Zápis z jednání č. 10 (5/5)

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 10. schůze zahraničního výboru,

která se konala dne 2. září 2026 od 14.30 hodin v místnosti č. K 250 - zasedací místnost zahraničního výboru Poslanecká sněmovna, Sněmovní 1/1, 118 26 Praha 1

Přítomni: posl. M. Benda, J. Berkovcová, D. Blažej, K. Demetrashvili, T. Kohoutek, J. Kotlík, J. Lipavský, A. Nedomová, J. Rajchl, H. Okamura, M. Ratiborský, P. Sokol, J. Strýček, G. Svárovská, F. Turek, R. Vondráček, M. Ženíšek

Omluveni: posl. D. Doksanský, V. Rakušan

NÁVRH pořadu

/UZAVŘENÉ JEDNÁNÍ K BODU 1/

Představení nových mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky

Mgr. Daniela Čapková, vedoucí ZÚ Santiago de Chile

PhDr. Petr Mikyska, vedoucí ZÚ Lima

cca 15:15 hodin

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Tanzanské sjednocené republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dar es Salaam dne 14. května 2025 /sněmovní tisk 84/

uvede: JUDr. Ing. Stanislav Kouba, Ph.D., vrchní ředitel sekce Daně a cla Ministerstva financí

Ing. Václav Zíka, vedoucí oddělení mezinárodní zdaňování Ministerstva financí

zpravodaj: posl. Mgr. Gabriela Svárovská, Ph.D.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Keňskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Nairobi dne 23. září 2025 /sněmovní tisk 105/

uvede: JUDr. Ing. Stanislav Kouba, Ph.D., vrchní ředitel sekce Daně a cla Ministerstva financí

Ing. Václav Zíka, vedoucí oddělení mezinárodní zdaňování Ministerstva financí

zpravodaj: posl. PhDr. Petr Sokol, Ph.D.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Maltskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Římě dne 24. září 2025 /sněmovní tisk 197/

uvede: JUDr. Ing. Stanislav Kouba, Ph.D., vrchní ředitel sekce Daně a cla Ministerstva financí

Ing. Václav Zíka, vedoucí oddělení mezinárodní zdaňování Ministerstva financí

zpravodaj: posl. Mgr. Jana Berkovcová

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o policejní spolupráci, podepsaná dne 6. února 2026 v Bratislavě /sněmovní tisk 118/

uvede: Mgr. Ondřej Máchal, náměstek ministra vnitra

Mgr. Petra Holánková, odbor mezinárodní spolupráce a Evropské unie Ministerstva vnitra

zpravodaj: posl. Ing. Drahomír Blažej, MBA

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Mongolskem o policejní spolupráci, podepsaná v Praze dne 10. března 2025 /sněmovní tisk 169/

uvede: Mgr. Ondřej Máchal, náměstek ministra vnitra

Mgr. Petra Holánková, odbor mezinárodní spolupráce a Evropské unie Ministerstva vnitra

zpravodaj: posl. Mgr. Hayato Okamura

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích, podepsaná dne 12. března 2025 v Berlíně /sněmovní tisk 185/

uvede: Mgr. Ondřej Máchal, náměstek ministra vnitra

Mgr. Petra Holánková, odbor mezinárodní spolupráce a Evropské unie Ministerstva vnitra

zpravodaj: posl. Bc. Anežka Nedomová

cca 16:30 hodin

/UZAVŘENÉ JEDNÁNÍ K BODU 8/

Informace o aktuálním stavu majetkoprávních sporů České republiky s Ruskou federací

uvede: Mgr. Radek Augustin, náměstek ministra zahraničních věcí

RNDr. Vladimír Zavázal, CSc., ředitel Diplomatického servisu Ministerstva zahraničních věcí

Mgr. Jiří Šlais, vrchní ředitel sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí

zpravodaj: posl. Mgr. Tomáš Kohoutek, MBA

Informace o příčinách a následcích migrační krize v Ceutě

uvede: PhDr. Hana Hubáčková, vrchní ředitelka sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí

Mgr. Jana Šulcová, M.A., odbor politik EU Ministerstva zahraničních věcí

Mgr. Pavla Novotná, ředitelka Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra

PhDr. Tomáš Urubek, vedoucí Oddělení zahraničních a evropských záležitostí Ministerstva vnitra

zpravodaj: posl. Jan Lipavský

Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Sdělení předsedy

Různé

Př. R. Vondráček přivítal přítomné poslankyně, poslance a zahájil 10. schůzi zahraničního výboru. Za ověřovatele schůze navrhl posl. P. Sokola, s čímž poslanci souhlasili /hlasování 17-0-0 je zachyceno v příloze/. Poslanci poté souhlasili i s návrhem programu schůze včetně uzavření dvou bodů na žádost MZV/hlasování 17-0-0 je zachyceno v příloze/.

Představení nových mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky

Př. R. Vondráček sdělil, že k tomuto bodu poslanci obdrželi životopisy obou velvyslanců.

K tomuto bodu se nepořizoval zvukový ani písemný zápis.

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Tanzanské sjednocené republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dar es Salaam dne 14. května 2025 /sněmovní tisk 84/

Př. R. Vondráček sdělil, že ke všem následujícím šesti bodům, mezinárodním smlouvám, poslanci obdrželi stanoviska legislativního odboru a návrhy usnesení.

Vrch. řed. S. Kouba – smlouva má za cíl zamezit dvojímu zdanění příjmů a podpořit ekonomickou spolupráci mezi Českou republikou a Tanzanií. Upravuje také spolupráci daňových správ, která přispívá k prevenci daňových úniků. Smlouva snižuje daňovou nejistotu a usnadňuje podnikání i další přeshraniční aktivity. Současná obchodní výměna činí přibližně 530 mil. Kč (vývoz z ČR cca 400 mil. Kč, dovoz z Tanzanie cca 130 mil. Kč). Smlouva vychází ze vzorů OECD a OSN a je obdobná smlouvám uzavíraným s dalšími státy.

Zpravodajka G. Svárovská – smlouva je prezidentského typu a podléhá ratifikaci. Senát již s ratifikací vyslovil souhlas, nyní je na řadě Poslanecká sněmovna. V prvním čtení byla smlouva projednána v červnu tohoto roku.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě nikdo z poslanců nevystoupil.

Podrobná rozprava

V podrobné rozpravě navrhla zpravodajka Gabriela Svárovská usnesení č. 30, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 16 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu vrchního ředitele sekce Daně a cla Ministerstva financí JUDr. Ing. Stanislava Kouby, Ph.D, zpravodajské zprávě posl. Mgr. Gabriely Svárovské, Ph.D. a po rozpravě

zahraniční výbor

doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Tanzanské sjednocené republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dar es Salaam dne 14. května 2025;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

3. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Keňskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Nairobi dne 23. září 2025 /sněmovní tisk 105/

Vrch. řed. S. Kouba – smlouva je svým účelem obdobná předchozím smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Přispívá ke snížení daňové nejistoty, usnadňuje obchodní a investiční vztahy a vytváří podmínky pro rozvoj ekonomické spolupráce a nové obchodní příležitosti. Očekává se, že její vstup v platnost může podpořit další rozvoj vzájemné obchodní výměny.

Zpravodaj P. Sokol – jedná se o standardní smlouvu tohoto typu, která může přispět k rozvoji ekonomických vztahů. Postup ratifikace je obdobný jako u předchozích smluv; Senát již vyslovil souhlas a nyní je smlouva předložena Poslanecké sněmovně. Doporučuji vyslovit souhlas s ratifikací.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě nikdo z poslanců nevystoupil.

Podrobná rozprava

V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj P. Sokol usnesení č. 31, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 16 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu vrchního ředitele sekce Daně a cla Ministerstva financí JUDr. Ing. Stanislava Kouby, Ph.D., zpravodajské zprávě posl. PhDr. Petra Sokola, Ph.D. a po rozpravě

zahraniční výbor

doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Keňskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Nairobi dne 23. září 2025;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

4. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Maltskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Římě dne 24. září 2025 /sněmovní tisk 197/

Vrch. řed. S. Kouba - tato smlouva se svým ekonomickým charakterem a záměrem je jiná. Rozdíl je v tom, že smlouvu s Maltou už máme. Je z roku 1997. Novou smlouvu uzavíráme proto, že vzory OSN, OECD se v průběhu času mění. Občas korigují základní ustanovení, ale hlavně po roce 2010 byl v OECD spuštěn projekt BET, který do vzorů zaváděl nové protizneužívající instituty a určitý větší standard ochrany před daňovými úniky. Tyto ustanovení nejsou obsahem smluv, které byly uzavřeny před tímto datem. Kromě protizneužívajících pravidel tam vkládáme i např. přesnější formulace institutů. Z hlediska priority negociace jsou menší priority než uzavírání nových smluv, takže ty nové smlouvy se snažíme uzavírat s prioritou vyšší než opravovat ty staré. Někdy se k tomu musí sáhnout, často na podnět jurisdikce, která si přeje smlouvu převést do standardu, ve kterém jsou smlouvy a smluvní vzory OECD a OSN. Vztahy obchodní spolupráce s Maltou jsou na daleko lepší úrovni než s africkými zeměmi, protože jsme součástí jednoho společenství. Vývozy máme v objemu 1,1 miliardy a dovozy z Malty jsou v objemu 1,3 za rok 2025.

Zprav. Jana Berkovcová - ve vztazích mezi Českou republikou a Maltou se dosud uplatňuje smlouva podepsaná 21. června 1996 a následně pak dotčená mnohostrannou úmluvou k opatřením proti snižování daňového základu a přesouvání zisků a tato nová smlouva dosavadní smluvní rámec celkově nahrazuje. S ohledem na dosavadní vývoj v daňové oblasti je zřejmé, že ta původní smlouva mezi Českou republikou a Maltou již zcela neodpovídá současným podmínkám a potřebám a v řadě ustanovení je i problematická, a to zejména v návaznosti na vnitrostátní daňové právní předpisy obou států. Sjednání této smlouvy zvýší právní jistotu případných investorů obou států a její uzavření ani provádění nebude mít přímý dopad na státní rozpočet a sjednání této nové smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Maltou ani nevyžaduje změny v českém právním řádu.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě nikdo z poslanců nevystoupil.

Podrobná rozprava

V podrobné rozpravě navrhla zpravodajka J. Berkovcová usnesení č. 32, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 16 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu vrchního ředitele sekce Daně a cla Ministerstva financí JUDr. Ing. Stanislava Kouby, Ph.D., zpravodajské zprávě posl. Mgr. Jany Berkovcové a po rozpravě

zahraniční výbor

doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Maltskou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Římě dne 24. září 2025;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o policejní spolupráci, podepsaná dne 6. února 2026 v Bratislavě /sněmovní tisk 118/

Nám. O. Máchal – smlouva podepsána 6. února 2026 v Bratislavě ve vzájemných vztazích nahradí překonanou smlouvu z roku 2004. Nová smlouva přinese nové moderní formy, rozšíří možnosti spolupráce a posílí pravomoci policistů působících na území druhého státu v rámci společných forem nasazení. Jedná se o komplexní dokument, který upravuje spolupráci bezpečnostních orgánů jak na celostátní, tak regionální úrovni. Obsahuje všechny moderní instituty policejní spolupráce, kterou posouvá na úroveň již podepsaných smluv s Německem a Rakouskem, obdobná smlouva s Polskem je v závěrečné fázi přípravy.

Předkládaná smlouva současně nahrazuje některé další zastaralé smluvní dokumenty. Vedle standardní spolupráce v oblasti předcházení a odhalování trestných činů a zajišťování jejich pachatelů rozšiřuje spolupráci i na oblast přestupku nad rámec spolupráce realizované již na základě platné smlouvy. Upravuje i typově nové formy spolupráce, jako jsou například možnost zásahu na území druhého státu při bezprostředně hrozícím nebezpečí, možnost předávání a průvozu osob, průjezdu přes území druhého státu nebo spolupráce při identifikaci obětí hromadného neštěstí. Komplexně je upravena i spolupráce při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Zpravodaj D. Blažej - smlouva nahrazuje dosavadní roztříštěnou smluvní úpravu česko-slovenské policejní příhraniční spolupráce. Vláda ji schválila a podepsala dne 6. února 2026 v Bratislavě. Senát mezinárodní smlouvu podepsal dne 6. 5. 2026 jako senátní tisk 2007/0. Smlouva má prezidentský charakter. Souhlasím, aby byla ratifikována.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě vystoupil posl. J. Lipavský.

Podrobná rozprava

V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj D. Blažej usnesení č. 33, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 16 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu náměstka ministra vnitra Mgr. Ondřeje Máchala, zpravodajské zprávě posl. Ing. Drahomíra Blažeje, MBA a po rozpravě

zahraniční výbor

doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o policejní spolupráci, podepsané dne 6. února 2026 v Bratislavě;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

6. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Mongolskem o policejní spolupráci, podepsaná v Praze dne 10. března 2025 /sněmovní tisk 169/

Nám. O. Máchal - ratifikace byla podepsána v Praze 10. března 2025. Oblast policejní spolupráce není ve vztahu k Mongolsku dosud smluvně upravena. Česká strana měla o sjednání smluvního dokumentu, který by poskytl právní rámec pro spolupráci proti všem formám trestné činnosti dlouhodobý zájem. Jedná se o standardní smlouvu o policejní spolupráci sjednávanou s nesousedícím státem. Základní formou spolupráce je velmi široce pojatá výměna informací. Smlouva dál umožňuje například vytváření smíšených analytických a jiných pracovních týmů, vysílání pracovníků za účelem ochrany osob a budov, spolupráci při realizaci opatření na ochranu svědků, nasazení specializovaných týmů pro identifikaci obětí hromadných neštěstí a podobně. Podrobně je v souladu s evropskými standardy upravena oblast ochrany osobních údajů předávaných na základě smlouvy.

Zpravodaj H. Okamura - důvodem navržené smlouvy je i to, že v České republice už řadu let působí poměrně velká skupina občanů Mongolska.

Smlouva byla navržena už přibližně před 10 lety. Z české strany ale jednání dlouho vázla, nakonec se podařilo smlouvu dotáhnout, a to díky návštěvě mongolského prezidenta v České republice. Jedná se o prezidentskou smlouvu. Senát souhlas vyjádřil letos v červenci. Souhlasím, aby byla ratifikována.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě nikdo z poslanců nevystoupil.

Podrobná rozprava

V podrobné rozpravě navrhl zpravodaj H. Okamura usnesení č. 34, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 17 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu náměstka ministra vnitra Mgr. Ondřeje Máchala, zpravodajské zprávě posl. Mgr. Hayato Okamury a po rozpravě

zahraniční výbor

doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Mongolskem o policejní spolupráci, podepsané v Praze dne 10. března 2025;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

7. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích, podepsaná dne 12. března 2025 v Berlíně /sněmovní tisk 185/

Nám. O. Máchal - oblast správy státních hranic se Spolkovou republikou Německo je v současné době upravena zastaralou a technicky překonanou smlouvou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích z roku 1994. Obě strany měly dlouhodobě zájem na sjednání nové smlouvy, která zjednoduší a zefektivní správu státních hranic, nově upraví úkoly společné hraniční komise a především odstraní nutnost, aby technické změny hraničního dokumentárního díla schvalovaly parlamenty obou států. Současně s tím bude odstraněna nezbytnost technicky náročné publikace technických změn hraničního dokumentárního díla ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Na základě nové smlouvy nedojde ke změně průběhu společných státních hranic. Není tedy potřeba přijetí korespondujícího Ústavního zákona. Průběh státních hranic bude nově určen seznamem souřadnic hraničních bodů, které tvoří přílohu smlouvy. Druhou přílohou jsou přehledné mapy, ve kterých je průběh státních hranic znázorněný.

Obdobná smlouva byla v roce 2023 uzavřena se Slovenskou republikou. Připravují se obdobné dokumenty s Polskem a Rakouskem.

Zpravodajka A. Nedomová – upozorním na dvě věci. Za prvé - rozhodnutí hraniční komise vyžaduje shodu předsedů obou delegací, pokud se neshodnou, projednají další postup příslušné orgány, případně se věc řeší diplomatickou cestou. A za druhé - čl. 26 ukončuje dosavadní rozhodčí řízení jako krajní způsob řešení sporů. Spory se tedy nově řeší výhradně jednáním, nejprve mezi ministerstvy vnitra, poté diplomatickou cestou. Překladatel to odůvodňuje dlouhodobým postojem Ministerstva zahraničních věcí. Tato smlouva nemění průběh státních hranic. Souhlasím, aby byla ratifikována.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě nikdo z poslanců nevystoupil.

Podrobná rozprava

V podrobné rozpravě navrhla zpravodajka A. Nedomová usnesení č. 35, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 14 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu náměstka ministra vnitra Mgr. Ondřeje Máchala, zpravodajské zprávě posl. Bc. Anežky Nedomové a po rozpravě

zahraniční výbor

doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích, podepsané dne 12. března 2025 v Berlíně;

pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

8. Informace o aktuálním stavu majetkoprávních sporů České republiky s Ruskou federací

Př. R. Vondráček sdělil, že k tomuto bodu poslanci obdrželi podklad z Ministerstva zahraničních věcí a návrh usnesení.

K tomuto bodu se nepořizoval písemný ani zvukový záznam.

Zpravodaj T. Kohoutek navrhl usnesení č. 36, které poslanci v následném hlasování přijali /hlasování 16 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu náměstka ministra zahraničních věcí Mgr. Radka Augustina, vrchního ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí Mgr. Jiřího Šlaise, ředitele Diplomatického servisu Ministerstva zahraničních věcí RNDr. Vladimíra Zavázala, CSc., zpravodajské zprávě posl. Mgr. Tomáše Kohoutka, MBA a po rozpravě

zahraniční výbor

bere na vědomí informaci zástupců Ministerstva zahraničních věcí.

9. Informace o příčinách a následcích migrační krize v Ceutě

Př. R. Vondráček sdělil, že poslanci obdrželi podklad z Ministerstva zahraničních věcí a několik telegramů ze zastupitelských úřadů Madrid a Řím.

Vrch. řed. H. Hubáčková – na přelomu července a srpna 2026, konkrétně v noci z 30. na 31. srpna 2026, zasáhla Ceutu nebývale rozsáhlá migrační vlna. Z Maroka vstoupilo během několika hodin na španělské území podle dostupných informací přibližně 70–80 tisíc osob. Událost bezprostředně vyvolala závažné humanitární a bezpečnostní výzvy a stala se jedním z nejvýznamnějších migračních incidentů na vnější hranici Evropské unie v letošním roce.

Počáteční reakce členských států nebyly jednotné. Zatímco část členských států vyjádřila Španělsku podporu, některé státy, zejména ze severní Evropy, Itálie a státy střední Evropy, upozorňovaly na nedostatečnou ochranu vnější hranice a požadovaly důslednější uplatňování návratové politiky a rychlejší implementaci nových migračních opatření Evropské unie. Současně byla vznesena kritika nedostatečného přenosu a sdílení relevantních informací.

Po prvních dnech se díky spolupráci mezi Marokem a Španělskem podařilo akutní fázi krize stabilizovat, získat situaci pod relativně dobrou kontrolu, zorganizovat návraty většiny migrantů do Maroka a zabránit dalším hromadným nelegálním vstupům na území Ceuty. Tím se podařilo odvrátit riziko dalšího masového pokusu o překročení hranice. Následně se sice objevily informace o možnosti opakování obdobného incidentu, tyto informace se však ve vztahu k další masové migrační vlně nepotvrdily. Došlo pouze k jednotlivým pokusům o překročení hranice, při nichž byly zadrženy řádově stovky osob. Rozsah těchto incidentů již nebyl srovnatelný s masovou migrační vlnou z 31. srpna.

Pokud jde o příčiny krize v Ceutě, dostupné informace ukazují spíše na souběh několika faktorů. Významnou roli sehrálo rychlé šíření zavádějících či neúplných informací prostřednictvím sociálních sítí, jejich následné využívání převaděčskými sítěmi a s tím související efekt masové mobilizace. Pokud jde o původce a organizátory šířených informací, v současné době nejsou k dispozici dostatečně ověřené informace, které by umožňovaly jejich jednoznačné určení. Nelze nicméně vyloučit určitou míru organizovanosti při šíření těchto informací prostřednictvím sociálních sítí.

Současně nelze vyloučit, že určitou roli sehrály širší geopolitické okolnosti. Počáteční zdrženlivost marockých orgánů je některými zdroji dávánа do souvislosti s nespokojeností Rabatu s obnoveným sbližováním Španělska a Alžírska. Nejsou však k dispozici důkazy, že by Maroko migrační vlnu přímo organizovalo. Španělská strana naopak zdůrazňuje, že takový závěr není podložen. Současně však nelze pominout skutečnost, že otázka migrace dlouhodobě představuje citlivý prvek španělsko-marockých vztahů a může být využívána také jako prostředek k signalizaci politických postojů. Současný vývoj nicméně ukazuje, že po vypuknutí krize došlo k výraznému zintenzivnění spolupráce mezi Madridem a Rabatem, která sehrála zásadní roli při stabilizaci situace.

V reakci na krizovou situaci se dne 4. srpna 2026 uskutečnilo mimořádné neformální jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie. Ministři zdůraznili zejména potřebu posílení ochrany vnějších hranic, zavedení nových nástrojů pro případy masového příchodu osob, zefektivnění návratové politiky a posílení systému včasného varování prostřednictvím zlepšení sběru a sdílení informací podél hlavních migračních tras. Uvedená témata by měla být zahrnuta rovněž v očekávaném dokumentu typu non-paper, který v souvislosti s případem připravuje Evropská komise. Na jednání byla dále zdůrazněna potřeba odpovídající úpravy mandátu unijních agentur Europol a Frontex tak, aby mohly v obdobných krizových situacích efektivněji reagovat.

Česká republika společně s Rakouskem, Švédskem, Nizozemskem, Chorvatskem a dalšími členskými státy zdůraznila význam zavedení a účinného využívání mechanismů včasného varování a podpořila rovněž inovativní přístupy, včetně možnosti zřizování návratových center a zařízení pro azylová řízení mimo území Evropské unie. Současně byla zdůrazněna potřeba dalšího posílení prevence nelegální migrace mimo území Evropské unie, zejména prostřednictvím intenzivnější spolupráce se třetími zeměmi.

Irské předsednictví potvrdilo, že situace v Ceutě bude v rámci širšího rámce vnější dimenze migrace projednána na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (Justice and Home Affairs) dne 1. října, a to rovněž s ohledem na plánovanou strategickou diskusi o migraci na Evropské radě v polovině října.

Spoluprací se třetími zeměmi a efektivitou této spolupráce se zabývá rovněž dnešní neformální jednání ministrů zahraničních věcí v Irsku. Evropská unie usiluje o uzavření dohody o strategickém a komplexním partnerství s Marokem, obdobné dohody, kterou Evropská komise uzavřela s Egyptem v roce 2024. Součástí případného finančního balíčku by měly být rovněž prostředky určené na oblast bezpečnosti, migrace a správy hranic. Cílem je další prohloubení a zefektivnění spolupráce mezi Evropskou unií a Marokem.

Téměř měsíc po vypuknutí krize však situace nadále není zcela vyřešena. V Ceutě se stále nachází několik tisíc migrantů. Španělská vláda teprve v posledním srpnovém týdnu veřejně oznámila záměr intenzivněji implementovat reformu evropské azylové a migrační politiky, která vstoupila v účinnost v polovině června.

V současné době lze konstatovat, že z hlediska prevence dalšího masového příchodu migrantů je situace v Ceutě pod kontrolou. Nadále však přetrvává výrazné napětí přímo na území Ceuty, způsobené jednak bezpečnostními incidenty spojenými s přítomností migrantů, jednak protesty místního obyvatelstva, které vyjadřuje obavy z dlouhodobého přetrvávání současné situace.

V Ceutě se podle aktuálních informací nachází přibližně 5–8 tisíc migrantů, přičemž významná část z nich byla umístěna do dočasných azylových zařízení zřízených španělskou vládou. Španělské orgány vyřizují žádosti o mezinárodní ochranu a současně realizují návraty osob, které nebyly vráceny v první fázi krize. Jedná se o individuální řízení, jejichž délka je ovlivněna konkrétními okolnostmi jednotlivých případů.

Ředitelka P. Novotná - ministři vnitra členských států Evropské unie se k situaci v Ceutě sešli dne 4. srpna 2026 na mimořádném videokonferenčním jednání.

Jak ve Španělsku, tak na úrovni Evropské unie probíhá diskuse o tom, proč nebylo možné vývoj situace předem účinněji identifikovat a reagovat na něj. Ve Španělsku je předmětem veřejné i institucionální debaty zejména otázka, zda bezpečnostní složky relevantní informace měly k dispozici, zda byly řádně vyhodnoceny a kterým orgánům byly předány.

Pokud jde o příčiny migrační vlny, významnou roli sehrálo šíření informací prostřednictvím sociálních sítí. V tomto případě však nelze celou problematiku jednoduše označit za šíření nepravdivých informací. Část informací, které se šířily, měla reálný základ. Přibližně tři týdny před incidentem rozhodl španělský Nejvyšší soud v konkrétním soudním řízení, že osoby, které do Ceuty připluly po moři, nemohou být vraceny do Maroka ve zjednodušeném režimu, který byl do té doby využíván.

Problematika okamžitých návratů souvisí rovněž s událostmi z roku 2021, kdy v Ceutě došlo k hromadným pokusům o překonání hraničního oplocení a k násilným incidentům. V návaznosti na tyto události rozhodoval Evropský soud pro lidská práva, jehož rozhodnutí bylo následně zohledňováno při uplatňování návratové praxe v Ceutě. Na tuto problematiku následně navázalo rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu.

Výklad tohoto rozhodnutí následně přispěl k šíření informací prostřednictvím sociálních sítí, které sice obsahovaly zavádějící prvky, avšak vycházely také z reálné změny právního a procesního rámce. Tyto informace mohly následně přispět k mobilizaci většího počtu osob.

Na videokonferenčním jednání byla jednoznačně vyjádřena podpora Španělsku při řešení krizové situace. Současně však zazněla kritika některých aspektů dosavadní španělské migrační politiky, zejména v souvislosti s rychlostí implementace a uplatňování některých unijních migračních pravidel. Evropská komise v této souvislosti zdůraznila potřebu plné implementace příslušných pravidel evropské azylové a migrační politiky. Podle prezentovaného stanoviska by jejich plné zavedení mělo přispět k efektivnějšímu a rychlejšímu zvládání obdobných situací. Členské státy současně deklarovaly připravenost poskytovat podporu Španělsku při řešení situace, přičemž odpovědnost za praktické zvládnutí situace na území Ceuty zůstává na španělských orgánech.

Podle aktuálních informací ze Španělska se v Ceutě nadále nachází přibližně 4 500 osob, z toho přibližně 3 000 dospělých a 1 500 nezletilých osob bez doprovodu. U posledně uvedené skupiny je řízení výrazně složitější vzhledem k jejich zvláštnímu právnímu postavení a povinnosti zajistit odpovídající ochranu a individuální posouzení jejich situace. Současně dochází v průměru přibližně ke 100 návratům osob z Ceuty do Maroka denně. Z přibližně 70 tisíc osob, které byly v první fázi krize vráceny do Maroka, představovaly většinu osoby, které se do Maroka vrátily dobrovolně. Kromě občanů Maroka se mezi příchozími v menším počtu nacházeli také občané dalších států, zejména Súdánu, Senegalu, Kamerunu, Somálska, Nigérie a Alžírska.

Na základě požadavku místní samosprávy byl v Ceutě vyhlášen stav zvýšené pohotovosti, který nadále trvá. Současně v oblasti pokračuje operace agentury Frontex Minerva, která se v současné fázi zaměřuje především na dohled nad námořní hranicí a kontrolu námořní migrační trasy z Afriky směrem na evropský kontinent. V současné době lze potvrdit, že nedochází k další masové migrační vlně ani k významnému přílivu nových migrantů do Ceuty.

Obecná rozprava

V obecné rozpravě vystoupili tito poslanci: G. Svárovská, P. Sokol, J. Lipavský, D. Blažej, R. Vondráček a J. Rajchl.

Podrobná rozprava

Zpravodaj J. Lipavský navrhl usnesení č. 37, které poslanci v následném hlasování přijali / hlasování 16 – 0 – 0 je zachyceno v příloze/.

Po úvodním slovu vrchní ředitelky sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí PhDr. Hany Hubáčkové, ředitelky Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Mgr. Pavly Novotné, zpravodajské zprávě posl. Jana Lipavského a po rozpravě

zahraniční výbor

bere na vědomí informaci zástupců Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra.

10. Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru

Př. R. Vondráček - příští schůze se uskuteční v dalším výborovém týdnu, tedy 16. září od 14.30 hodin. Na program bych chtěl zařadit informaci Ministerstva zahraničních věcí o plánovaných změnách diplomatické sítě v zahraničí.

11. Sdělení předsedy

Př. R. Vondráček - jak jste byli již informováni, příští čtvrtek 10. září od 9.15 hodin proběhne jednání s tureckým zahraničním výborem.

Informace o plánovaných cestách:

pravidelná konference k SZBP/SBOP se bude konat v Dublinu ve dnech 4. - 6. listopadu. Konferenci pořádá vždy předsednická země Rady EU a účastní se jí dva členové zahraničního výboru a dva členové výboru pro obranu;

plánovaná cesta do Sýrie by se měla uskutečnit předběžně v termínu 9. – 13. listopadu;

plánovaná cesta do Arménie a Gruzie by se měla uskutečnit předběžně v termínu 7. – 11. prosince.

12. Různé

Posl. H. Okamura - připomínám naši návštěvu v Černínském paláci, o kterou mám velký zájem.

Př. R. Vondráček - obrátil jsem se na pana ministra zahraničních věcí písemně, v reakci mi odpověděl, že by to rád se mnou projednal osobně.

Posl. J. Strýček - krátká informace pro členy podvýboru pro vnější ekonomické vztahy, 16. 9. v osm hodin ráno se sejde podvýbor a bude zaměřen na téma fúze CzechTrade a CzechInvest.

Posl. G. Svárovská – měli jsme dnes podvýbor pro rozvojovou spolupráci a lidská práva v zahraničí. Byli tady dva zástupci Ministerstva zahraničních věcí a hovořilo se o rozvojové spolupráci, o její souvislosti s ekonomickou diplomacií, o tom, jak bude nově pojímána role soukromých firem a nevládních organizací v rozvojovce i v kontextu evropského programu Global Gateway. Chtěla bych ke kolegům z podvýboru pro vnější ekonomické vztahy vznést návrh do budoucna – zorganizování společné schůze podvýborů a při účasti Ministerstva zahraničních věcí vymyslet, jak konkrétně může takový mechanismus spolupráce vypadat.

Posl. T. Okamura - doplnil bych kolegyni G. Svárovskou jako místopředseda podvýboru pro rozvojovou spolupráci a lidská práva v zahraničí, že jsme se dotkli i lidskoprávní agendy. Můj dojem je, že není zásadní odvrat od té dosavadní cesty, že Česká republika samozřejmě podporuje humanitární věci, rozvojovou agendu, ale i tu lidskoprávní.

V polovině srpna jsem se zúčastnil přijetí delegace japonských poslanců dolní komory japonského parlamentu, kterou přijímal předseda sněmovny a já jsem byl po jeho pravém boku jako předseda skupiny přátelství.

Př. R. Vondráček ukončil 10. schůzi zahraničního výboru.

Schůze skončila v 17.30 hodin.

Zapsala: Alena Slavíková

Za správnost: PhDr. Veronika Cihelková, tajemnice

PhDr. Petr SOKOL

ověřovatel výboru

Mgr. Radek VONDRÁČEK

předseda výboru