Zápis z jednání č. 7 (3/4)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 7. schůze zahraničního výboru,

která se konala dne 1. dubna 2026 od 14.00 hodin

v místnosti č. K 250 - zasedací místnost zahraničního výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: poslankyně J. Berkovcová, K. Demetrashvili, A. Nedomová, G. Svárovská, poslanci M. Benda, K. Beran, D. Blažej, D. Doksanský, T. Kohoutek, J. Lipavský, H. Okamura, J. Rajchl, M. Ratiborský, P. Sokol, J. Strýček, R. Vondráček, M. Ženíšek

Omluveni: poslankyně B. Urbanová, poslanec F. Turek

NÁVRH pořadu

Informace o změnách v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, lidskoprávní a transformační politiky České republiky

uvede: Mgr. Petr Macinka, ministr zahraničních věcí

Ing. Tomáš Kuchta, vrchní ředitel sekce ekonomicko-vědecké diplomacie a rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí

zpravodaj: posl. Mgr. Radek Vondráček

Diskuse o činnosti a zaměření zřízených podvýborů zahraničního výboru

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Sdělení předsedy

Různé

Př. R. Vondráček zahájil schůzi ve 14.00 hodin. Navrhl, aby ověřovatelem schůze byl posl. T. Kohoutek, s čímž poslanci souhlasili /hlasování prohlášeno za zmatečné, další hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/.

Následně se dotázal, zda je návrh na změnu programu schůze.

Posl. K. Demetrashvili – ráda bych se zeptala, zda by bylo možné v případech, kdy se jednání uzavírá, tuto skutečnost předem oznámit a zároveň stručně vysvětlit důvody. Na minulé schůzi jsme se o uzavření dozvěděli až na místě, na základě žádosti zástupců Ministerstva zahraničních věcí, což je samozřejmě pochopitelné. Zároveň si ale na jednání běžně zveme odborné poradce, či asistenty, pro které to v tomto případě znamenalo zbytečnou několikahodinovou cestu. Proto bych se chtěla zeptat, zda existuje praxe, že se takové rozhodnutí oznamuje dopředu a je odůvodněno.

Př. R. Vondráček – již v první pozvánce bylo uvedeno, že jednání bude pravděpodobně uzavřené, a to na návrh Ministerstva zahraničních věcí a že se v této věci bude hlasovat. V té chvíli jsem neměl k dispozici žádné další informace. Jakmile to bylo možné, snažil jsem se vše oznámit s co největším předstihem. Do budoucna na to budu myslet, více to zdůrazním a případně se pokusím zajistit i podrobnější vysvětlení.

Posl. H. Okamura – rád bych jen připomněl, že na závěr ještě položím dotaz za přítomnosti pana ministra. Bude se týkat Českých center, konkrétně jejich budoucího směřování a celkové vize české kulturní diplomacie. Zároveň poprosím o věcný komentář k plánovanému uzavření některých Českých center v zahraničí v blízké době. Nejde mi o konfrontaci, ale o věcné vysvětlení. Chci jen, aby kolegové věděli, že tento dotaz zazní a že s ním byl pan ministr předem obeznámen.

Posl. A Nedomová – chtěla bych upřesnit, že na stránkách Sněmovny ani v pozvánce není uvedeno, že se jedná o uzavřené jednání. Tuto informaci jsme dostali pouze my, pozvaní poslanci.

Př. R Vondráček – musím znovu odkázat na jednací řád, který stanovuje, že jednání výboru je veřejné, dokud výbor nerozhodne jinak. V tomto případě šlo pouze o návrh, což jsem se vám snažil sdělit – bylo to uvedeno i v naší whatsappové skupině. Pokud se nemýlím, tato informace se rozesílala 24.3., jak mi nyní připomíná paní tajemnice.

Posl. G. Svárovská – ráda bych zdůraznila, že škrty v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, humanitární a transformační pomoci jsou v současnosti předmětem zájmu veřejnosti, organizací, které se na této důležité části českého zahraničního působení podílejí, i médií. Proto budu velmi pozorně sledovat, jaké informace zde během jednání zazní, v jakém rozsahu a zda skutečně půjde o informace, které mají utajovaný charakter. Domnívám se, že uzavření jednání pro veřejnost by nemělo sloužit jako prostředek k vyhýbání se otázkám veřejnosti ani k omezení veřejné kontroly výkonu ministerské funkce.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, stejně jako Poslanecká sněmovna jako celek, má podle mého názoru důležitou roli v kontrole exekutivy a měl by tuto roli aktivně naplňovat.

Př. R. Vondráček – jen pro jistotu znovu připomínám, že režim neveřejného jednání výboru a režim utajení jsou dvě odlišné právní kategorie a nemusí se překrývat. Jako výbor si sami rozhodujeme o tom, zda budeme jednat veřejně, či neveřejně, což ale automaticky neznamená, že se jedná o utajovaný režim. V takovém případě bychom navíc museli volit i vhodnější prostory, než jsou tyto.

Posl. J. Lipavský – rád bych se také přimluvil za to, abychom tento bod mohli projednat veřejně. Chtěl bych se zeptat, zda by pan ministr nebo Ministerstvo zahraničních věcí nemohli svůj návrh na uzavřené jednání ještě přehodnotit, případně stáhnout. Domnívám se, že pro veřejné projednání existují minimálně dva důvody. Zaprvé, pan ministr o tématu již veřejně hovořil, například ve svém videu, a zde by tak mohl plynule navázat a své postoje dále rozvést. Zároveň by i následná diskuse podle mého názoru měla proběhnout veřejně.

Zadruhé, jedná se o významné škrty ve výši tří čtvrtin miliardy korun v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, lidskoprávní a transformační politiky. Takové téma si podle mého názoru zaslouží veřejnou debatu.

Nejsem si jistý, zda neveřejné jednání přispěje k dostatečnému vysvětlení, kterého se jako opoziční poslanci snažíme dobrat. Vnímám to tedy jako návrh a apel, který jsem chtěl zdůraznit.

Př. R Vondráček – jen bych ještě doplnil, že výbor má právo odhlasovat a trvat na účasti pana ministra. V tuto chvíli ale v takové situaci nejsme. O zařazení tohoto bodu požádali opoziční poslanci a my postupovali na základě gentlemanské dohody. Ministerstvo zahraničních věcí požádalo o uzavřené jednání právě v jejím rámci.

Posl. D. Doksanský – chtěl bych se vrátit ke zmíněné gentlemanské dohodě a v tomto směru na ni apelovat. Všichni jsme měli informaci dopředu, že se zvažuje uzavřené jednání. Pokud s tím měl někdo problém, bylo možné pana předsedu předem informovat, případně se ozvat v rámci skupiny.

V tuto chvíli mám pocit, že zbytečně ztrácíme čas diskusí o tom, zda bude jednání veřejné, či neveřejné, místo abychom se věnovali samotnému projednávanému bodu. Osobně bych proto respektoval žádost pana ministra a Ministerstva zahraničních věcí a přiklonil se k uzavřenému jednání.

Posl. H. Okamura – vzhledem k počtu hlasů je pravděpodobné, že bude schválena neveřejnost jednání. Chtěl bych proto alespoň požádat, aby v průběhu jednání, případně na jeho závěr, bylo jasně uvedeno, které konkrétní informace měly takový charakter, že odůvodňovaly jeho neveřejnost. Beru to jako technickou záležitost – klidně to může zaznít přímo během neveřejné části jednání.

Hlasování:

Uzavření prvního bodu – schváleno /hlasování 9-4-1 je zachyceno v příloze/.

Schválení pořadu schůze – schváleno /hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/.

Informace o změnách v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, lidskoprávní a transformační politiky České republiky

Na žádost MZV byl bod uzavřený, nebyl tudíž pořizován písemný, ani zvukový záznam.

Př. R. Vondráček přivítal hosty - Mgr. Petra Macinku, ministra zahraničních věcí a Ing. Tomáše Kuchtu, vrchního ředitele sekce ekonomicko-vědecké diplomacie a rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí.

V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj R. Vondráček usnesení, které poslanci přijali /usn. č. 22, hlasování 10–0–5 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu ministra zahraničních věcí Mgr. Petra Macinky, zpravodajské zprávě posl. Mgr. Radka Vondráčka a po rozpravě

zahraniční výbor

bere na vědomí informaci zástupců Ministerstva zahraničních věcí.

Diskuse o činnosti a zaměření zřízených podvýborů zahraničního výboru

Př. R. Vondráček – v rámci tohoto bodu se vracíme k diskusi o již zřízených podvýborech – podvýboru pro rozvojovou spolupráci a podvýboru pro lidská práva v zahraničí.

Na základě předchozí domluvy a skutečnosti, že agendu lidských práv má již zahrnutu ve svém podvýboru petiční výbor, přikláním se k tomu, abychom zrušili dva zmíněné stávající podvýbory a zřídili nový podvýbor, který by spojoval jejich agendy. Konzultovali jsme postup s legislativním odborem a doporučený postup je zřídit nový podvýbor a současně zrušit dva stávající podvýbory stejným usnesením. Navrhuji, abychom stanovili termín pro přihlášení do nového podvýboru, po jehož uplynutí bychom zvolili předsedu podvýboru.

Tímto způsobem by byla vyřešena otázka, kteří členové zrušených podvýborů se stanou členy nového podvýboru. Opět bych tedy rozeslal dopisy předsedům klubů s žádostí o nominace a na další schůzi bychom členy nového podvýboru zvolili, respektive potvrdili.

Obecná rozprava

Posl. H. Okamura – za prvé bych chtěl objasnit a zdůraznit, že i když se slova „lidská práva“ objevují jak u petičního výboru, tak u našeho zahraničního výboru, nejedná se o tutéž agendu. Jsem shodou okolností také členem petičního výboru a právě včera proběhla diskuse k tomuto tématu, které jsem se aktivně účastnil. Pod petičním výborem jde typicky o lidská práva jednotlivců – například lidí v psychiatrických zařízeních, dětských domovech, věznicích nebo zařízeních pro seniory v tuzemsku.

U nás, v rámci zahraničního výboru, se naopak věnujeme lidským právům v zahraničí. V minulém volebním období jsem byl jedním ze dvou místopředsedů podvýboru pro lidská práva a demokracii v zahraničí, kde jsme aktivně pracovali na komunikaci, informování a podpoře lidí perzekvovaných nedemokratickými režimy po celém světě. V této místnosti jsme například probírali situaci v Íránu, která je nám všem blízká. Odsuzujeme režimy, které střílejí do vlastních lidí, vězní je a perzekvují.

Proto se přikláním k tomu, aby slova „lidská práva“ zůstala zachována i v případném sjednoceném jediném podvýboru. Nevidím v tom žádný problém – jde o standardní součást agendy Ministerstva zahraničních věcí. Před chvílí jsme slyšeli pana ministra, jak se setkal s paní Cichanouskou a chystá se ji znovu podpořit, stejně jako politické vězně v Bělorusku.

Osobně považuji situaci lidských práv ve světě za alarmující – demokracie ustupují, šíření svobody je omezené, a jsme součástí menšinového ostrůvku, kde se stále můžeme svobodně bavit a konají se svobodné volby. Domnívám se, že lidská práva v zahraničí by si zasloužila samostatný podvýbor, ale nechci bránit většinovému rozhodnutí. Pokud se tedy většina rozhodne pro jediný sjednocený podvýbor, budu s tím v zásadě souhlasit.

Co se týče volby předsedy či předsedkyně, rád bych opět vyzdvihl erudici kolegyně Gabriely Svárovské v této oblasti. Svoji kandidaturu bych zvažoval pouze v případě, že by po ní byla poptávka mezi vámi. Rád budu případně působit jako jeden z místopředsedů, stejně jako v minulém období.

Př. R. Vondráček – je třeba vyřešit ještě jednu věc. Do podvýboru pro lidská práva se přihlásilo 12 lidí, a nechali jsme to doposud velmi volně. Vím, že u jiných výborů se stanovuje maximální počet členů podvýborů a dodržuje se zásada poměrného zastoupení. V minulém období měl každý klub v podvýboru pro lidská práva jednoho zástupce.

Navrhuji tedy, abychom stanovili maximální počet členů, na kterém se dohodneme. Můj původní návrh je devět. Je pravda, že nyní je přihlášeno 12 lidí, a ne všichni jsou členy tohoto výboru, někteří jsou z jiných výborů.

Rád bych o tomto rozhodl co nejdemokratičtěji, aby byl počet jasný, nový podvýbor mohl začít pracovat a nemuseli jsme se k tomu vracet.

Posl. M. Benda – za prvé, kloním se k tomu, aby v názvu zůstala slova „lidská práva“. Rozhodně nepřipustím, aby agendu lidských práv převzal petiční výbor – lidská práva jsou typicky ústavněprávní záležitostí, nikoliv záležitostí petičního výboru. Petiční výbor může mít svůj podvýbor pro lidská práva osob, například lidí v uzavřených zařízeních, ale širší pojetí lidských práv je záležitostí zahraničního výboru.

Dále dávám panu předsedovi možnost zvážit, zda nechce svou druhou část návrhu zatím stáhnout. Není to běžná praxe – podobně jsme postupovali i v minulosti u jiných podvýborů. Podvýbory by obecně neměly mít samostatné výstupy směrem k veřejnosti, ale své závěry předkládat výboru, který je o jejich činnosti informován.

Co se týče přihlášení dvanácti členů a nutnosti někoho vyřadit – připadá mi to trochu neracionální.

Př. R. Vondráček – to je věc k debatě, ale pravděpodobně by kritérium pro výběr mohlo být pořadí doručení přihlášky, aby to bylo spravedlivé.

Posl. H. Okamura – myslím, že agenda tohoto podvýboru, který se chystáme zřídit, je velmi specifická. Mezi námi jsou kolegové a kolegyně, kterým je tato oblast i citově velmi blízká, a proto nemůžeme přistupovat k obsazení striktně podle stranických kvót – například po jednom zástupci za každou stranu. Domnívám se, že je vhodné kombinovat tyto principy s určitou volností.

Je to citlivá agenda, která je částečně v napětí se současnou vládní zahraniční politikou, a proto mi velmi záleží na dobré komunikaci se zahraničním výborem. Když přijmeme nějaké usnesení, mělo by to být spíše podnětem k širší diskuzi než konfliktním signálem. Ideálně by mělo být následně přeneseno na zahraniční výbor pro informaci všech členů a členek a, pokud možno, aby z toho vznikl závěr, který bude reflektovat i stanovisko celého výboru. Jinak by to podle mě nedávalo smysl.

Posl. G. Svárovská – chtěla bych ještě jednou zdůraznit věc, kterou jsem již několikrát zmínila. Literatura zabývající se bezpečností a mezinárodními konflikty uvádí, že stav lidských práv v jednotlivých zemích je důležitým indikátorem bezpečnostní situace a možného nárůstu vnitřních konfliktů. Může se jednat například o práva menšin, která mohou být porušována, nebo – jako v případě Ruska a konceptu ‚ruského světa‘ – o situace, kdy jsou menšiny v zahraničí politicky zneužívány.

Stav lidských práv tedy přímo odráží politickou a bezpečnostní situaci a potenciální hrozby konfliktů. Práce podvýboru může tímto způsobem kvalitně a solidně informovat zahraniční výbor o těchto aspektech, které mají přímý vztah k bezpečnosti.

Posl. H. Okamura – rád bych znovu připomněl, že pokud bych byl členem nebo místopředsedou tohoto podvýboru, určitě bych do jeho agendy zahrnul i problematiku perzekvovaných křesťanů. Jde o závažné téma současné doby, stále málo známé v naší zemi a přitom se týká obrovského množství lidí – milionů po celém světě. Je to velmi důležitá otázka, kterou by podvýbor měl reflektovat.

Podrobná rozprava

Př. R Vondráček – přečetl navržené usnesení:

ruší podvýbor pro rozvojovou spolupráci a podvýbor pro lidská práva v zahraničí, které zřídil dne 22. ledna 2026 na 4. schůzi usnesením č. 12;

zřizuje podle § 44 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

podvýbor pro rozvojovou spolupráci a lidská práva v zahraničí;

žádá předsedy poslaneckých klubů a poslance, aby předložili návrhy na kandidáty na členy podvýboru do 21. dubna 2026 na sekretariát zahraničního výboru;

pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny a předsedy poslaneckých klubů.

Posl. H. Okamura – navrhl protinávrh týkající se názvu podvýboru – podvýbor pro lidská práva v zahraničí a rozvojovou spolupráci.

Poslanci o tomto protinávrhu hlasovali – nepřijato - /hlasování 6–4–4 je zachyceno v příloze/.

Následně bylo přijato usnesení /usn. č. 23, hlasování 14–0–0 je zachyceno v příloze/.

Zahraniční výbor

ruší podvýbor pro rozvojovou spolupráci a podvýbor pro lidská práva v zahraničí, které zřídil dne 22. ledna 2026 na 4. schůzi usnesením č. 12;

zřizuje podle § 44 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

podvýbor pro rozvojovou spolupráci a lidská práva v zahraničí;

žádá předsedy poslaneckých klubů a poslance, aby předložili návrhy na kandidáty na členy podvýboru do 21. dubna 2026 na sekretariát zahraničního výboru;

pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny a předsedy poslaneckých klubů.

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Př. R. Vondráček – další schůze výboru se uskuteční 29. dubna, případně 13. května. Budete včas informováni.

Sdělení předsedy

Př. R. Vondráček – protože byl již schválen rozpočet, je možné začít plánovat zahraniční výborové cesty. Navrhuji, abychom letos realizovali dvě mimoevropské cesty. Jak je již zvykem, vyzývám vás nyní k podávání písemných návrhů s odůvodněním Vámi preferované destinace a to do 17. dubna na adresu sekretariátu výboru zav@psp.cz. Z vašich návrhů bude sestavena tabulka, kterou se na příští schůzi výboru budeme zabývat a ideálně přijmeme usnesení k plánu vyslání delegací výboru v roce 2026. Za mě navrhuji společnou cestu do Gruzie a Arménie.

Dále jsem obdržel pozvání na meziparlamentní jednání v Bruselu v Evropském parlamentu, které organizuje podvýbor zahraničního výboru pro lidská práva. Jednání proběhne 6. května a bude na téma „Úloha EU a jejích členských států při podpoře globálních mechanismů vyvozování odpovědnosti, včetně univerzální jurisdikce, mezinárodních soudů a zvláštních tribunálů“.

Chtěl bych tímto požádat o přijetí usnesení k mému vyslání na tuto zahraniční cestu.

Poslanci přijali usnesení č. 24 /hlasování 14–0–0 je zachyceno v příloze/.

Zahraniční výbor

doporučuje organizačnímu výboru schválit vyslání předsedy zahraničního výboru Mgr. Radka Vondráčka na meziparlamentní jednání v Bruselu, které dne 6. května organizuje Podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu na téma „Úloha EU a jejích členských států při podpoře globálních mechanismů vyvozování odpovědnosti, včetně univerzální jurisdikce, mezinárodních soudů a zvláštních tribunálů“;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny k projednání v organizačním výboru.

Včera nám byl doručen z Ministerstva zahraničních věcí kapitolní návrh závěrečného účtu za rok 2025, který budeme projednávat na květnové schůzi výboru. Máte jej k dispozici v elektronické podobě v systému ELO ve složce s názvem Zahraniční výbor.

Na závěr bych vás chtěl informovat, že dne 12. května budu přijímat členy výboru Bavorského zemského sněmu pro spolkové a evropské záležitosti a regionální vztahy. Budu rád, když se ke mně přidají i další členové výboru a to od 11 hodin zde v zasedací místnosti. K této akci obdržíte ještě email od sekretariátu výboru.

Různé

Posl. H. Okamura – za prvé vás chci informovat, kolegyně a kolegové, že jsem se v uplynulých dnech setkal s nositelem Nobelovy ceny míru A. Bjaljackým, který byl několik let politickým vězněm režimu Alexandra Lukašenka. Patřil mezi větší skupinu politických vězňů, kteří byli propuštěni letos v prosinci díky vyjednávání administrativy Donalda Trumpa s běloruským režimem.

Zároveň chci připomenout, že na půdě sněmovny existují neformální skupiny – například na podporu běloruských demokratů nebo Tibetu – ve kterých se někteří z nás angažují. Tyto aktivity tak zapadají do linie, kterou dnes zmínil i pan ministr zahraničních věcí. V této souvislosti jsem se také setkal s neformální zástupkyní tibetského exilu, která působí v Ženevě. Jen jsem vás o tom chtěl informovat.

Za druhé bych rád znovu připomněl možnost uspořádat návštěvu Černínského paláce. Mohla by proběhnout i jako oficiální schůze zahraničního výboru, po dohodě s panem ministrem. Setkání by se mohlo konat například v hlavním sále, kde bychom seděli naproti vedení ministerstva. Vnímám to jako dobrou příležitost ke konstruktivní spolupráci i k osobnímu seznámení, zejména pro nové členy výboru, a zároveň jako možnost poznat prostory ministerstva.

A za třetí, jen pro informaci – možná to někteří z vás ještě nevědí – stále platí, že jako členové zahraničního výboru máme přístup ke speciálním interním informacím z našich velvyslanectví. Často jde o velmi zajímavé informace, které přesahují běžné mediální zprávy. Pro zpřístupnění této databáze se neváhejte obrátit na sekretariát výboru.

Posl. G. Svárovská – chtěla bych poděkovat kolegovi H. Okamurovi za to, že koordinuje skupinu přátel svobodného Běloruska a že na sebe tuto roli převzal. Navazuje tím na tradici, kterou v minulém volebním období, myslím, zahájil pan kolega M. Ženíšek.

Domnívám se, že lidská práva v Bělorusku jsou jednou z mála oblastí, na kterých se dokážeme shodnout i s Ministerstvem zahraničních věcí. O to víc si této iniciativy vážím.

Chci proto poděkovat všem, kteří se na ní podílejí. Věřím, že právě v této oblasti můžeme dosáhnout konkrétních výsledků – například v podpoře běloruských studentů v České republice nebo v budování budoucích kvalitních vztahů s Běloruskem, a to ve chvíli, kdy se Bělorusům podaří zbavit se současného diktátorského režimu.

Př. R. Vondráček – ano, s návštěvou Černínského paláce se počítá, ale pravděpodobně ne v tomto ani v příštím měsíci – reálněji to vidím až na ten následující, možná v červnu.

Osobně bych se přikláněl spíše k tomu, aby nešlo o oficiální schůzi výboru. Ta by totiž znamenala nutnost hlasování a pořizování zápisu. Jednodušší by podle mě bylo domluvit neformální setkání.

Schůze skončila v 15.45 hodin.

Zapsala: Mgr. Michaela Fořtová

Za správnost: PhDr. Veronika Cihelková, tajemnice

Mgr. Tomáš KOHOUTEK, MBA v.r.

ověřovatel výboru

Mgr. Radek VONDRÁČEK v.r.

předseda výboru