ParlaMetr
VyhledáváníHlídací pesData k 11. 10. 2026 · psp.cz

Výbory · Výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a sport

Dokument / prezentace

Dokument / prezentace · 29. 4. 2026 (4/4)

4. schůze · 29. 4. 2026 · text vytažený z prezentace (PPTX) · originál „PPT_VZ_CSI_24_25_PSP_FINAL“ na psp.cz ↗

Kvalita a efektivita vzdělávání

v České republice

Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2024/2025

Mgr. Tomáš Zatloukal, MBA, LL.M., MSc. | ústřední školní inspektor

* nízké příjmy rodiny, nezaměstnanost, chudoba; nízká úroveň formálního vzdělání rodičů; bytová nouze, nestabilita bydlení

Tři klíčová opatření podporující spravedlivější

a kvalitnější vzdělávání

Odklady školní docházky

Indexové financování

Revize RVP

Spojující prvek: Data ČŠI jako základ pro návrh, tvorbu, implementaci a vyhodnocování reforem

Odklady školní docházky

Odklady jako systémový problém

Pozdní nástup do MŠ

Nedostatečná návaznost MŠ-ZŠ

Obavy rodičů a škol

Legislativní odpověď: Novela školského zákona

Dlouhodobě vysoký podíl odkladů (2023/24: 22,5 %, 2024/25: 18 %)

Regionální nerovnosti (rozdíly až 15 p.b. mezi okresy)

Odklady jako symptom širších problémů

Pokrok ano, ale cesta je ještě dlouhá

Stále vysoké regionální rozdíly

Podíl šestiletých v mateřských školách a v přípravných třídách na počtu šestiletých v předškolním a základním vzdělávání - běžné třídy (v %)

Nejvyšší (až 27 %)

Cheb

Jičín

Břeclav

Hodonín

Nejnižší (13-15 %)

Teplice

Litoměřice

Plzeň

94%

Pětileté děti

91%

Čtyřleté děti

82%

Tříleté děti

32%

Dvouleté děti

Kořeny problému: Kdy děti začínají chodit do MŠ?

Kořeny problému: Kdy děti začínají chodit do MŠ?

Podíl nově nastoupivších do běžných tříd mateřských škol v 5 letech na počtu pětiletých v běžných třídách mateřských škol ve školním roce 2024/2025 (v %)

Pozdní nástup = vyšší potřeba podpory

Legislativa nestačí - co musí fungovat v praxi každé školy

4 klíčové oblasti podpory

Pedagogická diagnostika v MŠ

Systematické sledování vývoje dětí

Včasná identifikace potřeb podpory

Diagnostika jako východisko pro plánování

2

Spolupráce MŠ a ZŠ

Předávání informací o dětech

Společné aktivity pro plynulý přechod

Sledování úspěšnosti po nástupu do ZŠ

Práce s rodiči

Osvěta o významu včasného nástupu do MŠ

Podpora pravidelné docházky

Komunikace o připravenosti dítěte

Kapacity a dostupnost MŠ

Zajištění místa pro dítě od 3 let

Regionální plánování kapacit

Podpora v sociálně znevýhodněných lokalitách

Co už funguje dobře

Uplatňované metody a formy podporující přechod do ZŠ - podíl učitelů (v %)

85,1 %

Podpora samostatnosti

82,8 %

Grafomotorická cvičení

81,1 %

Rozvoj komunikačních dovedností

69,4 %

Pravidelné aktivity pro přípravu na školní docházku

Aktivity MŠ pro plynulý přechod

88 % škol organizuje návštěvy dětí v ZŠ (nárůst o 4 p.b.)

Nárůst edukativně-stimulačních skupin (o 8 p.b.)

Kde je ještě prostor pro zlepšení

Kritické oblasti

Pouze 1/3 mateřských škol sleduje úspěšnost

dětí po nástupu do 1. třídy

13 % MŠ vůbec nesleduje úspěšnost (zejména

samostatné MŠ)

Pedagogická diagnostika často není využívána

pro individualizaci

Identifikace dětí s vyšším potenciálem zůstává

neefektivní

Dopad: Nemožnost vyhodnotit účinnost přípravy a přizpůsobit ji

Indexové financování

Kde jsou největší výzvy?

Klíčové regiony vyžadující cílenou podporu

Příklady regionů, ve kterých očekáváme větší přítomnost znevýhodněných škol:

Tachov, Sokolov, Český Krumlov, Bruntál, Děčín, ale také konkrétní školy v Praze či Brně

Vysoký

Nízký

Index kvality života

Od diagnózy k cílené podpoře

děti/žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

děti/žáci s odlišným mateřským jazykem

děti/žáci ze sociokulturně znevýhodněného prostředí*

děti/žáci s méně podnětným, nefunkčním rodinným zázemím

(ne)dostupnost učitelů, zájemců o učitelské pozice

kapacity poradenského systému (ŠPZ)

dopravní dostupnost

REGION

nedostatečná kvalifikovanost učitelů

nedostačující personální kapacity ŠPP a podpůrných pozic (školní psycholog, metodik prevence, sociální pedagog, asistent pedagoga)

nedostatečné materiální podmínky

obtížná spolupráce školy se zákonnými zástupci

méně funkční spolupráce se zřizovateli

ŠKOLA

chybějící podpora vzdělávání ze strany domácího prostředí

malá motivace k učení

nízká účast ve vzdělávání

zvýšená míra výskytu rizikového chování

DĚTI/ŽÁCI

Koncept vícenásobného znevýhodnění škol a žáků

* nízké příjmy rodiny, nezaměstnanost, chudoba; nízká úroveň formálního vzdělání rodičů; bytová nouze, nestabilita bydlení

Nerovné podmínky = nerovné výsledky

Legislativní odpověď: Indexové financování (novela školského zákona)

Klíčová zjištění ČŠI:

Sociálně a ekonomicky náročné prostředí se výrazně promítá do výsledků.

Ukazuje se, že dobré školy pracující v náročných podmínkách usilují o kvalitní klima a je pro ně charakteristické vysoké nasazení pedagogů.

Revize Rámcových vzdělávacích programů

Kurikulum pro 21. století

Revidované dokumenty

RVP PV

Předškolní vzdělávání - schválen 2024

RVP ZV

Základní vzdělávání - schválen prosinec 2024

RVP SV

Střední vzdělávání - v procesu

Důvody revize

Posílení klíčových kompetencí a gramotností

Provázanost očekávaných výstupů

Flexibilita pro školy

Reflexe výzev 21. století (digitalizace, AI, flexibilita na trhu práce)

Největší slabina: Individuální přístup k žákům

Základní vzdělávání

Více než 65 % ZŠ v úrovni "vyžadující zlepšení"

Střední vzdělávání

74 % SŠ v úrovni "vyžadující zlepšení"

S rostoucím věkem žáků se individualizace ve výuce snižuje,

na prvním stupni základních škol je výrazně vyšší než na stupni druhém

Dopad:

Žáci s obtížemi nejsou dostatečně podporováni

Nadaní žáci nejsou dostatečně rozvíjeni

Ztráta potenciálu žáků

s celospolečenským dopadem

Výskyt znaků dokládajících individualizaci ve vybraných předmětech – podíl hospitací (v %)

Bez pedagogického vedení není kvalitní výuka

Kritéria pro hodnocení ZV

Kritéria pro hodnocení SV

Propojení a závěry

Propojení hodnocení a podpory

Princip programu KOMPAS

Kombinace externího hodnocení + metodická podpora

Návaznost na konkrétní zjištění inspekce

Audit→ Doporučení → Podpora → Zlepšení

Systematičnost a dlouhodobost

Největší efekt tam, kde je podpora cílená a diferencovaná

Nutnost provázat evaluaci, podporu s vlastním hodnocením

Vize: Rozšíření modelu na všechny školy

Výsledky

Vzdělávací dráha není určena při vstupu

Inspirativní zjištění ČŠI

Školy dokážou výrazně zlepšit výsledky žáků mezi vstupem a výstupem

Nejde o selektivní přístup, ale o:

Kvalitní výuku

Systematickou podporu

Spolupráci týmů

Poselství: Školy mohou nerovnosti nejen reprodukovat, ale také aktivně snižovat

Podmínka: Systémová podpora (finance, metodika, personál)

Na čem budeme dále pracovat?

Koordinace metodické podpory: Zvyšování dopadu inspekční činnosti - KOMPAS

Monitoring implementace

Odklady

Sledování vývoje

po legislativní změně

Indexové financování

Vyhodnocení dopadů na

výsledky

Revize RVP

Kvalita implementace RVP

do škol

Nová témata

Metodická podpora škol s využitím AI