Zápis z jednání č. 5 (3/4)
5. schůze · 18. 2. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 5“ na psp.cz ↗
1932615579863002026
10. volební období
ZÁPIS
z 5. schůze zahraničního výboru,
která se konala dne 18. února 2026 od 14.00 hodin
v místnosti č. K 250 - zasedací místnost zahraničního výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1
Přítomni: poslankyně J. Berkovcová, G. Svárovská, B. Urbanová, poslanci M. Benda, D. Blažej, D. Doksanský, S. Fridrich, T. Kohoutek, J. Lipavský, H. Okamura, J. Rajchl, M. Ratiborský, P. Sokol, J. Strýček, F. Turek, R. Vondráček, M. Ženíšek
Omluveni: poslankyně K. Demetrashvili, A. Nedomová
NÁVRH POŘADU SCHŮZE:
Informace o navrhovaných změnách v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, lidskoprávní a transformační politiky České republiky
uvede: Mgr. Radek Augustin, náměstek ministra zahraničních věcí
Mgr. Radek Rubeš, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí
Ing. Oldřich Zajíček, ředitel odboru správy rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí
zpravodaj: posl. Mgr. Radek Vondráček
Návrh rozpočtu kapitoly 306 – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky na rok 2026 a střednědobý výhled na léta 2027–2028
uvede: Mgr. Radek Augustin, náměstek ministra zahraničních věcí
Mgr. Radek Rubeš, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí
Ing. Oldřich Zajíček, ředitel odboru správy rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí
Ing. Jakub Novák, ředitel odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví Ministerstva financí
zpravodaj: posl. Denis Doksanský
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná v Praze dne 4. července 2025 /sněmovní tisk 3/
uvede: Karla Maříková, náměstkyně ministra zdravotnictví
Ing. Marcela Kubicová, vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů a Evropské unie Ministerstva zdravotnictví
zpravodaj: posl. PhDr. Michal Ratiborský
Volba členů a předsedů podvýborů zahraničního výboru
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Sdělení předsedy
Různé
Př. R. Vondráček zahájil schůzi ve 14.10 hodin. Navrhl, aby ověřovatelem schůze byl posl. P. Sokol, s čímž poslanci souhlasili /hlasování 16-0-0 je zachyceno v příloze/.
Následně se dotázal, zda je návrh na změnu programu schůze.
Posl. J. Lipavský navrhl zařadit bod – Informace o zřízení nového zastupitelského úřadu Maskat (jako bod 4).
Př. R. Vondráček požádal o vypuštění bodu 1, a to z důvodu nepřítomnosti pana ministra P. Macinky. Sdělil, že by se k tomuto bodu na nejbližší schůzi rád vrátil.
Posl. D. Doksanský vznesl požadavek na znovuprojednání počtu podvýborů zahraničního výboru, a to v rámci nového bodu, který by byl zařazen před bod Volba členů a předsedů podvýborů zahraničního výboru.
Př. R. Vondráček seznámil přítomné poslance s hlasovací procedurou.
Hlasování:
Návrh posl. J. Lipavského (zařazení bodu – ZÚ Maskat) – přijato /hlasování 8–0–7 je zachyceno v příloze/.
Návrh př. R. Vondráčka (vypuštění bodu 1) – (hlasování č. 3 bylo prohlášeno za zmatečné), hlasovalo se znovu a návrh byl přijat /hlasování 10–6–1 je zachyceno v příloze/.
Návrh posl. D. Doksanského (diskuze o zřízení počtu podvýborů) – nepřijato /hlasování 7–2–8 je zachyceno v příloze/.
Hlasování o programu jako celku – program byl schválen v následující podobě /hlasování 16–0–0 je zachyceno v příloze/.
SCHVÁLENÝ POŘAD
Návrh rozpočtu kapitoly 306 – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky na rok 2026 a střednědobý výhled na léta 2027–2028
uvede: Mgr. Radek Augustin, náměstek ministra zahraničních věcí
Mgr. Radek Rubeš, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí
Ing. Oldřich Zajíček, ředitel odboru správy rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí
Ing. Jakub Novák, ředitel odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví Ministerstva financí
zpravodaj: posl. Denis Doksanský
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná v Praze dne 4. července 2025 /sněmovní tisk 3/
uvede: Karla Maříková, náměstkyně ministra zdravotnictví
Ing. Marcela Kubicová, vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů a Evropské unie Ministerstva zdravotnictví
zpravodaj: posl. PhDr. Michal Ratiborský
Volba členů a předsedů podvýborů zahraničního výboru
Informace o zřízení nového zastupitelského úřadu Maskat
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Sdělení předsedy
Různé
Návrh rozpočtu kapitoly 306 – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky na rok 2026 a střednědobý výhled na léta 2027–2028
Př. R. Vondráček přivítal hosty - Mgr. Radka Augustina, náměstka ministra zahraničních věcí, Mgr. Radka Rubeše, státního tajemníka Ministerstva zahraničních věcí, Ing. Oldřicha Zajíčka, ředitele odboru správy rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a Ing. Jakuba Nováka, ředitele odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví Ministerstva financí.
Nám. R. Augustin – rozpočet kapitoly byl sestaven v souladu s usnesením vlády ze dne 26. ledna 2026. Na jeho základě došlo k úpravám příjmů a výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu oproti návrhu, který schválila předchozí vláda dne 30. září 2025.
Přestože byl rozpočet nastaven minulou vládou, vykazoval deficit zejména v oblasti provozních výdajů ministerstva. Vláda v demisi navíc v listopadu a prosinci 2025 rozhodla o dodatečném snížení výdajů o 200 mil. Kč a následně o dalších 50 mil. Kč, tedy celkem o 250 mil. Kč, které byly převedeny do jiných kapitol státního rozpočtu. Pokud by k tomuto snížení nedošlo, mohly být tyto prostředky využity v roce 2026 formou nároků z nespotřebovaných výdajů.
Nová vláda byla vzhledem ke stavu státního rozpočtu nucena přehodnotit příjmy a výdaje a navrhnout významné úspory. V návrhu rozpočtu kapitoly 306 se proto předpokládá celkové snížení příjmů o 37,5 mil. Kč oproti roku 2025. V oblasti daňových příjmů sice očekáváme mírný nárůst, avšak dosažení plánované částky 942,4 mil. Kč považujeme za obtížně realizovatelné.
Ve výdajové části se požadavky ministerstva od počátku příprav rozpočtu v červenci 2025 rozcházely s přidělenými prostředky ze strany Ministerstva financí. Ministerstvo dlouhodobě upozorňuje na podfinancovanost rezortu. Usnesením vlády z 26. ledna 2026 bylo rozhodnuto o snížení plánovaného rozpočtu o 765,9 mil. Kč, z toho 346 mil. Kč z provozních výdajů a dotací s trvalým dopadem.
V letech 2027 a 2028 se dále plánuje každoroční snížení provozních výdajů o 146 mil. Kč.
Ministerstvo se tak vlivem dřívějších povinných odvodů ve výši 250 mil. Kč a aktuálních konsolidačních škrtů ve výši 765,9 mil. Kč dostalo do situace, kdy muselo zásadně přehodnotit své priority. Již v roce 2022 byly při rozpočtovém provizoriu navrhovány škrty ve výši 500 mil. Kč, které se dotýkaly také humanitární a rozvojové spolupráce, a současně byly kráceny provozní výdaje o 124 mil. Kč ročně.
Na základě rozhodnutí ministra došlo k omezení některých dotačních titulů, zejména v oblasti transformační spolupráce (snížení o 70 mil. Kč) a zahraniční rozvojové spolupráce (snížení o 131,7 mil. Kč).
V důsledku nařízeného snížení rozpočtu byly výdaje na humanitární pomoc sníženy o 115 mil. Kč. To však neznamená, že by Česká republika na humanitární pomoc rezignovala. V případě akutní potřeby a pokud to stav státního rozpočtu umožní, lze tyto prostředky v průběhu roku navýšit na základě rozhodnutí vlády.
Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině byl usnesením vlády z ledna 2026 snížen z původně schválené 1 mld. Kč na 500 mil. Kč. Tyto prostředky jsou však určeny pro Národní rozvojovou banku a budou využity k poskytování úvěrových záruk českým firmám podílejících se na obnově Ukrajiny.
Prostředky jsou tedy pouze alokovány v kapitole ministerstva, avšak nemohou být použity na jeho provoz. Opticky tak rozpočet navyšují, fakticky však disponibilní prostředky nezvyšují.
Skutečná výše rozpočtu ministerstva na rok 2026 po odečtení těchto prostředků činí 9 329 326 318 951 Kč. Ve srovnání s reálným rozpočtem roku 2025 je tak nižší přibližně o 591 mil. Kč.
K 1. lednu 2026 činí nároky z nespotřebovaných výdajů 224 mil. Kč, z toho přibližně 150 mil. Kč lze použít na posílení provozu. Tato částka představuje velmi omezenou rezervu pro případ neočekávaných výdajů. Je třeba zdůraznit, že téměř 75 % výdajů ministerstva je realizováno v zahraničních měnách, což činí rozpočet citlivým na kurzové výkyvy. Oslabení české koruny by mohlo ohrozit schopnost ministerstva plnit smluvní závazky ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026.
Rozpočet ministerstva zároveň představuje pouhých 0,41 % státního rozpočtu a dlouhodobě patří k nejnižším mezi jednotlivými kapitolami.
V návrhu rozpočtu na rok 2027 a ve střednědobém výhledu na roky 2028 a 2029, který předložíme do konce března 2026, budeme usilovat o takovou výši rozpočtu, která zajistí stabilizaci činnosti ministerstva a umožní plnohodnotné naplňování priorit zahraniční politiky České republiky.
Zpravodaj D. Doksanský – celková výše navrženého rozpočtu činí 9 326 318 951 Kč. Je zřejmé, že návrh obsahuje výraznou snahu o úspory – ty představují částku 765 969 000 Kč. Tyto kroky souvisejí s celkovou situací veřejných financí a nutností konsolidace státního rozpočtu.
Z mého pohledu jsou navržená úsporná opatření logická a srozumitelná, i když si jistě všichni přejeme, aby rozpočet Ministerstva zahraničních věcí mohl být v budoucnu vyšší. Opakovaně jsme hovořili o potřebě přibližně 500 milionů korun ročně navíc, aby ministerstvo mohlo ještě lépe plnit své úkoly a roli, kterou sehrává pro Českou republiku a její občany.
Přesto se domnívám, že předložený návrh je zpracován kvalitně a je možné jej seriózně projednat. Vzhledem k tomu, že všechny podrobné materiály máte k dispozici, nechci nyní zdržovat detailním rozebíráním jednotlivých položek. Poznámek k nim mám samozřejmě více a je možné, že se k nim vrátíme v rámci podrobnější diskuse.
Obecná rozprava
Státní taj. R. Rubeš – dovolte mi pouze krátkou poznámku k položce provozních výdajů. Rozpočet je v této oblasti mimořádně napjatý. Budeme jej muset velmi pečlivě sledovat doslova měsíc po měsíci, stejně jako tomu bylo i v minulém období.
Zároveň však musím říci, že v rámci jednání s Ministerstvem financí se nám podařilo u některých položek dosáhnout navýšení prostředků. Konkrétně jde například o prostředky na školné, náhrady v zahraničí či financování místních sil, což jsou pro fungování resortu klíčové položky.
Nicméně neskrýváme – a zaznělo to zde již z úst pana náměstka i pana poslance Doksanského – že rozpočet Ministerstva zahraničních věcí České republiky je dlouhodobě podfinancovaný. Jsme si vědomi toho, že by bylo potřeba jeho posílení.
Zmíněná částka přibližně 500 milionů korun ročně by podle našeho názoru umožnila stabilnější a odpovědnější hospodaření, například i ve vztahu ke státnímu majetku, který ministerstvo spravuje.
To jsou však širší otázky, o nichž můžeme vést další debatu.
Řed. J. Novák – údaje, které zde byly prezentovány, jsou správné. Jsou výsledkem dohody mezi jednotlivými ministry, rozhodnutí vlády a zároveň odpovídají usnesením Poslanecké sněmovny k návrhu státního rozpočtu.
Dovolím si však zdůraznit, že Ministerstvo financí v žádném případě netvrdí, že rozpočet sestavený pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky plně odpovídá všem jeho potřebám.
Současně je ale nutné si uvědomit, že celkový deficit státního rozpočtu přesahuje 300 miliard korun. V takové situaci nelze očekávat, že jednotlivé kapitoly budou mít významný prostor pro další navyšování prostředků a plné pokrytí všech svých požadavků.
Pokud jde o provedené úpravy a škrty, jedná se o kombinaci opatření, která byla řešena na úřednické úrovni, a zároveň o rozhodnutí politického charakteru. Výsledný návrh je tedy odrazem jak odborného posouzení, tak politické odpovědnosti vlády za stav veřejných financí.
V obecné rozpravě dále vystoupili – posl. J. Lipavský, posl. G. Svárovská, posl., H. Okamura, posl. B. Urbanová, posl. P. Sokol, posl. J. Strýček, posl. D. Doksanský, posl. J. Rajchl, posl. M. Ženíšek, posl. M. Benda, posl. D. Blažej.
Podrobná rozprava
V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj D. Doksanský usnesení, které poslanci přijali /usn. č. 13, hlasování 10–5–2 je zachyceno v příloze/.
Po odůvodnění náměstka ministra zahraničních věcí Mgr. Radka Augustina, státního tajemníka Ministerstva zahraničních věcí Mgr. Radka Rubeše, ředitele odboru Rozpočtová politika společensky významných odvětví Ministerstva financí Ing. Jakuba Nováka, zpravodajské zprávě posl. Denisa Doksanského a po rozpravě
zahraniční výbor
doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu vyslovit souhlas s předloženým Návrhem rozpočtu kapitoly 306 - Ministerstvo zahraničních věcí České republiky na rok 2026 ve výši příjmů 1 192 600 545 Kč a ve výši výdajů 10 021 443 496 Kč a s návrhem střednědobého výhledu na léta 2027–2028;
pověřuje zpravodaje výboru, aby tento závěr výboru tlumočil na jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za účasti zpravodajů ostatních výborů.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná v Praze dne 4. července 2025 /sněmovní tisk 3/
Př. R. Vondráček přivítal zástupkyně Ministerstva zdravotnictví – Karlu Maříkovou, náměstkyni ministra zdravotnictví a Ing. Marcelu Kubicovou, vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů a Evropské unie Ministerstva zdravotnictví.
Nám. K. Maříková – předkládaná mezinárodní smlouva vytváří základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb s cílem zajistit co nejlepší dostupnost této péče v příhraničních oblastech obou států.
Při vyjednávání textu smlouvy byla vzorem rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, která vstoupila v platnost dne 18. července 2014, a obdobná smlouva s Rakouskem, platná od 9. prosince 2016. Do textu smlouvy se Slovenskem byly zároveň promítnuty praktické zkušenosti z aplikace obou těchto dohod.
Spolupráce se bude týkat na české straně Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Moravskoslezského kraje, na slovenské straně pak krajů Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského.
Konkrétní nastavení spolupráce bude upraveno na základě ujednání mezi dotčenými českými kraji a slovenským ministerstvem zdravotnictví, což rámcová smlouva umožňuje. Důvodem je odlišná organizace zdravotnické záchranné služby v obou státech – v České republice ji provozují krajské organizace, zatímco na Slovensku je systém centralizován, přičemž jednotlivé základny jsou provozovány subjekty vzešlými z výběrových řízení.
Obě smluvní strany předpokládají vzájemnou reciprocitu při využívání této formy spolupráce.
Věřím, že ratifikační proces bude dokončen co nejdříve, aby tato mezinárodní smlouva mohla vstoupit v platnost a přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotnické záchranné služby mohla být v praxi zahájena.
Zpravodaj M. Ratiborský – v obou státech je síť výjezdových základen zdravotnické záchranné služby organizována tak, aby byla zajištěna dostupnost péče a její poskytnutí ve stanoveném časovém limitu od přijetí tísňové výzvy. Právě časová dostupnost zásahu v příhraničních oblastech je hlavním důvodem pro rozvoj užší spolupráce mezi sousedními státy. Ze strany příhraničních regionů navíc dlouhodobě roste zájem o tuto formu spolupráce.
Nezbytnou podmínkou spolupráce podle předkládané rámcové smlouvy je žádost o poskytnutí součinnosti ze strany zdravotnické záchranné služby druhého státu a její akceptace. Smlouva umožní určité výjimky z vnitrostátní právní úpravy obou států a současně ponechává prostor pro konkrétní nastavení pravidel a podmínek spolupráce v jednotlivých příhraničních oblastech.
V současné době je přeshraniční spolupráce, včetně spolupráce zdravotnické záchranné služby jako součásti integrovaného záchranného systému České republiky, mezi Českou republikou a sousedními státy – včetně Slovenské republiky – upravena především pro případy katastrof a mimořádných událostí. Na tuto stávající právní úpravu nebude předkládaná smlouva mít žádný dopad.
Obecná rozprava
V obecné rozpravě vystoupil posl. J. Lipavský.
Podrobná rozprava
V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj M. Ratiborský usnesení, které poslanci přijali /usn. č. 14, hlasování 17–0–0 je zachyceno v příloze/.
Po úvodním slovu náměstkyně ministra zdravotnictví Karly Maříkové, zpravodajské zprávě posl. PhDr. Michala Ratiborského a po rozpravě
zahraniční výbor
doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
dává souhlas k ratifikaci Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsané v Praze dne 4. července 2025;
pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;
zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.
Volba členů a předsedů podvýborů zahraničního výboru
Př. R. Vondráček – do stanoveného termínu 5. února byly na sekretariát výboru doručeny návrhy na členy jednotlivých podvýborů, které jsme zřídili na minulé schůzi.
Navrhuji proto, abychom nejprve přijali usnesení, kterým jednotlivé poslance zvolíme členy příslušných podvýborů.
Než k tomu však přistoupíme, dovolte mi krátkou poznámku. V průběhu projednávání programu zde zazněla otázka, kterou otevřel kolega Doksanský a na niž následně reagoval pan poslanec Benda. Nechtěl jsem tuto věc řešit v rámci programu, ale až nyní v rámci tohoto bodu.
Vyžádali jsme si stanovisko legislativy k možnosti sloučení dvou existujících podvýborů. Podle tohoto stanoviska je takový postup možný. Legislativa by však preferovala variantu, kdy bychom zřídili nový podvýbor a současně usnesením zrušili oba dosavadní slučované podvýbory. Tímto postupem by se předešlo například otázce, který z dosavadních předsedů by se stal předsedou nově vzniklého podvýboru a který by svou funkci již nevykonával. Obdobně by se tím vyřešila i situace místopředsedů.
Zazněla zde také otázka, zda může podvýbor fungovat v případě, že by nebyl zvolen předseda. Analogicky k fungování výboru je možné, aby byl některý z členů pověřen dočasným vedením podvýboru.
Připomínám, že máme zřízeny čtyři podvýbory:
podvýbor pro styk s krajany,
podvýbor pro rozvojovou spolupráci,
podvýbor pro vnější ekonomické vztahy,
podvýbor pro lidská práva v zahraničí.
Navrhuji, abychom nejprve hlasovali o členech podvýborů podle předložených návrhů, což považuji za logický postup. Následně bychom otevřeli rozpravu k volbě předsedů podvýborů. U některých podvýborů se již rýsuje shoda, u jiných bude zřejmě potřeba další diskuse.
Poté se můžeme vrátit k otázce případného sloučení podvýborů. Navrhuji, abychom případně jednání krátce přerušili a neformálně si vyjasnili další postup. Alternativně můžeme po volbě předsedů – tam, kde nepanuje spor – tento bod přerušit a zbývající otázky projednat na příští schůzi.
Je to samozřejmě především na našem rozhodnutí, nicméně je vhodné zohlednit také probíhající komunikaci mezi předsedy poslaneckých klubů, kterou bych rád respektoval.
Pokud proti tomu není žádná námitka, navrhuji následující postup: nejprve vyřešíme body, u nichž nepanuje žádný spor a zvolíme členy podvýboru.
Poté bych měl ještě drobný dotaz k legislativní stránce věci. Není mi jasné, zda by v případě rušení a slučování podvýborů nebylo nutné, aby se jejich členové znovu přihlásili, protože původně se hlásili do jiného podvýboru.
Obecná rozprava
Posl. M. Benda – navrhuji následující postup: nyní bychom zřídili pouze dva podvýbory, na kterých panuje shoda, a zvolili jejich členy.
O zbývajících dvou, kde zatím shoda není, bychom rozhodli později. Do té doby bychom se ještě dohodli na dalším postupu.
Domnívám se, že je to nejjednodušší řešení.
Posl. H. Okamura – mám jen drobný technický návrh, zda by kandidáti na předsedu či předsedkyni mohli krátce vystoupit, například v rozsahu dvou minut, aby to jednání zbytečně nezdržovalo.
Posl. J. Lipavský – rád bych se dodatečně nahlásil do krajanského podvýboru a také do toho sporného, lidskoprávního podvýboru, pokud mi to umožníte.
V řádném termínu jsem se bohužel nestihl přihlásit.
Př. R. Vondráček – vaši přihlášku zaregistrujeme. V tuto chvíli o ní ale nebudeme hlasovat, protože jednání přerušíme.
Co se týče krajanského podvýboru, tam bude vaše přihláška vzata na vědomí.
Podrobná rozprava
Hlasování k volbě členů podvýboru pro styky s krajany / hlasování 17–0–0 je zachyceno v příloze/.
Hlasování k volbě členů podvýboru pro vnější ekonomické vztahy / hlasování 17–0–0 je zachyceno v příloze/.
Usnesení č. 15 bylo přijato.
Po úvodním slově předsedy výboru Radka Vondráčka a po rozpravě
zahraniční výbor
volí členy
podvýboru pro styky s krajany poslance:
Blažeje Drahomíra
Doksanského Denise
Okamuru Hayata
Lipavského Jana
Samaše Miroslava
Strýčka Jiřího
Urbanovou Barboru
Veseckou Renatu
Vondráčka Radka
podvýboru pro vnější ekonomické vztahy poslance:
Blažeje Drahomíra
Doksanského Denise
Krainera Jakuba
Kupce Martina
Okamuru Hayata
Ratiborského Michala
Strýčka Jiřího
Talíře Františka
Př. R. Vondráček – nyní budeme hlasovat o návrzích na předsedy uvedených dvou nesporných podvýborů. Má někdo nějaký návrh na nominace?
Pokud ne, dovolím si navrhnout do podvýboru pro styky s krajany pana poslance Drahomíra Blažeje a do podvýboru pro vnější ekonomické vztahy pana poslance Jiřího Strýčka.
Hlasování k volbě předsedy podvýboru pro styky s krajany /hlasování 14–0–2 je zachyceno v příloze/.
Hlasování k volbě předsedy podvýboru pro vnější ekonomické vztahy /hlasování 17–0–0 je zachyceno v příloze/.
Usnesení č. 16. bylo přijato.
Zahraniční výbor
volí pro 10. volební období Poslanecké sněmovny tyto poslance jako předsedy podvýborů:
Ing. Drahomír Blažej – podvýbor pro styky s krajany;
Ing. Jiří Strýček – podvýbor pro vnější ekonomické vztahy.
Posl. J. Strýček – děkuji za důvěru, kterou jste mi dali.
Dovolte mi krátké představení. Kolegové, kteří jsou zde druhé volební období, mě již znáte. Podvýbor jsem vedl v letech 2017–2021 jako jeho předseda. V minulém volebním období byl sice formálně svěřen panu Baštovi, ten jej však ze zdravotních důvodů a následně bohužel kvůli svému úmrtí nemohl vykonávat, takže jsem se jeho činností jako místopředseda fakticky zabýval já.
Této problematice se věnuji dlouhodobě a je mi blízká i z mé předchozí profesní praxe v oblasti zahraničního obchodu.
V rámci působení podvýboru jsem se vždy snažil, aby jeho činnost byla věcná, přínosná a poskytovala členům aktuální a zajímavé informace. Spolupracovali jsme například s organizacemi CzechTrade, CzechInvest a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Během dvou volebních období jsme uspořádali přibližně devět až deset konferencí ve spolupráci s CzechTrade, zaměřených na ekonomické diplomaty z konkrétních zemí a na jejich obchodní potenciál. Konferencí se účastnili zástupci ministerstev, agentur i ekonomičtí diplomaté působící v daných zemích. Akce byly určeny také pro firmy – účastnily se jich desítky společností z celé republiky, v jednom případě dokonce kolem padesáti. Součástí programu byly i individuální ekonomické konzultace, při nichž mohly firmy jednat přímo se zástupci CzechTrade, CzechInvest a dalšími odborníky.
Rád bych vás zároveň informoval, že v pondělí 9. března od 13.00 hodin se uskuteční další konference, kterou pořádám ve spolupráci s CzechTrade. Tentokrát bude zaměřena na Kazachstán, Uzbekistán a Ázerbájdžán – tedy země, které nejsou z hlediska ekonomické diplomacie tolik známé, ale skrývají významný obchodní potenciál. Pozvánku obdržíte do svých poslaneckých e-mailů. Všichni jste srdečně zváni.
Posl. D. Blažej – domnívám se, že díky své předchozí profesní zkušenosti – nejprve jako voják v zahraničních misích a následně jako dopravní pilot – mohu přispět k naplňování cílů v oblasti styků s krajany.
Budu velmi rád za jakoukoli vstřícnost, podněty a spolupráci. Zároveň mám kontakty na další odborníky, kteří se této problematice v České republice věnují, a věřím, že i to může být pro naši práci přínosné.
Doufám, že naše spolupráce bude plodná a užitečná.
Posl. H. Okamura – většina z vás byla na minulé schůzi a ví, jak to proběhlo. Když jsem tehdy oznámil svůj zájem ucházet se o vedení samostatného podvýboru pro lidská práva – s důrazem například nejen na podporu politických vězňů, ale také perzekvovaných křesťanů – nevěděl jsem, že o tuto funkci má vážný zájem i kolegyně Gabriela Svárovská.
Chci upřímně říct, že si jí velice vážím jako odbornici a považuji ji za nanejvýš kompetentní osobu. Pokud by byla nakonec většinou hlasů zvolena předsedkyní podvýboru, budu s ní rád spolupracovat.
Stejně tak mě těší, že se do tohoto podvýboru nově přihlásil i bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Domnívám se, že to podvýbor posílí i nadstranicky.
Doufám, že zde bude zachována určitá míra harmonie a souznění. Chápu, že rozhodnutí se odkládá a bude řešeno později.
Následně se hlasovalo o přerušení tohoto bodu /usn. č. 18, hlasování 16–0–0 je zachyceno v příloze/.
Zahraniční výbor
přerušuje projednávání bodu do příští schůze výboru.
Informace o zřízení nového zastupitelského úřadu Maskat
Posl. J. Lipavský – Andrej Babiš 21. ledna zmínil, že se na konferenci v Davosu setkal s poradcem korunního prince z Ománu a obdržel krásné knížky. „Je to velký úkol – chceme otevřít velvyslanectví a navázat přímé kontakty, protože Češi rádi jezdí na dovolenou do Ománu, takže se jedná o významnou iniciativu.“ Video z Davosu toto setkání dokumentuje.
Domnívám se, že by bylo vhodné tento bod jednání přerušit a pozvat zástupce Ministerstva zahraničních věcí, aby nám sdělili aktuální stav těchto záležitostí.
Poslanci hlasovali o přerušení tohoto bodu /usn. č. 19, hlasování 15–0–0 je zachyceno v příloze/.
Zahraniční výbor
přerušuje projednávání bodu do příští schůze výboru.
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Př. R. Vondráček – další výborový týden začíná 16. března. Předem hlásím, že pověřím jednoho z místopředsedů vedením tohoto výboru, protože budu tou dobou v zahraničí. Pokud nebudou mimořádná témata k projednání, mohli bychom jednání případně posunout až na 1. dubna.
Posl. J. Lipavský – navrhuji uspořádat schůzi k bodu, který byl dnes z programu vyňat – Informace o navrhovaných změnách v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, lidskoprávní a transformační politiky České republiky. Jelikož tu dnes není ministr zahraničních věcí, navrhuji, aby byl pozván na středu 4. března od 8 hodin, jelikož od 9 hodin začíná projednávání druhého čtení rozpočtu na schůzi PS. Bylo by vhodné, abychom měli informace ještě před druhým čtením.
Konkrétní termín výboru nebyl na schůzi dojednán, bylo dohodnuto, že př. R. Vondráček osloví ministra s navrženým datem. Termín další schůze tak bude ještě upřesněn.
Sdělení předsedy
Př. R. Vondráček – obdržel jsem od kyperského předsedy zahraničního výboru pozvání k účasti dvou členů výboru na Konferenci ke Společné zahraniční a bezpečnostní police a Společné bezpečnostní a obranné politice, kterou vždy pravidelně pořádá předsedající země Rady EU. Tentokrát se uskuteční ve dnech 3.-5. března v Nikósii. Program konference už máme k dispozici.
Problém je v termínu – pravděpodobně bude probíhat mimořádná schůze sněmovny – a také v doporučení, aby delegace byla co nejmenší.
Navrhuji, abyste doporučili mou účast, i když možná nakonec nepojedu, ale aby organizační výbor měl alespoň orientačně jasno, s kým může počítat.
Poslanci přijali usnesení č. 17 /hlasování 15–0–0 je zachyceno v příloze/.
Zahraniční výbor
doporučuje organizačnímu výboru schválit vyslání předsedy zahraničního výboru posl. Radka Vondráčka na meziparlamentní konferenci ke Společné zahraniční a bezpečnostní politice a Společné bezpečnostní a obranné politice EU, která se uskuteční v termínu 3. – 5. března 2026 v Nikósii v rámci kyperského předsednictví Rady Evropské unie;
pověřuje předsedu zahraničního výboru posl. Radka Vondráčka, aby usnesení zahraničního výboru předložil předsedovi Poslanecké sněmovny k projednání v organizačním výboru.
Různé
Posl. H. Okamura – rád bych jen připomenul jeden návrh, zdánlivě maličkost, ale vzhledem k tomu, že je mezi námi řada nových členů a členek výboru, navrhuji, abychom někdy do léta – bez časového presu a po dohodě s Černínským palácem a panem ministrem zahraničních věcí – uskutečnili návštěvu Černínského paláce, podobně jako to bylo na začátku minulého volebního období.
Mohlo by to mít i formu schůze, ale není to nutné. Tehdy nám pan ministr představil svůj nejbližší tým – náměstky, vrchní ředitele, státního tajemníka – a všichni jsme dostali schéma ministerstva.
Myslím, že by byla velmi přínosná pro nové členy a členky fyzická návštěva, možnost strávit tam hodinu až hodinu a půl, diskutovat, klást dotazy a lépe se seznámit s prostředím ministerstva.
Navrhuji proto najít vhodný termín někdy v květnu nebo červnu.
Schůze skončila v 16.20 hodin.
Zapsala: Mgr. Michaela Fořtová
Za správnost: PhDr. Veronika Cihelková, tajemnice
PhDr. Petr SOKOL, Ph.D. v.r.
ověřovatel výboru
Mgr. Radek VONDRÁČEK v.r.
předseda výboru