Zápis z jednání č. 8 (4/4)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 8. schůze zahraničního výboru,

která se konala dne 29. dubna 2026 od 14.00 hodin v místnosti č. K 250 - zasedací místnost zahraničního výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: posl. Berkovcová, K. Beran, D. Blažej, K. Demetrashvili, D. Doksanský, T. Kohoutek, A. Nedomová, H. Okamura, M. Ratiborský, J. Strýček, G. Svárovská, R. Vondráček, M. Ženíšek

Omluveni: posl. M. Benda, J. Lipavský, J. Rajchl, P. Sokol, R. Turek, B. Urbanová

Př. R. Vondráček přivítal přítomné poslankyně, poslance a hosty z Ministerstva zahraniční věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zahájil 8. schůzi zahraničního výboru. Sdělil, že se omluvili posl. Benda, Lipavský, Rajchl, Sokol, Turek a poslankyně Urbanová. Za ověřovatele schůze navrhl posl. T. Kohoutka, s čímž poslanci souhlasili /hlasování 12-0-0 je zachyceno v příloze/. Následně proběhlo hlasování o programu schůze /hlasování 12-0-0 je zachyceno v příloze/.

NÁVRH pořadu

Efektivní vízová politika České republiky a s ní související možnosti studia pro zahraniční studenty

uvede: Ministerstvo zahraničních věcí:

Mgr. Jiří Šlais, vrchní ředitel sekce právní a konzulární Mgr. David Nový, ředitel vízového odboru

Ministerstvo vnitra:

Bc. Zdeněk Mach, náměstek ministra

Mgr. Pavla Novotná, ředitelka Odboru azylové a migrační politiky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:

PhDr. Jindřich Fryč, vrchní ředitel sekce mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání

Mgr. Ivana Ryšková, odbor mezinárodních vztahů a Evropské unie

Mgr. Karolína Gondková, sekce vysokého školství, vědy a výzkumu

zpravodaj: posl. Mgr. Radek Vondráček

Volba členů a předsedy podvýboru zahraničního výboru

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Sdělení předsedy

Různé

Efektivní vízová politika České republiky a s ní související možnosti studia pro zahraniční studenty

Př. R. Vondráček - představil hosty z Ministerstva zahraničních věcí: Mgr. Jiřího Šlaise, vrchního ředitele sekce právní a konzulární a Mgr. Davida Nového, ředitele vízového odboru, z Ministerstva vnitra: Bc. Zdeňka Macha, náměstka ministra, Mgr. Pavlu Novotnou, ředitelku Odboru azylové a migrační politiky, z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: PhDr. Jindřicha Fryče, vrchního ředitele sekce mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání.

Př. R. Vondráček - zúčastnil jsem se velkého setkání s indickými podnikateli, a ačkoliv to bylo setkání s podnikateli, tak ve výsledku 70 % času jsme strávili nad tématem víz. Zmiňovali, že např. 100 mladých lidí úspěšně složí přijímací zkoušky např. na Karlovu univerzitu, nicméně pak nejsou schopni dostat včas vízum. Jejich velkou prosbou je, zdali by se s tím dalo něco dělat.

Souběžně jsem hovořil s kazachstánským velvyslancem, včera u mě byla honorární konzulka Kyrgyzstánu a všichni zmiňují podobná témata. Jsem si vědom toho, že žijeme v bezpečnostně složité době, že není možné k nám pouštět úplně každého. Na druhou stranu o české školství je velký zájem. Jsem členem správní rady Univerzity Karlovy a v pondělí to bylo předmětem jednání. České školy mají zájem o studenty ze zahraničí. Poplatky za studium v cizím jazyce jsou jedny z mála poplatků na našich školách a znamenají zajímavý příjem. A i z tohoto důvodu bych chtěl, abychom se tomuto tématu jako zahraniční výbor věnovali. Proto jsem dnes pozval zástupce Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tím nejdůležitějším v této problematice je Ministerstvo vnitra, ale samozřejmě se to týká i Ministerstva zahraničních věcí, protože zastupitelské úřady tuto agendu zpracovávají. A třeba v zemích jako Indie a i v dalších ve střední Asii je určitě přetlak na vyřizování víz. Také jsem pozval zástupce Ministerstva školství, protože jsem se na správní radě Univerzity Karlovy dozvěděl, že v minulosti se tomuto tématu také věnovali. Řešily se např. i studentské půjčky a podobné agendy. Možná by to chtělo nějakou větší koordinaci a třeba my jako zahraniční výbor k tomu můžeme dát nějaký impuls.

Vrch. řed. J. Šlajs - hlavní roli v případě dlouhodobých víz pro studenty hraje Ministerstvo vnitra. Ministerstvo zahraničních věcí je vstupní branou při přijímání žádostí a při stanovení kapacity, kolik žádostí je schopno na tom konkrétním zastupitelském úřadě v zahraničí nabrat. Počty zájemců o studium v České republice každoročně stoupají. Ročně naše zastupitelské úřady přijímají už přes 12 000 žádostí o dlouhodobá víza a pobyty za účelem studia, což nám tvoří v celkovém součtu až třetinu všech přijímaných žádostí o dlouhodobá víza. Kromě studentských víz zastupitelské úřady přijímají také žádosti i za jinými účely, především za účely sloučení rodiny a vědeckého výzkumu, což je rovněž nárokový titul a pak samozřejmě za účelem zaměstnání, což je preferenční titul pro českou ekonomiku.

Poptávka po pobytových titulech za účelem studia pouze v některých zemích a pouze na některých zastupitelských úřadech převyšuje kapacitu a možnosti konzulátů. Na naprosté většině z nich jsme schopni poptávku efektivně zvládnout. Problémy vnímáme především v migračně rizikových zemích, kterými jsou především Bangladéš, Pákistán a většina zemí Afriky, kde je nedostatek kapacit vyvolán především tím, že se jedná o migračně rizikové žadatele, a tudíž jejich prověřování je časově náročnější. Pro studenty, u kterých je riziko zneužití víz minimální, máme dva facilitační programy. Jeden program je režim Student, který garantuje brzké získání termínu pro podání žádostí. Ten je nicméně určen pouze pro studenty akreditovaných programů vysokých škol, což je v rámci stávající poptávky poměrně nízký objem z toho celku, o čemž svědčí i to, že režim Student byl v loňském roce využit pouze minimálně. Pro režim Student máme vyhrazeno 6 000 volných slotů pro podání žádosti a pouze 20 % bylo v loňském roce využito.

Druhým facilitačním programem je režim Zrychlená procedura, který je přizpůsoben podpoře stipendijních pobytů, ať už se jedná o stipendia vládní, stipendia v rámci Fulbrightovy nadace či Erasmus. Tam je žadatelům umožněno jak přednostní podání žádosti, tak potom rychlejší vyřízení víza ve lhůtě do 30 dnů.

Co se týče Indie, tam máme novou informaci z loňského roku, kdy jsme na podzim otevřeli generální konzulát v Mumbaji. Ten by měl uvolnit přetíženou kapacitu našeho zastupitelského úřadu v Dillí, který je vízově naším nejvytíženějším úřadem. V rámci samotných dlouhodobých víz je třetím nejvytíženějším po Manile a po Drážďanech. Je potřeba dodat, že Manila má vyšší počet dlouhodobých víz jenom kvůli ekonomické migraci, kde máme specifické programy pro ekonomickou migraci. V případě Drážďan jsou zpracovány dlouhodobé pobyty pro vízově bezproblémové cizince, kteří už se většinou nachází v České republice a potřebují zařídit nějaký druh dlouhodobého pobytu.

Generální konzulát Mumbaj momentálně vyřizuje pouze schengenská víza, nicméně předpokládáme, že i tím velmi uvolní kapacity Dillí a budeme schopni poptávku zpracovat ještě lépe. Momentálně zhruba třetina žádostí o dlouhodobá víza je tvořena žádostmi o studentská víza. Loni jich bylo zpracováno 876. I Indie je do určité míry migračně riziková země, takže i tam je potřeba provádět pohovory se žadateli a velmi podrobné posuzování žádostí. Takže časová náročnost na vyřízení každé žádosti je poměrně vysoká. Svědčí o tom i to, že zhruba čtvrtina žádostí je zamítána, a to kvůli podezření, že žadatel nebude naplňovat účel pobytu, který deklaruje. Nicméně ani režim Student v případě Indie není naplněn. Je to sice více než těch 20 %, Indie tvoří 50 %, ale svědčí to o tom, že pokud by indičtí studenti měli zájem o studium na akreditovaných oborech vysokých škol a byli na podání žádosti dobře připraveni, tak máme pořád ještě poměrně slušnou volnou kapacitu. Nicméně ani u těch ostatních žadatelů o vízum za účelem studia na tom nejsme špatně. V letošním roce jsme zatím přijali veškeré podané žádosti. Jediné období, kdy míváme kapacitní problém, je období nejvytíženější vízové sezóny - od května do srpna, která je nyní ještě před námi. Nicméně to je problém vycházející z toho, že Indie má miliardu a půl obyvatel a všechny konzuláty na území Indie se v tuto dobu potýkají s problémem s kapacitami svých žádostí.

Nám. Zd. Mach - Česká republika patří v rámci EU k zemím s nejvyšším podílem zahraničních studentů na celkovém počtu vysokoškolských studentů v roce 2025. Tento podíl dosáhl téměř 18 %, zatímco průměr Evropské unie se pohybuje kolem 9 %. Polovinu zahraničních studentů v České republice tvoří občané třetích zemí. Každoroční celkový objem studentské migrace do České republiky není malý, dlouhodobě dosahuje počtu přes 10 000 žádostí ročně. Konkrétně v roce 2025 bylo ze strany zájemců o studium v České republice podáno v zahraničí celkem 11 907 žádostí o pobytová oprávnění, což představovalo třetinu všech podaných žádostí. Z celkového počtu rozhodnutých žádostí bylo 85 % vyřízeno kladně. Průměrná délka správního řízení činila 41 dní, tedy výrazně méně, než je zákonná lhůta.

Efektivní studentská migrace musí být spojena s důsledným ověřováním kvality zahraničních uchazečů o studium, zejména z hlediska jejich jazykové připravenosti a reálných studijních předpokladů. Ministerstvo vnitra na to dlouhodobě a konzistentně upozorňuje. Rovněž apelujeme na vysoké školy, aby tuto odpovědnost sdílely a zahraniční studenty přijímaly na základě skutečného a ověřeného akademického potenciálu. Bohužel ne vždy se to děje. Na závěr zmíním opatření s výhledem do budoucna – česká vláda před nedávnem schválila a Poslanecká sněmovna již v prvním čtení projednala návrh zákona o pobytu cizinců. Nový zákon zakládá právní rámec pro digitalizaci pobytového řízení. Digitalizace a možnost online komunikace mezi cizincem a úřadem podstatně přispěje ke snížení administrativní zátěže a k dalšímu zrychlení vyřizování žádostí. V případě schválení zákona se předpokládá účinnost tohoto zákona na rok 2029.

Vrch. řed. J. Fryč - navážu na vystoupení kolegů z Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. Téma, kterým se dnes zabýváme, je něco, co chceme a budeme, a v minulosti jsme také řešili v úzké součinnosti. Je to hodně důležité a je to pro mě také i předpoklad pro to, aby to v praxi fungovalo co nejlépe, abychom si jako rezorty navzájem porozuměli z hlediska našich mandátů a toho, co v této oblasti primárně sledujeme. Ty oba dva zvláštní režimy, které k zahraničním studentům dnes máme v České republice nastavené, zde byly zmíněny. Proto velmi krátce k tomu prvnímu - zrychlené vízové proceduře. Týká se to těch stipendistů, kteří přijíždějí na základě různých mezivládních nebo rezortních smluv či v případě Fulbrightovy nadace nebo zvláštních iniciativ v rámci programu Erasmus. Tady to v praxi funguje velmi dobře a pokud jde o ten časový aspekt, tak není výjimkou, že pozvání na samotný termín pohovoru je do 14 dnů a i pak ta samotná procedura probíhá. Je otázkou, jestli ty kapacity, které dnes máme k dispozici, nemůžeme do budoucna s ohledem na realitu počtu uchazečů, která přichází, případně přesunout někam jinam. Ten druhý režim - režim Student se bezprostředně týká studentů z třetích zemí. Myslím si, že to je jednak dobře nadefinované, máme samozřejmě nějakou celkovou kvótu, kterou dáváme k dispozici každoročně pro tento režim. Tato kapacita je 960 osob. Dalo by se mluvit o tom, zda ta kvóta je nízká nebo vysoká. Je to vždy závislé na nějakém posouzení a na definování jednotlivých měsíců v jednotlivých konkrétních destinacích či zemích, ze kterých se rekrutují potenciální uchazeči o studium u nás. Tak jak je v tuto chvíli nastavena, funguje za nás dobře a můžeme se bavit o tom, zda nemá být nějakým způsobem drobně nebo zásadním způsobem redefinována. Bylo řečeno, že v České republice máme 58 000 zahraničních studentů, což z celkového počtu 330 000 studentů na vysokých školách je skutečně velký počet. Samozřejmě to také souvisí s tím, jakým způsobem vysoké školy vedeme a co od nich očekáváme. Dlouhodobě je ve strategii Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jasně stanoveno, že internacionalizace vysokoškolského vzdělávání je jednou z podmínek očekávaných kvalitativních výstupů fungování vysokých škol.

Nejvíce studentů studuje na Karlově univerzitě, přes 11 000, pak na Masarykově univerzitě téměř 9 000 a na Vysokém učení technickém 4 800. A z těch třetích zemí jen pár čísel. Nejvíce studentů máme z Ukrajiny. Z těch třetích zemí 8 000 nebo 8 500 z Ruska, kteří ať už dobíhají nebo jsou to studenti, kteří jsou dlouhodobě v České republice. Pokud jde o Indii, tak je evidováno přes 2 000 studentů a třetí zemí je Kazachstán se 3 500 zahraničních studentů. Vnímáme, že vláda přijala novou hospodářskou strategii, která definuje, že chce v tomto období významným způsobem akcentovat počet zahraničních studentů v České republice. Tuším, že je tam definován nárůst až o 40 000, což se samozřejmě nějakým způsobem promítne do tohoto tématu a jak s tím budeme pracovat v rámci spolupráce vládní nebo mezirezortní. Je to pro nás i téma z hlediska toho, jakým způsobem pracujeme na národní úrovni ve vztahu třeba i k prioritním zemím, jakým způsobem prezentujeme české vysoké školství v zahraničí a k jakým zemím se obracíme. Máme za to, že je to vyvážené s hospodářskou strategií a s cílem, který máme. Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je důležitou součástí vysokoškolské politiky internacionalizace vysokých škol a zastoupení studentů ze zahraničí jak v těch anglických, tak do určité míry i v českých vzdělávacích programech.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě vystoupili poslanci: G. Svárovská, M. Ženíšek, R. Vondráček, J. Berkovcová, H. Okamura.

Př. R. Vondráček - chci upřímně poděkovat všem hostům, protože to bylo pro mě velmi zajímavé. Můžu teď našim partnerům při různých setkáních i něco odpovědět. Myslím si, že hodně pozitivní je, že máme zákon o digitalizaci, že se to někam blíží a že se chystá prezentace na webových stránkách.

Podrobná rozprava

Př. R. Vondráček navrhl usnesení č. 25, které poslanci přijali /hlasování 11-0-0 je zachyceno v příloze.

Po úvodním slovu vrchního ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí Mgr. Jiřího Šlaise, náměstka ministra vnitra Bc. Zdeňka Macha, vrchního ředitele sekce mezinárodní spolupráce a podpory ve vzdělávání Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy PhDr. Jindřicha Fryče, zpravodajské zprávě posl. Mgr. Radka Vondráčka a po rozpravě

zahraniční výbor

bere na vědomí informace zástupců Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

2. Volba členů a předsedy podvýboru zahraničního výboru

Př. R. Vondráček - na minulé schůzi jsme zřídili podvýbor pro rozvojovou spolupráci a lidská práva v zahraničí. Dnes bychom měli zvolit jeho členy a předsedu/předsedkyni.

Jednotlivé poslanecké kluby nám nahlásily následující nominanty:

Demetrashvili Katerinu, Nedomovou Anežku, Okamuru Hayata, Sokola Petra, Svárovskou Gabrielu, Talíře Františka, Volpe Samuela, Weimerovou Ester.

Obecná rozprava

Posl. H. Okamura - rád bych navrhl za předsedkyni tohoto podvýboru posl. Gabrielu Svárovskou. Myslím si, že je jednoznačné, že ona je tou vhodnou osobou. Má dlouholetou zkušenost v obou těchto oblastech a myslím si, že nám bude potěšením pod jejím vedením pracovat.

Posl. G. Svárovská - děkuji a tímto přijímám. Byla bych velmi ráda, ať už budu zvolena či nikoliv jako členka toho podvýboru, aby se přihlásili i zástupci nebo zástupkyně koaličních stran. Domnívám se, že podvýbor je prostor pro dialog. Nebudu tady vysvětlovat, jak jsou lidská práva důležitá pro pochopení situace ve světě, protože vím, že na to máme různé pohledy. Myslím si, že je to určitý indikátor stavu společnosti, právního státu, i z hlediska ekonomické diplomacie. Má to svůj význam z hlediska mezinárodní bezpečnosti a předcházení a řešení konfliktů, pochopitelně i z hlediska migrace. Takže myslím si, že by bylo dobře, kdybychom měli příležitost vést debatu.

Posl. H. Okamura - souhlasím s kolegyní Svárovskou. Myslím si, že obě tyto agendy jsou standardní součástí diplomacie a bylo by důležité, aby alespoň jeden nebo dva zástupci, především za hlavní opoziční stranu, se přihlásili. Chci připomenout, že se v podvýboru chceme zabývat i otázkou perzekuovaných křesťanů. Třeba tam zarezonuje i problém šíření antisemitismu. Vím, že z vašeho poslaneckého klubu se světovou agendou lidských práv hodně zabývá paní prof. Válková.

Posl. D. Doksanský – přiznám se, že jsem trochu zaskočený. Já jsem si neuvědomil, že dnes tu budeme tento podvýbor probírat. My kolegové z koalice jsme se nepřipravili a nedohodli jsme se na provedení případných nominací. Já bych proto navrhoval nechat to na příští jednání výboru. Nechceme to zablokovat, ale chtěli bychom mít prostor to v koalici prodiskutovat.

Posl. G. Svárovská – poslanci mohou do tohoto podvýboru postupně přibývat. Pokud podvýbor bude dnes ustaven, tak si nemyslím, že začne freneticky pracovat a bude mít čtyři zasedání do prázdnin. Můžu potvrdit, že mi paní kolegyně Válková potvrzovala, že má o práci v tomto podvýboru zájem. A myslím si, že není důvod, aby se poslanci nepřipojovali postupně.

Př. R. Vondráček - samozřejmě je možné se průběžně hlásit do tohoto podvýboru a na další schůzi výboru bychom odhlasovali další členy. Nevidím důvod, proč bychom to odkládali.

Podrobná rozprava

Př. R. Vondráček navrhl usnesení č. 26, které bylo vzápětí přijato /hlasování 8-0-4 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slově předsedy výboru Radka Vondráčka a po rozpravě

zahraniční výbor

volí členy podvýboru:

Demetrashvili Katerinu

Nedomovou Anežku

Okamuru Hayata

Sokola Petra

Svárovskou Gabrielu

Talíře Františka

Volpe Samuela

Weimerovou Ester

volí předsedkyní podvýboru

Svárovskou Gabrielu

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Př. R. Vondráček - další schůze výboru se uskuteční ve středu 13. května, na programu bude návrh Závěrečného účtu Ministerstva zahraničních věcí za rok 2025. Domlouvám s panem ministrem, že by se schůze mohla uskutečnit na ministerstvu. O místě tedy budete ještě informováni.

Pokud bude na 13. května svolána mimořádná schůze, musela by se schůze výboru konat v náhradním termínu ve stejný týden, jelikož projednání závěrečného účtu má stanovená pravidla.

Posl. J. Strýček - myslím si, že schůzi výboru je lepší udělat tady a návštěvu Ministerstva zahraničních věcí můžeme zorganizovat kdykoliv jindy.

Př. R. Vondráček – pokud nemáte námitky, tak bych to projednal s místopředsedy výboru a podle toho bychom se rozhodli.

Sdělení předsedy

Př. R. Vondráček - jak jste byli již informováni, v úterý 12. května od 11 hodin budu přijímat členy bavorského zemského sněmu pro spolkové a evropské záležitosti a regionální vztahy. Zatím máme potvrzenou účast poslanců Blažeje, Doksanského a Ženíška. Budu rád, když se přidají i další členové výboru.

Dalším přijetím, o kterém jste byli informováni, je přijetí představitele kubánské opozice, pana Josého Daniela Ferrera, který bude projíždět několika evropskými zeměmi s cílem získat větší podporu mezinárodního společenství pro dosažení změn na Kubě. Přijetí se uskuteční dne 14. května od 10 hodin. Opět vím o účasti pana poslance Doksanského. Budu rád za další kolegy, kteří by se přidali.

Jak jste byli informováni, měli bychom také rozhodnout o plánu zahraničních cest. Děkuju všem, kteří zareagovali a poslali návrhy na jednotlivé destinace. Tabulku s návrhy jsme dali k vyjádření Ministerstvu zahraničních věcí.

Nejvíce akceptovaná cesta je do Sýrie. Budeme to ještě konzultovat s naším velvyslancem, co se týče bezpečnosti delegace. Nicméně pan velvyslanec se vyjádřil, že jsou schopni se syrskou stranou zajistit naší delegaci patřičnou úroveň bezpečnosti. Dále mám pozitivní informace, že by se mohla uskutečnit cesta do Gruzie. I když Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje odložit v návaznosti na případný vývoj v zemi. Já nepředpokládám nějakou zásadní změnu ve vývoji Gruzie, takže to je spíš jenom takové obecné vyjádření. Bylo by dobré tuto cestu spojit např. s Arménií. Tam je jediný problém, že u Arménie není reciprocita, protože oni u nás nebyli, ale my u nich ano. Nicméně vím, že arménský parlament moc necestuje. Takže Sýrie, Gruzie, Arménie jsou podle mě realizovatelné. Co se týče Moldavska, tam nás zvala paní místopředsedkyně parlamentu, ale Ministerstvo zahraničních věcí nás upozornilo, že v roce 2023 tam zahraniční výbor byl. Nebyla to ale samostatná cesta výboru, nýbrž v rámci cesty Ministerstva zahraničních věcí. Co se týče Číny, tam určitě dlouho nikdo nebyl, ale máme tady poznámku Ministerstva zahraničních věcí, že je třeba koordinovat s jinými plány Poslanecké sněmovny. Musím se informovat, zda se tam neplánuje cesta vedení. Cesta je jinak realizovatelná. Vietnam - jak nám sdělilo ministerstvo, a to víme, frekvence návštěv ve Vietnamu je poměrně vysoká, takže si myslím, že Vietnam je až v druhé, třetí kategorii našich možností. Stejně tak je vysoká frekvence návštěv v Thajsku. Co se týče návrhů Grónsko, Špicberky pana poslance Ženíška, ministerstvo vyloženě nedoporučuje a tvrdí, že se Arktidou osobně zabývá předseda vlády a ministr zahraničních věcí. Tchaj-wan navrhl pan poslanec Ženíšek. Víme, že se tam chystá Senát. Je tam také vysoká frekvence v rámci této relace a potenciál vlivu partnerského zahraničního výboru je omezený. Rozvoj nepřinesla ani řada kontaktů na politické úrovni. Pan poslanec Ženíšek navrhl také Kavkaz, což je samozřejmě Gruzie a Arménie. Myslím si, že na to bychom se měli soustředit. Pan poslanec Benda navrhl bez dalšího komentáře Afriku. Obrátil jsem se na Úřad vlády a na ministerstvo a shodli jsme se na Tanzanii v rámci východní Afriky. Kdyby byla Tanzanie, tak by bylo dobré spojit ji ještě s jinou zemí. Tady padly návrhy Rwanda, Ghana, případně Keňa, Nigérie. Myslím si, že ve Rwandě byl pan premiér Fiala před dvěma lety. Nejschůdněji vypadá Keňa. Co nezaznělo je Jižní Amerika, na které je zájem České republiky. Jestli chceme nějakou diverzifikaci našeho exportu, tak Jižní Amerika je velmi perspektivní. V Argentině byl pan prezident, v Brazílii byly také delegace, takže přicházejí v úvahu země, které už nejsou pokryty nejvyššími představiteli. Já jsem byl shodou okolností včera na obědě s ibero-americkými velvyslanci a z té neformální debaty vyplynula Kolumbie. Kolumbie je zajímavá pro Českou republiku a bylo by dobré ji třeba spojit se zemí jako je Ekvádor.

Až si tady odhlasujeme usnesení k zahraničním cestám, tak já s ním půjdu za vedením Poslanecké sněmovny a bude se dál jednat. Takže jak se tady rozhodneme, je spíš jenom vize našeho výboru a my se teprve budeme bavit, která cesta je reálná, ale budu mít základ, který mohu předložit panu předsedovi Okamurovi, který v tuto chvíli řeší cesty osobně.

Obecná rozprava

Posl. M. Ženíšek – souhlasím s Jižní Amerikou. Neodvážil jsem si ji navrhnout, ale v minulém období jsme ji tam měli každý rok, jednu nebo dvě země a deficit je obrovský. Takže bych uvítal, kdyby se to podařilo. Tchaj-wan jsem samozřejmě předložil z principu, aniž bych předpokládal, že by ho mohl tento výbor schválit. Co mě ale zarazilo a tam se musím ohradit, je to odůvodnění Ministerstva zahraničních věcí. A je mi strašně líto, že buďto jsou to ti samí lidé, kteří mi psali úplně jiné odůvodnění, když jsem tam já třeba jako ministr letěl. Pak jsou na pokárání a na vyhození, anebo jsou to noví lidé a pak jsou na pokárání a na vyhození. Nesouhlasím s větou, že výbor nemá vliv na ekonomické vztahy. Zažil jsem v roli předsedy výboru situaci, a byla to tuším zrovna Paraguay, kde pan prezident Paraguaye po telefonu a na kalkulačce si počítal, kolik stojí Fabie a volal ministru financí, jaké je clo a jestli by se jim to vyplatilo. Samozřejmě ta parlamentní diplomacie má úplně jinou dimenzi. Takže se tady pro zápis ohrazuji, že mě mrzí, že někteří mají možná silnější hroší kůži než samotný hroch nebo pan Libřický.

Př. R. Vondráček - zapomněl jsem zmínit ke Gruzii, že kdyby se podařila, tak bych zvažoval i nějakou omezenou delegaci podnikatelskou za účasti třeba náměstka z Ministerstva průmyslu a obchodu. Mám rád, když se něco reálně prakticky řeší a v Gruzii to možné je. V Arménii se teď všechno změnilo díky „Trumpově cestě“. Otevírají se tam úplně nová témata, než na jaká jsme byli zvyklí posledních 20 let, protože to bylo o konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií. Nyní se tam i nějakým způsobem mění trošku nastavení regionu. Takže tam by byla potřeba i podnikatelská delegace a já za to budu hodně bojovat.

Posl. Svárovská - chtěla bych zmínit obecně, že jsme teď svědky různých přestřelek ohledně toho, kdo má kam jezdit nebo nemá jezdit. A myslím si, že by bylo dobré, kdybychom my, jako zahraniční výbor postupovali v zájmu České republiky, abychom se netrumfovali s Ministerstvem zahraničních věcí ani s nikým jiným. A já si myslím, že asi tady některé formulace, které jsou napsané jako vyjádření Ministerstva zahraničních věcí, jsou možná jako interní a nebyly úplně určené pro oči členů zahraničního výboru. Já považuji za velice zajímavou destinaci Sýrii a z hlediska situace na Blízkém východě je to jedna z těch zemí, kde se začala řetězit řada těch blízkovýchodních událostí a myslím si, že je to důležité nějakým způsobem monitorovat a nějakým způsobem i dávat najevo zájem České republiky.

Souhlasím s Kavkazem, jednak z hlediska bezpečnostního je to postup mírového procesu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, ale je to i otázka mezinárodního obchodu vzhledem k zangesburskýmu koridoru, je tam otázka íránských zájmů a samozřejmě ekonomická diplomacie České republiky, nějaké vyhlídky Arménie na bližší spolupráci s Evropskou unií, infrastrukturní projekty. Myslím si, že je opravdu obrovský potenciál v Arménii. A na rozdíl od Ministerstva zahraničních věcí si nemyslím, že je za každou cenu nutné vyvažovat tu návštěvu návštěvou a Ázerbájdžánu.

Co se týče Afriky, tady padlo několik návrhů a já bych za prvé varovala mezi tím jako kolonialistickým přístupem k Africe říkat, pojedeme do Afriky. Je to celý kontinent. Padla tady Tanzanie. Chci říci, že zajímavá je Zambie, dlouholetá prioritní země rozvojové spolupráce, kde jsou návazné nějaké ekonomické příležitosti. Rwanda rozhodně z hlediska nějakého posledního vývoje a velice slibného, a myslím si, že je dobré se třeba dívat i na to, jak probíhá energetická transformace v těchto zemích, protože v energetických oborech má Česká republika nějaké příležitosti, nějaké technologie, které jsou velice dobré a žádané. Takže moje podpora pro Tanzanii, případně Keňu a Zambii.

Př. R. Vondráček - v Ázerbájdžánu byl teď pan premiér a velká návštěva i s podnikateli. Myslím si, že tam vyváženost je.

V Sýrii bychom byli možná první a možná bychom zase dokázali s sebou vzít nějakou vyšší delegaci. Je to otázkou jednání s ministerstvy.

Co se týče Afriky - dostal jsem podnět od pana poslance Bendy a ty vyjmenované země jsou reakcí ze strany Ministerstva zahraničních věcí. Takže tam by přicházela v úvahu Tanzanie, Rwanda, Ghana, případně Keňa, Nigérie. To bychom měli konzultovat.

Posl. H. Okamura - chci jenom připomenout pro nové kolegy a kolegyně, že je tady takový úzus z minulých let, že delegace je zpravidla čtyřčlenná a jsou zastoupeni poslanci po dvou z koalice a opozice. Chtěl jsem se zeptat, jestli to platí nadále.

Př. R. Vondráček - žádné psané pravidlo neexistuje. Byl bych rád, kdyby to tak bylo.

Posl. J. Strýček - připomínám, že na zaoceánské cesty jezdil vždy jeden člen z vedení Poslanecké sněmovny.

Podrobná rozprava

Př. R. Vondráček navrhl usnesení č. 27, které bylo vzápětí přijato /hlasování 8-0-0 je zachyceno v příloze/

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny

I. schvaluje záměr vyslání delegací zahraničního výboru v roce 2026, který je přílohou tohoto usnesení;

II. pověřuje předsedu zahraničního výboru, aby požádal předsedu Poslanecké sněmovny o zařazení tohoto záměru na pořad schůze organizačního výboru.

Příloha k usnesení zahraničního výboru č. 27

Plán vyslání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny na rok 2026

Vyslání delegací ZAV do následujících zemí:

Gruzie, Arménie

Sýrie

Tanzanie, Keňa

Kolumbie, Ekvádor

Náhradní destinace:

Čína

Moldavsko

Různé

Posl. H. Okamura - chci vás informovat, že jsem se v uplynulých dnech setkal na půdě Poslanecké sněmovny s panem Pavlem Seviarincem, významnou osobností běloruské demokratické opozice. Je to přední běloruský křesťanský demokrat, který strávil celkem asi 10 let jako politický vězeň Lukašenkova režimu ve vězení, naposledy téměř šest let nepřetržitě a v prosinci byl v té větší skupině politických vězňů propuštěn na základě vyjednávání Trumpovy administrativy. Teď žije s manželkou a s osmiletým synem v exilu ve Vilniusu. Po letech navštívil Českou republiku a i naši Poslaneckou sněmovnu. Seznamoval se s tím, jak to funguje v naší komoře, protože se připravuje na to, až se jednou vrátí plná svoboda parlamentní demokracie do Běloruska, že tam budou taky fungovat podobným způsobem.

Další informace - příští týden ve středu od 10 do 13 zaštiťuju kulatý stůl na téma „Tibeťané, Ujguři a další národnostní a náboženské menšiny v současné Číně“. Hlavním řečníkem bude akademik Ondřej Klimeš z Akademie věd České republiky. Je to vědec, sinolog a taky jeden z několika mála znalců ujgurštiny a ujgurské kultury v naší zemi. Teď vyjednávám i zástupce Ministerstva zahraničních věcí. Kdyby měl někdo zájem přijít, tak to bude v prvním patře paláce Smiřických F 109.

Př. R. Vondráček ukončil 8. schůzi zahraničního výboru.

Schůze skončila v 16 hodin.

Zapsala: Alena Slavíková

Za správnost: PhDr. Veronika Cihelková, tajemnice

Mgr. Tomáš KOHOUTEK, MBA v. r.

ověřovatel výboru

Mgr. Radek VONDRÁČEK v. r.

předseda výboru