Zápis z jednání č. 10 (4/4)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 10. schůze Výboru pro zdravotnictví,

která se konala dne 2. září 2026 od 14.00 hodin v místnosti č. E 48 - Konírna Poslanecká sněmovna, Malostranské náměstí 7/19, 118 26 Praha 1

Přítomni: Milan Brázdil, Lenka Dražilová, Kamal Farhan, Josef Flek, Zdeněk Hřib, Miloslav Janulík, David Kasal, Ivana Mádlová, Taťána Malá, Jiří Mašek, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Jana Pastuchová, Jiří Penc, Tom Philipp, Václav Pláteník, Jan Síla, Štěpán Slovák, Michaela Šebelová, Eva Šrámková, Václav Trojan, Vlastimil Válek, Renata Vesecká, Renáta Zajíčková

Omluveni: Věra Adámková, Róbert Teleky,

Schůzi zahájil předseda výboru Jiří Mašek, který přivítal všechny přítomné kolegy, zástupce Ministerstva zdravotnictví a další pozvané hosty.

Nejprve dal schválit ověřovatelku 10. schůze výboru posl. Michaelu Šebelovou:

Proběhlo hlasování : PRO: 19, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Ověřovatelka schůze byla schválena.

Poté předseda výboru seznámil přítomné s navrhovaným pořadem schůze.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 235)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 153)

Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2026 s vyjádřením vlády spolu s hodnocením zdravotně pojistných plánů na rok 2026 a tabulkovými přílohami (sněmovní tisk 280)

Centralizace péče jako součást systematických změn českého zdravotnictví

Informace Ministerstva zdravotnictví ke sledování aktivity zaměstnanců na pracovní IT technice

Informace k problematice řešení dodávek léku Tamoxifen

Sdělení předsedy

Různé

Návrh termínu další schůze

Posl. Milan Brázdil požádal o zařazení „Informace o konání podvýboru pro urgentní medicínu“ do bodu „Různé“ a posl. Štěpán Slovák navrhl zařazení informace o výstavbě nové nemocnice v Praze též do bodu „Různé“.

Poté dal předseda výboru Jiří Mašek hlasovat o pořadu schůze:

Proběhlo hlasování : PRO: 19, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Pořad schůze byl schválen.

Usnesení č. 49 bylo přijato.

AD1) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 235)

Bod uvedl předseda výboru Jiří Mašek a slovo předal ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, který uvedl, že cílem tohoto návrhu je obnovení finanční stability systému veřejného zdravotní pojištění tak, aby se zamezilo hrozícím problémům se schopností zdravotních pojišťoven dostát svým závazkům ve věci úhrady zdravotních služeb poskytnutých jejím pojištěncům. Informoval přítomné poslance, že v současné době se systém veřejného zdravotního pojištění potýká s určitými následky dřívějších arbitrárních zásahů do určení výše vyměřovacího základu pro pojistné hrazené státem za osoby za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, tedy tzv. státní pojištěnce, kdy v roce 2022 byl vyměřovací základ ponížen ze 14 570 Kč na 11 014 Kč, což se promítlo do stanovení výchozí hodnoty pro valorizační mechanismus platné v roce 2023. Mělo to za následek rozevření nůžek mezi příjmy systému, které se snížily a náklady za hrazené služby, které naopak dále narůstaly a narůstají. Dále sdělil, že pokud by nedošlo k tomuto umělému snížení vyměřovacího základu v roce 2022, získal by systém veřejného zdravotního pojištění podle modelu za období od roku 2022 do roku 2026 o 35,9 miliardy navíc. Dále také uvedl, že byly do legislativního procesu poslány i další zákony, které by měli zajistit dlouhodobou udržitelnost a efektivitu financování, mimo jiné i zajistit to, že hospodaření systému bude do budoucna vyrovnané.

Zpravodajskou zprávu k tomuto tisku přednesl Jiří Mašek, který konstatoval, že cílem návrhu je obnovit finanční stabilitu a předvídatelnost systému veřejného zdravotního pojištění a zabránit problémům zdravotních pojišťoven s úhradou zdravotních služeb. Sdělil, že současné finanční problémy systému souvisejí zejména se snížením vyměřovacího základu pro státní pojištěnce. V roce 2022 to snížení vedlo k poklesu příjmů systému, zatímco náklady na zdravotní služby setrvale rostly. Pokud by ke snížení v roce 2022 nedošlo, získal by systém veřejného zdravotního pojištění v letech 2022 až 2026 přibližně o 35,9 miliardy více. Sdělil, že tento návrh počítá se zvýšením vyměřovacího základu za státní pojištěnce od roku 2027 z 16 206 Kč na 18 362. Tomu odpovídá zvýšení měsíční platby za státního pojištěnce o 291 Kč, tedy z 2188 na 2479. Opatření zvýší výdaje státního rozpočtu přibližně o 21 miliard ročně, stejnou částku však současně posílí příjmy veřejného zdravotního pojištění.

Poté předseda výboru Jiří Mašek otevřel diskusi, ve které vystoupili tito poslanci a poslankyně: Michaela Šebelová, Štěpán Slovák, Vlastimil Válek, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Tom Philipp a další. Diskuse se týkala zejména rozpočtového krytí navýšené platby, stavu rezerv a závazků zdravotních pojišťoven, mimořádného přerozdělení prostředků a potřeby dlouhodobých systémových změn.

Na dotazy odpovídal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a Jan Zapletal (vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění).

Předseda výboru Jiří Mašek ukončil diskuzi a přednesl návrh usnesení, o kterém nechal následně hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Maška a po rozpravě

doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 235);

zmocňuje zpravodaje výboru poslance Jiřího Maška, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR popřípadě provedl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

pověřuje zpravodaje výboru poslance Jiřího Maška, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 14, PROTI: 3, ZDRŽELO SE: 5. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 50 bylo přijato.

AD2) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 153)

K odůvodnění tohoto bodu přizval Jiří Mašek ředitele sekce MPO Evropské unie a zahraničního obchodu Davida Müllera. Ten přítomným poslancům sdělil, že cílem materiálu, který byl již předložen v minulém volebním období, ale nedošlo k jeho schválení, je zejména napravení nedostatků v platné a účinné právní úpravě, která v současné době plně nereflektuje povinnosti vyplývající z evropských nařízení týkající se kojenecké výživy, přičemž jde především o zohlednění doporučení Rady vlády pro rovnost žen a mužů ke 40. výročí přijetí Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka a návazných rezolucí Světové zdravotnické organizace. Uvedl, že s ohledem na uvedené doporučení a s ohledem na upřednostňování kojení před umělou výživou a vzhledem k jednoznačně pozitivnímu vlivu kojení na zdraví matek a kojenců, je navrhováno upravit požadavky na reklamu s ohledem na příslušná nařízení Evropské unie a zejména zlepšit v dané oblasti dozor. Podotkl, že návrh zákona obsahuje rovněž změny v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a výrobky bez určeného léčebného účelu. Zdůraznil, že návrh zákona byl zpracován v úzké spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které tyto úpravy požadovalo v rámci mezirezortního připomínkového řízení v minulém volebním období. Připomínky byly rovněž diskutovány zainteresovanými podnikatelskými subjekty, výrobci kojenecké výživy a byly projednány též expertní komisí k zákonu o regulaci reklamy na ministerstvu průmyslu a obchodu, která se sestává ze zástupců všech dozorových orgánů napříč rezorty. Doplnil také legislativní vývoj tohoto návrhu zákona. Uvedl, že v minulém volebním období byl návrh, po projednání s ministerstvem zdravotnictví a po mezirezortním připomínkovém řízení, předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk číslo 918, čímž jsme splnili úkol vyplývající z usnesení vlády číslo 719 v září roku 2023 ve znění navazujících usnesení, nicméně legislativní proces nebyl dokončen.

Úvodní řeč pana ředitele doplnil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který uvedl, že v zákoně se navrhuje upravit možnost za stanovených podmínek šířit informace nelékařským zdravotnickým pracovníkům, dalším osobám s náležitou, s náležitými odbornými znalostmi a pacientům v rámci reklamy na prostředky dochází k přizpůsobení právní úpravy způsobem více odpovídajícím, přímo použitelným evropským nařízením, reklama na prostředky vůči široké veřejnosti nebude zakázána a priori avšak budou regulovány, to znamená zakázány některé její formy, například reklama formou poskytování vzorku prostředků či formou poskytování informací pro pacienty, nebudou-li splňovat zákonem stanovené podmínky. Rovněž se doplňuje odpovědnost šiřitelů za šíření těch typů reklamy na humánní léčivé přípravky a prostředky, jejichž protiprávnost mohou rozpoznat i osoby bez odborného vzdělání. Zakazuje se reklama na humánní léčivé prostředky ve formě soutěže loterie nebo jiné podobné hry spočívající v množství předepsaných nebo vydaných humánních léčivých přípravků a reklama ve formě testů založeného na zkušenostech spotřebitelů a také byly upraveny podmínky pro tzv. pohostinnost, kterou lze poskytovat v rámci reklamy na léčiva a prostředky.

Zpravodajka výboru k tomuto tisku Zdeňka Němečková Crkvenjaš doplnila, že byly k tomuto návrhu předloženy, v současné době, dva pozměňovací návrhy – oba paní poslankyně Evy Šrámkové s tím, že jeden byl vzat zpět.

Poté předseda výboru Jiří Mašek otevřel obecnou rozpravu, ve které vystoupili tito poslanci a poslankyně: Boris Šťastný, Ivana Mádlová, Eva Šrámková, David Kasal, Jan Síla, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Michaela Šebelová, Štěpán Slovák, Táňa Malá, Václav Pláteník, Vlastimil Válek a další

Na dotazy poslanců odpovídali: ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ředitel Odboru léčiv a zdravotnických prostředků MZd Petr Davídek a ředitel odboru životní a spotřebitelské legislativy MPO Jan Strakoš.

Diskuse se zaměřila na hranici mezi odbornou edukací a reklamou, pobídkové programy zdravotních pojišťoven, vakcinační akce, informování pacientů o předepsaných přípravcích, reklamu na kojeneckou výživu a nové formy propagace včetně influencer-marketingu.

Poslankyně Michaela Šebelová dala návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do uspořádání kulatého stolu. Předseda výboru Jiří Mašek dal o tomto návrhu hlasovat:

Proběhlo hlasování o tomto návrhu: PRO: 10, PROTI: 7, ZDRŽELO SE: 5. Návrh na přerušení nebyl schválen. (poslankyně Renáta Zajíčková upozornila, že zmeškala hlasování, hlasovala by pro.)

Poté zpravodajka výboru k tomuto tisku Zdenka Němečková Crkvenjaš přečetla návrh usnesení:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu vrchního ředitele Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu MPO Davida Müllera, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, zpravodajské zprávě poslankyně Zdenky Němečkové Crkvenjaš a po rozpravě

doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 153);

zmocňuje zpravodajku výboru poslankyni Zdenku Němečkovou Crkvenjaš, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny PČR popřípadě provedla i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

pověřuje zpravodajku výboru poslankyni Zdenku Němečkovou Crkvenjaš, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.“

Předseda výboru Jiří Mašek dal o tomto usnesení hlasovat:

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 1, PROTI: 3, ZDRŽELO SE: 8. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 51 bylo přijato.

AD3) Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2026 s vyjádřením vlády spolu s hodnocením zdravotně pojistných plánů na rok 2026 a tabulkovými přílohami (sněmovní tisk 280)

Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na r. 2026 uvedl a zdůvodnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že zdravotně pojistné plány jsou sestavené jako deficitní, v souhrnné v hodnotě minut 15 miliard korun, meziročně na pokles minus 10,3 miliardy. Jsou zohledněny po lhůtě splatnosti závazky, které narůstají u Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Reálný schodek dosahuje minus 19 miliard korun. Uvedl, že, nemůže konstatovat jinak, než že to, jak jsou sestavené zdravotně pojistné plány pro tento rok, to znamená poměrně vysoké riziko v rámci stability systému a finančních možností, což je dáno zejména nastavením úhradových předpisů, především tedy úhradovou vyhláškou, která byla v předchozím roce připravena a právě proto byly následně činěny kroky ohledně nárůstu valorizace plateb za státní pojištěnce. Uvedl, že vláda plány projednala 8. června 2026. Společná stanoviska ministerstva zdravotnictví a financí ke zdravotně pojistném plánu doporučila předložit návrhy zdravotně pojistných plánů Poslanecké sněmovně k projednání s návrhem na jejich schválení.

Poté vystoupil zpravodaj k tomuto tisku Kamal Farhan s tím, že celkové výdaje zdravotního pojištění na rok 2026 jsou plány navýšeny na 570,8 miliard, při meziročním srovnání tak dojde k nárůstu o 31,3 miliardy, to je o 5,8. Co se týká přepočtu na jednoho pojištěnce. V roce 2026 to bude 52 767 Kč proti 2025, kdy to bylo 49 755 Kč. Plánované saldo příjmů a výdajů systému zdravotního pojištění by mělo dosáhnout v roce 2026, cca 15 miliard, což při očekávané hodnotě roku 2025 ve výši minus 8,5 miliardy Kč představuje meziroční zhoršení o 6,5 miliard Kč od roku 2023. Saldo příjmů a výdajů je stále záporné. Stav peněžních zůstatků na bankovních účtech zdravotních pojišťoven plánujeme k 31. 12. 2026 v celkové výši 24,3 miliardy Kč. Jenom v případě pokračujícího tempa růstu výdajů se budou zůstatky zdravotních pojišťoven dále vyčerpávat, což povede k navýšení závazku zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotních služeb po lhůtě splatnosti. V roce 2026 jde o dvě zdravotní pojišťovny. Při zachování trendu by tedy v letech 2027–2028 totéž čekalo všechny zdravotní pojišťovny.

Poté předseda výboru Jiří Mašek otevřel obecnou rozpravu, ve které vystoupili tito poslanci a poslankyně: Eva Šrámková, Michaela Šebelová, Štěpán Slovák, David Kasal a Tom Philipp.

Diskutovalo se o pozdním a převážně formálním schvalování plánů, riziku vyčerpávání rezerv a růstu závazků po splatnosti a o stabilním, transparentním a kontrolovatelném financování pacientských organizací z fondu obecně prospěšných činností.

Na dotazy odpovídali: ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a vrchní ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění MZd Jan Zapletal.

Poté zpravodaj výboru k tomuto bodu Kamal Farhan přednesl návrh usnesení:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, zpravodajské zprávě poslance Kamala Farhana a po rozpravě

doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

„Poslanecká sněmovna schvaluje zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2026 s vyjádřením vlády spolu s hodnocením zdravotně pojistných plánů 2026 a tabulkovými přílohami (sněmovní tisk 280);

pověřuje předsedu výboru Jiřího Maška, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny;

zmocňuje zpravodaje výboru Kamala Farhana, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.“

Předseda výboru Jiří Mašek dal o tomto usnesení hlasovat:

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 22, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 52 bylo přijato.

(Byla vyhlášena 10minutová přestávka.)

AD4) Centralizace péče jako součást systematických změn českého zdravotnictví

Bod uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Poté poradce ministra Tomáš Hauer přednesl prezentaci k tomuto tématu (tato prezentace je přílohou zápisu). Uvedl, že cílem centralizace je soustředit náročnou vysoce specializovanou péči do pracovišť s dostatečným počtem výkonů, personálním a technickým zajištěním a multidisciplinární návazností.

V diskusi, kterou otevřel Jiří Mašek vystoupili tito poslanci a poslankyně: Jana Pastuchová, Michaela Šebelová, Štěpán Slovák, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Václav Pláteník, Eva Šrámková, David Kasal, Vlastimil Válek, Tom Philipp a Jan Síla.

Diskuse se týkala transparentnosti kritérií, využití dat ÚZIS, správních řízení o statutu center, regionální dostupnosti a dopadů na krajské nemocnice. Zazněly konkrétní připomínky k onkochirurgii, operacím slinivky břišní a prostaty a k dětské onkologii.

Na dotazy poslanců odpovídal: ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, poradce ministra Tomáš Hauer a Roman Rybář z MZd, kteří uvedli, že nemocnice bez statutu mohou při splnění podmínek jednat se zdravotními pojišťovnami o nasmlouvání potřebné péče.

Předseda výboru Jiří Mašek přednesl návrh usnesení, o kterém dal bezprostředně hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slovu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, poradce ministra zdravotnictví Tomáše Hauera a po diskusi

bere na vědomí informace k dokončení centralizace péče jako součástí systematických změn českého zdravotnictví.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 13, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 6. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 53 bylo přijato.

AD5) Informace ministerstva zdravotnictví ke sledování aktivity zaměstnanců na pracovní IT technice

Bod za navrhovatele uvedl Tom Philipp. Předmětem projednání byl audit využívání pracovní výpočetní techniky na Ministerstvu zdravotnictví, jeho právní základ, rozsah zpracovaných údajů, zapojení externí společnosti, ochrana osobních údajů a informování zaměstnanců.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odmítl tvrzení, že byl sledován obsah e-mailů nebo pořizovány snímky obrazovek. Uvedl, že audit hodnotil využívání pracovní techniky a kybernetická rizika a že externí společnost měla stanovena pravidla pro nakládání s daty.

V diskusi vystoupili: Tom Philipp, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Václav Pláteník, Michaela Šebelová, Eva Šrámková a Štěpán Slovák.

Na dotazy poslanců odpovídal: ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Předseda výboru Jiří Mašek přednesl návrh usnesení k tomuto bodu, o kterém dal ihned hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, po úvodním slovu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, poradce ministra zdravotnictví Tomáše Hauera a po diskuzi

bere na vědomí informace k dokončení centralizace péče jako součásti systematických změn českého zdravotnictví.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 10, PROTI: 2, ZDRŽELO SE: 6. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 54 bylo přijato.

AD6) Informace k problematice řešení dodávek léku Tamoxifen

Bod uvedl ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň. Popsal letní výpadek Tamoxifenu a zajištění náhradních dodávek prostřednictvím specifických léčebných programů a evropského solidárního mechanismu. Za hlavní praktický problém označil rychlé zajištění úhrady mimořádně dovezeného léčiva.

Předseda výboru Jiří Mašek dal hlasovat o vystoupení Nikol Pazderové za pacientskou organizaci Bellis.

Proběhlo hlasování o návrhu: PRO: 11, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh na vystoupení byl schválen.

Nikol Pazderová za pacientskou organizaci Bellis popsala dopad výpadku na pacientky s karcinomem prsu a vyzvala k systémovým opatřením, včasnější komunikaci a zachování důvěry pacientek v dlouhodobou hormonální léčbu.

V diskusi vystoupili poslanci a poslankyně: Michaela Šebelová, Štěpán Slovák, Václav Pláteník a Tom Philipp.

Na dotazy poslanců odpověděli: ředitel SÚKL Tomáš Boráň a ředitel odboru léčiv a zdravotnických prostředků MZd Petr Davídek.

Zazněla nutnost citlivější komunikace, rychlejšího informačního servisu a zpřesnění legislativních nástrojů pro mimořádné dodávky a jejich úhradu. Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL přislíbily zkušenosti z výpadku vyhodnotit.

Předseda výboru Jiří Mašek dal hlasovat o návrhu usnesení k tomuto bodu:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slovu ředitele SÚKLu Tomáše Boráně, po vyjádření zástupců ministerstva zdravotnictví a po diskuzi

bere na vědomí informaci k řešení nedostatku léku Tamoxifen, včetně informací o možných cestách, úhrady mimořádných dodávek a dalších mimořádných kroků za jejich zajištění potřebných léků.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 11, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 55 bylo přijato.

AD7) Sdělení předsedy

Předseda výboru Jiří Mašek informoval, že rozhodnutí výboru o zahraničních cestách bude odloženo. K dalšímu posouzení byly zmíněny Pobaltské státy a Slovensko, zejména v souvislosti s elektronizací zdravotnictví a Kanada v souvislosti s problematikou závislostí a toxikologických rizik. V tomto bodu nebylo přijato rozhodnutí

AD8) Různé

V rámci tohoto bodu informoval vládní zmocněnec pro výstavbu nové nemocnice v Praze Pavel Scholz o tom, že kapacitní studie a přípravné práce pokračují. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že lokalita v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady byla zvolena zejména s ohledem na majetkoprávní a realizační podmínky; kapacitní studie má určit především budoucí strukturu, rozsah a kapacity péče.

V diskusi vystoupili poslanci: Eva Šrámková a Štěpán Slovák. Požadovali pro příští jednání podrobnější informace o pracovních skupinách, zadání projektu, personálním zajištění a návazné infrastruktuře.

Na jejich dotazy odpověděli: ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a vládní zmocněnec Pavel Scholz.

Předseda výboru Jiří Mašek navrhl k tomuto tématu usnesení, o kterém dal hlasovat:

„Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, po úvodním slovu náměstka ministra zdravotnictví Pavla Scholze, vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a po diskuzi

bere na vědomí projednávané informace.“

Proběhlo hlasování o navrženém usnesení: PRO: 5, PROTI: 1, ZDRŽELO SE: 1. Návrh byl schválen.

Usnesení č. 56 bylo přijato.

Předseda podvýboru pro urgentní medicínu, medicínu katastrof a zdravotnické záchranné služby Milan Brázdil, v rámci tohoto bodu, informoval o jednání k zajištění provozu letecké záchranné služby po roce 2028. Pět základen má zajišťovat stát prostřednictvím Armády ČR a Policie ČR a šest základen civilní provozovatelé. Proběhly předběžné tržní konzultace a otevření zadávacího řízení bylo předpokládáno do konce září 2026.

AD9) Návrh termínu další schůze výboru

Jako předběžný termín další schůze výboru, navrhl, předseda výboru Jiří Mašek 16. září 2026 s tím, že se schůze uskuteční pouze v případě, že budou k dispozici body k projednání. Členové výboru budou předem informováni. O termínu se samostatně nehlasovalo.

Poté předseda výboru Jiří Mašek poděkoval všem přítomným za účast a 10. schůzi Výboru pro zdravotnictví ukončil.

Zapsala: Michaela NEJDLOVÁ

Za správnost: Martin BLAŽEK, tajemník výboru

Přílohy:

1) Prezentace P. Hauera: Centralizace a specializovaná péče v ČR

Jiří MAŠEK předseda výboru elektronicky podepsáno

Michaela ŠEBELOVÁ ověřovatelka výboru elektronicky podepsáno