Zápis z jednání č. 3 (3/5)

1932615579863002025

10. volební období

ZÁPIS

z 3. schůze zahraničního výboru,

která se konala dne 10. prosince 2025 od 14.00 hodin

v místnosti č. K 250 - zasedací místnost zahraničního výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: poslanec M. Benda, D. Blažej, K, Demetrashvili, D. Doksanský, S Fridrich, T. Kohoutek, A. Nedomová, H. Okamura, J. Rajchl, M. Ratiborský, P. Sokol, J. Strýček, G. Svárovská, B. Urbanová, R. Vondráček

Omluveni: poslankyně J. Berkovcová, F. Turek

NÁVRH POŘADU SCHŮZE:

Národně bezpečnostní zájmy České republiky

uvede: Bc. Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí

Mgr. Veronika Stromšíková, vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a zahraničně bezpečnostní ředitelka Ministerstva zahraničních věcí

Jiří Aberle, M.A.I.S., zástupce ředitelky odboru bezpečnostní politiky Ministerstva zahraničních věcí

Ing. Daniel Blažkovec, náměstek ministryně obrany

zpravodaj: posl. Ing. Barbora Urbanová

Nezpochybnitelnost Benešových dekretů

zpravodaj: posl. Mgr. Radek Vondráček

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

4. Sdělení předsedy

5. Různé

Př. R. Vondráček zahájil schůzi ve 14.00 hodin. Navrhl, aby ověřovatelem schůze byl posl. T. Kohoutek. Poslanci souhlasili /hlasování 13-0-0 je zachyceno v příloze/.

Př. R. Vondráček uvedl, že o svolání schůze požádaly dle § 36 jednacího řádu PS dvě pětiny všech členů výboru. Navržený bod je zařazen jako první, sám pak navrhuje zařadit druhý bod.

V následném hlasování byl navržený pořad schůze schválen /hlasování 13-0-0 je zachyceno v příloze/.

Národně bezpečnostní zájmy České republiky

Poslanci obdrželi k tomuto bodu návrh usnesení zpravodajky B. Urbanové, před zahájením schůze jim byl rozdán také návrh př. R. Vondráčka.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský – věřím ve shodu ohledně základních bezpečnostních zájmů České republiky, kterými jsou zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, politické nezávislosti a všech náležitostí demokratického a právního státu. Tyto hodnoty představují konstantu české zahraniční politiky a zároveň se prolínají všemi strategickými dokumenty, včetně bezpečnostní strategie, a to i té poslední z června roku 2023. V posledních letech můžeme pozorovat výrazné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě, ale i v jiných částech světa.

V tom nejširším pojetí probíhá do určité míry fenomén, který můžeme nazvat deglobalizací a paralelně s tím tedy dochází k větší globální soutěži mezi různými aktéry a konkrétně v Evropě došlo a dochází k dramatickému zhoršení bezpečnostního prostředí. Pro Českou republiku z toho mimo jiné vyplývá i větší provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti a zároveň se nám rozostřila hranice mezi mírem a konfliktem, když si vezmeme jen ty hybridní útoky, které se odehrávají v Evropě a koneckonců i u našich nejbližších sousedů nebo zde v Česku. Na jednu stranu můžeme konstatovat, že s Ruskem nejsme ve válce, ale zároveň také nemůžeme jednoznačně hovořit o míru. Zároveň platí, že Rusko své nepřátelství vůči Severoatlantické alianci nijak neskrývá, to definuje ve své aktuální vojenské doktríně a zároveň vidíme, že probíhá velmi intenzivní zbrojení, a to takové intenzivní zbrojení, které nejenom míří k ruským akcím na Ukrajině, ale i k budování armády, která je stavěna s potenciálem konfrontace se Severoatlantickou aliancí, tedy i s námi, a to v horizontu zhruba pěti let. Zároveň Rusko neskrývá zájem ani chuť zasahovat do suverénního rozhodování všech zemí bývalého Sovětského bloku o jejich obranyschopnosti. Z toho vyplývá politika, kterou dosavadní končící vláda od samého začátku realizovala, a to jak z hlediska revize vztahu s Ruskem, tak například ekonomickými sankcemi vůči Ruské federaci tak, abychom ekonomicky neumožňovali tyto ruské aktivity, abychom Rusko zadržovali.

I když Rusko ukončí aktivní operace na Ukrajině a nastane mír, tak riziko a hrozba vůči Evropě a tím pádem i České republice zůstanou. Proto se domnívám, že podpora Ukrajiny představuje investici i do naší vlastní bezpečnosti, a to nejenom během války samotné, ale i po jejím skončení. Zároveň platí, že zde vytváříme unikátní, velmi intenzivní vztah mezi Českem a Ukrajinou, který nám otevírá dveře třeba i pro budoucí obnovu.

Chtěl bych zmínit, že tato politika není v Evropě osamělá, podporují ji i závěry Evropské unie a Severoatlantické aliance. Na posledním červnovém summitu v Haagu byl potvrzen princip, že pomoc Ukrajině lze počítat mezi částku, kterou dáváme národně na vlastní obranu, to znamená, že je to bráno jako investice do naší vlastní bezpečnosti.

Chtěl bych říct, že česká bezpečnost je svázaná s evropskou bezpečností, nelze konstruovat bezpečnost České republiky jako něco samostatného. Své národní bezpečnostní zájmy jsme schopni plně chránit pouze jako členové Severoatlantické aliance. Je to právě Washingtonská smlouva, která obsahuje nejenom čl. 5, že si vzájemně přijdeme na pomoc, ale je tam i čl. 3, který říká, že naší povinností je udržovat a rozvíjet svoji schopnost odolat ozbrojenému útoku. K tomu se váže nutnost výdajů na obranu a z toho vychází ten nejzásadnější moment, že se Česká republika připojila k závazkům do roku 2035 vydávat 3,5 % HDP na obranu a dalších 1,5 % na výdaje s tím spojené.

Jsou to především Spojené státy, které se pravidelně ptají jednotlivých členských zemí, jakým způsobem to číslo naplňují. I v rámci Evropské unie běží celá řada činností a aktivit, které směřují k tomu, abychom dokázali efektivně vynaložit národní zdroje. Mluvím o infrastruktuře, o rychlých přesunech nebo o budování schopnostních koalic v jednotlivých doménách, budování obrany - tady například pro Česko vnímáme velký potenciál v oblasti dronů.

Ve světě tedy probíhá éra globálního soutěžení. Na to musíme být připraveni, má to na nás přímé dopady a my za Česko nedokážeme jednoznačně tento vývoj dění změnit, musíme se na něj připravit, musíme být flexibilní a v dnešní době to především znamená výdaje na obranu, investice do obrany, investice do odolnosti v dalších doménách, jako je kybernetická bezpečnost nebo informační bezpečnost.

Náměstek ministryně obrany Ing. Daniel Blažkovec - nedílnou součástí naší bezpečnosti je aktivní pomoc České republiky Ukrajině. Významným a důležitým nástrojem v rámci pomoci Ukrajině je muniční iniciativa. V mediálním prostoru je iniciativa do velké míry zkreslená a já jsem tady od toho, abych vám to všechno nějakým způsobem upravil a vy si pak uděláte obrázek sami a rozhodnete se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Muniční iniciativa je jeden malý skromný díleček z celkové množiny asistence Ukrajině. Dále tam figuruje několik platforem bilaterální spolupráce, trilaterální spolupráce, poskytování materiálů ze skladů Armády České republiky, veřejné sbírky a různé další nástroje.

Já jsem shodou okolností pověřený předseda dohledové komise nad muniční iniciativou, takže jsem maximálně zasvěcený. Dohledová komise se skládá ze zástupců šesti rezortů - ministerstvo obrany, ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo průmyslu a obchodu a všechny naše zpravodajské služby.

Česká republika díky jedinečnosti českého obranného průmyslu má velkou přidanou hodnotu, že náš průmysl je schopen tyto věci jednoduše zabezpečit, ať už v rámci vlastní výroby vlastních kapacit, která mimo jiné probíhá jinde než v České republice, tak také z historických kontaktů a výborných vazeb na partnery ve třetích zemí. Díky nim je Česká republika schopna zajistit potřebný materiál a potom jej jednoduše poskytnout Ukrajině.

Ale jinak převážná většina je financována výhradně ze zdrojů zahraničních partnerů. Transparentnost spočívá v tom, že z naší strany je donorům poskytnut slepý seznam materiálu. Když si vyberou, co by chtěli Ukrajině poskytnout, my jim rozkryjeme, kdo za materiálem stojí a napojíme je. Potom už ten obchod dělají dohromady. My jako Česká republika na tom získáváme u našich partnerů neskutečný mezinárodní kredit a já věřím, že v rámci vašich cest do zahraničí o tom určitě uslyšíte. Z naší pozice tam není nic, co by se dalo jakýmkoliv způsobem ovlivnit nebo zmanipulovat, protože všechno rozhodování dělá právě ten zahraniční donor.

V minulosti došlo ke dvěma výjimkám - roku 2024 a 2025 Česká republika poskytla finanční příspěvek také. Chtěli jsme aktivně ukázat, že když už vybíráme peníze, dokážeme i přispět. Když se tedy budete rozhodovat, jestli podpoříte muniční iniciativu, tak to nutně neznamená, že se budou vydávat finanční prostředky z rozpočtu České republiky, ale znamená to hlavně výraznou podporu českého obranného průmyslu.

Zpravodajka B. Urbanová - v minulém volebním období jsem byla místopředsedkyní zahraničního výboru a myslím si, že poslední čtyři roky jsme tady strávili poměrně konstruktivní diskuzí a celý výbor fungoval velmi dobře. Připadá mi důležité usilovat o nějakou kontinuitu v naší zahraniční politice.

V obecné rozpravě načtu usnesení, které jsem navrhla a které bylo diskutováno i výborem pro obranu. Zde si dovolím jako zpravodajka tohoto bodu vyjádřit poměrně rozčarování nad tím, že odůvodněním hlasovat proti mému návrhu bylo to, že jsem to usnesení navrhla já. Myslím si, že jako profesionální politici si nemůžeme dovolit takto se vyjadřovat. Zde se jedná o bezpečnostní zájmy České republiky a je relevantní právě v tomhle bodu probrat zde několik témat. Prvním z nich je nejen to, jestli stojíme nebo nestojíme za napadeným státem, ale dalším z nich je právě také muniční iniciativa nebo i dodržování zákona, který nám říká, jak vysoké výdaje budeme na obranu vydávat a také, zda podporujeme spojenecké závazky, které máme v rámci NATO.

Př. R. Vondráček - chtěl bych zdůraznit, že zahraniční politiku této republiky vytváří vláda, čili silnou roli má premiér a samozřejmě podílí se nějakým způsobem prezident České republiky. My tu rozhodně neutváříme zahraniční politiku, vnímám roli zahraničního výboru jako určitý doplněk této mozaiky. Vzhledem k tomu, že včera byl jmenován nový premiér, dá se očekávat, že brzy bude jmenována vláda České republiky. Nacházíme se tedy v přechodném období, tak bych opravdu nechal do značné míry právě odpovědi na vaše otázky na vznikající vládu. Ve veřejném prostoru je programové prohlášení, které si do jisté míry vyžádal pan prezident při procesu jmenování pana premiéra. Není to finální podoba, nicméně podílel jsem se osobně na té části k zahraniční politice a nemyslím, že tam dojde k nějakým zásadním změnám. Jste tedy seznámeni s programovým prohlášením této vlády, která právě v těchto dnech vzniká.

Proč jsme se tedy dnes sešli, proč máme dnes přijímat nějaké usnesení? Samozřejmě to respektuju. Svolal jsem na vaši žádost výbor, vyšel jsem vám vstříc s termínem, protože bych chtěl, aby zahraniční výbor fungoval. Byl bych ale rád, kdybychom prostě reagovali na aktuální situaci. V tuto chvíli můžu říct, že Poslanecká sněmovna v uplynulém volebním období přijala pět nebo šest různých usnesení, které jednoznačně vyjadřují podporu Ukrajině, odsuzují agresi Ruska vůči Ukrajině a v podstatě obsahují, jinými slovy, i to, co je navrhováno ve vašem usnesení. Na tom se nemění vůbec nic. Myslím si, že u většiny, ne-li u všech poslanci hnutí ANO hlasovali pro tato usnesení. Takže se potom zase ptám, čím přispívá další usnesení zahraničního výboru právě v tomto přechodném období k podpoře Ukrajiny.

Já jsem si vědom hodnoty symbolů v zahraniční politice, ale my jsme se symbolicky vyjádřili opravdu už mnohokrát. Z tohoto důvodu se jako poslanci budoucího vznikajícího vládního tábora zdržíme u předkládaného návrhu a vyčkáme jasné pozice nové vzniklé vlády. Přesto jsem si dovolil svým návrhem usnesení reagovat na aktuální situaci, protože o mírovém plánu Donalda Trumpa jsme se ještě nikdy nebavili a zahraniční výbor je první místo, kde o tom můžeme vést nějakou debatu. Považoval jsem tedy za vhodné se k tomu mírovému plánu vyjádřit.

Určitě je v mírovém plánu spousta hořkých částí, zvlášť u těch teritoriálních otázek. Není to nic jednoduchého pro Ukrajinu. A já vnímám i to složité postavení, nicméně je to jediná iniciativa, která reálně v této situaci existuje. A myslím si, že bude vhodné, jestliže odhlasujeme ty návrhy tak, jak jsem je navrhl. Já si myslím, že ta moje usnesení a usnesení posl. Urbanové nejsou v rozporu, jsou hlasovatelná, navrhoval bych hlasovat tedy dvě usnesení. Nevnímám to jako svůj protinávrh, tudíž bychom po obecné rozpravě nejprve hlasovali návrh paní poslankyně Urbanové a pak bychom hlasovali ten můj samotný návrh.

V následné debatě vystoupili posl. H. Okamura, posl. D. Doksanský, posl. K. Demetrashvili, př. R. Vondráček, posl. G. Svárovská, posl. A. Nedomová, posl. M. Benda, posl. J. Rajchl a posl. P. Sokol.

Navržená usnesení:

Návrh zpravodajky B. Urbanové –

zahraniční výbor

konstatuje, že pro zachování národní bezpečnosti České republiky je zásadní nadále podporovat Ukrajinu v jejím spravedlivém boji proti agresi Ruské federace;

podporuje mezistátní iniciativy na podporu obranyschopnosti Ukrajiny;

zdůrazňuje ve smyslu výše uvedeného důležitost dodržování zákona č. 177/2023 Sb. o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů;

vyzývá členy Parlamentu České republiky, aby svým hlasováním podporovali spojenecké závazky České republiky, jakožto zodpovědného člena Organizace Severoatlantické smlouvy.

Návrh př. R. Vondráčka –

zahraniční výbor

vyslovuje podporu mírovému plánu prezidenta Spojených států amerických Donalda J. Trumpa;

oceňuje mírové snahy prezidenta Spojených států amerických Donalda J. Trumpa s cílem ukončit válku na Ukrajině při zachování ukrajinské státnosti;

vyzývá k posilování transatlantické vazby a odmítá její rozvolňování;

konstatuje, že bez zapojení Spojených států amerických není možný mír na Ukrajině i v Evropě.

Posl. K. Demetrashvili – doplnění návrhu posl. Urbanové –

- upozorňuje, že historická zkušenost nás učí, že agresorovi je potřeba se postavit raději dříve než později

požadavek na hlasování návrhu př. Vondráčka po bodech

Posl. H. Okamura - doplnění návrhu posl. Urbanové –

– oceňuje humanitární podporu lidem zasažených konfliktem na Ukrajině

Posl. G. Svárovská – v návrhu př. Vondráčka –

- doplnit „a integrity Ukrajiny“

– vyměnit slovo „vazby“ za „partnerství“

Posl. A. Nedomová – požadavek na hlasování návrhu posl. Urbanové po bodech

Posl. M. Benda – v návrhu př. Vondráčka

- vyměnit slovo „plánu“ za „úsilí“

V podrobné rozpravě se posl. B. Urbanová ztotožnila s návrhy bodů posl. K. Demetrashvili a H. Okamury. Př. R. Vondráček se ztotožnil s návrhy posl. M. Bendy a úpravy bodu III dle posl. G. Svárovské, kde ještě navrhuje dodat „partnerství České republiky a Spojených států amerických“. Úpravu bodu II, jak jej navrhovala posl. G. Svárovská, označil za protinávrh ke svému návrhu.

V následném hlasování se nejprve hlasovalo o návrhu posl. B. Urbanové –

– hlasování 7-1-7 – nebyl přijat

– hlasování 7-1-7 – nebyl přijat

– hlasování 7-1-7 – nebyl přijat

- hlasování 7-1-7 – nebyl přijat

– hlasování 5-1-9 – nebyl přijat

– hlasování 15-0-0 – byl přijat

Návrh př. R. Vondráčka –

– se změnou dle posl. M. Bendy – 15-0-0

– protinávrh posl. G. Svárovské – hlasování 6-4-5 – nebyl přijat

- hlasování 14-1-0 – byl přijat (posl. G. Svárovská poté deklarovala, že se zamýšlela zdržet)

– se změnou dle posl. G. Svárovské – hlasování 13-0-2 – byl přijat

– hlasování 11-2-2 – byl přijat

Poslanci souhlasili, aby z jednání vzešlo jedno usnesení, a aby navržený bod posl. H. Okamury figuroval jako bod V.

Bylo přijato tedy následující usnesení:

Po úvodním slovu ministra zahraničních věcí Bc. Jana Lipavského, náměstka ministryně obrany Ing. Daniela Blažkovce, zpravodajské zprávě posl. Ing. Barbory Urbanové a po rozpravě

zahraniční výbor

vyslovuje podporu mírovému úsilí prezidenta Spojených států amerických Donalda J. Trumpa;

oceňuje mírové snahy prezidenta Spojených států amerických Donalda J. Trumpa s cílem ukončit válku na Ukrajině při zachování ukrajinské státnosti;

vyzývá k posilování transatlantického partnerství České republiky a Spojených států amerických a odmítá jeho rozvolňování;

konstatuje, že bez zapojení Spojených států amerických není možný mír na Ukrajině i v Evropě;

oceňuje humanitární podporu lidem zasažených konfliktem na Ukrajině.

Nezpochybnitelnost Benešových dekretů

Př. R. Vondráček – jelikož jsem navrhovatelem tohoto bodu, chtěl bych vás stručně informovat o důvodech mého zařazení bodu na pořad schůze. Ve veřejném prostoru na Slovensku probíhá debata o Benešových dekretech dlouhodobě, to z toho důvodu, že zde probíhá několik individuálních soudních sporů. Stalo se v minulosti, že ačkoliv ty dekrety nejsou zpochybněny ze strany orgánů Slovenské republiky, tak v některých případech nesedí zápisy v katastru a došlo k několika sporům. Novou energii a dimenzi to získalo teď nedávno, protože výrazná opoziční strana Progresívne Slovensko vystoupila s tím, že podpoří přezkum Benešových dekretů, čímž chce oslovit elektorát maďarské menšiny na Slovensku. Slovensko zareagovalo velice promptně, usnesení přijala slovenská vláda, kde konstatuje, že Benešovy dekrety jsou součástí slovenského právního pořádku. Včera zasedal zahraniční výbor Slovenské republiky a k nám se to dostává z toho důvodu, že jsem byl součástí delegace předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury na Slovensku minulý týden, kde byl tento bod součástí jednání na všech úrovních, jak s prezidentem, tak s premiérem, tak s předsedou Národní rady Slovenska. Byli jsme ujišťováni, že pozice je jasná a že se jedná o exces v rámci nějaké politické debaty v rámci Slovenska. Já jsem jednal se svým protějškem předsedou zahraničního výboru slovenské Národní rady panem Mariánem Kérym a společně ta usnesení koordinujeme. V mém návrhu usnesení tedy oceňuji, že oni tak striktně zareagovali, protože nezpochybnitelnost Benešových dekretů je pro nás opravdu stěžejní.

Dál jsem se dozvěděl, že paní poslankyně Urbanová má protinávrh. Já bych chtěl poděkovat za to, že se do té tématiky pustila a že má o ní zájem. Já její usnesení nemůžu podpořit, protože vlastně konstatuje něco na straně české a my v Čechách s dekrety problém nemáme. Já jsem přesvědčený, že neexistuje nějaká relevantní politická síla v České republice, která by chtěla tuto otázku vůbec otevírat.

Posl. B. Urbanová - mám pocit, že to vlastně pro Českou republiku vůbec není téma, takže náš návrh usnesení spíš reaguje na to, že opravdu nemáme mluvit do vnitrostátních věcí jiných států a že bychom se měli vyjadřovat sami za sebe.

V následné debatě vystoupili posl. P. Sokol, posl. K. Demetrashvili, posl. B. Urbanová, posl. H. Okamura, posl. M. Benda, posl. J. Rajchl, posl. G. Svárovská, posl. R. Vondráček a posl. D. Doksanský.

Navržená usnesení:

Návrh zpravodaje R. Vondráčka –

zahraniční výbor

oceňuje usnesení Zahraničného výboru Národní rady Slovenské republiky ve věci obrany dekretů prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše a dalších právních předpisů, které kodifikují poválečné uspořádání;

vítá, že uvedené usnesení odmítá zpochybňování poválečného uspořádání a k tomuto apelu se připojuje;

vyjadřuje vděčnost slovenské straně za jasné a nezpochybnitelné stanovisko, které je principiální a v duchu historické pravdy;

oceňuje úsilí nezatěžovat vztahy ve střední Evropě politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.

Návrh posl. B. Urbanové –

v souladu s ústavním zákonem ze dne 28. března č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety prezidenta republiky a na základě nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 8. března č. 55/1995 Sb.

zahraniční výbor

shledává, že všechny dekrety prezidenta republiky byly schváleny Prozatímním Národním shromážděním Československé republiky, a to ústavním zákonem ze dne 28. 3. 1946 č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety prezidenta republiky;

zdůrazňuje, že dekrety prezidenta republiky byly tedy vydány ústavním způsobem, ústavním způsobem byly potvrzeny a jsou platnou součástí našeho právního řádu;

konstatuje, že dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše z let 1940 – 1945 jsou platnou součástí právního řádu České republiky.

Návrh posl. K. Demetrashvili –

zahraniční výbor

odsuzuje hrůzy druhé světové války a její viníky;

prohlašuje, že kolektivní vina nebo kolektivní odpovědnost na základě etnicity či minulosti je v současnosti nepřijatelná a připomíná, že právě tento princip kolektivní viny byl jedním z ideových základů nacistického a fašistického režimu a přispěl ke vzniku a hrůzám druhé světové války;

navrhuje nezatěžovat vztahy v zemích Visegrádské skupiny politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.

Posl. M. Benda – v návrhu zpravodaje R. Vondráčka –

– změnit „oceňuje“ na „bere na vědomí informaci předsedy zahraničního výboru o“

– změnit „vítá“ na „oceňuje“. Ukončit po „uspořádání“.

Posl. H. Okamura – požadavek na hlasování po bodech

V podrobné rozpravě zpravodaj R. Vondráček upravil první bod dle návrhu posl. Bendy, u druhého bodu se ztotožnil s prvním návrhem posl. Bendy, jeho druhý návrh, aby bod skončil po „uspořádání“ označil za protinávrh. Třetí a čtvrtý bod stáhl.

Hlasování o návrhu zpravodaje Vondráčka:

– 14 -0-0 – bod byl přijat

protinávrh posl. Bendy – 12-0-3

návrh posl. Vondráčka tak byl nehlasovatelný

Poslanci tak přijali následující usnesení

zahraniční výbor

bere na vědomí informaci předsedy zahraničního výboru o usnesení Zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky ve věci obrany dekretů prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše a dalších právních předpisů, které kodifikují poválečné uspořádání;

oceňuje, že uvedené usnesení odmítá zpochybňování poválečného uspořádání.

Posl. D. Doksanský informoval, že v posledním hlasování se zdržel, nicméně zamýšlel podpořit delší verzi druhého bodu tak, jak ji navrhoval př. Vondráček.

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Př. R. Vondráček – pravidelné jednací dny výboru budou středy odpoledne ve výborových dnech. Nicméně může dojít k mimořádnému přesunutí na čtvrtek, pokud by bylo nutné projednat složitější téma, které si vyžádá více času. Příští schůze se ale uskuteční mimořádně ve čtvrtek 22. ledna z důvodu mé středeční pracovní cesty.

4. Sdělení předsedy

Př. R. Vondráček informoval o proběhlém jednání delegací zahraničních výborů Visegrádské čtyřky v Budapešti.

5. Různé

Na dotaz posl. H. Okamury se diskutovalo o zřizování podvýborů jednotlivých výborů. Poslanci budou po zřízení podvýborů informováni prostřednictvím svých klubů a budou mít možnost se do podvýborů hlásit.

Zapsala: PhDr. Veronika Cihelková, tajemnice zahraničního výboru

Mgr. Tomáš KOHOUTEK, MBA v. r.

ověřovatel výboru

Mgr. Radek VONDRÁČEK v. r.

předseda výboru