Zápis z jednání č. 5 (4/4)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 5. schůze Výboru pro zdravotnictví,

která se konala dne 18. února 2026 od 10.00 hodin

v místnosti č. E 48 - Konírna Poslanecká sněmovna, Malostranské náměstí 7/19, 118 26 Praha 1

Přítomni: Věra Adámková, Milan Brázdil, Igor Červený, Lenka Dražilová, Miloslav Janulík, David Kasal, Ivana Mádlová, Taťána Malá, Jiří Mašek, Jana Pastuchová, Jiří Penc, Václav Pláteník, Jan Síla, Štěpán Slovák, Michaela Šebelová, Eva Šrámková, Róbert Teleky, Václav Trojan, Vlastimil Válek

Omluveni: Kamal Farhan, Josef Flek, Zdeněk Hřib, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Tom Philipp, Renata Vesecká, Renáta Zajíčková

Schůzi zahájil předseda výboru Jiří Mašek, který přivítal všechny přítomné kolegy a zástupce Ministerstva zdravotnictví v čele s panem náměstkem Igorem Karenem, který na dnešním jednání zastupuje pana ministra.

Následně navrhl, aby se ověřovatelem dnešní schůze stal pan poslanec Jan Síla, o tomto návrhu dal hlasovat.

Proběhlo hlasování o ověřovateli: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh byl schválen.

Poté seznámil přítomné s navrhovaným pořadem schůze:

Návrh rozpočtu na rok 2026 – kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi ČR a SR o přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS podepsaná v Praze dne 4. července 2025 (sněmovní tisk 3)

Sdělení předsedy

Sdělení předsedů podvýborů

Různé

Návrh termínu a pořadu další schůze

posl. Štěpán Slovák – V rámci bodu „Různé“ bude navrhovat usnesení v reakci na covidový seminář, který proběhl na půdě Poslanecké sněmovny.

posl. Jan Síla – V bodu „Různé“ bude mít zásadní připomínku ohledně zdravotních pojišťoven.

posl. Eva Šrámková – Vystoupila s návrhem na zařazení nového bodu s názvem „Zřízení pracovní skupiny k paliativní péči“. Po krátké diskusi tento návrh stáhla s tím, že bod předloží v rámci bodu „Různé“.

Proběhlo hlasování o programu: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Pořad schůze byl schválen.

Usnesení č. 22 bylo přijato.

AD1) Návrh rozpočtu na rok 2026 – kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví

(zvukový záznam 00:08:33 – 00:50:40)

Bod uvedl náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen. Rozpočet kapitoly Ministerstva zdravotnictví na rok 2026 je navrhován v oblasti příjmů ve výši 2 057 776 874 Kč a v oblasti výdajů 12 681 846 408 Kč.

Celková výše navrhovaného objemu příjmů se skládá z daňových a nedaňových příjmů organizačních složek státu včetně ústředního orgánu. Největší část zaujímají očekávané příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů ve výši 1 900 485 935 Kč. Celkové výdaje kapitoly jsou navrženy, jak bylo řečeno, ve výši 12 681 846 408 Kč, z toho 2 044 404 972 Kč činí výdaje určené na výzkum, vývoj a inovace ve zdravotnictví, 1 911 459 940 Kč jsou navrhovány výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci pro orgány státní správy a ostatní organizační složky státu podřízené Ministerstvu zdravotnictví a 1 002 919 943 Kč činí výdaje na financování národních programů reprodukce majetku. Pro výdaje na specializační vzdělávání je navrhováno 600 000 000 Kč a výdaje na leteckou záchrannou službou jsou pokryté do výše 649 387 773 Kč.

Pana náměstka doplnila také ředitelka Odboru finančního Klára Roubalová – Na výdaje spolufinancované z rozpočtu EU a finančních mechanismů je navrženo 4 105 485 935 Kč, z toho činí 2 205 000 000 Kč kofinancování ze státního rozpočtu a 1 900 485 935 Kč bude kryto příjmem z rozpočtu EU a finančních mechanismů. Největší objem výdajů je navrhován pro projekty Národního plánu obnovy v celkové výši 3 154 981 295 Kč, a to zejména pro projekty Zvýšené odolnosti systému zdravotní péče nebo pro Národní plán na posílení onkologické prevence a péče, která v letošním roce končí. Veškeré další informace jsou obsaženy v předloženém materiálu. Závěrem konstatovala, že předkládaný návrh rozpočtu na rok 2026 je sestaven tak, aby zajistil odpovídající pokrytí výdajů kapitoly Ministerstva zdravotnictví.

Se zpravodajskou zprávou vystoupil posl. Igor Červený. U obou položek (příjmy a výdaje) jde o pokles o 5 mld., příjmy byly v loňském roce 7,350 mld., pokles je způsoben ukončení financováním NPO.

U výdajů jde potom o snížení kofinancování evropských projektů. Rozpočet zohledňuje prioritní výdaje v oblasti specializačního vzdělávání, zejména lékařů v primární péči a v psychiatrii, kde došlo k navýšení z 500 na 600 milionů korun.

V rozpočtu se kalkuluje se spolufinancováním z EU, zejména na dokončení onkologického centra v Motole, brněnského centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a na nový pavilon onkologické prevence Masarykova onkologického ústavu.

Oproti roku 2025 dochází k mírnému zvýšení výdajů na vědu a výzkum z 1,977 na 2,044 mld. Rozpočet pro rok 2026 počítá i se startem některých nových investic, například porodnice ve FN Brno.

Nově by mělo jít o 20 mil. více na platy odborníků na KHS, jejichž práce byla dlouhodobě podhodnocena. Posílení ochrany veřejného zdraví je jednou z priorit současné vlády. Závěrem jako zpravodaj kapitoly 335 vyjádřil určitou nespokojenost se zpracováním předložených materiálů, kde chybí údaje pro porovnání s rozpočtem z minulého roku.

Předseda výboru Jiří Mašek otevřel rozpravu, ve které vystoupili tito poslanci: Václav Pláteník, Štěpán Slovák, Milan Brázdil, Michaela Šebelová, Jiří Mašek, Eva Šrámková, David Kasal, Vlastimil Válek, Jiří Mašek ukončil rozpravu.

Na dotazy reagovali: náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen, ředitelka Odboru finančního Klára Roubalová.

Zpravodaj posl. Igor Červený načetl návrh usnesení, o kterém dal následně předseda výboru Jiří Mašek hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena, ředitelky odboru finančního Kláry Roubalové, zpravodajské zprávě poslance Igora Červeného a po rozpravě

bere na vědomí návrh kapitoly 335 – Ministerstvo zdravotnictví ve výši příjmů 2 057 776 874 Kč, ve výši výdajů 12 681 846 408 Kč;

doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh kapitoly 335 – Ministerstvo zdravotnictví v rámci projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 schválila;

zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a podílel se na vypracování usnesení, které bude předloženo na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 12, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 6. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 23 bylo přijato.

AD2) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi ČR a SR o přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS podepsaná v Praze dne 4. července 2025 (sněmovní tisk 3)

(zvukový záznam 00:50:41 – 01:10:59)

Bod uvedl náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen. Tato smlouva vytváří základní právní rámec pro spolupráci s cílem zlepšit dostupnost záchranné služby v příhraničních oblastech obou států. Spolupráce se bude týkat zejména Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje a na slovenské straně krajů Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského. Konkrétní nastavení spolupráce bude dále upřesněno v navazujících ujednáních mezi dotčenými kraji a slovenským ministerstvem zdravotnictví.

Návrh již prošel projednáním v příslušných výborech i na plénu Senátu a byl také projednán v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Věří, že ratifikační proces bude brzy dokončen a tato smlouva umožní zahájit praktickou přeshraniční spolupráci záchranných služeb ku prospěchu občanů v příhraničních regionech.

Se zpravodajskou zprávou vystoupil posl. Milan Brázdil, který zdůraznil, že spolupráce při záchraně lidských životů v příhraničních oblastech je přirozená a apolitická a že smlouva pouze vytváří právní rámec pro praxi, která je blízká oběma stranám.

Smlouva umožní, aby kraje na české straně uzavíraly konkrétní dohody se slovenskou stranou a aby záchranné služby mohly v případě potřeby zasahovat i na území druhého státu při respektování jeho právních předpisů. Přinese také větší právní jistotu například při převozu léčiv či zásahu přes hranici. Očekává se, že půjde o omezený počet zásahů ročně, avšak s významným přínosem pro dostupnost pomoci v příhraničních regionech. Zpravodaj proto doporučil návrh schválit a následně požádal předsedu výboru Jiřího Maška, aby otevřel obecnou rozpravu.

Předseda výboru Jiří Mašek otevřel obecnou rozpravu, ve které vystoupili tito poslanci: Jiří Mašek, Michaela Šebelová, Štěpán Slovák – požádal o možnost vystoupení pana ředitele ZZS Zlínského kraje, Václav Pláteník, Věra Adámková, Eva Šrámková, Vlastimil Válek.

Mezi poslanci napříč politickým spektrem panovala shoda v podpoře této rámcové smlouvy.

Na dotazy odpovídali: vedoucí oddělení mezinárodních vztahů a Evropské unie Marcela Kubicová, která zároveň informovala přítomné, v jaké fázi se momentálně nachází vyjednávání o přeshraniční spoluprací s polskou stranou.

Proběhlo hlasování o vystoupení veřejnosti: PRO: 18, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 6. Návrh byl schválen.

Z řad veřejnosti vystoupili: Jan Šebek Choleva, ředitel ZZS Zlínského kraje – Poděkoval za pozitivní přístup k tomuto tématu, které je pro regiony velmi důležité. Uvedl, že Zlínský kraj je v tomto projektu koordinačním krajem, a že již byly podniknuty konkrétní kroky k jeho realizaci. Byly zahájeny přípravy navazujících smluv i technického řešení tak, aby bylo možné efektivně spolupracovat a propojit se také se slovenskou stranou. Zároveň ujistil, že ve spolupráci se záchrannými službami Moravskoslezského a Jihomoravského kraje bude učiněno maximum pro to, aby se projekt promítl do praxe a přinesl konkrétní přínos občanům regionů.

Následně předseda výboru Jiří Mašek uzavřel obecnou rozpravu a otevřel podrobnou rozpravu, ve které zpravodaj posl. Milan Brázdil načetl návrh usnesení.

Předseda výboru Jiří Mašek poté podrobnou rozpravu ukončil, a nechal o navrženém usnesení hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu náměstka ministra zdravotnictví Igora Karena, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů a Evropské unie Ministerstva zdravotnictví Marcely Kubicové, zpravodajské zprávě poslance Milana Brázdila a po rozpravě

doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s ratifikací Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsané v Praze dne 4. července 2025;

zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 17, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 24 bylo přijato.

AD3) Sdělení předsedy

(zvukový záznam 01:11:00 – 01:15:12)

Předseda výboru Jiří Mašek informoval o materiálech, které dorazily na Výbor pro zdravotnictví. Jedná o dopis zaměstnanců I. interní kliniky FN Olomouc, a dále o podnět k prošetření hospodárnosti a zákonnosti postupu ZP – bude postoupeno na Ministerstvo zdravotnictví a na zdravotní pojišťovny. Poslancům budou materiály tak též zaslány.

AD4) Sdělení předsedů podvýboru

(zvukový záznam 01:15:13 – 01:17:34)

posl. Věra Adámková – Informovala o závěru z 1. schůze podvýboru pro veřejné zdravotnictví. Následně sdělila, že by se další schůze uskutečnila ve středu 11. března 2026 od 13.15 hodin, bude se jednat o krátké informativní setkání. Pokud jednání nebude možné uskutečnit z důvodu zasedání sněmovny, bude zvolen jiný termín.

posl. Milan Brázdil – Informoval, že všech 7 zřízených podvýborů má za sebou své ustavující schůze, na kterých došlo k seznámení s okruhy a tématy, kterými by se měli dané podvýbory zabývat.

AD5) Různé

(zvukový záznam 01:17:35 – 02:30:16)

posl. Jan Síla – Upozornil na zásadní problém související s implementací nových předpisů pro proplácení hrazených zdravotních služeb, které vstoupily v účinnost od 1. ledna tohoto roku. V praxi se ukazuje, že při vykazování některých výkonů dochází ze strany zdravotních pojišťoven k jejich hromadnému vracení nebo částečnému neproplácení. Konkrétně ve stomatologii jde například o nově nastavený režim tzv. nadstandardu u vícevrstevných fotokompozitních výplní, které pojišťovna hradí částkou 900 Kč, avšak za první měsíc byly tyto výkony některým ordinacím vráceny v plném rozsahu, což u dvou ordinací představuje výpadek přibližně 200 000 Kč. Podle dostupných informací nejde o chybu na straně poskytovatelů ani jejich softwarů, ale pravděpodobně o počáteční problémy při zavádění nových pravidel. Podobné potíže se však objevují i u gynekologů při vykazování preventivních či balíčkových vyšetření. Situace vyvolává mezi poskytovateli značnou nejistotu a někteří stomatologové již zvažují ukončení smluv se zdravotními pojišťovnami. Vzhledem k tomu, že dnes pracuje na pojišťovny přibližně jen 60 % stomatologů, mohlo by další snižování tohoto podílu výrazně zhoršit dostupnost péče, zejména v strukturálně postižených regionech. Proto považuje za důležité, aby se touto situací co nejdříve zabývalo Ministerstvo zdravotnictví.

Předseda výboru Jiří Mašek načetl návrh usnesení, o kterém dal hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu poslance Jana Síly v bodu Různé

bere na vědomí informaci k problematice vykazování výkonů ve stomatologii.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 13, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 25 bylo přijato.

11:27 – 11:32 přestávka

posl. Štěpán Slovák – Na půdě Poslanecké sněmovny proběhl seminář, na němž podle mediálních výstupu zazněla zavádějící tvrzení o pandemii COVID-19 i o očkování v jehož rámci byly šířeny výzvy k odmítání očkování včetně toho dětského. Takový obsah může oslabovat důvěru veřejnosti v medicínu založenou na důkazech a ve veřejné zdravotnictví. Česká republika má dlouhodobě nastavený systém pravidelného povinného očkování, jehož cílem je chránit nejen jednotlivce, ale zejména ty, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou. Ústavní soud opakovaně potvrdil ústavní konformitu tohoto systému jako legitimního nástroje ochrany veřejného zdraví při respektování výjimek a individuálních okolností. Zkušenosti z evropských zemí navíc ukazují, že pokles proočkovanosti vede k návratu spalniček a dalších nemocí jímž lze očkováním předcházet.

Závěrem přečetl návrh usnesení, které mají tak též všichni poslanci ve svých lavicích, a požádal o podporu tohoto usnesení:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po projednání bodu Různé na své 5. schůzi, na základě předložených informací a veřejně dostupných podkladů

I. konstatuje, že

odborná debata o pandemii a o očkování musí vycházet z ověřených dat, transparentních metod a vědeckého konsenzu;

šíření zavádějících či nepravdivých tvrzení o očkování včetně výzev k odmítání dětského očkování je v přímém rozporu se zájmem na ochraně veřejného zdraví;

vyvolávání strachu veřejnosti a relativizace rizik infekčních nemocí může zvyšovat váhavost k očkování (vaccine hesitancy) a podkopávat důvěru ve zdravotnické instituce.

II. vyjadřuje podporu

stávajícímu systému povinného očkování a principu kolektivní ochrany (ochrany zranitelných skupin), který je u vysoce nakažlivých nemocí podmíněn dostatečně vysokou proočkovaností.

III. upozorňuje, že

systematické zpochybňování očkování a veřejné výzvy k odmítání povinných očkování mohou vést k poklesu proočkovanosti a k návratu nemocí, které byly díky dlouhodobě vysoké proočkovanosti výrazně potlačeny nebo regionálně eliminovány;

příklady z Evropy ukazují, že pokles proočkovanosti vede k opětovnému šíření spalniček a dalším ohniskům nemocí, jimž lze předcházet očkováním.

IV. vyzývá

Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav, aby nadále aktivně a srozumitelně komunikovaly veřejnosti přínosy očkování a průběžně reagovaly na významné dezinformace;

relevantní instituce (MZ, SZÚ, krajské hygienické stanice), aby posílily dostupnost „dohledávacího“ (catch-up) očkování a podporu praktických lékařů pro děti a dorost při doplňování očkování;

organizátory veřejných odborných akcí na půdě Parlamentu, aby dbali na vyvážené zastoupení relevantních odborných institucí a dodržování standardů práce s důkazy.

V. žádá

předsedu výboru, aby toto usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny, Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu zdravotnímu ústavu a aby bylo zveřejněno obvyklým způsobem.“

K tomuto bodu proběhla diskuse, ve které vystoupili tito poslanci: Věra Adámková, Vlastimil Válek, Miloslav Janulík, Ivana Mádlová, Jan Síla, Michaela Šebelová, Jiří Mašek, Taťána Malá, Štěpán Slovak, Ester Weimerová, Eva Šrámková, David Kasal.

Předseda výboru Jiří Mašek se důrazně vymezil proti tomuto semináři. Výbor pro zdravotnictví a ani žádný z členů výboru na tomto semináři nevystupoval ani nepřevzal záštitu. Poté načetl svůj návrh usnesení k problematice očkování:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

konstatuje že, odborná debata o pandemii a o očkování musí vycházet z ověřených dat, transparentních metod a vědeckého konsenzu;

vyjadřuje podporu stávajícímu systému povinného očkování a principu kolektivní ochrany (ochrany zranitelných skupin), který je u vysoce nakažlivých nemocí podmíněn dostatečně vysokou proočkovaností;

vyzývá Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav, aby nadále aktivně a srozumitelně komunikovaly veřejnosti přínosy očkování, včetně případných negativních účinků.“

posl. Štěpán Slovák vyjádřil podporu navrhovanému usnesení pana předsedy, s tím, že v případě schválení svůj návrh stáhne.

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení J. Maška: PRO: 15, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 26 bylo přijato.

Následně posl. Štěpán Slovák svůj návrh usnesení stáhl.

posl. Eva Šrámková – Navrhla zřízení pracovní skupiny k paliativní péči, která by měla reagovat na reálnou situaci v českém zdravotnictví. Paliativní péče je dnes odbor, který se rozvíjí, ale jeho dostupnost je v jednotlivých krajích rozdílná a nemocniční paliativní týmy fungují jen v části zařízení, mobilní hospice mají různou kapacitu a financování není vždy stabilní. Současně v praxi řešíme otázky rozhodování a nezahájení či nepokračování neadekvátní léčby. Lékaři často čelí nejistotě, kde je hranice mezi odborným rozhodnutím a právním rizikem etické komise.

Naší odpovědností je systém připravit. Pracovní skupina nemá předjímat legislativní výsledek. Má zmapovat situaci, identifikovat mezery a předložit doporučení výboru. Má být mezioborová, otevřená a odborná. Jde o důstojnost pacientů, podporu rodin a právní jistotu zdravotníků. Proto požádala kolegy o podporu navrženého usnesení:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slovu předkladatelky Evy Šrámkové a po rozpravě

zřizuje pracovní skupinu pro oblast paliativní péče

stanoví, že úkolem pracovní skupiny je:

zmapovat aktuální dostupnost a kvalitu paliativní péče v České republice,

analyzovat právní rámec rozhodování o nezahájení či nepokračování neadekvátní léčby,

vyhodnotit fungování institutu dříve vysloveného přání v praxi,

identifikovat případné legislativní, metodické a systémové nedostatky;

ukládá pracovní skupině předložit Výboru pro zdravotnictví do června 2027 souhrnnou zprávu s návrhy doporučení

pověřuje vedení pracovní skupiny poslankyni MUDr. Evu Šrámkovou;

souhlasí, aby pracovní skupina přizývala k jednání externí odborníky z oblasti medicíny, práva, etiky, zástupce pacientských organizací a další relevantní subjekty.“

K tomuto bodu proběhla diskuse, ve které vystoupili: Jana Pastuchová (Nevidí důvodu pro zřizování pracovní skupiny, navrhla přiřazení této problematiky pod nějaký ze 7 podvýborů VZ), Věra Adámková (Zdůraznila význam paliativní péče a zároveň upozornila na nestandardní postup – obvykle probíhá nejprve řada kulatých stolu či seminářů, na kterých diskutuje odborná veřejnost a teprve poté se případně zřizuje nějaká pracovní skupina), náměstek ministra Igor Karen (V případě zřízení pracovní skupiny je potřeba oslovit všechny dotčené subjekty, a to včetně ČSPM ČLS JEP, která má přes 400 členů a nelze ji obcházet), Lenka Dražilová (Nutnost začlenit také kraje, které mají své strategické koncepce, některé do konce roku 2030 a výš), Igor Červený, Jiří Mašek ukončil diskusi a nechal hlasovat o návrhu usnesení, které přednesla paní poslankyně Eva Šrámková ve své úvodní řeči.

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení E. Šrámkové: PRO: 2, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 11. Návrh nebyl schválen.

Předseda výboru Jiří Mašek závěrem sdělil, že problematice paliativní péče se bude věnovat pozornost také v rámci podvýborů Výboru pro zdravotnictví, a to i ve spolupráci s paní senátorkou Věrou Procházkovou, která se touto problematikou rovněž zabývá.

posl. Václav Trojan – Informoval o připravovaném kulatém stolu s názvem „Léčebné konopí a jeho budoucnost“, který se koná 26. února 2026 v 9.00 hodin, a na který jsou všichni srdečně zváni.

AD6) Návrh termínu a pořadu další schůze

Další schůze výboru se bude konat ve středu 18. března 2026 od 14.00 hodin.

Závěrem předseda výboru Jiří Mašek poděkoval panu místopředsedovi Igoru Červenému za dosavadní spolupráci a popřál mu mnoho úspěchů v nové funkci. Poté 5. schůzi výboru ukončil.

Zapsala: Radka KOHOUTOVÁ

Za správnost: Martin BLAŽEK, tajemník

Jiří MAŠEK v. r.

předseda výboru

Jan SÍLA v. r.

ověřovatel výboru