Zápis z jednání č. 1 (5/5)
1. schůze · 12. 11. 2025 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 1“ na psp.cz ↗
1932615579863002025
10. volební období
ZÁPIS
z 1. schůze zahraničního výboru,
která se konala dne 12. listopadu 2025 od 16.00 hodin
v místnosti č. K 250 - zasedací místnost zahraničního výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1
Přítomni: poslankyně K. Demetrashvili, A. Nedomová, G. Svárovská, B. Urbanová, poslanci D. Blažej, D. Doksanský, S. Fridrich, T. Kohoutek, H. Okamura, J. Rajchl, M. Ratiborský, P. Sokol, J. Strýček, F. Turek, R. Vondráček
Omluveni: poslankyně J. Berkovcová, poslanec M. Benda
NÁVRH POŘADU SCHůZe
Stanovení počtu ověřovatelů zahraničního výboru a jejich volba
Ustavení volební komise zahraničního výboru
Volba předsedy zahraničního výboru
Stanovení počtu místopředsedů zahraničního výboru a jejich volba
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Sdělení předsedajícího schůze
Různé
Ustavující schůzi výboru svolal předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím č. 2 a pověřil řízením schůze posl. Jiřího Strýčka.
Posl. J. Strýček zahájil schůzi výboru v 16.00 hodin a seznámil členy výboru s návrhem pořadu schůze, který byl navržen v souladu s § 35 a dalšími ustanoveními zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
S návrhem pořadu schůze poslanci souhlasili /hlasování 15-0-0/.
Členové zahraničního výboru se stručně představili. Posl. J. Strýček představil pracovnice sekretariátu zahraničního výboru.
Stanovení počtu ověřovatelů zahraničního výboru a jejich volba
Posl. J. Strýček navrhl, aby počet ověřovatelů odpovídal počtu poslaneckých klubů ve výboru, tudíž 7 ověřovatelů (klub TOP 09 zatím ve výboru není zastoupen, a aby se volili aklamací. Poslanci souhlasili jak s navrženým počtem /hlasování 15-0-0/, tak s veřejnou volbou /hlasování 15-0-0/.
Za ověřovatele byli navrženi poslankyně K. Demetrashvili, B. Urbanová, poslanci T. Kohoutek, H. Okamura, J. Rajchl, P. Sokol, F. Turek.
Poslanci poté přijali usnesení, kterým navržené ověřovatele potvrdili /usn. č. 1, hlasování 15-0-0/.
Zahraniční výbor
stanovuje počet ověřovatelů na 7;
volí ověřovateli zahraničního výboru:
posl. Katerina Demetrashvili
posl. Tomáš Kohoutek
posl. Hayato Okamura
posl. Jindřich Rajchl
posl. Petr Sokol
posl. Filip Turek
posl. Barbora Urbanová
Ověřovatelem první schůze výboru se stal posl. Hayato Okamura /hlasování 15-0-0/.
Ustavení volební komise zahraničního výboru
Posl. J. Strýček navrhl, aby se zvolení ověřovatelé stali současně členy volební komise zahraničního výboru. S tímto poslanci souhlasili a přijali usnesení č. 2 /hlasování 15-0-0/.
Zahraniční výbor
volí volební komisi zahraničního výboru ve složení:
posl. Katerina Demetrashvili
posl. Tomáš Kohoutek
posl. Hayato Okamura
posl. Jindřich Rajchl
posl. Petr Sokol
posl. Filip Turek
posl. Barbora Urbanová
Volební komise si poté zvolila za svou předsedkyni posl. B. Urbanovou a za ověřovatele posl. K. Demetrashvili a T. Kohoutka.
3. Volba předsedy zahraničního výboru
Posl. J. Strýček oznámil, že dle § 75 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se předseda výboru volí tajným hlasováním.
Předsedkyně volební komise B. Urbanová poslance seznámila se způsobem volby a dala prostor pro nominace na předsedu výboru.
Posl. J. Strýček navrhl, aby se novým předsedou výboru stal posl. Radek Vondráček.
Posl. K. Demetrashvili navrhla na předsedkyni výboru posl. Gabrielu Svárovskou.
Posl. H. Okamura požádal oba navržené kandidáty o představení jejich vizí vedení výboru.
Posl. R. Vondráček - věřím v parlamentní debatu, jsem konsenzuální člověk a vždy se snažím s každým domluvit. Předseda výboru by měl být ani ne první mezi rovnými, ale jeden z kolektivního orgánu, protože výbor rozhoduje jako kolektivní orgán. Zahraniční politiku této země vytváří vláda, premiér, ministr zahraničních věcí realizuje a vše by mělo být ve shodě s prezidentem republiky.
Zahraniční výbor by se měl věnovat agendě parlamentní, svůj smysl má i parlamentní diplomacie. V minulosti jsem podporoval zahraniční cesty poslanců, ačkoliv nejsou populární u veřejnosti. Poslancům ale rozšiřují obzory, některé zkušenosti jsou nepřenosné a je jen vhodné, když se známe se svými kolegy z parlamentů jiných zemí. Ze zahraničního výboru bych chtěl udělat místo diskuze, vzájemného respektu a konstruktivních debat. Gesta a střety bychom si měli nechat na plénum.
Posl. G. Svárovská - působila jsem léta v diplomacii, v pozici ředitelky odboru lidských práv, také v mezinárodních organizacích, kde jsem zastupovala Českou republiku. Začínala jsem svoji kariéru v kanceláři prezidenta Václava Havla, kde jsem se podílela na přípravě vrcholných státních návštěv, které byly součástí českého úsilí o vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. S parlamentní diplomacií zkušenosti nemám, nicméně podle mého názoru má parlamentní diplomacie přispívat k celkovému výkonu zahraniční politiky České republiky.
Jak se nyní kolegové a kolegyně kolem stolu představovali, mám pocit, že zahraniční výbor bude výborem zahraničního obchodu, což není nutně špatně. Jenom bych upozornila, že diplomacie má tři úkoly - jeden vrchol trojúhelníku je bezpečnost, druhý jsou obchodní příležitosti a třetí je hodnotový rámec, neboli mezinárodně právní rámec. Naším úkolem je přispívat k zahraniční politice, která zaručí naší zemi větší bezpečnost, větší vliv a lepší příležitosti v mezinárodním prostředí. Proto je takovou zlatou cestou předvídatelnost, která budí respekt a umožňuje vyjednat lepší podmínky jak pro naše občany, tak pro naše firmy. Na mysli mám především firmy moderní a novátorské, které jsou orientované na vysokou přidanou hodnotu, kreativitu, technologie a budoucnost. Nemám na mysli firmy giganty, které mají podle mého názoru v České republice přílišný vliv na politické rozhodování, což škodí jak těm ostatním vrcholům trojúhelníku, především tomu bezpečnostnímu, ale také to poškozuje tržní prostředí.
Chci upozornit na to, co všichni víme. Česko není zemí, která bude sedět u vyjednávacího stolu při souboji velmocí, to jsme zažili dvakrát v Mnichově a na Jaltě. Česká republika je bytostně závislá na funkčním mezinárodním řádu, teď žijeme v době, kdy se drolí mezinárodní právo. Ruská agrese proti Ukrajině byla především porušením Charty OSN. Připomínám, že otevřené ruské agrese v regionu východní Evropy začaly v roce 2008 napadením Gruzie a podstatnou část této země Rusko dodnes okupuje. Ruská politika má pochopitelně přímý dopad na Česko v podobě hybridní války, surovinové nejistoty, ztráty přístupu na trhy. Energetická krize byla velmi ilustrativním příkladem jednoho z těch významných dopadů.
Když se bortí pravidla, roste samozřejmě i nejistota a náklady kapitálu, což ovlivňuje ty obchodní příležitosti a ekonomickou diplomacii. V dnešní době je tudíž kritickým úkolem všech složek národní diplomacie bezpečnost a bezpečnostní ohledy. Proto bych považovala za dobré, aby před summity Evropské unie a NATO měl výbor k dispozici vládní mandát a po summitech zpětnou zprávu. Systematicky bychom měli sledovat problematiku sankcí a exportní kontroly, protože samozřejmě existuje sankční režim v Evropské unii a jistě není naším zájmem podílet se na financování destruktivní ruské války na Ukrajině. Také to chrání naše firmy před nekalou konkurencí. Zároveň jsem zastánkyní toho, abychom podpořili obranný průmysl a výcvik, protože chytrá pomoc Ukrajině se nám vrátí jak v bezpečnosti, tak v zakázkách.
Druhá priorita je vliv a příležitosti. Za priority parlamentní diplomacie bych viděla rozšiřování Evropské unie, tedy západní Balkán, Východní partnerství, Izrael, Palestina - to jsou bezprostřední oblasti, které přiléhají k Evropské unii a jsou pro její bezpečnost a všechny ostatní příležitosti klíčové. Cílem je samozřejmě otevřít trhy a investiční příležitosti. Rekonstrukce Ukrajiny je jednou z takových eminentních příležitostí pro Českou republiku, stejně jako moderní energetika a technologie, to v souvislosti s offsetovým možnostmi. V rámci Zelené dohody jsem pro spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a dalšími organizacemi a agenturami, které se podílejí na zahraničním působení, jako je EGAP nebo Česká exportní banka, obchodními komorami, univerzitami. Je důležité se případně zamýšlet i nad urychlováním víz pro vysoce kvalifikované pracovníky a pracovnice a pro talentované studenty. To je příležitost pro Českou republiku v souvislosti s čerpáním fondu Horizon Europe.
Protože se tady několikrát kolem stolu objevila zmínka o podporování Izraele, měli bychom se z hlediska těch obchodních příležitostí zamyslet nad vyváženějším přístupem k tomuto regionu. Důvodem je i historicky velice dobré postavení České republiky v arabském světě a ta jednostranná, partikulárně motivovaná orientace na Izrael tomuto příliš nesvědčí. Viděli jsme to v minulosti několikrát. Jaké byly reakce těchto států na demonstrativní kroky vládních představitelů, kteří se na náměstích veřejně halili do izraelské vlajky? Pokud tedy skutečně máme na mysli exportní kontrakty a příležitosti pro české firmy, musíme zachovávat předvídatelnou politiku opřenou o analýzu dat a skutečnou analýzu mezinárodní situace, která je srozumitelná doma a respektovaná venku.
Posl. H. Okamura v následné diskusi zmínil důležitost lidskoprávní agendy, politické vězně, pronásledování lidí pro náboženskou víru, nutnost boje s antisemitismem. Zajímal se o postoj navrhovaného předsedy R. Vondráčka k opětovnému zřízení podvýboru pro demokracii a lidská práva v zahraničí.
Posl. R. Vondráček označil podvýbory za poradní orgány výborů a pokud bude v rámci vznikající koalice i opozice shoda, nebrání se jejich vzniku. Jde o širší politickou dohodu, nikoli o přání jednotlivých předsedů výborů.
V další diskuzi byla zmíněna vystoupení nových českých velvyslanců na schůzi výboru, představení jejich koncepcí působení v oblasti, zájem členů výboru o životní a pracovní podmínky diplomatů. Posl. H. Okamura se na závěr dotázal posl. R. Vondráčka na jeho pohled na vývoj války na Ukrajině.
Posl. R. Vondráček - přeji si mír a konec konfliktu. Začíná se ukazovat, že skutečně jinak než diplomatickou cestou míru nedosáhneme. Podporoval jsem i americkou iniciativu a už v únoru 2022 jsem říkal, že klíče od konfliktu drží Spojené státy americké. Myslím si to pořád, i když postoj ruské strany je teď čistě mocenský, kdy si prosazuje svoje zájmy prostřednictvím ozbrojeného konfliktu. To je něco, na co jsme nebyli zvyklí desítky let, ale nyní je to realita. Všichni to odsuzujeme, ale podstatné je, aby konflikt nějakým způsobem už skončil. Česká republika by měla být součástí tohoto procesu v nějakém širším slova smyslu, protože jsme členská země NATO a Evropské unie.
Asi nemá smysl nějaké samostatné iniciativy České republiky, což nemyslím v despektu, nebo že bych kritizoval předcházející vládu. Nicméně tyto volby považuji za návrat zdravého rozumu a racionálního přístupu k věci. Jsem opravdu zastáncem politiky více azimutů, ve smyslu přesvědčení, že máme mít vyrovnanou pragmatickou zahraniční politiku. To samozřejmě neznamená, že se mi líbí agrese Ruska na Ukrajině.
Po ukončení diskuze vyhlásil posl. J. Strýček přestávku, aby mohly být připraveny hlasovací lístky, proběhla volba a byl vypracován zápis z volby.
Po provedení tajné volby př. B. Urbanová přečetla zápis o 1. kole I. volby předsedy zahraničního výboru:
Počet vydaných hlasovacích lístků: 15
Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 15
Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0
Počet platných hlasů odevzdaných pro navrženou kandidátku posl. Gabrielu Svárovskou: 5
Počet platných hlasů odevzdaných pro navrženého kandidáta posl. Radka Vondráčka: 10
V 1. kole první volby předsedy zahraničního výboru byl do funkce předsedy zahraničního výboru zvolen posl. Radek Vondráček.
Posl. J. Strýček pogratuloval nově zvolenému předsedovi výboru a konstatoval, že tímto bylo přijato usnesení č. 3 k volbě předsedy zahraničního výboru. O výsledku volby bude dopisem s usnesením informovat předsedu Poslanecké sněmovny. Upozornil, že zvolený předseda výboru se ujme své funkce podle § 35 odst. 5 zákona o jednacím řádu až po potvrzení volby Poslaneckou sněmovnou.
Zahraniční výbor
volí předsedou zahraničního výboru posl. Radka Vondráčka.
Stanovení počtu místopředsedů zahraničního výboru a jejich volba
Posl. J. Strýček informoval, že zahraniční výbor by měl mít tři místopředsedy. S tímto počtem poslanci vyslovili souhlas /hlasování 15-0-0/.
Jelikož jednací řád Poslanecké sněmovny nespecifikuje způsob volby místopředsedů výborů, navrhl posl. J. Strýček, aby byli místopředsedové voleni aklamací a hlasováni po jménech.
S tímto způsobem volby byl vysloven souhlas /hlasování 15-0-0/.
Posl. R. Vondráček navrhl za místopředsedu výboru posl. F. Turka.
Posl. K. Demetrashvili navrhla posl. G. Svárovskou.
V následném hlasování nebyla posl. G. Svárovská zvolena /hlasování 6-3-6/, posl. F. Turek byl zvolen /hlasování 12-2-1/.
Tím bylo přijato usnesení č. 4.
Zahraniční výbor
I. stanovuje počet místopředsedů zahraničního výboru na 3;
volí místopředsedou zahraničního výboru
posl. Filipa Turka
5. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Posl. J. Strýček uvedl, že stanovení termínu druhé schůze výboru je limitováno harmonogramem pravidelných akcí Poslanecké sněmovny, který ještě nebyl přijat. Není tedy jasné, které týdny budou určeny pro jednání výborů. Ohledně pravidelného jednacího dne výboru bude muset také proběhnout ještě debata s ostatními výbory, se kterými máme nejvyšší počet společných členů. Jde o ústavně-právní výbor (5 společných členů), výbor pro evropské záležitosti (4) a výbor pro obranu (3). Musíme tedy zamezit situaci, kdy by schůze těchto výborů probíhaly ve stejný den a čas.
Posl. R. Vondráček oznámil, že by výbor chtěl svolávat na středeční odpoledne, kdy bude končit jednání ústavně-právního výboru.
V následné diskuzi vystoupili posl. Kohoutek, Okamura, Ratiborský, Fridrich. Shodli se, že je důležitá pravidelnost začátku schůzí výboru, především vzhledem k hostům, kteří si budou připravovat svá vystoupení před členy výboru.
Posl. J. Strýček navrhl, aby se poslanci usnesli, že druhá schůze zahraničního výboru bude svolána ve výborovém týdnu po přijetí harmonogramu pravidelných akcí Poslanecké sněmovny organizačním výborem.
Poslanci s navrženým usnesením souhlasili /usn. č. 5, hlasování 15-0-0/.
zahraniční výbor
stanovuje, že příští schůze výboru bude svolána ve výborovém týdnu po přijetí harmonogramu pravidelných akcí Poslanecké sněmovny organizačním výborem Poslanecké sněmovny.
6. Sdělení předsedajícího schůze
Posl. J. Strýček informoval o pozvání maďarského zahraničního výboru pro dva členy výboru na jednání zahraničních výborů zemí Visegrádské čtyřky, které se uskuteční v Budapešti 4. prosince.
Vzhledem k právě zvolenému předsedovi nominoval posl. R. Vondráčka, poté o cestu vyjádřil zájem posl. J. Rajchl. Za náhradníky se přihlásili posl. P. Sokol, D. Blažej a D. Doksanský/.
Poslanci poté delegaci schválili /usn. č. 6, hlasování 15-0-0/.
Zahraniční výbor
doporučuje organizačnímu výboru schválit vyslání delegace zahraničního výboru Poslanecké sněmovny ve složení:
posl. Radek Vondráček
posl. Jindřich Rajchl
náhradníci:
posl. Petr Sokol
posl. Drahomír Blažej
posl. Denis Doksanský
na jednání zahraničních výborů parlamentů členských zemí Visegrádské skupiny, které se uskuteční 4. prosince v Budapešti;
pověřuje posl. Jiřího Strýčka, aby usnesení zahraničního výboru předložil předsedovi Poslanecké sněmovny k projednání v organizačním výboru.
Na závěr byli poslanci informováni o připravovaném informačním školení pracovníků Parlamentního institutu, kdy krátce představí práci a strukturu PI. Zejména pak představí specifické produkty vytvářené pro zahraniční výbor a projekty meziparlamentní spolupráce, kterou PI realizuje v zastoupení PS.
Různé
Posl. H. Okamura vyjádřil naději v dobrou spolupráci.
Schůze skončila v 17.45 hodin.
Zapsala: PhDr. Veronika Cihelková, tajemnice výboru
Mgr. Hayato OKAMURA v.r.
ověřovatel výboru
Ing. Jiří STRÝČEK v.r.
poslanec pověřený řízením výboru