veřejnými zájmy, včetně zájmu na rozvoji území, čímž se posiluje princip
proporcionality a vyvažování dílčích veřejných zájmů při výkonu státní správy na tomto úseku.
Současně se vypouští povinnost vydávat závazné stanovisko orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu k návrhu vymezení zastavitelného (dříve zastavěného) území. Toto samostatné
vymezení zastavitelného území je deklarací existujícího stavu, která nenavrhuje změny
v území. Není proto potřebné vydávat k stanovisko z hlediska ochrany zemědělského půdního
fondu.
401
K§7
Návrh upravuje znění § 7 odst. 1 tak, že dokumentace pro povolení záměru podle stavebního
zákona musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany ZPF, s výjimkou zásad, které
se podle § 9 odst. 10 neposuzují. Jde o promítnutí úpravy zjednodušení rozhodování
v zastavitelném území, kde posouzení přípustnosti odnětí zemědělské půdy proběhlo již na
úrovni návrhu územně plánovací dokumentace.
Vypouští se povinnost vypracovat alternativy umístění v případech umístění stavby
v nezastavěném (resp. nezastavitelném dle nové koncepce a terminologie stavebního zákona)
území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací. Alternativní
umístění stavby není v řadě případů pro stavebníka reálné posoudit. Maximální možnou a
dostatečnou ochranu ZPF slučitelnou s realizací stavby zajišťuje úprava obsažená v nově
samostatném odst. 2, podle níž umístění záměru musí být vždy navrženo tak, aby docházelo k
co nejmenším ztrátám ZPF, a zároveň musí být vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení.
Tato obecná zásada platí pro všechna řízení, v nichž je potřebný souhlas s odnětím půdy ze
ZPF, resp. souhlas k realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny.
K § 8a a § 8b
V případě agrovoltaických výroben elektřiny posuzuje splnění podmínek pro souhlas s realizací
záměru podle zákona o ZPF stavební úřad, a to v rozhodnutí o povolení záměru, kterým také
stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany ZPF a schválí plán rekultivace. Žádost o
povolení záměru podle stavebního zákona musí obsahovat náležitosti vyžadované v odst. 3 a
povolení záměru obsahuje náležitosti podle odst. 4. Tato úprava zajišťuje plnou integraci
povolování agrovoltaiky do stavebního řízení. Pro záměry rybníků a opatření k zajištění
zemědělské výroby se v § 8b odst. 4 zavádí analogické pravidlo jako v § 8a – stavební úřad
vydává souhlas s realizací rybníků podle zákona o ZPF v rozhodnutí o povolení záměru.
K§9
V odst. 2 návrh upravuje a rozšiřuje výčet případů, pro které se souhlas s odnětím ze ZPF
nevyžaduje. Nově se jedná o drobné stavby v zastavitelném území a pro záměry související s
provozováním zoologické zahrady provozované na základě licence udělené Ministerstvem
životního prostředí. Dále se upřesňuje postup pro případ, kdy dočasné nezemědělské využívání
ZPF přesáhne 1 rok – v takovém případě bude třeba podat žádost o souhlas s odnětím.
Vypuštění písm. a) – d) v odst. 5 souvisí s novou úpravou pro zastavitelné územní v odst. 10,
kde se zásady ochrany ZPF a tedy ani § 4 odst. 3 při rozhodování záměru obecně nepoužijí (viz
podrobněji níže). Vypuštění návrhu alternativ umístění stavby v odst. 6 písm. f) souvisí s výše
popsaným vypuštěním návrhu alternativního umístění stavby v § 7 odst. 2.
Odst. 9 stanoví, že jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, vydá
souhlas s odnětím půdy ze ZPF stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru.
Nový odst. 10 zavádí pravidlo, že zásady plošné ochrany podle § 4 odst. 1 až 5 se neposuzují v
zastavitelném území, koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezených v územně
plánovací dokumentaci vydané po 1. 1. 2007 v souladu se stanoviskem orgánu ochrany ZPF.
402
Jde o důsledek zásady, podle níž se podmínky ochrany dotčených veřejných zájmů má být
zajišťují v co nejrannější fázi rozhodování, kterou je v tomto případě vydání územně plánovací
dokumentace.
K § 11
Návrh doplňuje do úpravy rozhodování o odvodech za odnětí půdy ze ZPF v odst. 3 větu, podle
níž se rozhodnutí o odvodu vydává jako první úkon v řízení. Tato úprava zajišťuje, aby
rozhodnutí o výši odvodů bylo vydáno bezodkladně po zahájení realizace záměru ve
zjednodušeném řízení, jehož účastníkem je pouze ten, v jehož prospěch se půda odnímá.
Rozhodnutí o výši odvodu vydává nadále obecní úřad obce s rozšířenou působností.
K § 13
Do výčtu orgánů ochrany ZPF se doplňuje stavební úřad.
K § 15 a § 17a
Do návětí § 15 a § 17a se doplňuje výraz „není-li příslušný stavební úřad”, čímž se výslovně
vymezuje subsidiární příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského
úřadu, jako orgánů ochrany ZPF ve vztahu ke stavebnímu úřadu.
K § 17c
Dosavadní ustanovení § 17c se zrušuje s ohledem na vypuštění kompetence Ministerstva
zemědělství vydávat vyjádření k vhodnosti odnětí zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ze
zemědělského půdního fondu z hlediska zajištění potravinové bezpečnosti a nepotravinářských
surovin. Nové ustanovení § 17c v souladu s § 8a, 8b a 9 obsahuje úpravu, podle níž stavební
úřad vydává souhlas k odnětí ze ZPF nebo souhlas s realizací záměru podle těchto ustanovení
v rámci rozhodnutí o povolení záměru a vykonává další související pravomoci, zejména
kontroluje plnění podmínek, které stanovil podle zákona o ochraně ZPF, ukládá opatření k
nápravě závadného stavu vzniklého neplněním těchto podmínek a projednává související
přestupky.
K § 18
V odstavci 6 se stanoví povinnost stavebního úřadu zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o povolení záměru, obsahujícího
souhlas s odnětím půdy ze ZPF, včetně dokumentace připojené k žádosti o povolení záměru
v rozsahu podkladů podle § 9 odst. 6, případně 7.
K § 19
Doplňuje se nový odst. 3, podle nějž orgán ochrany ZPF na žádost vlastníka pozemku nebo
katastrálního úřadu potvrdí, že pozemek je zastavěn stavbou dálnice, silnice nebo místní
komunikace nebo stavbou, kterou lze provést bez souhlasu s odnětím. Tato úprava usnadňuje
zápis do katastru nemovitostí v případech, kdy je pozemek fakticky zastavěn, ale formální
souhlas s odnětím nebyl vydán.
403
K příloze (Část B)
Návrh vypouští z přílohy k zákonu (Sazebník odvodů za odnětí půdy ze ZPF, Část B) řádek E,
který stanovoval ekologickou váhu 10 pro pozemky nenavazující na zastavěné území, jsou-li
na nich umisťovány stavební záměry pro obchod, výrobu nebo skladování. Tato změna reaguje
na novou úpravu § 4 odst. 4, která umožňuje odnětí půdy I. a II. třídy ochrany pro záměry
obchodu a skladování v blízkosti dopravní infrastruktury.
Změna zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů
K§4
Legislativně-technická změna související se změnou koncepce a terminologie ve stavebním
zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“ území.
K § 10
Nahrazuje se dosavadní definici zastavěné plochy v § 10 odst. 2 jako „zastavěné plochy stavby
podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby” specifickou definicí
pro účely zákona o dani z nemovitých věcí. Nová definice vymezuje zastavěnou plochu jako
plochu ohraničenou svislými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních
i podzemních podlaží do vodorovné roviny, přičemž se zahrnují lodžie a arkýře, u
poloodkrytých objektů se plocha vymezuje obalovými čarami a u zastřešených staveb bez
obvodových stěn svislým průmětem střešní konstrukce, vše pouze v rozsahu nadzemní části
zdanitelné stavby. Tato změna je vyvolána potřebou přesnější definice zastavěné plochy pro
daňové účely.
K § 19c
Navrhované ustanovení řeší otázku, jaká definice pojmu zastavěné plochy se použije u staveb
dokončených nebo jejichž užívání bylo zahájeno před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to s
ohledem na skutečnost, že nová definice zastavěné plochy zavedená do § 10 se od dosavadní
definice věcně odlišuje. U staveb, které byly dokončeny či jejichž užívání bylo zahájeno za
účinnosti předchozí právní úpravy, se proto i nadále uplatní definice zastavěné plochy podle
stavebního zákona ve znění před novelou, čímž se předchází neočekávaným změnám daňové
povinnosti u již existujících staveb.
Odstavce 2 a 3 blíže vymezují, co se rozumí dokončením stavby a zahájením jejího užívání,
přičemž zvláštní pozornost je věnována změnám dokončených staveb spočívajícím ve změně
výměry zastavěné plochy, u nichž se rovněž uplatní přechodný režim. Odstavec 4 pak stanoví
výjimku pro případ, kdy sice bylo užívání zahájeno před nabytím účinnosti novely, avšak
samotné dokončení stavby nebo změny dokončené stavby nastalo již za nové právní úpravy; v
takovém případě se od zdaňovacího období započatého po dokončení stavby aplikuje nová
definice zastavěné plochy.
404
Změna zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve
znění pozdějších předpisů
Změna autorizačního zákona související se zřízením Úřadu rozvoje území České republiky,
která spočívá v zavedení povinnosti komory architektů informovat Úřad o uložení
disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace autorizované osobě
do § 22. Tato povinnost je zdůvodněna potřebou zajistit, aby Úřad rozvoje území ČR měl
aktuální informace o osobách oprávněných vykonávat autorizovanou činnost.
Změna zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů
Navrhovaná změna doplňuje do § 4b odst. 8 novou větu, která stanoví, že podkladem pro zápis
údajů o druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické
infrastruktury do digitální technické mapy kraje je dokumentace o zaměření prostorové polohy,
rozměru a tvaru dokončené stavby nebo technologického zařízení stavby. Doplnění výslovného
pravidla o podkladu pro zápis přispívá ke zvýšení kvality a spolehlivosti údajů vedených v
digitální technické mapě kraje.
Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
Legislativně-technická změna v § 7 související se zrušením Dopravního a energetického
stavebního úřadu a převedení jeho kompetencí na nově vzniklý Úřad rozvoje území České
republiky.
Změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské vodní plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Legislativně-technická změna v § 22a související se změnou koncepce a terminologie ve
stavebním zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“
území.
Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů
Navrhované změny lesního zákona zahrnují v souladu s principem integrace ochrany veřejných
zájmů do řízení o povolení záměru podle stavebního zákona přechod vybraných kompetencí
orgánů státní správy lesů na stavební úřady. Ty se tak nově stávají orgány vykonávajícími státní
správu lesů v rozsahu souvisejícím s povolováním záměrů podle stavebního zákona. Jako
podklad pro rozhodování stavebních úřadů v této oblasti vydávají orgány státní správy lesů
nově nezávazná vyjádření.
405
Ostatní změny jsou převážně legislativně-technické povahy související jednak se změnou
terminologie a koncepce stavebního zákona a dále se zrušením zákona o jednotném
environmentálním stanovisku.
K § 12
Dosavadní závazné stanovisko orgánu státní správy v případě dělení lesních pozemků, při
kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, se nahrazuje požadavkem nezávazného vyjádření.
Dělení pozemků budou i v tomto případě povolovat stavební úřady postupem podle § 217
stavebního zákona.
K § 13
Doplnění § 13 odst. 1 reaguje na potřebu integrace povolovacích procesů v případech, kdy je
důvodem pro udělení výjimky ze zákazu jiného využití pozemků určených k plnění funkcí lesa
záměr podléhající povolení podle stavebního zákona. Rozhodnutí orgánu státní správy lesů o
výjimce v takových případech je nahrazeno rozhodnutím o záměru vydaným stavebním
úřadem, přičemž splnění podmínek stanovených tímto zákonem posoudí stavební úřad na
základě vyjádření orgánu státní správy lesů, které si v rámci řízení opatří. Pro záměry situované
na území národních parků se dále stanoví, že splnění podmínek pro udělení výjimky ověří
správa národního parku v rámci společného závazného stanoviska vydávaného podle zákona o
ochraně přírody a krajiny (§ 83 odst. 9). Žadatel v žádosti o povolení záměru podle stavebního
zákona vedle standardních náležitostí zohlední také náležitosti vyžadované v § 16 tohoto
zákona, pro účely odnětí pozemků z plnění funkcí lesa.
K § 14
V případě dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa záměrem vyžadujícím povolení
podle stavebního zákona ověří splnění podmínek podle lesního zákona stavební úřad na
podkladě vyjádření orgánu státní správy lesů v rozhodnutí o povolení záměru. Tím dochází ke
zjednodušení povolovacích procesů, neboť stavebník již nebude muset získávat samostatné
závazné stanovisko orgánu státní správy lesů jako podklad pro povolení stavby.
K § 15
Pro odstranění nejasností se doplňuje, že bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí
lesa umístit nejen základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých
případech nejde o zastavěnou plochu větší než 100 m2, ale i související elektrické a optické
přípojné vedení.
K § 17
Návrh doplňuje do úpravy rozhodování o poplatcích za odnětí lesní půdy v odst. 3 větu, podle
níž se rozhodnutí o poplatku vydává jako první úkon v řízení. Tato úprava zajišťuje, aby
rozhodnutí o výši poplatku bylo vydáno bezodkladně po zahájení realizace záměru ve
zjednodušeném řízení, jehož účastníkem je pouze ten, v jehož prospěch se půda odnímá.
Orgánem příslušným k rozhodnutí o výši poplatku zůstává obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
406
K § 47 a § 48b
Stavební úřad je doplněn do výčtu orgánů státní správy lesů. Kromě výše popsaných pravomocí
podle § 14 a § 13, resp. § 16, dále stavební úřad vykonává v souvislosti s těmito postupy dozor
nad dodržováním lesního zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných
na jejich základě.
Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
K § 8, 11, 18g, 24, 25, 26, 30, 35, 36, 37
V měněných ustanoveních zákona o pozemních komunikacích jsou promítnuty legislativně-
technické změny související se změnou koncepce a terminologie ve stavebním zákoně,
spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“ území
K § 40
Dochází k přesunu kompetence pro rozhodování o připojení týkající se dálnice či zrušení
takového připojení v ze zrušeného Dopravního a energetického stavebního úřadu na nově
vzniklý Úřad rozvoje území České republiky.
Změna zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů
K § 35
Návrh mění odst. 1 tak, že územně vymezené plochy určené k vzletům a přistáním letadel
mohou být vymezeny v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o povolení záměru
(namísto dosavadního „rozhodnutí o využití území”). Jedná se o legislativně-technickou změnu
v souladu s terminologií stavebního zákona.
K § 36 a § 87
Změny související se zrušením Dopravního a energetického stavebního úřadu a převedení jeho
kompetence k posuzování způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu
na nově vzniklý Úřad rozvoje území České republiky.
K § 37
V odst. 1 se v rámci úpravy vymezení ochranného pásma leteckých staveb v souvislosti se
změnou koncepce a příslušnosti orgánů v oblasti územního plánování mění terminologie tak,
že Úřad civilního letectví tato ochranná pásma zřizuje po projednání s obcí, namísto
dosavadního projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště pak
zřídí stavební úřad po projednání s obcí Úřadem civilního letectví.
Změna zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
Změny veterinárního zákona spočívají ve zrušení závazného posudku podle § 56, který dosud
představoval závazné stanovisko ve smyslu správního řádu pro řízení o povolení záměru a pro
407
vydání kolaudačního rozhodnutí u staveb a zařízení podléhajících schválení, registraci nebo
povolení podle veterinárního zákona. Namísto závazného posudku budou orgány veterinární
správy nově vydávat nezávazné vyjádření pro stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány
podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají schválení a registraci, schválení nebo
povolení. Toto vyjádření bude sloužit jako odborný podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu,
neuplatní se však již pravidlo, že stavební úřad nemůže rozhodnout v rozporu s tímto
podkladem. Tato změna reflektuje princip jednotného rozhodování stavebního úřadu a snižuje
administrativní zátěž stavebníků.
Orgány veterinární správy se nadále vyjadřují i ke stavbám používaným jako útulky pro zvířata,
zařízením k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu a ke stavbám určeným
k chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči.
Změna zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších
předpisů
K § 29b
Návrh upravuje odst. 1 tak, že Ministerstvo obrany může při úplatném nabývání pozemků a
staveb pro zajišťování obrany státu sjednat cenu do buď výše obvyklé ceny určené podle zákona
o oceňování majetku nebo případně také tržní hodnoty, nelze-li obvyklou cenu určit. K takto
nově stanovené výši se vztahuje možnost až čtyřnásobného navýšení v případech hodných
zvláštního zřetele.
K § 47 a § 51
Návrh mění úpravu příslušnosti k vyvlastnění nemovité věci ve zkráceném řízení podle zákona
o zajištění obrany tak, že nově příslušný je místo krajského úřadu nově Úřad rozvoje území
České republiky. Ruší se pravidlo o podání návrhu Ministerstvu pro místní rozvoj při přesahu
obvodu více krajských úřadů. V § 51 odst. 2 se obdobně zakládá příslušnost Úřadu rozvoje
území ČR, místo krajského úřadu, k podání návrhu na zápis státu jako nového vlastníka do
katastru nemovitostí v případě vyvlastnění.
Změna zákonů č. 222/1999 Sb., č. 128/2000 Sb., o obcích, č. 129/2000 Sb., o krajích, č.
131/2000 Sb., o hl. městě Praze, , ve znění pozdějších předpisů
Pozměňovací návrh mění v zákonech o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze pojem
„zastavěný stavební pozemek” na pojem „pozemek zázemí stavby” v důsledku, změny tohoto
termínu v § 12 písm. c) stavebního zákona.
V zákoně o hlavním městě Praze se dále ustanovení § 18 odst. 1 písm. h) uvádí do souladu
s platným stavebním zákonem. Ustanovení tak přiznává městským částem hl. m. Prahy
účastenství v řízení o povolení záměru.
408
Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Legislativně-technické změny související se změnou koncepce a terminologie ve stavebním
zákoně, spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“ území a
pojmu „zastavěný stavební pozemek” pojmem „pozemek zázemí stavby”.
Změna zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
K § 10 a § 33
Změny v zákoně o integrovaném záchranném systému jsou obdobné jako v zákoně č. 133/1985
Sb., o požární ochraně (viz výše). Výsledkem posuzování dokumentací, týkajících se záměrů
povolovaných podle stavebního zákona z hlediska požadavků ochrany obyvatelstva orgánem
Hasičského záchranného sboru bude nově závazné stanovisko pouze u staveb podle § 39 odst.
1 písm. d) zákona o požární ochraně, tedy u staveb kategorie III požárního rizika, neboť jde
o stavby s nejvyššími požadavky na ochranu obyvatelstva a nejvyšším dopadem na chráněné
veřejné zájmy (jde složitější stavby, např. nemocnice nebo školy). U staveb podle § 39 odst. 1
písm. c) zákona o požární ochraně, tedy staveb kategorie II požárního rizika, se namísto
závazného stanoviska zavádí vyjádření jednodušší forma uplatnění požadavků ochrany
obyvatelstva, která snižuje administrativní zátěž při zachování odborného posouzení a
využitelnosti podkladu pro postupy podle stavebního zákona. Výslovně se stanoví příslušnost
nadřízeného správního orgánu příslušného ke zrušení, potvrzení nebo změně vyjádření –
generální ředitelství a závazného stanoviska – ředitel hasičského záchranného sboru kraje.
Pozměňovací návrh dále v této souvislosti doplňuje § 33 odst. 1 tak, že stanoviska vydávaná
podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí o povolení záměru jsou kromě závazného
stanoviska i vyjádřením podle správního řádu a stavebního zákona.
Úprava rovněž napravuje legislativní chybu při přijetí platného stavebního zákona (zákon č.
283/2021 Sb.), kdy nebylo plně v § 33 odst. 1 promítnuto zrušení institutu územního souhlasu.
K § 27
Výslovně se stanoví, že na kontrolu podle tohoto zákona se užije kontrolní řád.
K § 35
Navrhuje změna v kompetencích při vydávání prováděcího právního předpisu - vyhlášky
stanovující požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické
požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany.
Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku po projednání s Úřadu rozvoje území České republiky
(namísto s Ministerstvem pro místní rozvoj). Tato změna odráží nové institucionální uspořádání
a posiluje roli Úřadu jako ústředního věcně příslušného orgánu pro oblast územního plánování
a stavebního řádu.
409
Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
K§7
Navrhovaná změna v § 7 odst. 1 zužuje rozsah hygienických požadavků, jejichž splnění jsou
zařízení pro výchovu a vzdělávání povinna zajistit podle prováděcího právního předpisu. Z
výčtu se vypouštějí požadavky na prostorové podmínky, provoz, osvětlení a vytápění, které
jsou dostatečně regulovány obecnými technickými požadavky na stavby podle stavební
legislativy, a jejich duplicitní úprava v prováděcím právním předpise k tomuto zákonu je
nadbytečná. Prováděcí právní předpis tak bude nadále upravovat pouze hygienické požadavky
na vybavení, úklid a nakládání s prádlem a mikroklimatické podmínky, tedy oblasti, u nichž je
specifická regulace z hlediska ochrany veřejného zdraví nezbytná a které nelze pokrýt obecnou
stavební úpravou.
K § 13
Změna v § 13 odst. 1 nahrazuje dosavadní široce pojatou povinnost zajistit soulad vnitřního
prostředí pobytových místností s hygienickými limity chemických, fyzikálních a biologických
ukazatelů upravenou povinností splňovat při provozu stavby hygienické požadavky na
mikroklimatické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem. Požadavky na kvalitu
vnitřního prostředí z hlediska chemických a biologických ukazatelů a dalších fyzikálních
faktorů, jako je osvětlení či hluk, jsou dostatečně zajištěny prostřednictvím obecných
technických požadavků na stavby a předpisů na úseku stavebního práva, a jejich samostatná
regulace v rámci tohoto zákona vedla k nežádoucí duplicitě. Prováděcí právní předpis k tomuto
ustanovení se tak soustředí výlučně na mikroklimatické podmínky, jejichž zajištění je závislé
především na způsobu provozování stavby, a nikoli pouze na jejím stavebně-technickém řešení.
K § 41
Návrh vkládá do § 41 nový odst. 8, podle nějž pokud práce s azbestem spočívá v odstranění
stavby vyžadující povolení odstranění stavby podle stavebního zákona, doloží stavebník splnění
povinností podle tohoto ustanovení stavebnímu úřadu v řízení o odstranění stavby. Povolení
odstranění stavby v takovém případě nahrazuje povolení práce s azbestem podle § 41 odst. 3.
Tato úprava integruje agendu povolování prací s azbestem do řízení o odstranění stavby a
odstraňuje tím duplicitu v rozhodování.
K § 77, 78, 80 a 82b
Návrh v souladu s principem integrace posuzování veřejných zájmů do řízení o povolení
záměru převádí pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví při posuzování stavebních záměrů
na stavební úřady.
Zásadní změnou tak je zánik postavení orgánů ochrany veřejného zdraví jako dotčených orgánů
v řízeních podle stavebního zákona. Dosud to platilo pouze pro řízení týkajících se vyhrazených
staveb. Požadavky na osvětlení, hluk či větrání jsou technickými parametry stavby, které jsou
měřitelné a ověřitelné. Není důvod, aby je v rámci povolovacího řízení posuzoval separátně
orgán ochrany veřejného zdraví.
410
Stavební úřady tak budou samy v rámci řízení o povolení záměru posuzovat splnění podmínek
pro ochranu veřejného zdraví a při svém rozhodování budou přímo aplikovat hygienické limity
a další požadavky stanovené tímto zákonem, tak jako to již podle současné úpravy činí
Dopravní a energetický stavební úřad v řízeních týkajících se vyhrazených staveb. Tím dochází
k významnému zjednodušení a urychlení povolovacích procesů, neboť stavebník již nebude
muset získávat samostatná stanoviska orgánů ochrany veřejného zdraví.
Novela dále zahrnuje legislativně-technickou změnu v § 80 odst. 2, související se změnou
koncepce a terminologie ve stavebním zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“
území pojmem „zastavitelné“ území.
K § 108
Navrhuje se změna v kompetencích při vydávání prováděcích právních předpisů. Požadavky na
členění a vybavení umělého koupaliště a sauny, požadavky na recirkulační systém a jeho
vybavení, na mikroklimatické podmínky a osvětlení umělého koupaliště a na mikroklimatické
podmínky saun a požadavky na prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání budou nově
upraveny nařízením vlády namísto dosavadních vyhlášek jednotlivých ministerstev.
Změna zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
Navrhuje se úprava v § 11 odst. 1 písm. j), podle níž Ministerstvo průmyslu a obchodu uplatňuje
stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření
o stavební uzávěře pořizovanému Úřadem rozvoje území České republiky (namísto
dosavadního „Ministerstvem pro místní rozvoj”).
Změna zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů
K§2
Návrh doplňuje do § 2 odst. 2 písm. a) bodu 4 definici „vývodového vedení“ jako součásti
elektrizační soustavy. Jedná se o vedení spojující výrobnu elektřiny nebo zařízení pro ukládání
elektřiny s místem připojení k přenosové nebo distribuční soustavě. Tyto změny reagují na
rozvoj decentralizované výroby elektřiny a zajišťují, aby vývodová vedení byla jednoznačně
zařazena do elektrizační soustavy.
K§3
Návrh upřesňuje v § 3 odst. 2 výčet licencovaných činností a staveb prováděných ve veřejném
zájmu, pro jejichž zřízení lze odejmout nebo omezit vlastnické právo. Ve vazbě na nově
zavedený pojem vývodového vedení se výslovně uvádí, že pro vývodové vedení výrobny
elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více nebo vývodové vedení
stavby pro energetickou bezpečnost lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku
nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění.
411
K § 17
Návrh mění § 17 odst. 7 písm. j) bod 9 tak, že Energetický regulační úřad monitoruje dobu
trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve
spolupráci s Úřadem rozvoje území České republiky (namísto dosavadního „Ministerstvem pro
místní rozvoj”). Jedná se o legislativně-technickou změnu v důsledku zřízení Úřadu vymezení
jeho kompetencí ve stavebním zákoně.
K § 45, 47, 68
Návrh doplňuje v souvislosti se změnou pojmu „zastavěné území“ na pojem „zastavitelné
území“ do § 45 odst. 2 písm. a) podmínku, že provozovatel distribuční soustavy hradí náklady
na zřízení elektrické přípojky nízkého napětí v zastavitelném území pouze tehdy, je-li její délka
do 50 m včetně. Dosavadní znění písm. a) tuto podmínku délky neobsahovalo, zatímco písm. b)
upravující připojení mimo zastavitelné území takovou podmínku již stanoví. Tato asymetrie
zakládala stav, v němž by provozovatel distribuční soustavy byl v zastavitelném území povinen
hradit přípojky neomezené délky, ačkoliv mimo zastavitelné území délkové omezení platí.
Návrhem se tato pravidla sjednocují.
Dále se v § 45 odst. 2, § 47 a § 68 provádí legislativně-technické úpravy, související se změnou
koncepce a terminologie ve stavebním zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“
území pojmem „zastavitelné“ území.
V § 68 odst. 2 písm. a) se doplňují technologické objekty o tlakové úrovni do 4 bar jako další
kategorie plynárenských zařízení, na něž se vztahuje ochranné pásmo 1 m, resp. 2 m, s výjimkou
regulačních stanic, které jsou nově upraveny samostatně. Úprava písm. d) pak rozšiřuje rozsah
ochranného pásma 4 m na každou stranu i na regulační stanice o tlakové úrovni do 4 bar včetně,
vedle dosavadních technologických objektů o tlakové úrovni nad 4 bary. Důvodem pro
vyčlenění regulačních stanic do samostatné kategorie s přísnějším ochranným pásmem je jejich
vyšší bezpečnostní riziko bez ohledu na tlakovou úroveň.
Změna zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění
pozdějších předpisů
Navrhované změny zákona o posuzování vlivů na životní prostředí reflektují zejména zrušení
institutu jednotného environmentálního stanoviska a jeho nahrazení maximální integrací
posuzování vlivů na životní prostředí přímo do řízení o povolení záměru před stavebním
úřadem, případně do procesu posouzení vlivů na životní prostředí, je-li pro záměr potřeba.
K§1
Do posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA se nově integruje vyhodnocení
vlivů záměru na významný krajinný prvek podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny
a na krajinný ráz podle § 12 téhož zákona, pokud jsou pro posuzovaný záměr potřebné. Pokud
tedy záměr vyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného
prvku nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu, stává se vyhodnocení těchto vlivů povinnou
součástí posuzování podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Závazné stanovisko
412
EIA v takovém případě nahrazuje tyto souhlasy orgánů ochrany přírody a obsahuje opatření pro
snížení nebo kompenzaci negativních vlivů záměru na tyto chráněné hodnoty. V případech, kdy
jsou vlivy záměru na významný krajinný prvek nebo krajinný ráz věcně součástí celkového
posouzení záměru, je účelné, aby tyto vlivy byly posouzeny ve společném procesu a aby
navazující závazné stanovisko obsahovalo i odpovídající opatření pro předcházení, snížení nebo
kompenzaci negativních vlivů na tyto chráněné hodnoty. Taková integrace je slučitelná i s
právem Evropské unie. Směrnice 2011/92/EU vyžaduje, aby u záměrů, které mohou mít
významný vliv na životní prostředí, byly jejich vlivy před povolením řádně identifikovány,
popsány a vyhodnoceny a aby rozhodnutí, jímž je záměr povolen, reflektovalo výsledek tohoto
posouzení a obsahovalo odpovídající podmínky a opatření. Současně směrnice připouští, aby
členské státy, je-li to vhodné, zajistily koordinované nebo společné postupy pro naplnění
požadavků unijního environmentálního práva. Navržená úprava je právě projevem takové
koordinace: souhlasy k zásahu do významného krajinného prvku a ke snížení nebo změně
krajinného rázu nejsou nově vydávány odděleně, ale jejich věcný obsah je integrován do
závazného stanoviska EIA, které se tak stává komplexnějším podkladem pro povolení záměru.
K§3
Návrh odstraňuje v písm. g) bod 1 legislativně-technickou chybu vzešlou z konsolidačního
konfliktu při zapracovávání několika různých úprav téhož ustanovení skrze zákon č. 284/2021
Sb. a zákon č. 149/2023 Sb., přičemž zakotvuje to znění předmětného ustanovení, které bylo
součástí části páté zákona č. 149/2023 Sb. „Řízení s posouzením vlivů“ bylo institutem dřívější
verze nového stavebního zákona (tj. zákona č. 283/2021 Sb.), nicméně jeho aktuálně platná a
účinná verze jej již neobsahuje, a není tedy důvod, aby jej zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí jakkoliv reflektoval.
Dále dochází k vypuštění správních řízení o stanovení dobývacího prostoru vedených podle
zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, ze seznamu uvedeného v § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb. Vypuštěním
z tohoto seznamu přestanou být řízení o stanovení dobývacího prostoru tzv. navazujícím
řízením. To bude mít zásadní zjednodušující dopad na průběh a vedení těchto správních řízení,
aniž by to mohlo mít dopad na životní prostředí nebo veřejné zdraví, neboť stanovením
dobývacího prostoru se záměr těžby, resp. jeho realizace nepovoluje. Jedná se o specifický typ
rozhodnutí o způsobu budoucího využití území, avšak bez rozhodnutí o povolení hornické
činnosti toto využití není možné – jinými slovy stanovením dobývacího prostoru není povolen
záměr, který by mohl způsobit jakékoliv dopady na životní prostředí nebo veřejné zdraví, jedná
se pouze o „administrativní“ rozhodnutí, které je formální povahy a v území se bez dalšího
fyzicky nijak neprojeví. Řízením, které o záměru, resp. jeho povolení rozhoduje a po jehož
vydání bude možné již záměr těžby realizovat, tedy i působit potenciální vlivy na životní
prostředí, je řízení o povolení hornické činnosti, a to samozřejmě musí v seznamu uvedeném v
§ 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb. zůstat. V řízení o stanovení dobývacího prostoru se nově
nebude dokládat splnění požadavků zákona č. 100/2001 Sb., tzn. nebude se dokládat
tzv. negativní závěr zjišťovacího řízení (jako doklad toho, že stanovení dobývacího prostoru
nepodléhá posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb.) ani závazné stanovisko EIA. Na řízení
o stanovení dobývacího prostoru se zcela přestanou vztahovat specifika pro navazující řízení
stanovená v § 9a odst. 3, 6 a 7 a v § 9b až 9f zákona č. 100/2001 Sb. Z hlediska chronologie
413
přípravy těžebních záměrů bude mít tato změna dopad v tom smyslu, že těžební organizace si
nejprve zajistí stanovení dobývacího prostoru, vč. nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Postupy podle zákona č. 100/2001 Sb. budou provedeny v době před zahájením řízení
o povolení hornické činnosti (pokud ta dikci některého z bodů přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001
Sb. naplní), přičemž záměrem v těchto postupech podle zákona č. 100/2001 Sb. bude těžba
(resp. etapa těžby) ve stejném rozsahu, jakého se následně bude týkat řízení o povolení hornické
činnosti. Výhledové stavy, tj. předpokládaný výsledný rozsah těžby v celém dobývacím
prostoru, uvažovaný v budoucnu nad rámec aktuálně předkládaného návrhu POPD, nebudou v
daném postupu podle zákona č. 100/2001 Sb. předmětem aktuálního posuzování, ale budou v
tomto postupu standardně zmíněny, adekvátně popsány a adekvátně vyhodnoceny v rámci
kumulativních vlivů.
K§4
S ohledem na terminologii stavebního zákona se jeví již zbytečné používání termínu „umístění
nebo provedení záměru“, neboť platný stavební zákon nahradil dřívější územní řízení a stavební
řízení jediným řízením o povolení záměru, v němž dochází k povolení jeho umístění i výstavby,
resp. provedení (realizace). V § 4 odst. 4 dochází k úpravě odkazu na vybraná ustanovení
zákona o ochraně přírody a krajiny, který se v důsledku změn v jeho § 45i účinných od 1. 1.
2024 stal neaktuálním.
K§6a7
V úpravě procesu zjišťovacího se zohledňuje zrušení jednotného environmentálního stanoviska
a možnost integrace posuzování dalších složek životního prostředí. V rámci zjišťovacího řízení
se upřesňují informace, které je vhodné uvést do dokumentace. Dotčené orgány jsou v tomto
směru povinny ve svých vyjádřeních k oznámení uvést, jaké skutečnosti a podklady z hlediska
jimi dotčených zájmů je nezbytné doložit pro následné vyhodnocení vlivů záměru.
V odstavci 5 se mění systematika úpravy obsahu závěru zjišťovacího řízení. Úpravou dochází
k odstranění výkladových nejasností týkajících se tzv. pozitivního zjišťovacího řízení dle § 7
odst. 5 zákona, jenž se liší v případě záměrů kategorie I (v rámci přílohy č. 1 zákonu), které
podléhají pouze tzv. scopingové formě zjišťovacího řízení (tj. upřesnění informací k zahrnutí
do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí), a záměrů kategorie II, jež podléhají
jak scopingové, tak tzv. screeningové formě zjišťovacího řízení (tj. určení, zda záměr podléhá
plnému posouzení vlivů na životní prostředí). Dosavadní ustanovení § 7 odst. 5 zákona však
tuto skutečnost nereflektuje zcela dostatečně, když výslovně hovoří o obsahu pozitivního
závěru zjišťovacího řízení jen ve vztahu k záměrům kategorie II (a navíc jen ve vztahu ke
screeningovému aspektu zjišťovacího řízení), což pak při aplikaci jiných ustanovení zákona,
která na toto odkazují, např. u tříleté lhůty pro předložení dokumentace dle § 8 odst. 1, může
vyvolávat dojem, že je v případě záměrů z kategorie I uplatnit nelze. Návrh tedy větu první v §
7 odst. 5 zákona nahrazuje dvěma novými větami, přičemž první z nich se týká závěru
zjišťovacího řízení pro záměry dle odst. 1, tedy podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž
uvádí, že se pro ně vydává odůvodněný písemný závěr scopingového charakteru obsahující
údaje dle příslušných kapitol přílohy č. 3 k zákonu. Druhá z těchto nových vět se pak týká
(tzv. pozitivního) závěru zjišťovacího řízení pro záměry dle odst. 2, tedy podle § 4 odst. 1 písm.
b) zákona, jež podléhají jak screeningu, tak scopingu, přičemž uvádí, že podléhá-li daný záměr
414
posouzení (tj. plnému procesu EIA), taktéž se vydává odůvodněný písemný závěr, jehož
náležitosti se řídí stejnými ustanoveními jako v případě záměrů, na něž dopadá nová věta první
(ta se zde proto uplatní obdobně). Tyto změny zároveň nepřináší žádné nové povinnosti, pouze
odráží stávající aplikační praxi vycházející z logického a systematického výkladu příslušných
ustanovení zákona.
Kromě toho se v odstavci 8 upřesňuje, že oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm.
i) bodě 2 a dotčené územní samosprávné celky mají právo podat odvolání pouze proti výroku
podle odstavce 6, s ohledem na to, že pouze výrok dle odstavce 6 tohoto ustanovení je vydáván
formou rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání.
K § 9a
V návaznosti na změny v předchozích ustanoveních § 9a odst. 1 nově stanoví, že pokud jde o
záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku
nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu, nahrazuje závazné stanovisko EIA tyto souhlasy,
včetně návrhu opatření pro snížení nebo kompenzaci negativních vlivů záměru na významný
krajinný prvek nebo krajinný ráz.
Doplnění § 9a odst. 6 a 7 reaguje na zvláštnosti mezistátního navazujícího řízení. V běžném
navazujícím řízení lze otázku aktuálnosti stanoviska EIA a jeho případného ověření řešit v
návaznosti na podání žádosti o zahájení řízení. V případě mezistátního navazujícího řízení však
takový postup nepostačuje. Již v okamžiku zahájení řízení musí být totiž k dispozici úplný a
aktuální soubor podkladů, který lze bez prodlení zaslat dotčenému státu a zpřístupnit jeho
veřejnosti. Z tohoto důvodu se nově stanoví, že oznamovatel předloží dokumenty podle
odstavce 6 příslušnému úřadu vždy před podáním žádosti o zahájení mezistátního navazujícího
řízení a že závazné stanovisko podle odstavce 7 přiloží přímo k této žádosti. Tato úprava sleduje
vyšší právní jistotu a plnou slučitelnost s přeshraničním režimem podle unijního i
mezinárodního práva. Článek 7 směrnice 2011/92/EU vyžaduje, aby dotčený stát obdržel
relevantní informace, měl možnost účastnit se postupu a aby se jeho veřejnosti dostalo možnosti
vyjádřit se dříve, než je vydáno rozhodnutí o povolení projektu. Obdobně články 3 až 5 Úmluvy
z Espoo vycházejí z toho, že dotčenému státu má být včas oznámen navrhovaný záměr, předána
dokumentace EIA a umožněny konzultace ještě před konečným rozhodnutím. Jestliže by v době
zahájení mezistátního navazujícího řízení nebyla otázka aktuálnosti závazného stanoviska EIA
již vyřešena, zvyšovalo by to riziko dodatečných procesních korekcí, neúplných podkladů nebo
opožděného informování dotčeného státu a jeho veřejnosti.
K § 9f
Mění se celé znění § 9f, upravujícího mezistátní navazující řízení. Nová úprava zjednodušuje a
zpřehledňuje postup při informování dotčených států. Nový odst. 1 spojuje oznámení o zahájení
řízení s informováním dotčeného státu – správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení
spolu s oznámením o zahájení řízení informuje dotčený stát o možnosti účasti jeho veřejnosti,
dotčené veřejnosti a dotčených samosprávných celků a zasílá mu závazné stanovisko EIA a
informaci o způsobu zpřístupnění dalších podkladů. Tím se výslovně propojuje zahájení řízení
s přeshraniční informační povinností a zajišťuje se, aby veřejnost dotčeného státu měla v
navazujícím řízení reálně srovnatelnou možnost účasti jako veřejnost v tuzemsku. Tento přístup
415
odpovídá čl. 7 směrnice 2011/92/EU i Úmluvě z Espoo. Směrnice výslovně požaduje, aby
informace byly předány dotčenému státu a aby veřejnosti na jeho území byla dána možnost
vyjádřit se dříve, než bude vydáno rozhodnutí o povolení projektu. Úmluva z Espoo pak v
článcích 3 až 6 staví na téže logice: dotčený stát musí být notifikován, musí obdržet
dokumentaci EIA, musí mít možnost konzultací a následně i přístup ke konečnému rozhodnutí
a jeho odůvodnění. Nový odst. 2 upravuje oznámení rozhodnutí v navazujícím řízení dotčeným
státům. Jde o výslovné promítnutí požadavku, aby dotčený stát obdržel nejen informace o
zahájení řízení, ale i informaci o jeho výsledku a o úvahách, na nichž bylo rozhodnutí založeno.
To odpovídá článku 6 Úmluvy z Espoo, podle něhož mají strany zajistit, aby v konečném
rozhodnutí byly náležitě zohledněny výsledky posouzení a konzultací, a aby konečné
rozhodnutí včetně důvodů a úvah, na nichž je založeno, bylo dotčenému státu předáno. Nový
odst. 3 určuje počátek běhu lhůt pro uplatnění práv subjektů dotčeného státu – lhůty začínají
běžet od zveřejnění informací na úřední desce správního orgánu příslušného k vedení
mezistátního navazujícího řízení, přičemž se prodlužují o 20 dnů oproti obecné úpravě (bez
mezistátního prvku). Smyslem této úpravy je zavést objektivně zjistitelný a v českém právním
prostředí jednoznačný okamžik, od něhož se budou lhůty odvíjet, a současně kompenzovat čas
nezbytný pro předání, překlad a zveřejnění informací na území dotčeného státu. Kombinace
jednotného počátku lhůt a jejich prodloužení má zajistit, aby přeshraniční prvek nevedl ani k
právní nejistotě správního orgánu, ani k faktickému zkrácení procesních práv dotčených osob.
Toto pravidlo je třeba vykládat v souladu s účelem přeshraniční účasti. Použitelné je za
předpokladu, že správní orgán současně bez zbytečného odkladu zašle dotčenému státu všechny
zákonem předepsané informace v českém jazyce a v úředním jazyce dotčeného státu a vyzve
jej k jejich zveřejnění. Tím lze zachovat požadavek, aby veřejnost dotčeného státu měla reálně
srovnatelnou možnost se řízení účastnit, jak požaduje čl. 7 směrnice 2011/92/EU.
Důležitou věcnou změnou je upřesnění, kdy, určitá část nebo etapa záměru nemůže sama o sobě
mít významný vliv na území dotčeného státu. Je tomu tak dle nově doplněné úpravy v odst. 4
v případě, že nemá bezprostřední dopad na ty vlivy záměru, které byly v procesu posuzování
vlivů na životní prostředí vyhodnoceny jako přeshraniční. Pokud je taková část záměru
samostatně předmětem navazujícího řízení, není toto řízení vedeno jako „mezistátní“. Smyslem
této úpravy je zabránit neúčelnému opakování mezistátního procesního režimu u skutečně
technických nebo lokálně omezených etap, avšak nikoli otevřít prostor pro účelové dělení
záměru nebo pro vyloučení přeshraniční účasti tam, kde by etapa mohla mít byť
zprostředkovaný význam pro přeshraniční vlivy. Takový výklad odpovídá jak směrnici
2011/92/EU, tak i Úmluvě z Espoo, které stojí na materiálním hodnocení pravděpodobných
významných přeshraničních účinků, nikoli na formálním označení části záměru jako
samostatné etapy.
K § 10f a § 16
Zakládá se výslovná povinnost zveřejnit zápis z veřejného projednání i příslušnému úřadu dle
zákona č. 100/2001 Sb. (tj. orgánu SEA) postupem dle jeho § 16. Ustanovení § 10f odst. 4 věta
druhá totiž zakotvuje povinnost předkladatele koncepce zaslat zápis z veřejného projednání
příslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu, ovšem orgán SEA tuto povinnost
explicitně nemá, ačkoliv v praxi je zápis spolu se všemi ostatními informacemi vztahujícími se
416
k posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, vesměs v Informačním systému SEA
zveřejňován.
K § 10g
V § 10g odst. 2 se v rámci odstranění možných výkladových nejistot pojem „kompenzační
opatření“ sesoulaďuje s obdobně použitou terminologií ve vztahu ke zmírňování
identifikovaných potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v § 10e
odst. 5 , případně již ve smyslu § 10b odst. 4. Využití stávajícího pojmu „kompenzační
opatření“ by totiž mohlo vzbuzovat nežádoucí dojem, že se jedná o opatření ve smyslu § 45i
odst. 4 až 8 zákona č. 114/1992 Sb., která ve svém stanovisku stanovuje orgán ochrany přírody,
a nikoliv orgán SEA v tzv. stanovisku SEA dle § 10g zákona č. 100/2001 Sb.
K § 10i
Navrhuje se odstranění legislativně-technické chyby vzešlé z konsolidačního konfliktu při
zapracovávání několika různých úprav téhož ustanovení skrze zákon č. 284/2021 Sb. a zákon
č. 149/2023 Sb., přičemž zakotvuje to znění předmětného ustanovení, které bylo součástí části
páté zákona č. 149/2023 Sb., avšak do aktuálně účinného znění zákona č. 100/2001 Sb. se
nepropsalo.
K § 11
Odstraňuje se dříve vzniklá legislativně-technická chyba v ustanovení týkajícím se
mezistátního posuzování, kdy se nahrazuje zkratka „KÚ“ slovy „Orgán kraje“, a to plně v
souladu s aktuálním zněním tabulky uvedené v příloze č. 1 k zákonu, potažmo § 21 a 22 zákona,
které již s účinností od 1. 1. 2024 nepracují se zkratkou „KÚ“, nýbrž právě se slovy „Orgán
kraje“, což však ve znění § 11 odst. 3 nebylo při přípravě a přijímání zákona č. 149/2023 Sb.
zohledněno.
K § 21
S ohledem na transformaci Dopravního a energetického stavebního úřadu na Úřad rozvoje
území České republiky se upravuje písm. c) bod 3. Dále se zpřesňuje písm. k), kam se doplňuje,
že Ministerstvo životního prostředí vydává stanovisko nejen k posouzení vlivů provádění
politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu zásad územního rozvoje ale i
k posouzení provádění jejich změn. Jde o odstranění možných výkladových nejasností ve
vztahu ke kompetenci MŽP dle § 21 písm. k) zákona, resp. k jejímu formulačnímu sesouladění
s obdobnou kompetencí orgánu kraje zakotvenou v § 22 písm. d), dle níž orgán kraje jako
příslušný úřad vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu i v případě jeho
změn, přičemž analogická zmínka o změnách PÚR a ÚPD v § 21 písm. k) zcela nesystémově
chybí, avšak v praxi k vydávání stanoviska SEA v těchto případech zcela standardně dochází.
K § 23
V odstavci 5 se upřesňuje se, že možnost Ministerstva životního prostředí vyhradit si posouzení
záměru, k jehož posouzení je příslušný orgán kraje, trvá pouze buď do právní moci rozhodnutí
podle § 7 odst. 6, tedy negativního závěru zjišťovacího řízení, nebo do vydání závazného
stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 1.
K příloze č. 6
417
Popsané změny v rozsahu posuzování a možném obsahu závazného stanoviska EIA si vyžádaly
také přiměřené doplnění přílohy č. 6 zákona. Součástí dokumentace je nově informace, zda jde
o záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku
nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu.
Změna zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů
Navrhovaná změna vodního zákona vychází z reformy povolování stavebních záměrů
provedené novým stavebním zákonem a sleduje její ústřední cíl: zajistit integraci ochrany
veřejných zájmů chráněných vodním zákonem do řízení o povolení záměru vedených podle
stavebního zákona.
Stěžejní systémovou změnou je přesun části kompetencí dosavadních vodoprávních úřadů na
stavební úřady v případech, kdy se rozhodování o ochraně vod pojí s povolováním záměrů
podle stavebního zákona. Vodoprávní úřad přitom neopouští svou odbornou roli – namísto
vydávání samostatných správních aktů vydává vyjádření jako odborný podklad pro rozhodnutí
stavebního úřadu. Věcná ochrana vodohospodářských zájmů je tak zachována, avšak procesně
integrována.
Vedle tohoto systémového přesunu reaguje návrh na praktické zkušenosti s aplikací vodního
zákona. Doplňují se nové výjimky z povinnosti opatřit si povolení k nakládání s vodami pro
nejběžnější formy hospodaření se srážkovými vodami, upřesňuje se povaha odvádění vod do
kanalizace a zavádí se nová možnost povolovat záměry v aktivních zónách záplavových území
tam, kde jsou realizována funkční protipovodňová opatření.
Současně dochází k terminologickým změnám, kdy se nahrazuje pojem „zastavěné území“
pojmem „zastavitelné území“ v souladu s novou koncepcí stavebního zákona.
K§8
Do odstavce 3 se doplňují nová písmena i) a j) v rámci výčtu případů, kdy není třeba vydávat
povolení k nakládání s vodami, a to právě v souvislosti s nejčastějšími způsoby nakládání
s vodami souvisejícími se záměry povolovanými podle stavebního zákona. Jde o vsakování
srážkové vody a akumulace srážkové vody a její následné využití nebo řízené odvádění do
kanalizace. Jedná se o opatření, která jsou z hlediska hospodaření s vodami v krajině i v
zastavěném prostředí žádoucí, přičemž jejich dopad na stav vod je zpravidla pozitivní nebo
přinejmenším zanedbatelný. Povinnost opatřit si povolení k takovým činnostem proto
představovala zbytečnou administrativní překážku při realizaci opatření přínosných pro vodní
hospodářství. Soulad těchto aspektů povolení záměru s právními předpisy, především
s požadavky na výstavbu, budou posuzovat stavební úřady.
Dále se doplňuje odstavec 5, který upřesňuje, že o nakládání s vodami se nejedná, je-li srážková
voda nebo odpadní voda odváděna do kanalizace k tomu určené.
K§9
Dosavadní odstavec 10 stanovil, že rozhodnutí o výjimce podle § 23a odst. 8 je pro záměry
povolované podle stavebního zákona podmínkou vykonatelnosti povolení záměru. Toto
418
ustanovení se ruší jako nadbytečné, neboť podle § 23a odst. 9 záměr bez této výjimky nelze ani
povolit.
K § 13, 47, 55, 56, 59, 59a a 62
V těchto ustanoveních se dosavadní označení „vodoprávní úřad“ nahrazuje označením
„stavební úřad“. Jde o promítnutí přesunu kompetencí do konkrétních ustanovení. V § 13 jde o
stanovení lhůty k uvedení vodního díla do původního stavu. V § 47 a 56 se tato změna týká
rozhodování o rozsahu povinností vlastníků pozemků u staveb k vodohospodářským
melioracím, v § 55 rozhodování v pochybnostech o tom, zda se jedná o vodní dílo. V § 59 jde
o ukládání opatření k odstranění vad na vodním díle, v § 59a o vydávání osvědčení pro zápis
služebnosti ve prospěch vodního díla do katastru nemovitostí a v § 62 pak o rozhodování o
dalších povinnostech při technickobezpečnostním dohledu.
K § 17
Dosavadní závazné stanovisko vodoprávního úřadu podmiňující povolení záměru, který může
ovlivnit vodní poměry, se pro záměry povolované podle stavebního zákona nahrazuje
vyjádřením vodoprávního úřadu jako odborným podkladem pro rozhodnutí stavebního úřadu.
Vodoprávní úřad tak nadále posuzuje splnění podmínek z hlediska vodního zákona, avšak
výsledkem jeho posouzení je vyjádření, nikoliv závazné stanovisko.
Odstavec 4 proto nově výslovně odlišuje oba režimy: pro záměry, které nejsou povolované
podle stavebního zákona, je souhlas vodoprávního úřadu nadále závazný pro příslušné orgány;
pro záměry povolované podle stavebního zákona se vydává vyjádření jako podklad pro
rozhodnutí.
Nový odstavec 7 doplňuje specifický mechanismus pro situace, kdy záměr povolovaný
stavebním zákonem může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu vodního útvaru.
Vodoprávní úřad v takovém případě ve svém vyjádření výslovně uvede, že bez výjimky podle
§ 23a odst. 8 záměr nelze povolit ani provést.
K § 59
Do výčtu povinností vlastníků vodních děl v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno k), které
ukládá vlastníkovi vodního díla povinnost zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle
rozhodnutí stavebního úřadu. Tím se rozšiřuje stávající povinnost reagovat na rozhodnutí
vodoprávního úřadu v § 59 odst. 1 písm. g) na rozhodnutí stavebního úřadu jako nového
kompetentního orgánu ve věcech vodních děl.
K § 67
Dochází k rozšíření výčtu staveb v odstavci 1, které lze v aktivní zóně výjimečně realizovat i
bez splnění podmínky protipovodňové ochrany. Do výčtu se nově zařazuje zelená
infrastruktura, veřejná prostranství a stavby občanského vybavení pro sport, kulturu a
volnočasové aktivity, a to za podmínky, že nebudou oploceny a půjde je v případě povodňového
nebezpečí neprodleně odstranit. Výslovně se také upřesňuje, že omezení v aktivní zóně se
nevztahuje na mobiliář, který není stavbou podle stavebního zákona.
Dále se vkládá nový odstavec 4, rozšiřující možnosti výstavby v aktivní zóně záplavového
území. Dosavadní právní úprava zakazovala v aktivní zóně záplavového území povolovat a
419
provádět stavby s výjimkou taxativně vyjmenovaných vodních děl a nezbytné infrastruktury
podle odst. 1. V praxi to bránilo realizaci záměrů na pozemcích, které jsou nebo v dohledné
době budou v důsledku povolených protipovodňových opatření fakticky chráněny před
povodní. Nová úprava umožňuje, aby byl záměr v aktivní zóně povolen za podmínky, že
pozemek bude chráněn v důsledku povolené ucelené části trvalých či mobilních
protipovodňových opatření. Práva a povinnosti vyplývající z povolení lze vykonávat teprve ode
dne dokončení stavby protipovodňové ochrany, nejpozději však do pěti let od nabytí právní
moci povolení záměru. Tato vazba zajišťuje, že záměr a reálná ochrana před povodní jsou na
sobě funkčně závislé a povolení záměru nemůže být zneužito k zahájení výstavby bez faktické
protipovodňové ochrany.
K § 104
Stavební úřady jsou vyňaty z výčtu vodoprávních úřadů v odstavci 2, neboť kdykoliv zákon
přiznává kompetenci stavebnímu úřadu, uvádí ji nově výslovně (viz výše odůvodnění ke
změnám v § 13, 47 atd.). Dosavadní odstavec 4, upravující postup při záměrech podléhajících
jednotnému environmentálnímu stanovisku, se nahrazuje novým odstavcem 4, který obecně
řeší záměry povolované podle stavebního zákona, při jejichž provádění nebo po jejich
dokončení mohou být dotčeny zájmy chráněné vodním zákonem. Vodoprávní úřad v takovém
případě vydá místo závazného stanoviska vyjádření, sloužící jako odborný podklad pro
rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud by provedení záměru mohlo vést ke zhoršení stavu vod
nebo znemožnění dosažení dobrého stavu, uvede to vodoprávní úřad výslovně ve vyjádření
spolu s upozorněním, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 záměr nelze povolit.
K § 107
V § 107 upravujícím působnost krajských úřadů se zpřesňuje výčet kompetencí tak, aby
odpovídal nové úpravě. Výslovně se doplňuje, že krajský úřad vydává ve věcech své působnosti
nejen závazná stanoviska, ale nově i vyjádření.
K § 107a
Ustanovení § 107a, vymezující působnost stavebních úřadů, se nahrazuje novou, obecněji
formulovanou verzí. Namísto dosavadního podrobného výčtu konkrétních úkonů nové
ustanovení stručně konstatuje, že stavební úřady vykonávají působnost ve věcech vodních děl
v rozsahu stanoveném vodním zákonem. Kompetence stavebních úřadů jsou nově podrobně
specifikovány v jednotlivých hmotněprávních i procesních ustanoveních vodního zákona.
Důvodem je snaha předejít případným výkladovým rozporům.
K § 108
Návrh mění § 108 odst. 2 tak, že Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí
uplatňují stanoviska k územně plánovací dokumentaci, je-li jejím pořizovatelem kraj nebo Úřad
rozvoje území České republiky (namísto dosavadního „krajský úřad jako úřad územního
plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj”). Jedná se o změnu reagující na změny
v kompetencích a příslušných orgánů podle novely stavebního zákona.
420
K § 115
Z ustanovení § 115 se vypouští dosavadní odstavec 1, který ukládal vodoprávním úřadům
postupovat při rozhodování o vodních dílech a vodohospodářských úpravách podle stavebního
zákona. Toto pravidlo se stalo obsoletním poté, co stavební úřady přebírají agendu povolování
vodních děl přímo. Zbývající odstavce se přečíslovávají. Dochází rovněž k vypuštění
stávajícího odstavce 20 s ohledem na nedokončenou digitalizaci
K § 119 a 125d
V obou ustanoveních upravujících přestupky vlastníků a stavebníků vodních děl se doplňuje
nové písmeno i), resp. j), které sankcionuje nesplnění povinnosti zajistit zvláštní úpravu přelivu
nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. k), s ohledem na hmotněprávní povinnost vloženou do §
59 odst. 1.
K § 125l
Doplňuje se výčet přestupků, souvisejících s povolováním záměrů podle stavebního zákona a
podmínkami těchto rozhodnutí, stanovených na základě vodního zákona, k jejichž projednání
je příslušný stavební úřad. Tato úprava je přímým důsledkem přesunu věcných kompetencí ze
vodoprávních úřadů na stavební úřady v oblasti vodních děl. Přestupky vázané na povinnosti
vlastníků a stavebníků vodních děl by logicky měl projednávat správní orgán, do jehož věcné
působnosti tato agenda nově náleží, tedy stavební úřad.
Změna zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
V oblasti pohřebnictví dochází k částečné integraci kompetencí do státní stavební správy.
Stavební úřady se stávají orgány s působností a odborností na úseku ochrany veřejného zdraví
a ochrany vod. Z toho důvodu již nevydávají dotčené orgány podle zákona o pohřebnictví
stanoviska a vyjádření z hlediska ochrany veřejného zdraví a ochrany vod k řízení o návrhu na
povolení záměru podle stavebního zákona. Stavební úřady tak samy nově posuzují splnění
podmínek ochrany veřejného zdraví při povolování záměrů zřízení veřejných pohřebišť a
krematorií. Tím dochází k zjednodušení povolovacích procesů a snížení administrativní zátěže
stavebníků.
U krematorií je v § 12 rušen požadavek na vydání závazného stanoviska krajské hygienické
stanice. U veřejných pohřebišť je v § 17 rušen požadavek na vydání závazného stanoviska
krajské hygienické stanice a vodoprávní úřady nově namísto závazného stanoviska vydávají
vyjádření. Dále se ruší odkaz na jednotné enviromentální stanovisko v § 17 odst. 2.
Podle nové úpravy se integrují pouze správní akty související s umisťováním a realizací
stavebních záměrů. Na stavební úřady nepřechází působnost krajských hygienických stanic
nebo krajských úřadů schvalovat řád pro provádění balzamace a konzervace podle § 10 odst. 1,
schvalovat řád krematoria podle § 14 odst. 3 písm. b) nebo vydávat souhlas s provozováním
veřejného pohřebiště podle § 18 odst. 3.
421
Změna zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů
K§4
Návrh nahrazuje v § 4 odst. 6 pojem „úřad územního plánování” pojmem „orgán územního
plánování”, s ohledem na zrušení úřadů územního plánování ve stavebním zákoně.
K § 23
Tato změna umožňuje, aby namísto ochranných pásem, vznikajících podle tohoto ustanovení
„ze zákona“ u vodovodních řadů a kanalizačních stoka bylo jejich ochranné pásmo stanoveno
v odůvodněných případech „ad hoc“ rozhodnutím stavebního úřadu v potřebném rozsahu.
K § 40
Nahrazuje se dosavadní zmocnění Ministerstva pro místní rozvoj vydávat vyhlášku k provedení
§ 11 odst. 3 a § 12 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích novým zmocněním. Nově
vydává příslušný prováděcí právní předpis vláda vydá na návrh Úřadu rozvoje území České
republiky. Tato změna reflektuje nové institucionální uspořádání veřejné správy v oblasti
územního plánování a stavebního řádu, v němž Úřad rozvoje území České republiky přebírá od
Ministerstva pro místní rozvoj postavení ústředního orgánu v oblasti stavebního řádu.
Změna zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o
změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Legislativně-technické změny související se změnou koncepce a terminologie ve stavebním
zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“ území.
Návrh dále v § 12 odst. 3 ruší úvodní podmínku „Je-li to v souladu s územním plánem”, která
podle platné úpravy podmiňuje upuštění od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu
a vydávání rozhodnutí o povolení záměru pro změny druhů pozemků, výstavbu polních a
lesních cest a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav.
Podle nového znění se tak tyto výjimky z obecných požadavků se uplatní vždy, je-li příslušné
opatření zahrnuto do schváleného návrhu pozemkových úprav. Změna je odůvodněna tím, že
schválený návrh pozemkových úprav sám o sobě představuje dostatečný základ pro realizaci
společných zařízení.
Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Navrhované změny soudního řádu správního sledují dva základní cíle. Jednak jimi mají být
promítnuty potřebné změny, které si vyžádá předložená novela stavebního zákona
a souvisejících předpisů. Jednak mají odstranit některé výkladové nejasnosti, které by mohly
vzniknout v souvislosti s poslední velkou novelu soudního řádu správního provedenou
zákonem č. 314/2025 Sb.).
422
K§7
V § 7 odst. 4 s. ř. s. se promítá nezbytná úprava vyplývající z nahrazení Dopravního
a energetického stavebního úřadu Úřadem rozvoje území České republiky. Navrhuje se zároveň
v této souvislosti specifikovat a zúžit zvláštní věcnou a místní příslušnost Krajského soudu
v Ostravě tak, aby se tento soud specializoval výhradně na rozhodování sporů vzešlých
z povolování stavebních záměrů podle části šesté stavebního zákona. Právě v této oblasti je totiž
třeba zajistit maximální rychlost a efektivitu soudního přezkumu a praxe ukazuje, že zahlcení
Krajského soudu v Ostravě dalšími žalobami a návrhy z oblasti stavebního práva, např. ve
věcech správního trestání, nevede ke kýženému cíli. Uvedeným omezením speciální
příslušnosti budou příslušné senáty Krajského soudu v Ostravě odbřemenění od jiných
stavebních věcí a uvolněný prostor budou moci věnovat té části stavebního práva, kde je
urychlení soudního přezkumu nejvíce žádoucí.
K § 42
Navrhuje se v souladu s požadavky aplikační praxe a v zájmu posílení procesní ekonomie
soudního řízení správního upravit pravidlo o tom, kdy se písemnost doručuje i zastoupenému
účastníkovi řízení a kdy jen jeho zástupci. Dnešní koncepce § 42 odst. 2 s. ř. s. bývá v praxi
správních soudů vykládána velmi přísně a základní procesní výzvy, které se v civilním řízení
jinak zcela běžně doručují pouze zástupci, se ve správní soudnictví doručují i zastoupenému.
Jedná se o výzvu k zaplacení soudního poplatku, k vyjádření k věci nebo předvolání k jednání.
Jelikož ani v civilním řízení nedělá problémy, když se podobné soudní písemnosti doručují
toliko zástupci účastníka řízení, navrhuje se i v poměrech správního soudnictví pravidlo o
doručování písemností zmírnit a zúžit případy, kdy soud obesílá vedle zástupce i účastníka
řízení.
K § 68 písm. a), § 101a odst. 1 a § 101d odst. 3
Velká novela soudního řádu správního č. 314/2025 Sb. mimo jiné v § 65 odst. 1 umožnila
samostatný přezkum závazných stanovisek ve smyslu § 75 odst. 2 s. ř. s., pokud tato stanoviska
brání vydání povolení či souhlasu. V rámci odborných debat se vyskytl názor, zda by před
podáním žaloby proti takovému podkladovému aktu neměly být nejprve vyčerpány všechny
řádné prostředky obrany, které nabízí správní řád (§ 5 s. ř. s.). V případě závazných stanovisek
připadá v úvahu zejména jeho přezkum v rámci odvolání proti správnímu rozhodnutí, pro které
tvořilo stanovisko závazný podklad (takové stanovisko nelze samostatně napadat odvoláním,
nicméně odvolací orgán se jím může zabývat v rámci přezkumu prvostupňového rozhodnutí).
Takový výklad je však mylný a zjevně neodpovídá úmyslu, kterým byl zákonodárce veden při
úpravě § 65 odst. 1 s. ř. s. Navíc přezkum rozhodnutí podmíněného závazným stanoviskem
podle § 149 odst. 7 správního řádu, jak již název i systematické řazení tohoto ustanovení
napovídá, není řádným opravným prostředkem proti závaznému stanovisku, ale je součástí
procedury řádného opravného prostředku proti rozhodnutí.
Cílem novely 314/2025 Sb. bylo urychlení povolovacích procesů, v nichž se podobné závazné
podkladové akty využívají, přičemž dosud byla – po ustálení rozhodovací praxe NSS – jejich
kontrola omezena pouze na incidenční přezkum zákonnosti v rámci správního řízení o vydání
rozhodnutí, popř. navazujícího soudního řízení (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Má-li být dosaženo
423
sledovaného efektu, je třeba § 65 odst. 1 vykládat tak, že pro přezkum závazného stanoviska
se nevyžaduje předchozí vyčerpání řádných opravných prostředků před správním orgánem,
tj. odvolání podle správního řádu podané proti rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko
podkladem. V tomto duchu se též explicitně upravuje § 68 písm. a) s. ř. s., pročež se nejedná
o věcnou změnu, ale toliko o vyjasnění původního cíle sledovaného již novelou č. 314/2025
Sb.
Podobné důvody pak stojí i za další navrhovanou změnou, týkající se incidenčního přezkumu
opatření obecné povahy. I v tomto případě přinesla novela č. 314/2025 Sb. zásadnější změny,
které napříště vylučují zrušení opatření obecné povahy nebo jeho část po uplynutí roční lhůty
k podání návrhu podle § 101a. Cílem bylo přispět k právní jistotě adresátů opatření obecné
povahy a zavést citlivější nástroj k ochraně jednotlivců v rámci incidenčního přezkumu,
jenž spočívá nikoliv ve zrušení opatření obecné povahy, ale pouze v jeho neaplikaci pro
konkrétní případ (tj. s vyloučením účinků zrušení erga omnes).
Tato změna však nebyla provedena důsledně, když zákon sice umožnil podat návrh na nepoužití
opatření obecné povahy v konkrétním případě, neprovázal však takový návrh s úpravou
rozhodnutí soudu. Není proto zcela zřejmé, jak má soud o návrhu rozhodnout (např. zda by se
uvedené rozhodnutí mělo promítnout do výroku rozsudku nebo jen do jeho odůvodnění).
Vzhledem k širokým účinkům opatření obecné povahy a dosavadnímu problematickému vývoji
judikatury v této oblasti se proto navrhuje nastolené otázky odstranit a vyjasnit je změnami
§ 101a odst. 1 a 101d odst. 3 s. ř. s.
Stejně jako u § 68 s. ř. s. navrhované změny nepředstavují oproti novele č. 314/2025 Sb. věcný
posun, nýbrž toliko do důsledků vyjasňují, co již původně zákonodárce úpravou incidenční
kontroly zamýšlel. Zůstává tedy zachováno, že po uplynutí roční lhůty v § 101b odst. 1 s. ř. s.
již není možné se domáhat zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, a to ani ve spojení
s jinou žalobou nebo návrhem podle soudního řádu správního. Jelikož bylo zrušení opatření
obecné povahy nebo jeho části po uplynutí této lhůty hodnoceno jako nepřiměřený zásah do
právní jistoty a legitimního očekávání adresátů abstraktního správního aktu, došlo k nahrazení
tohoto nástroje méně invazivním prostředkem v podobě možnosti nepoužít opatření obecné
povahy nebo jeho část v konkrétním případě.
Osoba, která byla dotčena na svých právech rozhodnutím nebo jiným úkonem správního orgánu
vydaným podle tvrzeného nezákonného opatření obecné povahy, tak po uplynutí lhůty dle
§ 101b odst. 1 s. ř. s. nově nemůže s žalobou nebo jiným návrhem spojit návrh na zrušení
opatření obecné povahy nebo jeho části. Může pouze navrhovat, aby soud dané opatření obecné
povahy v rámci přezkumu správního rozhodnutí nebo jiného aktu neaplikoval, byly-li by jinak
dány důvody pro jeho zrušení (viz § 101d odst. 2 s. ř. s.).
Nově se staví se najisto, že jde o návrh na přezkum zákonnosti takového opatření obecné
povahy nebo jeho části, tj. zda bylo vydáno za podmínek stanovených v zákoně, zákonným
postupem a v mezích působnosti a pravomoci příslušného správního orgánu. Návrh na přezkum
zákonnosti je uplatňován v rámci řízení o žalobě nebo jiném návrhu podle soudního řádu
správního, přičemž soud o něm nerozhoduje samostatně; pouze v rovině předběžné otázky
posoudí, zda tu jsou důvody pro konstatování nezákonnosti opatření obecné povahy nebo jeho
části ve smyslu § 101d odst. 2, anebo nikoliv. V rámci přezkumu přitom nedochází k žádnému
424
přímému zásahu do platnosti či účinnosti opatření obecné povahy nebo jeho části s
účinky erga omnes, a proto je namístě, aby se soud s námitkou nezákonnosti vypořádal pouze
v odůvodnění rozsudku. Ostatně podobně soudy postupují i v případě rozporu podzákonného
právního předpisu se zákonem, a před novelou byl na podobném principu založen též přezkum
podkladových aktů podle § 75 odst. 2 s. ř. s.
Po provedeném přezkumu zákonnosti pak následují dvě možnosti. Dospěje-li soud k závěru,
že námitka nezákonnosti opatření obecné povahy není důvodná, nevydává o tom samostatný
zamítavý výrok, ale pouze v odůvodnění uvede, že neshledal důvody pro nezákonnost opatření
obecné povahy a takové opatření lze v řízení o projednávané žalobě a navazujícím správním
řízení nadále aplikovat. Naopak bude-li podle názoru soudu naplněn některý z předpokladů
podle § 101d odst. 2 věta první s. ř. s., který zakládá nezákonnost opatření obecné povahy nebo
jeho části, soud opatření obecné povahy nebo jeho část nezruší, ale v odůvodnění toliko
konstatuje, že je nelze ve věci žalobce aplikovat. Takové posouzení je přitom závazné nejen
v řízení o této žalobě, ale též ve správním řízení navazujícím na rozsudek soudu (srov. též § 78
odst. 5 s. ř. s.).
Změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Legislativně-technická změna související se změnou koncepce a terminologie ve stavebním
zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“ území.
Změna zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči , ve znění pozdějších předpisů
V § 52b odst. 3 se nahrazuje pojem „zastavěných stavebních pozemcích” pojmem „pozemcích
zázemí stavby” s odkazem na § 12 písm. c) stavebního zákona. Jedná se o terminologickou
aktualizaci, která uvádí zákon o rostlinolékařské péči do souladu s novou terminologií
stavebního zákona, navrženou novelou.
Změna zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších
předpisů
Vypouští se v § 63 odst. 1 písm. d) a e) z výčtu určených původců povinných vykonávat
spisovou službu v plném rozsahu obce „se stavebním” úřadem, a to jak v písmenu d), tak v
písmenu e). Tato změna navazuje na novou organizaci státní stavební správy, v níž stavební
úřady přestávají být součástí obecních úřadů a stávají se součástí integrované soustavy státní
stavební správy.
425
Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
K příloze
K položce 17
Doplnění poznámky k bodu 1 písm. c) odstraňuje dosavadní interpretační nejistotu ohledně
zpoplatnění stanovení ochranného pásma tím, že výslovně potvrzuje, že správní poplatek se
vybere i v případě, kdy je ochranné pásmo stanoveno formou opatření obecné povahy, a nikoli
pouze rozhodnutím.
K položce 18
Nová poznámka č. 6 zavádí pro vydání povolení změny dokončené stavby sazbu ve výši
poloviny příslušného poplatku dle bodu 1 položky 18. Změna dokončené stavby představuje
typově méně rozsáhlý správní úkon než vydání povolení nové stavby, neboť se zpravidla týká
jen dílčích úprav již existujícího objektu, přičemž rozsah posuzování je odpovídajícím
způsobem užší. Stanovení sazby ve výši poloviny základní sazby proto přiměřeně odráží
skutečnou administrativní a odbornou náročnost tohoto řízení a zároveň zachovává
srozumitelnou vazbu na základní sazebník. Tento přístup je ostatně konzistentní s logikou
uplatněnou i v jiných bodech sazebníku, kde je snížená sazba odvozena od sazby základní.
Dále se doplňuje nové osvobození od poplatku, a to pro případ vydání povolení záměru nebo
kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne ve lhůtě podle stavebního
zákona. Tato úprava zavádí motivační mechanismus pro dodržování zákonných lhůt stavebními
úřady a posiluje ochranu práv žadatelů. Pokud stavební úřad nesplní svou zákonnou povinnost
rozhodnout ve stanovené lhůtě, nese za toto pochybení majetkový důsledek v podobě ztráty
příjmu ze správního poplatku. Tím se zároveň posiluje princip odpovědnosti veřejné správy za
průtahy v řízení a vytváří se přímá vazba mezi kvalitou výkonu veřejné správy a jejím
financováním.
K položce 102
S ohledem na zrušení jednotného environmentálního stanoviska dochází k úpravě v položce
102, kde se ruší druhý bod.
Změna zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve
znění pozdějších předpisů
Návrh mění přílohu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, která stanoví příslušnost
ústředních správních úřadů k autorizaci pro povolání v jednotlivých oblastech. V souladu se
zřízením Úřadu rozvoje území České republiky jako ústředního orgánu pro oblast územního
plánování, stavebního řádu a vyvlastnění se do tabulky v příloze zákona doplňuje tento správní
úřad jako příslušný k autorizaci pro povolání těchto oblastech. Ministerstvo pro místní rozvoj
si ponechává příslušnost k autorizaci pro povolání v oblasti domovního a bytového fondu,
územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví.
426
Změna zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo
ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů
Změny v zákoně o vyvlastnění spočívají v přechodu kompetencí ve vyvlastňovacím řízení na
nově upravené stavební úřady. Konkrétní věcná a příslušnost jednotlivých stavebních úřadů,
tedy Úřadu rozvoje území ČR a úřadů rozvoje území krajů bude i pro účely řízení podle
vyvlastňovacího zákona vyplývat z kompetenčních ustanovení stavebního zákona, konkrétně
z jeho § 32 a § 33 v nově navrženém znění. Koncentrace rozhodovacích pravomocí eliminuje
časové prodlevy způsobené komunikací mezi různými správními orgány, předchází duplicitám
v řízení a zajišťuje konzistentní výklad veřejného zájmu.
Dále je provedena legislativně-technická změna související se změnou koncepce a terminologie
ve stavebním zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“
území.
Změna zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
Navrhovaná novela zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury reaguje
zejména na zrušení institutu jednotného environmentálního stanoviska a vypouští ustanovení
vztahující se k jednotnému environmentálnímu stanovisku. Dochází také k legislativně-
technickým změnám v terminologii souvislosti s nahrazením pojmu „zastavěné území“
pojmem „zastavitelné území“. Další legislativně-technické změny zahrnují vypuštění některých
duplicitních ustanovení a přesun upravovaných otázek pod jiná ustanovení liniového zákona
dle jeho systematiky. Případně jsou ustanovení vypouštěna z důvodu zavedení obsahově
odpovídající obecné úpravy ve stavebním zákonu.
K§1
Návrh doplňuje do výčtu staveb pro energetickou bezpečnost stavby skladů a úložišť
radioaktivního odpadu. Bezpečné ukládání radioaktivního odpadu představuje nezbytnou
podmínku pro provoz jaderných elektráren a je zásadní pro energetickou bezpečnost státu.
Zahrnutí těchto staveb mezi stavby pro energetickou bezpečnost umožní jejich urychlené
povolování za využití všech procesních výhod, které liniový zákon pro tuto kategorii staveb
stanoví, včetně zkrácených lhůt, vyloučení odvolání proti povolení záměru a přednostního
projednávání.
K§2
Jde o upřesnění pravidel doručování v řízeních s velkým počtem účastníků podle zákona o
podpoře výstavby infrastruktury. Nově se výslovně uvádí, že písemnosti se doručují jednotlivě
mimo jiné i vyvlastňovanému ve vyvlastňovacím řízení. Změna odstraňuje výkladovou
nejistotu ohledně způsobu doručování vyvlastňovaným osobám v řízeních, v nichž se jiným
účastníkům doručuje veřejnou vyhláškou, a posiluje ochranu práv těchto osob jako klíčových
účastníků vyvlastňovacího řízení. Zároveň se doplňuje úprava, která zpřesňuje, že u staveb,
které nemají své projevy na zemském povrchu se doručuje vždy veřejnou vyhláškou. Vzhledem
427
k tomu, že u těchto staveb není předpokládán zásah do subjektivních práv vlastníků pozemků,
je doručení veřejnou vyhláškou ve všech procesních krocích považováno za dostačující.
K § 2b
V odstavci 1 se upřesňuje pravidlo, podle nějž se v zastavitelném území umisťují nad zem
elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší, pokud jsou součástí přenosové
soustavy. Zároveň se doplňuje možnost výjimky formulací „nenavrhne-li stavebník jinak”,
čímž se zavádí flexibilita při rozhodování o způsobu vedení elektroenergetické infrastruktury v
zastavitelném území, avšak je plně v dispozici stavebníka takové řešení navrhnout.
K § 2d
V odstavci 4 se doplňuje, že lhůtu 20 dnů pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k
záměrům staveb pro energetickou bezpečnost nelze prodloužit. Tato úprava posiluje závaznost
zákonné lhůty a zamezuje obcházení požadavku na urychlené projednávání záměrů pro
energetickou bezpečnost prostřednictvím prodlužování lhůt dotčenými orgány. Jde o doplnění,
které je v souladu s obecným principem přednostního a urychleného projednávání záměrů pro
energetickou bezpečnost. Zároveň se úpravou vymezuje specialita oproti obecné úpravě
správního řádu či stavebního zákona.
Doplněný odstavec 17 vylučuje použití § 311 odst. 5 stavebního zákona, který stanoví, že
rozhodnutí, proti němuž není přípustné odvolání, nabývá právní moci dnem vydání. Protože
rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost odvolání nepodléhá (odst.
1), § 311 odst. 5 by se na ně jinak automaticky použil a právní moc by nastala dnem vydání
rozhodnutí, tedy ještě před jeho doručením účastníkům řízení. To by bylo neslučitelné s
požadavky právní jistoty a ochranou procesních práv zejména v případě, kdy se jedná o postup
podle § 4d zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.
Odstavec 18 pak pro záměry podle § 1 odst. 5 písm. a) a b) vylučuje zákonné omezení
maximální doby předčasného užívání nebo zkušebního provozu stanovené § 238 odst. 3
stavebního zákona. Technická a bezpečnostní náročnost těchto záměrů totiž může vyžadovat
delší dobu ověřovacího provozu, než jakou stavební zákon obecně připouští, a rigidní časové
omezení by mohlo ohrozit jejich řádné a bezpečné zprovoznění.
K § 2e a § 5a
Návrh doplňuje § 2e o nové odstavce 3 až 5, které zavádějí institut přípravných prací pro stavby
pro energetickou bezpečnost. Přípravnými pracemi se rozumí zejména terénní úpravy, příprava
staveniště, zřizování přístupových cest, výstavba objektů pro hospodaření se srážkovými
vodami a výstavba staveb a zařízení dopravní nebo technické infrastruktury. Nová úprava
stanoví, že tyto přípravné práce jsou záměrem podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, a upravuje podmínky jejich samostatného
posouzení. Přípravné práce lze povolit samostatně v řízení podle zvláštních právních předpisů
a při hodnocení samotné stavby pro energetickou bezpečnost se k nim v rozsahu, v němž byly
samostatně povoleny, nepřihlíží. Tato úprava umožňuje zahájit přípravu území pro klíčové
energetické stavby ještě před dokončením celého povolovacího procesu a tím výrazně zkrátit
dobu od rozhodnutí o výstavbě do zahájení samotné stavby.
428
V § 2e odst. 2 a v § 5a odst. 1 dochází k úpravě kompetencí v souvislosti se změnou organizační
struktury veřejné správy v oblasti územního plánování a povolování staveb. Dosavadní
působnost Dopravního a energetického stavebního úřadu jako specializovaného orgánu pro
strategickou infrastrukturu přechází na Úřad.
K § 2f
Návrh doplňuje do § 2f větu, že příprava stavby zahrnuje i vyhledávání vhodné lokality pro její
umístění. Tato úprava rozšiřuje právo oprávněného investora vstupovat a vjíždět na cizí
nemovité věci za účelem provádění měření a průzkumných prací i na fázi předcházející výběru
konkrétní trasy nebo lokality stavby. Dosavadní znění bylo vykládáno tak, že toto právo vzniká
až po určení konkrétní lokality, což v praxi znemožňovalo provádět srovnávací průzkumy
alternativních tras. Nová úprava odstraňuje tuto interpretační nejistotu a umožňuje efektivnější
přípravu strategické infrastruktury.
K § 2i
Návrh ruší dosavadní odstavec 1, který stanovil, že přípojky elektronických komunikací do
délky 100 metrů nevyžadují rozhodnutí o povolení záměru, neboť tato úprava se přesouvá do
přílohy č. 1 stavebního zákona.
Zároveň se v odstavci 5 nově upravuje, že stavbu základnové stanice mobilní sítě
elektronických komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení lze
umisťovat a povolovat i přes nesoulad s územně plánovací dokumentací obce i bez splnění
podmínky, že je tato stavba nutná ke splnění povinnosti uložené na základě zvláštního právního
předpisu. Tím se rozšiřuje aplikovatelnost tohoto zvláštního režimu na veškeré stavby
základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací.
K § 2l, § 2m a § 5g
Na Úřad přechází některé kompetence Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva dopravy,
konkrétně možnost uplatnit stanovisko k návrhu dílčího územního rozvojového plánu z pohledu
jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým plánem závazným pro
rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování v § 2l odst. 6, kompetence vyhodnotit
vydaný dílčí územní rozvojový plán nebo zveřejnění informací uvedených v § 5g odst. 1. Tyto
změny jsou způsobeny přesunem kompetencí v těchto oblastech na Úřad.
K § 2n
Odstavec 4 umožňuje vymezit strategickou investiční stavbu v územně plánovací dokumentaci
jako veřejně prospěšnou stavbu, čímž se otevírá možnost vyvlastnění práv k pozemkům a
stavbám potřebným pro její uskutečnění. Zároveň se výslovně stanoví, že vyvlastnění lze
provést pouze ve prospěch státu nebo právnické osoby ovládané státem, čímž je zajištěno, že
tento nástroj slouží výhradně veřejnému zájmu.
Odstavce 5 až 8 zavádějí institut přípravy území před vydáním závazného stanoviska EIA.
Cílem je umožnit oprávněnému investorovi zahájit nezbytné přípravné práce již v průběhu
posuzování vlivů záměru na životní prostředí, a tím zkrátit celkovou dobu realizace strategické
investiční stavby. Oprávnění se vztahuje na odstraňování vegetace, terénní úpravy, opatření k
ochraně půdy a přípravné práce k ověření geologických a hydrologických podmínek.
429
Podmínky pro vydání rozhodnutí Ministerstvem životního prostředí podle odstavce 6 zajišťují,
že příprava území proběhne pouze tehdy, lze-li důvodně očekávat vydání souhlasného
závazného stanoviska EIA a příprava zjevně závažně neohrozí životní prostředí a veřejné
zdraví. Vyloučení odvolání podle odstavce 7 odpovídá obecné filozofii zákona urychlovat
rozhodovací procesy týkající se strategických investičních staveb.
Odstavec 8 stanoví povinnost uvést dotčené území do původního stavu, pokud souhlasné
závazné stanovisko EIA nebude vydáno do 5 let od doručení oznámení záměru. Tím je zajištěna
ochrana dotčeného území pro případ, že pro záměr nebude vydáno závazné stanovisko EIA.
K§3
Doplněná věta v odstavci 4 rozšiřuje okruh případů, ve kterých se nevyžaduje splnění podmínek
přípustnosti vyvlastnění spočívajících v předchozím doručení návrhu smlouvy vlastníkovi, o
podzemní stavby, které funkčně ani konstrukčně nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s
provozem na něm a nemohou ovlivnit využití pozemku k jeho určenému účelu. V takovém
případě vlastník pozemku není dotčen na svém právu pozemek užívat, a požadavek na
předchozí smluvní jednání by byl ryze formálním krokem bez věcného opodstatnění.
K § 3f
Navrhované ustanovení reaguje na praktický problém, který nastává při souběhu
vyvlastňovacího řízení a civilního soudního řízení o žalobě na odstranění stavby energetické
infrastruktury nebo stavby infrastruktury elektronických komunikací. Bez výslovné právní
úpravy hrozí, že pravomocné soudní rozhodnutí ukládající vlastníkovi pozemku povinnost
strpět odstranění stavby, případně rozhodnutí ukládající povinnost stavbu odstranit, bude v
přímém rozporu s výsledkem vyvlastňovacího řízení, které bylo vedeno paralelně nebo které
bylo zahájeno v mezidobí.
Odstavce 1 a 2 proto zakládají povinnost soudu přerušit řízení o žalobě na odstranění stavby,
jakmile je zjištěno zahájení vyvlastňovacího řízení k témuž předmětu vyvlastnění. Odstavec 3
stanoví podmínky, za nichž lze v přerušeném soudním řízení pokračovat. Soud může
pokračovat buď tehdy, pokud byla žádost o vyvlastnění zamítnuta nebo odmítnuta, anebo pokud
výrok o vyvlastnění nabyl právních účinků.
Odstavec 4 pak pro případ, kdy k vyvlastnění skutečně dojde, ukládá soudu povinnost žalobu
na odstranění stavby zamítnout. V takovém případě totiž vyvlastnitel nabývá právní titul k
umístění stavby na dotčeném pozemku, a žalobní nárok tak pozbývá opodstatnění.
Odstavec 5 rozšiřuje výše popsaný režim přiměřeně i na žalobu na ochranu vlastnictví a žalobu
na vyklizení, pokud se vztahují k předmětu vyvlastnění v případě staveb energetické
infrastruktury nebo staveb infrastruktury elektronických komunikací. I tyto žaloby mohou být
věcně neslučitelné s výsledkem vyvlastňovacího řízení, a je proto nutné jejich průběh
koordinovat obdobným způsobem.
K § 4a a 4b
Mezi stavby, o nichž je možné vydat mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění s tím, že teprve
následně bude rozhodnuto o výši náhrady, se zahrnují všechny vyhrazené stavby podle přílohy
č. 3 stavebního zákona, u nichž je vyvlastnění možné a dále stavby energetické infrastruktury,
430
stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého.
V návaznosti na to se ruší speciální úprava pro tyto stavby v § 4b.
K § 4d
Nově se výslovně stanoví, že možnost spojení řízení o povolení záměru a řízení o omezení
vlastnického práva k pozemku nebo stavbě lze obdobně použít i pro uskutečnění stavby
infrastruktury elektronických komunikací.
K § 5f
Pro stavby vybrané transevropské dopravní infrastruktury se nově upravuje postup posuzování
jejich zralosti, který zohledňuje zrušení jednotného environmentálního stanoviska. Rozlišují se
dvě situace – záměry podléhající posouzení vlivů na životní prostředí a záměry nepodléhající
tomuto posouzení. Pro každou z těchto kategorií se stanoví specifický postup oznamování a
posuzování projektové připravenosti, přičemž klíčovou roli při koordinaci postupů hraje
stavební úřad příslušný k povolení záměru. Tato úprava zajišťuje plnění požadavků evropského
práva na urychlené povolování transevropské infrastruktury při zachování standardů ochrany
životního prostředí.
K příloze č. 3
Oproti dosavadní úpravě dochází v příloze č. 3 k několika změnám. Lokalita Komořany je nově
označena jako „Úpravna uhlí Komořany“ a její věcný rozsah je rozšířen o záměry spojené s
elektromobilitou, výrobou technologických částí pro obnovitelné zdroje energie, výrobou
polovodičů a výrobou a zpracováním vodíku, čímž se tato lokalita svým zaměřením přibližuje
ostatním strategickým podnikatelským parkům s širokým spektrem využití.
U lokality Prunéřov se k dosavadní výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla nově
přidává zpracovatelský závod pro úpravu lithia, a to v reakci na strategický zájem o rozvoj
domácích kapacit v oblasti zpracování kritických surovin nezbytných pro výrobu baterií.
Lokalita Severní lom je rovněž rozšířena o řadu dalších průmyslových záměrů, které byly dosud
vyhrazeny pouze pro výrobu a skladování baterií.
Příloha dále nově zahrnuje tři lokality, které v dosavadním znění zákona uvedeny nebyly:
strategický podnikatelský park Hrabák, strategický podnikatelský park Ústí nad Labem –
Předlice a strategický podnikatelský park Svitavy. Všechny tři jsou určeny pro široké spektrum
průmyslových záměrů spojených s elektromobilitou, obnovitelnými zdroji energie, výrobou
polovodičů, zpracováním druhotných surovin a recyklátů, výrobou a zpracováním vodíku,
robotickou výrobou nebo provozem datových center.
Změna zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Navrhované změny zákona o ochraně ovzduší reflektují integraci části agendy ochrany ovzduší
do státní stavební správy. V návrhu jsou promítnuty legislativně-technické změny související
se změnou koncepce a terminologie ve stavebním zákoně, například spočívající v nahrazení
pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“ území.
431
K§3
Vzhledem k integraci části agendy ochrany ovzduší do státní stavební správy se výslovně
stanoví, že imisní limity podle tohoto zákona jsou závazné i pro stavební úřady při výkonu
jejich působnosti podle jiného právního předpisu, tedy stavebního zákona.
K § 11 a § 30 odst. 1 písm. e) a f)
Dosavadní závazná stanoviska krajského úřadu k záměrům obsahujícím stacionární zdroj
uvedený v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší a k vybraným pozemním komunikacím a
parkovištím se nahrazují (nezávazným) podkladovým vyjádřením. Podmínky ochrany ovzduší
včetně případných kompenzačních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí, přičemž tyto
podmínky mohou být navrženy ve vyjádření orgánu ochrany ovzduší. Krajské úřady si
zachovávají kompetenci vydávat povolení provozu stacionárních zdrojů, pokud toto povolení
nesouvisí s povolováním stavebního záměru, a dále rozhodovat o změnách povolení provozu
nesouvisejících se stavebními změnami.
Podklady uvedené v jednotlivých ustanoveních žadatel standardně přikládá k žádosti o toto
vyjádření, může je však přiložit i k žádosti o povolení záměru; v takovém případě si vyjádření
orgánu ochrany ovzduší postupem podle § 184 odst. 3 stavebního zákona vyžádá stavební úřad.
K § 12 a 12a
Vypouští se odkaz na „závazné stanovisko” s ohledem na to, že se jako podkladový akt podle
tohoto zákona nadále vydávat nemá, a naopak se doplňuje odkaz na vyjádření a povolení
záměru v souladu s novou úpravou vydávaných aktů.
V § 12 odstavci 3 se upřesňuje, že již vyjádření podle § 11 odst. 2 písm. b) nebo d) obsahuje
návrh podmínek umístění a provedení záměru. Z vyjádření je pak lze převzít do rozhodnutí
stavebního úřadu o povolení záměru.
K § 17 písm. f)
Návrh nahrazuje odkaz na „krajský úřad” odkazem na „správní orgán příslušný k povolení
záměru” v ustanovení o povinnosti provozovatele stacionárního zdroje provést kompenzační
opatření. Tato změna reflektuje přesun kompetence stanovovat kompenzační opatření z
krajského úřadu na stavební úřad jako orgán příslušný k povolení záměru.
K § 24 a 26
Návrh doplňuje do § 24 odst. 1 výslovné zakotvení příslušnosti stavebního úřadu k projednávání
přestupku podle § 23 odst. 1 písm. g). Do § 26 odst. 1 se doplňuje nové písmeno f), podle nějž
stavební úřad projednává přestupek podle § 25 odst. 1 písm. j). Tyto změny jsou přímým
důsledkem integrace části agendy ochrany ovzduší do státní stavební správy a zajišťují, aby
přestupky bezprostředně související s povolováním stavebních záměrů projednával stavební
úřad jako orgán, který o příslušném záměru rozhodoval.
K § 27
Stavební úřady se nově stávají orgány ochrany ovzduší a v rámci řízení o povolení záměru
podle stavebního zákona rozhodují o podmínkách ochrany ovzduší, které dosud stanovily
krajské úřady formou závazných stanovisek. Cílem je zjednodušení a zrychlení povolovacích
432
procesů při zachování stávající úrovně ochrany ovzduší. Pro zajištění jednotného výkonu státní
správy na úseku ochrany ovzduší jsou stavební úřady výslovně zařazeny mezi orgány ochrany
ovzduší s odpovídající dozorovou pravomocí.
Do výčtu orgánů ochrany ovzduší v § 27 odst. 1 jsou kromě stavebních úřadů rovněž doplněny
i orgány státní báňské správy.
Změna zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Navrhovaná úprava napravuje legislativní chybu při přijetí platného stavebního zákona (zákon
č. 283/2021 Sb.), kdy nebylo promítnuto zrušení institutů rozhodnutí o umístění stavby,
územního souhlasu či veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a jejich integrace do rozhodnutí
o povolení záměru. Dále jsou provedeny legislativně-technické změny související se změnou
koncepce a terminologie ve stavebním zákoně spočívající v nahrazení pojmu „zastavěné“
území pojmem „zastavitelné“ území.
Návrh rovněž nahrazuje příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako úřadu
územního plánování k vyjádření, zda je pozemek platnou územně plánovací dokumentací určen
nebo již využit ke zřízení technické infrastruktury, příslušností stavebního úřadu. Důvodem je
novelou navržené zrušení úřadů územního plánování.
Změna zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci
závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů
Navrhované změny zákona o prevenci závažných havárií s ohledem na integraci kompetencí
dotčených orgánů do státní stavební správy přesouvají dosavadní působnost krajských úřadů
v oblasti prevence závažných havárií při povolovacích procesech podle stavebního zákona na
stavební úřady.
K § 31, 32, 43 a § 49a
Stavební úřady se stávají orgány veřejné správy vykonávajícími státní správu na úseku prevence
závažných havárií. Konkrétně posuzují záměry z hlediska udržování vzájemných odstupů mezi
objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními
dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních
předpisů a dále z hlediska povolování nových záměrů situovaných v dosahu havarijních
projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu
zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B.
Návrh na zařazení a posouzení rizik závažné havárie posuzuje přímo stavební úřad v řízení
o povolení záměru, přičemž i sám rozhodne o zařazení nových objektů do skupiny A nebo B.
S ohledem na požadavky tohoto zákona stanovuje stavební úřad i podmínky pro umístění
nového objektu nebo jeho provedení či uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě,
že se zkušební provoz neprovádí.
433
Stavební úřady nově také schvalují bezpečnostní programy a bezpečnostní zprávy v rámci
kolaudačního rozhodnutí.
K § 49
Krajské úřady si zachovávají postavení dotčených orgánů na úseku prevence závažných havárií
v řízeních, která nesouvisejí s povolováním staveb a při projednávání územně plánovací
dokumentace, u čehož zejména zajišťují, aby se při územním plánování braly v úvahu cíle
prevence závažných havárií a omezení jejich následků při udržování vzájemných odstupů mezi
objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními
dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních
předpisů.
Zároveň zůstávají v jejich kompetenci opatření k nápravě a rozhodování o zákazu užívání
objektu v případě vážných nedostatků v prevenci závažných havárií.
K § 53
Navrhuje se vypustit odstavec 3, jelikož se vztahuje k úpravě dle starého stavebního zákona
(zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)). Dále se
navrhuje vypustit odkaz na jednotné environmentální stanovisko s ohledem na zrušení tohoto
institutu.
Změna zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů
K § 18
Návrh doplňuje do § 18 odst. 2 upřesnění pojmu „funkční celek” slovy „v jedné konkrétní věci
nebo v jednom případu”. Tato změna zpřesňuje pravidlo pro agregaci předpokládaných hodnot
částí veřejné zakázky a omezuje riziko umělého dělení zakázek. Doplnění vyjasňuje, že
funkčním celkem se rozumí plnění, která jsou věcně a účelově spojena v rámci jedné konkrétní
věci nebo jednoho případu, nikoli veškerá plnění stejného druhu zadávaná zadavatelem v
určitém časovém období.
K § 19
Návrh vkládá do § 19 nový odstavec 3, který definuje pojem „dodávky nebo služby stejného
druhu” pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy. Za
dodávky nebo služby stejného druhu se považují po sobě jdoucí dodávky nebo služby
zajišťované za stejným účelem stejným okruhem dodavatelů s obdobnou specializací, na jejichž
výběr zadavatel použije obdobná kvalifikační a hodnotící kritéria. Tato definice odstraňuje
výkladovou nejistotu ohledně toho, která plnění je třeba pro účely výpočtu předpokládané
hodnoty agregovat, a přispívá k předvídatelnosti a jednotnosti aplikace pravidel pro zadávání
veřejných zakázek.
K § 30
Navrhuje se zavedení dvou nových výjimek pro podlimitní veřejné zakázky. Cílem těchto úprav
je zajistit flexibilitu při nápravě nedostatků zjištěných v rámci stavebního dozoru, umožnit
434
efektivní realizaci záměrů na základě plánovacích smluv a snížit související administrativní
náročnost.
První doplněná výjimka umožňuje zadavatelům nezadávat v zadávacím řízení podlimitní
veřejné zakázky na provedení opatření k nápravě nařízených stavebním úřadem podle
stavebního zákona. Tato výjimka je nezbytná pro zajištění rychlé a efektivní nápravy závadných
stavů zjištěných při výkonu stavebního dozoru, kdy prodlení spojené s provedením
standardního zadávacího řízení by mohlo vést k ohrožení veřejných zájmů, bezpečnosti staveb
nebo životního prostředí.
Druhá výjimka je výjimkou pro podlimitní veřejné zakázky podle § 30 a týká se veřejných
zakázek zadávaných na základě plánovacích smluv podle stavebního zákona. Institut plánovací
smlouvy představuje specifický nástroj územního plánování, který umožňuje koordinovaný
rozvoj území na základě dohody mezi veřejným a soukromým sektorem. Pokud nebude
předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 16 a násl. ZZVZ dosahovat limitu
pro nadlimitní veřejnou zakázku vyplývajícího z nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení
finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, nebude zadavatel
povinen zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato výjimka odráží specifickou
povahu plánovacích smluv, kde je realizační partner již určen smluvním ujednáním založeným
na koordinaci veřejného a soukromého zájmu, přičemž následné zadávací řízení by bylo
neúčelné a mohlo by narušit smluvní rovnováhu a realizovatelnost záměrů územního rozvoje.
Změna zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
Změny zákona o odpadech souvisejí s celkovou reformou stavebního práva a integrací
environmentálních agend do řízení o povolení záměru. Hlavním cílem je zjednodušení postupů
při nakládání s odpady ze stavební činnosti při zachování úrovně ochrany životního prostředí.
K § 21 a 30
Návrh ruší možnost podávat žádost o povolení provozu zařízení, které vyžaduje povolení podle
stavebního zákona, a o povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů,
prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona. Od této možnosti se v právní
úpravě s ohledem na prozatím nedořešenou digitalizaci prozatím obecně upouští.
K § 93a
Návrh upřesňuje příjemce dokladů prokazujících nakládání s odpady po provedení změny
dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby. Dosavadní odkaz na „obecní úřad
obce s rozšířenou působností” se nahrazuje odkazem na „stavební úřad”, čímž se v souvislosti
s uvedenou integrací zajišťuje, aby doklady o nakládání s odpady byly zasílány orgánu, který
příslušný záměr povoloval a který je tak nejlépe vybaven k posouzení jejich souladu
s podmínkami povolení.
K § 126, § 146 a § 146a
Závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k terénním úpravám a k
odstranění stavby podléhajícím povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání
s odpady a vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního zákona
435
z hlediska nakládání s odpady se ruší a jimi řešené otázky jsou integrovány přímo do
rozhodování stavebního úřadu.
Stavební úřad rozhodnutím o záměru posuzuje splnění požadavků tohoto zákona zejména
z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být
odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití. Zároveň sám v rozhodnutí
může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a dodržení hierarchie
odpadového hospodářství. V souvislosti s tím se do § 146a odst. 2 doplňují i hmotněprávní
kritéria pro toto rozhodování.
Zachováno naopak zůstává vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti
o zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady a k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu
titaničitého.
K § 151 odst. 2
Vypouští se odkaz na jednotné environmentální stanovisko s ohledem na jeho zrušení.
Změna zákona č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a
stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným
invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů
Legislativně-technické změny související se změnou koncepce a terminologie ve stavebním
zákoně spočívající zejména v nahrazení pojmu „zastavěné“ území pojmem „zastavitelné“
území a vypuštění pojmu „plocha přestavby“.
Zrušení zákona č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, ve znění
pozdějších předpisů
Navrhuje se zrušení celého zákona o jednotném environmentálním stanovisku, což představuje
zásadní koncepční změnu v oblasti posuzování environmentálních aspektů stavebních záměrů.
Dosavadní agenda jednotného environmentálního stanoviska bude z většiny integrována do
řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, případně do řízení a závazného stanoviska
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud je toto posouzení vyžadováno
a stavebník o tuto formu integrace požádá. V důsledku toho již existence jednotného
environmentálního stanoviska ztrácí opodstatnění. Udržování paralelního institutu by bylo
duplicitní a administrativně neefektivní, když všechny relevantní environmentální aspekty
budou posuzovány a koordinovány v rámci výše uvedených řízení.
Tato změna eliminuje samostatné řízení o vydání jednotného environmentálního stanoviska
a významně zkracuje délku povolovacích procesů. Ochrana environmentálních zájmů zůstává
plně zachována, neboť všechny dosud posuzované aspekty budou nadále předmětem posouzení,
avšak v rámci jediného integrovaného řízení vedeného stavebním úřadem, který bude
disponovat odpovídající odbornou způsobilostí pro posuzování environmentálních otázek,
případně v rámci procesu EIA.
436
Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto zákona je výhradně úprava jednotného
environmentálního stanoviska, je zákon rušen v plném rozsahu, a to od 1. 1. 2028. Do té doby
bude vydáván v omezeném rozsahu. Již od účinnosti novely přestane nahrazovat akty, které
jsou novelou změněny ze závazných stanovisek na vyjádření (podle zákona o lesích, o vodách,
o ochraně ovzduší, o pohřebnictví a o geologických pracích). JES tedy bude v přechodném
období zahrnovat pouze závazná podle zákonů o ochraně přírody a krajiny, o ochraně ZPF, o
prevenci závažných havárií a o odpadech (v tomto jediném případě bude nadále zahrnovat i
vyjádření, aby se akty podle stejného zákona nevydávaly v různých režimech). Od 1. 1. 2027
přestane být JES aplikován pro řízení o záměrech, u nichž se příslušným stavebním úřadem
stane ÚRÚ (tedy o vyhrazených stavbách). Od 1. 1. 2028 pak JES jako takový zcela zanikne.
Změna zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů
energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů
energie)
Navrhovaná novela zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie reaguje
především na zrušení zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Její podstatou je
zejména přesun kompetencí z dosavadních úřadů příslušných podle zákona o jednotném
environmentálním stanovisku na stavební úřady a příslušné úřady podle zákona o posuzování
vlivů. S ohledem na to se ruší veškeré odkazy v zákoně na jednotné environmentální
stanovisko.
K § 12
V odstavci 1 se ruší odkaz na společné jednání podle stavebního zákona s ohledem na zrušení
tohoto institutu v úpravě procesu pořizování územně plánovací dokumentace Návrh územního
opatření tak bude projednáván pouze na veřejném projednání. Ze stejného důvodu se v odstavci
2 se vypouští odkaz na § 94 stavebního zákona.
K § 13
Stavební úřady vydávají namísto krajských úřadů stanovisko k návrhu územního opatření dle
tohoto zákona, respektive k návrhu územního plánu, není-li územní opatření vydáváno (§ 23),
a jsou dotčenými orgány při jeho pořizování a změnách. Stavební úřad tak v rámci závazného
stanoviska k územnímu opatření pro zajištění souladu záměrů pro využití obnovitelného zdroje
energie v akcelerační oblasti s požadavky stanovenými v § 11 odst. 2 navrhuje komplexní
podmínky a zmírňující opatření ve vztahu k ochraně volně žijících ptáků, zvláště chráněných
druhů živočichů, významných krajinných prvků, jeskyní, krajinného rázu a lesních porostů
podle zákona o ochraně přírody a krajiny a lesního zákona a dále také podmínky pro případné
odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu či pozemků plnících funkci lesa.
K § 18
S ohledem na zrušení institutu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace dochází
k úpravě § 18 tak, aby bylo v souladu s požadavky evropských předpisů zajištěno pravidelné
sledování a vyhodnocování uplatňování akceleračních oblastí i nadále, avšak prostřednictvím
samostatného mechanismu nezávislého na zrušeném institutu. Nová úprava zavádí povinnost
437
pořizovatele provádět toto vyhodnocení nejpozději do čtyř let od vymezení akcelerační oblasti
a poté opakovaně v pravidelných čtyřletých intervalech, přičemž jeho výsledkem může být
návrh na změnu územně plánovací dokumentace nebo návrh na změnu či vydání nového
územního opatření, pokud se ukáže, že dosavadní podmínky a zmírňující opatření přestala být
dostačující.
K § 19
V odstavci 1 se ruší úvodní věta vylučující postup dle § 18 s ohledem na jeho změnu. V odstavci
2 se nahrazuje odkaz na Ministerstvo pro místní rozvoj odkazem na Úřad rozvoje území České
republiky jako orgán, u nějž se podává podnět na pořízení změny územního opatření vydaného
spolu s územním rozvojovým plánem nebo jeho změnou. Tato změna reflektuje přesun
kompetencí v oblasti územního plánování ve stavebním zákoně z Ministerstva pro místní rozvoj
na Úřad rozvoje území České republiky.
K § 24
Změna § 24 odst. 2 navazuje na úpravu § 18 a reflektuje zrušení institutu zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace. Dosavadní odstavec 2, který vázal vyhodnocení dostatečnosti
podmínek a zmírňujících opatření stanovených v územním plánu zahrnujícím akcelerační
oblast bez územního opatření na zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentace podle
§ 107 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, se nahrazuje úpravou zavádějící samostatný
mechanismus pravidelného vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti, a to v cyklu
odpovídajícím cyklu stanovenému v § 18, přičemž se pro toto vyhodnocení § 18 použije
přiměřeně. Tím je zajištěno, že i pro akcelerační oblasti vymezené bez územního opatření bude
zachován požadavek evropských předpisů na pravidelné monitorování a přezkum dostatečnosti
přijatých podmínek a opatření, a to způsobem konzistentním s obecnou úpravou obsaženou
v § 18.
K § 26 a 27
Soulad záměru pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti s podmínkami
a zmírňujícími opatřeními stanovenými v územním opatření nebo územním plánu nově
posuzuje přímo stavební úřad v řízení o povolení záměru. Tím se naplňují požadavky unijní
směrnice RED III (2023/2413). Stavební úřad bude jediným partnerem pro investora, což
v těchto prioritních zónách zkrátí povolovací procesy na minimum. Zachována zůstává
možnost stanovit dodatečná opatření navržená žadatelem za účelem vyloučení, zmírnění nebo
kompenzace vlivů záměru na životní prostředí.
K § 28 a 29
V oblasti záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti, které podléhají
posuzování vlivů na životní prostředí, se stanoví v návaznosti na zrušení jednotného
enviromentálního stanoviska působnost příslušného úřadu EIA, který rozhoduje o tom, zda
záměr pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti podléhá posouzení vlivů
na životní prostředí nebo zda je možné uplatnit výjimku z posouzení vlivů záměru na životní
prostředí. Příslušnému úřadu v takovém případě stavební úřad postoupí bezvadnou žádost o
povolení záměru podle stavebního zákona společně s hodnocením podle § 67 zákona o ochraně
přírody a krajiny, provádí-li se. Řízení před příslušným úřadem EIA probíhá ve zkrácených
438
lhůtách, kdy příslušný úřad musí rozhodnout do 45 dnů, resp. do 30 dnů u záměrů s
instalovaným výkonem nižším než 150 kW. Pokud příslušný úřad EIA ve stanovené lhůtě
nerozhodne, platí, že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí, což má urychlit
povolovací proces. V případě, že příslušný úřad rozhodne, že záměr podléhá posouzení vlivů
na životní prostředí, vydává závazné stanovisko k posouzení vlivů záměru nejpozději do 6
měsíců od právní moci rozhodnutí o tom, že záměr podléhá posouzení, s možností prodloužení
této lhůty o dalších 6 měsíců.
K § 30 a 32
Z ustanovení o povolování výjimek z ochrany dobrého stavu vod, ochrany volně žijících ptáků
a zvláště chráněných druhů živočichů se vypouští odkazy na jednotné enviromentální
stanovisko. Dílem se toto posuzování přesouvá do režimu společného závazného stanoviska
podle ZOPK a dílem do kompetencí stavebních úřadů.
Změna zákona č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí, ve
znění pozdějších předpisů
K§7
Návrh doplňuje nový odstavec 5, který stanoví povinnost vkládat informační kontejnery, pokud
zákon stanoví povinnost jejich pořízení, do evidence elektronických dokumentací podle
stavebního zákona. Informační kontejner pro účel povolení stavby podle odst. 2 písm. a) se
vkládá nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru; informační kontejner pro účel
kolaudace stavby podle odst. 2 písm. c) se vkládá nejpozději s podáním žádosti o vydání
kolaudačního rozhodnutí. Tato úprava zajišťuje, aby evidence elektronických dokumentací
obsahovala aktuální informační modely staveb ve všech klíčových fázích stavebního procesu a
aby byly tyto modely dostupné stavebním úřadům při rozhodování.
K § 18
Návrh provádí dvě změny v přechodném ustanovení. V první větě se slova „bude zahájeno”
nahrazuje slovy „bylo zahájeno”, čímž se upřesňuje, že výjimka z povinnosti pořizovat
informační model stavby se vztahuje na zadávací řízení, která byla zahájena do 5 let ode dne
nabytí účinnosti zákona č. 330/2025.
Dále se mění odkaz z „§ 7 odst. 2 písm. a) až c)” na „§ 7 odst. 2 písm. a) až d)“, čímž se rozšiřuje
rozsah výjimky z povinnosti pořizovat informační model stavby tak, aby zahrnovala i
informační kontejner pro účel převzetí, užívání a údržby stavby nabyté výstavbou. Tato úprava
zajišťuje, aby přechodné ustanovení bylo konzistentní s celkovým rozsahem povinností
stanovených v § 7 odst. 2 a aby nedocházelo k neodůvodněnému zatěžování stavebníků, jejichž
projekty byly připravovány před nabytím účinnosti zákona.
439
PLATNÁ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH
ZMĚN
ZÁKON Č. 283/2021 SB., STAVEBNÍ ZÁKON ............................................................................443
ZÁKON Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV ...................................................................664
ZÁKON Č. 133/1985 SB., O POŽÁRNÍ OCHRANĚ ......................................................................666
ZÁKON Č. 20/1987 SB., O STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČI .............................................................670
ZÁKON Č. 44/1988 SB., HORNÍ ZÁKON ...................................................................................692
ZÁKON Č. 61/1988 SB., O HORNICKÉ ČINNOSTI .....................................................................699
ZÁKON Č. 62/1988 SB., O GEOLOGICKÝCH PRACÍCH.............................................................705
ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY ...................................................707
ZÁKON Č. 334/1992 SB., O OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU .............................800
ZÁKON Č. 338/1992 SB., O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ ..........................................................819
ZÁKON Č. 360/1992 SB., AUTORIZAČNÍ ZÁKON .....................................................................824
ZÁKON Č. 200/1994 SB., O ZEMĚMĚŘICTVÍ ...........................................................................825
ZÁKON Č. 266/1994 SB., O DRÁHÁCH .....................................................................................827
ZÁKON Č. 114/1995 SB., O VNITROZEMSKÉ PLAVBĚ .............................................................828
ZÁKON Č. 289/1995 SB., LESNÍ ZÁKON...................................................................................829
ZÁKON Č. 13/1997 SB., O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH ........................................................839
ZÁKON Č. 49/1997 SB., O CIVILNÍM LETECTVÍ ......................................................................853
ZÁKON Č. 82/1998 SB., O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ
MOCI ROZHODNUTÍM NEBO NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM ..........................................855
ZÁKON Č. 166/1999 SB., O VETERINÁRNÍ PÉČI ......................................................................856
ZÁKON Č. 222/1999 SB., O ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY .................................865
ZÁKON Č. 128/2000 SB., O OBCÍCH ........................................................................................866
ZÁKON Č. 129/2000 SB., O KRAJÍCH.......................................................................................867
ZÁKON Č. 131/2000 SB., O HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE ..............................................................869
ZÁKON Č. 219/2000 SB., O MAJETKU ČR ...............................................................................872
ZÁKON Č. 239/2000 SB., O INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU ..................................874
ZÁKON Č. 258/2000 SB., O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ...................................................878
ZÁKON Č. 406/2000 SB., O HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ ...............................................................887
ZÁKON Č. 458/2000 SB., ENERGETICKÝ ZÁKON ....................................................................889
ZÁKON Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..............................912
ZÁKON Č. 254/2001 SB., VODNÍ ZÁKON..................................................................................935
440
ZÁKON Č. 256/2001 SB., O POHŘEBNICTVÍ ............................................................................966
ZÁKON Č. 274/2001 SB., O VODOVODECH A KANALIZACÍCH ................................................967
ZÁKON Č. 139/2002 SB., O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH ........................................................970
ZÁKON Č. 150/2002 SB., SOUDNÍ ŘÁD SPRÁVNÍ ......................................................................978
ZÁKON Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY ..........................................................982
ZÁKON Č. 326/2004 SB., O ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČI...........................................................983
ZÁKON Č. 499/2004 SB., O ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBĚ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH
ZÁKONŮ ...................................................................................................................................984
ZÁKON Č. 634/2004 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH ............................................................985
ZÁKON Č. 179/2006 SB., O OVĚŘOVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A O
ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ) .....989
ZÁKON Č. 184/2006 SB., O VYVLASTNĚNÍ ..............................................................................992
ZÁKON Č. 416/2009 SB., O URYCHLENÍ VÝSTAVBY ................................................................995
ZÁKON Č. 201/2012 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ ....................................................................1019
ZÁKON Č. 503/2012 SB., O STÁTNÍM POZEMKOVÉM ÚŘADU ...............................................1034
ZÁKON Č. 224/2015 SB., O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ...............................................1041
ZÁKON Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK .............................................1048
ZÁKON Č. 541/2020 SB., O ODPADECH .................................................................................1052
ZÁKON Č. 197/2022 SB., O ZVLÁŠTNÍCH POSTUPECH V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A
STAVEBNÍHO ŘÁDU V SOUVISLOSTI S OZBROJENÝM KONFLIKTEM NA ÚZEMÍ UKRAJINY
VYVOLANÝM INVAZÍ VOJSK RUSKÉ FEDERACE ...................................................................1057
ZÁKON Č. 149/2023 SB., KTERÝM SE MĚNÍ NĚKTERÉ ZÁKONY V SOUVISLOSTI S PŘIJETÍM
ZÁKONA O JEDNOTNÉM ENVIRONMENTÁLNÍM STANOVISKU ..............................................1058
ZÁKON Č. 249/2025 SB., O URYCHLENÍ VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ..1060
ZÁKON Č. 330/2025 SB., O SPRÁVĚ INFORMACÍ O STAVBĚ A VYSTAVĚNÉM PROSTŘEDÍ A O
ZMĚNĚ NĚKTERÝCH DALŠÍCH ZÁKONŮ ................................................................................1072
441
ZÁKON Č. 283/2021 SB., STAVEBNÍ ZÁKON
Platné znění zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§1
Předmět úpravy a účel zákona
(1) Tento zákon upravuje působnost orgánů stavební správy, orgánů územního plánování
a orgánů územní samosprávy úřadů rozvoje území, územních samosprávných celků a
dotčených orgánů v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a
nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád.
(2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při
územním plánování, povolování staveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění
staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, některé účely vyvlastnění,
oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly.
(3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při
územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro bydlení, práci,
podnikání a život lidí, udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí,
architektury a stavební kultury.
§ 1a
Základní zásady
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady zajišťují ochranu a rovnováhu
dotčených zájmů, které koordinují, a usilují o předcházení jejich rozporům a o naplnění
účelu tohoto zákona. Uplatňování požadavku ochrany veřejného zájmu nesmí vést
k nepřiměřenému dotčení jiných veřejných zájmů a k narušení nebo znehodnocení
charakteru, potenciálu a hodnot území jako celku.
(2) V případě rozporu zájmů orgán územního plánování nebo stavební úřad
porovná jejich význam a závažnost s cílem zajistit, aby zásah do žádného z nich svými
nepříznivými následky nepřesahoval přínosy, nepřekračoval limitní hodnoty stanovené
právními předpisy a výsledné řešení bylo v souladu s převažujícím veřejným zájmem a
oprávněnými zájmy přímo dotčených osob. Přitom vychází ze stávajícího stavu poznání a
ekonomicky a technicky přijatelných možností řešení.
(3) Znemožnit rozvoj sídel, hospodářství, veřejné infrastruktury nebo výstavbu lze
jen tehdy, není-li možné zajistit dostatečnou ochranu jiných hodnot podmínkami,
kompenzačními anebo zmírňujícími opatřeními.
442
(4) Při řešení rozporů a námitek podle tohoto zákona orgány územního plánování a
stavební úřady usilují o dosažení smíru.
§ 1b
Ochrana veřejných zájmů
(1) Stavební úřady posuzují a chrání veřejné zájmy podle tohoto zákona a další
veřejné zájmy zejména v oblasti
a) života a zdraví lidí68),
b) životního prostředí69),
c) státní památkové péče70),
d) veřejné infrastruktury71),
e) zemědělství, lesnictví a ochrany zvířat72),
f) nerostů, hornické činnosti, těžby a výbušnin a surovinové bezpečnosti a soběstačnosti73),
g) výroby a hospodaření s energií a energetické bezpečnosti74),
h) požární ochrany a integrovaného záchranného systému75),
i) prevence závažných havárií, integrované prevence a omezování znečištění76),
j) práva na územní samosprávu územních samosprávných celků77).
(2) Při posuzování a ochraně veřejných zájmů podle odstavce 1 v řízení podle části
šesté, deváté a desáté tohoto zákona vykonávají stavební úřady pravomoc dotčených
orgánů podle jiných zákonů namísto těchto orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Rozhodnutí stavebního úřadu podle části šesté, deváté a desáté tohoto zákona nahrazuje
rozhodnutí, závazná stanoviska a jiné úkony dotčených orgánů, nestanoví-li zvláštní
zákon jinak; v rozhodnutí stanoví stavební úřad i podmínky k ochraně veřejných zájmů
chráněných jinými právními předpisy.
---
68) Zejména zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 164/2001 Sb., o
přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních
léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
69) Zejména zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně
ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU)
2022/869.
443
70) Zejména zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.
71) Zejména zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o
elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 416/2009
Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a
infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.
72) Zejména zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999
Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
73) Zejména zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
74) Zejména zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o
změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů
energie).
75) Zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
76) Zejména zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o
integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 224/2015 Sb., o
444
prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické
újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
77) Zejména zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.
§2
Dotčené orgány
(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska k
záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve a v
první fázi, kdy je to možné; přitom dbají, aby se jejich stanoviska, vyjádření nebo závazná
stanoviska dotýkala oprávněných zájmů a práv osob jen v nezbytném rozsahu, který je
potřebný k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu
tohoto zákona, jeho základních zásad a jeho ustanovení, která se týkají jejich působnosti.
(1) (2) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením nebo
závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona.
(2) (3) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke
k vyjádřením a stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při
schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.
(3) (4) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření nebo závaznému
stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v
územním opatření, a ve věcech, které byly vyhodnoceny v závazném stanovisku k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí podle jiného právního předpisu.
§3
Změna podmínek
(1) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci
uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo
na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo
stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek.
Změnit své původní vyjádření, stanovisko nebo závazné stanovisko může dotčený orgán
též za účelem řešení rozporu, je-li to pro stavebníka příznivější.
(2) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také
tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo
zkreslených.
(3) Nové stanovisko k územně plánovací dokumentaci může dotčený orgán uplatnit také
na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací
445
dokumentace, nebo na základě výsledku řešení rozporů.
HLAVA II
POJMY
§4
Záměr
(1) Záměrem se v tomto zákoně rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené
stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma.
(2) Záměrem EIA se v tomto zákoně rozumí záměr podle odstavce 1, který podléhá
posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
§5
Stavba
(1) Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní
činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě.
Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
(2) Stavby jsou
a) drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
c) vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a
d) ostatní.
(3) Souborem staveb se v tomto zákoně rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v
rámci jednoho záměru nebo více souvisejících záměrů anebo v etapách uskutečňuje výstavba
na souvislém území nebo za společným účelem.
(4) Stavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel
výstavby, druh stavby podle odstavce 2 a příslušnost stavebního úřadu k celému souboru
staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která se stavbou
hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby
hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.
(5) Dočasnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba, u které stavební úřad předem
omezí dobu jejího trvání.
(6) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její
část nebo změna dokončené stavby.
(7) Stavbou pro hromadné bydlení je stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí
bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 000 m2.
(8) Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a
vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.
§6
446
Změna a údržba dokončené stavby
(1) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s
dosavadní stavbou, a
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.
(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavby
spočívající ve změně v
a) způsobu užívání stavby,
b) provozním zařízení stavby,
c) způsobu výroby nebo podstatném rozšíření výroby,
d) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat,
bezpečnost nebo životní prostředí, nebo
e) době trvání dočasné stavby, anebo změně dočasné stavby na stavbu trvalou.
(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna, která spočívá
ve změně
a) účelu užívání stavby, ve změně v době trvání dočasné stavby nebo ve změně dočasné
stavby na stavbu trvalou, nebo
b) činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat,
bezpečnost nebo životní prostředí.
(3) Údržbou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí udržovací práce, jimiž se
zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí
výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení stavby.
§7
Zařízení
(1) Zařízením se v tomto zákoně rozumí technické zařízení nebo reklamní zařízení, pokud
nejde o stavbu, které vzniká za účelem užívání na určitém místě.
(2) Reklamním zařízením se v tomto zákoně rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce,
které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací. Reklamní zařízení o celkové ploše větší
než 8 m2 se považuje za stavbu.
§8
Terénní úprava
Terénní úpravou se v tomto zákoně rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se
podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi
související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.
447
§9
Staveniště
(1) Staveništěm se v tomto zákoně rozumí místo, na kterém se provádí stavba, zařízení,
terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava
odstraňuje.
(2) Staveniště zahrnuje stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v
rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby
potřebné pro provedení nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy.
§ 10
Veřejná infrastruktura
(1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení
sloužící veřejné potřebě, a to
a) dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby cest, pozemních komunikací, drah,
vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení,
b) technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi
související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro ukládání energie, dobíjecích stanic a
zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke
snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k
nakládání s odpady,
c) zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků
vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které
svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových
služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability
krajiny,
d) občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních
potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu,
veřejnou správu a ochranu obyvatelstva,
e) veřejná prostranství1).
(2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení
inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků,
zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií.
(3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a
kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.
§ 11
Veřejně prospěšná stavba a opatření
(1) Veřejně prospěšnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba nebo zařízení pro
veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená
448
v územně plánovací dokumentaci nebo v zákoně a stavby a zařízení s ní související nebo
podmiňující její realizaci a strategická investiční stavba78).
(2) Veřejně prospěšným opatřením se v tomto zákoně rozumí opatření nestavební povahy
sloužící ke snižování nebezpečí v území, vytváření prvků územního systému ekologické
stability2) a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví,
vymezené v územně plánovací dokumentaci.
78) § 1 odst. 13 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.
§ 12
Základní pojmy územního plánování
V tomto zákoně se rozumí
a) změnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání nebo využití,
včetně umisťování staveb nebo jejich změn,
b) stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k
zastavění,
c) zastavěným stavebním pozemkem zázemí stavby pozemek evidovaný v katastru nemovitostí
jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící
souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém
celku,
d) plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena
v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v
územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo
její význam nástrojích územního plánování pro určité prostorové uspořádání nebo využití,
e) koridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické
infrastruktury nebo opatření nestavební povahy v nástrojích územního plánování,
f) plochou nebo koridorem celostátního významu plocha nebo koridor, které svým významem,
rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států,
g) plochou nebo koridorem nadmístního významu plocha nebo koridor, které svým významem,
rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu
nebo koridor nadmístního významu považují plocha nebo koridor, které svým významem,
rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí mají celoměstský význam,
rozsah nebo využití,
h) zastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen
„vymezení zastavěného území“) nebo územním plánem,
h) zastavitelným územím území vymezené v územním plánu, které obsahuje zastavitelné
plochy a nestavební plochy; dále se zastavitelným územím rozumí zastavitelné území
vymezené samostatným postupem podle § 116 až 121 (dále jen „vymezení zastavitelného
území“),
449
i) zastavitelnou plochou plocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu,
zásadách územního rozvoje nebo územním plánu,
j) nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
j) nestavební plochou plocha v zastavitelném území, která není určena k umístění
zástavby, s výjimkou veřejné infrastruktury,
k) nezastavitelným územím území nezahrnuté do zastavitelného území,
k) l) transformační plochou plochou změny v zastavitelném území zastavitelná nebo
nestavební plocha určená k vytvoření zcela nového ke změně charakteru území nebo k obnově
znehodnoceného, nebo zanedbaného území za účelem jeho opětovného využití vymezená
územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném území územním
plánem,
l) m) plochou změny v krajině nezastavitelném území plocha určená ke změně stávajícího
využití na jiné využití nezastavěného nezastavitelného území vymezená v nezastavěném
nezastavitelném území územním plánem,
m) n) uliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvím uličním prostranstvím a
bloky,
o) blokem ucelená část území tvořená souborem pozemků, jedním pozemkem nebo jeho
částí, zpravidla ohraničená uličním prostranstvím a vymezená uliční čarou; bloky se
rozlišují na stavební, které jsou určené převážně k zastavění budovami, a nestavební,
které jsou určené převážně k nestavebním účelům,
n) o) p) stavební čarou rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje
polohu hrany stavby ve výši rostlého nebo upraveného terénu; stavební čára může být typy
stavebních čar stanoví prováděcí právní předpis,
1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce stavby, nebo
2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami,
o) p) q) stavební prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně
nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,
p) q) r) nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro
1. regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,
2. územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,
3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán,
q) r) s) navazující územně plánovací dokumentací se pro
1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní
plán a regulační plán,
2. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,
3. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán,
450
4. územní plán rozumí regulační plán,
r) s) t) limitem využití území omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů,
vyplývající z právních předpisů, nebo stanovené na základě jiných právních předpisů, nebo
vyplývající z vlastností území,
s) t) u) schématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku
menším podrobnosti menší, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentace,
t) u) v) vystavěným prostředím prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavby
a volná prostranství veřejná i neveřejná,
u) v) w) asanací soubor opatření sloužících k ozdravění území, které vykazuje závady, zejména
z důvodů hospodářských změn anebo postižení živelní pohromou nebo závažnou havárií,
v) w) x) architektonickou soutěží postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby
anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy
architektonického řešení stavby,
w) x) y) urbanistickou soutěží postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo
zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a
hodnoceny návrhy urbanistického řešení území.
Základní pojmy stavebního řádu
§ 13
V tomto zákoně se dále rozumí
a) budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek
převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
b) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží
bydlení,
c) rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží
bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní
podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny
budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb
osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku,
těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen "osoba
s omezenou schopností pohybu nebo orientace") s cílem bezbariérového užívání,
d) přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb
podle jejich potřeby a účelu osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením
s cílem zajištění jejich bezpečnosti a nezbytného bezbariérového užívání,
e) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím
spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou
rekreaci,
f) stavbou pro obchod stavba s převažující prodejní plochou,
451
g) stavbou pro výrobu a skladování stavba pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu,
popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů,
kromě staveb pro skladování uvedených v písmenu h),
h) stavbou pro zemědělství stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská
zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu, a to i bez nutnosti využití místní půdy, a pro
posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné
výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin,
i) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým
uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení,
j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo
osob s těžkým zrakovým postižením,
k) místností prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí
střechy a pevnými stěnami,
l) obytnou místností část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z
hlediska velikosti, denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu
nejméně 8 m2; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně
12 m2; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m2,
m) pobytovou místností místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním
splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby,
n) podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí
jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v
podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v
úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo
chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu
vodorovné nosné konstrukce,
o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce
obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy
lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je
zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do
vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí
je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny,
o) zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená svislými průměty vnějšího líce
obvodových konstrukcí, případně jejich spojnic, všech nadzemních i podzemních podlaží
do vodorovné roviny; plochy balkonů a arkýřů se nezapočítávají; u objektů
poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými
čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny,
p) zastavěnou plochou pozemku součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb,.
q) domem pro dostupné nájemní bydlení bytový dům, k němuž je uzavřena plánovací smlouva
o dostupném nájemním bydlení, nebo který je jako dům pro dostupné nájemní bydlení vymezen
v regulačním plánu vydaném obcí, která je stavebníkem.
452
§ 14
V tomto zákoně se dále rozumí
a) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby,
zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo
terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské
činnosti,
b) projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně
plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,
c) hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace,
d) stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací
jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona,
e) zhotovitelem stavebník v případě svépomocné formy výstavby, nebo stavební podnikatel,
f) stavbyvedoucím fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona k odbornému vedení
provádění nebo odstraňování stavby,
g) stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení
anebo terénní úpravy svépomocí,
h) dozorem projektanta průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro
provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s
dokumentací pro provedení záměru.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE A VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY
HLAVA I
STAVEBNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA
§ 15
Obecné ustanovení
Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále
jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady, obce, a kraje, obce, úřady
rozvoje území, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.
§ 16
Obec a kraj
Obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a
vyhodnocují je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně
plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.
§ 17
Dopravní a energetický stavební úřad
453
(1) Dopravní a energetický stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve
věcech stavebního řádu podřízený Ministerstvu dopravy.
(2) Sídlem Dopravního a energetického stavebního úřadu je Praha.
(3) Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu stanoví
Ministerstvo dopravy vyhláškou.
(4) V čele Dopravního a energetického stavebního úřadu stojí ředitel. Pro účely zákona o
státní službě je Ministerstvo dopravy bezprostředně nadřízeným správním úřadem Dopravního
a energetického stavebního úřadu.
(5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.
§ 16
Obec a kraj
Obec a kraj prosazují a hájí veřejný zájem na všestranném rozvoji svého území a
na vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí.
§ 17
Úřady rozvoje území
(1) Zřizují se Úřad rozvoje území České republiky (dále jen „Úřad“), úřady
rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště.
(2) Úřad je účetní jednotkou. Úřady rozvoje území krajů a jejich územní pracoviště
nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem České republiky,
účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek
Úřadu.
§ 17a
Úřad
(1) Úřad je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního
řádu, vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto zákonem. Úřad metodicky sjednocuje
činnost orgánů územního plánování a řídí a metodicky sjednocuje činnost stavebních
úřadů; dále provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v
oblasti rozvoje území, územního plánování, stavebního řádu, stavební kultury a
vystavěného prostředí, urbanismu a architektury.
(2) Sídlem Úřadu je Praha. Úřad může zřídit svá detašovaná územní pracoviště.
(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra
pro místní rozvoj. Předsedu zastupují v jím vymezených oblastech místopředsedové, které
na návrh předsedy jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. V případech
stanovených vnitřním předpisem Úřadu nebo na základě písemného pověření předsedy
může v úřadech rozvoje území právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec.
454
Orgán, který předsedu nebo místopředsedu jmenoval, ho odvolá, pokud přestane splňovat
podmínky pro jmenování.
(4) Předseda a místopředsedové Úřadu jsou jmenováni na dobu 6 let a mohou být
jmenováni opakovaně. Předsedou a místopředsedou Úřadu může být jmenována osoba,
jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci
řádně zastávat, a která
a) je státním občanem České republiky,
b) je plně svéprávná,
c) je bezúhonná a
d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním
programu.
(5) S funkcí předsedy a místopředsedy Úřadu je neslučitelný výkon funkce člena
řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon výdělečné
činnosti s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,
publicistické a umělecké.
§ 17b
Úřady rozvoje území krajů
(1) Úřady rozvoje území krajů jsou územními správními orgány ve věcech
územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění a dalších věcí upravených tímto
zákonem.
(2) Úřady rozvoje území krajů jsou
a) Úřad rozvoje území pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze,
b) Úřad rozvoje území pro Středočeský kraj se sídlem v Praze,
c) Úřad rozvoje území pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích,
d) Úřad rozvoje území pro Plzeňský kraj se sídlem v Plzni,
e) Úřad rozvoje území pro Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech,
f) Úřad rozvoje území pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem,
g) Úřad rozvoje území pro Liberecký kraj se sídlem v Liberci,
h) Úřad rozvoje území pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové,
i) Úřad rozvoje území pro Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích,
j) Úřad rozvoje území pro Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě,
k) Úřad rozvoje území pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně,
l) Úřad rozvoje území pro Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci,
m) Úřad rozvoje území pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě,
n) Úřad rozvoje území pro Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně.
455
(3) Územní pracoviště úřadů rozvoje území krajů (dále jen „územní pracoviště“)
jsou územními správními orgány ve věcech stavebního řádu. Územní pracoviště jsou v
obcích s rozšířenou působností. Úřad může zřídit detašovaná pracoviště územních
pracovišť i v jiných obcích, je-li to potřebné. Detašované pracoviště je součástí územního
pracoviště.
(4) Úřad rozvoje území kraje vykonává územní působnost v území příslušného
kraje. Územní pracoviště vykonává územní působnost ve správním obvodu obce s
rozšířenou působností, ve které má sídlo.
(5) V čele úřadu rozvoje území kraje stojí ředitel, v čele územního pracoviště stojí
vedoucí.
§ 18
Součinnost orgánů veřejné správy
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují při výkonu své působnosti ve
vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních
předpisů a v souladu se zásadami uvedenými v části první hlavě I zajišťují koordinaci
jejich vyjádření, stanovisek a závazných stanovisek, řešení rozporů a odstraňování vad.
(2) Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná
stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů
může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné
a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům
jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání
stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad společné jednání
jako ústní jednání.
(2) Orgány územního plánování a stavební úřady mohou nařídit společné jednání s
obcemi, kraji nebo dotčenými orgány, a to oznámením nejméně 5 pracovních dnů před
jeho konáním, nedohodnou-li se jinak. Společné jednání je neveřejné, o jeho závěrech se
sepisuje protokol. Je-li to účelné, lze ke společnému jednání přizvat jiné osoby.
Nezúčastní-li se dotčený orgán bez důvodné omluvy společného jednání, platí, že souhlasí
s řešením orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu. K odstranění rozporů nebo
zjevných vad vyjádření, stanovisek nebo závazných stanovisek může orgán územního
plánování nebo stavební úřad stanovit dotčeným orgánům lhůtu, která nepřekročí 15 dní.
(3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem
a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního
řádu s tím, že je-li příslušným správním orgánem tentýž úřad, rozhodne o rozporu jeho
vedoucí.
(4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky,
které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním
úřadem jejich dodržování.
HLAVA II
PŮSOBNOST VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
456
§ 19
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního
plánování, kterými jsou
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany,
c) úřady územního plánování,
d) obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon
územně plánovací činnosti.
(2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské
úřady.
(3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo obce,
zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje.
§ 20
Vláda
Vláda
a) schvaluje politiku architektury a stavební kultury,
b) rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje,
c) schvaluje politiku územního rozvoje,
d) projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a
stavební kultury,
e) vydává územní rozvojový plán,
f) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu,
g) vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního
významu,
h) vydává územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo
využitím území více krajů nebo států.
§ 19
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního
plánování, kterými jsou
a) úřady rozvoje území,
b) Ministerstvo obrany,
457
c) kraje,
d) obce a
e) hlavní město Praha.
(2) Orgány územního plánování soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně
plánovací dokumentace a vyhodnocují je. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla
územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací
dokumentace.
§ 20
Vláda
Vláda schvaluje
a) politiku architektury a stavební kultury,
b) politiku územního rozvoje,
c) územní rozvojový plán,
d) územní opatření celostátního významu.
§ 21
Ministerstvo Úřady rozvoje území
(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního
plánování.
(1) Úřad je nadřízeným správním orgánem úřadů rozvoje území krajů jako orgánů
územního plánování.
(2) Ministerstvo Úřad
a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
b) zpracovává a pořizuje politiku architektury a stavební kultury,
c) zpracovává a pořizuje politiku územního rozvoje,
d) zpracovává, pořizuje a vydává územní rozvojový plán,
e) zpracovává a pořizuje územně plánovací podklady územní studie v podrobnosti a rozsahu
nezbytném pro pořizování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, popřípadě
pro plnění dalších svých úkolů,
f) zpracovává, pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v
území celostátního významu,
g) pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo
využitím území více krajů nebo států,
g) poskytuje údaje pro územně analytické podklady,
h) vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data,
458
i) zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky
sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti
územního plánování, urbanismu a architektury,
j) h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
(3) Úřad rozvoje území kraje je nadřízeným orgánem krajů a obcí jako orgánů
územního plánování.
(4) Úřad rozvoje území kraje, případně z jeho pověření jeho územní pracoviště
a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
b) pořizuje územní plán a územní opatření na žádost obce podle § 47 odst. 2,
c) pořizuje a vydává vymezení zastavitelného území obcí, které nemají územní plán, a
d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
§ 22
Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů
a) pořizuje, schvaluje a vydává územní plán a regulační plán,
b) pořizuje územně plánovací podklady územní studie v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro
pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost
Ministerstva obrany,
c) vkládá data do národního geoportálu územního plánování.
c) poskytuje údaje pro územně analytické podklady.
§ 23
Krajský úřad
(1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů podle § 26.
(2) Krajský úřad jako úřad územního plánování
a) vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,
b) pořizuje zásady územního rozvoje,
c) pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování
zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje,
d) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního
významu,
e) pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo
využitím území více obcí,
f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,
459
g) vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací
činnosti,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
§ 23
Kraj
Kraj v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a
vydává zásady územního rozvoje, územní studie a územní opatření, poskytuje údaje pro
územně analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje
kraje v rámci svého práva na samosprávu. Při tom jej lze omezit jen na základě zákona a
jen v nezbytně nutném rozsahu.
§ 24
Zastupitelstvo kraje a rada kraje
(1) Zastupitelstvo kraje
a) rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje,
b) schvaluje zadání zásad územního rozvoje,
c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje,
d) c) vydává schvaluje zásady územního rozvoje,.
e) d) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje.
(2) Rada kraje
a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a
zásad územního rozvoje sousedního kraje,
b) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo Úřad a
dotýká se území kraje,
c) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž k jehož
pořízení je příslušný krajský úřad kraj,
d) vydává schvaluje územní opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je
příslušný krajský úřad kraj,
e) podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového
plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu. a
f) uděluje souhlas ke zpřesnění navazující územně plánovací dokumentace podle § 73 odst.
5 nebo k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo územního opatření
podle § 193 odst. 2.
§ 25
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
460
Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování
a) pořizuje územní plán a regulační plán,
b) pořizuje územní plán, regulační plán a územní opatření na žádost obce,
c) pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu
nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně
plánovací činnost obcí,
d) pořizuje a vydává vymezení zastavěného území,
e) pořizuje územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území pro území
obce,
f) vkládá data do národního geoportálu územního plánování,
g) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
§ 26
Obecní úřad
Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních
požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti
působnost podle § 25 písm. a), e) a f) a pořizovat územní studii.
§ 25
Společenství obcí
Společenství obcí může na základě veřejnoprávní smlouvy s obcí v samostatné působnosti
vykonávat odborné činnosti pořizovatele, jimiž se rozumí zpracovávání, pořizování a
vydávání nástrojů územního plánování, pro obce, které jsou jeho členem.
§ 26
Obec
Obec v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje, schvaluje a
vydává územní plán, regulační plán, územní studii a územní opatření, poskytuje údaje
pro územně analytické podklady a vykonává další územně plánovací činnosti v zájmu
rozvoje obce v rámci svého práva na samosprávu. Při tom ji lze omezit jen na základě
zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu.
§ 27
Zastupitelstvo obce a rada obce
(1) Zastupitelstvo obce
a) rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu,
b) schvaluje zadání územního plánu a regulačního plánu,
c) schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního plánu a regulačního plánu,
d) c) vydává schvaluje územní plán a regulační plán,.
461
e) d) projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.
(2) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce
a) uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu,
zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce,
b) uplatňuje připomínky k návrhu vymezení zastavěného zastavitelného území pro území
obce,
c) uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření o asanaci území a územního opatření o
stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad jako úřad územního plánování, kraj nebo
ministerstvo Úřad, a dotýkají se území obce,
d) rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území
obce,
e) vydává schvaluje územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce,
f) rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou
splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c),
g) f) rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3.
g) f) uděluje souhlas k možnosti odchýlit se od územně plánovací dokumentace nebo
územního opatření podle § 193 odst. 2.
§ 28
Působnost na území hlavního města Prahy
(1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města
Prahy, vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo.
(2) Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské
části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.
§ 28
Působnost na území hlavního města Prahy
Hlavní město Praha v samostatné působnosti pro své území zpracovává, pořizuje,
schvaluje a vydává zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, územní studii
a územní opatření, poskytuje údaje pro územně analytické podklady a vykonává další
územně plánovací činnosti v zájmu rozvoje hlavního města Prahy v rámci svého práva na
samosprávu. Při tom ji lze omezit jen na základě zákona a jen v nezbytně nutném rozsahu.
§ 29
Ústav územního rozvoje
(1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu a účetní
jednotkou, pro kterou plní funkci zřizovatele ministerstvo.
(2) Ústav územního rozvoje
a) provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního
462
plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a
architektury,
b) zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury,
c) zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního
rozvoje po její poslední změně,
d) zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplné znění územního
rozvojového plánu po jeho změně,
e) zpracovává návrh územně plánovacích podkladů pro území státu,
f) vykonává další činnosti, kterými ho pověří ministerstvo.
HLAVA III
PŮSOBNOST VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU
§ 30
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo dopravy,
c) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
d) Dopravní a energetický stavební úřad,
e) krajské stavební úřady,
f) obecní stavební úřady a
g) jiné stavební úřady3).
(2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady.
(3) Obecními stavebními úřady jsou
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a
b) pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním
předpisem.
(4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním
předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho
správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku.
(5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke
změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který
obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným
obecním stavebním úřadem.
(6) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo
spravedlnosti.
463
§ 30
Obecná ustanovení
(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou
úřady rozvoje území, jiné stavební úřady a autorizovaný inspektor.
(2) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a
Ministerstvo spravedlnosti.
(3) Úřad je nadřízeným správním orgánem úřadů rozvoje území krajů. Úřady
rozvoje území krajů jsou nadřízeným správním orgánem svých územních pracovišť.
(4) Nadřízeným správním orgánem autorizovaného inspektora je stavební úřad,
který v dané věci vydal povolení záměru, a není-li tomu tak, je jím úřad rozvoje území
kraje, v němž má autorizovaný inspektor sídlo.
(5) Nadřízený úřad rozvoje území může usnesením pověřit prováděním postupů
podle části šesté, deváté a desáté tohoto zákona jiný věcně příslušný stavební úřad, jestliže
je to účelné; usnesení se pouze poznamená do spisu.
§ 30a
Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu
(1) Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady vykonávají činnost na úseku
stavebního řádu prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon
činnosti na úseku stavebního řádu.
(2) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická
osoba, která
a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění
podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro
obor státní služby, jehož součástí je stavební řád a
b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona.
(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti
vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.
(4) Kvalifikační požadavky vzdělání podle odstavce 2 písm. b) splňuje
a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez
specifikace oboru podle autorizačního zákona,
b) autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor
pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty
a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství,
c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do
oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví, ekonomické obory, doprava,
biologie, ekologie a životní prostředí, lesnictví a dřevařství, vědy o zemi, nebo právo,
464
d) fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví, geodézie a kartografie,
obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost, nebo doprava, nebo
e) fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví, geodézie
a katastr nemovitostí, nebo veřejnosprávní činnost.
(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost stavebního
úřadu na úseku stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených
požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační
požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu, nejvýše však po dobu 3 let.
§ 31
Metodická činnost
(1) Ministerstvo metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti
stavebního řádu a požadavků na výstavbu.
(2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních
komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých
staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu.
§ 32
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li
jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a energetický stavební úřad.
(2) Ministerstvo
a) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující
se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje
opatření k zabránění jejich opakování,
b) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
c) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a
podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků
anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
d) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících
podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve
Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním
předpisem územního samosprávného celku,
e) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného
právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního
samosprávného celku,
f) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,
g) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů.
465
(3) Ministerstvo může
a) vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud
se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,
b) pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje.
(4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji
vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu.
§ 31
Metodická činnost
Jiné ústřední orgány státní správy v rámci své působnosti metodicky podporují
výkon působnosti Úřadu v oblastech, ve kterých stavební úřady rozhodují o věcech v
působnosti jiných ústředních orgánů státní správy.
§ 32
Úřad
(1) Úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených a s nimi souvisejících
staveb,
b) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související,
nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,
c) vykonává působnost vyvlastňovacího úřadu ve věcech vyhrazených staveb,
d) vydává rozhodnutí o změně využití území pro stanovení prostoru pro dobývání ložisek
nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,
e) rozhoduje v pochybnostech, zda se jedná o vyhrazenou stavbu nebo stavbu či záměr
související s vyhrazenou stavbou,
f) vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo
opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet,
a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,
g) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
h) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky
a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních
výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
i) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících
podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je
ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím
právním předpisem územního samosprávného celku,
j) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle
jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem
466
územního samosprávného celku,
k) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,
l) vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů a
m) je jednotným kontaktním místem ve smyslu čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2024/1252 pro vyhrazené stavby.
(2) Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení podle části šesté tohoto zákona není
přípustný rozklad.
§ 32a
Ministerstvo dopravy
(1) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického
stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a
obchodu.
(2) Ministerstvo dopravy ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně
přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb
a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
b) navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a
podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků
anebo k jiným stavebně technickým opatřením,
c) připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících
podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve
Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním
předpisem územního samosprávného celku,
d) zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného
právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního
samosprávného celku,
e) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
§ 32b
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a
energetického stavebního úřadu ve věcech
a) vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až q) k tomuto zákonu, včetně staveb
souvisejících,
b) staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,
c) staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.
467
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb podle odstavce 1
a) sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
§ 33
Dopravní a energetický stavební úřad
(1) Dopravní a energetický stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského
stavebního úřadu ve věcech staveb
a) silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
b) uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,
c) technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.
(2) Dopravní a energetický stavební úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb,
b) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými
stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu nebo obecního stavebního
úřadu,
c) vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se
uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a
d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
(3) K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního
stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.
§ 34
Krajský stavební úřad
Krajský stavební úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech
1. záměrů EIA,
2. silnic I. třídy,
3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
4. vodních děl na hraničních vodách,
5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze
zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m
ode dna základové výpusti,
7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud
a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo
468
nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou
případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu,
8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich
znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových,
9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a
staveb a zařízení pro ukládání energie připojených do distribuční soustavy s napětím 110 kV,
10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně
souvisejících technologických objektů,
u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad,
b) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb
souvisejících, a
c) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
§ 33
Úřad rozvoje území kraje
Úřad rozvoje území kraje
a) vykonává působnost stavebního úřadu v případech, ve kterých nevykonává působnost
Úřad nebo jiný stavební úřad, ve věcech
1. záměrů EIA,
2. silnic I. třídy,
3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
4. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1000000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m
ode dna základové výpusti,
5. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a
staveb a zařízení pro ukládání energie připojených do distribuční soustavy s napětím
110 kV,
6. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině nad 4 do 40 barů včetně
a souvisejících technologických objektů, u nichž se uvedené tlakové rozmezí týká
výstupního tlaku,
b) vykonává působnost stavebního úřadu a vyvlastňovací úřadu u staveb vyžadujících
vyvlastňovací řízení, které by jinak spadaly do působnosti územního pracoviště úřadu
rozvoje území kraje, a působnost vyvlastňovacího úřadu u drobných staveb a v dalších
případech, není-li k nim příslušný Úřad,
c) vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně
staveb souvisejících,
d) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu a
469
e) uplatňuje stanovisko k návrhu územního opatření o podmínkách a zmírňujících
opatřeních a jeho změnám podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů
energie a vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů pro využití
obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti, u kterých nevykovává působnost
Úřad.
§ 34
Územní pracoviště
Územní pracoviště
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává
působnost Úřad, úřad rozvoje území kraje nebo jiný stavební úřad, a
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
§ 34a
Obecní stavební úřad
(1) Obecní stavební úřad
a) vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost
Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad,
b) vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.
(2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru bytového domu, silnice II. a III. třídy,
místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je
součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, sítí elektronických
komunikací, staveb a zařízení pro ukládání energie, vodního díla, u něhož nevykonává
působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, a souboru staveb, jehož jsou tyto záměry
součástí, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností; § 37 odst. 3 se pro určení
příslušnosti stavebního úřadu nepoužije.
§ 35
Jiné stavební úřady
(1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu pro území vojenských
újezdů a u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu5), realizovaných
Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a
záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a
informační bezpečnost, s výjimkou vydání rámcového povolení.
(2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost
státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené
organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky,
Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace,
Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo
jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Do výkonu působnosti podle
věty první nenáleží vydání rámcového povolení.
470
(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů staveb pro
účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek, s výjimkou vydání
rámcového povolení.
(4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského úřadu nebo
obecního stavebního úřadu úřadů rozvoje území se vyžaduje změna účelu užívání.
HLAVA IV
VYMEZENÁ ÚZEMÍ
§ 36
(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území,
v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti nebo bezpečnosti státu
a) vydává vyjádření pro stavby kategorie I nebo závazné stanovisko pro stavby kategorie
II pro účely povolení záměru,
b) vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu
územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a
c) může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na
nezbytné úpravy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá
účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.
(3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese
ministerstvo, které je uplatnilo.
(4) Z hlediska dopadů na zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu podle odstavce
1 se stavby člení na
a) stavbu kategorie 0, nepředstavující zvláštní dopady,
b) stavbu kategorie I, představující mírné dopady,
c) stavbu kategorie II, představující vyšší dopady.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiku stavby pro její zařazení do
kategorie podle odstavce 4. Charakteristikou stavby je druh stavby, případně stavebně
technický parametr stavby a její umístění.
HLAVA V
SPOLEČNÉ USTANOVENÍ
§ 37
(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností a obecnímu úřadu je přenesenou působností.
(2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru,
určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad.
(3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí
471
příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřad je příslušný k
provedení všech úkonů, postupů a vydání rozhodnutí podle tohoto zákona pro všechny stavby
souboru staveb.
§ 37
Kvalifikační požadavky
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vykonávají činnost
prostřednictvím osob splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona nebo podle
jiných zákonů.
(2) Kvalifikační požadavky splňuje dále fyzická osoba, která má
a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků
pro správní činnosti v územním plánování, stavebním řádu nebo vyvlastnění nebo
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor specializace, jehož součástí
je legislativa, právní činnost, stavebnictví, bydlení, regionální rozvoj, územní plánování
nebo stavební řád, a
b) vzdělání
1. vysokoškolské ve studijním programu náležejícím do oblasti architektura a
urbanismus, biologie, ekologie a životní prostředí, doprava, ekonomické obory,
energetika, lesnictví a dřevařství, právo, stavebnictví, vědy o zemi, strojírenství,
technologie a materiály,
2. vyšší odborné nebo střední s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví, geodézie a
katastr nemovitostí, obecně právní činnost, veřejnosprávní činnost nebo doprava.
(3) Pokud při postupech podle tohoto zákona vykonává stavební úřad působnost
podle jiných právních předpisů, podílejí se na této činnosti oprávněné úřední osoby, které
splňují kvalifikační požadavky podle jiných právních předpisů a mají osvědčení o zvláštní
odborné způsobilosti pro úředníky územních samosprávných celků pro příslušnou
správní činnost nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro příslušný
obor.
(4) Osoba nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost, pouze pokud
je zajištěno, že bude do doby splnění požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným
vedením osoby splňující kvalifikační požadavky, nejvýše však po dobu 3 let.
ČÁST TŘETÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 38
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území,
472
stanovovat zásady jeho funkčního a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro
udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který
uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto
účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje.
(3) Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel,
rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich
obyvatel.
(4) Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu
jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to
určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu
nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury. Zastavitelné plochy se vymezují
s ohledem na možnosti rozvoje území a míru využití zastavěného území.
(1) Cílem územního plánování je ve veřejném zájmu vytvářet předpoklady pro
využití a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro život lidí
a jejich bydlení, práci, podnikání, rekreaci a soudržnost společenství obyvatel území, pro
příznivé životní prostředí a pro hospodářský rozvoj, který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Cílem územního
plánování ve veřejném zájmu je také zvyšovat kvalitu a krásu vystavěného prostředí sídel,
rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život
jejich obyvatel.
(2) Územní plánování soustavně a komplexně řeší využití území a stanovuje zásady
jeho prostorového a funkčního uspořádání.
(3) Územní plánování rozvíjí a chrání civilizační, kulturní a přírodní hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a krajiny jako
podstatné složky prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti, to vše při zajištění
životních potřeb lidí, hospodářského rozvoje a zdrojů energie a surovin.
(4) Územní plánování vytváří podmínky pro co nejlepší, efektivní a hospodárné
využívání zastavitelného území, vytváření kompaktních měst krátkých vzdáleností,
ochranu nezastavitelného území a rozvoj veřejné infrastruktury.
(5) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné zájmy
v území a podněty na provedení změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj
území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a jiných právních
předpisů.
§ 39
Úkoly územního plánování
Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu rozvíjet a chránit území, a za tím
účelem zejména
473
a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
b) stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území,
včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné
krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území,
a) zjišťovat, posuzovat a vyhodnocovat stav území, potenciál jeho rozvoje, prognózy jeho
dalšího vývoje a jeho civilizační, kulturní a přírodní hodnoty,
b) stanovovat s ohledem na jeho potenciál, podmínky a hodnoty území koncepci využití a
rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje bydlení,
hospodářství a veřejné infrastruktury s preferencí co nejlepšího a nejpestřejšího využití
zastavitelného území, ochrany volné krajiny a zlepšování prostupnosti území,
c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem
na potenciál jeho rozvoje, ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území,
d) stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a
prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění,
uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství,
e) vytvářet předpoklady pro efektivní hospodárné využívání území, zejména důsledným
využíváním zastavěného zastavitelného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace a
revitalizací nevyužitých, znehodnocených nebo zanedbaných ploch,
f) s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné,
vymezovat vhodné plochy pro výrobu, skladování, distribuci a nakládání s odpady; plochy
pro výrobu, skladování a distribuci elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu
z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce67) a
klimatické cíle státu,
g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení, příležitosti
pro práci a podnikání a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,
h) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb
s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto
změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení,
ih) stanovovat pořadí provádění změn v území,
ji) koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území,
kj) vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření,
lk) vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky
povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot,
ml) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu,
nm) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků
z veřejných rozpočtů na změny v území,
on) vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany,
474
po) vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn
zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo transformačních
ploch změn,
qp) určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území,
rq) regulovat stanovovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet
a stanovovat podmínky pro jejich využití s přihlédnutím k jedinečnosti a nepřemístitelnosti
nerostných zdrojů a jejich významu pro surovinovou bezpečnost a soběstačnost,
sr) vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými
negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný
právní předpis.
§ 39a
Politika architektury a stavební kultury
(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní
působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.
(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování
a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje. Politika architektury a
stavební kultury je kritériem pro posuzování hodnot chráněných stavebním zákonem.
(3) Úřad zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika
architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v
téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(4) Úřad nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a
poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a
stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit Úřadu pořídit aktualizaci nebo
novou politiku architektury a stavební kultury.
§ 40
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
(1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje,
územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný
rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
(dále jen „vyhodnocení vlivů“).
(2) Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu politiky územního rozvoje, územního
rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení
z hlediska vlivů na životní prostředí.
(3) Součástí vyhodnocení vlivů je vyhodnocení vlivů na
a) hospodářský rozvoj,
b) soudržnost společenství obyvatel území a
475
c) životní prostředí.
(4) Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět
ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je-li to vyžadováno podle
jiného právního předpisu.
(5) Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy podle odstavce
3 vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního
rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných
dokumentů. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, nadřazené územně plánovací
dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náleží vyhodnocení vlivů navazující územně
plánovací dokumentace.
(6) Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou
stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Náležitosti vyhodnocení vlivů na předmět ochrany
nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jsou stanoveny jiným právním
předpisem.
§ 41
Charakter území
(1) Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, stávající nebo
plánované struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků
prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a
přírodních hodnot území, včetně jejich využití a vzájemných vztahů a vazeb, a to především
vymezením v územně plánovací dokumentaci.
(2) Při posuzování souladu s charakterem území se zohledňuje veřejný zájem na
zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.
HLAVA II
OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 42
Oprávněný investor
(1) Oprávněným investorem se v tomto zákoně rozumí vlastník, správce nebo
provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury a organizace podle
horního zákona.
(2) Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování
při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn
jednotlivě. Za tímto účelem se zřizuje seznam oprávněných investorů, který vede a spravuje
ministerstvo Úřad.
(3) Ministerstvo Úřad zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných
investorů na základě žádosti. V žádosti oprávněný investor kromě obecných náležitostí podle
476
správního řádu uvede
a) seznam obcí, popřípadě krajů, kterých se vyrozumění týká, a
b) doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území
uvedených obcí, popřípadě krajů.
(4) Je-li žádost podle odstavce 3 úplná, zaznamená ministerstvo Úřad oprávněného
investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Seznam
oprávněných investorů zveřejňuje ministerstvo Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup
na v národním geoportálu územního plánování.
(5) Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho
zveřejnění. Žádost podle odstavce 3 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytnuté
oprávněným investorem podle odstavce 3, je oprávněný investor povinen o této skutečnosti
neprodleně vyrozumět ministerstvo, které Úřad, který údaje v seznamu oprávněných investorů
upraví.
§ 43
Zveřejňování a ukládání dokumentů
(1) Pořizovatel musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit možnost seznámit se
s návrhy zadání územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentace nebo zprávy
o jejím uplatňování, územních opatření a vymezení zastavěného území ode dne vyvěšení
návrhu veřejnou vyhláškou.
(2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace, zprávu o
uplatňování územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentaci, zastavěné území,
územní studii a územní opatření a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování.
(3) Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán
a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a
územnímu opatření o stavební uzávěře, ukládá ministerstvo.
(4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a územní opatření, včetně
spisu, ukládá pořizovatel u kraje nebo obce, pro něž byly pořízeny.
(5) Vymezení zastavěného území, včetně spisu, a územně plánovací podklady, včetně
dokladů o jejich pořizování, ukládá příslušný pořizovatel.
§ 43
Zveřejňování a ukládání dokumentů
(1) Orgány územního plánování informují veřejnost a dotčené orgány o své činnosti,
zejména o pořizování nástrojů územního plánování podle tohoto zákona; ustanovení části
šesté správního řádu o zveřejňování a doručování se nepoužijí. Osobám, které nejsou
schopny využít národní geoportál územního plánování, orgány územního plánování
umožní nahlížet do zveřejňovaných informací a činit si z nich výpisy a kopie.
(2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace, územně
477
plánovací dokumentaci a její úplné znění, zastavitelné území, územní studii a územní
opatření a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování.
Díl 2
Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti
§ 44
Kvalifikační požadavky
(1) Úřady územního plánování vykonávají územně plánovací činnost podle § 23 a 25
prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti.
(2) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba,
která
a) má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování
podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro
obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,
b) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a
c) splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona.
(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti
vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.
(4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje
a) autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez
specifikace oboru podle autorizačního zákona, nebo autorizovaný inženýr pro obor městské
inženýrství,
b) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní
plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě,
nebo
c) fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do
oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví nebo geografie a nejméně 24 měsíců
praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě.
(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací
činnost úřadu územního plánování, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených
požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační
požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.
§ 45
Výjimka z kvalifikačních požadavků
(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání ministerstvo udělí na základě žádosti
úředníka územního samosprávného celku, který vykonává územně plánovací činnost v souladu
478
s právními předpisy, splňuje kvalifikační požadavky praxe a má osvědčení zvláštní odborné
způsobilosti podle jiného právního předpisu7).
(2) Při posuzování žádosti ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování
územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně
osobně podílel, a z příloh žádosti uvedených v odstavci 3 písm. b) a c).
(3) Součástí žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání je
a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace nebo územně
plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích
dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se žadatel osobně podílel,
s uvedením rozsahu svého podílu,
b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a úkonů
pořizovatele při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, anebo
stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se žadatel osobně podílel,
c) posudek o pracovní činnosti9) nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce žadatele,
d) kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování, nebo
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je
územní plánování.
Díl 3 Díl 2
Pořizovatelská činnost
Oddíl 1
Pořizovatel a určený zastupitel
§ 46
Pořizovatel
(1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany,
c) úřad územního plánování a
d) obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních
požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.
(2) Pořizovatel vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím
a) státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru a zařazen na služební místo
nebo jmenován na služební místo představeného k výkonu v oboru státní služby, jehož součástí
je územní plánování,
b) úředníka územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon
územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka, nebo
c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo
479
uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen „zástupce
pořizovatele“), jde-li o pořizovatele podle odstavce 1 písm. d).
(3) Výkon územně plánovací činnosti osobami podle odstavce 2 a činnost projektanta
jsou vzájemně neslučitelné.
§ 47
Územně plánovací činnost vykonávaná obecním úřadem
(1) Obecní úřad může vykonávat územně plánovací činnost podle § 26 pouze na základě
potvrzení vydaného krajským úřadem o tom, že zajistil výkon územně plánovací činnosti
prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti.
(2) V žádosti o vydání potvrzení obecní úřad uvede
a) své identifikační údaje,
b) informaci o tom, jakou územně plánovací dokumentaci, popřípadě územní studii hodlá
pořizovat,
c) doklad, že bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující
požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
(3) Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní
úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro
výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení
nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti
obecním úřadem. Potvrzení zašle krajský úřad současně ministerstvu a úřadu územního
plánování.
(4) Ministerstvo zajistí obecnímu úřadu přístup do národního geoportálu územního
plánování v rozsahu potvrzení podle odstavce 3.
§ 46
Pořizovatel
(1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí orgán územního plánování.
(2) Pořizovatel vykonává odbornou územně plánovací činnost prostřednictvím
a) státního zaměstnance v oboru specializace, jehož součástí je územní plánování nebo
regionální rozvoj,
b) úředníka územního samosprávného celku nebo zaměstnance jím zřízené právnické
osoby nebo společenství obcí s osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti pro správní
činnost územní plánování podle jiného právního předpisu, nebo
c) osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo
uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti Úřadem (dále jen „zástupce
pořizovatele“).
§ 47
480
Pořizování jiným pořizovatelem
(1) Obec může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí, krajem nebo
společenstvím obcí, jehož je členem, o výkonu odborných činností pořizovatele nástrojů
územního plánování.
(2) Úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště pořídí bezplatně na
základě veřejnoprávní smlouvy územní plán, územní opatření o stavební uzávěře a
územní opatření o asanaci území pro obec, pokud jej o to obec požádá.
§ 48
Překážky výkonu územně plánovací činnosti
(1) Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo
územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující
kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a
sdělí tuto skutečnost ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle
věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. 3.
(2) Ve sdělení podle odstavce 1 obecní úřad uvede, zda
a) předloží zastupitelstvu návrh na ukončení pořizování,
b) požaduje, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností,
nebo
c) učiní kroky, aby zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která
splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.
(3) Požaduje-li obec, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou
působností, předá krajský úřad tuto žádost příslušnému úřadu územního plánování. Požadavek
podle věty první se považuje za žádost obce podle § 25 písm. b).
(4) Je-li obsahem sdělení údaj podle odstavce 2 písm. c), postupuje se podle § 47 obdobně.
§ 49
Určený zastupitel
(1) Zastupitelstvo obce a zastupitelstvo kraje, pro kterou pořizuje územní plán,
regulační plán nebo územní studii jiný pořizovatel, určí člena zastupitelstva, který při
pořizování územně plánovací dokumentace obce nebo kraje spolupracuje s pořizovatelem (dále
jen „určený zastupitel“).
(2) Pořizovatel Jiný pořizovatel při pořizování územně plánovací dokumentace
postupuje v součinnosti s určeným zastupitelem.
(3) Nedojde-li mezi jiným pořizovatelem a určeným zastupitelem ke shodě, je pro
pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace z hlediska souladu návrhu s
nadřazenou územně plánovací dokumentací, s právními předpisy a se stanovisky nadřízeného
orgánu územního plánování a dotčených orgánů rozhodující řešení navržené pořizovatelem, v
ostatních případech řešení navržené určeným zastupitelem.
481
(4) Je-li pro obec pořizována úřadem územního plánování územní studie, která je
podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. 4, může zastupitelstvo určit zastupitele,
který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem; ustanovení o určeném zastupiteli se
použijí přiměřeně.
Oddíl 2
Zástupce pořizovatele
§ 50
Obecná ustanovení
(1) Ministerstvo Úřad udělí oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti osobě, která
a) je plně svéprávná,
b) má osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování, nebo
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby specializace, jehož
součástí je územní plánování,
c) splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. 4 37,
d) je bezúhonná,
e) vykonávala územně plánovací činnost ve veřejné správě po dobu nejméně 3 let v souladu
s právními předpisy; při posuzování ministerstvo Úřad vychází z kvality úkonů žadatele při
pořizování územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel.
(2) Seznam zástupců pořizovatele vede ministerstvo Úřad a zveřejňuje jej způsobem
umožňujícím dálkový přístup v národním geoportálu územního plánování.
§ 51
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti
nepovažuje osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný
čin spáchán v souvislosti s výkonem územně plánovací činnosti, nehledí-li se na ni, jako by
nebyla odsouzena, nebo
b) které bylo Českou komorou architektů pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě
pozastavení nebo odnětí autorizace.
(2) Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky
povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů
vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla
státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v
jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů
doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou
zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie.
(3) Pro ověření bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z Rejstříku trestů, včetně
482
přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z
Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Česká komora architektů bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení
disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace zástupce
pořizovatele.
§ 52
Žádost o udělení oprávnění
(1) Součástí žádosti o udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti je
a) doklad o dosaženém vzdělání podle § 44 odst. 3, nebo doklad o udělení výjimky podle § 45
odst. 1,
b) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace,
c) kopie osvědčení zvláštní o zvláštní odborné způsobilosti v územním plánování, nebo kopie
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky podle zákona o státní službě,
d) výčet žadatelem pořizované územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel, s
uvedením rozsahu jeho podílu.
(2) Ministerstvo může požádat krajský úřad o vyjádření, zda v posledních 3 letech před podáním
žádosti u územně plánovací dokumentace, u které vykonával žadatel činnost pořizovatele,
neučinil opatření při kontrole ve věcech územního plánování.
§ 53
Udělení a zánik oprávnění
(1) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje na dobu 5 let. Tato doba
se na žádost zástupce pořizovatele prodlouží o 5 let, a to i opakovaně, splňuje-li podmínky § 50
odst. 1.
(2) (1) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti zaniká
a) dnem doručení písemného prohlášení zástupce pořizovatele o ukončení činnosti ministrovi
pro místní rozvoj Úřadu,
b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
cb) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost zástupce
pořizovatele,
dc) ztrátou bezúhonnosti, nebo
ed) zrušením oprávnění podle odstavce 3 2.
(3) (2) Ministerstvo Úřad zruší oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, pokud
zástupce pořizovatele
a) poruší opakovaně nebo hrubým způsobem právní předpisy při výkonu územně plánovací
činnosti, nebo
483
b) přestal splňovat podmínky pro výkon funkce.
(4) (3) Osoba, které zaniklo oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, o této
skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad pořizovatele, pro který kterého tuto činnost
vykonává, a předloží mu návrh dalšího postupu pořizování územně plánovací dokumentace
nebo územní studie.
Díl 4 Díl 3
Dotčené orgány v procesu územního plánování
§ 54
Stanoviska a vyjádření dotčených orgánů
(1) Dotčené orgány chrání veřejné zájmy podle jiných zákonů79), jsou-li tyto zájmy
dotčeny, způsobem podle § 2 a 3 a při respektování cílů a úkolů územního plánování
a s přihlédnutím k zájmu územních samosprávných celků a státu na rozvoji svého území.
(1) (2) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení
a jejichž obsah je z hlediska souladu s dotčenými veřejnými zájmy chráněnými jinými
zákony závazný pro pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření nebo
vymezení zastavěného zastavitelného území, není-li při řešení rozporů dohodnuto nebo
stanoveno jinak. Ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu se použije pro obsah stanovisek
obdobně. Pořizovatel nepřihlíží k vyjádřením a stanoviskům dotčených orgánů ve věcech,
o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené
územně plánovací dokumentace. Pořizovatel se může od stanoviska dotčeného orgánu
odchýlit v části, ve které není stanovisko odůvodněno nebo překračuje působnost
dotčeného orgánu nebo měřítko či podrobnost pořizované územně plánovací
dokumentace.
(2) (3) Dotčené orgány uplatňují vyjádření k návrhu zadání územně plánovací
dokumentace, vyhodnocení vlivů, návrhu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace
a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace.
(3) (4) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou
variantu samostatně.
(4) (5) Jsou-li v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty
pro uplatnění stanovisek nebo vyjádření a dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření
neuplatní, k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.
---
79) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
pozdějších předpisů.
484
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních
vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích), ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně
zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
485
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o
změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie),
ve znění pozdějších předpisů.
§ 55
Řešení rozporů
Orgány územního plánování projednávají protichůdná stanoviska dotčených orgánů.
Dojde-li k rozporu mezi pořizovatelem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány
navzájem, postupuje se podle správního řádu.
§ 55
Řešení rozporů
(1) Pořizovatel projednává protichůdná stanoviska dotčených orgánů a zájmy obcí,
krajů a státu a oprávněných investorů, koordinuje je a řeší případné rozpory podle zásad
uvedených v § 1a a § 18 odst. 1 a 2.
(2) Dojde-li k rozporu mezi dotčenými orgány nebo mezi obcí nebo krajem a
dotčeným orgánem, projedná jej pořizovatel se stranami tohoto rozporu v dohodovacím
řízení, jež je zahájeno dnem, kdy oznámení pořizovatele o jeho zahájení spolu s návrhem
řešení dojde stranám rozporu. Nezúčastní-li se dotčený orgán bez důvodné omluvy
dohodovacího řízení, které pořizovatel svolal alespoň 5 pracovních dnů před jeho
konáním, platí, že od rozporu ustoupil.
(3) Nedojde-li k dohodě do 30 dnů od zahájení dohodovacího řízení, podá
pořizovatel návrh na rozhodnutí o rozporu Úřadu spolu s návrhem řešení rozporu. Je-li
pořizovatelem Ministerstvo obrany nebo Úřad, podá pořizovatel návrh na rozhodnutí o
rozporu vládě spolu s návrhem řešení rozporu.
(4) Před rozhodnutím o rozporu Úřad vyzve příslušný ústřední orgán státní správy
k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Před rozhodnutím o rozporu zašle Úřad vyjádření ústředního
orgánu státní správy podle věty první stranám rozporu a může též nařídit společné
jednání podle § 18 odst. 2.
(5) Úřad rozhodne o rozporu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů od
doručení návrhu pořizovatele. Nerozhodne-li Úřad ve stanovené lhůtě, může pořizovatel
předložit zprávu o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhem řešení rozporu vládě,
která o rozporu rozhodne bezodkladně.
(6) O rozporu mezi obcí nebo krajem a státním orgánem rozhodne Úřad
486
rozhodnutím podle části druhé správního řádu; proti rozhodnutí Úřadu není přípustný
rozklad.
(7) Rozhodnutí o rozporu zveřejní Úřad v národním geoportálu územního
plánování.
Díl 5 Díl 4
Společná ustanovení
§ 56
Územní rezerva
(1) Územní rezervou se v tomto zákoně rozumí plocha nebo koridor, které jsou vymezené
v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně
prověřit.
(2) Při vymezení územní rezervy se v územně plánovací dokumentaci stanoví její
uvažované budoucí využití, popřípadě podmínky pro jeho prověření.
(3) Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen
změnou územně plánovací dokumentace.
(4) Územní rezerva se neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní
prostředí, na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti
ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a
pozemky určené k plnění funkce lesa; uvedené vlivy se posuzují až při změně územně plánovací
dokumentace, která má umožnit stanovené využití.
(5) V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití
podstatně ztížit nebo znemožnit.
(6) Účelnost dalšího trvání vymezení územní rezervy pořizovatel vždy vyhodnotí podle
§ 107 odst. 2 písm. a).
Úplné znění a koordinační výkres
§ 57
(1) Úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného
zastavitelného území (dále jen „úplné znění“) se rozumí účinné znění územně plánovací
dokumentace nebo vymezení zastavěného zastavitelného území se zapracovanými pozdějšími
změnami. Úplné znění obsahuje textovou a grafickou část.
(2) Zpracování úplného znění zajistí pořizovatel změny územně plánovací dokumentace
nebo vymezení zastavěného zastavitelného území.
(3) Koordinačním výkresem se rozumí výkres zahrnující navržené řešení, neměněný
současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území.
(4) Úplné znění se po vydání změny územně plánovací dokumentace opatří záznamem o
účinnosti, který obsahuje
a) označení správního orgánu, který poslední změnu vydal,
487
b) pořadové číslo poslední změny,
c) datum nabytí účinnosti poslední změny,
d) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního
razítka.
§ 58
(1) Dojde-li při vyhotovení úplného znění k pochybení, pořizovatel chybu bezodkladně
odstraní nebo zajistí její odstranění; případné vady při vyhotovení úplného znění nemají vliv na
účinnost změny územně plánovací dokumentace.
(2) Za padělání nebo pozměňování úplného znění se nepovažuje změna způsobu
grafického vyjádření.
§ 59
Jednotný standard
(1) Územně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie, vymezení
zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se vyhotovují v elektronické
verzi ve strojově čitelném formátu10), včetně prostorových dat11), rovněž ve vektorové formě.
(2) Vybrané části územně plánovací dokumentace, její změny a úplné znění, vymezení
zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se zpracovávají v jednotném
standardu.
(3) Jednotný standard územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a
územního opatření stanoví jejich standardizované části a požadavky na
a) geodetický referenční systém,
b) strukturu standardizovaných částí,
c) grafické vyjádření standardizovaných částí,
d) výměnný formát dat a
e) metadata.
(4) Podrobný obsah jednotného standardu včetně stanovení vybraných částí územně
plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územního opatření, které se
zpracovávají v jednotném standardu, a požadavky na strojově čitelný formát stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 59
Jednotný standard
(1) Územně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie,
vymezení zastavitelného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se vyhotovují
a vydávají v jednotném standardu jako digitální textová a prostorová data ve vektorové
formě ve strojově čitelném formátu.
488
(2) Jednotný standard stanoví standardizované části a požadavky na
a) geodetický referenční systém,
b) strukturu standardizovaných částí,
c) výměnný formát dat a
d) metadata.
(3) Obsah jednotného standardu a požadavky na strojově čitelný formát stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 60
Mapové a další podklady pro územně plánovací činnost
(1) Mapovými podklady pro územně plánovací činnost (dále jen „mapové podklady“)
jsou katastrální mapa a základní státní mapová díla; mapovým podkladem pro pořízení
regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území.
(2) Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat a tematická státní
mapová díla.
(3) Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě
skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá
u pořizovatele.
(4) Při územně plánovací činnosti se jako další podklad používají digitální technická
mapa kraje, digitální technická mapa obce, je-li k dispozici, a digitální mapa veřejné správy
podle jiného právního předpisu14).
HLAVA III
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Díl 1
Obecné ustanovení
§ 61
Druhy nástrojů územního plánování
Nástroji územního plánování jsou
a) územně plánovací podklady, kterými jsou územně analytické podklady a územní studie,
b) politika územního rozvoje,
c) územně plánovací dokumentace, kterými jsou územní rozvojový plán, zásady územního
rozvoje, územní plán a regulační plán,
d) vymezení zastavěného zastavitelného území,
e) územní opatření, kterými jsou územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o asanaci
území a územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních podle zákona o urychlení
využívání obnovitelných zdrojů energie.
489
Díl 2
Územně plánovací podklady
Oddíl 1
Územně analytické podklady
§ 62
(1) Územně analytické podklady slouží zejména jako odborný podklad pro pořizování
politiky územního rozvoje, územně plánovacích dokumentací, územních studií, územních
opatření, vymezení zastavěného území a pro rozhodování v území a vymezení zastavitelného
území.
(2) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území,
jeho hodnot limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a
vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně
plánovací dokumentaci.
(2) Územně analytické podklady jsou tvořeny údaji o území, které obsahují zjištění
stavu území, jeho hodnot a limitů využití území, včetně známých záměrů a které vkládají
do národního geoportálu územního plánování příslušní poskytovatelé. Územně analytické
podklady jsou vedeny v národním geoportálu územního plánování v jednotné databázi,
jejímž správcem je Úřad.
(3) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsah, rozsah a podrobnost
údajů o území a způsob jejich poskytování Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 63
Údaje o území
(1) Údaji o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k
určité části území, například koridoru, ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která
vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o
záměrech na provedení změny v území; součástí údaje o území jsou také metadata.
(2) Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů o území, kterým je
a) orgán veřejné správy, s jehož působností údaje o území souvisejí, nebo právnická osoba,
jejímž zřizovatelem je stát nebo územní samosprávný celek,
b) vlastník dopravní nebo technické infrastruktury,
c) provozovatel staveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného
právního předpisu15).
§ 64
Poskytování údajů o území
(1) Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich
vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to
v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve
490
formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Povinnost poskytnutí
údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje16), do národního
geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí17).
(2) Údaje o území mohou být použity pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro
činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.
(3) Vlastník dopravní nebo technické infrastruktury má nárok na úhradu účelně
vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše
však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.
Náklady hradí pořizovatel na základě žádosti vlastníka dopravní nebo technické infrastruktury.
(4) (3) Poskytovatel údajů o území, který nesplní povinnost podle odstavce 1, je povinen
uhradit z toho vyplývající náklady na změny územně plánovací dokumentace, územní studie a
na aktualizaci územně analytických podkladů a odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho,
že údaje o území neposkytl nebo je poskytl nesprávné.
§ 65
Pořizování a aktualizace Aktualizace územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel aktualizují
jednotliví poskytovatelé na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných
informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o
jeho budoucím stavu a vývoji.
(2) Podkladem pro pořízení aktualizaci územně analytických podkladů je i digitální
technická mapa kraje nebo obce, je-li k dispozici.
(3) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady a nejpozději do 4 let od
jejich poslední úplné aktualizace pořídí návrh nové úplné aktualizace.
§ 66
Projednání územně analytických podkladů
(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich
úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně
plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním
obvodu.
(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou
působností podle výsledku projednání a bezodkladně je vloží do národního geoportálu
územního plánování.
(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplnou aktualizaci předkládá
pořizovatel k projednání radě kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním
předpisem.
(4) Krajský úřad vloží územně analytické podklady pro území kraje do národního
geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání podle odstavce 3.
491
Oddíl 2
Územní studie
§ 67
Účel
(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v
území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání.
(2) Územní studie slouží jako odborný podklad pro
a) rozhodování v území, a to pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací
dokumentací,
b) pořizování územně plánovací dokumentace, a to pouze v těch částech, v nichž není v rozporu
s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,
c) pořizování politiky územního rozvoje.
§ 68
Pořízení
(1) Pořizovatel pořizuje územní studii
a) v případech, kdy je to požadováno územně plánovací dokumentací,
b) z vlastního podnětu, nebo
c) z jiného podnětu.
(2) Náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentací
hradí orgán, který územně plánovací dokumentaci vydal. Pořízení územní studie z jiného
podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů na zpracování územní studie od toho, kdo
tento podnět podal.
(3) V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel
může stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, zajistí zpracování územní studie na
své náklady.
(4) Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka
pro rozhodování v území, předloží pořizovatel její návrh k projednání zastupitelstvu obce, které
územní plán schválilo. Neprojedná-li zastupitelstvo obce návrh územní studie ve lhůtě 90 dnů
ode dne jeho předložení zastupitelstvu obce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí.
(4) Pořizovatel může projednat návrh územní studie s vlastníky dotčených
nemovitostí, s dotčenými orgány nebo s veřejností.
(5) Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží vydá ji do 7 dnů ode
dne, kdy schválil možnost jejího využití jejího schválení vložením do národního geoportálu
územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie.
§ 69
Prověření územní studie
492
(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vložení územní studie do národního geoportálu
územního plánování a následně vždy do 8 let prověří její aktuálnost a v případě kladného
výsledku prověření zajistí vložení dat o této skutečnosti do národního geoportálu územního
plánování, jinak územní studii z národního geoportálu územního plánování vypustí.
(2) Nedojde-li ke vložení dat o prověření aktuálnosti územní studie ani k vypuštění
územní studie z národního geoportálu územního plánování pořizovatelem ve lhůtě podle
odstavce 1, vypustí ministerstvo, nebo jím pověřená organizační složka státu, Úřad do 30 dnů
ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1 územní studii z národního geoportálu územního
plánování.
Díl 3
Politika územního rozvoje
§ 70
Politika územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném
období požadavky na konkretizaci cílů a úkolů územního plánování v celostátních,
přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro
naplňování těchto cílů a úkolů. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu.
(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a změny
územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných
ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního
významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci.
(3) Ministerstvo Úřad zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo
uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním
geoportálu územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a
vydávání územně plánovací dokumentace dnem následujícím po dni uveřejnění sdělení podle
věty první.
§ 71
Obsah
(1) Politika územního rozvoje
a) stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území
České republiky,
b) stanoví koncepci sídelní struktury České republiky a jejího rozvoje,
c) vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se
zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu
nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými
požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen
„rozvojové oblasti“), a území s vazbou na kapacitní dopravní infrastrukturu propojující
rozvojové oblasti a významná centra osídlení (dále jen „rozvojové osy“),
493
d) vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo
celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy,
které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“),
d) vymezí oblasti se specifickým potenciálem, specifickými hodnotami nebo se
specifickými problémy, mají-li mezinárodní nebo celostátní význam anebo přesahují-li
území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“),
e) vymezí záměry dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celostátního významu
nebo záměry dopravní a technické infrastruktury, které svým významem přesahují území
jednoho kraje, a
f) stanoví úkoly podle § 70 odst. 2.
(2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo Úřad zajistí vyhodnocení vlivů, je-
li to vyžadováno podle § 40.
(3) Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto
zákonu.
§ 71a
Návrh
(1) Ministerstvo Úřad pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s
ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji.
(2) Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva Úřadu ve lhůtě 30 dnů ode
dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na vyhodnocení
vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst.
1 zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvu Úřadu a Ministerstvu životního prostředí
nejpozději 10 dní před uplynutím lhůty podle věty první.
(3) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo Úřad zejména na základě
a) politiky architektury a stavební kultury,
ab) územně plánovacích podkladů,
bc) dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,
cd) podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a celostátních
souvislostech vliv na využívání území státu,
de) zprávy o stavu životního prostředí a
ef) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.
§ 71b
Projednání návrhu
(1) Ministerstvo Úřad zveřejní návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením
vlivů v národním geoportálu územního plánování a současně návrh politiky územního rozvoje
spolu s vyhodnocením vlivů zašle
494
a) ministerstvům,
b) jiným ústředním správním úřadům a
c) krajům.
(2) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce a veřejnost mohou písemně
uplatnit své připomínky do 60 dnů od zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje. K později
uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(3) Ministerstvo Úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů
sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje významně
ovlivněno a nabídne jim konzultace. Projeví-li sousední stát o konzultace zájem, ministerstvo
Úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí
konzultací účastní.
(4) Ministerstvo Úřad v návrhu politiky územního rozvoje zohlední připomínky,
výsledky vyhodnocení vlivů a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací.
§ 71c
Stanovisko k návrhu koncepce
(1) Ministerstvo Úřad zašle návrh vyhodnocení uplatněných připomínek, případných
vyjádření sousedních států a výsledků konzultací Ministerstvu životního prostředí jako podklad
pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí.
(2) Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů
podle odstavce 1. Nejedná-li se o změnu politiky územního rozvoje, lze lhůtu pro uplatnění
stanoviska ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu
Úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů.
(3) Neuplatní-li Ministerstvo životního prostředí stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je
možné politiku územního rozvoje schválit i bez tohoto stanoviska; v takovém případě
ministerstvo Úřad zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací.
(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že
politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně
přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku
podle § 54 odst. 1 2.
§ 71d
Schválení a uplatňování
(1) Ministerstvo Úřad předkládá návrh politiky územního rozvoje prostřednictvím
Ministerstva pro místní rozvoj ke schválení vládě.
(2) Ministerstvo Úřad nejpozději do 4 let od schválení politiky územního rozvoje a poté
nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování politiky územního rozvoje.
495
(3) Za účelem vyhodnocení uplatňování politiky územního rozvoje zpracuje ministerstvo
Úřad ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji zprávu o plnění
politiky územního rozvoje (dále jen „zpráva o plnění“), která obsahuje zejména
a) vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,
b) problémy k řešení v politice územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů,
c) posouzení vlivu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, podkladů a
dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování politiky územního rozvoje,
d) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování politiky
územního rozvoje z hlediska možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na
jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,
e) vyhodnocení potřeby pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky
územního rozvoje.
(4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. e) potřeba pořízení změny politiky
územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje, obsahuje zpráva o plnění dále zejména
a) návrhy na změnu politiky územního rozvoje včetně jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a
důvody na pořízení nového návrhu politiky územního rozvoje,
b) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8
k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, má-li být změna politiky
územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,
d) návrh opatření, která je nutné provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí a v činnosti
ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.
(5) Ministerstvo Úřad zveřejní návrh zprávy o plnění v národním geoportálu územního
plánování a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být
kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu Úřadu.
K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(6) Návrh zprávy o plnění předloží ministerstvo Úřad prostřednictvím Ministerstva
pro místní rozvoj vládě, která
a) vezme zprávu o plnění na vědomí, není-li vyžadována změna nebo pořízení nové politiky
územního rozvoje, nebo
b) schválí zprávu o plnění a rozhodne o změně politiky územního rozvoje nebo o pořízení
návrhu nové politiky územního rozvoje.
§ 71e
Změna
(1) Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu
měněných částí. Pro zpracování a projednání změny politiky územního rozvoje se § 71a až 71c
použijí obdobně.
496
(2) Vyhodnocení vlivů změny politiky územního rozvoje se zpracovává pouze v případě,
stanoví-li tak Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku podle § 71d odst. 4 písm. c).
(3) Ministerstvo Úřad zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její
změně. Změnu politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního rozvoje po její
změně ministerstvo Úřad zveřejní v národním geoportálu územního plánování.
(4) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně
politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o plnění. V takovém případě
vláda může rozhodnout o zkrácení lhůt uvedených v § 71b odst. 2 a § 71c odst. 2.
(5) Návrh na změnu politiky územního rozvoje z důvodu naléhavého veřejného zájmu
může podat ústřední orgán státní správy nebo rada kraje a obsahuje
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele,
b) obsah změny politiky územního rozvoje,
c) důvody pro pořízení změny, včetně uvedení naléhavého veřejného zájmu,
d) stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního
rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí.
(6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení změny
politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho změny.
Díl 4
Územně plánovací dokumentace
Oddíl 1
Účel a základní obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace
§ 72
Společná ustanovení
(1) Územně plánovací dokumentace naplňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního
plánování a vyjadřuje veřejný zájem na prostorovém uspořádání a způsobu využití
území. Územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náležejí svým
obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí.
(2) Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou
část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací
dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. 6 až 9 k tomuto zákonu.
(3) Územně plánovací dokumentací se rozumí i změna územně plánovací dokumentace.
Vztah původní a nové, případně změněné územně plánovací dokumentace mohou upravit
přechodná ustanovení.
(4) Pro obsah územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se ustanovení tohoto
zákona použijí přiměřeně. Návrh územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se podle
tohoto zákona projednává jen v rozsahu vlivů přesahujících hranice vojenského újezdu.
497
§ 73
Forma a závaznost územně plánovací dokumentace
(1) Územně plánovací dokumentace se vydává formou opatření obecné povahy.
(2) Územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny
v území, nestanoví-li zákon jinak. Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně
plánovací dokumentací.
(3) Nadřazená územně plánovací dokumentace je závazná pro obsah navazující územně
plánovací dokumentace. K části navazující územně plánovací dokumentace, která je v rozporu
s nadřazenou územně plánovací dokumentací, se nepřihlíží. Za rozpor se nepovažuje, pokud
navazující územně plánovací dokumentace obsahuje záležitosti, které nejsou vymezeny
v nadřazené územně plánovací dokumentaci.
(4) Je-li to účelné, navazující územně plánovací dokumentace zpřesňuje vymezení ploch
a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci.
(5) Zpřesněním podle odstavce 4 se rozumí vymezení ploch a koridorů v území
zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci
nebo v území s ním souvisejícím po zohlednění potřeb území, podrobností regulace a
jejího měřítka. Navazující územně plánovací dokumentace se může se souhlasem Úřadu
a toho, kdo vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci, v rámci zpřesnění
vymezení ploch a koridorů v nezbytném rozsahu odchýlit od jejich vymezení v nadřazené
územně plánovací dokumentaci, pokud dodrží smysl a účel nadřazené územně plánovací
dokumentace. Zpřesněním plochy nebo koridoru se upřesňuje také území, k němuž se vztahují
podmínky stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci pro zpřesňovanou plochu
nebo koridor. Pro možnost odchýlení se od územního opatření, vymezení zastavitelného
území a ochranného pásma platí možnost odchýlení se od jejich vymezení a podmínek při
dodržení jejich smyslu a účelu obdobně.
Územní rozvojový plán
§ 74
(1) Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje
v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky
vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá
k jejich naplňování.
(2) Územní rozvojový plán vymezuje
a) zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory určené pro umístění záměrů dopravní a
technické infrastruktury mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým
významem území jednoho kraje, vymezené politikou územního rozvoje a stanovuje účel jejich
vymezení, popřípadě podmínky pro jejich využití a pro rozhodování v území,
b) zastavitelné plochy, transformační plochy, plochy a koridory pro další záměry
mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho
kraje, které nejsou vymezeny v politice územního rozvoje a o kterých tak rozhodne vláda, a
498
stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území,
b) plochy a koridory pro strategické investiční stavby,
c) akcelerační oblasti celostátního významu a stanovuje druh primární energie zdrojů, pro něž
se oblast vymezuje,
d) územní systém ekologické stability nadregionálního významu a
e) veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany
a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.
§ 75
(1) Územní rozvojový plán může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.
(2) Územní rozvojový plán může stanovit pořadí provádění změn v území.
(3) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení může územní rozvojový plán ve
vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie.
§ 76
(1) Územní rozvojový plán se pořizuje a vydává pro celé území státu.
(2) K návrhu územního rozvojového plánu ministerstvo Úřad zajistí vyhodnocení vlivů,
je-li to vyžadováno podle § 40.
(3) Do územního rozvojového plánu může pořizovatel převzít plochy a koridory pro
záměry mezinárodního nebo celostátního významu anebo záměry přesahující svým
významem území jednoho kraje, vymezené v zásadách územního rozvoje, u kterých
marně uplynula lhůta pro jejich zrušení podle správního řádu a soudního řádu správního.
Tento postup nepodléhá řízení podle § 87 až 111a ani posuzování vlivů na udržitelný
rozvoj území podle § 40 a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky o zveřejnění
úplného znění. Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje.
Zásady územního rozvoje
§ 77
(1) Zásady územního rozvoje jsou základním koncepčním dokumentem kraje
k usměrňování jeho územního rozvoje a ochrany hodnot jeho území.
(2) Zásady územního rozvoje
a) stanoví koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce
sídelní struktury kraje, se zohledněním koncepce sídelní struktury státu obsažené v politice
územního rozvoje,
b) zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os obsažených v politice územního
rozvoje a, je-li to účelné, vymezí rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního významu,
c) zpřesňují vymezení specifických oblastí obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to
účelné, vymezí specifické oblasti nadmístního významu,
d) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují věcná řešení obsažená v územním rozvojovém plánu,
499
zejména zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory, akcelerační oblasti a územní
systém ekologické stability nadregionálního významu,
e) vymezují zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory nadmístního významu, včetně
ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ploch pro těžbu nerostů, územního systému ekologické
stability regionálního významu, stanoví účel, pro který jsou vymezeny, a požadavky na jejich
využití,
f) vymezují akcelerační oblasti nadmístního významu a stanovují druh primární energie zdrojů,
pro něž se oblast vymezuje,
g) vymezují krajiny a stanoví jejich cílové kvality podle Evropské úmluvy o krajině18), včetně
územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,
h) přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření,
stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze
práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, obsažené v územním rozvojovém plánu,
i) vymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům
a stavbám vyvlastnit,
j) stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně
plánovacích dokumentacích obcí, a to i s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře a
obnovitelným a druhotným zdrojům energie.
§ 78
(1) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a
úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým
plánem a určují strategii pro jejich naplňování.
(2) Je-li to účelné, zásady územního rozvoje stanoví podrobnější řešení obsažené v
politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu a řeší další záležitosti, které
přesahují svým významem nebo rozsahem území obce; přitom mohou obsahovat řešení
vybraného území, koridoru, plochy nebo akcelerační oblasti, v podrobnějším měřítku.
(3) Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.
(4) Zásady územního rozvoje mohou stanovit pořadí provádění změn v území.
(5) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení mohou zásady územního rozvoje ve
vybraných územích nebo koridorech uložit pořízení územní studie.
§ 79
(1) Zásady územního rozvoje se pořizují a vydávají pro celé území kraje.
(2) Záležitosti celostátního významu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje
nebo územním rozvojovém plánu, mohou být součástí zásad územního rozvoje, nevyloučí-li to
nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadregionální koordinace.
(3) K návrhu zásad územního rozvoje pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to
vyžadováno podle § 40.
500
(4) Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy řeší záležitosti celoměstského
významu; přitom se ustanovení stanovící obsah zásad územního rozvoje týkající se rozvojových
oblastí, rozvojových os, specifických oblastí a sídelní struktury použijí přiměřeně.
(5) Do zásad územního rozvoje může pořizovatel se souhlasem příslušného úřadu
rozvoje území kraje převzít plochy a koridory pro záměry nadmístního významu
vymezené v územním plánu, u kterých marně uplynula lhůta pro jejich zrušení podle
správního řádu a soudního řádu správního. Tento postup nepodléhá řízení podle § 87 až
111a ani posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 a nabývá účinnosti dnem
vyvěšení veřejné vyhlášky o zveřejnění úplného znění. Soulad s politikou územního
rozvoje a s nadřazenou územně plánovací dokumentací se neposuzuje.
Územní plán
§ 80
(1) Územní plán je základním koncepčním dokumentem obce k usměrňování územního
rozvoje a ochrany hodnot jejího území.
(2) Územní plán
a) vymezí zastavěné zastavitelné území a stanoví datum, k němuž je vymezeno,
b) stanoví základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřenou zejména v cílech zlepšování jeho
dosavadního stavu a požadavcích na rozvoj a ochranu jeho hodnot,
c) stanoví urbanistickou koncepci, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení ploch
podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha s rozdílným
způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch, systému veřejných
prostranství a systému sídelní zeleně,
d) stanoví koncepci veřejné infrastruktury, jejíž součástí je i stanovení podmínek pro její
umisťování, vymezení ploch a koridorů, koridorů a prvků pro veřejnou infrastrukturu, včetně
stanovení podmínek pro jejich využití a vymezení akceleračních oblastí, včetně stanovení druhu
primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
e) stanoví koncepci uspořádání krajiny, jejíž součástí je i vymezení ploch s rozdílným
způsobem využití, ploch změn v krajině a stanovení podmínek pro jejich její využití, vymezení
a stanovení podmínek pro zelenou infrastrukturu včetně územního systému ekologické stability,
prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi a suchem, rekreaci a
dobývání ložisek nerostných surovin,
f) stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního
využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě
stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání,
včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území,
f) stanoví podmínky prostorového uspořádání a využití území, včetně požadavků na
rozvoj, zachování nebo změnu charakteru území; plochy a koridory, podmínky pro jejich
využití a podmínky prostorového uspořádání mohou být vymezeny vzájemně nezávisle;
podmínky pro využití ploch se stanovují určením hlavního využití, nepřípustného využití,
501
popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a
g) vymezí veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování
obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám
vyvlastnit.
(3) Územní plán přebírá věcná řešení zásad územního rozvoje, zejména plochy, koridory
a akcelerační oblasti a, je-li to účelné, zpřesňuje je. Nezohlednily-li zásady územního rozvoje
dosud věcná řešení obsažená v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu,
územní plán tato řešení přebírá a, je-li to účelné, zpřesňuje je.
§ 81
(1) Územní plán může vymezit plochy a koridory územních rezerv a členit území podle
převažujícího charakteru na lokality.
(2) Územní plán může vymezit zastavitelné území. Do zastavitelného území se zahrne
zastavěné území, zastavitelné plochy a transformační plochy.
(3) (2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území
podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní
podmínky pro obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být
delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá
uvedená podmínka platnosti.
(4) (3) Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní
studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území a stanoví
základní podmínky pro pořízení územní studie a základní podmínky pro pořízení regulačního
plánu nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu
územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou
případech delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené
lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.
(5) (4) Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území
podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěží. Architektonickou nebo urbanistickou
soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo územní plán
vydalo. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady
ten, kdo hodlá v této ploše nebo koridoru záměr realizovat.
(6) (5) Územní plán může stanovit pořadí provádění změn v území.
§ 82
(1) Územní plán se pořizuje a vydává, rozhodne-li tak zastupitelstvo obce, a to pro celé
území obce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2) Územní plán může být pořízen a vydán i pro část území hlavního města Prahy obce.
V takovém případě obsahuje územní plán vymezení řešeného území. Územní plán hlavního
města Prahy obce se považuje za nadřazenou územně plánovací dokumentaci.
(3) Územní plán může pro celé území obce nebo pro jeho část obsahovat prvky
regulačního plánu, stanoví-li tak zastupitelstvo obce v zadání územního plánu nebo v zadání
502
změny územního plánu.
§ 83
(1) K návrhu územního plánu pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno
podle § 40.
(2) Územní plán může vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby19).
(3) Poskytování veřejných prostředků podle jiných právních předpisů na provedení změn
v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.
§ 84
Záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje,
mohou být součástí územního plánu, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101
z důvodů potřeby jejich nadmístní koordinace.
Regulační plán
§ 85
(1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro
a) vymezení a využití pozemků,
b) umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek,
c) umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
d) ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.
(1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro vymezení a
využití pozemků.
(2) Regulační plán dále zpravidla stanoví může stanovit zejména
a) uliční a stavební čáry,
b) umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní
a technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek,
b) c) vzájemné odstupy staveb a odstupy staveb od hranice pozemku,
c) d) půdorysnou velikost stavby, výšku, objem nebo požadavky na vnější vzhled a tvar
stavby,
d) e) základní údaje o kapacitě stavby,
e) f) určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, nebo zastavitelnost pozemku dalšími
stavbami,
f) g) základní podmínky pro požární ochranu,
g) h) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a
využití pozemků územního systému ekologické stability.,
i) podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území nebo krajinného rázu.
503
§ 86
(1) Regulační plán se pořizuje a vydává pro řešené území, rozhodne-li tak zastupitelstvo
obce.
(2) Regulační plán může vymezit veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná
opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemky pro asanaci, pro
která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.
(3) V regulačním plánu lze vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy
podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní obsah plánovací
smlouvy, podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy,
která nesmí být delší než 4 roky. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená
podmínka platnosti.
(4) Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo
urbanistické soutěže podmínkou pro rozhodování v území. Architektonickou nebo
urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo
regulační plán vydalo, není-li dohodnuto jinak. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž
může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá tento záměr realizovat.
(5) Regulační plán může vymezit stavbu domu pro dostupné nájemní bydlení, včetně
stanovení podílu bytů určených pro dostupné nájemní bydlení.
(6) (5) Regulační plán může stanovit pořadí provádění změn v území nebo
architektonicky nebo urbanisticky významné stavby19).
Oddíl 2
Pořízení územně plánovací dokumentace
§ 87
Rozhodnutí o pořízení a návrh zadání
(1) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání
schválení (dále jen „schvalující orgán“) z
a) vlastního podnětu, nebo
b) podnětu podle § 109 odst. 1, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací
dokumentace.
(2) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, zpracuje návrh zadání
územně plánovací dokumentace (dále jen „návrh zadání“) na základě rozhodnutí podle odstavce
1, a územně plánovacích podkladů. Jako podklad pro zpracování návrhu zadání lze využít i
doplňující průzkumy a rozbory.
(3) V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územně
plánovací dokumentace, v případě regulačního plánu a územního plánu pro vymezenou část
území hlavního města Prahy územních plánů pro vymezenou část obce se vymezí řešené
území.
(4) Náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, zadání územního plánu
504
a zadání regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
Projednání a schválení návrhu zadání
§ 88
(1) Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního
plánování a toto adresu tohoto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí
zveřejnění jednotlivě dotčeným orgánům a
a) krajům v případě územního rozvojového plánu,
ab) ministerstvu nadřízenému orgánu, územním samosprávným celkům v řešeném území a
s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje,
bc) nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným
územím přímo sousedícím a kraji, ve kterém se obec nachází, Ministerstvu obrany, je-li
územní plán zpracováván pro obec sousedící s vojenským újezdem a sousedním obcím
v případě územního plánu.,
d) nadřízenému orgánu a sousedním krajům a sousedním obcím v případě územního
plánu hlavního města Prahy.
(2) Územní samosprávný celek, pro který má být územně plánovací dokumentace
pořizována, zveřejní návrh zadání na své úřední desce. Návrh zadání územního rozvojového
plánu zveřejní na své úřední desce ministerstvo.
§ 89
(1) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh zadání územního rozvojového plánu,
zpracovává-li se, zásad územního rozvoje a územního plánu příslušnému úřadu20) a současně
orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody doručí pořizovateli a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení
návrhu zadání stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvede, zda
je možné vyloučit významný vliv na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality
nebo ptačí oblasti.
(3) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele do 30 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko,
ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 uvede
v případě
a) územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje podrobnější požadavky podle jiného
právního předpisu21),
b) změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a územního plánu a
jeho změny, zda má být jejich návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě
stanoví podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu21).
(4) Požadavky podle odstavce 3 nesmí vyžadovat podrobnosti náležející svým obsahem
navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí.
(5) Do 30 dnů od doručení oznámení podle § 88 odst. 1 může pořizovateli písemně doručit
505
a) dotčený orgán a, nadřízený orgán a oprávněný investor vyjádření,
b) každý podněty.
(6) Vyplyne-li ze stanoviska orgánu uvedeného v odstavci 3, že návrh územního
rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu má být posuzován z hlediska
vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel v souladu s § 40 do návrhu zadání požadavek na
vyhodnocení vlivů.
§ 90
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, upraví návrh zadání na
základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu.
(2) Schvalující orgán v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží
v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. Nesouhlasí-li
schvalující orgán s předloženým návrhem zadání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými
pokyny k úpravě a k novému projednání, nebo návrh zamítne.
(3) (2) Schválené zadání pořizovatel do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu
zveřejní v národním geoportálu územního plánování.
Úhrada nákladů při pořizování územně plánovací dokumentace
§ 91
(1) Náklady na mapové podklady, na zpracování územně plánovací dokumentace nebo
její změny projektantem, na vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, na vyhotovení úplného znění
územně plánovací dokumentace po její změně, na změnu navazující územně plánovací
dokumentace a náklady na náhradu za změnu v území hradí u
a) územního rozvojového plánu ministerstvo,
b) zásad územního rozvoje kraj,
c) územního plánu a u regulačního plánu obec,
d) územně plánovací dokumentace pro území vojenského újezdu Ministerstvo obrany.
(2) Náklady spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace neuvedené v odstavci
1 hradí pořizovatel.
§ 92
Úhrada nákladů
(1) Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny politiky
územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v
§ 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se o politiku územního rozvoje nebo územní
rozvojový plán, nebo územní samosprávný celek, který vydal nadřazenou územně plánovací
dokumentaci na pořízení změny na žádost pořizovatele ten, kdo potřebu změny vyvolal.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, byla-li příslušná část politiky územního rozvoje nebo
nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, vydána na základě výhradní
potřeby obce nebo kraje, nebo je-li ve prospěch rozvoje obce nebo kraje příslušných ke
506
schválení navazující územně plánovací dokumentace.
(3) Je-li pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo pořízení regulačního plánu
vyvoláno výhradní potřebou toho, kdo dal ke změně podnět, může schvalující orgán
pořizovatel podmínit jejich pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů uvedených v
odstavci 1 a v § 91 odst. 1 tím, kdo podnět dal.
§ 93
Návrh územně plánovací dokumentace
(1) Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně projektantovi územně plánovací
dokumentace, který zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentace. Je-li
vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů, zajistí jeho zpracování pořizovatel.
(2) Po obdržení návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů,
zpracovává-li se, pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, bez zbytečného
odkladu vyhodnotí zejména jejich úplnost, soulad s požadavky tohoto zákona a jeho
prováděcích právních předpisů, soulad se zadáním a soulad s nadřazenou územně plánovací
dokumentací.
(3) Nesplňuje-li návrh územně plánovací dokumentace požadavky uvedené v odstavci 2,
zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, pokyny k jeho
dopracování. Pořizovatel pokyny předá projektantovi do 7 dnů od jejich zpracování a stanoví
mu přiměřenou lhůtu k jejich zapracování. Po obdržení dopracovaného návrhu se postup podle
odstavce 2 a tohoto odstavce použije přiměřeně.
(4) Pro vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, se postup podle odstavce 3 použije obdobně.
(5) Pořizovatel do 7 dnů po kladném vyhodnocení podle odstavce 2 bezodkladně
a) zveřejní návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se,
v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí,
b) oznámí místo a dobu konání společného jednání a
cb) veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je
možné do návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se,
nahlédnout adresu zveřejnění v národním geoportálu územního plánování.
§ 94
Společné jednání
(1) Pořizovatel oznámí místo, dobu konání společného jednání a adresu uložení návrhu
územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě
dotčeným orgánům a dále v případě
a) územního rozvojového plánu krajům,
b) zásad územního rozvoje ministerstvu, sousedním krajům, a obcím v řešeném území a s
řešeným územím sousedícím,
c) územního plánu obci, pro kterou je územní plán pořizován, krajskému úřadu, Ministerstvu
507
obrany, je-li územní plán zpracováván pro obec sousedící s vojenským újezdem a sousedním
obcím,.
d) regulačního plánu obci, pro kterou je regulační plán pořizován.
(2) Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení podle
§ 93 odst. 5.
(3) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání společného jednání svá stanoviska
k návrhu územně plánovací dokumentace a vyjádření k vyhodnocení vlivů. Ve stejné lhůtě
mohou orgány a osoby uvedené v odstavci 1 uplatnit připomínky. Ke stanoviskům a
připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo
rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.
§ 95
Přeshraniční konzultace
(1) Je-li ve vyhodnocení vlivů zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu,
pořizovatel prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničních věcí
zašle návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů příslušnému orgánu
sousedního státu22), jehož území může být uplatňováním územně plánovací dokumentace
významně ovlivněno, a nabídne mu konzultace.
(2) Projeví-li příslušný orgán sousedního státu o konzultace zájem, pořizovatel přizve k
účasti příslušný orgán sousedního státu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního
prostředí, určeného zastupitele a ministerstvo Úřad, není-li pořizovatelem projednávané
územně plánovací dokumentace.
§ 96
Veřejné projednání
(1) Veřejným projednáním se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentace
a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, veřejnosti, dotčeným orgánům a územním
samosprávným celkům se zajištěním odborného výkladu, který zajistí pořizovatel ve
spolupráci s projektantem, a umožnění dotazů veřejnosti dotazů.
(2) Veřejné projednání nařizuje pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem postupem
podle § 93 odst. 5 písm. c), je-li určen. Je-li to účelné, nařídí pořizovatel více veřejných
projednání na jím určených místech nebo konání veřejného projednání formou dálkového
přístupu. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den konání posledního veřejného
projednání.
(3) Veřejné projednání se koná nejdříve 15 dnů a nejpozději třicátý den ode dne doručení
veřejné vyhlášky podle § 93 odst. 5.
(4) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a adresu uložení
návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování
jednotlivě dotčeným orgánům a adresátům uvedeným v § 88.
(4) (5) Z průběhu veřejného projednání pořizovatel pořídí písemný záznam.
508
§ 97
Připomínky a stanoviska
(1) Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemně své připomínky
k návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se.
K připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.
(2) Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou.
(3) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, uplatňují se
připomínky ke každé variantě samostatně.
(4) Proti návrhu územně plánovací dokumentace nelze podat námitky podle části šesté
správního řádu.
(5) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání veřejného projednání svá
stanoviska k návrhu územně plánovací dokumentace a vyjádření k vyhodnocení vlivů.
Neuplatní-li dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření, platí, že s návrhem
územně plánovací dokumentace souhlasí. Ke stanoviskům uplatněným po uvedené lhůtě
nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací
dokumentaci, se nepřihlíží.
§ 98
Vyhodnocení výsledků projednání
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, vyhodnotí uplatněná
stanoviska a zajistí řešení případných rozporů.
(2) S ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje pořizovatel v součinnosti
s určeným zastupitelem, je-li určen, návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu
územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět
nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně.
(3) Návrh vyhodnocení připomínek nesmí být v rozporu s právními předpisy, se
stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s politikou územního rozvoje
a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(4) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, pořizovatel
v součinnosti s projektantem a určeným zastupitelem, je-li určen, na základě uplatněných
připomínek a stanovisek, vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, popřípadě na základě výsledků
řešení rozporů, navrhne s ohledem na cíle a úkoly územního plánování výběr nejvhodnější
varianty.
(5) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh vyhodnocení připomínek a návrh výběru
nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení
uplatnily stanoviska. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko a oprávněný investor vyjádření
v uvedené lhůtě, má se za to platí, že s návrhy pořizovatele souhlasí; k později uplatněnému
stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.
509
(6) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, vyhodnotí uplatněná
stanoviska podle odstavce 5 a, je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů.
§ 99
Informování zastupitelstva
(1) Určený zastupitel může předložit zastupitelstvu návrh výběru nejvhodnější varianty a
návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace k
projednání.
(2) Předloží-li určený zastupitel návrhy podle odstavce 1 na jednání zastupitelstva,
zastupitelstvo je projedná ve lhůtě 60 dnů. Neprojedná-li zastupitelstvo návrhy ve lhůtě podle
věty první, platí, že s nimi souhlasí.
(3) Nesouhlasí-li zastupitelstvo s návrhy podle odstavce 1, vrátí je určenému zastupiteli
se svými pokyny k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí.
(4) Pokyny zastupitelstva nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky
dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací
dokumentací.
(5) Určený zastupitel předá pokyny k úpravě návrhů podle odstavce 1 bezodkladně
pořizovateli. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí úpravu návrhů podle
pokynů zastupitelstva.
§ 100
Stanovisko k návrhu koncepce
(1) Zpracovává-li se vyhodnocení vlivů, pořizovatel bezodkladně zašle návrh
vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek,
popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty příslušnému úřadu
jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí.
(2) Příslušný úřad uplatní stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu, zásad
územního rozvoje nebo územního plánu, je-li předmětem posuzování, do 30 dnů od obdržení
podkladů podle odstavce 1. Stanovisko podle věty první není stanoviskem podle § 54 odst. 1 2.
Nejde-li o změnu územního plánu, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů
usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Příslušný
úřad vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty.
(3) Neuplatní-li příslušný úřad stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné územní
rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska;
v takovém případě pořizovatel zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky
konzultací.
(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že
územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plán mají významný negativní
vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
který nebyl předmětem posouzení nadřazené územně plánovací dokumentace z hlediska těchto
510
vlivů, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření
uvede příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku.
§ 101
Stanovisko nadřízeného orgánu
(1) Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zašle návrh vyhodnocení
připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení
rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu.
(2) Nadřízený orgán zašle pořizovateli stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje nebo
územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní
vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací
ve lhůtě 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejde-li o změnu územního plánu,
lhůtu podle věty první lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do
spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Nadřízený orgán vyrozumí bezodkladně pořizovatele
o prodloužení lhůty.
(3) Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2 věty první, nebo
ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho
stanoviska, platí, že s návrhem zásad územního rozvoje nebo územního plánu souhlasí. Ke
stanovisku nadřízeného orgánu uplatněnému po uvedené lhůtě se nepřihlíží.
(4) Upozorní-li nadřízený orgán ve svém stanovisku pořizovatele na nedostatky
z hledisek uvedených v odstavci 2, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu ke schválení až na
základě potvrzení nadřízeného orgánu o odstranění nedostatků.
Úprava návrhu a opakované projednání
§ 102
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro úpravu
návrhu, je-li určen, zajistí úpravu územně plánovací dokumentace v souladu s vyhodnocením
výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce a se stanoviskem nadřízeného orgánu a
předá je projektantovi. Obsahoval-li návrh varianty řešení, je součástí upraveného návrhu
pokynů výběr nejvhodnější varianty.
(2) Projektant na základě pokynů podle odstavce 1 upraví návrh územně plánovací
dokumentace. Úprava návrhu územně plánovací dokumentace může obsahovat další
drobné změny, které se podstatně nedotýkají práv dotčených osob ani veřejných zájmů
chráněných dotčenými orgány, a změny odůvodnění. Obsahoval-li návrh varianty řešení,
doplní odůvodnění o schéma variant a zdůvodnění výběru nejvhodnější varianty.
§ 103
Podstatná úprava
(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace,
při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo
regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník
neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen
511
„podstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu
podstatné úpravy. Za podstatnou úpravu se nepovažuje zúžení návrhu na nejvhodnější variantu
ani jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat.
(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací
dokumentace, při němž jsou nově podstatně negativně dotčeny veřejné zájmy nebo
v případě územního plánu nebo regulačního plánu podstatně negativně dotčeno
vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán, nadřízený orgán, oprávněný investor nebo
vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku
(dále jen „podstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové
projednání v rozsahu podstatné úpravy, ledaže dotčený orgán, nadřízený orgán,
oprávněný investor nebo vlastník, kteří neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit
stanovisko nebo připomínku, s takovou změnou souhlasí. Podstatnou úpravou není
uvedení návrhu do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, zpřesnění
návrhu podle § 73 odst. 4 a 5, omezení rozsahu nebo podmínek územní rezervy, přechodné
ustanovení podle § 72 odst. 3, zúžení návrhu na nejvhodnější variantu, jiný způsob
grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat, a dále se souhlasem
vlastníka pozemku a oprávněného investora úprava nebo zpřesnění hranic ploch nebo
koridorů, etapizace, doplnění podmínky pro rozhodování v území, doplnění prvků
regulačního plánu do územního plánu nebo změna objemu, výšky, koeficientu nebo
kapacity nepřesahující 10 %.
(2) Pořizovatel si k podstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad
územního rozvoje a územního plánu vyžádá stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i
zákona o ochraně přírody a krajiny a stanovisko příslušného úřadu, ve kterém bude stanoveno,
zda je nutné vyhodnocení vlivů upravit nebo zda vyžaduje podstatná úprava doplnit posouzení
vlivů na životní prostředí. Stanovisko příslušný úřad vydá do 20 dnů od doručení žádosti
pořizovatele. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko pořizovateli a příslušnému
úřadu nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty podle věty druhé.
(3) Podstatná úprava se projednává v rozsahu měněných částí postupem podle § 93 odst.
5, § 94 až 99 § 93 odst. 2, § 95 až 98 a podle odstavců 1 a 2; společné jednání a veřejné
projednání lze při splnění požadavků kladených na obě jednání spojit. Stanoviska, připomínky
a vyjádření je možné uplatnit jen k podstatné úpravě, jinak se k nim nepřihlíží.
(4) Vyhodnocení vlivů, které sloužilo jako podklad pro projednání návrhu územně
plánovací dokumentace, se s výjimkou případu, kdy tak stanoví příslušný úřad podle odstavce
2, neupravuje.
(5) Do 15 dnů ode dne konání opakovaného veřejného projednání uplatní stanovisko
a) příslušný úřad k podstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního
rozvoje a územního plánu; pro jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro
stanovení kompenzačních opatření se postupuje podle § 100 odst. 2 až 4 obdobně, a
b) nadřízený orgán k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu; pro
jeho obsah, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky
se postupuje podle § 101 odst. 2 až 4 obdobně.
512
(5) Stanovisko nadřízeného orgánu k podstatné úpravě návrhu zásad územního
rozvoje a územního plánu uplatní nadřízený orgán do 30 dnů ode dne konání
opakovaného projednání; pro obsah stanoviska, postup při jeho nevydání ve stanovené
lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky se postupuje obdobně podle § 101 odst. 2 a
3.
(6) Vyžaduje-li návrh územně plánovací dokumentace na základě výsledku projednání
podstatné úpravy další úpravy, postupuje se přiměřeně podle § 102, a je-li to nezbytné, obdobně
podle odstavců 1 až 5.
Vydání územně plánovací dokumentace
§ 104
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem, je-li určen, bezodkladně předloží
schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s odůvodněním. Obsahoval-li
návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, je součástí předkládaného návrhu také
návrh výběru nejvhodnější varianty podle § 98 odst. 4. Návrh územně plánovací dokumentace
musí být v souladu
a) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
b) se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a
c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(2) Schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty, obsahuje-li ji předložený
návrh, a vydá schválí územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu
s požadavky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b) a nadřazenou územně plánovací
dokumentací. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem, může jej sám změnit,
nedojde-li tím k podstatné úpravě, nebo schválí pokyny k úpravě územně plánovací
dokumentace, které předá pořizovateli, nebo pořizovateli, anebo návrh zamítne a ukončí tím
její pořizování.
(3) Nevyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravu, pořizovatel zajistí úpravu návrhu
územně plánovací dokumentace a poté jej předloží schvalujícímu orgánu k vydání. Vyvolají-li
pokyny k úpravě podstatnou úpravu, postupuje pořizovatel obdobně podle § 103.
§ 105
(1) Pořizovatel po vydání schválení územně plánovací dokumentace zajistí její vložení
vydání vložením do národního geoportálu územního plánování. Okamžikem vložení do
národního geoportálu územního plánování je územně plánovací dokumentace platná.
(2) Územně plánovací dokumentaci Vydání územně plánovací dokumentace a adresu
jejího uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou
vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti,
není-li v ní stanovena účinnost pozdější.
(3) Územně plánovací dokumentace se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje
a) označení orgánu, který územně plánovací dokumentaci vydal,
513
b) datum nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace,
c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního
razítka.
(3) Územně plánovací dokumentaci opatří pořizovatel záznamem o účinnosti.
Oddíl 3
Vyhodnocování územně plánovací dokumentace
§ 106
Vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace
(1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, s výjimkou
regulačního plánu, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování územně
plánovací dokumentace.
(2) Za účelem vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje a územního plánu
zastupitelstvo na žádost pořizovatele určí určeného zastupitele, není-li určen na celé volební
období.
§ 107
Zpráva o uplatňování
(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, (dále jen „zpráva o
uplatňování“).
(2) Zpráva o uplatňování obsahuje zejména
a) vyhodnocení uplatňování územně plánovací dokumentace,
b) problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci vyplývající z územně analytických
podkladů,
c) vyhodnocení souladu územně plánovací dokumentace s politikou územního rozvoje a
nadřazenou územně plánovací dokumentací,
d) vyhodnocení vlivů uplatňování územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území
z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení,
zmírnění nebo kompenzaci,
e) vyhodnocení potřeby pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně
plánovací dokumentace,
f) vyhodnocení podnětů na změnu územně plánovací dokumentace,
g) podnět na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo politiky územního
rozvoje.
(3) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 písm. e) potřeba pořízení změny územně
plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace, je součástí zprávy o
uplatňování návrh zadání změny územně plánovací dokumentace (dále jen „zadání změny“)
514
nebo návrh zadání. Na projednání a schválení návrhu zprávy o uplatňování, návrhu zadání
změny nebo návrhu zadání, jsou-li jejím obsahem, se použijí § 88 až 90 obdobně.
(4) Při pořizování nové územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání
podle odstavce 3 se dále postupuje podle § 91 až 105.
(5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání
změny podle odstavce 3 se postupuje podle § 111 odst. 5 obdobně.
Oddíl 4 3
Změna územně plánovací dokumentace
§ 108
Obecná ustanovení
(1) Změna územně plánovací dokumentace se zpracovává, projednává, schvaluje a
vydává v rozsahu měněných částí.
(2) Pořizovatel po vydání schválení změny územně plánovací dokumentace zajistí
zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží vydá
vložením do národního geoportálu územního plánování.
(3) Změnu Informaci o změně územně plánovací dokumentace, úplné znění územně
plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich a adresu jejího uložení v národním
geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení
veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.
(4) Jedná-li se o změnu územního plánu, lze další zastavitelné plochy touto změnou
vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
§ 109
Rozhodnutí o změně
(1) Nejde-li o změnu územního rozvojového plánu pořizovanou na základě změny
politiky územního rozvoje nebo nejde-li o změnu pořizovanou na základě zprávy o uplatňování,
schvalující orgán rozhoduje o pořízení změny z vlastního podnětu nebo z podnětu
a) oprávněného investora,
b) ministerstva Úřadu, jiného ústředního správního úřadu nebo rady kraje v případě územního
rozvojového plánu, není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje,
c) orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního
plánu,
d) organizace podle horního zákona, v případě zásad územního rozvoje,
e) občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě
na území obce v případě územního plánu nebo regulačního plánu.
(2) Podnět na pořízení změny podle odstavce 1 se podává v případě územního
rozvojového plánu u ministerstva, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu u
příslušného pořizovatele a obsahuje
515
a) údaje umožňující identifikaci navrhovatele podnětu, včetně uvedení skutečnosti prokazující,
že je oprávněn podat podnět na pořízení změny územně plánovací dokumentace,
b) název územně plánovací dokumentace, kterou navrhuje změnit,
c) předmět změny a důvody pro její pořízení,
d) návrh úhrady nákladů uvedených v § 91 odst. 1 a § 92.
(3) Podnět může dále obsahovat návrh zadání změny a nejde-li o změnu regulačního plánu
také Nejde-li o změnu regulačního plánu, může podnět dále obsahovat také
a) stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny
k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém uvede, zda je
možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast,
b) stanovisko příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny územně plánovací
dokumentace, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle písmene
a) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě
stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí;
ustanovení § 89 odst. 4 platí obdobně.
(4) Obsahové náležitosti zadání změny územně plánovací dokumentace stanoví prováděcí
právní předpis.
(4) Stanovisko podle odstavce 3 písm. a) doručí orgán ochrany přírody navrhovateli
podnětu a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení žádosti o jeho vydání. Stanovisko
podle odstavce 3 písm. b) doručí příslušný úřad navrhovateli podnětu do 30 dnů od
obdržení žádosti o jeho vydání.
(5) Obsahuje-li podnět na pořízení změny náležitosti podle odstavce 3, předá jej
schvalující orgán bezodkladně pořizovateli, v ostatních případech se podnět vyhodnotí
postupem podle § 107 odst. 2 písm. f).
§ 110
Posouzení podnětu
(1) Pořizovatel posoudí nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení podnět podle § 109 z
hlediska jeho úplnosti a souladu návrhu zadání změny
a) s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,
b) se stanovisky podle § 109 odst. 3, a
c) s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(2) Není-li podnět úplný nebo vykazuje-li nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1
a ten, kdo podnět dal, ani na výzvu pořizovatele nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě,
pořizovatel podnět odloží a informuje o tom toho, kdo podnět dal, a schvalující orgán.
(3) Nejde-li o změnu regulačního plánu a podnět neobsahuje stanoviska podle § 109
odst. 3, zajistí tato stanoviska pořizovatel. Ustanovení § 109 odst. 4 platí obdobně.
§ 111
516
Zpracování a projednání změny
(1) Je-li změna pořizována z vlastního podnětu a neobsahoval-li tento podnět návrh
zadání změny, zpracuje návrh zadání změny pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem
obdobně podle § 87 odst. 2 a 3 a dále postupuje obdobně podle § 89 odst. 1 až 4 a 6.
(2) (1) Pořizovatel bez zbytečného odkladu předloží návrh zadání podnět na pořízení
změny se svým vyjádřením k projednání schvalujícímu orgánu.
(3) (2) Souhlasí-li schvalující orgán s návrhem zadání podnětem na pořízení změny,
rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace a schválí její zadání o jejím
obsahu. Nesouhlasí-li schvalující orgán s návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny
k úpravě, nebo jej zamítne podnětem, zamítne jej.
(4) (3) Schvalující orgán Pořizovatel může podmínit pořízení změny územně plánovací
dokumentace úhradou nákladů podle § 91 odst. 1 a § 92 tím, kdo dal ke změně podnět.
Schvalující orgán může rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání.
Veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky tohoto zákona na
společné jednání.
(4) Vyplyne-li ze stanovisek podle § 109 odst. 3, že návrh změny územně plánovací
dokumentace má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel
rozhodnutí o pořízení změny o požadavek na vyhodnocení vlivů.
(5) (4) (5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace se dále postupuje podle
§ 90 odst. 3, § 93 až 104, § 105 odst. 3 a § 108 § 93 až 105 obdobně. Pokud se v těchto
ustanoveních odkazuje na zadání, rozumí se tím pro účely pořizování změny rozhodnutí
schvalujícího orgánu o pořízení změny a o jejím obsahu.
(6) Opravu chyb a zřejmých nesprávností územně plánovací dokumentace provede
pořizovatel kdykoli bez řízení; pro vymezení zastavitelného území a pro územní opatření
to platí obdobně.
§ 111a
Nepodstatná změna v zastavitelném území
Při změně územně plánovací dokumentace v zastavitelném území, která nevyžaduje
posouzení vlivů a kterou dochází pouze k uvedení do souladu s nadřazenou územně
plánovací dokumentací, zpřesnění podle § 73 odst. 4 a 5, omezení rozsahu nebo podmínek
územní rezervy, úpravě hranic ploch nebo koridorů, doplnění, změně nebo vypuštění
podmínky pro rozhodování v území, doplnění, změně nebo vypuštění prvků regulačního
plánu v územním plánu, doplnění, zrušení nebo změně etapizace výstavby, změně
podrobného využití plochy při zachování základního způsobu jejího využití, změně
objemu, výšky, koeficientu nebo kapacity nepřesahující 25 % nebo ke změně v souvislosti
s obnovou podle § 264 se postupuje podle ustanovení tohoto oddílu s tím, že obdobně se
použijí pouze § 96 až 98, § 101, § 102, § 104 a § 105; lhůty uvedené v § 98 odst. 5, § 101
odst. 2 a § 110 odst. 1 se zkracují na polovinu.
Oddíl 5 4
517
Společná ustanovení
§ 112
Zvláštní postupy
(1) Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci,
kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze
rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou
územně plánovací dokumentací, ledaže jde o zpřesnění podle § 73 odst. 4 a 5. Vyhodnocení
vlivů navazuje na vyhodnocení vlivů nadřazené územně plánovací dokumentace. Vlivy, které
byly posouzeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se v rozsahu a podrobnosti, v jaké
byly v této dokumentaci posouzeny, znovu neposuzují.
(2) Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci
záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně
plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně
plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací
dokumentace.
§ 113
Zrušení územně plánovací dokumentace schvalujícím orgánem
(1) Územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje a územní plán může schvalující
orgán zrušit pouze současně s vydáním nového územního rozvojového plánu, zásad územního
rozvoje nebo územního plánu.
(2) Zastupitelstvo může zrušit regulační plán v případě, že se změnily podstatně
podmínky, za kterých byl pořízen a vydán a, není-li řešení v něm obsažené již aktuální. Tento
postup nepodléhá řízení podle § 87 až 111a. Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí
veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti a
pořizovatel zveřejní informaci o zrušení regulačního plánu v národním geoportálu
územního plánování.
(3) Návrh na zrušení regulačního plánu se projednává obdobně podle § 94, 96, 97 a § 98
odst. 1 až 3; ustanovení o vyhodnocení vlivů a variant řešení se nepoužijí.
(4) Zastupitelstvo obce může zrušit regulační plán, je-li to v souladu se stanovisky
dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů. Odůvodnění opatření obecné povahy vždy
obsahuje prokázání podmínky uvedené ve větě první a vyhodnocení připomínek.
(5) Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou; dnem jejího
doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti.
(6) Do 7 dnů po nabytí účinnosti zrušení regulačního plánu pořizovatel v národním
geoportálu územního plánování
a) oznámí zrušení regulačního plánu,
b) vypustí zrušený regulační plán.
§ 114
518
Následky zrušení územně plánovací dokumentace
(1) Dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části nadřízeným
orgánem územního plánování v přezkumném řízení nebo soudem, schvalující orgán
bezodkladně rozhodne o
a) pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace, přičemž pořizovatel naváže na
poslední úkon, který nebyl zrušením dotčen,
b) pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny, nebo
c) zastavení pořizování v případě regulačního plánu nebo změny územně plánovací
dokumentace.
(2) Při zrušení změny územně plánovací dokumentace platí územně plánovací
dokumentace ve znění před touto změnou. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu úplného
znění.
(3) Obec nebo kraj zašlou ministerstvu Úřadu rozhodnutí soudu o tom, že byla zrušena
jimi vydaná územně plánovací dokumentace nebo její část. Ministerstvo Úřad bezodkladně
zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu v národním geoportálu územního plánování.
(4) Ministerstvo a krajský úřad Úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí o zrušení
územně plánovací dokumentace nebo její části v přezkumném řízení v národním geoportálu
územního plánování.
(5) Dojde-li ke zrušení územního plánu nebo jeho části, považuje se zastavěné
zastavitelné území vymezené tímto územním plánem nebo jeho částí za zastavěné
zastavitelné území vymezené podle tohoto zákona do doby vydání nového územního plánu
nebo vymezení zastavěného zastavitelného území, nejdéle však po dobu 5 let. To neplatí, byla-
li důvodem zrušení územního plánu také nezákonnost vymezení zastavěného zastavitelného
území nebo jeho části. Úřad územního plánování rozvoje území kraje ve lhůtě 3 měsíců
vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného zastavitelného území postupem podle § 121 a
zajistí jeho vydání postupem podle § 120.
§ 115
Souběžné pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Je-li k vydání různých územně plánovacích dokumentací příslušný tentýž schvalující
orgán, může rozhodnout o souběžném pořízení navazující územně plánovací dokumentace a
změny nadřazené územně plánovací dokumentace. Umožňuje-li to povaha projednávané
územně plánovací dokumentace, může se projednání obou územně plánovacích dokumentací
konat souběžně v jednom projednání.
(2) Při souběžném pořizování územně plánovacích dokumentací nemusí být navazující
územně plánovací dokumentace v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace,
které mají být změněny souběžně pořizovanou změnou; vydání nadřazené územně plánovací
dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace.
(3) Je-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovává se při postupu
podle odstavců 1 a 2 vyhodnocení vlivů jen pro navazující územně plánovací dokumentaci a v
519
podrobnosti, která této navazující dokumentaci odpovídá, je-li řešené území vyžadující
posouzení shodné a byl-li stanoviskem orgánu ochrany přírody vyloučen vliv nadřazené a
navazující územně plánovací dokumentace nebo její změny na předmět ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, je-li navazující územně plánovací dokumentací
regulační plán nebo jeho změna.
§ 115a
Společné pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Schvalující orgány mohou rozhodnout o společném pořízení více územně
plánovacích dokumentací stejného druhu a o jejich společném pořizovateli nebo o
koordinaci pořizovatelů, pokud spolu souvisí.
(2) Podklady, návrhy a úkony ve společném pořizování lze sdružit a provádět
společně. Změna společně pořizované územně plánovací dokumentace musí být schválena
všemi schvalujícími orgány.
Díl 5
Vymezování zastavěného zastavitelného území
Oddíl 1
Zastavěné území
§ 116
(1) Na území obce bez účinného územního plánu se vymezuje jedno, popřípadě více
zastavěných zastavitelných území. Hranici jednoho zastavěného zastavitelného území tvoří
čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů
stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.
(2) Při vymezení zastavěného zastavitelného území se vychází z posledního účinného
územního plánu. Nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného
zastavitelného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966
vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“) podle územních
analytických podkladů, ze kterého se vyjmou
a) vinice,
b) chmelnice,
c) lesní pozemky a
d) zemědělské pozemky přiléhající k hranici intravilánu zastavěné části obce netvořící
stavební proluku.
(3) Do zastavěného zastavitelného území se dále vždy zahrnou
a) zastavěné stavební pozemky,
a) pozemky zázemí stavby,
520
b) stavební proluky,
c) další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky pozemky zázemí stavby,
d) veřejná prostranství,
e) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky
zastavěného zastavitelného území a dráhy v části procházející intravilánem zastavěnou částí
obce a ostatními pozemky zastavěného zastavitelného území,
f) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného zastavitelného území,
s výjimkou pozemků vinic a chmelnic.
(4) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.
Oddíl 2
Vymezení zastavěného zastavitelného území
§ 117
Obecná ustanovení
(1) Není-li vydán územní plán, pořizovatel zajistí bezodkladně v souladu s § 116 odst. 1
až 3 zpracování návrhu vymezení zastavěného území.
(2) Při vymezení zastavěného území se v něm vyznačí pozemky, které jsou nezastavitelné
do doby vydání územního plánu (dále jen „nezastavitelný pozemek“), a to
a) pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranství1),
b) v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než
0,5 ha,.
c) pozemek zbořeniště, není-li obklopen zastavěnými stavebními pozemky.
(3) Na nezastavitelných pozemcích lze do doby vydání územního plánu povolit jen
nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu neznemožňující jejich dosavadní využití.
(4) Vymezení zastavěného území vydává formou opatření obecné povahy úřad územního
plánování pro celé území obce.
(5) Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu.
§ 117
Vymezení zastavitelného území
(1) Není-li vydán územní plán, úřad rozvoje území kraje zajistí bezodkladně
v souladu s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení zastavitelného území.
(2) Při vymezení zastavitelného území se v něm vyznačí nestavební plochy, a to
a) pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranství1),
b) lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.
521
(3) Vymezení zastavitelného území vydává formou opatření obecné povahy úřad
rozvoje území kraje.
(4) Vymezení zastavitelného území podle tohoto dílu pozbývá platnosti vydáním
územního plánu.
§ 118
Obsah
(1) Vymezení zastavěného zastavitelného území obsahuje textovou část a grafickou část.
(2) Textová část obsahuje zejména datum, k němuž je zastavěné zastavitelné území
vymezeno.
(3) Grafická část obsahuje výkres vymezení zastavěného zastavitelného území, který se
zpracovává nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydává se v měřítku
katastrální mapy nebo 1 : 5 000, a který obsahuje vyznačení hranic
a) zastavěného zastavitelného území a
b) nezastavitelných pozemků.
b) nestavebních ploch.
(4) Odůvodnění vymezení zastavěného zastavitelného území obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení vymezení zastavěného zastavitelného území,
b) vyhodnocení souladu s § 116 odst. 2 a 3 a vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených
orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů,
c) vyhodnocení připomínek a.
d) posouzení souladu vymezení zastavěného území s jednotným standardem.
§ 119
Pořízení
(1) Pořizovatel zajistí zpracování návrhu vymezení zastavěného zastavitelného území,
který zveřejní v národním geoportálu územního plánování a vystaví jej u obce k nahlédnutí.
Místa, kde je možné do návrhu vymezení zastavěného zastavitelného území nahlédnout,
pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou.
(2) Do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky může každý uplatnit k návrhu vymezení
zastavěného zastavitelného území u pořizovatele písemně své připomínky. K připomínkám,
kterými je požadována úprava zastavěného vymezení zastavitelného území na základě
skutečností, které nastaly po datu, k němuž je zastavěné zastavitelné území vymezeno, se
nepřihlíží. Proti návrhu vymezení zastavěného zastavitelného území nelze podat námitky podle
části šesté správního řádu.
(3) Pořizovatel svolá místní šetření za účasti obce a dotčených orgánů hájících veřejné
zájmy na úseku
a) ochrany přírody,
522
b) ochrany zemědělského půdního fondu,
c) ochrany lesa,
d) státní památkové péče, a
e) pozemních komunikací.
(4) Místo a dobu konání místního šetření oznámí pořizovatel nejméně 15 dnů předem.
Dotčené orgány uplatní svá stanoviska a příslušná obec své připomínky nejpozději do 15 dnů
ode dne místního šetření.
(5) Pořizovatel bezodkladně vyhodnotí výsledky projednání návrhu vymezení
zastavěného území, zpracuje návrh vyhodnocení připomínek a zajistí řešení případných
rozporů. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu návrhu vymezení zastavěného území
v souladu s výsledky projednání.
(6) Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravě návrhu vymezení zastavěného
území, pořizovatel zajistí zveřejnění, vystavení a oznámení upraveného návrhu obdobně podle
odstavce 1; v rozsahu upravených částí se postupuje podle odstavců 2 až 5.
§ 120
Vydání
(1) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s výsledky
projednání. Pořizovatel zajistí vložení vymezení zastavěného zastavitelného území do
národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání.
(2) Vymezení zastavěného Informaci o vymezení zastavitelného území a adresu jeho
uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel bezodkladně oznámí veřejnou
vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá vymezení zastavěného zastavitelného
území účinnosti.
(3) Vymezení zastavěného území se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje
a) označení správního orgánu, který vymezení zastavěného území vydal,
b) datum nabytí účinnosti vymezení zastavěného území,
c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního
razítka.
(3) Vymezení zastavitelného území se opatří záznamem o účinnosti.
(4) Dojde-li ke zrušení vymezení zastavěného zastavitelného území nebo jeho části
soudem, zveřejní pořizovatel rozsudek v národním geoportálu územního plánování.
§ 121
Změna
(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vydání vymezení zastavěného zastavitelného
území a poté pravidelně nejméně jednou za 8 let vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného
zastavitelného území.
523
(2) Vymezení zastavěného zastavitelného území se aktualizuje jeho změnou. Je-li na
území obce vymezeno více zastavěných zastavitelných území, aktualizují se jen ta, která
aktualizaci vyžadují.
(3) Změnu vymezení zastavěného zastavitelného území lze pořídit také na základě
podnětu dotčené obce.
(4) Pro pořízení změny vymezení zastavěného zastavitelného území se použijí § 117 až
120 v rozsahu měněných částí obdobně. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným k
neměněným částem se nepřihlíží.
(5) Změnu vymezení zastavěného zastavitelného území, úplné znění vymezení
zastavěného zastavitelného území a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního
plánování pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá
změna vymezení zastavěného zastavitelného území účinnosti.
Oddíl 3
Nezastavěné území
Díl 6
Nezastavitelné území
§ 122
(1) V nezastavěném nezastavitelném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat
pouze záměry pro
a) veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace,
b) vodní hospodářství,
c) vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů a zvláštní zásahy do zemské kůry,
d) snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich
důsledků,
e) zemědělství a lesnictví,
f) ochranu přírody a krajiny a
g) zlepšení podmínek jeho využití pro sport, rekreaci a cestovní ruch, například cyklistické
stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra,
h) zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou
stavbu.
(2) U staveb a zařízení podle odstavce 1 není doplňková funkce bydlení nebo pobytové
rekreace přípustná.
(3) Stavby a zařízení podle odstavce 1 lze v nezastavěném nezastavitelném území
povolit pouze v případě, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje z důvodu
veřejného zájmu.
Díl 6 Díl 7
524
Územní opatření
Oddíl 1
Územní opatření o stavební uzávěře
§ 123
Podmínky vydání
(1) Územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném
rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho
budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto
o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření
v území, jímž se upravuje využití území.
(2) Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, kdy je zrušena územně
plánovací dokumentace nebo její část.
(3) Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební
činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované
územně plánovací dokumentace, se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší
než 6 let 4 roky.
(4) Územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.
(5) Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.
Územním opatřením o stavební uzávěře dále nelze omezit nebo zakázat realizaci veřejně
prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury a stanovení dobývacího prostoru
vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
§ 124
Obsah
(1) Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje
a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků podle katastru
nemovitostí, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti,
b) rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti,
c) popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů,
d) dobu trvání omezení nebo zákazu stavební činnosti,
e) stanovení podmínek pro povolování výjimek.
(2) Součástí územního opatření o stavební uzávěře je výkres na podkladu katastrální mapy
s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra.
(3) Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře zvlášť rozsáhlého území, nahradí se
údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, pro které platí omezení nebo
zákaz stavební činnosti.
Oddíl 2
525
Územní opatření o asanaci území
§ 125
Podmínky vydání
(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou
nebo závažnou havárií, v jejichž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, je-li
nezbytné pro postižené území stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů a pro další
využití území.
(2) Územní opatření o asanaci území lze vydat i pro území, ve kterém jsou závadné
stavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických,
bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném
zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značné újmy nutné nařídit
úpravy, odstranění staveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých
ekologických zátěží.
(3) Územní opatření o asanaci území může nabýt účinnosti dnem následujícím po
vyvěšení veřejné vyhlášky, určí-li tak vláda, rada kraje nebo rada obce. Dnem nabytí
účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná
územně plánovací dokumentace v rozsahu podle § 126 odst. 2.
(4) Územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně
plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.
(5) Územní opatření o asanaci území dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.
§ 126
Obsah
(1) Územní opatření o asanaci území obsahuje
a) vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků a staveb na nich
podle katastru nemovitostí, pro které platí územní opatření o asanaci území,
b) seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu
provedení,
c) seznam staveb a zařízení, které musí být odstraněny, zabezpečeny nebo upraveny s uvedením
způsobu provedení,
d) stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění
asanace, sanace nebo rekultivace území,
e) stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití
území,
f) případné další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů.
(2) V územním opatření o asanaci území se označí územně plánovací dokumentace, která
v dotčeném území pozbývá účinnosti, a vymezí území, ve kterém pozbývá účinnosti.
(3) Součástí územního opatření o asanaci území je výkres na kopii katastrální mapy nebo
526
na kopii jiného státního mapového díla vhodného měřítka s vyznačením území, kterého se
územní opatření o asanaci týká.
(4) Týká-li se územní opatření o asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj
podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, kterého se opatření o asanaci
území týká.
Oddíl 3
Pořizování a vydávání územních opatření
§ 127
Pořízení
(1) O pořízení územního opatření rozhodne vláda, rada kraje nebo rada obce z
a) vlastního podnětu,
b) podnětu oprávněného investora,
c) podnětu orgánu veřejné správy,
d) podnětu rady kraje, je-li příslušná k jeho vydání vláda, nebo
e) podnětu rady obce, je-li příslušná k jeho vydání rada kraje.
(2) Návrh územního opatření připraví pořizovatel na základě průzkumu a vyhodnocení
dotčeného území, nástrojů územního plánování a v případě územního opatření o stavební
uzávěře v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
(3) V případě územního opatření o asanaci území postupuje pořizovatel bezodkladně a
při přípravě návrhu zohlední rovněž vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení
života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování
živelní pohromy nebo havárie.
(4) Návrh územního opatření pořizovatel zveřejní v národním geoportálu územního
plánování, zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou a návrh písemně projedná s dotčenými
orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska.
(5) Každý může k návrhu územního opatření uplatnit připomínky. Stanoviska a
připomínky se uplatňují u pořizovatele písemně do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije § 98 odst. 2 obdobně s tím, že návrh
vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel samostatně. Proti návrhu územního opatření
nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.
(6) Lhůtu podle odstavce 5 může pořizovatel v případě územního opatření o asanaci
území z důležitých důvodů zkrátit.
§ 128
Vydání a zrušení
(1) Územní opatření se vydává formou opatření obecné povahy.
(2) Pořizovatel zajistí vložení vydání územního opatření jeho vložením do národního
527
geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání schválení. Územní Informaci o
vydání územního opatření a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování
oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územní
opatření účinnosti.
(3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje
a) označení správního orgánu, který územní opatření vydal,
b) datum nabytí účinnosti územního opatření,
c) jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního
razítka.
(3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti.
(4) Obec nebo kraj zašlou bezodkladně ministerstvu Úřadu rozhodnutí soudu o tom, že
bylo zrušeno jimi vydané územní opatření nebo jeho část. Ministerstvo Úřad bezodkladně
zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu podle věty první v národním geoportálu územního
plánování.
(5) Ministerstvo a krajský úřad Úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí, kterým
bylo rozhodnuto o zrušení územního opatření nebo jeho části v přezkumném řízení, v národním
geoportálu územního plánování.
(6) Orgán, který územní opatření schválil, je může bez řízení zrušit, pominuly-li jeho
důvody; to neplatí v případě územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatření
podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Zrušení nabývá
účinnosti dnem zveřejnění informace o jeho zrušení v národním geoportálu územního
plánování.
§ 129
Výjimky
Ministerstvo Úřad, rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce, nebo
rada kraje, které územní opatření o stavební uzávěře vydaly, mohou na žádost povolit výjimku
z podmínek, omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební
uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel stavební uzávěry. Proti
rozhodnutí o žádosti o výjimku se nelze odvolat.
Díl 7 Díl 8
Úprava vztahů v území
Oddíl 1
Plánovací smlouvy
§ 130
Úvodní ustanovení
528
(1) Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí,
městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury,
organizací podle horního zákona, případně i dalšími osobami, jejímž obsahem je vzájemná
povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a
postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.
(2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti
soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena;
ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.
(3) Obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zašlou bezodkladně uzavřenou
plánovací smlouvu příslušnému úřadu územního plánování, který zajistí její vložení do
národního geoportálu územního plánování. Dojde-li k zániku plánovací smlouvy, sdělí obec,
městská část hlavního města Prahy nebo kraj tuto skutečnost úřadu územního plánování, který
zajistí její vypuštění z národního geoportálu územního plánování.
(3) Obec, městská část hlavního města Prahy nebo kraj zveřejní uzavřenou
plánovací smlouvu a její změnu či zánik v národním geoportálu územního plánování nebo
v něm oznámí její zveřejnění s uvedením adresy jejího uveřejnění v registru smluv.
(4) Plánovací smlouva není důvodem pro vyloučení z projednávání a rozhodování
věci podle správního řádu.
§ 131
Obsah plánovací smlouvy
(1) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník
veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že
a) poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,
b) obec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr
nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,
c) po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný
úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,
d) po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se
povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu
s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.
(2) V plánovací smlouvě se obec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník
veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že
a) pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo,
nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,
b) se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně
prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,
c) zajistí společné řešení požadavků na výstavbu potřebných k uskutečnění záměru podle
§ 137 odst. 7,
529
cd) od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,
de) učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.
(3) Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k
a) účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných
záměrem,
b) převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo
opatření vyvolaných záměrem,
c) účasti na asanaci území dotčeného záměrem,
d) účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem,
e) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně
plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.,
f) poskytnutí příspěvku na společné řešení požadavků na výstavbu potřebných
k uskutečnění záměru podle § 137 odst. 7,
g) poskytnutí peněžního nebo věcného plnění jako podílu na ekonomické aktivitě daného
dokončeného záměru.
§ 132
Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy
(1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou schvaluje
zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Plánovací
smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské
části. Zastupitelstvo může přenést pravomoc schvalovat změnu plánovací smlouvy na
radu, není-li obsahem změny plánovací smlouvy takové ujednání, které je ze zákona
vyhrazeno zastupitelstvu. O plánovací smlouvě a záměru, který je jejím předmětem, lze
konat místní referendum pouze před uzavřením plánovací smlouvy.
(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí nebo městskou částí
hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský
úřad úřad rozvoje území kraje. K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené městskou
částí hlavního města Prahy s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný
Magistrát hlavního města Prahy.
(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem
Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo příslušný
Úřad.
(4) Pokud obec, městská částí hlavního města Prahy nebo kraj neuzavřou se
stavebníkem v přiměřené době plánovací smlouvu, která je podmínkou pro povolení jeho
záměru, i přesto, že stavebník jim předložil návrh na uzavření plánovací smlouvy
splňující podmínky územního nebo regulačního plánu a plnění uvedená v návrhu
plánovací smlouvy jsou přiměřená okolnostem a podmínkám konkrétního záměru, je
stavebník oprávněn domáhat se nahrazení chybějícího souhlasu s uzavřením smlouvy
530
rozhodnutím soudu.
Oddíl 2
Náhrady za změnu v území
§ 133
Oprávněné osoby
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo
stavbě (dále jen „oprávněná osoba“) a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného
omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentace nebo
vydáním nové územně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech
vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou
přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.
(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavbě
významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda.
(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení
zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 6 let od nabytí
účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému
účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku
znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti
pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.
(4) Náhrada oprávněné osobě dále nenáleží, nabylo-li právní moci povolení záměru, pro
který bylo zastavění příslušnou územně plánovací dokumentací určeno, a toto povolení je platné
nebo pozbylo platnosti.
§ 134
Povinné osoby
(1) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území má obec, kraj nebo stát, jejichž
orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu nebo územní opatření o stavební
uzávěře.
(2) Náhrada se poskytne na základě písemné žádosti oprávněné osoby obsahující
prokázání škody.
§ 135
Způsob náhrady
(1) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody
poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší
peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.
(2) Dojde-li k následné změně územního plánu anebo změně nebo zrušení regulačního
plánu a pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního nebo jiného režimu
umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v
plné výši ve výši odpovídající snížení škody vrátit tomu, kdo ji poskytl, do 3 měsíců od
531
vyrozumění o vzniku této povinnosti. Byl-li místo peněžité náhrady poskytnut oprávněné osobě
jiný pozemek nebo stavba, je povinna vrátit náhradu v té výši, která by jí jinak náležela.
(3) Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny územního plánu
anebo změny nebo zrušení regulačního plánu, na jejichž základě nárok na náhradu vznikl.
§ 136
Regresní náhrada
(1) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v důsledku územně plánovací činnosti,
může požadovat regresní náhradu od správního orgánu, na základě jehož požadavku došlo k
omezení vlastnického práva vlastníka, popřípadě od kraje nebo státu, pokud došlo ke změně
územně plánovací dokumentace obce nebo kraje v důsledku jejího uvedení do souladu s
nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(2) Obec nebo kraj uplatní požadavek na regresní náhradu do 3 měsíců od uhrazení
náhrady, jinak jejich právo zaniká. Regresní náhrada musí být uhrazena do 3 měsíců od
doručení požadavku obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.
HLAVA IV
POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY
§ 136a
(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní
působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.
(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je
podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika
architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě
zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury
a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební
kultury. Vláda může na jejím základě uložit ministerstvu pořídit aktualizaci nebo novou politiku
architektury a stavební kultury.
ČÁST ČTVRTÁ
STAVEBNÍ PRÁVO HMOTNÉ
HLAVA I
POŽADAVKY NA VÝSTAVBU
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 137
(1) Požadavky na výstavbu se rozumí
532
a) požadavky na vymezování pozemků,
b) požadavky na umisťování staveb,
c) technické požadavky na stavby.
(2) Při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a
odstraňování staveb je každý povinen dodržovat cíle a úkoly územního plánování a dodržovat
požadavky na výstavbu stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem nebo jinými
právními předpisy. Požadavky na výstavbu se používají s ohledem na jejich technickou,
funkční a ekonomickou proveditelnost tak, aby jejich výklad a povinnost jejich použití
nebyly zjevně nepřiměřené přínosům, které tyto požadavky sledují. Pokud je použití
požadavků na výstavbu vyloučeno nebo omezeno v důsledku jiných právních předpisů,
jiných požadavků na výstavbu nebo územního plánu nebo regulačního plánu, použijí se
požadavky na výstavbu přiměřeně okolnostem a zásadám podle § 1a.
(3) Požadavky na výstavbu se považují za splněné splněním požadavků, které stanoví
tento zákon, jeho prováděcí právní předpisy a další právní předpisy. Lze-li požadavky na
výstavbu nebo požadavky na stavby podle § 167 splnit více způsoby, náleží jejich volba
stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby.
(4) V rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody
nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu rovněž u
a) změny dokončené stavby,
b) údržby dokončené stavby,
c) změny v užívání stavby,
d) dočasné stavby,
e) zařízení staveniště,
f) pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci
nebo památkové zóně.
(4) Požadavky na výstavbu, zejména požadavky na parkování, odstupy, denní
osvětlení, zastínění, izolační vlastnosti, úsporu energie, přístupnost, schodiště, výtahy,
plochy, výšky, šířky a další požadavky podle § 145 odst. 1 písm. c) až g), se v rozsahu,
v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný
zájem vylučují, nebo pokud by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči
přínosům, neuplatní u
a) změny dokončené stavby,
b) údržby dokončené stavby,
c) změny v užívání stavby,
d) dočasné stavby,
e) zařízení staveniště,
f) pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové
533
rezervaci nebo památkové zóně,
g) stavby v proluce.
(5) Nelze-li u staveb uvedených v odstavci 4 ze závažného stavebně technického
důvodu, nepřiměřených ekonomických nákladů nebo ochrany jiného převažujícího
veřejného zájmu splnit požadavky na výstavbu podle § 145 odst. 1 písm. a) a b), tyto
požadavky se nepoužijí, je-li v projektové dokumentaci zpracované autorizovanou
osobou doloženo, že navržené řešení zajišťuje dosažení alespoň rovnocenného výsledku a
úrovně bezpečnosti z hlediska mechanické odolnosti a stability a požární bezpečnosti
stavby.
(6) U pozemků nebo staveb, které jsou kulturními památkami nebo se nacházejí
v památkových rezervacích nebo památkových zónách, se požadavky na výstavbu uplatní
přiměřeně s ohledem na zájmy státní památkové péče. U drobných staveb se požadavky
na výstavbu uplatní přiměřeně s ohledem na charakter stavby.
(7) Požadavky na výstavbu, jejichž povaha to nevylučuje, zejména požadavky na
parkování, napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury, zelenou infrastrukturu,
občanské vybavení, hygienická zařízení či nakládání s odpady a s vodou, lze splnit též
poskytnutím příspěvku na jejich společné řešení na základě plánovací smlouvy uzavřené
s obcí.
(8) Stanoví-li mírnější minimální úroveň určitého požadavku na výstavbu nebo
požadavku na stavbu právní předpis Evropské unie, považuje se takový požadavek za
splněný, je-li splněn v této úrovni. Umožňuje-li právní předpis Evropské unie výjimku
z určitého požadavku na výstavbu nebo z požadavku na stavbu, považuje se takový
požadavek stanovený ve vnitrostátním prováděcím právním předpisu za směrný.
§ 138
Výjimky z požadavků na výstavbu a odchylné řešení
(1) Výjimku z požadavků na výstavbu lze povolit pouze z těch ustanovení prováděcího
právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud
se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí,
sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu
sledovaného požadavky na výstavbu stanovenými tímto zákonem.
(2) V regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu,
lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně
od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i pro část území;
podmínky podle odstavce 1 se použijí přiměřeně.
Díl 2
Požadavky na vymezování pozemků
§ 139
Obecné požadavky
534
(1) Pozemky se vymezují a podmínky pro jejich využití se stanovují v souladu s územně
plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli a úkoly územního plánování, s ohledem na
charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a
archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředí. Pozemky se vždy vymezují tak,
aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním
umožňovaly využití pro navrhovaný účel.
(2) V zastavěném zastavitelném území obce, která nemá územní plán, lze vymezovat
pozemky a povolovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení
souvisejícího a slučitelného s bydlením nebo rekreací, stavby pro dopravní a technickou
infrastrukturu a pozemky veřejných prostranství. Vymezování jiných pozemků a umisťování
dalších staveb na nich je možné, jen pokud jsou tyto stavby v souladu s charakterem území a
nesnižují kvalitu životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy.
(3) Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství odpovídajících
charakteru území, zejména uličního prostranství.
§ 140
Požadavky na vymezování stavebních pozemků
(1) Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití. Pozemky,
jejichž součástí je stavba, nesmí být děleny tak, aby tím došlo k oddělení části stavby, kterou
nelze samostatně užívat; obdobně se postupuje při dělení pozemků, které jsou zatíženy právem
stavby.
(2) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí,
polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby
pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou
pozemní komunikaci23) nebo k němu byl zajištěn přístup prostřednictvím věcného práva.
(3) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno
a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm
umístěných,
b) nakládání s odpady a zneškodňování odpadních vod podle jiných právních předpisů24), které
na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných,
c) hospodaření se srážkovými vodami jejich
1. akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické
poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním
ohroženy okolní stavby nebo pozemky,
2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování
ani akumulace s následným využitím není možná, nebo
3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod
povrchových.,
d) uplatnění základních ekosystémových funkcí prostřednictvím ploch nebo prvků zelené
535
infrastruktury.
(4) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního
pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavců 2 a 3 regulačním plánem nebo dokumentací
pro vydání povolení záměru též s využitím dalších pozemků.
§ 141
Veřejné prostranství
(1) Pozemky tvořící veřejné prostranství se vymezují tak, aby vytvářely prostupný spojitý
systém odpovídající charakteru území a potřebám života lidí, přispívaly obytné kvalitě a
významu místa a omezovaly dopady oteplování a sucha, zejména možností vsakování vody a
výsadby stromů a další veřejné zeleně.
(2) Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho
prostupnost pro užití chodci a podle možností též cyklisty a jinou bezmotorovou dopravou.
Stavby a zařízení ve veřejném prostranství se přednostně sdružují, pokud tomu nebrání
technické, funkční či ekonomické důvody.
(3) Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky
v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást veřejných prostranství musí splňovat
požadavky na přístupnost, pokud to místní podmínky nevylučují.
(4) Podél vodních toků a významných vodních ploch v zastavitelném území, kde je
to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, se preferují veřejně přístupná nábřeží,
parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství. Stávající prostupnost pro pohyb
chodců a cyklistů podél vodních toků a okolo významných vodních ploch musí být
zachována.
(5) Při vymezování veřejných prostranství se dbá na jejich prostorové a funkční
propojení do navazujících veřejných prostranství a do volné krajiny.
(6) Oplocení pozemku na hranici s veřejným prostranstvím musí vhodně navazovat
na oplocení v místě obvyklé a nesmí zhoršovat spojitost a prostupnost veřejného
prostranství a jeho kvalitu.
§ 142
Uliční prostranství
(1) Uliční prostranství tvoří část veřejného prostranství a vytváří základní síť obsluhy a
prostupnosti území; je vymezeno zejména uličními čarami.
(2) Pozemky tvořící uliční prostranství se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména
svou šířkou, umožňovaly předpokládané využití v souladu s charakterem území.
(3) Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v
nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících
uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.
(4) Ulice v územích se zvýšenými nároky na pobytovou kvalitu veřejných
prostranství se přednostně vymezují tak, aby umožňovaly využití sdílené, obytné nebo
536
pěší zóny.
Díl 3
Požadavky na umisťování staveb
§ 143
Obecné požadavky
(1) Stavby se umisťují v souladu s územně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s
cíli územního plánování. Stavby se umisťují též s ohledem na charakter území, urbanistickou,
architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu
vystavěného prostředí.
(2) Stavby se podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na
sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku
umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu mimo ochranná pásma rozvodu
energetických vedení. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry,
provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a
bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích25). Podle druhu a
charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost a parkování
vozidel a jízdních kol.
(3) Změnou stavby nesmí být narušeny kulturně historické, přírodní, urbanistické a
architektonické hodnoty daného místa nebo nesmí dojít k narušení architektonické jednoty
celku.
(4) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby pro parkování, zařízení staveniště a
připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace.
§ 144
Odstupy staveb
(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické a
požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jinými právními předpisy.
(2) Vzájemné odstupy staveb musí umožňovat údržbu staveb.
(3) Požadavky na odstupy staveb se neuplatní u spojité zástavby nebo v rámci jedné
stavby, souboru staveb či společně řešeného celku.
§ 144a
Zvláštní požadavky Fotovoltaické výrobny elektřiny a stavební úpravy pro instalaci
využívající obnovitelný zdroj energie
(1) Zastavěná plocha stavby výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření se
nezahrnuje do celkové plochy určené k zastavění a do celkové plochy minimálního podílu
zeleně, jsou-li územním plánem stanoveny, umisťuje-li se stavba pro výrobu elektřiny
využívající energii slunečního záření
537
a) v plochách s rozdílným způsobem využití plochy výroby a skladování nebo plochy smíšené
výrobní a
b) pod stavbou je zachována zeleň.
a) v zastavitelných plochách hlavním využitím určeným pro výrobu nebo skladování a
b) pod stavbou je zachována vegetační plocha a jsou zajištěny podmínky pro její základní
ekosystémové funkce.
(2) Stavbu výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření lze umístit na stávající
stavby, nevylučuje-li to z důvodu jiného převažujícího veřejného zájmu regulační plán.
(3) Má se za to, že stavební úprava pro instalaci využívající obnovitelný zdroj
energie není v rozporu s charakterem území ani se zájmy státní památkové péče; možnost
stanovení podmínek pro její vhodné umístění nebo vzhled tím není dotčena. Domněnka
podle věty první se nepoužije pro nemovité kulturní památky a nemovité národní kulturní
památky.
§ 144b
Stavby pro reklamu a reklamní zařízení
(1) Stavbou pro reklamu a reklamním zařízením nesmí být narušen urbanistický,
architektonický nebo pietní charakter území.
(2) Při umisťování staveb pro reklamu a reklamních zařízení v území musí být
zajištěn jejich vzájemný soulad z hlediska jejich stavebně technického řešení.
(3) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení umístěné na budovách musí odpovídat
jejich architektonickému charakteru a nesmí narušovat užívání přilehlého veřejného
prostranství, základní členění průčelí budov a jeho významné detaily a narušit stabilitu
těchto budov.
(4) Reklamu a informace související se stavbou lze umístit též na oplocení staveniště.
§ 144c
Pohoda bydlení
(1) Každý má právo na ochranu před nepřiměřenými zásahy do pohody svého
bydlení. Pohodou bydlení se rozumí souhrn podmínek v území a v užívání staveb, který
odpovídá obvyklým požadavkům na bydlení s přihlédnutím k místním poměrům.
(2) Za narušení pohody bydlení se nepovažuje architektonické ztvárnění záměru ani
imise a účinky, které nejsou v rozporu s plánovaným charakterem území nebo které
odpovídají běžné okolní zástavbě nebo běžnému využívání okolního území.
(3) K dodržení požadavků na ochranu pohody bydlení stavební úřad upřednostňuje
uložení podmínek, kompenzačních nebo zmírňujících opatření před nepovolením,
omezením či zákazem záměru.
§ 144d
538
Účinky stávajících staveb a zařízení
Má-li být stavba povolena nebo užívána v území, které může být dotčeno
obvyklými účinky již dříve povolené dokončené stavby nebo zařízení nebo jejich provozu,
musí nová stavba přijmout stav území, jaký je. Povolení nové stavby nebo změny v užívání
pozdější stavby není samo o sobě důvodem pro omezení, změnu nebo dodatečné zpřísnění
podmínek provozu stávající stavby nebo zařízení.
Díl 4
Technické požadavky na stavby
§ 145
Základní požadavky na stavby
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po
celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů základní
požadavky na stavby, kterými jsou
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost26),
c) ochrana zdraví27),
d) ochrana životního prostředí28),
e) bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě,
f) úspora energie29),
g) udržitelné využívání přírodních zdrojů30).
(2) Při projektové činnosti, při povolování, provádění a užívání staveb v působnosti jiných
stavebních úřadů nebo u staveb jaderného zařízení a staveb v areálu jaderného zařízení, které
jsou jaderným zařízením31), se technické požadavky na stavbu stanovené tímto zákonem nebo
jinými právními předpisy použijí přiměřeně tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti, ochrany
zdraví a života osob nebo zvířat a životního prostředí.
§ 146
Požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu stavby
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy
prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání, neměly za následek
a) náhlé nebo postupné zřícení stavby nebo její části,
b) nepřípustné deformace, které mohou narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a
funkční způsobilost stavby nebo její části,
c) poškození částí stavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku
deformace nosné konstrukce,
539
d) poškození stavby v míře nepřiměřené původní příčině,
e) ohrožení provozuschopnosti dopravní a technické infrastruktury v dosahu stavby nebo
staveniště,
f) poškození stavby vlivem nepříznivých účinků podzemních vod nebo dynamickými účinky
povodňových průtoků, popřípadě hydrostatickým vztlakem při zaplavení,
g) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, popřípadě údolních profilů mostů a propustků.
(2) Stavby umístěné v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických
účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené
projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrchu.
§ 147
Požadavky na požární bezpečnost
Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru
a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukcí,
b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby,
d) uživatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni,
e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.
§ 148
Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí
(1) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala
bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavby
udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro
prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbách, ani neměla
nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby,
užívání i odstraňování, zejména následkem
a) nedostatečných tepelně izolačních, zvukoizolačních nebo světelně technických vlastností,
b) uvolňování toxických plynů, nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin,
skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního prostředí,
c) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř
staveb,
d) emisí nebezpečného záření a světla,
e) uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy,
f) vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů, nebo
g) narušení podloží s následkem trvalé změny proudění podzemních vod nebo jiným
nepřípustným dopadem na úroveň hladiny podzemní vody.
540
(2) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby nezpůsobila
a) nezpůsobila nadměrný úhyn rostlin a zranění nebo úhyn živočichů nebo ničení jejich
biotopů, nebo
b) předcházela, zmírňovala nebo kompenzovala poškozování nebo úhynu zvláště
chráněných rostlin a rušení, ničení, zraňování nebo usmrcení či úhynu zvláště chráněných
živočichů nebo poškozování a ničení jejich biotopu nebo jejich místní populace a jejího
genofondu a
b) c) zhoršení nevedla ke znemožnění prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy.
(3) Nelze-li zajistit splnění hygienických limitů hluku a vibrací, nebo je-li jejich
splnění technicky, funkčně či ekonomicky zjevně nepřiměřené, považují se tyto limity za
splněné, pokud se omezí na rozumně dosažitelnou míru nebo pokud imise záměru
odpovídají běžnému stávajícímu využití okolního území. Rozumně dosažitelnou mírou se
rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem
ke snížení škodlivých účinků hluku nebo vibrací, který je stanovený i s ohledem na
význam záměru z hlediska celkové hlukové zátěže a počet fyzických osob vystavených
nadlimitnímu hluku nebo vibracím. K navýšení hluku o méně než o 2 dB se nepřihlíží.
§ 149
Požadavky na bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě
Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání, údržbě
nebo provozu
a) nevznikalo nebezpečí nehod nebo poškození zdraví osob nebo zvířat,
b) byla zohledněna přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace se
zdravotním postižením, zejména u
1. staveb pozemních komunikací a veřejných prostranství32),
2. staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
3. společných prostor a domovního vybavení bytového domu,
4. bytu zvláštního určení,
5. staveb pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách
umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
§ 150
Požadavky na úsporu energie
Stavba a její technické zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musí být
navrženy a provedeny takovým způsobem, aby při jejich užívání, údržbě nebo provozu byla
spotřeba energie co nejnižší s ohledem na účel užívání a na, místní klimatické podmínky a
technickou, funkční a ekonomickou proveditelnost. Stavba musí být rovněž energeticky
účinná.
§ 151
541
Požadavky na udržitelné využití přírodních zdrojů
(1) Stavba musí být navržena, provedena a odstraněna takovým způsobem, aby bylo
zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů zejména opětovným využitím nebo
recyklovatelností materiálů a konstrukcí z odstraněné stavby nebo použitím surovin nebo
druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.
(2) Udržitelné využití přírodních zdrojů může být zajištěno opětovným použitím
materiálů a konstrukcí nebo stavebních výrobků, které vznikly při realizaci nebo odstraňování
záměru, nebo využitím vedlejších produktů nebo stavebních výrobků, které přestaly být
odpadem.
Díl 5
Společná ustanovení
§ 152
Podrobné vymezení požadavků na výstavbu
(1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky na výstavbu a technická
zařízení staveb. Prováděcí právní předpis může odkázat pouze na technické normy, které
byly určeny postupem podle § 152a.
(2) Územní samosprávné celky, které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny, mohou
stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na výstavbu odchylně od
prováděcího právního předpisu podle odstavce 1 s výjimkou požadavků na výstavbu staveb
dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb a technických požadavků na stavby technické
infrastruktury.
(3) Prováděcí právní předpis podle odstavce 1 nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí,
nestanoví-li prováděcí právní předpis podle odstavce 2 jinak.
(4) Určí-li prováděcí právní předpis územního samosprávného celku podle odstavce 2
závazné technické normy ve stavebnictví odchylně od prováděcího právního předpisu podle
odstavce 1, zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým
normám a vede jejich seznam. Má-li prováděcí právní předpis územního samosprávného
celku obsahovat požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb technické
infrastruktury, projedná územní samosprávný celek jeho návrh s dotčenými vlastníky
technické infrastruktury, kteří jsou subjekty kritické infrastruktury.
§ 152a
Určené technické normy ve stavebnictví
(1) Prováděcí právní předpis může odkázat na podrobnější vymezení požadavků na
stavby, zejména mezní hodnoty, návrhové metody, národně stanovené parametry,
technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažené v českých
technických normách nebo jejich částech, které byly určeny postupem podle tohoto
ustanovení.
(2) Pro podrobnější vymezení požadavků na stavby Česká agentura pro
542
standardizaci na návrh Úřadu a po odsouhlasení Úřadem určí konkrétní části české
technické normy obsahující podrobnější požadavky na stavby (dále jen „určená technická
norma ve stavebnictví“), které jsou v návaznosti na odkaz v právním předpisu závazné.
(3) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznamuje ve
Věstníku podle jiného právního předpisu34) určené technické normy ve stavebnictví.
V oznámení uvede též požadavek prováděcího právního předpisu, k němuž jsou tyto
normy určeny.
(4) Pro změnu nebo zrušení určené technické normy ve stavebnictví platí odstavce 2
a 3 obdobně.
(5) Jiné části norem nebo jiné normy než určené technické normy ve stavebnictví
nejsou pro účely tohoto zákona závazné.
(6) Požadavky na stavby, které jsou podrobně vymezeny prostřednictvím určené
technické normy ve stavebnictví, mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud
takové řešení splňuje požadavek prováděcího právního předpisu, jako v případě řešení
podle určených technických norem ve stavebnictví.
HLAVA II
POŽADAVKY NA VÝROBKY PRO STAVBY
§ 153
(1) Pro stavby mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce,
jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při
správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky
na stavby33).
(2) Výrobky pro stavby, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a
které by mohly ve zvýšené míře ohrozit život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo
životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, jsou stanoveny a posuzovány podle jiných
právních předpisů34).
HLAVA III
SYSTÉM STAVEBNĚ TECHNICKÉ PREVENCE
§ 154
(1) V systému stavebně technické prevence se evidují závažné nebo opakující se vady
nebo havárie staveb, a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech
osob nebo zvířat, k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, k ohrožení bezpečnosti stavby
nebo ke značným škodám.
(2) Rozsah a obsah systému stavebně technické prevence stanoví prováděcí právní
předpis.
(3) Veřejnoprávní smlouva může upravit spolupráci při předávání informací o
skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií
nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo
543
zvířat nebo ke značným škodám. Veřejnoprávní smlouvu může uzavřít ministerstvo Úřad s
jiným ústředním orgánem státní správy, veřejnoprávní korporací nebo právnickou osobou
zřízenou zákonem. Ve veřejnoprávní smlouvě se určí rozsah předávaných informací a četnost
jejich poskytování a doba jejího trvání.
HLAVA IV
ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ
§ 155
Vybrané činnosti
Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, může
vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle jiného právního
předpisu35). Vybranými činnostmi jsou
a) zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,
b) odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby,
c) ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě36),
d) výkon dozoru projektanta.
§ 156
Projektová činnost
(1) Územně plánovací dokumentace, územní studie a projektová dokumentace musí být
zpracovány projektantem.
(2) Dokumentaci jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a
rodinnou rekreaci nebo vodních děl, a dokumentaci stávajícího stavu stavby (dále jen „pasport
stavby“) může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo
architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru pro pozemní stavby
s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky 5 let praxe v projektování staveb.
(3) Projektantovi a osobě podle odstavce 2 se poskytují údaje z neveřejné části digitální
technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost.
§ 157
Projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru
(1) Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro
a) povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen „dokumentace pro povolení
stavby“) nebo zařízení jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, vodních děl,
vyhrazených a ostatních staveb,
b) rámcové povolení,
c) povolení změny využití území,
d) provádění stavby jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, vyhrazených a
ostatních staveb,
544
e) odstranění stavby jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, jednoduchých
staveb, v nichž je obsažen azbest, vodních děl, vyhrazených a ostatních staveb.
(2) Dokumentací pro povolení záměru se rozumí dokumentace pro
a) povolení stavby nebo zařízení podle § 156 odst. 2 a § 157 odst. 1 písm. a) (dále jen
„dokumentace pro povolení stavby“),
b) rámcové povolení,
c) povolení změny využití území.
§ 158
Obsah dokumentace
(1) Dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou
zprávu, situační výkresy a, dokumentaci objektů a odůvodnění řešení, které využívá možnost
odchylného použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 8 nebo které navrhuje
udělit výjimku podle § 138 odst. 1. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje
průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci.
Dokumentace pro rámcové povolení obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a
situační výkresy. Dokumentace pro povolení záměru stanovená stavby stanovená prováděcím
právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení
záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a
vlivů na území a životní prostředí.
(2) Dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro odstranění stavby obsahuje
průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a
technických a technologických zařízení.
(3) Pasport stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy
a zjednodušenou výkresovou dokumentaci. V případě výrobku, který plní funkci stavby, lze
příslušné části dokumentace nahradit dokladem podle jiného právního předpisu34) prokazujícím
shodu vlastností výrobku plnícího funkci stavby s požadavky podle § 153, dokumentací
výrobce nebo dovozce, popřípadě dalšími doklady, ze kterých je možné ověřit dodržení
požadavků na stavby.
(4) K projektové dokumentaci a dokumentaci, která nemusí být zpracována projektantem,
se přikládá dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních
předpisů, dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů a
závěry provedených průzkumů.
(5) Podrobnosti obsahu projektové dokumentace, dokumentace, která nemusí být
zpracována projektantem, dokumentace pro povolení záměru, dokumentace pro provádění
stavby, dokumentace pro odstranění stavby a pasportu stavby a obsahové náležitosti
průzkumů stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby,
charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na
území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití,
545
vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Části dokumentace, které nejsou předmětem
navrhovaného záměru, se neuvádějí.
§ 159
Provádění a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav
(1) Stavby, zařízení a terénní úpravy musí být prováděny a odstraňovány stavebním
podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby
stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak.
(2) Svépomocí může stavebník provádět
a) drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v
odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25 a v odstavci 1 písm. f) této přílohy využívajících
obnovitelné zdroje energie,
b) jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v
odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy využívajících obnovitelné zdroje energie a staveb
vodních děl,
pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o
stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit
odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
(3) Svépomocí může stavebník odstraňovat drobné a jednoduché stavby, s výjimkou
drobných staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11, 12 a 25 a v odstavci 1 písm. f)
přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, s
výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. m), r) a s) této přílohy
využívajících obnovitelné zdroje energie a jednoduchých staveb vodních děl. U staveb, v
nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.
HLAVA V
POVINNOSTI OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ, UŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ
STAVEB, ZAŘÍZENÍ A TERÉNNÍCH ÚPRAV
Stavebník
§ 160
(1) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit
stanovenou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou
k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou
osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
(2) Stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle
tohoto zákona povinen
a) před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby jednoduché
stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, vyhrazené a ostatní stavby v rozsahu nezbytném pro
průběh výstavby,
b) před zahájením stavby opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro
546
provádění stavby, je-li vyžadován jiným právním předpisem26) nebo ke každé změně
dokumentace pro provádění stavby vypracované podle písmene a), která má vliv na
požární bezpečnost stavby,
c) oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování stavby,
zařízení nebo terénní úpravy, název a sídlo stavebního podnikatele, který je bude provádět nebo
odstraňovat, u stavby prováděné nebo odstraňované svépomocí jméno a příjmení
stavbyvedoucího, nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor, a změny v těchto
skutečnostech oznámit neprodleně stavebnímu úřadu,
d) před zahájením provádění nebo odstraňování stavby umístit na viditelném místě u vstupu na
staveniště štítek obsahující identifikační údaje o stavbě a ponechat jej tam až do dokončení
stavby, popřípadě do vydání kolaudačního rozhodnutí, nebo do jejího odstranění; rozsáhlé
stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,
e) zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace pro povolení
stavby a dokumentace pro provádění stavby, je-li povinná, popřípadě ověřená dokumentace pro
odstranění stavby, a všechny doklady týkající se prováděné nebo odstraňované stavby,
popřípadě jejich kopie,
f) ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem
provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu
nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
g) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu,
h) při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud jiný právní
předpis37) nestanoví jinak, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným
právním předpisem37).
§ 161
(1) Od zahájení stavby do jejího dokončení je stavebník povinen zabezpečit uchování
všech povinných dokladů a dokumentací uvedených v § 167 odst. 1 písm. c) a d), a není-li
současně vlastníkem stavby, je povinen je předat vlastníku stavby nejpozději po dokončení
nebo kolaudaci stavby.
(2) U stavby financované z veřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako
zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby
fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. Zpracoval-li projektovou
dokumentaci pro tuto stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta; to neplatí pro
stavby sítí technické infrastruktury.
(3) Při provádění vyhrazených staveb je stavebník povinen vždy zajistit dozor
projektanta.
(4) Obsahové náležitosti štítku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 162
Projektant
547
(1) Projektant je při projektové činnosti povinen respektovat veřejné zájmy chráněné na
základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního
plánování a požadavky na výstavbu a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. Při zpracování
územně plánovací dokumentace a územní studie je dále povinen jednat v součinnosti s orgánem
územního plánování a při zpracování projektové dokumentace se stavebním úřadem.
(2) Projektant je povinen zpracovat
a) územně plánovací dokumentaci a územní studii v souladu s právními předpisy,
b) projektovou dokumentaci v souladu s právními předpisy; statické a jiné výpočty musí být
vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné.
(3) Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je
povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci,
která odpovídá za jí zpracovaný návrh.
(4) Projektant odpovídá za soulad jím zpracované projektové dokumentace, územně
plánovací dokumentace a územní studie s právními předpisy. Projektant neodpovídá za
odchylky od projektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neschválil.
(5) Na zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb, která nemusí být zpracována
projektantem, se vztahují odstavce 1 až 4 obdobně.
(6) Projektant je povinen zajistit zpracování příslušných částí územně plánovací
dokumentace nebo územní studie a podkladů pro zpracování projektové dokumentace
prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiných právních předpisů38).
Projektant územně plánovací dokumentaci zpracovává a pořizovateli ji předává v jednotném
standardu.
§ 163
Zhotovitel
(1) Zhotovitel je povinen
a) dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, zařízení nebo terénní úpravy; přitom musí mít
na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a
majetku i šetrnost k sousedství,
b) zajistit vytyčení prostorové polohy stavby v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení
záměru stavby a dokumentací pro provádění stavby,
c) zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy
stavbyvedoucího nebo stavební dozor,
d) zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy dodržení
požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s
vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,
e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, zařízení nebo terénní
úpravě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo zvířat anebo bezpečnost stavby, zařízení nebo
terénní úpravy,
548
f) zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy provedení a
vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy.
(2) Zhotovitel je při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy
podléhajícím povolení podle tohoto zákona dále povinen
a) provádět nebo odstraňovat stavbu, zařízení nebo terénní úpravu v souladu s rozhodnutím
stavebního úřadu, ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a dokumentací pro
provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,
b) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti
práce vyplývajících z jiných právních předpisů,
c) zajistit, aby práce na stavbě, jejím odstranění nebo terénní úpravě, k jejichž provádění je
předepsáno zvláštní oprávnění39), vykonávaly pouze osoby, které jsou držiteli takového
oprávnění,
d) vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.
§ 164
Stavbyvedoucí
(1) Stavbyvedoucí je povinen
a) odborně vést provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy,
b) řídit provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s
rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a
dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,
c) zajistit řádné uspořádání staveniště a provozu na něm,
d) zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti
práce vyplývajících z jiných právních předpisů,
e) zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických
norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní
úpravy,
f) zajistit vytyčení tras technické infrastruktury na staveništi.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad vzniklých při provádění
nebo odstraňování stavby nebo terénní úpravy a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady,
které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku
stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor
projektanta, pokud jsou určeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci40),
působí-li na staveništi.
§ 165
Stavební dozor
(1) Stavební dozor může vykonávat pouze fyzická osoba, která má vysokoškolské
vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru
549
s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky 5 let praxe při provádění staveb.
(2) Osoba vykonávající stavební dozor zajistí spolu se stavebníkem
a) provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s rozhodnutím
stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru stavby a dokumentací pro
provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,
b) dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických
norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní
úpravy.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění nebo
odstraňování stavby, zejména bezpečnost provádění a provozu technických zařízení na
staveništi, vhodnost použití a správnost ukládání stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí na
staveništi a způsob vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí
k odstranění závad vzniklých při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady
v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
§ 166
Stavební deník
(1) Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje
povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního
deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavby,
zařízení nebo terénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb,
s výjimkou jednoduchých staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, postačí vedení jednoduchého
záznamu o stavbě.
(2) Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě jsou oprávněni
provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící
kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických
činností. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor
stavebníka nebo dozor projektanta, jsou-li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat
kontrolu podle jiných právních předpisů.
(3) Po dokončení nebo odstranění stavby předá zhotovitel originál stavebního deníku
nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi; v případě jejich vedení v elektronické
formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu nebo je uchová a zajistí k nim
stavebníkovi a jím určeným osobám přístup po dobu 10 let od právní moci kolaudačního
rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje.
(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob
jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.
(5) U stavby, která je předmětem nadlimitní veřejné zakázky v nadlimitním režimu na
stavební práce, musí být stavební deník veden v elektronické formě.
§ 167
550
Vlastník stavby a zařízení
(1) Vlastník stavby a zařízení je povinen
a) provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě nebo zařízení, které ohrožují životy,
zdraví osob nebo zvířat,
c) uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu 10 let
ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby nebo zařízení,
pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje,
d) uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci dokumentaci
pro povolení stavby, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li
k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení
stavby, včetně její geodetické části pro povolení stavby s vyznačením odchylek, nebo pasport
stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby nebo zařízení;
dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě,
e) pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2027 za podmínek stanovených
prováděcím právním předpisem instalaci alespoň 1 dobíjecího bodu na každých 10 parkovacích
stání pro automobily nebo alespoň 50 % kabelovodů parkovacích stání pro automobily, pro jiné
než obytné budovy, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění
nebo chlazení s více než 20 parkovacími stáními, tuto povinnost lze odložit do 1. ledna 2029,
pokud vlastník instaloval alespoň 1 dobíjecí bod mezi 28. květnem 2022 a 28. květnem 2024,
f) zajistit do 1. ledna 2033 za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem instalaci
kabeláže pro alespoň 50 % stání pro automobily v jiné než obytné budově, v níž se používá
energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, a to pokud je vlastníkem
nebo uživatelem této budovy veřejný subjekt,
g) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci
automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním
předpisem67), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem
1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším
než 290 kW nebo
2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu
vyšším než 290 kW.
h) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2030 instalaci
automatizačního a řídícího systému budovy, za podmínek stanovených jiným právním
předpisem67), pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy, v níž se používá energie k úpravě
vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, se systémem
1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším
než 70 kW nebo
2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu
vyšším než 70 kW,
551
i) pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, vybavit budovu, v níž se používá energie
k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, automatickými ovladači
osvětlení, je-li vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem vytápění nebo systémem
klimatizace, nebo kombinovaným systémem vytápění a větrání nebo kombinovaným systémem
klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než
1. 290 kW do 1. ledna 2028,
2. 70 kW do 1. ledna 2030,
j) za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí
infrastruktury u nových jiných než obytných budov, v nichž se používá energie k úpravě
vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo u změn jiných než obytných
dokončených budov na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, v nichž se používá
energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení; povinnost se nevztahuje
na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí
alespoň 10 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy,
k) za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí
infrastruktury u nových bytových domů nebo u změn dokončených staveb bytových domů na
více než 25 % celkové plochy obálky budovy; povinnost se nevztahuje na změnu dokončené
budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 10 % celkových
nákladů na danou změnu dokončené budovy.
(2) Pro účely zajištění dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla a výpočtu
povinného množství dobíjecích bodů se jeden stejnosměrný dobíjecí bod s výkonem 50 až
150 kW považuje za deset běžných dobíjecích bodů a jeden ultrarychlý stejnosměrný
dobíjecí bod s výkonem nad 150 kW za dvacet běžných dobíjecích bodů.
§ 168
Vlastník technické infrastruktury
Vlastník technické infrastruktury je povinen
a) vést evidenci technické infrastruktury, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a
v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
umístění,
b) sdělit bezplatně každému na žádost údaje o podmínkách napojení, o ochranných a
bezpečnostních pásmech a o základních podmínkách provádění činnosti v nich, pokud nejde o
technickou infrastrukturu, s níž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo
vnitra.
§ 169
Oznámení závad a havárií staveb
(1) Stavebník, zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor
projektanta, technický dozor stavebníka, autorizovaný inspektor a vlastník stavby jsou povinni
bezodkladně oznamovat stavebnímu úřadu prostřednictvím systému stavebně technické
prevence výskyt závažné a opakující se závady nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich
552
příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke
značným škodám. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis oznamované události a jejích
důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin.
(2) Obsahové náležitosti oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich
příčin stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
VYVLASTNĚNÍ
§ 170
Účely vyvlastnění
(1) Práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit pouze tehdy, jsou-li
vymezeny v územně plánovací dokumentaci a jde-li o
a) uskutečnění veřejně prospěšné stavby podle § 11 odst. 1,
b) uskutečnění veřejně prospěšného opatření podle § 11 odst. 2,
c) realizaci stavby a opatření k zajišťování bezpečnosti státu, nebo
d) asanaci území.
(2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek
pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavbě nebo připojení na dopravní a technickou
infrastrukturu, a pro řádné užívání veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného
opatření.
(3) Odejmutí nebo omezení práva podle odstavce 1 se vztahuje také na plochy nezbytné
k zajištění výstavby nebo k uskutečnění veřejně prospěšného opatření a vytvoření ochranného
pásma, jde-li o ochranné pásmo podle zákona.
ČÁST ŠESTÁ
STAVEBNÍ ŘÁD
HLAVA I
OBECNÁ A SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 171
(1) Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u
kterých tak stanoví tento zákon.
(2) Při postupech podle této části se znovu neposuzují veřejné zájmy v rozsahu, ve
kterém již byly nebo podle § 2 odst. 1 měly být posouzeny při vydání územně plánovací
dokumentace.
§ 172
Způsob a forma podání a žádosti
(1) Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím portálu stavebníka. Je-li
553
součástí podání dokumentace pro povolení záměru nebo jde-li o podání osoby, která má
zpřístupněnu datovou schránku bez žádosti, lze podání včetně jeho příloh učinit jen jako
digitální úkon; to neplatí pro stavby v areálu jaderného zařízení a v případě podání
směřujícímu vůči jinému stavebnímu úřadu.
(2) Žádost nebo návrh podle této části se podává na stanoveném formuláři elektronicky
prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu
stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo
v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů (dále jen „evidence
stavebních postupů“) může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její
součást.
(4) Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo
dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro
povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, vloží do evidence elektronických
dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník.
§ 173
Evidence a doručování
(1) Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence
stavebních postupů.
(2) Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím
evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený
orgán vloží do evidence stavebních postupů.
(3) Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením
řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence
stavebních postupů a doručí jej žadateli.
HLAVA II
ÚKONY PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
Díl 1
Předběžná informace Konzultace a předběžné informace
§ 174
(1) Stavební úřady, dotčené orgány, pořizovatelé, obce a kraje poskytují
stavebníkům a dalším žadatelům neformální konzultace v oblasti jejich působnosti,
zejména o procesních postupech a uplatňování jejich požadavků podle tohoto zákona a
dalších právních předpisů souvisejících s výstavbou.
(1) (2) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od
požádání předběžnou informaci
a) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích
podkladů a územně plánovací dokumentace a o souladu záměru s územně plánovací
554
dokumentací,
b) o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace nebo rekolaudace,
c) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru
a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět,
d) o účastnících a dotčených orgánech ve vztahu k záměru., nejde-li o řízení s velkým počtem
účastníků,
e) o výkladu a použití nebo nepoužití požadavků na vymezování pozemků a požadavků
na umisťování staveb podle § 137 nebo o možnosti udělení výjimek podle § 138 odst. 1,
f) o posuzování podstatných a nepodstatných změn stavby před jejím dokončením podle
§ 224.
(2)(3) Dotčený orgán poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od
požádání předběžnou informaci
a) o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu,
b) o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.,
c) o rozsahu nezbytné dokumentace a podkladů pro vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska dotčeného orgánu.
(4) Obec a kraj poskytnou tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od
požádání předběžnou informaci o svém stanovisku k záměru, případně o požadavcích, po
jejichž splnění vydá obec či kraj se záměrem souhlas, případně o možnostech společného
řešení požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 7.
(5) Pořizovatel poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od
požádání předběžnou informaci o požadavcích vyplývajících z nástrojů územního
plánování, které pořídil.
(3) (4) (6) Ten, kdo o předběžnou informaci žádá, kromě obecných náležitostí podle
správního řádu uvede konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o
záměru, zejména jeho umístění, účel a technické provedení záměru.
(7) Od předběžné informace nebo její části se lze odchýlit pouze v rozsahu nově
zjištěných skutečností nebo na základě změny okolností nebo právních předpisů, anebo
pokud je předběžná informace v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávná.
Ustanovení § 3 platí obdobně.
Díl 2
Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu
§ 175
Vyjádření
(1) Vyjádření k záměru vydává dotčený orgán, pouze pokud tak stanoví zákon. Dbá
přitom § 1a, 2 a 3.
555
(1) (2) Vyjádření dotčeného orgánu obsahuje závěr a odůvodnění. V závěru dotčený
orgán uvede, zda je záměr z hlediska jím chráněných veřejných zájmů přípustný. V odůvodnění
dotčený orgán stručně uvede důvody, o které opírá svůj závěr, podklady pro jeho vydání a
úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je závěr
založen.
(2) (3) Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán
uvede v závěru též podmínky přípustnosti záměru. Dotčený orgán je povinen dbát, aby
podmínky byly ve vzájemném souladu.
§ 176
Koordinované vyjádření a koordinované závazné stanovisko
(1) Je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy,
vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných
stanovisek koordinované závazné stanovisko. Ustanovení správního řádu o společném řízení a
ustanovení o řešení rozporů se použijí přiměřeně.
(2) Koordinované vyjádření nebo koordinované závazné stanovisko zahrnuje požadavky
na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které orgán veřejné správy hájí podle jiných
právních předpisů.
(3) Koordinované závazné stanovisko nezahrnuje
a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí a
b) jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním
stanovisku, vydává-li se současně jako závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(4) V závěru koordinovaného vyjádření nebo koordinovaného závazného stanoviska
orgán veřejné správy souhrnně uvede, zda je záměr z hlediska všech jím chráněných veřejných
zájmů přípustný. Ustanovení § 175 odst. 2 se použije obdobně.
(5) Koordinované závazné stanovisko je platné 5 let ode dne jeho vydání. Zahrnuje-li
koordinované závazné stanovisko jednotné environmentální závazné stanovisko, použijí se
ustanovení o platnosti jednotného environmentálního závazného stanoviska podle zákona o
jednotném environmentálním stanovisku pro koordinované závazné stanovisko obdobně.
§ 176
Závazné stanovisko
(1) Závazné stanovisko k záměru vydává dotčený orgán, pouze pokud tak stanoví
zákon. Dbá přitom § 1a, 2 a 3.
(2) Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán
uvede v závazném stanovisku též podmínky přípustnosti záměru. Dotčený orgán je
povinen dbát, aby podmínky byly ve vzájemném souladu.
§ 177
556
Žádost
(1) Žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko obsahuje kromě obecných náležitostí
podle správního řádu dokumentaci pro povolení záměru v rozsahu nezbytném pro vydání
vyjádření nebo závazného stanoviska, identifikační údaje o záměru a popřípadě další
náležitosti podle jiných právních předpisů.
(2) Nemá-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko stanovené náležitosti nebo trpí-
li jinými vadami, vyzve dotčený orgán žadatele k jejich odstranění nejpozději do 10 dnů od
jejího podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění
nedostatků žádosti.
(3) Neodstraní-li žadatel vady žádosti, dotčený orgán písemně sdělí žadateli, že vyjádření
nebo závazné stanovisko nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro
vydání vyjádření nebo závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne
běžet nová lhůta pro jejich vydání.
§ 178
Lhůta pro vydání
(1) Dotčený orgán vydá do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním
úřadem vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných
zájmů. V případě zrušení vyjádření nebo závazného stanoviska dotčený orgán vydá nové
vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí
o jeho zrušení. Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro
jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.
(2) Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit až o 30 dnů, jestliže je
zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Lhůtu podle odstavce 1
může dotčený orgán prodloužit také z důvodu, pro který lze prodloužit lhůtu pro vydání
jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním
stanovisku, jde-li o koordinované závazné stanovisko, které zahrnuje jednotné environmentální
stanovisko. O prodloužení lhůty vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do
spisu.
(3) Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání,
považuje se za souhlasné a bez podmínek.
(2) Při přezkumu závazného stanoviska podle § 149 odst. 7 správního řádu
nadřízený dotčený orgán závazné stanovisko potvrdí nebo změní do 30 dnů ode dne
vyžádání jeho potvrzení nebo změny; zrušit jej může pouze v případě, že nemělo být
vůbec vydáno. Nevydá-li nadřízený dotčený orgán závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho
vydání a přezkoumává-li souhlasné závazné stanovisko, platí, že jej dnem uplynutí lhůty
k přezkumu potvrdil.
(3) Lhůty podle odstavců 1 a 2 nelze prodloužit.
(4) Ustanovení odstavce 3 1 věty třetí se nepoužije na
a) závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o
557
posuzování vlivů na životní prostředí,
b) jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním
stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu
ochrany přírody závazné stanovisko podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se
1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků,
2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození
nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných druhů,
3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech,
4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie,
5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště
chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských
stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky
významných lokalit.
§ 179
Nové vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu
(1) Nebyly-li v případě uvedeném v § 178 odst. 3 1 splněny předpoklady pro vydání
souhlasného vyjádření nebo závazného stanoviska bez podmínek, vydá nadřízený správní orgán
nové vyjádření nebo závazné stanovisko, kterým se vyjádření nebo závazné stanovisko ruší
změní.
(2) Nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat do 6 měsíců ode dne právní moci
rozhodnutí, pro které bylo vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem.
§ 179a
Přezkum závazného stanoviska v přezkumném řízení
Zahájit přezkumné řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko sloužící jako podklad
pro řízení podle tohoto zákona, lze do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné
stanovisko podkladem. Závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po
uplynutí 9 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem.
§ 179a
Přezkum vyjádření a závazného stanoviska v přezkumném řízení
Vyjádření a závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po
právní moci rozhodnutí, jehož bylo vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem.
Díl 3
558
Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury
§ 180
Žádost
(1) Žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury z hlediska
možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a
bezpečnostních pásem musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o
záměru.
(2) Žádost o vyjádření lze podat prostřednictvím portálu stavebníka, pokud má vlastník
veřejné dopravní nebo technické infrastruktury zřízenu datovou schránku nebo přístup k
datovému rozhraní portálu stavebníka.
(3) Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru v rozsahu nezbytném
pro vydání vyjádření.
§ 181
Lhůta a způsob doručení
(1) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření k záměru do
30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti.
(1) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření
k záměru do 30 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Pro stanovení podmínek záměru
v případě energetické technické infrastruktury může její vlastník prodloužit lhůtu před
jejím uplynutím o 15 dnů, je-li to nezbytné.
(2) Má se za to, že žádost Žádost podaná prostřednictvím portálu stavebníka je
vlastníkovi veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému
rozhraní portálu stavebníka, doručena okamžikem jejího odeslání.
(3) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup
k datovému rozhraní portálu stavebníka, doručí své vyjádření jeho vložením do evidence
stavebních postupů. Vyjádření je doručeno okamžikem jeho vložení do evidence stavebních
postupů.
(4) Za vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury činí úkony její správce
nebo provozovatel v rozsahu, v jakém plní editační povinnost správce technické infrastruktury
podle seznamu editorů digitálních technických map krajů vedeného na základě zákona o
zeměměřictví.
(5) Nevydá-li vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vyjádření
k záměru ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.
HLAVA III
ŘÍZENÍ O POVOLENÍ ZÁMĚRU
Díl 1
Obecná ustanovení o řízení
559
§ 182
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení jsou
a) stavebník,
b) obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné
věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,
d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním
pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,
e) osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.
(2) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení, jemuž má být
doručena písemnost jednotlivě, a stavebnímu úřadu se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že
zemřela, nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení,
ustanoví jim opatrovníka.
§ 183
Společenství vlastníků jednotek
Je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek41), je zástupcem vlastníků jednotek,
kteří jsou účastníky řízení. Jsou-li účastníkem řízení vlastníci jednotek, je společenství
vlastníků jednotek41) jejich zástupcem. Oznámí-li zastoupený vlastník jednotky stavebnímu
úřadu, že nadále nechce být zastupován společenstvím vlastníků jednotek, jeho zastoupení
zaniká okamžikem, kdy toto oznámení dojde stavebnímu úřadu.
§ 184
Žádost
(1) Žádost o povolení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a) základní údaje o záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění,
b) identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit,
c) dobu trvání u dočasné stavby a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.
(2) Součástí žádosti je
a) dokumentace pro povolení záměru,
b) plánovací smlouva, je-li uzavřena,
c) souhlas vlastníka,
d) souhlas účastníků řízení se záměrem, pokud stavebník žádá o vydání povolení ve zrychleném
řízení,
e) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, týká-li se záměr jím
chráněných veřejných zájmů a je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním
560
předpisem, nebo náležitosti žádosti podle § 177, není-li vyjádření nebo závazné stanovisko
součástí žádosti,
f) vyjádření vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury uvedených v digitální
technické mapě, týká-li se záměr této infrastruktury,
g) závěr zjišťovacího řízení, že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byl-li vydán,
h) odůvodnění odchylného použití požadavků na výstavbu podle § 137 odst. 4 až 8 nebo
specifikace výjimky z obecných požadavků na výstavbu požadované k realizaci záměru a její
odůvodnění a vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu, který hájí zájmy podle
jiných právních předpisů, kterých se výjimka z obecných požadavků týká,
i) další podklad vyžadovaný jinými právními předpisy.
(3) Není-li součástí žádosti vyjádření nebo závazné stanovisko vyžadované tímto
zákonem nebo jiným právním předpisem, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu; to
neplatí pro závazné stanovisko k ověření změn záměru posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí podle § 9a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a pro
vyhrazené stavby.
(4) Vyžádáním podle odstavce 3 se běh lhůty pro vydání rozhodnutí staví do doby vydání
vyjádření nebo závazného stanoviska, nejpozději však do dne, kdy nastane skutečnost podle §
178 odst. 3 odst 1.
(5) Součástí žádosti může být návrh rozhodnutí o žádosti.
§ 185
Vady žádosti
(1) Při výzvě k odstranění vad žádosti postupuje stavební úřad tak, aby mohly být všechny
vady odstraněny najednou, je-li to možné.
(2) Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději
do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze
stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.
(3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží,
a) není-li součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru,
b) není-li projektová dokumentace nebo její část zpracována projektantem, nebo
c) nevloží-li stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do
evidence elektronických dokumentací.
(3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží, není-li součástí žádosti
dokumentace pro povolení záměru.
(4) Usnesení o odložení žádosti a usnesení o zastavení řízení z důvodu neodstranění
vad žádosti nebo nezaplacení správního poplatku se oznamuje pouze stavebníkovi.
§ 186
561
Závěr zjišťovacího řízení
(1) V případě záměru, pro který byl vydán závěr zjišťovacího řízení podle jiného právního
předpisu42), že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí, stavební úřad ověří, zda
nedošlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí.
Stavební úřad zejména ověří, zda nedošlo ke zvýšení kapacity a rozsahu záměru nebo ke změně
jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání43).
(2) Dojde-li stavební úřad na základě ověření podle odstavce 1 k závěru, že došlo ke
změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, vyzve
stavebníka k předložení závěru zjišťovacího řízení podle odstavce 1 k takto změněnému
záměru. V takovém případě stavební úřad řízení přeruší a postupuje podle ustanovení jiného
právního předpisu.
§ 187
Souhlas vlastníka
(1) Je-li stavebník vlastníkem pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr uskutečněn,
nebo je-li oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, ověří stavební úřad
tuto skutečnost v katastru nemovitostí. Vlastnické právo ke stavbě, která není předmětem
evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník čestným prohlášením. V případě zákonné
služebnosti, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník
naplnění podmínek pro její vznik čestným prohlášením; obdobně se postupuje
v případech, kdy má zákonné věcné břemeno podle jiného právního předpisu vzniknout
na základě pravomocného rozhodnutí o povolení záměru80).
(2) Není-li stavebník vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li
ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, dokládá stavebník souhlas
vlastníka pozemku, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. To platí
obdobně i v případě, že stavebník není vlastníkem stavby, která není součástí pozemku. Souhlas
vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li
po podání žádosti k podstatné změně záměru, která se týká vlastníka, lze záměr povolit, jen
doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem.
(3) Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace nebo k němu být
připojen a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na
nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze
služebnosti. Identifikačními údaji jsou u
a) fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji,
adresa bydliště,
b) právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(4) K souhlasu vlastníka pozemku nebo stavby, které jsou v podílovém spoluvlastnictví,
je třeba souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů; v případě
bytového spoluvlastnictví postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce,
pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo.
(5) Souhlas není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro
562
záměr stanoven zákonem účel vyvlastnění. Souhlas není potřeba i v případech, kdy vzniká
zákonné věcné břemeno podle jiného právního předpisu80) na základě pravomocného
rozhodnutí o povolení záměru.
---
80) § 104a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění
pozdějších předpisů, a § 97b zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§ 188
Vyrozumění o zahájení řízení a doručování
(1) Bezodkladně, nejpozději do 7 10 dnů od zahájení řízení doručením bezvadné žádosti
nebo od odstranění vad žádosti vyrozumí stavební úřad účastníky řízení, řízení a dotčené
orgány a hlavního projektanta, pokud jsou záměrem dotčeny jimi chráněné veřejné zájmy
a pokud se již k záměru nevyjádřily, o zahájení řízení. Ve vyrozumění vyzve k podání
námitek ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a uvede, jakým způsobem se mohou účastníci
řízení se záměrem seznámit a zda, popřípadě kdy bude ve věci nařízeno ústní jednání anebo
veřejné ústní jednání, a zda bude ústní jednání spojeno s ohledáním na místě.
(2) Vyrozumění o zahájení řízení obsahuje také poučení o podmínkách pro uplatňování
námitek účastníků řízení, popřípadě připomínek veřejnosti.
(3) Účastníci řízení podle § 182 odst. 1 písm. d) se ve vyrozumění o zahájení řízení
s velkým počtem účastníků a v dalších písemnostech v řízení identifikují označením pozemků
a staveb evidovaných v katastru nemovitostí.
(4) V řízení s velkým počtem účastníků se vyrozumění o zahájení řízení doručuje
účastníkům řízení podle § 182 odst. 1 písm. a), b) a c) jednotlivě. Ostatní písemnosti se doručují
jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným
orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci
poučí ve vyrozumění o zahájení řízení. Při doručování do ciziny se písemnost doručuje na
adresu uvedenou v katastru nemovitostí a za den doručení se považuje třicátý den od předání
písemnosti k poštovní přepravě.
(5) U záměru zasahujícího do území několika obcí se vyrozumění o zahájení řízení a další
úkony v řízení oznamují rovněž vyvěšením na úředních deskách všech těchto obcí.
(5) Při doručování do ciziny se písemnost doručuje na adresu uvedenou v katastru
nemovitostí a za den doručení se považuje patnáctý den od předání písemnosti k poštovní
přepravě, neprokáže-li se doručení dříve.
§ 189
Ústní jednání
(1) Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o
termínu jeho konání nejméně 15 10 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební
563
úřad ve vyrozumění o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy
mohou účastníci řízení podat námitky.
(2) V případě záměru v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad
vždy veřejné ústní jednání. V případech záměrů EIA v území, ve kterém byl vydán územní
plán, může stavební úřad nařídit veřejné ústní jednání. Konání veřejného ústního jednání se
veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou a může být stanoveno nejdříve po uplynutí 30 15 dnů
ode dne doručení veřejnou vyhláškou; po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout
do podkladů pro vydání rozhodnutí.
§ 190
Námitky účastníků řízení
(1) Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, popřípadě
při veřejném ústním jednání, a nebylo-li nařízeno, ve lhůtě stanovené ve vyrozumění o zahájení
řízení, jinak se k nim nepřihlíží. K později uplatněným námitkám stavební úřad přihlédne a
vypořádá je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo
možné uplatnit námitku dříve. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání
územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.
(2) Účastníci řízení mohou uplatňovat námitky směřující k hájení jejich procesních práv;
další námitky pouze v rozsahu uvedeném v odstavci 3. K námitkám, které přesahují rozsah
odstavce 3, stavební úřad nepřihlíží. Stavební úřad dále nepřihlíží k námitkám účastníka
řízení, které směřují proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil, k námitkám účastníka
řízení, které přesahují působnost stavebního úřadu podle § 193, a k námitkám účastníka
řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento
účastník řízení.
(3) Obec jako účastník řízení může uplatňovat námitky pouze v rozsahu své územně
plánovací dokumentace, kterou schválila, a ochrany dalších hodnot v její samostatné
působnosti. Účastník řízení podle § 182 odst. 1 písm. c) a d) může uplatňovat námitky pouze
v rozsahu možného přímého dotčení svých práv svého vlastnického nebo jiného věcného
práva. Účastník řízení podle § 182 odst. 1 písm. e) může uplatňovat námitky pouze v rozsahu,
v jakém se projednávaný záměr dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který
zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. Účastník řízení je povinen v námitce
uvést důvody podání námitky.
(4) Účastník řízení je povinen v námitce uvést důvody podání námitky a rozsah,
v jakém jsou dotčeny jeho práva nebo zájmy, které jsou chráněny podle odstavce 3, jinak
k ní stavební úřad nepřihlíží.
(4) (5) Shledá-li stavební úřad námitku důvodnou, umožní stavebníkovi se k ní vyjádřit,
k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu. Výzvu k vyjádření stavebníka může stavební úřad
spojit s jiným úkonem v řízení.
(6) Souhlas účastníka řízení se záměrem nelze vzít po podání žádosti o povolení
záměru zpět ani jej změnit, nedojde-li k podstatné změně záměru.
§ 190a
564
Námitka podjatosti úřední osoby
(1) Námitku podjatosti musí účastník řízení uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy
se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při ústním jednání, musí ji uplatnit při
tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí
být zdůvodněna a musí v ní být uvedeny konkrétní skutečnosti a navrženy důkazy, z nichž
je dovozována, jinak se k ní nepřihlíží.
(2) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti není odvolání ani přezkumné řízení
přípustné.
§ 191
Námitky o existenci nebo rozsahu věcných práv
(1) Námitky týkající se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv
posoudí stavební úřad podle údajů v katastru nemovitostí. Svědčí-li vlastnické nebo jiné věcné
právo stavebníkovi, stavební úřad k námitce nepřihlíží.
(2) Zakládají-li údaje v katastru nemovitostí pochybnosti o existenci nebo rozsahu
vlastnického nebo jiného věcného práva, stavební úřad řízení přeruší a vyzve účastníka řízení,
který takovou námitku uplatnil, aby ji uplatnil ve stanovené lhůtě u soudu.
(3) Nebylo-li ve stanovené lhůtě zahájeno soudní řízení, návrh byl soudem odmítnut nebo
bylo řízení zastaveno, stavební úřad k námitce nepřihlíží.
§ 191a
Smír
(1) Na žádost stavebníka stavební úřad nařídí ústní jednání k projednání námitek
a dosažení smíru. Obsahem smíru může být zejména změna žádosti, zpětvzetí námitek,
poskytnutí finanční náhrady nebo provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření.
Ustanovení § 141 odst. 8 správního řádu se použije obdobně. Je-li součástí schváleného
smíru provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření, stavební úřad je zahrne do
podmínek v rozhodnutí o povolení záměru podle § 195.
(2) Nezúčastní-li se účastník řízení bez důvodné omluvy nařízeného jednání o
smíru, k jeho námitkám se nepřihlíží.
§ 192
Připomínky veřejnosti
(1) Je-li nařízeno veřejné ústní jednání, může každý uplatnit připomínky, a to nejpozději
na tomto jednání. K připomínkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně
plánovací dokumentace, se nepřihlíží.
(2) K později uplatněným připomínkám stavební úřad přihlédne a vyhodnotí je pouze
tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit
připomínku dříve.
(3) Vyhodnocení připomínek veřejnosti se uvede jako součást odůvodnění rozhodnutí o
povolení záměru.
565
§ 193
Posuzování záměru
(1) Stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s
a) územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného
zastavitelného území,
b) cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu
kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obec vydán
pro dané území územní plán nebo regulační plán,
c) požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s výjimkou technických
požadavků na stavby, za jejichž splnění v dokumentaci pro povolení záměru odpovídá
projektant nebo osoba uvedená v § 156 odst. 2,
d) požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy,
e) požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu,
f) ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech podle zásad uvedených v § 1a.
(2) Se souhlasem toho, kdo územně plánovací dokumentaci, územní opatření nebo
vymezení zastavitelného území vydal, a se souhlasem vlastníka pozemku, pokud by se
jinak vyžadoval podle § 187, se záměr může odchýlit od územně plánovací dokumentace,
územního opatření nebo vymezení zastavitelného území, pokud nenaruší veřejné zájmy a
nedotkne se jiných osob, ochranných pásem nebo koridorů. Pro ochranná pásma platí
možnost odchýlení se od jejich vymezení se souhlasem toho, v jehož zájmu jsou vymezena,
přiměřeně.
(2) (3) Při posuzování souladu záměru s požadavky jiných právních předpisů, které není
oprávněn posoudit sám, vychází stavební úřad z vyjádření nebo závazného stanoviska
dotčeného orgánu nebo z výsledků řešení rozporů. Stavební úřad nepřihlíží k vyjádřením a
závazným stanoviskům dotčených orgánů v částech, v nichž překračují jejich působnost,
a ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto již při vydání územně plánovací dokumentace. Na
vyžádání stavebního úřadu vydá dotčený orgán do 5 dnů sdělení k návrhům, námitkám,
vyjádřením nebo návrhům důkazů účastníků řízení, které se týkají jím chráněného veřejného
zájmu.
(4) Při posuzování souladu záměru s požadavky vlastníků veřejné dopravní a
technické infrastruktury, s výjimkou technické infrastruktury, s níž je příslušné
hospodařit Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Vězeňská služba České
republiky, stavební úřad vychází jimi vydaných vyjádření a z údajů uvedených v digitální
technické mapě týkajících se existence sítí a vlastníků této infrastruktury. Má se za to, že
sítě, které nejsou uvedeny v digitální technické mapě, neexistují, a případné následky jdou
k tíži vlastníka veřejné dopravní a technické infrastruktury.
(5) Při posuzování ochrany práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení
stavební úřad vychází z jejich vlastních včasných a přípustných námitek podle § 190 až §
566
191. Nepřípustné jsou námitky účastníka, k nimž se podle zákona nepřihlíží. Nepřípustné
námitky stavební úřad nevypořádává. Námitky, které nespočívají v porušení právních
předpisů, nejsou důvodné.
(6) Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje ke dni podání žádosti; to platí i
v odvolacím, přezkumném, soudním a opakovaném řízení. Pokud o to stavebník požádá,
posuzuje se splnění podmínek podle odstavce 1 ke dni rozhodnutí.
§ 194
Posuzování záměru v zastavitelném území
(1) Má se za to, že stavební záměr umisťovaný v zastavitelném území nebo
v koridoru pro stavební záměr v souladu s územně plánovací dokumentací a v souladu
s požadavky na výstavbu je přípustný, a to i z hlediska jiných zákonů, jejichž požadavky
byly zohledněny v územně plánovací dokumentaci. Je-li to potřebné, stavební úřad
stanoví podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů a práv účastníků řízení.
(2) Má se za to, že povolení záměru v zastavitelném území nebo v koridoru pro
stavební záměr je v souladu s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků
řízení, pokud záměr splňuje požadavky na výstavbu a odpovídá plánovanému charakteru
území, běžné okolní zástavbě nebo běžnému využívání okolního území.
(3) Při rozhodování v území, které již bylo v souladu se stanoviskem orgánu ochrany
přírody vymezeno v územně plánovací dokumentaci jako zastavitelné území, koridor pro
stavební záměr nebo plocha těžby, se při povolení záměru neposuzuje krajinný ráz.
(4) Při rozhodování v území, které bylo v souladu se stanoviskem orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu vymezeno v územně plánovací dokumentaci jako
zastavitelné území, koridor pro stavební záměr nebo plocha těžby, se při povolení záměru
neposuzují zásady plošné ochrany podle § 4 odst. 1 až 5 zákona o ochraně zemědělského
půdního fondu.
§ 194a
Vyjádření stavebníka
(1) Dojde-li stavební úřad po projednání a posouzení žádosti k předběžnému závěru,
že žádosti o povolení záměru nelze vyhovět, vyrozumí o tomto předběžném závěru a jeho
důvodech stavebníka, podle okolností jej poučí o možnostech řešení a vyzve jej, aby se k
němu ve stanovené lhůtě vyjádřil; za tímto účelem může řízení přerušit. Obdobně
postupuje stavební úřad i v případě, že z projednání žádosti vyplývá nezbytnost uložení
podmínek, které nejsou v souladu s podklady předloženými stavebníkem.
(2) Nelze-li žádosti vyhovět i přes vyjádření nebo jiný úkon stavebníka, nebo se
stavebník ve stanovené lhůtě nevyjádřil nebo neprovedl jiný úkon, neprovádí stavební
úřad další úkony a žádost zamítne. Pokud stavební úřad dosud nevyrozuměl další
účastníky o zahájení řízení, doručí rozhodnutí o zamítnutí žádosti pouze stavebníkovi.
(3) Vyrozumění podle odstavce 1 může stavební úřad spojit s jiným úkonem v řízení.
§ 195
567
Rozhodnutí o záměru
Jsou-li splněny podmínky podle § 193 nebo lze-li jejich splnění zajistit stanovením
podmínek v rozhodnutí o povolení záměru, stavební úřad vydá povolení záměru; v opačném
případě žádost o povolení záměru zamítne.
§ 195a
Přezkum rozhodnutí v přezkumném řízení
(1) Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 1 měsíce ode dne, kdy se
příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však
do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci.
(2) Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 6
měsíců od právní moci rozhodnutí ve věci.
§ 195b
Obnova řízení
(1) Účastník řízení může podat žádost o obnovu řízení do 1 měsíce ode dne, kdy se o
důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí
ve věci.
(2) Rozhodnutí o obnově řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 6 měsíců od
právní moci rozhodnutí ve věci. Bylo-li rozhodnutí dosaženo trestným činem, začíná tato
lhůta běžet dnem nabytí právní moci rozsudku.
§ 196
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1) Stavební úřad rozhodne o žádosti nejpozději do
a) 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby a v případech, kdy je
rozhodnutí prvním úkonem stavebního úřadu v řízení,
b) 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech.
(2) Lhůty podle odstavce 1 může stavební úřad před jejich uplynutím usnesením
prodloužit
a) až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech nebo je-li nařízeno ústní jednání, nebo
b) až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou
vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny.
(3) V usnesení o prodloužení lhůty stavební úřad uvede, z jakých důvodů nelze
rozhodnout ve lhůtách podle odstavce 1 nebo 2; toto usnesení stavební úřad pouze poznamená
do spisu a vyrozumí o prodloužení lhůty pouze stavebníka.
(4) Lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti
přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění.
§ 197
568
Povolení
(1) Ve výrokové části povolení záměru stavební úřad
a) povolí záměr,
b) vymezí pozemky pro realizaci záměru, popřípadě stanoví podmínky pro dělení nebo
scelování pozemků, a stanoví podmínky pro jeho umístění a provedení, a pokud je to třeba, i
pro jeho užívání,
c) stanoví podmínky, kterými bude zabezpečeno dodržování požadavků podle § 193 odst. 1,
zejména podmínky k zabezpečení ochrany veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na
výstavbu, popřípadě technických norem, a požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou
infrastrukturu.
(2) V případě záměru na kulturní památce nebo záměru na nemovité věci, která není
kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, může stavební
úřad ve výrokové části povolení záměru stanovit okruh dílčích prací, jejichž provedení bude
podmíněno rozhodnutím orgánu státní památkové péče.
(3) Po nabytí právní moci povolení stavební úřad zašle stavebníkovi oznámení o ověření
projektové dokumentace dokumentace pro povolení stavby spolu se štítkem obsahujícím
identifikační údaje o povolené stavbě. Oznámení o ověření projektové dokumentace
dokumentace pro povolení stavby zašle stavební úřad také vlastníkovi stavby, pokud není
stavebníkem. Současně o vydání povolení vyrozumí hlavního projektanta. Toto oznámení
potvrzuje soulad dokumentace pro povolení stavby s povolením a s podmínkami podle §
193 odst. 1, které posuzuje stavební úřad. V případě rozporu mezi povolením záměru a
ověřenou dokumentací pro povolení stavby má přednost ověřená dokumentace pro
povolení stavby.
§ 198
Platnost povolení
(1) Povolení platí 2 roky a pro stavby dopravní a technické infrastruktury 4 roky ode
dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší,
nejdéle však 5 7 let. Bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se
doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti
povolení.
(2) Povolení pozbývá platnosti také dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka
o tom, že od provedení svého záměru upouští. Jde-li o vyhrazené stavby, včetně staveb
souvisejících, povolení nepozbývá platnosti, bylo-li provádění stavby zahájeno v době jeho
platnosti. Upustit lze i od oddělitelné části záměru; v takovém případě pozbývá platnosti
jen příslušná část povolení.
(3) Jde-li o veřejně prospěšné stavby a vyhrazené stavby, včetně staveb souvisejících,
povolení nepozbývá platnosti, bylo-li provádění stavby zahájeno v době jeho platnosti.
(3) (4) Dobu platnosti povolení může stavební úřad prodloužit na základě žádosti
stavebníka podané před jejím uplynutím, a to i opakovaně, nejdéle však vždy o další 2 roky; u
569
vyhrazených staveb nejdéle však vždy o dalších 5 let. Platnost povolení nezanikne, dokud o
žádosti není pravomocně rozhodnuto.
(4) (5) Stavební úřad v řízení o prodloužení platnosti povolení zkoumá, zda nedošlo ke
změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Doplnění podkladů si stavební úřad vyžádá
od stavebníka pouze v rozsahu změněných podmínek. Dojde-li stavební úřad k závěru, že od
vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů,
může prodloužit dobu platnosti povolení rozhodnutím jako prvním úkonem stavebního úřadu
v řízení.
(5) (6) Na řízení o prodloužení platnosti povolení se použijí ustanovení o řízení o povolení
záměru přiměřeně.
§ 199
Přechod povolení
(1) O přechodu práv a povinností z povolení vyrozumí právní nástupce stavebníka
stavební úřad.
(2) Na žádost právního nástupce stavebníka vydá stavební úřad nový štítek obsahující
identifikační údaje o stavbě.
§ 200
Změna a zrušení povolení
(1) Povolení lze změnit na základě žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby. Platnost
povolení není dotčena, pokud není současně na žádost stavebníka rozhodnuto o změně doby
jeho platnosti.
(2) Povolení lze změnit nebo zrušit na žádost stavebníka nebo z moci úřední v řízení o
povolení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. Povolení nelze změnit
nebo zrušit, pokud bylo se stavbou započato.
(3) Na žádost stavebníka nebo vlastníka stavby lze změnit povolení části nebo etapy
záměru společně s povolením jiné části či etapy tohoto záměru. V takovém případě
stavebník nebo vlastník stavby předloží dokumentaci pro povolení části nebo etapy
záměru a popis změn jiné části či etapy záměru.
(34) Na řízení o změně nebo zrušení povolení se přiměřeně použijí ustanovení o řízení o
povolení záměru. Změnu povolení projedná stavební úřad v rozsahu této změny.
§ 200a
Ustanovení tohoto dílu a dílu 6 se použijí i pro řízení podle hlav IV až IX,
nevylučuje-li to jejich povaha nebo není-li v hlavách IV až IX uvedeno jinak.
Díl 2
Zvláštní ustanovení o řízení o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení
570
§ 201
Žádost o povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení
(1) Není-li stavebníkem obec, je součástí žádosti o povolení záměru domu pro dostupné
nájemní bydlení také plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, jejíž stranou je obec,
na jejímž území má být záměr uskutečněn, a která obsahuje
a) závazek stavebníka poskytovat od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje
užívání domu pro dostupné nájemní bydlení, nejméně 20 let alespoň 80 % podlahové plochy
sloužící bydlení pro dostupné nájemní bydlení podle zákona o Státním fondu podpory investic,
b) závazek stavebníka, že po dobu trvání plánovací smlouvy o dostupném nájemním bydlení
bez souhlasu obce bytový dům nezatíží ani nezcizí,
c) sjednání výše dostupného nájemného a způsob jeho navyšování v souladu se zákonem o
Státním fondu podpory investic,
d) ujednání o době trvání plánovací smlouvy, která nesmí skončit před uplynutím 20 let od
právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým se povoluje užívání domu pro dostupné nájemní
bydlení,
e) závazek stavebníka umožnit kontrolu povinností vyplývajících z plánovací smlouvy o
dostupném nájemním bydlení,
f) závazek stavebníka uhradit smluvní pokutu ve výši dvanáctinásobku maximálního měsíčního
dostupného nájemného za 1 m2 vynásobeného počtem m2 podlahové plochy domu pro dostupné
nájemní bydlení, za porušení jakéhokoli závazku vyplývajícího z plánovací smlouvy ve vztahu
k poskytování dostupného nájemního bydlení, a to za každé jednotlivé porušení, nesjednají-li
si smluvní strany smluvní pokutu vyšší.
(2) Stavební úřad při povolení záměru domu pro dostupné nájemní bydlení ověří, zda
plánovací smlouva obsahuje ujednání podle odstavce 1 písm. a), b) a d).
§ 202
Posuzování záměru domu pro dostupné nájemní bydlení
Pro záměr domu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka podle §
187.
Díl 3 2
Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení
§ 211
Povolení stavby nebo zařízení
(1) Povolení stavby nebo zařízení obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí
podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také
a) druh a účel povolované stavby nebo zařízení,
b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se
stavba nebo zařízení umisťuje,
571
c) umístění stavby nebo zařízení na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic
pozemku a sousedních staveb,
d) určení prostorového řešení stavby nebo zařízení, zejména půdorysnou velikost, maximální
výšku a tvar a základní údaje o kapacitě,
e) podmínky pro provedení, a případně pro užívání stavby nebo zařízení,.
f) vymezení území dotčeného vlivem stavby nebo zařízení.
(2) Stavební úřad v povolení stanoví podle okolností také
a) u dočasné stavby dobu trvání, lhůtu pro její odstranění a způsob jejího odstranění a následné
úpravy území,
b) u jednoduché stavby účel užívání a případné další podmínky užívání,
c) opatření na sousedním pozemku z důvodů realizace stavby nebo zařízení,
d) fáze výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby,
e) další požadavky podle jiných právních předpisů.
(3) K ověření funkčnosti stavby nebo zařízení může stavební úřad zároveň s povolením
uložit provedení zkušebního provozu na dobu nejvýše 1 roku.
(4) Při povolení stavby nebo zařízení se pro stejný záměr nevydává povolení změny
využití území ani povolení dělení nebo scelování pozemků.
§ 212
Zrychlené řízení
(1) Povolení stavby nebo zařízení je vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení,
pokud stavebník o vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení požádal a
a) obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán,
b) nejde o záměr EIA,
c) nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona
o ochraně přírody a krajiny,
d) c) stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a
e) d) stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním
výkresu dokumentace.
(2) Povolení stavby nebo zařízení vydané ve zrychleném řízení se vedle oznámení
účastníkům řízení zveřejňuje také na úřední desce stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne
vydání.
(3) (2) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání povolení ve zrychleném řízení, stavební
úřad postupuje podle obecných ustanovení o řízení o povolení záměru.
Díl 4 3
Nestavební záměr
572
Oddíl 1
Změna využití území
§ 213
Změny vyžadující povolení
Povolení změny využití území vyžadují
a) terénní úprava,
b) stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor
podle horního zákona,
c) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha,
d) pohřebiště,
e) změna druhu pozemku48), nebo způsobu využití pozemku49), pokud podmínky nejsou
stanoveny schválenými pozemkovými úpravami,
f) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody.
§ 214
Změny nevyžadující povolení
(1) Povolení změny využití území nevyžadují
a) terénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemku, který nemá
společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím,
b) odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha do 300 m2, která neslouží
pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou
způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště nebezpečnými a nebezpečnými látkami
podle vodního zákona,
c) změna druhu pozemku48) nebo způsobu využití pozemků49) o výměře do 300 m2,
d) terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou
se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve stanoveném
záplavovém území,
e) úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku stavby
pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou
rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně
plánovací dokumentací a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím
provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou
rekreaci,
f) plocha určená k ničení výbušnin, pokud není stavbou.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jde o
a) území, pro které je vydán plán území s archeologickými nálezy,
573
b) záměry EIA,
c) záměr ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti,
d) záměr v chráněném ložiskovém území.
§ 215
Povolení změny využití území
(1) V povolení změny využití území stavební úřad určí nový způsob užívání pozemku a
stanoví podmínky jeho využití.
(2) Povolení změny využití území obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí
podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také
a) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemku podle katastru nemovitostí, kterého se
změna využití týká,
b) plošné vymezení a určení nového využití území.
(3) Povolení změny využití území lze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
Ustanovení § 212 se použije obdobně.
Oddíl 2
Dělení nebo scelení pozemků
§ 216
Podmínky
(1) Povolení dělení nebo scelení pozemků může stavební úřad vydat pouze na základě
žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo
alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků.
Ustanovení § 187 se na souhlas vlastníků dotčených pozemků použije obdobně. V případě
veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření lze povolení dělení nebo scelení
pozemků vydat i na základě žádosti stavebníka; v takovém případě se vždy nařídí veřejné ústní
jednání.
(2) K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové
dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se
zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu
z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka,
anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.
(3) Vydání povolení dělení nebo scelení pozemků je prvním úkonem stavebního úřadu
v řízení, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení pozemků dány územním plánem,
regulačním plánem nebo rozhodnutím podle jiného právního předpisu. Povolení dělení nebo
scelování pozemků se nevydává, pokud je dělení nebo scelování schváleno pozemkovými
úpravami.
(4) K žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah,
leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně
574
přístupnou komunikaci. V rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic
I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku
zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.
§ 217
Povolení dělení nebo scelování pozemků
(1) V povolení dělení nebo scelování pozemků stavební úřad stanoví podmínky pro dělení
nebo scelení pozemků.
(2) Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, je vydání povolení
dělení nebo scelení pozemků prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.
(3) Povolení dělení nebo scelení pozemků obsahuje ve výrokové části kromě obecných
náležitostí podle správního řádu také
a) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení
nebo scelení týká,
b) určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní
komunikace ke každému pozemku.
(4) Povolení dělení nebo scelení pozemků platí na dobu neurčitou. Povolení pozbývá
platnosti dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého
záměru upouští.
Oddíl 3
Stanovení ochranného pásma
§ 218
Podmínky
(1) K ochraně stavby nebo zařízení před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí
stavby nebo zařízení před negativními účinky stavby nebo zařízení může stavební úřad stanovit
ochranné pásmo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, týká-li se ochranné pásmo blíže
neurčeného okruhu osob.
(2) Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny
jiným právním předpisem nebo na jeho základě. Vznik ochranného pásma podle jiného
právního předpisu tím není dotčen.
(3) Stavební úřad na návrh stavebníka nebo vlastníka stavby v zájmu ochrany povolované
nebo dokončené stavby nebo zařízení stanoví ochranné pásmo stavby nebo zařízení.
(4) Stavební úřad z moci úřední stanoví ochranné pásmo dokončené nebo povolované
stavby nebo zařízení, pokud je to nezbytné k ochraně okolí před negativními účinky stavby
nebo zařízení.
(5) V ochranném pásmu stavební úřad zakáže nebo omezí podle charakteru nebo
negativních účinků chráněné stavby nebo zařízení povolování a provádění některých staveb
nebo některé činnosti. Zakázat nebo omezit povolování a provádění některých staveb nebo
575
některé činnosti lze z důvodů ochrany života a zdraví osob nebo zvířat nebo ochrany životního
prostředí před negativními účinky staveb nebo zařízení na okolí nebo z důvodu ochrany staveb
nebo zařízení před negativními vlivy okolí.
§ 219
Návrh opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma
(1) K návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma uplatňují dotčené
orgány, které hájí veřejné zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se ochrana stavby
nebo zařízení nebo jejich okolí dotýká, a dotčený oprávněný investor podle evidence
v digitální technické mapě, vyjádření do 30 dnů ode dne doručení návrhu. K později
uplatněným vyjádřením se nepřihlíží.
(2) Připomínky a námitky k návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného
pásma lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění, koná-li se veřejné projednání, lze uplatnit
připomínky a námitky nejpozději na tomto veřejném projednání.
(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat, kromě osob uvedených
v § 172 odst. 5 správního řádu, také osoby, kterým jsou v návrhu opatření obecné povahy o
stanovení ochranného pásma stanoveny povinnosti.
(3) Proti návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nelze podat
námitky podle části šesté správního řádu.
(4) Stavební úřad vydá opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma ve lhůtě
90 dnů ode dne zveřejnění návrhu ochranného pásma.
§ 220
Opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma
(1) Opatření obecné povahy nebo výroková část rozhodnutí o stanovení ochranného
pásma obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu také
a) označení chráněné stavby nebo zařízení, anebo označení stavby nebo zařízení, před jejichž
negativními účinky ochranné pásmo chrání okolí,
b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se
ochranné pásmo zřizuje,
c) stanovení zákazů nebo omezení povolování a provádění staveb nebo činností,
d) dobu platnosti opatření obecné povahy nebo rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit,
e) grafickou přílohu obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením
hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků; u ochranných pásem
liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na
mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.
(2) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nabývá účinnosti nejdříve
dnem právní moci kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu, která jej vyžaduje. U stavby, která
nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, nebo v případě zařízení stanoví den nabytí účinnosti
opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stavební úřad.
576
(3) Zřizuje-li se ochranné pásmo k povolované stavbě nebo zařízení, je povolení
vykonatelné nejdříve dnem vydání opatření obecné povahy o ochranném pásmu této stavby
nebo zařízení.
(4) Nestanoví-li stavební úřad dobu platnosti opatření obecné povahy o stanovení
ochranného pásma, platí po dobu trvání stavby nebo zařízení.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se na rozhodnutí o stanovení ochranného pásma použijí
obdobně.
(6) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na
podnět toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem;
rozhodnutí o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na žádost toho, komu z něj
vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo z moci úřední, vyžaduje-li to veřejný zájem. Z opatření
obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma může stavební úřad na žádost
toho, komu z něj vyplývá povinnost, povolit rozhodnutím časově omezenou výjimku za
účelem uskutečnění jednorázové činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s účelem
ochranného pásma.
Díl 5 4
Rámcové povolení
§ 221
Obecná ustanovení
(1) Stavební úřad vydá na žádost stavebníka rámcové povolení
a) v případě staveb jaderného zařízení a staveb souvisejících, nacházejících se uvnitř i vně
areálu jaderného zařízení, nebo
b) u záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu.
(2) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro řízení o vydání rámcového povolení ustanovení
této hlavy s výjimkou ustanovení dílů 3, 6 a 8 2, 5 a 7 a ustanovení hlav I, II, IV a V této části.
Při posuzování záměru se ochrana veřejných zájmů uplatní pouze v rozsahu rámcového
povolení.
(3) Rámcové povolení neumožňuje provedení záměru. Požadavky tohoto zákona
související s provedením a provozem záměru se pro rámcové povolení nepoužijí. Provedení
záměru se povolí povolením záměru, které lze vydat jen za podmínek a v souladu s rámcovým
povolením stavebního úřadu. Jiný stavební úřad může povolit stavbu pouze na základě
rámcového povolení vydaného krajským úřadem. Stavby podle odstavce 1 písm. a) může
Dopravní a energetický stavební úřad lze povolit i bez předchozího rámcového povolení.
Rámcové povolení pro záměry na území vojenských újezdů se nevydává.
(4) Účastníky řízení o povolení záměru, pro který bylo vydáno rámcové povolení, a který
slouží nebo má sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nebo pro účely Vězeňské služby
České republiky a jejích organizačních složek, jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c)
a d).
577
(5) Záměry, které se nacházejí v areálech dokončených staveb a nepřekračují stávající
prostorové parametry, zejména výškovou hladinu stávajících staveb nebo odstupové
vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, lze povolit i bez předchozího rámcového
povolení. Účastníky řízení o povolení záměru pro záměry podle věty první jsou osoby uvedené
v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d).
(6) Na stanovení doby platnosti rámcového povolení se použije přiměřeně § 198. Platnost
rámcového povolení nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.
§ 222
Rozsah povolení
(1) Rámcovým povolením stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a v jeho rámci
stanoví skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních
nebo minimálních prostorových parametrech, zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení,
odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb a napojení na dopravní a
technickou infrastrukturu a limitní hodnoty pro vstupy a výstupy.
(2) Rámcovým povolením pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží
nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a nenachází se v areálech
dokončených staveb, stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a stanoví účel staveb.
§ 223
Obsah rámcového povolení
(1) Rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se
uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu ve
výrokové části obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a) vymezení areálu jako stavebního pozemku,
b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se
soubor staveb umisťuje,
c) stanovení skladby, druhu a účelu staveb,
d) stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb umisťovaných od hranice areálu,
popřípadě od sousedních staveb mimo areál,
e) vymezení maximální výměry zastavěných zastavitelných ploch pro umístění staveb v areálu
jaderného zařízení a maximálního výškového omezení staveb uvnitř areálu jaderného zařízení,
f) stanovení rámcových podmínek napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
zejména míst napojení a kapacit, limitních požadavků na vstupy a výstupy nezbytné pro
realizaci a provoz areálu, a to kapacitních a časových maxim povolených vstupů, například
vody, energie a skladovaného paliva, a kapacitních a časových maxim povolených výstupů,
například odpadních vod, odpadů, emisí a imisí,
g) vymezení území dotčeného vlivy stavby,
h) podle potřeby stanovení dalších podmínek pro projektovou přípravu stavby,
578
i) u dočasných staveb stanovení lhůty pro jejich odstranění.
(2) U záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k
zajišťování obrany a bezpečnosti státu, obsahuje rámcové povolení ve výrokové části kromě
obecných náležitostí podle správního řádu
a) vymezení stavebního pozemku,
b) katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí,
c) stanovení účelu staveb.
Díl 6 5
Změna záměru před dokončením
§ 224
(1) Změna záměru před jeho dokončením je změna v záměru oproti jeho povolení nebo
oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem.
(2) Změnu záměru před dokončením lze realizovat jen na základě změny povolení. O
žádosti stavebníka o změnu záměru před dokončením rozhodne stavební úřad, který záměr
povolil. Změnu záměru před dokončením stavební úřad posuzuje pouze v rozsahu
požadované změny.
(3) Nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace podle § 157 písm. a), c) a
d), při kterých se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje do nosných
konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby a nedochází k ovlivnění požární
bezpečnosti, se nepovažují za změnu stavby a projednávají se v kolaudačním řízení.
(3) Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace pro povolení stavby, při kterých
se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nemění se mechanická odolnost a
stabilita stavby, nemění se účel užívání stavby a nedochází k ovlivnění požární
bezpečnosti, nebo jiné nepodstatné změny se nepovažují za změnu stavby a projednají se
v kolaudačním řízení.
(4) V žádosti o změnu záměru před dokončením stavebník kromě obecných náležitostí
podle správního řádu uvede popis změn a je-li to nezbytné, připojí dokumentaci pro povolení
záměru povolení stavby s vyznačením zamýšlených změn a připojí vyjádření, závazná
stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna záměru dotýká zájmů
chráněných jiným právním předpisem.
(5) Nedotýká-li se změna záměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníka, ani
chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivu na životní prostředí, může stavební
úřad vydat stavební úřad vydá povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
(6) Pro změnu záměru před dokončením se uplatní požadavky na výstavbu a stav
územně plánovací dokumentace účinné ke dni podání žádosti o povolení původního
záměru. Pokud o to stavebník požádá, uplatní se se pro změnu záměru před dokončením
požadavky na výstavbu a stav územně plánovací dokumentace účinné ke dni podání
žádosti o změnu záměru před dokončením.
579
Díl 7 6
Řízení o odvolání
§ 225
(1) Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o
žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné anebo že trpí jinou vadou,
napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci
stavebnímu úřadu prvního stupně k novému projednání je nepřípustné.
(2) Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtě podle § 196.
(3) Není-li v tomto díle stanoveno jinak, na řízení o odvolání se použijí ustanovení dílu 1
s výjimkou ustanovení o zrychleném řízení.
§ 226
Postup odvolacího orgánu
(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením záměru,
odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím
účastník řízení souhlasil.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel
uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo
podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s
tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží
k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je účastníkem řízení podle § 182
písm. e), v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním
předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona.
(3) Podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Dopravního a
energetického stavebního úřadu je také vyjádření Ministerstva zdravotnictví a v případě
vyhrazených staveb uvedených v písmenech m) a n) přílohy č. 3 k tomuto zákonu i Českého
báňského úřadu, ve kterém posoudí splnění podmínek pro ochranu veřejných zájmů v jejich
působnosti v rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu.
§ 226
Postup odvolacího orgánu
(1) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu odůvodnění, v čem
je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku se odvolatel nevyzývá. Neodstranil-li
odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává
odvolací správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání
rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. K doplnění důvodů odvolání po lhůtě
stanovené pro jeho podání se nepřihlíží.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, k nimž se nepřihlíží
podle § 190 až 191.
580
Díl 8 7
Kontrolní prohlídka
§ 227
(1) Stavební úřad může v povolení záměru, povolení odstranění stavby, rozhodnutí o
nařízení odstranění stavby, v zakazujícím opatření nebo v opatření k nápravě stanovit povinnost
strpět provedení kontrolních prohlídek, pokud je to nezbytné pro zjištění, zda stavebník při
výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím.
(2) Na výzvu stavebního úřadu jsou povinny se kontrolní prohlídky zúčastnit též další
osoby uvedené v § 292 odst. 3; ustanovení § 292 odst. 4 a 5 se použije obdobně.
(3) O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který kromě obecných
náležitostí podle správního řádu obsahuje též skutková zjištění. Protokol obdrží všichni
účastníci kontrolní prohlídky.
(4) Ustanovení § 62 správního řádu platí obdobně. Při kontrolní prohlídce se nepostupuje
podle kontrolního řádu, pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí
ustanovení § 293 obdobně.
(5) Podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O VÝJIMCE Z POŽADAVKŮ NA VÝSTAVBU
§ 228
Rozhodování o výjimce a žádost
(1) Je-li k povolení záměru nezbytná výjimka z požadavků na výstavbu, rozhoduje o
výjimce stavební úřad v řízení o povolení záměru.
(2) Žádost o výjimku z požadavků na výstavbu je součástí žádosti o povolení záměru a
obsahuje uvedení, o jakou výjimku se žádá, a její odůvodnění.
HLAVA V
NÁHRADA ZA ŠKODU
§ 229
(1) Vlastníkovi pozemku, stavby nebo zařízení, jehož práva k pozemku, stavbě nebo
zařízení byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží
náhrada.
(2) Náhradu za omezení práv k pozemku, stavbě nebo zařízení stanovením ochranného
pásma je povinen poskytnout vlastník stavby nebo zařízení, pro kterou bylo ochranné pásmo
stanoveno.
(3) Vlastníkovi pozemku, stavby nebo zařízení, kterému vznikla škoda v důsledku zrušení
nebo změny rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem z moci úřední v řízení o povolení
581
veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, náleží náhrada vynaložených
nákladů na přípravu záměru v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou
přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění
dluhu.
(4) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 3 má obec, kraj nebo stát, jejichž orgány
daly podnět ke zrušení nebo změně rozhodnutí o povolení záměru z moci úřední postupem
podle § 200 odst. 2 a 3 až 4.
(5) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody
poskytnout vlastníkovi jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší
peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ O UŽÍVÁNÍ
Díl 1
Kolaudační řízení Kolaudace
§ 230
Kolaudace Základní ustanovení
(1) Stavbu, která vyžaduje povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí a
jen k účelu vymezenému v tomto rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí vydává na základě
žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby stavební úřad, nebo s výjimkou vyhrazených
staveb autorizovaný inspektor.
(2) Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou jednoduchých
staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci uvedených v odstavci 1 písm. a) přílohy č. 2 k tomuto
zákonu. Kolaudační rozhodnutí dále nevyžadují stavby zařízení staveniště, a to bez ohledu
na to, zda se jedná o jednoduché stavby či nikoliv.
(3) Stavbu, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to
pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník
povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede
a) číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo
její výstavbou dochází k rozdělení pozemku,
b) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické
mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem
digitální technické mapy kraje50).
(4) Drobnou stavbu lze užívat ihned po jejím dokončení a jen k účelu, ke kterému je
určena svým charakterem.
(5) Vznikla-li stavba, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí a která musí být podle
jiného právního předpisu označena číslem, stavební úřad po oznámení dokončení stavby podle
odstavce 3 vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.
(6) Pokud byly splněny podmínky pro vznik věcného břemene podle jiného právního
582
předpisu80), vydá o tom po dokončení stavby stavební úřad nebo autorizovaný inspektor
vlastníku sítě technické infrastruktury na jeho žádost osvědčení. Je-li to potřebné, přiloží
k žádosti vlastník sítě dokumentaci podle § 167 písm. d). Osvědčení podle věty první
obsahuje alespoň
a) údaj o tom, jaké věcné břemeno vzniklo a že byly splněny podmínky pro jeho vznik,
b) ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého věcné břemeno vzniklo,
c) označení osoby, pro kterou věcné břemeno vzniklo,
d) identifikaci stavby, které věcné břemeno svědčí,
e) označení zatíženého pozemku údaji podle katastrálního zákona a
f) datum vzniku věcného břemene.
(7) Pokud je zatížena pouze část pozemku nebo je toho potřeba z jiného důvodu,
obsahuje osvědčení i odkaz na geometrický plán předložený žadatelem, kterým je zatížená
část pozemku vymezena.
(8) Katastrální úřad zapíše věcné břemeno na základě osvědčení podle odstavce 6
na návrh oprávněného do katastru nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se
nevyžaduje.
§ 231
Účastníci řízení
Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebník a vlastník stavby.
§ 232
Žádost
(1) Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle
správního řádu identifikační číslo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a popis
odchylek od dokumentace pro povolení stavby.
(2) Součástí žádosti je Součástmi žádosti, které je třeba předložit stavebnímu úřadu
nebo autorizovanému inspektorovi nejpozději k závěrečné kontrolní prohlídce dokončené
stavby, případně ke kolaudaci, pokud se od závěrečné kontrolní prohlídky upouští, jsou
a) dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek, došlo-li k nepodstatné odchylce
oproti ověřené projektové dokumentaci,
b) údaj o poloze definičního bodu stavby, a jde-li o budovu51), údaj o adresním místě17),
c) číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo
její výstavbou dochází k rozdělení nebo scelení pozemku,
d) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto
zákonem nebo jiným právním předpisem,
e) vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy,
f) vyhodnocení zkušebního provozu, pokud byl nařízen nebo povolen,
583
g) identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické
mapy kraje, nebo předány podklady způsobilé pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě
obsahem digitální technické mapy kraje,
h) průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem29).
§ 233
Posuzování žádosti
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad Stavební úřad nebo autorizovaný inspektor
posoudí, zda je žádost úplná a zda skutečné provedení stavby, popřípadě její části, kterou lze
užívat samostatně, je v souladu s povolením.
(2) Stavební úřad nebo autorizovaný inspektor posoudí nepodstatné odchylky od
ověřené projektové dokumentace pro povolení stavby a uvede je v kolaudačním rozhodnutí.
Nemění-li se jimi půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje-li se do nosných konstrukcí
stavby, nemění-li se způsob užívání stavby a nedochází-li k negativnímu ovlivnění požární
bezpečnosti, stavební úřad k těmto odchylkám nepřihlíží.
(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně technických norem nebo jiných
technických předpisů, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických
předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace pro povolení stavby ověřena stavebním
úřadem.
(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně požadavků na výstavbu nebo norem,
posuzuje se stavba podle požadavků na výstavbu a norem, které platily v době podání
žádosti o povolení záměru stavebnímu úřadu.
§ 234
Závěrečná kontrolní prohlídka
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad Stavební úřad nebo autorizovaný inspektor
provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření
skutečného provedení stavby. Závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby
energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného
zařízení podle energetického zákona52). Závěrečná kontrolní prohlídka musí být provedena do
30 15 dnů od podání úplné žádosti nebo ode dne doplnění nebo odstranění vad žádosti,
neobsahovala-li žádost všechny povinné náležitosti nebo trpěla-li vadami. O termínu závěrečné
kontrolní prohlídky musí být účastníci řízení vyrozuměni nejméně 10 5 dnů přede dnem jejího
konání, nedohodnou-li se jinak. O konání závěrečné kontrolní prohlídky vyrozumí stavební
úřad i hlavního projektanta.
(2) Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek
autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a
její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.
(3) Vznikla-li realizací stavba, která musí být podle jiného zákona54) označena číslem,
stavební úřad po provedení závěrečné kontrolní prohlídky vyzve příslušnou obec k přidělení
čísla.
584
§ 235
Kolaudační rozhodnutí
(1) Jsou-li splněny podmínky podle § 233, stavební úřad nebo autorizovaný inspektor
ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky vydá kolaudační rozhodnutí,
kterým povolí užívání stavby k určenému účelu.
(2) Kolaudační rozhodnutí obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle
správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2
a) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,
b) místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru
nemovitostí,
c) datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,
d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,
e) datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky,
f) vymezení účelu užívání stavby.
(3) Je-li to nezbytné, kolaudační rozhodnutí ve výrokové části dále obsahuje
a) podmínky pro užívání stavby,
b) podmínky pro odstranění drobných nedostatků zjištěných při kolaudačním řízení, včetně
určení přiměřené lhůty k jejich odstranění, nebo
c) podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů.
(4) Neprovádí-li stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku, vydá kolaudační
rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení do 15 dnů od podání žádosti. Kolaudační
rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům.
(5) Kolaudační rozhodnutí lze vydat i pro část stavby, lze-li ji užívat samostatně, pokud
to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.
(6) Odvolání proti kolaudačnímu rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Díl 2
Předčasné užívání a zkušební provoz
§ 236
Předčasné užívání
(1) Před dokončením stavby může stavební úřad povolit nebo autorizovaný inspektor
povolit prvním úkonem stavebního úřadu v řízení předčasné užívání stavby nejdéle na dobu
1 roku, lze-li ji užívat a pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí.
(2) O předčasném užívání stavby se rozhoduje stavební úřad na žádost stavebníka, ve
které stavebník doloží, že nedokončená stavba je předčasně uživatelná.
585
(3) Žádost o povolení předčasného užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí
podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění žádosti. Součástí žádosti jsou
podklady podle § 232 odst. 2 v rozsahu podle charakteru stavby. U stavby prováděné
dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho
souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne
stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Povoluje-li předčasné užívání
stavební úřad, u stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí vyjádření
zhotovitele stavby nebo autorizovaného inspektora ke splnění podmínek podle odstavce
1.
(4) Účastníkem řízení o povolení předčasného užívání stavby je stavebník a vlastník
stavby.
(5) Po dokončení stavby se postupuje podle § 230 až 235 a 237 obdobně.
(6) Stavby přenosové, přepravní a distribuční soustavy lze užívat ihned po jejich
zprovoznění na základě platné revizní zprávy.
§ 237
Zkušební provoz
(1) Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost dokončené stavby.
(2) Zkušební provoz stavební úřad povolí stavební úřad nebo autorizovaný inspektor
na žádost stavebníka nebo nařídí stavební úřad z moci úřední jako první úkon stavebního
úřadu v řízení.
(3) Žádost o povolení zkušebního provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle
správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění. Součástí žádosti je vyjádření, závazné
stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem.
(4) Stavební úřad nařídí zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena
v povolení. Stavebník je povinen písemně oznámit stavebnímu úřadu dokončení stavby;
součástí oznámení je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li
vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
(5) Účastníkem řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu je stavebník a
vlastník stavby.
(6) Po ukončení zkušebního provozu podá stavebník žádost o vydání kolaudačního
rozhodnutí.
(6) Je-li žádost o kolaudační rozhodnutí podána před ukončením zkušebního
provozu, prodlužuje se zkušební provoz do vykonatelnosti kolaudačního rozhodnutí.
§ 238
Povolení předčasného užívání a zkušebního provozu
(1) Rozhodnutí o povolení předčasného užívání a zkušebního provozu obsahuje ve
výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst.
586
1a2
a) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,
b) místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru
nemovitostí,
c) datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,
d) dobu trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu,
e) podmínky pro předčasné užívání stavby, nebo podmínky pro plynulý přechod zkušebního
provozu do běžného užívání,
f) další podmínky podle zvláštních právních předpisů.
(2) V rozhodnutí o zkušebním provozu stavební úřad určí dobu trvání zkušebního
provozu, nejdéle na dobu 1 roku.
(2) Rozhodnutí o povolení předčasného užívání nebo zkušebním provozu určí dobu
trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu, nejdéle na dobu 2 let a v případě
vyhrazených staveb nejdéle na dobu 3 let.
(3) Stavební úřad nebo autorizovaný inspektor, který předčasné užívání nebo zkušební
provoz povolil, může na žádost stavebníka, a v případě zkušebního provozu stavební úřad i
z moci úřední, rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, stanovenou
dobu předčasného užívání, nebo dobu trvání zkušebního provozu, prodloužit před jejím
uplynutím i opakovaně, v takovém případě nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního
provozu přesáhnout 3 roky. V případě vyhrazených staveb a veřejně prospěšných staveb
nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 10 let nebo 3 roky od
dokončení výstavby v rámci souboru staveb.
(4) Odvolání proti rozhodnutí o předčasném užívání nebo zkušebním provozu nemá
odkladný účinek.
Díl 3
Rekolaudace
§ 239
Změna v užívání stavby
(1) Změnu v užívání stavby nebo její části lze na žádost vlastníka stavby nebo stavebníka
se souhlasem vlastníka stavby povolit povolením změny v užívání stavby, pokud taková
změna není podmíněna úpravou stavby vyžadující povolení.
(2) Žádost o povolení změny v užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle
správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a
důsledky.
(3) Součástí žádosti je
a) dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a
b) vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto
587
zákonem nebo jiným právním předpisem.
(4) Účastníky řízení jsou vlastník stavby, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba,
u které bude prováděna změna v užívání, osoby, jejichž jiné věcné právo ke stavbě může být
přímo dotčeno, a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo
sousedním pozemkům může být povolením změny užívání přímo dotčeno.
(5) V řízení o změně v užívání stavby spočívající jen ve změně trvání dočasné stavby
se soulad s podmínkami podle § 193 posoudí pouze v případě, že od povolení stavby nebo
od posledního povolení prodloužení doby trvání této stavby došlo ke změně těchto
podmínek. Povolení změny v užívání stavby se nevyžaduje, pokud se změnily jen
požadavky právních předpisů.
§ 240
Povolení změny v užívání stavby
Povolení změny v užívání stavby obsahuje ve výrokové části kromě náležitosti
kolaudačního rozhodnutí také
a) dosavadní účel užívání nebo dobu trvání stavby,
b) nový účel užívání nebo dobu trvání stavby.
§ 241
Zrychlené řízení o změně v užívání stavby
(1) Stavební úřad může vydat nebo autorizovaný inspektor vydá povolení změny
v užívání stavby jako první úkon stavebního úřadu v řízení, jde-li o změnu v užívání stavby,
která
a) se nedotýká práv třetích osob,
b) nevyžaduje vydání integrovaného povolení,
c) nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí,
d) nevyžaduje zkušební provoz,
e) nevyžaduje stanovení podmínek pro užívání nebo podmínek k zajištění ochrany veřejných
zájmů, nebo
f) nezpůsobí změnu kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva
stavby podle jiného právního předpisu.
(2) Součástí žádosti je dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou
v užívání a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno
tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.
(3) Účastníkem řízení je vlastník stavby.
§ 242
(1) Dnem nabytí právní moci povolení o změně v užívání stavby se kolaudační rozhodnutí
v rozsahu povolené změny ruší.
588
(2) Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení,
postupuje se podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194
přiměřeně.
(2) Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení,
projedná stavební úřad stavební úpravu v řízení o povolení záměru. Je-li užívání
dokončené stavební úpravy podmíněno kolaudací, postupuje se dále podle § 230 až 235.
Nevyžaduje-li se k užívání stavby a provedené stavební úpravy kolaudace, stanoví nový
účel užívání stavby stavební úřad v povolení záměru stavební úpravy.
§ 243
Změna v užívání drobné a jednoduché stavby
(1) Změnit užívání jednoduché stavby nebo její části s výjimkou jednoduchých staveb pro
bydlení a rodinnou rekreaci nebo jejich části lze jen na žádost vlastníka stavby povolením o
změně v užívání jednoduché stavby, pokud taková změna není podmíněna stavební úpravou
záměru vyžadující povolení. To platí také pro drobné stavby, pokud změnou v užívání
pozbývají charakteru drobné stavby.
(2) Při povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby se použije § 239 a 241
obdobně.
§ 244
Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby
Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby obsahuje ve výrokové části kromě
obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2
a) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,
b) místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru
nemovitostí,
c) dosavadní účel užívání stavby,
d) nový účel užívání stavby,
e) podmínky pro užívání stavby.
§ 245
Pasport stavby
(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou
dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení.
V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla
povolena, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby. V případě podzemní stavby sítí
technické infrastruktury může být pasport stavby nahrazen dokumentací zaměření
prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo její části anebo
technologického zařízení.
(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba
589
povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým
uspořádáním určena.
(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby
pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první
úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak
přepracovat, stavební úřad jej ověří.
(4) Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební
úřad nebo autorizovaný inspektor jej ověří.
Díl 4
Společná ustanovení
§ 246
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se při vydání kolaudačního rozhodnutí
podle § 172 až 181, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188, 190 a 194 přiměřeně, při vydání
povolení změny v užívání stavby nebo povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby
podle § 172 až 181, 189 až 193 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně.
§ 246
Vznikla-li realizací stavba, která musí být podle jiného zákona54) označena číslem,
stavební úřad nebo autorizovaný inspektor vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.
HLAVA VII
ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB A TERÉNNÍCH ÚPRAV
Díl 1
Řízení o povolení odstranění
§ 247
Podmínky odstraňování staveb
(1) Stavbu, která podléhá povolení nebo obsahuje azbest, je možné odstranit pouze na
základě povolení odstranění stavby. Rozhodnutí o povolení odstranění stavby vydává
stavební úřad nebo v případě jednoduchých staveb, u nichž lze povolení odstranění vydat
jako první úkon stavebního úřadu v řízení, autorizovaný inspektor.
(2) Účastníkem řízení o povolení odstranění je vlastník pozemku, na němž se
odstraňovaná stavba nachází, vlastník stavby, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k pozemku
nebo stavbě, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku
nebo stavbě mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.
(3) Nejde-li o stavbu v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je
obsažen azbest, nebo o vyhrazenou stavbu, a zároveň se žádost nedotýká vlastnických nebo
jiných věcných práv k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo
stavbám na něm, a vlastnických nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům nebo
sousedním stavbám, které by mohly být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčeny
590
a není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany
veřejných zájmů, stavební úřad nebo autorizovaný inspektor na základě úplné žádosti vydá
povolení odstranění jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
§ 248
Žádost o povolení odstranění stavby
(1) Žádost o povolení odstranění stavby může podat vlastník stavby nebo se
souhlasem vlastníka stavby stavebník. Je-li pro realizaci záměru, pro který je stanoven
účel vyvlastnění v zákoně, třeba odstranění cizí stavby, může žádost o povolení odstranění
takové stavby podat i stavebník stavby, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění v zákoně;
souhlas vlastníka odstraňované stavby se nevyžaduje.
(1) (2) Žádost o povolení odstranění stavby kromě obecných náležitostí podle správního
řádu obsahuje
a) předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění,
b) identifikaci sousedních pozemků a staveb nezbytných k provedení bouracích prací a
c) informaci o tom, zda jde o stavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu
očekávat.
(2) (3) Součástí žádosti je dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazné
stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným
právním předpisem.
(4) Žádost o povolení odstranění stavby lze podat jako součást žádosti o povolení
záměru.
(5) V případě stavby obsahující azbest je součástí žádosti také návrh opatření
k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu a doklad o splnění dalších
požadavků pro práci s azbestem podle jiného právního předpisu81).
---
81) § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 249
Povolení odstranění stavby
(1) Povolení odstranění stavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí
podle správního řádu
a) druh, účel stavby, parcelní číslo a katastrální území, ve kterém se stavba nachází, číslo
popisné nebo evidenční, pokud bylo přiděleno,
b) lhůtu pro odstranění stavby,
c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání
sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých
komunikacích,
591
d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana
veřejných zájmů,
e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele,
který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého
pobytu, a nemá-li ji, adresu bydliště osoby, která bude vykonávat stavební dozor při
svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která nevyžaduje povolení,
f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní
prohlídky,
g) úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení
zeleně.,
h) v případě stavby obsahující azbest podmínky zajišťující splnění požadavků pro práci
s azbestem podle jiného právního předpisu81).
(2) Rozhodnutí o povolení odstranění stavby může být součástí rozhodnutí o povolení
záměru.
(3) Po nabytí právní moci povolení odstranění stavby stavební úřad zašle
stavebníkovi oznámení o ověření dokumentace pro odstranění stavby spolu se štítkem
obsahujícím identifikační údaje o odstraňované stavbě.
Díl 2
Nařízení odstranění
Oddíl 1
Řízení o nařízení odstranění stavby
§ 250
Obecné ustanovení
(1) Stavební úřad nařídí stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby, případně vlastníkovi
pozemku odstranit stavbu, pokud
a) svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní
prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve
stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku,
b) je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona, které měla mít, anebo
v rozporu s ním,
c) je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo
zrušeno,
d) nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy,
e) jde o stavbu, u které uplynula stanovená doba trvání, aniž byla do skončení této doby podána
žádost o prodloužení doby trvání stavby,
f) jde o stavbu, která nebyla dokončena v době platnosti povolení,
592
g) jde o stavbu, která nebyla obnovena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu nebo do
10 let ode dne nabytí právní moci povolení obnovy stavby,
h) je prováděna nebo byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací nebo
s platným územním opatřením.
(2) Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník (dále jen
„povinný“), vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, a stavebník
(dále jen „povinný“), a dále osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází
stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm, obec, na jejímž území se stavba,
která má být odstraňována, nachází, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva
k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo
dotčena.
§ 251
Oznámení o zahájení řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby a vyzve povinného k
předložení dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazného stanoviska nebo
rozhodnutí dotčeného orgánu, jsou-li vyžadována tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejde-li o opakované řízení a nové povolení
stavby.
(2) Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě dokumentaci pro odstranění stavby,
stavební úřad ji opatří na jeho náklady; o tom musí být povinný poučen. Po předložení
dokumentace pro odstranění stavby, včetně vyjádření, závazného stanoviska a rozhodnutí
dotčeného orgánu, nebo po jejím opatření stavebním úřadem, stavební úřad oznámí zahájení
řízení o nařízení odstranění stavby ostatním účastníkům řízení a stanoví lhůtu pro podání
námitek.
§ 252
Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby
(1) Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby ve výrokové části kromě obecných
náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 obsahuje
a) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,
b) místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru
nemovitostí,
c) postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání
sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých
komunikacích,
d) podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana
veřejných zájmů,
e) povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele,
který bude práce provádět,
593
f) povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní
prohlídky,
g) povinnost zajistit úpravu pozemku po odstranění stavby podle jeho původního účelového
určení, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně,
h) lhůtu pro odstranění stavby.,
i) v případě stavby obsahující azbest podmínky zajišťující splnění požadavků pro práci
s azbestem podle jiného právního předpisu81).
(2) V rozhodnutí může stavební úřad též uložit povinnému předložit návrh
technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení,
omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na zájmy chráněné podle
zákona nebo jiných právních předpisů. Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě návrh
technologického postupu prací při odstraňování stavby, stavební úřad jej opatří na náklady
povinného; o tom musí být povinný poučen.
(3) O nařízení odstranění stavební úřad vyrozumí nájemce bytů a nebytových prostor
informací umístěnou na místě stavby před provedením odstranění.
§ 253
Obnovení předcházejícího stavu stavby a odstranění stavby na základě rozhodnutí
soudu
(1) Je-li třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez povolení
anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy, postupuje stavební úřad podle tohoto dílu
přiměřeně.
(2) Rozhodl-li o odstranění stavby soud, může stavební úřad z moci úřední nebo na žádost
toho, komu soud odstranění stavby uložil, stanovit podmínky pro odstranění stavby; rozhodnutí,
kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.
(3) Náklady na odstranění nese povinný nebo ten, komu soud odstranění stavby uložil.
Oddíl 2
Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby
§ 254
Obecné ustanovení
(1) Stavbu prováděnou nebo provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním může
stavební úřad dodatečně povolit v případě, že povinný o dodatečné povolení požádal a splnil
podmínky pro jeho vydání.
(2) Stavbu provedenou na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno,
stavební úřad povolí novým rozhodnutím v opakovaném řízení v případě, že povinný splní
podmínky pro jeho vydání.
(3) Stavbu nevyžadující povolení, ale prováděnou nebo provedenou v rozporu s právními
předpisy stavební úřad nenařídí odstranit, pokud povinný uvedl stavbu do souladu s právními
594
předpisy.
(4) U stavby, u které uplynula stanovená doba trvání, může stavební úřad prodloužit dobu
trvání stavby, pokud do skončení doby trvání stavby nebo do 30 dnů od zahájení řízení o
odstranění stavby byla podána žádost o prodloužení doby trvání stavby změnu povolení a
povinný splní podmínky pro vydání povolení prodloužení doby trvání stavby.
(5) Účastníkem řízení podle odstavců 1, 2 a 4 je povinný, osoba, která má vlastnické nebo
jiné věcné právo k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám
na něm, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo
stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
Dodatečné povolení
§ 255
(1) V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o
možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby.
V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Byla-
li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla
podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení
zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.
(2) Žádost o dodatečné povolení stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle
správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2 v rozsahu jako k povolení stavby.
Ustanovení § 185 odst. 3 se nepoužije.
(3) V řízení o dodatečném povolení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227
použijí obdobně.
(4) (3) Řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění
stavby.
§ 256
(1) Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193
a
a) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,
b) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a
c) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající
v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.
(2) Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník
doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo
k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno,
považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se
použije obdobně.
(3) Stavební úřad nenařídí odstranění stavby a stavbu, která vyžaduje povolení,
dodatečně povolí i bez splnění podmínek podle odstavce 1, pokud by nařízení odstranění
595
stavby představovalo pro povinného nebo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem zcela
zjevně zásah nepřiměřený přínosům a zároveň ponecháním stavby nejsou dotčeny veřejné
zájmy ani práva třetích osob. Odpovědnost povinného za přestupek tím není dotčena.
(3)(4) Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li
předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení
podmínky pro její dokončení.
(4) (5) Je-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po
ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného podanou společně se žádostí
o dodatečné povolení současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí
vyžaduje. Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné
rozhodnutí.
§ 257
Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a
nařídí odstranění stavby.
Opakované řízení a nové povolení
§ 258
(1) Za žádost o nové povolení stavby se považuje žádost, na základě které bylo vydáno
následně zrušené povolení; doplnění podkladů stavební úřad požaduje pouze v rozsahu
nezbytném pro opakované projednání stavby.
(2) V opakovaném řízení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí
obdobně.
(3)(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí v opakovaném řízení začíná běžet dnem následujícím
po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Stavební úřad, který rozhodl v posledním stupni,
uvědomí stavební úřad, který rozhodl v prvním stupni, o zrušení rozhodnutí o povolení stavby.
(4)(3) Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad žádost
zamítne a nařídí odstranění stavby.
§ 259
(1) Stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud povinný prokáže při splnění podmínek
podle § 193. Nejsou-li tyto podmínky splněny, povolí se stavba, pokud povinný jednal v dobré
víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla povinnému, třetím osobám nebo
veřejnému zájmu újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením
odstranění stavby.
(2) Nové povolení obsahuje náležitosti povolení stavby.
(3) Je-li předmětem nového povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky
pro její dokončení.
(4) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření
splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného současně vydat kolaudační
rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje.
596
(5) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, pro kterou bylo před zrušením
povolení vydáno kolaudační rozhodnutí, vydá stavební úřad současně po ověření splnění
podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného nové kolaudační rozhodnutí; původní
kolaudační rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci nového kolaudačního
rozhodnutí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby v případě,
že nové povolení nelze vydat.
§ 260
Povolení prodloužení doby trvání stavby
(1) Žádost o povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje kromě obecných
náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2.
(2) V řízení o povolení prodloužení doby trvání stavby se ustanovení § 172 až 181, 183
až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.
(3) Prodloužení doby trvání stavby lze povolit, pokud povinný prokáže, že splnil
podmínky podle § 193.
(4) Povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje náležitosti povolení stavby.
(5) Nelze-li vydat povolení o prodloužení doby trvání stavby, stavební úřad žádost o
povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.
Díl 3
Společná Společné ustanovení
§ 261
(1) Pro terénní úpravy a zařízení se ustanovení této hlavy použijí obdobně.
(2) Ministerstvo může na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady
vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní
úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému
zaplatit předem potřebné náklady na provedení exekuce a povinný tyto náklady nezaplatil.
(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje
a) rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,
b) exekuční příkaz, na jehož základě stavební úřad pověřil jinou osobu odstraněním stavby nebo
terénní úpravy,
c) usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit
potřebné náklady na provedení exekuce, a
d) daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy.
(4) Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady podle odstavce 2, uloží po
provedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvu úhradu těchto
nákladů.
§ 262
597
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby
podle § 172, 174, 185, 188, 189, 191, 192, 194, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 190 a 200
přiměřeně. V řízení o nařízení odstranění stavby se postupuje podle § 173, 175, 176, 178 až
181, 189, 191, 192, 225 a 226 obdobně a podle § 190 přiměřeně.
HLAVA VIII
MIMOŘÁDNÉ POSTUPY
§ 263
Mimořádné opatření
(1) Je-li při bezprostředně hrozící živelní pohromě nebo závažné havárii (dále jen
„mimořádná událost“) třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných
dopadů mimořádné události, lze se od postupů stanovených tímto zákonem odchýlit v mezích
ustanovení této hlavy.
(2) Mimořádné opatření na stavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v
provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně
hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo
zdraví osob, popřípadě jiným škodám, může být zahájeno bez předchozího povolení podle
tohoto zákona.
(3) Stavebník neprodleně oznámí stavebnímu úřadu, že provádí mimořádné opatření.
(4) Je-li nutné pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události provést
nebo odstranit stavbu nebo terénní úpravu, může stavební úřad na základě oznámení podle
odstavce 3 rozhodnout o tom, že
a) upouští od vydání povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo
povolení odstranění,
b) omezuje obsah žádosti o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo
povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro povolení,
c) lze některé podklady pro vydání povolení o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny
využití území nebo povolení odstranění předložit dodatečně, a to ve lhůtě stanovené stavebním
úřadem.
(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad vydat jako první úkon stavebního
úřadu v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 264
Obnova
(1) Stavbu nebo terénní úpravu zničenou nebo poškozenou mimořádnou událostí lze
obnovit podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, na základě
oznámení stavebníka nebo na základě povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy. Pokud o to
stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku požádá, stavební úřad mu kopii původního
povolení a dokumentace bezodkladně poskytne, má-li ji k dispozici.
(2) Stavebník oznámí stavebnímu úřadu obnovu stavby nebo terénní úpravy podle
598
původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, do 6 měsíců ode dne, kdy došlo
ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy. V oznámení stavebník uvede údaje o
stavbě nebo terénní úpravě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a osobu,
která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy stavby nebo terénní úpravy může stavebník
započít s pracemi směřujícími k obnově stavby nebo terénní úpravy.
(3) Vyžaduje-li obnovení stavby nebo terénní úpravy stanovení podmínek k ochraně
veřejných zájmů, vyrozumí stavební úřad stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že
obnova vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení
obnovy. Stavební úřad vydá povolení obnovy stavby nebo zařízení do 30 dnů od oznámení
stavebníka, jinak lze obnovu provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let
ode dne oznámení; obnova musí být provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu.
Odvolání proti povolení nemá odkladný účinek.
(4) Je-li obnova v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, stavební úřad zakáže
stavebníkovi obnovu provést.
(5) Povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní
moci. Bylo-li s prováděním obnovy stavby nebo terénní úpravy započato v době platnosti
povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy, prodlužuje se doba platnosti povolení na 10 let
ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení, byla-li doba
platnosti povolení prodloužena. Ustanovení § 198 odst. 3 4 se na prodloužení doby platnosti
povolení obnovy použije obdobně.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně pro provedení stavby rodinného
domu nebo bytového domu anebo veřejné infrastruktury, pokud je tato stavba prováděna
místo stavby zničené nebo poškozené mimořádnou událostí, její podstatné parametry
odpovídají zničené nebo poškozené stavbě a vzhledem k okolnostem, zejména riziku
opakování mimořádné události, nelze požadovat, aby došlo k obnově zničené nebo
poškozené stavby na původním místě.
(7) Stavbu podle odstavce 6 lze umístit na pozemku vhodném pro provedení takové
stavby, v souladu s územně plánovací dokumentací, případně s územními opařeními a
vymezením zastavitelného území. Ustanovení § 187 platí obdobně.
(8) Pokud stavbu podle odstavce 6 není možné provést na pozemku uvedeném
v odstavci 7, neboť takový pozemek není pro stavebníka dostupný, lze se souhlasem
vlastníka pozemku pořídit a vydat změnu územního nebo regulačního plánu podle § 111a.
§ 265
Společná ustanovení
(1) Podle ustanovení o mimořádných postupech nelze postupovat v případě, kdy má
mimořádná událost původ v zaviněném konání nebo opomenutí stavebníka nebo vlastníka
pozemku nebo stavby.
(2) Dokončení staveb, terénních úprav a prací provedených podle této hlavy je stavebník
povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu; ustanovení o užívání staveb tím nejsou
dotčena.
599
HLAVA IX
NÁLEZ
§ 266
(1) Nepředvídaný archeologický nebo paleontologický nález nebo nález kulturně cenného
předmětu, detailu stavby nebo chráněné části přírody je stavebník povinen neprodleně oznámit
stavebnímu úřadu a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo
zničen, práce v místě nálezu přerušit a zaznamenat do stavebního deníku čas a okolnosti nálezu,
datum oznámení stavebnímu úřadu a popis provedených opatření.
(2) Stavební úřad do 30 dnů od oznámení nálezu a v dohodě s dotčeným orgánem
rozhodnutím vydaným na místě nebo rozhodnutím vydaným jako první úkon stavebního
úřadu v řízení stanoví podmínky k ochraně nálezu. Současně může stavební úřad provést
ohledání na místě.
(3) Na základě oznámení nálezu může stavební úřad v součinnosti s dotčeným orgánem
ve veřejném zájmu provést nové řízení a vydat nové povolení záměru.
(4) Ministerstvo kultury může z podnětu dotčeného orgánu státní památkové péče
rozhodnout, že jde o nález mimořádného významu, a z moci úřední jej prohlásí za kulturní
památku. Ministerstvo kultury do 30 dnů od podání podnětu informuje stavební úřad o svém
postupu, a popřípadě stanoví požadavky na změnu nebo zrušení vydaného rozhodnutí o
povolení stavby.
(5) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku
postupu podle odstavce 3 u dotčeného orgánu nebo v důsledku postupu podle odstavce 4 u
Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení, na jehož
základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.
ČÁST SEDMÁ
INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 267
Základní ustanovení
(1) Ministerstvo Úřad je správcem informačních systémů veřejné správy55), které
umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb56) podle tohoto zákona.
(2) Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního
řádu (dále jen „informační systém stavební správy“) jsou
a) portál stavebníka,
b) národní geoportál územního plánování,
c) evidence stavebních postupů,
d) evidence elektronických dokumentací,
e) informační systém identifikačního čísla stavby a
f) informační systém stavebního řízení.
600
(3) Informační systémy stavební správy neslouží k výkonu působnosti jiného stavebního
úřadu s výjimkou působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jako dotčených orgánů;
§ 172 odst. 1 se pro jiné stavební úřady nepoužije. Dotčené orgány v případě záměrů
v působnosti jiných stavebních úřadů nevyužívají k výkonu své působnosti informační systémy
stavební správy. Údaje o stavbách v areálu jaderného zařízení a záměrech v působnosti jiného
stavebního úřadu a řízeních s nimi souvisejících se s výjimkou národního geoportálu územního
plánování v informačních systémech stavební správy neevidují.
(4) V národním geoportálu územního plánování se údaje podle odstavce 3 vedou a
zobrazují v rozsahu údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany,
Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami České republiky, Policií České
republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, Národním bezpečnostním úřadem,
Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost a Generální inspekcí bezpečnostních sborů,
s ohledem na zajištění obrany, bezpečnosti a utajení jejich činnosti.
(5) Informační systémy stavební správy zajišťují informování účastníků řízení podle části
šesté a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona o změně údajů
v nich vedených. Způsob a podmínky informování účastníků řízení a dotčených osob při
vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona stanoví prováděcí právní předpis.
§ 268
Portál stavebníka
(1) Portál stavebníka umožňuje zejména
a) činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle
jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto
zákona,
b) podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a poskytovat
vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury,
c) vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence
stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné
správy57), poskytovat je a odkazovat na ně.
(2) Ministerstvo Úřad zřídí vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury přístup
k datovému rozhraní portálu stavebníka na základě jeho žádosti.
(3) Portál stavebníka poskytuje účastníkům řízení službu sledování stavu řízení.
(3) (4) Podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu stavebníka stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 269
Národní geoportál územního plánování
(1) Národní geoportál územního plánování, který je agendovým informačním systémem,
slouží pro
a) zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti,
601
b) zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,
c) sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace,
d) poskytování prostorových dat k plánovanému využití území,
e) zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním
rozvojem a která určí ministerstvo Úřad, a
f) další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.
(2) Při výkonu územně plánovací činnosti lze na elektronický dokument vedený v
národním geoportálu územního plánování odkázat namísto jeho přiložení.
(3) V národním geoportálu územního plánování jsou v jednotných standardech
zveřejňovány vybrané části územně plánovacích dokumentací a vymezení zastavěného území,
popřípadě dalších nástrojů územního plánování.
(4) Ministerstvo obrany vkládá do národního geoportálu územního plánování data
vztahující se k jeho působnosti v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu.
(3) V národním geoportálu územního plánování se zveřejňují územně plánovací
podklady, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavitelného území a územní
opatření.
(5) (4) Orgán územního plánování eviduje jednotlivé úkony v národním geoportálu
územního plánování a vkládá do něj veškeré písemnosti. Orgán územního plánování vkládá
do národního geoportálu územního plánování písemnosti, údaje a prostorová data, které
mají být zveřejněny v národním geoportálu územního plánování. Data z vlastní územně
plánovací činnosti vkládá v elektronické podobě i ve strojově čitelném formátu, včetně
prostorových dat ve vektorové formě, a to bezodkladně po jejich vzniku. Orgán územního
plánování může vložit do národního geoportálu územního plánování i další písemnosti
vzniklé při územně plánovací činnosti.
(6) (5) Přístup k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování lze
omezit nebo odepřít, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo
ochrany mezinárodních vztahů nebo by jejich zpřístupněním byla porušena ochrana práv třetích
osob plynoucích z jiných právních předpisů; pro omezení nebo odepření přístupu k datům
zveřejněným v národním geoportálu územního plánování se použije obdobně § 11d zákona č.
123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
(7) (6) Náležitosti obsahu národního geoportálu územního plánování, podrobnosti formy
a způsobu vkládání a poskytování údajů v něm vedených stanoví prováděcí právní předpis.
§ 270
Evidence stavebních postupů
(1) Evidence stavebních postupů slouží stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí
úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení
podle tohoto zákona, k ukládání
a) podání a jiných písemností,
602
b) rozhodnutí a jiných úkonů stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu,
c) informací o oprávněné úřední osobě nebo osobách.
(2) Evidence stavebních postupů dále slouží vlastníkovi dopravní nebo technické
infrastruktury k doručování vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k
podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) údaje, které se vkládají do evidence stavebních postupů,
b) způsob zaznamenávání úkonů a vkládání písemností, včetně přípustných formátů,
c) metadata náležející k úkonu nebo písemnosti a.
d) dobu uchování údajů v evidenci stavebních postupů.
§ 271
Evidence elektronických dokumentací
(1) Do evidence elektronických dokumentací se vkládá dokumentace pro povolení
záměru, projektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentace pro provádění stavby a
výsledky zeměměřických činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění povinností
podle tohoto zákona. Dále se do evidence elektronických dokumentací vkládá informační
kontejner pro povolení stavby a informační kontejner pro kolaudaci stavby ve strojově
čitelném formátu, stanoví-li tak jiný právní předpis82).
(2) Žadatel vloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do
evidence elektronických dokumentací prostřednictvím portálu stavebníka. Není-li elektronické
podání, jehož přílohou je dokumentace pro povolení záměru, která nemusí být zpracována
projektantem, učiněno prostřednictvím portálu stavebníka, vloží dokumentaci pro povolení
záměru do evidence elektronických dokumentací stavební úřad nebo dotčený orgán, vůči
kterému bylo podání učiněno.
(3) Stavební úřad dále vkládá do evidence elektronických dokumentací projektovou
dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru ověřenou stavebním úřadem po nabytí
právní moci rozhodnutí.
(4) Podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentace a dokumentace pro
povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované
formáty projektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence
elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a
datové rozhraní pro přístup do ní stanoví prováděcí právní předpis.
---
82) Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně
některých dalších zákonů.
§ 272
Přístup do evidencí
603
(1) Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních
postupů a v evidenci elektronických dokumentací má ten, kdo má podle správního řádu právo
nahlížet do spisu.
(2) Právo na přístup k projektové dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměru má
dále ten, kdo se k ní má vyjádřit podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, a
projektant; jiné osoby jen se souhlasem stavebníka nebo vlastníka stavby, které se tato
dokumentace týká.
(3) Právo na přístup k projektové dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměru ve
strojově čitelném formátu má ten, kdo předloží souhlas stavebníka nebo vlastníka stavby, které
se tato dokumentace týká.
(4) Právo na přístup k vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury
v evidenci stavebních postupů má rovněž ten, kdo prostřednictvím portálu stavebníka o
vyjádření požádal.
(5) Osoba oprávněná k přístupu do evidencí má právo na dálkový přístup, včetně
strojového vyhledávání informací, a pořizování výpisů a kopií.
§ 273
Informační systém identifikačního čísla stavby
(1) Informační systém identifikačního čísla stavby slouží k evidenci popisných údajů o
stavbách a zařízeních a přidělování jedinečného identifikátoru stavby nebo zařízení, který
umožňuje identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správy.
(2) Stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělí stavbě nebo zařízení
identifikační číslo stavby a vloží údaje o stavbě nebo zařízení do informačního systému
identifikačního čísla stavby; po vydání rozhodnutí ve věci stavební úřad bez zbytečného
odkladu aktualizuje údaje vedené o stavbě nebo zařízení v informačním systému
identifikačního čísla stavby.
(3) Způsob členění staveb a zařízení pro účely jejich evidence v informačním systému
identifikačního čísla stavby, zapisované údaje o nich a způsob přidělování identifikačního čísla
stavby nebo zařízení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 274
Informační systém stavebního řízení
Informační systém stavebního řízení je agendový informační systém, který slouží k
výkonu působnosti
a) stavebních úřadů,
b) dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro
vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,
c) ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů stavební správy
stavebních úřadů.
§ 275
604
Spisová služba a nahlížení do spisu
(1) Orgány územního plánování a stavební správy vykonávají spisovou službu v
elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Při výkonu spisové služby
mohou odkazovat na údaje a dokumenty uložené v národním geoportálu územního plánování,
evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací.
(2) U staveb v působnosti jiného stavebního úřadu lze z důvodů ochrany zájmů podle
jiných právních předpisů odepřít nahlížení do části spisu, která obsahuje projektovou
dokumentaci a dokumentaci pro povolení záměru.
(3) Informační systém stavební správy je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost
vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v informačním
systému stavební správy za splněnou.
ČÁST OSMÁ
VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH INSPEKTORŮ
§ 276
(1) Autorizovaný inspektor vede správní řízení podle tohoto zákona obdobně jako
stavební úřad, za podmínek podle tohoto zákona vydává kolaudační rozhodnutí,
rozhodnutí o povolení zkušebního provozu, rozhodnutí o předčasném užívání stavby,
rozhodnutí ve zrychleném řízení o změně v užívání stavby nebo rozhodnutí o povolení
odstranění stavby, vydává vyjádření pro předčasné užívání stavby a ověřuje pasport
stavby místo stavebního úřadu, pokud jej o to stavebník nebo vlastník stavby požádá, a
vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb.
(2) Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení
souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a
s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými
normami.
§ 277
Podmínky výkonu činnosti
(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí ministerstvo Úřad
fyzické osobě, která
a) je plně svéprávná,
b) dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru,
c) je autorizovanou osobou,
d) má nejméně 15 7 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb
anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného
právního předpisu58) nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor
specializace, jehož součástí je stavební řád,
e) má osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu58) nebo
osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor specializace, jehož součástí
605
je stavební řád,
e) f) je bezúhonná,
f) g) prokázala odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před
odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministerstvo Úřad.
(2) Za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) a po vyjádření
České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě (dále jen „Komora“) může být oprávnění k činnosti autorizovaného inspektora
uděleno i odborníkovi z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když
nesplňuje stanovenou praxi.
§ 278
Žádost o udělení oprávnění
Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora obsahuje kromě
obecných náležitostí podle správního řádu údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro
výkon činnosti autorizovaného inspektora. Podrobnosti žádosti stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 279
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného
inspektora nepovažuje osoba,
a) která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na ni nehledí,
jako by nebyla odsouzena, a
b) které bylo Komorou pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo
odnětí autorizace, nebylo-li na návrh autorizované osoby zrušeno.
(2) Ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně.
(3) (2) Komora bezodkladně uvědomí ministerstvo Úřad o pravomocném uložení
disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi spočívajícího v pozastavení nebo odnětí
autorizace.
§ 280
Doba platnosti a zánik oprávnění
(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora se uděluje s působností pro
celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na žádost prodloužena bez vykonání
zkoušky nejvýše o 10 let, a to i opakovaně, jestliže autorizovaný inspektor svou činnost
soustavně vykonával.
(2) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora zaniká
a) dnem doručení písemného prohlášení autorizovaného inspektora o ukončení činnosti
ministerstvu Úřadu,
b) uplynutím doby podle odstavce 1,
606
c) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena jeho svéprávnost, nebo
d) ztrátou bezúhonnosti.
§ 281
Zrušení oprávnění
(1) Ministerstvo Úřad rozhodne o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného
inspektora, jestliže
a) při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo
b) při své činnosti závažně porušil své povinnosti stanovené tímto zákonem a jinými
právními předpisy, nebo
b) c) se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora.
(2) Ministerstvo Úřad může rozhodnout o zrušení oprávnění k výkonu činnosti
autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost trvající déle než 3 roky.
Výkon činnosti autorizovaného inspektora
§ 282
(1) Právnická osoba může se souhlasem ministerstva Úřadu vykonávat činnost
autorizovaného inspektora, pokud je bezúhonná a zabezpečí výkon činnosti autorizovaným
inspektorem; ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně. Veřejná obchodní společnost,
jejímiž společníky jsou výlučně autorizovaní inspektoři, může činnost autorizovaného
inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva Úřadu.
(2) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři činnost ve společnosti, upraví si vzájemné
vztahy písemnou smlouvou. Společníky společnosti mohou být výlučně autorizovaní
inspektoři. Společníci společnosti jsou povinni vykonávat činnost ve společném sídle
podnikání.
§ 283
(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou
smlouvou.
(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Před
započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za
škodu. Pojištěním musí být kryta škoda, která může být způsobena výkonem činnosti
autorizovaného inspektora. Na požádání osoby, se kterou autorizovaný inspektor uzavírá
smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.
(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po
dobu nejméně 5 let. Vydal-li autorizovaný inspektor rozhodnutí místo stavebního úřadu,
doručí jej vždy také stavebnímu úřadu, a to společně se žádostí žadatele včetně jejích
příloh.
(4) Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých se podílel,
podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou
607
se pro účely tohoto zákona rozumí
a) příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner,
b) obchodní společnost, ve které je společníkem,
c) družstvo, jehož je členem,
d) osoba, se kterou je ve vztahu pracovním nebo služebním.
§ 284
Práva a povinnosti autorizovaného inspektora
(1) Autorizovaný inspektor je v rozsahu oboru, popřípadě specializace své autorizace,
oprávněn vydávat na celém území České republiky ověřovat pasport stavby, vést správní
řízení a vydávat kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o povolení zkušebního provozu,
rozhodnutí o předčasném užívání stavby, rozhodnutí ve zrychleném řízení o změně
v užívání stavby, rozhodnutí o povolení odstranění stavby a vyjádření pro předčasné
užívání stavby a odborné posudky autorizovaného inspektora. Odborný posudek
autorizovaného inspektora pro účely kolaudace musí obsahovat minimálně
a) identifikační údaje stavebníka,
b) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční u změny dokončené stavby,
c) údaje o oprávnění provést stavbu,
d) údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,
e) datum ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,
f) výsledek ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,
g) jméno a příjmení, podpis, otisk razítka autorizovaného inspektora a datum vystavení
odborného posudku.
(2) Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace dokládá, že
skutečné provedení stavby nebo její části, kterou lze samostatně užívat, je v souladu s ověřenou
dokumentací nebo jejími povolenými změnami, umožňuje povolený účel užívání a splňuje
požadavky na výstavbu.
(3) Odborný posudek pro účely kolaudace je autorizovaný inspektor oprávněn vydat
pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 2.
(4) Odborný posudek autorizovaného inspektora k dokumentaci pro provádění stavby
dokládá, že dokumentace pro provádění stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro
povolení stavby nebo s jejími povolenými změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě
technickými předpisy a technickými normami.
(5) Odborný posudek k dokumentaci pro provádění stavby je autorizovaný inspektor
oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 4.
(6) Odborný posudek autorizovaného inspektora nemůže být vydán pro stavby sloužící
přípravě, otvírce a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděné
v souvislosti s jejich dobýváním, stavby sloužící jako sklady výbušnin a pro stavby vodních
608
děl.
(7) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad
poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.
§ 285
Příprava a provádění zkoušek
(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů
a další úkony s tím související organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného
postupu podle věty první zřizují komory společný koordinační orgán schvalovaný na jejich
návrh ministerstvem Úřadem. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním
nese uchazeč.
(2) Koordinační orgán na základě pověření Komory zajišťuje koordinační, organizační a
administrativní záležitosti a odborné vzdělávání potřebné k jednotnému postupu při výkonu
činnosti autorizovaných inspektorů.
(3) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro
činnost autorizovaného inspektora. Na úhradě nákladů spojených s touto činností se
autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je
shodná s příspěvkem určeným členům Komory.
(4) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu, jeho činnost, přípravu, provádění
a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 286
Působnost ministerstva Úřadu
Ministerstvo Úřad kontroluje přípravu ke zkoušce, osnovy a postup při provádění
zkoušek, spočívající v ověření odborných znalostí autorizovaného inspektora, podklady pro
jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, činnost Komory a výkon agendy s tím
související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též kontrolu činnosti autorizovaných
inspektorů.
ČÁST DEVÁTÁ
KONTROLA A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
HLAVA I
KONTROLA VE VĚCECH ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
§ 287
Působnost
(1) Kontrolu ve věcech územního plánování vykonávají ministerstvo a krajský úřad Úřad
a úřady rozvoje území krajů.
(2) Ministerstvo Úřad vykonává kontrolu
a) orgánů krajů,
609
b) orgánů hlavního města Prahy a
c) zástupců pořizovatele.
(3) Krajský úřad Úřad rozvoje území kraje vykonává kontrolu
a) orgánů obcí a
b) zástupců pořizovatele.
(4) Kontrola ve věcech územního plánování zahrnuje v případě orgánů obcí, hlavního
města Prahy a krajů kontrolu nad výkonem přenesené i samostatné působnosti.
§ 288
Předmět kontroly
(1) Při výkonu kontroly ve věcech územního plánování ministerstvo a krajský úřad
příslušné úřady rozvoje území kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů
vydaných k jeho provedení, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto
zákona, jakož i dodržování usnesení vlády, směrnic ústředních správních úřadů, jakož i opatření
příslušných orgánů veřejné správy přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti.
(2) Kontrola se vztahuje i na usnesení, rozhodnutí a jiná opatření přijatá v samostatné i
přenesené působnosti.
(3) Kontrola může být vykonána i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.
§ 289
Nápravná opatření
(1) Byly-li při kontrole zjištěny nedostatky, vyzve ministerstvo nebo krajský úřad
příslušný úřad rozvoje území, se zřetelem na jejich charakter a následky, nebo možné
následky, ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě; přitom může do doby zjednání nápravy zcela
nebo zčásti pozastavit výkon činnosti, při níž dochází k porušování povinností.
(2) Je-li podle odstavce 1 pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, může
námitky proti kontrolním zjištěním podat i kraj nebo obec, pro které je územně plánovací
dokumentace pořizována.
(3) Bylo-li pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, lze v jejím
pořizování pokračovat až po potvrzení kontrolního orgánu o zjednání nápravy.
(4) Je-li pořizovatel nečinný, stanoví mu kontrolní orgán přiměřenou lhůtu, ve které má
úkon učinit.
§ 290
Kontrola výkonu samostatné působnosti
Při kontrole usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí, hlavního města Prahy
a krajů v samostatné působnosti ve věcech územního plánování se ustanovení hlavy šesté a
hlavy sedmé části první zákona o obcích, hlavy desáté a hlavy jedenácté části první zákona o
hlavním městě Praze a hlav šesté a sedmé zákona o krajích použijí obdobně.
610
HLAVA II
KONTROLA VE VĚCECH STAVEBNÍHO ŘÁDU
Díl 1
Stavební kontrola
§ 291
Obecné ustanovení
Stavební úřady kontrolují plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, jiných
právních předpisů v mezích jejich působnosti a z rozhodnutí a opatření obecné povahy
vydaných podle tohoto zákona.
§ 292
Kontrola
(1) Stavební úřad provádí kontrolu za účelem zajištění ochrany veřejných zájmů
chráněných tímto zákonem. Na podnět dotčeného orgánu zahájí stavební úřad kontrolu vždy.
Obsahuje-li povolení záměru podmínky k ochraně veřejných zájmů stanovené na základě
vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, je dotčený orgán příslušný ke kontrole
jejich dodržování; stavební úřad poskytne součinnost potřebnou ke kontrole těchto podmínek.
(2) Je-li na základě kontroly zahájeno správní řízení, doručuje se stejnopis protokolu
účastníkům řízení a dotčeným orgánům spolu s oznámením o zahájení řízení nebo s
rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.
(3) Na výzvu stavebního úřadu je povinen se kontroly zúčastnit stavebník, a je-li to
nezbytné, též vlastník stavby, hlavní projektant, projektant, zhotovitel, stavbyvedoucí a osoba
vykonávající stavební dozor. Výzva musí být písemná a doručuje se do vlastních rukou s
nejméně pětidenním předstihem. Ve výzvě musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z
jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví.
(4) Stavební úřad může v rámci kontroly ústně vyzvat kontrolovanou osobu k odstranění
zjištěných nedostatků a stanovit jí k tomu přiměřenou lhůtu, což zaznamená v protokolu.
Nebudou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, postupuje stavební úřad podle § 294
nebo 295. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním zjištěných
nedostatků.
(5) Pověření ke kontrole podle tohoto zákona lze vydat i ve formě průkazu, jehož vzor
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 293
Vstup na pozemek a do stavby
(1) Kontrolující může při výkonu kontroly vstupovat v nezbytné míře na pozemek, na
stavbu a do stavby pouze s vědomím jejich vlastníků; uvědomění vlastníka nevyžaduje
písemnou formu.
(2) Kontrolující může vstoupit na pozemek nebo do stavby i bez vědomí jejich vlastníka
611
v případě důvodného podezření na
a) bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, nebo
b) porušení povinností vyplývajících ze zákona za podmínky, že se kontrolujícímu nepodařilo
vlastníka pozemku nebo stavby uvědomit.
(3) O vstupu podle odstavce 2 a jeho důvodech musí kontrolující vlastníka bez zbytečného
odkladu písemně informovat.
(4) Kontrolující může vstoupit do obydlí bez souhlasu vlastníka nebo uživatele, jen pokud
je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Je-li obydlí užíváno také pro
podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může kontrolující za účelem kontroly
podle tohoto zákona vstoupit do obydlí vždy. Vlastník a uživatel obydlí jsou v uvedených
případech povinni kontrolujícímu vstup do obydlí umožnit. Vlastník je povinen umožnit
vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických zařízení či
prostředků. Pokud je to třeba, přizve kontrolující i další osoby, postup podle odstavce 3 se
použije přiměřeně.
(5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a jde-li o některý z důvodů podle odstavce 2 nebo 4,
může si stavební úřad zjednat přístup na pozemek nebo do stavby. Policie České republiky
poskytne stavebnímu úřadu na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České
republiky.
(6) Pokud vlastník pozemku nebo stavby brání vstupu kontrolujícímu nebo jím přizvané
osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení,
umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 294
Zakazující opatření
(1) Stavební úřad může i bez provedené kontroly zakázat
a) stavební nebo montážní činnost, je-li prováděna v rozporu s tímto zákonem nebo jinými
právními předpisy,
b) odstraňování záměru, pokud je odstraňován v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními
předpisy,
c) užívání záměru, je-li užíván v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.
(2) Stavební úřad může postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním
úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) V rozhodnutí o zakazujícím opatření může stavební úřad uložit další opatření, je-li to
vzhledem k povaze a následkům činnosti, která se zakazuje, nezbytné, a stanovit lhůtu k jejich
provedení.
§ 295
Opatření k nápravě
(1) Je-li to nezbytné k ochraně zákonem chráněného veřejného zájmu, stavební úřad může
612
i bez provedené kontroly nařídit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti
a) provést udržovací práce, zejména v případě nedostatečné údržby stavby,
b) provést nezbytné úpravy stavby, zejména
1. při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně
nesplnění požadavků na přístupnost,
2. v případě, že stavba nebo její užívání ohrožuje životní prostředí,
3. pro ochranu kulturně historických, archeologických, architektonických a urbanistických
hodnot,
4. v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
5. za účelem vyhovění požadavkům obrany a bezpečnosti státu uplatněným Ministerstvem
obrany nebo Ministerstvem vnitra,
6. pro připojení stavby na technickou infrastrukturu, nebo vybavení sociálním nebo jiným
hygienickým zařízením,
7. pro zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními
předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod, k zamezení vnikání povrchových vod do
staveb a na přilehlé pozemky,
8. zakonzervování rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno,
c) provést nutné zabezpečovací práce, zejména v případě, že jsou záměrem ohroženy životy
nebo zdraví osob nebo zvířat,
d) neodkladně odstranit záměr, zejména v případě, že jsou záměrem ohroženy životy nebo
zdraví osob nebo zvířat, a záměr hrozí zřícením nebo sesuvem nebo
e) vyklidit stavbu v případě, že je užívána bez povolení nebo jsou závadami na stavbě
ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, anebo má být nařízeno opatření k nápravě podle
písmene c) nebo d).
(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 se nařizuje vlastníku stavby nebo pozemku, na
němž se záměr nachází. Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) se nařizuje též všem
osobám, které stavbu užívají nebo se ve stavbě zdržují.
(3) V rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě stavební úřad stanoví zejména rozsah,
způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení.
(4) Vyžaduje-li provedení opatření k nápravě projektovou dokumentaci nebo jiné
podklady, stavební úřad nařídí jejich obstarání vlastníku záměru nebo pozemku, na němž se
záměr nachází, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Nesplní-li vlastník nařízenou povinnost,
obstará tyto podklady stavební úřad, který následně rozhodnutím uloží vlastníku povinnost
uhradit náklady na jejich obstarání; na tuto povinnost stavební úřad vlastníka předem písemně
upozorní.
(5) Při nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. c), d) a e) může stavební úřad
postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu
613
v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. V případě ústního vyhlášení
rozhodnutí se písemné potvrzení uvede jako součást protokolu o kontrole. Písemné potvrzení
obsahuje náležitosti rozhodnutí podle § 68 správního řádu; ustanovení § 67 odst. 3 správního
řádu se nepoužije.
(6) Rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) doručí stavební
úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci; v případě ústního
vyhlášení rozhodnutí písemné potvrzení o vydání tohoto rozhodnutí doručí stavební úřad
vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu.
Osoby, které se ve stavbě zdržují, ale nejsou stavebnímu úřadu známy, se o vydaném rozhodnutí
vyrozumí informací umístěnou na místě stavby před provedením vyklizení.
(7) U nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou nájemci bytů a
nebytových prostor účastníky řízení, pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo
dotčena plněním povinností nařízených stavebním úřadem.
§ 296
Provedení opatření k nápravě
(1) Hrozí-li u provedení opatření k nápravě podle § 295 odst. 1 písm. c), d) nebo e)
nebezpečí z prodlení, zajistí provedení nařízeného opatření k nápravě stavební úřad
prostřednictvím osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna k provedení
nařízených prací; při stanovení této osoby se zákon o zadávání veřejných zakázek nepoužije.
Této osobě může stavební úřad provedení opatření k nápravě nařídit rozhodnutím, které může
být vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení.
(2) Náklady na provedení opatření k nápravě je povinen uhradit vlastník stavby nebo
pozemku, na němž se záměr nachází. Nedošlo-li mezi osobou, prostřednictvím které stavební
úřad zajišťuje provedení nařízeného opatření k nápravě, a vlastníkem k dohodě o zaplacení,
stavební úřad uhradí náklady na provedení opatření k nápravě a rozhodnutím uloží vlastníkovi
povinnost náklady uhradit stavebnímu úřadu.
§ 297
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Je-li nezbytné pro vytvoření podmínek pro provedení stavby nebo její změny,
nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací nebo k odstranění
stavby nebo zařízení, provedení nařízeného opatření k nápravě, aby vlastník sousedního
pozemku nebo stavby, nebo osoba, která má k sousednímu pozemku nebo stavbě jiné věcné
právo, strpěli nezbytné omezení, a nedošlo-li mezi dotčenými osobami k dohodě, stavební úřad
může z moci úřední nebo na žádost vlastníka stavby nebo pozemku, na němž se záměr nachází,
uložit opatření na sousedním pozemku nebo stavbě přiměřené okolnostem.
(2) Stavební úřad v rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě stanoví
a) účel uloženého opatření,
b) jakého pozemku nebo stavby nebo jejich části se opatření týká,
c) vymezení prováděné činnosti na sousedním pozemku nebo stavbě a
614
d) podmínky omezení, zejména časové rozmezí provádění činnosti.
(3) Účastníkem řízení o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě je ten, o jehož
povinnosti je řízení vedeno, a ten, jehož právo má být opatřením na sousedním pozemku nebo
stavbě založeno nebo jehož konání nebo opomenutí bylo důvodem pro zahájení řízení o uložení
opatření k nápravě.
(4) Nerozhodne-li stavební úřad jinak, odvolání proti rozhodnutí o opatření na sousedním
pozemku nebo stavbě nemá odkladný účinek.
(5) Při postupu podle uloženého opatření na sousedním pozemku nebo stavbě je každý
povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedního pozemku nebo stavby a aby
prováděnými pracemi nevznikla škoda, které je možno zabránit.
(6) Po skončení prací je povinen ten, jehož právo bylo opatřením na sousedním pozemku
nebo stavbě založeno, uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Díl 2
Kontrola výkonu působnosti stavebních úřadů
§ 298
Působnost
(1) Kontrolu výkonu působnosti
a) Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech staveb dálnic, silnic, místních
komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých
staveb a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo dopravy,
b) Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, u nichž
vykonává působnost nadřízeného správního orgánu Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ve
věcech staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace, výroben
obnovitelných zdrojů energie a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo průmyslu a
obchodu,
c) krajských stavebních úřadů ve věcech staveb silnic, místních komunikací a veřejně
přístupných účelových komunikací, staveb technické infrastruktury pro energetiku a
elektronické komunikace a staveb obnovitelných zdrojů energie vykonává Dopravní a
energetický stavební úřad,
d) krajských stavebních úřadů s výjimkou staveb uvedených v písmenu c) a obecních
stavebních úřadů vykonává ministerstvo,
e) obecních stavebních úřadů vykonává krajský stavební úřad.
(2) Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a
energetický stavební úřad a krajský stavební úřad kontrolují dodržování tohoto zákona,
právních předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných
na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády a směrnic ústředních správních
úřadů.
§ 298
615
Působnost
(1) Úřad kontroluje výkon státní správy úřady rozvoje území krajů. Úřady rozvoje
území krajů kontrolují výkon státní správy svých územních pracovišť a autorizovaných
inspektorů.
(2) Úřad a věcně příslušné ústřední orgány státní správy kontrolují dodržování
jiných právních předpisů při postupech podle tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení
vlády a směrnic ústředních správní úřadů.
§ 299
Nápravná opatření
Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a
energetický stavební úřad a krajský stavební úřad Úřad a věcně příslušné ústřední orgány
státní správy mohou při výkonu kontroly ukládat opatření k odstranění nebo prevenci
zjištěných nedostatků v přiměřené lhůtě; do doby zjednání nápravy mohou pozastavit nebo
omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti nesouhlasí-li Úřad s
opatřením uloženým jiným ústředním orgánem státní správy, předloží věc k rozhodnutí
vládě.
HLAVA III
KONTROLA VÝKONU PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ
PROVÁDĚCÍHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU
§ 300
Při kontrole vydávání a obsahu prováděcího právního předpisu vydaného územním
samosprávným celkem se ustanovení hlavy šesté části první zákona o obcích použijí obdobně
s tím, že namísto krajského úřadu provede kontrolu ministerstvo Úřad.
ČÁST DESÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 301
Přestupky osob
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) provede záměr bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno,
b) provede záměr v rozporu s povolením podle tohoto zákona,
c) užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení,
d) v rozporu s § 230 odst. 1 užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,
e) v rozporu s § 230 odst. 3 užívá nedokončenou stavbu,
f) v rozporu s § 230 odst. 2 užívá jednoduchou stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,
g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
616
h) užívá jednoduchou stavbu v rozporu s povolením stavebního úřadu nebo užívá jednoduchou
stavbu v rozporu s rozhodnutím o změně v užívání podle § 244,
i) užívá stavbu v rozporu s povolením předčasného užívání podle § 236,
j) provede zkušební provoz bez rozhodnutí podle § 237,
k) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 237,
l) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní stavbu, která podléhá povolení, bez povolení odstranění
stavby,
m) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní stavbu, která obsahuje azbest, bez povolení odstranění
stavby, nebo
n) odstraní stavbu v rozporu s povolením odstranění stavby nebo rozhodnutím o nařízení
odstranění stavby.
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) provede záměr bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu
s ním,
b) provede jednoduchou stavbu bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno,
nebo v rozporu s ním,
c) užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení, nebo v rozporu s ním,
d) odstraní stavbu, která podléhá povolení, bez povolení odstranění stavby, nebo
v rozporu s ním, nebo
e) odstraní stavbu, která obsahuje azbest, bez povolení odstranění stavby nebo v rozporu
s ním.
(2) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zakazující opatření podle § 294 nebo neplní
uložená opatření k nápravě podle § 295.
(2) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší zakazující opatření podle § 294 nebo neplní uložená opatření k nápravě podle §
295 nebo
b) užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení za účelem zisku nebo kdo umožní
takové užívání jiným osobám.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h), i), j), k), l) nebo n) b)
nebo d), nebo odstavce 2,
c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), nebo e) nebo m), nebo
d) do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jestliže se jedná o
záměr ve zvláště chráněném území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, v ochranném
pásmu, na nezastavitelném pozemku, v nezastavěném nestavební ploše, v nezastavitelném
617
území, o záměr EIA nebo o záměr vyžadující vydání integrovaného povolení.
Přestupky vybraných osob
§ 302
Přestupky vybraných osob
(1) Stavebník se dopustí přestupku tím, že
a) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 a 2 nebo podle § 161 odst. 1 až 3,
b) poruší některou z povinností v souvislosti s nálezem podle § 266 odst. 1 nebo 2, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 263 odst. 3.
(2) Zhotovitel se dopustí přestupku tím, že
a) provede nebo odstraní stavbu v rozporu § 163 odst. 2 písm. a),
b) poruší některou z povinností podle § 163 odst. 1 nebo § 163 odst. 2 písm. b) nebo c), nebo
c) v rozporu s § 163 odst. 2 písm. d) nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.
(3) Vlastník stavby nebo zařízení se dopustí přestupku tím, že poruší některou
z povinností podle § 167 písm. a) až k).
(4) Vlastník technické nebo dopravní infrastruktury nebo provozovatel staveb a zařízení,
z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného právního předpisu, se dopustí
přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 63 odst. 2 písm. b) nebo c).
(5) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní některou
z povinností podle § 168 písm. a) nebo b) nebo § 181 odst. 1.
(6) Zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor projektanta,
technický dozor stavebníka, stavebník, autorizovaný inspektor nebo vlastník stavby se dopustí
přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 169.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo odstavce 2 písm.
c) anebo odstavců 3 až 6,
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b),
c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a), nebo
d) do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), jestliže jde o záměr
v chráněném území podle zvláštních právních předpisů, v ochranném pásmu, na
nezastavitelném pozemku, v nezastavěném nestavební ploše, v nezastavitelném území, o
záměr EIA nebo o záměr vyžadující vydání integrovaného povolení.
§ 303
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 155 provádí vybrané činnosti
ve výstavbě bez oprávnění podle autorizačního zákona.
618
(2) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že poruší některou
z povinností podle § 164.
(3) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím, že nevykonává
řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí tím, že poruší některou z povinností
podle § 165.
(4) Fyzická osoba se jako projektant územně plánovací dokumentace dopustí přestupku
tím, že neodevzdá územně plánovací dokumentaci v jednotném standardu podle § 162 odst. 6.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 400 000 Kč.
§ 304
Společná ustanovení
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává úřad příslušný podle § 32 až 35; přestupky
podle § 302 odst. 4 a § 303 odst. 4 projednává krajský úřad a přestupky na úseku územního
plánování Úřad.
(2) Přestupkem podle tohoto zákona není porušení takových podmínek rozhodnutí, které
stavební úřad převzal do svého rozhodnutí na základě jednotného environmentálního
stanoviska.
(3) (2) Stavbou se pro účely této části rozumí též terénní úprava.
ČÁST JEDENÁCTÁ
SOUDNÍ PŘEZKUM
§ 305
Postavení stavebníka a vlastníka stavby
Není-li stavebník nebo vlastník stavby v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu
žalobcem, je osobou zúčastněnou na řízení.
§ 306
Lhůta pro podání žaloby
(1) Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze
podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
(2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může
žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno.
§ 307
Nepřípustnost
(1) Žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu je nepřípustná, obsahuje-li pouze nebo
jednotlivé žalobní body jsou nepřípustné, směřují-li k řešení nepřípustných námitek nebo
obsahují-li skutkové a právní důvody, které žalobce neuplatnil v řízení o odvolání, ač tak učinit
mohl; to neplatí, jde-li o žalobu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení zahájeném z moci
úřední, anebo kterým byla povolena stavba podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.
619
(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný,
obsahuje-li i jednotlivé body tohoto návrhu jsou nepřípustné, obsahují-li pouze důvody,
které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to
neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.
§ 308
Odkladný účinek
Přizná-li soud žalobě odkladný účinek projedná žalobu a rozhodne o ní přednostně
s nejvyšším urychlením.
§ 308
Odkladný účinek
(1) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí stavebního úřadu
o povolení záměru lze podat pouze společně s žalobou. Návrh na přiznání odkladného
účinku v řízení o kasační stížnosti lze podat pouze společně s touto kasační stížností.
(2) Přizná-li soud žalobě nebo kasační stížnosti odkladný účinek nebo nařídí-li
předběžné opatření, rozhodne ve věci přednostně s nejvyšším urychlením, nejpozději do
90 dnů od přiznání odkladného účinku nebo od nařízení předběžného opatření.
§ 308a
Soudní smír
Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci řízení a osoby zúčastněné na řízení
skončit řízení soudním smírem; ustanovení § 99 občanského soudního řádu se použije
obdobně. Obsahem smíru může být zejména zpětvzetí žaloby, poskytnutí finanční
náhrady nebo provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření.
§ 309
Rozhodnutí o žalobě
(1) Nebrání-li tomu vady napadeného rozhodnutí nebo řízení, které předcházelo jeho
vydání, přezkoumá soud všechny přípustné žalobní body.
(2) Je-li žaloba důvodná, bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě jeho
zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad rozhodnout a navrhl-
li takový postup žalobce nebo osoba zúčastněná na řízení, může soud rozsudkem napadené
rozhodnutí změnit.
(3) Proti částem rozhodnutí stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem, není
přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu. Obnova řízení podle správního řádu je
přípustná pouze tehdy, bylo-li rozhodnutí stavebního úřadu dosaženo trestným činem.
§ 309
Rozhodnutí o žalobě
(1) Soud posuzuje žalobní body, pouze pokud se dotýkají tvrzeného přímého
620
zkrácení práv žalobce, jinak k nim nepřihlíží.
(2) Soud přezkoumá všechny přípustné žalobní body.
(3) Soud nezruší rozhodnutí ani opatření obecné povahy pouze pro nedostatek jejich
odůvodnění a přezkoumá je z hlediska zákonnosti jejich výroku, je-li to na základě
správního spisu nebo doplnění podkladů nebo důvodů rozhodnutí v řízení před soudem
možné; přitom vychází i z vyjádření žalovaného, odpůrce nebo dotčeného orgánu v řízení
před soudem, kteří mohou chybějící podklady a důvody doplnit, a to i na výzvu soudu. To
platí i v případech, je-li žalobou napadeno rozhodnutí, které neobsahuje odůvodnění
podle § 311 odst. 4 nebo které je založeno na závazném stanovisku bez odůvodnění podle
§ 178 odst. 1 nebo 2.
(4) O návrzích na zrušení opatření obecné povahy a žalobách ve věcech vyhrazených
staveb rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.
(5) Je-li žaloba důvodná a bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě
jeho zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad
rozhodnout, může soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit. Proti částem rozhodnutí
stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem, není přípustné vést přezkumné řízení
podle správního řádu.
(6) Soud nezruší napadené rozhodnutí nebo opatření obecné povahy a návrh
zamítne, pokud by jeho zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem
nepoměrně větší újmu v porovnání s újmou vzniklou navrhovateli zamítnutím návrhu.
(7) Odstavce 1 až 6 platí obdobně i pro řízení o kasační stížnosti a řízení o povolení
obnovy.
§ 310
Přezkum územního rozvojového plánu
K řízení o zrušení územního rozvojového plánu nebo jeho části a k řízení o zrušení
územního opatření vydaného vládou je příslušný Nejvyšší správní soud.
ČÁST DVANÁCTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 311
Vztah ke správnímu řádu
(1) K přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány obce
obcí je příslušný krajský úřad úřad rozvoje území kraje. K přezkumu opatření obecné povahy
podle správního řádu vydaného orgány kraje je příslušné ministerstvo krajem je příslušný
Úřad.
(2) Územně plánovací dokumentaci ani územní opatření nelze změnit rozhodnutím
621
podle § 97 odst. 3 správního řádu.
(3) Územní rozvojový plán nebo územní opatření vydané vládou nelze přezkoumat
v přezkumném řízení podle správního řádu.
(4) Povolení vydané podle tohoto zákona jako první úkon stavebního úřadu v řízení
obsahuje pouze výrok a poučení o opravném prostředku. Proti tomuto rozhodnutí není
odvolání přípustné. Rozhodnutí lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit
do 1 měsíce ode dne, kdy se stavební úřad o důvodu zahájení přezkumného řízení
dozvěděl, nejpozději však do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí
v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 3 měsíců od právní moci
přezkoumávaného rozhodnutí.
(5) Rozhodnutí nebo usnesení podle tohoto zákona, proti kterému se nelze odvolat,
nabývá právní moci dnem vydání.
(6) Na návrh účastníka nebo je-li to účelné, lze provést ústní jednání podle tohoto
zákona s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (videokonferenční
zařízení).
(7) Nevyžaduje-li úkon správního orgánu podle tohoto zákona správní uvážení, lze
jej provést automatizovaně bez účasti úřední osoby, pokud tím nebude ohrožena ochrana
práv dotčených osob nebo ochrana veřejného zájmu. Místo údaje o úřední osobě se na
úkonu podle věty první uvede, že byl proveden automatizovaně bez účasti úřední osoby,
a její podpis se nahradí kvalifikovanou elektronickou pečetí.
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům
§ 312
(1) Na Dopravní a energetický stavební úřad přechází výkon práv a povinností ze
služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v
pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební nebo pracovní místo v
ministerstvech a jiných správních úřadech a zajišťujících podle dosavadních právních předpisů
výkon úkolů a činností spadajících podle tohoto nebo jiného zákona do působnosti Dopravního
a energetického stavebního úřadu. Přechodem státních zaměstnanců ve služebním poměru na
dobu neurčitou podle tohoto odstavce platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku pro
příslušný obor státní služby, v němž budou úkoly a činnosti vykonávat v Dopravním a
energetickém stavebním úřadu.
(2) Podle odstavce 1 se však nepostupuje, pokud dotčení zaměstnanci zajišťují v
ministerstvech a jiných správních úřadech v převažujícím rozsahu výkon úkolů a činností, které
nespadají do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu podle tohoto nebo
jiného zákona.
(3) Práva a povinnosti z pracovního poměru zaměstnanců krajů zařazených k výkonu
622
práce do krajských úřadů přecházejí z těchto krajů na stát v případech, kdy činnosti zajišťované
těmito zaměstnanci přecházejí do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu
podle tohoto nebo jiného zákona. Obdobně se postupuje v případě zaměstnanců hlavního města
Prahy.
(4) Podmínkou přechodu práv a povinností z pracovního poměru zaměstnanců podle
odstavce 3 na stát je předchozí písemná dohoda mezi Dopravním a energetickým stavebním
úřadem, zaměstnancem a územním samosprávným celkem.
(5) Dosavadní zaměstnanci krajů podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu
zařazenými k výkonu práce do Dopravního a energetického stavebního úřadu.
(6) Dosavadní zaměstnanci Magistrátu hlavního města Prahy podle odstavce 3 se stávají
zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do Dopravního a energetického stavebního
úřadu.
(7) První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v Dopravním
a energetickém stavebním úřadu se stanoví s účinností od 1. července 2023.
§ 313
(1) Na služební místo ředitele sekce obsazené zaměstnancem podle § 312 odst. 5 a 6
vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 18 měsíců od účinnosti systemizace podle
§ 312 odst. 7. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení obsazené zaměstnanci
podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 24 měsíců od
účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní
zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají státní službu na
služebním místě ve stejném oboru státní služby, který je stanoven pro služební místo
představeného, které má být obsazeno. Osoba, která byla jmenována na služební místo
představeného na dobu určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu
splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného na stejný
nebo nižší stupeň řízení.
(2) Pro vznik služebního poměru zaměstnanců podle § 312 odst. 5 a 6 se použijí § 190 až
197, s výjimkou § 190 odst. 1 písm. d), § 191, 195a a 196 zákona o státní službě a dále § 200 a
201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty a doby tam stanovené se počítají ode dne
nabytí účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Ke dni vzniku služebního poměru rozhodne
příslušný služební orgán o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Dnem vzniku
služebního poměru těmto zaměstnancům platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku;
služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.
(3) Ztratí-li zaměstnanec podle odstavce 1 a § 312 odst. 5 a 6 přechodem funkci vedoucího
zaměstnance, má po dobu 12 měsíců od vzniku služebního poměru nárok na výplatu
zadostiučinění ve výši příplatku za vedení, která mu byla naposledy určena jako vedoucímu
zaměstnanci, v pravidelných výplatních termínech. Pokud však byl dotčený zaměstnanec na
základě výběrového řízení jmenován na služební místo představeného a začal opět pobírat
příplatek za vedení ještě před uplynutím doby 12 měsíců od vzniku služebního poměru, vyplatí
se mu zadostiučinění snížené o částku příplatku za vedení, který mu nově náleží.
623
(4) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti stavebního úřadu na úseku stavebního
řádu podle § 30a splňuje úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost
obecného nebo speciálního stavebního úřadu a splňuje kvalifikační požadavky pro výkon
činnosti na obecném nebo speciálním stavebním úřadu podle dosavadní právní úpravy.
§ 314
Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní
stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č.
499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly
působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto
zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. února 2024, v
ostatních případech do 1. srpna 2024. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na jiné stavební
úřady.
§ 315
(1) Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným organizačními složkami státu
přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad, pokud
byl tento majetek užíván výhradně k zajišťování úkolů a činností, které přecházejí podle tohoto
nebo jiného zákona na Dopravní a energetický stavební úřad.
(2) Rozpočtované prostředky v rozpočtech organizačních složek, které souvisejí s
výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a
energetický stavební úřad, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a
energetický stavební úřad.
(3) Nároky z nespotřebovaných výdajů vzniklé za roky předcházející roku nabytí
účinnosti tohoto zákona, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se stávají ke dni nabytí
účinnosti tohoto zákona nároky z nespotřebovaných výdajů Dopravního a energetického
stavebního úřadu.
Díl 2
Přechodná ustanovení k územnímu plánování
§ 316
Obecná ustanovení
(1) Ústav územního rozvoje zřízený podle zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za Ústav
územního rozvoje zřízený podle tohoto zákona.
(2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o pořízení územního
plánu, regulačního plánu, nebo jejich změny nebo vymezení zastavěného území, nebo zahájeno
zpracování územní studie a pořizovatelem je obecní úřad podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006
Sb. na základě smluvního vztahu s osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně
plánovací činnosti podle dosavadních právních předpisů, pohlíží se na tuto osobu do doby
vydání této územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území jako na
624
zástupce pořizovatele. Jedná-li se o územní studii, považuje se za rozhodný moment vložení
dat o ní do evidence územně plánovací činnosti.
(3) Výjimka z kvalifikačních požadavků vzdělání udělená podle dosavadních právních
předpisů se považuje za výjimku z kvalifikačních požadavků vzdělání udělenou podle tohoto
zákona.
(4) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje státní
zaměstnanec nebo úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně
plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu, úřadu územního plánování na krajském
úřadu, v orgánu územního plánování nebo na obecním úřadu podle § 6 odst. 2 zákona č.
183/2006 Sb. a má osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního
předpisu vydané přede dnem 1. ledna 2007.
(5) Seznam oprávněných investorů, který vede příslušný krajský úřad podle § 23a zákona
č. 183/2006 Sb., se považuje za seznam oprávněných investorů podle tohoto zákona.
Ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem a Magistrátem hlavního města Prahy
zajistí zveřejnění seznamu oprávněných investorů na národním geoportálu územního plánování
do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 317
Územně plánovací podklady
(1) Územně analytické podklady pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
považují za územně analytické podklady podle tohoto zákona.
(2) Území vymezená Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra podle dřívějších
právních předpisů v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se považují za vymezená území podle tohoto zákona do doby jejich nového
vymezení postupem podle § 36.
(3) Údaje o urbanistických studiích, územních generelech a územních prognózách, které
jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti,
ministerstvo nebo jím pověřená organizační složka státu z této evidence vypustí do 3 měsíců
po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Územní studie, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v
evidenci územně plánovací činnosti, se považují za územní studie podle tohoto zákona.
(5) U územních studií, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny
v evidenci územně plánovací činnosti, běží lhůta pro prověření aktuálnosti jejich řešení ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 4 roky.
(6) Činnosti při pořizování územně plánovacích podkladů ukončené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
§ 318
Politika územního rozvoje a politika architektury a stavební kultury
(1) Politika územního rozvoje schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
625
považuje za politiku územního rozvoje podle tohoto zákona.
(2) Části politiky územního rozvoje schválené podle zákona č. 183/2006 Sb., které
nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z
politiky územního rozvoje vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný
rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které se vztahuje k původní
politice územního rozvoje, se neupravuje.
(3) Bylo-li zahájeno pořizování zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nedošlo-li k předložení návrhu zprávy o uplatňování ke
schválení vládě podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., dokončí se pořizování i předložení
vládě podle dosavadních právních předpisů. Zpráva o uplatňování schválená vládou podle § 35
odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. se považuje za zprávu o plnění podle tohoto zákona a dále se
postupuje podle tohoto zákona.
(4) Bylo-li zahájeno pořizování aktualizace politiky územního rozvoje přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, a nedošlo-li k předložení návrhu ke schválení vládě podle § 34 zákona
č. 183/2006 Sb., zajistí ministerstvo uvedení návrhu této aktualizace do souladu s tímto
zákonem. V rozsahu provedených úprav se dále postupuje podle § 71b a 71c a § 71d odst. 1.
(5) Politika architektury a stavební kultury schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se považuje za politiku architektury a stavební kultury podle tohoto zákona.
§ 319
Územní rozvojový plán
(1) Ministerstvo pořídí první územní rozvojový plán, který bude obsahovat pouze
nadregionální územní systém ekologické stability vymezený v zásadách územního rozvoje, u
kterého marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního, a
záměry dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje a obsažené
v politice územního rozvoje, které dosud nebyly dokončeny a u kterých marně uplynula lhůta
pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního.
(2) Vymezení záměrů podle odstavce 1 převezme ministerstvo ze zásad územního rozvoje
tak, že textová část vymezení záměru bude obsahovat pouze výčet obcí dotčených tímto
záměrem bez stanovení podmínek pro rozhodování v území, pořadí změn v území a
kompenzační opatření podle § 100 odst. 4 tohoto zákona.
(3) Záměry přebírané do prvního územního rozvojového plánu podle odstavce 1
nepodléhají projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 tohoto zákona.
Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje.
(4) Dotčenými orgány při pořizování územního rozvojového plánu podle tohoto
přechodného ustanovení jsou pouze Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a
Ministerstvo zemědělství, které mohou záměry podle odstavce 1 vyloučit.
(5) Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby
vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona.
§ 320
626
Zásady územního rozvoje
(1) Zásady územního rozvoje vydané podle dosavadních právních předpisů se považují
za zásady územního rozvoje podle tohoto zákona. Při nejbližší změně, jejíž pořizování bude
zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se zásady územního rozvoje uvedou do souladu
s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje.
(2) Do doby uvedení zásad územního rozvoje do souladu s ustanoveními tohoto zákona
o obsahu zásad územního rozvoje nejsou záměry na změny v území obsažené v zásadách
územního rozvoje, které jsou v rozporu s územním rozvojovým plánem, závazné pro pořizování
územně plánovací dokumentace obcí a pro rozhodování v území.
§ 321
Územní plán a regulační plán
(1) Územní plány vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za územní
plány podle tohoto zákona.
(2) Regulační plány vydané od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se
považují za regulační plány vydané podle tohoto zákona.
(3) Při nejbližší změně regulačních plánů, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, se tyto regulační plány uvedou do souladu s ustanoveními tohoto
zákona o obsahu regulačního plánu.
(4) Regulační plán pořízený na žádost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se po
dobu jeho platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2025, považuje za regulační plán vydaný podle
tohoto zákona. Jeho změny lze pořizovat pouze na podnět toho, komu přísluší vykonávat práva
z něj vyplývající.
§ 322
Územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007
(1) Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a
regulační plán, schválené přede dnem 1. ledna 2007, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti
nové územně plánovací dokumentace, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028.
Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část této územně plánovací
dokumentace, se považují za opatření obecné povahy, které je závazné pro navazující územně
plánovací dokumentaci a pro rozhodování v území. Části územně plánovací dokumentace
schválené přede dnem 1. ledna 2007, které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se
nepoužijí.
(2) Zastupitelstvo obce může opatřením obecné povahy ukončit platnost územně
plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu,
schválených přede dnem 1. ledna 2007. Pro vydání opatření obecné povahy podle věty první se
použije § 113 odst. 2 až 6 ve znění účinném do 30. června 2026 obdobně.
(3) U územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce
a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, lze změnu vydat do 31.
prosince 2028, jinak se pořizování zastaví.
627
(4) Rozhodne-li zastupitelstvo obce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o pořízení
změny územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a
regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, a současně již bylo
zastupitelstvem obce rozhodnuto o pořízení nového územního plánu nebo regulačního plánu,
dokončí se pořizování této změny podle dosavadních právních předpisů. Požadavky na
jednotný standard podle § 20a zákona č. 183/2006 Sb. se neuplatní.
(5) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a
regulační plán, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, nelze upravit podle § 188 odst. 1
zákona č. 183/2006 Sb. a v rozsahu těchto úprav projednat a vydat, nebylo-li zahájeno společné
jednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona při pořizování úpravy podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. zahájeno společné
jednání, dokončí se pořizování podle dosavadních právních předpisů. Takto upravenou
dokumentaci lze vydat do 31. prosince 2025, jinak se pořizování zastaví.
§ 323
Pořizování územně plánovací dokumentace
(1) Činnosti při pořizování územně plánovací dokumentace ukončené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(2) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zprávy o
uplatňování zásad územního rozvoje nebo územního plánu, dokončí se její projednání a
schválení podle dosavadních právních předpisů. Obsahuje-li zpráva pokyny pro zpracování
nové územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace nebo změny, považují se tyto
pokyny za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky obsažené v pokynech, které jsou v
rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
(3) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zadání územního
plánu, regulačního plánu nebo jejich změny, dokončí se projednání a schválení zadání podle
dosavadních právních předpisů a toto zadání se považuje za zadání územního plánu,
regulačního plánu, nebo za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu
s tímto zákonem, se nepoužijí.
(4) Zadání územně plánovací dokumentace nebo její změny, schválené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje za zadání územně plánovací dokumentace nebo její změny
podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
(5) Obsah změny územně plánovací dokumentace obce schválený zastupitelstvem obce
současně s rozhodnutím o pořízení její změny zkráceným postupem se považuje za zadání
změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
(6) Pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace, u kterého nebylo
zahájeno projednání ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.
(7) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednávání návrhu
územního rozvojového plánu, jeho aktualizace, nebo aktualizace zásad územního rozvoje,
dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
(8) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno společné jednání o
628
návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se
činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle dosavadních právních
předpisů. Při úpravě se zajistí soulad obsahu uvedené územně plánovací dokumentace s tímto
zákonem. Veřejné projednání se bez nového projednávání vyhodnocení vlivů uskuteční v
rozsahu vyžadovaném tímto zákonem. Dotčené orgány uplatní stanoviska k částem, které byly
od společného jednání změněny.
(9) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo
opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu
nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.
(10) Jde-li o návrh nového územního plánu a postupuje-li se podle odstavce 9, lze v tomto
návrhu vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením
plánovací smlouvy podle § 130. Ustanovení § 81 odst. 3 2 se použije obdobně. V takovém
případě jde o podstatnou úpravu, pro kterou se § 53 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. použije
obdobně.
§ 324
Nepoužití některých částí územně plánovací dokumentace
(1) Části územně plánovací dokumentace vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., které
nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z
této dokumentace vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj
území. Vyhodnocení vlivů, které se vztahuje k původní územně plánovací dokumentaci, se
neupravuje.
(2) Podmínka vydání regulačního plánu na žádost vymezená v územně plánovací
dokumentaci podle dosavadních právních předpisů se považuje za podmínku vydání
regulačního plánu podle tohoto zákona a pozbývá platnosti marným uplynutím lhůty 6
let od nabytí účinnosti územního plánu, který tuto podmínku vymezil.
§ 325
Zastavěné území
(1) Úřad Orgán územního plánování pořídí a vydá vymezení zastavěného území
postupem podle tohoto zákona pro obec, která nemá územní plán nebo vymezené zastavěné
území, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije v případě obcí,
ve kterých před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodlo zastupitelstvo obce o pořízení
územního plánu.
(2) Do doby vymezení zastavěného území územním plánem nebo postupem podle tohoto
zákona se u obce, která nemá územní plán nebo vymezené zastavěné území, považuje za
zastavěné území intravilán.
(3) Zastavěné území vymezené územním plánem se při nejbližší změně územního plánu,
jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví v souladu s tímto
zákonem; do nabytí účinnosti této změny se zastavěné území vymezené v územním plánu
považuje za zastavěné území vymezené podle tohoto zákona.
629
(4) Zastavěné území vymezené na území obce, která nemá územní plán, úřad orgán
územního plánování vyhodnotí a v případě potřeby pořídí a vydá jeho změnu podle § 121
nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se zastavěné území
vymezené podle dosavadních právních předpisů považuje za zastavěné území podle tohoto
zákona.
(5) Dojde-li k pozbytí účinnosti územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo
zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu marným uplynutím lhůty podle § 322 odst.
1, považuje se současně zastavěné území obce nebo zastavěné území obce vymezené touto
územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územním plánu obce nebo
regulačním plánu za zastavěné území obce vymezené podle tohoto zákona. Úřad Orgán
územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území a
případně zajistí jeho aktualizaci postupem podle tohoto zákona.
§ 326
Územní opatření
(1) Stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/1976 Sb. z důvodu zamezení možnosti
ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územně plánovací
dokumentace pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení.
(2) Stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o
stavební uzávěry podle odstavce 1, prověří příslušný úřad orgán územního plánování z hlediska
jejich aktuálnosti a souladu s požadavky tohoto zákona nejpozději do 1 roku ode dne nabytí
jeho účinnosti a informaci o prověření vloží do národního geoportálu územního plánování, jinak
pozbývají platnosti; nejsou-li splněny požadavky na aktuálnost a soulad s tímto zákonem a
neuplynula-li lhůta 1 roku, postupuje se podle § 123 odst. 4. Ustanovení § 123 odst. 3 se na
stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije obdobně.
(3) Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s
požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při
rozhodování nepřihlíží.
(4) Výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle § 99 odst. 3 zákona č.
183/2006 Sb. povoluje po dni nabytí účinnosti tohoto zákona rada obce, a v obcích, kde se rada
nevolí, zastupitelstvo obce, nebo rada kraje postupem podle § 129.
(5) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování územního
opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, dokončí se podle
dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 123 odst. 3 se použije obdobně.
§ 327
Úprava vztahů k území
(1) Plánovací smlouvy uzavřené podle zákona č. 183/2006 Sb. se posuzují podle
dosavadních právních předpisů.
(2) Předkupní právo vymezené v územně plánovací dokumentaci podle dosavadních
právních předpisů zaniká účinností změny územního plánu, kterou bylo jeho vymezení
630
vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného
opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z
předkupního práva jeho výmaz z katastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo
z katastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky.
(3) Dohody o parcelaci uzavřené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v
platnosti a lze je měnit nebo zrušit jen se souhlasem všech, kterým přísluší vykonávat práva a
povinnosti z dohody vyplývající.
§ 328
Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části
Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Díl 3
Přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím
§ 329
(1) Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června
2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i
dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, jde-li o
a) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby,
b) dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební
řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího právního předpisu k tomuto
zákonu,
c) dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení,
d) projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání
společného povolení, nebo
e) dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba
dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu.
(2) Jako součást žádosti o povolení změny využití území podané do 30. června 2027 lze
namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona také předložit dokumentaci
pro vydání rozhodnutí o změně využití území zpracovanou podle dosavadních právních
předpisů.
(3) Bude-li provádění stavby zahájeno do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro
provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou
podle dosavadních právních předpisů.
(4) Jako součást žádosti o povolení odstranění stavby podané do 30. června 2027 lze
namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit také dokumentaci
bouracích prací zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.
631
(5) Stavební úřad v řízení podle tohoto zákona přezkoumává dokumentaci podle odstavců
1 až 4 podle dosavadních právních předpisů.
Díl 4
Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu
§ 330
(1) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
(2) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají
záměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměru, jiné rozhodnutí nebo úkon podle tohoto
zákona, stavební úřad usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.
(3) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí
stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci
podle tohoto zákona. Územní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
týkající se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související
dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby
související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební
úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Společné územní a
stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby
související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební
úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby
uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních
případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(4) Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů
povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost
k povolení záměru podle tohoto zákona. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou
uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační
řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil.
(5) U řízení zahájených podle tohoto zákona do konce kalendářního roku, ve kterém tento
zákon nabyl účinnosti, se lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona prodlužují na
dvojnásobek.
(6) Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení,
v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve zjednodušeném územním
řízení, účinný územní souhlas, účinná veřejnoprávní smlouva a vydaný regulační plán
nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považují za rozhodnutí v části věci v řízení
o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení
podle tohoto zákona. Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním
řízení anebo ve zjednodušeném územním řízení a účinný územní souhlas a účinná
veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považují za
632
povolení podle tohoto zákona, pokud tyto záměry nevyžadovaly podle dosavadních právních
předpisů stavební povolení nebo ohlášení. Pokud o to stavebník požádá, lze o změně
takového pravomocného územního rozhodnutí o umístění stavby vydaného v územním
řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve zjednodušeném
územním řízení, účinného územního souhlasu, účinné veřejnoprávní smlouvy a vydaného
regulačního plánu nahrazujícího územní rozhodnutí o umístění stavby rozhodnout
v rámci řízení o povolení záměru, jeho části či etapy podle tohoto zákona. V takovém
případě stavebník předloží společnou žádost o vydání rozhodnutí o změně územního
rozhodnutí a povolení záměru a dokumentaci pro povolení záměru, která navíc obsahuje
popis změn provedených proti pravomocnému územnímu rozhodnutí o umístění stavby,
účinnému územnímu souhlasu, účinné veřejnoprávní smlouvě a vydanému regulačnímu
plánu nahrazujícímu územní rozhodnutí o umístění stavby.
(7) Účinný společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru, pravomocné stavební povolení, společné povolení, společné povolení s posouzením
vlivů na životní prostředí, oznámení s certifikátem stavebního inspektora stavebního záměru a
účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení a účinná veřejnoprávní smlouva
nahrazující stavební územní rozhodnutí a stavební povolení se považují za povolení záměru
podle tohoto zákona.
(8) Pravomocné územní rozhodnutí o změně využití území se považuje za rozhodnutí
v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jím byl umístěn záměr
vyžadující povolení podle tohoto zákona; v opačném případě se považuje za povolení podle
tohoto zákona. Územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků nebo územní rozhodnutí
o ochranném pásmu se považují za rozhodnutí o povolení nestavebního záměru podle tohoto
zákona.
(9) Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů,
stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a jiná vyjádření vydaná
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za podklady pro vydání rozhodnutí
v řízeních podle tohoto zákona. Tyto podklady stavební úřad nepřezkoumává a jimi chráněné
veřejné zájmy znovu neposuzuje. V řízeních o opravných prostředcích, jakož i při dalších
postupech souvisejících s přezkumem správnosti a zákonnosti nebo změnou závazného
stanoviska orgánu územního plánování podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb. se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
(10) Kolaudační souhlas se považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto zákona.
(11) Osoba, která vykonávala činnost autorizovaného inspektora ke dni 31. prosince
2023, je oprávněna vykonávat činnost podle tohoto zákona do doby, která končí uplynutím 10
let ode dne jmenování ministrem pro místní rozvoj, nebo do doby prodloužené, a pokud splní
požadavky podle § 277 odst. 1 písm. e).
§ 331
Soudní řízení
Soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
633
dosavadních právních předpisů.
Díl 5
Přechodné ustanovení k obecným stavebním úřadům
§ 332
(1) Obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecního stavebního úřadu podle
tohoto zákona, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu
veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení a jiných postupů vedených podle
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů,
stavebním úřadům, na která přešla působnost podle tohoto zákona, a o předání sepsat protokol.
(2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti stavebního úřadu se
postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Díl 6
Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům
§ 332a
Do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto zákona, nejpozději
však do 1. července 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 194
zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem.
Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se
nepoužijí.
HLAVA III
ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 333
(1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 18 odst. 4, § 30 odst. 3 a 4, § 59 odst. 4, §
62 odst. 3, § 64 odst. 1, § 66 odst. 3, § 87 odst. 4, § 109 odst. 4, § 152 odst. 1, , § 154 odst. 2, §
158 odst. 5, § 161 odst. 4, § 166 odst. 4, § 167 písm. e), f), j) a k), § 169 odst. 2, § 172 odst. 2,
§ 227 odst. 5, § 267 odst. 5, § 268 odst. 3, § 269 odst. 7, § 270 odst. 3, § 271 odst. 4, § 273 odst.
3, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5.
(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3, § 152 odst. 1 a § 158
odst. 5, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a
veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a
obsah projektové dokumentace k těmto stavbám.
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 36 odst. 5, § 152 odst. 1, § 152a odst. 1, § 154
odst. 2, § 158 odst. 6, § 161 odst. 4, § 166 odst. 4, § 167 písm. e), f), j) a k) a § 169 odst. 2.
Návrh nařízení vlády podle věty první připravuje a předkládá vládě Úřad ve spolupráci
s dotčenými ministerstvy.
(2) Úřad vydá vyhlášky k provedení § 12 písm. p), § 59 odst. 3, § 62 odst. 3, § 64 odst.
634
1, § 87 odst. 4, 103 odst. 1, § 172 odst. 2, § 227 odst. 5, § 267 odst. 5, § 268 odst. 4, § 269
odst. 6, § 270 odst. 3, § 271 odst. 4, § 273 odst. 3, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5.
(3) Hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava a obce, ve
kterých je sídlo kraje, mohou v přenesené působnosti vydat nařízení k provedení § 152 odst.
2 a § 152a odst. 1.
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 334
Zrušují se:
1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2. Zákon č. 68/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon).
3. Zákon č. 191/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.
4. Část třicátá čtvrtá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o volném pohybu služeb.
5. Zákon č. 345/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům
a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
6. Zákon č. 379/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7. Část sto osmdesátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o základních registrech.
8. Část sedmnáctá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních
registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony.
9. Část sto sedmdesátá druhá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím daňového řádu.
10. Část čtyřicátá první zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s
přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
11. Část dvacátá sedmá zákona č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se
zavedením základních registrů.
12. Část třicátá druhá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o
archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o
elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
635
13. Část první zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé
související zákony.
14. Část šestá zákona č. 257/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o katastru nemovitostí.
15. Část čtvrtá zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů
na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
16. Část čtvrtá zákona č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
17. Část čtyřicátá devátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000
Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18. Část desátá zákona č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
atomového zákona.
19. Část sto sedmdesátá pátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých
přestupcích.
20. Část čtvrtá zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění
vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.
21. Část devátá zákona č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické
bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění
zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony.
22. Část devátá zákona č. 193/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
23. Část první zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony.
24. Část pátá zákona č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení
výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
25. Část padesátá čtvrtá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
26. Část první zákona č. 312/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001
Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
636
27. Část druhá zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
28. Část dvacátá první zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o
urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
29. Část sto dvacátá šestá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.
30. Část druhá zákona č. 19/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
31. Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.
32. Vyhláška č. 367/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických
požadavcích pro vodní díla.
33. Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech.
34. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
35. Vyhláška č. 62/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
36. Část první vyhlášky č. 405/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/2006 Sb., o
dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení
rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a
služeb s výkazem výměr.
37. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti.
38. Vyhláška č. 458/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
39. Vyhláška č. 13/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve
znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.
40. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
41. Vyhláška č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území.
42. Vyhláška č. 22/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích
na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.
43. Vyhláška č. 20/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích
na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
44. Vyhláška č. 431/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných
637
požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
45. Vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
46. Vyhláška č. 164/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
47. Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření
a stavebního řádu.
48. Vyhláška č. 63/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě
územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.
49. Vyhláška č. 66/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě
územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.
50. Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
51. Vyhláška č. 251/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu
projektové dokumentace dopravních staveb.
52. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
53. Vyhláška č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických
požadavcích na stavby.
54. Vyhláška č. 323/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických
požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
55. Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících
bezbariérové užívání staveb.
56. Vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa.
57. Vyhláška č. 418/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických
podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve
znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 360/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č.
501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ve
znění vyhlášky č. 164/2022 Sb.
58. Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné
požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze
(pražské stavební předpisy).
59. Nařízení hlavního města Prahy č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení
hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na
využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební
předpisy).
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽITELNOSTI ZÁKONA V PŘECHODNÉM
638
OBDOBÍ
§ 334a
(1) Přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. ledna 2024 do
30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023.
(2) Ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle
dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby
uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období
nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí
účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.
(3) Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období
postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených
staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících
s nimi soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za
den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. Ve věcech týkajících se
vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a
staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173,
§ 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé.
(4) V přechodném období vykonává působnost Nejvyššího stavebního úřadu jako
služebního úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj a působnost stanovenou předsedovi
Nejvyššího stavebního úřadu jako služebnímu orgánu státní tajemník v Ministerstvu pro místní
rozvoj.
§ 334b
Použití informačních systémů stavební správy v přechodném období
(1) Přechodným obdobím se pro účely odstavce 2 rozumí období do 31. prosince 2027 a
pro účely odstavců 3 a 5 až 9 období do 30. června 2026.
(1) Přechodným obdobím se rozumí období do 31. prosince 2030.
(2) V přechodném období se ve věcech stavebního řádu § 173, § 180 odst. 2, § 181 odst.
2 a 3, § 267 odst. 5, § 268 odst. 3, § 272 odst. 3 až 5 a § 273 odst. 2 nepoužijí.
(3) V přechodném období se ve věcech územního plánování § 22 písm. c), § 23 odst. 2
písm. f), § 25 písm. f), § 105 odst. 2, § 108 odst. 3, § 113 odst. 6, § 128 odst. 2 věta druhá, §
130 odst. 3, § 267 odst. 5, § 269 odst. 4 a 5 a § 303 odst. 4 nepoužijí.
(4) (3) K výkonu působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených
orgánů lze v přechodném období použít vedle informačních systémů stavební správy i jiné
informační systémy. Orgán územního plánování, stavební úřad a dotčený orgán zajistí, aby na
žádost ministerstva mohla být data z jiného informačního systému, která vznikla při výkonu
jejich působnosti v přechodném období, předána ministerstvu za účelem jejich přenosu do
informačních systémů stavební správy.
(5) (4) Seznamy podle § 42 odst. 4 a § 50 odst. 2 zveřejňuje ministerstvo v přechodném
období způsobem umožňujícím dálkový přístup namísto jejich zveřejnění v národním
639
geoportálu územního plánování.
(4) Stanoví-li tento zákon povinnost vložit dokument do národního geoportálu
územního plánování nebo odkázat na něj, lze v přechodném období splnit tuto povinnost
i jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) (5) Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel vkládá dokument do
národního geoportálu územního plánování nebo zveřejňuje dokument v národním geoportálu
územního plánování, je tato povinnost v přechodném období splněna, pokud je ministerstvo
nebo pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením data jeho
uveřejnění. Adresu zveřejnění zašle pořizovatel nadřízenému orgánu. V přechodném období
nelze povinnost podle § 64 odst. 1 splnit vložením údajů o území do národního geoportálu
územního plánování. Lhůta podle § 69 odst. 1 počíná běžet ode dne zveřejnění územní studie
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) (6) Stanoví-li tento zákon, že ministerstvo nebo pořizovatel odkazuje na dokument
vložený do národního geoportálu územního plánování, lze v přechodném období odkázat na
dokument zveřejněný postupem podle odstavce 6.
(8) (7) (5) Územně analytické podklady, územní studie, územně plánovací dokumentace,
její úplné znění, vymezení zastavěného území, změna vymezení zastavěného území, úplné
znění vymezení zastavěného území po jeho změně, územní opatření a informace o prověření
stavební uzávěry podle § 326 se v přechodném období namísto jejich vložení do národního
geoportálu územního plánování zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pořizovatel
vloží dokumenty podle věty první do národního geoportálu územního plánování do 31. prosince
2026 2030.
(9) (8) (6) Ministerstvo zajišťuje v přechodném období evidenci územně plánovací
činnosti. Předmětem evidence územně plánovací činnosti jsou metadata o územně plánovací
dokumentaci, zastavěném zastavitelném území, územním opatření a územní studii včetně
průběhu jejich pořizování. Data do evidence vkládá příslušný pořizovatel. Součástí metadat je
i údaj o adrese zveřejnění dokumentů podle odstavce 8 způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(10) (9) (7) Řízení a jiné postupy s výjimkou postupů podle části třetí zahájené od 1.
července 2024 do konce přechodného období se dokončí podle odstavců 2 až 8 5.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 335
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení
a) § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem následujícím
po dni jeho vyhlášení,
b) § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem
1. ledna 2022,
c) § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.
640
Příloha č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Drobné stavby
(1) Drobnými stavbami jsou
a) stavby nebo zařízení a s nimi související terénní úpravy a jejich údržba, a to
1. stavba do 40 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím
a podkrovím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby
pro rodinnou rekreaci zázemí stavby, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde
o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic
pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím
umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro
rodinnou rekreaci zázemí stavby,
2. skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2
zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci zázemí
stavby v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,
3. stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím,
podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení
záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob
využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro
podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků
nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude
nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
4. stavba, včetně základové konstrukce, do 55 do 60 m2 zastavěné plochy a do 4 5 m výšky na
pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního
plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována
v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného
vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,
5. stavba pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním
podlaží, nepodsklepená, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků
nejméně 2 m,
5. 6. opěrné zdi do výšky 1 1,5 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí
v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše zastavitelném území,
6. 7. dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským
nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne
30 90 po sobě jdoucích dnů,
7. 8. reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2; plocha oboustranných panelů se započítává
pouze jednou,
8. 9. ohrady pro hospodářská zvířata do 1,5 m výšky, oplocení lesních školek a obor59),
oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin
641
vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez
podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo, k přerušení
turisticky značené trasy nebo k významnému zhoršení prostupnosti krajiny pro volně žijící
drobné živočichy,
9. 10. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné
plochy a do 5 m výšky bez podsklepení,
10. 11. doplnění vlastní telekomunikační sítě60) k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci
provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a
informačních systémů a doplnění nezbytných systémů ochrany, řízení a zabezpečení sítě, to vše
ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice
stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
11. 12. doplnění, odstranění, výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury,
pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
12. 13. doplnění, odstranění, výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury,
pokud dochází k překročení hranice jejich stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,
bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna nebo navýšení kapacity sítě technické
infrastruktury a změna její stávající trasy nebo hranice jejího stávajícího ochranného a
bezpečnostního pásma se dotýkají pouze pozemků již dotčených trasou sítě technické
infrastruktury nebo jejím stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem, a pro provedení
s provedením doplnění, odstranění, výměny nebo navýšení kapacity sítě technické
infrastruktury mimo její stávající trasu je s vlastníkem dotčených pozemků uzavřena smlouva
o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene
vlastník dotčených pozemků souhlasí,
13. 14. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích
určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
14. 15. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně
přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,
15. 16. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na
pozemních komunikacích, nejde-li o portálové konstrukce a dráhách,
16. 17. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci61),
17. 18. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky,
18. 19. propustky na neveřejných účelových komunikacích,
19. 20. stavby mostních vah,
20. 21. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické
monitorovací sítě,
21. 22. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
22. 23. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních
zařízení do celkové výšky 8 m, umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
642
23. 24. běžný dobíjecí bod 62),
24. běžné dobíjecí body62),
24. 25. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících
život, zdraví nebo majetek těmito vodami,
25. 26. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a stavby pro ukládání energie
s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW, s výjimkou stavby vodního díla, stavby pro
výrobu elektřiny využívající větrnou energii, stavby ve zvláště chráněném území, nebo v území
vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády,
26. 27. přípolože63) k existující stavbě dopravní či technické infrastruktury,
27. 28. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše
všech staveb do 55 60 m2, s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním
nadzemním podlažím,
28. 29. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše
v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 100 m od vedení a zařízení stávající
distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava
je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných
míst, včetně připojení stavby a odběrných zařízení, a to i vedených mimo budovu nebo
připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
29. 30. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 100 m od vedení
stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě
je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas, včetně připojení stavby a odběrných
zařízení, a to i vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke
stavbě hlavní,
30. 31. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 100 m od stávajícího vodovodního
řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem
vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem
zmocněn, včetně připojení stavby a odběrných zařízení, a to i vedených mimo budovu nebo
připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
31. 32. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy,
32. 33. výrobky plnící funkci stavby veřejné technické infrastruktury o jednom nadzemním
podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jsou-li umisťovány
v zastavěném zastavitelném území mimo veřejná prostranství v odstupové vzdálenosti od
hranic pozemků nejméně 2 m,
33. 34. přístřešky o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné nebo pobytové místnosti nebo hygienická zařízení,
a které neslouží k ustájení nebo chovu zvířat a neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých
kapalin nebo hořlavých plynů, a jsou-li umisťovány v zastavěném zastavitelném území mimo
veřejná prostranství,
34. 35. stavby základnových stanic vlakového rádiového zařízení, včetně antén, jejich nosných
643
konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních a energetických zařízení a sítí, do
celkové výšky 15 m,
36. sítě elektronických komunikací, pokud se umisťují na vlastních nemovitostech nebo
pokud s jejich umístěním vlastník dotčené nemovitosti souhlasí, nebo přípojky
elektronických komunikací do délky 100 metrů; přípojkou elektronických komunikací se
rozumí část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení bodu vstupu
komunikačního vedení do budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě,
k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě,
37. uložení stávajícího nadzemního vedení na hladině nízkého napětí v zastavitelném
území pod zem, pokud s tím vlastník dotčených pozemků souhlasí,
38. tepelná přípojka v maximální délce do 100 m od rozvodného tepelného zařízení
zřizovaná držitelem licence na rozvod tepelné energie, včetně připojení stavby a
odběrných zařízení nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní,
39. dočasné stavby náhradních tras dopravní a technické infrastruktury a souvisejících
zařízení a staveb, jejichž trvání nepřesáhne 12 měsíců,
40. jiné dočasné stavby nebo zařízení, jejichž umístění nepřesáhne 90 po sobě jdoucích
dnů,
41. samoobslužný výdejní box, návratový box, prodejní box nebo box s podobnou funkcí
na pozemku nacházejícím se v zastavitelném území,
42. venkovní dětská hřiště, sportoviště a zařízení pro sport do 300 m2,
43. stavba zpevněných ploch do 60 m2 na pozemku zázemí stavby, která souvisí s bydlením
nebo rodinnou rekreací,
44. stavba veřejného osvětlení,
45. jiná nepatrná stavba, která nemůže ani potenciálně zasáhnout do žádných veřejných
zájmů ani práv třetích osob,
b) součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených
v písmenu a), a stavby zařízení staveniště potřebné pro provedení nebo odstranění drobné
stavby,
c) změny drobných staveb uvedených v písmenu a), při nichž nedojde k překročení uvedených
parametrů,
d) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární
bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o
udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
e) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby jimi není ovlivněna
mechanická odolnost a stabilita stavby, nemění se významně vzhled stavby ani způsob účel
užívání stavby, jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde
o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
f) stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným
644
výkonem do 100 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se
způsob jimi není ovlivněna mechanická odolnost a stabilita stavby, nemění se účel užívání
stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména
požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci
výroben elektřiny,
g) udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to
1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy,
2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech,
3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za
užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce,
4. zřízení obrub k vozovce,
5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,
6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,
7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety
nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky,
na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny
inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých
příčných prahů prováděných formou stavební úpravy,
8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby64),
h) udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to
1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů,
2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí,
3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí,
4. výměna nenosných částí mostů,
5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,
6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce,
7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení,
8. zařízení protikorozní ochrany, zařízení ochrany proti rušení telekomunikačních systémů a
zařízení zamezující vlivu vysokého napětí,
9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření,
10. sdělovací a informační zařízení drah,
11. zařízení elektrické požární signalizace,
i) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských újezdů nebo
ve vojenských objektech, a to
1. mostní provizoria a nájezdové rampy k nim,
645
2. terénní úpravy do 2,5 m hloubky a do 5,0 3,0 m výšky nebo o výměře do 1 0,25 km2,
3. stavby odstavných, manipulačních a skladových ploch o výměře do 1 0,4 km2,
4. účelové komunikace,
5. výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně.,
j) změny využití území, a to
1. terénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemku, který
nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím,
2. odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha do 300 m2, která
neslouží pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo
látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště
nebezpečnými a nebezpečnými látkami podle vodního zákona,
3. změna druhu pozemku48) nebo způsobu využití pozemků49) o výměře do 300 m2,
4. terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním,
kterou se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve
stanoveném záplavovém území,
5. úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku
stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo
rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu
s územně plánovací dokumentací a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové
vody po jejím provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku stavby pro bydlení
nebo rodinnou rekreaci.
(2) Za drobné stavby se nepovažují
a) stavby pro bydlení,
b) stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4,
c) stavby garáží,
d c) trafostanice, pokud nejsou výrobkem plnícím funkci stavby,
e d) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
f e) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
g f) stavby uranového průmyslu a stavby jaderného zařízení s výjimkou staveb podle odstavce
1 písm. d) až f),
h g) sklady a skládky nebezpečných odpadů,
i h) stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12 a odstavce 1
písm. d) až f),
j i) výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu nebo
navýšení kapacity sítí technické infrastruktury podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12,
k j i) důlní díla a důlní stavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní
646
báňské správy podle horních předpisů,
l k j) záměry EIA.,
k) změny využití území realizované v území, pro které je vydán plán území
s archeologickými nálezy, nebo ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě
nebo ptačí oblasti nebo v chráněném ložiskovém území.
Příloha č. 2 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Jednoduché stavby
(1) Jednoduchými stavbami jsou stavby nebo zařízení a s nimi související terénní úpravy
a jejich údržba, pokud nejde o drobnou stavbu, a to
a) stavby pro bydlení a rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě
nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,
b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby
technické infrastruktury,
c) stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky
3 m,
d) c) reklamní zařízení a stavby pro reklamu,
e) d) opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,
f) e) stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním
podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají
sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin,
sklady chemických hnojiv a jiné,
g) f) e) stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2
zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde
o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování
hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné
podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
h) g) f) stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené
nejvýše do hloubky 3 m,
i) h) g) f) přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu,
j) i) h) g) výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o
drobnou stavbu,
k) j) i) h) zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené
výhradně pro odběr plynné fáze,
l) k) j) i) dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,
m) l) k) j) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a stavby pro ukládání energie s
celkovým instalovaným výkonem do 250 kW,
n) m) l) k) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch
do 1000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami,
které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
o) n) m) l) stavby, terénní úpravy, stavební úpravy a udržovací práce na území vojenských
újezdů nebo ve vojenských objektech, pokud nejde o drobnou stavbu,
p) o) n) m) l) stavby zařízení staveniště, pokud nejde o drobnou stavbu,
647
q) p) o) n) m) stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním
nadzemním podlažím a podkrovím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu zázemí
stavby, která je se stavbou rodinného domu zázemí stavby funkčně spojena a je umisťována v
odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro
podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím
umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního
plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí,
r) q) p) o) n) studny k odběru vody, jenž nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500
m3 v každém měsíci kalendářního roku,
s) r) q) p) o) čistírny odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel,
t) s) r) q) p) zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí, pokud nejde o
drobnou stavbu,
u) t) s) r) q) elektrické stanice nejvýše o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, do
rozlohy 40 m2 a 5 metrů výšky,
v) u) t) s) r) podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do 4 bar, pokud
nejde o drobnou stavbu.
s) venkovní sportoviště do 3 000 m2 včetně staveb zázemí sportoviště (toalety, sprchy,
šatny, občerstvení) do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými stavbami rozumí, pokud nejde o
drobnou stavbu,
a) součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených
v odstavci 1,
b) změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení
uvedených parametrů,
c) udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,
d) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných
konstrukcí stavby a nemění se její vzhled,
e) d) větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky
vztažnou plochou větší než 350 m2,
f) e) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000
m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným
prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
g) f) terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300
m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném nezastavitelném území, které nemají společnou
hranici s veřejnou pozemní komunikací,
h) g) změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m2 nejvíce však do
1000 m2,
i) h) drobné stavby, které nesplní požadavek na odstupové vzdálenosti od hranic pozemku.
648
(3) Za jednoduché stavby se nepovažují
a) stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,
b) stavby pro civilní obranu a požární ochranu,
c) stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,
d) stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu, pokud nejde o drobnou stavbu podle přílohy
č. 1 odst. 1 písm. i) nebo jednoduchou stavbu podle odstavce 1 písm. o) této přílohy,
e) stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1,
f) záměry EIA.
Příloha č. 3 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Vyhrazené stavby
(1) Vyhrazenými stavbami jsou
a) stavby dálnic,
b) stavby drah,
c) civilní letecké stavby,
d) strategické investiční stavby podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury,
e) stavby a zařízení přenosové soustavy a stavby a zařízení pro ukládání energie připojené do
přenosové soustavy,
f) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,
g) stavby a zařízení přepravní soustavy,
h) výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a
zásobníky plynu,
i) stavby a zařízení produktovodů65), včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické
infrastruktury produktovodů,
j) stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území
vyhrazeném pro tyto účely,
k) stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní
radionuklidy,
l) stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného
zařízení,
m) stavby určené k nakládání s výbušninami,
n) stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování
nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním nebo likvidaci a zajištění, a úložná
místa pro těžební odpad,
o) výrobna z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to
649
1. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným
elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW,
2. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o
výrobnu elektřiny podle bodu 1,
3. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem
výrobny tepla nad 10 MW,
4. zařízení na energetické využívání odpadů,
p) stavby a zařízení rozvodného tepelného zařízení o dimenzi potrubí DN 300 a více,
q) stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových
struktur nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě oxidu
uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.,
r) stavby pro hromadné bydlení,
s) stavby zařízení pro výrobu polovodičů, pokud byly Evropskou komisí uznány jako
integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna na polovodiče podle čl. 13 až 15
nařízení (EU) 2023/1781 (Akt o čipech),
t) stavby infrastruktury pro vodní dopravu,
u) stavby nových zdravotnických zařízení za účelem zajištění poskytování lůžkové péče s
předpokládanou kapacitou nad 1 500 lůžek.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona vyhrazenými stavbami rozumí stavby a záměry
s vyhrazenými stavbami související.
Příloha č. 4 k zákonu č. 283/2021 Sb.
I. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje a územně
plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území
Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře
konkrétnosti, jakou má pořizovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.
1. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu nebo zásad
územního rozvoje na životní prostředí, zpracované podle části II. této přílohy, nebo pokud
příslušný úřad uplatnil u změny politiky územního rozvoje nebo změny územního rozvojového
plánu, změny zásad územního rozvoje nebo u územního plánu nebo jeho změny požadavek na
toto vyhodnocení.
2. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací
dokumentace na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody
nevyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit
nebo ptačích oblastí66).
3. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací
dokumentace na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.
650
4. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací
dokumentace na udržitelný rozvoj území, které spočívá v posouzení vztahu a zlepšování
podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství
obyvatel území a posouzení naplnění priorit územního plánování.
5. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska
vyváženosti vlivů na životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel
území (udržitelný rozvoj území).
II. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje, územního
rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí
1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů posuzované politiky územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.
2. Zhodnocení vztahu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní, unijní a vnitrostátní
úrovni.
3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném
vývoji, pokud by nebyla uplatněna posuzovaná politika územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace.
4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.
5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména
s ohledem na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a
ptačí oblasti.
6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant posuzované politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace nebo jejího invariantního návrhu,
včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a
dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na
obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, zemědělský půdní
fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné
statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na
krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.
7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých
variant řešení nebo podle invariantního řešení ve srovnání se současným stavem a jejich
zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení, včetně jejich omezení.
8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných
nebo předpokládaných významných záporných vlivů na životní prostředí.
9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní,
unijní nebo národní úrovni do posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace a jejich zohlednění při výběru řešení, včetně případného výběru nejvhodnější
varianty.
651
10. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů politiky územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace na životní prostředí.
11. Souhrnné vypořádání požadavků uplatněných ve stanovisku příslušného úřadu k návrhu
zadání nebo k návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace nebo stanovisku podle §
71a odst. 2, § 71d odst. 4 písm. c) nebo § 71e odst. 5 písm. e).
12. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně
plánovací dokumentace na životní prostředí.
13. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska
minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
14. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.
Příloha č. 5 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura politiky územního rozvoje
(1) Politika územního rozvoje obsahuje
a) celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
b) koncepci sídelní struktury České republiky a jejího rozvoje,
c) vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os,
d) vymezení specifických oblastí,
e) vymezení záměrů dopravní infrastruktury,
f) vymezení záměrů technické infrastruktury,
g) další úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a
h) úkoly pro územní plánování.
(2) Politika územního rozvoje je doplněna schématy, zejména schématem
a) sídelní struktury České republiky,
b) rozvojových oblastí a rozvojových os,
c) specifických oblastí,
d) záměrů dopravní infrastruktury,
e) záměrů technické infrastruktury a
f) vztahu sídelní struktury, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí.
(3) Je-li to účelné, lze schéma záměrů dopravní infrastruktury a schéma záměrů technické
infrastruktury členit na samostatná schémata.
(4) Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se zpracuje
a) zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení připomínek
ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, krajů, obcí a veřejnosti, případných vyjádření
sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,
652
b) výsledek vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
c) stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se
sdělením, jak bylo zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo
podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, a
d) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením
důvodů výběru přijaté varianty řešení.
Příloha č. 6 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura územního rozvojového plánu
I. Územní rozvojový plán
(1) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje
a) vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů a stanovení účelu a
požadavků na jejich využití, popřípadě podmínek pro rozhodování v nich,
b) vymezení akceleračních oblastí celostátního významu, včetně určení druhu primární energie
zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
c) vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,
d) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,
e) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.
(2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje
a) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,
c) stanovení pořadí provádění změn v území a
d) vymezení definic definice pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných
právních předpisech.
(3) Grafická část územního rozvojového plánu má formu prostorových dat a obsahuje
a) výkres ploch a koridorů, včetně akceleračních oblastí celostátního významu a územního
systému ekologické stability nadregionálního významu,
b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
c) je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich
využití územní studií, a
d) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Výkresy, které jsou součástí grafické části se vydávají, se zpracovávají nad mapovým
podkladem v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném
měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres ploch a koridorů
653
dále členit na samostatné výkresy.
II. Odůvodnění územního rozvojového plánu
(1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje,
d) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny nebo
požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h),
f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně
výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a
celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo
zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí,
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
j) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a
k) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu
s jednotným standardem.
(3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením
změn.
(4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a
b) je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států.
(4) Odůvodnění územního rozvojového plánu může být doplněno grafickou částí.
Příloha č. 7 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura zásad územního rozvoje
I. Zásady územního rozvoje
(1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje
654
a) koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní
struktury,
b) zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního
rozvoje a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a nadmístních rozvojových os,
c) zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a
vymezení specifických oblastí nadmístního významu,
d) přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména zastavitelné plochy,
transformační plochy a koridory a akcelerační oblasti a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,
e) vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů nadmístního významu,
včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití,
f) vymezení akceleračních oblastí nadmístního významu, včetně určení druhu primární energie
zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,
g) vymezení ploch a koridorů zelené infrastruktury, zejména regionálního územního systému
ekologické stability a, je-li to účelné, zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadregionálního
územního systému ekologické stability,
h) vymezení ploch pro těžbu nerostů,
i) stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo
dosažení,
j) přebírané vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná
opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace
z územního rozvojového plánu a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,
k) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace,
l) stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně
plánovací dokumentaci obcí s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře, a
m) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.
(2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje
a) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,
c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a
d) vymezení definic definici pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných
právních předpisech.
(3) Grafická část zásad územního rozvoje má formu prostorových dat a obsahuje
a) výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblasti a rozvojové osy,
specifické oblasti a sídelní strukturu,
b) výkres ploch a koridorů, včetně zelené infrastruktury a akceleračních oblastí celostátního
655
a nadmístního významu a územního systému ekologické stability nadregionálního a
regionálního významu,
c) výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality,
d) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
e) je-li to účelné, výkres oblastí, ploch a koridorů, ve kterých je uloženo prověření změn jejich
využití územní studií a
f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
(4) Výkresy se vydávají, které jsou součástí grafické části, se zpracovávají nad mapovým
podkladem v měřítku 1 : 50 000 nebo v odůvodněných případech 1 : 100 000. Výkresy
obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území.
V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné
výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1 : 25 000.
Grafická část může být doplněna schématy.
II. Odůvodnění zásad územního rozvoje
(1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem,
e) vyhodnocení souladu se zadáním zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,
f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně
výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a
celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo
zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí,
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,
j) výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního
rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
k) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
l) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje
s jednotným standardem.
656
(3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 500 000.
(4) Odůvodnění zásad územního rozvoje může být doplněno grafickou částí.
Příloha č. 8 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura územního plánu
I. Územní plán
(1) Textová část územního plánu obsahuje
a) vymezení zastavěného zastavitelného území,
b) základní koncepci rozvoje území obce,
c) urbanistickou koncepci,
d) koncepci veřejné infrastruktury,
e) koncepci uspořádání krajiny,
f) požadavky na rozvoj, zachování nebo změnu charakteru území,
f) g) podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených ploch s rozdílným způsobem
využití území,
g) h) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření
k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch těžby a ploch pro asanaci,
h) i) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a
i) j) v případě územního plánu pro část území hlavního města Prahy obce vymezení řešeného
území.
(2) Je-li to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje
a) členění území podle převažujícího charakteru na lokality,
b) vymezení zastavitelného území,
c) b) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,
d) c) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno
plánovací smlouvou,
e) d) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno
zpracováním územní studie,
f) e) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno
vydáním regulačního plánu,
g) f) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací
657
architektonické nebo urbanistické soutěže,
h) g) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,
i) h) stanovení pořadí provádění změn v území,
j) i) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území
obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, a
k) j) vymezení definic definici pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných
právních předpisech.
(3) Grafická část územního plánu má formu prostorových dat a obsahuje
a) výkres základního členění území, který obsahuje zejména vyznačení
1. hranice řešeného území,
2. hranice zastavěného zastavitelného území,
3. zastavitelných ploch, transformačních ploch a ploch změn v krajině,
4. koridorů dopravní a technické infrastruktury,
5. 4. ploch a koridorů územních rezerv,
6. 5. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením
plánovací smlouvy, zpracováním územní studie vydáním regulačního plánu nebo realizací
architektonické nebo urbanistické soutěže,
7. 6. části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu,
b) hlavní výkres, který obsahuje zejména
1. vyznačení hranice zastavěného zastavitelného území,
2. základní koncepci rozvoje území obce,
3. urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, nestavebních ploch a
transformačních ploch změn,
4. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení zelené infrastruktury a územního systému
ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině,
5. koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou
infrastrukturu a akceleračních oblastí,
6. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití využití a prostorového uspořádání,
7. je-li to účelné, vymezení ploch a koridorů pro územní rezervy,
8. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a
9. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území vymezení ploch těžby,
c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,
d) je-li to účelné, samostatný výkres územního plánu s prvky regulačního plánu a
e) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.
658
(4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné
infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech hlavní výkres rozdělit do samostatných
výkresů.
(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu se zpracovávají nad mapovým
podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5 000 a vydávají se v měřítku 1 : 5
000 nebo 1:10 000. Pro zvlášť rozsáhlá území lze výkres základního členění území a samostatné
výkresy koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury vydat v měřítku 1 : 25
000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna
schématy.
(6) Je-li územní plán s prvky regulačního plánu zpracován pro vymezenou část území obce, lze
tuto část územního plánu vydat jako samostatný výkres v měřítku katastrální mapy nebo v
měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 500.
(7) Výkresy územního plánu vojenského újezdu se zpracovávají nad Státní mapou v měřítku 1
: 5 000 a vydávají nebo v měřítku, které stanoví Ministerstvo obrany v zadání územního plánu.
II. Odůvodnění územního plánu
(1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení územního plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací
dokumentací,
e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,
f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně
výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a
celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo
zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky
zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí,
i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty a vyloučení
záměrů podle § 122 odst. 3,
j) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje,
s odůvodněním potřeby jejich vymezení,
k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení
zastavitelných ploch,
659
l) k) výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu
s odůvodněním jejich vymezení,
m) l) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond
a pozemky určené k plnění funkce lesa a
n) m) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního plánu s jednotným
standardem.
(3) V případě změny územního plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění územního plánu Odůvodnění územního plánu může být
doplněno grafickou částí, která obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000,
b) a) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a
c) b) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000.
Příloha č. 9 k zákonu č. 283/2021 Sb.
Obsah a struktura regulačního plánu
I. Regulační plán
(1) Textová část regulačního plánu obsahuje
a) vymezení řešeného území,
b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,.
c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
d) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
e) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.
(2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje
a) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
b) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné
infrastruktury,
c) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu,
ad) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití
pozemků územního systému ekologické stability,
be) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k
zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k
pozemkům a stavbám vyvlastnit,
cf) stanovení pořadí změn v území (etapizaci),
dg) podmínky pro požární ochranu,
660
eh) podmínky pro ochranu veřejného zdraví,
fi) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,
gj) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,
hk) vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování,
il) vymezení záměrů, pro které je realizace architektonické nebo urbanistické soutěže podmínka
pro rozhodování,
jm) vymezení staveb domů pro dostupné nájemní bydlení, a
kn) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních
předpisech.
(3) Grafická část regulačního plánu má formu prostorových dat a obsahuje
a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky
vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb,
b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a
c) je-li to účelné, výkres pořadí změn v území (etapizace).
(4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání
staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zpracovat v
samostatných výkresech hlavní výkres rozdělit do samostatných výkresů.
(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu se zpracovávají a vydávají
zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 2 000 nebo 1 : 500, s výjimkou výkresu veřejně
prospěšných staveb, opatření a asanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální
mapy. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku hlavního výkresu územního
plánu. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna
schématy.
II. Odůvodnění regulačního plánu
(1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména
a) stručný popis postupu pořízení regulačního plánu,
b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,
c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,
d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací
dokumentací,
e) vyhodnocení souladu se zadáním nebo zadáním změny,
f) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty,
g) odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,
h) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a
661
i) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.
(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným
standardem.
(3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.
(4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu Odůvodnění regulačního plánu může být
doplněno grafickou částí, která obsahuje zejména
a) koordinační výkres v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000,
b) a) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000 a
c) b) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000.
662
ZÁKON Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn
§2
V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:
1. Český statistický úřad,
2. Český úřad zeměměřický a katastrální,
3. Český báňský úřad,
4. Úřad průmyslového vlastnictví,
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,
6. Správa státních hmotných rezerv,
7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,
8. Národní bezpečnostní úřad,
9. Energetický regulační úřad,
10. Úřad vlády České republiky,
11. Český telekomunikační úřad,
12. Úřad pro ochranu osobních údajů,
13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
14. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
15. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
16. Národní sportovní agentura.
17. Digitální a informační agentura.
18. Grantová agentura České republiky,
19. Technologická agentura České republiky.,
20. Úřad rozvoje území České republiky.
§ 14
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech
regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu
bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční
politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví.
(2) Ministerstvo pro místní rozvoj
a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky
státu,
663
b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování
politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností,
pokud tyto prostředky přímo nespravuje.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším
územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením.
(4) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování
územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.
664
ZÁKON Č. 133/1985 SB., O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 24
(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany
a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b) zpracovává návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací
občanským sdružením,
c) poskytuje účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,
d) zabezpečuje uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na
pořízení a obnovu požární techniky a staveb sloužících pro výkon služby jednotek sborů
dobrovolných hasičů obcí pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním
poplachovým plánem kraje k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen "vybrané obecní
úřady"), nebo se podílí na úkolech obce, které plní v přenesené působnosti státní správy podle
tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,
e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení
státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b)
f) řídí výkon státní správy,
g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární
ochrany,
h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,
i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární
ochrany,
j) zabezpečuje výzkum a vývoj,
k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto
příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární
ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc
při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,
o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a
ústřední řízení záchranných prací,
p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární
ochrany,
r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,
665
s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru,
t) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické
infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko nebo vyjádření pro stavby projektů společného
zájmu energetické infrastruktury14) z hlediska požární ochrany.
(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické
podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u
nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných
prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární
ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření
ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v
případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu
jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a
postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem
upravujícím podmínky požární ochrany staveb.
§ 26a
Vláda stanoví nařízením technické podmínky požární ochrany pro navrhování,
výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve
stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace a umožnění účinného
a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto
podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou.
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1) Státní požární dozor se vykonává
a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b) posuzováním
1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního
zákona, včetně změn této dokumentace,
2. dokumentace pro provádění stavby,
3. dokumentace pro rámcové povolení,
4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5. dokumentace ke změně dokončené stavby,
b) posuzováním
1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního
zákona, včetně změn této dokumentace,
2. dokumentace pro provádění stavby,
3. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
666
c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z
posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících
z vydaných stanovisek závazných stanovisek nebo vyjádření,
d) posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného pro účely
Hasičského záchranného sboru České republiky,
e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace zdolávání
požárů,
f) zjišťováním příčin vzniku požárů,
g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až
d)],
h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán
vykonávající státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání písemné zprávy
o odstranění nedostatků uloženém podle odstavce 1 písm. h) orgánu vykonávajícímu státní
požární dozor.
(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených
požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku
požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního
zákona.
(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění
stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je
a) závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany u stavby podle § 39
odst. 1 písm. d),
b) vyjádření dotčeného orgánu na úseku požární ochrany u stavby podle § 39 odst. 1
písm. c),
které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.
(4) Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci podle odstavce 1 písm. b)
předkládá orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník nebo stavební úřad
elektronicky.
(5) Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního
řešení podle zvláštního právního předpisu13), a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní
požární dozor.
(6) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně
vyjádření nebo závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným
sborem kraje je u stavby
a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje,
b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.
667
(7) Při kontrolách podle odstavce 1 písm. a) a g) postupují orgány vykonávající
státní požární dozor podle kontrolního řádu.
§ 95
Správní řád se nepoužije na rozhodování podle § 73 odst. 3. Stanoviska vydávaná podle
tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona jsou
závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním
řízení. Stanoviska uplatněná k návrhu regulačního plánu nejsou správním rozhodnutím.
§ 99
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární
bezpečnost staveb, který splňuje podmínky podle § 40 odst. 4 (dále jen „autorizovaná osoba“),
je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním
předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 § 26a oprávněn použít postup odlišný od postupu, který
stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární
ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň
stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu
vydaného podle § 24 odst. 3 § 26a.
§ 102
Vláda na návrh Ministerstva a Úřadu rozvoje území České republiky vydá
prováděcí právní předpis k provedení § 26a.
.
668
ZÁKON Č. 20/1987 SB., O STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČI
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§1
Účel zákona
(1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu,
svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu.
Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské
a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování,
zpřístupňování, a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a
vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k
dalšímu rozvoji společnosti.
(2) Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti,
opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v
souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné
společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy, a jiné organizace
spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a
pomáhají jim při plnění jejich úkolů.
§2
Kulturní památky
(1) Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České
republiky (dále jen "ministerstvo kultury") nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí
společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka
z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké,
vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.
(2) Za podmínek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze za kulturní památku samostatně
prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se
považuje za nemovitou kulturní památku.
(3) Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich
nevykazují znaky kulturní památky podle odstavce 1.
§1
Předmět a účel zákona
(1) Tento zákon upravuje ochranu památkového fondu (kulturních památek,
národních kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón) jako součásti
národního kulturního pokladu České republiky při respektování nároků na současný
život a na udržitelný rozvoj památkového fondu a stanovuje podmínky pro jeho uchování,
669
využití, poznávání, dokumentaci, zpřístupňování a konverzi.
(2) Péče státu o památkový fond (dále jen "státní památková péče") zahrnuje
činnosti, opatření a rozhodnutí orgánů státní památkové péče (§ 25 až 32) k zabezpečení
ochrany, zpřístupňování, využívání a rozvoje památkového fondu se zohledněním práv,
možností a zájmů jejich vlastníků a zájmů obcí.
(3) Státní památková péče usiluje o vyvážené a udržitelné skloubení ochrany
památkových hodnot a využití nemovitého památkového fondu k plnění jeho funkcí,
zejména pro potřeby bydlení, občanského vybavení, cestovního ruchu a současného života
lidí (konverze památek).
(4) Státní památková péče rozlišuje význam a hodnotu památkového fondu a
chrání tomu odpovídajícím způsobem pouze ty hodnoty, které vyžadují ochranu podle
tohoto zákona.
§2
Kulturní památky
(1) Kulturní památkou je hmotný doklad lidské činnosti vzniklý v dějinném
procesu kultivace světa, který je pramenem poznání, a je významný svou historickou,
uměleckou, duchovní, architektonickou, uměleckořemeslnou, řemeslnou, technickou
anebo urbanistickou hodnotou nebo je významným pozůstatkem lidského osídlení v
minulosti nebo se váže k významným osobnostem, událostem či společenskému životu a
který je prohlášen za kulturní památku.
(2) Za podmínek podle odstavce 1 lze za kulturní památku prohlásit
a) věc, hromadnou věc, popřípadě jiný soubor věcí,
b) stavbu, která není samostatnou věcí, nebo pozemek bez stavby, která se na něm
nachází,
c) soubor věcí nebo staveb, které nejsou samostatnou věcí, ačkoliv některé z takových věcí
nebo staveb nevykazují znaky podle odstavce 1, ale mají podstatný význam pro prohlášení
souboru za kulturní památku.
§3
Prohlašování kulturních památek
(1) Ministerstvo kultury si před prohlášením věci nebo stavby za kulturní památku
vyžádá vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud je již
od těchto orgánů neobdrželo. Archeologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za
kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky.
(2) Ministerstvo kultury vyrozumí písemně vlastníka o podání návrhu na prohlášení jeho
věci nebo stavby za kulturní památku nebo o tom, že hodlá jeho věc nebo stavbu prohlásit za
kulturní památku z vlastního podnětu, a umožní mu k návrhu nebo podnětu se vyjádřit.
Nesouhlasí-li vlastník s prohlášením jeho věci nebo stavby za kulturní památku, lze ji
670
prohlásit za kulturní památku jen prokáže-li na tom Ministerstvo kultury převažující
veřejný zájem nad zájmy jejího vlastníka.
(3) Vlastník je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí
ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením
a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví,
správy nebo užívání.
(4) V rozhodnutí o prohlášení nemovité věci za kulturní památku může ministerstvo
kultury současně uvést, že výslovně uvedené stavby se kulturní památkou nestávají, ačkoli
pozemek, na kterém jsou zřízeny, se za kulturní památku prohlašuje. Ministerstvo kultury
vyrozumí písemně o prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku jejího vlastníka, krajský
úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a odbornou organizaci státní památkové péče
(§ 32), u stavby též stavební úřad a u archeologických nálezů též Akademii věd České
republiky. Vyrozumí je i v tom případě, že neshledalo důvody pro prohlášení věci nebo stavby
za kulturní památku.
(5) Vlastníci věcí nebo staveb, které pro svou mimořádnou uměleckou nebo historickou
hodnotu by mohly být v souladu se společenským zájmem prohlášeny za kulturní památky, jsou
povinni oznámit ministerstvu kultury, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností na jejich písemné vyzvání požadované údaje o těchto věcech nebo stavbách a jejich
zamýšlené změny, umožnit těmto orgánům nebo jimi pověřené odborné organizaci státní
památkové péče prohlídku těchto věcí nebo staveb, popřípadě pořízení jejich vědecké
dokumentace.
(6) Podrobnosti o prohlašování věcí nebo staveb za kulturní památky a způsob
oznamovací povinnosti podle odstavce 5 stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 6a
Plány ochrany, péče a rozvoje památkových rezervací a památkových zón
(1) Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, úřadem územního
plánování1) a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně,
péči a rozvoji památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán
ochrany“) (dále jen „plán ochrany, péče a rozvoje“), ve kterém se stanoví způsob péče a
rozvoje památkové rezervace nebo památkové zóny a zabezpečení ochrany kulturních
hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém
lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci
nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na
veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce,
uživatele) vyžádat si předem rozhodnutí nebo závazné stanovisko vyjádření podle § 14 odst.
2, pokud by se jinak vyžadovalo.
(2) Plán ochrany, péče a rozvoje zajišťuje vyváženou a trvale udržitelnou
kombinaci ochrany památkových a přírodních hodnot, zájmů vlastníků nemovitostí,
návštěvníků a potřeb života lidí v památkové rezervaci nebo památkové zóně, zejména
bydlení, práce, podnikání, cestovního ruchu a trávení volného času, rozvoje daného
671
území, veřejné infrastruktury a nových funkcí, s důrazem na kvalitní architekturu a
posilování jedinečných prvků identity, charakteru a kontextu tohoto území.
(2)(3) Pokud po vydání plánu ochrany, péče a rozvoje nabude účinnosti pro
památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo jejich část regulační plán1), pozbývají účinnosti
ty podmínky plánu ochrany, péče a rozvoje, které jsou v rozporu s tímto regulačním plánem.
(3)(4) Plán ochrany, péče a rozvoje lze změnit, pokud se změnily kulturní hodnoty
daného území nebo způsob jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče. Pro vydání
změny plánu ochrany, péče a rozvoje se použije odstavec 1 obdobně.
(4)(5) Odborná organizace státní památkové péče poskytuje krajskému úřadu bezplatně
odborné podklady, údaje a informace, které slouží jako podklad pro vydání plánu ochrany, péče
a rozvoje.
(5)(6) Po nabytí účinnosti plánu ochrany, péče a rozvoje krajský úřad bez zbytečného
odkladu posoudí, zda jsou dány důvody pro podnět k postupu podle § 17 odst. 4.
(6)(7) Náležitosti a obsah plánu ochrany, péče a rozvoje stanoví ministerstvo kultury
prováděcím právním předpisem.
§9
(1) Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování,
udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo
odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu
kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je-li kulturní památka
v společenském vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji
užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených
povinností všechny potřebné předpoklady.
(1) Vlastník kulturní památky je povinen ji na svůj náklad chránit před
poškozením, znehodnocením, zničením nebo odcizením, udržovat ji v takovém stavu, aby
se zachovala hodnota, pro kterou je chráněna, a užívat ji způsobem, který odpovídá její
památkové hodnotě a technickému stavu, s přihlédnutím k současným potřebám a využití
v souladu se zásadami uvedenými v § 1.
(2) Povinnost pečovat o zachování kulturní památky, udržovat kulturní památku v
dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením má
také ten, kdo kulturní památku užívá nebo ji má u sebe; povinnost nést náklady spojené s touto
péčí o kulturní památku má však jen tehdy, jestliže to vyplývá z právního vztahu mezi ním a
vlastníkem kulturní památky.
(3) Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni si
počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí
a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek.
(3) Každý je povinen počínat si tak, aby vlastní činností nezpůsobil nepříznivé
změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí.
672
(4) Vlastník, který kulturní památku převádí na jiného, někomu přenechá k dočasnému
užívání nebo předá k provedení její obnovy (§ 14), nebo k jinému účelu, je povinen toho, na
koho ji převádí nebo komu ji přenechá nebo předá, uvědomit, že je kulturní památkou.
§ 11
Povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob
(1) Jestliže fyzická nebo právnická osoba svou činností působí nebo by mohli způsobit
nepříznivé změny stavu kulturní památky nebo národní kulturní památky nebo jejího prostředí
anebo ohrožují zachování nebo společenské uplatnění kulturní památky, určí obecní úřad obce
s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, podmínky pro další
výkon takové činnosti nebo výkon činnosti zakáže.
(2) Správní úřady a orgány krajů a obcí vydávají svá rozhodnutí podle zvláštních
právních předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo
zachování kulturních památek nebo památkových rezervací a památkových zón a na jejich
vhodném využití, jen na základě závazného stanoviska nebo vyjádření obecního úřadu obce s
rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památky, jen na základě závazného stanoviska
nebo vyjádření krajského úřadu, nestanoví-li tento nebo jiný právní předpis jinak.
§ 12
Oznamovací povinnost vlastníka kulturní památky
(1) Vlastník kulturní památky je povinen bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo
poškození kulturní památky oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o
národní kulturní památku krajskému úřadu, a vyžádat si jeho rozhodnutí o způsobu odstranění
závady. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, vyrozumí též stavební úřad.
(2) Vlastník kulturní památky je povinen každou zamýšlenou změnu jejího užívání, a
jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, předem oznámit obecnímu
§ 14
Obnova kulturních památek
(1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci,
restaurování, modernizaci, přístavbu, nástavbu nebo jinou úpravu kulturní památky nebo
jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné
stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku,
rozhodnutí nebo závazné stanovisko krajského úřadu.
(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v
památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky,
nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, je povinen k
zamýšlené stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění zařízení, umístění
nebo odstranění reklamního nebo informačního poutače, pokud nejde o zařízení podle
stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na této nemovitosti,
i předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou
působností není-li tato jeho povinnost na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a a 17).
673
(3) V rozhodnutí nebo závazném stanovisku podle odstavců 1 a 2 se vyjádří, zda práce
tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví se podmínky, za
kterých lze tyto práce připravovat a provést. Podmínky musí vycházet ze současného stavu
poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace
zamýšleného záměru.
(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v
památkové rezervaci nebo v památkové zóně, je povinen si k zamýšlené stavbě, změně
stavby, kterou se mění vnější vzhled stavby, nebo k odstranění stavby, terénní úpravě
nebo umístění zařízení anebo reklamního poutače předem vyžádat rozhodnutí nebo
vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na
základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a) a nejde-li o dočasnou stavbu nebo zařízení, jejichž
umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů.
(3) V rozhodnutí, závazném stanovisku nebo vyjádření podle odstavců 1 a 2 se
vyjádří, zda práce tam uvedené jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a
za jakých podmínek je lze provést. Podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání
kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace
zamýšleného záměru a respektování práv vlastníků. Při posuzování zájmů státní
památkové péče se dbá na využití památkového fondu pro současné potřeby lidí a na
využití potenciálu jejich rozvoje v souladu se zásadami uvedenými v § 1. Má se za to, že v
rozporu se zájmy státní památkové péče není samotná skutečnost, že obnova
památkového fondu vytváří nebo zdůrazňuje vědomý, autorsky promyšlený a
architektonicky kvalitní kontrast doby s respektem k ochraně památkově chráněných
hodnot.
(4) Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 odstavce 1 vydá
rozhodnutí nebo závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace
státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto
rozhodnutí nebo závazného stanoviska. Písemné vyjádření předloží odborná organizace státní
památkové péče příslušnému orgánu státní památkové péče nejpozději ve lhůtě 20 10 dnů ode
dne doručení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové péče ve zvlášť
složitých případech lhůtu delší, která nesmí být delší než 30 20 dnů. Pokud ve lhůtě 20 10 dnů
nebo v prodloužené lhůtě příslušný orgán státní památkové péče písemné vyjádření neobdrží,
vydá rozhodnutí nebo závazné stanovisko bez tohoto vyjádření. Podkladem pro rozhodnutí
nebo závazné stanovisko orgánu státní památkové péče mohou být i další odborné
podklady.
(5) Dokumentaci obnovy nemovité kulturní památky nebo stavby, změny stavby,
terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění reklamního či
informačního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby,
úpravy dřevin nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 vlastník kulturní památky
projedná v průběhu zpracování s odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění
podmínek rozhodnutí nebo závazného stanoviska podle odstavců 1 a 2. Ke každému
dokončenému stupni dokumentace zpracuje odborná organizace státní památkové péče písemné
vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
674
jde-li o nemovitou národní kulturní památku, jako podklad pro závazné stanovisko krajského
úřadu.
(5) Orgán státní památkové péče nebo stavební úřad si mohou vyžádat odborné
vyjádření odborné organizace státní památkové péče i pro účely rozhodnutí nebo
vyjádření podle odstavce 2.
(6) Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo
uměleckořemeslnými pracemi (dále jen "restaurování"), mohou provádět fyzické osoby na
základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických
výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou
strukturu originálu.
(7) Vlastník kulturní památky je povinen odevzdat odborné organizaci státní památkové
péče na její žádost 1 vyhotovení dokumentace.
(8) Orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko nebo vyjádření podle
odstavce 1 nebo 2 v případech, navazuje-li na jeho postup rozhodnutí stavebního úřadu podle
stavebního zákona; v ostatních případech vydává orgán státní památkové péče rozhodnutí.
(9) Jde-li o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, který je v
památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu, ověří splnění podmínek
podle tohoto zákona stavební úřad v řízení o záměru podle stavebního zákona. Při
posuzování záměrů v ochranném pásmu dbá pouze na to, aby nedošlo k narušení
chráněných hodnot památkového fondu. Při posuzování splnění podmínek podle tohoto
zákona postupuje stavební úřad přiměřeně podle odstavce 3 věty druhé, třetí a čtvrté.
(10) Podklady pro vydání rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření nebo jiného
správního úkonu podle tohoto zákona vyžadují orgán státní památkové péče a odborná
organizace státní památkové péče pouze v nezbytném rozsahu. Obsah jednotlivých částí
dokumentace musí odpovídat druhu, účelu a významu záměru.
(9) (11) Podrobnosti o podmínkách pro dokumentaci obnovy a pro provádění obnovy
kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 15
Opatření k zajištění péče o kulturní památky
(1) Jestliže vlastník kulturní památky v určené lhůtě neprovede opatření podle § 10 odst.
1, může obecní úřad obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský
úřad, rozhodnout, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na
náklad jejího vlastníka.
(2) Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, může krajský úřad z vlastního podnětu
nebo na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na návrh ministerstva kultury,
jde-li o movitou kulturní památku nebo movitou národní kulturní památku, uložit jejímu
vlastníku povinnost určitým způsobem s ní nakládat, popřípadě mu uložit, aby ji bezplatně
svěřil na nezbytně dlouhou dobu do úschovy odborné organizaci, kterou krajský úřad zároveň
určí.
675
(3) Zanedbává-li vlastník nemovité kulturní památky, která není státním majetkem,
trvale své povinnosti a ohrožuje tím její zachování nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s
jejím kulturně politickým významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem, může
se ve společenském veřejném zájmu, nedojde-li k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu,
výjimečně kulturní památka na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností
rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu vyvlastnit. V případě vyvlastnění nemovité národní
kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastnění vyvlastňovací úřad na návrh krajského úřadu.
Jinak platí pro vyvlastnění obecné předpisy.
(4) Je-li kulturní památka bezprostředně ohrožena, provede obec s předchozím
souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností nutná opatření k její ochraně. Jde-li o
nemovitou kulturní památku, která je stavbou, dá obec, podnět stavebnímu úřadu k nařízení
opatření k nápravě a vyrozumí o tom obecní úřad obce s rozšířenou působností, a jde-li o
národní kulturní památku, i krajský úřad.
§ 17
Ochranné pásmo
(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo jejich prostředí, vydá obecní úřad obce
s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření
obecné povahy o ochranném pásmu. V ochranném pásmu může obecní úřad obce s rozšířenou
působností omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Obecní úřad
obce s rozšířenou působností může současně v opatření obecné povahy určit, u kterých
nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na
nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko podle
§ 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce,
umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do
vnějšího vzhledu této nemovitosti.
(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, vydá obecní úřad obce s rozšířenou
působností, a v případě nemovité národní kulturní památky krajský úřad opatření
obecné povahy o ochranném pásmu. Ochranné pásmo a jeho rozsah musí být přiměřené
předmětu a významu ochrany a musí přihlížet i k zájmu rozvoje obce, zájmům vlastníků
dotčených nemovitostí a k zásadám podle § 1.
(2) Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby,
popřípadě provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby
vyvlastnit.12) Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.
(3) Vznikne-li vlastníku nebo uživateli pozemku, který není ve státním majetku,
majetková újma v důsledku opatření podle odstavců 1 a 2, přísluší mu přiměřená náhrada,
kterou poskytuje obec s rozšířenou působností.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může po vyjádření odborné organizace
státní památkové péče opatření obecné povahy podle odstavce 1 změnit, pokud se změnil účel,
pro který bylo ochranné pásmo vymezeno, a může je i zrušit, pokud zanikl předmět ochrany.
676
(5) Podrobnosti o vymezení ochranného pásma stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 22
Provádění archeologických výzkumů
(1) Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením
archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na
které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na
nemovitosti. Nedojde-li k dohodě, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce,
uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž
archeologické výzkumy mohou být provedeny. Bez souhlasu vlastníka mohou být
archeologické průzkumy na nemovitosti prováděny nejvýše po dobu 6 měsíců.
(2) Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou
stavebníci již od doby přípravy záměru podle stavebního zákona, odstranění stavby nebo
odstranění terénní úpravy povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit
jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území po dobu nezbytně nutnou
záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při
jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady
záchranného archeologického výzkumu nejvýše po dobu 3 měsíců od jeho zahájení tento
stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se
postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo
provádění archeologických výzkumů.
§ 25
Organizační uspořádání státní památkové péče
(1) Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou
Ministerstvo kultury, krajské úřady, a obecní úřady obcí s rozšířenou působností a stavební
úřady.
(2) Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče.
(3) Orgány státní památkové péče ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a za
odborné pomoci odborné organizace státní památkové péče, vědeckých, uměleckých a dalších
odborných organizací a ústavů dbají, aby se státní památková péče zabezpečovala plánovitě,
komplexně a diferencovaně a v souladu s dlouhodobou koncepcí jejího rozvoje a zásadami
uvedenými v § 1.
§ 26
Ministerstvo kultury
(1) Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v
České republice.
(2) Ministerstvo kultury
a) zpracovává prognózy, koncepce a návrhy dlouhodobých výhledů rozvoje státní památkové
péče,
677
b) sestavuje, vyhlašuje a provádí programy komplexní péče o kulturní památky a vytváří pro ni
všestranné podmínky, posuzuje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů
obnovy kulturních památek,
c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje,
a stanovisko při pořizování další územně plánovací dokumentace a při vymezení zastavěného
území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází památková rezervace nebo nemovitá
věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví18b), včetně
pořizování změny takové územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území,
d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního
opatření o asanaci území, ve kterém se nachází památková rezervace, její ochranné pásmo nebo
nemovitá věc nebo soubor nemovitých věcí zapsaných na Seznamu světového dědictví18b) nebo
jejich ochranné pásmo,
e) je dotčeným orgánem k projednání návrhu opatření obecné povahy podle § 6a,
f) usměrňuje kulturně výchovné využívání národních kulturních památek a kulturně výchovné
využívání využívání národních kulturních památek a ostatních kulturních památek v
souladu se zájmy státní kulturní politiky a zásadami uvedenými v § 1,
g) koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru státní památkové péče,
h) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči,
i) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vysokými školami při
výchově pracovníků v oboru státní památkové péče, podílí se na jejich dalším vzdělávání,
j) zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru státní památkové péče,
k) vydává statut odborné organizace státní památkové péče, která je státní příspěvkovou
organizací s celostátní působností,
l) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.
(3) Ministerstvo kultury je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů
společného zájmu energetické infrastruktury31) a uplatňuje závazné stanovisko vyjádření v
řízení podle stavebního zákona pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti
ministerstva, krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti státní památkové péče.
§ 28
Krajský úřad
(1) Krajský úřad metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji.
(2) Krajský úřad
a) plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší
Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky,
b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho
provedení,
678
c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, územního plánu a regulačního plánu
a při vymezení zastavěného území, pokud je jimi řešeno území, ve kterém se nachází národní
kulturní památka nebo památková zóna, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury, a je
dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací dokumentace,
d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře nebo územního
opatření o asanaci území, ve kterém se nachází národní kulturní památka, její ochranné pásmo,
nebo památková zóna nebo její ochranné pásmo, není-li dotčeným orgánem ministerstvo
kultury,
e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu
kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění
obnovy národní kulturní památky, při přípravě záměru, uskutečňování záměru, odstranění
stavby nebo odstranění terénní úpravy podle stavebního zákona, není-li dotčeným orgánem
obecní úřad obce s rozšířenou působností,
f) vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje
další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče
podle zvláštních právních předpisů, jde-li o zabezpečení péče o národní kulturní památky,
g) vykonává dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče,
h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
(3) Krajský úřad se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace
státní památkové péče.
§ 29
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává a organizuje státní památkovou
péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v
České republice.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) podílí se na zpracování krajské koncepce podpory státní památkové péče a na zpracování
střednědobých a prováděcích plánů a programů obnovy kulturních památek,
b) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou
kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu
nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo
památkové zóny, a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního
podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními
úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů,
b) zabezpečuje předpoklady pro péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou
kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, a v souvislosti
s tím vydává jako dotčený orgán pro kulturní památky závazné stanovisko podle § 14
odst. 1 a pro nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci
nebo v památkové zóně, vyjádření podle § 14 odst. 2 a poskytuje další podklady do řízení
679
vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních
právních předpisů,
c) uplatňuje stanovisko při pořizování územního plánu, územního plánu a regulačního plánu
a při vymezení zastavěného území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo
krajský úřad, a je dotčeným orgánem při pořizování změny takové územně plánovací
dokumentace,
d) uplatňuje stanovisko při vydání územního opatření o stavební uzávěře a územního opatření
o asanaci území, není-li dotčeným orgánem ministerstvo kultury nebo krajský úřad,
e) je dotčeným orgánem k zabezpečení nepředvídaného archeologického nálezu, nálezu
kulturně cenného předmětu nebo detailu stavby, k němuž došlo při přípravě nebo provádění
obnovy nemovité kulturní památky podle stavebního zákona, při přípravě nebo provádění prací
podle stavebního zákona na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové
rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité
národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
f) usměrňuje péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi,
g) vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona není
příslušný jiný orgán státní památkové péče,
h) koordinuje jednotné označování nemovitých kulturních památek tabulkou opatřenou
nápisem "Kulturní památka" a velkým státním znakem, popřípadě i značkami stanovenými
mezinárodními smlouvami,
i) vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek a při stavbě,
změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění zařízení, umístění nebo odstranění
reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě
dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové
rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité
národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
i) vykonává z hlediska státní památkové péče dozor při obnově kulturních památek,
j) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho
provedení,
k) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se při plnění svých úkolů opírá o odbornou
pomoc odborné organizace státní památkové péče.
(4) Podrobnosti o způsobech zabezpečování předpokladů pro komplexní péči o kulturní
památky obecními úřady obcí s rozšířenou působností stanoví ministerstvo kultury vyhláškou.
§ 31
Komise státní památkové péče, konzervátor státní památkové péče, a zpravodajové
státní památkové péče
680
(1) Rada kraje a rada obce s rozšířenou působností zřizují podle potřeby pro všestranné
posuzování a koordinaci úkolů státní památkové péče komise státní památkové péče jako
pracovní komise.21)
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností jmenuje po vyjádření odborné organizace
státní památkové péče konzervátora státní památkové péče (dále jen "konzervátor") jako
dobrovolného pracovníka. Konzervátor je členem komise státní památkové péče zřízené radou
obce s rozšířenou působností.
(3) Úkolem konzervátora je soustavně sledovat stav kulturních památek, podávat
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávy o jejich stavu, o péči o ně a jejich využití,
navrhovat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností potřebná opatření a napomáhat
propagaci kulturních památek a státní památkové péče.
(4) Na návrh konzervátora může obecní úřad obce s rozšířenou působností pověřit pro
určitý vymezený územní obvod dobrovolné pracovníky funkcí zpravodaje státní památkové
péče (dále jen "zpravodaj"); kteří spolupracují s konzervátorem při plnění jeho úkolů.
(5) Činnost konzervátora a zpravodaje řídí obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Odbornou pomoc mu přitom poskytuje odborná organizace státní památkové péče.
(6) Podrobnosti o úkolech konzervátorů a zpravodajů stanoví obecně závazný právní
předpis.
----------------------------------
21) § 65 zákona o národních výborech.
§ 31
Stavební úřad
(1) Stavební úřad jako orgán státní památkové péče
a) ověřuje v řízení o povolení záměru splnění podmínek podle tohoto zákona pro záměry,
které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo
v ochranném pásmu,
b) dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k
jeho provedení,
c) plní další úkoly stanovené mu tímto zákonem.
(2) Stavební úřad může při plnění svých úkolů využívat odbornou pomoc odborné
organizace státní památkové péče.
§ 32
Odborná organizace státní památkové péče
(1) Odborná organizace státní památkové péče je organizace pro výkon a koordinaci
veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče k zabezpečení jednoty kulturně
politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických hledisek, jakož i
perspektivního rozvoje státní památkové péče v souladu se zásadami uvedenými v § 1.
681
(2) Odborná organizace státní památkové péče
a) zpracovává rozbory stavu a vývoje státní památkové péče, podklady pro prognózy, koncepce
a dlouhodobé výhledy rozvoje státní památkové péče,
b) organizuje, koordinuje a plní vědeckovýzkumné úkoly státní památkové péče, rozpracovává
teorii a metodologii státní památkové péče a metodiku společenského uplatnění kulturních
památek,
c) plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště pro úsek státní
památkové péče a zabezpečuje průzkumy, výzkumy a dokumentaci kulturních památek,
památkových rezervací a památkových zón a je současně poskytovatelem údajů podle
zvláštního právního předpisu1),
d) vede ústřední seznam kulturních památek,
e) připravuje odborné podklady pro ministerstvo kultury, zejména pro prohlašování kulturních
památek,
f) zpracovává potřebné odborné podklady pro ostatní orgány státní památkové péče, metodicky
usměrňuje činnost konzervátorů a zpravodajů a poskytuje bezplatnou odbornou pomoc
vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky,
g) zabezpečuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a nad jejich
soustavným využíváním,
h) sleduje kulturně výchovné využití kulturních památek a jejich propagaci a zabezpečuje
kulturně výchovné využití a zpřístupnění kulturních památek, s nimiž hospodaří,
i) zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče,
j) má pro účely postupů podle tohoto zákona právo na přístup do evidence stavebních postupů
a evidence elektronických dokumentací podle stavebního zákona,
k) plní další úkoly na úseku státní památkové péče, kterými ji pověří ministerstvo kultury.
(3) Odborné organizaci státní památkové péče se za účelem vedení ústředního seznamu
a zajištění dalších činností pro výkon odborné činnosti v oboru státní památkové péče podle §
7 a § 32 odst. 2 poskytují údaje z katastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím
dálkového přístupu.
(4) Odborná organizace státní památkové péče si pro zajištění činností pro výkon státní
památkové péče vytváří se souhlasem ministerstva kultury a po projednání s krajem krajská,
popřípadě i další územní odborná pracoviště (střediska).
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 35
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
682
a) nechrání věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení
vyrozumění o podání návrhu na prohlášení za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo
kultury hodlá věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu, až do
rozhodnutí ministerstva kultury,
b) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5, § 12 tohoto zákona,
c) nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem
neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému
stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo
zničí,
d) poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e) provádí obnovu kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu
obce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo
závazném stanovisku,
f) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která nemá
povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12,
prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst.
11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou k restaurování podle §
14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3,
g) provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravu, umístění nebo odstranění zařízení, umístění
nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona,
odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní
památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité
kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové
zóny, bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností
podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto rozhodnutí nebo závazném
stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat
si rozhodnutí nebo závazné stanovisko.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji
způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo
technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji
znehodnotí nebo zničí,
b) provádí obnovu národní kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska
krajského úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo závazném
stanovisku,
c) provádí restaurování, jde-li o národní kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která
nemá povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst.
12, prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a
odst. 11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou k restaurování
683
podle § 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 3 nebo § 39
odst. 3,
d) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo
trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou
věc, která je kulturní památkou,
e) zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez
předchozího souhlasu ministerstva kultury,
f) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4 , § 22 odst. 2 tohoto zákona nebo §
23 odst. 2,
g) provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický výzkum,
přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo postupuje v rozporu
se zákazem podle § 35 odst. 4 nebo § 39 odst. 4,
h) poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k restaurování
dopustí přestupku tím, že hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně
prokazatelně poškodila při restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem
výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k výzkumům
dopustí přestupku tím, že provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují
nebo poškozují.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3 nebo 4.
(6) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.
§ 36
Přestupek projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1,
b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 2,
c) ministerstvo kultury, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3 nebo 4.
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
Přestupky fyzických osob
§ 39
684
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nechrání věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení
vyrozumění o podání návrhu na prohlášení za kulturní památku nebo o tom, že ministerstvo
kultury hodlá věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního podnětu až do
rozhodnutí ministerstva kultury,
b) nesplní oznamovací povinnost, stanovenou v § 3 odst. 5, § 12 tohoto zákona,
c) nepečuje o zachování kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání ji před
ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo kulturní památku užívá
způsobem, který neodpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo
technickému stavu,
d) poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e) provádí obnovu kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu
obce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo
závazném stanovisku,
f) provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy,
g) provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravu, umístění nebo odstranění zařízení, umístění
nebo odstranění reklamního poutače, pokud nejde o zařízení podle stavebního zákona,
odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práci na nemovitosti, která není kulturní
památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité
kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové
zóny, bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností
podle § 14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto rozhodnutí nebo závazném
stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat
si rozhodnutí nebo závazné stanovisko,
h) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury, nejde-li o
výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože jí byla restaurátorská činnost
pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou oprávněnou k restaurování podle
§ 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle § 35 odst. 3 nebo § 39 odst. 3,
i) jako držitel povolení k restaurování neoznámil ministerstvu kultury neprodleně změnu údajů
podle § 14a odst. 9.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu a nechrání ji
před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením, nebo národní kulturní památku
užívá způsobem, který neodpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě
nebo technickému stavu,
b) provádí obnovu národní kulturní památky bez rozhodnutí nebo závazného stanoviska
krajského úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto rozhodnutí nebo závazném
stanovisku,
685
c) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní památkou, nebo
trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně přístupného místa movitou
věc, která je kulturní památkou,
d) zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku bez
předchozího souhlasu ministerstva kultury,
e) provádí restaurování, jde-li o národní kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury,
nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože jí byla
restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou
oprávněnou k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle § 35 odst. 3
nebo § 39 odst. 3,
f) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4, § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2 tohoto
zákona,
g) provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický výzkum,
přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo postupuje v rozporu
se zákazem podle § 35 odst. 4 nebo § 39 odst. 4,
h) poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.
(3) Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k restaurování dopustí přestupku tím, že
hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při
restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo
uměleckořemeslnými pracemi.
(4) Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k výzkumům dopustí přestupku tím, že
provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3 nebo 4.
(6) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.
§ 40
Přestupek projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 1,
b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 2,
c) ministerstvo kultury, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 3 nebo 4.
§ 41
zrušen
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 35
686
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) nechrání věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením od doručení
vyrozumění o podání návrhu na prohlášení za kulturní památku nebo o tom, že
ministerstvo kultury hodlá věc nebo stavbu prohlásit za kulturní památku z vlastního
podnětu, až do rozhodnutí ministerstva kultury,
b) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 3 odst. 5 nebo § 12,
c) kulturní památku nechrání před poškozením, znehodnocením, zničením nebo
odcizením, neudržuje ji v takovém stavu, aby se zachovala hodnota, pro kterou je
chráněna, nebo ji užívá způsobem, který neodpovídá její památkové hodnotě nebo
technickému stavu, bez přihlédnutí k současným potřebám, postupuje v rozporu se
zásadami uvedenými v § 1 nebo ji znehodnotí nebo zničí,
d) poruší podmínku ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní
kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny,
e) provádí obnovu kulturní památky bez povolení stavebního úřadu nebo rozhodnutí
obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto
povolení nebo rozhodnutí,
f) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, prostřednictvím fyzické osoby, která
nemá povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a
odst. 12, prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost pozastavena
podle § 14a odst. 11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou oprávněnou
k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se zákazem podle
odstavce 3,
g) provádí restaurování, jde-li o kulturní památku, bez povolení ministerstva kultury,
nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože mu byla
restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou
oprávněnou k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle odstavce
3,
h) provádí stavbu, změnu stavby, kterou se mění vnější vzhled stavby, odstranění stavby,
terénní úpravu nebo umístí zařízení nebo reklamní poutač na nemovitosti, která není
kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, bez povolení
stavebního úřadu nebo rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo
nedodržuje podmínky určené v tomto povolení nebo rozhodnutí,
i) provádí záměr na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v ochranném
pásmu, bez povolení stavebního úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto
povolení,
j) provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy.
(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo
a) národní kulturní památku nechrání před poškozením, znehodnocením, zničením nebo
odcizením, neudržuje ji v takovém stavu, aby se zachovala hodnota, pro kterou je
687
chráněna, nebo ji užívá způsobem, který neodpovídá její památkové hodnotě nebo
technickému stavu, bez přihlédnutí k současným potřebám, postupuje v rozporu se
zásadami uvedenými v § 1 nebo ji znehodnotí nebo zničí,
b) provádí obnovu národní kulturní památky bez povolení stavebního úřadu nebo
rozhodnutí krajského úřadu nebo nedodržuje podmínky určené v tomto povolení nebo
rozhodnutí,
c) provádí restaurování, jde-li o národní kulturní památku, prostřednictvím fyzické
osoby, která nemá povolení ministerstva kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti
podle § 14a odst. 12, prostřednictvím fyzické osoby, které byla restaurátorská činnost
pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo prostřednictvím fyzické osoby, která není osobou
oprávněnou k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo která postupuje v rozporu se
zákazem podle odstavce 3,
d) provádí restaurování, jde-li o národní kulturní památku, bez povolení ministerstva
kultury, nejde-li o výkon restaurátorské činnosti podle § 14a odst. 12, nebo přestože mu
byla restaurátorská činnost pozastavena podle § 14a odst. 11, anebo přestože není osobou
oprávněnou k restaurování podle § 14b odst. 2, nebo při zákazu uloženém podle odstavce
3,
e) přemístí bez předchozího souhlasu krajského úřadu stavbu, která je kulturní
památkou, nebo trvale bez předchozího souhlasu krajského úřadu přemístí z veřejně
přístupného místa movitou věc, která je kulturní památkou,
f) zapůjčí do zahraničí nebo se pokusí do zahraničí vyvézt nebo vyveze kulturní památku
bez předchozího souhlasu ministerstva kultury,
g) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4, § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2,
h) provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický
výzkum, přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo
postupuje v rozporu se zákazem podle odstavce 4,
i) poruší povinnost stanovenou v nařízení kraje vydaném na základě § 23a odst. 4.
(3) Osoba oprávněná k restaurování se dopustí přestupku tím, že hrubým
způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při
restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo
uměleckořemeslnými pracemi.
(4) Osoba oprávněná k výzkumům se dopustí přestupku tím, že provádí
archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(6) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.
§ 36
688
Přestupek projednává
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1, pokud
jej neprojednává stavební úřad,
b) krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 2, pokud jej neprojednává stavební
úřad,
c) stavební úřad, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. e), h) a i) a § 35 odst. 2 písm.
b), pokud byl stavební úřad příslušný k povolení stavby,
d) ministerstvo kultury, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3 nebo 4.
§ 43
(1) Práva a povinnosti stanovené tímto zákonem vlastníku kulturní památky má,
a) je-li kulturní památka státním majetkem, státní organizace, která má kulturní památku ve
správě26) nebo jiná organizace než státní, které byla kulturní památka odevzdána do trvalého
užívání,27)
b) je-li kulturní památka v družstevním nebo náhradním užívání nebo v užívání na základě
práva užívání k zajištění výroby, organizace, které takové užívací právo přísluší podle
zvláštních předpisů,28)
c) občan, jemuž bylo zřízeno k pozemku, který je kulturní památkou, právo osobního užívání
pozemku podle zvláštních předpisů,29)
d) ten, kdo s kulturní památkou nakládá jako se svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v
dobré víře, že mu kulturní památka patří.30)
(2) Práva a povinnosti vlastníka věci, která by mohla být podle § 3 prohlášena za
kulturní památku, má též správce a uživatel takové věci, jakož i ten, kdo s ní nakládá jako se
svou a je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří.30)
§ 45
Ministerstvo kultury vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 6, § 6 odst. 2, § 6a odst. 6 §
6a odst. 7, § 7 odst. 9, § 8 odst. 5, § 10 odst. 3, § 14 odst. 9 § 14 odst. 11, § 16 odst. 3, § 17
26) § 64 hospodářského zákoníku.
27) § 70 hospodářského zákoníku.
28) § 37 a násl. zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.
§ 1 a násl. zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.
§ 9 vládního nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.
§ 12 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.
29) § 198 a násl. občanského zákoníku.
30) § 13a občanského zákoníku.
689
odst. 5, § 20 odst. 5, § 23 odst. 4, § 23b odst. 5, § 27 odst. 5, § 29 odst. 4 a § 31 odst. 6 a § 29
odst. 4.
690
ZÁKON Č. 44/1988 SB., HORNÍ ZÁKON
Platné znění zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní
zákon), s vyznačením změn
§ 14d
Surovinová politika
(1) Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (dále jen
„surovinová politika“) je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu při využití a
ochraně nerostného bohatství a ostatních nerostných zdrojů. Surovinová politika je přijímána
nejvýše na období 25 let.
(2) Surovinová politika je podkladem pro výkon státní správy v oblastech průzkumu
ložisek nerostných surovin, ochrany nerostného bohatství, a stanovení dobývacích prostorů,
rozhodování o změně využití území, rozhodování o povolení hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem a jedním z podkladů pro politiku územního rozvoje a
územně plánovací dokumentaci.
(3) Surovinovou politiku schvaluje na návrh ministra průmyslu a obchodu vláda. Vláda
předkládá pro informaci surovinovou politiku Poslanecké sněmovně a Senátu.
(4) Naplňování surovinové politiky, zajištění surovinové bezpečnosti a surovinové
soběstačnosti je veřejným zájmem. Naplňování surovinové politiky vyhodnocuje
Ministerstvo průmyslu a obchodu nejméně jednou za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu.
§ 17
Stanovení chráněného ložiskového území
(1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s
orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti s
Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě
s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace
nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a
návrhem hranic chráněného ložiskového území.
(3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel.
Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům
státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí
České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně
upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se
mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České
republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy
potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na
jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
(4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního
prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního
691
ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí
připomínky a návrhy účastníka.
(5) Hranice chráněného ložiskového území vyznačí projektant územně plánovací
dokumentace v koordinačním výkresu.
(6) (5) Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje
v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území, jestliže pominuly důvody ochrany
výhradního ložiska.
(7) (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 4 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení chráněného
ložiskového území.
(8) (7) Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho
evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České
republiky.
§ 26
Hranice dobývacího prostoru
(1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým
obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném
souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými
rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice
mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově.
(2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny
pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v
celospolečenském zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů)
nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací,
jejichž dobývací prostory sousedí.
(3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí projektant územně plánovací
dokumentace v koordinačním výkresu.
§ 28a
Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu
(1) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu
se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy stanoví Český báňský úřad
vyhláškou.
(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání
úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání
kritického nerostu.
(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího
prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení
účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním
šetřením.
692
(4) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska
nebo vyjádření k návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání kritického
nerostu.
(5) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického
nerostu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-
li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za
souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné
environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné
stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí.
(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na
ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací
dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.
(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického
nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.
§ 28b
Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání ložiska strategického významu
(1) K řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska
strategického významu je příslušný Český báňský úřad.
(2) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska
strategického významu se zahajuje na návrh organizace. Náležitosti návrhu a jeho přílohy
stanoví Český báňský úřad vyhláškou.
(3) Český báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 2 měsíců ode dne podání
úplného a bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání
ložiska strategického významu.
(4) Český báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu dobývacího
prostoru pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení
řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním
šetřením.
(5) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska
strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě
30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání,
považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní
na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním
stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na
ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací
dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se nepřihlíží.
693
(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska
strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.
(8) Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo změně
dobývacího prostoru pro dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je
spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li
podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda
Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí
předcházelo, s právními předpisy.
(9) Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda
Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu
nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření
správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo
změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko
nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo
změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo
změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.
(10) Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí
je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část
změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů.
Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.
§ 28a
Zvláštní ustanovení o dobývacím prostoru pro dobývání kritického nerostu
(1) Řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického
nerostu se zahajuje na návrh organizace.
(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 60 dnů ode dne podání
bezvadného návrhu na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru pro dobývání
kritického nerostu.
(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle návrh na stanovení nebo změnu
dobývacího prostoru pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí
zahájení řízení účastníkům. Bezodkladně nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním
šetřením.
(4) Dotčený orgán vydá stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů
ode dne doručení bezvadné žádosti o stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko nebo
ode dne vyžádání obvodním báňským úřadem. Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu
věta poslední se nepoužije.
(5) Nevydá-li dotčený orgán stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko ve
lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty první
tohoto odstavce se neuplatní na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
694
(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději
na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně
plánovací dokumentace nebo v řízení o stanovení chráněného ložiskového území, se
nepřihlíží.
(7) V řízení o stanovení nebo změně dobývacího prostoru pro dobývání kritického
nerostu se přiměřeně použijí ustanovení § 24 až 28.
(8) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o stanovení nebo
změně dobývacího prostoru pro dobývání ložiska kritického nerostu údaj o tom, v čem je
spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá.
Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání,
přezkoumává Český báňský úřad pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které
vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. K doplnění důvodů odvolání po
lhůtě stanovené pro jeho podání se nepřihlíží.
(9) Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si Český
báňský úřad potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu
nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření
správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Nadřízený správní orgán podle věty
první potvrdí nebo změní závazné stanovisko bezodkladně nebo, pokud to není možné,
nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení
nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o
potvrzení nebo změnu závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání
neběží.
§ 28b
Dotčené orgány a součinnost orgánů veřejné správy v řízení o stanovení, změně
nebo zrušení dobývacího prostoru
(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska ke
stanovení, změně nebo zrušení dobývacího prostoru pouze v mezích své působnosti a činí
tak co nejdříve a v nejranější fázi, kdy je to možné, přitom uplatňují nejmírnější
prostředky, které jsou dostatečné k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště
dbají zachování účelu tohoto zákona.
(2) Obvodní báňské úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.
(3) Obvodní báňský úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná stanoviska,
vyjádření nebo závazná stanoviska. Za účelem projednání stanovisek, vyjádření nebo
závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může obvodní báňský úřad svolat společné
jednání s dotčenými orgány. Společné jednání svolá obvodní báňský úřad i na žádost
žadatele. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol.
Obvodní báňský úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem a
ke společnému jednání přizve žadatele.
695
(4) Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat
dotčené orgány o odstranění zjevných vad stanovisek, vyjádření nebo závazných
stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí
15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro
vydání rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. K vyjádření nebo závaznému
stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.
§ 28c
Plánovací smlouva a námitky
(1) Za účelem stanovení podmínek pro stanovení dobývacího prostoru může
organizace uzavřít s obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou, případně i dalšími
osobami, plánovací smlouvu, jejímž obsahem je zejména vzájemná povinnost stran
poskytnout si součinnost při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání
ložisek nerostů a dalších souvisejících činnostech a postupovat při jejich uskutečňování
ujednaným způsobem. Pro další obsah, uzavírání a přezkum plánovací smlouvy se použijí
§ 130 až 132 stavebního zákona obdobně.
(2) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení, změně nebo zrušení dobývacího
prostoru nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou
plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.
§ 28d
Postup odvolacího orgánu v řízení o stanovení dobývacího prostoru
(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas se stanovením
dobývacího prostoru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která
směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel
uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo
podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v
rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.
§ 33
Řešení střetů zájmů
(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle
zvláštních předpisů,11) objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace,
orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve
vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití
výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů.
(2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy
a dobývání dohodnout se s orgány fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana
objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v
jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí
stanoviska. Dohoda je platná, jestliže krajský úřad do 1 měsíce od jejího předložení nevyjádří
696
s dohodou nesouhlas. Povinnost uzavřít dohodu se nevztahuje na případy, kdy střety zájmů byly
vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území, dobývacího prostoru, popřípadě při
projektování, výstavbě nebo rekonstrukci dolu a lomu a jestliže postup při jejich řešení stanoví
zvláštní předpisy.11)
(3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad nesouhlasí s
dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s
ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským úřadem v součinnosti s
ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to s přihlédnutím ke stanovisku
krajského úřadu.
(4) Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska,
je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny.
(5) Ochranná opatření, která musí být provedena na stavbách a zařízeních
nesouvisejících s dobýváním výhradního ložiska, nařídí příslušný stavební úřad v dohodě s
obvodním báňským úřadem vlastníku dotčených staveb a zařízení jako nezbytnou úpravu.17)
Jde-li o stavby a zařízení, která byla vybudována před stanovením dobývacího prostoru,
uskuteční se ochranná opatření na náklad organizace.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do
plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.
(7) Postup při řešení rozporů podle tohoto zákona se nepoužije na řešení rozporů při
vymezení zastavěného území, pořizování územně plánovací dokumentace a v řízení o povolení
záměru. V uvedených případech se postupuje podle správního řádu.
697
ZÁKON Č. 61/1988 SB., O HORNICKÉ ČINNOSTI
Platné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské
správě, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.
§ 18b
Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů
(1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů
se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad
vyhláškou.
(2) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro
dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň
s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.
(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska
nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu.
(4) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů dotčené
orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán
závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez
podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální
stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí.
(5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na
ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací
dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení
dobývacího prostoru, se nepřihlíží.
(6) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů se přiměřeně použijí
ustanovení § 17 a 18.
§ 18b
Zvláštní ustanovení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů
(1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických
nerostů se zahajuje na návrh organizace.
(2) Obvodní báňský úřad o návrhu rozhodne nejpozději do 60 dnů ode dne podání
bezvadného návrhu o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických
nerostů.
(3) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti
otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů dotčeným orgánům a oznámí zahájení
řízení účastníkům. Bezodkladně nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním
šetřením.
(4) Dotčený orgán vydá stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko do 30 dnů
698
ode dne doručení bezvadné žádosti nebo ode dne vyžádání obvodním báňským úřadem.
Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu věta poslední se nepoužije.
(5) Nevydá-li dotčený orgán stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko ve
lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty první
tohoto odstavce se neuplatní na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru
na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději
na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně
plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení
o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.
(7) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických surovin se
přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.
(8) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky,
přípravy a dobývání ložiska kritického nerostu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s
právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k
odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel
tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává Český báňský
úřad pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo,
s právními předpisy. K doplnění důvodů odvolání po lhůtě stanovené pro jeho podání se
nepřihlíží.
(9) Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si Český
báňský úřad potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu
nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření
správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Nadřízený správní orgán podle věty
první potvrdí nebo změní závazné stanovisko bezodkladně nebo, pokud to není možné,
nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení
nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o
potvrzení nebo změnu závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání
neběží.
(10) Odstavce 2 až 9 se použijí přiměřeně i pro zajištění a likvidaci důlních děl a
lomů v souvislosti s kritickými nerosty.
§ 18c
Dotčené orgány a součinnost orgánů veřejné správy
(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, vyjádření nebo závazná stanoviska
k záležitostem podle tohoto zákona pouze v mezích své působnosti a činí tak co nejdříve a
v nejranější fázi, kdy je to možné, přitom uplatňují nejmírnější prostředky, které jsou
dostatečné k ochraně jimi hájeného veřejného zájmu, a zvláště dbají zachování účelu
tohoto zákona a horního zákona.
(2) Obvodní báňské úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.
699
(3) Obvodní báňský úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná stanoviska,
vyjádření nebo závazná stanoviska. Za účelem projednání stanovisek, vyjádření nebo
závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může obvodní báňský úřad svolat společné
jednání s dotčenými orgány. Společné jednání svolá obvodní báňský úřad i na žádost
žadatele. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol.
Obvodní báňský úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem a
ke společnému jednání přizve žadatele.
(4) Na základě závěrů společného jednání může obvodní báňský úřad požádat
dotčené orgány o odstranění zjevných vad stanovisek, vyjádření nebo závazných
stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která nepřekročí
15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro
vydání rozhodnutí. Ke stanovisku, vyjádření nebo závaznému stanovisku vydanému po
lhůtě podle věty první se nepřihlíží.
§ 18d
Plánovací smlouva a námitky
(1) Za účelem stanovení podmínek pro povolení hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem může organizace uzavřít s obcí, krajem nebo hlavním
městem Prahou, případně i dalšími osobami, plánovací smlouvu, jejímž obsahem je
zejména vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při provádění hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a dalších souvisejících činnostech
a postupovat při jejich uskutečňování ujednaným způsobem. Pro další obsah, uzavírání a
přezkum plánovací smlouvy se použijí § 130 až 132 stavebního zákona obdobně.
(2) Obvodní báňský úřad nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v
rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.
§ 18e
Postup odvolacího orgánu v řízení o povolení hornické činnosti
(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením
hornické činnosti, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která
směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil.
(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel
uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo
podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v
rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.
§ 19
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu
(1) Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu, zajištění a likvidaci hlavních důlních děl
a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Bez těchto povolení nesmí být práce zahájeny.
(2) K žádosti o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu organizace přikládá
povolení změny využití území5) a plán využívání ložiska. K žádosti o povolení zajištění nebo
700
likvidace hlavních důlních děl a lomů organizace přikládá plán jejich zajištění nebo likvidace.
(3) Na řízení o povolování dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu a na povolování
zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů se vztahují přiměřeně ustanovení § 17 a 18 až
18d. Vydaná rozhodnutí o povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu jsou závazná i pro
právní nástupce účastníků řízení.
(4) Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti s
dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky hospodárného
a bezpečného dobývání ložiska.
(5) Pro zpřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob a o geologických a báňsko-
technických podmínkách dobývání je organizace oprávněna během dobývání vykonávat další
průzkum ložiska v území vymezeném v povolení změny využití území.5)
(6) Bližší podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů stanoví Český báňský
úřad v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky a ministerstvem pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky obecně závazným právním předpisem.
(7) Organizace a právnické a fyzické osoby, které žádají o povolení dobývání ložiska
nevyhrazeného nerostu nebo povolení zajištění nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů,
prověřují možnost rekultivace území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území.
§ 40
Český báňský úřad
(1) Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy.
(2) Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských
úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje nabývání, předávání,
vývoz, dovoz a tranzit výbušnin.
(3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad
a) ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní
prověrky,
b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní
báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů
vydaných na jejich základě,
c) dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic,
stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje
podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích
pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a obvodních báňských
záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k
místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem
zajistila báňskou záchrannou službu,
d) ukládá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
701
nakládání s výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky.
(4) Při plnění úkolů podle odstavce 3 má Český báňský úřad práva a povinnosti
uvedené v § 41 odst. 1 písm. a) a c).
(5) Český báňský úřad
a) vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn, provozovaných hlavních
důlních děl a souhrnnou evidenci oprávnění pro hornickou činnost nebo činnost prováděnou
hornickým způsobem (§ 5 odst. 2); pouze pro účely vrchního dozoru vede souhrnnou evidenci
podzemních objektů a jejich změn. Údaje v evidencích se uchovávají trvale,
b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je
financován ze státních prostředků,
c) plní vůči Komisi povinnosti České republiky, které vyplývají z tohoto zákona,
d) povoluje jednotlivé druhy výbušnin k prvnímu použití v rizikových podmínkách a v
rizikovém prostředí (§ 28a),
e) je orgánem dozoru podle právních předpisů upravujících posuzování shody stanovených
výrobků a technické požadavky na výrobky30), případně podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího dozor nad trhem27), jedná-li se o výbušniny a pomůcky,
f) stanoví zvláštní podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti
provozu včetně bezpečnosti používaných vyhrazených i ostatních technických zařízení při
nakládání s výbušninami,
g) řídí a koordinuje výzkum a vývoj a povoluje zkušební provoz zařízení a systémů v rámci
výzkumu a vývoje a k tomu stanovuje podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu,
h) plní úkoly nadřízeného správce daně podle daňového řádu a vydává tiskopisy pro přiznání
k úhradám placeným podle horního zákona.
(6) Český báňský úřad dále
a) zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem18g) koncepci bezpečnosti a ochrany
zdraví při hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími
dotčené zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto
koncepci podle potřeby aktualizuje,
b) zabezpečuje a koordinuje v součinnosti s příslušnými ústředními orgány úkoly mezinárodní
spolupráce v oblasti své působnosti,
c) eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke
kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání
s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje,
d) vede evidenci o vydaných osvědčeních nebo průkazech odborné způsobilosti,
e) vede evidenci o udělených sankcích, jejich výběru a předává je Ministerstvu financí České
republiky,
702
f) poskytuje příslušným orgánům Evropských společenství informace o dobývání ložisek ropy
a hořlavého zemního plynu požadované právním předpisem Evropských společenství,18h)
g) spolupracuje s Komisí a členskými státy Evropské unie na úseku výbušnin, zejména při
výměně informací týkajících se organizací, které mají oprávnění nakládat s výbušninami a
kterým bylo vydáno povolení k nabývání, předávání, tranzitu, vývozu a dovozu výbušnin,
h) vykonává činnosti stanovené zvláštním právním předpisem23),
i) vydává stanoviska k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a
územnímu opatření o stavební uzávěře vydávanému Ministerstvem pro místní rozvoj nebo
radou kraje Úřadem rozvoje území České republiky nebo krajem.
703
ZÁKON Č. 62/1988 SB., O GEOLOGICKÝCH PRACÍCH
Platné znění zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém
úřadu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 13
Využití výsledků geologických prací při územním plánování
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků
geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a
předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich
hospodárné využití.
(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích
geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na
životní prostředí. Ministerstvo uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z
hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území.
(3) Ministerstvo může v zájmu účelného postupu při územním plánování vymezit území
se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo
se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. Stavební úřady mohou v takto
vymezených územích vydat povolení záměru jen na základě vyjádření krajského úřadu. V
území vojenských újezdů6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo při
vymezení území podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a vyjádření k územnímu
rozhodnutí žádosti o povolení záměru podle věty druhé vydává újezdní úřad.
§ 22a
(1) Při vyhledávání a průzkumu území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry
podle zvláštních právních předpisů se postupuje obdobně jako podle § 4a a 4b.
(2) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto
zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru
podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo
zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento
postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání
návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b)
(3) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a
stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a
nezávisle v obou řízeních.
(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení průzkumného území s řízením o
stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o
stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o stanovení
průzkumného území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do
zemské kůry.
(5) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko23), vyjádření
podle § 13 odst. 3 se nevydává.
704
23) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
705
ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§1
Účel zákona
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět
k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života,
přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s
právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno
zohlednit i jiné veřejné zájmy, hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální
a místní poměry.
§3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je
vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů,
které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém
ekologické stability,
b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná
část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi
jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný
prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů
a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž
probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace
uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně
historických zahrad a parků,
c) planě rostoucí rostlina (dále jen „rostlina“) je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně
hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou všechny její podzemní i
nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,
d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se
udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v
souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného
jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího
živočicha nepovažuje,
e) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v
kontrolovaném prostředí1) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem a
právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a),
706
f) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje
komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit
je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné
a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje
informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat
při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů,
g) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,
h) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody;
může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke
zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,
i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve
skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pozemky,1b)
j) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v
geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,
k) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení
vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové
místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů,
l) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou
navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně
ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
m) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně
propojených ekosystémů a civilizačními prvky,
n) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je
vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,
o) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“)
jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch
typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý
přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností
nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z
biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských
společenství;1d) jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na
evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž
zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními
předpisy Evropských společenství,1g)
p) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou druhy
na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné,
vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských
společenství;1e) jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní
územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které
jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství,1f)
707
q) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g) a splňující
podmínky podle § 45a odst. 1, která
1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na
základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1g) a vyžadujících
územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit
významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“),
2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje
se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do
evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se
o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí
Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo
3. byla zařazena do evropského seznamu,
r) Natura 20001g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která
umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných druhů1f) v
jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě
umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými
ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,
s) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho
přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se
zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování,
existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho typických druhů
z hlediska ochrany je příznivý,
t) stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační
dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek
svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v
dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále
existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací,
u) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost
ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti posuzovaná ve
vztahu k předmětům jejich ochrany,
v) chov je jakékoliv držení živočicha v zajetí,
w) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně
hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji,
popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné
druhy organismů.
(2) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území České
republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních předpisů Evropských
společenství zvláštní územní ochranu.1f)
---
708
1) Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích
pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
1a) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých
zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. Nařízení
Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
regulováním obchodu s nimi. Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k
nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
regulováním obchodu s těmito druhy.
1b) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
1d) Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť,
volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1e) Přílohy II, IV a V směrnice Rady 92/43/EHS.
1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.
§3
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto
a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „systém ekologické stability“) je
vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých
ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální
a nadregionální systém ekologické stability,
b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná
část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými
krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou
jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný
krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy,
naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy
a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu
nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6. Mohou jimi být i cenné plochy porostů
sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků,
c) zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé
přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost,
vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona,
d) dřevina rostoucí mimo les (dále jen „dřevina“) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve
skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo pozemky určené
k plnění funkcí lesa podle lesního zákona,
709
e) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života
v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti,
f) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení
vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je
takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin
a živočichů,
g) ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou
navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se
vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase,
h) krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem
funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky,
i) přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní, lidskou činností pozměněná nebo
podmíněná, suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických
charakteristik a charakteristik živé a neživé přírody,
j) přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropská stanoviště“)
jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství
těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají
malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených
vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více
z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských
společenství1d); jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na
evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za
jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou
stanovené právními předpisy Evropských společenství1g),
k) druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen „evropsky významné druhy“) jsou
druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené,
zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských
společenství1e); jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní
územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost,
a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství1e),
l) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g)
a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, která
1. byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných
na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství1g)
a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího
zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský
seznam“),
2. splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a
vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž
zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to
710
až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí
nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo
3. byla zařazena do evropského seznamu,
m) Natura 20001g) je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany,
která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných
druhů1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo
popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena
vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,
n) stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud jeho
přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo
se zvětšují a specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé
zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat, a stav jeho
typických druhů z hlediska ochrany je příznivý,
o) stav druhu z hlediska ochrany je považován za „příznivý“, jestliže údaje o populační
dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný
prvek svého přírodního stanoviště, a přirozený areál rozšíření druhu není
a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen, a existují a pravděpodobně
budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému
zachování jeho populací,
p) celistvostí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti se rozumí soudržnost
ekologických struktur a funkcí evropsky významné lokality anebo ptačí oblasti
posuzovaná ve vztahu k předmětům jejich ochrany,
q) přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně
hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému
vývoji, popřípadě pomocí citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště
chráněné druhy organismů.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále vymezují některé základní pojmy takto
a) planě rostoucí rostlina (dále jen „rostlina“) je jedinec nebo kolonie rostlinných druhů
včetně lišejníků a hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně. Rostlinou jsou
všechny její podzemní i nadzemní části, semena nebo jiná vývojová stádia a jejich části,
b) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace
se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného
v souladu s právními předpisy do přírody; živočichem se rozumí všechna vývojová stadia
daného jedince; jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za živočicha
nepovažuje,
c) živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v
kontrolovaném prostředí69) jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem
a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy70),
d) živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu,
711
e) populace druhu je skupina jedinců téhož druhu rostliny nebo živočicha obývající
stejnou geografickou oblast a samovolně se udržující společnou reprodukcí,
f) místní populace druhu je část populace druhu žijící na území vymezeném hranicemi
souvislého biotopu daného druhu, případně ohraničeném spojitým výskytem tohoto
druhu v daném místě,
g) biotop druhu je takový biotop, který vytváří životní prostředí splňující nároky
charakteristické pro daný druh rostliny nebo živočicha a je místem trvalého nebo
opakovaného výskytu jedinců tohoto druhu,
h) záchranná stanice je zařízení, které na konkrétně vymezeném území zajišťuje
komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem
navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje,
je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou
péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů
a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu
živočichů.
(3) Typy evropských stanovišť a evropsky významné druhy, které se vyskytují na území
České republiky, stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním
předpisem. U evropsky významných druhů označí ty, které vyžadují podle právních
předpisů Evropských společenství zvláštní územní ochranu1f).
_______________________________________
1d) Příloha I směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
1e) Směrnice Rady 92/43/EHS.
1f) Příloha II směrnice Rady 92/43/EHS.
1g) Směrnice Rady 92/43/EHS.
69) Čl. 1 bod 4 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
70) Zákon č. 100/2004 Sb. Nařízení Rady (ES) č. 338/97o ochraně druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Nařízení Komise (ES)
č. 865/2006.
§4
Základní povinnosti při obecné ochraně přírody
(1) Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci
přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření
základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány
územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany
zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické
stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření
je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podrobnosti vymezení
712
a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu
jeho vytváření stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Úřadem rozvoje území
České republiky vyhláškou.
(2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají
se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich
stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten,
kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří
zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků,
výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy
vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků
stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Úřadem rozvoje území České
republiky vyhláškou.
(3) Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke
schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských
osnov2). K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným
lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při
nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje. Souhlas ke
schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov
se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K souhlasům vydaným po lhůtě 60
dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li
vlastník3a) o předběžnou informaci podle § 90 odst. 23 21 o podmínkách vydání souhlasu ke
schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke
dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti.
(4) Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3
dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití
nepůvodních druhů dřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov
posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření
nebo původních druhů rostlin anebo živočichů; v případě modřínu opadavého a douglasky
tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto
zákona řídí jiným právním předpisem21c).
(5) V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede
také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke
schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov,
pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá
souhlas. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních
hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup
hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužije
zákon o posuzování vlivů na životní prostředí3b).
713
(6) Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení dobývání
ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je nezbytný souhlas
orgánu ochrany přírody. Při vydávání souhlasu podle věty první, jakož i v dalších řízeních a při
vydávání dalších stanovisek podle tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a
rekultivací území po hornické činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace
území přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých
rozhodnutích a stanoviscích takovou obnovu podporují. Těžbou narušená území, na kterých
probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný
prvek.
(6) Ke stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, povolení
dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu nebo povolení likvidace důlních děl a lomů je
nezbytné vyjádření orgánu ochrany přírody. Při vydávání vyjádření podle věty první,
jakož i v dalších řízeních a při vydávání dalších závazných stanovisek a vyjádření podle
tohoto zákona, pokud se týkají hornické činnosti a sanací a rekultivací území po hornické
činnosti, orgány ochrany přírody prověřují možnosti rekultivace území přírodě blízkou
obnovou těžbou narušeného území, a je-li to možné a účelné, ve svých rozhodnutích,
závazných stanoviscích a vyjádřeních takovou obnovu podporují. Těžbou narušená
území, na kterých probíhá přírodě blízká obnova, zaregistruje orgán ochrany přírody
jako významný krajinný prvek.
§5
Obecná ochrana rostlin a živočichů
(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním,
sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich
degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení
ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody
oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek.
(2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na invazní nepůvodní druhy a nepůvodní
druhy, pro které byla stanovena opatření k regulaci podle odstavce 6, a na zásahy při hubení
rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.4) Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a
rostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona.
(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických
prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné
hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby
nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich
biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i
ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití
takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.
(3) Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, a
lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, plánování a provádění
terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v
dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a
714
zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení biotopů druhů, včetně narušení migračních
tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými postupy a
opatřeními. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto postupů nebo
opatření, neučiní-li tak povinná osoba sama.
(4) Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu
ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného
lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány
v zastavěném zastavitelném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb
stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství54). Platnost povolení k
záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny zaniká zařazením příslušného druhu na
unijní seznam.
(5) Záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin či živočichů (dále jen „kříženec“) do
krajiny je možné jen s povolením orgánů ochrany přírody; to neplatí pro křížence druhů rostlin,
pokud je vysazován v zastavěném zastavitelném území obce.
(6) Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo
křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné. V opatření k
regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění. Opatřením
k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence není dotčeno opatření stanovené podle jiného
právního předpisu55).
(7) Pro účely vydání povolení podle odstavce 4 nebo 5 anebo stanovení opatření k
regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 si orgán ochrany přírody v případě,
že vydaným povolením nebo stanoveným opatřením mohou být dotčeny zájmy na lesním
hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá závazné stanovisko příslušného orgánu státní
správy podle jiného právního předpisu56).
(8) Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 provádí v
rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského
revíru (dále jen "uživatel pozemku"). Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za
provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 vlastník
pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, opatření k regulaci
nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6, neprovede-li je v souladu se stanovenými
podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě
požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o
pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst.
4 se použije obdobně.
(9) Vyžaduje-li provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle
odstavce 6 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za
účelem zajištění provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle
odstavce 6 uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle
§ 68 odst. 2.
(10) Vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními
úmluvami, kterými je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní úmluvy"), povoluje orgán
715
ochrany přírody, s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a)
(11) Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných
okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho
za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného
přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných
změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení
do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.
(11) Ujmout se živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných
okolností přežít ve volné přírodě, je možné pouze v případě, že nedojde k významnému
narušení přirozených přírodních procesů a vzájemných interakcí mezi živočichy. Kdo se
takového živočicha ujme, musí postupovat tak, aby nebyl znemožněn jeho návrat do
přírody. Vyžaduje-li stav takového živočicha odbornou péči nebo jde-li o ptáka druhu,
který volně žije na evropském území členských států Evropské unie (dále jen „pták“)
anebo zvláště chráněného živočicha, může být ošetření a péče o ně zajištěny pouze
prostřednictvím záchranné stanice.
(12) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva
životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo,
kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může
záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o
povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče,
vymezení územní působnosti a popsáno její personální, organizační a technické zajištění.
Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného
orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy4b). Označení „záchranná stanice“ může
používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování stanice podle tohoto
ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede
přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(13) Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele
záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 12 změnit nebo
zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky,
za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o
živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů
nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k
provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné,
způsob zabezpečení další péče o živočichy chované v záchranné stanici.
(14) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem bližší
podmínky pro držení živočichů v záchranných stanicích, zejména s ohledem na možnost
zapojení těchto živočichů zpět do volně žijících populací a způsob péče o živočichy.
_______________________________________
4b) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 449/2001 Sb.
716
Zákon č. 102/1963 Sb.
§ 5a
Ochrana volně žijících ptáků
(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států
Evropských společenství (dále jen "ptáci") ptáků, je zakázáno
a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,
b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,
c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,
d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud
by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,
e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.
(2) Prodej, přeprava za účelem prodeje, držení a chov za účelem prodeje a nabízení za
účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoliv snadno rozpoznatelných částí ptáků
nebo výrobků z ptáků jsou zakázány.
(3) Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo
nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody
nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost. Při prokázání původu se postupuje
obdobně podle § 54.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nevztahuje na lov některých druhů ptáků
vymezený a prováděný v souladu s předpisy o myslivosti a tímto zákonem. Ustanovení odstavce
1 písm. e) a odstavce 2 se nevztahuje na chov ptáků, kteří jsou zvěří, již lze lovit. Seznam těchto
druhů stanoví Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem zemědělství
prováděcím právním předpisem.
(5) Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen
opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.
(6) Na zvláště chráněné druhy ptáků podle § 48 se toto ustanovení a § 5b vztahují jen
tehdy, neplatí-li pro ně ochrana přísnější, a to podle § 50 až 57 § 49 až 56 nebo podle zvláštního
zákona.4a)
§ 5b
Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků
(1) Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím
stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu
veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při
prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství
nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Odchylný postup
může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území
populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov
v lidské péči pro tyto účely.
717
(2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt,
držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném
postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně
kontrolovaných podmínek.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí obsahovat
a) označení druhů a množství ptáků, na které se má odchylný postup vztahovat,
b) prostředky, způsob nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení,
c) důvod pro odchylný postup vycházející z odstavce 1 nebo 2, podmínky a časové a místní
okolnosti, za nichž lze takto postupovat,
d) způsob kontrol, které bude orgán ochrany přírody stanovující odchylný postup provádět.
d) způsob kontrol uplatňování odchylného postupu.
(4) V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu osob, stanoví
jej orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy, které musí obsahovat náležitosti podle
odstavce 3 písm. a) až d) a podmínky, za nichž může být odchylný postup uplatněn. Orgán
ochrany přírody následně informuje na úřední desce, případně rovněž dalšími vhodnými
způsoby, že podmínky pro uplatnění postupu povoleného opatřením obecné povahy
nastaly.
(5) Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen do 31. prosince
každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah provedený na základě odchylného postupu.
Orgán ochrany přírody o tom neprodleně informuje Ministerstvo životního prostředí
prostřednictvím evidence druhové ochrany.
§ 5c
Podpora opylovačů
(1) Při provádění zemědělských a lesnických prací, údržbě veřejné zeleně,
plánování, provádění a užívání staveb, plánování a provádění terénních úprav a při
údržbě ploch zeleně v rámci vodního hospodářství a v dopravě a energetice je každý
povinen postupovat tak, aby nedocházelo k zbytečnému poškození biotopů opylovačů71)
důležitých zejména z hlediska získávání potravy, jejich rozmnožování nebo možností
úkrytu. Neučiní-li tak povinná osoba sama, orgán ochrany přírody uloží provedení
technicky a ekonomicky dostupných opatření k zabránění nebo zmírnění poškození
biotopů opylovačů; opatření vyžadující povolení změny dokončené stavby nelze uložit.
(2) Za účelem podpory opylovačů se při zakládání a údržbě veřejné zeleně,
provádění vegetačních úprav a údržbě vegetačních prvků u staveb ve vlastnictví státu,
územního samosprávného celku nebo jimi zřizovaných anebo zakládaných právnických
osob využívají opatření k obnově biotopů opylovačů v rámci této veřejné zeleně,
vegetačních úprav nebo vegetačních prvků u staveb, v rozsahu který charakter jejich
využití umožňuje.
(3) Za účelem podpory opylovačů se dále při zatravňování a obnově travních
porostů přednostně využívá takových směsí osiv a postupů, které přispívají k zachování
718
a podpoře pestrého druhového složení travních porostů s dostatečným zastoupením bylin
odpovídajících přiměřeně podmínkám a přirozené druhové skladbě a genetické diverzitě
rostlin v rámci přírodních stanovišť v daném místě. Využití nepůvodních druhů rostlin
a kříženců, včetně směsí osiv, v nichž jsou obsaženy nepůvodní druhy nebo kříženci, je
možné pouze za podmínek stanovených v § 5 odst. 4 až 6.
(4) Prodej a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků
a pačmeláků rodu Bombus, nejde-li o zvláště chráněný druh živočicha, stejně jako
vypouštění a rozšiřování živých jedinců těchto druhů, pokud jde o jedince, kteří mají
původ mimo území České republiky, je možné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Orgán ochrany přírody souhlas vydá v případě, že nehrozí riziko narušení genofondu
druhů čmeláků a pačmeláků rodu Bombus, nebo jsou přijaty účinné prostředky anebo
opatření k zabránění úniku jedinců, kteří mají původ mimo území České republiky, do
přírody. Souhlas předává orgán ochrany přírody do evidence druhové ochrany.
______________________________
71) Čl. 3 odst. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června
2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869.
§6
Registrace významných krajinných prvků
(1) Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany
přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se
oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu, úřadu
územního plánování a obci.
(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy
o správním řízení4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních
následcích registrace (§ 4 odst. 2).
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl,
zrušit pouze v případě veřejného zájmu.
§8
Povolení ke kácení dřevin
(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále
stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a
estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán
ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6).
(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy
porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů
prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení
elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování
dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování
těchto zařízení, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace
719
prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění
provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této
dráze6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto
důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který
je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin; v
případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo
zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě
závazného stanoviska drážního správního úřadu.
(3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou
charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního
prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně
ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek
provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem nedovolené
zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti
o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období,
ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.
§ 12
Ochrana krajinného rázu a přírodní park
(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika
určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.
Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny
pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území,
kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit
nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany
krajinného rázu může stanovit ministerstvo Ministerstvo životního prostředí obecně závazným
právním předpisem po dohodě s Úřadem rozvoje území České republiky vyhláškou.
(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními
hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany
přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového
využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
(4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném zastavitelném území a v zastavitelných
plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové
uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody9a)
vymezeném v souladu se stanoviskem orgánu ochrany přírody v územně plánovací
dokumentaci. Krajinný ráz se dále neposuzuje v případech umisťování a povolování staveb
anténních stožárů včetně antén rádiových zařízení nebo rádiových směrových spojů veřejné
komunikační sítě a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, pokud dosahují výšky
720
maximálně 50 metrů a slouží k plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. c) zákona o
elektronických komunikacích69).
_______________________________________
9a) § 43 odst. 1 a § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
§ 13g
Opatření při včasném zjištění výskytu invazních nepůvodních druhů na unijním
seznamu
(1) Dojde-li na území České republiky k včasnému zjištění zavlečení, vysazení nebo
výskytu invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, poskytne Ministerstvo životního
prostředí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informaci podle čl. 16 odst. 2
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 bez zbytečného odkladu.
Ministerstvo životního prostředí rovněž informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské
unie, hrozí-li vážné riziko, že se invazní nepůvodní druh na unijním seznamu, který se vyskytuje
na území České republiky, rozšíří na území jiného členského státu Evropské unie.
(2) Ministerstvo životního prostředí v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení,
vysazení nebo výskyt byl včas zjištěn. Za podmínek uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 může Ministerstvo životního prostředí
stanovit, že opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož
výskyt na území České republiky byl včasně zjištěn, nebudou uplatňována; v takovém případě
stanoví, jaká izolační opatření mají být přijata. Ministerstvo životního prostředí bez zbytečného
odkladu informuje o svém postupu Komisi.
(3) Stanoví-li Ministerstvo životního prostředí opatření k odstranění invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 rozhodnutím a hrozí-li
nebezpečí z prodlení, lze toto rozhodnutí vydat jako první úkon v řízení. Odvolání proti
rozhodnutí o stanovení opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním
seznamu podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
(4) Stanoví-li Ministerstvo životního prostředí opatření k odstranění invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu podle odstavce 2 opatřením obecné povahy,
lhůta pro uplatnění připomínek podle § 172 odst. 4 správního řádu činí 5 dnů a lhůta pro
uplatnění námitek podle § 172 odst. 5 správního řádu činí 10 dnů. Opatření obecné povahy
podle odstavce 2 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce Ministerstva
životního prostředí; opatření obecné povahy podle odstavce 2 se zveřejní rovněž na
úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se týká. Hrozí-li nebezpečí
z prodlení, lze opatření obecné povahy podle odstavce 2 vydat bez řízení o návrhu
opatření obecné povahy.
§ 13h
Regulace značně rozšířených invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu
721
(1) Za účelem regulace invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, který je na
území České republiky značně rozšířen, vypracuje Ministerstvo životního prostředí zásady
regulace značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (dále jen
"zásady regulace"). Podkladem pro zpracování zásad regulace je odborné vyjádření společné
komise. Součástí zásad regulace je stanovení postupů regulace a vymezení prioritních území, v
nichž je potřeba regulace s ohledem na výskyt a šíření invazního nepůvodního druhu na unijním
seznamu zvlášť naléhavá. Zásady regulace se aktualizují na základě výsledků sledování podle
§ 13f odst. 1, dostupných poznatků o způsobech regulace nebo v souvislosti se změnami
unijního seznamu.
(2) Bližší podmínky uplatňování zásad regulace stanoví v rozsahu své územní
působnosti příslušný orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy. V opatření obecné
povahy orgán ochrany přírody upřesní zejména priority postupu regulace podle podmínek
daného území, jednotlivá opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu
na unijním seznamu a, je-li to potřebné, lhůty pro jejich provedení.
(3) Komerční využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu na unijním
seznamu je možné, pokud jej umožňují zásady regulace nebo bližší podmínky uplatňování
zásad regulace, jen na základě povolení orgánu ochrany přírody a za splnění podmínek
stanovených v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. V
žádosti o povolení je žadatel povinen uvést způsob navrhovaného využití a opatření k zabránění
šíření tohoto invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ve všech fázích nakládání s
ním. Žadatel o povolení je povinen zpracovat pohotovostní plán, a to v souladu
s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 13d odst. 1; výrok o schválení
pohotovostního plánu je součástí povolení.
§ 13j
(1) Pro účely vydání povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním
seznamu podle čl. 8 odst. 1 nebo podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1143/2014 si orgán ochrany přírody v případě, že vydaným povolením mohou být
dotčeny zájmy na lesním hospodaření, myslivosti nebo rybářství, vyžádá k obdržené žádosti
závazné stanovisko příslušného orgánu státní správy podle jiného právního předpisu56). Pokud
opatřením obecné povahy podle § 13h odst. 2 mohou být dotčeny zájmy na lesním hospodaření,
myslivosti nebo rybářství, je příslušný orgán státní správy podle jiného právního předpisu56)
dotčeným orgánem k projednání návrhu tohoto opatření obecné povahy.
(2) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu je povinen pro účely prokázání toho, že jej měl v držení již před zařazením tohoto
druhu na unijní seznam, zaregistrovat tohoto jedince prostřednictvím evidence druhové
ochrany. Registraci je nutno provést do 1 roku ode dne zařazení druhu na unijní seznam. Dojde-
li po provedení registrace ke změně v osobě vlastníka nebo držitele jedince invazního
nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu, oznámí tuto změnu nový vlastník
nebo držitel prostřednictvím evidence druhové ochrany nejpozději do 30 dnů ode dne,
kdy k ní došlo. Nový vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha
na unijním seznamu je povinen zabezpečit splnění podmínek stanovených v čl. 31 odst. 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a jedná-li se o jedince, který
722
je zároveň druhem zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zákona na ochranu zvířat proti
týrání, musí být v době předání jedince držitelem povolení k chovu druhu zvířat
vyžadujících zvláštní péči podle tohoto zákona, ve kterém je tento druh živočicha uveden.
(3) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn umístit jej do
zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí. Umístěním do zařízení přechází
vlastnické právo k jedinci invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na
zařízení.
(3) Vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na
unijním seznamu, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat, je oprávněn
umístit jej do zařízení určeného k tomu Ministerstvem životního prostředí nebo do
zařízení, které je oprávněno využívat jedince daného invazního nepůvodního druhu
živočicha na unijním seznamu na základě povolení vydaného podle čl. 8 odst. 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 podle § 13d odst. 1. Toto zařízení může
jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu přijmout, pokud
disponuje dostatečnou kapacitou a je schopno splnit podmínky pro jeho držení a
využívání stanovené v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1143/2014. Umístěním do tohoto zařízení přechází vlastnické právo k jedinci invazního
nepůvodního druhu živočicha na unijním seznamu na toto zařízení.
(4) Opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním
seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního
druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 provádí v rámci běžné péče o pozemek uživatel
pozemku. Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení těchto opatření vlastník
pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, tato opatření, neprovede-li
je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit,
nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost
přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany
přírody; ustanovení § 68 odst. 4 se použije obdobně.
(5) Vyžaduje-li provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního
druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření k regulaci značně rozšířeného
invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 činnost přesahující
rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení těchto
opatření uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle §
68 odst. 2.
(6) Po provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na
unijním seznamu podle § 13g odst. 2, opatření k regulaci značně rozšířeného invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13h odst. 2 nebo jiného zajištění invazního
nepůvodního druhu je vlastník nebo uživatel pozemku povinen postupovat tak, aby nedošlo
k jeho opětovnému rozšíření. Orgán ochrany přírody může, je-li to účelné, vlastníka nebo
uživatele pozemku vyzvat, aby sám nebo ve spolupráci s orgánem ochrany přírody zajistil
provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; k provedení těchto opatření může orgán ochrany přírody
723
uzavřít s vlastníkem nebo uživatelem pozemku písemnou dohodu podle § 68 odst. 2. Jedince
invazního nepůvodního druhu, který byl odchycen nebo jinak odebrán z přírody a krajiny, nelze
do přírody a krajiny znovu vypustit nebo využít způsobem, který by vedl k opětovnému
rozšíření invazního nepůvodního druhu.
§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků
(1) Na celém území národních parků je zakázáno
a) umisťovat nebo povolovat důlní díla, včetně souvisejících důlních staveb nebo zařízení,
kromě zajištění a likvidace stávajících důlních děl,
b) vymezovat nové průmyslové zóny,
c) stanovovat průzkumná území,
d) těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, kromě těžby stavebního kamene a písku pro stavby na
území národního parku,
e) odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku,
f) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin,
g) zavádět intenzivní chovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovy nebo bažantnice,
h) měnit stávající vodní režim pozemků,
i) vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných
programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu,
j) umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad
vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje,
k) provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, nebo
l) létat v rozporu s podmínkami stanovenými v opatření obecné povahy vydaném podle jiného
právního předpisu49), kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo
veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody.
(2) Na území národních parků mimo zastavěná zastavitelná území obcí a zastavitelné
plochy obcí je zakázáno
a) používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v
biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů v rozporu s cíli ochrany zón národního
parku nebo s režimem zón národního parku,
b) povolovat nebo provádět stavby, mimo záměrů nevyžadujících povolení podle stavebního
zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky,
správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu, ochrany státních
hranic nebo památkové ochrany,
c) odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo záměrů nevyžadujících
povolení podle stavebního zákona určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské
724
pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany
státu a ochrany státních hranic, nebo mimo provádění údržby kulturních památek,
d) povolovat nebo provádět geologické práce,
e) sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování
pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva
myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu,
f) používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky
vápnit,
g) vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání
stanovištně původních dřevin nebo místních odrůd ovocných dřevin,
h) používat biocidy mimo budovy,
i) skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky mimo místa vyhrazená orgánem ochrany
přírody na časově omezené období,
j) odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená
orgánem ochrany přírody,
k) upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených koryt vodních toků
splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení
života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku,
l) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní
komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání
vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil
České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, dalších
orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků, provozovatelů
vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných
komunikačních sítí při plnění jejich úkolů nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření v národním parku a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s
jejich užíváním,
m) jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem
ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné členy základních složek integrovaného
záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České
republiky, Vězeňské služby České republiky, pracovníky dalších orgánů veřejné moci,
pracovníky veterinární služby a pracovníky správce vodního toku při plnění jejich úkolů nebo
vlastníky a nájemci nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
n) provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa
vyhrazená orgánem ochrany přírody,
o) tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
p) rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
725
q) pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená
orgánem ochrany přírody,
r) provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy,
s) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota50) nebo modely letadel, nebo
t) provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy.
§ 16a
Bližší ochranné podmínky Národního parku České Švýcarsko
(1) Na celém území Národního parku České Švýcarsko je zakázáno
a) zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední
ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda na majetku značného
rozsahu,
b) používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a
místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; tento zákaz se nevztahuje na běžné
obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka nebo nájemce, nebo
c) nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné
povahy.
(2) Na celém území Národního parku České Švýcarsko mimo zastavěná zastavitelná
území obcí je zakázáno volné pobíhání domácích zvířat.
(3) Na celém území Národního parku České Švýcarsko lze jen se souhlasem orgánu
ochrany přírody
a) zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato
zařízení odstraňovat,
b) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení,
c) otevírat zemníky, nebo
d) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné zastavitelná území obcí a
zastavitelné plochy obcí.
§ 16b
Bližší ochranné podmínky Krkonošského národního parku
Na celém území Krkonošského národního parku lze jen se souhlasem orgánu ochrany
přírody
a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné zastavitelná území obcí a
zastavitelné plochy obcí, nebo
b) provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 16c
Bližší ochranné podmínky Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
726
(1) Na celém území Národního parku Podyjí lze jen se souhlasem orgánu ochrany
přírody
a) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné zastavitelná území obcí a
zastavitelné plochy obcí, nebo
b) provádět orbu trvalých travních porostů.
(2) Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky
únosný režim průtoků v řece Dyji.
(3) Účelem ochranného pásma Národního parku Podyjí je vedle zabezpečení území
národního parku před rušivými vlivy okolí též ochrana jeho krajinářských a přírodních hodnot
a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma Národního parku Podyjí.
§ 16d
Bližší ochranné podmínky Národního parku Šumava
Na celém území Národního parku Šumava lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a) provádět úpravu a údržbu koryt vodních toků a jiných vodních ploch,
b) budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné
zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí,
c) měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné zastavitelná území obcí a
zastavitelné plochy obcí, nebo
d) provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 18
Členění území národních parků
(1) Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny
ochrany přírody, a to:
a) zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem
je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,
b) zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné
ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům,
c) zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně
pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů,
významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností
člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů, a
d) zóna kulturní krajiny se vymezí na zastavěných územích, zastavitelných plochách, popřípadě
zastavitelném území zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na
plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání
člověkem.
727
(2) Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují
charakteristiku zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení
jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku.
(3) Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i jednotlivá území do maximální
souvislé plochy 5 ha, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1 a neslouží k dosažení
cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy
segmentu zóny; tato území mohou tvořit maximálně jednu desetinu plochy segmentu zóny.
(4) Zóny přírodní se vymezují tak, aby byly minimalizovány nepříznivé vlivy působící
na pozemky jiných vlastníků lesa mimo zónu přírodní a přírodě blízkou a na pozemky mimo
území národního parku.
(5) Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku, včetně území
podle odstavce 3, a jejich charakteristiku podle přírodních podmínek a cílů ochrany stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(6) Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle odstavce 5
poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky, kterou byly zóny ochrany
přírody tohoto národního parku podle odstavce 5 vymezeny.
(7) Na části území národního parku, která není součástí žádné ze zón ochrany přírody
národního parku a leží mimo zastavěná zastavitelná území obcí a zastavitelné plochy obcí, je
zakázáno používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny
v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů.
§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu orgánem ochrany
přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavěná území obcí a místa vyhrazená orgánem ochrany
přírody,
c)b) mimo zastavitelné území obce vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými
přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu orgánem
ochrany přírody kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných
pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a
zdravotní a veterinární službu, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel základních složek
integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky,
Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné
moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků a správců povodí, provozovatelů
vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných
komunikačních sítí při plnění jejich úkolů a povinností nebo vozidel potřebných pro lesní
a zemědělské hospodaření v chráněné krajinné oblasti a vozidel vlastníků a nájemců
nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním, pokud nejde o obytná vozidla a obytné
přívěsy v souvislosti s jejich rekreačním nebo komerčním využíváním,
728
d)c) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů
a cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře,
e)d) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
f)e) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály,
g)f) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h)g) provádět chemický posyp cest mimo zastavitelná území obcí nebo dálnice a silnice I. a
II. třídy,
i)h) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné
krajinné oblasti.
(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) povolovat nebo provádět nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur stávající druh pozemku a způsob využití
pozemku, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast,
d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.
(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná zastavitelná území obcí způsobem vyžadujícím
intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny
v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní
povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu,
b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice,
c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se
souhlasem orgánu orgánem ochrany přírody.,
d) tábořit a rozdělávat ohně mimo zastavitelná území obcí a místa vyhrazená orgánem
ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a oprávněných uživatelů pozemků při jejich
běžném obhospodařování.
§ 37
Ochranná pásma zvláště chráněných území
(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti,
před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit
činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné
pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud
se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace
nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště
chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území
stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.
729
(2) K povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním
úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických
prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území
s výjimkou zastavitelného území ochranného pásma národního parku je nutný souhlas
orgánu ochrany přírody.
(3) V ochranném pásmu národního parku se souhlas orgánu ochrany přírody dále
vyžaduje k
a) táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo
zastavěná zastavitelná území obcí,
b) zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného
režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu,
c) odstraňování odpadů, nebo
d) pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa
vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná zastavitelná
území obcí.
(4) Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 3 vydává orgán ochrany přírody
rozhodnutím, závazným stanoviskem, nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné
povahy. Orgán ochrany přírody souhlas podle odstavců 1, 2 a 3 vydá, pokud se prokáže, že
nedojde k ohrožení zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy z okolí nebo
zachování příznivého stavu předmětu ochrany dotčeného zvláště chráněného území.
§ 39
Smluvní ochrana
(1) Ochrana evropsky významných lokalit je zajišťována přednostně v součinnosti s
vlastníky pozemků. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní
rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného
stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný,
pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona, na základě písemné smlouvy uzavřené
mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným orgánem ochrany přírody. Pro evropsky
významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní
památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky, včetně jejich ochranných pásem,
prohlásit území za chráněné, pokud již není zvláště chráněno podle tohoto zákona, na
základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a příslušným
orgánem ochrany přírody. Smluvně lze dále chránit i namísto vydání rozhodnutí podle §
46 odst. 1 prohlásit strom za památný nebo chránit i jiné stromy nebo jiná území se
soustředěnými přírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné či jedinečné ekosystémy
v rámci příslušné biogeografické oblasti nebo stanoviště vzácných či ohrožených druhů
živočichů a rostlin, pokud již nejsou zvláště chráněny podle tohoto zákona. Smlouva musí
obsahovat zejména
a) vymezení ochranných podmínek chráněného území nebo památného stromu,
b) způsob péče o chráněné území nebo strom.
730
Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o
jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu
smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(2) Chráněné území označí, nestanoví-li to smlouva jinak, na svůj náklad orgán, který
je oprávněn k jejich vyhlášení. Způsob označení chráněného území a památného stromu v
terénu i v mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím obecně
závazným právním předpisem. Označené chráněné území nebo označený památný strom je
zakázáno poškozovat.
§ 43
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích
(1) Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, § 16a odst. 1, § 16a
odst. 2, § 17 odst. 2, § 26, § 29, § 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 může orgán ochrany přírody
povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu
ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu
předmětu ochrany zvláště chráněného území.
(2) Orgán ochrany přírody může výjimku podle odstavce 1, která se týká blíže
neurčeného okruhu osob, povolit též opatřením obecné povahy.
(3) Vyhrazení míst a tras a vyznačení cest podle § 16a odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2,
§ 17 odst. 2, § 26, § 29 a § 37 odst. 3 písm. a) a d) stanoví orgán ochrany přírody opatřením
obecné povahy.
§ 44
Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích
(1) Bez souhlasu orgánu ochrany přírody nelze povolit stavbu, její užívání, kolaudaci
nebo nebo její odstranění podle stavebního zákona, vydat povolení k nakládání s vodami a k
vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona na území
národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
(2) K provádění staveb, k terénním úpravám, výkopovým pracím, pracím prováděným
hornickým způsobem a k změnám vodního režimu pozemků nebo vodních toků ve zvláště
chráněném území, pokud k nim nebyl vydán souhlas podle odstavce 1 a pokud se nejedná o
činnosti zakázané podle tohoto zákona, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.
(3) Souhlas podle odstavců 1 a 2 se nevydává, jde-li o záměry podle stavebního zákona
prováděné
a) v zastavěném zastavitelném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,
b) v zastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich částech, pokud byly v tomto území,
ploše nebo v jejich částech územním plánem stanoveny prvky regulačního plánu, nebo byl pro
ně vydán regulační plán.
b) v zastavitelném území, pokud byly v tomto území stanoveny prvky regulačního plánu,
nebo byl pro ně vydán regulační plán.
731
(4) V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území lze vymezit činnosti
a zásahy, jejichž provádění je vázáno na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.
(5) Souhlas k činnostem podle odstavců 1, 2 a 4 vydává orgán ochrany přírody
rozhodnutím, závazným stanoviskem, nebo opatřením obecné povahy. Orgán ochrany přírody
souhlas podle odstavců 1, 2 a 4 vydá, pokud se prokáže, že navrhovaný způsob využití, zásah
nebo činnost neohrozí zachování příznivého stavu předmětu ochrany předmětného zvláště
chráněného území.
§ 45f
Sledování stavu ptačích oblastí, evropsky významných lokalit a evropsky významných
druhů
(1) Orgány ochrany přírody sledují stav ptačích oblastí, evropsky významných druhů a
jednotlivých typů evropských stanovišť, zejména evropsky významných lokalit; získané
informace předávají Ministerstvu životního prostředí. Na základě tohoto sledování Ministerstvo
životního prostředí vypracuje každé 3 roky zprávu o plnění ustanovení § 5a, 5b a 45e a každých
6 let zprávu o realizaci opatření podle § 5 odst. 10, § 10, 45a, 45b, 45c, 45g, 45h, 45i, 49, 50,
54, 55, 55a a 56, která musí obsahovat zejména informace o těchto opatřeních, jakož i
zhodnocení jejich vlivu na stav evropských stanovišť a jejich jednotlivých typů a evropsky
významných druhů z hlediska jejich ochrany a hlavní výsledky sledování jejich stavu se
zvláštním zřetelem na prioritní typy přírodních stanovišť a prioritní druhy. Zprávu předloží
Komisi a veřejnosti.
(2) Vláda nařízením v souladu s právními předpisy Evropských společenství1g) a § 3
odst. 1 písm. q) a r) l) a m) tohoto zákona stanoví, jaký stav evropského stanoviště a jaký stav
evropsky významného druhu se z hlediska ochrany považuje za příznivý.
§ 45i
(1) Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1
(dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany
přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo
záměry významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení
žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá
návrh
a) zadání územně plánovací dokumentace,
b) zadání změny územně plánovací dokumentace,
c) zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace,
d) c) zprávy o plnění politiky územního rozvoje, nebo
e) d) obsahu změny politiky územního rozvoje.
(2) Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv
podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle
tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b). Má-li na
732
základě posouzení podle tohoto odstavce záměr nebo koncepce významný negativní vliv na
předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí
předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo
v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Tyto varianty musí být posouzeny podle
tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika
územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují postupem podle stavebního
zákona.
(3) Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h,
jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska, případně závěru zjišťovacího řízení, podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b) taková koncepce nebo záměr nebude mít
významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo
ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 4, popřípadě v odstavci 5. Ochrana
podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona tím není dotčena.
(4) Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže významný negativní vliv na předmět
ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní
řešení bez významného negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným
významným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného
zájmu a až po uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti
soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce 6. Kompenzačními
opatřeními pro účely koncepce se rozumí zajištění možnosti nahradit lokalitu dotčenou realizací
koncepce v obdobném rozsahu a kvalitě a se stejnou mírou závaznosti a konkrétnosti, jakou má
schvalovaná koncepce nebo její jednotlivé části. Kompenzačními opatřeními pro účely záměru
se rozumí vytvoření podmínek pro zachování nebo zlepšení záměrem ovlivněných předmětů
ochrany ve stejné lokalitě nebo nahrazení lokality jinou lokalitou v obdobném rozsahu a kvalitě
a jejich součástí mohou být opatření směřující k nahrazení možných dočasných ztrát na
předmětu ochrany.
(5) Jde-li o významný negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo
prioritními druhy, lze koncepci nebo záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví,
veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí. Jiné
naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen v
souladu se stanoviskem Komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě
dožádání příslušného orgánu požádá Komisi o stanovisko; ode dne odeslání podnětu do dne
doručení stanoviska lhůty v příslušných řízeních neběží. Dále se postupuje podle odstavce 4 a
6 obdobně.
(6) Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření
k jejich zajištění, stanoví v případě existence naléhavých důvodů převažujícího veřejného
zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo
příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 5 orgán ochrany
přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce před jejím schválením.
Kompenzační opatření podle odstavce 4 pro účely záměru, včetně způsobu a doby sledování
nezbytných pro vyhodnocení jejich účinnosti, stanoví v případě existence naléhavých důvodů
převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 4 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví,
733
veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle
odstavce 5 rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě podnětu orgánu příslušného ke
schválení záměru. Ode dne odeslání podnětu do doby uložení kompenzačních opatření orgánem
ochrany přírody lhůty v příslušných řízeních neběží.
(7) Uložená kompenzační opatření musí být zajištěna před realizací záměru. Zajištění
kompenzačních opatření potvrdí vyjádřením orgán ochrany přírody, který je stanovil. Uložení
kompenzačních opatření je důvodem pro stanovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí, kterým
se záměr schvaluje, a to ke dni vydání vyjádření orgánu ochrany přírody, kterým bude zajištění
kompenzačních opatření potvrzeno.
(8) O uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění
informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které
informuje Komisi.
(9) Náležitosti posouzení podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí
vyhláškou.
Oddíl třetí
Památné stromy
§ 46
Památné stromy a jejich ochranná pásma
(1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí rostoucí samostatně, ve
skupinách nebo ve stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné
stromy.
(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich
ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně
orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a
zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má
každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru
kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný
strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro
který lze udělit výjimku dle § 56.
(2) K zabezpečení ochrany památného stromu před škodlivými vlivy z okolí stanoví
orgán ochrany přírody v rozhodnutí o vyhlášení památného stromu ochranné pásmo.
Jako ochranné pásmo památného stromu stanoví orgán ochrany přírody část území
zpravidla ve tvaru kruhu, jehož střed tvoří střed kmene památného stromu a jehož
poloměr činí desetinásobek průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Při
vyhlašování památných stromů rostoucích ve skupině a ve stromořadí tvoří ochranné
pásmo soubor ochranných pásem stanovených pro jednotlivé památné stromy tvořících
skupinu nebo stromořadí. Orgán ochrany přírody je oprávněn vymezit ochranné pásmo
734
památného stromu rostoucího samostatně, památných stromů rostoucích ve skupině a
památných stromů rostoucích ve stromořadí odchylně, vyžaduje-li to zabezpečení
ochrany památného stromu nebo jiné důvody plynoucí z místních podmínek.
(3) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit nebo škodlivě zasahovat do
jejich přirozeného vývoje. Výjimku ze zákazů na ochranu památného stromu může orgán
ochrany přírody povolit na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, v případě,
kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany památného stromu. Ošetřování
památného stromu lze provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody; ošetřováním
památného stromu se rozumí provádění zásahů k udržení nebo zlepšení stavu památného
stromu, zejména provádění nezbytných řezů, stabilizace koruny stromu nebo zlepšování
stanovištních podmínek v kořenovém prostoru stromu za účelem jeho zachování.
(4) Jakoukoliv činnost v ochranném pásmu, která by mohla mít na památný strom
škodlivý vliv, zejména výstavbu, terénní úpravy, odvodňování nebo chemizaci, lze
provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. V pochybnostech o škodlivosti
činnosti lze orgán ochrany přírody požádat o poskytnutí předběžné informace podle
správního řádu.
(5) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody z důvodu, pro
který lze povolit výjimku podle odstavce 3, nebo pokud památný strom zanikl anebo byl
poškozen do takové míry, že důvod jeho ochrany pominul. Dnem nabytí právní moci
rozhodnutí o zrušení ochrany památného stromu zaniká rovněž jeho ochranné pásmo.
Ruší-li se ochrana památného stromu, který je součástí skupiny stromů nebo stromořadí,
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení ochrany památného stromu zaniká pouze
ochranné pásmo tohoto jednotlivého stromu.
§ 47
Evidence a označování památných stromů
(1) Památné stromy a jejich ochranná pásma jsou evidovány v ústředním seznamu (§
42 odst. 1 a 2).
(2) Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky.
Označení památného stromu a odstranění označení památného stromu, jehož ochrana
byla zrušena, zajistí orgán ochrany přírody.
(3) Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových
podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 48
Zvláště chráněné rostliny a živočichové
(1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně
velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.
(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na
a) kriticky ohrožené,
735
b) silně ohrožené,
c) ohrožené
(3) Seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle
odstavců 1 a 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(4) Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlina je chráněn i
mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního
dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového
živočicha nebo rostliny.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob
hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných
druhů z hlediska jejich ochrany.
(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se zařazují do
a) I. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které je
s ohledem na míru jejich ohrožení a vzácnost zapotřebí chránit nejpřísněji
prostřednictvím ochrany jednotlivých jedinců,
b) II. kategorie ochrany, kam se zařadí ostatní zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů
vyžadující s ohledem na převládající příčiny jejich ohrožení ochranu jedinců, u nichž však
současně jejich ohrožení není spojeno s běžným obhospodařováním pozemků nebo je pro
jejich ochranu vhodný způsob obhospodařování pozemků potřebný; do II. kategorie
ochrany se zařadí rovněž zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, u nichž potřeba
ochrany jedinců vyplývá z požadavků mezinárodních úmluv nebo předpisů Evropské
unie, pokud nebyly zařazeny do I. kategorie, nebo
c) III. kategorie ochrany, kam se zařadí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které
s ohledem na jejich nároky a způsob života není nezbytné chránit na úrovni jednotlivých
jedinců, ale potřebná je ochrana jejich místních populací nebo biotopů.
(3) Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do
příslušné kategorie ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
Ministerstvo vyhláškou rovněž stanoví, při zohlednění jiných veřejných zájmů, zejména
energetické a surovinové bezpečnosti, rozvoje obcí a naplňování cílů a úkolů územního
plánování a zájmu na obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, kritéria pro
vymezení místních populací a biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů či
jejich skupin zejména na základě
a) aktuálního výskytu a jeho charakteru se zohledněním přirozených či umělých překážek
limitujících výskyt a přirozené šíření,
b) charakteristických ekologických a biotopových nároků nebo nároků na klíčové části
biotopů nezbytných zejména pro rozmnožování, růst a vývoj, zajištění živin nebo zdrojů
potravy, možností úkrytu, nocování, zimování nebo pro shromažďování či odpočinek
jedinců,
c) charakteristických životních projevů, schopnosti přirozeného šíření a prostorových
736
nároků či odlišnosti populací na úrovni jejich genetické diverzity.
(4) Agentura ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody průběžně
shromažďuje informace o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a vytváří
podmínky pro využití informací rovněž od odborných institucí i veřejnosti. Informace o
výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů poskytuje Agentura
prostřednictvím informačního systému ochrany přírody; pro zajištění informování
vlastníků pozemků o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů při tom vytváří
technické podmínky, které umožňují přístup k aktuálním údajům.
(5) Zpracovatel lesního hospodářského plánu při zpracování plánu převezme
informaci o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z informačního systému
ochrany přírody k navrhovanému počátku platnosti plánu; výskyt zjištěný po schválení
lesního hospodářského plánu, který by mohl být významný z hlediska lesního
hospodaření, oznámí orgán ochrany přírody vlastníkovi pozemku písemně nebo dle
dohody jinou vhodnou formou.
(6) Pro účely územního plánování podle stavebního zákona poskytuje Agentura
vymezení biotopu vybraných zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
§ 48a
Předcházení ohrožení zvláště chráněných druhů
Každý je při své činnosti povinen postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému
úhynu zvláště chráněných rostlin nebo zraňování a úhynu zvláště chráněných živočichů.
Neučiní-li tak povinná osoba sama, orgán ochrany přírody uloží provedení technicky
a ekonomicky dostupných opatření k zabránění takovému úhynu a zraňování; nejde-li o
opatření vyžadující povolení změny dokončené stavby.
§ 49
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin
(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních
částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny
sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet,
pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.
(2) Ochrana podle odstavce 1 se na rostliny nevztahuje, pokud
a) rostou přirozeně uvnitř jiných kultur a jsou-li ničeny, poškozovány nebo rušeny v přirozeném
vývoji v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur,
b) jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem,
c) pocházejí z dovozu a nejsou předmětem ochrany podle mezinárodních úmluv.
(3) Za běžné obhospodařování podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují zásahy, při
kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických
vlastností prostředí, kromě zásahů při obvyklém hospodaření v lesích podle platného lesního
737
hospodářského plánu.
(4) Ustanovení odstavce 2 písm. a) neplatí pro druhy kriticky a silně ohrožené. V případě
běžného obhospodařování pozemků s výskytem kriticky nebo silně ohrožených druhů rostlin
mohou orgány ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemků uzavřít dohodu o
způsobu hospodaření. Pokud vlastník nebo nájemce pozemku projeví o uzavření dohody
písemně zájem, orgán ochrany přírody je s ním povinen ve lhůtě 30 dnů zahájit o této dohodě
jednání. Orgán ochrany přírody při uzavírání dohody prověří, že neexistuje jiné uspokojivé
řešení, je dán některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 nebo 2 a navrhovaný způsob
hospodaření neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu, který je na dané lokalitě
předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), z hlediska ochrany. Tyto
skutečnosti musí být v dohodě výslovně uvedeny. Dohoda nahrazuje výjimku podle § 56.
(5) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin stanoví Ministerstvo životního
prostředí obecně závazným právním předpisem.
§ 49
Společná ochrana zvláště chráněných druhů
Zakazuje se poškození a ničení biotopu nebo místní populace zvláště chráněného
druhu rostliny nebo živočicha a jejího genofondu. Za poškození biotopu zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha se považuje takový zásah, který vede k jeho
významnému nebo trvalému poškození, v jehož důsledku přestane splňovat nároky
daného druhu nebo vede k významnému nebo trvalému ohrožení, poškození nebo zničení
jeho místní populace.
§ 49a
Základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů
(1) U zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany
se zakazuje škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, nejde-li o jedince
pěstovaného v kulturách získaných povoleným způsobem, zejména jedince těchto druhů
nebo jeho část
a) sbírat, trhat, poškozovat, ničit a
b) držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje
anebo výměny.
(2) U zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii
ochrany se zakazuje škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména
a) jedince těchto druhů ve všech vývojových stádiích nebo jeho část sbírat, chytat, rušit,
ničit, zraňovat, usmrcovat,
b) poškozovat nebo ničit místa jejich rozmnožování a odpočinku, zejména hnízda,
hnízdiště, nory, jiná jejich přirozená nebo umělá sídla, nocoviště a shromaždiště, u zvláště
chráněných druhů ptáků odebírat nebo sbírat jejich vejce ve volné přírodě a držet tato
vejce, i jsou-li prázdná,
738
c) jedince těchto druhů ve všech vývojových stádiích nebo jeho část držet, chovat,
dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje anebo výměny; jedná-
li se o jedince odchovaného v lidské péči, postupuje se podle § 55.
(3) Zákazy podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na poddruh zvláště chráněného
druhu rostliny nebo živočicha zařazeného do I. nebo II. kategorie ochrany, který není
evropsky významným druhem, pokud se na území České republiky přirozeně
nevyskytuje.
(4) Zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) se nevztahují na
nezáměrné zásahy do přirozeného vývoje jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v II. kategorii ochrany uskutečněné v rámci povolené stavby
splňující požadavky na ochranu zvláštně chráněných druhů rostlin nebo živočichů podle
§ 148 odst. 2 stavebního zákona nebo běžného lesnického nebo zemědělského
obhospodařování na k tomu určených plochách nebo při obdobných činnostech v rámci
péče o veřejnou zeleň, pokud jimi nedochází k poškození a ničení jejich biotopu nebo
místní populace. Za běžné obhospodařování se nepovažují změny druhu a způsobu využití
pozemku, nejde-li o změny povolené podle stavebního zákona, a poškozování ekologicky
významných prvků. Za běžné obhospodařování se dále nepovažují činnosti, kterými
dochází k podstatné změně hydrologických půdních poměrů nebo vodního režimu území,
půdního povrchu nebo chemických vlastností prostředí. Ministerstvo životního prostředí
stanoví vyhláškou podrobnější charakteristiku podstatných změn hydrologických
půdních poměrů a vodního režimu území, půdního povrchu a chemických vlastností
prostředí s ohledem na nároky jednotlivých zvláště chráněných druhů rostlin nebo
živočichů anebo jejich skupin.
(5) Zákazy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) se nevztahují na
nezáměrné zásahy způsobené provozem vozidla nebo jiného dopravního prostředku nebo
průchodem volnou krajinou, pokud taková činnost není v místě zakázána.
(6) Orgán ochrany přírody může s vlastníkem nebo uživatelem pozemku, na němž
se vyskytuje zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, uzavřít dohodu o způsobu
hospodaření nebo péči o pozemek, které přispěje k zachování místní populace druhu a
jeho biotopu. Pokud dohodnutý způsob hospodaření nebo péče o pozemek zahrnuje
činnosti, pro které by jinak bylo vyžadováno povolení výjimky ze zákazů na ochranu
zvláště chráněných druhů podle § 56 odst. 1, a orgán ochrany přírody ověří naplnění
důvodů pro povolení této výjimky, uzavřená dohoda o způsobu hospodaření tuto výjimku
nahrazuje; v dohodě se tato skutečnost uvede.
§ 49b
Nakládání s mrtvými jedinci zvláště chráněných druhů
(1) Zákazy podle § 49a odst. 1 a 2 se vztahují rovněž na mrtvého jedince
zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii
ochrany, jeho část a výrobek, u něhož je z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety
nebo jiných okolností patrné, že je vyroben z jedince takového druhu. To neplatí pro
zákaz držení a dopravy, jedná-li se o
739
a) mrtvého jedince, jeho část nebo výrobek z něj dovezené do České republiky, prokáže-
li držitel zákonný původ takového jedince, jeho části nebo výrobku z něj podle § 54 odst.
1 a nakládání s tímto jedincem, jeho částí nebo výrobkem z něj je v souladu s účelem
dovozu,
b) mrtvého jedince odebraného z přírody před datem přistoupení České republiky
k Evropské unii, jeho část nebo výrobek z něj, nebo
c) nalezené pero zvláště chráněného druhu ptáka držené pro vlastní potřebu.
(2) Držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jeho části
nebo výrobku z něj je povinen provést jeho registraci prostřednictvím evidence druhové
ochrany do 30 dnů ode dne jeho nabytí; jedná-li se o mrtvého jedince druhu, který v době
nabytí držitelem nebyl zařazen v I. nebo II. kategorii ochrany, je jeho držitel povinen
provést registraci do 1 roku ode dne zařazení druhu na seznam zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů v I. nebo II. kategorii ochrany. Registrace se nevyžaduje, jedná-li se
o jedince zvláště chráněného druhu, jeho část nebo výrobek z něj držený jako součást
sbírky muzejní povahy ve vlastnictví České republiky, územního samosprávného celku,
veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce zapsané v centrální evidenci sbírek
vedené podle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy nebo držený jako součást souboru
chráněného jako kulturní památka.
(3) Podmínkou registrace mrtvého jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany je jeho nezaměnitelné
a trvalé označení nebo jiná jeho nezaměnitelná a trvalá identifikace jeho držitelem. Bližší
podmínky nezaměnitelného a trvalého označení a jiného způsobu nezaměnitelné a trvalé
identifikace mrtvých jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených
v I. nebo II. kategorii ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 49c
Ochrana evropsky významných druhů
Ustanovení § 49a odst. 1 a 2 a § 49b se obdobně použijí rovněž na jedince evropsky
významného druhu rostliny nebo živočicha, u nějž je předpisy Evropské unie vyžadována
ochrana na úrovni jedince, který se nevyskytuje jako volně žijící v České republice; v
případě, že pro jedince byla vydána obdobná výjimka ze zákazů v jiném členském státě
Evropské unie, postupuje se podle § 56 odst. 6.
§ 50
Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů
(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích.
Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří
jsou chráněni i uhynulí, stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných
živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno
740
sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též
zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo
výměny.
(3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného
vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného
obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany
veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke
způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde
o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého
provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření,
například záchranný přenos živočichů.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.
(5) Zákaz držení a dopravy se nevztahuje na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu
živočicha, jeho části nebo výrobku z něho, dovezeného do České republiky, pakliže držitel
prokáže zákonný původ jedince v souladu s § 54 odst. 1 tohoto zákona. Tyto zákazy se rovněž
nevztahují na mrtvé jedince zvláště chráněného druhu živočicha odebraného z přírody na území
České republiky před datem přistoupení k Evropské unii, pakliže držitel prokáže zákonný
původ jedince v souladu s právní úpravou platnou v době jeho nabytí.
(6) Bližší podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů, zejména pokud se jedná o
zoologické zahrady, záchranné chovy, péči o zraněné živočichy a oprávnění k preparaci
uhynulých živočichů stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
(7) Opatření přijímaná na základě tohoto zákona musí brát v úvahu hospodářské,
sociální a kulturní požadavky, regionální a místní zvláštnosti.
§ 50
Ochrana zvláště chráněných druhů zařazených v III. kategorii ochrany
(1) Každý, kdo odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, je povinen tento odběr bez zbytečného
odkladu zaznamenat do nálezové databáze ochrany přírody. Tyto jedince je dovoleno
odebrat, držet a využívat jen v rozsahu a způsobem, které neohrozí místní populaci a
nepoškodí biotop druhu, není-li takové držení nebo využívání v rozporu s jinými
právními předpisy73); prodej nebo nabízení za účelem prodeje jedince, jeho části nebo
výrobku z něj se zakazuje.
(2) Orgán ochrany přírody je oprávněn omezit odběr jedinců zvláště chráněného
druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody, pokud by
mohlo dojít k ohrožení místní populace druhu nebo je odebírání a využívání zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody
nezbytné upravit s ohledem na zachování stavu druhu z hlediska ochrany; orgán ochrany
přírody je oprávněn stanovit množství jedinců odebíraných z přírody, období, místo a
postup tohoto odebírání a další podmínky pro odebírání a využívání těchto jedinců.
741
______________________________
73) Například zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 449/2001 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 52
Záchranné programy zvláště chráněných druhů
(1) K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují všechny orgány
ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení
populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Záchranné programy
spočívají v návrhu a uskutečňování zvláštních režimů řízeného vývoje, jakými jsou záchranné
chovy, introdukce, reintrodukce, záchranné přenosy a jiné přístupné metody vhodné k dosažení
sledovaného cíle.
(2) Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění,
nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej
bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých
zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob
vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí
záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody.
Nástroje aktivní péče o ohrožené druhy a biotopy
§ 52
(1) Orgány ochrany přírody při provádění aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy
rostlin a živočichů a biotopy vychází z Červených seznamů ohrožených druhů a biotopů
(dále jen „Červený seznam“).
(2) Červené seznamy vydává Agentura pro území České republiky podle kritérií
stanovených Mezinárodní unií ochrany přírody za účelem vyjádření míry ohrožení druhů
rostlin, živočichů a biotopů na základě odborných podkladů o změnách stavu druhů a
životaschopnosti jejich populací nebo stavu a míře ohrožení biotopů.
(3) Červené seznamy se zveřejňují v informačním systému ochrany přírody.
§ 52a
(1) Za účelem snížení míry ohrožení vybraných vzácných a ohrožených druhů
rostlin a živočichů a biotopů se zpracovávají záchranné programy na celostátní úrovni
a regionální akční plány jako odborné koncepční dokumenty, které stanoví souhrn
opatření aktivní péče.
(2) Za účelem zmírnění střetů mezi zájmy člověka na využívání krajiny a životními
projevy vybraných zvláště chráněných druhů živočichů se zpracovávají programy péče.
(3) Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče se evidují
v ústředním seznamu a zveřejňují v informačním systému ochrany přírody. Informace
o schválení záchranného programu a programu péče se zveřejňuje rovněž ve Věstníku
Ministerstva životního prostředí.
742
(4) Záchranné programy, regionální akční plány a programy péče jsou podkladem
pro jiné plánovací dokumenty a pro vydávání rozhodnutí, závazných stanovisek a dalších
správních úkonů podle tohoto zákona; orgány ochrany přírody postupují při výkonu své
působnosti tak, aby přispívaly k naplňování záchranných programů, regionálních
akčních plánů a programů péče.
§ 52b
(1) Vypustit zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči do přírody
nebo vysít anebo vysadit uměle vypěstovanou20a) zvláště chráněnou rostlinu mimo kulturu
a zastavitelné území obce lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.
(2) Orgán ochrany přírody může souhlas udělit v případě, že
a) nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící nebo planě rostoucí populace druhu,
b) jde o vypuštění, vysetí nebo vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za
účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace nebo posílení populací stávajících a
c) vypuštění, vysetí nebo vysazení je v souladu se záchranným programem nebo
regionálním akčním plánem schváleným pro daný druh, pokud byly schváleny.
(3) Orgán ochrany přírody souhlas neudělí, pokud by
a) k vypuštění, vysetí nebo vysazení mělo dojít v ploše nebo koridoru pro veřejnou
dopravní anebo technickou infrastrukturu vymezené v územně plánovací dokumentaci,
nebo
b) vypuštění, vysetí nebo vysazení bylo v rozporu s budoucím využitím území vymezeným
v územně plánovací dokumentaci a toto budoucí využití území by neumožňovalo
dlouhodobé zachování populace tohoto druhu.
§ 54
Prokázání původu
(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje
nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo
rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního
předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody
prokázat jejich zákonný původ (povoleným dovozem, povoleným odebráním z přírody nebo
sběrem, pěstováním v kultuře nebo povoleným odchovem z jedinců s původem prokázaným
podle tohoto ustanovení a podobně). Bez tohoto prokázání původu je zakázáno zvláště
chráněnou rostlinu nebo živočicha nebo rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních
úmluv nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů držet,
chovat, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny.
U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců pravomocně odebraných podle
§ 89 nebo podle zvláštního právního předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů se za
zákonný původ považuje pravomocné rozhodnutí o odebrání.
743
(2) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1, nebo s ní jinak
nakládá podle odstavce 1, je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody
(§ 81) prokázat svoji totožnost.
(3) Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat
či vysazovat uměle vypěstované20a) zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území
obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody souhlas udělí v
případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypuštění, vysetí
či vysazení v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo
stabilizace či posílení populací stávajících. Orgán ochrany přírody souhlas neudělí v případě,
kdy by k vypuštění, vysévání či vysazování mělo dojít na ploše pro umístění vedení dopravní
infrastruktury vymezené v územním plánu20b). Zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50
odst. 2 se po dobu 2 měsíců od vypuštění nevztahují na vybrané zvláště chráněné druhy
živočichů. Seznam vybraných zvláště chráněných druhů živočichů stanoví Ministerstvo
životního prostředí prováděcím právním předpisem.
(4) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha
odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)20c. Osvědčení je veřejnou listinou. Na
živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno orgánem ochrany přírody
osvědčení, se zákazy stanovené v § 5a odst. 1 a 2 a v § 50 odst. 2 nevztahují. Potvrzení
o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený
a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství
upravujícím obchodování s ohroženými druhy20d) nahrazuje osvědčení podle tohoto odstavce.
(5) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo
a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil
značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství
upravujícím obchodování s ohroženými druhy20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé označení“),
nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto metodou, zajistil jiný
způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,
b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného
živočicha odchovaného v lidské péči z členského státu Evropských společenství v souladu s
právem tohoto členského státu, nebo
c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy1a) dovezl ze třetí země
nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha
odchovaného v lidské péči.
(6) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 5 písm. a) je třeba podat nejpozději do 30
dnů po narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná o živočicha odchovaného
v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 5 písm. b) nebo c), musí být žádost
podána do 15 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení
musí být předloženy informace o provedeném nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě
další údaje upřesňující identifikaci živočicha odchovaného v lidské péči a doklady, osvědčující
odchov v lidské péči v souladu s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha
odchovaného v lidské péči. Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 50 odst. 2 se po
744
dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle věty první a druhé a po
dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči
nevztahuje.
(7) Nemá-li orgán ochrany přírody důvodné pochybnosti o zákonném původu jedince,
vydá osvědčení pro živočicha odchovaného v lidské péči podle odstavců 5 a 6, a to do 30 dnů
ode dne, kdy mu žádost o vydání osvědčení byla doručena.
(8) Úmyslné předložení nesprávných údajů, změna označení živočicha odchovaného v
lidské péči nebo přenos označení na jiného jedince je důvodem, aby orgán ochrany přírody
zrušil osvědčení, a to po celou dobu života takového jedince, pro kterého bylo osvědčení
vydáno, nebo jedince, který je jako takový označen. Za změnu značení se pro účely tohoto
ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo zdraví
živočicha odchovaného v lidské péči, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany
přírody do 3 dnů ode dne, kdy k ní došlo.
(9) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči
přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka nebo
držitele. V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné přírody
je jeho držitel povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal, a to do 30
pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení
pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala nebo byla zjištěna. V případě ztráty
nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho držitel povinen tuto skutečnost
oznámit orgánu ochrany přírody, který vydal osvědčení, a to do 30 pracovních dnů ode dne,
kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl. Osvědčení v takovém případě pozbývá
platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči
došlo, pokud nedojde k jeho nálezu; po uplynutí této lhůty je držitel živočicha odchovaného v
lidské péči povinen odevzdat osvědčení orgánu ochrany přírody, který jej vydal.
(10) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno
osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke kontrole
a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li důvodná pochybnost
o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen umožnit orgánu ochrany
přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně provedení testu paternity.
V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na ověření původu vlastník nebo
držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany
přírody. V opačném případě uhradí náklady na ověření původu živočicha odchovaného v lidské
péči orgán ochrany přírody.
(11) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem vzor
žádosti o osvědčení, vzor osvědčení, způsoby ověřování původu jedince a podmínky jeho
provádění.
§ 54
Prokazování zákonného původu
(1) Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem
prodeje nebo výměny nebo zpracovává zvláště chráněnou rostlinu, zvláště chráněného
745
živočicha, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu,
u kterých je v § 5a, 49a, 49b, 49c nebo 50 anebo v čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1143/2014 stanoven zákaz takového způsobu nakládání, nebo rostlinu a
živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv nebo podle zvláštního právního
předpisu4a) o dovozu a vývozu ohrožených druhů, je povinen prokázat jejich zákonný
původ. V případě jedinců poddruhu zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného do I. nebo II. kategorie ochrany, který se na území České republiky přirozeně
nevyskytuje, se za prokázání zákonného původu považuje prokázání způsobu nabytí
takového jedince a jeho příslušnost k danému poddruhu.
(2) U nezaměnitelně označených nebo identifikovatelných jedinců odebraných
podle § 89 nebo zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy4a) se za zákonný
původ považuje smlouva o převodu odebrané věci podle § 89 odst. 6.
(3) Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v odstavci 1 nebo s ní
jinak nakládá podle odstavce 1, je povinen
a) na vyžádání orgánů ochrany přírody nebo stráže přírody prokázat svoji totožnost a
b) poskytnout orgánu ochrany přírody nezbytnou součinnost pro účely prokázání
zákonného původu této věci, včetně umožnění její prohlídky a identifikace, prohlídky
místa jejího držení nebo jiného nakládání s ní anebo jejího předvedení na určené místo.
HLAVA DRUHÁ
DRŽENÍ ŽIVOČICHŮ ODCHOVANÝCH V LIDSKÉ PÉČI
§ 55
Projednávání záměrů na vyhlášení
(1) Záměr na vyhlášení památných stromů projedná orgán ochrany přírody s vlastníky
těchto stromů a orgány státní správy dotčenými podle zvláštních předpisů21) přiměřeně podle
§ 40.
(2) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany přírody
v dohodě s ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními orgány státní správy
dotčenými podle zvláštních předpisů.21)
(3) Dotčené orgány státní správy se musí k návrhům a záměrům předloženým dle
odstavce 1 vyjádřit do 30 dnů od jejich předložení.
_________________________________
21) Např. zákon č. 23/1962 Sb., zákon č. 102/1963 Sb., zákon č. 61/1964 Sb., zákon č. 61/1977
Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
zákona ČNR č. 541/1991 Sb.
§ 55
(1) Orgány ochrany přírody vydávají rozhodnutí o tom, že se jedná o živočicha
odchovaného v lidské péči (dále jen „osvědčení“)20c). Účastníkem řízení o vydání osvědčení
je pouze žadatel, § 70 odst. 2 a 3 a § 71 odst. 3 se nepoužijí. Orgán ochrany přírody předá
746
vydané osvědčení do evidence druhové ochrany.
(2) O vydání osvědčení může požádat orgán ochrany přírody ten, kdo
a) odchoval živočicha odchovaného v lidské péči a nezaměnitelně a trvale jej označil
značkovací metodou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím obchodování s ohroženými druhy20e) (dále jen „nezaměnitelné a trvalé
označení“), nebo pokud fyzické vlastnosti exempláře neumožňují označit ho touto
metodou, zajistil jiný způsob nezaměnitelné a trvalé identifikace,
b) získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně
identifikovaného živočicha odchovaného v lidské péči z jiného členského státu Evropské
unie v souladu s právem tohoto členského státu, nebo
c) v souladu s předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy70) dovezl ze třetí země
nezaměnitelně a trvale označeného nebo nezaměnitelně identifikovaného živočicha
odchovaného v lidské péči.
(3) Žádost o vydání osvědčení podle odstavce 2 písm. a) je třeba podat nejpozději
do 90 dnů ode dne narození živočicha odchovaného v lidské péči. Pokud se jedná
o živočicha odchovaného v lidské péči dovezeného nebo získaného podle odstavce 2
písm. b) nebo c), musí být žádost podána do 30 dnů ode dne, kdy k dovozu nebo získání
došlo. Spolu s žádostí o vydání osvědčení musí být předloženy informace o provedeném
nezaměnitelném a trvalém označení, popřípadě další údaje upřesňující identifikaci
živočicha odchovaného v lidské péči a doklady osvědčující odchov v lidské péči v souladu
s tímto zákonem nebo zákonný způsob nabytí živočicha odchovaného v lidské péči. Nelze-
li ve lhůtě podle věty první s ohledem na velikost nebo jiné vlastnosti živočicha zajistit
jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jinou jeho nezaměnitelnou identifikaci, žadatel
tuto skutečnost uvede v žádosti a doplní nezbytné údaje nejpozději do 3 měsíců ode dne
podání žádosti; do doby doplnění nezbytných údajů lhůta pro vydání osvědčení neběží.
Zákaz držení uvedený v § 5a odst. 1 písm. e) a v § 49a odst. 2 písm. c) nebo § 49c se po
dobu stanovenou pro podání žádosti o osvědčení v případech podle vět první a druhé a po
dobu od podání žádosti do vydání osvědčení na živočicha odchovaného v lidské péči
nevztahuje.
(4) Na živočicha odchovaného v lidské péči, ke kterému bylo vydáno osvědčení, se
§ 5a odst. 1 a 2, § 49a odst. 2 a § 49c nepoužijí. Potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních
činností vydané pro jednoznačně identifikovaný nebo nezaměnitelně trvale označený
exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obchodování s ohroženými druhy20d)
nahrazuje osvědčení.
(5) Držitel živočicha odchovaného v lidské péči je povinen zajistit, aby po celou
dobu života živočicha bylo zajištěno jeho nezaměnitelné a trvalé označení nebo jiný
způsob jeho jednoznačné identifikace v souladu s vydaným osvědčením. Podléhá-li
použitý způsob jednoznačné identifikace přirozeným změnám v průběhu času v závislosti
na tělesných změnách živočicha nebo jiných okolnostech, je držitel živočicha odchovaného
v lidské péči povinen provádět aktualizaci informací a dokladů nezbytných pro
747
identifikaci živočicha a požádat orgán ochrany přírody o aktualizaci údajů v osvědčení.
Orgán ochrany přírody je při vydání osvědčení oprávněn v osvědčení vyznačit lhůtu, ve
které je držitel živočicha odchovaného v lidské péči nejpozději povinen aktualizaci
informací a dokladů provést.
(6) Ten, kdo drží živočicha odchovaného v lidské péči, pro kterého bylo vydáno
osvědčení, je povinen na požádání orgánu ochrany přírody předložit osvědčení ke
kontrole a umožnit prohlídku označení živočicha odchovaného v lidské péči. Je-li
důvodná pochybnost o zákonném původu jedince, je jeho vlastník nebo držitel povinen
umožnit orgánu ochrany přírody, s poskytnutím aktivní součinnosti, jeho ověření, včetně
provedení testu paternity. V případě potvrzení nezákonného původu uhradí náklady na
ověření zákonného původu vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči; výši
nákladů stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody. V opačném případě uhradí náklady
na ověření zákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči orgán ochrany
přírody.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou vzor žádosti o osvědčení,
vzor osvědčení, způsoby ověřování zákonného původu jedince a podmínky jeho
provádění.
§ 55a
(1) Orgán ochrany přírody rozhodnutím zruší osvědčení, v případě
a) úmyslného předložení nesprávných údajů v žádosti o vydání osvědčení nebo v žádosti
o aktualizaci údajů v osvědčení,
b) změně označení živočicha odchovaného v lidské péči; za změnu označení se pro účely
tohoto ustanovení nepovažuje změna provedená z důvodu závažného ohrožení života nebo
zdraví živočicha, pokud byla s odůvodněním oznámena orgánu ochrany přírody do 3 dnů
ode dne, kdy k ní došlo,
c) přenosu označení na jiného jedince, nebo
d) neprovedení aktualizace informací a dokladů nezbytných pro identifikaci živočicha
odchovaného v lidské péči.
(2) Rozhodnutí o zrušení osvědčení předá orgán ochrany přírody do evidence
druhové ochrany.
(3) V případě změny vlastníka nebo držitele živočicha odchovaného v lidské péči
přechází osvědčení současně s živočichem odchovaným v lidské péči na nového vlastníka
nebo držitele; původní vlastník nebo držitel je povinen předat novému nabyvateli spolu s
živočichem odchovaným v lidské péči také osvědčení.
(4) V případě úhynu nebo vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči do volné
přírody je jeho držitel povinen tuto skutečnost ohlásit prostřednictvím evidence druhové
ochrany, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní
dozvěděl. Osvědčení pozbývá platnosti dnem, kdy uvedená skutečnost nastala, popřípadě
kdy byla zjištěna.
748
(5) Pokud se držitel jedince živočicha odchovaného v lidské péči rozhodl ponechat
si po jeho úhynu tohoto jedince nebo jeho část i nadále ve svém držení a dosavadní způsob
označení nebo identifikace jedince nelze dále použít, je povinen do 30 pracovních dnů ode
dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl, mrtvého jedince nebo jeho část
nezaměnitelně a trvale označit nebo zajistit jiný způsob jeho nezaměnitelné a trvalé
identifikace a požádat o vydání nového osvědčení. Ustanovení § 55 odst. 3 věta třetí se na
žádost o vydání nového osvědčení použije obdobně; k žádosti se dále přiloží původní
osvědčení.
(6) V případě ztráty nebo odcizení živočicha odchovaného v lidské péči je jeho
držitel povinen tuto skutečnost ohlásit prostřednictvím evidence druhové ochrany, a to do
30 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o ní dozvěděl.
Osvědčení v takovém případě pozbývá platnosti do 1 roku ode dne, kdy ke ztrátě nebo
odcizení živočicha odchovaného v lidské péči došlo, pokud nedojde k jeho nálezu.
§ 56
Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
(1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad
zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, § 49 až 50 povoluje na žádost toho,
kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah, orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství10), lze
výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených
v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či
udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Na povolení výjimky má žadatel po
splnění zákonem stanovených podmínek právní nárok. V pochybnostech o škodlivosti
zamýšleného zásahu lze požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu47c).
(2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit podle
odstavce 1 orgán ochrany přírody povolí, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení daného
záměru, zamýšlený škodlivý zásah neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu
zvláště chráněného druhu z hlediska jeho ochrany a současně zamýšlený škodlivý zásah
je povolován
a) v zájmu ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a ochrany přírodních
stanovišť,
b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a
ostatních typech majetku, pokud tento zájem převažuje nad zájmem ochrany dotčeného
druhu rostliny nebo živočicha,
c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů
převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů
s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí,
d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo
opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely,
749
včetně umělého rozmnožování rostlin které jsou v zájmu ochrany rostlin a živočichů nebo
pokud zájem na jejich uskutečnění převažuje nad zájmem ochrany dotčeného druhu
rostliny nebo živočicha,
e) v případě zvláště chráněných druhů ptáků pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v
malém množství.
e) pro účely opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení
v původním areálu druhu a chovu nebo pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně
umělého rozmnožování rostlin, nebo
f) pro účely odebrání nebo držení omezeného počtu jedinců, není-li v rozporu s jinými
právními předpisy73); orgán ochrany přírody stanoví v rozhodnutí podmínky tohoto
odebrání nebo držení a způsob jejich kontroly.
(3) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce může stanovit povinnost označení
živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a trvalou značkou a rovněž podmínky pro
výkon povolované činnosti.
(3) Orgán ochrany přírody stanoví v povolení výjimky podmínky pro provedení
zamýšleného škodlivého zásahu a, jedná-li se o výjimku ze zákazu odebrání a držení
jedince zvláště chráněného druhu živočicha, rovněž způsob jeho nezaměnitelného a
trvalého označení nebo jiný způsob jeho jednoznačné identifikace.
(4) Orgán ochrany přírody může výjimku, která se týká blíže neurčeného okruhu osob,
při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a odstavci 2 povolit též opatřením obecné
povahy. Orgán ochrany přírody následně informuje na úřední desce, případně rovněž
dalšími vhodnými způsoby, že podmínky pro uplatnění výjimky povolené opatřením
obecné povahy nastaly.
(5) K zajišťování činností podle odstavce 2 písm. a) a d) a), d) a e) mohou orgány
ochrany přírody v zájmu ochrany přírody uzavírat dohody s fyzickými nebo právnickými
osobami. Dohodu lze uzavřít jen, pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, navrhovaná činnost
neovlivní dosažení nebo udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a tyto odůvodněné
skutečnosti jsou v dohodě výslovně uvedeny. Tato dohoda nahrazuje výjimku podle odstavce 1.
(6) V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 1, obsah opatření obecné povahy podle
odstavce 4 a pro obsah dohody podle odstavce 5 obdobně § 5b odst. 3. Povinnosti uvedené v §
5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody při povolování výjimky ze zákazů u zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů a pro osobu, které byla povolena výjimka ze zákazů u
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle odstavce 1, která postupuje podle výjimky
povolené opatřením obecné povahy podle odstavce 4 nebo se kterou byla uzavřena dohoda
podle odstavce 5 nebo podle § 49 odst. 4 § 49a odst. 6.
(7) Pro jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha, který byl
dovezen na území České republiky z jiného členského státu Evropské unie, se nevyžaduje
výjimka podle odstavce 1, pokud pro něj byla obdobná výjimka vydána v tomto jiném
členském státě; platnost takové výjimky vydané v jiném členském státu Evropské unie
750
potvrdí orgán ochrany přírody na úředně ověřený překlad předložený držitelem jedince.
§ 57
Souhlas k některým činnostem týkajícím se zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů
a nerostů
V bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů (§ 50
odst. 5) a nerostů (§ 51 odst. 3) lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí
souhlas orgánů ochrany přírody.
HLAVA TŘETÍ
ZÁCHRANNÉ STANICE
§ 57a
(1) Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva
životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice. Ministerstvo životního
prostředí předává rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice do evidence
druhové ochrany.
(2) Označení „záchranná stanice“ může v souvislosti s držením a péčí o živočichy
používat pouze ten, kdo je držitelem povolení k provozování záchranné stanice (dále jen
„provozovatel záchranné stanice“). Ministerstvo životního prostředí vede seznam
záchranných stanic a zveřejňuje jej na svých internetových stránkách.
(3) V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice žadatel kromě obecných
náležitostí stanovených správním řádem dále uvede
a) rozsah poskytované péče z hlediska určení druhů živočichů, jejich množství a délky
poskytované péče,
b) vymezení území, pro které zamýšlí péči poskytovat,
c) personální, organizační a technické zajištění péče o živočichy, včetně podkladů
dokládajících splnění požadavků právních předpisů upravujících ochranu zvířat proti
týrání a veterinární péči na velikost a vybavení prostor pro držení živočichů a odbornou
způsobilost osoby odpovědné za péči o živočichy.
(4) Ministerstvo životního prostředí si k žádosti o povolení k provozování
záchranné stanice vyžádá vyjádření místně příslušného orgánu státní správy myslivosti
a krajské veterinární správy.
(5) Ministerstvo může provozování záchranné stanice povolit, pokud
a) personální, organizační a technické zajištění péče o živočichy je odpovídající rozsahu
péče navrhovanému v žádosti o povolení a přirozeným nárokům živočichů,
b) velikost a vybavení prostor pro držení živočichů a odborná způsobilost osoby
odpovědné za péči o živočichy splňují podmínky právních předpisů upravujících ochranu
zvířat proti týrání a veterinární péči a
c) na území vymezeném v žádosti je dána potřeba zajištění péče o druhy živočichů
751
uvedené v žádosti; dostatečné zajištění potřeby péče o konkrétní druhy živočichů na
dotčeném území stávajícími provozovateli záchranné stanice může být důvodem pro
zamítnutí žádosti o povolení k provozování nové záchranné stanice nebo povolení
takového provozování v omezeném rozsahu, než jak byl vymezen v žádosti.
(6) V rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice stanoví Ministerstvo
životního prostředí místo, kde se záchranná stanice nachází, území, v němž je oprávněna
péči poskytovat, rozsah péče, kterou je záchranná stanice oprávněna poskytovat
s ohledem na její vybavení a odborné zázemí, a další podmínky vztahující se
k provozování záchranné stanice.
(7) Součástí rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice nebo o změně
tohoto rozhodnutí může být rovněž v rozsahu povolené činnosti záchranné stanice
rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o stanovení odchylného postupu podle § 5b
odst. 1 a o povolení výjimky ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle § 56 odst. 1, pokud o to žadatel v žádosti o povolení k provozování
záchranné stanice nebo o změnu tohoto povolení požádal.
(8) Ministerstvo životního prostředí může z moci úřední změnit nebo zrušit
povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za
jakých bylo povolení vydáno, a to podmínky týkající se záchranné stanice nebo podmínky
týkající se potřeby zajištění péče o živočichy v dotčeném území, nebo jestliže provozovatel
záchranné stanice při péči o živočichy porušuje ustanovení tohoto zákona nebo předpisy
na ochranu zvířat proti týrání anebo předpisy upravující veterinární péči. Ministerstvo
životního prostředí změní nebo zruší povolení k provozování záchranné stanice na žádost
provozovatele záchranné stanice. V rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k
provozování záchranné stanice Ministerstvo životního prostředí stanoví, je-li to nezbytné,
způsob zabezpečení další péče o živočichy držené v záchranné stanici.
§ 57b
(1) Záchranná stanice zajišťuje péči o přijatého živočicha dočasně neschopného
přežít ve volné přírodě způsobem a za podmínek odpovídajících přirozeným nárokům
daného druhu a zdravotnímu stavu přijatého živočicha tak, aby byly zachovány jeho
přirozené vlastnosti a schopnosti a bylo možné jej navrátit do přírody, nevylučuje-li to
jeho zdravotní stav. Záchranná stanice dále vhodným způsobem zajišťuje v potřebném
rozsahu přípravu přijatého živočicha na jeho návrat do přírody.
(2) Pečuje-li záchranná stanice o živočicha, pro kterého byl přijat záchranný
program nebo program péče, postupuje při poskytování péče takovému živočichovi a při
jeho návratu do přírody v součinnosti s Agenturou; pečuje-li o živočicha, pro kterého byl
schválen regionální akční plán, postupuje v součinnosti s orgánem ochrany přírody, který
tento plán schválil.
(3) Není-li návrat živočicha přijatého do záchranné stanice do přírody s ohledem
na jeho zdravotní stav možný, využije jej záchranná stanice přednostně pro účely ochrany
přírody, zejména náhradní péče o jiné jedince nebo informování a vzdělávání veřejnosti
o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů. Není-li takové využití
752
možné, může být takový živočich na základě posouzení veterinárního lékaře, že již
nevyžaduje další odbornou péči, předán záchrannou stanicí do péče jiné osobě, která
splňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jinými právními předpisy.
(4) Přijme-li záchranná stanice živočicha, který je invazním nepůvodním druhem,
postupuje v souladu se zásadami regulace a vydanými správními akty podle § 13g a 13h.
Jedince invazního nepůvodního druhu nelze navrátit do přírody; předán do péče podle
odstavce 3 může být pouze osobě, která je držitelem povolení podle § 13d nebo § 13h odst.
3.
(5) Záchranná stanice přijme do dočasné péče rovněž jedince zvláště chráněného
druhu živočicha, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu zajištěného nebo
odebraného podle § 89, exemplář zadržený nebo zabavený podle zákona o obchodování
s ohroženými druhy anebo jedince vydaného nebo odňatého v trestním řízení, pokud
disponuje potřebnou kapacitou a technickým a odborným zázemím.
(6) Záchranná stanice vede evidenci přijatých živočichů a záznamy o průběhu
jejich ošetření a péči poskytnutou jim po dobu jejich pobytu v záchranné stanici. Součástí
evidence je rovněž datum, místo a způsob návrat vyléčeného živočicha do přírody. Údaje
z evidence předávají záchranné stanice každoročně do evidence druhové ochrany.
(7) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou bližší podmínky pro
poskytování péče živočichům v záchranných stanicích s ohledem na zachování jejich
přirozených vlastností a možnost jejich návratu do přírody a podmínky pro poskytování
dlouhodobé péče živočichům, jejichž návrat do přírody není možný, a jejich využití pro
osvětové a vzdělávací účely.
§ 61
Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků
(1) Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo
zastavěná zastavitelná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací,
národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního
prostředí podá návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí na základě potvrzení
o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede
výčet pozemků označených údaji katastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika
předkupní právo. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje
přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se
tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody
neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem,
mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.
(2) V případě, že o pozemky uvedené v odstavci 1 projeví stát prostřednictvím
Ministerstva životního prostředí písemně ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zájem, bude smlouvu
za Českou republiku uzavírat Agentura nebo správa národního parku, které budou podle své
územní působnosti uvedené v § 78 odst. 1 a 2 s tímto majetkem státu příslušné hospodařit.
753
(3) K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných
prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České
republiky.7)
(4) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.
§ 61b
Zcizování pozemků a staveb ve vlastnictví státu ve zvláště chráněných územích
(1) Pozemky ve vlastnictví státu nacházející se na území národních parků, národních
přírodních rezervací a národních přírodních památek nelze prodat, darovat ani jinak úplatně
nebo bezúplatně převést na jinou osobu. Právní jednání učiněná v rozporu s tím jsou neplatná.
Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
(2) Zákaz převodu podle odstavce 1 se nepoužije na
a) zastavěný stavební pozemek69) pozemek zázemí stavby76), na kterém byla realizována stavba
zapsaná v katastru nemovitostí,
b) spoluvlastnický podíl státu na pozemku podle odstavce 1,
c) směny pozemků odůvodněné naplňováním cílů ochrany přírody a krajiny podle tohoto
zákona,
d) pozemek, o jehož trvalé nepotřebnosti rozhodla podle zákona o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích správa národního parku nebo Agentura,
e) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso silnice, která je podle zákona o pozemních
komunikacích ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je podle zákona o
pozemních komunikacích ve vlastnictví obce, a to v případě, že se jedná o převod pozemku do
vlastnictví tohoto kraje nebo obce,
f) silniční pozemek, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace
dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zákona o pozemních komunikacích
vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou,
g) pozemek, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách.
(3) K převodům podle odstavce 2 písm. a) až e) je třeba souhlasné stanovisko Ministerstva
životního prostředí.
(4) Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí je dále třeba k převodu
a) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází na území chráněné krajinné oblasti, přírodní
rezervace nebo přírodní památky, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a
pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách,
b) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází v ochranném pásmu zvláště chráněného území,
s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení
o pozemkových úpravách,
c) stavby ve vlastnictví státu, která se eviduje v katastru nemovitostí a je zřízena na pozemku
ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, s výjimkou stavby zřízené na
754
pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách.
(5) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je třeba i v případě, že nemovitá věc leží
ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu jen zčásti.
(6) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je podmínkou platnosti právního jednání,
kterým k převodu dochází. Vydává jej v písemné formě Ministerstvo životního prostředí pro
jednotlivé případy na základě odůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky
státu, státní organizace nebo jiného subjektu, který hospodaří s majetkem státu. Souhlasné
stanovisko Ministerstvo životního prostředí vydá pouze v případě, že se nejedná o pozemek
nebo stavbu, které jsou potřebné pro naplňování cílů ochrany zvláště chráněného území. Na
vydání stanoviska se nevztahuje správní řád a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.
(7) Souhlasné stanovisko podle odstavce 4 se nevyžaduje pro převod pozemků a staveb
podle zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby s
výjimkou převodu pozemků, které se nachází na území přírodních rezervací a přírodních
památek.
_____________________
76) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 63
Přístup do krajiny
(1) Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné
zastavitelné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany
přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a
pěšinách v obvodu své územní působnosti.
(2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce
nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a
nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen
respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní
předpisy.30)
(3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory,
zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda,
louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či
půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle
odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)
(4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného
průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými
opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.
(5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních
komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech,
tábořištích a v altáncích mimo zastavěná zastavitelná území obcí dbát své osobní bezpečnosti
755
nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto
pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na
majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním
zaviněním těchto osob.
§ 69
Finanční příspěvek
(1) K uskutečnění záměrů uvedených v § 68 odst. 2 lze poskytnout finanční příspěvek
vlastníkům nebo nájemcům dotčených pozemků za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti
nebo provedou dohodnuté práce v zájmu zlepšení přírodního prostředí.
(2) Finanční příspěvek lze též poskytnout osobě, která provede náhradní ochranné
opatření podle § 49 či 50.
(3)(2) Příspěvek podle odstavce 1 může poskytnout na základě písemné dohody orgán
ochrany přírody nebo obec. Bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku
i náležitosti dohody o jeho poskytování stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně
závazným právním předpisem.
(4)(3) Příspěvek podle odstavce 1 lze poskytovat i ze Státního fondu životního prostředí
České republiky.7)
§ 70
Účast občanů
(1) Ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů,
prostřednictvím jejich občanských sdružení34) a dobrovolných sborů či aktivů účasti občanů
prostřednictvím právnických osob soukromého práva podle odstavce 2.
(2) Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle
stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení") je oprávněno, pokud má
právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem
informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž
mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou
řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze
ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.
(3) Občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2
účastnit se řízení podle tohoto zákona nebo řízení podle jiného právního předpisu, pokud se v
něm rozhoduje na základě jednotného environmetálního stanoviska vydávaného namísto
o povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud oznámí svou účast
písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení
oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.35) Dnem sdělení informace o
zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího
zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
756
(2) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle
zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí, přírody a krajiny nebo
veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, může
požádat orgán ochrany přírody, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních,
v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem, s výjimkou řízení
navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí. Žádost musí být co do předmětu a místa řízení
specifikována. Tato žádost je platná jeden rok od jejího podání.
(3) Právnická osoba podle odstavce 2, která vznikla alespoň 3 roky před dnem
oznámení o zahájení řízení podle tohoto ustanovení nebo kterou podporuje svými podpisy
nejméně 200 osob na podporující listině, je účastníkem řízení podle odstavce 2, pokud jde
o řízení vedené podle tohoto zákona jiným orgánem než stavebním úřadem nebo o řízení
podle jiného právního předpisu, v němž se rozhoduje na základě společného závazného
stanoviska (§ 83 odst. 9) nebo pokud se v něm rozhoduje o povolení kácení dřevin podle §
8 odst. 1 nebo udělení výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 46 odst. 3 nebo
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1, pokud do 10 dnů ode dne
sdělení informace podle odstavce 2 písemně oznámí svou účast v řízení orgánu ochrany
přírody. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího
písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce
správního orgánu.
(4) V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném
podpisovém archu se uvedou identifikační údaje právnické osoby, na jejíž podporu je
podporující podpisová listina určena, a skutečnost, že listina je určena na účasti právnické
osoby v řízení podle odstavce 3. Každá osoba podporující účast právnické osoby v řízení
podle odstavce 3 uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu
místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
§ 72
Právo na informace v ochraně přírody a krajiny
Orgány, které vykonávají státní správu v ochraně přírody podle tohoto zákona
a prováděcích předpisů, jsou povinny v rozsahu své působnosti vést přehled informací, který
obsahuje zejména
a) normativní správní akty v ochraně přírody,
b) návrhy na zahájení správního řízení,
c) vydaná rozhodnutí včetně rozhodnutí v odvolacím nebo přezkumném řízení,
d) všechny písemné a jiné podklady pro vydaná rozhodnutí, zejména zápisy, protokoly,
svědecké výpovědi, písemné důkazy, odborné posudky,
e) návrhy na vyhlášení části přírody za zvláště chráněnou a vyjádření vlastníků či nájemců
pozemků k tomuto záměru (§ 40 a 55),
f) jiné důležité informace, které se vztahují k výkonu a řízení ochrany přírody známé
příslušnému orgánu, zejména údaje o stavu a vývoji přírodního prostředí.
757
§ 72d
Informační systém ochrany přírody
(1) Zřizuje se informační systém ochrany přírody. Informační systém ochrany přírody
je informačním systémem veřejné správy. Správcem a provozovatelem informačního systému
ochrany přírody je Agentura.
(2) Informační systém ochrany přírody je jednotný celostátní informační systém určený
ke zpracování údajů o ochraně přírody a krajiny vedený především za účelem
a) podpory výkonu státní správy,
b) podávání zpráv a informací vyžadovaných právními předpisy Evropské unie Komisi,
c) tvorby politik v oblasti ochrany přírody a krajiny,
d) poskytování údajů o území pořizovatelům územně analytických podkladů,
e) poskytování informací v oblasti ochrany přírody a krajiny,
f) podpory vědy a výzkumu,
g) podpory péče o přírodu a krajinu.
(3) Součástí informačního systému ochrany přírody jsou
a) nálezová databáze ochrany přírody, která slouží k ukládání dat a publikaci výsledků
o rozšíření a stavu druhů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky
významných druhů a přírodních stanovišť,
b) evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím orgány ochrany přírody plní informační
povinnosti podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6, zajišťují evidenci osvědčení podle § 54 odst. 4 a
vedou informace stanovené čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014; prostřednictvím evidence druhové
ochrany rovněž vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na
unijním seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,
a) nálezová databáze ochrany přírody,
1. v níž se ukládají data a zveřejňují informace o rozšíření a stavu druhů rostlin a
živočichů, zejména zvláště chráněných, invazních nepůvodních a evropsky významných,
a přírodních stanovišť,
2. jejímž prostřednictvím se ohlašuje odběr jedince zvláště chráněného druhu rostliny
nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 1,
b) evidence druhové ochrany, jejímž prostřednictvím
1. orgán ochrany přírody zajišťuje evidenci rozhodnutí a opatření obecné povahy o
odchylném postupu podle § 5b, souhlasů podle § 5c odst. 4, dohod o způsobu hospodaření
a péče o pozemek podle § 49a odst. 6, rozhodnutí a opatření obecné povahy k omezení
odběru jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III.
kategorii ochrany podle § 50 odst. 2, souhlasů podle § 52b odst. 1, osvědčení podle § 55
odst. 1, rozhodnutí o zrušení osvědčení podle § 55a odst. 1, rozhodnutí, opatření obecné
758
povahy a dohod podle § 56 a rozhodnutí o povolení k provozování záchranné stanice podle
§ 57a odst. 1; současně orgány ochrany přírody plní prostřednictvím evidence druhové
ochrany informační povinnost podle § 5b odst. 5 a § 56 odst. 6 a vede informace stanovené
čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a čl. 24 odst. 1 písm. f) a h) nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
2. vlastník nebo držitel jedince invazního nepůvodního druhu živočicha na unijním
seznamu provádí jeho registraci podle § 13j odst. 2,
3. vlastník nebo držitel mrtvého jedince zvláště chráněného druhu živočicha zařazeného
v I. nebo II. kategorii ochrany, jeho části nebo výrobku z něj provádí jeho registraci podle
§ 49b odst. 2,
4. vlastník nebo držitel živočicha odchovaného v lidské péči ohlašuje jeho ztrátu nebo
odcizení podle § 55a odst. 6,
5. se přebírá evidence živočichů přijatých záchrannou stanicí a záznamů podle § 57b odst.
6,
c) ústřední seznam, který slouží k evidenci údajů stanovených v § 42 a 47, 47 a § 52a odst. 3,
d) jednotná evidence speleologických objektů, která slouží k evidenci krasových a
pseudokrasových jevů na území České republiky a shromažďuje základní, polohové, měřické
a popisné údaje o jednotlivých lokalitách, dokumentaci, přehled o významu lokalit, jejich
využití a stavu, možnosti ohrožení a výsledky výzkumu a průzkumu lokalit,
e) evidence opatření péče o přírodu a krajinu, která slouží k evidenci opatření ke zlepšení stavu
přírody a krajiny realizovaných z veřejných finančních zdrojů a jako podklad pro jejich
plánování a vedení informací podle čl. 24 odst. 1 písm. d), e), g) a i) nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.,
§ 75
Orgány ochrany přírody
(1) Orgány ochrany přírody jsou
a) obecní úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) stavební úřady,
de) Agentura,
ef) správy národních parků,
fg) Česká inspekce životního prostředí,37)
gh) ministerstvo životního prostředí,
hi) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.
759
(2) Zřizuje se Agentura jako správní úřad, který je podřízený Ministerstvu životního
prostředí. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní
službě. Sídlem Agentury je Praha. Agentura vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny
v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými zákony.
(3) Orgány ochrany přírody vykonávají státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny
podle tohoto zákona.
§ 76
Obecní úřady
(1) Obecní úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národních parků,
národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních
památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nebo nejde-li o záměr
povolení kácení pro účely záměru vyžadujícího stavební povolení,
a) povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a
b) ukládají náhradní výsadbu podle § 9.
(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se o povolení kácení dřevin podle § 8 odst.
1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 rozhoduje pro záměr vyžadující jednotné
environmentální stanovisko nebo pro záměr který se nachází jeho část, které se nacházejí na
území chráněné krajinné oblasti, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
§ 77
Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, není-li
příslušný jiný orgán ochrany přírody,
a) vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4
odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality a registrují významné
krajinné prvky podle § 6 odst. 1,
b) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o
omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné
druhy,
c)b) rozhodují o zajištění nebo použití prostředků postupů nebo opatření k zabránění
nadměrnému zbytečnému úhynu rostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení
jejich biotopů biotopů druhů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
d)c) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné
povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště
chráněného druhu, do krajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5,
e)d) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné
povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště
chráněného druhu, podle § 5 odst. 6,
760
f)e) zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li
o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8, a podílejí se ve spolupráci
s příslušnými orgány ochrany přírody na zajištění provedení opatření k odstranění nebo
izolaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13g odst. 2 a opatření
k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13j odst. 4,
g)f) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1, nejde-li o
stanovení odchylného postupu v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné
stanice nebo jeho změně podle § 57a odst. 7,
g) rozhodují o uložení opatření k zabránění nebo zmírnění poškození biotopů opylovačů
podle § 5c odst. 1,
h)g) h) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst. 3,
i)h) i) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu
kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,
j)i) j) přijímají oznámení o učinění paleontologického nálezu, požadují údaje
o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle
§ 11,
k)j) k) vydávají souhlasy k povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo
změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,
l)k) l) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle
§ 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté,
m)l) m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45
odst. 2, projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají
rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných
pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4 a předávají
dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního
seznamu podle § 47 odst. 1,
n)m) n) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke
stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují
výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst.
5, jde-li o památné stromy,
m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39
a § 45 odst. 2, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1,
včetně stanovení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 2, a zrušení ochrany
památných stromů podle § 46 odst. 5, předávají dokumentaci o památných stromech a
jejich ochranných pásmech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního
seznamu podle § 47 odst. 1 a zajišťují označení památného stromu a jeho odstranění podle
§ 47 odst. 2,
n) vydávají souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů
podle § 46 odst. 4, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 46 odst. 3
a poskytují předběžnou informaci o škodlivosti činnosti podle § 46 odst. 4,
761
o)n) o) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště
chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních
úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2 odst. 3 písm. a),
p)o) p) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 § 55
odst. 1 až 6 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných
osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10 § 55 odst. 1 až 3, ověřují zákonný původ a vydávají
rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha
odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10 § 55 odst. 6,
q)p) q) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací,
stezek a pěšin mimo zastavěné zastavitelné území obcí podle § 63 odst. 1,
r)q) r) v rozsahu své působnosti ukládají rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy,
pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podmínky pro výkon činností, které by mohly
způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové
činnosti zakazují podle § 66,
s)r) s) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,
t)s) t) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1,
ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a projednávají
přestupky podle § 87 a 88 a
u)t) u) v rozsahu své působnosti uplatňují stanoviska k návrhu územního plánu, regulačního
plánu, vymezení zastavěného zastavitelného území a územního opatření z hlediska zájmů
chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém
ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska
tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti39d), zákona o lesích, zákona o rybářství,
zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona a zákona o geologických
pracích, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu
vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany
přírody.
§ 77a
Působnost krajů a krajských úřadů
(1) Kraje zpracovávají ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy,
koncepce a strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo
chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku a ochranná
pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy.
(2) Kraje mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní parky, chráněné
krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto
zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy, nařízení o zřízení či zrušení přírodních
762
parků a o omezení využití jejich území podle § 12 odst. 3, nařízení o zřízení přírodních rezervací
podle § 33, přírodních památek podle § 36 nebo jejich ochranných pásem podle § 37 odst. 1 a
zajišťují péči o tato území, dále mohou ve svém správním obvodu vydat nařízení o zrušení
přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných
území podle § 45 odst. 1.
(3) Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných
pásem těchto zvláště chráněných území a na území chráněných na základě smlouvy podle §
39 vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
Krajské úřady dále na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí vykonávají státní
správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů a obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální
stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území evropsky významných lokalit nebo
ptačích oblastí, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, není-li podle tohoto zákona příslušná
Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, stavební úřad, Ministerstvo obrany nebo
Ministerstvo životního prostředí,
a) vydávají souhlasy ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským
osnovám podle § 4 odst. 3,
b) povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení pro
průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní,
přebírají dokumentaci jeskyní podle § 10 odst. 5 a předávají ji do evidence Agentuře,
c) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle §
13 odst. 1 z důvodů ochrany zájmu chráněného v části páté,
d) rozhodují o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích podle §
34 odst. 2,
e) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany
přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a
k činnostem podle § 37 odst. 2,
f) zajišťují zpracování plánů péče a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky
a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťují jejich realizaci podle § 38,
g) sjednávají a zrušují smluvní ochranu podle § 39 a § 45 odst. 2 a předávají dokumentaci o
těchto územích do ústředního seznamu a na základě uzavřených smluv podle § 39 odst. 1
zveřejňují ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních
úřadů61) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná,
h) zajišťují zpracování, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení a návrhy právních
předpisů, kterými se vyhlašují přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma těchto
zvláště chráněných území,
i) povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43,
763
j) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich
ochranných pásem do ústředního seznamu,
k) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách
přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 4,
l) povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle
§ 45b odst. 1,
m) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají
souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky
významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území
vydávají i souhlasy podle § 4 odst. 2,
n) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o
způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
o) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají
kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo
životního prostředí,
p) povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných nerostů podle § 51 odst. 2,
q) přijímají oznámení o vypuštění vyléčených zvláště chráněných živočichů ze záchranné
stanice podle § 52 odst. 2,
r)q) mohou požadovat prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště
chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních
úmluv podle § 54 odst. 1 a mohou požadovat prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2 odst. 3
písm. a),
s)r) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
t)s) v rozsahu své působnosti ukládají rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud
jde o blíže neurčený okruh osob, podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit
nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, nebo takové činnosti
zakazují podle § 66,
u)t) vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu provádění
ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
v)u) ustanovují stráž přírody ve svém územním obvodu podle § 81 odst. 1,
w)v) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,
x)w) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu a ukládají provedení
náhradních opatření k nápravě podle § 86 odst. 1 a 2,
y)x) spolupracují s ostatními správními úřady a orgány na zajišťování ekologické výchovy
a vzdělávání a
z) y) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního
plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto
zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
764
y) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního
plánu, vymezení zastavitelného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných
tímto zákonem, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody, a jsou dotčeným orgánem
při jejich pořizování.
(5) Krajské úřady dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 3 a 4, není-li
podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku, újezdní úřad, stavební úřad,
Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí,
a) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o
omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se jedná o zvláště chráněné druhy,
b) ukládají rozhodnutím zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu
rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se
jedná o zvláště chráněné druhy,
b) vydávají souhlas k prodeji a nabízení za účelem prodeje živých jedinců druhů čmeláků
a pačmeláků rodu Bombus, k jejich vypouštění a rozšiřování podle § 5c odst. 4,
c) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné
povahy povolení k rozšiřování křížence zvláště chráněného druhu do krajiny podle § 5 odst. 5,
d) stanovují rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné
povahy opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 6 a mohou vydat
opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo
křížence podle § 5 odst. 6, týká-li se takové opatření území zasahujícího správní obvody
nejméně dvou podřízených obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,
e) zajišťují provedení opatření k regulaci křížence zvláště chráněného druhu podle § 5 odst. 8,
f) vydávají opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup při ochraně ptáků,
pokud jde o blíže neurčený okruh osob, podle § 5b odst. 4,
g) vydávají rozhodnutí o uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1,
g)h) vydávají opatření obecné povahy, kterým stanoví bližší podmínky uplatňování zásad
regulace podle § 13h odst. 2,
h)i) rozhodují o povolení komerčního využívání značně rozšířeného invazního nepůvodního
druhu na unijním seznamu podle čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1143/2014,
i)j) zajišťují provedení opatření k regulaci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu
podle § 13j odst. 4 a spolupracují na provedení opatření k obnově dotčených ekosystémů podle
čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014,
j)k) uzavírají dohody podle § 49 odst. 4 § 49a odst. 6,
k) l) vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených
druhů živočichů podle § 50 odst. 3,
l) m) spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52, podílí se na jejich realizaci a zajišťují
765
další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,
l) ukládají rozhodnutím provedení technicky a ekonomicky dostupných opatření
k předcházení úhynu zvláště chráněných rostlin a úhynu a zraňování zvláště chráněných
živočichů podle § 48a,
m) omezují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený
okruh osob, odebírání nebo využívání jedinců zvláště chráněného druhu rostliny nebo
živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 2,
n) zajišťují zpracování, schválení a realizaci regionálních akčních plánů podle § 52a odst.
1 a jejich předání do ústředního seznamu podle § 52a odst. 3, podílí se na realizaci
záchranných programů podle § 52a odst. 1 a programů péče podle § 52a odst. 2 ve
spolupráci s Agenturou a při výkonu své působnosti postupují v souladu s těmito
dokumenty a zajišťují další potřebnou péči o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů,
m)n) o) vydávají souhlasy k vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské
péči do přírody a k vysévání nebo vysazování uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin
do přírody podle § 54 odst. 3 § 52b odst. 1,
n)o) p) s výjimkou ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení o tom, že se jedná
o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4
až 10 § 55 odst. 1 až 3, ověřují zákonný původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše
nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle
§ 54 odst. 10 § 55 odst. 6,
o)p) q) povolují rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh
osob, výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů
živočichů podle § 56, nejde-li o povolení výjimky v rámci rozhodnutí o povolení k
provozování záchranné stanice nebo jeho změně podle § 57a odst. 7,
p)q) r) uzavírají dohody podle § 56 odst. 5,
q)r) s) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných
podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nerostů podle § 57 a,
t) uzavírají dohody k provádění péče o pozemek podle § 68 odst. 2 a provádějí zásahy ke
zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 v rozsahu své působnosti, a
r)s) t) u) rozhodují o odebrání nedovoleně držených jedinců podle § 89.
(6) Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle § 4
odst. 1, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národní parku, újezdní úřad,
Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo životního prostředí.
(7) Krajské úřady jsou dotčenými orgány ochrany přírody a vydávají v rozsahu své
působnosti vyjádření k poskytování plateb podle jiných právních předpisů39c).
(8) Krajské úřady vydávají závazná stanoviska z hlediska vysazování nepůvodních
druhů k řízením o povolení výkonu rybářského práva podle zákona o rybářství.
(9) Krajské úřady vydávají společná závazná stanoviska podle § 83 odst. 9 pro
766
záměry vyžadující povolení podle stavebního zákona, a to včetně posouzení povolení
kácení podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9, pokud se záměr nebo jeho
část nachází na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo ochranných pásem
těchto zvláště chráněných území, anebo na území evropsky významné lokality nebo ptačí
oblasti, není-li podle tohoto zákona příslušná Agentura, správa národního parku nebo
újezdní úřad. V případě, že se záměr nachází na území přírodní rezervace, přírodní
památky nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, anebo na území
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jen zčásti, krajské úřady vydávají společné
závazné stanovisko podle § 83 odst. 9 pro celý záměr.
§ 77b
Působnost stavebních úřadů
(1) Stavební úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území a
jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a vojenské újezdy a
jedná-li se o záměry podle stavebního zákona, v rámci řízení podle stavebního zákona
posoudí splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro
a) vydání souhlasu k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného
krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4
odst. 2,
b) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
c) povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9 odst. 1,
d) povolení výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně,
e) vydání souhlasu k umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly
snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,
f) povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a souhlas s ošetřováním památného
stromu podle § 46 odst. 3, vydání souhlasu ke stanoveným činnostem v ochranných
pásmech památných stromů podle § 46 odst. 2, zrušení ochrany památného stromu podle
§ 46 odst. 5,
g) povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56;
k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených
v I. kategorii ochrany je nezbytné závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany
přírody a k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
zařazených v II. kategorii ochrany je nezbytné vyjádření příslušného orgánu ochrany
přírody,
h) vydání souhlasu k činnostem a zásahům týkajícím se zvláště chráněných nerostů podle
§ 57,
i) vydání souhlasu ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací,
stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1.
Souhlas nebo povolení podle písmene a) až h) se v těchto případech samostatně nevydává
a je součástí výrokové části rozhodnutí o povolení záměru, změně záměru před
767
dokončením, případně o povolení užívání stavby podle stavebního zákona, jsou-li zájmy
chráněné podle písmen a) až h) dotčeny.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a e) se nepoužije, jde-li o záměr vyžadující
posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(3) Stavební úřady v rozsahu své působnosti podle odstavce 1
a) ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu
obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
b) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1 a rozhodují o
možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1,
c) ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2, a
d) projednávají přestupky podle § 87 odst. 1 písm. a), b), d), e), i) a j), § 87 odst. 2 písm.
b), l), m), n) a o), § 87 odst. 3 písm. a) až e), l) a m), § 88 odst. 1 písm. b), c), d), g), k), n),
s), § 88 odst. 2 písm. a), b), d), f) až i), p) a w) vyplývající z porušení povinností uložených
jimi vydanými rozhodnutími nebo opatřeními.
§ 78
Působnost Agentury a správ národních parků
(1) Agentura na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy,
vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušná správa
národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí. Agentura dále na území národních
přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště
chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich
ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti
obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle
tohoto zákona příslušná, správa národního parku nebo Ministerstvo životního prostředí.
(2) Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem
vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů,
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto
zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správa Národního parku Šumava vykonává
státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a
Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu v rozsahu působnosti
Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona
příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní
obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi
jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(3) Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti podle
odstavců 1 a 2, není-li příslušný jiný orgán
a) vydávají souhlasy k vyhrazení míst vyhrazují místa ke zneškodňování odpadů na území
chráněných krajinných oblastí,
768
b) vydávají souhlasy k vyhrazení míst vyhrazují místa pro pořádání soutěží na jízdních kolech
na území chráněných krajinných oblastí,
c) vydávají souhlasy k vyznačení cest vyznačují cesty na území národních přírodních rezervací,
d) rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních
parcích, o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních
přírodních rezervací a o omezení výkonu práva myslivosti a rybářství v přírodních rezervacích,
e) vydávají souhlasy k využití území, činnostem nebo zásahům vázaným na předchozí souhlas
orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech zvláště chráněných území,
f) zajišťují zpracování plánů péče o přírodní rezervace, přírodní památky a ochranná pásma
těchto zvláště chráněných území, schvalují tyto plány péče a zajišťují jejich realizaci podle §
38,
g) zajišťují zpracování záměrů na vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek a
ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, oznamují tyto záměry a projednávají je,
h) předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich
ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních
památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje,
popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k
zápisu do katastru nemovitostí,
i) povolují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 43 a ze zákazu
poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,
j) vyhrazují a vyznačují místa, cesty a trasy a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu,
způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 26 a 29
a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy,
k) vydávají souhlasy k využití území, činnostem a zásahům ve zvláště chráněných územích
podle § 12, § 16a odst. 3, § 16b až 16d a § 44,
l) vydávají souhlasy k zásahům v evropsky významných lokalitách podle § 45c odst. 2, zajišťují
péči o evropsky významné lokality a označují evropsky významné lokality,
m) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o
způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,
n) vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64,
o) vydávají rozhodnutí nebo opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu činnosti podle
§ 66 odst. 1 a k provádění ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky podle § 66 odst. 3,
p) uplatňují stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu,
vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem
a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
(4) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců
1 a 2 povolují výjimky ze zákazů stanovených v § 10 odst. 2 pro jeskyně, vydávají povolení
pro průzkum nebo výzkum jeskyní podle § 10 odst. 3, přijímají oznámení o zjištění jeskyní,
769
přebírají dokumentaci jeskyní a vedou evidenci převzaté dokumentace jeskyní podle § 10 odst.
5.
(5) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců
1 a 2 vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají a stanovují
kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo
životního prostředí.
(6) Agentura na území chráněných krajinných oblastí povoluje kácení dřevin podle § 8
odst. 1 a ukládá náhradní výsadbu podle § 9 pro účely povolení záměru vyžadujícího jednotné
environmentální stanovisko62) nebo jeho části, které se nacházejí na území chráněné krajinné
oblasti.
(6) Agentura na celém území České republiky, mimo území vojenských újezdů,
zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí
oblasti, vydává pro záměry podle stavebního zákona závazná stanoviska k povolení
výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených
v I. kategorii ochrany a vyjádření k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště
chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v II. kategorii ochrany, není-li podle
tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí.
(7) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich
ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné
oblasti Labské pískovce a vojenských újezdů, a správy národních parků v obvodu své územní
působnosti podle odstavce 2 mimo území vojenských újezdů poskytují finanční náhradu za
ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření z prostředků státního rozpočtu podle § 58 odst.
3. Agentura dále na celém území České republiky uzavírá dohody podle § 68 odst. 2 a
poskytuje finanční příspěvky ze státního rozpočtu k zajištění ochrany přírody a krajiny podle §
2 odst. 2 v rozsahu požadavků stanovených Ministerstvem životního prostředí.
(8) Agentura na celém území České republiky a správy národních parků v obvodu své
územní působnosti podle odstavce 2 dále za účelem podpory výkonu státní správy na úseku
ochrany přírody a krajiny provádějí potřebné inventarizační přírodovědné průzkumy,
monitoring, dokumentaci a šetření v ochraně přírody, ukládají, zpracovávají, vyhodnocují a
poskytují data v ochraně přírody; přitom spolupracují s odbornými, výzkumnými a vědeckými
pracovišti a zajišťují informační a osvětovou činnost. Agentura a správy národních parků plní
zároveň úkoly odborných organizací ochrany přírody podle požadavků Ministerstva životního
prostředí.
(9) Agentura může vydávat nařízení pro obvod své územní působnosti podle odstavce 1
a podle odstavce 19 po projednání s Ministerstvem obrany rovněž na pozemcích a
stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy,
a to podle § 33 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 a § 45 odst. 1.
(10) Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních obvodů se týká.
Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon
o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů61).
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí.
770
Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo
životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy a Agentura tuto nápravu bezodkladně
provede.
(11) Správy národních parků zajišťují zpracování a předkládají ke schválení zásady péče
o národní parky podle § 38a a Agentura a správy národních parků v obvodu své územní
působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování a předkládají ke schválení plány péče o
chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich
ochranná pásma podle § 38 nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52.
Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2
zajišťují zpracování, projednávají a schvalují plány péče o přírodní rezervace, přírodní památky
a jejich ochranná pásma podle § 38.
(12) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich
ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce
2 na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracovávají záměry na vyhlášení
národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních
přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. Správy
národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce 2 na základě zadání
Ministerstva životního prostředí zpracovávají, oznamují a projednávají záměry na vyhlášení
přírodních rezervací, přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných
území.
(13) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a jejich
ochranných pásem, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavce
2
a) rozhodují o
1. povolení k přesunu podle § 13a odst. 1,
2. provedení pokusného vypuštění podle § 13a odst. 4 a 5,
3. umístění do karantény podle § 13a odst. 6, nebo
4. uložení provedení opatření podle § 13c odst. 1, nebo
5.4. zrušení vydaného povolení k přesunu podle § 13c odst. 2,
b) schvalují pohotovostní plán podle § 13a odst. 7, nebo
c) zajišťují provedení opatření k odstranění nebo izolaci invazního nepůvodního druhu na
unijním seznamu podle § 13g odst. 2.
(14) Agentura na celém území České republiky vydává Červené seznamy podle §
52. Agentura na celém území České republiky zajišťuje zpracování a realizaci
záchranných programů podle § 52a odst. 1 a programů péče podle § 52a odst. 2; schválené
záchranné programy a programy péče předává Agentura do ústředního seznamu.
Agentura dále na celém území České republiky koordinuje zpracování regionálních
akčních plánů zpracovaných příslušnými orgány ochrany přírody.
771
(14)(15) Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle
odstavců 1 a 2 v souladu se schválenými plány péče, zásadami péče o národní parky nebo
záchrannými programy zvláště chráněných druhů, regionálními akčními plány a programy
péče zajišťují péči o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky. K zajištění těchto
povinností jsou příslušné hospodařit s majetkem státu.
(15)(16) Agentura a správy národních parků jsou v obvodu své územní působnosti podle
odstavců 1 a 2 odvolacím orgánem proti rozhodnutím orgánů obcí vydaným podle tohoto
zákona.
(16)(17) Správy národních parků zřizují radu národního parku a jmenují a odvolávají
její další členy podle § 20.
(17)(18) Správy národních parků na území národních parků vykonávají státní správu
lesů v rozsahu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle lesního
zákona63). Správy národních parků na území národních parků a jejich ochranných pásem
vykonávají působnost Ministerstva životního prostředí podle lesního zákona64), pokud jde o
rozhodnutí o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro
plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí podle § 48a odst. 1 písm. b)
lesního zákona, a vydání závazného stanoviska k řízení podle jiného právního předpisu, jímž
mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž
mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více, podle § 48a odst.
2 písm. c) lesního zákona.
(18)(19) Agentura na celém území České republiky, mimo území národních parků a
jejich ochranných pásem a mimo území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné
oblasti Labské pískovce, a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle
odstavce 2 vykonávají působnost orgánů ochrany přírody na pozemcích a stavbách, které tvoří
součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy.
(20) Agentura a správy národních parků vydávají společná závazná stanoviska
podle § 83 odst. 9 pro záměry vyžadující povolení podle stavebního zákona, a to včetně
posouzení povolení kácení podle § 8 odst. 1 a uložení náhradní výsadby podle § 9, pokud
se záměr nebo jeho část nachází v obvodu jejich územní působnosti podle odstavců 1 a 2.
V případě, že se záměr nachází v obvodu územní působnosti podle odstavců 1 a 2 jen
zčásti, Agentura a správy národních parků vydávají společné závazné stanovisko podle §
83 odst. 9 pro celý záměr.
___________________________________
62) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
§ 78a
Působnost orgánů ochrany přírody na území vojenských újezdů
(1) Na území vojenských újezdů26) vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny
újezdní úřady v rozsahu působnosti obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností, stavebních úřadů, krajských úřadů, Agentury a správ národních parků, není-li k
ní příslušné Ministerstvo obrany.
772
(2) Ministerstvo obrany na území vojenských újezdů
a) zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí prognózy, koncepce a strategie
ochrany přírody,
b) zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o přírodní rezervace a přírodní památky a jejich
ochranná pásma a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s újezdními úřady podle § 38,
c) sjednává smlouvy o ochraně území podle § 39, prohlašuje tato území za chráněná a ruší
smluvní ochranu těchto území postupem podle § 45 odst. 2,
d) vydává prováděcí právní předpisy, kterými se vyhlašují nebo zrušují přírodní rezervace a
přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a jimiž se stanoví bližší
podmínky jejich ochrany; prohlašuje území za chráněná podle § 39,
e) předává dokumentaci zvláště nebo smluvně chráněných území do Ústředního seznamu
ochrany přírody,
f) uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,
g) spolupracuje s ostatními správními úřady při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
h) vykonává státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,
i) vydává stanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z
hlediska své působnosti,
j) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona újezdními úřady.
§ 79
Působnost Ministerstva životního prostředí
(1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody
v České republice.
(2) Ministerstvo životního prostředí
a) zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České
republice,
b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajiny,
c) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování
ekologické výchovy a vzdělávání,
d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajiny,
e) podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství
v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť,
f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny,
g) řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ národních parků a plní jiné
úkoly stanovené tímto zákonem.
(3) Ministerstvo životního prostředí dále
773
a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst.
1,
b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů chráněných
mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 10,
c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede
přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5
odst. 12 a 13,
c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice podle § 57a odst. 1 a jeho změně
nebo zrušení podle § 57a odst. 8, v rámci rozhodnutí o povolení k provozování záchranné
stanice nebo jeho změny stanovuje odchylný postup podle § 5b odst. 1 a povoluje výjimku
ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných druhů živočichů podle
§ 56 odst. 1, vede seznam záchranných stanic a zveřejňuje jej na svých internetových
stránkách podle § 57a odst. 2,
d) vydává pro stavby pro energetickou bezpečnost77), s výjimkou staveb výroben elektřiny
z obnovitelných zdrojů, závazná stanoviska k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u
zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. kategorii ochrany a
vyjádření k povolení výjimky podle § 56 ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů zařazených v II. kategorii ochrany,
d) e) rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle
§ 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o
zrušení povolení podle § 13d odst. 5,
e) f) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech
mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v
národních přírodních rezervacích,
f) g) oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných
oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem
těchto zvláště chráněných území,
g) h) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení
k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,
h) i) vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle
§ 17 odst. 3,
i) j) vydává stanovisko k právnímu jednání, kterým dochází k převodu nemovitých věcí ve
zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech podle § 61b odst. 3 až 7,
j) k) projednává a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky,
chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území podle § 38,
k) l) schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6,
l) m) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí,
národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto
774
zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního
seznamu,
m) n) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a
vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,
n) o) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a
ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje
je prostřednictvím internetu,
o) p) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 5 a informuje Komisi o uložených
nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění podle § 45i odst. 8,
p) q) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků,
občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné
programy podle § 52,
q) schvaluje a ukončuje záchranné programy podle § 52a odst. 1 a programy péče podle
§ 52a odst. 2 a společně s Agenturou zajišťuje koordinaci jejich realizace,
r) může vydat, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatření obecné povahy, kterým
stanoví podmínky odebírání nebo využívání jedinců zvláště chráněného druhu rostliny
nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany z přírody podle § 50 odst. 2 a opatření
obecné povahy, kterým se povoluje výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů podle § 56 odst. 1 a 4, týká-li se takové opatření území zasahujícího správní
obvody nejméně 2 příslušných orgánů ochrany přírody,
s) může uzavírat dohody podle § 56 odst. 5, pokud se mají vztahovat na území zasahující
správní obvody nejméně 2 příslušných orgánů ochrany přírody,
q) r) t) vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na
zápis předkupního práva do katastru nemovitostí a uplatňuje předkupní právo státu
k pozemkům podle § 61 odst. 1,
r) s) u) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b),
s) t) v) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti,
Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí,
t) u) w) uplatňuje stanoviska k návrhům územního rozvojového plánu a zásadám územního
rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a je dotčeným orgánem při jejich
pořizování,
u) v) x) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly
zřízeny jiným zákonem41), a
v) w) y) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče
a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní.
(4) Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem při posuzování zralosti
projektů společného zájmu energetické infrastruktury49) a v řízení pro stavby projektů
společného zájmu energetické infrastruktury vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny
775
v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecných úřadů obcí s rozšířenou
působností, krajských úřadů a Agentury.
(5) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se
a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky
významných druhů a prioritních evropsky významných druhů vyskytujících se na území České
republiky,
b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů,
projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1,
c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4 odst. 2,
d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení
podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky
užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5,
e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění
provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle
§ 10 odst. 5,
f) stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d
odst. 1,
g) vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí
podle § 18 odst. 5 a § 27 odst. 2,
h) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto
zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují
přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a
jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné
oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují
přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří
součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo
Agentura,
i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad
péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle §
38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu,
obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu,
způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu, včetně způsobu a
podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení
zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 4 a bližší podmínky
o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,
j) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného
území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle
§ 39 odst. 2,
776
k) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových
podkladech podle § 45c odst. 1 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových
podkladech podle § 45e odst. 7,
l) stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 9,
m) stanoví rozsah požadovaného vzdělání a obsah přezkoušení podle § 45j odst. 1,
n) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48,
seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší
podmínky jejich ochrany,
n) stanoví seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a jejich zařazení do
příslušné kategorie ochrany podle § 48 odst. 3, podrobnější charakteristiku podstatných
změn hydrologických půdních poměrů a vodního režimu území, půdního povrchu a
chemických vlastností prostředí s ohledem na nároky jednotlivých zvláště chráněných
druhů rostlin nebo živočichů anebo jejich skupin podle § 49a odst. 4, bližší podmínky
nezaměnitelného a trvalého označení a jiného způsobu nezaměnitelné a trvalé identifikace
mrtvých jedinců zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zařazených v I. nebo II.
kategorii ochrany podle § 49b odst. 3, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a
míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,
o) stanoví způsoby ověřování zákonného původu, náležitosti vzor žádosti o osvědčení a vzor
osvědčení podle § 54 odst. 11 § 55 odst. 7,
p) stanoví bližší podmínky pro poskytování péče živočichům v záchranných stanicích s
ohledem na zachování jejich přirozených vlastností a možnost jejich návratu do přírody
a podmínky pro poskytování dlouhodobé péče živočichům, jejichž návrat do přírody není
možný, a jejich využití pro osvětové a vzdělávací účely podle § 57b odst. 7 a výši nákladů
na krmivo, energie a chovatelskou péči o jedince hrazené Ministerstvem životního
prostředí podle § 89 odst. 7,
p)q) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4 7, vzor uplatnění
nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným
předpisem,
q)r) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona,
r)s) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém
hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,
s)t) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 2
a náležitosti dohody o jeho poskytování,
t)u) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků,
u)v) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon
stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody,
v)w) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků
ochrany přírody podle § 82 odst. 2,
777
w)x) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní
ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, do kategorií podle § 90 odst. 6 až 8 a
x)y) zrušuje podle § 90 odst. 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených
podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.
(6) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy odpovědným za
provádění nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí plní úkoly
příslušného orgánu pověřeného uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1143/2014.
(7) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ústřední veterinární správou Státní
veterinární správy z hlediska ochrany zvířat a požadavků veterinární péče určí zařízení, do nichž
lze umisťovat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní
seznam, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat. Určit lze pouze zařízení,
která splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1143/2014 jsou schopna zajistit potřebnou odbornou péči a zabránit úniku a
rozmnožování invazních nepůvodních živočichů. Ministerstvo životního prostředí vede
evidenci určených zařízení a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách.
(8) Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán v oblasti prevence a
zmírnění nepříznivých vlivů invazních nepůvodních druhů zřizuje společnou komisi. Předsedu
a členy společné komise jmenuje ministr životního prostředí po dohodě s ministrem zemědělství
ze zástupců obou ministerstev a z dalších odborníků v oblasti invazních nepůvodních druhů
navržených z řad pracovníků dalších dotčených orgánů státní správy, vědeckých a jiných
odborných pracovišť. Další podrobnosti o složení společné komise stanoví její statut, její
činnost se řídí jednacím řádem; statut i jednací řád společné komise vydává Ministerstvo
životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství. Společná komise plní úkoly
poradního výboru podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
____________________
77) § 1 odst. 5 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.
§ 80
Působnost České inspekce životního prostředí
(1) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) kontroluje, jak jsou orgány
veřejné správy vyjma ústředních orgánů, právnickými a podnikajícími fyzickými osobami
dodržována ustanovení právních předpisů, přímo použitelných předpisů Evropské unie a
rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení
a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání.
(2) Inspekce je oprávněna právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ukládat
opatření podle § 66, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle
§ 86 odst. 1, ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2 a
rozhodnout o odebrání nedovoleně držených jedinců a odstranění jedinců invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 89, v případech hrozící škody nařídit
778
omezení, případně zastavení škodlivé činnosti až do doby odstranění jejich nedostatků a příčin.
Inspekce provádí u právnických a podnikajících fyzických osob průběžné kontroly podmínek
používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře podle nařízení Rady (ES) č.
708/2007, využívání invazních nepůvodních druhů podle nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1143/2014 a poskytuje odbornou podporu orgánům státní správy vykonávajícím
úřední kontroly podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.
(3) Inspekce provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství41c) v souladu
s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro
podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém41d), s výjimkou těchto
kontrol podmíněnosti v oblasti povrchových nebo podzemních vod. Inspekce je oprávněna
vyžadovat prokazování zákonného původu a totožnosti podle § 54.
(4) Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle
tohoto zákona. Inspekce může zahájit řízení o přestupku pouze tehdy, nezahájil-li je již
stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura
nebo správa národního parku. Pokud řízení o přestupku zahájí stavební úřad, újezdní úřad,
obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku
a inspekce ve stejný den, provede řízení o přestupku stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad
obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku. O zahájení
řízení o přestupku se inspekce a stavební úřad, újezdní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou
působností, krajský úřad, Agentura nebo správa národního parku vzájemně informují. O
odvolání proti rozhodnutí inspekce rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.
(5) Jedná-li se o kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona týkajících
se ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany
před invazními nepůvodními druhy, je inspekce oprávněna po právnických,
podnikajících fyzických a fyzických osobách požadovat prokázání zákonného původu
podle § 54 odst. 1, prokázání jejich totožnosti podle § 54 odst. 3 písm. a) a odebrat jim
nedovoleně držené jedince nebo uložit jim odstranění jedince invazního nepůvodního
druhu na unijním seznamu podle § 89. Inspekce rovněž projednává přestupky
právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob, pokud jimi byly porušeny
povinnosti podle tohoto zákona týkající se ochrany zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů, ochrany ptáků nebo ochrany před invazními nepůvodními druhy.
§ 81
Stráž přírody
(1) Krajské úřady, Agentura a správy národních parků (dále jen "ustanovující úřady")
ustanovují stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných
spolupracovníků. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a
krajiny.
(2) Stráž přírody se skládá ze strážců a zpravodajů, které jmenuje a odvolává územně
příslušný ustanovující úřad.
(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která
779
a) je občanem České republiky,
b) je starší 21 let,
c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
d) má způsobilost k právním úkonům,
e) je zdravotně způsobilá,
f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících
předpisů,
g) složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že jako stráž přírody budu s
největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně
přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím
oprávnění příslušející stráži přírody.".
(4) Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním znakem a průkaz
stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Ustanovující
úřad vede evidenci stráží přírody.
(5) Stráž přírody je povinna oznámit ustanovujícímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku
všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Ustanovující úřad ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto
funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla
ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Ustanovující úřad může
ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby,
která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž ustanovující úřad zrušil ustanovení stráží
přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody.
(7) Strážci jsou oprávněni
a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody,
b) projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,
c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62,
d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o
ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou
povinny uposlechnout,
e) zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky
významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové
vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz
vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo
zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu
motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí
souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
f) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie,
pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky., a
780
g) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně
přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam průběhu úkonu, je-li to nezbytné
pro plnění jejich úkolů.
(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle části druhé až páté
tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém opatření
bezodkladně vyrozumí územně příslušný orgán ochrany přírody. Opatření potvrdí, změní nebo
zruší orgán ochrany přírody nejpozději do 15 dnů od jeho
(8) V případě bezprostředního ohrožení zájmů chráněných podle částí druhé až
páté tohoto zákona je strážce přírody oprávněn k pozastavení rušivé činnosti. O svém
opatření bezodkladně vyrozumí orgán ochrany přírody, který strážce ustanovil. Opatření
potvrdí, změní nebo zruší orgán ochrany přírody, který strážce ustanovil, rozhodnutím
nejpozději do 15 dnů od jeho provedení strážcem. Vydání rozhodnutí je prvním úkonem
v řízení.
(9) Podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody stanoví
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí stanoví v této
vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.
§ 83
Řízení ve věcech ochrany přírody
(1) K ústnímu jednání přizve orgán ochrany přírody všechny jemu známé účastníky
řízení. V případech, kdy rozhodnutí orgánů ochrany přírody může ovlivnit přírodní poměry v
územních obvodech několika obcí, oznámí orgán ochrany přírody termín a předmět ústního
jednání také veřejnou vyhláškou vyvěšenou v těchto obcích.
(2) Jestliže je nařízeno ústní jednání, je povinen orgán ochrany přírody doručit
předvolání k tomuto jednání účastníku řízení nejméně 15 dnů, ve zvláště složitých případech
30 dnů přede dnem ústního jednání. Stejnou dobu musí být vyvěšena veřejná vyhláška o ústním
jednání.
(3) V jednoduchých věcech rozhodne orgán státní ochrany přírody bezodkladně. V
ostatních případech rozhodne do 60 dnů od zahájení řízení, ve zvláště složitých případech do
90 dnů od zahájení řízení.
(4) Vyžaduje-li záměr nebo jiná činnost vydání více než jednoho souhlasu, povolení
nebo jiného rozhodnutí podle tohoto zákona, orgán ochrany přírody vždy vede společné řízení
a vydá žadateli jedno společné rozhodnutí.
(5) Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona lze na žádost žadatele
vydat jako první úkon orgánu ochrany přírody v řízení, pokud
a) se tak umožňuje provedení záměru nebo jiné činnosti, včetně případného stanovení
podmínek, a
b) žadatel doložil souhlas všech účastníků řízení se záměrem nebo jinou činností vyznačený na
situačním výkresu projektové nebo jiné obdobné dokumentace; v případě spolku, který podal
781
žádost podle § 70 odst. 2 u příslušného orgánu ochrany přírody, lze souhlas nahradit
vyjádřením, že se nebude tohoto řízení účastnit.
(6) Souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí vydané v řízení podle odstavce 5 se
oznamuje účastníkům řízení a zveřejňuje se na úřední desce orgánu ochrany přírody, který je
vydal, po dobu 15 dnů ode dne jeho vydání.
(7) V souhlasu, povolení nebo jiném rozhodnutí, závazném stanovisku anebo vyjádření
vydávaných podle tohoto zákona může orgán ochrany přírody stanovit podmínky pro provedení
záměru nebo jiné činnosti zajišťující zmírnění dopadů na zájmy chráněné tímto zákonem.
(8) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62), nevydávají
se
a) souhlas se zásahem, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného
prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2,
b) uložení zajištění a použití prostředků k zabránění zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo
úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3,
c) stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
d) povolení ke kácení dřevin podle § 8 odst. 1, včetně uložení náhradní výsadby podle § 9 odst.
1,
e) povolení výjimky ze zákazu ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich
dochovaný stav podle § 10 odst. 2,
f) souhlas se zásahem do krajinného rázu podle § 12 odst. 2,
g) souhlas k povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním
úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických
prostředků a ke změnám druhu pozemku podle § 37 odst. 2,
h) souhlas s provedením činností a zásahů v ochranném pásmu památného stromu podle § 46
odst. 1,
i) povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů podle § 56 odst. 1 a
j) souhlas se zřízením nebo zrušením veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin
mimo zastavěné území podle § 63 odst. 1.
(8) V případě řízení o žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona se
odstavce 1 až 7 nepoužijí.
(9) Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko62) povolení podle
stavebního zákona nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném
pásmu, evropsky významné lokalitě anebo ptačí oblasti, orgán ochrany přírody jej posoudí z
hlediska všech zájmů chráněných tímto zákonem ve společném řízení a vydá k němu společné
rozhodnutí, které zahrnuje společné závazné stanovisko, které nahrazuje všechny souhlasy,
povolení nebo jiná rozhodnutí, závazná stanoviska anebo vyjádření podle tohoto zákona, které
by jinak k posuzovanému záměru měly být vydány. Pokud se záměr vyžadující jednotné
782
environmentální stanovisko62) povolení podle stavebního zákona nebo jeho část nachází na
území národního parku, společné rozhodnutí nebo jeho ochranného pásma, společné závazné
stanovisko zahrnuje rovněž souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu65) a rozhodnutí o odnětí lesních
pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa nebo
vyjádření z hlediska dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených
nerostů nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více podle lesního
zákona66).
§ 83a
Obsah žádosti v řízení ve věcech ochrany přírody
(1) Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem žadatel k žádosti o vydání
souhlasu, povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného
správního úkonu podle tohoto zákona nebo jednotného environmentálního stanoviska dále
přiloží projektovou dokumentaci záměru v rozsahu nezbytném pro vydání souhlasu,
povolení nebo jiného rozhodnutí, závazného stanoviska, vyjádření anebo jiného
správního úkonu, kterou předkládá v rámci povolovacího řízení podle jiných právních
předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato
dokumentace obsahuje zejména:
a) údaje o přesném umístění a rozsahu záměru, o investorovi a osobě, která projektovou
dokumentaci záměru zpracovala,
b) podrobný popis technického a technologického řešení, spočívající zejména v popisu
charakteru záměru, zdůvodnění umístění záměru z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem,
včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, popřípadě odmítnutí,
z hlediska ochrany přírody a krajiny,
c) informace o termínu zahájení provádění záměru a jeho dokončení, délce provozu a termínu
případné likvidace záměru,
d) informace o vstupech a výstupech a z nich vyplývajících předpokládaných vlivech záměru
na okolní přírodu a krajinu v době provádění, provozu a případné likvidace záměru,
e) stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 nebo posouzení vlivů záměru na
předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45i
odst. 2, nejedná-li se o žádost podle § 45i odst. 1 tohoto zákona, a hodnocení vlivů zamýšleného
zásahu podle § 67, jsou-li podle tohoto zákona vyžadovány,
f) technické výkresy a mapovou dokumentaci.
Obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu, účelu a významu záměru,
jeho vlivu na území, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí, popřípadě době
trvání záměru. Části dokumentace, které nejsou předmětem navrhovaného záměru, se
neuvádějí.
(2) V žádosti žadatel dále uvede následující údaje o záměru, pokud již nejsou součástí
projektové dokumentace podle odstavce 1:
783
a) charakteristiku stavu přírody a krajiny v dotčeném území, které budou záměrem
pravděpodobně významně ovlivněny, zejména strukturu a ráz krajiny, její geomorfologii a
hydrologii, ekosystémy a jejich složky, biotopy druhů, části území a druhy chráněné podle
zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména významné krajinné prvky, územní systémy
ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, ochranná pásma zvláště chráněných
území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ptáky nebo zvláště chráněné
druhy rostlin a živočichů,
b) charakteristiku možných vlivů a odhad jejich významnosti z hlediska pravděpodobnosti,
doby trvání, frekvence a vratnosti,
c) návrh opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na
přírodu a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné,
d) výčet a podrobné vysvětlení důvodů pro vydání souhlasu nebo povolení výjimky, jedná-li se
o činnost zakázanou podle tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.
(3) K žádosti o vydání společného rozhodnutí podle § 83 odst. 9 dále žadatel přiloží
jednotné environmentální stanovisko, pokud je jeho součástí hodnocení vlivu záměru podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 85
Státní dozor v ochraně přírody
(1) Krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, újezdní úřady, Agentura
a správy národních parků Orgány ochrany přírody v obvodu své působnosti kontrolují, zda
v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny, kontrolují
dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají
opatření k odstranění zjištěných závad. Tyto orgány zejména kontrolují, jak jsou dodržována
vydaná rozhodnutí a závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajiny, plněny povinnosti
fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajiny, zajišťovány
ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných
krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému
ekologické stability.
(2) Ministerstvo životního prostředí v rámci vrchního dozoru v ochraně přírody
kontroluje, jak orgány ochrany přírody, stráž přírody, fyzické i právnické osoby provádějí
ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů. Ministerstvo životního prostředí kontroluje,
jak jsou dodržována rozhodnutí a závazná stanoviska orgánů ochrany přírody, plněny
povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody a krajiny, zpracovávány a zajišťovány plány
péče o zvláště chráněná území a záchranné programy rostlin a živočichů, dodržovány podmínky
ochrany národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a
národních přírodních památek. Zjistí-li ministerstvo životního prostředí závady, uloží potřebná
opatření k jejich odstranění.
(3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti
prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich
pověření ke kontrole.
784
§ 87
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo
nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,
b) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,
c) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně
zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
b) poruší povinnost obecné ochrany rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1,
c) neprovede postupy nebo opatření uložené orgánem ochrany přírody podle § 5 odst. 3
nebo § 5c odst. 1,
d) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. c) až e) nebo § 5a
odst. 2,
e) prodá nebo nabídne za účelem prodeje živého jedince druhu čmeláka nebo pačmeláka
rodu Bombus anebo vypustí nebo rozšíří takového jedince, který má původ mimo území
České republiky, bez souhlasu podle § 5c odst. 4 nebo v rozporu s ním,
d)f) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky,
které vlastní nebo užívá,
e)g) nesplní ohlašovací, oznamovací nebo registrační povinnost určenou tímto zákonem,
f)h) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště
chráněných částí přírody,
g)i) neprovede uloženou náhradní výsadbu dřevin podle § 9,
h)j) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64,
i)k) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,
j)l) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště
chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu
ochrany přírody,
k)m) nevede řádně záznamy o chovu zvláště chráněných živočichů nebo ptáků či pěstování
zvláště chráněných rostlin,
l)n) nesplní povinnost nezaměnitelného označení zvláště chráněného živočicha nebo ptáka,
nepožádá ve stanovených lhůtách o vydání osvědčení nebo osvědčení ve stanovené lhůtě
neodevzdá příslušnému orgánu ochrany přírody, nebo
m)o) zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.,
p) v rozporu s § 57a odst. 2 používá označení „záchranná stanice“.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
785
a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně,
označení a vybavení zvláště chráněného území,
b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí
jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí,
c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy
zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do
jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy,
b) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b),
c) neprovede opatření uložená orgánem ochrany přírody podle § 48a,
d) v rozporu s § 49 poškodí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny
nebo živočicha anebo její genofond,
e) v rozporu s § 49a odst. 1 písm. a) úmyslně sbírá, trhá, poškodí nebo zničí zvláště
chráněný druh rostliny zařazený v I. nebo II. kategorii ochrany,
f) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I.
nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu rostliny podle § 49a odst.
1 písm. b) nebo § 49c,
g) v rozporu s § 49a odst. 2 písm. a) úmyslně sbírá, chytá, ruší, zničí, zraňuje nebo usmrtí
jedince zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany,
h) poruší zákaz na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů zařazených v I. nebo II.
kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu živočicha podle § 49a odst. 2 písm.
b) nebo c) nebo § 49c,
i) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin
zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany vztahujících se na mrtvé jedince, jejich části
nebo výrobky z nich podle § 49b odst. 1,
j) poruší zákaz prodeje nebo nabízení za účelem prodeje jedince zvláště chráněného
druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, jeho části nebo
výrobku z něj podle § 50 odst. 1,
k) odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v III. kategorii ochrany v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody podle
§ 50 odst. 2,
l) v rozporu s § 52b odst. 1 vypustí zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské
péči do přírody nebo vyseje anebo vysadí uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu
mimo kulturu nebo zastavěné území obce bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
d)m) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům,
rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
e)n) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,
f)o) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany
přírody,
786
g)p) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k
ochraně jeskyní podle § 10,
h)q) naruší krajinný ráz nesplněním povinnosti podle § 12 odst. 2,
i) r) porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle § 19,
j)s) r) úmyslně rozšíří do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení
orgánu ochrany přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,
k)t) s) neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na
základě § 13c odst. 1,
l)u) t) provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním, nebo
m)v) u) v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na
původní populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení
Rady (ES) č. 708/2007.
(3) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část,
b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho
úhyn zásahem do jeho životního prostředí,
c) zničí zvláště chráněnou rostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn
zásahem do jejího životního prostředí
b) v rozporu s § 49 zničí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného druhu rostliny
nebo živočicha anebo její genofond; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují
zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického
hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském
plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval
orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl
zřejmý,
c) v rozporu s § 49a odst. 1 písm. a) nebo § 49c úmyslně zničí jedince zvláště chráněného
druhu rostliny zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného
druhu; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní
populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly
provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa
výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany
přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
d) v rozporu s § 49a odst. 2 písm. a) úmyslně usmrtí jedince zvláště chráněného druhu
živočicha zařazeného v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu;
za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní
populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly
provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa
výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany
přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
787
d)e) pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimo les,
e)f) neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo
nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67
odst. 4,
f)g) nesplní povinnost vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na
pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,
g) h) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5 odst.
3,
h) i) h) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle § 66,
i) j) i) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle
mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna
skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
j) k) j) nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty,
k) l) k) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch (§ 13),
l) m) l) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo § 56 odst. 1 nebo 5, podmínky
dohody uzavřené podle § 49a odst. 6 nebo § 56 odst. 5 nahrazující výjimku podle § 56 odst.
1 anebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
m) n) m) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
n) o) n) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území,
evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro
kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
o) p) o) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostliny
nebo živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě
zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
55 nebo 55a,
p) q) p) úmyslně poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1143/2014,
q) r) q) poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním
seznamu nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření
invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
r) s) r) poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
(5) Za přestupky v ochraně zvláště chráněných rostlin a živočichů, dřevin a památných
788
stromů lze uložit pokutu až dvojnásobnou, pokud byly spáchány ve zvláště chráněných
územích.
(6) Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává orgán ochrany přírody.
§ 88
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poškodí součást přírody ve zvláště chráněném území, nedovoleně změní nebo ohrožuje jeho
dochovaný stav,
b) poškodí nebo zničí památný strom,
c) poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les,
d) nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin,
e) usmrcuje nebo chová ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné
živočichy bez povolení, anebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje,
d) poruší povinnost obecné ochrany rostlin a živočichů podle § 5 odst. 1,
e) neprovede postupy nebo opatření uložené orgánem ochrany přírody podle § 5 odst. 3
nebo § 5c odst. 1,
f) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. c) až e) nebo § 5a
odst. 2,
g) prodá nebo nabídne za účelem prodeje živého jedince druhu čmeláka nebo pačmeláka
rodu Bombus anebo vypustí nebo rozšíří takového jedince, který má původ mimo území
České republiky, bez souhlasu podle § 5c odst. 4 nebo v rozporu s ním,
f)h) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště
chráněných částí přírody,
g)i) neumožní osobám oprávněným podle § 62 nebo § 68 odst. 4 a § 81 vstup na pozemky, které
vlastní nebo užívá,
h)j) nesplní ohlašovací, oznamovací nebo registrační povinnost podle tohoto zákona nebo,
nesplní povinnost náhradní výsadby nebo nezajistí následnou péči o vysazené dřeviny podle
§ 9,
i) k) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany
přírody,
j)l) porušuje podmínky stanovené k ochraně přechodně chráněných ploch,
k)m) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64 nebo porušuje ustanovení
návštěvního řádu národního parku,
l)n) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k
ochraně jeskyní podle § 10,
m)o) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1,
789
n)p) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště
chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu
ochrany přírody,
o)q) rozšíří do krajiny jedince nepůvodního druhu nebo křížence bez povolení orgánu ochrany
přírody podle § 5 odst. 4 nebo 5 nebo v rozporu s ním,
p)r) neprovede opatření proti nepříznivým účinkům uložená rozhodnutím vydaným na základě
§ 13c odst. 1,
q)s) provede přesun bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním,
r)t) v případě nepředvídané události s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní
populace nepostupuje podle pohotovostního plánu vypracovaného podle čl. 17 nařízení Rady
(ES) č. 708/2007, nebo
s)u) zavleče, vysadí nebo šíří invazní nepůvodní druh na unijním seznamu.,
v) v rozporu s § 57a odst. 2 používá označení „záchranná stanice“.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) naruší krajinný ráz nesplněním povinností podle § 12 odst. 2,
b) závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek,
c) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně,
označení a vybavení zvláště chráněného území,
d) zničí jedince zvláště chráněného druhu rostlin buď přímo nebo nedovoleným zásahem do
jejich prostředí,
e) usmrcuje zvláště chráněné živočichy přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem
do jejich prostředí,
d) poruší některý ze zákazů na ochranu ptáků podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b),
e) neprovede opatření uložená orgánem ochrany přírody podle § 48a,
f) v rozporu s § 49 poškodí nebo zničí biotop nebo místní populaci zvláště chráněného
druhu rostliny nebo živočicha anebo její genofond; za přestupek podle tohoto ustanovení
se nepovažují zásahy do biotopu nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci
lesnického hospodaření, které byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním
hospodářském plánu nebo místa výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského
plánu informoval orgán ochrany přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že
výskyt druhu nebyl zřejmý,
g) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů rostlin zařazených v I.
nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu rostliny podle § 49a odst.
1 nebo § 49c; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu nebo
místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které byly
provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa
výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany
přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
790
h) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů zařazených
v I. nebo II. kategorii ochrany anebo evropsky významného druhu živočicha podle § 49a
odst. 2 nebo § 49c; za přestupek podle tohoto ustanovení se nepovažují zásahy do biotopu
nebo místní populace zvláště chráněného druhu v rámci lesnického hospodaření, které
byly provedeny mimo místa výskytu uvedená v lesním hospodářském plánu nebo místa
výskytu, o nichž po schválení lesního hospodářského plánu informoval orgán ochrany
přírody podle § 48 odst. 5; to platí pouze v případě, že výskyt druhu nebyl zřejmý,
i) poruší některý ze zákazů na ochranu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin
zařazených v I. nebo II. kategorii ochrany vztahujících se na mrtvé jedince, jejich části
nebo výrobky z nich podle § 49b odst. 1,
j) poruší zákaz prodeje nebo nabízení za účelem prodeje jedince zvláště chráněného
druhu rostliny nebo živočicha zařazeného v III. kategorii ochrany, jeho části nebo
výrobku z něj podle § 50 odst. 1,
k) odebere z přírody jedince zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha
zařazeného v III. kategorii ochrany v rozporu s omezením orgánu ochrany přírody podle
§ 50 odst. 2,
l) v rozporu s § 52b odst. 1 vypustí zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské
péči do přírody nebo vyseje anebo vysadí uměle vypěstovanou zvláště chráněnou rostlinu
mimo kulturu nebo zastavěné území obce bez souhlasu orgánu ochrany přírody,
f)m) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům,
rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních,
g)n) neuvede poškozenou část přírody chráněnou podle tohoto zákona do původního stavu nebo
nesplní opatření k nápravě podle § 86 či přiměřená náhradní opatření podle § 67 odst. 4,
h)o) nesplní povinnosti vlastníka či nájemce pozemku zdržet se negativních zásahů na
pozemcích připravovaných k vyhlášení zvláštní ochrany podle § 40 odst. 5,
i)p) nepostupuje tak, aby nedocházelo k nadbytečnému úhynu rostlin a živočichů podle § 5
odst. 3, nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvlášť chráněné nerosty,
j)q) nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovené podle § 66,
k)r) nedovoleně obchoduje s jedinci druhů, jejichž obchod je omezen nebo zakázán podle
mezinárodních úmluv, nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné nerosty; je-li naplněna
skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,
l)s) nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením
podle § 11,
m)t) překročí nezbytně nutnou míru při poškozování obecně či zvláště chráněných částí přírody
na územích sloužících zájmům obrany státu podle § 90 odst. 2,
n)u) vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky
významné lokalitě nebo ptačí oblasti činnost zakázanou nebo vykonává činnost, pro kterou je
vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu,
791
o)v) neprokáže předepsaným způsobem původ ptáka nebo původ zvláště chráněné rostliny nebo
živočicha nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodní úmluvy, popřípadě
zvláštního právního předpisu,4a) popřípadě jinak poruší povinnost nebo zákaz stanovený v § 54,
55 nebo 55a,
p)w) neplní podmínky výjimky udělené podle § 43 a 56 nebo § 56 odst. 1 nebo 5, podmínky
dohody uzavřené podle § 49a odst. 6 nebo § 56 odst. 5 nahrazující výjimku podle § 56 odst.
1 anebo podmínky souhlasu podle § 44 a 57,
q)x) poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1143/2014,
r)y) poruší podmínky povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu
nebo nepostupuje podle pohotovostního plánu v případě úniku nebo rozšíření invazního
nepůvodního druhu na unijním seznamu v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
s)z) poruší omezení stanovené nařízením vlády podle § 13e odst. 1.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4) Přestupky podle odstavců 1 a 2 projednává orgán ochrany přírody.
§ 88a
Výnosy z pokut
Výnosy pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem
rozpočtu obce a výnosy pokut uložených krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje.
Výnosy pokut uložených stavebním úřadem, Agenturou, správou národního parku a inspekcí
se dělí způsobem upraveným zvláštním zákonem,7) s výjimkou území vojenských újezdů, kde
je výnos pokut příjmem státního rozpočtu. Výnosy z pokut může obec užít jen pro zlepšení
životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci.
§ 89
Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů a jedinců invazních
nepůvodních druhů
(1) Orgán ochrany přírody může nedovoleně držené jedince zvláště chráněných druhů
rostlin a živočichů a ptáků odebrat. Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlin
a živočichů nebo živočichů, ptáků nebo rostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních
úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li
obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv. V případě odebrání na
základě zvláštního předpisu4a) se toto ustanovení nepoužije.
(2) Orgán ochrany přírody může odebrat jedince invazního nepůvodního druhu
živočicha na unijním seznamu, pokud,
a) jde-li o jedince v zájmovém chovu,
792
1. vlastník nesplňuje podmínky stanovené v čl. 31 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1143/2014 pro to, aby si jej mohl ponechat v držení do konce jeho přirozeného
života, nebo
2. při jeho přepravě na území Evropské unie neprokáže jeho vlastník, že jej měl v držení již v
době před zařazením druhu na unijní seznam, nebo
b) jde-li o jedince v chovu pro obchodní účely,
1. jeho držitel nepřijme opatření uvedená v čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1143/2014, nebo
2. jeho držitel jej neprodá nebo nepředá do některého ze zařízení uvedených v čl. 32 odst. 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, případně jej neutratí či neusmrtí
ve stanovené lhůtě., nebo
c) jde-li o osobu, která jej má v držení, jej využívá bez povolení podle čl. 8 odst. 1 nebo
čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 nebo v rozporu
s podmínkami stanovenými v tomto povolení.
(3) Doručením oznámení o zahájení řízení o odebrání vzniká držiteli jedince zvláště
chráněného druhu rostliny nebo živočicha, druhu rostliny nebo živočicha chráněného
podle mezinárodních úmluv, ptáka nebo jedince invazního nepůvodního druhu živočicha
na unijním seznamu, jeho části nebo výrobku z něj povinnost do doby, než bude řízení
pravomocně ukončeno, zdržet se jednání, které by mohlo zmařit účel řízení o odebrání,
zejména drženého jedince prodat, darovat nebo s ním jinak nakládat. Je-li důvodné
podezření, že jej osoba drží nedovoleně, a zároveň hrozí, že jeho držitel zmaří účel řízení
o odebrání, nebo to vyžaduje zájem na ochraně drženého jedince, může orgán ochrany
přírody jedince předběžným opatřením zajistit.
(4) Rozhodnutí o odebrání jedince podle odstavce 3 zašle orgán ochrany přírody
do 10 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí.
Současně orgán ochrany přírody informuje Ministerstvo životního prostředí o tom, kde
se jedinec ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nachází.
(3)(5) Ustanovení § 71 odst. 3 se pro řízení o odebrání nedovoleně drženého jedince
zvláště chráněného druhu rostlin, živočichů a ptáků a jedince invazního nepůvodního druhu
živočicha na unijním seznamu nepoužije.
(4)(6) Vlastníkem odebrané věci se stává stát. Podrobnosti může stanovit Ministerstvo
životního prostředí obecně závazným právním předpisem. Převádí-li stát odebranou věc podle
odstavce 1 na nového nabyvatele, posoudí Ministerstvo životního prostředí při uzavírání
smlouvy o převodu odebrané věci podle odstavce 1, je-li dán důvod k udělení výjimky ze
zákazů podle § 56 odst. 1. Je-li důvod k udělení výjimky ze zákazů podle § 56 odst. 1 dán, ve
smlouvě o převodu odebrané věci podle odstavce 1 smluvní strany vymezí podmínky, které ve
svém rozsahu nahrazují výjimku ze zákazů podle § 56 odst. 1. Odebranou věc nelze převést
na osobu, které byla odebrána, a ve smlouvě o převodu odebrané věci se stanoví
podmínka, že tu věc nesmí osoba, které byla odebrána, získat ani žádným dalším
následným převodem; získá-li osoba, které byla věc odebrána, tuto věc opět do své držby,
793
je tento převod neplatný a orgán ochrany přírody věc opětovně odebere.
(7) Náklady spojené se zajištěním, odebráním a dalším nakládáním s jedincem,
které nese správní orgán nebo které musí vynaložit, hradí Ministerstvo životního
prostředí. Náklady na krmivo, energie a chovatelskou péči o jedince hradí Ministerstvo
životního prostředí ve výši stanovené vyhláškou.
(8) Orgán ochrany přírody je oprávněn namísto odebrání podle odstavce 2 uložit
odstranění jedince invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pokud je takový
postup vhodnější z hlediska předcházení dalšího rozšíření takového druhu nebo z jiného
důvodu účelnější. Uložit odstranění je orgán ochrany přírody oprávněn rovněž v případě
jedince invazního nepůvodního druhu rostliny na unijním seznamu.
§ 89a
Na správu jedinců zvláště chráněných druhů a ptáků předaných inspekci podle
zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení se přiměřeně použijí
ustanovení tohoto zákona upravující nakládání s odebranými jedinci.
§ 90
Společná ustanovení
(1) Souhlasy a závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona k plánům a politikám,
které nejsou schvalovány ve správním řízení, se též nevydávají ve správním řízení. Souhlasy a
závazná stanoviska vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle
zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu. Odkladný
účinek odvolání je vyloučen v případě rozhodnutí o zřízení přechodně chráněné plochy podle
§ 13, omezení a zákazu činnosti podle § 66 a odebrání rostlin a živočichů podle § 89.
(2) Ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 se nevztahují na činnosti konané v přímé
souvislosti se zajištěním zajišťováním obrany nebo bezpečnosti státu43b), zejména z důvodu
výcviku nebo cvičení ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů. Případné poškozování
přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru. Bude-
li docházet k poškozování přírody z důvodů zajišťování obrany nebo bezpečnosti státu, zejména
z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo ozbrojených anebo bezpečnostních
sborů, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra v součinnosti s Ministerstvem životního
prostředí zabezpečí, aby stupeň poškození přírody nepřekročil nezbytně nutnou míru.
(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů44) lze
povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou
oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle jiného právního předpisu45).
(4) Vydává-li Ministerstvo životního prostředí opatření obecné povahy podle tohoto
zákona pro celé území České republiky nebo pro území více krajů, vyvěsí veřejnou vyhlášku,
kterou se doručuje návrh opatření obecné povahy, a veřejnou vyhlášku, kterou se opatření
obecné povahy oznamuje, pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů,
jichž se opatření obecné povahy týká. Při projednávání takového návrhu opatření obecné
povahy mají krajské úřady postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.
794
(5) Nápravné opatření podle § 86 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na
chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodních
stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně
některých zákonů46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o
předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Zahájené řízení o
uložení nápravného opatření podle § 86 orgán ochrany přírody přeruší, pokud bylo k nápravě
ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin
nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle
zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
(6) Státní přírodní rezervace vyhlášené podle § 4 odst. 3 zákona č. 40/1956 Sb. se
převádějí do kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33),
národních přírodních památek (§ 35) nebo přírodních památek (§ 36). Kategorizaci těchto
území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(7) Chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy vyhlášené
podle § 5 zákona č. 40/1956 Sb. se vyhlašují za národní přírodní památky či přírodní památky
(§ 35 a 36). Kategorizaci těchto území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(8) Chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky vyhlášené podle § 6 zákona
č. 40/1956 Sb. se tímto prohlašují za přírodní památky (§ 36), pokud nebudou zařazeny do
kategorie národních přírodních rezervací (§ 28), přírodních rezervací (§ 33) nebo národních
přírodních památek (§ 35) Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(9) Stromy a jejich skupiny vyhlášené podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. za chráněné
přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky se tímto prohlašují památnými stromy (§ 46).
(10) Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956
Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25).
(11) Oblasti klidu vyhlášené obecně závaznými právními předpisy okresních národních
výborů47) se tímto prohlašují za přírodní parky (§ 12).
(12) Dosavadní ochranu zvláště chráněného území, vyhlášeného podle dřívějších
předpisů před účinností tohoto zákona ústředním orgánem státní správy, jež přešlo do kategorie
přírodní rezervace nebo přírodní památka, může Ministerstvo životního prostředí zrušit
vyhláškou v případě, kdy je na tomto území nově vyhlášeno zvláště chráněné území okresním
úřadem, krajským úřadem, Agenturou nebo správou národního parku podle tohoto zákona,
nebo za podmínek stanovených v § 45.
(13) Ustanovení § 4 odst. 2 a 3 a § 12 se nevztahují na činnosti konané v přímé
souvislosti se správou státních hranic47a). Případné poškozování přírody z důvodu správy
státních hranic v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.
(14) K zajištění přehledu o pozemcích v obvodu své působnosti pro účely ochrany
přírody a pro vymezování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem jsou orgány
ochrany přírody a organizační složka státu pověřená správou ústředního seznamu oprávněny
využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí, a to včetně dálkového přístupu k nim47b).
795
(15) Činnosti zakázané nebo omezené bližšími ochrannými podmínkami uvedenými v
právních předpisech, kterými byly vyhlášeny národní parky, chráněné krajinné oblasti, státní
přírodní rezervace, chráněné přírodní výtvory, chráněné přírodní památky, chráněná naleziště,
chráněné parky a zahrady a chráněné studijní plochy a jejich ochranná pásma podle zákona č.
40/1956 Sb. se nadále považují za činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody podle §
44 odst. 4.
(16) V řízeních podle jiných právních předpisů, v nichž mohou být dotčeny zájmy
chráněné tímto zákonem, jsou orgány ochrany přírody dotčenými orgány.
(17) Zákazy vstupu a vjezdu stanovené tímto zákonem se nevztahují na pracovníky
orgánů ochrany přírody a stráže ochrany přírody při plnění povinností plynoucích z tohoto
zákona.
(18) Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35
odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2
se nevztahuje na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany
přírody v rámci
a) opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany ve zvláště chráněných územích,
b) opatření na zabezpečení zvláště chráněných území před nepříznivými vlivy okolí v jejich
ochranných pásmech,
c) zjišťování údajů o dosavadním stavu a vývoji předmětů ochrany ve zvláště chráněných
územích, nebo
d) provádění opatření ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech z některého
z důvodů stanovených v § 56 odst. 2.
(18) Povolení, souhlasy a jiné správní úkony podle části druhé až páté tohoto
zákona se nevyžadují k provádění
a) činností orgánem ochrany přírody při zajišťování výkonu své působnosti podle tohoto
zákona v oblasti péče o přírodní a krajinné prostředí, ekosystémy a jejich složky,
provádění inventarizačních přírodovědných průzkumů, monitoringu, dokumentace a
šetření v ochraně přírody, provádění opatření k regulaci, odstranění nebo izolaci
invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, provádění záchranných programů,
regionálních akčních plánů a programů péče a vykonávání informační a osvětové činnosti,
a to prostřednictvím svých pracovníků nebo prostřednictvím jiných osob v souladu s
dohodou uzavřenou za tímto účelem,
b) činností vlastníky nebo nájemci v rámci péče o pozemky v souladu s dohodou podle §
68 odst. 2, nebo
c) zásahů ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 pracovníky
orgánů ochrany přírody nebo prostřednictvím jiné osoby.
(19) Ochrana podle § 5a odst. 1, § 7 a 8, § 10 odst. 2 a 3, § 16 až 16d, § 26, 29, 34, § 35
odst. 2, § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3, § 44 odst. 4, § 46 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a 2
se dále nevztahuje na činnosti prováděné v rámci
796
a) zásahů orgánu ochrany přírody prováděných na základě § 68 odst. 3 prostřednictvím jiné
fyzické nebo právnické osoby, nebo
b) dohod uzavíraných s jinými fyzickými nebo právnickými osobami k provádění činností
uvedených v § 77a odst. 4 písm. e) a k) nebo v § 78 odst. 5, 10 a 11.
(20)(19) Činnosti podle odstavců 18 a 19 odstavce 18 mohou být prováděny jen tehdy, pokud
neexistuje jiné uspokojivé řešení, prováděné činnosti neovlivní dosažení nebo udržení
příznivého stavu druhů z hlediska ochrany a jsou v souladu s cíli ochrany zvláště chráněných
území a předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V případě
činností podle odstavce 18 prováděných prostřednictvím jiných osob musí být v dohodě
uzavřené orgánem ochrany přírody za účelem zajištění jeho působnosti stanoven účel
uzavírané dohody a podmínky zajišťující splnění požadavků uvedených ve větě první.
(21)(20) Uzavře-li orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku
dohodu k provádění péče o pozemky podle § 68 odst. 2 a v rámci této dohody prověří
a, vyžaduje-li to zájem na ochraně přírody a krajiny, stanoví podmínky odchylného postupu
u ochrany ptáků podle § 5b odst. 1, povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1, výjimky podle
§ 10 odst. 2, povolení podle § 10 odst. 3, souhlasu podle § 37 odst. 1 až 3, výjimky ze zákazů
ve zvláště chráněných území podle § 43 odst. 1, souhlasu podle § 44 odst. 4, souhlasu podle §
45c odst. 2, souhlasu podle § 46 odst. 2 nebo 3, souhlasu podle § 50 odst. 3, povolení podle §
51 odst. 2, souhlasu podle § 54 odst. 3 nebo výjimky podle § 56 odst. 1, nahrazuje tato dohoda
vydání příslušného odchylného postupu, povolení, souhlasu nebo výjimky.
(22)(21)(20) Je-li to z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště,
zvláště chráněná území podle § 38 nebo 38a, nebo v rámci provádění opatření k regulaci
nepůvodního druhu nebo křížence nezbytné, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět
vypalování porostů; to neplatí, jedná-li se o lesní porosty75). Při vypalování jsou povinny, se
zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Vypalování
porostů včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit místně příslušnému
hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky. Záměr na
provedení vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou orgány ochrany
přírody povinny předem dohodnout s místně příslušným hasičským záchranným sborem
kraje.
(23)(22) (21) Orgány ochrany přírody poskytují předběžné informace podle správního
řádu47c).
(22) Smlouva o ochraně území evropsky významné lokality, prohlášení stromu za
památný nebo o ochraně jiného stromu nebo jiného území se soustředěnými přírodními
hodnotami podle § 39 odst. 1, smlouva o způsobu hospodaření v ptačí oblasti podle § 45e
odst. 4, dohoda o způsobu hospodaření nebo péči o pozemek podle § 49a odst. 6, dohoda
k zajišťování činností uvedených v § 56 odst. 2 písm. a), d) nebo e) podle § 56 odst. 5 a
dohoda k provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody nebo o způsobu
hospodaření ve zvláště chráněných územích podle § 68 odst. 2 jsou veřejnoprávními
smlouvami.
_________________________
797
75) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
798
ZÁKON Č. 334/1992 SB., O OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§4
Zásady ochrany
(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu,
nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném zastavitelném území nebo v
zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných
staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně
plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v
nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především
a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské
využití v územně plánovací dokumentaci,
b) při určování zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací
dokumentaci upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na
zastavěné zastavitelné území,
c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,
d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských
účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací
dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení
nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,
f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích,
g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby
dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle
plánu rekultivace, a
h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce
zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační
a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy
jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační
složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny.
(2) Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je
posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, veřejný zájem,
ekonomické a sociální dopady, rozsah, umístění a případnou nepřemístitelnost záměru, který
se dotýká zemědělského půdního fondu (dále jen „záměr“). Nezbytnost určení je dána zejména
v případě neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na
území, které záměr svým významem, charakterem a dopadem ovlivňuje.
799
(3) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci určit
k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem
výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To neplatí,
pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění základní způsob využití plochy v
územně plánovací dokumentaci již vymezené.
(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního
fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměry
energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů
podle § 8a.
(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského
půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha
s výjimkou záměrů umístěných do 1 km od staveb nebo tras dálnic, silnic I. třídy, drah,
leteckých staveb nebo vodních cest nebo pro záměry energetického zařízení pro přeměnu
energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a. Vznikne-li v
důsledku odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr
energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu jako stavby
dočasné plocha tvořená zemědělskou půdou I. nebo II. třídy ochrany, na které je ztíženo
zemědělské obhospodařování, lze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany ze
zemědělského půdního fondu dočasně odejmout.
(5) Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných ploch
vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické investiční
stavby48. Ustanovení odstavce 4 se neuplatní v případě záměru podle zákona o urychlení
výstavby strategicky významné infrastuktury48 a záměru, který slouží převážně uživatelům
veřejné dopravní infrastruktury a navazuje na ni.
(6) Při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření
pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
§5
Při územně plánovací činnosti
(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti
prováděné podle jiných právních předpisů6 zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně
plánovací dokumentace povinni řídit se zásadami této ochrany ( § 4), navrhnout a zdůvodnit
takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem
chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky
navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným
řešením.
(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska6 k územně
plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu při respektování cílů a úkolů územního plánování a s
přihlédnutím k zájmu územních samosprávných celků a státu na rozvoji svého území.
§7
800
Při zpracování dokumentace pro povolení záměru
(1) Dokumentace pro vydání povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje
souhlas podle § 8a, 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany
zemědělského půdního fondu (§ 4), umístění stavby musí být navrženo tak, aby z hlediska
ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo
k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být vyhodnoceny
důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
(2) Alternativy umístění se vypracují vždy, jde-li o umístění stavby v nezastavěném
území mimo plochy a koridory k tomu vymezené územně plánovací dokumentací.
(1) Dokumentace pro povolení záměru podle stavebního zákona, který vyžaduje
souhlas podle § 8b nebo 9, musí být zpracována se zohledněním zásad plošné ochrany
zemědělského půdního fondu (§ 4), s výjimkou zásad, které se podle § 9 odst. 10
neposuzují.
(2) Umístění záměru podle § 8a, 8b a 9 musí být navrženo tak, aby z hlediska
ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů
došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň musí být
vyhodnoceny důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.
(3) Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací10),
celostátních drah11) a vodních cest a jejich součástí12) je povinen navrhnout umístění stavby tak,
aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných
veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň
vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.
(4) K žádosti o souhlas podle § 9 odst. 6 nebo k žádosti o povolení záměru podle
stavebního zákona lze připojit vyjádření obce nebo kraje ohledně přínosů a veřejné
prospěšnosti záměru a neexistence, nevhodnosti nebo nemožnosti využití jiných ploch v
dotčeném území k prokázání splnění podmínek podle § 4 odst. 2.
§ 8a
Při realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny
(1) Agrovoltaickou výrobnou elektřiny se rozumí energetické zařízení pro přeměnu
energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním
předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle
zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem,
pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství.
Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou
součástí záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, se pro účely tohoto zákona považuje za
součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle
zákona o zemědělství.
(2) K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu; pozemek, na kterém je záměr realizován, zůstává
součástí zemědělského půdního fondu.
801
(3) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 2. Žádost
musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy, informací dokládajících
splnění podmínek podle odstavce 1 a předpokládané doby životnosti,
b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s
vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále
výměry parcel nebo jejich částí,
c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o
žadatele,
d) plán rekultivace,
e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného
využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a
f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního
předpisu.
(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou
splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky
nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schválí plán rekultivace. Kopii
souhlasu zašle orgán ochrany zemědělského půdního fondu Ministerstvu zemědělství.
(5) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí
orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství zahájení realizace
záměru agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní po zahájení realizace.
(6) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, oznámí
orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a Ministerstvu zemědělství ukončení provozu
agrovoltaické výrobny elektřiny do 15 dní od tohoto ukončení. Neprodleně po ukončení
provozu agrovoltaické výrobny elektřiny jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna
zemědělskou půdu užívat, povinni provést rekultivaci podle plánu rekultivace.
(7) Pokud dojde ke změně využití zemědělské půdy na pozemku, na kterém je umístěna
agrovoltaická výrobna elektřiny, způsobem, který je v rozporu s podmínkami stanovenými v
odstavci 1, jsou vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni
bezodkladně ukončit provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce
6; to neplatí, podají-li žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu. Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle věty
první nebude vydán nebo nebude-li vydáno rozhodnutí, pro které je podkladem, jsou vlastník
nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, povinni bezodkladně ukončit
provoz agrovoltaické výrobny elektřiny a dále postupovat podle odstavce 6. Zjistí-li orgány
ochrany zemědělského půdního fondu nebo Ministerstvo zemědělství, že nastaly okolnosti
podle tohoto odstavce, vzájemně se o tom informují.
(8) Agrovoltaická výrobna elektřiny se považuje také za stavbu pro zemědělství podle
jiného právního předpisu6). Podmínkou povolení záměru agrovoltaické výrobny elektřiny v
802
nezastavěném nezastavitelném území podle jiného právního předpisu6) není jeho soulad s
charakterem území.
(9) Pro zařízení sloužící pro ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny, které
splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské
půdě, se odstavce 2 až 6 a 8 použijí obdobně; namísto informací dokládajících splnění
podmínek podle odstavce 1 musí žádost obsahovat informace dokládající splnění podmínek
stanovených pro zařízení pro ukládání elektřiny. Platnost souhlasu je omezena na dobu provozu
agrovoltaické výrobny elektřiny.
(10) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, stavební
úřad vydá souhlas podle odstavce 2 nebo 9 v rozhodnutí o povolení záměru podle
stavebního zákona. Žádost o povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje vedle
náležitostí požadovaných stavebním zákonem náležitosti vyžadované v odstavci 3.
Povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje také náležitosti podle odstavce 4.
§ 8b
Při realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k
zajišťování zemědělské výroby
(1) Rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebná k zajišťování
zemědělské výroby podle § 1 odst. 3 lze realizovat na zemědělské půdě se souhlasem orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu; pozemky, na kterých jsou tyto záměry realizovány,
zůstávají součástí zemědělského půdního fondu. Zásady uvedené v § 4 se použijí obdobně.
(2) Vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, podá orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu žádost o souhlas se záměrem podle odstavce 1. Žádost
musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a) specifikaci záměru včetně jeho zákresu v kopii katastrální mapy a předpokládané doby
životnosti,
b) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích, na nichž má být záměr realizován, s vyznačením
vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům, a dále výměry parcel
nebo jejich částí,
c) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na které má být záměr realizován, nejedná-li se o
žadatele,
d) plán rekultivace, jedná-li se o dočasný záměr podle odstavce 1,
e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného
využití, pokud navrhovaný způsob řešení záměru skrývku odůvodňuje, a
f) informaci, zda má být souhlas se záměrem podkladem pro řízení podle jiného právního
předpisu.
(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost, a shledá-li, že jsou
splněny podmínky pro udělení souhlasu, vydá souhlas se záměrem, ve kterém stanoví podmínky
nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a v případě dočasného záměru
schválí plán rekultivace.
803
(4) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, stavební úřad
vydá souhlas podle odstavce 1 v rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona.
Žádost o povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje vedle náležitostí
požadovaných stavebním zákonem náležitosti vyžadované v odstavci 2. Povolení záměru
podle stavebního zákona obsahuje také náležitosti podle odstavce 3.
§9
(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely
je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle jiných právních
předpisů32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení
odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy
požadované pro cílový záměr daný převažujícím účelem záměru.
(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu
odňata zemědělská půda
a) v zastavěném území pro
1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet
podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o
plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných
jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto
ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000
m2,
4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o
plochu větší než 100 m2,
5. zařízení sloužící pro ukládání elektřiny ze zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na
elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a, pokud se nachází na zemědělské půdě v areálu tohoto
zařízení pro přeměnu energie nebo v jeho blízkosti,
c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení
zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání
zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského
půdního fondu uvedenému v § 15,
a) v zastavitelném území pro
1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2,
804
2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha, nebo
3. drobnou stavbu,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet
podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde
o plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a
větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3. záměrů na pozemku zázemí stavby,
4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech
nejde o plochu větší než 100 m2, a související elektrické a optické přípojné vedení,
5. zařízení sloužící pro ukládání elektřiny ze zařízení pro přeměnu energie slunečního
záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a, pokud se nachází na zemědělské půdě
v areálu tohoto zařízení pro přeměnu energie nebo v jeho blízkosti,
6. záměrů souvisejících s provozováním zoologické zahrady provozované podle jiného
právního předpisu a na základě licence udělené Ministerstvem životního prostředí,
c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení
zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání
zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15; v případě, že následně vyvstane potřeba
nezemědělského využívání zemědělské půdy včetně doby potřebné k uvedení zemědělské
půdy do původního stavu na dobu delší než 1 rok, je třeba požádat orgán ochrany
zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,
e) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím38),
f) pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona42), je-li do 6 měsíců ode
dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,
g) pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky
k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a
opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů,
h) pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky,
které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany
obyvatelstva nebo krizového řízení.
(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně
lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha
rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do
zemědělského půdního fondu.
(4) Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby
805
rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště
sloužit jako zahrada18), je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž
podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou
plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou.
(5) Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst. 3, jedná-li se o záměr
a) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury6) umísťovaný v koridoru vymezeném
v územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného
odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
b) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu na základě
vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské
půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
c) veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury6) umísťovaný v koridoru vymezeném
v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje na základě vyhodnocení
umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího
zařazení do tříd ochrany,
d) umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách
územního rozvoje na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu
výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
e) a) na plochách vymezených v územním plánu k nezemědělskému využití,
f) b) hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech nebo v chráněných územích pro
zvláštní zásahy do zemské kůry s výjimkou ukládání odpadů v podzemních prostorech, nebo
g) c) geologických prací podle zákona o geologických pracích43).
(6) Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí
kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí včetně vymezení
cílového záměru, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního
fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější.
Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný
předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu. K žádosti připojí
a) údaje katastru nemovitostí o pozemcích, jichž se navrhované odnětí zemědělské půdy ze
zemědělského půdního fondu týká, s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů
k dotčeným pozemkům, a s vyznačením krajinných prvků, a dále výměry parcel nebo jejich
částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy, popřípadě doplněné orientačním
zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje,
nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven
účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu
vyvlastnit,
c) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu včetně postupu výpočtu
806
podle přílohy k tomuto zákonu a včetně vstupních údajů použitých pro výpočet a informace,
zda byla ve výpočtu odvodů použita ekologická váha vlivu, nejde-li o odnětí, při kterém se
odvody nestanoví,
d) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního
fondu nebo rekultivována zalesněním, zřízením vodní plochy či přírodě blízkou obnovou
těžbou narušeného území; u záměru energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního
záření na elektřinu se plán rekultivace směřující k navrácení půdy do zemědělského půdního
fondu předloží vždy,
e) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného
využití,
f) vyhodnocení a návrh alternativ podle § 7 odst. 1 a 2,
g) výsledky pedologického průzkumu splňujícího náležitosti stanovené prováděcím právním
předpisem,
h) údaje o odvodnění a závlahách,
i) údaje o protierozních opatřeních,
j) zákres hranic bonitovaných půdně ekologických jednotek s vyznačením tříd ochrany a
k) informaci, v jakém následném řízení podle jiného právního předpisu má být souhlas s
odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podkladem, a v případě záměrů
podle odstavce 4 část dokumentace potřebné pro povolení záměru podle jiného právního
předpisu6), ze které je patrný zákres stavebního pozemku a požadované konečné umístění
stavby, a
l) plán vhodných opatření pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
(7) Jedná-li se o těžbu nerostných surovin, žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy
ze zemědělského půdního fondu, musí kromě náležitostí podle odstavce 6 obsahovat výsledky
geologického průzkumu a údaje o výši hladiny podzemní vody.
(8) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-
li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve
kterém zejména
a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a pro naplnění
veřejného zájmu na zadržení vody v krajině,
c) schválí plán rekultivace podle odstavce 6 písm. d), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho
provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při
lomové (povrchové) těžbě uhlí a kaolinu nebo při geologicko-průzkumných pracích, zejména
u velmi hlubokých vrtů,
d) orientačně vymezí, zda a v jaké výši budou stanoveny odvody za odnětí půdy ze
zemědělského půdního fondu; konečná výše odvodů se stanoví podle § 11, a
e) vymezí etapy u záměrů prováděných po etapách.
807
(9) Je-li Ministerstvo životního prostředí příslušné k vydání souhlasu s odnětím
zemědělské půdy I. nebo II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu, požádá Ministerstvo
zemědělství o vyjádření k vhodnosti odnětí z hlediska vytváření podmínek pro zajištění
schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost
a potřebné nepotravinářské suroviny. Pokud se Ministerstvo zemědělství nevyjádří do 30 dnů
ode dne, kdy jej o to Ministerstvo životního prostředí požádá, lze souhlas vydat bez tohoto
vyjádření. Přezkum vyjádření Ministerstva zemědělství je vyloučen.
(9) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, stavební úřad
vydá souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu v rozhodnutí o
povolení záměru podle stavebního zákona. Žádost o povolení záměru podle stavebního
zákona obsahuje vedle náležitostí požadovaných stavebním zákonem náležitosti
vyžadované v odstavci 6, případně 7. Povolení záměru podle stavebního zákona obsahuje
také náležitosti podle odstavce 8.
(10) Zásady plošné ochrany podle § 4 odst. 1 až 5 se neposuzují v zastavitelném
území, koridoru pro stavební záměr nebo ploše těžby vymezených v územně plánovací
dokumentaci v souladu se stanoviskem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
§ 11
(1) Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu
zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán
ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace
záměru. U záměrů prováděných po etapách vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany
zemědělského půdního fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou
jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(3) Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z
právního stavu ke dni nabytí právní účinnosti prvního povolovacího aktu vydaného ve věci
podle jiných právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu. Rozhodnutí se vydává jako
první úkon v řízení.
(4) Povinný k platbě odvodů je povinen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu
příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který
vydal souhlas s odnětím
a) doručit kopii rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o
souhlasu anebo rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem, a to do 6 měsíců ode dne
nabytí právní moci, a
b) písemně oznámit zahájení realizace záměru, popřípadě zahájení další etapy záměru, a to
nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5) Povinný k platbě odvodů podle § 11a odst. 4 je povinen orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech oznámit změnu způsobu
využití a doložit kopii oprávnění k provedení změny, a to do 1 měsíce od této změny.
808
(6) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k záměru, jsou osoba, které
svědčilo oprávnění k záměru, a osoba, které nově svědčí oprávnění k záměru, povinny oznámit
a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to
do 1 měsíce od této změny. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá rozhodnutí o
odvodech, kterým zruší původní rozhodnutí o odvodech a uloží povinnost k platbě odvodů nově
určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na podnět celního úřadu. Platební
povinnost původnímu povinnému k platbě odvodů zaniká, s výjimkou nedoplatků, dnem nabytí
právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(7) Není-li rozhodnutí o odvodech vydáno neprodleně po zahájení realizace záměru,
částka odvodů odpovídající období do vydání rozhodnutí o odvodech se přičte k první platbě
odvodů, a to počínaje dnem zahájení realizace záměru.
§ 13
(1) Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností,
b) krajský úřad,
c) správa národního parku,
d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) a
e) Ministerstvo životního prostředí.,
f) stavební úřad.
(2) Ve vojenském újezdě36) vykonává funkci orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu újezdní úřad.
§ 15
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, není-li příslušný stavební úřad,
a) rozhoduje podle § 1 odst. 4 o tom, zda je pozemek součástí zemědělského půdního fondu,
b) rozhoduje podle § 1 odst. 5 o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního
fondu,
c) uděluje podle § 2 souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu,
d) ukládá opatření k nápravě závadného stavu podle § 3c odst. 3,
e) kontroluje plnění
1. povinností uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) až d), § 3 odst. 3, § 8, § 8a odst. 5 až 7 a § 8c
odst. 1 a 2,
2. podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací, a
3. jím uloženého opatření k nápravě,
809
f) uděluje souhlas podle § 3a odst. 1 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních
toků a vede evidenci jejich použití,
g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům,
i) vydává souhlas s realizací záměru podle § 8a nebo 8b,
j) přijímá oznámení podle § 8a odst. 5 a 6 a § 8c odst. 3,
k) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nejvýše 1 ha,
l) rozhoduje podle § 11 odst. 2 o odvodech za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu,
m) projednává přestupky podle tohoto zákona, není-li k jejich projednání příslušná inspekce
nebo stavební úřad,
n) je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-
li být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře nejvýše 1 ha,
o) u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení
rekultivace podle § 11b odst. 2; místně příslušným je orgán ochrany zemědělského půdního
fondu, v jehož územním obvodu se odňatá zemědělská půda nebo její největší část nachází,
p) vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto
zákona příslušný jiný orgán, a
q) je dotčeným správním orgánem podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech44).
§ 17
Ministerstvo životního prostředí
a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního
rozvoje, územním plánům obcí, ve kterých je sídlo kraje, a k územnímu plánu, který řeší celé
území hlavního města Prahy, a k návrhům na vymezení zastavěného území samostatným
postupem pro území hlavního města Prahy a obcí, ve kterých je sídlo kraje,
b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li
navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře nad 20 ha,
c) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány
ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně na tomto úseku plní své úkoly,
d) vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí
a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů,
e) vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně
zemědělského půdního fondu,
810
f) provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského půdního fondu podněty k
tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,
g) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
h) kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a jím
uložených opatření k nápravě,
i) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných
souhlasů a
j) je odvolacím správním orgánem ve věcech rozhodnutých inspekcí nebo správou národního
parku a
k) spravuje protierozní kalkulačku.
§ 17a
Krajský úřad, není-li příslušný stavební úřad,
a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-li o případy
v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, a k návrhům na vymezení
zastavěného území samostatným postupem, s výjimkou zastavěného území hlavního města
Prahy a obcí, ve kterých je sídlo kraje,
b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li
navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 20 ha,
c) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha,
d) usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu,
který zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje, dozírá,
jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí kontrolní činnost
a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných
závad,
e) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
f) kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a opatření
k nápravě jím uložených,
g) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných
souhlasů a
h) je dotčeným správním úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li
být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu o výměře větší než 1 ha.
§ 17c
Ministerstvo zemědělství vydává vyjádření podle § 9 odst. 9 k vhodnosti odnětí
zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu z hlediska vytváření
811
podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel
potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny.
§ 17c
Stavební úřad
(1) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona mimo území
národních parků, stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru
a) vydává souhlas s realizací agrovoltaické výrobny elektřiny nebo zařízení sloužícího pro
ukládání elektřiny z agrovoltaické výrobny elektřiny podle § 8a odst. 10,
b) vydává souhlas s realizací záměru nebo opatření realizovaného na zemědělské půdě
podle § 8b odst. 4,
c) vydává souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 9
odst. 9.
(2) Stavební úřad ve vztahu k záměrům povoleným podle odstavce 1 dále
a) zasílá podle § 3b odst. 4 údaje související s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu do evidence odnětí zemědělské půdy,
b) přijímá oznámení podle § 8a odst. 5 a 6,
c) kontroluje plnění podmínek stanovených podle tohoto zákona a opatření k nápravě jím
uložených,
d) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek
stanovených podle tohoto zákona,
e) projednává přestupky podle § 20 odst. 1 písm. g) a i) až n) a odst. 2 písm. f) až i) a § 20a
odst. 1 písm. g) a i) až n) a odst. 2 písm. f) až i), vyplývající z porušení povinností uložených
jím vydanými rozhodnutími či opatřeními.
§ 18
Společná ustanovení o výkonu státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního
fondu
(1) Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního
fondu se v případě záměrů, které nepodléhají povolení záměru podle stavebního zákona,
podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází
největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní
úřad obce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu
vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Nachází-li se zemědělská půda na
území národního parku, žádost podle věty první se podává u správy národního parku.
(2) Nachází-li se zemědělská půda ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany
zemědělského půdního fondu téhož stupně, je k vydání rozhodnutí nebo závazného stanoviska
podle tohoto zákona příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož
správním obvodu leží největší část zemědělské půdy.
812
(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení
zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány
podmínky a prováděna opatření jimi stanovená při řízení podle zákona a v mezích své
působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi orgány státní
správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, s orgány Inspekce životního
prostředí České republiky, se Státním fondem životního prostředí České republiky a se Státním
pozemkovým úřadem.
(5) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který je příslušný k vydání stanoviska
k územně plánovací dokumentaci, je dotčeným orgánem v ostatních věcech souvisejících s
územně plánovací dokumentací.
(6) Pokud souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu nebyl
vydán obecním úřadem obce s rozšířenou působností, zašle orgán ochrany zemědělského
půdního fondu, který souhlas vydal, stejnopis jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se dotčená zemědělská půda nebo její
největší část nachází, a to včetně dokumentace připojené k žádosti o vydání souhlasu. Vydal-li
souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu stavební úřad, zašle
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí
o povolení záměru včetně dokumentace připojené k žádosti o povolení záměru v rozsahu
podkladů podle § 9 odst. 6, případně 7.
(7) Pověření pracovníci orgánu ochrany zemědělského půdního fondu se při výkonu
kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním
orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(8) Za odebrané vzorky pro účely kontroly znečištění zemědělské půdy podle tohoto
zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.
§ 19
(1) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených
s vedením katastru nemovitostí, nebo Státní pozemkový úřad při řízení o pozemkových
úpravách, jejichž výsledky slouží pro obnovu katastrálního operátu, že v důsledku drobných
pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního
fondu, včetně přirozených posunů koryt vodních toků, došlo k přirozené změně druhů pozemků,
projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do
souladu se stavem zjištěným v terénu.
(2) Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při revizi údajů katastru, že došlo
ke změně ve způsobu využití nebo druhu pozemku náležejícího do zemědělského půdního
fondu, pro kterou není vyžadován souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uvede
po projednání s vlastníkem pozemku a na základě souhlasného vyjádření orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu evidenční stav do souladu se stavem zjištěným. Vyjádření orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém musí být potvrzeno, že k úpravě evidenčního
stavu může v souladu s podmínkami tohoto zákona dojít, se uvede do protokolu o nesouladu
nebo do přílohy protokolu o výsledku revize podle jiného právního předpisu18.
813
(3) Je-li to potřebné pro účely zápisu do katastru nemovitostí, potvrdí orgán
ochrany zemědělského půdního fondu na žádost vlastníka pozemku nebo katastrálního
úřadu, že pozemek je zastavěn stavbou dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo
stavbou, kterou lze provést bez souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského
půdního fondu.
§ 20
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,
b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti
zemědělské půdy,
c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské
půdy nebo na ni,
d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě,
u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,
e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,
f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,
g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu
s § 8 odst. 1,
h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje
nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,
i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu,
j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy
ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem anebo povolením
záměru podle stavebního zákona,
k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,
l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě,
m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo
n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve
stanovené lhůtě.
(2) Vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, se
dopustí přestupku tím, že
a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,
b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,
814
c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez
souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,
d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s
charakteristikou druhu pozemku,
e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,
f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny
ve stanovené lhůtě,
g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve
stanovené lhůtě,
h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické
výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,
i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny,
j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,
k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo
l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce
2 písm. c) nebo e),
b) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm.
b), h), i), j) nebo k), nebo
c) 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo
podle odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).
§ 20a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a) znečistí zemědělskou půdu,
b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) poškodí fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti
zemědělské půdy,
c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) vnese jiné než povolené látky nebo přípravky do zemědělské
půdy nebo na ni,
d) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. f) použije upravené kaly nebo sedimenty na zemědělské půdě,
u níž došlo k překročení preventivní hodnoty,
e) v rozporu s § 3a odst. 5 neoznámí zahájení použití sedimentů ve stanovené lhůtě,
f) nesplní opatření k nápravě uložené podle § 3c odst. 3,
815
g) vykoná stavební, těžební nebo průmyslovou činnost nebo provede terénní úpravy v rozporu
s § 8 odst. 1,
h) provede geologický nebo hydrogeologický průzkum nebo buduje, opravuje nebo udržuje
nadzemní nebo podzemní vedení v rozporu s § 8 odst. 2,
i) realizuje záměr podle § 8a nebo 8b bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního
fondu,
j) nesplní některou z podmínek stanovenou rozhodnutím o souhlasu s odnětím zemědělské půdy
ze zemědělského půdního fondu podle § 9 nebo rozhodnutím, pro které byl souhlas s odnětím
zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu závazným podkladem anebo povolením
záměru podle stavebního zákona,
k) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. a) nedoručí kopii rozhodnutí ve stanovené lhůtě,
l) v rozporu s § 11 odst. 4 písm. b) neoznámí zahájení realizace záměru ve stanovené lhůtě,
m) v rozporu s § 11 odst. 5 neoznámí změnu způsobu využití ve stanovené lhůtě, nebo
n) v rozporu s § 11 odst. 6 neoznámí a nedoloží změnu v osobě povinného k platbě odvodů ve
stanovené lhůtě.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jiná osoba,
která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, dopustí přestupku tím, že
a) změní trvalý travní porost na ornou půdu bez souhlasu podle § 2,
b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) způsobí ohrožení zemědělské půdy erozí,
c) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez
souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu,
d) v rozporu s § 3 odst. 3 neužívá nebo neudržuje zemědělskou půdu v souladu s
charakteristikou druhu pozemku,
e) v rozporu s § 3c odst. 2 neučiní bezodkladná opatření k nápravě závadného stavu,
f) v rozporu s § 8a odst. 5 neoznámí zahájení realizace stavby agrovoltaické výrobny elektřiny
ve stanovené lhůtě,
g) v rozporu s § 8a odst. 6 neoznámí ukončení provozu agrovoltaické výrobny elektřiny ve
stanovené lhůtě,
h) v rozporu s § 8a odst. 6 nezahájí rekultivaci neprodleně po ukončení provozu agrovoltaické
výrobny elektřiny nebo ji neprovede v souladu s plánem rekultivace,
i) v rozporu s § 8a odst. 7 neukončí provoz agrovoltaické výrobny elektřiny,
j) v rozporu s § 8c odst. 2 neodstraní pařezy nebo neprovede rekultivaci,
k) v rozporu s § 8c odst. 2 nezmění způsob využití zemědělské půdy, nebo
l) neoznámí výsadbu nebo sklizeň dřevin podle § 8c odst. 3.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
816
a) 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), g) nebo j) nebo podle odstavce
2 písm. c) nebo e),
b) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo i) nebo podle odstavce 2 písm.
b), h), i), j) nebo k), nebo
c) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), h), k), l), m) nebo n) nebo
odstavce 2 písm. a), d), f), g) nebo l).
§ 21
(1) Souhlas vydaný podle tohoto zákona pro záměr, který nevyžaduje povolení podle
jiného právního předpisu, je rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(2) Souhlas vydaný podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného
právního předpisu je závazným stanoviskem podle správního řádu.
(3) Souhlas vydaný podle tohoto zákona formou závazného stanoviska lze změnit
formou rozhodnutí, pokud na změnu souhlasu nenavazuje změna rozhodnutí vydaného podle
jiného právního předpisu.
(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko40), souhlas s
odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a souhlas podle § 2, § 8a odst. 2
nebo § 8b odst. 1 se nevydávají. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální
stanovisko povolení podle stavebního zákona nebo jeho část nachází na území národního
parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného
rozhodnutí závazného stanoviska podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
______________________
40) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
Příloha k zákonu ČNR č. 334/1992 Sb.
Sazebník odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
ČÁST B
Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského
půdního fondu a ekologické váhy těchto vlivů
E Pozemky, které nenavazují na zastavěné území, jsou-li na nich umisťovány stavební záměry
pro obchod, výrobu nebo skladování. Pro účely tohoto ustanovení se za výrobu a skladování
nepovažují výroba a uskladňování uvedené v energetickém zákoně45), dále se za skladování
nepovažuje ukládání podle horního zákona8).
45) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
817
ZÁKON Č. 338/1992 SB., O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§4
Osvobození od daně
(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny
a) pozemky ve vlastnictví České republiky,
b) pozemky
1. ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nacházejí, nebo
2. zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obec, na jejímž území se nacházejí,
c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z
povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a
konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je
zaručena vzájemnost,
d) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou veřejně přístupného
památkového objektu prohlášeného za kulturní památku, který je
1. ve vlastnictví České republiky, nebo
2. přístupný z důvodů výchovně vzdělávacích na základě písemné smlouvy uzavřené mezi
Ministerstvem kultury a vlastníkem,
e) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se
zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a
registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské
společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,
f) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se
zdanitelnou jednotkou ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových
organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich
pobočných organizací,
g) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou
sloužící
1. škole nebo školskému zařízení zapsanému ve školském rejstříku,
2. poskytování péče o děti do 3 let věku na základě oprávnění provozovat živnostenské
podnikání,
3. muzeu nebo galerii, které spravují sbírky zapsané do centrální evidence sbírek muzejní
povahy vedené Ministerstvem kultury,
4. knihovně vedené v evidenci knihoven,
5. veřejnému archivu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu,
818
6. zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování
zdravotních služeb nebo v rozhodnutí o registraci,
7. zařízení sociálních služeb,
8. fundaci nebo ústavu k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti,
9. spolku zdravotně postižených občanů,
10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby
péče o dítě v dětské skupině,
11. sociálnímu družstvu,
h) pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou
sloužící výlučně
1. provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW,
2. provozu výroben elektřiny využívajících energii větru,
3. provozu výroben elektřiny nebo tepla využívajících energie bioplynu, pokud je získaná
energie dodávána do sítě nebo dalším spotřebitelům,
4. pro zdroje využívající geotermální energie včetně tepelných čerpadel, které dodávají teplo
spotřebitelům,
5. pro čistírny odpadních vod,
6. rozvodnému tepelnému zařízení podle energetického zákona,
i) pozemky, na nichž jsou zřízena veřejná a neveřejná pohřebiště podle zákona upravujícího
pohřebnictví,
j) pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou
národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích pozemky zařazené do
zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké a v chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené
do jejich I. zóny,
k) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází
1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně, nebo
2. ekologicky významný prvek evidovaný v evidenci ekologicky významných prvků podle
zákona upravujícího zemědělství,
l) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází
1. veřejné prostranství,
2. veřejně přístupné sportoviště, nebo
3. veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní
cesta,
819
m) zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem
následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým
zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,
n) v rozsahu zastavěné plochy uvedených staveb pozemky zastavěné stavbou podle stavebního
zákona
1. upravující vodní tok,
2. přehrady,
3. sloužící ochraně před povodněmi,
4. sloužící k závlaze a odvodňování pozemků,
5. vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,
6. kanalizačních stok, kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, jakož i určenou k
čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací, nebo
7. přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle
energetického zákona,
o) pozemky zastavěné stavbou podle stavebního zákona, která je dálnicí, silnicí, místní
komunikací, veřejnou účelovou komunikací, stavbou drah a na dráze, leteckou, vodních cest a
přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona užívány k
veřejné dopravě, a to v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, a jiné pozemky určené pro
veřejnou dopravu,
p) části pozemků, na kterých je zřízena měřická značka bodu bodového pole včetně
signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole, a pásy lesních pozemků v rozsahu
vyčleněném pro rozvody elektrické energie a plynů,
r) pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží k uskutečňování
akreditovaných studijních programů,
s) lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního
zákona zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení,
t) pozemky ve vlastnictví kraje, které se nacházejí v jeho územním obvodu,
u) pozemky ve vlastnictví veřejných výzkumných institucí,
v) zemědělské pozemky, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec
uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí, toto osvobození se nevztahuje na
pozemky v zastavěném zastavitelném území podle stavebního zákona nebo v zastavitelné
ploše podle stavebního zákona, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, ve které
současně vymezí tyto pozemky a označí je způsobem podle § 12e odst. 1; na pozemek, který v
obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl
vyloučen z osvobození,
w) pozemky tvořící funkční celek s veřejnou monitorovací sítí zajišťující informace o stavu
jednotlivých složek životního prostředí financované z veřejných rozpočtů,
820
x) nejdéle na dobu 5 let pozemky ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně podle
zákona upravujícího investiční pobídky pořízené pro účely realizace investiční akce, pro kterou
je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých
věcí, jestliže obecně závaznou vyhláškou obec zcela nebo částečně osvobodí pozemky
označené způsobem podle § 12e odst. 1 ve zvýhodněné průmyslové zóně; na pozemek, který v
obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl
osvobozen,
y) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona sloužící výlučně
nebo pozemky samy o sobě sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků,
podzemních vod a objektů,
z) ostatní plochy s následujícím způsobem využití, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou
vyhláškou:
1. neplodná půda,
2. zamokřená plocha,
3. mez, stráň,
4. zeleň,
5. jiná plocha.
(2) Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona,
zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k
provozu a plnění funkce této stavby, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.
(3) Pozemky osvobozené podle odstavce 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z
pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány; jsou-li tyto
pozemky pronajaty nebo propachtovány obci, kraji nebo organizační složce státu anebo
příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání.
Pozemky osvobozené podle odstavce 1 písm. d) až f), l), r), t) a u) jsou osvobozeny od daně z
pozemků, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány. Pozemky
osvobozené podle odstavce 1 písm. a), b) bodu 1 a písm. t) jsou osvobozeny od daně z pozemků,
není-li k nim zřízeno právo stavby.
(4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1
písm. d) až h), j), k), m), p), r), u), w) a y) v daňovém přiznání.
(5) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část pozemku, je od
daně z pozemků osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého
osvobození podle odstavce 3 splňuje pouze část pozemku, je z tohoto osvobození vyloučena
pouze tato část.
(6) V obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 písm. z) obec zároveň stanoví,
na které způsoby využití pozemku se osvobození vztahuje. Pokud obec v obecně závazné
vyhlášce nestanoví způsob využití pozemku, na který se toto osvobození vztahuje, platí, že se
osvobození vztahuje na všechny pozemky podle odstavce 1 písm. z) bodů 1 až 4.
821
§ 19c
(1) Zastavěnou plochou u stavby, která byla dokončena podle právních předpisů
účinných přede dnem nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb. nebo jejíž užívání bylo
zahájeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb., se rozumí zastavěná plocha
podle stavebního zákona ve znění účinném přede dnem nabytí dne účinnosti zákona č.
…/2026 Sb.
(2) Pro účely odstavce 1 se stavba považuje za dokončenou nabytím právní moci
kolaudačního rozhodnutí, kolaudačního souhlasu, oznámením dokončení stavby nebo
úkonem s obdobným účinkem. Pokud došlo k dokončení změny dokončené stavby podle
stavebního zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb., tak
se stavba považuje za dokončenou podle stavebního zákona ode dne účinnosti zákona č.
…/2026 Sb.
(3) Zahájením užívání stavby se také rozumí zahájení užívání stavby, u které došlo
ke změně dokončené stavby a u které tato změna spočívá ve změně výměry zastavěné
plochy.
(4) Pokud bylo zahájeno užívání stavby přede dnem nabytí účinnosti zákona č.
…/2026 Sb., a stavba nebo změna dokončené stavby byly dokončeny podle stavebního
zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. …/2026 Sb., odstavec 1 se
pro zdaňovací období započaté ode dne dokončení stavby nepoužije.
822
ZÁKON Č. 360/1992 SB., AUTORIZAČNÍ ZÁKON
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
Disciplinární řízení
§ 22
(1) Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21 může autorizovaná
osoba, které bylo disciplinární opatření uloženo, popřípadě dozorčí rada Komory podat písemné
odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání dozorčí rady podepisuje její
předseda. Odvolání se podává prostřednictvím stavovského soudu. Řádně a včas podané
odvolání má odkladný účinek.
(2) O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21 odst. 1
rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď
potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je stavovský soud
vázán právním názorem odvolacího orgánu.
(3) Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo
odejmutí autorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivší se
autorizované osoby věcně a místně příslušný krajský soud ve správním soudnictví; návrh se
podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy.
(4) Komora bezodkladně uvědomí Úřad rozvoje území České republiky o
pravomocném rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení
nebo odnětí autorizace autorizované osobě.
823
ZÁKON Č. 200/1994 SB., O ZEMĚMĚŘICTVÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 4b
Digitální technická mapa kraje
(1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické
mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.
(2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely
územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování
informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a
poskytování údajů podle zákona o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení
nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
(3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní
předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.
(4) Obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o
a) druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické
infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech
na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území15), a údajů o připravovaných
stavbách infrastruktury16),
b) umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a
vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují
základní prostorové uspořádání území.
(5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích,
provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické
mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a
editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4
stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v
digitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy.
(7) Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za
správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů13), a to v rámci charakteristik přesnosti
stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů o objektech a zařízeních dopravní a
technické infrastruktury a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické
infrastruktury v území je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj
může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů o
připravovaných stavbách infrastruktury je budoucí stavebník17). Editorem údajů podle
odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné
dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena
odpovědnost editora podle věty druhé.
824
(8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše
prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy
kraje. Podkladem pro zápis údajů podle odstavce 4 písm. a) je dokumentace o zaměření
prostorové polohy, rozměru a tvaru dokončené stavby nebo technologického zařízení
stavby. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně
poté, co mu budou předány podklady pro její zápis.
(9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle
odstavce 4 písm. b), předá stavebník14) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst.
3 písm. b) správci digitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom
zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů.
(10) Údaje digitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek
stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují k nahlížení
každému. Údaje z neveřejné části a údaje z veřejné části týkající se objektů a zařízení technické
infrastruktury, jejich ochranných a bezpečnostních pásem a záměrů na provedení změn
technické infrastruktury v území, se poskytují
a) orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti,
b) vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu
nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury; údaje o
připravovaných stavbách infrastruktury se poskytují pouze u staveb financovaných zcela nebo
z části z veřejných zdrojů,
c) budoucím stavebníkům připravovaných staveb infrastruktury17) v rozsahu nezbytném pro
přípravu těchto staveb; údaje o připravovaných stavbách infrastruktury, které nejsou
financovány zcela nebo z části z veřejných zdrojů, se poskytují pouze v rozsahu území
evidovaného podle § 4d odst. 3 písm. c) bodu 3,
d) vlastníkům dotčených nemovitých věcí,
e) osobám oprávněným ověřovat výsledky zeměměřických činností v rozsahu nezbytném pro
tuto činnost,
f) osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
(11) Úřad řídí, kontroluje a metodicky sjednocuje výkon působnosti krajských úřadů v
oblasti správy digitálních technických map krajů.
825
ZÁKON Č. 266/1994 SB., O DRÁHÁCH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších
předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§7
(1) Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před kolaudací ověřena technicko
bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky
bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví Dopravní a energetický
stavební úřad Úřad rozvoje území České republiky v rozhodnutí o povolení záměru též
zavedení zkušebního provozu. Podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby
dráhy celostátní nebo regionální je vydání průkazu způsobilosti dráhy, je-li tento průkaz podle
§ 49d nebo 49f vyžadován. Zkušební provoz stavby dráhy jiné než celostátní nebo regionální
může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení,
je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti dráhy nebo určeného
technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy
nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad. Rozsah
a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.
(2) V rozhodnutí o povolení záměru a v kolaudačním rozhodnutí stanoví stavební úřad
podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhy a její ochrany. Pokud by stavbou
mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana a ani
stanovením podmínek podle věty první není možné toto riziko odstranit, stavební úřad žádost
o povolení záměru nebo žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítne.
826
ZÁKON Č. 114/1995 SB., O VNITROZEMSKÉ PLAVBĚ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 22a
Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu
(1) Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části
z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cesty nebo za jiné
mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě
opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v
určitém úseku vodní cesty plavební provoz.
(2) Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím
systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.
(3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení
nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo
námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti
dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.
(4) Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cesty nebo
s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném zastavitelném území obce
rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty nebo
na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto
omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.
827
ZÁKON Č. 289/1995 SB., LESNÍ ZÁKON
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§ 12
Evidence a dělení pozemků
(1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesa v obvodu své
působnosti jsou orgány státní správy lesů a Institut oprávněny využívat bezplatně údajů katastru
nemovitostí.7)
(2) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje
souhlas vyjádření orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže
by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné
hospodaření v lese.
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle
odstavce 2 se nevydává.
(3) Lesní pozemek nelze rozdělit, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného
tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.
_________
46) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
§ 13
Obsah a základní povinnosti
(1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány
podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu
může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesa nebo toho, v jehož
zájmu má být výjimka vydána. Pokud je důvodem udělení výjimky záměr vyžadující
povolení podle stavebního zákona, je rozhodnutí orgánu státní správy lesů nahrazeno
rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona. Splnění podmínek podle tohoto zákona
posoudí stavební úřad v rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona po vydání
vyjádření orgánu státní správy lesů. Pokud se záměr nebo jeho část nachází na území
národního parku, ověří splnění podmínek pro udělení výjimky správa národního parku
v rámci společného závazného stanoviska podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Žádost o povolení záměru podle stavebního zákona, ke kterému je třeba udělení výjimky
podle věty třetí, obsahuje vedle náležitostí požadovaných stavebním zákonem také
náležitosti vyžadované v § 16. Výjimku lze udělit jen, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad
zájmem plnění funkcí lesa.
(2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména
a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby
použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,
828
b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení
sousedních lesních porostů,
c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící
lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do
původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení,
d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke
zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí.
(3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou
dále povinny
a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám;
k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření,
b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky
odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k
tomu určených,
c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení
záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby
mohly být vráceny plnění funkcí lesa nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova
těžbou narušeného území,
d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných
hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a
přírodní prostředí.
(4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto
prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání
rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního
stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa.
§ 14
Zpracování a projednání návrhů dokumentací
(1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na
stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát
zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a
zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a
ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob
následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.
(2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto
zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným
stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa.
Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa. K
dotčení vzdálenějších pozemků se závazné stanovisko nevydává.
829
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), závazné
stanovisko podle odstavce 2 se nevydává.
(3) Jde-li o řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, závazné stanovisko
podle odstavce 2 se s výjimkou území národních parků nevydává. Splnění podmínek podle
tohoto zákona posoudí stavební úřad v rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona po
vydání vyjádření orgánu státní správy lesů vydaného v rozsahu dotčení pozemků podle
odstavce 2.
§ 15
Obecné zásady
(1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné
využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy
na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí
nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků,
dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).
(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí
lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných
a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy
vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení.
(3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení,
vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o zastavěnou plochu
větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a
stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech
nejde o zastavěnou plochu větší než 55 m2,
c) základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o
zastavěnou plochu větší než 100 m2, a související elektrické a optické přípojné vedení.
(4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační
soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma.
§ 16
Řízení o odnětí nebo o omezení
(1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu
má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel").
(2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede
a) údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa, jichž se rozhodnutí týká,
b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno,
830
c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud
je nezbytný,
d) způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné
účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa,
e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění
odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesa až do doby jejich
skutečného použití pro jiné účely,
f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné
v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesních porostů nebo zařízení
sloužících hospodaření v lese.
(3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních
pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba rozhodnutí podle jiného právního
předpisu, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní
moci.
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z
vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to
veřejný zájem, je-li nezbytná změna plánu rekultivace nebo přestane-li pozemek sloužit účelu,
pro který bylo rozhodnutí vydáno.
(5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí
nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesa
a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno,
b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato se skutečným využíváním
pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti
oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky
řízení.
(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení
a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), rozhodnutí
o odnětí nebo o omezení se nevydává. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální
stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, rozhodnutí o odnětí nebo o
omezení vydá správa národního parku jako součást společného rozhodnutí podle zákona o
ochraně přírody a krajiny.
(8)(7) Po dobu řízení podle odstavce 4 lhůty podle odstavce 5 neběží.
Poplatek za odnětí
§ 17
(1) Osoba, které bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinna zaplatit poplatek
za odnětí (dále jen „poplatek“) ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
831
(2) O výši poplatku za trvalé nebo dočasné odnětí rozhodne orgán státní správy lesů
podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace odnětí. U odnětí prováděných po etapách
vymezených v rozhodnutí o odnětí orgán státní správy lesů rozhoduje o poplatcích za odnětí
samostatně pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
(3) Při rozhodování o poplatcích orgán státní správy lesů vychází z právního stavu ke
dni nabytí právní moci prvního povolovacího aktu vydaného ve věci podle jiných právních
předpisů, popřípadě rozhodnutí o odnětí. Rozhodnutí se vydává jako první úkon v řízení.
(4) Povinný k platbě poplatku je povinen orgánu státní správy lesů příslušnému k
rozhodnutí o poplatku a orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí,
a) doručit kopii rozhodnutí, pro které je rozhodnutí o odnětí podkladem, a to do 6 měsíců ode
dne nabytí právní moci, a
b) písemně oznámit zahájení realizace odnětí, popřípadě zahájení další etapy odnětí, a to
nejpozději 15 dnů před jejím zahájením.
(5) Dojde-li ke změně v osobě, které svědčí oprávnění k odnětí, jsou osoba, které
svědčilo oprávnění k odnětí, a osoba, které nově svědčí oprávnění k odnětí, povinny oznámit a
doložit orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o odnětí, a orgánu státní správy lesů
příslušnému k rozhodnutí o poplatku tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny. Orgán státní
správy lesů vydá rozhodnutí o poplatku, kterým zruší původní rozhodnutí o poplatku a uloží
povinnost k platbě poplatku nově určené osobě povinného; správní řízení lze zahájit také na
podnět celního úřadu. Platební povinnost původnímu povinnému k platbě poplatku zaniká, s
výjimkou nedoplatků, dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(6) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno neprodleně po zahájení
realizace odnětí, částka poplatku odpovídající období do vydání rozhodnutí o poplatku se přičte
k první platbě poplatku, a to počínaje dnem zahájení realizace odnětí.
(7) Není-li rozhodnutí o poplatku za dočasné odnětí vydáno tak, aby mohl být poplatek
uhrazen ve lhůtě podle § 18, musí být uhrazen nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci
rozhodnutí o stanovení poplatku.
(8) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí
a) pozemků souvisejících s výstavbou objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese a staveb
pro výkon práva myslivosti,
b) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
c) pro výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody,
d) pro realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody
pro potřeby hašení lesních požárů.
(9) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše
a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 1000 Kč,
b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 500 Kč v kalendářním roce.
832
(10) Orgán uvedený v odstavci 2 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému
celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků
získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 11 stanoví zvláštní předpis.12)
(11) Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 %
Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen
pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.
(12) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa
vzniklou újmu.
(13) V případech uvedených v § 16 odst. 4 a § 16 odst. 5 písm. b) se zaplacené poplatky
nevracejí.
(14) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou
pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo
přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí.
§ 47
(1) Státní správu lesů vykonávají
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) stavební úřady,
cd) ministerstvo.
(2) Státní správu lesů ve vojenských lesích vykonává v rozsahu působnosti obecního
úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu Vojenský lesní úřad. Ředitele
Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany.
(3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním
předpisem.25)
(4) Zaměstnanec vykonávající správní činnosti na úseku lesního hospodářství musí
splňovat tyto kvalifikační předpoklady:
a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství
nebo právo,
b) úplné střední odborné vzdělání lesnického směru, nebo
c) alespoň 5 let praxe s vykonáváním správních činností na úseku lesního hospodářství.
(5) Posouzení nároku na úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst.
8 a 9 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu
ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí
nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností, zajišťuje
posouzení nároku na úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obce s
rozšířenou působností. Úhradu nákladů provádí ministerstvo.
833
(6) Orgány státní správy lesů zasílají ministerstvu každoročně do 31. ledna za předchozí
kalendářní rok údaje o odnětí a o poplatcích za odnětí. Tyto údaje zasílají prostřednictvím k
tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném ministerstvem. Tyto
údaje jsou přístupné Ministerstvu životního prostředí.
§ 48
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují
a) o pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 3),
b) o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4),
c) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 2),
dc) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění
funkcí lesa do výměry 1 ha (§ 13 odst. 1), s výjimkou případů, kdy je důvodem odnětí nebo
omezení záměr povolovaný podle stavebního zákona,
ed) o výši poplatku za odnětí (§ 17 odst. 2),
fe) o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese (§ 20 odst. 4),
gf) o uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být
způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků,
a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 22 odst. 1 a 2),
hg) o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní
obvod (§ 32 odst. 3),
ih) o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech lesa vysokého mladších
než 60 let nebo v lesních porostech lesa nízkého a středního mladších 20 let (§ 33 odst. 6),
ji) o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (§ 34 odst. 4),
kj) o udělení nebo prodloužení doby platnosti licence pro výkon funkce odborného lesního
hospodáře nebo o jejím odnětí (§ 37 odst. 2),
lk) o pověření nebo zrušení pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného
lesního hospodáře (§ 37 odst. 7),
ml) o přestupcích podle tohoto zákona,
nm) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a
plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech
hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud nepřesahují jejich správní obvod.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
a) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný krajský úřad
nebo ministerstvo,
b) vydávají závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být
dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a
834
k dotčení pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2), s výjimkou řízení o
povolení záměru podle stavebního zákona,
c) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče (§ 31 odst. 2),
d) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro obnovu, zalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6),
e) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38) ve svém správním obvodu,
f) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu a postupují
je Institutu,
g) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a
rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
h) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud
nepřesahují jejich správní obvod (§ 19 odst. 4 a 5), a
i) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností,
pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 4), a
j) oznamují Institutu nově zjištěná místa s výskytem invazního nepůvodního druhu dřeviny. a
k) vydávají vyjádření k
1. návrhu dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho pozemku klesne pod 1 ha
(§ 12 odst. 2),
2. žádosti o odnětí nebo o omezení, pokud je důvodem odnětí nebo omezení záměr
vyžadující povolení podle stavebního zákona (§ 13 odst. 1) a
3. řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, jímž mají být dotčeny pozemky
určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a k dotčení
pozemků do vzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2).
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu a povinnosti
určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve
všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů.
§ 48a
Krajský úřad
(1) Krajský úřad rozhoduje
a) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných, lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto
kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3), s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2,
b) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění
funkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 13 odst. 1), s výjimkou případů, kdy je důvodem odnětí
nebo omezení záměr povolovaný podle stavebního zákona; v takovém případě vydá
vyjádření,
c) o schválení plánu a o jeho změnách (§ 27c odst. 1 a § 27d odst. 3),
d) o uložení nebo provedení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích (§ 35 odst. 1, 2 a 3),
835
e) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření
v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1),
f) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z důvodu
omezení při hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 4),
g) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění
jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících
škod (§ 51 odst. 1), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
h) o udělení nebo prodloužení doby platnosti licence ke zpracování plánů a osnov nebo o jejím
odnětí (§ 26 odst. 1),
i) o povolení, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál
vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (§
29 odst. 2),
j) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obce s
rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 3),
k) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím krajského úřadu,
l) o zkrácení doby platnosti plánu (§ 27 odst. 5) a
m) o navýšení objemu těžby nad 8 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok v případě návrhů plánů
předaných ke schválení (§ 33 odst. 5).
(2) Krajský úřad
a) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací
dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené k plnění funkcí lesa, není-li
příslušné ministerstvo,
b) uplatňuje stanovisko k územním plánům obcí s rozšířenou působností,
c) vydává závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny
pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny
pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 14 odst. 2 a 3), s výjimkou řízení
o povolení záměru podle stavebního zákona; v takovém případě vydá vyjádření,
d) ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s
působností na území kraje (§ 38 odst. 2),
e) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení
tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§
51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů,
f) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud
jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad,
g) rozhoduje o poskytnutí finančního příspěvku (§ 46 odst. 4) a platby za ekosystémové služby
lesů, pokud nejde o vojenské lesy a lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem,
a provádí kontrolu dodržování podmínek poskytnutí finančního příspěvku a platby za
ekosystémové služby lesů,
836
h) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud
přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností (§ 19 odst. 4 a 5), a
i) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností,
pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní
působnosti kraje (§ 32 odst. 4) a
j) oznamuje Institutu zjištěný výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny, jeho šíření a
dopady na hospodaření v lesích,
k) je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny
1. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření
nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny42),
2. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci
nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu43), a
3. při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně
rozšířeného invazního nepůvodního druhu44).
§ 48b
Stavební úřad
(1) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona stavební úřad
v rozhodnutí o povolení záměru
a) mimo území národních parků posuzuje splnění podmínek pro souhlas s povolením
záměrů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do
vzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2),
b) rozhoduje o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání
pro plnění funkcí lesa (§ 13 odst. 1).
(2) Stavební úřad ve vztahu k záměrům povolovaným podle odstavce 1 dále
a) přijímá žádosti o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich
využívání pro plnění funkcí lesa,
b) kontroluje plnění podmínek stanovených podle tohoto zákona a opatření k nápravě jím
uložených,
c) ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek
stanovených podle tohoto zákona,
d) zasílá rozhodnutí o povolení záměru orgánu státní správy lesů, od něhož si vyžádal
vyjádření.
837
ZÁKON Č. 13/1997 SB., O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§8
Průjezdní úsek dálnice a silnice
(1) Dálnice a silnice mohou vést zastavěným zastavitelným územím nebo
zastavitelnými plochami (dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"),
pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.
(2) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic
průjezdního úseku podle předchozího odstavce.
§ 11
Silniční pozemek
(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice,
silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.
(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo zastavěné zastavitelné
území nebo zastavitelné plochy je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby
pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat
náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat
opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.
(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi
zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a
podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního
povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu
odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je
průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.
(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na
hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo
silnice.
(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu
dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo zastavěné zastavitelné území, který slouží
účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou
ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.
§ 18g
Posouzení stavby a její dokumentace
(1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou tunelu nad
500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě22),
a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22),
838
b) dálnice,
c) silnice I. třídy, nebo
d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají
být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném
zastavitelném území.
(2) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je
povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při
užívání stavby, které se provádí v rámci
a) prvotního hodnocení záměru a
b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací.
(3) Součástí prvotního hodnocení záměru je
a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr
uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně
bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru,
b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací
v území, ve kterém má být záměr uskutečněn,
c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu
a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a
d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně
bezpečnosti silničního provozu.
(4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce
3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední
při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci.
(5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá
a) návrh dokumentace pro povolení záměru,
b) návrh dokumentace pro provádění stavby,
c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a
d) dokončená stavba pro kolaudaci.
(6) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje
zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních
vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na
odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace
pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající
posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl návrhům
obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich nepřijetí.
(7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží
stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se
839
a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení záměru,
b) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání kolaudačního
rozhodnutí,
c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a
d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí.
(8) V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající
posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu.
(9) Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv
okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení
na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na
bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.
(10) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu
podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 24
Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami
(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných
účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena
objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky
nebo objížďky.
(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti
osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná
a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní
komunikace, po níž má být vedena objížďka,
b) s obcí, na jejímž zastavěném zastavitelném území má být povolena uzavírka nebo nařízena
objížďka,
c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha,
d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo
veřejně přístupné účelové komunikaci.
(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší
rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky;
ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady.
(4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena
na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska
provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní
úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit
nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
840
(5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí
a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,
b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby,
c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava
provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,
d) všem silničním správním úřadům, které povolují zvláštní užívání pozemních komunikací
nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a),
e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky,
f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace.
(6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové
komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na
ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací
nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách
rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku.
(7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení
zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu
trvání uzavírky a objížďky.
(8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo
poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit
alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní
komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného
vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně
označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi
pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován
prostřednictvím správce. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní
komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím
správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní
a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a
označení provedl nebo se o něm dozvěděl.
(9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení
objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.
§ 25
Zvláštní užívání
(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo
k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení
příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené
pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního
provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních
případech se souhlasem Policie České republiky. Souhlas vlastníka se zvláštním užíváním
841
podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou
stavbu nebo stavbu nebo zařízení přípojek technické infrastruktury nebo další stavby nebo
zařízení technické infrastruktury, které jsou drobnou stavbou podle přílohy č. 1 stavebního
zákona; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne
silniční správní úřad.
(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo
fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky
zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám
za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.
(3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o
vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické
osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu
užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o
odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.
(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě
odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.
(5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro
vozidla Armády České republiky.
(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je
a) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž
hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola
nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen
„nadměrné vozidlo“), není-li umožněno opatřením obecné povahy podle § 24b,
b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) motorovými vozidly, jejichž nejvyšší
povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní předpis2),
c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro
1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem
prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“),
2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám
těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních
hmot nebo paliva apod.),
3. provádění stavebních prací, nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,
4. zřizování vyhrazeného parkování,
5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení,
6. audiovizuální tvorbu,
d) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by
jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,
842
e) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky
nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými
obručemi.
f) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými
vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního
předpisu.13a)
(7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může
povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování
reklamního zařízení splňovat tyto podmínky:
a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními,
b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na
pozemní komunikaci,
c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad
vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s
konstrukcí reklamního zařízení a
d) reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku
bude
1. sloužit k označení provozovny nacházející se v zastavěném zastavitelném území ve
vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo zastavěné zastavitelné území v
silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, nebo
2. umístěno na odpočívce a velikost jeho činné plochy nepřesáhne 2 m2 .
Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení. Zánik některé z
podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu
správnímu úřadu, který povolení odejme.
(8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v
rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně
po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a
likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci.
(9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované
nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní
výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode
dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní
komunikace nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován
prostřednictvím správce. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo
správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce,
vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých
odstraněním a likvidací věci.
(10) Silniční správní úřad vlastníku pozemní komunikace nebo jejímu správci, je-li
výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, na jeho žádost sdělí, zda je reklamní
843
zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku
zřízeno a provozováno na základě povolení ke zvláštnímu užívání. Je-li na dálnici, silnici nebo
místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno nebo provozováno reklamní
zařízení bez povolení ke zvláštnímu užívání, je vlastník této pozemní komunikace nebo její
správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen reklamní zařízení
na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního
zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno
stavebním úřadem5).
(11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení
postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový
přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může
reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze
po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání
reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první,
je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn
reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat.
(12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14
odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní
komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.
(13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice,
silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci.
(14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6 písm. a)
požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu policejní doprovod,
je osoba, na jejíž žádost bylo povolení vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené
Policii České republiky.
(15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu.
§ 26
(1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb
silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto
pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(2) V zastavěném zastavitelném území jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice
schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu
stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich
důsledkům.
(3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita,
stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou
údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní
komunikace součástmi a příslušenstvím.
(4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí
jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky,
844
směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská
výška).
(5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo
přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy,
oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace
a jejich důsledky.
(6) Závadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti
dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu
vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních
komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
(7) Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve
schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném
stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
§ 30
(1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich
slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo
rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě
rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona.
(2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor mimo
zastavěné zastavitelné území ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve
vzdálenosti
a) 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou
pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky,
tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace
I. třídy,
c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a
místní komunikace II. třídy.
(3) S ohledem na vymezení zastavěného zastavitelného území může být ochranné
pásmo zřízeno pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.
(4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro
zřizování a provozování reklamních zařízení posunuta z 50 metrů na 250 metrů.
(5) Pro zřizování a provozování reklamních zařízení se silničním ochranným pásmem
dálnice rozumí také prostor v zastavěném zastavitelném území ohraničený svislými plochami
vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo
od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací.
§ 35
Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace
845
(1) Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni
strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy,
padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo
provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto
nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O
rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční
správní úřad.
(2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace
a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci
1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto
ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad
rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.
(3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní
komunikací v zastavěném zastavitelném území je v nezbytně nutných případech povinen za
jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v
umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a
zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení
věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek
světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení
místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace11a).
§ 36
Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím
(1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit
inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle
zvláštních předpisů,15) vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být
jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí a
místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
(2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro
rozvod tepla a topných plynů (dále jen "vedení"), s výjimkou vedení tramvajových a
trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní
komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese, na silničních pozemcích a v nich
a na mostech a mostních objektech, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.
(3) Na silniční pozemek nebo do něj, s výjimkou silničního pozemku pod vozovkou
nebo krajnicí a středního dělícího pásu, nebo na most nebo mostní objekt lze podélně umístit
vedení pouze na základě smlouvy o zřízení věcného břemene nebo jiné smlouvy uzavřené mezi
vlastníkem pozemní komunikace a vlastníkem vedení a za jednorázovou úhradu, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak; podmínky stanovené stavebním zákonem tím nejsou dotčeny.
Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.
(4) V zastavěném zastavitelném území mohou být podélně umísťována vedení, kromě
případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v
přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším
846
možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického
řešení, mohou být vedení dále umístěna i v silničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve
středním dělícím pásu těchto pozemních komunikací.
(5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, při kterých
by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené
pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor.
(6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této
havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní
komunikace. Vlastník vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní
komunikace nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován
prostřednictvím správce, provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit
a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do původního stavu podle
podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace.
(7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich
rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo
dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Úpravy související s
modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník.
(8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy15) o styku dálnice, silnice
a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních
podzemních vod, s územím chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s
vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování, oprav a udržování
inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcích stanoví prováděcí předpis.
§ 37
Styk s dráhami
(1) Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni
kolejí. Úrovňové křížení (dále jen „přejezd“) je možné zřídit na
a) tramvajové a trolejbusové dráze a vlečce, nebo
b) jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu.
(2) Povolení podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze,
a) pokud je zajištěna bezpečnost provozu na dráze a bezpečnost a plynulost provozu na pozemní
komunikaci, a
b) jde-li o dráhu, která umožňuje provozování drážních vozidel rychlostí nejvýše 160 km.h-1.
(3) O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace
příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení podle odstavce 1 písm. b) opatří
vyjádření drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze v případě zřízení
přejezdu a vyjádření Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemní komunikaci. Souvisí-li přejezd vyžadující povolení podle tohoto zákona se záměrem
povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o něm stavební úřad rozhodnutím o povolení
847
záměru podle stavebního zákona. Podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního
zákona jsou vyjádření uvedená ve větě první.
(4) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy.
Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu bez závor
do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to
v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka pozemní komunikace na přejezdu
neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho
rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnice a místní komunikace užší než 5 m musí být na
přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.
(5) U silnice a místní komunikace I. a II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit
a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,
b) opatření na přejezdu v zastavěném zastavitelném území, aby chodci při přechodu dráhy
nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace,
c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů silnice nebo místní
komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do
výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna nebo
odstraněna.
(6) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě
tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po pozemní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem
přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků
i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné střety zájmů
rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu.
(7) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk pozemní
komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání pozemní
komunikace k vedení dráhy.
§ 40
Výkon státní správy
(1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové
komunikace vykonávají
a) silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad, obecní úřad obce s
rozšířenou působností, obecní úřad a újezdní úřad, a
b) celní úřad, Inspekce silniční dopravy a stavební úřad.
(2) Ministerstvo dopravy
a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o
změnách těchto kategorií,
b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany,
c) vykonává působnost silničního správního úřadu a podle tohoto zákona ve věcech dálnic,
848
d) povoluje
1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území
hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po
dobu 1 roku,
2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v
územních obvodech více krajů, a
3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení
rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,
e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti,
f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební
uzávěře z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy,
g) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí
inteligentního dopravního systému,
h) projednává přestupky podle § 42b odst. 5.
(3) Krajský úřad
a) povoluje
1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení
silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a
2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní
užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,
b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně
kategorie nebo třídy,
c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a
Ministerstvem dopravy,
d) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve
kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy,
e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu,
f) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje, územnímu plánu, regulačnímu plánu a
územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení silnic II. a III. třídy.
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně
přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy
nebo krajský úřad,
b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení nebo zrušení
přejezdu na neveřejné účelové komunikaci,
849
c) projednává přestupky podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a
veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou přestupků, k jejichž projednání je
příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání přestupků podle § 42a odst. 1
písm. r), § 42a odst. 4 písm. c) a § 42b odst. 1 písm. u), v), w) a x) je místně příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo provedeno kontrolní vážení,
d) uplatňuje stanovisko k územnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební
uzávěře z hlediska řešení místních a účelových komunikací.
(5) Obecní úřad
a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení
místní komunikace z této kategorie,
b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou
věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech veřejně
přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu.
(7) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních
správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán.
Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních
úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.
(8) Celní úřad provádí
a) kontrolu úhrady časového poplatku a naplnění důvodu pro osvobození vozidla od
zpoplatnění,
b) kontrolu, zda je vozidlo evidováno v systému elektronického mýtného, zda je vybaveno
funkčním elektronickým zařízením, zda jsou do tohoto zařízení zadány údaje umožňující
správné stanovení mýtného, a kontrolu úhrady mýtného.
(9) Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice,
místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona se považuje
za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích. Poskytnutí informací získaných při
výkonu působnosti celního úřadu podle tohoto zákona jinému orgánu veřejné moci pro účely
výkonu jeho působnosti není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Celní
úřad projednává přestupky podle § 42a odst. 2, 3 a 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) a odst. 2. K
projednání přestupků, které projednává celní úřad, je místně příslušný celní úřad, který
přestupek zjistil jako první. Státní fond dopravní infrastruktury oznamuje celnímu úřadu
podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t).
(10) Inspekce silniční dopravy provádí nízkorychlostní kontrolní vážení.
(11) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10, s výjimkou
případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního
zákona, je příslušný
a) Dopravní a energetický stavební úřad Úřad rozvoje území České republiky, jde-li o
připojení týkající se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení,
850
b) krajský úřad, jde-li o připojení týkající se silnice I. třídy nebo úpravy či zrušení takového
připojení, nebo
c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v ostatních případech.
851
ZÁKON Č. 49/1997 SB., O CIVILNÍM LETECTVÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 35
Plochy určené k vzletům a přistáním
(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o
využití území povolení záměru,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím
činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených
prováděcím předpisem.
(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých
činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.
(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze
využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Letecká stavba
(1) Leteckou stavbou je
a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,
b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním
bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a
c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.
(2) Dopravní a energetický stavební úřad Úřad rozvoje území České republiky v
kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska
bezpečnosti leteckého provozu.
§ 37
Ochranná pásma
(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo s výjimkou
ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání
s úřadem územního plánování obcí. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad
opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování obcí a s Úřadem. V
opatření obecné povahy příslušný úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá
opatření k ochraně leteckých staveb.
(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma
a) letišť a
b) leteckých zabezpečovacích zařízení.
(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma
a) se zákazem staveb,
852
b) s výškovým omezením staveb,
c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,
d) se zákazem laserových zařízení,
e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,
f) hluková4a) a
g) ornitologická.
(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma
a) radiolokačních zařízení,
b) navigačních zařízení,
c) komunikačních zařízení,
d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu,
e) zařízení pro leteckou informační službu,
f) světelných a rádiových návěstidel a
g) podzemních leteckých staveb.
§ 87
(1) Státní správu ve věcech civilního letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu
jím vymezeném a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, Ministerstvo
dopravy, Úřad, Ústav, Úřad rozvoje území České republiky a Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže.
(2) Státní správu ve věcech vojenského letectví vykonává podle tohoto zákona a v
rozsahu jím vymezeném Ministerstvo obrany.
853
ZÁKON Č. 82/1998 SB., O ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PŘI VÝKONU VEŘEJNÉ
MOCI ROZHODNUTÍM NEBO NESPRÁVNÝM ÚŘEDNÍM POSTUPEM
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn;
§8
(1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále
stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost
zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o
náhradě škody vázán.
(2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na
právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě
řádného opravného prostředku.
(3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené
nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem
stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho
práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný
opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva,
s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo
návrh na zastavení exekuce.
(4) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit i
tehdy, pokud soud ve správním soudnictví zamítl žalobu nebo návrh na zrušení opatření
obecné povahy podle § 309 odst. 6 stavebního zákona a v odůvodnění rozsudku uvedl, že
tak učinil proto, že by jeho zrušení představovalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem
nepoměrně větší újmu v porovnání s újmou vzniklou navrhovateli zamítnutím návrhu.
854
ZÁKON Č. 166/1999 SB., O VETERINÁRNÍ PÉČI
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně
některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 48
Ústřední veterinární správa
(1) Ústřední veterinární správa
a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných
produktů, víceleté plány kontrol s cílem pravidelně ověřovat dodržování právních předpisů,
které se týkají zdraví a pohody zvířat a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv,
plány sledování některých látek a jejich reziduí a zabezpečuje realizaci těchto koncepcí a plánů,
b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na
jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních
plánů, jakož i, v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou, návrhy na
stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a
šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, které nejsou uvedeny
v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost krizového
centra tlumení nákaz25b),
c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány podle čl. 43 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v souladu s čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2016/429 organizuje simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů, koordinuje
provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření
nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, rozhoduje o nařízení, změně
a ukončení mimořádných veterinárních opatření a dozírá na jejich plnění,
d) navrhuje Komisi, aby byl jednotce podle čl. 4 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2016/429, České republice nebo její části schválen status území prostého nákazy, a
může tento status v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené
pravomoci (EU) 2020/689 pozastavit nebo prozatímně prohlásit; vede a na internetových
stránkách Státní veterinární správy zveřejňuje seznamy hospodářství prostých nákazy a
jednotek nebo oblastí, kterým Komise schválila status území prostého nákazy; informuje
Komisi o skutečnostech uvedených v čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2016/429,
e) řídí krajské veterinární správy, rozhoduje o opravných prostředcích proti jejich rozhodnutím
a proti rozhodnutím Ústavu,
f) řídí státní veterinární ústavy a Ústav a koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje
ministerstvu určení národních referenčních laboratoří a určuje referenční laboratoře, usměrňuje
a koordinuje jejich činnost,
g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných
nedostatků, provádí úřední kontroly a audity a na základě jejich výsledků přijímá vhodná
opatření, povoluje v souladu s předpisy Evropské unie zmírňující výjimky z veterinárních a
855
hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty,
vedlejší živočišné produkty nebo získané produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a
vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty,
vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty, mají-li tyto výjimky celostátní
povahu nebo se týkají území více krajů,
h) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 v případech, v nichž si jejich vydávání
vyhradí, dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud
nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění na trh, určuje případy, ve kterých je
třeba provést hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům
nákaz,
i) provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby
tohoto fondu,
j) určuje pohraniční veterinární stanici podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2017/625 určení pohraniční veterinární stanice ruší nebo pozastavuje, na požádání
dovozců kontrolovaného zboží, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány)
předpisy Evropské unie, sděluje dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného
zboží z příslušné třetí země do České republiky a určuje, která očkování brání dovozu zvířat a
jejich produktů, může v souvislosti s úkoly týkajícími se pohraniční veterinární kontroly
požadovat od celních orgánů informace nezbytné z hlediska řízení a mezinárodní spolupráce na
úseku této kontroly,
k) vede, aktualizuje a zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy seznamy
schválených a registrovaných, popřípadě jen schválených nebo registrovaných, povolených,
určených, popřípadě evidovaných
1. chovatelů, kteří chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, zařízení, skupin
zařízení, dopravců nebo provozovatelů, které krajská veterinární správa registruje podle § 5a,
5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b,
2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a
uvádění živočišných produktů na trh a na obchodování s nimi,
3. osob, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty a podléhají registraci,
4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet kontrolované zboží do České
republiky,
5. podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet živočišné produkty
do České republiky,
6. zařízení, podniků nebo osob zacházejících s vedlejšími živočišnými produkty a získanými
produkty,
7. svobodných pásem a celních skladů pod státním veterinárním dozorem,
8. veterinárních laboratoří a referenčních laboratoří,
856
9. dalších osob, podniků, závodů, středisek a jiných zařízení a prostředků, pokud jejich
schválení a registraci, popřípadě jen schválení nebo registraci vyžadují tento zákon nebo
předpisy Evropské unie;
seznamy podle bodů 1 až 9 předává Komisi a ostatním členským státům, vyžadují-li to předpisy
Evropské unie,
l) zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy v souladu s právními akty
Evropské unie vzory veterinárních osvědčení a vzory veterinárních osvědčení k vývozu
vyjednané Ústřední veterinární správou s kompetentní autoritou dovážejícího státu, jakož i
seznamy referenčních laboratoří Evropské unie, národních referenčních laboratoří členských
států a laboratoří členských států oprávněných k výkonu určité laboratorní činnosti, pokud to
právní akty Evropské unie vyžadují,
m) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení k provádění laboratorní,
popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely
státního veterinárního dozoru, schvaluje asanační podniky a určuje jejich svozové oblasti,
pozastavuje nebo odnímá schválení asanačního podniku, schvaluje změny a odnímá určení
jejich svozové oblasti,
n) shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů,
jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému
členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu
se zvláštními právními předpisy25c), spolupracuje se správci jiných informačních systémů
sloužících k výkonu veřejné správy v České republice a zabezpečuje funkční integraci
informačního systému v oblasti veterinární péče do mezinárodních informačních systémů v
oblasti veterinární péče,
o) organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů a uděluje atestace, organizuje
odborné kurzy a další vzdělávání zaměstnanců Státní veterinární správy,
p) spolupracuje
1. s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou a s dalšími profesními zájmovými
sdruženími, jakož i s Veterinární univerzitou Brno v otázkách týkajících se jejich působnosti a
společného zájmu,
2. s orgány Evropské unie, kterým podává jimi požadované nebo předpisy Evropské unie
stanovené informace, zprávy, stanoviska a doklady z oboru své působnosti, a s členskými státy,
kterým poskytuje potřebnou součinnost, zejména informace stanovené předpisy Evropské unie,
3. se zahraničními veterinárními službami a příslušnými mezinárodními organizacemi,
q) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním
povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, vydává povolení k
přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a
získaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských
států do České republiky jako státu určení,
r) určí na žádost orgánu vykonávajícího státní dozor podle zákona o České obchodní
inspekci25g) nebo zákona o Celní správě České republiky, který státní veterinární ústav provádí
857
laboratorní vyšetření k identifikaci živočišného druhu podle předpisu Evropské unie, kterým se
zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky
obsahující tyto kůže25i),
s) přiděluje výrobcům pasů řady čísel v souladu s čl. 21 odst. 3 předpisu Evropské unie o
veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48),
t) vydává na žádost osvědčení o uznání uplatněné certifikované metodiky z oblasti veterinární
péče vypracované v rámci výzkumného projektu nebo záměru,
u) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b).
(2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na vybavení, způsob a
organizaci provozu informačního systému v oblasti veterinární péče.
§ 49
Krajská veterinární správa
(1) Krajská veterinární správa
a) vypracovává a aktualizuje v souladu s celostátními pohotovostními plány krajské
pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění, organizuje činnost krajského krizového centra
tlumení nákaz25b),
b) organizuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku
a šíření nákaz a k jejich tlumení, za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené
pravomoci (EU) 2020/689 uděluje, pozastavuje, obnovuje, odnímá a opětovně uděluje status
hospodářství prostého nebezpečných nákaz, uznává a odnímá status hospodářství se
zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky za podmínek stanovených
předpisem Evropské unie34) a plní úkoly vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek
a jejich reziduí,
c) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření v obvodu kraje
nebo jeho části, dozírá na jejich plnění a rozhoduje o individuálních výjimkách z nařízených
mimořádných veterinárních opatření,
d) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se
ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, a dozírá na jejich
plnění,
e) oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat podezření z výskytu nebezpečné
nákazy Ústřední veterinární správě a po jejich potvrzení výskyt této nákazy příslušnému
krajskému úřadu, obci, na území hlavního města Prahy městským částem hlavního města Prahy,
orgánu Policie České republiky a místně příslušnému orgánu Komory, výskyt nemoci přenosné
ze zvířat na člověka též příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
f) z nákazových důvodů může nařídit chovateli, aby předvedl zvíře k veterinárnímu vyšetření,
ochrannému očkování nebo k provedení jiného odborného veterinárního úkonu, a určuje
podmínky a dobu trvání karantény a izolace,
858
g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných
nedostatků, provádí plánované úřední kontroly, kontroly v případě podezření z nedodržování
povinností a požadavků a audity, a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, ověřuje
soulad se specifikacemi podle předpisů Evropské unie o zemědělských produktech a
potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, a o ochraně zeměpisných označení a
označení původu zemědělských produktů a potravin, pokud jde o produkty a potraviny
živočišného původu, povoluje v souladu s předpisy Evropské unie zmírňující výjimky z
veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na
živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty nebo získané produkty, jakož i na konstrukci,
uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými
produkty, vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty, pokud povolování těchto
výjimek nepřísluší Ústřední veterinární správě,
h) schvaluje a registruje, popřípadě jen schvaluje nebo registruje v obvodu své působnosti
1. zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele, které registruje podle § 5a, 5b nebo
5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b,
2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění
živočišných produktů na trh a na obchodování s nimi,
3. osoby, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty a podléhají registraci,
4. zařízení, podniky nebo osoby zacházející s vedlejšími živočišnými produkty a získanými
produkty, s výjimkou asanačních podniků,
5. soukromé veterinární lékaře pro určité zařízení nebo činnost, pokud jejich schválení vyžadují
tento zákon nebo předpisy Evropské unie,
6. svobodná pásma a celní sklady pod státním veterinárním dozorem,
7. útulky pro zvířata,
8. zařízení, pokud jejich schválení vyžaduje třetí země určení pro účely vývozu z České
republiky,
9. další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a
registraci, popřípadě jen schválení nebo registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské
unie nebo nejsou-li plněny podmínky stanovené třetí zemí určení;
odnímá nebo pozastavuje schválení a registraci nebo jen schválení, popřípadě jen ruší registraci,
jsou-li splněny podmínky pro takové opatření stanovené tímto zákonem nebo předpisy
Evropské unie,
i) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 pro řízení o povolení záměru podle
stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí a osvědčuje splnění požadavků a
podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty,
j) uplatňuje stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánům a regulačním plánům z
hlediska veterinární péče,
859
k) určuje veterinární podmínky pro konání svodů zvířat a veterinární podmínky k provádění
pokusů na zvířatech, registruje cirkusy, vydává rejstříky cirkusových zvířat a rejstříky míst
konání představení cirkusů, potvrzuje pasy pro cirkusová zvířata, provádí kontroly dodržování
povinností a požadavků spojených s přemísťováním cirkusových zvířat mezi členskými státy a
ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro přemístění cirkusu z České republiky do jiného
členského státu,
l) tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí na trh a používá
krmiva živočišného původu, určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo
vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost. U
krmiv, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví lidí nebo zvířat nebo jinak nepříznivě
ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se
schváleným technologickým postupem a která proto mohou být použita ke krmení jen po
uplynutí stanovené ochranné lhůty, stanovuje v případě potřeby tuto lhůtu nebo jiné veterinární
podmínky a opatření, a kontroluje jejich dodržování,
m) vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení a odpovídá za jeho úplnost
a správnost,
n) provádí prohlídku jatečných zvířat a masa, jakož i veterinární vyšetření ostatních živočišných
produktů a posuzuje jejich použitelnost (poživatelnost), vydává provozovatelům drůbežích
nebo králičích jatek povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů asistovali
úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a
provozovatelům jatek jiných druhů zvířat povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto
provozovatelů prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, a
rozhoduje o výši náhrady nákladů spojených s výkonem této prohlídky, prověřuje systém
vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů10) uvedených v § 22, schvaluje
pohotovostní plány provozovatelů jatek, provozní a sanitační řády uvedené v § 22 odst. 1 písm.
b) bodě 2, dává a odnímá souhlas k prodeji malých množství syrového mléka chovatelem v
místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli,
o) provádí veterinární kontrolu zvířat a živočišných produktů, které jsou předmětem
obchodování, a pokud je součástí krajské veterinární správy pohraniční veterinární stanice, také
pohraniční veterinární kontrolu kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí; v souvislosti
s prováděním pohraniční veterinární kontroly může požadovat od celních orgánů informace
nezbytné pro řádný výkon této kontroly,
p) přijímá odpovídající opatření, nejsou-li
1. splněny veterinární podmínky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie pro
obchodování se zvířaty, živočišnými produkty, vedlejšími živočišnými produkty nebo
získanými produkty, anebo pro dovoz kontrolovaného zboží,
2. dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské
unie pro zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1
písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo
860
3. dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené předpisem Evropské unie, kterým se
zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky
obsahující tyto kůže25i), jedná-li se o surové kočičí a psí kůže,
q) vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru, vykonává veterinární prosektorskou
činnost v asanačních podnicích,
r) registruje absolventy středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventy
pomaturitního studia veterinárního oboru, kteří jsou oprávněni vykonávat některé odborné
veterinární úkony podnikatelským způsobem, (dále jen „soukromý veterinární technik“),
s) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení
1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření
zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní,
popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely
státního veterinárního dozoru,
2. k odchytu zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat23a) nebo k provozování
hřbitova pro zvířata,
3. k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářství, k usmrcení velké farmové zvěře v
hospodářství použitím střelné zbraně, k domácí porážce velké farmové zvěře použitím střelné
zbraně nebo k usmrcení skotu, s výjimkou bizonů, v hospodářství použitím střelné zbraně,
t) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství25l) v souladu s předpisem
Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný
administrativní a kontrolní systém25m), provádí kontroly a vydává osvědčení podle zákona o
Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu,
u) ukládá pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek
stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie,
v) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním
povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů,
x) ověřuje pro vývoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu do třetích zemí pas
nebo jiný identifikační doklad zvířete v zájmovém chovu,
y) osvědčuje splnění zvláštních požadavků a podmínek stanovených konkrétní třetí zemí určení
pro vydání veterinárního osvědčení pro vývoz kompetentní autoritou jiného členského státu,
z) zajišťuje totožnost kontrolovaného zboží úřední veterinární závěrou,
aa) povoluje výjimku z požadavku na označování vajec
1. kódem producenta v chovu, kde byla vejce vyprodukována, v souladu s přílohou VII částí
VI bodem III bodem 2a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, jestliže se
označování vajec provádí v první balírně nebo třídírně, do níž jsou vejce dodána,
2. podle čl. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2465, jestliže jsou vejce
dodávána do potravinářského podniku přímo z chovu, kde byla vejce vyprodukována,
861
bb) úředně uznává a odnímá uznání hospodářství uplatňujícího řízené podmínky ustájení a
postupuje podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1375,
cc) provádí úřední kontrolu krmiv za účelem ověření jejich zdravotní nezávadnosti a přijímá
odpovídající opatření, nejsou-li vzorky krmiv zdravotně nezávadné,
dd) kontroluje řádné vedení systému náležité péče podle jiného právního předpisu104) v
rozsahu své působnosti,
ee) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b).
(2) Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním
orgánem.
(3) Součástí krajské veterinární správy je pohotovostní středisko pro mimořádné situace,
které v souladu s celostátními pohotovostními plány zasahuje v ohniscích nákaz a v případech
jiných mimořádných situací.
§ 56
Závazný posudek a vyjádření
Vyjádření
(1) Závazný posudek Státní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení
záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu nebo
zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají
schválení a registraci, schválení nebo povolení. Orgán příslušný rozhodnout ve věci nemůže
rozhodnout v rozporu s tímto posudkem. Závazný posudek je závazným stanoviskem podle
správního řádu36a).
(21) Vyjádření Státní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru
podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí,
a) jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná
zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru v souladu s tímto zákonem, nejde-li o
stavby nebo zařízení podle odstavce 1,
b) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání
nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, nebo
c) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány pro chov druhu zvířete vyžadujícího
zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6).
(32) Závazné posudky a vyjádření Vyjádření pro stavby nebo zařízení, které podléhají
státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech
Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací,
vydávají orgány pověřené ministrem obrany. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně. Odstavec 1
se použije obdobně.
(43) Závazné posudky a vyjádření Vyjádření pro stavby nebo zařízení, které podléhají
státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech Ministerstva vnitra nebo v objektech jím
zřízených organizačních složek státu nebo jím zřízených příspěvkových organizací anebo v
862
objektech útvarů Policie České republiky, vydávají veterinární lékaři Ministerstva vnitra,
popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky,
pověření výkonem státního veterinárního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra. Odstavce 1
a 2 se použijí obdobně. Odstavec 1 se použije obdobně.
36a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
§ 77a
Závazný posudek a vyjádření Vyjádření Státní veterinární správy podle § 56 se
nevydají nevydává podle tohoto zákona, pokud je jejich jeho vydání nahrazeno postupem v
řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
863
ZÁKON Č. 222/1999 SB., O ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 29b
Nabývání pozemků a staveb
(1) Ministerstvo může za Českou republiku při úplatném nabývání pozemků a staveb
pro zajišťování obrany státu sjednat cenu do výše obvyklé hodnoty v případech hodných
zvláštního zřetele až do výše čtyřnásobku obvyklé hodnoty.
(1) Ministerstvo může za Českou republiku při úplatném nabývání pozemků a
staveb pro zajišťování obrany státu sjednat cenu do výše obvyklé ceny určené podle
zákona o oceňování majetku; nelze-li obvyklou cenu určit, do výše tržní hodnoty určené
podle téhož zákona. V případech hodných zvláštního zřetele lze sjednat cenu až do výše
čtyřnásobku takto určené obvyklé ceny nebo tržní hodnoty.
(2) V případě postupu podle odstavce 1 se § 12 odst. 4 zákona o majetku České
republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije.
§ 47
Příslušným k vyvlastnění nemovité věci ve zkráceném řízení je krajský úřad Úřad
rozvoje území České republiky. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika krajských úřadů,
podá se návrh Ministerstvu pro místní rozvoj, které určí krajský úřad k provedení
vyvlastňovacího řízení.
§ 51
(1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh příslušného úřadu,
který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu se
nepromlčuje.
(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, krajský úřad podá návrh na zápis do
katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.
(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, Úřad rozvoje území České
republiky podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního
úřadu.
864
ZÁKON Č. 128/2000 SB., O OBCÍCH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 39b
Bezúplatné převody na stát
(1) Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v
písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod
podle § 39a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, obec jim zašle návrh
smlouvy o bezúplatném převodu
a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví
státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,
b) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby61), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a
dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do
vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané
veřejně prospěšné stavby,
d) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby61), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační
složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do
vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace,
která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření
nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační
složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,
g) stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost
státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené
územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního
sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra
nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu,
že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem obci sdělilo, že hmotná
nemovitá věc je určena k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně; to se
nepoužije, je-li obec stranou veřejnoprávní smlouvy.
865
ZÁKON Č. 129/2000 SB., O KRAJÍCH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 18b
Bezúplatné převody na stát
(1) Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v
písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod
podle § 18a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, kraj jim zašle návrh
smlouvy o bezúplatném převodu
a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví
státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,
b) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby39), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a
dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do
vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané
veřejně prospěšné stavby,
d) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby39), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační
složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do
vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace,
která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření
nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační
složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,
g) stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost
státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené
územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního
sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra
(dále jen „ministerstvo“) nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo
jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy ministerstvo předem kraji
sdělilo, že hmotná nemovitá věc je určena k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro
přípravu na ně; to se nepoužije, je-li kraj stranou veřejnoprávní smlouvy.
(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v
katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady
na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.
(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1
písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků
866
následující ujednání:
a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo,
b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být
smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo
služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím
vlastnictví, a
c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy
o veřejné podpoře.
(4) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu
vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.
(5) Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.
867
ZÁKON Č. 131/2000 SB., O HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 18
(1) Do samostatné působnosti městské části náleží
a) schvalování strategie rozvoje městské části,
b) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky
potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a
likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost,
sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a
předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce
jejich zakladatele a zřizovatele,
c) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,
e) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f) rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské
části,
g) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí,
společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení stavby
územní rozhodnutí nahrazující řízeních o povolení záměru podle zvláštního právního
předpisu6b) v území městské části.
(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými
právními předpisy.
(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o
těchto právních jednáních:
a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, návratné finanční výpomoci, zápůjčky nebo
dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o
společnosti26), orgány městské části,
b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob
založených nebo zřízených městskou částí,
d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních
zákonů,
e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
868
g) o vzdání se práva a prominutí dluhu,
h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i) o dohodách o splátkách dluhů,
j) o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.
(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí
podle odstavce 3.
-----
6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
6b) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 36b
Bezúplatné převody na stát
(1) Projeví-li oprávněná organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v
písmenech d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s. p. v případě písmen a) až c) zájem o převod
podle § 36a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha
jim zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu
a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví
státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p.,
b) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby42), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a
dálnic s. p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do
vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s. p., které je stavebníkem dané
veřejně prospěšné stavby,
d) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby42), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační
složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,
e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby do
vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace,
která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření
nebo již k tomuto účelu využitého do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační
složky státu nebo státní organizace, která o převod projeví zájem,
g) stavby civilní ochrany, stavby dotčené požadavky civilní ochrany, stavby pro bezpečnost
státu nebo pozemků, jichž jsou uvedené stavby součástí, nebo hmotné nemovité věci určené
územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního
sboru nebo pro přípravu na ně do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra
869
nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu,
že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem hlavnímu městu Praze sdělilo,
že hmotná nemovitá věc je k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně určena;
to se nepoužije, je-li hlavní město Praha stranou veřejnoprávní smlouvy.
(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v
katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady
na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s. p.
(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1
písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků
následující ujednání:
a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo,
b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo, s výjimkou
případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě,
služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné
nemovité věci v jejím vlastnictví, a
c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy
o veřejné podpoře.
(4) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu
vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.
(5) Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v
právních vztazích se pro převody podle odstavce 1 nepoužije.
870
ZÁKON Č. 219/2000 SB., O MAJETKU ČR
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§ 21b
Bezúplatné převody na územní samosprávné celky
(1) Projeví-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až h) zájem o převod
podle § 21a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační
složka mu zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu
a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se
zákonem o pozemních komunikacích38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví této oprávněné
obce,
b) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zákonem o
pozemních komunikacích38a) ve vlastnictví kraje, do vlastnictví tohoto oprávněného kraje,
c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací ke zřízení nebo rozšíření veřejného
pohřebiště98) do vlastnictví oprávněné obce, která je nebo bude provozovatelem tohoto
veřejného pohřebiště,
d) zastavěného stavebního pozemku zázemí stavby99), na němž byla realizována veřejně
prospěšná stavba100) ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo
tohoto oprávněného kraje,
e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby100)
do vlastnictví oprávněné obce, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, nebo
oprávněného kraje, který je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných
opatření101) nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, která dané
veřejně prospěšné opatření realizuje, nebo do vlastnictví oprávněného kraje, který dané veřejně
prospěšné opatření realizuje,
g) pozemku v zastavěném zastavitelném území nebo v zastavitelné ploše určeného územně
plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využitého, do
vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází,
h) pozemku na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo v jejich ochranném pásmu, na
jejichž území krajský úřad zajišťuje péči a vykonává státní správu podle zákona o ochraně
přírody a krajiny, do vlastnictví oprávněného kraje, na jehož území se daný pozemek nachází.
(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v
katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady
na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku podle odstavce 1 písm. a) hradí obec
a podle odstavce 1 písm. b) kraj.
871
(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného
celku podle odstavce 1 písm. c) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z
veřejných prostředků následující ujednání:
a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo s výjimkou převodu pozemku na
jiný územní samosprávní celek za předpokladu, že nadále bude naplněn účel převodu a
omezující podmínky budou platit i pro nabyvatele,
b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo s výjimkou případu, kdy má být
smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo
služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím
vlastnictví,
c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy
o veřejné podpoře,
d) závazek územního samosprávného celku, že v případě změny územně plánovací
dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu
převodu pozemku podle odstavce 1, na základě které došlo k bezúplatnému převodu pozemku
do vlastnictví územního samosprávného celku, v jejímž důsledku by přestaly být naplněny
podmínky odstavce 1 písm. c) až g), územní samosprávný celek informuje o této změně
příslušnou organizační složku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územně plánovací
dokumentace, a
e) závazek územního samosprávného celku, že do 3 měsíců od doručení oznámení příslušné
organizační složky této složce převede pozemek bezúplatně zpět a nebude-li to možné nebo
zvolí-li si tak příslušná organizační složka namísto zpětného převodu, poskytne příslušné
organizační složce peněžitou náhradu ve výši zjištěné ceny pozemku určené podle zákona
upravujícího oceňování majetku17) účinného ke dni uzavření smlouvy, kterou byl pozemek
územnímu samosprávnému celku převeden, a podle současného způsobu využití pozemku,
pokud v jeho důsledku je cena vyšší než v době uzavření smlouvy. Peněžitou náhradu určí
příslušná organizační složka na základě znaleckého posudku a připočte k ní náklady na
vypracování znaleckého posudku.
(4) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného
celku podle odstavce 1 písm. h) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z
veřejných prostředků ujednání podle odstavce 3 písm. a) až c).
(5) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu
vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního
samosprávného celku. Omezení podle odstavce 4 se sjednají vždy na dobu trvání ochrany
přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo jejich ochranných pásem podle zákona o
ochraně přírody a krajiny, nejméně však na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického
práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného
celku.
(6) Ustanovení § 22 odst. 4, 6 a 7 se nepoužije pro převody podle odstavce 1. V případě
zpětného převodu podle odstavce 3 písm. e) se nepoužije § 12 odst. 2.
872
ZÁKON Č. 239/2000 SB., O INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
Orgány kraje
§ 10
(1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných
a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.
(2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou působností a dalšími správními
úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného
systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a územních správních úřadů
s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva,
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje (dále jen
„havarijní plán kraje“),
e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje,
f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle zvláštního právního
předpisu,13)
g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní
smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.
(3) Pokud zóna havarijního plánování8) zasahuje území více než jednoho správního
obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území
jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí
s rozšířenou působností plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje
nebezpečí (dále jen „vnější havarijní plán“). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje
území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné
řešení mimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
(4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je krajský úřad
oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového
plánu kraje podle zvláštního právního předpisu.6)
(5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný sbor kraje
zřízený podle zvláštního zákona.2) Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací dále
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného
systému,
873
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek
integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu
zřizuje vzdělávací zařízení,
c) zabezpečuje varování a vyrozumění,
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných
a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace
a dalších ochranných opatření,
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou,
potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní
ochrany v kraji,
j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstva
a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události.
(6) Hasičský záchranný sbor kraje je v rozsahu stanoveném § 39 odst. 1 písm. c) a d)
zákona o požární ochraně dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle jiného právního
předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstva31).
(7) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním
a) dokumentace
1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn
této dokumentace,
2. pro provádění stavby,
3. pro rámcové povolení,
4. ke změně dokončené stavby,
b) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby.
(8) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je závazné
stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva.
(7) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním
a) dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního
zákona, včetně změn této dokumentace,
b) dokumentace pro provádění stavby,
c) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby.
(8) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je
874
a) závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva u stavby podle
§ 39 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně,
b) vyjádření dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva u stavby podle § 39 odst. 1
písm. c) zákona o požární ochraně,
které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.
(9) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně
vyjádření nebo závazného stanoviska vydaného podle odstavce 8 hasičským záchranným
sborem kraje je u stavby
a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně ředitel hasičského
záchranného sboru kraje,
b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně generální ředitelství.
(9 10) Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání
dodržení podmínek ochrany obyvatelstva.
(10 11) Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo
změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 6 hasičským záchranným sborem kraje
se postupuje obdobně podle § 31 odst. 5 zákona o požární ochraně.
(11 12) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby byly
přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné
události.
§ 27
Kontrola
(1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcí, které zajišťují přípravu
na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatelstva, jsou oprávněny
v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho
provedení.
(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad, u krajského úřadu
a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
(3) Na kontrolu podle odstavců 1 a 2 se použije kontrolní řád, nevyplývá-li z povahy
kontroly nebo z jiného právního předpisu odlišný postup.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle
§ 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30, se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k
politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím.
Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního
právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby rozhodnutí o povolení záměru
podle stavebního zákona jsou závazným stanoviskem nebo vyjádřením podle správního
řádu25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
875
(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České
republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného
systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní
předpis26) nestanoví jinak.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 8 písm. a) a b) a § 23 odst. 4.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 8 písm. c) až g),
§ 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a).
(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj Úřadem
rozvoje území České republiky vyhlášku k provedení § 7 odst. 8 písm. h).
(4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra vyhlášku k
provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).
876
ZÁKON Č. 258/2000 SB., O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a
o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§7
Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností, jejichž
předmětem je péče o děti
(1) Školy a školská zařízení9) zapsaná do školského rejstříku10), s výjimkou zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení
školního stravování, a dále zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a) (dále jen "zařízení
pro výchovu a vzdělávání") jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky
upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz,
osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem
při jejich provozu byly splňovány hygienické požadavky na jejich vybavení, úklid a
nakládání s prádlem a mikroklimatické podmínky, které stanoví prováděcí právní
předpis. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující v provozovně živnost, jejíž
náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad
3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému
vzdělávání dětí a mladistvých, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a dále
poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.
(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky
jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim
stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.
(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a
vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního
onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.
§ 13
Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy
(1) Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, provozoven živností podle § 7
odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině92), vysokých škol,
škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních
služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb se shromažďovacím prostorem93) jsou
povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností15) v těchto stavbách odpovídalo
hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených
prováděcími právními předpisy při jejich provozu splňovalo hygienické požadavky na
mikroklimatické podmínky, které jsou stanoveny v prováděcím právním předpisu. Tím
není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v
dobrém stavebním stavu.16)
877
(2) Provozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek
užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad
hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozování takové
hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů
upraví provozovatel v provozním řádu.
§ 41
Používání biologických činitelů a azbestu
(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že
budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním
předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou
být zaměstnanci exponováni azbestu (dále jen „práce s azbestem“). Hlášení je zaměstnavatel
povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně
ohlášených údajů nebo v případě práce s azbestem ke změně pracovních podmínek, které
pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z
materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis97). V
případě práce s azbestem je zaměstnavatel povinen k hlášení přiložit také osvědčení o
absolvování školení zaměstnanců o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání
s azbestem; náležitosti osvědčení stanoví prováděcí právní předpis112). Povinnost ohlásit práce
s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a
krátkodobou expozicí azbestu33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup
při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.
(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele
a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.
(3) Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření k předcházení a omezení rizik
souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4 a v případě práce s azbestem
opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu a před jejich přijetím je
povinen je projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Na základě výsledků
projednání vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí o povolení práce s
azbestem.
(4) Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny
4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pouze záměr používat
tyto biologické činitele65).
(5) Povinnost podle odstavců 1 až 3 se vztahuje obdobně i na osoby uvedené v § 12
písm. a) až c) a e) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci84).
(6) Orgány ochrany veřejného zdraví zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový
přístup seznam zaměstnavatelů a osob podle odstavce 5, které v posledních 3 letech získaly
povolení podle odstavce 3.
(7) Osoby uvedené v § 12 písm. d) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci84) jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
že hodlají vykonávat práci s azbestem, a to nejméně 3 dny před jejím zahájením. Náležitosti
878
hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost podle věty první osoba nemá, jde-li o práci
s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu33d).
(8) Pokud práce s azbestem spočívá v odstranění stavby vyžadující povolení
odstranění stavby podle stavebního zákona, je povolení práce s azbestem podle odstavce
3 nahrazeno povolením odstranění stavby. Stavebník, nebo osoba, která bude pro
stavebníka práce s azbestem skutečně vykonávat, je před započetím práce s azbestem
povinna postupovat podle odstavce 1 až 3.
§ 77
(1) Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve
věcech upravených zvláštními právními předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných
orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně
hodnocení a řízení zdravotních rizik, s výjimkou řízení podle stavebního zákona. Orgán
ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany
veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve
správním řízení.
(2) Žádost o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví vyžadovaného tímto
zákonem pro povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu
stavebníka podle stavebního zákona
(3) (2) V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého
lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo vibrací z
provozu na pozemních komunikacích nebo drahách, nelze ke stavbě stavbu, která by mohla
být tímto hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného
zdraví povolit, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukem nebo vibracemi.
(4) (3) Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu,
stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo
funkčně obdobné stavby a stavby zdroje hluku před podáním žádosti o povolení záměru, nebo
stavební úřad po podání žádosti žadatele o povolení záměru zajistí, aby záměr těchto staveb byl
z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
(5) (4) (3) Žadatel o vydání rozhodnutí o záměru stavby bytového domu, rodinného
domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely
anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku do území zatíženého zdrojem hluku
předloží stavebnímu úřadu měření hluku provedené podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh
opatření k ochraně před hlukem.
(6) (5) (4) Neprovede-li žadatel o vydání rozhodnutí o povolení záměru do území
zatíženého nadlimitním zdrojem hluku dostatečná opatření k ochraně před tímto nadlimitním
hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje
hluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku oproti naměřeným
hodnotám hluku nebo hodnotám hluku vypočteným v hlukové studii, které byly předloženy v
rámci žádosti podle odstavce 3. Za prokazatelné navýšení hluku se považuje navýšení větší než
o 2 dB; toto navýšení se posuzuje postupem stanoveným prováděcím právním předpisem.
879
§ 78
Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé úkoly v oblasti
hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení
životního prostředí a v oblasti podpory veřejného zdraví
(1) Státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají
a) Ministerstvo zdravotnictví,
b) krajské hygienické stanice,
c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
d) Ministerstvo dopravy,
e) Ministerstvo pro místní rozvoj,
f) Ministerstvo životního prostředí,
g) krajské úřady,
h) Dopravní a energetický stavební úřad.
h) stavební úřady.
(2) Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1
písm. a) až c).
§ 80
Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdraví
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za
tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence
nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho
vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě
provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu
obyvatelstva,
b) řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,
d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z
mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
e) stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán
Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a
mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
a to vždy do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má platit dané
antigenní složení; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny
antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování,
880
f) rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 5
a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného
zdraví; plní úkoly podle § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst.
3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o
kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,
g) nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k
ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých
výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných
mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů,
a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,
h) stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění a při
rozsáhlé mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví, a rozhoduje o jejich ukončení,
i) na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69
odst. 1 písm. g),
j) stanoví další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny,
které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c) současně vyhlásí
tato další infekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání43b),
k) usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný
Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,
l) sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence
nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce
vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy
hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu
obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich
realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví včetně prevence nemocí a
zdravotních rizik,
m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, organizování a provádění kursů v
hodnocení zdravotních rizik,
n) přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují
priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru,
o) koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně
registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s
výkonem státní správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví,
p) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní
další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku
potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a výrobků
přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis
nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice,
q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou
situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou
881
mezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota
hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí,
k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plány,
r) zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q),
s) prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnoty,
základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů, jejichž součástí
jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu informování veřejnosti
o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na této
přípravě a o vypracovaných akčních plánech. Akčním plánem se rozumí plán obsahující
opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení
hluku, stanovenými podle § 34,
t) koordinuje zpracování akčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních
plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché
oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajině stanovené
Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není
vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší
přípustná hodnota hygienického limitu hluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné
krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních
aktivit,
u) spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na strategickém
hlukovém mapování v blízkosti hranic,
v) usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g
krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými
právem Evropské unie1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické
stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování Evropské
komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie1),
w) přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a
předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek,
jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož
i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,
x) zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává
Pandemický plán zdravotnictví,
y) přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku
prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro členský stát z
přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství
prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data,
která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkají83); sdělováním
zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo
organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své působnosti,
882
z) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví
včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
za) v případě rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví zašle Ministerstvu vnitra
návrh na dočasné znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic, je-li takové
opatření nezbytné.
(2) Za hluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b
a 81c považuje hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných zastavitelných územích, ve
veřejných parcích a tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v
blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Nepovažuje se za
něj hluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hluk v domácnostech, sousedský hluk, hluk
z rekreačních aktivit, hluk na pracovištích, hluk uvnitř dopravních prostředků a hluk způsobený
vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.
(3) Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno
stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a
četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů.
(4) Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a
hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví
oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a
zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Analytické metody
kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad
nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdraví, přestože splňuje
požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat
používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním
podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu.
(6) O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví
neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise
Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví
platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí.
(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo
použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle
nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo
uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány
Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu
informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní
právní předpis26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení nebo
omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropské
unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropské
unie, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách
krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech
těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto
883
odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto
stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(8) V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního hygienika České
republiky, který má postavení vrchního ředitele sekce podle zákona o státní službě; ve věcech
ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán
Ministerstva zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze
lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a
odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě.
(9) Ministerstvo zdravotnictví
a) je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin
na trh99),
b) předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní
program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
396/2005100),
c) koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z
požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních
kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva
v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.
§ 82b
Dopravní a energetický stavební úřad
Dopravní a energetický stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru vyhrazené stavby
rozhoduje o povoleních vydávaných podle tohoto zákona a nahrazuje závazná stanoviska,
stanoviska, vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru
vyhrazené stavby povolovaného podle stavebního zákona.
§ 82b
Stavební úřady
Stavební úřady rozhodnutím o záměru nahrazují závazná stanoviska, stanoviska,
vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru
povolovaného podle stavebního zákona.
§ 108
(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3a odst.
1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 5, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 2, 3, 6 a 9 až 11, §
6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, §
11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20
písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30
odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, §
46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62
884
odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s),
§ 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.
(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst.
1 požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6c odst. 3 a § 6f odst.
4.
(4) (3) Vláda vydá k provedení § 6c odst. 3, § 6f odst. 4, § 7 odst. 1, § 13, § 30 odst. 3,
§ 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 41 odst. 1 věty třetí, § 77 odst. 5 § 39 odst. 3 a 4, § 77 odst.
4 a § 88 odst. 1 nařízení.
(5) (4) Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané
podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik
vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých
vědeckých poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a doporučení
Světové zdravotnické organizace.
(6) (5) Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni
1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský
hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského
hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice.
885
ZÁKON Č. 406/2000 SB., O HOSPODAŘENÍ ENERGIÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 11
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,
b) zpracovává Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému
monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a Národní akční plán energetické účinnosti,
jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou
energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí
jejich aktualizaci a vyhodnocení,
c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,
d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,
e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování
její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a
využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,
f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního
využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací
zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o
dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb,
h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční
pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených
výsledků,
i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty, vede seznam energetických
specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam
osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a),
j) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a
územnímu opatření o stavební uzávěře pořizovaného Ministerstvem pro místní rozvoj
Úřadem rozvoje území České republiky,
k) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady,
l) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie
a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
m) vede Systém monitoringu spotřeby energie,
n) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,
886
o) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,
p) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění
vnitrostátních cílů energetické účinnosti,
q) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby
elektřiny a tepla,
r) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti
v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a
předává je Evropské komisi.
(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.
887
ZÁKON Č. 458/2000 SB., ENERGETICKÝ ZÁKON
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický
zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny, distribuci plynu
nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,
b) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující
vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě
1. vlastnického práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho
části, nebo
2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a
rozhodování orgánů kontrolované osoby,
c) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství
nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického
nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná,
d) podnikem ve skupině podnik, který má právo kontroly nad jiným podnikem nebo který je
kontrolován jiným podnikem,
e) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví
energetika57) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního zásobování teplem,
f) účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem
1. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky
strategickému celku,
2. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k takové části
energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl způsobilý plnit svoji funkci,
popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky strategického celku zhoršila,
3. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky strategickému celku, nebo
4. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo jiná práva k němu, jejichž důsledkem
je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím
s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České
republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,
g) účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky
strategickým celkem
1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech
nebo s vkladem nejméně 10 % základního kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající
888
vliv ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto
podílu nebo vkladu se započítávají rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto
subjektem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve
shodě,
2. členství subjektu nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad
energeticky strategickým celkem, nebo
3. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým
celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím, systémům nebo
technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které jsou důležité z hlediska
ochrany energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku v
souvislosti s energeticky strategickým celkem,
h) vlivem nad energeticky strategickým celkem
1. účinná míra kontroly nad energeticky strategickým celkem, nebo
2. účinná míra kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým
celkem,
i) nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem takový převod nebo přechod práv, v
jehož důsledku nabyvatel takových práv získal schopnost vykonávat vliv nad energeticky
strategickým celkem,
j) dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu tak, že se v
průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynu
na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynem v časových intervalech, které odpovídají
nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích,
k) indexem zajištění obchodníka procentní podíl množství elektřiny nebo plynu, jejichž
dodávku má obchodník s elektřinou nebo plynem smluvně zajištěnou za pevnou cenu nebo
variabilní cenu zajišťující ve spojení s finančním vypořádáním pevnou výši ceny pro období
následujících 36 měsíců pro spotřebitele a podnikající fyzické osoby, na předpokládaném
množství elektřiny nebo plynu, které má být v tomto období dodáno těmto zákazníkům, kterým
obchodník s elektřinou nebo plynem dodává elektřinu nebo plyn podle smlouvy s pevnou cenou
dodávky elektřiny nebo plynu po sjednanou dobu trvání závazku ze smlouvy,
l) smlouvou s pevnou cenou dodávky elektřiny nebo plynu smlouva, v níž je cena elektřiny
nebo plynu sjednána v přesné výši na časově sjednanou dobu dodávky elektřiny nebo plynu, a
to buď s platností jedné výše ceny na celé sjednané období dodávky elektřiny nebo plynu, nebo
s různou výší ceny sjednanou pro dílčí sjednané úseky období dodávky elektřiny nebo plynu,
pokud obchodník s elektřinou nebo plynem není pro tuto sjednanou dobu oprávněn
jednostranně změnit její výši nebo sjednanou cenu jinak změnit.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) v elektroenergetice
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s
výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy,
889
a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV
provozovaný držitelem licence na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny
na vymezeném území České republiky, včetně zařízení pro ukládání elektřiny, je-li plně
integrovaným prvkem soustavy, a systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační
a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele
distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v
elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je
určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje
transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků
nezbytných pro zajištění jejich provozu,
4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci,
ukládání a distribuci elektřiny, včetně vývodových vedení, elektrických přípojek, přímých
vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky, a to na území České republiky,
5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
6. odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je
instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě
elektřiny, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,
7. odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném
časovém úseku,
8. podpůrnými službami služby obstarávané provozovatelem přenosové soustavy k zajištění
systémových služeb, které zahrnují služby výkonové rovnováhy a nefrekvenční podpůrné
služby, nebo nefrekvenční podpůrné služby obstarávané provozovatelem distribuční soustavy,
a které neslouží k řízení přetížení v přenosové nebo distribuční soustavě,
9. nefrekvenčními podpůrnými službami služby obstarávané provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu,
dodávkám jalového proudu, zajištění setrvačnosti přenosové soustavy nebo distribuční
soustavy, řízení zkratového proudu, startu ze tmy nebo zajištění ostrovního provozu přenosové
soustavy nebo distribuční soustavy,
10. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k
přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky
propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení
zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných
společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani
provozovatelem distribuční soustavy,
11. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a
vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové
soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s
890
elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky a zařízení pro ukládání elektřiny, je-li
plně integrovaným prvkem soustavy; přenosová soustava je zřizována a provozována ve
veřejném zájmu,
12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě
smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,
13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění
spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených
elektrizačních soustav,
14. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u
zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,
15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na
přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, ukládání elektřiny nebo výrobu
elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo
nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu
elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby
elektřiny, ukládání elektřiny nebo obchodu s elektřinou,
16. trhem s elektřinou jakýkoliv trh pro obchodování s elektřinou nebo s podpůrnými službami
zahrnující obchodování na krátkodobých organizovaných trzích nebo obchodování na jakékoliv
jiné než krátkodobé časové úseky, včetně burzovních a mimoburzovních trhů pro obchodování
s elektřinou, a také trh s regulačním výkonem, je-li zaveden kapacitní mechanismus,
17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
18. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu,
zahrnující všechna nezbytná zařízení,
19. vývodovým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny nebo zařízení pro
ukládání elektřiny s místem připojení k přenosové nebo distribuční soustavě,
19. 20. související službou v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba
distribuční soustavy,
20. 21. službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb
souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,
21. 22. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se
zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,
21. 23. místem připojení místo v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, ve kterém je
připojeno odběrné místo, výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny nebo distribuční
soustava, a to přímo, prostřednictvím elektrické přípojky, společné domovní instalace nebo
prostřednictvím elektrické přípojky a společné domovní instalace,
891
23. 24. předávacím místem místo předání a převzetí elektřiny mezi přenosovou soustavou nebo
distribuční soustavou a odběrným místem, výrobnou elektřiny, zařízením pro ukládání elektřiny
nebo distribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení na jedné napěťové
hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí elektřiny mezi
přenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavou, přičemž za samostatné předávací
místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení na jedné napěťové hladině,
jednoho provozovatele soustavy,
24. 25. regionální distribuční soustavou distribuční soustava, která je přímo připojena na
přenosovou soustavu,
25. 26. flexibilitou schopnost řízené změny dodávky elektřiny do nebo z přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy v určitém časovém úseku oproti sjednanému nebo předpokládanému
průběhu dodávky elektřiny v reakci na změny cen elektřiny na trhu s elektřinou nebo poptávku
po poskytnutí takové řízené změny dodávky elektřiny,
26. 27. agregací činnost, při které agregátor sdružuje flexibilitu poskytovanou účastníky trhu s
elektřinou v předávacích místech za účelem nabízení flexibility na trhu s elektřinou nebo pro
řízení odchylky,
27. 28. ukládáním energie v elektrizační soustavě odložení konečného užití elektřiny na
pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměna elektřiny na takovou formu
energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následná zpětná přeměna takové energie
na elektřinu nebo použití jako jiný nosič energie,
28. 29. zařízením pro ukládání energie zařízení sloužící pro ukládání energie, včetně všech
nezbytných zařízení,
29. 30. zařízením pro ukládání elektřiny zařízení pro ukládání energie, které umožňuje odložení
konečného užití elektřiny na pozdější okamžik, než byla elektřina vyrobena, nebo přeměnu
elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, uložení takové energie a následnou
zpětnou přeměnu uložené energie na elektřinu, a to v jednom předávacím místě nebo více
předávacích místech jednoho odběrného místa, výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání
energie; přečerpávací vodní elektrárna není zařízením pro ukládání elektřiny,
30. 31. podružným měřicím zařízením měřicí zařízení umístěné za měřicím zařízením
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, kterým se měří
výroba elektřiny, dodávka nebo odběr elektřiny jedné nebo více výroben elektřiny, zařízení pro
ukládání elektřiny nebo jednoho nebo více jiných elektrických zařízení,
31. 32. inteligentním měřicím zařízením měřicí zařízení s elektronickým systémem, jehož
prostřednictvím dochází k měření dodávky a odběru elektřiny, poskytuje více informací než
měřicí zařízení bez průběhového měření nebo měřicí zařízení s průběhovým měřením bez
schopnosti obousměrné komunikace a umožňuje předávání a přijímání údajů pro informování,
sledování a kontrolu naměřených údajů ve stanoveném formátu elektronické komunikace,
32. 33. plně integrovaným prvkem soustavy zařízení pro ukládání elektřiny nebo jiné funkčně
obdobné zařízení vlastněné nebo provozované provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy, které je s ostatními zařízeními tvořícími přenosovou nebo
892
distribuční soustavu provozně nebo funkčně propojené a které slouží výhradně ke kompenzaci
jalové energie, vysílání signálu hromadného dálkového ovládání, stabilizaci napětí, zajištění
funkce přenosové soustavy nebo distribuční soustavy při řešení mimořádných událostí nebo
krizových situací, napájení systémů měřicí, ochranné, řídicí, automatizační, zabezpečovací,
informační a telekomunikační techniky, pohonů spínacích prvků přenosové soustavy nebo
distribuční soustavy, osvětlení nebo zabezpečovací techniky objektů přenosové soustavy nebo
distribuční soustavy,
33. 34. interoperabilitou schopnost inteligentního měřicího zařízení vyměňovat si a využívat
údaje s dalšími energetickými nebo komunikačními systémy, zařízeními, aplikacemi nebo
prvky za účelem využívání jeho funkcionalit,
34. 35. výchozím diagramem dodávky nebo odběru elektřiny diagram používaný pro
zohlednění aktivace flexibility, který charakterizuje průběh dodávky nebo odběru elektřiny bez
aktivace flexibility v odběrném místě nebo předávacím místě výrobny elektřiny nebo zařízení
pro ukládání elektřiny, ve kterém je poskytovaná flexibilita,
b) v plynárenství
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a
nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a těžebních plynovodů ve vlastnictví
provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému
řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky
a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém
zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a
provozována ve veřejném zájmu,
2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje
odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky,
3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do
něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením,
5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně
zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,
6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek, odběrů plynu za daný celý obchodní
den,
7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu,
distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k
převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k
provozování těchto zařízení,
8. plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy,
zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,
893
9. plynem zemní plyn, biometan, syntetický metan, vodík, směsi těchto plynů, a případně další
druhy plynů, jestliže nejsou používány pro pohon motorových vozidel a pro jejich přepravu,
distribuci nebo uskladnění jsou využívána zařízení plynárenské soustavy,
10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní, distribuční soustavou a přímé a
těžební plynovody,
11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a
ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového
zařízení,
12. plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví
provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů,
plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,
13. zásobníkem plynu podzemní, nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících
technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování
plynu v plynné, kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky, se
zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném
zájmu,
14. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních
stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky
a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel
licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15. přímým plynovodem plynovod, který není součástí přepravní soustavy, distribuční soustavy
a který je dodatečně zřízený pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu
zákazníka,
16. rozhodujícím zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční
spotřeby plynu v České republice,
17. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové zařízení v nemovitosti
vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům v této nemovitosti,
18. subjektem zúčtování fyzická, právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy
o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek,
19. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví
plynárenství,
20. těžebním plynovodem plynovod připojující výrobnu plynu k přepravní soustavě, distribuční
soustavě, jinému těžebnímu plynovodu; těžební plynovod je zřizován a provozován ve
veřejném zájmu,
21. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený v technických
normách, technických pravidlech,
894
22. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující roční průběh spotřeby plynu u
zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena průběhovým měřením, používaný pro
vyhodnocování spotřeby,
23. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí, skupina držitelů
licencí na přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem, výrobu
plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna, jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo, nepřímo,
vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynu,
distribuce plynu, uskladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu,
obchodu s plynem,
24. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavy, distribuční
soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných
kapacit v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro
příslušného držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného
plynárenského zařízení,
25. zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
26. výrobnou plynu zařízení na výrobu, těžbu plynu, terminál zkapalněného zemního plynu
včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel
licence na výrobu plynu; výrobna plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
27. související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy,
28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností
souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,
29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně
činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční
soustavy,
30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu provozovatelem zásobníku plynu v
jím provozovaném zásobníku plynu,
31. mezinárodní pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika
přijímá, poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2017/1938,
32. skladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího
kalendářního roku,
33. službou přeshraničního využití zásobníku plynu, využití zásobníku plynu k předání plynu
mezi plynárenskou soustavou České republiky a zahraniční plynárenskou soustavou; toto není
považováno za přepravu plynu,
34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00
hodin následujícího kalendářního dne,
35. skladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m3 nebo
v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických
895
jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických
jednotkách/den,
36. úpravou složení plynu změna složení plynu za účelem splnění požadavků na technickou
připravenost příslušné části plynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízení
provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele
zásobníku plynu nebo výrobce plynu,
37. inteligentním měřicím zařízením měřicí zařízení s elektronickým systémem, jehož
prostřednictvím dochází k měření dodávky a odběru plynu a jež poskytuje více informací než
měřicí zařízení bez průběhového měření nebo měřicí zařízení s průběhovým měřením bez
schopnosti obousměrné komunikace a umožňuje předávání a přijímání údajů pro informování,
sledování a kontrolu naměřených údajů ve stanoveném formátu elektronické komunikace,
38. vodíkovou přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů pro
přepravu vodíku vysokého stupně čistoty, který zahrnuje propojovací plynovody s vodíkovými
soustavami v zahraničí a který je připojen k zařízením pro uskladňování vodíku, vodíkovým
terminálům nebo který slouží k přepravě vodíku do zařízení pro uskladňování vodíku nebo
vodíkových terminálů, a který případně umožňuje dodávku vodíku do odběrných míst přímo
připojených k těmto vysokotlakým plynovodům; vodíková přepravní soustava je zřizována a
provozována ve veřejném zájmu,
39. vodíkem vysokého stupně čistoty plyn s obsahem vodíku vyšším než 98 % a splňující
stanovené kvalitativní požadavky,
c) v teplárenství
1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému
tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu
využití jiné fyzické nebo právnické osobě,
2. dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává tepelnou
energii jiné osobě,
3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou
fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla k dalšímu využití se uskutečňuje ve
veřejném zájmu,
4. zákazníkem osoba, která nakupuje tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá
nakoupenou tepelnou energii odběrným tepelným zařízením, které je přímo připojeno k
rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,
5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie nebo zákazník,
6. odběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné
energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,
7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž
přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele
tepelné energie,
896
8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k
rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie
v objektu nebo jeho části,
9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích
parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,
10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo
více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,
11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými
sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka
jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie
vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí
a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,
12. objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným zařízením,
13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí,
v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává
teplonosné látce,
14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem
nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné
energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na
základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava
zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15. tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro
jeden objekt.
§3
Podnikání v energetických odvětvích
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny, přenos
elektřiny, distribuce elektřiny, ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny, obchod s
elektřinou, agregace, činnosti operátora trhu, činnost Elektroenergetického datového centra
(dále jen „datové centrum“), výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování
plynu a obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie a
zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích.
(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, přeprava vodíku vysokého stupně čistoty,
distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném
elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu
elektrizační soustavy, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o
celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, ukládání elektřiny v zařízení pro
ukládání elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 kW a více, výroba
elektřiny, tepelné energie nebo vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o
urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, výroba elektřiny v nízkouhlíkové
výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, distribuce plynu,
897
uskladňování plynu, výroba plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie
a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu; výroba elektřiny ve výrobně
elektřiny využívající energii vody o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0,015 MW a
více se rovněž uskutečňuje ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a
stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a
provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, vodíkové přepravní soustavy,
distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW
a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby
pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, výrobny plynu s výkonem nad 1 MW
připojené k plynárenské soustavě, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie
připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby
související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného
právního předpisu4e);to neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm.
d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, pokud nejde o stavby
výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností
poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy. Pro zřízení a
provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, vodíkové přepravní
soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu
elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. a) až c)
zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, vývodového vedení
výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s
možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy nebo
stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky
významné infrastruktury, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, výrobny plynu s
výkonem nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě, rozvodného tepelného zařízení
nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro
zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k
pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).
(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek
stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním
úřadem. Na činnost agregace se vyžaduje licence na obchod s elektřinou. Držitel licence na
přepravu plynu je oprávněn přepravovat plyn s výjimkou vodíku vysokého stupně čistoty.
Licence se vždy vyžaduje na
a) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW propojené s
přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou,
b) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny propojené s přenosovou soustavou nebo distribuční
soustavou, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny,
c) ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW
propojeném s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou,
898
d) ukládání elektřiny v zařízení pro ukládání elektřiny propojeném s přenosovou soustavou
nebo distribuční soustavou, pokud je ve stejném odběrném místě připojeno jiné zařízení pro
ukládání elektřiny,
e) výrobu elektřiny, pokud je na vyrobenou elektřinu poskytována podpora podle zákona o
podporovaných zdrojích energie.
(4) Licence se neuděluje na
a) obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a
generátorového plynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními
systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných míst,
b) výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka,
c) využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách,
d) výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích,
e) výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW včetně, s
výjimkou případů podle odstavce 3 písm. b) nebo e), pokud je výroba určena k odběru v
předávacím místě výrobny nebo k bezúplatnému sdílení elektřiny.
(5) Držitel licence na výrobu elektřiny je oprávněn ukládat elektřinu v zařízení pro
ukládání elektřiny připojeném do přenosové nebo distribuční soustavy prostřednictvím výrobny
elektřiny, na jejíž provoz je udělena licence na výrobu elektřiny, pokud celkový instalovaný
výkon jednoho nebo více připojených zařízení pro ukládání elektřiny je nejvýše 1,2násobkem
instalovaného výkonu výrobny elektřiny, k níž jsou připojeny.
(6) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu
a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění
tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi
do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým
požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních
předpisů25) je zakázáno.
(7) Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat osoby
pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích (dále jen
„zprostředkovatel“) udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není dotčeno právo
držitele licence jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o
dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo
plynu, je-li k tomu zákazníkem zmocněn.
(8) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí činnost
vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitele, podnikající fyzické osoby odebírající
elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do
630 MWh, spočívající v
a) obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny nebo
plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu mezi držitelem
licence a zákazníkem podle tohoto odstavce, nebo
899
b) sjednání smlouvy podle písmene a), nebo
c) provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle písmen a) a b).
(9) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové
bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření,
změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených
službách dodávky elektřiny nebo plynu na základě vystavené plné moci.
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v
energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.
(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.
(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se
pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své
působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České
republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické
osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a
předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.
(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a
spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je
regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy
v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální
výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech
přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí,
jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního
úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,
Nařízení o vnitřním trhu s plynem a Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním
orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
Energetický regulační úřad je příslušným orgánem podle čl. 3 Nařízení, kterým se stanoví
hlavní směry pro transevropské energetické sítě30), a certifikačním orgánem podle Nařízení o
vnitřním trhu s plynem. Energetický regulační úřad postupuje podle přímo použitelných
předpisů Evropské unie vydaných na základě nebo k provedení Nařízení o vnitřním trhu s
elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s plynem.
(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti ve spolupráci s regulačními
orgány členských států, Komisí a Agenturou podporuje rozvoj konkurenčního a účinného
vnitřního trhu s elektřinou a plynem v Evropské unii a rozvoj konkurenčních a účinných
regionálních trhů s energií, odstraňuje překážky obchodování s elektřinou a plynem mezi
členskými státy, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje
koordinované přidělování přeshraničních kapacit a koordinaci tvorby pravidel provozování
přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. Energetický
900
regulační úřad v mezích své působnosti
a) odstraňuje překážky vstupu účastníků trhu s elektřinou a plynem na trh a překážky bránící
nebo omezující změnu dodavatele elektřiny a plynu,
b) vytváří podmínky pro neznevýhodňující přístup k údajům o spotřebě zákazníka při zajištění
ochrany chráněných informací,
c) vytváří podmínky pro připojování nových výroben elektřiny včetně výroben elektřiny
využívajících obnovitelné zdroje energie a decentrálních výroben elektřiny a zařízení pro
ukládání energie,
d) vytváří podmínky pro efektivní, bezpečné a spolehlivé fungování elektrizační a plynárenské
soustavy při zachování požadavku na přiměřenost soustav, zvyšování energetické účinnosti a
integraci trhu a
e) vytváří pobídky pro co nejefektivnější využívání elektrizační a plynárenské soustavy při
nejnižších možných nákladech.
(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o
a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon
povinnosti dodávek tepelné energie, distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo výroby
elektřiny nad rámec licence a umožnit výkon této povinnosti nad rámec licence,
d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a Nařízení, kterým se zavádí kodex sítě
harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49),
e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,
f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro
přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle §
67a,
g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti a certifikátu provozovatele zásobníku plynu,
h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a,
i) udělení povolení k
1. vlastnění, vyvíjení, správě nebo provozu zařízení pro ukládání energie,
2. přímému nákupu nefrekvenčních podpůrných služeb provozovatelem přenosové soustavy
nebo nefrekvenčních podpůrných služeb a flexibility provozovatelem distribuční soustavy,
j) nařízení změny nebo odstranění vad plánu rozvoje regionální distribuční soustavy a stanoví
k tomu přiměřenou lhůtu,
k) výši rozdílu mezi výší úhrady za službu poskytnutí výkonu a výši prokazatelné ztráty a
přiměřeného zisku podle § 12 odst. 10 a o úhradě prokazatelné ztráty podle § 14 odst. 6,
l) výši náhrady nebo schválení výše náhrady podle § 12 odst. 8,
901
m) neoprávněném získání prostředků na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, výši
těchto prostředků a uložení povinnosti uhradit je provozovateli přenosové soustavy podle § 12
odst. 11.
(7) Energetický regulační úřad dále
a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi
držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo
distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo
neoprávněné distribuce,
b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem
licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí
sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat
vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě,
přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k
přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
d) rozhoduje spory jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském řízení výrobny
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v
domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje
1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem
je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility,
2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka
nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo poskytování flexibility, vznikl, trvá
nebo zanikl, a kdy se tak stalo,
f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a ve spolupráci s regulačními
orgány dalších členských států dozor nad dodržováním povinností Evropskou sítí
provozovatelů přenosových soustav elektřiny a Evropským subjektem pro provozovatele
distribučních soustav v Unii stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo
uložených rozhodnutími Agentury,
g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování
distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád datového
centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád
provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,
h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění
nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,
i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy,
j) monitoruje
902
1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek na trhu s elektřinou,
plynem a v odvětví teplárenství a nabídky smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným
způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na
organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizika a vliv na vývoj cen dodávek
elektřiny a plynu,
2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské
unii a ve vztahu k třetím zemím,
3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a plynem
a transparentnost velkoobchodního a maloobchodního trhu s elektřinou a plynem,
4. úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňované smluvní podmínky včetně
smluvních pokut pro případ porušení povinnosti spotřebitele odebírat po dobu trvání závazku
ze smlouvy elektřinu nebo plyn a jiných obdobných peněžitých plateb uplatňovaných pro případ
ukončení odběru elektřiny nebo plynu spotřebitelem,
5. dvakrát ročně termíny pro připojení energetických zařízení k přenosové soustavě nebo
distribuční soustavě uplatňované provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem
distribuční soustavy,
6. rozsah investic do výstavby nových a modernizace stávajících výroben elektřiny a zařízení
pro ukládání elektřiny,
7. právní a faktické překážky výroby elektřiny zákazníkem nebo společenstvím pro vlastní
potřebu, sdílení elektřiny a poskytování flexibility účastníky trhu s elektřinou,
8. dostupnost přenosových kapacit pro přenos elektřiny a uplatňování pravidel pro řízení
přetížení přenosové soustavy,
9. ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj Úřadem rozvoje území České republiky
a Ministerstvem pro životní prostředí dobu trvání povolovacího postupu pro zařízení na výrobu
energie z obnovitelných zdrojů, jakož i jejich připojení k soustavě, včetně posouzení vlivů na
životní prostředí,
k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,
l) každoročně zveřejňuje doporučení ohledně tvorby maloobchodních cen elektřiny a plynu pro
spotřebitele,
m) zveřejňuje na svých internetových stránkách roční zprávu o výsledcích monitorovací
činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v
energetických odvětvích,
n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle
lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,
o) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,
p) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem
ochrany práv spotřebitelů energií,
903
q) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí
regulačních orgánů jiných členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí regulačního
orgánu jiného členského státu Evropské unie není v souladu s přímo použitelnými předpisy
Evropské unie vydanými na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti
vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem22),
r) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a
plynárenství,
s) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje o udělení a odejmutí
oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává údaje o zprostředkovatelích v
registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do registru společenství, mění údaje zapsané
v registru společenství, rozhoduje o výmazu společenství z registru společenství a vymazává
společenství z registru společenství,
t) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o
způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
u) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v
energetických odvětvích,
v) stanovuje a na svých internetových stránkách zveřejňuje hodiny představující dobu špičky
pro účely snížení spotřeby elektřiny podle Nařízení o intervenci v mimořádné situaci57),
w) monitoruje postup zavádění inteligentních sítí provozovatelem přenosové soustavy a
provozovateli distribučních soustav a každý druhý rok zpracovává a zveřejňuje zprávu o
dosažené úrovni zavádění inteligentních sítí a doporučení pro jejich další rozvoj,
x) schvaluje technické požadavky a podmínky obstarávání podpůrných služeb provozovatele
přenosové soustavy a technické požadavky a podmínky obstarávání nefrekvenčních
podpůrných služeb a flexibility provozovatele distribuční soustavy,
y) zpracovává analýzu nákladů a přínosů decentrální výroby elektřiny na výstavbu a zajištění
bezpečného a spravedlivého provozu elektrizační soustavy,
z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré
potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech
urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici,
za) je příslušným orgánem pro přijetí zprávy o odhadovaných potřebách flexibility podle
Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou,
zb) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je sdílení elektřiny, ve
kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí
Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
zc) rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti horizontálního oddělení provozovatele vodíkové
přepravní soustavy podle § 58p.
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále
904
a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními
osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní
soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které
jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto
vztazích,
c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká
povinností uložených tímto zákonem,
d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel
přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své
podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),
e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami,
které jsou součástí téhož koncernu,
f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která
je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu
a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje po jednání
valné hromady uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí
rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena
statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, a jejich změny,
h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné
ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele
přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení
smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se
zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými
požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou
Evropskou unii,
k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje
o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.
(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém
uveřejňuje cenové výměry a metodiku cenové regulace. Energetický regulační úřad zveřejňuje
Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění Energetického
regulačního věstníku se rozumí den jeho zpřístupnění na portálu veřejné správy.
905
(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky,
vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a
hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností
Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů
rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro
celou Evropskou unii podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a Nařízení o vnitřním trhu s
plynem, posouzení pokroku dosaženého při zvyšování energetické účinnosti přenosové,
přepravní a distribučních soustav v elektroenergetice a plynárenství a výsledky provedených
šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický
regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní
zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní na svých
internetových stránkách.
(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice,
související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu49) a
ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na
návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za
mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále
věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení
mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro
zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné
místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.
(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11
rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem
přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy,
provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového centra,
souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu,
uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra, jestliže je to
nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy,
zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy
nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná
tržní situace.
(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném
právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického
regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž
se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po
skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost
mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví
orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto
orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost
není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států,
ministerstvu, jiným správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu
jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V
906
takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako
předávající.
(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci
informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.
(15) Energetický regulační úřad vydává a zveřejňuje výkladová stanoviska
Energetického regulačního úřadu k ustanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti,
která zohledňuje ve své rozhodovací činnosti.
§ 45
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o
připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné
distribuční soustavy.
(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady
a) v zastavěném zastavitelném území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka do
50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
b) mimo zastavěné zastavitelné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka do
50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
c) mimo zastavěné zastavitelné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li její délka
nad 50 m, žadatel o připojení.
(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.
(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby
se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.
(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku
provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.
(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě
souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí.
Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou
skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí
přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se
umísťuje na objektu zákazníka, na hranici nebo v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí
venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti
nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.
907
(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí
elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni
uvnitř objektu.
(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení
kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v
odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více
zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní
elektrická instalace je součástí nemovitosti.
________________________________
4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4d) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 47
Přeložky zařízení
(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí
dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavy zajišťuje
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklady toho, kdo
potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném zastavitelném území podle
zvláštního právního předpisu4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení nízkého napětí
provozovatel distribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá z rozhodnutí o odstranění
stavby, na níž je zařízení distribuční soustavy umístěno, nebo technický stav zařízení distribuční
soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník
zařízení distribuční soustavy nezajistí nápravu.
(3) Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen seznámit
toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení přeložky a
předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení.
(4) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení
přeložky se nemění.
§ 68
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného
a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o
povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom
dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.
908
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený
svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení
měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
a) u plynovodů a plynovodů, plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně
s výjimkou regulačních stanic, umístěných v zastavěném zastavitelném území obce 1 m na
obě strany a umístěných mimo zastavěné zastavitelné území obce 2 m na obě strany,
b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,
c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,
d) u technologických objektů o tlakové úrovni nad 4 bary a regulačních stanic o tlakové
úrovni do 4 bar včetně 4 m na každou stranu od objektu,
e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,
f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,
g) u zařízení katodické protikorozní ochrany 1 m na obě strany,
h) u vlastní telekomunikační sítě držitele licence umístěné v zastavěném zastavitelném území
obce 0,5 m na obě strany a umístěné mimo zastavěné zastavitelné území obce 1 m na obě
strany.
(3) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl
poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a
veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení
života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující
příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní
přípojku nebo zásobník plynu
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže
nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a),
zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas
musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o
šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou
povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje
volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu.
(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch
plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní
telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15
m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní
909
soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo
provozovatele přípojky.
(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od
plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.
910
ZÁKON Č. 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní
prostředí), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§1
Předmět úpravy
(1) Zákon v souladu s právem Evropské unie1) upravuje posuzování vlivů na životní
prostředí a veřejné zdraví (dále jen "posuzování vlivů na životní prostředí") a postup fyzických
osob, právnických osob, správních orgánů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při
tomto posuzování.
(2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a
koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.
(3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad
pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k
udržitelnému rozvoji společnosti.1b)
(4) Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem
jednotného environmentálního stanoviska19). Závazné stanovisko podle § 9a odst. 1 se v
takovém případě vydává současně jako jednotné environmentální stanovisko za podmínek
stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy; to neplatí pro záměry, u nichž
oznamovatel nepožádal o vydání jednotného environmentálního stanoviska, nestanoví-li jiný
právní předpis jinak. Při vydávání jednotného environmentálního stanoviska k záměrům
posuzovaným podle tohoto zákona se postupuje podle tohoto zákona a podle zákona o
jednotném environmentálním stanovisku; stanoví-li tento zákon něco jiného než zákon o
jednotném environmentálním stanovisku, postupuje se podle tohoto zákona.
(4) Jde-li o záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu
do významného krajinného prvku24) nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu25), je
účelem posuzování vlivů podle tohoto zákona také vyhodnocení vlivů záměru na
významný krajinný prvek nebo krajinný ráz.
_____________
19) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
24) § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.
25) § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
§2
Rozsah posuzování
Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující
vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima
a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními
911
předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Vlivy na biologickou rozmanitost se
posuzují se zvláštním zřetelem na evropsky významné druhy, ptáky a evropská stanoviště15).
________________________
15) § 94d odst. 1 a § 94t odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
§3
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) záměrem
1. stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2. stavby, zařízení, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody
vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými
významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí
oblasti,
b) koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy včetně těch, které jsou spolufinancované
z prostředků fondů Evropské unie, zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně
orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané,
c) dotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně
ovlivněno provedením záměru nebo koncepce,
d) dotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod
alespoň zčásti tvoří dotčené území,
e) dotčeným orgánem správní orgán, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2)
a jehož územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, a správní orgán příslušný
podle jiného právního předpisu k vydání správního aktu, namísto nějž se vydává jednotné
environmentální stanovisko,
f) příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené
působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní
obvod je zpracovávána koncepce (§ 22),
g) navazujícím řízením řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení
vlivů záměru na životní prostředí, jde-li o
1. řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, není-li vedeno řízení o povolení záměru
s posouzením vlivů,
2. řízení o povolení hornické činnosti,
3. řízení o stanovení dobývacího prostoru,
4. 3. řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem,
5. 4. řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami,
912
6. 5. řízení o vydání integrovaného povolení,
7. 6. řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje,
8. 7. řízení o vydání povolení k provozování zařízení určeného pro nakládání s odpady,
9. 8. řízení, v němž se vydává rozhodnutí nezbytné pro uskutečnění záměru, není-li vedeno
žádné z řízení podle bodů 1 až 8 7, a
10. 9. řízení o změně rozhodnutí vydaného v řízeních podle bodů 1 až 9 8 k dosud
nepovolenému záměru nebo jeho části či etapě, má-li dojít ke změně podmínek rozhodnutí,
které byly převzaty ze stanoviska,
h) veřejností jedna nebo více osob,
i) dotčenou veřejností
1. osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech
nebo povinnostech,
2. právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského
právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není
podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění
informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle
§ 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob,
j) podporující podpisovou listinou listina s podpisy nejméně 200 osob,
k) oznamovatelem ten, kdo hodlá provést záměr,
l) posouzením vlivů záměru na životní prostředí proces, který sestává z vypracování a
projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného
rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení,
m) povoleným záměrem nebo jeho částí či etapou záměr nebo jeho část či etapa, k nimž byla
vydána rozhodnutí v navazujících řízeních podle písmene g) bodů 1 až 9 8 vyžadovaná
zvláštními právními předpisy,
n) podlimitním záměrem záměr uvedený v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II, který
nedosahuje příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena,
o) řízením o povolení záměru podle stavebního zákona řízení o povolení, řízení o rámcovém
povolení, řízení o odstranění i dodatečné povolení stavebního i nestavebního záměru ve smyslu
stavebního zákona.
§4
Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí
(1) Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou
a) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud
změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li
uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí
vždy,
913
b) změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, které by mohly mít
významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho
kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob
užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů
záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
c) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud
změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li
uvedena, nebo které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud
má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho
technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají
posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
d) podlimitní záměry, které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a nacházejí se
ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a
krajiny; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví
ve zjišťovacím řízení,
e) změny podlimitních záměrů, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 %
příslušné limitní hodnoty, v jejichž důsledku podlimitní záměr současně naplní příslušnou
limitní hodnotu nebo kritéria podle písmene d); tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů
záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
f) záměry podle § 3 písm. a) bodu 2; tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
g) změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a
odst. 7 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí; tyto změny záměrů podléhají
posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,
h) části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst. 5; tyto části, etapy nebo varianty záměru
podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím
řízení.
(2) Vláda může rozhodnout, že předmětem posuzování podle tohoto zákona není záměr,
popřípadě jeho část, který je určený výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení
nebo zmírnění důsledků mimořádné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost,
majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě
ovlivnit.
(3) Vláda může dále ve výjimečném případě rozhodnout, že předmětem posuzování
podle tohoto zákona není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje
nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, není-li vzhledem
k okolnostem možné posuzování záměru provést, aniž by byl nepříznivě ovlivněn účel záměru.
Součástí návrhu na postup podle věty první je vždy vyjádření Ministerstva životního prostředí
(dále jen „ministerstvo“). U záměru vyloučeného podle věty první vláda
a) může stanovit jinou formu posuzování,
914
b) zajistí zveřejnění informace o vyloučení podle věty první, jeho důvodech a výsledku
posuzování podle písmene a) a
c) před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru záměr, informuje
Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první a poskytne jí informace zveřejněné
podle písmene b).
(4) Rozhodne-li vláda podle odstavce 3 o tom, že záměr není předmětem posuzování,
použijí se § 11 až 13 přiměřeně. U záměrů podle § 4 odst. 1 písm. f) oznamovatel zajistí
zpracování posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. Závěry
tohoto posouzení zahrne orgán příslušný ke schválení záměru do svého rozhodnutí; § 45i odst.
8 až 11 § 45i odst. 3 až 6 zákona o ochraně přírody a krajiny se použijí obdobně.
§6
Oznámení
(1) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru (dále jen "oznámení")
příslušnému úřadu.
(2) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru na technickém nosiči dat,
popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen "v elektronické podobě"); příslušný úřad může
podle okolností požadovat oznámení záměru i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení
stanoveném dohodou s oznamovatelem. Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3 k
tomuto zákonu; oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod
posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle zvláštních
právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze
č. 2 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr podle § 4 odst. 1 písm. a), musí oznamovatel
vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k
vlivu na životní prostředí.
(3) Nejedná-li se o záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí
přesahujících hranice České republiky podle § 11, nebo o záměry, které podle stanoviska
orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně
nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky
významné lokality nebo ptačí oblasti, může oznamovatel předložit místo oznámení
dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) podle přílohy č. 4 k
tomuto zákonu; v takovém případě se postupuje podle § 8.
(4) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o
ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit
předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovatel
povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14),
zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení
se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny
vyplývá nezbytnost jejich zpracování.
(5) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 4, zveřejní jej příslušný úřad
podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii
915
oznámení, popřípadě informaci o oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům
a dotčeným územním samosprávným celkům. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle věty
první, vrátí jej příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno,
oznamovateli.
(6) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky
mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění
informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. Dotčené
orgány ve svém vyjádření uvedou, je-li to s ohledem na povahu záměru možné, jaké skutečnosti
a podklady z hlediska jimi dotčených zájmů je nezbytné doložit pro následné vyhodnocení vlivů
záměru podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku jiného právního předpisu27).
_____________
27) Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů
§7
Zjišťovací řízení
(1) Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a)
je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace, a to se zřetelem na
a) povahu konkrétního záměru nebo druh záměru,
b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny,
c) současný stav poznatků a metody posuzování a
d) skutečnost, že bude záměr vyhodnocován rovněž z hlediska dotčených složek životního
prostředí za účelem vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o
jednotném environmentálním stanovisku hledisek uvedených v § 1 odst. 4.
(2) U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) až h) je cílem zjišťovacího
řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí,
případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými mít významný vliv na předmět
ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tedy podléhá
posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona. Podléhá-li záměr posouzení
vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, je předmětem zjišťovacího řízení také
upřesnění podle odstavce 1.
(3) Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií
uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Při určování, zda záměr nebo změna záměru může
mít významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřad vždy k
a) povaze a rozsahu záměru a jeho umístění,
b) okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot
uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II,
c) obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčené veřejnosti, dotčených orgánů a dotčených
územních samosprávných celků a
916
d) případným výsledkům jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních
předpisů.
(4) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění
informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato
lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů. Závěr zjišťovacího řízení neprodleně zašle příslušný
úřad oznamovateli, dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům
a zveřejní jej podle § 16.
(5) Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá posouzení vlivů
záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný písemný závěr
obsahující základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto
zákonu a úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto
zákonu. V případě záměru podle odstavce 1 vydá příslušný úřad odůvodněný písemný
závěr obsahující základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až B.I.4. a B.I.6.
přílohy č. 3 k tomuto zákonu, úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených
v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a upřesnění informací, které je vhodné uvést do
dokumentace. Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá
posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný
písemný závěr, pro jehož obsah se věta první použije obdobně. Součástí závěru jsou rovněž
doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné environmentální stanovisko povolení
záměru podle jiného právního předpisu27).
(6) Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení
vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním
úkonem v řízení. V rozhodnutí se uvedou základní údaje o záměru v rozsahu bodů B.I.1. až
B.I.4. a B.I.6. přílohy č. 3 k tomuto zákonu a úvahy, kterými se příslušný úřad řídil při
hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a informací obsažených v bodě
D.4 přílohy č. 3 k tomuto zákonu. V odůvodnění rozhodnutí se rovněž, je-li to s ohledem na
povahu záměru možné, uvedou doporučení pro zpracování podkladů k žádosti o jednotné
environmentální stanovisko povolení záměru podle jiného právního předpisu27). Rozhodnutí
se zveřejňuje způsobem podle § 16 a doručuje veřejnou vyhláškou. Právo podat odvolání proti
rozhodnutí má oznamovatel a dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 a dotčené územní
samosprávné celky. Splnění podmínek podle § 3 písm. i) bodu 2 doloží dotčená veřejnost v
odvolání.
(7) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o
ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit
předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může v
odůvodněném písemném závěru příslušný úřad požadovat, aby posouzení zpracované osobou,
která je držitelem zvláštní autorizace14), bylo též součástí dokumentace, a to zejména s
ohledem na obsah obdržených vyjádření, případně obsah posouzení zpracovaného osobou,
která je držitelem zvláštní autorizace.
(8) Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i
výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením
jejich pořadí. Příslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování
917
variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či
okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné. Je-li
výsledkem zjišťovacího řízení závěr, že posouzení vlivů záměru na životní prostředí podléhá
jen některá z předložených variant záměru, vydá se závěr zjišťovacího řízení, který obsahuje
výroky podle odstavce 5 i 6; při zveřejňování i doručování tohoto závěru zjišťovacího řízení se
postupuje podle odstavce 6. Oznamovatel, dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2
a dotčené územní samosprávné celky mají právo podat odvolání pouze proti výroku podle
odstavce 6.
(9) Dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení
rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna
nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto
rozhodnutí. Pro účely postupu dle věty první se má za to, že dotčená veřejnost uvedená v § 3
písm. i) bodě 2 má práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným ve zjišťovacím řízení, že
záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, zkrácena.
(10) O žalobě proti rozhodnutí vydanému ve zjišťovacím řízení rozhodne soud do 90
dnů poté, kdy žaloba došla soudu.
§8
Dokumentace
(1) Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovatel na základě oznámení,
vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5
zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické
podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné
podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelem. Náležitosti
dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se
zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných
environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů. Součástí dokumentace jsou
náležitosti stanovené pro žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska, vydává-li
se podle § 1 odst. 4 závazné stanovisko současně jako jednotné environmentální stanovisko.
Není-li dokumentace předložena ve lhůtě 3 let ode dne vydání odůvodněného písemného závěru
podle § 7 odst. 5, příslušný úřad posuzování ukončí.
(2) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené
náležitosti, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak
ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s
žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům. Příslušný
úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na
životní prostředí (dále jen „posudek“).
(3) Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky
se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění
informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. Dotčené
orgány, vyzve-li je k tomu podle § 4 zákona o jednotném environmentálním stanovisku
příslušný úřad, současně vydávají vyjádření podle zákona o jednotném environmentálním
918
stanovisku20), nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovatel nepožádal o vydání jednotného
environmentálního stanoviska.
(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 3 předá příslušný úřad obdržená vyjádření
neprodleně zpracovateli posudku.
(5) Příslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na
základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla
dokumentace záměru včetně všech obdržených vyjádření k ní doručena zpracovateli posudku,
vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění; informaci o vrácení
dokumentace zveřejní podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním
samosprávným celkům. Není-li doplněná nebo přepracovaná dokumentace předložena ve lhůtě
3 let ode dne vrácení dokumentace podle věty první, příslušný úřad posuzování ukončí.
(6) V případě vrácení dokumentace podle odstavce 5 se s doplněnou nebo
přepracovanou dokumentací nakládá podle odstavce 2.
__________
20) § 4 zákona č. 148/2023 Sb.
§ 9a
Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného
projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Náležitosti
stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Stanovisko dále obsahuje náležitosti
stanovené zákonem o jednotném environmentálním stanovisku a jinými právními předpisy,
pokud nejedná-li se o záměr, u něhož oznamovatel nepožádal o vydání jednotného
environmentálního stanoviska. Jde-li o záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody
k zásahu do významného krajinného prvku24) nebo ke snížení nebo změně krajinného
rázu,25) nahrazuje stanovisko tyto souhlasy; stanovisko v takovém případě obsahuje
návrh opatření pro snížení nebo kompenzaci negativních vlivů záměru na významný
krajinný prvek nebo krajinný ráz.
(2) Příslušný úřad zašle stanovisko oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným
územním samosprávným celkům a zveřejní jej spolu s posudkem podle § 16.
(3) Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Stanovisko
předkládá oznamovatel v žádosti jako jeden z podkladů pro navazující řízení. Stanovisko musí
být platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni.
(4) Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřad
na žádost oznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám
podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr
mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí. Opakované prodloužení
platnosti stanoviska je vyloučeno. Žádost o prodloužení platnosti stanoviska musí být podána
před jejím uplynutím; platnost stanoviska neuplyne, dokud není žádost vyřízena. Součástí
žádosti o prodloužení platnosti stanoviska je podklad obsahující popis aktuálního stavu
919
dotčeného území včetně souhrnu změn oproti stavu v době vydání stanoviska. Prodloužení
platnosti stanoviska spolu s podkladem uvedeným v předchozí větě příslušný úřad zveřejní
podle § 16. Dojde-li ke zrušení rozhodnutí v navazujícím řízení v prvním stupni podle odstavce
3 věty třetí, platí, že platnost stanoviska neuplyne dříve než 60 dnů po dni, kdy ke zrušení
takového rozhodnutí došlo.
(5) Nelze-li platnost stanoviska prodloužit z důvodu změn podle odstavce 4 věty druhé,
které se vztahují pouze k určité části, etapě nebo variantě záměru, je taková část, etapa nebo
varianta předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. h). Oznamovatel k takové části, etapě
nebo variantě záměru předloží oznámení podle § 6 ve lhůtě stanovené příslušným úřadem.
Dojde-li k vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, příslušný úřad platnost stanoviska prodlouží.
Nepředloží-li oznamovatel oznámení ve stanovené lhůtě nebo je-li vydán odůvodněný písemný
závěr podle § 7 odst. 5, příslušný úřad platnost stanoviska prodlouží jen částečně, a to v rozsahu,
ve kterém se jej nedotýkají změny podle věty první. Neobsahuje-li podklad podle odstavce 4
věty čtvrté věty páté dostatečné informace k určité části, etapě nebo variantě záměru, a nejsou-
li doplněny ani na základě výzvy příslušného úřadu, postupuje se obdobně podle věty druhé až
čtvrté.
(6) Nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o zahájení navazujícího řízení, nejpozději
však v den podání žádosti o zahájení navazujícího řízení, předloží oznamovatel příslušnému
úřadu, který vydal stanovisko, dokumentaci pro příslušné navazující řízení včetně úplného
popisu případných změn oproti záměru, ke kterému bylo vydáno stanovisko, a včetně
vyhodnocení plnění podmínek stanoviska v dokumentaci pro příslušné navazující řízení, a to v
rozsahu části, etapy nebo varianty záměru, která je předmětem navazujícího řízení. V případě
mezistátního navazujícího řízení předloží oznamovatel příslušnému úřadu, který vydal
stanovisko, dokumenty podle věty první vždy před podáním žádosti o zahájení
mezistátního navazujícího řízení a závazné stanovisko podle odstavce 7 přiloží k žádosti o
zahájení mezistátního navazujícího řízení.
(7) Příslušný úřad ověří na základě dokumentů předaných podle odstavce 6 a v
případě navazujícího řízení, které není mezistátním navazujícím řízením, i na základě
oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení
navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné závazné stanovisko, jestliže došlo ke
změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke
zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu
užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv
na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru. Výše uvedené
změny jsou předmětem posuzování podle § 4 odst. 1 písm. g). Jestliže nedošlo ke změnám
záměru podle věty druhé, příslušný úřad vydá souhlasné závazné stanovisko. V tomto
souhlasném závazném stanovisku příslušný úřad s přihlédnutím k podkladům podle odstavce 1
určí, které z podmínek stanoviska jsou v důsledku jiných změn záměru neproveditelné, a to
případně v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Pokud nebyly dokumenty podle
odstavce 6 předány ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebyly předány. Došlo-li ke změně
okolností rozhodných pro vydání jednotného environmentálního stanoviska, je součástí
souhlasného závazného stanoviska příslušného úřadu rovněž změna podle § 8 zákona o
jednotném environmentálním stanovisku správního úkonu podle jiného právního předpisu,
920
které stanovisko nahrazuje podle odstavce 1, nahrazuje souhlasné závazné stanovisko
příslušného úřadu rovněž změnu tohoto správního úkonu. Možnost stanovení platnosti
závazného stanoviska podle § 8 odst. 3 zákona o jednotném environmentálním stanovisku je
vyloučena.
§ 9f
Mezistátní navazující řízení
(1) Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení
podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů od jeho
zahájení informuje dotčený stát o možnosti jeho veřejnosti, dotčené veřejnosti a dotčených
územních samosprávných celků uplatnit v tomto navazujícím řízení práva uvedená v § 9c odst.
1 až 3; právo podle § 9c odst. 1 náleží také dotčeným orgánům dotčeného státu. V případě, že
dotčený stát správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o
uplatnění práv jeho subjektů a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem, správní
orgán příslušný k vedení navazujícího řízení mu zašle informace podle § 9b odst. 1 a § 9b odst.
4 písm. a) a příslušnou dokumentaci pro navazující řízení. Zároveň ho vyzve ke zveřejnění
informací a dokumentace uvedené ve větě druhé na jeho území způsobem odpovídajícím jeho
vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení těchto informací a dokumentace
subjektům a správním orgánům uvedeným ve větě první a požádá ho o zaslání informace, jakým
způsobem a kdy k tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení
navazujícího řízení informaci, jakým způsobem a kdy došlo k oznámení, ve lhůtě 2 měsíců ode
dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán, má se za to, že o uplatnění práv jeho subjektů
a správních orgánů uvedených ve větě první nemá zájem.
(2) Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů uvedených v odstavci 1 větě
první vyplývající z § 9c odst. 1 až 3 začnou běžet okamžikem oznámení informací podle § 9b
odst. 1 a § 9b odst. 4 písm. a) a příslušné dokumentace pro navazující řízení na území dotčeného
státu podle odstavce 1 věty třetí.
(3) Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu posouzení
podle § 13 jako celek, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení do 15 dnů ode dne
vydání rozhodnutí v tomto řízení informuje dotčený stát o možnosti jeho dotčené veřejnosti
uplatnit vůči tomuto rozhodnutí práva uvedená v § 9c odst. 4. V případě, že dotčený stát
správnímu orgánu příslušnému k vedení navazujícího řízení písemně nesdělí, že o uplatnění
práv jeho dotčené veřejnosti nemá zájem, správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení
mu zašle rozhodnutí v tomto řízení vydané. Zároveň ho vyzve k jeho zveřejnění na jeho území
způsobem odpovídajícím jeho vnitrostátním právním předpisům za účelem oznámení tohoto
rozhodnutí jeho dotčené veřejnosti a požádá ho o zaslání informace, jakým způsobem a kdy k
tomuto oznámení došlo. Neobdrží-li správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení
informaci podle věty třetí ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy byl dotčený stát o její zaslání požádán,
má se za to, že o uplatnění práv jeho dotčené veřejnosti nemá zájem.
(4) Lhůty pro uplatnění práv dotčené veřejnosti vyplývající z § 9c odst. 4 začnou běžet
okamžikem oznámení rozhodnutí na území dotčeného státu podle odstavce 3 věty třetí.
§ 9f
921
Mezistátní navazující řízení
(1) Pokud je předmětem navazujícího řízení záměr podléhající mezistátnímu
posouzení podle § 13, popřípadě jeho část nebo etapa, správní orgán příslušný k vedení
navazujícího řízení spolu s oznámením o zahájení řízení informuje dotčený stát o
možnosti jeho veřejnosti, dotčené veřejnosti a dotčených územních samosprávných celků
uplatnit v tomto navazujícím řízení práva uvedená v § 9c odst. 1 až 3; právo podle § 9c
odst. 1 náleží také dotčeným orgánům dotčeného státu. Správní orgán příslušný k vedení
navazujícího řízení spolu s oznámením podle předchozí věty v českém jazyce a v úředním
jazyce dotčeného státu zašle dotčenému státu v českém jazyce a v úředním jazyce
dotčeného státu rovněž informace podle § 9b odst. 1, závazné stanovisko podle § 9a odst.
7 a informaci o způsobu zpřístupnění podkladů podle § 9b odst. 4 písm. a), a to spolu
s výzvou k jejich zveřejnění na území dotčeného státu. Podklady podle § 9b odst. 4 písm.
a) je správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení povinen zpřístupnit způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Zároveň správní orgán příslušný k vedení navazujícího
řízení požádá dotčený stát o potvrzení přijetí oznámení a o zaslání vyjádření, zda mají
subjekty a správní orgány zájem o uplatnění práv podle věty první. Neobdrží-li správní
orgán příslušný k vedení navazujícího řízení vyjádření podle předchozí věty ve lhůtě pro
uplatnění práv subjektů a dotčených orgánů dotčeného státu podle odstavce 3, má se za
to, že o uplatnění práv podle § 9c odst. 1 až 3 nemají tyto subjekty a správní orgány
dotčeného státu zájem.
(2) Rozhodnutí, kterým se končí navazující řízení, jehož předmětem je záměr
podléhající mezistátnímu posouzení podle § 13, popřípadě jeho část nebo etapa, se
oznamuje i dotčeným státům. Spolu s oznámením rozhodnutí podle předchozí věty
správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení zašle dotčenému státu informaci o
možnosti jeho dotčené veřejnosti uplatnit práva uvedená v § 9c odst. 4. Rozhodnutí spolu
s jeho překladem do úředního jazyka dotčeného státu a informacemi podle předchozí věty
v českém jazyce a v úředním jazyce dotčeného státu zašle správní orgán příslušný k
vedení navazujícího řízení dotčenému státu spolu s výzvou k jejich zveřejnění na území
dotčeného státu.
(3) Lhůty pro uplatnění práv subjektů a správních orgánů dotčeného státu
vyplývající z § 9c odst. 1 až 3 začnou běžet okamžikem zveřejnění informací v § 9b odst.
1 na úřední desce správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení. Lhůty pro
uplatnění práv subjektů a správních orgánů dotčeného státu vyplývající z § 9c odst. 4
začnou běžet okamžikem oznámení rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení na úřední
desce správního orgánu příslušného k vedení navazujícího řízení. Lhůty pro uplatnění
práv subjektů a správních orgánů dotčeného státu stanovené v § 9c odst. 1 až 4 či
zvláštním právním předpisem nebo správním orgánem podle § 9c odst. 1 se prodlužují o
20 dní.
(4) Pokud je předmětem navazujícího řízení pouze část nebo etapa záměru
podléhajícího mezistátnímu posuzování podle § 13 a tato část nebo etapa nemůže sama o
sobě mít významný vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, odstavce 1 až 3 se
nepoužijí. Část nebo etapa záměru nemůže sama o sobě mít významný vliv na území
922
dotčeného státu v případě, že nevyvolává ty vlivy záměru, které byly v procesu posuzování
vlivů na životní prostředí vyhodnoceny jako přeshraniční. V případě pochybností žadatele
o vydání rozhodnutí v navazujícím řízení nebo správního orgánu příslušného k vedení
navazujícího řízení o tom, zda může mít část nebo etapa záměru podle věty první
významný přeshraniční vliv na životní prostředí na území dotčeného státu, vydá příslušný
úřad vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena.
(5) Správní orgán příslušný k vedení navazujícího řízení postupuje při úkonech
podle odstavců 1 až 4 ve spolupráci s ministerstvem.
§ 10f
Návrh koncepce
(1) Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadu návrh koncepce v elektronické
podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předání návrhu koncepce i v listinné
podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem.
(2) Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto zákonu, zašle
příslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl doručen návrh koncepce, dotčeným
orgánům, dotčeným krajům a případně také dotčeným obcím, které příslušný úřad určil podle
§ 10c odst. 2, informaci o přijetí návrhu koncepce spolu s upozorněním na možnost vyjádřit se
k návrhu koncepce. Příslušný úřad zároveň může na základě návrhu koncepce a vyjádření
veřejnosti k oznámení stanovit, že od veřejného projednání upouští. V téže lhůtě zveřejní návrh
koncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9 k tomuto
zákonu, vrátí jej v téže lhůtě příslušný úřad k doplnění.
(3) Veřejné projednání se koná prezenční nebo distanční formou, popřípadě oběma
formami současně. Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného
projednání návrhu koncepce na své úřední desce, a to nejméně 5 pracovních dnů před jeho
konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat
příslušný úřad. V případě veřejného projednání konaného distanční formou se místem konání
rozumí stanovené technické podmínky pro možnost účastnit se veřejného projednání.
(4) Veřejné projednání návrhu koncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů
ode dne předložení návrhu koncepce příslušnému úřadu. Veřejné projednání zajišťuje
předkladatel. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání
návrhu koncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadu a současně jej
zveřejnit na internetu. Příslušný úřad jej zveřejní podle § 16. Na veřejné projednání návrhu
koncepce se nevztahuje § 17.
(5) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce příslušnému úřadu
nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. V téže lhůtě může
zaslat předkladatel příslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením
zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.
(6) Upustí-li příslušný úřad od veřejného projednání postupem podle odstavce 2, může
každý zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce příslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů
ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.
923
(7) Příslušný úřad neprodleně po uplynutí lhůty podle odstavce 5 nebo 6 zašle došlá
vyjádření předkladateli.
(8) Předkladatel ve spolupráci s posuzovatelem zajistí vypořádání všech vyjádření k
návrhu koncepce. Upravený návrh koncepce včetně informace o způsobu vypořádání všech
vyjádření zašle předkladatel bez zbytečného odkladu příslušnému úřadu.
§ 10g
Stanovisko k návrhu koncepce
(1) Příslušný úřad vydá na základě upraveného návrhu koncepce, vyjádření podaných
k návrhu koncepce a závěrů veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění
koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen "stanovisko ke koncepci") ve lhůtě do
20 dnů ode dne obdržení upraveného návrhu koncepce včetně informace o způsobu vypořádání
vyjádření.
(2) Příslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce
z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může
navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření opatření pro
předcházení, vyloučení, snížení nebo kompenzaci těchto vlivů a opatření ke sledování vlivů
provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
(3) Příslušný úřad stanovisko ke koncepci neprodleně po jeho vydání zašle
předkladateli, dotčeným orgánům a dotčeným krajům a případně také dotčeným obcím, které
příslušný úřad určil podle § 10c odst. 2, a zároveň jej zveřejní podle § 16.
(4) Bez stanoviska ke koncepci nemůže být koncepce schválena. Předkladatel je
povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, popřípadě
pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepce nejsou zahrnuty nebo
jsou zahrnuty pouze zčásti, je předkladatel povinen svůj postup odůvodnit.
(5) Předkladatel je povinen zveřejnit schválenou koncepci včetně prohlášení, které
obsahuje zejména
a) informaci, jak byly ve schválené koncepci zohledněny požadavky a podmínky vyplývající
ze stanoviska ke koncepci,
b) informaci, jak bylo ve schválené koncepci zohledněno vyjádření dotčeného státu, pokud byla
koncepce předmětem mezistátního posuzování podle § 14a,
c) odůvodnění vybrané varianty, pokud byl návrh koncepce zpracován ve variantách,
d) informaci o účasti veřejnosti při zpracování koncepce a v procesu posuzování vlivů koncepce
na životní prostředí,
e) informaci o přijatých opatřeních pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na životní
prostředí a veřejné zdraví podle § 10h.
(6) O zveřejnění prohlášení podle odstavce 5 je předkladatel povinen do 7 pracovních
dnů informovat příslušný úřad, dotčené orgány, dotčené kraje a případně také dotčené obce,
které příslušný úřad určil podle § 10c odst. 2.
924
§ 10h
Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
(1) Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na
životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané
významné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí
opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené
orgány a popřípadě současně rozhodnout o změně koncepce.
(2) Dotčené orgány v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují
vlivy schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět
ke změně koncepce, nelze-li v dohodě s předkladatelem nepředvídané významné negativní
vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak.
§ 10i
Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací
dokumentace na životní prostředí
(1) Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad
územního rozvoje, územního plánu a územního opatření o podmínkách a zmírňujících
opatřeních podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie na životní
prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20, § 21 písm. i) a §
22a písm. c) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2, 3, 10a, 10b a 10h se použijí obdobně a s tím,
že zjišťovací řízení a veřejné projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí.
Ustanovení § 10g se použije přiměřeně.
(2) Ministerstvo nebo orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“) při
pořizování politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje,
územního plánu a územního opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních podle zákona
o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie stanoví podrobnější požadavky na obsah
a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant
řešení. Tyto požadavky zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení
zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení vlivů na životní
prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu4d), je Ministerstvo nebo
orgán kraje oprávněn požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví
orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek
na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Při pořizování změny politiky
územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje
a při pořizování územního plánu a jeho změny stanoví ministerstvo nebo orgán kraje na
základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu případný požadavek na
zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných
variant řešení.
4d) Zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
925
(3) Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu
oprávněná podle § 19.
§ 11
Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky
(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České
republiky (dále jen "mezistátní posuzování") je
a) záměr podle § 4 odst. 1 a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může
zasahovat i mimo území České republiky,
b) záměr podle § 4 odst. 1 nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát,
jehož území může být zasaženo významnými vlivy na životní prostředí (dále jen "dotčený
stát"), požádá,
c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen "stát původu")
a které mohou mít významný vliv na životní prostředí na území České republiky.
(2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem
zahraničních věcí.
(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu
sloupci KÚ Orgán kraje neprodleně postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že
se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepce
ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1.
§ 16
Zveřejnění dokumentů pořízených v průběhu posuzování a informací o nich
(1) Příslušný úřad na internetu trvale zveřejní
a) oznámení,
b) závěr zjišťovacího řízení,
c) informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,
d) dokumentaci,
e) informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru, bylo-li nařízeno,
f) posudek,
g) stanovisko,
h) zápis z veřejného projednání záměru, bylo-li konáno,
i) prodloužení platnosti stanoviska včetně podkladu podle § 9a odst. 4 věty čtvrté,
j) oznámení koncepce,
k) návrh koncepce,
l) zápis z veřejného projednání návrhu koncepce, bylo-li konáno,
l) m) informaci o konzultaci při mezistátním posuzování,
926
m) n) stanovisko ke koncepci a
n) o) sdělení o ukončení posuzování.
(2) Informaci uvedenou v odstavci 1 písm. c) vyvěsí dotčené územní samosprávné celky
neprodleně po jejím obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informaci uvedenou
v odstavci 1 písm. e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejím obdržení
na své úřední desce po dobu končící dnem následujícím po dni, kdy se veřejné projednání
konalo. Informace o dokumentech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), g), j), k) a m) n)
a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celky
neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. O vyvěšení
informací podle věty první a druhé až třetí dotčené územní samosprávné celky neprodleně
vyrozumí příslušný úřad. Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace
podle vět první a druhé až třetí na úřední desce dotčeného kraje.
§ 19
Autorizace ke zpracování dokumentace, posudku a vyhodnocení
(1) Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 6 odst. 5 věty
první a vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace v oblasti
posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „autorizace“). Právnická osoba nebo fyzická
osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování těchto dokumentů jen tehdy,
pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů
uvedených v § 4 odst. 1 písm. a), u záměrů předkládaných podle § 6 odst. 5 3 a dále u ostatních
záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající
se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné
způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro
oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.
(2) Držitel autorizace je povinen zpracovávat dokumenty podle příloh č. 3, 4, 5, 7 a 9
k tomuto zákonu odborně, objektivně a v plném rozsahu, s dodržením stanovených náležitostí.
(3) Podmínkou udělení nebo prodloužení autorizace je bezúhonnost, odborná
způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná svéprávnost.
(4) Odborná způsobilost se prokazuje
a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň magisterského studijního
programu se zaměřením na přírodní nebo technické vědy, a
b) dokladem o zkoušce odborné způsobilosti vykonané nejdříve 2 roky před podáním žádosti
o udělení nebo prodloužení autorizace a nejpozději v den podání žádosti o udělení nebo
prodloužení autorizace.
(5) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za
trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. Bezúhonnost se
prokazuje dokladem o bezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3
měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má
trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad
nevydává. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního
927
předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů
a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského
státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu trvalého bydliště v jiném členském státě
Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného
členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou
obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské
unie7).
(6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje, prodlužuje a
odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizaci lze prodloužit o dalších 5 let, a to
i opakovaně. Žádost o prodloužení autorizace lze podat nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby,
na kterou byla autorizace udělena, a nejpozději v den uplynutí doby, na kterou byla autorizace
udělena. Pokud nebyla žádost o prodloužení autorizace podána ve lhůtě podle věty druhé,
ministerstvo řízení o prodloužení autorizace zastaví.
(8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.
(9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, která závažným způsobem porušila
tento zákon nebo nesplnila povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace anebo
přestala splňovat podmínky podle odstavce 3. Závažným porušením zákona se rozumí zejména,
pokud fyzická osoba nejméně dvakrát v průběhu posledních 3 let
a) porušila povinnosti podle odstavce 2 nebo
b) bez vážného důvodu nedodržela lhůtu pro předložení posudku stanovenou tímto zákonem
nebo smlouvou podle § 9 odst. 1.
(10) Shledá-li orgán kraje v rámci výkonu své působnosti důvody pro odnětí autorizace
podle odstavce 9, zašle ministerstvu podnět k zahájení řízení o odnětí autorizace.
(11) Rozhodnutí o udělení, prodloužení a odejmutí autorizace se vydává ve správním
řízení podle správního řádu.8) Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle
§ 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(12) Rozhodnutí o autorizaci zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla vydána,
b) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace,
c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
(13) Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 1 000 Kč uhradí uchazeč
o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou
ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Výše úplaty za opakovanou
zkoušku odborné způsobilosti činí 500 Kč. Zkouška odborné způsobilosti konaná pro účely
prodloužení autorizace je bezplatná.
928
(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah požadovaného vzdělání, průběh a obsah
zkoušek odborné způsobilosti pro udělení a prodloužení autorizace. Ministerstvo zdravotnictví
v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast
posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a
odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
(15) Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském
státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v
odstavci 1, pokud prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie,
b) je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného
členského státu Evropské unie.
(16) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo
rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek
podle odstavce 15 písm. a) a b).
(17) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 16, činnost podle odstavce 1 může
být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro
vydání tohoto rozhodnutí.
§ 21
Ministerstvo
Ministerstvo
a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,
c) zajišťuje posuzování
1. záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Ministerstvo a jejich změn,
2. záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, uvedených i ve sloupci Orgán kraje
a jejich změn,
3. záměrů týkajících se stavby pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby
strategicky významné infrestruktury infrastruktury, o kterých rozhoduje Dopravní a
energetický stavební úřad Úřad rozvoje území České republiky podle stavebního zákona,
uvedených i ve sloupci Orgán kraje a jejich změn, s výjimkou záměrů podle § 1 odst. 5 písm.
d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, a
4. záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům vydalo
stanovisko,
d) zajišťuje posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje na území více krajů
nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu,
e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropské unie informace v oblasti
posuzování vlivů na životní prostředí,
929
f) zajišťuje mezistátní posuzování koncepcí a mezistátní posuzování záměrů,
g) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto
působnost v jednotlivém případě vyhradilo,
h) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů
zjišťovacích řízení a stanovisek,
i) uděluje a odnímá autorizaci,
j) vede v Informačním systému EIA/SEA dálkově přístupný veřejný seznam držitelů
autorizace,
k) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje, stanovisko k
posouzení vlivů provádění územního rozvojového plánu a stanovisko k posouzení vlivů
provádění zásad územního rozvoje a je dotčeným orgánem při jejich pořizování a
k) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje nebo její
změny, stanovisko k posouzení vlivů provádění územního rozvojového plánu nebo jeho
změny a stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje nebo jejich změn
a je dotčeným orgánem při jejich pořizování, a
l) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o možnostech domáhat se
žalobou zrušení rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo podle § 9a odst. 3.
§ 22
Orgány kraje
Orgány kraje
a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupci Orgán kraje a jejich změn,
záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d), e) a f), nejde-li o případ uvedený v § 21 písm. d) nebo
f) nebo g), a záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. g) a h), pokud k těmto záměrům
vydaly stanovisko,
b) zajišťují posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do
územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. f),
c) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a
d) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu nebo změny územního
plánu a jsou dotčenými orgány při jejich pořizování.
§ 23
Ostatní společná ustanovení
(1) Příslušný úřad, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny
dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních
právních předpisů.6)
(2) Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování
nepokračuje a ukončí jej.
930
(3) V případě důvodných pochybností oznamovatele o zařazení záměru podle § 4 odst.
1, popřípadě o příslušném úřadu nebo o rozsahu dotčeného území, vydá ministerstvo na žádost
oznamovatele vyjádření, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o vyjádření doručena,
pokud
a) se jedná o změnu dosud nepovoleného záměru, ke kterému ministerstvo vydalo odůvodněný
písemný závěr podle § 7 odst. 5 nebo stanovisko podle § 9a odst. 1,
b) se může jednat o záměr podle § 11, nebo
c) se jedná o odůvodněný, zvlášť složitý případ a ministerstvu byla žádost o vyjádření
postoupena orgánem kraje spolu s jeho stanoviskem.
(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3, vydá vyjádření podle odstavce 3 orgán
kraje. Pokud vyjádření orgánu kraje důvodné pochybnosti oznamovatele neodstranilo, může se
oznamovatel obrátit na ministerstvo s žádostí o vyjádření, ke které přiloží vyjádření orgánu
kraje; vyjádření ministerstva je nadřazené.
(5) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo
koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje; v případě posuzování záměru trvá
vyhrazení pouze do právní moci rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo vydání závazného
stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 1.
Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování
záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje,
pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení.
(6) Dotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je
z hlediska vlivů na veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepce přesahující
rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech.
(7) Dotčeným orgánem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona
z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I bodech 8 až 12 a
kategorii II bodě 13 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(8) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na
životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této
lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.10)
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, podmínky
pro volbu jeho formy a další organizačně-technické parametry, zveřejňování informací a
stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona.
(10) Na území hlavního města Prahy
a) působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města
Prahy,
b) úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města
Prahy.
931
(11) Pokud záměr podle § 22 písm. a) zasahuje do území více krajů, je příslušným
úřadem k zajištění jeho posuzování ten orgán kraje, v jehož územně správním obvodu je
navržena převážná část takového záměru.
(12) Vyloučení opakovaného prodloužení platnosti stanoviska podle § 9a odst. 4 věty
třetí se nepoužije pro záměr modulární jaderné elektrárny. Platnost stanoviska vydaného pro
takový záměr lze prodloužit opakovaně, maximálně však dvakrát.
___________
16) § 94f odst. 1 a § 94v odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Náležitosti stanoviska
Označení příslušného úřadu:
Číslo jednací:
I. POVINNÉ ÚDAJE
1. Název záměru
2. Kapacita (rozsah) záměru
3. Zařazení záměru dle přílohy č. 1
4. Umístění záměru
5. Obchodní firma oznamovatele
6. IČ oznamovatele
7. Sídlo (bydliště) oznamovatele
8. Podmínky pro fázi přípravy záměru, realizace (výstavby) záměru, provozu záměru,
popřípadě podmínky pro fázi ukončení provozu záměru za účelem prevence, vyloučení, snížení,
popřípadě kompenzace negativních vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví
9. Podmínky pro monitorování a rozbor vlivů záměru na životní prostředí (parametry, délka
sledování) přiměřené povaze, umístění a rozsahu záměru a významnosti jeho vlivů na životní
prostředí.
10. Informace o tom, zda jde o záměr vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu
do významného krajinného prvku24) nebo ke snížení nebo změně krajinného rázu25), a je-
li tomu tak, informace o tom, že stanovisko tyto souhlasy nahrazuje
II. ODŮVODNĚNÍ
1. Odůvodnění vydání souhlasného/nesouhlasného stanoviska z hlediska posouzení vlivů
na životní prostředí včetně odůvodnění stanovení uvedených podmínek, a to v potřebném
rozsahu také ve vztahu k správním úkonům stanoveným jinými právními předpisy, které
stanovisko nahrazuje
932
2. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví
z hlediska jejich velikosti a významnosti
3. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde
o znečišťování životního prostředí
4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí
5. Shrnutí vyjádření k dokumentaci
6. Okruh dotčených územních samosprávných celků
Datum vydání stanoviska:
Otisk úředního razítka příslušného úřadu:
Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:
933
ZÁKON Č. 254/2001 SB., VODNÍ ZÁKON
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), s vyznačením navrhovaných změn
§ 5a
Vodoprávní úřady jako dotčené orgány ve svých stanoviscích k návrhům územně
plánovací dokumentace zohledňují cíle ochrany povrchových a podzemních vod, jejich
hospodárné využívání a vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a
sucha v zastavěných zastavitelných územích, zastavitelných plochách a transformačních
plochách. Vodoprávní úřady poskytují orgánům územního plánování údaje a podklady pro
vymezování ploch vhodných k omezování a zadržování odtoku srážkových vod a realizaci
vodních prvků.
§8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení
k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů,
za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, s výjimkou jejich čerpání a řízeného
odvádění do kanalizace při provádění stavby,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod
za účelem získání tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich
následnému vypouštění, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
934
f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k
jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami
podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna
nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu
vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době
nepřekročí 1 l/s,
b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§
21),
c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací
při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru
České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo
ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s
vodoprávním úřadem,
e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo
čerpání podzemní vody,
f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k
vypouštění důlních vod organizací1a),
g) k vypuštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových,
h) k vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky, zvlášť nebezpečné
závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky vznikajících při přípravě jídel, osobní hygieně
nebo jako produkt lidského metabolismu při provozu tábora, který je zotavovací akcí nebo jinou
podobnou akcí pro děti podle jiného právního předpisu66), pokud
1. počet účastníků ve věku do 15 let nepřesahuje 60,
2. ubytování účastníků je zajištěno výhradně ve stanech a
3. jsou provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod.,
i) k vsakování srážkové vody,
j) k akumulaci srážkové vody a jejímu následnému využití nebo řízenému odvádění do
kanalizace.
(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními
vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje
vodoprávní úřad.
(5) O nakládání s vodami se nejedná, je-li srážková voda nebo odpadní voda
odváděna do kanalizace k tomu určené.
935
§9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k
nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se
toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech
nerozhodne jinak.8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let,
v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo
nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající
zpoplatnění (hlava XI díl 1 a hlava XII) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši
povoleného ročního odběru.
(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze
povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo
pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost
balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této
vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat,
za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu
nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2
dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li
oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností
stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává
na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(7) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže,
popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v
povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než
stanovených v § 39 odst. 13 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb.
V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a
zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky.
Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se
nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(8) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod
povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody
pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo
cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
(9) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je
podmínkou vykonatelnosti povolení záměru tohoto vodního díla podle zvláštního zákona.
936
Povolení k nakládání s vodami pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní
moci, nenabude právní moci povolení záměru podle zvláštního zákona.
(10) Jde-li o záměr povolovaný podle stavebního zákona, který nelze provést bez
udělené výjimky podle § 23a odst. 8, rozhodne o výjimce vodoprávní úřad. Vydání rozhodnutí
o výjimce je podmínkou vykonatelnosti povolení záměru podle stavebního zákona.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní
stavební úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do
původního stavu, v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
c) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení uděleno, pokud
nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž
není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na
pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní
poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v
zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz
uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení §
67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti
shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b),
g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo
nečerpá podzemní voda; nestanoví-li tento zákon jinak, vodoprávní úřad může v řízení o udělení
tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8),
h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního
předpisu49), nebo
i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití
průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického
potenciálu podzemních vod.
937
(2) K žádosti o souhlas k vrtům podle odstavce 1 písm. g) nebo geologickým pracím
podle odstavce 1 písm. i) v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona žadatel
předloží vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o geologických pracích8).
(3) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i
dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(4) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle stavebního zákona a podle
jiných zákonů7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1. Pokud jsou záměry uvedené
v odstavci 1 povolovány podle stavebního zákona, je souhlas vydáván jako vyjádření,
které je podkladem pro rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona.
(5) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo
zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské
záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky,
které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
(6) Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení
stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody.
Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která
by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru
povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení
záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo
ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo
dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní
vody, před vydáním souhlasu podle odstavce 1 upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a
odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze souhlas podle odstavce
1 vydat.
(7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), souhlas
podle odstavce 1 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního
stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického
potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo
znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové
vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného
environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné
jednotné environmentální stanovisko65).
(7) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona a dojde-li vodoprávní
úřad k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického
potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo
znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru
povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, uvede ve vyjádření podle
odstavce 4 věty druhé, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani
provést.
____________
65) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
938
§ 19
(1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi
vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných
ohlášení, k nimž daly souhlas a vyjádření podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které
podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí
vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1, vymezí rozsah údajů a
způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné správy11) a způsob přechodu informací
z dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto
informačního systému.
(3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence
podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná
stanoviska a vyjádření a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle
odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v
elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.
dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
(4) Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných
rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních a vyjádření
správních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního
systému veřejné správy.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech
vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud
jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí.12a) Podrobnosti
vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem
zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle
odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.13)
(3) Vodoprávní Správní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje
potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci
rozhodnutí nebo účinnosti opatření obecné povahy, kterým byla tato ochrana území
vymezena.
§ 47
Správa vodních toků
(1) Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní
toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s
Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2) Správou vodních toků se rozumí povinnost
939
a) sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku,
b) pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků
nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou
znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová
skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li o pozemky
určené k plnění funkcí lesa,
c) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k
zabezpečení funkcí vodního toku,26) popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci
vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
d) připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního
toku,
e) vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem;
při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a
stav vodního toku,
f) oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a
jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě,
obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích27) a
v územních systémech ekologické stability,28)
g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,
h) navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení
přirozených koryt vodních toků,
i) obnovovat přirozená koryta drobných vodních toků odstraněním vodních děl, jimiž byla před
rokem 2002 upravena, změněna nebo zřízena úprava koryt drobných vodních toků,
j) oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu výpustě v korytech vodních toků v případech,
kdy zjistí, že k nim není vydáno platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c).
(3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění činností uvedených v
odstavci 2.
(4) Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků podle
odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a) provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných vodních tocích zajišťující
oprávněná nakládání s povrchovými vodami, která správci významných vodních toků vlastní,
případně je užívají z jiného právního důvodu,
b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest včetně rozrušování
ledových celin ve veřejných přístavech stanovených vyhláškou a označovat a vytyčovat
plavební dráhu na vodních cestách7); Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví
vyhláškou veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,
940
c) udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních tocích, pokud tak rozhodne
vodoprávní stavební úřad podle § 59 odst. 4,
d) řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření s vodami v soustavě
vodních nádrží,
e) podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl
jiných vlastníků,
f) spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou ohrozit jakost vody ve
významných vodních tocích,
g) předložit vodoprávnímu úřadu na jeho výzvu ke schválení návrh komplexního
manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících
soustavu vodních děl vzájemně se ovlivňujících, a navrhovat vodoprávním úřadům změny
povolení k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena;
vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,
h) spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků
v celé oblasti povodí.
(5) Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak, aby nepříznivý
dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší, a s ohledem na dosažení dobrého
stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3.
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
(1) Správci vodních toků jsou oprávněni
a) při výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na cizí pozemky
a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b) z důvodu péče o koryta vodního toku a po projednání s vlastníky pozemků odstraňovat nebo
nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle odstavce 2,
c) požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu nebo stavebního úřadu
týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována,
d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního
manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná
situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany
přírody a krajiny.31)
(2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně
nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem
vodního toku, a to
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m
od břehové čáry,
941
b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m
od břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3) Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit
k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
(4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je
povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni
a) strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku,
b) udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody,
odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto
činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo
použití speciální techniky,
c) strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před
účinností tohoto zákona,
d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
e) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a
podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
f) umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního
toku výkon jejich oprávnění,
g) strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit
vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích
v zastavěném zastavitelném území a na oplocených pozemcích,
h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
(1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni
a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b) strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a
podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c) strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to neplatí na pozemcích
v zastavěném zastavitelném území a na oplocených pozemcích,
d) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
942
(2) Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků
zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.
(3) Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na
její úhradu.
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé
činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané
oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů a pro činnost České
inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje,
pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření
vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v
oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany
vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních
zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném
nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k
nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů
z hlediska souladu s § 38 odst. 9, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14
odst. 1 písm. a) až c)], pro rozhodnutí o žádosti o povolení záměru vodního díla (§ 55a), pro
udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska podle § 104 odst. 3, vyjádření podle § 104 odst.
4 a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení stavu nebo
ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru či nemožnosti dosažení dobrého
stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru (§ 23a odst.
7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení [§ 17 odst. 1 písm. c)] a pro vydání
vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit
stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry
mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství
povrchových nebo podzemních vod.
(5) Jedná-li se o záměr povolovaný podle stavebního zákona, poskytnou správci povodí
stanovisko podle odstavce 4 do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne
doručení úplné žádosti o stanovisko; tato lhůta běží ode dne doručení úplné žádosti. Žádost
musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je
vždy dokumentace pro povolení záměru. Ustanovení § 181 odst. 1 a 2 stavebního zákona se
použije obdobně.
(6) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými
odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(7) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních
schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu
943
před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob
kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových
území.
§ 55
Vodní díla
(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému
usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání
s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům
sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok,
kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před
jejich vypouštěním do kanalizací,
d) stavby na ochranu před povodněmi,
e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h) stavby odkališť,
i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j) studny,
k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech
vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta
vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo
koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před
škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní
úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace,
vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, další zařízení vybudovaná
v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod,
pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.
(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní
stavební úřad.
§ 55c
944
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1) Vodní dílo, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku,
vybudovaného před rokem 2002, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo
pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou
plochu zastavitelné území, lze za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku
odstranit na základě oznámení jeho vlastníka o odstranění vodního díla nebo na základě
povolení odstranění stavby.
(2) Odstraněním vodního díla na základě oznámení nesmí dojít k významnému zhoršení
funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů
vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3) Oznámení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a) náležitosti žádosti o povolení odstranění stavby podle stavebního zákona4),
b) souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce
vodního toku vlastníkem vodního díla,
c) vyjádření vodoprávního úřadu z hlediska splnění podmínek podle odstavce 2.
(4) Nemá-li oznámení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve stavební
úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou
lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě.
(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné, nebo je-li nutné stanovit
podmínky pro odstranění vodního díla, rozhodne usnesením o zahájení řízení o povolení
odstranění stavby podle stavebního zákona; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi
vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno řízení o povolení
odstranění stavby. Stavební úřad vydá usnesení o zahájení řízení do 30 dnů ode dne doručení
oznámení, jinak platí, že s odstraněním vodního díla souhlasí a vodní dílo lze odstranit na
základě oznámení o odstranění vodního díla.
(6) Jestliže stavební úřad povolil odstranění vodního díla nebo došlo k odstranění
vodního díla na základě oznámení, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za
přirozené koryto drobného vodního toku.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
(1) Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto zákona
považují stavby
a) k závlaze a odvodnění pozemků,
b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.
(2) Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona člení na
hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení, přičemž podrobným
odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní
šachty a výusti, pro povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.
945
(3) Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí
a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4) Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím
pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a
která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
a) strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na svém pozemku,
b) užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským
melioracím pozemků nebo jejich části,
c) ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně
vodoprávnímu stavebnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části,
d) strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským
melioracím pozemků nebo její části.
(5) Vodoprávní Stavební úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu
povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím nebo její
část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba k
vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce
navazujícího vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím
pozemků.
(6) Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, které jsou v
majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo
zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito
stavbami s právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
(1) Vlastník vodního díla je povinen
a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do
provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat
vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah provozního řádu vodního díla pro čištění
odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných
závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod
povrchových nebo manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh
na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle
§ 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo
zemědělství vyhláškou,
b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob,
majetku a jiných chráněných zájmů,
c) provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto
dohledu vodní dílo podléhá,
946
d) provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní stavební úřad uloží k odstranění
závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e) dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle
zvláštního zákona,32)
g) osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, vodočet nebo umožnit průběžný
přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle
rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h) osadit na vodním díle plavební znaky,
i) u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v
řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména
odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet
podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání
vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů,
zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků,
nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z
prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody.,
k) zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke
schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním
odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek
podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových nebo manipulační řád vodního díla.
Vodoprávní úřad může vlastníkovi vodního díla stanovit podmínky pro zpracování provozního
nebo manipulačního řádu a lhůtu k jeho předložení. Dále může vlastníkovi vodního díla uložit,
aby provedl doplnění nebo jiné úpravy předloženého provozního nebo manipulačního řádu.
Vodoprávní úřad může též vlastníkovi vodního díla uložit, aby provedl změnu schváleného
provozního nebo manipulačního řádu a tuto změnu předložil ke schválení. Provozní nebo
manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu, která nepřesahuje dobu
platnosti povolení k vypouštění odpadních vod.
(3) Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi
vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního
řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k
nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném
množství a s určitými vlastnostmi.
(4) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti
řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní stavební úřad může
rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl.
Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti
plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
947
(5) Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku
způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.
(6) Žádost o schválení manipulačního řádu vodního díla obsahuje kromě obecných
náležitostí podle správního řádu základní údaje o vodním díle.
(7) Součástí žádosti je
a) povolení k nakládání s vodami související s vodním dílem, jehož manipulační řád má být
schválen, a, bylo-li povolení vydáno jiné osobě než žadateli, doklad o tom, že mu oprávněný
umožnil výkon svého povolení,
b) povolení užívání vodního díla,
c) manipulační řád,
d) stanovisko správce povodí a
e) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud se jedná o manipulační řád vodního díla,
kterým má být dotčen vodní tok.
§ 59a
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nachází vodní díla
(1) Vlastník pozemku je povinen strpět za jednorázovou náhradu na svém pozemku
vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Tato povinnost vázne na pozemku
jako služebnost ve prospěch vodního díla, a není-li to možné, tak ve prospěch osoby, která je
vlastníkem stavby vodního díla podle § 55 odst. 1 tohoto zákona.
(2) Katastrální úřad zapíše na základě osvědčení vodoprávního stavebního úřadu
služebnost podle odstavce 1 na návrh vlastníka vodního díla na dobu jeho trvání do katastru
nemovitostí; souhlas vlastníka pozemku se nevyžaduje.
(3) Vodoprávní Stavební úřad vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o
splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na
základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen
uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. Vodoprávní Stavební úřad
osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených
podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně
konstatování, že bylo vybudováno před 1. lednem 2002. Pokud služebnost zatěžuje pouze část
pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního stavebního
úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku
vymezena.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
(1) Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník,
případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva
zemědělství podle § 61 odst. 5. Vodoprávní Stavební úřad může rozhodnutím stanovit další
povinnosti k provádění tohoto dohledu.
948
(2) U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě
stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se
jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III.
kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je
pověřenou osobou.
(3) U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník,
případně stavebník sám.
(4) Vlastník, případně stavebník je povinen u vodních děl zařazených do I. až III.
kategorie oznámit neprodleně stanovení pověřené osoby, případně její změnu Ministerstvu
zemědělství. Totéž platí pro vodní díla IV. kategorie, u kterých neprovádí
technickobezpečnostní dohled vlastník, případně stavebník sám, ale prostřednictvím pověřené
osoby.
(5) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník
vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a) určit fyzickou osobu odpovědnou za výkon technickobezpečnostního dohledu a oznámit její
jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému
vodoprávnímu stavebnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za
technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
b) přizvat příslušný vodoprávní stavební úřad k prohlídce vodního díla podle § 61 odst. 1, a to
u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III.
kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c) předkládat u vodních děl I. až IV. kategorie zápis o prohlídce v termínech podle písmene b)
příslušnému vodoprávnímu stavebnímu úřadu,
d) předkládat u vodních děl I. až III. kategorie zprávy o výsledcích technickobezpečnostního
dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se
bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu stavebnímu úřadu,
e) předat u vodních děl I. až III. kategorie příslušnému vodoprávnímu stavebnímu úřadu
program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.
§ 66
Záplavová území
(1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu
přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce
vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost
zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
(2) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací
dokumentace zastavitelných územích, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí
vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle
nebezpečnosti povodňových průtoků.
949
(3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich
dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění
dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
(5) Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány
územního plánování při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí
a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
(6) Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje
vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a
zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8) Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí
přiměřeně.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí povolovat ani provádět stavby s výjimkou
vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na
ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují
odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod
a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, technické a zelené
infrastruktury, veřejných prostranství a staveb občanského vybavení pro sport, kulturu
a volnočasové aktivity, pokud nebudou oploceny a které lze v případě povodňového
nebezpečí neprodleně odstranit, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v
záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o
ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena
taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu
staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Omezení podle věty
první se nevztahuje na mobiliář, který není stavbou podle stavebního zákona.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní
úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů
sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v
tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.
(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového
nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při
950
změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě,
není-li aktivní zóna stanovena.
(4) V aktivní zóně záplavového území lze povolit stavbu nebo nestavební záměr,
pokud pozemek, na němž se taková stavba nebo nestavební záměr umisťuje, bude
chráněn v důsledku povolené ucelené části trvalých či mobilních protipovodňových
opatření; práva a povinnosti vyplývající z povolení stavby nebo nestavebního záměru lze
vykonávat ode dne dokončení stavby protipovodňové ochrany, nejpozději však do 5 let
ode dne nabytí právní moci tohoto povolení. Pro záměry v záplavovém území mimo
aktivní zónu se použije věta první obdobně.
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
(1) Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro
vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu
před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a
zákona o vyvlastnění.
(2) Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních
porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje
v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na
půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo
stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše
náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních
plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady
za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při
zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
(3) Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci,
poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným
rozlivem povodně.
(4) Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout
státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní pomoci při obnově území
postiženého živelní nebo jinou pohromou.
(5) Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro
způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.
§ 104
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady, stavební úřady
a Česká inspekce životního prostředí.
(2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
951
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) stavební úřady,
f) e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech a orgánech pro sucho.
(3) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a),
horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a při
povolování záměru podle stavebního zákona lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na
základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle
tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se
neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost
zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru
podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu
útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že
provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové
vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého
ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody,
upozorní žadatele, že bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani
provést a že bez této výjimky nelze vydat kladné závazné stanovisko. Vodoprávní úřad je vázán
svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní
úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které
nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo
původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti
pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při
úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.
(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), závazné
stanovisko podle odstavce 3 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného
environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo
ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody
nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru
povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním
jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat
souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).
(4) Jedná-li se o záměr vyžadující povolení podle stavebního zákona, kterým při
jeho provádění nebo po jeho dokončení mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona,
vodoprávní úřad vydá vyjádření, které je podkladem pro rozhodnutí o záměru podle
stavebního zákona. Dojde-li vodoprávní úřad k závěru, že provedení záměru může vést
ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení
stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého
ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní
952
vody, uvede ve vyjádření podle věty první, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné
záměr povolit ani provést.
§ 107
Krajské úřady
(1) Do působnosti krajských úřadů patří
a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánům obcí s rozšířenou
působností a územním opatřením o stavební uzávěře obcí s rozšířenou působností,
b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují
nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c) ve věcech hraničních vod rozhodovat, vydávat souhlasy podle § 17 a § 17, závazná stanoviska
podle § 104 odst. 3 a vyjádření podle § 104 odst. 4; to neplatí pro opatření vydávaná při stavu
nedostatku vody podle § 87k odst. 1; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko, závazné
stanovisko nebo vyjádření vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního
prostředí a Ministerstvem zemědělství; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko, závazné
stanovisko nebo vyjádření mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský
úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství
a Ministerstvem vnitra; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko, závazné stanovisko
nebo vyjádření týkající se přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti
státních hranic podle zvláštního zákona2) vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem
životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody
se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, které
jsou součástí právního řádu44),
d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v
případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti
obecního úřadu obce s rozšířenou působností; v případě mimořádné situace přesahující území
správního obvodu jednoho krajského úřadu činí opatření ten z krajských úřadů, v jehož
správním obvodu mimořádná situace vznikla, nebo není-li známo místo vzniku mimořádné
situace, činí opatření ten z krajských úřadů, jehož správní obvod je mimořádnou situací nejvíce
zasažen; v případě havárií činí krajský úřad opatření podle § 41 a 42 a s krajským úřadem, který
činí tato opatření, spolupracuje krajský úřad, jehož správní obvod byl havárií zasažen,
e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích
povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích
povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných
subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody,
sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a
provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu
programy opatření podle § 26 odst. 4,
g) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo
podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
953
h) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm.
a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
i) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10
000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
j) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných
elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných
závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem
zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16)
s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,
k) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich
následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
l) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1
000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
m) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků
a jejich aktivní zóny, ukládat správci povodí zpracování takového návrhu a stanovovat v těchto
záplavových územích omezující podmínky podle § 67 odst. 3,
n) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké
nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
o) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že
vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
p) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
q) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 8) a povolovat nakládání s vodami
za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad
stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,
r) stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat
nakládání s vodami z nich,
s) schvalovat provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním
odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek
podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových a manipulační řády vodních děl, pro
něž povoluje nakládání s vodami, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní
manipulační řády, v případě, že do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami alespoň
pro jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat.
t) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena
povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o
parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah
ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového
řízení a složkám integrovaného záchranného systému,
u) rozhodovat v pochybnostech o rozsahu povinností a oprávnění podle § 53.,
954
v) vydávat vyjádření podle § 104 odst. 4 ve vztahu ke stavbám jaderného zařízení a
stavbám souvisejícím, nacházejícím se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení.
(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 3 a 4 a vydávají závazné
stanovisko nebo vyjádření podle § 104 odst. 4 ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 107a
Stavební úřady
Stavební úřady, které podle stavebního zákona vykonávají působnost ve věcech vodních
děl
a) rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a,
b) mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo
prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu
obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9 nebo odstranění stavby podle
§ 55a odst. 8,
c) rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3,
d) vydávají osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a odst. 3,
e) rozhodují o technickobezpečnostním dohledu podle § 61 odst. 7,
f) rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu,
popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 8,
g) vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u
vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí
technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 12 písm. a),
h) předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu
technickobezpečnostního dohledu Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 12 písm. b),
i) kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle § 61 a
j) provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.
§ 107a
Stavební úřady
Stavební úřady vykonávají působnost ve věcech vodních děl v rozsahu stanoveném
tímto zákonem.
§ 108
Ministerstvo jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního
vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k
politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a
územnímu opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad
955
územního plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj kraj nebo Úřad rozvoje území
České republiky.
(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního
úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1
písm. c)],
2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k
jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm.
e)],
3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo
prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),
5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle
cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat
vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího
řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a
povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a
přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného
znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem
zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených
pověřených odborných subjektů (§ 21),
d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto
zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s
Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),
956
k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke
koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a
dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až
87m),
r) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava XI díl 1),
s) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava XI díly 2 a
3),
t) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti
hraničních vod (§ 107),
u) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
v) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
w) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod,
podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí
a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem
zemědělství,
x) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní
spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4) Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve
věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech,
v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech
upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních
děl a vodohospodářských úprav.
(2) (1) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v
územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání
veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
957
(3) (2) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít
rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud
tento zákon nestanoví jinak.
(4) (3) Účastníkem řízení je též správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká
vodního toku.
(5) (4) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle
zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž
hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před
dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy
nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o
zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem.
Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa
pobytu a připojí vlastnoruční podpis.
(6) (5) Právnická osoba podle odstavce 6 osoba podle odstavce 4 je účastníkem řízení,
s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g)
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace
podle odstavce 6 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení
informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické
osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.
(7) (6) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání,
upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná
stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k
nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí
být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci
řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o
rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(8) (7) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3
písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem
účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být
vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit
své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí
zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od
vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným
připomínkám se nepřihlíží.
(9) (8) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného
vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu
jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání
s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10) (9) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů
předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně;
ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí
958
může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od
zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(11) (10) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém
vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s
povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(12) (11) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení
zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(13) (12) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu
než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(14) (13) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby
podle odstavců 4 a 7 2 a 5. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho
zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž
územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady
(§ 106 odst. 1).
(15) (14) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru,
jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování
odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování
uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k
nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž
je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní
moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové
rozhodnutí o opatření k nápravě.
(16) (15) Manipulační řád vodního díla a provozní řád vodního díla pro čištění
odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných
závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod
povrchových schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(17) (16) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika
vodoprávních nebo stavebních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní nebo stavební úřad,
v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním
obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami,
činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní
úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem
pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu
se vodní zdroj nachází. Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem
vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.
(18) (17) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí,
souhlasu podle § 17 nebo, závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 nebo vyjádření podle
§ 104 odst. 4 neběží.
959
(19) (18) Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8
odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost
zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru
podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu
útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že
provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové
vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo
dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní
vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr
povolit ani provést.
(20) (19) Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla
vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu
stavebníka podle stavebního zákona.
§ 115b
(1) Žádost podle § 9a, 14a, 16a, 17a, 18a, § 23a odst. 12 a 13, § 38b, 39a, § 59 odst. 6 a
7 nebo návrh podle § 30a se podává na formuláři, který stanoví Ministerstvo zemědělství
společně s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2) Vodoprávní úřad ve výrokové části rozhodnutí, v opatření obecné povahy a povahy,
v závazné části závazného stanoviska a ve vyjádření vydávaných podle § 8 odst. 1, § 14 odst.
1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 23a odst. 8, § 30 odst. 1, § 38 odst. 5, § 39 odst. 8 a § 104 odst.
3 a 4 uvede
a) název záměrem dotčeného vodního toku a číselný identifikátor vodního toku podle údajů v
evidenci vodních toků, číslo hydrologického pořadí povodí, název a kód útvaru povrchových
vod a říční kilometr vodního toku (staničení),
b) číslo záměrem dotčeného hydrogeologického rajonu a název a kód útvaru podzemních vod
a
c) polohu záměru, a to orientačně souřadnicemi určenými v souřadnicovém systému Jednotné
trigonometrické sítě katastrální70).
§ 119
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupku tím,
že
a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie
dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního
dohledu podle § 62 odst. 4 a 5.
960
(3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie
dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou
prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím, že
a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle
§ 59 odst. 1 písm. a),
c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním
toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích
ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm.
g),
f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační nebo provozní řád vodního díla nebo
návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo
h) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84. nebo
i) nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. k).
(5) Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání
nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle
§ 59 odst. 1 písm. j).
(6) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí
přestupku tím, že
a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci
vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení
bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h),
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), i), odstavce 5 nebo
odstavce 6 písm. a),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3, nebo
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo
odstavce 6 písm. b).
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
961
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního
díla dopustí přestupku tím, že neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až
IV. kategorie dopustí přestupku tím, že neprovádí technickobezpečnostní dohled podle §59
odst. 1 písm. c).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního
díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění
technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4 a 5.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního
díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací
s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí
přestupku tím, že
a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle
§ 59 odst. 1 písm. a),
c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním
toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích
ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm.
g),
f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho
doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2,
h) nezpracuje nebo nepředloží ke schválení provozní řád vodního díla pro čištění odpadních
vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných
nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových
nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 2, nebo
i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84. nebo
j) nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. k).
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně
před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že
neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího
ke vzdouvání vody dopustí přestupku tím, že
962
a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci
vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení
bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo odstavce 5 písm. f), g),
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b) až e), h) nebo i) až j), odstavce
6, nebo odstavce 7 písm. a),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4, nebo
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7
písm. b).
Společná ustanovení k přestupkům
§ 125l
(1) Česká inspekce životního prostředí nebo vodoprávní úřad může upustit od uložení
správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění
následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo
znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k
nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše
však na částku 20000000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně; to se nepoužije pro
přestupek podle § 125a odst. 1 písm. m), § 125a odst. 2 písm. g) bodu 2, § 125c odst. 5 písm.
e) nebo § 125g odst. 7 písm. g). Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy
rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.
(3) Při stanovení výše pokuty za přestupek spáchaný vypouštěním odpadních vod bez
povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména
k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti
povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného
území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(4) Správní přestupky podle § 117 odst. 2 a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává
Státní plavební správa. Stavební úřad projednává přestupky podle § 119 odst. 1 až 3, § 119
odst. 4 písm. a) a i), § 119 odst. 5, § 125d odst. 1 až 4, § 125d odst. 5 písm. a) a j) a § 125d
odst. 6. Ostatní přestupky podle tohoto zákona projednává v rozsahu své působnosti
vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí. Pokutu za přestupek podle § 117
odst. 2 písm. b) může příkazem na místě uložit Státní plavební správa a orgán Policie České
republiky. Přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení,
nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak vodoprávní úřad nebo Státní plavební správa.
(5) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl,
které nejsou uvedené v odstavci 4, ukládají v rozsahu své působnosti stavební úřady pokuty
podle zvláštního zákona.
963
(6) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní plavební správou
jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí
životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu byl
přestupek spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
964
ZÁKON Č. 256/2001 SB., O POHŘEBNICTVÍ
Platné znění zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 12
Zřízení krematoria
Krematorium lze zřídit jen na základě povolení záměru podle stavebního zákona.
Dotčeným orgánem je také vždy krajská hygienická stanice, která pro účely řízení o povolení
záměru vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví. Splnění podmínek z hlediska
ochrany veřejného zdraví posuzuje stavební úřad v řízení o záměru podle stavebního
zákona.
§ 17
Zřízení veřejného pohřebiště
(1) Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve a náboženské
společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě povolení záměru podle stavebního
zákona. V rámci řízení o povolení záměru posoudí stavební úřad záměr zřízení veřejného
pohřebiště z hlediska ochrany veřejného zdraví, z hlediska ochrany podzemních vod,
z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a, nemá-li obec vydán územní plán, také
z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Mají-li být součástí veřejného
pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost
povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem14) předložit i výsledky
hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání
vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových
zařízení na pohřebišti není třeba povolení záměru podle stavebního zákona.
(2) Dotčenými orgány v řízení o povolení záměru zřízení veřejného pohřebiště jsou vždy
také krajská hygienická stanice, která vydá stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, a
vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Jedná-li se o
záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), stanovisko vodoprávního úřadu se
nevydává.
(2) Vodoprávní úřad vydá k záměru zřízení veřejného pohřebiště vyjádření
z hlediska ochrany podzemních vod.
30) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
965
ZÁKON Č. 274/2001 SB., O VODOVODECH A KANALIZACÍCH
Platné znění dotčených ustanovení zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
§4
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu
(1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje
vodovodů a kanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci
řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod,
uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních
vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky
nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů.
(2) Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své
území.
(3) Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho
aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad
územního rozvoje příslušného kraje a z národních plánů povodí a z plánů pro sucho
zpracovaných podle zákona o vodách8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.
(4) Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn plánu rozvoje
vodovodů a kanalizací předkládaných krajskému úřadu obcemi ve stanovené elektronické
podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a
jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních rozhodnutí jejich staveb.
(5) Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemi,
vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s
Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního
plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným stavebním úřadem. Krajský úřad návrh
plánu rozvoje a jeho aktualizace projedná také s krajskými úřady ostatních krajů, jejichž území
se nachází ve stejném povodí. V případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásem
přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných
lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se
plán rozvoje chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí9),
projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od projednání se upouští v
případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního stavu zásobování pitnou vodou, odvádění
odpadních vod a jejich čištění.
(6) Plán rozvoje je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace a plánu
dílčího povodí podle zákona o vodách8) pro činnost vodoprávního úřadu, úřadu územního
orgánu územního plánování, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i
přenesené působnosti.
(7) Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území
státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán
obsahuje aktuální plány rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje
966
z krajských plánů včetně vodovodů a kanalizací, které svým rozsahem překračují působnost
krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a
územního rozvojového plánu.
(8) Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve stanoveném formátu
schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok do 31. ledna následujícího roku.
(9) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou
elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 23
Ochranná pásma vodovodů a kanalizací
(1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením
se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná
pásma").
(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a
kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních
zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena.
(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny
potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je
uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a)
nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.,
pokud nebylo stanoveno jinak postupem podle stavebního zákona.
(4) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či
provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které
by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b) vysazovat trvalé porosty,
c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d) provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele,
pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
(5) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 4, souhlas podle
odstavce 4, může požádat stavební úřad o povolení k těmto činnostem. Stavební úřad může v
těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro
jejich provedení. Přitom přihlédne k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení
967
ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů
dotčených osob. Souvisí-li činnost se záměrem stavby nebo jiným záměrem povolovaným
podle stavebního zákona, rozhodne stavební úřad o povolení této činnosti ve výrokové části
rozhodnutí o povolení záměru.
(6) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 4 nařídí stavební úřad obnovit předešlý
stav.
(7) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze
smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o
možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a
další údaje podle zvláštního zákona.28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních
komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy
provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení
a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní
komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem
vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy
uzavřené podle § 8 odst. 2.
§ 40
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst.
13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5 a 6, § 14 odst. 6, § 16 odst.
6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7, 9 a 10 a § 38 odst. 6.
(2) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku Vláda na návrh Úřadu rozvoje
území České republiky vydá prováděcí právní předpis k provedení § 11 odst. 3 a § 12 odst.
1.
968
ZÁKON Č. 139/2002 SB., O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a
pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k
půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§3
Předmět a obvod pozemkových úprav
(1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových
úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací
vztahy k nim.
(2) Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je
tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území. Bude-li to pro obnovu
katastrálního operátu třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které
nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických
informací.3) Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových
úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území. V případě
potřeby řešení vodohospodářských opatření [§ 9 odst. 8 písm. c)] může, se souhlasem ústředí,
obvod pozemkových úprav tvořit více na sebe navazujících katastrálních území. Obvod
pozemkových úprav může, se souhlasem ústředí, tvořit rovněž více katastrálních území v rámci
jedné obce. Jde-li o katastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu, než
který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil,
předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož
obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. O takových pozemcích rozhoduje
pozemkový úřad, který řízení zahájil.
(3) Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího
prostoru,5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu
lze řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného
správního úřadu. Pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací,
národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu
lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Pozemky
zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených
vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu.
Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto
stavbou včetně přístupové cesty, zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v
zastavitelných plochách4) a pozemky, na nichž se nacházejí veřejná nebo neveřejná pohřebiště,
lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě
stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v pozemkových úpravách
souhlasí. Dotčené správní orgány zašlou souhlas do 45 dnů ode dne doručení výzvy
pozemkového úřadu, přičemž k této lhůtě se připočítává doba až 15 dnů, jde-li o zvláště složitý
případ. Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn
969
oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u
nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují. Souhlas s řešením
pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastru
nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace.
(4) Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské
řády a kongregace, se až do zápisu práv na základě listin o vydání těchto pozemků podle zákona
o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi57) do katastru nemovitostí
vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na
společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat
ve smyslu ustanovení § 2. Na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu se nahlíží jako
na původní majetek podle zvláštního právního předpisu8). Tato skutečnost se za účelem
vyznačení v katastru nemovitostí uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8.
___________________________
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§9
Návrh pozemkových úprav
(1) Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen
"návrh") nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných případech sám zpracuje.
(2) Zpracovatelem návrhu je vždy držitel úředního oprávnění k projektování
pozemkových úprav (§ 18).
(3) Dotčené orgány, správci podzemních a nadzemních zařízení a správci dat
potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav jsou povinni po zahájení řízení o
pozemkových úpravách v dohodnutých termínech poskytnout pozemkovému úřadu bezúplatně
potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování
návrhu.
(4) Podkladem pro návrh pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou
obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí18) i po ukončení pozemkových
úprav a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav,
s geometrickým základem a přesností podle zvláštního právního předpisu,19) nejsou-li již se
stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Výsledky
zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být
ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního
předpisu.20)
(5) Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z
pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a
podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s
katastrálním úřadem vedoucí pozemkového úřadu.
970
(6) Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec 4) se upřesní obvod
pozemkových úprav a okruh účastníků řízení; pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení
lze provést, pokud pro to pozemkový úřad shledá důvody. Pro vyznačení zjištěného průběhu
hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí se
vyhotoví geometrický plán. Ve zpracování návrhu je možné pokračovat pouze na základě
kladného stanoviska katastrálního úřadu k převzetí výsledku zeměměřických činností
provedených ve smyslu odstavce 5.
(7) Pozemkový úřad ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do
katastru nemovitostí a přiloží geometrický plán podle odstavce 6. Neprodleně po zápisu obvodu
pozemkových úprav do katastru nemovitostí předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu
seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o
zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí. Ode dne vyznačení této poznámky v
katastru nemovitostí sděluje katastrální úřad průběžně pozemkovému úřadu všechny změny, a
to až do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
(8) Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu
společných zařízení, kterými jsou zejména
a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky,
brody, železniční přejezdy a podobně,
b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací
pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,
c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně
území před záplavami, suchem a k zadržení vody v krajině včetně podzemních vod jako vodní
nádrže, rybníky, úpravy koryt vodních toků, odvodnění, ochranné hráze, poldry a podobně,
d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, podpoře biodiverzity a zvýšení ekologické
stability prostřednictvím územního systému ekologické stability, založení, doplnění nebo
obnovy trvalé vegetace, terénních úprav a podobně.
V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové stavby nebo o rekonstrukce,
popřípadě modernizace staveb stávajících.
(9) Zaústění vodohospodářských opatření navržených podle odstavce 8 písm. c) lze
navrhnout i mimo obvod pozemkových úprav, pokud toto opatření funkčně souvisí s opatřeními
prováděnými v obvodu pozemkových úprav. Toto opatření nebude z důvodu svého umístění
mimo obvod pozemkových úprav součástí návrhu nového uspořádání pozemků; rovněž jeho
realizace nebude hrazena z prostředků určených pro pozemkové úpravy.
(10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným
orgánům, které vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. K později
uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí,
souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních předpisů21).
(11) Plán společných zařízení schválí zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad před
předložením plánu společných zařízení zastupitelstvu obce prokazatelně seznámí s tímto
plánem sbor zástupců nebo vlastníky, není-li sbor zvolen. Tento postup platí i v případě změny
971
již schváleného plánu společných zařízení. Zasahuje-li plán společných zařízení i do územního
obvodu navazující obce [§ 5 odst. 1 písm. c)], je třeba předložit plán společných zařízení ke
schválení také zastupitelstvu této obce.
(12) Pokud jsou společná zařízení navržena na pozemku, který je ve vlastnictví státu1),
převede jej stát po dokončení realizace navržených společných zařízení bezúplatně do
vlastnictví obce [§ 5 odst. 1 písm. c)]. Takto získaný pozemek nesmí obec zcizit bez souhlasu
ústředí. Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o
bezúplatném převodu pozemku na obec požádá ústředí o zápis poznámky zákazu zcizení.
(13) V soupisu nových pozemků bude u pozemků podle odstavce 12 věty první uvedena
poznámka „pozemek je určen pro realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb.“.
Tato poznámka bude zapsána do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí podle § 11 odst.
8. Pokud pominuly důvody pro vyznačení poznámky, katastrální úřad zruší poznámku na
základě návrhu pozemkového úřadu. Převod těchto pozemků je možný pouze na základě vydání
kladného stanoviska pozemkovým úřadem. V případě bezúplatného převodu do vlastnictví
obce se stanovisko nevydává.
(14) Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu22) a poplatky za odnětí
pozemků určených k plnění funkcí lesa23) se v řízení o pozemkových úpravách nepředepisují.
(15) Plán společných zařízení musí být v souladu s územně plánovací dokumentací.
Není-li návrh plánu společných zařízení ze závažných důvodů v souladu s územně plánovací
dokumentací, je jeho schválení podle odstavce 11 zároveň rozhodnutím o změně územního
plánu podle § 109 odst. 1 stavebního zákona přijímaným z vlastního podnětu. Obsahem změny
je požadavek na uvedení plánu společných zařízení a územního plánu do souladu. Tento postup
není překážkou pro vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách.
(16) Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení cíle pozemkových úprav
potřebné, v průběhu pozemkových úprav vykupovat se souhlasem vlastníka ve prospěch státu
pozemky nebo spoluvlastnické podíly k nim nejvýše za cenu obvyklou59), popřípadě přijmout
dar24) pozemku. Rovněž může vypořádat spoluvlastnictví k pozemku tak, že spoluvlastníkům
připočte k jejich nároku (§ 8 odst. 1) část odpovídající spoluvlastnickému podílu k
předmětnému pozemku; jestliže spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu nevlastní jiný
pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok. Pozemkový úřad může na
základě dohody uzavřené mezi spoluvlastníky reálně rozdělit spoluvlastnické podíly i v
případě, že spoluvlastníci nevlastní v obvodu pozemkových úprav jiný pozemek. Předmětem
reálného rozdělení nemohou být pozemky ve společném jmění manželů a lesy ve vlastnictví
spolku, společnosti60) nebo družstva. O pozemky, jejichž vlastník není znám, nebo o
spoluvlastnické podíly k takovým pozemkům lze zvýšit nárok státu1). V případě, kdy k
pozemku nelze podle údajů evidence katastru nemovitostí jednoznačně určit vlastníka a bude-
li šetření nezbytných údajů o vlastníkovi pozemku prokazatelně bezvýsledné, posuzuje se
takový pozemek jako pozemek, jehož vlastník není znám. Přihlásí-li se pozemkovému úřadu
do 5 let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických
práv osoba, která prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebo
spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne finanční náhradu v ceně podle
972
jiného právního předpisu14) platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu
k tomuto pozemku na stát.
(17) Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí
se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce. Pro společná zařízení lze
se souhlasem držitele dobývacího prostoru a dotčeného orgánu použít pozemky ve vlastnictví
státu, které jsou určeny pro těžbu nerostů,5) pozemky v zastavěném zastavitelném území,
pozemky v zastavitelných plochách a pozemky, které jsou určeny k vypořádání náhrad podle
zvláštního právního předpisu.25) K využití pozemků ve vlastnictví státu, které jsou určeny k
těžbě nerostů, je vyžadován rovněž souhlas subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor
podle horního zákona61). Pokud nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví
státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci
pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě
se nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují.
(18) Zřídil-li pozemkový úřad podle schváleného návrhu věcné břemeno k pozemku,
poskytne vlastníku takto zatíženého pozemku náhradu stanovenou podle zvláštního právního
předpisu,26) pokud tento vlastník již neobdržel náhradu v jiném pozemku. Pozemky zatížené
stávajícími věcnými břemeny lze směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků. Pokud se
vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že se směnou souhlasí.
Stávající věcná břemena související s inženýrskými sítěmi, vrty, důlními díly a stavbami nebo
dočasnými stavbami se neoceňují a nejsou pozemkovými úpravami dotčena. Postup podle § 11
odst. 15 se nepoužije pro věcná břemena uvedená v předchozí větě.
(19) V rámci stanovení nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby obnoveného souboru geodetických
informací (§ 11 odst. 8) zajistí pozemkový úřad pro pozemky v obvodu pozemkových úprav,
které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu
katastrálního operátu, které se katastrálnímu úřadu předávají spolu s výsledky pozemkových
úprav.
(20) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu jeho zpracovávání projednávat nové
uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků. Svůj souhlas, případně nesouhlas,
vlastníci potvrdí podpisem na soupisu nových pozemků.
(21) V případě, kdy se vlastník pozemku k novému uspořádání pozemků nevyjádří ve
smyslu odstavce 20, vyzve jej pozemkový úřad, aby tak učinil ve lhůtě 15 dnů. Pokud se
vlastník v této lhůtě nevyjádří, má se za to, že s novým uspořádáním pozemků souhlasí.
(22) Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina
vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.
(23) Souhlasy učiněné podle tohoto zákona mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich
právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jestliže
to dovolí stav rozpracovanosti návrhu.
(24) Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 12 měsíců svolá kontrolní
den, na který přizve zástupce obce, sboru a dotčených orgánů, je-li jejich účast potřebná. O
konání kontrolního dne pozemkový úřad sepíše zápis.
973
§ 12
Provádění pozemkových úprav
(1) Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad stanoví s přihlédnutím k veřejnému
zájmu, finančnímu zajištění, potřebám obce, případně potřebám vlastníků pozemků priority pro
realizaci společných zařízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí (§ 11 odst. 8) pozemkový úřad
seznámí s prioritami realizace společných zařízení obec. V katastrálních územích, kde se
pozemkové úpravy provádějí opakovaně, nelze do realizace společných zařízení zahrnout ta
společná zařízení, která byla již dříve předána obci nebo jiné osobě podle odstavce 4.
(2) Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo vytyčeno a
označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle
§ 11 odst. 8. Vytyčení hranic pozemků se provádí podle katastrálního zákona62) a nelze je
opakovaně hradit z prostředků státu.
(3) Je-li to v souladu s územním plánem, pro změny druhů pozemků, schválených
dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování
půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav
upouští se od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu a nevyžaduje se vydání
rozhodnutí o povolení záměru.
(3) Změny druhů pozemků a dělení a scelování pozemků nevyžadují povolení
záměru podle stavebního zákona, pokud jsou zahrnuty do schváleného návrhu
pozemkových úprav. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav se v případě
staveb, zařízení, a terénních úprav a dalších společných zařízení schválených dotčeným
orgánem (§ 9 odst. 10) vyžadujících povolení podle stavebního zákona4) považuje za
rozhodnutí v části věci pro účely řízení o povolení záměru. Schváleným návrhem
pozemkových úprav jsou vymezeny pozemky pro realizaci záměru, umístěna stavba nebo
zařízení a stanoveny podmínky pro jeho umístění.
(4) Vlastníkem společného zařízení (§ 9 odst. 8) může být i jiná osoba než obec, pokud
to vyplývá z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Vlastníkem vodních nádrží,
rybníků, ochranných hrází a poldrů [§ 9 odst. 8 písm. c)], jejichž realizace je hrazena z
prostředků státu, může být i jiná osoba než obec pouze se souhlasem ústředí.
(5) Pozemky ve vlastnictví státu1) (§ 9 odst. 12), na kterých je návrhem umístěno
společné zařízení, se bezúplatně převedou do vlastnictví obce. Společné zařízení, které je
návrhem umístěno na pozemku jiné osoby, může být do jejího vlastnictví převedeno bezúplatně
pouze v případě, že toto společné zařízení slouží veřejnému zájmu.
(6) Změna druhu nebo způsobu využití pozemku, na kterém je návrhem umístěno
společné zařízení ve veřejném zájmu, může být provedena pouze se souhlasem ústředí. Po
předání takového společného zařízení obci nebo jiné osobě požádá ústředí katastrální úřad o
zápis poznámky o tom, že se na pozemku nachází společné zařízení ve veřejném zájmu.
(7) Bude-li před realizací společného zařízení zjištěno, že opatření podle § 9 odst. 11,
které bylo předmětem rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, již neodpovídá
skutečným potřebám dotčeného území, pozemkový úřad z moci úřední nebo na základě
974
požadavku obce zahájí řízení o změně plánu společných zařízení, pokud tento požadavek
posoudí jako účelný. Pozemkový úřad zajistí v potřebném rozsahu přepracování schváleného
návrhu v části týkající se plánu společných zařízení. Při zpracování změny plánu společných
zařízení postupuje pozemkový úřad podle § 9 odst. 10. Přepracovaný návrh schválí
zastupitelstvo obce. Pozemkový úřad vydá o změně plánu společných zařízení rozhodnutí.
Tímto rozhodnutím nedojde ke změně umístění společných zařízení, a tedy jím nebudou
dotčena vlastnická práva k pozemkům. Dojde-li změnou plánu společných zařízení ke změnám
druhů pozemků, ohlásí pozemkový úřad tyto změny k zápisu do katastru nemovitostí, ohlášení
doloží rozhodnutím o změně plánu společných zařízení.
§ 14
Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením
(1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným
scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém
nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů35) (dále
jen "scelování"), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací
vztahy k nim. Ustanovení § 3 odst. 3 se nepoužije. Do obvodu pozemkové úpravy lze zahrnout
i pozemky, které nebyly dotčeny nedokončeným scelovacím řízením.
(2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí
vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,35) platí, že vzniklo
vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.
(3) Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad vyloučit z pozemkových
úprav pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod
pozemkových úprav.
(4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále
jen "soupis nároků") podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků
jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků
se určuje podle zvláštního právního předpisu14) platného ke dni vyložení soupisu nároků podle
§ 8 odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před
zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyložení
nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z
uvedených způsobů ocenění se bude postupovat.
(5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá,
že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může
pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho
dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná
výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
(6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí
zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,36)
potom
975
a) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek
nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo
b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k
předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování.
(7) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6 písm. a) nebo b), mají právo
na náhradu.
(8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 7, obdrží
a) za pozemek v zastavěném zastavitelném území nebo v zastavitelných plochách peněžitou
náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité
náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu,14)
b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku
podle původního druhu před zahájením scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu
jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněžitou
náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu.14)
(9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za
pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve
vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní
stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad,
vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva
předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku
podle druhu před zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout
jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou
náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů14).
(10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních
právních předpisů4) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku
(odstavec 6) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle odstavce 9, upraví se nároky
vlastníků tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu
obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.
(11) V případě, že osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 odmítne převzít peněžitou náhradu,
pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.38)
(12) Součástí výroku rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí
peněžité náhrady podle odstavců 8 a 9.
(13) Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové bilanci za obvod
pozemkových úprav přebytek výměry řešených pozemků, jde o pozemky ve vlastnictví státu.
(14) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v
území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.
976
ZÁKON Č. 150/2002 SB., SOUDNÍ ŘÁD SPRÁVNÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§7
Příslušnost soudů
(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský
soud.
(2) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v
jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo
jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo
mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
(3) Ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených
spolu s důchody1a) a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti
zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, dávek pěstounské
péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením,
příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož
obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
(4) Ve věcech podle části šesté stavebního zákona, ve kterých rozhodl nebo měl
rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad Úřad rozvoje území České
republiky, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení
specializovaný senát.
(5) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný
k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla-li
věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud
krajskému soudu, který ji postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně
příslušnému.
(6) Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí
jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy
k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního
soudu o této otázce jsou soudy vázány.
§ 42
Doručování
(1) Soud doručuje písemnosti do datové schránky, není-li možné doručit písemnost tímto
způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence,
popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho
potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán.
(2) Má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci.
Má-li však účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim; to
neplatí pro výzvu k zaplacení soudního poplatku, výzvu k vyjádření k věci nebo
977
předvolání k jednání, které se doručují pouze zástupci.
(3) Je-li podání účastníka ve věci samé činěno v elektronické podobě a nelze-li z podání
zjistit údaje potřebné k doručování, soud doručí výzvu k odstranění vady podání na
elektronickou adresu, ze které takové podání soudu došlo. Za okamžik doručení výzvy se
považuje desátý den od jejího odeslání soudem, není-li prokázáno dřívější doručení.
(4) Je-li zřejmé, že doručování osobám zúčastněným na řízení bude neúměrně zdlouhavé,
nákladné, administrativně náročné anebo nemožné, zejména pro jejich velký počet nebo proto,
že je nelze jednotlivě určit, lze jim na základě opatření předsedy senátu doručit vyvěšením
rozhodnutí nebo jiné písemnosti na úřední desce soudu. Soud může též uveřejnit své rozhodnutí
nebo jinou písemnost způsobem umožňujícím dálkový přístup anebo na úřední desce obecního
úřadu.
(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy
platné pro doručování v občanském soudním řízení.
§ 68
Nepřípustnost žaloby
Žaloba je nepřípustná také tehdy,
a) nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-
li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k
opravnému prostředku jiného; za opravný prostředek proti závaznému stanovisku se
nepovažuje jeho přezkum v řízení o odvolání proti rozhodnutí,
b) jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné
pravomoci správního orgánu,18)
c) je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, nedomáhal-li se
žalobce vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem,
d) směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí,
e) domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního
zákona vyloučeno.
Díl 7
Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části
§ 101a
(1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten,
kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem,
zkrácen. Ten, kdo je oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve
správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může současně s takovou žalobou nebo návrhem
navrhnout zrušení tohoto opatření obecné povahy nebo jeho části; jsou-li. Jsou-li však žaloba
nebo jiný návrh podávány po uplynutí lhůty podle § 101b odst. 1, může navrhnout pouze, aby
soud rozhodl, že se takové opatření obecné povahy nebo jeho část v této věci nepoužijí, pokud
by jinak byly dány důvody pro jejich zrušení přezkoumal zákonnost takového opatření
978
obecné povahy jako závazného podkladu rozhodnutí nebo jiného úkonu správního
orgánu napadeného žalobou nebo jiným návrhem. Soud v takovém případě umožní tomu,
kdo napadené opatření obecné povahy vydal, aby se k návrhu na nepoužití přezkum
zákonnosti opatření obecné povahy nebo jeho části vyjádřil; ustanovení § 78 odst. 8 se použije
obdobně.
(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat
nejvyšší státní zástupce, jestliže k jeho podání shledá závažný veřejný zájem.
(3) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat
veřejný ochránce práv nebo ochránce práv dětí, jestliže k jeho podání prokáže závažný
veřejný zájem.
(4) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může
podat též obec.
(5) Odpůrcem je ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení nebo zrušení
jeho části je navrhováno.
§ 101d
Rozsudek a jeho účinky
(1) Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. K vadám řízení o vydání
opatření obecné povahy, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost,
popřípadě správnost napadeného opatření obecné povahy, se nepřihlíží.
(2) Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části jsou v rozporu se
zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že
opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné
povahy nebo jeho části zruší v nezbytně nutném rozsahu, a to dnem právní moci rozsudku, nebo
k pozdějšímu dni, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. Soud o
návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí rozhodne do devadesáti dnů poté,
kdy návrh došel soudu.
(3) Je-li žaloba nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito,
podán po uplynutí lhůty podle § 101b odst. 1, soud se s návrhem na přezkum zákonnosti
opatření obecné povahy nebo jeho části vypořádá pouze v odůvodnění rozsudku; je-li
takový návrh důvodný, soud v odůvodnění uvede, že se napadené opatření obecné povahy
nebo jeho část v této věci nepoužijí. Právním názorem soudu je v dalším řízení správní
orgán vázán.
(3) (4) Ke zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části přihlédne soud při přezkumu
rozhodnutí nebo jiných úkonů správních orgánů, při jejichž vydání bylo opatření obecné povahy
užito, byť byly vydány před tímto zrušením; při tom je povinen zohlednit práva osob nabytá v
dobré víře a ochranu veřejného zájmu.
(4) (5) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo bylo-li na
základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto
rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření
979
obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného
procesního předpisu.
(5) (6) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením opatření obecné
povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena.
980
ZÁKON Č. 235/2004 SB., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 55a
Dodání pozemku
(1) Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který
a) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a
b) není stavebním pozemkem.
(2) Stavebním pozemkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek,
a) na kterém lze na základě územně plánovací dokumentace vydané obcí, vymezení
zastavěného zastavitelného území nebo rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona
umístit stavbu pevně spojenou se zemí; to neplatí, pokud je zřejmé, že na pozemek nelze
takovou stavbu umístit nebo je to vysoce nepravděpodobné, nebo
b) na kterém nebo v jehož okolí byly nebo jsou prováděny stavební nebo obdobné práce za
účelem budoucího umístění stavby pevně spojené se zemí na tomto pozemku.
(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba,
která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je
zanedbatelný.
(4) Plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není registrována jako plátce a není
osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim
využívat, se mohou rozhodnout, že se i u dodání pozemku podle odstavce 1 jedná o zdanitelné
plnění. Pokud je příjemce tohoto plnění plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném
členském státě, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a není osobou registrovanou do
režimu pro malé podniky pro tuzemsko, která může tento režim využívat, lze tak učinit pouze
po jeho předchozím souhlasu. Pokud plátce nebo osoba neusazená v tuzemsku, která není
registrována jako plátce a není osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro tuzemsko,
která může tento režim využívat, přijali před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které
jim nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně
podle § 36.
981
ZÁKON Č. 326/2004 SB., O ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČI
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve
znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 52b
Omezení použití přípravků nebo rizika použití přípravků v určitých oblastech
(1) Při používání přípravků v územích chráněných podle zvláštního právního předpisu
v oblasti ochrany přírody87) je profesionální uživatel povinen přijmout opatření k minimalizaci
rizik aplikace přípravku pro životní prostředí, necílové organismy a biodiverzitu. Ustanovení
zvláštního právního předpisu v oblasti ochrany přírody87) tímto nejsou dotčena.
(2) Na pozemcích a v objektech, ve kterých má být provedeno ošetření přípravkem,
upřednostní profesionální uživatel při tomto ošetření přípravky představující nízké riziko67)
nebo přijme opatření vedoucí ke snížení rizika z hlediska zdraví lidí, pokud tyto pozemky nebo
objekty využívají nebo do nich mají přístup pracovníci v zemědělství, nebo se jedná o oblasti
využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel.
(3) Na pozemcích, na nichž se nachází oblasti využívané širokou veřejností nebo
zranitelnými skupinami obyvatel podle čl. 3 odst. 14 nařízení (ES) č. 1107/2009, a na
zastavěných stavebních pozemcích pozemcích zázemí stavby105) (dále jen „vymezené území“)
a v jeho okolí do vzdálenosti 20 metrů je zakázáno, není-li na etiketě přípravku uvedena
vzdálenost delší, aplikovat přípravky
a) karcinogenní se standardní větou o nebezpečnosti82) H350 nebo H350i,
b) mutagenní v zárodečných buňkách se standardní větou o nebezpečnosti H340,
c) toxické pro reprodukci se standardní větou o nebezpečnosti H360 včetně doplňujících kódů,
d) senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti H334,
e) karcinogenní se standardní větou o nebezpečnosti R45 nebo R49,
f) mutagenní se standardní větou o nebezpečnosti R46,
g) toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 se standardní větou o nebezpečnosti R60 nebo
R61 nebo jejich kombinacemi, nebo
h) senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti R42.
Hranice vymezeného území může obec v odůvodněných případech nařízením obce rozšířit;
takto rozšířené hranice musí být vedeny po hranicích parcel.
___________________
105) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
982
ZÁKON Č. 499/2004 SB., O ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBĚ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH
ZÁKONŮ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných
změn
§ 63
(1) Spisovou službu vykonávají
a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e), i) a k) až m),
b) kraje,
c) hlavní město Praha,
d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo s matričním úřadem,
e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část
hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce s
pověřeným obecním úřadem nebo působnosti obce se stavebním nebo matričním úřadem, (dále
jen „určení původci“).
(2) Obce neuvedené v odstavci 1, školy a veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1
písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu ustanovení § 64, § 65, § 66 § 67, § 68 odst.
1 až 3, § 68a a 69a.
(3) Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až d), i), k) a m), kraje a hlavní
město Praha vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech
spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti, mohou vykonávat spisovou
službu v listinné podobě nebo v elektronických systémech spisové služby odpovídajících
požadavkům podle odstavce 4. Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. e), g), h), j)
a l) a obce vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech
spisové služby nebo v listinné podobě.
(4) Pokud veřejnoprávní původci uvedení v odstavci 3 větě první, jejichž zvláštní
povaha působnosti umožňuje výkon spisové služby v listinné podobě nebo v elektronické
podobě v elektronických systémech spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické
podobě v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému pro
nakládání s utajovanými informacemi34), musí tento elektronický systém spisové služby
splňovat požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby
(dále jen „národní standard“), s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění
podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi35), nebo
jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti těchto původců; elektronické systémy spisové
služby i v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce podle § 65 odst. 5 a
výběr archiválií.
983
ZÁKON Č. 634/2004 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
s vyznačením navrhovaných změn
Příloha
(...)
Položka 17
1. Vydání povolení nestavebního záměru
a) změny využití území Kč
3 000
b) dělení nebo scelení pozemků Kč
1 000
c) stanovení ochranného pásma Kč 2 000
2. Změna povolení nestavebního záměru Kč 1 000
3. Vydání předběžné informace Kč 1 000
Poznámka
Správní poplatek podle bodu 1 písm. c) se vybere i za stanovení ochranného pásma
opatřením obecné povahy.
Položka 18
1. Vydání povolení stavby nebo zařízení
a) jednoduché stavby Kč 5 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 20 000
c) ostatní stavby Kč 10
000
2. Vydání rámcového povolení Kč 10
000
3. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení změně povolení Kč 2
000
4. Vydání povolení změny záměru před dokončením
a) jednoduché stavby Kč 2
500
984
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 10
000
c) ostatní stavby Kč 5
000
5. Vydání kolaudačního rozhodnutí
a) jednoduché stavby Kč 1
000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5
000
c) ostatní stavby Kč 2
000
6. Povolení změn v užívání stavby
a) jednoduché stavby Kč 1
000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
7. Vydání povolení předčasného užívání
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
8. Vydání rozhodnutí o zkušebním provozu
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby včetně staveb souvisejících Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
9. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti předčasného užívání a zkušebního provozu
Kč 2 000
10. Vydání povolení o prodloužení doby trvání stavby Kč 2 000
11. Vydání povolení odstranění
a) jednoduché stavby Kč 1 000
b) vyhrazené stavby Kč 5 000
c) ostatní stavby Kč 2 000
12. Vydání dodatečného povolení
a) jednoduché stavby Kč 20 000
b) vyhrazené stavby Kč 50 000
985
c) ostatní stavby Kč 30 000
13. Ověření pasportu stavby Kč 1 000
14. Vydání oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora nebo prodloužení platnosti
tohoto oprávnění Kč 10 000
15. Vydání souhlasu právnické osobě s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora nebo
prodloužení platnosti tohoto souhlasu
Poznámky
1. Za stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů se vybere správní poplatek ve výši
poloviny sazby příslušné položky.
2. V případě vydání povolení záměru dle bodu 1 písm. a), b) a c), a vydání povolení změny
záměru před dokončením dle bodu 4 písm. a), b) a c) jehož součástí je povolení výjimky z
požadavků na výstavbu se správní poplatek navyšuje o 5 000 Kč.
3. Je-li stavba související uvedená v bodě 1 písm. b) povolována samostatným rozhodnutím,
poplatek se vybere dle příslušné položky.
4. U souboru staveb se vybere poplatek ve výši poloviny součtu sazeb poplatků stanovených v
příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.
5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši
součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky
a položky 17.
6. Za vydání povolení na změnu dokončené stavby vybere správní úřad poplatek ve výši
poloviny sazby příslušného poplatku dle bodu 1. této položky.
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého
užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány
mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro
bydlení místo trvalého pobytu.
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru v případě veřejně prospěšných staveb a
veřejně prospěšných opatření a staveb s nimi souvisejících realizovaných státem nebo
územním samosprávným celkem.
Od poplatku je osvobozeno vydání povolení záměru a vydání kolaudačního rozhodnutí,
pokud stavební úřad o žádosti nerozhodne ve lhůtě podle stavebního zákona.
Předmětem poplatku není
Ověření pasportu stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala dokumentace bez zavinění
vlastníka.
(...)
Položka 102
1. Přijetí žádosti o schválení
986
a) návrhu bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč 40 000
b) aktualizace bezpečnostního programu prevence závažných havárií Kč 20 000
c) návrhu bezpečnostní zprávy Kč 60 000
d) aktualizace bezpečnostní zprávy Kč 30 000
e) návrhu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy Kč 15 000
2. Přijetí žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném
environmentálním stanovisku, pokud se vydává namísto závazného stanoviska k záměrům,
jejichž součástí je nový objekt podle zákona o prevenci závažných havárií80 Kč 25 000
987
ZÁKON Č. 179/2006 SB., O OVĚŘOVÁNÍ A UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A O
ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (ZÁKON O UZNÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ)
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání
výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Příloha
Příslušnost ústředních správních úřadů k autorizaci pro povolání
ústřední správní úřad příslušnost k autorizaci pro povolání v oblasti
Ministerstvo dopravy dopravy a jejího uskutečňování
Ministerstvo financí Finančního hospodaření, cen, finanční kontroly
a auditu, účetnictví, daňového poradenství, hospodaření
s majetkem státu, pojišťovnictví
Česká národní banka bankovnictví
Ministerstvo průmyslu a obchodu elektronických komunikací a poštovních služeb
Digitální a informační agentura informačních a komunikačních technologií s výjimkou
elektronických komunikací a kybernetické bezpečnosti
Národní úřad pro kybernetickou kybernetické bezpečnosti
a informační bezpečnost
Ministerstvo kultury umění, kulturně výchovné činnosti, péče o kulturní
památky, církví a náboženských společností, tisku
a jiných informačních prostředků, autorského zákona,
výroby a obchodu v oblasti kultury
Ministerstvo obrany zabezpečování obrany České republiky, civilní ochrany
Ministerstvo práce a sociálních věcí pracovněprávních vztahů, bezpečnosti práce,
zaměstnanosti a rekvalifikace, důchodového
zabezpečení, sociální péče, péče o rodinu a děti, péče
o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
Ministerstvo pro místní rozvoj domovního a bytového fondu, územního plánování
a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu,
pohřebnictví
Ministerstvo pro místní rozvoj domovního a bytového fondu, investiční politiky,
988
cestovního ruchu, pohřebnictví
Úřad rozvoje území České republiky územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění
Ministerstvo průmyslu a obchodu využívání nerostného bohatství, energetiky,
teplárenství, plynárenství, těžby, úpravy
a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv,
radioaktivních surovin, rud a nerud, hutnictví,
strojírenství, elektrotechniky a elektroniky, průmyslu
chemického a zpracování ropy, gumárenského
a plastikářského, skla a keramiky, textilního a oděvního,
kožedělného a polygrafického, papíru a celulózy
a dřevozpracujícího a pro výrobu stavebních hmot,
stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné
suroviny a kovový odpad, vnitřního obchodu,
zahraničního obchodu, technické normalizace,
metrologie a státního zkušebnictví, průmyslového
výzkumu, rozvoje techniky a technologií, puncovnictví
a zkoušení drahých kovů
Ministerstvo spravedlnosti soudů a státních zastupitelství, vězeňství, probace
a mediace
Ministerstvo školství, mládeže činnosti škol a školských zařízení zařazených ve
a tělovýchovy školském rejstříku, vysokých škol, vědy, výzkumu
a vývoje, státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu,
sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu
Ministerstvo vnitra veřejného pořádku, vnitřního pořádku a bezpečnosti,
včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního
provozu, evidence obyvatel, archivnictví a spisové
služby, zbraní a střeliva, požární ochrany, pobytu
cizinců a uprchlíků, krizového řízení, civilního
nouzového plánování, ochrany obyvatelstva
a integrovaného záchranného systému, správního řízení,
správního trestání, Policie České republiky, územních
orgánů státní správy
Ministerstvo zahraničních věcí zahraniční politiky a diplomatických služeb
Ministerstvo zdravotnictví zdravotní služby, ochrany veřejného zdraví,
zdravotnické vědeckovýzkumné činnosti, vyhledávání,
ochrany a využívání přírodních léčivých zdrojů,
přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních
989
minerálních vod, léčiv a prostředků zdravotnické
techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí,
zdravotního pojištění a zdravotnického informačního
systému
Ministerstvo zemědělství zemědělství (s výjimkou ochrany zemědělského
půdního fondu), vodního hospodářství (s výjimkou
ochrany přirozené akumulace vod), ochrany vodních
zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních
vod, potravinářského průmyslu, lesů, myslivosti
a rybářství (s výjimkou území národních parků),
komoditních burz, které organizují obchody se zbožím
pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetně
výrobků vzniklých jeho zpracováním, veterinární
správy, kontroly a zkušebnictví pro oblasti zemědělství,
plemenářství, veterinární péče, rostlinolékařské péče,
péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání
a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin
a plemenům zvířat
Ministerstvo životního prostředí životního prostředí, ochrany přirozené akumulace vod,
ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových
a podzemních vod, ochrany ovzduší, ochrany přírody
a krajiny, provozování zoologických zahrad, ochrany
zemědělského půdního fondu, výkonu státní geologické
služby, ochrany horninového prostředí, včetně ochrany
nerostných zdrojů a podzemních vod, geologických
prací a ekologického dohledu nad těžbou, odpadovým
hospodářstvím, myslivosti, rybářství a lesního
hospodářství v národních parcích, zabezpečení
jednotného informačního systému o životním prostředí,
včetně plošného monitoringu, hydrometeorologie
990
ZÁKON Č. 184/2006 SB., O VYVLASTNĚNÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších
předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 15
Vyvlastňovací úřad
(1) Vyvlastňovacími úřady jsou
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností,
b) Magistrát hlavního města Prahy,
c) magistrát územně členěného statutárního města,
d) Dopravní a energetický stavební úřad.
(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně členěného statutárního
města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu přenést statutem na městské části nebo
městské obvody.
(3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem vyvlastňovacího úřadu podle
odstavce 1 písm. a) a c) a vyvlastňovacím úřadem, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(4) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického
stavebního úřadu, jde-li o vyvlastnění pro účely realizace dálnice, dráhy nebo civilní letecké
stavby, v ostatních případech je nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a
obchodu. Nadřízeným správním orgánem krajského úřadu a Magistrátu hlavního města Prahy
je Ministerstvo pro místní rozvoj.
(5) Zastupitelstvo hlavního města Prahy a zastupitelstvo územně členěného statutárního
města nemohou působnost vyvlastňovacího úřadu přenést statutem na městské části nebo
městské obvody.
(6) Působnost podle tohoto zákona vykonávají vyvlastňovací úřady podle odstavce 1
písm. a) a c) jako přenesenou působnost.
§ 15
Vyvlastňovací úřad
(1) Vyvlastňovacími úřady jsou Úřad rozvoje území České republiky a úřady
rozvoje území krajů.
(2) V případě vyvlastnění pozemků a staveb pro účel vyvlastnění podle § 29d
zákona o zajišťování obrany České republiky je příslušným vyvlastňovacím úřadem Úřad
rozvoje území České republiky.
§ 16
Příslušnost
991
(1) K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu
se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká.
(2) Nachází-li se pozemky nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, ve správním obvodu
dvou nebo více vyvlastňovacích úřadů, rozhodne nejbližší společně nadřízený správní orgán
usnesením, který z nich vyvlastňovací řízení provede.
(3) Dopravní a energetický stavební úřad je příslušný k vyvlastňovacímu řízení pro účel
vyvlastnění,
a) pro jehož dosažení je třeba povolení vyhrazené stavby podle stavebního zákona, nebo
b) který je stanoven horním zákonem, s výjimkou vyvlastnění pro uskutečnění zvláštních
zásahů do zemské kůry.
(4) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího
řízení obec, jejíž obecní úřad je příslušným k tomuto vyvlastňovacímu řízení, krajský úřad
usnesením pověří jiný vyvlastňovací úřad působící v jeho správním obvodu provedením
vyvlastňovacího řízení. Obdobně se postupuje i v případě, že účastníkem vyvlastňovacího
řízení je osoba, jejímž zřizovatelem je obec nebo kraj.
(5) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího
řízení hlavní město Praha a příslušným k tomuto vyvlastňovacímu řízení je Magistrát hlavního
města Prahy, ústřední správní úřad ve věcech vyvlastnění12) usnesením pověří jiný
vyvlastňovací úřad provedením vyvlastňovacího řízení.
(6) Je-li vyvlastnitelem, vyvlastňovaným nebo jiným účastníkem vyvlastňovacího
řízení kraj, jehož krajský úřad je příslušným vyvlastňovacím úřadem nebo odvolacím správním
orgánem, Ministerstvo pro místní rozvoj usnesením pověří provedením vyvlastňovacího nebo
odvolacího řízení jiný správní orgán.
§ 28
(1) Výrok podle § 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního
orgánu. Výrok podle § 24 odst. 4 lze projednat v občanském soudním řízení15); příslušný v
prvním stupni je krajský soud.
(2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle § 24 odst. 4 byl projednán
v občanském soudním řízení15), musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí
vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle § 24 odst.
3 pozbývá platnosti i výrok podle § 24 odst. 4.
(3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke
spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k
mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným
okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v § 10 lze za vyvlastnění poskytnout
vyvlastňovanému
a) částku v maximální výši 40 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a
5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více
než 15 let od nabytí za úplatu,
992
b) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a
5 v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném zastavitelném území,
c) částku v maximální výši 10 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a
5 v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní architektonickou hodnotou,
případně se zvláštní historickou hodnotou, nebo
d) částku v maximální výši 20 % z ceny stanovené podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 4 a
5 v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost.
(4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle § 24 odst. 3 písm. a) má odkladný
účinek.
993
ZÁKON Č. 416/2009 SB., O URYCHLENÍ VÝSTAVBY
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby
strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie24) a upravuje postupy
při přípravě a povolování staveb dopravní, vodní, energetické a těžební infrastruktury,
infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a
strategických investičních staveb, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro
uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich
majetkoprávní přípravu, povolování a následný soudní přezkum správních rozhodnutí v
souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný
předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného
zájmu a postup při přijímání rozhodnutí o určení oblasti jako údolí pro urychlení zavádění
technologií pro nulové čisté emise.
(2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí
a) stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související,
b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,
c) infrastruktura pro vodní dopravu uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
d) terminály železniční a silniční dopravy podle § 5e odst. 1 písm. c),
e) další stavby dopravní infrastruktury1) nebo stavby s nimi související umisťované v plochách
nebo koridorech vymezených v územním rozvojovém plánu, nebo
f) v územně plánovací dokumentaci vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní
infrastruktury1) nebo stavby s nimi související.
(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí
a) stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v územním
rozvojovém plánu a stavby s ním související, nebo
b) stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci
nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném
zájmu, a stavby s ní související.
(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení
elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií, stavby pro
energetickou bezpečnost nebo stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona
zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s územním rozvojovým
plánem a se zásadami územního rozvoje, dobíjecí stanice, vodíkové čerpací stanice nebo
čerpací stanice na zkapalněný metan a stavby související s těmito stavbami a zařízeními.
Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí
a) stavby a zařízení přenosové soustavy,
994
b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
c) stavby a zařízení přepravní soustavy,
d) zásobníky plynu,
e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,
f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV,
g) stavby a zařízení distribuční soustavy včetně transformovny související s dobíjecími
stanicemi, vodíkovými čerpacími stanicemi nebo čerpacími stanicemi na zkapalněný metan,
h) stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 40 bar včetně souvisejících technologických
objektů,
i) stavby a zařízení rozvodných tepelných zařízení,
j) výrobny plynu o výkonu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních
plynovodů, nebo
k) stavby pro energetickou bezpečnost.
(5) Stavbou pro energetickou bezpečnost se pro účely tohoto zákona rozumí
a) stavba v areálu jaderného zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou
řetězovou reakci nebo jinou řetězovou jadernou reakci pro energetické účely, nebo
b) další stavba nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení související s výstavbou,
uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou stavby podle písmene a),
včetně
1. stavby a zařízení nezbytných pro připojení výroben elektřiny a zdrojů energie do distribuční,
přenosové nebo přepravní soustavy nebo do soustavy zásobování tepelnou energií,
2. stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování
tepelnou energií, včetně stavby a zařízení, které jsou nezbytné za účelem bezpečného a
spolehlivého provozu této soustavy,
3. jiné nezbytné stavby technické infrastruktury,
4. nezbytné stavby dopravní infrastruktury,
5. staveniště, nebo
6. stavby skladu čerstvého nebo vyhořelého jaderného paliva,
c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně
dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou,
uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím
připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením
souvisejících,
d) stavba výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 15 MW
a více, včetně staveb jejího připojení do elektrizační soustavy a s tímto připojením
souvisejících; stavba výrobny elektřiny využívající energii větru se považuje za stavbu pro
995
energetickou bezpečnost i jako součást souboru staveb výroben nebo zdrojů elektřiny
využívajících energii větru, pokud soubor staveb v celkovém součtu překračuje hodnotu
instalovaného výkonu podle části věty před středníkem.,
e) stavba skladu a úložiště radioaktivního odpadu.
(6) Dobíjecí stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní paliva veřejně
přístupná dobíjecí stanice
a) pro lehká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě podle tohoto přímo
použitelného předpisu, nebo
b) pro těžká elektrická vozidla umístěná podél transevropské dopravní sítě, na bezpečné a
chráněné parkovací ploše nebo v městském uzlu podle tohoto přímo použitelného předpisu.
(7) Vodíkovou čerpací stanicí se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro alternativní
paliva veřejně přístupná vodíková čerpací stanice pro silniční vozidla, která
a) je umístěna podél transevropské dopravní sítě nebo v městském uzlu podle tohoto přímo
použitelného předpisu, nebo
b) rovněž umožňuje čerpání vodíku zpravidla do palivové nádrže hnacích drážních vozidel.
(8) Čerpací stanicí na zkapalněný metan se pro účely tohoto zákona rozumí v souladu s
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zavádění infrastruktury pro
alternativní paliva veřejně přístupná čerpací stanice na zkapalněný metan pro silniční vozidla,
která je umístěna podél transevropské dopravní sítě, v městském uzlu podle tohoto přímo
použitelného předpisu, nebo do 10 km dojezdové vzdálenosti od nejbližšího výjezdu ze silnice,
která je součástí sítě TEN-T.
(9) Těžební infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby a zařízení, které
mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek strategického významu podle horního zákona,
jakož i stavby sloužící k jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti s jejich
dobýváním, dále stavby určené k jejich přepravě a úložná místa pro těžební odpad.
(10) Infrastrukturou pro ukládání oxidu uhličitého se pro účely tohoto zákona rozumí
stavby a zařízení, které mají sloužit k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových
struktur25) nebo k zachytávání oxidu uhličitého, a stavby přepravní sítě určené k přepravě
oxidu uhličitého na úložiště oxidu uhličitého.
(11) Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí
stavba komunikačního vedení veřejné komunikační sítě jako technické infrastruktury
elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických
přípojek.
(12) Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury
elektronických komunikací, která se přikládá
a) ke stavbě pozemní komunikace17) nebo dráhy18), nebo
996
b) k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu
nebo vedení sítě elektronických komunikací19).
(13) Strategickou investiční stavbou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba pro
výrobu a skladování umisťovaná v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze
nejméně 45 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách
územního rozvoje uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu a stavby s touto stavbou související.
(14) Technologiemi pro nulové čisté emise se rozumí technologie uvedené v přímo
použitelném předpisu Evropské unie, pokud se jedná o konečné produkty, konkrétní součásti
nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto produktů.
(15) Údolím pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise se rozumí
geograficky vymezená oblast na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních
plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, která byla jako údolí pro urychlení
zavádění technologií pro nulové čisté emise určena vládou v souladu s podmínkami tohoto
zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie.
________________________
1) § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
1) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
§2
(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení
poučí účastníky o této skutečnosti.
(2) Lhůty pro podání žalob proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 se zkracují
na polovinu; to neplatí, jde-li o řízení podle stavebního zákona. O žalobách rozhodne soud ve
lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích
proti rozhodnutí soudu o žalobě.
(3) Jde-li o stavbu pro energetickou bezpečnost, činí lhůty pro podání žalob proti
rozhodnutím vydaným v řízeních podle § 1 jeden měsíc. Tyto žaloby nelze rozšířit o dosud
nenapadené výroky nebo je rozšířit o další žalobní body po uplynutí lhůty podle věty první. O
žalobách podle věty první a opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o nich rozhodne
soud ve lhůtě 90 dnů.
(4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti rozhodnutí vydanému v řízení
podle § 1 lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného
prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s
opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud
nepřihlíží.
(5) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby
staví.
(6) V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým
997
počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se
oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 182 písm. c) stavebního
zákona (dále jen „dotčení vlastníci“), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn,
a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným
vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24
správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou
vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb
evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k
těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli,
vyvlastňovanému, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a
dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito
účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje
jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je patnáctý den ode dne, kdy byla písemnost
odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. V případě podzemní stavby,
která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisí se stavbami na pozemku ani s provozem na
něm a která ani jinak nemůže mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen, se
v řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona doručuje veřejnou vyhláškou vždy.
(7) Zemřela-li osoba, která byla nebo by měla být účastníkem řízení podle stavebního
zákona, jemuž má být doručena písemnost jednotlivě, nebo účastníkem vyvlastňovacího řízení,
a úřadu příslušnému k vedení tohoto řízení se do 30 dnů ode dne, kdy zjistil, že zemřela,
nepodaří zjistit osoby, které by se v důsledku její smrti staly účastníky řízení, ustanoví jim
opatrovníka; to neplatí, má-li být namísto ustanovení opatrovníka písemnost doručena veřejnou
vyhláškou.
(8) K odstranění vad námitek, odvolání a rozkladu podaných po lhůtě stanovené pro
jejich podání právním předpisem, podle kterého se podávají, se nepřihlíží. To platí i pro žaloby
proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle věty první i pro opravné prostředky proti
rozhodnutím o těchto žalobách. Správní orgán a soud k odstranění nedostatků podání nevyzývá.
(9) Neobsahuje-li odvolání proti rozhodnutí vydanému v řízení podle § 1 údaj o tom, v
čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu
předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán odvolatele nevyzývá. Neodstranil-li
odvolatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání odvolání, přezkoumává odvolací
správní orgán pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí
předcházelo, s právními předpisy.
§ 2b
(1) V zastavěném zastavitelném území se elektroenergetická vedení přenosové
soustavy o napěťové hladině 400 kV a vyšší umisťují nad zem, nenavrhne-li stavebník jinak.
Při výměně nadzemních vedení o napěťové hladině 110 kV prováděné podle přílohy č. 1 odst.
1 písm. a) bodů 11 a 12 stavebního zákona lze v zastavěném zastavitelném území zachovat
jejich umístění nad zemí.
(2) Vedení optické pevné veřejné komunikační sítě lze v zastavěném zastavitelném
území umisťovat nad zem, pokud
998
a) obec, na jejímž území se má vedení umístit, vydá k záměru souhlasné vyjádření,
b) v navrhované trase záměru neexistuje podzemní vedení optické pevné veřejné komunikační
sítě a
c) záměr využívá nebo doplňuje již existující nadzemní vedení technické infrastruktury na
území obce, která k záměru vydala souhlasné vyjádření podle písmene a).
§ 2c
Společné jednání u staveb energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro
ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací
(1) Společné jednání stavebního úřadu a dotčených orgánů u staveb energetické nebo
těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury
elektronických komunikací podle stavebního zákona svolá stavební úřad i na žádost stavebníka.
(2) Na základě závěrů společného jednání u staveb energetické nebo těžební
infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických
komunikací může stavební úřad požádat dotčené orgány o odstranění zjevných vad vyjádření a
závazných stanovisek nebo odstranění rozporů a určit jim za tímto účelem lhůtu, která
nepřekročí 15 dnů ode dne konání společného jednání; po dobu běhu této lhůty neběží lhůta pro
vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. K vyjádření nebo závaznému
stanovisku vydanému po lhůtě podle věty první se nepřihlíží.
(3) Nedojde-li ani postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním
úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, předloží stavební úřad
do 14 dnů zprávu o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhy k řešení vládě29), která
rozhodne bezodkladně.
§ 2d
(1) Proti rozhodnutí o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost není
přípustné odvolání.
(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní
orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické
infrastruktury. To neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d).
(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost
vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.
(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru
stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného
odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem; tuto
lhůtu nelze prodloužit. Jednotné environmentální stanovisko26) k záměru stavby pro
energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně,
nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska
požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený
orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k záměru stavby pro
energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu pro jejich vydání; to neplatí, jde-li o
999
vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování záměru prováděného na území České
republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4
stavebního zákona není dotčeno.
(5) Podnět k zahájení přezkumného řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko,
které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, lze
podat nejpozději v den uplynutí lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním
rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zahájit toto přezkumné řízení lze
nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty podle věty první. O zahájení přezkumného řízení
nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, uvědomí příslušný
stavební úřad, jenž jím vedené řízení přeruší do doby ukončení přezkumného řízení. Nezákonné
závazné stanovisko lze v přezkumném řízení pouze změnit, a to nejpozději do 30 dnů ode dne
jeho zahájení. Po ukončení přezkumného řízení nejsou další opravné prostředky proti
závaznému stanovisku přípustné.
(6) Vyjádření, které slouží jako podklad pro řízení o povolení záměru stavby pro
energetickou bezpečnost, lze jen opravit nebo změnit, a to nejpozději do 10 dnů po uplynutí
lhůty, ve které se mohou účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům
rozhodnutí.
(7) Nebylo-li vyjádření nebo závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro řízení o
povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost, vydáno ve lhůtě pro jeho vydání a
považuje se proto podle stavebního zákona za souhlasné a bez podmínek, nové vyjádření nebo
závazné stanovisko lze vydat nejpozději do 10 dnů po uplynutí lhůty, ve které se mohou
účastníci řízení před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Přezkum
nového vyjádření nebo závazného stanoviska v přezkumném řízení není přípustný.
(8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy
považuje za řízení s velkým počtem účastníků.
(9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona platí
5 let ode dne nabytí právní moci.
(10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou
bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však při
prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení následujícím po
prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám nebo námitkám
neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.
(11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro
uplatnění námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.
(12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl
vydán územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.
(13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření,
závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska nebo závazného
stanoviska ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo
odstranění vad žádosti na základě výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k
1000
doplnění žádosti nebo k odstranění vad žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního
řádu se nepoužije.
(14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska26) ve věci záměrů staveb pro
energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 vět druhé a třetí
zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.
(15 14) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou
bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posouzení
vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.
(16 15) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření
nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li součástí
žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před jeho dokončením
podle stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu. Ustanovení § 184
odst. 3 a 4 stavebního zákona se použijí obdobně.
(17 16) Bylo-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydáno stanovisko
k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo závazné stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, nepoužije se § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody krajiny.
(18 17) Záměry staveb pro energetickou bezpečnost lze vyloučit územně plánovací
dokumentací postupem podle § 122 odst. 3 stavebního zákona jen z důvodu jiného veřejného
zájmu.
(19 18) Ustanovení odstavců 1 až 18 17 se použijí obdobně pro řízení podle stavebního
zákona, jehož předmětem je se stavbou pro energetickou bezpečnost související
a) rámcové povolení,
b) povolení dělení nebo scelování pozemků,
c) povolení změny využití území spočívající v terénní úpravě, odstavné, manipulační, prodejní,
skladové nebo výstavní ploše, změně druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku, pokud
podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, nebo úpravě pozemku, která
má vliv na schopnost vsakování vody,
d) stanovení ochranného pásma a
e) povolení odstranění stavby.
(19) Ustanovení § 311 odst. 5 stavebního zákona se na rozhodnutí o povolení
záměru stavby pro energetickou bezpečnost nepoužije.
(20) V případě záměrů staveb pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm.
a) a b) se omezení maximální doby předčasného užívání nebo zkušebního provozu podle
§ 238 odst. 3 stavebního zákona neuplatní.
§ 2e
1001
(1) Stavba pro energetickou bezpečnost, s výjimkou staveb pro energetickou bezpečnost
podle § 1 odst. 5 písm. d), je veřejně prospěšnou stavbou. Tato stavba slouží k zajištění
bezpečnostních zájmů České republiky v podobě udržitelné a soběstačné výroby energie.
(2) V pochybnostech, zda jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, platí stanovisko
Dopravního a energetického stavebního úřadu Úřadu rozvoje území České republiky (dále
jen „Úřad“).
(3) Před realizací stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. a) až
c) jsou prováděny přípravné práce. Přípravnými pracemi pro stavby pro energetickou
bezpečnost (dále jen „přípravné práce“) se rozumí zejména terénní úpravy, úprava
pozemku, příprava odstavných, manipulačních a skladových ploch, příprava staveniště,
zřizování přístupových cest, výstavba objektů pro hospodaření se srážkovými vodami
včetně úpravy koryt, výstavba skladovacích a technických zařízení a staveb, výstavba
staveb a zařízení dopravní nebo technické infrastruktury, včetně úpravy staveb a zařízení
stávajících.
(4) Přípravné práce jsou záměrem podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, pokud je předmětem posuzování stavba pro energetickou bezpečnost;
podléhají posouzení vlivů na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení;
předmětem posuzování jsou samostatně, pokud o samostatné posouzení přípravných
prací oznamovatel záměru stavby pro energetickou bezpečnost požádá. Příslušným
úřadem pro postup podle věty první je orgán kraje.
(5) Přípravné práce lze povolit samostatně v řízení podle zvláštních právních
předpisů. K přípravným pracím se při hodnocení a posuzování stavby pro energetickou
bezpečnost podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a při jejím povolování
podle zvláštních právních předpisů, v rozsahu, ve kterém byly povoleny, nepřihlíží.
§ 2f
Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby
dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro ukládání oxidu
uhličitého nebo strategické investiční stavby prováděné stavebníkem, správcem nebo
provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, těžební infrastruktury,
infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého nebo strategické investiční stavby (dále jen
"oprávněný investor"), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba povoluje. Příprava stavby
podle věty první zahrnuje i vyhledávání vhodné lokality pro její umístění. Za tímto účelem
má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci.
Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků
dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných
prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle
předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité
věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich
provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení
a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po
skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci
1002
do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně
písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud
byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo
jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo
mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši
dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku10).
§ 2i
Budování infrastruktury elektronických komunikací
(1) Rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona nevyžadují přípojky
elektronických komunikací do délky 100 metrů; to neplatí v případech, kdy je vyžadováno
závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí16).
(2) (1) K užívání stavby infrastruktury elektronických komunikací se nevyžaduje
kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona, přičemž povinnosti
týkající se oznámení dokončených staveb podle stavebního zákona23) zůstávají nedotčeny.
(3) (2) Stavba přípolože nevyžaduje povolení stavebního úřadu, ani závazné stanovisko
nebo rozhodnutí orgánu státní památkové péče22), pokud
a) ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož
prostoru se přípolož přikládá, a
b) stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu
o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování
obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.
(4) (3) Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které
se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke
které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.
(5) (4) Stavba základnové stanice mobilního signálu včetně souvisejícího elektrického
a optického přípojného vedení financovaná v rámci Národního plánu obnovy, která nepodléhá
posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb. a
ani povolení záměru podle zákona č. 283/2021 Sb. Stavba dle tohoto odstavce je stavbou
dočasnou, jejíž doba trvání je 8 let ode dne jejího dokončení, které je stavebník bezodkladně
povinen oznámit stavebnímu úřadu. Stavbu dle tohoto odstavce lze změnit na stavbu trvalou, a
to v rámci řízení o změně užívání stavby.
(6) (5) Pokud stavba základnové stanice mobilní sítě elektronických komunikací včetně
souvisejícího elektrického a optického přípojného vedení je nutná ke splnění povinnosti uložené
na základě zvláštního právního předpisu, lze tuto stavbu Stavbu základnové stanice mobilní
sítě elektronických komunikací včetně souvisejícího elektrického a optického přípojného
vedení lze umisťovat a povolovat i přes nesoulad s územně plánovací dokumentací obce. Část
územně plánovací dokumentace, která zakazuje, či omezuje výstavbu základnových stanic
1003
mobilních sítí elektronických komunikací se nepoužije. Ustanovení § 122 odst. 3 stavebního
zákona se pro stavby základnových stanic mobilních sítí elektronických komunikací nepoužije.
§ 2j
(1) Dokumentaci pro vydání povolení záměru, která se přikládá k žádosti o povolení
záměru stavby dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace
obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů,
dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí,
rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně
posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.
(2) V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci
pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
(3) Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo
dopravy vyhláškou.
§ 2l
(1) V případě naléhavého veřejného zájmu může vláda do doby vydání územního
rozvojového plánu závazného pro rozhodování v území na návrh Ministerstva dopravy
rozhodnout o pořízení územního rozvojového plánu pro vybraný záměr dopravní infrastruktury
celostátního nebo mezinárodního významu nebo přesahující svým významem území jednoho
kraje (dále jen „dílčí územní rozvojový plán“). Dílčí územní rozvojový plán se považuje za
územní rozvojový plán závazný pro rozhodování v území; ustanovení § 74 odst. 2 písm. c), §
76 odst. 1, § 87 odst. 2 a 4 a § 88, 90 a 99 stavebního zákona se nepoužijí. V rozhodnutí o
pořízení dílčího územního rozvojového plánu vláda rozhodne o jeho obsahu bez projednání a
schválení zadání.
(2) Pořizovatelem dílčího územního rozvojového plánu je Ministerstvo dopravy.
Ministerstvo dopravy je ve vztahu k dílčímu územnímu rozvojovému plánu orgánem územního
plánování a hradí náklady podle § 91 odst. 1 stavebního zákona.
(3) Návrh obsahu dílčího územního rozvojového plánu doručí pořizovatel Ministerstvu
životního prostředí a orgánu ochrany přírody. Lhůty podle ustanovení § 89 odst. 2 a 3
stavebního zákona se zkracují na polovinu. Stanoviska zajistí pořizovatel před předložením
návrhu obsahu vládě.
(4) Pořizovatel dílčího územního rozvojového plánu zajistí, že návrh dílčího územního
rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území budou zpracovány bez
zbytečného odkladu od rozhodnutí vlády o jeho pořízení.
(5) Pořizovatel zveřejní návrh dílčího územního rozvojového plánu a vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k
nahlédnutí. Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání dotčeným orgánům,
krajům a obcím v řešeném území jednotlivě a místo a dobu konání veřejného projednání
veřejnou vyhláškou; v oznámení uvede, kde je možné do návrhu dílčího územního rozvojového
1004
plánu a do vyhodnocení vlivů nahlédnout. Rozhodne-li tak vláda, lze společné jednání a veřejné
projednání konat společně; veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také
požadavky na společné jednání.
(6) Ministerstvo pro místní rozvoj Úřad uplatní stanovisko k návrhu dílčího územního
rozvojového plánu z pohledu jeho souladu s politikou územního rozvoje, územním rozvojovým
plánem závazným pro rozhodování v území a cíli a úkoly územního plánování.
(7) Změna dílčího územního rozvojového plánu se zpracovává, projednává a vydává v
rozsahu měněných částí postupem podle odstavců 1 až 6 obdobně. Ministerstvo životního
prostředí stanoví, zda má být návrh jeho změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.
Vyhodnocení vlivů změny dílčího územního rozvojového plánu na udržitelný rozvoj území se
zpracovává pouze, pokud bylo stanoveno, že změna dílčího územního rozvojového plánu má
být posuzována z hlediska vlivů na životní prostředí.
(8) Ministerstvo dopravy zajistí vyhotovení úplného znění dílčího územního
rozvojového plánu po jeho změně a toto vyhotovení po nabytí účinnosti změny opatří
záznamem o účinnosti. Doručení úplného znění je podmínkou nabytí účinnosti změny dílčího
územního rozvojového plánu.
§ 2m
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj Úřad vyhodnotí vydaný dílčí územní rozvojový plán
a při nejbližší změně územního rozvojového plánu převezme dílčí územní rozvojový plán do
této změny. K částem změny územního rozvojového plánu, které jsou přebírány z dílčího
územního plánu, u kterých nedochází k věcné změně, nelze uplatnit připomínky a nejsou
předmětem vyhodnocení vlivů na životní prostředí ani na udržitelný rozvoj území. Za věcnou
změnu se nepovažuje jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových
dat. Do doby nabytí účinnosti této změny je dílčí územní rozvojový plán považován za
nadřazenou územně plánovací dokumentaci, a to i pro územní rozvojový plán pořízený
Ministerstvem pro místní rozvoj Úřadem.
(2) Nabytím účinnosti změny územního rozvojového plánu, kterou dojde k převzetí
dílčího územního rozvojového plánu, dílčí územní rozvojový plán zaniká.
(3) Dílčí územní rozvojový plán může být vydán i před vydáním prvního územního
rozvojového plánu.
(4) Proti částem územního rozvojového plánu, které jsou převzaty z dílčího územního
rozvojového plánu, lze vést přezkumné řízení nebo podat žalobu pouze ve lhůtě určené od
nabytí účinnosti dílčího územního rozvojového plánu.
§ 2n
(1) Posuzování vlivů záměru strategické investiční stavby, terénní úpravy s ní
související nebo s ní souvisejícího odstranění stavby na životní prostředí podle zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí zajišťuje Ministerstvo životního prostředí.
(2) Stavební úřad není oprávněn prodloužit lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o povolení
záměru strategické investiční stavby, žádosti o povolení terénní úpravy s ní související nebo
žádosti o povolení s ní souvisejícího odstranění stavby.
1005
(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska
nebo vyjádření k záměru strategické investiční stavby, k terénní úpravě s ní související ani k s
ní souvisejícímu odstranění stavby; to neplatí, jde-li o jednotné environmentální stanovisko26).
(43) Odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení záměru strategické
investiční stavby, povolení terénní úpravy s ní související nebo povolení s ní souvisejícího
odstranění stavby není přípustné.
(4) Strategickou investiční stavbu lze v územně plánovací dokumentaci vymezit jako
veřejně prospěšnou stavbu podle stavebního zákona. Jde-li o strategickou investiční
stavbu, práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit pouze ve prospěch státu
nebo právnické osoby, která je ve výlučném vlastnictví státu nebo v níž může stát
uplatňovat rozhodující vliv.
(5) Oprávněný investor strategické investiční stavby je oprávněn provádět přípravu
území i před vydáním závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Přípravou území
se pro účely tohoto ustanovení rozumí zejména
a) odstraňování dřevin a jiné vegetace,
b) terénní úpravy,
c) opatření nezbytná k ochraně půdy a k zajištění podmínek pro obnovu vegetačního
krytu,
d) přípravné práce nezbytné k ověření geologických a hydrologických podmínek.
(6) Oprávnění podle odstavce 4 vzniká oprávněnému investorovi na základě
rozhodnutí vydaného Ministerstvem životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí
rozhodnutí vydá, jestliže
a) z podkladů předložených spolu s oznámením záměru a z dosavadního průběhu
posuzování vlivů záměru na životní prostředí lze důvodně očekávat, že záměru bude
vydáno souhlasné závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí, a
b) příprava území zjevně závažně neohrozí veřejný zájem na ochraně životního prostředí
a veřejného zdraví.
O vydání rozhodnutí může oprávněný investor požádat nejdříve dnem, kdy Ministerstvu
životního prostředí doručil oznámení záměru strategické investiční stavby; žádost
obsahuje popis rozsahu a způsobu přípravy území a předpokládaný harmonogram jejího
provádění.
(7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 5 není přípustné.
(8) Nebude-li oprávněnému investorovi vydáno souhlasné závazné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí do 5 let ode dne doručení oznámení
záměru Ministerstvu životního prostředí podle odstavce 5, je oprávněný investor povinen
uvést dotčené území do původního stavu. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba,
po kterou je posuzování vlivů záměru na životní prostředí přerušeno. Povinnost podle
1006
věty první musí být splněna nejpozději do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty stanovené
ve větě první.
§3
(1) Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro
uskutečnění dopravní, vodní, energetické nebo těžební infrastruktury, infrastruktury pro
ukládání oxidu uhličitého nebo infrastruktury elektronických komunikací platí zákon
o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění,
spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě
dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv
a) na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo
b) na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině
nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo
c) na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu.
Lhůta podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění počíná plynout ode dne doručení na adresy
uvedené v písmenech a) až c). Doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv má účinky
i vůči všem právním nástupcům vyvlastňovaného.
(3) Nedojde-li k dohodě na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě, platí pro
doručování oznámení účelu vyvlastnění odstavec 2.
(4) Splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se
nevyžaduje, pokud doručení na adresy podle odstavce 2 není možné, neboť vlastník nemovitosti
se na nich nezdržuje, odstěhoval se nebo v místě adresy není znám. Splnění podmínek
přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, jde-li o podzemní
stavbu, která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisí se stavbami na pozemku ani s
provozem na něm a která ani jinak nemůže mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který
je určen.
(5) Návrh smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění
účelu vyvlastnění může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebo stavba nebyl zatížen
právy, která zanikají vyvlastněním.
(6) Jde-li o práva potřebná pro uskutečnění stavby dopravní, vodní, energetické nebo
těžební infrastruktury nebo infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, je podmínka
přípustnosti vyvlastnění spočívající v nemožnosti získat tato práva dohodou nebo jiným
způsobem splněna, pokud byl vyvlastňovanému doručen návrh na uzavření smlouvy o získání
práv k pozemku nebo ke stavbě, která jsou předmětem vyvlastnění, a smlouva nebyla ve lhůtě
60 dnů ode dne doručení návrhu uzavřena, přestože se vyvlastnitel nejméně 30 dnů před
podáním žádosti o vyvlastnění pokusil s vyvlastňovaným o návrhu smlouvy jednat.
(7) V řízení o vyvlastnění se nepřihlíží k námitce vyvlastňovaného požadující změnu
stavby, pokud by taková změna byla v rozporu s územním rozhodnutím, společným povolením
nebo rozhodnutím o povolení záměru.
1007
(8) Pokud vyvlastňovací úřad doručuje v rámci vyvlastňovacího řízení
vyvlastňovanému do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost
odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, pokud nebylo doručeno dříve.
(9) Odvolání směřující proti výroku o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě, který
se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného pro uskutečnění stavby energetické
infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje
a uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou
bezpečnost, není přípustné. V případě, že vyvlastňovaný podá žalobu proti rozhodnutí
o vyvlastnění a současně podá i odvolání proti výroku o náhradě za vyvlastnění, zaplatí
vyvlastnitel vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši náhrady stanovené
v rozhodnutí o vyvlastnění ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění. Bude-li v důsledku
odvolacího řízení stanovená náhrada za vyvlastnění vyšší než zaplacená záloha na náhradu,
vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí, které takovou
náhradu stanoví. V případě, že rozhodnutí stanoví náhradu za vyvlastnění nižší než zaplacená
záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní
moci rozhodnutí, které takovou náhradu stanoví.
§ 3e
(1) Podléhá-li stavba dopravní infrastruktury posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění
této stavby uzavřít po vydání souhlasného závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo po
vydání souhlasného jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném
environmentálním stanovisku26), je-li jeho součástí závazné stanovisko k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí.
(2) Stanoví-li se v zjišťovacím řízení, že stavba dopravní infrastruktury nepodléhá
posouzení vlivů záměru na životní prostředí, lze smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke
stavbě potřebných pro uskutečnění této stavby uzavřít po vydání rozhodnutí o této skutečnosti.
____________________
26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
§ 3f
Žaloba na odstranění stavby energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických
komunikací
(1) Jestliže došlo k zahájení vyvlastňovacího řízení ve vztahu k předmětu
vyvlastnění, který je předmětem řízení o žalobě na odstranění stavby energetické
infrastruktury, nebo stavby infrastruktury elektronických komunikací, soud přeruší
řízení o žalobě na odstranění stavby.
(2) Jestliže došlo v průběhu vyvlastňovacího řízení k zahájení řízení o žalobě na
odstranění stavby energetické infrastruktury, nebo stavby infrastruktury elektronických
komunikací k předmětu vyvlastnění, soud přeruší řízení o žalobě na odstranění stavby
k předmětu vyvlastnění.
1008
(3) Došlo-li k přerušení řízení o žalobě na odstranění stavby podle odstavce 1 nebo
2, lze v řízení o žalobě na odstranění stavby pokračovat až po zamítnutí nebo odmítnutí
žádosti o vyvlastnění, nebo po nabytí právních účinků výroku o vyvlastnění.
(4) Došlo-li k vyvlastnění spočívajícím v odnětí či omezení vlastnického práva, soud
žalobu o žalobě na odstranění stavby energetické infrastruktury, nebo stavby
infrastruktury elektronických komunikací zamítne.
(5) Odstavce 1 až 4 se pro žalobu na ochranu vlastnictví a žalobu na vyklizení ve
vztahu k předmětu vyvlastnění použijí pro stavby nebo zařízení energetické
infrastruktury, nebo stavby infrastruktury elektronických komunikací obdobně.
§ 4a
(1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení k závěru, že podmínky pro
vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost
vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o
vyvlastnění (dále jen „mezitímní rozhodnutí“), týká-li se vyvlastňovací řízení práva k pozemku
nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění vyhrazené stavby podle stavebního zákona a dále
a) dopravní, nebo vodní nebo energetické infrastruktury
1. umisťované v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územním rozvojovém plánu
nebo v zásadách územního rozvoje, a
2. uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b) místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy, je-li tato
stavba
1. umisťována v ploše nebo koridoru, které jsou pro ni vymezeny v územně plánovací
dokumentaci, a
2. celá umístěna v rozvojové oblasti podle stavebního zákona vymezené politikou územního
rozvoje a označené jako metropolitní rozvojová oblast., nebo
c) energetické infrastruktury, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury
pro ukládání oxidu uhličitého.
(2) Odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné.
(3) O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí
obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě.
(4) Nebylo-li mezitímní rozhodnutí soudem zrušeno, vyvlastnitel zaplatí
vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši stanovené znaleckým posudkem,
který připojil k návrhu smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, do 60 dnů od právní
moci
a) mezitímního rozhodnutí,
b) rozhodnutí soudu o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí, byla-li podána, nebo
c) rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě, byl-li podán.
1009
(5) Byla-li podána žaloba proti mezitímnímu rozhodnutí nebo byl-li podán opravný
prostředek proti rozhodnutí soudu o této žalobě, vyvlastňovací úřad nevydá rozhodnutí o zbytku
věci dříve, než nabude právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo opravném prostředku.
(6) Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci vyšší než
zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů
od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí
o zbytku věci nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl
nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci.
§ 4b
Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a to jak
vymezené, tak i nevymezené v územně plánovací dokumentaci, stavby těžební infrastruktury
nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého se použije § 4a odst. 1 a 3 až 7
obdobně; pokud se jedná o stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové
soustavy, stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV
nebo stavby a zařízení plynu o tlakové hladině 4 až 85 bar včetně souvisejících technologických
objektů, uplatní se rovněž ustanovení § 4a odst. 2.
§ 4d
(1) Stavebník může společně s žádostí o povolení záměru vybrané stavby energetické
infrastruktury, stavby těžební infrastruktury nebo stavby infrastruktury pro ukládání oxidu
uhličitého požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání
mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva
nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části
potřebné k uskutečnění takové stavby energetické nebo těžební infrastruktury nebo
infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého. Ustanovení § 4c odst. 3 se použije obdobně. Pro
omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku
nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění stavby infrastruktury
elektronických komunikací platí věta první obdobně.
(2) K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen
znalecký posudek, podle kterého vyvlastnitel navrhuje výši náhrady za odnětí nebo omezení
vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. K žádosti o vydání
mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b)
zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.
(3) Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 4 uhradí vyvlastnitel ve výši
stanovené na základě znaleckého posudku podle odstavce 2. Náhrada za odnětí nebo omezení
vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu se stanoví na základě
znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný
předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu
za vyvlastnění podle § 4a odst. 4, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého
posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.
§ 5a
1010
(1) Dopravní a energetický stavební úřad Úřad je příslušným orgánem k provádění
opatření stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie17).
(2) Úřad je příslušný ve věcech staveb projektů společného zájmu energetické
infrastruktury, včetně posuzování jejich zralosti18).
(3) Předkladatel projektu společného zájmu11) energetické infrastruktury (dále jen
„projekt“) předloží úřadu písemné oznámení o projektu k posouzení zralosti projektu pro další
projednávání a povolování. Oznámení kromě obecných náležitostí obsahuje zejména
a) identifikaci stavebního záměru jako projektu společného zájmu zařazeného do unijního
seznamu podle prováděcího nařízení Evropské komise12),
b) údaje o podmínkách stanovených pro stavební záměr územně plánovací dokumentací, nebo
vyjádření příslušného orgánu územního plánování, není-li stavební záměr těmito
dokumentacemi řešen,
c) údaje o požadovaných změnách oproti řešení přijatému v územně plánovací dokumentaci
včetně podrobného odůvodnění nezbytnosti takovéto změny,
d) vymezení jednotlivých staveb záměru, které tvoří projekt společného zájmu, které budou
předmětem jednoho komplexního rozhodnutí13),
e) grafické podklady,
f) situace, zakreslení staveb do mapových podkladů v měřítku 1:5000 nebo 1:10000,
g) návrh harmonogramu dalšího projednávání a povolování projektu společného zájmu,
h) návrh rozsahu materiálů a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o
komplexní rozhodnutí.
(4) Podléhá-li projekt společného zájmu jako záměr posuzování vlivů na životní
prostředí, předkladatel k oznámení připojí závěr zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, pokud byl vydán, nebo doklad o tom, že bylo podáno oznámení
záměru příslušnému orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 5f
(1) Jde-li o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, která podléhá
posouzení vlivů záměru na životní prostředí, osoba, která předloží dokumentaci vlivů tohoto
záměru na životní prostředí a popřípadě rovněž žádost o vydání jednotného environmentálního
stanoviska příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, současně
oznámí tuto skutečnost stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud příslušný úřad
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dojde k závěru, že dokumentace vlivů
záměru na životní prostředí nebo žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska
a) obsahují stanovené náležitosti, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení
záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty první, že projekt
je v dostatečně pokročilé fázi, nebo
b) neobsahují stanovené náležitosti, současně s jejich vrácením oznamovateli sdělí stavebnímu
úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, které náležitosti
1011
dokumentace nebo žádost neobsahuje; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty
první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem
příslušného úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
(2) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů
záměru na životní prostředí, osoba, která podá žádost o vydání jednotného environmentálního
stanoviska povolení záměru podle stavebního zákona, současně oznámí tuto skutečnost
stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru. Pokud správní orgán příslušný k vydání
jednotného environmentálního stanoviska stavební úřad dojde k závěru, že žádost
a) obsahuje všechny náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně sdělí stavebnímu úřadu
příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle
věty první, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nebo
b) neobsahuje všechny náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k odstranění vad
žádosti určenou žadateli sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost
a uvede přitom, kterými vadami žádost trpí; stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle věty
první, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto oznámení odůvodní závěrem správního
orgánu příslušného k vydání jednotného environmentálního stanoviska.
(3) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů
záměru na životní prostředí a nemá-li být jednotné environmentální stanovisko součástí žádosti
o povolení tohoto záměru, osoba, která podá první související žádost,
a) v této žádosti rovněž uvede, že stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury
nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí a jednotné environmentální stanovisko
nebude součástí žádosti o povolení tohoto záměru, a
b) současně oznámí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru, že podala související
žádost, a předloží tomuto stavebnímu úřadu dokumentaci pro povolení záměru.
(4) Pokud správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti podle odstavce
3 dojde k závěru, že žádost má předepsané náležitosti a netrpí ani jinými vadami, neprodleně
sdělí stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost. Netrpí-li vadami ani
předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad neprodleně oznámí osobě podle
odstavce 3, že projekt je v dostatečně pokročilé fázi. Pokud správní orgán příslušný k vedení
řízení o související žádosti podle odstavce 3 dojde k závěru, že žádost nemá předepsané
náležitosti nebo trpí jinými vadami, současně s výzvou k jejich odstranění určenou žadateli sdělí
stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto skutečnost a uvede přitom, kterými
vadami žádost trpí. Nemá-li související žádost podle odstavce 3 předepsané náležitosti, trpí-li
jinými vadami nebo trpí-li vadami předložená dokumentace pro povolení záměru, stavební úřad
neprodleně oznámí osobě podle odstavce 3, že projekt není v dostatečně pokročilé fázi, a toto
oznámení odůvodní závěrem správního orgánu příslušného k vedení řízení o související žádosti
nebo svým závěrem.
(5) Nepodléhá-li stavba vybrané transevropské dopravní infrastruktury posouzení vlivů
záměru na životní prostředí ani rozhodnutí o související žádosti a není-li jednotné
environmentální stanovisko součástí žádosti o povolení tohoto záměru, stavební úřad příslušný
1012
k povolení záměru neprodleně po posouzení, zda žádost o povolení záměru netrpí vadami,
oznámí žadateli, že
a) projekt je v dostatečně pokročilé fázi, nevyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad
žádosti, nebo
b) projekt není v dostatečně pokročilé fázi, vyzve-li jej k doplnění žádosti nebo odstranění vad
žádosti.
(63) Stavební úřad příslušný k povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané
transevropské dopravní infrastruktury sdělí nadřízenému správnímu orgánu, zda v případě
projektu, o němž oznámil, že je v dostatečně pokročilé fázi, bylo ve lhůtě 4 let ode dne oznámení
podle odstavce 1 věty první, 1 věty první nebo odstavce 2 věty první nebo odstavce 3 písm. b)
anebo ode dne podání žádosti podle odstavce 5 vyhověno v prvním stupni všem souvisejícím
žádostem a žádosti o povolení záměru.
(74) Do lhůty 4 let podle odstavce 63 se nezapočítává časová prodleva vyvolaná osobou,
která hodlá uskutečnit stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.
§ 5g
(1) Ministerstvo dopravy Úřad zveřejní na svých internetových stránkách
a) označení stavebních úřadů příslušných k vedení řízení o povolení záměru spočívajícího ve
stavbě vybrané transevropské dopravní infrastruktury a jejich působnosti podle této části
zákona,
b) označení dotčených orgánů věcně příslušných k vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a správních orgánů věcně příslušných
k vedení řízení o souvisejících žádostech,
c) náležitosti žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané transevropské
dopravní infrastruktury, žádostí o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou
podkladem pro povolení záměru, a souvisejících žádostí a
d) lhůty pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané
transevropské dopravní infrastruktury, pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která
jsou podkladem pro povolení záměru, a pro vydání rozhodnutí v řízeních o souvisejících
žádostech.
(2) Stavební úřad příslušný k povolení záměru poskytne osobě, která hodlá uskutečnit
stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury, do 45 dnů od požádání předběžnou
informaci podle stavebního zákona. Vedle předběžné informace poskytne v rozsahu požadavku
této osoby rovněž informaci o
a) náležitostech žádosti o povolení záměru,
b) tom, zda je vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem pro povolení záměru,
c) náležitostech žádosti o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou podkladem
pro povolení záměru,
1013
d) hlediscích, podle nichž bude posuzována žádost o vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, a předpokladech, za nichž lze žádosti
vyhovět,
e) nezbytnosti podání související žádosti,
f) náležitostech související žádosti, nebo
g) hlediscích, podle nichž bude posuzována související žádost, a předpokladech, za nichž lze
žádosti vyhovět.
(3) Stavební úřad příslušný k povolení záměru požádá neprodleně po obdržení
požadavku o předběžnou informaci
a) podle odstavce 2 písm. b) až d) dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, o poskytnutí požadované informace,
nebo
b) podle odstavce 2 písm. e) až g) správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti
o poskytnutí požadované informace.
(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, která jsou
podkladem pro povolení záměru, poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle
odstavce 3 písm. a) stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci.
Je-li dotčený orgán následně požádán o poskytnutí předběžné informace podle stavebního
zákona, tuto informaci neposkytne v rozsahu již poskytnuté informace.
(5) Je-li před podáním žádosti o povolení záměru spočívajícího ve stavbě vybrané
transevropské dopravní infrastruktury podána žádost o vydání vyjádření nebo závazného
stanoviska, která jsou podkladem pro povolení záměru, dotčený orgán příslušný k vydání
vyjádření nebo závazného stanoviska
a) sdělí neprodleně po obdržení žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení záměru tuto
skutečnost a
b) zašle neprodleně po vydání vyjádření nebo závazného stanoviska stavebnímu úřadu
příslušnému k povolení záměru stejnopis jeho písemného vyhotovení; považuje-li se vyjádření
nebo závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek z důvodu, že jej dotčený orgán nevydal
ve lhůtě pro jeho vydání, dotčený orgán sdělí neprodleně stavebnímu úřadu příslušnému k
povolení záměru tuto skutečnost.
(6) Správní orgán příslušný k vedení řízení o související žádosti
a) poskytne do 30 dnů ode dne obdržení požadavku podle odstavce 3 písm. b) stavebnímu úřadu
příslušnému k povolení záměru požadovanou informaci,
b) sdělí neprodleně po obdržení související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému k povolení
záměru tuto skutečnost a
c) zašle neprodleně po vydání rozhodnutí o související žádosti stavebnímu úřadu příslušnému
k povolení záměru stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí.
1014
(7) Nevydá-li v zákonné lhůtě dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko, která
jsou podkladem pro povolení záměru, nebo správní orgán rozhodnutí o související žádosti, dá
stavební úřad příslušný k povolení záměru podnět k učinění opatření proti nečinnosti správnímu
orgánu nadřízenému orgánu, který měl vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí o
související žádosti vydat.
§ 5h
Osoba, která činí podání podle § 5f odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo 1 nebo 2 anebo § 5g odst. 2, 5
nebo 6, uvede v tomto podání, že jde o stavbu vybrané transevropské dopravní infrastruktury.
§ 5j
(1) Jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise (dále jen
„údolí“) mohou být na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách
uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu určeny oblasti, které
a) jsou klíčovými centry pro podporu výrobních kapacit technologií pro nulové čisté emise a
jejich integraci do energetického systému a poskytují potenciál rozšíření, reindustrializace nebo
vytvoření průmyslových klastrů, nebo
b) významně přispívají k plnění cílů dekarbonizace průmyslových odvětví, regionální
udržitelnosti a spravedlivé transformaci.
(2) Oblasti určené jako údolí stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice těchto oblastí
a pro každou z nich uvede zejména:
a) název oblasti, její geografickou polohu včetně mapového zobrazení a její rozlohu,
b) technologický rozsah oblasti,
c) konkrétní opatření ke zvýšení atraktivity oblasti jako místa pro výrobní činnosti,
d) strategické přínosy oblasti,
e) jednotné kontaktní místo oblasti.
(3) Přijetí rozhodnutí o určení oblasti jako údolí může být učiněno pouze v případě, že
byly splněny podmínky uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie.
Příloha č. 3
1. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Cheb sloužící zejména pro záměry
spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje
energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s
výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
2. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Úpravna uhlí Komořany, Důl
Československé armády sloužící zejména pro potřeby datového centra, k výrobě a zpracování
druhotných surovin a recyklátů, k robotické výrobě, k výrobě a zpracování vodíku nebo pro
potřeby přečerpávací vodní elektrárny sloužící zejména pro záměry spojené s
elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie,
s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s
výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou či datová centra.
1015
3. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Prunéřov sloužící zejména k výrobě a
skladování baterií pro elektrická vozidla a zpracovatelský závod pro úpravu lithia.
4. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Severní lom sloužící zejména k
výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla pro záměry spojené s elektromobilitou, s
výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou
polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a
zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou či datová centra.
5. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Lazy sloužící zejména pro záměry
spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje
energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s
výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
6. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Bruntál sloužící zejména pro potřeby
datového centra, k výrobě a zpracování druhotných surovin a recyklátů nebo k robotické
výrobě.
7. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nad Barborou sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné
zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů,
s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
8. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně sloužící zejména k
výrobě a skladování bateriových článků a záměrů přímo spojených s elektromobilitou, výrobě
technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje energie nebo výrobě polovodičů.
9. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Staříč II sloužící zejména pro záměry
spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné zdroje
energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů, s
výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
10. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Staré Sedlo sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné
zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů,
s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
11. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Milovice sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné
zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů,
s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
12. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Nymburk sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro obnovitelné
zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných surovin a recyklátů,
s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou.
13. 12. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Mošnov sloužící zejména k
realizaci logistického centra pro účely Armády ČR a dále pro výrobní a skladovací účely
multimodálního průmyslového parku.
1016
13. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Hrabák sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro
obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných
surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou či datová
centra.
14. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Ústí nad Labem – Předlice
sloužící zejména pro záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí
či celků pro obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním
druhotných surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou
výrobou či datová centra.
15. Stavby v lokalitě strategického podnikatelského parku Svitavy sloužící zejména pro
záměry spojené s elektromobilitou, s výrobou technologických částí či celků pro
obnovitelné zdroje energie, s výrobou polovodičů, s výrobou a zpracováním druhotných
surovin a recyklátů, s výrobou a zpracováním vodíku nebo s robotickou výrobou či datová
centra.
1017
ZÁKON Č. 201/2012 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§3
Přípustná úroveň znečištění
(1) Imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou uvedeny v příloze č. 1 k
tomuto zákonu. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich
působnosti podle tohoto zákona, pro stavební úřady při výkonu působnosti podle jiného
právního předpisu a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na
ovzduší.
(2) Přípustná úroveň znečištění stanovená podle odstavce 1 se nevztahuje na ovzduší ve
venkovních pracovištích, do nichž nemá veřejnost volný přístup.
§ 11
(1) Ministerstvo vydává stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu nebo zásad
územního rozvoje.
(2) Krajský úřad vydává
a) stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu,
b) závazné stanovisko vyjádření k povolení záměru obsahujícího stacionární zdroj uvedený v
příloze č. 2 k tomuto zákonu k řízením podle jiného právního předpisu46),
c) povolení provozu stacionárního zdroje (dále jen „povolení provozu“) a
d) závazné stanovisko vyjádření k povolení záměru pozemní komunikace kategorie dálnice
nebo silnice I. třídy v zastavěném zastavitelném území obce a parkoviště s kapacitou nad 500
parkovacích stání (dále jen „pozemní komunikace nebo parkoviště“) k řízení podle jiného
právního předpisu47).
(3) Zasahuje-li záměr pozemní komunikace nebo parkoviště na území více krajů, je k
vydání závazného stanoviska vyjádření podle odstavce 2 písm. d) příslušný krajský úřad kraje,
v jehož správním obvodu se nachází větší část záměru v zastavěném zastavitelném území,
nedohodnou-li se krajské úřady jinak. Krajský úřad příslušný k vydání závazného stanoviska si
v takovém případě vždy vyžádá vyjádření krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nachází
část záměru v zastavěném území.
(4) Pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k
tomuto zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace nebo parkoviště podle odstavce 2
písm. d) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních
limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok uvedeného v bodech 1 a 3 přílohy č. 1 k tomuto
zákonu nebo je jeho hodnota v této oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné
stanovisko podle odstavce 2 písm. b) nebo d) povolení záměru pouze při současném uplatnění
opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující
látku (dále jen „kompenzační opatření“). Souhlasné závazné stanovisko podle odstavce 2 písm.
1018
b) nebo d) Povolení záměru lze v odůvodněných případech vydat i bez uplatnění
kompenzačních opatření, je-li zřejmé, že provoz stacionárního zdroje, pozemní komunikace
nebo parkoviště by měly pouze zanedbatelný vliv na úroveň znečištění pro danou znečišťující
látku.
(5) K posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů podle odstavce
4, se použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za
předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty ministerstvo každoročně zveřejňuje pro všechny
zóny a aglomerace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kompenzační opatření musí být
prováděna v oblasti podle odstavce 4 přednostně tam, kde budou dosahovány nejvyšší hodnoty
úrovně znečištění. Pokud není možné splnit tuto podmínku, lze kompenzační opatření provést
i v jiném území, především tam, kde jsou překračovány imisní limity, avšak vždy pouze na
území téže zóny nebo aglomerace.
(6) Kompenzační opatření navrhuje žadatel o vydání závazného stanoviska podle
odstavce 2 písm. b) nebo d) povolení záměru. Nenavrhne-li žadatel kompenzační opatření nebo
nejsou-li navržená kompenzační opatření vhodná, uplatní kompenzační opatření příslušný
správní orgán v rozhodnutí o povolení záměru. Opatření může navrhnout krajský úřad v
závazném stanovisku ve vyjádření podle odstavce 2 písm. b) nebo d). Jako kompenzační
opatření mohou být uplatněna opatření ke snížení emisí u stávajících stacionárních zdrojů nebo
jiná opatření zajišťující snížení úrovně znečištění. Žadatel, který je současně provozovatelem
stávajícího stacionárního zdroje, může do kompenzačních opatření zahrnout opatření ke snížení
emisí realizovaná v předchozím kalendářním roce. Pokud se kompenzační opatření realizuje
formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k
tomuto zákonu, krajský úřad na základě žádosti provozovatele změní povolení provozu tohoto
stávajícího zdroje. K uvedení nového stacionárního zdroje do provozu může dojít nejdříve ke
dni nabytí účinnosti změny povolení provozu stávajícího stacionárního zdroje. Kompenzační
opatření na stacionárních zdrojích neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu se realizují na
základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi krajským úřadem, žadatelem a provozovatelem
stacionárního zdroje, který provede kompenzační opatření. Pokud se kompenzační opatření
realizuje formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje neuvedeného v
příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo formou jiného opatření zajišťujícího snížení úrovně
znečištění, nesmí k uvedení nového stacionárního zdroje do provozu nebo vydání kolaudačního
rozhodnutí podle jiného právního předpisu47) pro pozemní komunikaci nebo parkoviště dojít
dříve, než jsou provedena kompenzační opatření.
(7) K žádosti o vydání závazného stanoviska vyjádření podle odstavce 2 písm. b)
předloží žadatel odborný posudek zpracovaný autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm.
d). Není-li vedeno řízení podle jiného právního předpisu46), předloží žadatel tento odborný
posudek k řízení o vydání nebo změně povolení provozu. Povinnost předložení odborného
posudku se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v příloze č. 2
k tomuto zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5
MW včetně, na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č. 2 k tomuto
zákonu o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné nebo
kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny nepřekročí
300 hodin v kalendářním roce, a dále na řízení o změnách povolení provozu, při kterých
1019
nedochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, pokud se
nejedná o řízení o stanovení technické podmínky provozu nahrazující specifický emisní limit.
(8) K žádosti o vydání závazného stanoviska vyjádření podle odstavce 2 písm. b) nebo
d) a k řízení o změně povolení provozu, při které dochází k navýšení projektovaného výkonu
nebo kapacity anebo ke zvýšení emisí, u stacionárního zdroje označeného ve sloupci A v příloze
č. 2 k tomuto zákonu předloží žadatel rozptylovou studii pro znečišťující látky, které mají
stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, zpracovanou autorizovanou
osobou podle § 32 odst. 1 písm. e). Není-li vedeno řízení podle jiného právního předpisu46),
předloží žadatel rozptylovou studii k řízení o vydání povolení provozu. Povinnost předložení
rozptylové studie se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.1. až 1.4. v
příloze č. 2 k tomuto zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném
příkonu do 5 MW včetně, na spalovací stacionární zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č.
2 k tomuto zákonu o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalující plynné
nebo kapalné palivo, pokud slouží jako záložní zdroje energie a jejich provozní hodiny
nepřekročí 300 hodin v kalendářním roce, a na stacionární zdroje označené kódem 3.1. v příloze
č. 2 k tomuto zákonu spalující výlučně zemní plyn o celkovém jmenovitém tepelném příkonu
do 1 MW; to neplatí, pokud si předložení rozptylové studie vyžádá krajský úřad s ohledem na
místní podmínky. Povinnost předložení rozptylové studie se dále nevztahuje na případy, kdy
dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity, ale nepochybně nedochází ke
zvýšení příspěvku stacionárního zdroje k úrovni znečištění. V případě pochyb je závazné
vyjádření krajského úřadu.
(9) K žádosti o vydání závazného stanoviska vyjádření podle odstavce 2 písm. b), jehož
předmětem je záměr obsahující spalovací stacionární zdroj o jmenovitém elektrickém výkonu
300 MW a vyšším, je žadatel povinen přiložit odůvodněné posouzení splnění následujících
podmínek:
a) jsou dostupná vhodná úložiště oxidu uhličitého,
b) je technicky a ekonomicky proveditelná stavba přepravního zařízení a
c) je technicky a ekonomicky proveditelné dodatečné vybavení zařízením pro zachytávání
oxidu uhličitého.
(10) Náležitosti žádosti o povolení provozu jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto
zákonu. Žádost o vydání povolení provozu stacionárního zdroje, který vyžaduje povolení podle
stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
(11) Ministerstvo vyhláškou stanoví způsob uplatnění kompenzačních opatření.
§ 12
(1) Při vydání stanoviska, závazného stanoviska vyjádření, povolení záměru, povolení
provozu a při změně povolení provozu vycházejí orgány ochrany ovzduší z programů
zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven
imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a současně zohledňují rizika
obtěžování zápachem. V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit nebo
1020
národní cíl snížení expozice v bodech 4 a 5 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, orgány ochrany
ovzduší přihlížejí k úrovním znečištění.
(2) Inspekce může vydat vyjádření k podkladům ve věci v řízení o povolení provozu
nebo v řízení o změně povolení provozu, a to do 15 dnů ode dne doručení těchto podkladů,
pokud se s krajským úřadem, který je příslušný vést dané řízení, nedohodne jinak. Vyjádření
inspekce obsahuje posouzení podkladů ve věci z hlediska ochrany ovzduší a je podkladem pro
rozhodnutí krajského úřadu.
(3) Závazné stanovisko Vyjádření podle § 11 odst. 2 písm. b) nebo d) může obsahovat
podmínky návrh podmínek umístění a provedení záměru obsahujícího stacionární zdroj
uvedený v příloze č. 2 nebo záměru pozemní komunikace nebo parkoviště zajišťující ochranu
ovzduší.
(4) Povolení provozu obsahuje zařazení stacionárního zdroje pod příslušný kód v příloze
č. 2 k tomuto zákonu, povolenou celkovou kapacitu, povolený celkový výkon nebo povolený
celkový jmenovitý tepelný příkon stacionárního zdroje a závazné podmínky pro provoz
stacionárního zdroje, pokud již nejsou stanoveny tímto zákonem nebo prováděcím právním
předpisem, kterými jsou
a) specifické emisní limity,
b) způsob, podmínky a četnost zjišťování úrovně znečišťování, včetně způsobu a podmínek
nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru podle § 6 odst. 4,
c) emisní stropy pro stacionární zdroj nebo provozovnu4), které je stacionární zdroj součástí,
d) provozní řád, jedná-li se o stacionární zdroj označený ve sloupci C v příloze č. 2 k tomuto
zákonu; provozní řád obsahuje soubor technickoprovozních parametrů a
technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření k
předcházení, ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijního stavu v souladu s
podmínkami ochrany ovzduší,
e) technické podmínky provozu stacionárního zdroje, pokud nejsou obsahem provozního řádu
podle písmene d),
f) podmínky provádění činností a provozu technologií souvisejících s provozem nebo
zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění,
g) zvláštní podmínky provozu pro smogovou situaci podle bodu 4.2 přílohy č. 6 k tomuto
zákonu u stacionárního zdroje podle § 10 odst. 5,
h) kompenzační opatření, pokud byla uložena,
i) v případě tepelného zpracování odpadu stanovení množství odpadu a určení kategorií odpadu,
které lze spalovat, specifikaci minimálních a maximálních hmotnostních toků nebezpečných
odpadů, jejich minimální a maximální spalné teplo a maximální obsah znečišťujících látek v
nebezpečných odpadech, zejména polychlorovaných bifenylů, pentachlorfenolu, chloridů,
fluoridů, síry a těžkých kovů,
1021
j) podmínky umístění, provedení nebo užívání stacionárního zdroje zajišťující ochranu ovzduší,
včetně minimálních vzdáleností podle § 12a, pokud řízení o povolení provozu nepředcházelo
řízení podle jiného právního předpisu46), nebo
k) podmínky pro zkušební provoz podle stavebního zákona; nejdéle na 6 měsíců od zahájení
zkušebního provozu lze podmínky pro zkušební provoz stanovit odlišně od podmínek provozu
stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(5) Jsou-li splněny podmínky podle § 11 odst. 9 písm. a) až c), krajský stavební úřad
stanoví v závazném stanovisku povolení záměru podle stavebního zákona podmínku, na
základě které bude v místě stacionárního zdroje vyhrazen vhodný prostor pro umístění zařízení
nezbytného pro zachytávání a stlačování oxidu uhličitého postupem podle jiného právního
předpisu46).
(6) Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) nebo d) nelze vydat rozhodnutí
o povolení záměru, rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti
podle jiného právního předpisu46). Bez povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) nelze vydat
kolaudační rozhodnutí, rozhodnutí o předčasném užívání anebo rozhodnutí o povolení nebo
nařízení zkušebního provozu podle stavebního zákona.
(7) Povolení provozu může krajský úřad vydat na dobu časově omezenou, přičemž
vychází zejména z obvyklé doby životnosti stacionárního zdroje. Má-li být ve stacionárním
zdroji tepelně zpracován odpad, lze povolení provozu vydat nejdéle na dobu 25 let a krajský
úřad toto povolení a jeho případné změny zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu.
Ministerstvo vede údaje ze všech povolení provozu stacionárních zdrojů tepelně
zpracovávajících odpad jako součást informačního systému kvality ovzduší podle § 7.
(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti provozního řádu.
§ 12a
Minimální vzdálenosti
(1) Orgány ochrany ovzduší za účelem ochrany ovzduší při vydávání stanoviska,
závazného stanoviska, vyjádření, povolení záměru a povolení provozu též vycházejí z
minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k tomuto zákonu,
který znečišťuje nebo by mohl znečišťovat tuhými znečišťujícími látkami nebo látkami
obtěžujícími zápachem a pro který je minimální vzdálenost stanovena prováděcím právním
předpisem, a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu, s výjimkou
a) případů, kdy by uplatněním minimální vzdálenosti byla znemožněna modernizace ve
stávajících průmyslových nebo zemědělských areálech,
b) realizace hornické činnosti ve stanovených dobývacích prostorech, nebo
c) realizace činnosti prováděné hornickým způsobem na ložiscích nevyhrazených nerostů.
(2) Modernizací podle odstavce 1 písm. a) se rozumí
a) náhrada stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto zákonu novým
stacionárním zdrojem uvedeným v příloze č. 2a k tomuto zákonu,
1022
b) rekonstrukce a úprava stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto
zákonu nebo
c) rozšiřování a rozvoj výroby, včetně povolení nového stacionárního zdroje uvedeného v
příloze č. 2a k tomuto zákonu, zvýšení kapacity a rozsahu nebo změny technologie, a to v rámci
činnosti na úrovni oddílu podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) v areálu
provozované, a dále povolení jiného stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2a k tomuto
zákonu s tím přímo technicky nebo funkčně spojeného.
(3) Pro účely odstavce 2 písm. c) se oddíly 01 a 10 podle Klasifikace ekonomických
činností (CZ-NACE) považují za jeden oddíl.
(4) Na návrh žadatele o závazné stanovisko vyjádření, povolení záměru nebo povolení
provozu, nebo při vydávání stanoviska může v odůvodněných případech orgán ochrany ovzduší
stanovit, že se minimální vzdálenosti neuplatní.
(5) Minimální vzdálenosti se neuplatňují při změnách povolení provozu stacionárních
zdrojů, pro které bylo povolení provozu již vydáno.
(6) Ministerstvo vyhláškou stanoví minimální vzdálenosti mezi stacionárním zdrojem
uvedeným v příloze č. 2a a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu včetně
způsobu jejich použití. Hodnota minimálních vzdáleností stanovených v prováděcím právním
předpisu nepřesáhne 500 m.
§ 16
Povinnosti osob
(1) Osoba uvádějící na trh v České republice paliva smí na trh uvést pouze paliva, která
splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem. Doklad, který
prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem, je povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně
kvality paliva. Osoba uvádějící v České republice paliva na trh, odběratel a každý, kdo v
dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení paliva na trh, je povinen
na vyžádání kontrolního orgánu předložit doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu
paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Osoby uvádějící na trh paliva
stanovená prováděcím právním předpisem mají povinnost ohlásit údaje stanovené prováděcím
právním předpisem ministerstvu do 31. března následujícího roku.
(2) Na trh v České republice lze uvést pouze spalovací stacionární zdroj o jmenovitém
tepelném příkonu 300 kW a nižším, který splňuje emisní požadavky pro tento stacionární zdroj
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie52), pokud jsou stanoveny. Splnění této
povinnosti je osoba uvádějící na trh v České republice spalovací stacionární zdroj o jmenovitém
tepelném příkonu 300 kW a nižším povinna prokázat certifikátem podle jiného právního
předpisu12).
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje k dispozici jiné
osobě anebo dováží výrobek používaný při činnostech uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v
příloze č. 2 k tomuto zákonu, který obsahuje více než 3 % hmotnostní těkavých organických
1023
látek, je povinna zajistit označení tohoto výrobku údaji o obsahu těkavých organických látek
způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu.
(4) V otevřeném ohništi lze spálit jen suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné
nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami.
(5) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchých
rostlinných materiálů v otevřeném ohništi, při kterém nedochází k nakládání s odpady ve
smyslu zákona o odpadech13). Při stanovení podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým
podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě
zástavby.
(6) Odpad podle zákona o odpadech13), s výjimkou odpadu uvedeného v prováděcím
právním předpisu, může být tepelně zpracován jen ve stacionárním zdroji, ve kterém je tepelné
zpracování odpadu povoleno podle § 11 odst. 2 písm. c). Tepelné zpracování odpadu je možné
pouze pod dohledem osoby autorizované podle § 32 odst. 1 písm. c). Při prokazování, že byl ve
spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně
tepelně zpracován odpad, se postupuje způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(7) Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb
nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou
energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné
domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy, kdy energetický posudek33) prokáže, že
využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není
stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.
(8) Provozovatel plavidla je povinen používat k pohonu plavidla pouze paliva, která
splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem.
(9) Odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 písm. h) je povinna ohlásit ministerstvu
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí údaje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to nejpozději do 60
dnů od vystavení dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího
stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300
kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.
(10) Zhotovitel podle stavebního zákona je povinen při provádění záměru, jeho změně
nebo při odstraňování stavby dodržovat opatření k předcházení vzniku prašnosti a k omezování
jejího šíření v souladu s přílohou č. 10 k tomuto zákonu, je-li to pro něj technicky možné a
ekonomicky přijatelné. Splnění této povinnosti nebo technickou nemožnost nebo ekonomickou
nepřijatelnost je zhotovitel povinen prokázat na vyžádání orgánu ochrany ovzduší. Tato
opatření není povinen provádět zhotovitel stavby veřejné dopravní infrastruktury při realizaci
záměru a souvisejících činností ve vzdálenosti 500 m a více od hranice zastavěného
zastavitelného území.
(11) Ministerstvo vyhláškou stanoví požadavky na kvalitu paliv, požadavky na způsob
prokazování jejich plnění, obsahové náležitosti hlášení o kvalitě paliv a rozsah údajů
ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti
1024
životního prostředí a postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím
stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně.
§ 17
Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje
(1) Provozovatel stacionárního zdroje je povinen
a) uvést do provozu a provozovat stacionární zdroj a činnosti nebo technologie související s
provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění,
v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem,
jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem,
b) dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost
kouře podle § 4,
c) spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv
stanovené prováděcím právním předpisem a jsou současně určená výrobcem stacionárního
zdroje nebo uvedená v povolení provozu,
d) předložit orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace o stacionárním zdroji, jeho
provozu, příslušenství, používaných palivech a jeho emisích,
e) umožnit osobám pověřeným ministerstvem, krajským úřadem, obecním úřadem obce s
rozšířenou působností a inspekci přístup ke stacionárnímu zdroji a jeho příslušenství,
používaným palivům a surovinám a technologiím souvisejícím s provozem nebo zajištěním
provozu stacionárního zdroje, za účelem výkonu působnosti včetně kontroly dodržování
povinností podle tohoto zákona,
f) provést kompenzační opatření uplatněná krajským úřadem správním orgánem příslušným
k povolení záměru podle § 11 odst. 4 nebo obsažená v uzavřené veřejnoprávní smlouvě podle
§ 11 odst. 6,
g) provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do
300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a
který není navržen rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními
požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu,
h) provést pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla
proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho
instalaci, provozu a údržbě a je uvedena v databázi odborně způsobilých osob podle § 17a (dále
jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího
stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300
kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a
předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této
kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován,
provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem; pokud byla provedena
pravidelná kontrola provozovaného kotle podle zákona o hospodaření energií33), považuje se
tím kontrola technického stavu a provozu podle tohoto zákona za splněnou v témže kalendářním
roce; v takovém případě má provozovatel povinnost předložit na vyžádání obecnímu úřadu obce
1025
s rozšířenou působností zprávu o této pravidelné kontrole. V případě, že výrobce spalovacího
stacionárního zdroje není znám, zanikl, nebo není schopen zajistit odborně způsobilou osobu,
která by mohla provést kontrolu technického stavu a provozu v rámci referenčního finančního
limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, může být kontrola provedena odborně
způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a
provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje. Vyjádření k dostupnosti odborně
způsobilé osoby podle předchozí věty vystaví výrobce provozovateli do 30 dnů od jeho
vyžádání a provozovatel jej připojí k dokladu o provedení kontroly předkládanému na vyžádání
obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nevystaví-li výrobce své vyjádření ve stanovené
lhůtě, má se za to, že není odborně způsobilou osobu v rámci stanoveného referenčního
finančního limitu schopen zajistit. V takovém případě je provozovatel povinen na vyžádání
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností prokázat, že výrobce o vyjádření požádal
prostřednictvím databáze odborně způsobilých osob,
i) dodržovat zákaz spalování vybraných druhů pevných paliv stanovený obecně závaznou
vyhláškou obce podle odstavce 5 a poskytnout obecnímu úřadu obce, která obecně závaznou
vyhlášku podle odstavce 5 vydala, na vyžádání informace o spalovacím stacionárním zdroji o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně provozovaném na území této obce,
o jeho provozu, příslušenství, používaných palivech a jeho emisích.
(2) Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje
umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory
užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto
porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho
příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele
na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího
stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného
podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné
podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle
odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování
povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit
kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným
palivům.
(3) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu je,
kromě povinností uvedených v odstavci 1, dále povinen
a) provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu,
b) zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6, není-li v povolení provozu s ohledem na § 6 odst.
9 uvedeno jinak,
c) vést provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji, popisujících
tento zdroj a jeho provoz a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje a každoročně do
31. března ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence za předchozí kalendářní rok
prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí; provozní evidenci je povinen uchovávat po dobu alespoň 6 let v místě provozu
1026
stacionárního zdroje tak, aby byla k dispozici pro kontrolu; povinnost ohlašování souhrnné
provozní evidence se nevztahuje na provozovatele stacionárního zdroje umístěného ve
vojenských objektech provozovaných Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací,
d) odvádět znečišťující látky ze stacionárního zdroje do ovzduší komínem nebo výduchem,
pokud v povolení provozu není uvedeno jinak; výška, ve které dochází ke znečišťování, musí
být vypočtena tak, aby provozem tohoto zdroje nedošlo k překročení imisního limitu uvedeného
v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu; to neplatí v případě, kdy se postupuje podle § 11
odst. 5,
e) bezodkladně odstranit technické závady, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování a
současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje stanovené tímto zákonem, jeho
prováděcím právním předpisem nebo povolením provozu, a nejpozději do 48 hodin od vzniku
takové závady podat zprávu krajskému úřadu a inspekci o jejím výskytu; mezi tyto závady patří
především špatná funkce nebo porucha na technologii ke snižování emisí,
f) omezit provoz nebo odstavit stacionární zdroj v případě technické závady na zdroji s
následkem nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje stanovené tímto zákonem,
jeho prováděcím právním předpisem nebo povolením provozu, nedojde-li do 24 hodin k
obnovení provozu, který je v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, jeho
prováděcím právním předpisem a povolením provozu; po tuto dobu není provozovatel povinen
plnit poruchou dotčené závazné podmínky provozu; povinnost odstavení neplatí pro stacionární
zdroj, jehož odstavení by vedlo k vyšším emisím, než jsou emise při jeho dalším provozu, nebo
pokud je potřeba zachovat dodávku energie,
g) odstavit spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a
vyšším, pokud během uplynulých 12 měsíců překročila délka jeho provozu bez technologie ke
snižování emisí 120 hodin; povinnost odstavení neplatí pro spalovací stacionární zdroj o
celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, jehož odstavení by vedlo k vyšším
emisím, než jsou emise při jeho dalším provozu, nebo pokud je potřeba zachovat dodávku
energie,
h) průběžně zaznamenávat, vyhodnocovat a uchovávat výsledky kontinuálního měření emisí
pro účely kontroly po dobu 6 let v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem,
i) zajistit a řádně provozovat technické prostředky pro kontinuální měření emisí a technické
prostředky pro zaznamenávání, vyhodnocování a ohlašování výsledků kontinuálního měření
emisí, pokud se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 4 k tomuto zákonu nebo
stacionární zdroj, pro který má provozovatel v povolení provozu stanovenou povinnost
zjišťovat úroveň znečišťování kontinuálním měřením emisí,
j) zajistit a řádně provozovat technické prostředky pro nepřetržité sledování a zaznamenávání
provozního parametru podle § 6 odst. 4, je-li sledování a zaznamenávání provozního parametru
stanoveno v povolení provozu; údaje zaznamenané při nepřetržitém sledování provozního
parametru je povinen uchovávat po dobu alespoň 6 let v místě provozu stacionárního zdroje
tak, aby byly k dispozici pro kontrolu.
1027
(4) Na provozovatele chovu hospodářských zvířat se nevztahují povinnosti stanovené v
odstavci 3, s výjimkou písmen a) a e).
(5) Ve spalovacím stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším
je zakázáno spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky. Obec může obecně
závaznou vyhláškou zakázat na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných
paliv ve stacionárních zdrojích podle věty první, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů
uvedených v § 17 odst. 1 písm. g) splňujících pro tato paliva požadavky stanovené v příloze č.
11 k tomuto zákonu.
(6) Provozovatel stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, je kromě
povinností uvedených v odstavcích 1 a 3 dále povinen
a) v případě přebírání nebezpečného odpadu provést odběr reprezentativních vzorků
odpadu, a to pokud možno před jeho vyložením, a tyto vzorky uchovávat po dobu nejméně 1
měsíce po spálení odpadu; tato povinnost se nevztahuje na infekční odpad ze zdravotnické a
veterinární péče uzavřený v ochranných obalech,
b) zastavit bezodkladně, nejdéle za 4 hodiny, tepelné zpracování odpadu, pokud je z
měření emisí zřejmé, že jsou překročeny specifické emisní limity do doby, než jsou odstraněny
příčiny tohoto stavu; opětovné zahájení provozu po odstranění příčin je možné při splnění
podmínek a postupem stanoveným v provozním řádu a
c) oznámit překročení specifických emisních limitů bezodkladně inspekci.
(7) Ministerstvo vyhláškou stanoví náležitosti provozní evidence a souhrnné provozní
evidence a náležitosti dokladu o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího
stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně,
který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, rozsah této kontroly
a referenční finanční limit pro provedení této kontroly, který je rozhodný pro posouzení
schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu a který zahrnuje veškeré náklady spojené
s jejím provedením, včetně dopravních nákladů odpovídajících vzdálenosti 50 km.
§ 24
(1) Přestupky podle § 23 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, s
výjimkou přestupku uvedeného v § 23 odst. 1 písm. a), který projednává obecní úřad obce, která
stanovila příslušnou nízkoemisní zónu, a přestupku uvedeného v § 23 odst. 1 písm. q), který
projednává obecní úřad obce, která vydala příslušnou obecně závaznou vyhlášku podle § 17
odst. 5, a přestupku uvedeného v § 23 odst. 1 písm. g), který projednává stavební úřad.
(2) Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Výnos z pokut je z 50 % příjmem obce, jejíž
úřad pokuty uložil, a z 50 % příjmem obce, na jejímž území došlo ke spáchání přestupku, s
výjimkou výnosu z pokut uložených obecním úřadem obce, která vydala příslušnou obecně
závaznou vyhlášku podle § 17 odst. 5, který je příjmem této obce. Výnos z pokut lze využít
pouze na financování opatření k ochraně životního prostředí.
§ 26
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává
1028
a) inspekce, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm. a), k) a n), § 25 odst. 2 písm. e),
§ 25 odst. 3 a 4 nebo § 25a nebo přestupky podle § 25 odst. 1 písm. f), g), m), q), r), s) nebo §
25 odst. 2 písm. d), jsou-li spáchány v souvislosti s provozem stacionárního zdroje uvedeného
v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b) obecní úřad obce, která vydala obecně závaznou vyhlášku podle § 17 odst. 5, jde-li o
přestupek podle § 25 odst. 1 písm. v),
c) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm. b) až d), h) a y)
nebo § 25 odst. 2 písm. a) až c),
d) obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm.
e), i), j), l), o), p), t), u), w) nebo x), nebo přestupky podle § 25 odst. 1 písm. f), g), m), q), r), s)
nebo § 25 odst. 2 písm. d), jsou-li spáchány v souvislosti s provozem stacionárního zdroje
neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nebo
e) celní úřad, jde-li o přestupky podle § 25b; poskytnutí informací získaných při správě
daní pro účely řízení o přestupku podle § 25b není porušením povinnosti mlčenlivosti podle
daňového řádu., nebo
f) stavební úřad, jde-li o přestupek podle § 25 odst. 1 písm. j).
(2) Inspekce zašle pravomocné rozhodnutí o přestupku spáchaném v souvislosti s
provozem stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu bez zbytečného
odkladu příslušnému krajskému úřadu.
(3) Pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Výnos z pokut uložených obecním úřadem obce,
která vydala obecně závaznou vyhlášku podle § 17 odst. 5, připadá do rozpočtu této obce.
Výnos z pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností připadá do rozpočtu
obce, jejíž úřad pokuty uložil. Z výnosu z pokut uložených inspekcí 50 % připadá do rozpočtu
obce, na jejímž území je provozována činnost pokutou postiženého provozovatele, přičemž
tento příjem je účelově určen k ochraně životního prostředí, a 50 % je příjmem Státního fondu
životního prostředí České republiky, s výjimkou výnosu z pokut uložených inspekcí za
přestupek podle § 25 odst. 1 písm. a), § 25 odst. 2 písm. d) nebo § 25a, který je příjmem Státního
fondu životního prostředí České republiky. Výnos z pokut uložených Českou obchodní inspekcí
je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 27
Orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší
(1) Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) inspekce,
d) Česká obchodní inspekce,
e) krajské úřady,
f) stavební úřady,
1029
g) orgány státní báňské správy,
f) h) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
g) i) obecní úřady,
h) j) celní úřady a
i) k) Ministerstvo zemědělství.
(2) Na území vojenských újezdů19) vykonávají státní správu v ochraně ovzduší újezdní
úřady a Ministerstvo obrany.
(3) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu a krajskému úřadu jsou výkonem
přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Ministerstvo spolupracuje v oblasti ochrany ovzduší s příslušnými orgány
sousedních států, vykonává působnost ústředního správního úřadu, řídí výkon státní správy v
oblasti ochrany ovzduší, dozírá na provádění opatření uvedených v programech zlepšování
kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 a 5 a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným
inspekcí a krajskými úřady, s výjimkou rozhodnutí podle § 15.
(5) Inspekce, Česká obchodní inspekce, krajský úřad, stavební úřad, orgán státní
báňské správy, obecní úřad obce s rozšířenou působností a celní úřad v rozsahu své působnosti
dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných.
(6) Ministerstvo zdravotnictví
a) předkládá ministerstvu, na základě zhodnocení zdravotních rizik, návrhy ke zpřísnění
imisních limitů,
b) zpracovává a vede seznamy referenčních koncentrací znečišťujících látek pro hodnocení a
řízení zdravotních rizik,
c) provádí účelová měření úrovně znečištění ve vybraných sídlech z hlediska ochrany zdraví
lidí pro potřeby monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí,
hodnocení a řízení zdravotních rizik podle jiného právního předpisu20); v rozsahu dohodnutém
s ministerstvem a na jeho žádost se rovněž podílí na posuzování úrovně znečištění podle § 5
odst. 1.
§ 30
Zpřístupňování informací
(1) Orgány ochrany ovzduší aktivně zpřístupňují veřejnosti způsobem umožňujícím
dálkový přístup bez zbytečného odkladu srozumitelné informace o
a) úrovni znečištění,
b) stacionárních zdrojích uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a emisích z těchto
stacionárních zdrojů; v případě stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad jsou
součástí zpřístupňovaných informací také informace o funkci, provozu a monitorování
stacionárního zdroje tepelně zpracovávajícího odpad,
1030
c) připravovaných opatřeních ke snížení úrovně znečištění a znečišťování, v dostatečném
předstihu umožňujícím vznesení připomínek,
d) opatřeních přijatých ke snížení úrovně znečištění a znečišťování, zejména v rámci programů
zlepšování kvality ovzduší a regulačních řádů,
e) podaných žádostech o závazné stanovisko vyjádření podle § 11 odst. 2 písm. b), žádostech
o povolení provozu a žádostech o vydání rozhodnutí podle § 13a po dobu 15 dnů,
f) závazných stanoviscích vyjádřeních vydaných podle § 11 odst. 2 písm. b), povoleních
provozu a rozhodnutích podle § 13a po dobu 15 dnů,
g) stanoviscích k územně plánovací dokumentaci po dobu 15 dnů,
h) emisní inventuře a emisní projekci, včetně informací o metodice výpočtu emisní inventury a
projekce.
(2) V případě překročení prahových hodnot uvedených v bodě 7 přílohy č. 6 k tomuto
zákonu informuje ministerstvo o této skutečnosti bez prodlení veřejnost v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem. Ministerstvo v těchto případech bez prodlení informuje také
příslušné orgány dotčených sousedních států.
(3) Ministerstvo a další ústřední správní úřady poskytují příslušným orgánům Evropské
unie a orgánům uvedeným v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána, v
požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o
a) úrovni znečištění,
b) zdrojích a jejich emisích,
c) opatřeních přijatých ke snížení úrovně znečištění a znečišťování,
d) ochraně klimatického systému Země.
(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění a
minimální rozsah textu, který je zveřejňován v případě překročení informativní prahové
hodnoty, varovné prahové hodnoty nebo regulační prahové hodnoty podle přílohy č. 6 k tomuto
zákonu.
§ 40
Společná ustanovení
(1) Při rozhodování podle tohoto zákona o dvou nebo více stacionárních zdrojích v
rámci jedné provozovny4) vede orgán ochrany ovzduší společné řízení podle správního
řádu27).
(2) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko42), závazná
stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. b) a d) se nevydávají.
(32) Povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. c) se nevydá podle tohoto zákona, pokud
je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného
právního předpisu28). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
1031
(43) Práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona
provozovateli přecházejí na právní nástupce provozovatele.
(54) Ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů stanovující
technické požadavky a další podmínky vztahující se na výrobky podle jiného právního předpisu
jsou technickými předpisy podle tohoto jiného právního předpisu12).
(65) Na zařazování do Přechodného národního plánu a vyřazování z Přechodného
národního plánu podle § 37 se nevztahuje správní řád.
(76) Provozovatel stacionárního zdroje používaného pouze k výzkumu, vývoji nebo
zkoušení nových výrobků a procesů, kdy se za výzkum, vývoj nebo zkoušení nových výrobků
a procesů nepovažuje tepelné zpracování odpadu, pokud je množství spalovaného odpadu vyšší
než 50 tun za rok, je povinen plnit pouze povinnosti uvedené v § 17 odst. 1 písm. a), d) a e).
42) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
Příloha č. 10
Část B
Dodatečná opatření k předcházení a k omezování prašnosti v zastavěném zastavitelném
území sídel a v oblastech s překračovanými imisními limity pro částice pm10 nebo
pm2,5 nebo s překračovaným cílem snížení expozice
1032
ZÁKON Č. 503/2012 SB., O STÁTNÍM POZEMKOVÉM ÚŘADU
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§3
(1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen
„rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a
která slouží k
a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a
b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.
(2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1
zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle
odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují
nejvýše za cenu obvyklou38).
(3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění
vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad
rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních
dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis
poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).
(4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění
rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě
pravomocného rozhodnutí o umístění stavby pravomocného rozhodnutí o povolení záměru,
kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní
smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno,
bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené
části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva
vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci,
založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřad
podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u
příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s
návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve
kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.
(5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z
rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí
právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz
poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do
rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu
schváleného vládou,
b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo
1033
c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno
pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena
veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona
nahrazeno, ze kterých pravomocné rozhodnutí o povolení záměru, z něhož je zřejmé, že
pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.
(6) Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3
a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10 nebo
10a, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením
žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.
§6
(1) Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby
a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního
předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,
b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem
anebo rozhodnutím o umístění stavby povolení záměru k zastavění veřejně prospěšnými
stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s
výjimkou zemědělských pozemků
1. převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,
2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební
dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů,
3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovité věci nebo
4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické
infrastruktury8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu
vyjádření příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování
stavební úřad,
c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových
úprav,
d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10),
e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11),
f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a
na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích
a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas
Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12),
1034
g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst.
3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí,
h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b),
i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo
koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, nebo
j) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo
strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení
výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30
dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991
Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi těmito sdělenými
skutečnostmi Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za
předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Při převodu zastavěných
pozemků se sdělení podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.
(3) Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět,
pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené
podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a
f).
§7
(1) Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je
příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se
nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o
pozemky
a) v zastavěném zastavitelném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
cb) určené rozhodnutím o umístění stavby povolení záměru k zastavění, jsou-li určeny k
zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
dc) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce,
ed) v zastavěném zastavitelném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené určeném územním
plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně, k realizaci veřejně prospěšných
opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště anebo již k těmto účelům využité.
(2) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví
bezúplatně převede
a) silniční pozemky15) pod místními komunikacemi nebo pozemky pod účelovými
komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní,
b) pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu místní komunikace nebo účelové
komunikace podle písmene a), který slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace nebo
1035
účelové komunikace podle písmene a), s nímž je příslušný hospodařit, pokud se komunikace
nachází v zastavěném zastavitelném území obce,
c) pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související s místní komunikací podle písmene
a), s nimiž je příslušný hospodařit.
(3) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví
bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení
těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit,
a) v zastavěném zastavitelném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
cb) určené rozhodnutím o umístění stavby povolení záměru k zastavění, jsou-li určeny k
zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
dc) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje,
ed) v zastavěném zastavitelném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené určeném územním
plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných
opatření anebo již k těmto účelům využité.
(4) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví
bezúplatně převede
a) silniční pozemky15) pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento
kraj uvedené silnice vlastní,
b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se
silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.
(5) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v
katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím,
že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce
2 obec a v případě odstavce 4 kraj.
________________________
8) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§8
(1) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního
funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny
rozhodnutí o umístění stavby povolení záměru, na základě kterého došlo k bezúplatnému
převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně
prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za
stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní
moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci
rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve
1036
vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému
úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle zákona o oceňování majetku18)
platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden, a podle současného
způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu
pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) d) a pozemek byl využit jinak než k
realizaci veřejné zeleně, k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření
veřejného pohřebiště.
(2) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního
funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny
rozhodnutí o umístění stavby povolení záměru, na základě kterého došlo k bezúplatnému
převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo b), kterým by
zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek
převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců
ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět,
protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu
pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle zákona o oceňování
majetku18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle
současného způsobu využití pozemku.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu
pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) d) a pozemek byl využit jinak než k
realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření.
(4) V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen
přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji
bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního
předpisu36) za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených
tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního
předpisu37).
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 5 let ode dne provedení vkladu
vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo
kraje.
§ 10
Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo
vlastníka stavby, která se na pozemku nachází
(1) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího
vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v
jejím katastrálním území,
a) nachází-li se v zastavěném zastavitelném území nebo v zastavitelné ploše, případně
koridoru, a je-li pravomocným rozhodnutím o umístění stavby povolení záměru určen k
zastavění stavbou ve prospěch této obce a stavebníkem je obec, nebo
1037
b) nachází-li se v zastavěném zastavitelném území nebo v zastavitelné ploše a podle platného
územního plánu v ploše veřejného prostranství podle zákona o obcích.
(2) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví
zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném
zastavitelném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených
pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob
a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.
(3) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě
spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,
a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě
spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, nebo
b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na
němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník,
popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.
(4) Státní pozemkový úřad může vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která
je nemovitou věcí, převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě
parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby
je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.
(5) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě
spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013
samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a
žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě
parcely. Státní pozemkový úřad může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku
převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho
oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.
§ 21
Společná ustanovení
(1) Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht,
podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva.
(2) Údaje katastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle
tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně.
(3) Ustanovení § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se
použije na postup Státního pozemkového úřadu pouze v případech, kdy nezbytné náklady
spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků souvisí s řízením o vydání
pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle zákona č. 229/1991
Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(4) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna
rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a jiná správní rozhodnutí,
kterými se stavba umisťuje a povoluje nebo rozhodnutí o povolení stavby podle stavebního
1038
zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se
tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku.
1039
ZÁKON Č. 224/2015 SB., O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a
o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením
navrhovaných změn
§ 31
(1) Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo jeho část (dále jen „nový
objekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 návrh na zařazení a posouzení
rizik závažné havárie a předloží je krajskému stavebnímu úřadu nejpozději při podání žádosti
o vydání jednotného environmentálního stanoviska30) o povolení záměru. Pro zpracování
návrhu na zařazení a posouzení rizik závažné havárie se použijí § 5 odst. 4 a 5 a § 9 odst. 1 a 2
obdobně.
(2) Krajský Stavební úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem podle
odstavce 1 a rozhodnutím o záměru rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do
skupiny B. Pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B se § 6 odst. 3 použije obdobně.
Rozhodnutí podle věty první zašle po nabytí právní moci krajský stavební úřad na vědomí
krajskému úřadu.
(3) Krajský Stavební úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie
předloženého provozovatelem podle odstavce 1 pověřenou právnickou osobou. Při zpracování
posudku k posouzení rizik závažné havárie se postupuje podle § 18 a 19 obdobně.
(4) V rozhodnutí o záměru stanoví stavební úřad s ohledem na požadavky tohoto
zákona podmínky pro umístění a provedení nového objektu, jakož i jeho uvedení do
zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.
§ 32
(1) Provozovatel nového objektu zařazeného podle § 31 odst. 2 zpracuje bezpečnostní
program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému stavebnímu
úřadu nejpozději 5 měsíců před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě,
že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo
bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému stavebnímu úřadu ve stejné lhůtě před uvedením
do užívání podle stavebního zákona16) vydáním kolaudačního rozhodnutí. Kolaudačním
rozhodnutím stavební úřad rozhodne o návrhu na schválení bezpečnostního programu
nebo bezpečnostní zprávy a toto rozhodnutí zašle po právní moci na vědomí krajskému
úřadu.
(2) Provozovatel nesmí nový objekt uvést do zkušebního provozu před nabytím právní
moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní
zprávy; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží pravomocné
rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy k
žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona16). Provozovatel nesmí
1040
nový objekt uvést do užívání bez pravomocného rozhodnutí o schválení bezpečnostního
programu nebo bezpečnostní zprávy.
(3) Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje
plán fyzické ochrany a zašle jej krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České
republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do zkušebního provozu; v
případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel zašle plán fyzické ochrany krajskému
úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení
nového objektu do užívání podle stavebního zákona16).
(4) Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny B zpracuje a ve lhůtě uvedené
v odstavci 3 předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní
plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního
plánu.
§ 43
Orgány veřejné správy
Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo vnitra,
c) Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,
d) Česká inspekce životního prostředí,
e) krajské úřady,
f) stavební úřady,
f) g) krajské hygienické stanice.
§ 49
Krajské úřady
(1) Krajské úřady zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim
provozovatelem podle tohoto zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a
jiných dokumentů, a informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do
skupiny B podle § 35 odst. 1.
(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při
projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru a v řízení o
odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud je jeho předmětem objekt zařazovaný do
skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad je rovněž dotčeným orgánem na úseku prevence
závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v řízení o povolení záměru
a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud realizace nové stavby
umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném posouzení rizik
závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B, může způsobit nebo
zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom o jednoduché stavby
podle stavebního zákona16).
1041
(3) Krajský úřad vydá na základě posouzení rizik závažné havárie a jeho posudku
závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v řízení o povolení záměru a v
řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), v němž stanoví podmínky pro umístění
a provedení nového objektu, jakož i pro jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v
případě, že se zkušební provoz neprovádí.
(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při
projednávání územně plánovací dokumentace.
(3) Krajský úřad zajišťuje, aby se při územním plánování braly v úvahu cíle
prevence závažných havárií a omezení jejich následků při udržování vzájemných odstupů
mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností,
hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných
právních předpisů22).
(4) Krajský úřad vydá závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v
řízení o povolení záměru a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona16), pokud
realizace nové stavby umístěné v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v
příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny
B, může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit její následky a nejde přitom
o jednoduché stavby podle stavebního zákona16); v tomto závazném stanovisku krajský úřad
stanoví podmínky pro umístění a provedení nové stavby, jakož i pro její uvedení do zkušebního
provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.
(5) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a
omezení jejich následků při
a) povolování nových objektů,
b) provádění změn existujících objektů a
c) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi
navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími
chráněnými podle jiných právních předpisů22), a to při územním plánování a povolování
záměrů podle stavebního zákona16),
d) povolování nových stavebních záměrů situovaných v dosahu havarijních projevů, které jsou
specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A
nebo do skupiny B.
(6) (4) U existujících objektů zajišťuje krajský úřad v případě potřeby přijetí
dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat riziko vzniku závažné havárie.
(7) (5) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, pokud opatření
přijatá provozovatelem k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a
zdraví lidí a zvířat, životní prostředí nebo majetek, včetně opatření k nápravě uložených
provozovateli podle § 42 odst. 1, mají vážné nedostatky. Krajský úřad rozhodne o zákazu
užívání objektu nebo jeho částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní povinnosti stanovené
tímto zákonem nebo na jeho základě ve stanovených lhůtách a na požadované odborné úrovni
1042
a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí a zvířat,
životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k nim již došlo.
§ 49a
Stavební úřady
(1) Stavební úřady
a) rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona rozhodují o zařazení objektu do
skupiny A nebo do skupiny B podle § 31 odst. 2 a o podmínkách jejich umístění,
provedení, uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz
neprovádí,
b) kolaudačním rozhodnutím rozhodují o návrhu na schválení bezpečnostního programu
nebo bezpečnostní zprávy podle § 32 odst. 1,
c) zajišťují zpracování posudku k posouzení rizik podle § 31 odst. 3,
d) zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim provozovatelem podle
tohoto zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a jiných dokumentů,
e) rozhodnutím o záměru podle stavebního zákona stanoví podmínky pro záměr,
nacházející se v dosahu havarijních projevů, které jsou specifikované v příslušném
posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B,
pokud realizace záměru může způsobit nebo zvýšit riziko závažné havárie nebo zhoršit
její následky.
(2) Stavební úřady zajišťují, aby se při povolování záměrů podle stavebního
zákona braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení jejich následků zejména
při
a) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a
oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi
a územími chráněnými podle jiných právních předpisů22),
b) povolování nových záměrů situovaných v dosahu havarijních projevů, které jsou
specifikované v příslušném posouzení rizik závažné havárie objektu zařazeného do
skupiny A nebo do skupiny B.
§ 51
(1) Provozovatel nebo uživatel objektu se dopustí přestupku tím, že
a) nezpracuje seznam podle § 3 odst. 2 písm. a) nebo § 55 odst. 7,
b) nepřezkoumá seznam podle § 55 odst. 4 nebo 6,
c) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 55 odst. 7 nezpracuje protokol o nezařazení nebo tento protokol
neuchová,
d) v rozporu s § 4 odst. 2 nebo § 55 odst. 6 nezajistí aktualizaci protokolu o nezařazení,
e) nepředloží protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci ve stanovené lhůtě krajskému úřadu
podle § 4 odst. 3 nebo § 55 odst. 6,
1043
f) neposkytne údaje nutné pro řízení rizika v objektech určených krajským úřadem podle § 7
odst. 1 v rámci vzájemné výměny údajů podle § 7 odst. 3,
g) neohlásí vznik závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. a), nebo
h) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. b) nezpracuje hlášení o vzniku závažné havárie nebo toto
hlášení nedoručí krajskému úřadu ve stanovené lhůtě.
(2) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 3, § 31 odst. 1 nebo § 55 odst. 6 nebo 7 nepředloží návrh na zařazení ve
stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo stavebnímu úřadu,
b) v rozporu s § 8 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. a) nepředloží návrh na změnu zařazení ve
stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo neuvědomí krajský úřad o připravovaném návrhu na
změnu zařazení,
c) v rozporu s § 9 odst. 1, § 31 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. a) neprovede posouzení rizik
závažné havárie,
d) nepředloží posouzení rizik závažné havárie ve stanovené lhůtě krajskému stavebnímu úřadu
podle § 31 odst. 1,
e) v rozporu s § 21 odst. 1 nebo § 32 odst. 3 nezpracuje plán fyzické ochrany,
f) nezašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu nebo krajskému ředitelství Policie České
republiky ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 3 nebo § 32 odst. 3,
g) v rozporu s § 22 odst. 1 nepřijme nebo nezajistí bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu
objektu,
h) neprovede funkční zkoušky bezpečnostních opatření podle § 22 odst. 2,
i) uvede nový objekt do zkušebního provozu nebo do užívání v rozporu s § 32 odst. 2,
j) nezajistí pojištění odpovědnosti podle § 33 odst. 1,
k) nesjedná pojištění odpovědnosti ve lhůtě podle § 33 odst. 2 nebo jej sjedná v rozporu s § 33
odst. 3,
l) nepředloží krajskému úřadu ve stanovené lhůtě ověřenou kopii smlouvy o pojištění
odpovědnosti nebo pojistky podle § 33 odst. 4,
m) neoznámí krajskému úřadu změny v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik podle § 33 odst.
5,
n) nezpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 36 odst. 2,
o) nepředloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie krajskému úřadu ke
schválení ve stanovené lhůtě podle § 36 odst. 3,
p) v rozporu s § 36 odst. 4 neaktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a
dopadech závažné havárie nebo tyto aktualizované informace nepředloží krajskému úřadu ke
schválení,
1044
q) v rozporu s § 37 odst. 2 neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu konečné zprávy o
vzniku a dopadech závažné havárie, nebo
r) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím krajského úřadu o opatření k
nápravě podle § 42 odst. 1.
(3) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 10 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje
bezpečnostní program,
b) nepředloží návrh bezpečnostního programu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo
stavebnímu úřadu ke schválení podle § 10 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5
písm. b),
c) v rozporu s § 11 odst. 1 nepřezkoumá bezpečnostní program, nepořídí o tomto přezkumu
záznam, tento záznam neuchová nebo jeho stejnopis nezašle krajskému úřadu,
d) v rozporu s § 11 odst. 2, § 14 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4 nezajistí aktualizaci
bezpečnostního programu nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení, nebo
e) nepostupuje v souladu s bezpečnostním programem podle § 15 odst. 1,
f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím
zdržují v objektu, s bezpečnostním programem.
(4) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 12 odst. 1, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje
bezpečnostní zprávu,
b) nepředloží návrh bezpečnostní zprávy ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nebo stavebnímu
úřadu ke schválení podle § 12 odst. 5, § 14 odst. 1, § 32 odst. 1 nebo § 55 odst. 5 písm. b),
c) nezajistí posouzení bezpečnostní zprávy, nezpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní
zprávy nebo tuto zprávu nepředloží krajskému úřadu ke schválení podle § 13 odst. 1,
d) v rozporu s § 14 odst. 2 nebo 3, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4 nezajistí aktualizaci
bezpečnostní zprávy nebo nepředloží tuto aktualizaci krajskému úřadu ke schválení,
e) nepostupuje v souladu s bezpečnostní zprávou podle § 15 odst. 1,
f) v rozporu s § 15 odst. 2 neseznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím
zdržují v objektu, s bezpečnostní zprávou,
g) v rozporu s § 23 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje vnitřní havarijní
plán,
h) nepředloží vnitřní havarijní plán ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému
záchrannému sboru kraje podle § 23 odst. 6, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b),
i) nepostupuje v souladu s vnitřním havarijním plánem podle § 24 odst. 1,
j) neprověří vnitřní havarijní plán podle § 25 odst. 1,
1045
k) v rozporu s § 25 odst. 2, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4 nezajistí aktualizaci vnitřního
havarijního plánu,
l) nepředloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a
hasičskému záchrannému sboru kraje podle § 25 odst. 3, § 37 odst. 4 nebo § 55 odst. 4,
m) v rozporu s § 27 odst. 1, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b) nezpracuje podklady pro
stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, nebo
n) nepředloží podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího
havarijního plánu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru podle
§ 27 odst. 3, § 32 odst. 4 nebo § 55 odst. 5 písm. b).
(5) Provozovatel nebo uživatel objektu se dopustí přestupku tím, že v řízeních o zařazení
objektu do skupiny A nebo do skupiny B, o změně zařazení objektu do příslušné skupiny nebo
o vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B, o schválení návrhu bezpečnostní
dokumentace nebo návrhu zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uvede nepravdivý nebo
neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo písm. g) nebo h) nebo
odstavce 2 písm. n) až q),
b) 700000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo písm. j) až m),
c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2 písm. a) nebo b)
nebo písm. e) až i),
d) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. r) nebo odstavců 3 až 5.
§ 53
Společná ustanovení
(1) Náklady spojené se zpracováním posudku návrhu bezpečnostní dokumentace nebo
posudku k posouzení rizik závažné havárie hradí kraj.
(2) Působnosti stanovené krajskému úřadu tímto zákonem jsou výkonem přenesené
působnosti.
(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní řízení, územní rozhodnutí, stavební
řízení nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení nebo
společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.
(3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko30), závazná
stanoviska podle § 49 odst. 3 a 4 se nevydávají.
__________________
30) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
1046
ZÁKON Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Platné znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.
§ 18
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části
(1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle
součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka
zadávána
a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
(2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí
zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek v jedné
konkrétní věci nebo v jednom případu a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů
uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími
celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
(3) Jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími
předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto
zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že
předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením
vlády.
§ 19
Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy
(1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně
pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako
a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během
předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců,
upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců,
nebo
b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem
zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců,
pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).
(2) Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná
hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21.
(3) Za dodávky nebo služby stejného druhu se považují po sobě jdoucí dodávky
nebo služby zajišťované za stejným účelem stejným okruhem dodavatelů s obdobnou
specializací, na jejichž výběr zadavatel použije obdobná kvalifikační a hodnotící kritéria.
(34) Za veřejné zakázky podle odstavce 1 se nepovažují veřejné zakázky,
1047
a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá,
b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a
c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu
podle § 25.
§ 30
Výjimky pro podlimitní veřejné zakázky
Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku
a) na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a
jimi zmocněných zástupců v České republice a na tlumočnické služby související s návštěvami
ústavních činitelů České republiky a jimi zmocněných zástupců v zahraničí,
b) na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky
České republice,
c) na dodávky nebo služby související s poskytováním humanitární pomoci15),
d) zadávanou zpravodajskou službou podle zákona o zpravodajských službách,
e) zadávanou zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí nebo organizační složkou
státu působící a hospodařící v zahraničí,
f) jejímž předmětem je pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,
g) jejímž předmětem je nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy16), kulturní
památky17) nebo jiného předmětu kulturní hodnoty18),
h) na nákup knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů,
i) jejímž předmětem je pořízení zvířete za účelem chovu nebo plemenitby, nebo pro potřeby
plnění úkolů ozbrojených složek České republiky,
j) zadávanou pro ozbrojené složky České republiky, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo
oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým
charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo
přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení
úkolů obrany a bezpečnosti státu,
k) zadávanou za účelem zajištění obranyschopnosti České republiky Ministerstvem obrany
osobě, v níž má výlučnou majetkovou účast, nebo mezi takovými osobami navzájem,
l) zadávanou v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unie
a operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací,
m) zadávanou Finančním analytickým úřadem za účelem zajišťování boje proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zajišťování provádění mezinárodních
sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských
práv a boje proti terorismu,
n) zadávanou Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost za účelem
zajišťování kybernetické bezpečnosti České republiky,
1048
o) zadávanou zadavatelem, který je spolkem, pobočnému spolku,
p) zadávanou příjemcem podpory od veřejného zadavatele na dodávky nebo služby související
s podporou práce s dětmi a mládeží, nebo
q) na dodávky nebo služby zadávanou dodavateli se statusem integračního sociálního podniku.,
r) zadanou na základě plánovací smlouvy podle stavebního zákona58), nebo
s) jde-li o provedení nařízeného opatření k nápravě stavebním úřadem podle stavebního
zákona59).
__________________
58) § 130 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
59) § 296 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 105
Využití poddodavatele
(1) Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení
v nabídce
a) určil části veřejné zakázky, které hodlá plnit prostřednictvím poddodavatelů, nebo
b) předložil seznam poddodavatelů, pokud jsou účastníkovi zadávacího řízení známi a uvedl,
kterou část veřejné zakázky bude každý z poddodavatelů plnit.
(2) V případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné
zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací
dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky
byly plněny přímo vybraným dodavatelem. Za vybraného dodavatele se pro účely věty první
považuje i osoba, která je členem téhož koncernu jako účastník zadávacího řízení, jestliže tato
osoba nepodala v témže zadávacím řízení nabídku samostatně nebo společně s jinými
dodavateli a splňuje základní způsobilost podle § 74.
(3) U veřejných zakázek na stavební práce a veřejných zakázek na služby, které mají
být poskytnuty v zařízení pod přímým dohledem zadavatele, je vybraný dodavatel povinen
předložit zadavateli identifikační údaje poddodavatelů těchto stavebních prací nebo služeb,
pokud mu jsou známi, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru
dodavatele, nebo od uzavření smlouvy v případech, kdy se oznámení o výběru nezasílá.
Poddodavatelé, kteří nebyli identifikováni podle věty první a kteří se následně zapojí do plnění
veřejné zakázky, musí být identifikováni, a to před zahájením plnění veřejné zakázky
poddodavatelem.
(4) Zadavatelé mohou v zadávací dokumentaci stanovit povinnost podle odstavce 3 také
a) u veřejných zakázek na dodávky nebo služby neuvedené v odstavci 3, nebo
b) pro poddodavatele v dalších úrovních dodavatelského řetězce.
(5) Povinnost podle odstavce 3 nebo 4 se považuje za splněnou, jsou-li tyto údaje
uvedeny ve stavebním deníku podle jiného právního předpisu32).
1049
_________________________
32) § 157 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
32) § 166 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
1050
ZÁKON Č. 541/2020 SB., O ODPADECH
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.
§ 21
Provoz zařízení určených pro nakládání s odpady
(1) Zařízení určené pro nakládání s odpady smí provozovat právnická nebo podnikající
fyzická osoba se sídlem nebo s odštěpným závodem na území České republiky.
(2) Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být
provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem.
Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou
stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Žádost o povolení provozu zařízení, které vyžaduje
povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle
stavebního zákona.
(3) Zařízení k využití nebo skladování odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu
a malé zařízení smí být za splnění podmínek stanovených tímto zákonem provozována bez
povolení provozu zařízení podle odstavce 2.
§ 30
Soustřeďování odpadu
(1) Každý smí soustřeďovat odpady pouze za splnění technických podmínek, které
zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovených vyhláškou ministerstva.
(2) Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně, pokud jsou splněny
podmínky podle § 72 odst. 2. Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na základě
povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů
nebo na základě povolení provozu zařízení. Příslušný správní orgán neoddělené soustřeďování
odpadů povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů
není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné a nedojde k ohrožení povinnosti nakládat s
odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. Příslušný správní orgán může v
povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých dopadů na životní
prostředí nebo zdraví lidí.
(3) K vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je příslušný
krajský úřad, jde-li o zařízení určené pro nakládání s odpady, s výjimkou malého zařízení. V
ostatních případech je k vydání tohoto povolení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
(4) Povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů je součástí povolení
provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, pokud je pro dané zařízení vyžadováno.
Splnění podmínek pro povolení k upuštění od odděleného soustřeďování podléhá povinnosti
provést revizi povolení provozu zařízení podle § 23. Povolení k upuštění od odděleného
soustřeďování odpadů, s výjimkou povolení podle věty první se vydává nejdéle na dobu 5 let.
1051
Upuštění od odděleného soustřeďování převzatých odpadů v zařízení se považuje za úpravu
odpadů.
(5) Žádost o povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů lze podat
prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona, jde-li o provozovnu nebo zařízení,
které vyžadují povolení podle stavebního zákona.
(65) Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění od
odděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu podle Katalogu odpadů.
Správní orgán v povolení určí druh odpadu, do kterého má být zařazen neodděleně
soustřeďovaný odpad, a to podle druhu odpadu, který tvoří největší část hmotnosti
soustředěného odpadu v případě soustřeďování u původce odpadu, pokud není v konkrétním
případě z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí vhodnější určit jiný druh odpadu, a
v ostatních případech vhodný druh odpadu odpovídající skutečnosti, že se jednalo o úpravu
odpadu.
§ 93a
(1) Po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby, které
podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen neprodleně zaslat obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností stavebnímu úřadu, v jehož správním obvodu byly změna
dokončené stavby, terénní úprava nebo odstranění stavby provedeny, doklady prokazující, že
veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky, které
přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem a že veškeré získané materiály
jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty, které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo
naloženo jako s odpady v souladu s tímto zákonem a hierarchií odpadového hospodářství.
(2) Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), je stavebník
povinen zaslat doklady podle odstavce 1 správnímu orgánu, který vydal jednotné
environmentální stanovisko.
_____________
26) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku.
§ 126
Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadového hospodářství
Státní správu na úseku odpadového hospodářství vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
e) Ministerstvo zdravotnictví,
f) krajské hygienické stanice,
g) inspekce,
1052
h) celní úřady a Generální ředitelství cel,
i) Policie České republiky,
j) krajské úřady,
k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
l) stavební úřady,
lm) obecní úřady,
mn) újezdní úřady a
no) Státní fond životního prostředí České republiky.
§ 146
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) vede a zpracovává evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,
b) kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů
ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst.
1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob
hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c) může zabezpečit odpad, který ohrožuje nebo poškozuje zdraví lidí nebo životní prostředí,
před únikem škodlivin do okolního prostředí nebo zajistit odklizení takového odpadu včetně
jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady, a to na náklady odpovědné osoby;
při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu,
d) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce
odpadu nemá zajištěno převzetí odpadů, které produkuje, osobou oprávněnou k převzetí daného
druhu a kategorie odpadu, a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti
mohly způsobit škodu na životním prostředí nebo zdraví lidí, a
e) vydává stanovisko k územním plánům a regulačním plánům podle stavebního zákona z
hlediska odpadového hospodářství.
(2) Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k
rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v
jehož správním obvodu je provozována činnost nebo se nachází movitá věc, které se rozhodnutí
týká.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává
a) závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhajícím povolení podle
stavebního zákona z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky,
které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití; v
závazném stanovisku může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního
prostředí a dodržení hierarchie odpadového hospodářství,
1053
b) vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního zákona z
hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být
odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití,
c) vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady a k zavedení nebo rozšíření
výroby oxidu titaničitého.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává vyjádření k žádosti o zřízení
zařízení určeného pro nakládání s odpady a k žádosti o zavedení nebo rozšíření výroby
oxidu titaničitého z hlediska jejich souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona
a prováděcích právních předpisů.
(4) Závazné stanovisko a vyjádření podle odstavce 3 obsahuje posouzení žádosti z
hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních
předpisů.
(5) Vyjádření a závazné stanovisko podle odstavce 3 vydává obecní úřad obce s
rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má být realizován příslušný záměr.
§ 146a
Stavební úřad
Stavební úřad v rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona posuzuje splnění
požadavků tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů při provedení záměru,
zejména z hlediska nakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které
přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití; v
rozhodnutí může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a
dodržení hierarchie odpadového hospodářství.
§ 148
Újezdní úřad
(1) Újezdní úřad vykonává pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených
sil na území vojenského újezdu podle zákona o zajišťování obrany České republiky státní
správu v rozsahu působnosti
a) krajského úřadu podle § 21 odst. 2, § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, § 36 odst. 2, § 72 odst. 3 a 4, §
96 odst. 1, 3 a 4 a § 145 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b) obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, § 36 odst. 2, §
96 odst. 2 a 3, § 146 odst. 1 písm. d) a e) a § 146 odst. 2 až 5 a 3 a
c) obecního úřadu podle § 147.
(2) Ustanovení § 59 až 61 se na újezdní úřad nepoužijí.
§ 149
Součinnost stavebního úřadu se správními orgány vykonávajícími státní správu v oblasti
odpadového hospodářství
1054
Při provádění kontrolních prohlídek, závěrečných kontrolních prohlídek a při provádění
kontroly ve věcech stavebního řádu postupuje stavební úřad v součinnosti s obecním úřadem
obce s rozšířenou působností. Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální
stanovisko26), postupuje stavební úřad v součinnosti s orgánem vykonávajícím státní správu v
oblasti odpadového hospodářství příslušným k vydání jednotného environmentálního
stanoviska.
§ 151
(1) Povolení podle § 21 odst. 2 a § 30 odst. 2 a souhlas podle § 42 odst. 3 a § 43 odst. 1
se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání
integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Ustanovení § 23 se nepoužije na
zařízení, která mají integrované povolení.
(2) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), závazné
stanovisko podle § 146 odst. 3 písm. a) a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm. b) a c) se
nevydávají.
1055
ZÁKON Č. 197/2022 SB., O ZVLÁŠTNÍCH POSTUPECH V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A
STAVEBNÍHO ŘÁDU V SOUVISLOSTI S OZBROJENÝM KONFLIKTEM NA ÚZEMÍ UKRAJINY
VYVOLANÝM INVAZÍ VOJSK RUSKÉ FEDERACE
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti
územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území
Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn.
§4
Rozhodnutí o výjimce
(1) Nezbytnou stavbu lze umístit pouze v souladu s územně plánovací dokumentací
nebo na základě rozhodnutí o výjimce.
(2) Rada obce a v obcích, kde se rada obce nevolí, zastupitelstvo obce může na žádost
stavebníka rozhodnout o výjimce z těch ustanovení územního plánu nebo regulačního plánu,
která znemožňují umístit nezbytnou stavbu na pozemku v zastavěném zastavitelném území,
zastavitelné ploše nebo ploše přestavby, a to v plochách se stávajícím nebo požadovaným
způsobem využití bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšených
obytných, výroby a skladování a smíšených výrobních.
(3) Zastupitelstvo obce si může vyhradit rozhodování o výjimce namísto rady obce.
(4) Rozhodnutí o výjimce obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a) označení územně plánovací dokumentace, které se výjimka týká,
b) stanovení rozsahu částí územně plánovací dokumentace, které se pro umístění nezbytné
stavby nepoužijí, a
c) druh a účel nezbytné stavby.
(5) Odvolání proti rozhodnutí o výjimce není přípustné. Rozhodnutí o výjimce platí po
dobu trvání nezbytné stavby.
1056
ZÁKON Č. 149/2023 SB., KTERÝM SE MĚNÍ NĚKTERÉ ZÁKONY V SOUVISLOSTI S PŘIJETÍM
ZÁKONA O JEDNOTNÉM ENVIRONMENTÁLNÍM STANOVISKU
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku, ve znění
pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1. Posuzování vlivů záměrů nebo koncepcí zahájené před nabytím účinnosti tohoto
zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů; to neplatí pro
a) způsob předkládání dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 8 odst. 1
zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byla-li
doplněna nebo přepracována podle § 8 odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) prodlužování platnosti závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí podle § 9a odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona,
c) změny koncepcí podle § 10a odst. 1 písm. c) zákona č. 100/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
d) způsob posuzování koncepcí podle § 10b odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
e) zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle §
10e odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona,
f) zaslání informace o přijetí návrhu koncepce podle § 10f odst. 2 zákona č. 100/2001
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
g) zveřejňování dokumentů podle § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
h) konání veřejného projednání.
2. Ministerstvo životního prostředí dokončí nebo vyřídí, pokud k nim bylo ke dni
předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné, ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona
a) nedokončená zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b) nedokončené procesy EIA podle § 8 až 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou případů podle bodu 5.
1057
3. V případě záměrů, k nimž vydalo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo životního prostředí a příslušnost k jejichž
posuzování podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, přejde ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na orgán kraje v
přenesené působnosti, je úřadem příslušným k vyřízení po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
podaných žádostí o prodloužení platnosti závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí podle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, žádostí o vydání závazných stanovisek podle čl. II bodu 1
zákona č. 39/2015 Sb. a žádostí o vydání závazných stanovisek podle § 9a odst. 6 zákona č.
100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, orgán kraje v
přenesené působnosti.
4. Navazující řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Příslušnost k posuzování vlivů záměru na životní prostředí se v případě, kdy po
nabytí účinnosti tohoto zákona došlo ke zrušení stanoviska k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí vydaného podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném
do 31. března 2015, nebo závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí vydaného podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1.
dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a vrácení věci k novému projednání,
řídí zákonem č. 100/2001 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1058
ZÁKON Č. 249/2025 SB., O URYCHLENÍ VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
Platné znění zákona č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných
zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných
zdrojů energie), s vyznačením navrhovaných změn
§ 12
Pořízení územního opatření
(1) Návrh územního opatření projedná pořizovatel na společném jednání a na veřejném
projednání spolu s návrhem územně plánovací dokumentace, se kterou se územní opatření
společně pořizuje.
(2) Ustanovení § 94 95 až 98 a 101 až 103 stavebního zákona se použijí obdobně také
ve vztahu k návrhu územního opatření pro každou akcelerační oblast, která má být vymezena.
(3) Stanovisko k návrhu koncepce podle § 100 stavebního zákona uplatněné k návrhu
územně plánovací dokumentace zahrnuje i stanovisko k návrhu územního opatření pro každou
akcelerační oblast, která má být vymezena.
(4) Pokud schvalující orgán schválí návrh územně plánovací dokumentace, ale zamítne
návrh územního opatření pro akcelerační oblast v ní vymezenou, rozhodne vždy současně o
tom, že
a) schvaluje pořízení územního opatření pro tuto akcelerační oblast samostatným postupem,
nebo
b) uplatňuje vlastní podnět k pořízení změny územně plánovací dokumentace, kterou z ní bude
tato akcelerační oblast vypuštěna.
§ 13
Stanovisko orgánu příslušného podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku
stavebního úřadu k územnímu opatření
(1) Krajský úřad jako orgán příslušný k vydání jednotného enviromentálního stanoviska
k záměru pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti (dále jen „příslušný
orgán“) uplatní stanovisko podle § 54 odst. 1 stavebního zákona k návrhu územního opatření a
v rozsahu své působnosti podle § 18 odst. 1 zákona o jednotném environmentálním stanovisku
ve vztahu ke správním úkonům uvedeným v odstavcích 2 a 4 je dotčeným orgánem při jeho
pořizování a změnách; příslušnost dotčených orgánů podle jiných právních předpisů tímto není
dotčena.
(1) Stavební úřad uplatní stanovisko podle § 54 odst. 2 stavebního zákona k návrhu
územního opatření a ve vztahu ke správním úkonům uvedeným v odstavcích 2 až 4 je
dotčeným orgánem při jeho pořizování a změnách; příslušnost dotčených orgánů podle
jiných právních předpisů tímto není dotčena.
(2) Je-li stanovisko příslušného orgánu stavebního úřadu souhlasné, jsou jeho součástí
podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem zajištění souladu záměrů pro využití
1059
obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti s požadavky stanovenými v § 11 odst. 2 ve
vztahu k ochraně volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů, a dále s požadavky
pro vydání
a) souhlasu se zásahem do významného krajinného prvku podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně
přírody a krajiny,
b) povolení odchylného postupu při ochraně volně žijících ptáků podle § 5b odst. 1 zákona o
ochraně přírody a krajiny,
c) povolení výjimky ze zákazu ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně podle § 10 odst. 2
zákona o ochraně přírody a krajiny,
d) souhlasu k činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2
zákona o ochraně přírody a krajiny,
e) povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 zákona
o ochraně přírody a krajiny,
f) souhlasu s dotčením zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2 lesního zákona.
(3) Zahrnuje-li akcelerační oblast pozemky, které jsou součástí zemědělského
půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkcí lesa, navrhne stavební úřad ve
stanovisku podle odstavce 1 také podmínky, při jejichž splnění lze odejmout zemědělskou
půdu ze zemědělského půdního fondu podle zákona o ochraně zemědělského půdního
fondu nebo odejmout pozemky plnění funkcí lesa nebo omezit využívání pozemků pro
plnění funkcí lesa podle lesního zákona.
(3) (4) Příslušný orgán Stavební úřad navrhne podmínky a zmírňující opatření podle
odstavce 2 odstavců 2 a 3 s ohledem na limity využití území v akcelerační oblasti a druh záměrů
pro využití obnovitelného zdroje energie, pro které je tato oblast vymezována.
(4) (5) Bude-li provedení záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační
oblasti vyžadovat vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu
podle § 9 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu nebo rozhodnutí o odnětí pozemků
plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 lesního
zákona, navrhne příslušný orgán ve stanovisku podle odstavce 1 také podmínky, při jejichž
splnění lze vyhovět žádosti o jejich vydání.
(5) (6) (5) Nachází-li se akcelerační oblast na území více správních obvodů stavebních
úřadů, uplatní stanovisko podle odstavce 1 příslušný orgán stavební úřad, v jehož správním
obvodu se nachází větší část této oblasti, nedohodnou-li se příslušné orgány stavební úřady
jinak. Příslušný orgán Stavební úřad projedná návrh stanoviska s ostatními příslušnými orgány
stavebními úřady, na území jejichž správních obvodů se akcelerační oblast nachází.
§ 18
Změna územního opatření na základě zprávy o uplatňování územně plánovací
dokumentace
(1) Vymezila-li územně plánovací dokumentace jednu nebo více akceleračních oblastí,
zahrnuje vyhodnocení podle § 107 odst. 2 písm. d) stavebního zákona pro každou tuto oblast
1060
též vyhodnocení, zda se objevily nové skutečnosti nasvědčující tomu, že podmínky a zmírňující
opatření stanovené v souvisejících územních opatřeních přestaly být dostačující k zajištění cílů
a úkolů uvedených v § 11.
(2) Příslušný orgán a vodoprávní úřad vydají ke zprávě o uplatňování územně plánovací
dokumentace, ve které je vymezena akcelerační oblast, vyjádření podle § 89 odst. 5 písm. a)
stavebního zákona, ve kterém posoudí, zda se objevily nové skutečnosti vyvolávající potřebu
změny podmínek a zmírňujících opatření stanovených na základě stanovisek podle § 13 a 14.
(3) Je-li výsledkem vyhodnocení podle odstavce 1 zjištění, že stanovené podmínky a
zmírňující opatření přestaly být dostačující, nebo je-li výsledkem vyhodnocení podle § 107
odst. 2 písm. e) stavebního zákona také návrh na pořízení změny územně plánovací
dokumentace zahrnující změnu vymezení akcelerační oblasti, je součástí zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace návrh na pořízení změny územního opatření nebo vydání
nového územního opatření. Ustanovení § 88 až 90 stavebního zákona se použijí obdobně i ve
vztahu k návrhu na pořízení změny územního opatření.
(4) Při pořízení změny územního opatření na základě schválené zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace se dále postupuje
a) obdobně podle § 11 až 14v případě podle § 17 odst. 1 písm. a), nebo
b) obdobně podle § 16 odst. 3 a 4 v případě podle § 17 odst. 1 písm. b).
(5) Při pořízení nového územního opatření se dále postupuje obdobně podle § 16.
§ 18
Pravidelné vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti
(1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vymezení akcelerační oblasti v územně
plánovací dokumentaci, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí
uplatňování akcelerační oblasti, případně všech akceleračních oblastí vymezených ve
stejné územně plánovací dokumentaci.
(2) Ve vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti pořizovatel zejména vyhodnotí
potřebu pořízení změny územně plánovací dokumentace spočívající ve zrušení nebo
změně vymezené akcelerační oblasti nebo vymezení nové akcelerační oblasti a potřebu
zrušení, změny nebo stanovení nových podmínek a zmírňujících opatření v územním
opatření.
(3) Stavební úřad vydá k vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti podle
odstavce 2 vyjádření, ve kterém posoudí, zda se objevily nové skutečnosti vyvolávající
potřebu změny podmínek a zmírňujících opatření stanovených na základě stanoviska
podle § 13 a stanoviska vodoprávního úřadu podle § 14.
(4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 potřeba pořízení změny územně
plánovací dokumentace je součástí vyhodnocení návrh obsahu změny územně plánovací
dokumentace.
(5) Je-li výsledkem vyhodnocení podle odstavce 2 nebo vyjádření podle odstavce 3
zjištění, že stanovené podmínky a zmírňující opatření přestaly být dostačující, je součástí
1061
vyhodnocení podle odstavce 2 návrh na pořízení změny územního opatření nebo vydání
nového územního opatření. Ustanovení § 88 až 90 stavebního zákona se použijí obdobně i
ve vztahu k návrhu na pořízení změny územního opatření.
(6) Při pořízení změny územního opatření se dále postupuje
a) obdobně podle § 11 až 14 v případě podle § 17 odst. 1 písm. a), nebo
b) obdobně podle § 16 odst. 3 a 4 v případě podle § 17 odst. 1 písm. b).
(7) Při pořízení nového územního opatření se dále postupuje obdobně podle § 16.
§ 19
Podnět a pořízení změny územního opatření samostatným postupem
(1) Nejde-li o změnu územního opatření pořizovanou na základě zprávy o uplatňování
územně plánovací dokumentace, schvalující Schvalující orgán rozhodne o pořízení změny
územního opatření z vlastního podnětu nebo z podnětu osoby oprávněné podat podnět ke změně
územně plánovací dokumentace, kterou je vymezena akcelerační oblast.
(2) Podnět na pořízení změny územního opatření podle odstavce 1 se podává v případě
územního opatření, které bylo vydáno spolu s územním rozvojovým plánem nebo jeho změnou,
u Ministerstva pro místní rozvoj Úřadu rozvoje území České republiky, v ostatních případech
u příslušného schvalujícího orgánu a obsahuje
a) identifikační údaje osoby, která podnět podala, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je
oprávněna podat podnět na pořízení změny územního opatření,
b) identifikaci územního opatření, které navrhuje změnit,
c) předmět změny územního opatření a důvody pro její pořízení a
d) návrh úhrady nákladů na mapové podklady, na zpracování změny, na vyhodnocení vlivů, na
aktualizaci posouzení podle § 17 odst. 3, na vyhotovení úplného znění územního opatření po
jeho změně a na náhradu za změnu v území.
(3) Pořizovatel posoudí podnět na pořízení změny územního opatření z hlediska jeho
úplnosti a souladu jeho obsahu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy a s
politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.
(4) Pořizovatel bez zbytečného odkladu předloží podnět se svým vyjádřením k
projednání schvalujícímu orgánu. Souhlasí-li schvalující orgán s podnětem, rozhodne o
pořízení změny územního opatření, jinak podnět odloží.
(5) Při pořízení změny územního opatření samostatným postupem se postupuje obdobně
podle § 16.
§ 23
Postup vymezení akcelerační oblasti bez územního opatření
(1) K návrhu zadání územního plánu zajistí pořizovatel vyhodnocení vlivů. Příslušný
úřad stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
i v případech podle § 89 odst. 3 písm. b) stavebního zákona.
1062
(2) K návrhu územního plánu uplatní příslušný orgán stavební úřad stanovisko podle
§ 13 a vodoprávní úřad stanovisko podle § 14.
§ 24
Změna akcelerační oblasti vymezené bez územního opatření
(1) Podkladem pro pořízení změny územního plánu, ve kterém je vymezena akcelerační
oblast bez územního opatření, je aktualizace posouzení zpracovaného podle § 11 odst. 3 nebo
4. Ustanovení § 17 odst. 3 se použije obdobně.
(2) Vyhodnocení podle § 107 odst. 2 písm. d) stavebního zákona pro územní plán, ve
kterém je vymezena akcelerační oblast bez územního opatření, obsahuje též vyhodnocení, zda
se objevily nové skutečnosti nasvědčující tomu, že podmínky a zmírňující opatření stanovené
v územním plánu přestaly být dostačující k zajištění cílů a úkolů uvedených v § 11. Ustanovení
§ 18 odst. 2 a 3 se použije obdobně. V případech podle § 18 odst. 3 je součástí zprávy o
uplatňování územního plánu
a) návrh na pořízení změny územního plánu, jsou-li splněny podmínky podle § 22 odst. 1,
b) návrh na pořízení změny územního plánu a pořízení územního opatření, nejsou-li splněny
podmínky podle § 22 odst. 1.
(2) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vymezení akcelerační oblasti v územním
plánu bez územního opatření, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí
uplatňování akcelerační oblasti. Ustanovení § 18 se použije obdobně. V případech podle
§ 18 odst. 4 nebo 5 je součástí vyhodnocení uplatňování akcelerační oblasti
a) návrh na pořízení změny územního plánu, jsou-li splněny podmínky podle § 22 odst. 1,
b) návrh na pořízení změny územního plánu a pořízení územního opatření, nejsou-li
splněny podmínky podle § 22 odst. 1.
§ 26
Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska povolení záměru
(1) Žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska povolení záměru podle
stavebního zákona pro záměr pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti
musí vedle náležitostí stanovených zákonem o jednotném environmentálním stanovisku jinými
právními předpisy obsahovat
a) informace potřebné pro posouzení souladu záměru s podmínkami a zmírňujícími opatřeními
z oblasti ochrany životního prostředí stanovenými v územním opatření nebo v územním plánu
podle § 22,
b) údaje o možných významných vlivech záměru na veřejné zdraví podle zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, jedná-li se o záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní
prostředí, a
c) vyjádření osoby s autorizací podle § 45j zákona o ochraně přírody a krajiny, zda v příslušné
akcelerační oblasti došlo v době od vydání územního opatření nebo územního plánu podle § 22
k podstatné změně z hlediska výskytu planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů nebo
1063
přírodních stanovišť a ke změně okolností podstatných z hlediska možnosti uplatnění a účinku
s nimi souvisejících podmínek a zmírňujících opatření, zahrnující popis těchto změn.
(2) Navrhuje-li žadatel dodatečná opatření za účelem vyloučení, zmírnění nebo
kompenzace vlivů záměru pro využití obnovitelného zdroje energie na životní prostředí, je
součástí žádosti o vydání jednotného environmentálního stanoviska povolení záměru podle
stavebního zákona návrh těchto dodatečných opatření.
§ 27
Doplnění žádosti o jednotné environmentální stanovisko povolení záměru
(1) Do 10 pracovních dnů ode dne podání jinak bezvadné žádosti o vydání jednotného
environmentálního stanoviska povolení záměru podle stavebního zákona pro záměr pro
využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti může příslušný orgán stavební úřad
vyzvat žadatele k poskytnutí doplňujících informací týkajících se souladu záměru s
podmínkami a zmírňujícími opatřeními z oblasti ochrany životního prostředí stanovenými v
územním opatření nebo v územním plánu podle § 22; výzvu příslušný orgán stavební úřad
odůvodní a stanoví v ní žadateli přiměřenou lhůtu.
(2) Je-li vysoce pravděpodobné, že v akcelerační oblasti došlo v době od vydání
územního opatření nebo územního plánu podle § 22 k podstatné změně okolností, a může-li
tato změna okolností vést k závažnému zásahu, který by se mohl dotknout zájmů chráněných
podle částí druhé, třetí a páté zákona o ochraně přírody a krajiny, může příslušný orgán
stavební úřad do 10 pracovních dnů ode dne podání bezvadné žádosti o jednotného
environmentálního stanoviska povolení záměru podle stavebního zákona pro záměr pro
využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti vydat odůvodněné stanovisko podle
§ 67 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém vymezí rozsah požadovaného hodnocení.
(3) Po dobu od vydání odůvodněného stanoviska podle odstavce 2 do předložení
hodnocení podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny žadatelem lhůty pro vydání
jednotného environmentálního stanoviska a lhůty uvedené v § 28 povolení záměru podle
stavebního zákona neběží. Součástí hodnocení je návrh podmínek a zmírňujících opatření v
rozsahu nově zjištěných skutečností.
(4) Nevydá-li příslušný orgán stavební úřad ve lhůtě podle odstavce 2 odůvodněné
stanovisko, hodnocení podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny se neprovádí.
§ 28
Posouzení podmínek pro výjimku z posouzení vlivů záměru na životní prostředí
(1) Jedná-li se o záměr pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti,
který podléhá posuzování vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, příslušný
orgán posoudí, zda je
a) záměr předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České
republiky podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a
b) s ohledem na ekologickou citlivost území, v němž se nachází, vysoce pravděpodobné, že
záměr pro využití obnovitelného zdroje energie povede k významným nepříznivým vlivům na
1064
životní prostředí nebo veřejné zdraví, které nebyly zjištěny při pořizování územního opatření a
které nelze vyloučit dodatečnými podmínkami a zmírňujícími opatřeními navrženými
žadatelem nebo postupem podle § 27 odst. 3 ve spojení s § 30 odst. 1.
(2) V případě potřeby zašle příslušný orgán žádost o vyjádření příslušnému úřadu.
Příslušný úřad vydá vyjádření bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce lhůty stanovené
příslušným orgánem, a uvede v něm, zda se jedná o záměr, který podléhá posuzování vlivů
podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a zda jsou ve vztahu k záměru dány
okolnosti podle odstavce 1. Tento postup se nepoužije v případě, je-li příslušný orgán současně
příslušným úřadem.
(1) Jedná-li se o záměr pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační
oblasti, který podléhá posuzování vlivů podle zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, stavební úřad postoupí bezvadnou žádost o povolení záměru podle stavebního
zákona společně s hodnocením podle § 67 zákona o ochraně přírody a krajiny, provádí-li
se, příslušnému úřadu s žádostí o posouzení podmínek pro výjimku z posouzení vlivů
záměru na životní prostředí.
(2) Příslušný úřad na žádost stavebního úřadu posoudí, zda je
a) záměr předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České
republiky podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí a
b) s ohledem na ekologickou citlivost území, v němž se nachází, vysoce pravděpodobné, že
záměr pro využití obnovitelného zdroje energie povede k významným nepříznivým
vlivům na životní prostředí nebo veřejné zdraví, které nebyly zjištěny při pořizování
územního opatření a které nelze vyloučit dodatečnými podmínkami a zmírňujícími
opatřeními navrženými žadatelem nebo postupem podle § 27 odst. 3 ve spojení s § 30 odst.
1.
(3) V případě potřeby zašle příslušný orgán úřad žádost orgánu ochrany přírody za
účelem vydání stanoviska podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Orgán ochrany
přírody vydá stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce lhůty stanovené
příslušným orgánem úřadem. Tento postup se nepoužije v případě, je-li příslušný orgán úřad
současně orgánem ochrany přírody příslušným podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
(4) V případě potřeby zašle příslušný orgán úřad žádost o vyjádření orgánu ochrany
veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví vydá vyjádření bez zbytečného odkladu,
nejpozději do konce lhůty stanovené příslušným orgánem úřadem, a uvede v něm, zda jsou z
hlediska jeho působnosti ve vztahu k záměru dány okolnosti podle odstavce 1 písm. b).
(5) Je-li dána některá z okolností podle odstavce 1, příslušný orgán vydá do 45 dnů ode
dne podání bezvadné žádosti o jednotné environmentální stanovisko nebo ode dne doručení
doplňujících informací podle § 27 odst. 1, jsou-li příslušným orgánem vyžádány, rozhodnutí o
tom, že záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podléhá posouzení vlivů záměru na
životní prostředí. Je-li dána některá z okolností podle odstavce 2, příslušný úřad vydá do
45 dnů ode dne doručení žádosti stavebního úřadu podle odstavce 1 rozhodnutí o tom, že
záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podléhá posouzení vlivů záměru na
1065
životní prostředí. Je-li záměrem pro využití obnovitelného zdroje energie stavba, soubor
staveb nebo zařízení pro výrobu energie z obnovitelného zdroje energie s celkovým
instalovaným výkonem nižším než 150 kW nebo jedná-li se o modernizaci stavby nebo zařízení
pro výrobu energie z obnovitelného zdroje energie, vydá příslušný orgán úřad rozhodnutí podle
věty první do 30 dnů. Příslušný úřad informuje o vydání rozhodnutí bezodkladně stavební
úřad.
(6) Nevydá-li příslušný orgán úřad ve lhůtě podle odstavce 5 rozhodnutí o tom, že
záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podléhá posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, pak platí, že tento záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí. Shledá-li
příslušný úřad před uběhnutím lhůty podle odstavce 5, že záměr pro využití
obnovitelného zdroje nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, sdělí tuto
skutečnost bezodkladně stavebnímu úřadu. Rozhodnutí podle § 7 odst. 6 zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí se v tomto případě nevydává a ustanovení § 45i odst. 2
až 8 zákona o ochraně přírody a krajiny se nepoužije.
§ 29
Posouzení vlivů záměru na životní prostředí
(1) Rozhodnutí příslušného orgánu úřadu podle § 28 odst. 5 o tom, že záměr pro využití
obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti podléhá posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, je prvním úkonem v řízení. Odůvodněný písemný závěr podle § 7 odst. 5 zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí se v tomto případě nevydává. V odůvodnění rozhodnutí
příslušný orgán úřad uvede, z jakých důvodů podle § 28 odst. 1 2 záměr pro využití
obnovitelného zdroje energie podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 se zveřejní bez zbytečného odkladu způsobem
uvedeným v § 16 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a doručí se žadateli.
Ustanovení § 16 odst. 2 vět třetí, čtvrté a poslední zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí se použije obdobně. Právo podat odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 má pouze
žadatel.
(3) Rozhodne-li příslušný orgán podle § 28 odst. 5 o tom, že záměr pro využití
obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti podléhá posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí
současně jako jednotné environmentální stanovisko.
(4) (3) Při postupu podle odstavce 3 je příslušný orgán povinen vydat jednotné
environmentální stanovisko Příslušný úřad je povinen vydat závazné stanovisko k
posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí bez zbytečného odkladu, nejpozději
však do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 1. Lhůtu pro vydání
jednotného environmentálního závazného stanoviska může příslušný orgán úřad usnesením
prodloužit nejvýše o 6 měsíců, odůvodní-li to mimořádnými okolnostmi. Toto usnesení
příslušný orgán úřad pouze poznamená do spisu a o prodloužení lhůty vyrozumí žadatele. Do
doby předložení dokumentace podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí lhůta podle
věty první neběží. Vydané závazné stanovisko zašle příslušný úřad bezodkladně
stavebnímu úřadu.
1066
§ 30
Vydání správních úkonů podle jiných právních předpisů
(1) Správní úkony uvedené v § 13 odst. 2 se pro záměr pro využití obnovitelného zdroje
energie v akcelerační oblasti vydávají, pouze je-li s ohledem na skutečnosti podle § 3 odst. 1
nebo 2 stavebního zákona nutné stanovit další podmínky a zmírňující opatření.
(2) Součástí jednotného environmentálního stanoviska pro záměr pro využití
obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti je posouzení souladu tohoto záměru s
podmínkami a zmírňujícími opatřeními z oblasti ochrany životního prostředí stanovenými v
územním opatření nebo v územním plánu podle § 22.
(3) Příslušný orgán může stanovit jako podmínky pro povolení záměru podle § 6 odst.
2 písm. c) zákona o jednotném environmentálním stanovisku dodatečná opatření navržená
žadatelem podle § 26 odst. 2.
(2) Součástí rozhodnutí o povolení záměru pro využití obnovitelného zdroje
energie v akcelerační oblasti je posouzení souladu tohoto záměru s podmínkami a
zmírňujícími opatřeními z oblasti ochrany životního prostředí stanovenými v územním
opatření nebo v územním plánu podle § 22.
(3) Stavební úřad může stanovit jako podmínky pro povolení záměru dodatečná
opatření navržená žadatelem podle § 26 odst. 2.
(4) Výjimka podle § 23a odst. 8 vodního zákona se pro záměr pro využití obnovitelného
zdroje energie v akcelerační oblasti vydává pouze, vyplývá-li ze skutečnosti podle § 3 odst. 1
nebo 2 stavebního zákona, že provedení záměru pro využití obnovitelného zdroje energie může
vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení
stavu útvaru podzemní vody nebo ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého
ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody.
§ 31
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1) Stavební úřad rozhodne o žádosti o povolení záměru pro využití obnovitelného
zdroje energie v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
(2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu od postoupení žádosti podle § 28 odst. 1
příslušnému úřadu do
a) doručení sdělení podle § 28 odst. 6 nebo uplynutí lhůty podle § 28 odst. 5, nevydá-li
příslušný úřad v této lhůtě rozhodnutí o tom, že záměr pro využití obnovitelného zdroje
energie podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí, nebo
b) doručení závazného stanoviska podle § 29 odst. 3.
§ 32
Zvláštní postup při ochraně ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů
1067
(1) Stanovení odchylného postupu podle § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny ve
vztahu k usmrcování nebo vyrušování volně žijících ptáků při výstavbě a provozu záměru pro
využití obnovitelného zdroje energie se nevydává, pokud
a) předmětem žádosti o jednotné environmentální stanovisko nebo o společné rozhodnutí
povolení záměru podle stavebního zákona nebo o společné závazné stanovisko podle
zákona o ochraně přírody a krajiny je záměr pro využití obnovitelného zdroje energie
nacházející se mimo akcelerační oblast,
b) záměr vyžaduje stanovení postupu odchylného od zákazu úmyslného usmrcování nebo
vyrušování volně žijících ptáků podle § 5a odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a
c) b) žadatel navrhne podmínky a zmírňující opatření, které zajistí, že nebude docházet k
usmrcování nebo vyrušování těchto ptáků nebo k ničení jejich biotopů v míře, která by mohla
vést k významnému poškození nebo zničení jejich místních populací.
(2) Povolení výjimky podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k rušení,
zraňování nebo usmrcování zvláště chráněných druhů živočichů při výstavbě a provozu záměru
pro využití obnovitelného zdroje energie nacházejícího se mimo akcelerační oblast se
nevydává, pokud
a) předmětem žádosti o jednotné environmentální stanovisko nebo o společné rozhodnutí
povolení záměru podle stavebního zákona nebo o společné závazné stanovisko podle
zákona o ochraně přírody a krajiny je záměr pro využití obnovitelného zdroje energie
nacházející se mimo akcelerační oblast,
b) záměr vyžaduje povolení výjimky ze zákazu rušení, zraňování nebo usmrcování zvláště
chráněných živočichů podle § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny a
c) b) žadatel navrhne podmínky a zmírňující opatření, které zajistí, že nebude docházet k rušení,
zraňování nebo usmrcování těchto zvláště chráněných druhů živočichů nebo k ničení jejich
biotopů v míře, která by mohla vést k významnému poškození nebo zničení jejich místních
populací.
(3) Příslušný orgán Stavební úřad uvede jako podmínky pro povolení záměru podle §
6 odst. 2 písm. c) zákona o jednotném environmentálním stanovisku stavebního zákona
podmínky a zmírňující opatření navržené žadatelem, pokud
a) jsou v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1 nebo 2 a
b) nejsou zapracovány do dokumentace podle stavebního zákona.
(4) Je-li podána žádost o společné rozhodnutí závazné stanovisko podle zákona o
ochraně přírody a krajiny, postupuje orgán ochrany přírody obdobně podle odstavce 3;
podmínky a zmírňující opatření stanoví společným rozhodnutím závazným stanoviskem.
§ 36
Vztah k jiným právním předpisům
1068
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle zákona o posuzování vlivů na
životní prostředí, stavebního zákona a zákona o jednotném environmentálním stanovisku a
stavebního zákona.
(2) Územní opatření vydané vládou nelze přezkoumat v přezkumném řízení.
§ 37
Přechodná ustanovení
(1) Nezbytné oblasti vymezené jako oblasti se specifickými hodnotami celostátního
významu v politice územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují
za nezbytné oblasti podle tohoto zákona.
(2) Plocha nebo koridor určená pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů vymezená v
územním plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, která splňuje požadavky stanovené v § 4 odst. 1 a 2, se považuje
za akcelerační oblast ode dne vydání územního opatření podle tohoto zákona pro tuto oblast.
(3) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona schváleno zadání územního
plánu, zásad územního rozvoje nebo územního rozvojového plánu nebo zadání jejich změny,
obsahující požadavek na vymezení plochy nebo koridoru určené pro výrobu energie z
obnovitelných zdrojů, která splňuje požadavky podle § 4 odst. 1 a 2, považuje se tato plocha
nebo koridor za akcelerační oblast ode dne vydání územního opatření podle tohoto zákona pro
tuto oblast.
(4) Územní opatření podle odstavců 2 a 3 se pořídí postupem podle § 19 a dále podle §
16 s tím, že příslušný úřad stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí i v případech podle § 89 odst. 3 písm. b) stavebního zákona.
(5) Bylo-li před vydáním územního opatření vydáno souhlasné stanovisko podle § 9a
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo byl-li zahájen proces posouzení vlivů
záměru pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti na životní prostředí podle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo došel-li příslušný úřad ve zjišťovacím
řízení ukončeném před vydáním územního opatření k závěru, že záměr pro využití
obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti podléhá posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, postupuje příslušný úřad podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(6) Nebylo-li před vydáním územního opatření ukončeno zjišťovací řízení podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr pro využití obnovitelného zdroje energie v
akcelerační oblasti, postupuje se postupuje stavební úřad a příslušný úřad podle § 28;
nejedná-li se o tentýž správní orgán, postoupí příslušný úřad podle zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí oznámení záměru pro využití obnovitelného zdroje energie spolu s
vyjádřením podle § 28 odst. 2 příslušnému orgánu pro účely posouzení podmínek pro výjimku
z posouzení vlivů záměru na životní prostředí.
(7) Bylo-li před vydáním územního opatření vydáno rozhodnutí o tom, že záměr pro
využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti nepodléhá posouzení vlivů záměru
na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, považuje se toto
1069
rozhodnutí za výsledek posouzení podmínek pro výjimku z posouzení vlivů záměru na životní
prostředí a postup podle § 28 a 29 se nepoužije.
(8) Do 31. prosince 2026 může návrh územního opatření podle § 11 odst. 1 a posouzení
akcelerační oblasti ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a
přírodních stanovišť podle § 11 odst. 3 a 4 zpracovat kromě osoby s autorizací podle § 45j
zákona o ochraně přírody a krajiny také osoba bez této autorizace, pokud má vysokoškolské
vzdělání získané v magisterském nebo doktorském studijním programu se zaměřením na
ekologii a ochranu životního prostředí, botaniku, fytocenologii, zoologii nebo biogeografii a
alespoň pětiletou praxi v oblasti hodnocení vlivů na životní prostředí zahrnující průzkumy
území se zaměřením na výskyt volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních
stanovišť.
1070
ZÁKON Č. 330/2025 SB., O SPRÁVĚ INFORMACÍ O STAVBĚ A VYSTAVĚNÉM PROSTŘEDÍ A O
ZMĚNĚ NĚKTERÝCH DALŠÍCH ZÁKONŮ
Platné znění zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a
o změně některých dalších zákonů, s vyznačením navrhovaných změn
§7
Vybrané sady informací
(1) Informační model stavby obsahuje informace, ze kterých se pořizují vybrané sady
informací, které tvoří jeho ucelené části (dále jen „informační kontejner“).
(2) Pro stavbu, která není změnou dokončené stavby podle stavebního zákona4), a pro
změnu dokončené stavby, pro kterou je informační model stavby pořízen, pořizuje povinná
osoba z informačního modelu stavby informační kontejner pro účel
a) povolení stavby nejpozději s podáním žádosti o povolení záměru5),
b) provádění stavby nejpozději k okamžiku
1. zahájení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby,
nebo
2. zahájení provádění stavby v případě, že technické podmínky veřejné zakázky na stavební
práce jsou stanoveny požadavky na výkon nebo funkci6),
c) kolaudace stavby nejpozději s podáním žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí7),
d) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté výstavbou zahrnující informace o skutečném
provedení stavby nejpozději k okamžiku převzetí stavby pro její užívání,
e) převzetí, užívání a údržby stavby nabyté jinak než výstavbou nejpozději do 2 let ode dne
nabytí stavby do vlastnictví státu nebo vyššího územního samosprávného celku.
(3) Pro změnu dokončené stavby podle stavebního zákona4), pro kterou není informační
model stavby pořízen, se použije odstavec 2 obdobně s tím, že před pořízením informačního
kontejneru podle odstavce 2 písm. a) nebo b) povinná osoba pořídí informační kontejner
reprezentující skutečný stav stavby pro tu část stavby, která má být změnou dotčena.
(4) Pokud předpokládané investiční náklady stavby přesáhnou finanční limit pro
nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v průběhu zpracování dokumentace pro povolení
stavby, informační kontejner podle odstavce 2 písm. a) se nemusí pořizovat.
(5) Informační kontejner podle odstavce 2 písm. a) se vkládá do evidence
elektronických dokumentací podle stavebního zákona, a to nejpozději s podáním žádosti
o povolení záměru5). Informační kontejner podle odstavce 2 písm. c) se vkládá do evidence
elektronických dokumentací podle stavebního zákona, a to nejpozději s podáním žádosti
o vydání kolaudačního rozhodnutí7),
(56) Obsah, rozsah a strukturu informačního kontejneru pro jednotlivé účely podle
odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
1071
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 7 odst. 5 6, § 8 odst. 1 a § 9
odst. 4.
(2) Český úřad zeměměřický a katastrální vydá vyhlášku k provedení § 12 odst. 4, § 13
odst. 5 a § 15 odst. 4.
§ 18
Přechodné ustanovení
V případě, že dokumentace pro povolení stavby byla zpracována přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a zadávací řízení pro veřejnou zakázku na zhotovení stavby bude bylo zahájeno
do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí povinná osoba pořídit pro tento záměr
informační model stavby a informační kontejner podle § 7 odst. 2 písm. a) až c) d). V případě
takové stavby pořídí povinná osoba informační model stavby a informační kontejner podle § 7
odst. 2 písm. d) nejpozději ke dni převzetí stavby pro její užívání.
1072