Zápis z jednání č. 4 (3/3)
4. schůze · 17. 2. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 4“ na psp.cz ↗
1932615579863002026
10. volební období
ZÁPIS
ze 4. schůze zemědělského výboru,
která se konala dne 17. února 2026 od 14.00 hodin
v místnosti č. A 108 - sál Státních aktů Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1
Přítomni: poslankyně a poslanci P. Bendl, J. Kott, J. Krutáková, M. Kučera, M. Oborná, M. Pošarová, D. Pražák, M. Šmída, V. Trojan, K. Tureček, M. Výborný
Omluveni: J. Bačíková, K. Beran, J. Faltýnek, P. Pivoňka Vaňková a J. Váňa
(Prezenční listina poslanců – příloha č. 2)
Hosté: dle prezenční listiny
(Prezenční listina hostů – příloha č. 3)
Jednání výboru zahájila a řídila předsedkyně výboru posl. Monika Oborná.
Návrh pořadu:
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství včetně dotace pro SZIF (Společná zemědělská politika, Národní dotační programy do zemědělství)
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2026 a střednědobého výhledu na roky 2027 a 2028 (sněmovní tisk 95)
Dotační programy zemědělství pro rok 2026 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 96)
Představení priorit ministra zemědělství pro toto volební období
Informace z podvýborů
Sdělení předsedkyně, různé
Návrh termínu a pořadu další schůze výboru
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala přítomné poslankyně a poslance. Konstatoval, že obdržela omluvu posl. J. Bačíkové, K. Berana, J. Faltýnka, P. Pivoňky Vaňkové a J. Váni. Předsedkyně seznámila poslance s návrhem programu. S dalším doplněním programu nikdo v otevřené rozpravě nevystoupil. Program byl schválen všemi přítomnými poslanci (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala za Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) jeho předsedu K. Štencela a R. Kubečku – ředitele ekonomického odboru. Zpravodajem byl určen posl. P. Bendl.
Předseda ČÚZK K. Štencel krátce uvedl Návrh státního rozpočtu (SR) kapitoly 346 - ČÚZK na rok 2026. „Začnu příjmy - ty jsou na rok 2026 navrženy v celkové výši 1 mld. 670 mil. Kč. Asi zajímavější je, že to je o 250 mil. Kč víc než v roce loňském. Ty důvody toho, proč máme příjmy zvýšené a předpokládáme, že budeme schopni ty navýšené příjmy naplnit, jsou v podstatě ty, že dochází poměrně znatelně k oživení realitního trhu, takže vkladů do katastru přibude. Poměrně velká vlna je také refinancování hypotéky, ke kterému v letošním a v příštím roce nepochybně dojde, a to samozřejmě generuje s sebou zase návrhy na vklad při refinancování té hypotéky. To se promítá do příjmů ze SR za vklad do katastru. Ten poplatek je 2.000 Kč, takže když těch vkladů je podstatně více, tak se příjmy navyšují. K tomu jenom doplňuji, že ten dopad snížení správního poplatku o 20 % v případě, že je podání činěno digitálně, se zatím projevil relativně málo. My bychom byli radši, kdyby se projevil více, ale bohužel, naši klienti moc tou elektronickou formou u tohoto druhu, což jsou většinou smlouvy na převody nemovitostí nebo smlouvy s bankou, tak zatím ta elektronizace do toho příliš nepronikla. K meziročnímu zvýšení u těch příjmů dochází v objemu 200 mil. Kč u daňových příjmů - to jsou ty správní poplatky - a o 50 mil. Kč se nám zvyšují i nedaňové příjmy, což jsou příjmy za údaje Katastru, které poskytujeme dálkovým přístupem. Co se týče výdajů v naší kapitole, tak ty meziročně oproti loňskému roku rostou. Jsou sumárně v částce 4 mld. 510 mil. Kč. To je ve srovnání s loňským rokem nárůst přibližně o 7 %. To zvýšení je způsobeno především zvýšením prostředků na platy. Z toho navýšení nominálně z 285 mil. Kč v kapitole je 260 mil. Kč na platy, takže jenom ten rozdíl činí zvýšení, které se týká neplatových prostředků a jsou to primárně peníze, které jsou spojeny s konkrétními úkoly, které nám nově zakládá právní úprava - budu o nich za chviličku mluvit. Rostou tedy výdaje Zeměměřického úřadu o 63 mil. Kč z důvodu povinnosti vybudovat do 1. ledna 2030 základní model vystavěného prostředí. Když to řeknu zjednodušeně - máme tedy nový úkol vybudovat 3D model území ČR, ve kterém budou všechny domečky pro potřeby územních plánů projektantů povodňového projektování apod., takže tenhle projekt samozřejmě vyžaduje pořízení nějakých dat a zpracování, takže na to máme ty peníze, které máme v porovnání s loňským rokem navíc. Přibylo nám tam ještě 10 mil. Kč na to, že budeme nově řídit - co se týče metodiky - kontrolovat a sjednocovat působnost krajských úřadů v oblasti správy digitálních technických map krajů. Máme oproti loňskému rozpočtu i lehce vyšší výdaje na stavební investice. V podstatě se jedná o dvě stavby - rekonstruujeme budovu v Chrudimi a budovu v Prostějově. Žádné jiné investice na letošní rok v podstatě nezůstaly a dochází k 5 % snížení provozních výdajů. Objemově největší části naší kapitoly jsou vždycky platy zaměstnanců - je to skoro 80 %. Ty tvoří v podstatě 80 % - přesně to je 3 mld. 612 mil. Kč. My pokračujeme – připomínám - pokračujeme, protože už jsme v minulých letech dost snížili počet zaměstnanců v našem resortu. V letošním roce snížíme na celkové číslo 4.800 zaměstnanců. Měli jsme i 6.000 před řádově 15 lety, takže postupně, jak nám digitalizace umožňuje zefektivnit ty naše procesy, tak postupně snižujeme počet zaměstnanců. Když to sečtu s tím, kolik v návrhu rozpočtu je navýšení prostředků na platy - víte o tom 9 % navýšení tarifů, k tomu nějaké zvýšení objemu - tak průměrný plat v resortu na letošní rok vychází 46.500 Kč. Není to úplně moc, ale je to lepší než před 2 roky, kdy většina z vás tu byla - já jsem tady poměrně dost naříkal a s tehdy ministrem M. Výborným jsem poměrně složitě řešil naši platovou situaci. Naštěstí se to docela podařilo. Ostatní část těch našich neinvestic jsou běžné výdaje, které máme navrženy - tedy v objemu 635 mil. Kč na všechno ostatní, čili veškerý provoz, svícení, topení, poštovní výdaje, jak si je určitě všichni umíte představit a je zbytečné, abych to tady celé komentoval. Klíčové pro nás je, že spravujeme velké informační systémy, jeden základní registr, informační systém Katastru, takže naše IT opravdu spolyká poměrně dost peněz i – řeknu – mandatorních, takže tyto výdaje tím, že se meziročně snižují, tak tam je asi nejužší místo na letošní rok v tom našem rozpočtu, zejména tedy v položce poštovného. Pošta nezlevňuje a ta v tom spojení s tím větším počtem návrhů na vklad, kdy my musíme obesílat, tak to samozřejmě generuje pak vyšší výdaje. Samozřejmě bylo by možné ty provozní výdaje šetřit do určité míry tím, že budeme zjednodušovat strukturu, rušit pracoviště, slučovat ta pracoviště do větších, ta digitalizace tomu celkem nahrává. Tady si jenom dovolím poznámku - jistě to platí, že by se ty provozní výdaje daly tímto způsobem šetřit. Já si jenom trochu postesknu, že rušit jakékoliv pracoviště je pro mě opravdu velmi pracné a složité, protože starostové z územní působnosti těch pracovišť zahájí kobercový nálet a oslovují všechny vás a všechny senátory a prezidenta, aby se služby státu nevzdalovaly občanům a řešíme pracoviště, kde je 15 zaměstnanců a jejich zastupitelnost je problematická. Ve finále se ukáže, že se úplně nechce těm starostům jezdit do toho okresního města a to pracoviště - teď např. ve Velkém Meziříčí by si třeba rádi zachovali. Nicméně minimálně teď 4, 5 pracovišť máme na nejbližší rok a příští rok naplánováno zrušit, protože musíme šetřit a musíme někde ty peníze hledat i za cenu toho, že si spočítáme, že ta efektivita sloučení těch pracovišť prostě vychází ekonomicky. Poslední skupinu, kterou zmíním, jsou programové výdaje. Ty máme čtvrt miliardy – 249 mil. Kč. Tři čtvrtiny z toho jsou peníze na investice do našeho IT. Musíme ty servery obnovovat. Nelze dopustit to, co se stalo na Slovensku, že hackeři katastr hackli a během 2 dnů se ukázalo, že bez něj společnost nemůže fungovat. Snad se nám to nestane. A jak jsem říkal, máme tam ty 2 budovy v Prostějově a v Chrudimi. Seškrtali jsme s ohledem na ten Ministerstvem financí (MF) nařízený škrt veškeré investiční peníze do měřičské techniky, dopravní techniky, prostě tam není ani koruna. Bohužel rozpočet to nedovoluje. V případě zájmu o podrobnější informace odkáži na kapitolní sešit. Ještě jsem před jednáním požádal předsedkyni ZEV M. Obornou o to, jestli bych mohl - a bylo mi to odsouhlaseno - kratičkou zmínku o připravované novele katastrálního zákona. Tady bych si dovolil opravdu jednu jedinou věc - já tu novelu předložím prostřednictvím ministra zemědělství vládě určitě letos. Teď vypořádáváme připomínky z mezirezortního připomínkového řízení. Je to první velká novela po rekodifikaci občanského práva v roce 2014, kdy nový občanský zákoník nastavil trochu jinak ta pravidla. My jsme od té doby ten zákon v podstatě nijak neměnili. Věřím, že po těch více než 10 letech jsme schopni odpovědně ty problémy už identifikovat. Nechali jsme to, ať si to sedne a budeme navrhovat opravdu ty potřebné věci. Já chci zmínit jednu z hlavních změn, a proto tady o tom mluvím a tou je snaha o lepší vyváženost veřejnosti katastru a ochrany osobních údajů. Ten současný stav, kdy prostřednictvím aplikace, kterou provozujeme, a myslím si, že ji buď vy všichni nebo většina z vás dobře znáte - to nahlížení do katastru - tak ten stav, kdy lze anonymně získávat údaje a tam z této databáze v podstatě strojově robotickým vytěžováním nám neumožňuje naplňovat požadavek evropského nařízení o ochraně osobních údajů, které nám nařizuje evidovat, komu jsou ty údaje poskytovány. Přitom anonymním, ještě vesměs robotickým vytěžování se to zajistit nedá. Kromě toho ta současná právní úprava nám ani neumožňuje právě vůči těm softwarovým robotům se účinně bránit, protože není úplně jednoduché prokázat, že to ten robot je. Samozřejmě ti roboti hledají nějaké algoritmy, aby to vypadalo, že tam sedí člověk. Myslím si, že víte, že se dneska toto děje a děje se to v lepším případě k nabídkám k odkupu zemědělské půdy nebo dalších nemovitostí. V tom horším případě dochází k tomu flipování, což je pojem, který bohužel se do toho našeho českého slovníku tak nějak prosadil, a to je vlastně skupování vlastnických podílů s následným vydíráním těch zbylých spoluvlastníků. My se budeme snažit proti tomuto nějakým způsobem bojovat a věřím, že se podaří v tom legislativním procesu obhájit názor, že Katastr nemovitostí (KN) zůstane veřejným seznamem i za situace, kdy bude povinné přihlášení, a tudíž nebude možné databázi anonymně vytěžovat těmi softwarovými roboty.“
Zpravodaj mpř. ZEV posl. P. Bendl konstatoval, že „je úděl předsedy, ministra, premiéra, starosty, hejtmana řešit ty věci, které nejsou úplně populární. Nicméně fakt, že se zemědělský výbor (ZEV) nezaobírá katastrálním úřadem jindy, než při projednávání jeho rozpočtu ukazuje na to, že už nejste katastrofickým úřadem, který byl v minulosti často citován. Já myslím, že teď budu mluvit za sebe jako zpravodaje, že není důvod, abychom hlasovali proti a myslím si, že ten rozpočet je dobře sestavený. Můžete si za něj sami, ale svým způsobem je vidět, že využívání toho katastru a používání IT technologií a jejich modernizace bez toho, aniž byste byli součástí jakéhokoliv skandálu, je potřeba ocenit. My, co využíváme váš portál, máme pocit, že se tam neustále věci zlepšují. Mám pocit, že má zůstat katastr veřejně k dispozici a je dobře, že se musí každý připodepsat k tomu, kdo tam tedy ta data chce. Jestli se tam odehrává nějaké vydírání, nebo jak jste to říkal, tak to už není záležitost Katastrálního úřadu, ale orgánů činných v trestním řízení apod. Já myslím, že váš rozpočet je navržený dobře. Že hledáte úspory a že pokračujete v IT. Děkuji za tu poměrně podrobnou zprávu. Já jsem si ten návrh přečetl dvakrát. Překvapilo mě, že nečerpáte žádné evropské peníze. Téměř každá kapitola SR čerpá nějaké evropské peníze, ale z toho, co jste tam měli sepsáno, tak jedna poznámka tam byla, že žádné evropské peníze vlastně nepoužíváte, což na rozdíl od jiných kapitol je vlastně zvláštnost, kterou nechci ani kritizovat, nemá to ani plusy, ani minusy. Já jsem pro to, abychom tak, jak je ten návrh připravený, odsouhlasili a doporučili plénu jeho schválení. Nechci opakovat ta čísla, která tady padala, asi není více co komentovat.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.
M. Výborný „Děkuji za uvedení této kapitoly. Myslím, že tak, jak je připravena, tak určitě bude námi podpořena. Já k tomu mám jeden dotaz - vy jste docela dobře popsali tu situaci vývoje jednotlivých agend ČÚZK a musím říct, že třeba v podobě digitalizace váš úřad je vzorem pro všechny ostatní, včetně ministerstev. Ale jedna věc - protože tam jsem to úplně nenašel - pokud jde o zajištění kyberbezpečnosti - protože víme, k čemu došlo na Slovensku třeba minulý rok, spolu jsme to taky probírali - tak tam ta vaše kapitola je dostatečně pokrytá. Chci jenom od vás informaci, že opravdu co se týče zajištění bezpečnosti těch dat, která jsou strategická a důležitá pro zemi, že je to zajištěno.“
M. Kučera „Ono se to k tomu rozpočtu vztahuje vlastně taky, ale vy jste zmiňoval ta regionální pracoviště, resp. jejich rušení či slučování - on je to takový trend, vlastně nejenom tento rok, ale už několik let zpátky, nějakým způsobem optimalizovat ta regionální pracoviště a nějakým způsobem buď slučovat nebo rušit. Ono ne vždy to ale přinese tu očekávanou úsporu. Teď nemyslím váš úřad, ale obecně, že to ne vždy přinese tu očekávanou úsporu, ale spíše možná nějaké vedlejší efekty. Ten dotaz vlastně směřuje k tomu, jestli jste už dělali nějakou předběžnou analýzu toho, jestli tam skutečně vychází nějaká úspora nebo spíše to je jenom – a to nemyslím, že to je špatně - ale jenom říkám, jestli to potom je nějaká optimalizace toho stavu jako takového a ta výsledná úspora nebude tak výrazná, aby se to nějakým způsobem promítlo do toho rozpočtu nějak výrazně.“
K. Štencel „Já na dotaz zpravodaje i posl. M. Výborného odpovím jednou odpovědí. My evropské peníze máme schválené na posílení kyberbezpečnosti z loňska. Letos je máme v nárocích, takže nejsou vidět v tom rozpočtu. Je to projekt asi za 40 mil. Kč. Na druhou stranu děláme maximum pro to, abychom tomu, co se stalo na Slovensku, zabránili. Na druhou stranu tvrdit, když bych tady teď řekl, že se nám to nemůže stát, tak se nám to zítra stane. Takže vždycky u těch hackerů tahá ten, kdo brání ty databáze, za trochu kratší konec nebo hodně kratší. Děláme v tomto směru maximum možného. Chceme to ještě posílit, na to máme ten evropský projekt. On byl schválený už v minulém roce, takže letos ty prostředky asi v objemu 40 mil. Kč jsou v nárocích z nespotřebovaných výdajů a předpokládám, že budeme schopni ty projekty realizovat. Spíš nám chybí ta odborná kapacita, sehnat ty lidi na kyberbezpečnost je velmi komplikované v těch podmínkách státní správy. A co se týče rušení těch pracovišť - ředitelé Katastrálního úřadu musí obdržet můj předchozí souhlas s tím, že to pracoviště mohou rušit a k tomu vždycky sestavují ekonomický výhled, jestli to vůbec dává smysl. Ten pak používají samozřejmě i v argumentaci vůči těm případným - řeknu – těm, komu se to nelíbí, ať už jsou to ti zástupci samosprávy nebo případně další. Takže vždycky tu ekonomickou rozvahu máme. Zatím to vždycky bylo tak, že to opravdu šetří nejen ty provozní náklady, ale do určité míry nás už tlačí bota i u těch personálních a ty to samozřejmě šetří taky, protože když máte dvě pracoviště, musíte mít dvě podatelny, na kterých třeba máte čtyři dámy, a když pak to sloučíte do jednoho, tak stačí tři. Takže toto samozřejmě vždycky kalkulujeme. A pokud by to nevycházelo, tak by ti ředitelé ten můj předchozí souhlas s tím zrušením nedostali.“
M. Výborný „Já jsem chtěl zareagovat na ten dotaz, který tady zazněl od posl. M. Kučery a teď ho komentoval předseda K. Štencel. Za mě v tomto máte jednoznačnou podporu. Jednak digitalizace není jenom proto, aby se ekonomicky ušetřilo, ale v okamžiku - a myslím, že ta data jsme prezentovali v loňském roce - se výrazným způsobem snižuje docházka klientů na jednotlivá pracoviště fyzicky, protože se ty agendy dají vyřizovat z domova. Nejenom nahlížení, ale i vklady. Pak to dává samozřejmě smysl, byť rozumím tomu, že ty samosprávy se tomu budou různě bránit, ale ten vývoj je nezadržitelný. Takže, pane předsedo, za mě určitě v tomto podpora, dobrá práce.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.
Zpravodaj mpř. ZEV posl. P. Bendl předložil návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 28 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
2.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství včetně dotace pro SZIF (Společná zemědělská politika, Národní dotační programy do zemědělství)
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala za Ministerstvo zemědělství (MZe) ministra zemědělství M. Šebestyána, J. Havlíčka ze Sekce ekonomiky a informačních technologií a V. Hrudkovou ze Sekce ekonomiky a informačních technologií. Dále přivítala J. Špalkovou – náměstka člena vlády a O. Černého – náměstka člena vlády. Za Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) přivítala generálního ředitele P. Dlouhého a A. Hrdličku – ředitele Sekce ekonomické. Zpravodajem byl určen mpř. ZEV posl. K. Tureček.
Ministr zemědělství M. Šebestyán ve svém úvodním slově řekl, „že Návrh rozpočtu kapitoly 329 - MZe na rok 2026 je vypracován návazně na usnesení vlády č. 43 ze dne 26. ledna 2026 k návrhu zákona o SR ČR na rok 2026 a střednědobého výhledu SR ČR na léta 2027 a 2028. Celkové příjmy kapitoly zemědělství na rok 2026 jsou ve výši 38,4 mld. Kč. Oproti roku 2025 došlo ke snížení o 1,3 mld. Kč, a to u příjmů ze SR ČR. Celkový objem je tvořen příjmy z EU určenými na Společnou zemědělskou politiku (SZP) ve výši 29,5 mld. Kč, 117 mil. Kč příjmy na Operační program Rybářství, 141,6 mil. Kč na další programy EU, 950 mil. Kč na předfinancování pozemkových úprav. Dále 3,6 mld. Kč odvod Lesů ČR a n.p. Budvar. Příjmy ostatních podřízených organizací ve výši 2,1 mld. Kč a příjmy z výnosů z dražby emisních povolenek ve výši 2,0 mld. Kč. Celkové výdaje kapitoly zemědělství na rok 2026 jsou ve výši 63,4 mld. Kč. Oproti roku 2025 došlo ke zvýšení celkového objemu o 4,3 mld. Kč, z toho prostředky SR o 3,8 mld. Kč a prostředky EU o 0,5 mld. Kč. U prostředků SR došlo ke zvýšení zejména v oblasti financování Strategického plánu SZP. Nejvýznamnější podíl na výdajích tvoří výdaje na podporu agrárního sektoru ve výši 46,1 mld. Kč, z toho jsou nejvýznamnější výdaje na SZP ve výši 39,3 mld. Kč a výdaje na Národní podpůrné programy do zemědělství ve výši 4,0 mld. Kč. V rámci SZP jsou rozpočtovány výdaje na přímé platby v celkové výši 20,6 mld. Kč, dále na Strategický plán - Rozvoj venkova 2023+ ve výši 17,7 mld. Kč a na opatření společné organizace trhu ve výši 993 mil. Kč. Na podporu lesního hospodářství je vyčleněno 2,5 mld. Kč. Tyto finanční prostředky zahrnují výplatu příspěvků na hospodaření v lesích a vybrané myslivecké činnosti. Na financování podpor vodního hospodářství je navržena částka 3,0 mld. Kč, a to zejména na zadržování vody v krajině, výstavba malých vodních nádrží a rybníčků, na protipovodňová opatření a na opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Celkový objem prostředků na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci v rámci kapitoly MZe činí 3,386 mld. Kč, což oproti schválenému rozpočtu na rok 2025 je o 181 mil. Kč více. Celkový počet zaměstnanců je 5.785 osob, což je o 45 zaměstnanců méně než pro rok 2025. Ke snížení došlo u organizačních složek státu. Dále dojde ke snížení počtu zaměstnanců ještě v průběhu tohoto roku. Průměrná měsíční mzda dosahuje výše 48.288 Kč a oproti roku 2025 došlo ke zvýšení o 7 %. Závěrem musím konstatovat, že rozpočet rezortu MZe pokrývá pouze nejzákladnější potřeby v oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Větší objem finančních prostředků by byl potřebný zejména pro Programy rozvoje venkova (PRV), oblast vodního hospodářství a dále také pro lesní hospodářství a pro dotační programy PGRLF.“
Zpravodaj mpř. ZEV posl. K. Tureček „Já si myslím, že nemá smysl opakovat čísla, která tady zazněla. Já z hlediska zpravodajské zprávy tato základní čísla rozpočtové kapitoly MZe mohu jenom potvrdit a na úvod chci ocenit, že se prakticky podařilo navýšit rozpočet kapitoly 329 MZe o tu částku cca 8 mld. Kč oproti tomu původnímu návrhu SR. Já chci dopředu signalizovat, že jsem samozřejmě procházel rozpočet, asi bychom očekávali i třeba lepší čísla. Každý z nás má v tomto směru nějaké přání, nicméně chci ocenit to navýšení a dopředu signalizuji, že doporučím jako zpravodaj rozpočtovou kapitolu MZe schválit v těch základních číslech jak z hlediska příjmů, tak výdajů, tak i kapitálových výdajů a zároveň si dovolím pak ještě přednést doprovodné usnesení. Už je to taková tradice ZEV, že přijímáme doprovodné usnesení - nasměrování nevázaných nároků z nespotřebovaných výdajů na nějaké oblasti – v tomto případě by to byly národní dotace a vodní hospodářství. A zároveň jediný problém, který já tam dneska vidím z hlediska neřešení, a to je problematika delimitace kompetencí mezi Ministerstvem zdravotnictví (MZdr.) a MZe z hlediska úpravy kompetencí v oblasti přechodu agendy z hlediska změny zákona o potravinách. Takže v tomto směru já budu chtít - máme tady ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) M. Klanicu - o tom hovořit s tím, že dneska bychom udělali jenom takové základní vyjádření k tomuto problému, ale byl bych rád, abychom urychleně našli řešení, které nám tady zůstalo po tom převodu kompetencí z MZdr. na MZe, potažmo SZPI.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.
P. Bendl „Nenáviděná Fialova vláda posílala dovnitř agrárního sektoru částku 42 mld. Kč v roce 2025 a stávající koalicí milovaná vláda posílá 38,4 mld. Kč. To je jenom na ten úplný začátek, aby nám bylo jasno. V tomto ohledu ministrovi situaci nezávidím. Myslím si, že to nebude mít jednoduché, nicméně říkám, že celý agrární sektor je mínus, a to tak, že významně. O to více nás dráždí některé položky a některé výdaje, které tady budu citovat. Začnu u PGRLF - já si nemyslím, že PGRLF má být kompletní bankou. Já jsem si jistý nebo jsem přesvědčený o tom, že PGRLF má být nástrojem, jak pomáhat s úrokovými sazbami, jak pomáhat řešit situaci, kdy zemědělec má někde nějakou půjčku a potřebuje splácet složité úroky, ale nemyslím si, že když existuje celý seznam privátních standardních bank v ČR, aby bylo nutné si chodit pro celý úvěr za státní peníze. 2,6 mld. Kč - podle mě je nadbytečné a myslím si, že by dlouhodobě stát měl spíše pomáhat s úroky, než aby poskytoval celé bankovní úvěry. Co mě mrzí, tak jsou zdroje v oblasti rozvoje venkova. Ministr zemědělství to tady částečně říkal. Připomenu jenom čísla - v loňském roce na rozvoj venkova šlo ze SR 5,2 mld. Kč a 5,6 mld. Kč bylo z evropských fondů. Teď se navrhuje 3,6 mld. Kč na rozvoj venkova a evropské peníze 6,1 mld. Kč. Ten rozdíl je obrovský, v podstatě rezignujeme na podporu venkova jako celku a myslím si, že to není správně. Chybí tam minimálně 2 mld. Kč. Co je určitě na zváženou - a já jsem viděl ten návrh koaličních poslanců, a to jsou kapitálové výdaje do vody. My víme, že bez vody života není a že bychom měli do budoucna, zejména u těch kapitálových investic, na vodu myslet. Bylo by dobře, aby ty projekty, které jsou připravené ještě bývalou vládou nebo bývalým MZe, aby dostaly podporu, protože někde máme oblasti, kde bez solidního zásobení vodou v jednotlivých místech v ČR ti lidé, kteří tam žijí, budou mít obrovské problémy. Co se chci zeptat a prosím o vysvětlení, tak jsou běžné výdaje na pozemkové úpravy. V roce 2025 běžné výdaje byly na úrovni 1,1 mld. Kč. Teď máte v materiálu 140 mil. Kč. V kapitálových výdajích předpokládáte sice 670 mil. Kč, resp. předpokládáte 950 mil. Kč, v loňském roce bylo 670 mil. Kč, nicméně těch 800 mil. Kč tam pořád hapruje. Tak se chci zeptat, jak jste na to přišli? Proč chybí v běžných výdajích zhruba miliarda, přičemž kapitálových počítáte zhruba 300 mil. Kč navýšení, ale to pořád nekryje tu chybějící miliardu. Je tam pořád 700 mil. Kč mínus a přece jenom pozemkové úpravy předpokládám, že pro ministerstvo jsou prioritou, tak bychom v nich pokračovat měli. Jinak ty finanční prostředky budou chybět tam, kde pozemkové úpravy jsou nachystané. Co dráždí, ale opravdu, prostě v té situaci, která je složitá, celý agrární sektor padá, přesto vybíráme těch 250 mil. Kč na firmy větší než s 250 zaměstnanci. To je něco, co za mě prostě prohlubuje příkop mezi malými a středními a těmi velkými. Nechci to tady detailně. Myslím, že každý chápe, o čem mluvím. Stejně jako nárůst o desítky milionů korun na poradenství v programu číslo 9 v Národních dotacích - 154 mil. Kč nárůst asi o 20 nebo necelých 30 mil. Kč považuji za nadbytečné a dlouhodobě říkám, že to jsou peníze zbytné v okamžiku, kdy chybí kapitálové výdaje uvnitř resortu a myslím si, že není důvod ke 154 mil. Kč. Co si myslím, a na to se chci zeptat - dlouhodobě řešíme záležitost existence státního majetku, který spravuje Státní pozemkový úřad (SPÚ). Jde o těch cca 1.500 objektů nebo subjektů, kde stát částečně vlastní podíly v pozemcích, podíly v nemovitostech, objektech apod., které je možné prodávat dneska pořád ještě skrze privatizační projekty. To je věc, která situaci prodlužuje. Ti, kteří jsou a podnikají uvnitř těchto subjektů neustále prodlužují své nájemní smlouvy. Je to majetek, který je pro ČR nepotřebný. Myslím si, že o to by se daly zvednout příjmy kapitoly a využít je ku prospěchu českého zemědělství tam, kde je potřebuje. Vím, že je bitva - názor - na to, kdo to nakonec má prodat - mezi MF a MZe. Já bych rád, kdyby to realizovalo Mze tak, aby rozpočet kapitoly mohl být navýšen. Vím, že počítáte s příjmy někde na úrovni 1,3 mld. Kč - jestli si to dobře pamatuji - z prodeje majetku, tak se chci zeptat, jestli s tímto počítáte, jestli v této oblasti chcete něco udělat? Podle mě je škoda, že po tolika letech, po desítkách let, kdy někdo podniká v těch starých objektech, nemůže pořádně z účetnictví odečíst potřebné investice tak, aby tam nějak dlouhodobě mohl zainvestovat. Myslím si, že to je škoda. Za sebe říkám, že jsem připraven vám v tomto ohledu pomáhat, ale je to škoda, že to takto vůbec existuje. Za mě takto velmi krátce, co jsem k tomu návrhu SR měl. Myslím si, že příjmy by mohly být vyšší a výdaje by mohly být jinak. Slovy paní ministryně financí – blbě, málo a pozdě. Ale to spíše pro zasmání. Prosím, jestli byste mohl, pane ministře, reagovat na mé dotazy.“
M. Šebestyán „Velice rád budu reagovat. Začnu příjmy - proč jsou ty příjmy vlastně nižší? Je to způsobeno nižšími příjmy z rozpočtu EU čili jinak si myslím, že ta situace je de facto identická. To, co jste říkal na začátku, tam se možná došlo k nějakému nepochopení. Já naprosto souhlasím s tím, že PGRLF by nemělo poskytovat úvěry, i když je to pro ně vítaný příjem. Na druhou stranu z pohledu jejich přísného risk managementu, vzhledem k tomu, že to není banka a poskytují ji jako akciová společnost, tak se nemůžou pouštět do rizikových investic a do rizikových úvěrů. Ta čísla jsou de facto obráceně - to číslo 2,6 mld. Kč je loňské, to, co bylo navrhováno v původním rozpočtu ministrem M. Výborným. My jsme to ponížili na 1,5 mld. Kč. Pokud to bude jenom trošku možné, budeme se snažit s kolegy a s ředitelem Kučerou ty prostředky - na zejména tu tak oblíbenou a myslím si dobrou podporu dotace úrokových sazeb - ještě víc podpořit na PGRLF jako takovém. Souběžně s tím jsem kolegům pro větší využití tohoto nástroje zadal, aby připravili využití dotací úrokových sazeb na zbytek období v rámci Strategického plánu rozvoje venkova. To znamená, abychom k tomu standartnímu nástroji, kterým dotujeme desítky procent vlastní investice, přidali nástroj, kterým budeme dotovat tu úrokovou sazbu. Ještě k tomu vlastnímu rozpočtu - já si neodpustím jednu věc - asi jste to ode mě už slyšeli - z pohledu toho, jak narostl za posledních 5 let výdajový rámec SR asi o 27 %, tak vlastně došlo - a je to jakási reakce státu na inflaci - k vysoce závažnému ponížení celkové obálky rezortu. Před 5 lety výdaje na kapitolu rezortu zemědělství činily 4,5 % toho výdajového rámce SR. Teď je to zhruba 2,5 % - po těch čtyřech letech. Takovýto tam byl vážný propad. Vím, že ta doba nebyla jednoduchá. Na druhou stranu zájmem nás všech by mělo být, abychom se, pokud možno co nejdřív alespoň nějak přiblížili k tomu stavu před 5 lety. Je to z toho důvodu, že ten rozpočet není jenom o dotacích pro zemědělce, ale je to samozřejmě i o ochraně lesa, je to i o vodohospodářské infrastruktuře, protipovodňových stavbách atd. A chtěl bych ještě zdůraznit, že těch 4,5 % vlastně ČR držela de facto od vstupu do EU, de facto nepřetržitě. Lehce se nám to pohybovalo mezi 4 – 5 %. V několika málo letech to přestoupilo i 5 %, teď je to zhruba 2,5 %. K pozemkovým úpravám - my jsme to tady rychle zkontrolovali z pohledu těch obou položek - kapitálové a běžné výdaje - je ta částka stejná. Děkuji za to. Vlastně v tom pokračujeme. Je to pro nás samozřejmě - jako pro všechny tady - myslím, důležitá položka, abychom nerezignovali na ty snahy v oblasti pozemkových úprav. Spíš se pojďme teď zaměřit na to, co nás čeká v budoucnosti, protože pozemkové úpravy, aspoň podle toho současného návrhu SZP, nejsou kryty SZP a bude to - myslím si - velká výzva jak pro stát, tak pro celý sektor, kde na to ty peníze najít. Já vím, že vás z pohledu národních dotací některé provokuji těmi 250 mil. Kč do té 13, ale já si to prostě nemůžu odpustit. Za poslední 4 roky podpora zpracovatelského průmyslu, to znamená potravinářů v ČR zhruba 3,7 mld. Kč, 85 % mikro, malé, střední podniky. Zásah do samostatnosti a vyššího procenta podílu domácích zpracovaných výrobků je minimální. Já tady budu se všemi vámi hájit to, že potřebujeme tam ty peníze dávat, abychom měli pestrost, aby i nám existovaly krátké dodavatelské řetězce, abychom dokázali nabídnout v tom místě ty lokální potraviny, propojit je do veřejného stravování, do škol atd., ale z pohledu toho, co nám teče přes řetězce, se bavíme o jednotkách procent. Přes řetězce nám teče 80 % potravin. Pokud nebudeme vytvářet silné konkurenceschopné zpracovatele, že se nám ti malí budou sdružovat, těm středním nebo velkým poskytneme podporu, nikdy nebudeme dodávat do řetězců dostatek kvalitních českých potravin za ty ceny, které ty řetězce v těch objemech a šaržích potřebují. Čili my s tímto něco dělat musíme a byl bych rád, aby těch symbolických 250 mil. Kč - klidně si mě můžete kontrolovat, že to nedostane Agrofert, že to půjde opravdu na něco, kde potřebujeme například vytvořit velký podnik, protože nezpracováváme, jak jsem uváděl, například vejce. Všechny melanže dovážíme do ČR, takže jako a priori tady ty snahy o to tady vytvořit něco většího, konkurenceschopnějšího, prostě nemůžeme zabíjet. Nehledě na to, že když se podíváte na tu ekonomickou situaci našich zpracovatelů a porovnáte to s Evropou a s tím, co se děje v Německu a v Polsku, tak ten objem hospodářského výsledku proti tržbám se pohybuje někde mezi 2 a 2,5 %. Ty nejúspěšnější z nich jdou přes 3 %. To nejsou úplně super výsledky na obnovu a růst. A už jsem o tom několikrát mluvil, že mlékárenský průmysl nám přechází postupně do rukou nadnárodních společností, tak - pokud my se neshodneme a nebudeme si říkat, že musíme podporovat všechny typy zpracovatelů, ať už na úrovni nákladů nebo nějakých pobídek nebo aspoň dotací úrokových sazeb - nebudeme schopni Evropě konkurovat. Tady to bylo velice důležité - to, co říkal pan místopředseda, já s tím naprosto souhlasím. A budeme v tom také pokračovat, to znamená majetek, který je teď užíván zemědělci a je v majetku SPÚ je naší prioritou, aby byl de facto zprivatizován, odstátněn do rukou těch zemědělců, kteří ho užívají. Na tom se všichni shodneme. Myslím si, že to je důležitá věc, nedopustit tohoto, aby jak tady byly snahy, ať už to bylo kdykoliv, prostě ho převést třeba na ÚZSVM a prodat v nějakých dražbách a aukcích. Mám to jako osobní cíl, aby opravdu ho co nejdřív a co nejjednodušším způsobem dostali zemědělci, kteří ho užívají a dlouhé roky se o něj starají.“
M. Výborný „Budu se snažit být stručnější než pan místopředseda. Ministrovi děkuji za představení té kapitoly a i teď za zreálnění těch čísel. Já musím říct, že samozřejmě ten nárůst té kapitoly na těch 63,3 mld. Kč nelze než kvitovat. To je samozřejmě pozitivní. Já k tomu mám několik poznámek. Možná teď k tomu, co jste pane ministře říkal. Je tam řada pozitiv. Posílení kapitoly lesní hospodářství o 0,6 mld. Kč, vodní hospodářství o 0,8 mld. Kč. To je v pořádku. Pokud se podaří postupně ten historický - a nevznikl za naší vlády - dluh vůči nestátním vlastníkům lesů u třicítek snižovat nebo splatit, aby tam nebyl ten roční skluz, tak to bude samozřejmě jenom v pořádku. Velmi vám držím palce při jednání s ÚZSVM. Teď to poslední, co jste říkal - něco jsem si s tím zažil a ta nevůle - bych řekl - ze strany ÚZSVM je tak obrovská, že pokud by se vám toto podařilo, tak vám smeknu klobouk. Pro zemědělské podnikatele by toto byl opravdu velký bonus, kdyby se toto podařilo dotáhnout a převést ty nemovitosti ve prospěch těch, kteří na nich hospodaří, ale není to opravdu jednoduché a ty zájmy jsou bohužel občas někde jinde. To, k čemu mám kritickou poznámku nebo připomínku - začnu na straně příjmů. Vy jste, pane ministře, oproti tomu návrhu, který tady byl na podzim od té minulé vlády, navýšil odvod ze s. p. Lesy České republiky (LČR) z plánovaných 2 mld. Kč na 3,3 mld. Kč. Chci se zeptat jenom na to, zda toto bylo s vedením státního podniku konzultováno, byť chápu, že jste zakladatel nebo že jste v pozici zakladatele, tak nic konzultovat nemusíte. Tomu rozumím. Ale přece jenom bych toto považoval za důležité, a to v kontextu toho, že máme schválenou strategii rozvoje s. p. LČR, kterou projednala vláda. Je to strategický dokument, ve kterém se mimo jiné hovoří o tzv. bezpečné rentě - a já se nechci dostat do té debaty, kolik se odvádělo v těch minulých letech, ale myslím, že ten princip té bezpečné renty tak, jak byl nastaven, je důležitý. Takže můj dotaz je, jestli ty 3,3 mld. Kč jsou v souladu s tím bezpečným odvodem tak, aby nebyly ohroženy investice do obnovy lesů a rozvoje s. p. LČR? To se týká příjmové kapitoly. Pokud jde o kapitolu výdajovou, tak mohu potvrdit vaše slova a děkuji za to, že jste zachovali stejnou výši rozpočtu na předfinancování pozemkových úprav. Ta necelá miliarda korun - a opět při tom jednání na Radě ministrů a s EK, kdyby toto se podařilo alespoň částečně dostat do PRV tak, jak je to doposavad, že to jsou vlastně kofinancované věci, tak bychom měli zajištěno, že pozemkové úpravy, kde jsme zhruba v polovině v rámci republiky, by mohly pokračovat dál. Takže tady určitě za mě máte jednoznačnou podporu. A to, že se podařilo ze SR toto zachovat, je dobrá zpráva. To, co vnímám bohužel kriticky je - za prvé – a nezaznělo tady - pokles podpory na vědu a výzkum. Ono to samozřejmě je signifikantní pro další kapitoly SR, které nejsou v kapitole 329 a když se podíváme, tak jestli jsem se nespletl, tak je to 150 mil. Kč mínus jak v institucionální podpoře, tak 150 mil. Kč u těch programů nebo projektů, které jsou spolufinancované z evropských dotací. Takže to je mínus 300 mil. Kč. To není už v rámci vědy a výzkumu úplně malá částka a trochu se obávám, že to úplně nekoleruje s tím, co máte v Programovém prohlášení vlády, tedy že chcete vědu, výzkum, inovace podporovat. A je to důležité. Myslím, že zástupci nevládních organizací, kteří tady sedí, o tom opakovaně na svých fórech hovoří. V tomhle tom určitě mají i moji jednoznačnou podporu. Pokud rezignujeme na inovace v oblasti zemědělství, a to se shodneme určitě i s vámi, pane ministře, tak se to bohužel bude propisovat negativně do úrovně toho sektoru. Sám jste tady zmiňoval potřeby podpor. Pokud se bude dařit zapojovat moderní trendy a k tomu vědu, výzkum potřebujeme, tak se to ve finále může ukázat rozpočtově i vlastně pozitivní. Druhá věc - tady možná ta čísla byla obráceně. Rozpočet PGRLF se snižuje. Vy jste správně říkal 2,6 mld. Kč tam byly původně v tom ještě námi předkládaném návrhu rozpočtu a vy jste ten rozpočet ponížili o 1,1 mld. Kč na 1,5 mld. Kč. Já to tedy musím říct, považuji za ne úplně šťastné a chci se zeptat třeba na jednu konkrétní věc - opakovaně ze strany všech nevládních organizací, úplně průřezově, nerozlišuji, jestli to je Agrární komora (AK) nebo svaz nebo Asociace soukromých zemědělců (ASZ), tak vůči programům, které PGRLF poskytuje - úroková podpora, pojištění, podpora pojištění - to tady nezaznělo – je důležité. Týká se to i potravinářů, já si kladu otázku, jestli možná ti potravináři, kdyby více využívali těch programů vypisovaných PGRLF, tak jestli by vlastně to nepomohlo té konkurenceschopnosti, o které jste tady správně hovořil. Ale to dramatické snížení já nepovažuji za správný krok, protože to jsou programy, které jsou oblíbené napříčím sektorem u malých i u středních farem, zemědělských podniků. A ten důsledek bude jediný, prostě nebude tam tolik finančních prostředků právě na tu úrokovou podporu, která je motivační pro zemědělce. Já chápu, že některé nevládní organizace rádi budou - radši budou za ty v uvozovkách jednoduché peníze investiční podpory v národních dotacích, které jsou vlastně přímou platbou, ať už do živočišné výroby nebo kamkoliv jinam, ale tady to je věc motivační, která vlastně má motivovat ty jednotlivé zemědělce k tomu, aby sami investovali s úrokovou podporou toho státu, která je logická a správná. Netýká se to – zdůrazňuji - jenom zemědělců, týká se to potravinářů, týká se to lesníků, protože jsou tam i programy, které směřují do lesnictví. Čili moje otázka, jestli tady s tím by ještě nebylo možné třeba v rámci druhého čtení něco dělat? Já bych to určitě rád podpořil, proto si myslím, že i usnesení pana zpravodaje bych určitě potom navrhl přeformulovat, byť rozumím a vždycky najdeme kapitoly - každá kapitola by chtěla být navýšená - vodní hospodářství každý rok, vždycky. Nezpochybňuji, ale tady já vidím tedy největší problém, a to je právě PGRLF. Jakou budete mít úroveň podpory pojištění v letošním roce? My jsme to dokázali držet na té horní. Já jsem se díval - máte myslím 16. ledna vypsané programy na webových stránkách PGRLF na letošní rok. Samozřejmě ten interval tam je vždycky od 35 do 65 % u citlivých komodit. Speciálně u těch citlivých komodit, když vidíme, co se děje v ovocnářství, tak pokud jim snížíme tu podporu pojištění z těch 65 % dolů, tak vám garantuji, že ten pokles hektarů bude ještě výraznější, než je doposavad. Považuji to za chybu.
Tak to jsou dvě věci. Potom možná - k tomu se dostaneme u těch národních dotací - to tady teď asi úplně otevírat nechci. Ještě možná jedna poznámka - vy jste zmiňoval ten nárůst, nenárůst kapitoly v kontextu toho, jak rostl objem SR jako celku. Nemyslím si, že by bylo úplně korektní říkat, že to je inflace. To je přece také strukturou potřeby výdajů státu. Za posledních 5 let otázka obrany, kde výrazným způsobem roste potřeba SR a ty rozpočty obrany se navyšují. Stejně tak rekordní růst investic do dopravy, dopravní infrastruktury čili není v tom schovaná jenom inflace, jsou v tom i další výdaje. Těžko to poměřovat takto jednoduše. Takže to jsou mé poznámky, ty kladné, pozitivní - za ty děkuji - a i ty, kde mám třeba nějaké připomínky.“
M. Šebestyán „Začnu od začátku – LČR - faktický odvod je 2,5 mld. Kč, to zbylé je do rozpočtu MZe. To znamená, to si de facto jakoby už rovnou necháváme. Myslím si, že je to výrazný posun. Já bych byl rád, aby tam příští rok byla 0, to znamená z pohledu toho, co by lesy potřebovaly. Musím i říct, že nám tento odvod slouží i k tomu, že splácíme ten dluh na té třicítce v té obnově lesů u soukromých vlastníků. Ano, představoval bych si to lépe, ale myslím si, že toto je dobré číslo na to, v jakém stavu se nachází ten rozpočet. Vy jste říkal, že se o těch odvodech není potřeba bavit, ale já bych to přesto zmínil. 5,5 mld. Kč minulý rok, 5,5 mld. Kč rok předtím čili toto je krok správným směrem. Co se týče PGRLF - já s vámi souhlasím. Na druhou stranu už jsem tady řekl, že nejsme na konci, to znamená to, že ty peníze budeme moci navyšovat, ať už z jejich vnitřních zdrojů, ještě tam to PGRLF něco má anebo ještě nějakým převodem - to je otázka toho roku. Já jsem si musel vybrat jakým způsobem, kde a co pokrátíme a myslím si, že to, abychom dosáhli navýšení lesního, vodního hospodářství a dořešili ty chybějící prostředky, ty mandatorní na to kofinancování, tak jiná cesta nebyla. Nevím, o kolik tam bude ten pokles - jakoby fakticky - na konec. Nějaký tam bude, ale myslím si, že toto není úplně - ta 1 mld. Kč - definitivní a není to tragická záležitost. U toho pojištění - mě spíš vadí to, že po tom, co se děje na trhu se zemědělským pojištěním, to začíná být de facto neúnosné pro ty zemědělské subjekty. Potom SLAK, že většina živočišné produkce už se pojišťovat nedá a potom, že vlastně nikdy nebyla dotažena ta motivace - a teď moje tradiční - velkých podniků vstupovat do zemědělského pojištění. Vytvářejí si speciální rezervní fondy. Tak ten tlak na tu cenu pojištění v rostlinné výrobě u těch menších a středních je samozřejmě vysoký a ty pojistky rostou. My jsme jak s pojišťovnami, tak s kolegy se o tom začali bavit, jak ten sendvič i s přispěním toho pojištění, včetně pojištění ušlého zisku, řešit. Koukali jsme se na nějaké italské systémy, jak to dělají v Německu nebo v Rakousku a i s tím aspektem těch nových možností v rámci SZP si myslím, že je to velké téma k řešení, protože ty dopady, ať už těch nákaz a nebo těch škůdců jsou velké. A víte, že když producentovi třeba vajec na ty nosnice vlítne ta ptačí chřipka, tak nejenom, že přijde o ty slepice, ale on přijde ještě o 5 až 6 měsíců o tu vlastní produkci, což ho vlastně zasahuje nejvíc. Takže ano, ale toto bohužel nám pojištění přes PGRLF neřeší a proto je potřeba vybudovat ten systém celý a plošně. Co se týká poklesu na vědu a výzkum – já chápu ty obavy. Na druhou stranu si myslím, že je tam spousta rezerv. Vy sám víte, jak VV jsou těžko řiditelné i z pohledu té hospodárnosti a věcí kolem. Chtěl bych zdůraznit, že budeme cílit zejména na ty, kde ten status, ten výsledek toho výzkumu je nízký. Je to i nástroj pro to dosáhnout na jejich straně vyšší přidané hodnoty a vyšší kvality, protože - a já pevně věřím, že mě v tomto dáte za pravdu - ten vztah je dost jednostranný, než aby nám VV něco vracely. Takže nejde o likvidaci toho výzkumu, spíš o to přitvrzení těch podmínek, za jakých budeme spolupracovat.“
M. Výborný „V tom určitě moji podporu máte. Byl jsem to já, kdo sloučil tři výzkumné ústavy a myslím, že když v tom budete pokračovat, tak jenom dobře. Takže ta efektivita ano, ale bavíme se o podpoře výzkumu. Samozřejmě rezerva v provozech, ty problémy, to bychom si mohli vyprávět. Ale já mám jednu poznámku nebo dvě k ptačí chřipce nebo obecně - tam si myslím, že ten systém tak, jak je nastaven u vás na ministerstvu, tak je nastaven dobře a ty náhrady, které jsou a s kterými se musí v tom rozpočtu počítat a počítá se s nimi, tak si myslím, že jsou naprosto v pořádku. A toto v kombinaci s pojištěním těch chovatelů, které samozřejmě je, tak jsem nezaznamenal, že by někoho položilo, pokud ten podnik slušně fungoval. Vy jste mi, pane ministře, neodpověděl na tu otázku, jestli ten odvod 3,3 mld. Kč, protože to je úplně jedno, jestli to je odvod k vám nebo na MZe nebo MF - mimochodem jsem se chtěl zeptat, jak to na to MZe dostanete, protože to nejde podle mého názoru. Podle zákona odvod musí jít vždycky přes MF. A možná, a to je možná dobrá zpráva pro vás, pane ministře - byla schválena velká novela lesního zákona a v tom je ustanovení, které tehdy prošlo Sněmovnou napříč, že celý odvod ze s. p. LČR může být použit výhradně do podpory lesního hospodářství, vodního hospodářství a pozemkových úprav. Čili tam by bylo dobře - vy jste tady zmiňoval, že odvod bude jenom 2,5 mld. Kč a ne 3,3 mld. Kč, který je v rozpočtu - já si myslím, že ten odvod pro státní podnik bude 3,3 mld. Kč, pokud má být naplněno to číslo, které máte v SR. To, že to zůstane v kapitole MZe vyplývá ze zákona, z lesního zákona a neměl by vám zůstat jenom 0,8 mld. Kč, to se braňte. Vám by mělo zůstat 3,3 mld. Kč a máte v tom moji jednoznačnou podporu. Myslím, že nás všech, protože to je zákon. Akorát ty finanční prostředky vám musí být poskytnuty ministryní financí. Tak je ten zákon a z těchto důvodů byl i schválen v tom minulém období nebo v tom loňském roce. Jestli se mohu zeptat na tu bezpečnou rentu, protože to je strategický dokument schválený vládou. Neměl jsem možnost to nějak spočítat, tak spíš na toto se ptám.“
M. Šebestyán „Tak já myslím, že z toho nemusíme dělat tady tu debatu. Jak se chová a jak to funguje vůči MF víte moc dobře. Novela lesního zákona nebo nenovela je vlastně jedno. To, co vám dává MF za prostředky, tak vždycky budou větší, než je ten odvod z LČR. Tak ta debata je - myslím si - bezpředmětná. Já jsem těmi 2,5 mld. Kč chtěl říct to, že pokud - a vy to víte z minulého roku - kdy vlastně nebyl naplněn odvod 7 mld. Kč a bylo odvedeno jenom 5,5 mld. Kč, tak si MF vlastně zadrželo těch 1,5 mld. Kč a nemohl je rezort čerpat. Proto jsou tady ty dvě částky. To znamená, že kdybychom my nenaplnili odvod 2,5 mld. Kč, mohou si to finance zadržet. Naše dohoda je taková, že to, co bude další nad rámec těch 2,5 mld. Kč, nikdy nepůjde do zádržného. Tím pádem jsou to de facto plně prostředky pod kontrolou, pod kontrolou rezortu zemědělství. Jsou to takové hry a předpokládám, že jste je hrál taky. A tak to je. Myslím si, že právě proto i z pohledu té renty a toho, jak se bude dařit LČR, tam máme ještě takovouto pojistku. To znamená z toho důvodu, buď ty prostředky tam zůstanou, anebo se uvolní a budeme rychleji splácet tu třicítku, to znamená tu obnovu soukromých lesů po kůrovcové kalamitě.“
M. Kučera „Hovořit po dvou emeritních ministrech, tak ti už asi řekli všechno. Já mám několik poznámek - k těm odvodům z LČR - já si myslím, já tomu rozumím, co tady říkal ministr zemědělství M. Šebestyán, že to je vlastně tím, že z MF přijde vždycky více než tolik, kolik je ta odvedená částka, což je samozřejmě logické, ale myslím si, že kdyby se to dokázalo nějakým způsobem provázat s nějakou konkrétní položkou rozpočtu, tak by to možná i směrem ven působilo velmi dobře, že by to byl i ten vzkaz, že ty peníze z těch lesů nejsou někde rozpuštěny v rozpočtu jako takovém a používají se na něco jiného. Je to sice možná jako formalita, ale já si myslím, že vzkaz směrem ven, to je velmi dobrý. Jenom už několik krátkých poznámek. K tomu SPÚ - myslím si, že pokud se to podaří, to znamená, pokud se podaří, že SPÚ bude tím, kde se bude realizovat právě ten převod majetku, tak to bude velká věc a chci jednoznačně říci, že to není na platformě opozice, koalice - já si myslím, že tady se na tom shodneme všichni - ale že to bude samozřejmě spíše na rezortu zemědělství versus finance. My jsme s tím bojovali vlastně v tom minulém volebním období taky, ani ne jako koaličně, opozičně, ale spíše s financemi. A pokud se to podaří protlačit, tak to bude jedině dobře. Za nás tu podporu jednoznačně máte a myslím si, že to všude dokážeme, kde budeme moct, tak to prosadíme. A myslím si, že tam je vázáno obrovské množství prostředků, takže pokud se toto podaří, tak to si myslím, že bude jeden z výrazných prospěšných kroků, co se týká vstřícných kroků směrem k zemědělskému rezortu. Co se týká vědy a výzkum, tak to musím říct, že bohužel ta je bita všude v tomto rozpočtu. Nejenom na rezortu zemědělství, věda a výzkum není úplně v oblibě této vlády. Nevím, čím si to zasloužila. Nechci nějak spekulovat, ale to, že samozřejmě tam není ten výtlak, to se dá taky o tom bavit, jak to je měřitelné nebo není, ale v každém případě je třeba v té oblasti skutečně nějak pokračovat v těch započatých krocích. To znamená, tam to bylo samozřejmě namyšleno tak, že aby ty výzkumné ústavy, ty úkoly, které jsou vlastně v tom rezortu, nebyly vázány pouze na ten SR, ale byly schopny si sáhnout na ty granty jako takové. Ono se to už nějakým způsobem měnilo, v tom minulém volebním období probíhaly nějaké novely, kdy ta jedna novela umožnila právě sloučení těch výzkumných ústavů a trošku do toho sáhnout a myslím si, že pokud se to dokáže provázat třeba s těmi granty, které jsou na těch univerzitách, protože celá řada lidí se tak jako překrývá s těmi výzkumnými ústavy, tak si myslím, že tam se – za prvé - dokážou řešit zajímavé úkoly přínosné pro resort - a za druhé - se výrazně navýší prostředky, se kterými se tam pracuje. Ono se to v tom minulém volebním období nakouslo, nedotáhlo, ale myslím si, že tady opět - pokud ten záměr tady bude - já si myslím, že určitě je, protože věda a výzkum právě v této oblasti je velice zásadní. Ta doba se mění velice dynamicky, tak, jak se mění klima, jak se mění dodavatelské řetězce a jak se mění celá řada věcí, které na to mají vliv, tak si myslím, že v tuto chvíli tam je sice málo peněz, ale myslím si, že si všichni uvědomujeme, že právě naopak je tam třeba udělat celá řada zásadních kroků, které naopak posílí tuto oblast. Teď nemluvím jenom o financích, ale o nějaké té celkové reorganizaci, restrukturalizaci toho tak, aby ty výkony tam byly. Ale to pak asi už je spíše debata na těch oblastech těch priorit. Tady jenom chci konstatovat, že je to škoda, že ty peníze tam nepřijdou. Samozřejmě vnímám to, že by třeba nemusely být využity nějakým způsobem smysluplně nebo že je z toho obava, ale v každém případě je to věc, která je hodna kritiky a jak říkám, v souvislosti s ostatními resorty, kde ty peníze na tu vědu a výzkum jsou poníženy.“
D. Pražák „Já jsem moc rád, že se držíme ve věcné rovině. Já bych měl jenom tři věci. Vrátil bych se zpátky k tomu, co říkal ministr zemědělství M. Šebestyán a i exministr zemědělství M. Výborný. Já si myslím, že ta debata kolem LČR v tuto chvíli je trošku zbytečná. Já si vzpomínám na rok 2024 na podzim, když jsme vystupovali a myslím si, že správně jsme vystupovali k tomu, že na rok 2025 bylo v rozpočtu namalováno 7 mld. Kč a těch LČR se nikdo neptal, jestli na to budou mít nebo ne a dokonce i zástupci LČR v té době tenkrát říkali, že by museli prodat i židle, aby vůbec se na tu částku dostali. Takže tím, jak jste si to teď vyříkali, jak to funguje, tak si myslím, že to už je zbytečné se o tom bavit dál. To je jedna věc. Druhá věc - chtěl bych ještě, aby bylo zdůrazněné to, co jste říkal, pane exministře M. Výborný, že jste rád, že se to navýšilo - ta částka celkového rozpočtu, ale je potřeba říci, že to pouze povede k pokrytí těch základních potřeb toho rezortu. To není nic, co tam je navíc. Tam jde o to, aby ten rezort mohl aspoň fungovat, proto tam je těch plus 8 mld. Kč navíc proti tomu původnímu rozpočtu. To je druhá věc. Třetí věc - jenom, co říkal mpř. ZEV posl. P. Bendl na začátku – i když možná čerpáme každý trošku z jiných čísel, ale to nevadí - co se týče PRV - tak pojďme se bavit do budoucna o tom, jestli opravdu ten PRV má sanovat všechno MZe a jestli by ty peníze tam neměly jít ještě odněkud jinud. Jestli to má být opravdu na bedrech MZe, jestli by se do budoucna ty peníze tam třeba neměly zapojit např. z MŽP atd. Jenom dávám návrh.“
P. Bendl „Já jenom na margo toho, co se tady říká - úspěchy výzkumu nejsou vždycky přímo úměrné počtu výzkumných institucí. A myslím, že je nám jasné, že úspěchy výzkumu jsou úměrné tomu, jestli privát nebo stát využije data, která ten výzkumný ústav vyprodukuje. To jenom na margo a myslím si, že ta debata je asi potřebná. K rozpočtu PGRLF - my jsme ji tady nikdy detailně neviděli, aspoň já si nepamatuji, že by ZEV kdy projednával rozpočet PGRLF. Dávám na zváženou - nenavrhuji to v tuto chvíli - ale na zváženou, jestli se tím někdy nezabývat na jednání ZEV a nepodívat se do střev, abychom tedy detailně věděli, o čem se bavíme. Já jsem se k tomu v minulosti zkoušel dostat a nikdy mi ten rozpočet ředitel detailně nedal, vždycky jenom některá čísla. Možná by stálo za to se tam opravdu do toho podívat, co jsou nepojistitelná rizika, jaké jsou v tom situace a rizika pro PGRLF, potažmo pro stát, který to financuje, podpora úroků, podpora nákupu půdy a tyto věci. Myslím, že by bylo dobré, kdybychom je viděli a co v tom činí ty celkové úvěry, jak se to splácí a jak ta situace vypadá. Já si dlouhodobě myslím, že to nemá být banka a že celkové úroky nebo úvěry se poskytovat nemají. Co se týká toho majetku - já se obávám a myslím si - teď máme otevřený stavební zákon. Ve stavebním zákoně máme otevřený zákon o SPÚ. Já vím, že tomu v minulosti bránil zákon o majetku státu, který říkal, že ten majetek musí procházet privatizací. Plus mínus 1500 privatizačních projektů čeká na rozhodnutí vlády. Trvá to desítky let a myslím si, že už jsme opravdu za a že bychom měli vymyslet systém, jak transparentně to dovysoutěžit a prodat. Myslím, že jsou to kolikrát takové ruiny, na které se díváme zvenčí. A ještě k LČR - kolik tedy vlastně musí SR letos těm soukromým vlastníkům poskytnout z titulu toho zákona o lesích? Kolik to je? Protože to se spekuluje, jaké to číslo vlastně ve skutečnosti je. Nevím, jestli něco bylo tzv. vyskladněno k 31. 12., protože já jsem slyšel 600 mil. Kč, 6 mld. Kč, 5 mld. Kč, já nevím kolik, tak jestli by tady to číslo nemohlo padnout?“
M. Šebestyán „Já budu odpovídat na všechno, co tady zaznělo. Začnu od konce. Ta třicítka - to nařízení vlády na tu obnovu - představuje pololetně v té nejvyšší možné obálce zhruba něco přes 1,3 mld. Kč. Takže je to necelých 2,8 mld. Kč ročně. Samozřejmě jak s tou obnovou probíhající a tak dále to klesá, tak teď už je ta částka, která se platí, zhruba 1,1 mld. Kč, ale bude ještě víc klesat. Já i po tom, jak byla ta historie, tak jsem se dohodl se SVOL a takto jsem to i předložil vládě, že to doženeme. Platí status quo do konce roku 2027 a pak půjdeme do tvrdého jednání, jak se to změní a jak ty sazby budou vypadat. Ale i vzhledem k nějakému slibu a slibům předchozích, tak by bylo dobré toto dořešit - tu kůrovcovou kalamitu. Já pevně věřím, že nám do toho nevlítne nová, protože pak by to bylo víceméně perpetuum mobile a museli bychom se zase nějak dohodnout, jak to budeme řešit. SPÚ - já s tím souhlasím. Ten legislativní návrh na vyjmutí tohoto majetku z privatizačního procesu je připravený, jak jste správně říkal. SPÚ ho má, tak pokud by na tom byla shoda mezi vládní koalicí a opozicí, tak proč to neschválit a tento majetek - to si tady můžeme s paní předsedkyní říct, že si to vezmeme společně, pokud by to takto bylo a můžeme to prostě zkusit. Ten majetek tam leží zbytečně dlouhé roky. Pořád je zablokovaný nějakými otazníky a kdybychom vytipovali minimálně aspoň těch pár stovek objektů a subjektů, o kterých víme, že jsou používané k té zemědělské prvovýrobě, tak pojďme do toho. Pak ještě dvě věci, na které jsem chtěl reagovat. To, co říkal mpř. ZEV posl. D. Pražák - je to podle mě zásadní postřeh i do budoucna a ta zemědělská politika a vůbec evropská kohezní, se mění. Já bych chtěl zdůraznit, že kompetence a kompetenční zákon z pohledu MZe a SZP není jedna ku jedné. Že to NRPP jako takové, to znamená ten Národní rozvojový plán a budoucí jeden fond na kohezní a zemědělskou politiku, jestli to tak dopadne, tak rezort i ZEV si musí přenastavit jakoby ten způsob pohledu a řada těch věcí, ať už jsou to to, na co jsme dneska narazili - pozemkové úpravy - nebo to může být i zpracovatelský průmysl od malých mikropodniků až po velké, může to samozřejmě být celá agenda vody a lesů, nebudou a nemusí být, anebo jenom zčásti budou obsazeny v SZP. Čili bude se muset cílit na další nástroje kohezní politiky tak, aby se vlastně naplnily ty cíle, které rezort jako takový má a má je určitě i ZEV. A chtěl bych ještě říct, že v tomto duchu MZE zpracovalo pozici za sebe k NRPP a k zemědělské politice pro Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Odesílali jsme to někdy na konci minulého týdne a určitě to můžeme zaslat na ZEV, abyste to měli jako podklad, kam cílíme v těch ostatních agendách, ať už jsou to životní prostředí, to znamená Státní fond životního prostředí (SFŽP) atd. A co se týče toho výzkumu, já zase souhlasím i s tím, že by mělo docházet k většímu propojování, k větším synergiím s univerzitami. Myslím si, že to je ta správná cesta. Víte, že rezort jako takový má největší počet VV a obecně výzkumných institucí jako takových a pan prof. Marek Turčánek k tomu ještě vymyslel takové hezké slovo u těch VV, že řekl, že musí u nich probíhat univerzitace a napsal k tomu, co by pod tím mělo být, aby se vyhledávaly ty synergické efekty a myslím si, že to je správná cesta, že to je dobré.“
K. Tureček „Já jenom bych se chtěl vyjádřit - všichni máte před sebou kapitolový sešit a na straně 33 máte názorně pěknou přehlednou tabulku srovnání rozpočtů - schválený rozpočet roku 2025 a návrh rozpočtu 2026 v této verzi. A tam samozřejmě ta čísla jsou jednoznačná. Čtu: „Podpora agrárního sektoru 41,9 mld. Kč rok 2025, rok 2026 46 mld.140 mil. Kč, takže navýšení jednoznačné. Pak tam máte podpora rozvoje Strategický plán rozvoje venkova, a to bude druhé číslo - zbytek už nechám na vás - rok 2025 4,9 mld. Kč, rok 2026 9,6 mld. Kč. To jsou prostě fakta k rozpočtu, který máte před sebou. Myslím, že ta čísla mluví za všechno. K problematice výnosů z LČR – když tak mě opravte, protože nebudu hledat teď v kapitolovém sešitě, tak to budu říkat z hlavy - rok 2025 odvod 7 mld. Kč - a my jsme si skutečně dali závazek na základě tohoto extrému, že všechny peníze, které se vezmou z LČR, budeme směřovat do lesů, vody a pozemkových úprav. Na tom byla společná shoda. Tak já říkám 7 mld. Kč a proti tomu vodní hospodářství 1,8 mld. Kč. To jsme pak museli navyšovat o 700 mil. Kč, když jsme brali z PRV, ale 1,8 mld. Kč proti 7 mld. Kč. Lesní hospodářství 1,5 mld. Kč to jsme někde na 3,3 mld. Kč a pozemkové úpravy 950 mil. Kč, dobře miliarda. Takže jsme na 4,3 mld. Kč, takže 7 mld. Kč se z lesů bralo rozpočtem roku 2025 a vracelo se do této oblasti 4,3 mld. Kč, takže 2,7 mld. Kč nám uteklo. Já mluvím o návrhu rozpočtu 2025. To jsou prostě fakta, ta nezměníte. A rozpočet, který máte před sebou, říká z lesů 3,3 mld. Kč, do vody 3 mld. Kč, do lesů 2,5 mld. Kč a do pozemkových úprav jde 950 mil. Kč, takže jsme 6 mld. 450 mil. Kč. To znamená plus 3 mld. Kč do lesů. To jsou fakta, ta nezměníte. A samozřejmě my ještě říkáme, vodu budeme posilovat. A co se týče k tomu PGRLF - jednoznačná fakta. Tady já musím trochu zabruslit do historie. Psal se rok 1994 a tehdejší ministr zemědělství byl v komplikované situaci. On skutečně v rozpočtu MZe měl 5,8 mld. Kč a on věděl, že je to málo. Soupeřil s tehdejším předsedou vlády V. Klausem o navýšení rozpočtu. Částečně se to dařilo a proto 23. prosince 1994 ustanovil PGRLF s dvěma cíli. Jednak garance úvěru, jistiny úvěru. Na to si vydobyl 4 mld. Kč převodu z akcií z Fondu národního majetku, aby mohl vydávat garance jistiny úvěru. A dále dotace úroků z úvěru, kde si to musel vzít z toho rozpočtu, vzal si zhruba kolem 2 mld. Kč a skutečně tehdy se podařilo díky těmto 2 mld. Kč a dotací úroků a ty dotace úroků byly zhruba kolem 12 % - 13 % p.a., tak prakticky se podařilo měsíčně pumpovat 1 mld. Kč do sektoru zemědělství. A tady skutečně zemědělství nemělo jiný zdroj. Ty dotace byly na takovéto výši, jaké jsou tady, ale díky tomu PGRLF tam byly napumpovány hlavně provozní a částečně investiční prostředky každoročně ve výši 12 mld. Kč. Takže to byl hlavní cíl. A připomenu ještě jednu věc. Celou tuto operaci dělalo 5 pracovníků na MZe ve speciálním oddělení PGRLF v odboru ekonomiky a financování paní ředitelky Cylhelnové. 5 žen. Pak samozřejmě víme, jak to bylo – NKÚ - že to nemůže dělat výkonný aparát MZe, proto byl zvolen ten systém výkonného aparátu PGRLF, ale já si pamatuji, že do té doby jsme vždycky dostávali tabulky z PGRLF a skutečně, já bych se k tomu přimlouval a já vůbec nezpochybňuji, abychom se drželi toho původního poslání PGRLF, které bylo prioritně dotace úroků z úvěru i třeba z vyšší sazby, aby skutečně zemědělci platili jenom to 1 %, ale dostávali jsme prakticky vždycky – to já si pamatuji - ty grafy, jak sem chodily, kolik PGRLF vydal garancí a musím říct, že z toho tehdy byl strach, aby ty garance se pak nezpoplatnily - on jich vydal zhruba za 25 mld. Kč - a ta realizace té jistiny byla minimální. Takže tady se potvrdilo, že prakticky zemědělci jsou nejlepší dlužníci vůči bankám. Ano, vzal jsem si 2 mld. Kč z rozpočtu MZe a já přes úrokové sazby, přes dotaci úroků z úvěru dotuji - a teď tam bylo 10 mld. Kč v programu zemědělec z úvěru, 6 mld. Kč v programu investice. Takže já bych se za toto přimlouval. Ale kde jsem zásadní odpůrce a na tom trvám, aby PGRLF díky tomu, aby aparát, který se nám trochu rozbotnal od té doby těch 5 úřednic MZe, poskytoval přímo úvěry. Já vám řeknu proč. Protože já teď nevím, jaký je aktuální stav v registru zemědělských subjektů – cca 33 tisíc - jestli dáme 1 mld. Kč úvěru po milionu korun, tak podělíme 1000 zemědělců. Já bych se skutečně přimlouval - ano, pojďme zase obnovit to původní poslání PGRLF zejména přes ty dotace úroků z úvěru, klidně navyšme ten rozpočet, ale až si budeme jistí, že na toto poslání nám těch 1,5 mld. Kč nestačí, pak pojďme do toho. Na tom by měla být shoda. To jsem chtěl jenom na doplnění.“
M. Výborný „Děkuji za to historické expoze mpř. ZEV posl. K. Turečkovi. Shodou okolností dneska dopoledne jsem měl schůzku s tehdejším poradcem J. Luxe p. V. Slavíčkem a on byl ten, který tvořil celý systém PGRLF v tom roce 1993. Máte pravdu, podle amerického vzoru. A mimochodem jsme se bavili o tom současném stavu. Já tedy nevím, jestli to je možné, a to je výzva i pro pana ministra, možná, že by opravdu téma PGRLF bylo dobré sem na výbor zařadit na nějaké další, příští, přespříští jednání, paní předsedkyně, protože mám pocit, že tady panuje řada mýtů. Tak například mýtus o tom, že PGRLF nabobtnalo. Tak jestli někdo dokázal něco v rámci rezortu výrazně digitalizovat - kromě už zmiňovaného ČÚZK - tak to je právě PGRLF, včetně kombinace nebo včetně komunikace mezi fondem, pojišťovnami, bankami. Dneska už nemusí ti žadatelé fakticky chodit na pobočky. Čili skutečně ten počet úředníků, já nevím, jak je velký, ale minimální. Zeptejte se kterýchkoliv zemědělských podnikatelů, kde je nejjednodušší v uvozovkách žádat o podporu, že je to právě úroková podpora právě na PGRLF, protože to funguje. Já tady s tím, že 1,5 mld. Kč stačí, nesouhlasím. Ptal jsem se na to, jak bude vysoká míra pojištění. To nevím, jestli pan ministr už ví nebo neví. Ono to taky bude záležet od počtu těch žádostí, ale to jsou potom podle mě zásadní dopady do toho sektoru. To je potřeba si říct. A já s vámi souhlasím, že to má být primárně a ono to tak taky je - na PGRLF ta většina finančních prostředků jde právě do té úrokové podpory a na podporu pojištění, která tam historicky předtím nebyla, teď tam je a myslím, že to je důležité. Tak to jsem chtěl jenom k tomu dodat.“
M. Šebestyán „Já se taky můžu historicky přidat. Já jsem na PGRLF psal diplomovou práci, takže taky o tom něco vím. Jde o to, že základní navýšení počtu zaměstnanců na PGRLF bylo způsobeno poskytováním úvěrů a zavedením risk managementu do té praxe, protože když dáváte dotaci úrokové sazby, tak ten rizikový faktor nese banka. Pokud se rozhodnete poskytovat samostatně úvěry, tak samozřejmě si ten risk musíte ošetřit sami. To je jedna z věcí, která je vlastně i dlouhodobě trnem v oku MF, že nám tady akciová společnost poskytuje úvěry a samostatně si dělá vlastně ten risk management. To navazuji na to, co říkal na začátku mpř. ZEV posl. P. Bendl. Jinak souhlasím s tím, že je tam ohromný posun i v té digitalizaci a v tom, jak je to jednoduché, jak je to pro naše zemědělce vítaný nástroj a vítaný program. A jak jsem tady už řekl, byl bych rád, aby dotace úrokových sazeb fungovaly do budoucna a možná i v tomhle tom současném období v rámci Strategického plánu rozvoje nebo PRV.“
M. Oborná „Já si dovolím na závěr ještě sama za sebe takovou drobnou poznámku. Já bych ten návrh rozpočtu chtěla velmi ocenit, byť vnímám ty námitky z řad opozice a děkuji za tu debatu, která je věcná. Moc si toho vážím, že vedeme tady věcnou debatu, ale s ohledem na to, v jaké situaci pan ministr byl a byla to velmi těžká situace, tak se domnívám, že opravdu pro tu kapitolu MZe se podařilo získat maximum možného. A já to považuji za takový malý úspěch a hodnotím to velmi pozitivně. Věřím, že k některým těm věcem, které tady zazněly, se vrátíme ještě v tom mimořádném bodu, kde - pokud bude-li zájem i z řad odborné veřejnosti vystoupit - je můžeme probrat ve větším detailu. Tudíž pokud nejsou už od vás žádné přihlášky do rozpravy, tak bych poprosila pana zpravodaje, aby nás seznámil s usnesením.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.
Zpravodaj mpř. ZEV posl. K. Tureček předložil návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 29 (+6, -2, 3); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
P. Bendl „Já jenom krátce. Já jsem rád, že jste z toho vyndali program číslo 9 a 13. A protože to je standardní usnesení, které tady probíhá z nespotřebovaných výdajů někam doporučit ministrovi, tak si myslím, že se to přijmout dá.“
M. Výborný „Já jsem chtěl poprosit, jestli by to bylo možné hlasovat samostatně. Já určitě podpořím ten třetí bod, který se týká té věci ohledně SZPI. Pan ředitel tady nakonec je, a to si myslím, že je důležité a bylo to součástí té debaty, když jsme ty pravomoci převáděli ze strany hygieny právě na SZPI v tom loňském roce. Takže to určitě ano. Chci se zeptat pana předkladatele, což je asi pan zpravodaj, to usnesení - v tom bodě jedna v situaci, kdy podkapitolu Národní dotační programy pan ministr předložil navýšenou oproti tomu původnímu návrhu prvnímu nebo té bývalé vlády, tak, zda i tak je potřeba navyšovat národní dotace? Já si myslím, že i z té debaty tady vyplynulo, že by se našly jiné podkapitoly v rámci rezortu, které by bylo dobré navýšit. Bylo tady opakovaně zmiňováno PGRLF, byly tady zmiňovány např. pozemkové úpravy apod.“
K. Tureček „Vycházím z toho, že naší ambicí je Národní dotační programy držet někde na úrovni 5 mld. Kč a v tuto chvíli jsou tam 4 mld. Kč, takže se chceme co nejvíce přiblížit této částce. O vodním hospodářství to tady zaznělo. A k PGRLF - já jsem se vyjádřil, že já v konceptu, pokud ta míra, naopak se přimlouvám, aby tam byla agresivnější podpora dotace úroků z úvěru, ale já bych rád viděl nejdřív nějakou tu analýzu na toto téma. Takže já souhlasím, doporučuji, abychom jedničku, dvojku, která se týká těch výdajů, hlasovali jako jeden bod a trojku a čtyřku, která se týká té SZPI, taky jako jeden bod.“
P. Bendl „Já jenom, abych si to ujasnil. To znamená, jednička žádá ministra zemědělství, aby v průběhu roku 2026 nevázané nároky z nespotřebovaných výdajů kapitoly 329 MZe použil na posílení podkapitoly Národní dotační programy do zemědělství podkapitoly Podpora vodního hospodářství, vyjma programu 9 a 13. Rozumím tomu takto?“
K. Tureček „Ano, my jsme se bavili, že už mpř. ZEV posl. D. Pražák zase má tady u Národních dotací to směrování toho, kam to má jít.“
P. Bendl „Takže to je takový doplněk k doplňku.“
K. Tureček „Ano.“
M. Oborná „Ještě jednou k návrhu tomu hlasování. Zvlášť budeme hlasovat bod 1 a bod 2 a potom bychom hlasovali en bloc bod 3, 4 a 5 dohromady. Je to tak? Souhlasíte s tím? Ano? Dobře. Ta usnesení máte před sebou, tudíž předpokládám, že není nutné to znovu číst.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná předložila návrh na hlasování doprovodného usnesení o bodu I. a II.: +10, 0, 1; přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 5.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná předložila návrh na hlasování doprovodného usnesení o bodu III., IV. a V: +11, 0, 0; přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 5.
Bylo přijato doprovodné usnesení č. 40; přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 5.
3.
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2026 a střednědobého výhledu na roky 2027 a 2028 (sněmovní tisk 95)
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná sdělila, že za MZe je stále přítomen ministr zemědělství M. Šebestyán, J. Havlíček ze Sekce ekonomiky a informačních technologií, V. Hrudková ze Sekce ekonomiky a informačních technologií. Za SZIF přivítala generálního ředitele P. Dlouhého a A. Hrdličku – ředitele Sekce ekonomické. Zpravodajem byla určena mpř. ZEV posl. M. Pošarová.
Ministr zemědělství M. Šebestyán ve svém úvodním slově sdělil, že „předložený materiál Návrh rozpočtu SZIF na rok 2026 a střednědobého výhledu na roky 2027 a 2028 byl zpracován na základě § 6c zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkové zdroje a jejich užití v roce 2026 představují finanční prostředky ve výši 45 544 157 Kč a plně respektují výdajový rámec stanovený metodikou sestavování státního rozpočtu na rok 2026 včetně salda. Tyto celkové zdroje a jejich užití jsou o 2 732 341 000 Kč vyšší než v návrhu rozpočtu na rok 2025. Hlavní rozdíl je způsoben tím, že rozpočet na rok 2025 nereflektoval předpokládané výdaje v rámci Rozvoje venkova, tj. prostředky, které vyplývaly ze schváleného Strategického plánu a přijatých žádostí. V průběhu roku sice byly tyto prostředky posíleny, ale přesto se na konci roku nevyplatilo cca 1,2 mld. Kč jak z české kapitoly, tak z EU, což ovlivňuje i návrh rozpočtu na rok 2026. Základní příjmy v návrhu rozpočtu SZIF na rok 2026 představují dotace z kapitoly MZe na rok 2026 ve výši 45 090 557 000 Kč. Z toho ze SR 15 602 639 000 Kč a z rozpočtu EU 29 487 918 000 Kč. Z této částky je určeno na SZP 39 260 557 000 Kč, na zemědělské národní dotace 3 910 000 000 Kč, na marketingovou podporu značek kvality 120 000 000 Kč a na správní výdaje 1 000 800 000 Kč. Ostatní příjmy činí celkem 226 800 000 Kč a tvoří je tržby z prodeje v rámci intervenčních nákupů. Mezi ostatní zdroje řadíme zápůjčku od MF ve výši 226 800 000 Kč, kterou budou financovány případné intervenční nákupy. V rámci užití zdrojů bude největší část alokována na SZP, a to celkem 39 599 157 000 Kč bez 115 000 000 Kč na technickou pomoc RV. Z toho na přímé platby 20 588 341 000 Kč, na Rozvoj venkova 17 564 154 000 Kč a na opatření společné organizace trhů 1 446 662 000 Kč. Z toho 993 062 000 Kč na jednotlivá opatření společné organizace trhu, 226 800 000 Kč na nákup intervenčních komodit a 226 800 000 Kč na splátku zápůjčky na intervenční nákupy. Na zemědělské národní dotace připadá částka ve výši 3 910 000 000 Kč. V rámci správních výdajů jsou přiděleny prostředky ve výši 1 915 000 000 Kč včetně výdajů na technickou pomoc rozvoje venkova 2023+ ve výši 115 000 000 Kč. Na marketingovou podporu značek kvality připadá částka ve výši 120 000 000 Kč. Návrh rozpočtu SZIF na rok 2026 byl upraven dle přidělených dotací z kapitoly MZe v lednu 2026. Upravený materiál byl schválen vládou dne 26. ledna 2026. Předložený návrh rozpočtu a střednědobého výhledu byl sestaven v souladu s příslušnými nařízeními Evropské komise, vydanými pro SZP a současně respektuje podmínky stanovené pro její realizaci v ČR, vydané příslušnými nařízeními vlády ČR.
Zpravodajka mpř. ZEV M. Pošarová ve své zpravodajské zprávě sdělila, že „Rozpočet vychází z přidělených dotací z kapitoly MZe ve výši zhruba 45,1 mld. Kč v roce 2026. Návrh zahrnuje prostředky na SZP EU, Národní dotační programy, marketing, podpory značky kvality a správní výdaje Fondu. Střednědobý výhled reflektuje pokračující financování klíčových dotačních titulů a rozvojových programů i v následujících dvou letech. Navrhovaný rozpočet umožní zajištění kontinuity podpory zemědělského sektoru, včetně přímých plateb, rozvoje venkova a marketingových aktivací v souladu s cíli SZP EU. Rozpočtové prostředky jsou realisticky naplánovány a odpovídají přiděleným dotacím z ministerské kapitoly na plánované období. Materiál byl projednán a schválen vládou 29. ledna usnesením č. 46, což potvrzuje vládní podporu jeho obsahu. Co se týče celkového finanční rámce roku 2026 - celkové zdroje jsou ve výši 45,54 mld. Kč. Už tady bylo vyjmenováno, na jaké prostředky a na jaké programy to bude, v jaké hodnotě. Co se týče meziročního srovnání oproti roku 2025 dochází k navýšení zdrojů přibližně o 2,73 mld. Kč, a to zejména v důsledku vyšší alokace prostředků v rámci SZP. SZP tvoří rozhodující část rozpočtu a zajišťuje financování přímých plateb zemědělců, opatření pro klima a životní prostředí, podporu mladých zemědělců a rozvoj venkova. Národní dotační programy umožňují pružně reagovat na specifické potřeby českého zemědělství. Marketingové programy posilují postavení českých potravin na trhu a podporují značky kvality a správní výdaje pokrývají provoz fondu, personální zabezpečení a modernizaci IT systému nutných pro administraci evropských i národních podpor. Materiál je realisticky vyvážený a odpovídá strategickým prioritám státu v oblasti potravinové bezpečnosti, rozvoje venkova a konkurenceschopnosti zemědělství. S ohledem na význam zemědělského sektoru pro českou ekonomiku a stabilní fungování intervenční politiky doporučuji materiál schválit beze změn.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.
P. Dlouhý „Já jenom pro srovnání bych si dovolil pár čísel ve vztahu k roku 2025 plánovanému rozpočtu a roku 2026 a pak k tomu původnímu návrhu z listopadu 2025 ve vztahu k tomu lednovému. SZP je navýšená oproti loňskému roku v návrhu rozpočtu o více jak 3 mld. Kč, a to zejména o 3 mld. Kč v rámci rozvoje venkova. Zemědělské národní dotace jsou vyšší o 245 mil. Kč. Marketingová podpora se nezměnila a správní výdaje fondu klesly o 605 mil. Kč. A oproti tomu původnímu listopadovému návrhu - a podotýkám, že já se tady bavím o číslech, které jsou v souhrnu ČR, tj. národní rozpočet i kofinancování EU bez rozdílu na kapitálové běžné výdaje - v rozvoji venkova, kde jsme měli nedostatek finančních prostředků, se navýšilo v tomto rozpočtu o 8 mld. Kč a zemědělské národní dotace se navýšily o 800 mil. Kč.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.
Zpravodajka mpř. ZEV posl. M. Pošarová předložila návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 30 (+9, 0, 1); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
4.
Dotační programy zemědělství pro rok 2026 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 96)
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná sdělila, že za MZe je stále přítomen ministr zemědělství M. Šebestyána, J. Havlíček ze Sekce ekonomiky a informačních technologií, V. Hrudková ze Sekce ekonomiky a informačních technologií a dále přivítala V. Zedka – ředitele odboru environmentálního a ekologického zemědělství. Zpravodajem byl určen mpř. ZEV posl. D. Pražák.
Ministr zemědělství M. Šebestyán ve svém úvodním slově sdělil, že „Předkládaný materiál obsahuje dotační programy pro rok 2026, jejichž účel, včetně rozsahu peněžních prostředků podle paragrafu 2d odst. 1 zákona č. 252/1997., Sb. o zemědělství schvaluje pro každý rok po jednání vládou Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR současně se SR. Návrh peněžních prostředků ze SR určených na dotační programy pro rok 2026 je stanoven ve výši 4 mld. Kč, z toho 3 648 000 000 Kč dotací k hospodářskému výsledku neinvestiční dotace a 351,7 mil. Kč dotací na pořízení dlouhodobého hmotného majetku kapitálové výdaje. Peněžní prostředky určené na dotační programy, vyjma programu 6 - genetické zdroje - budou převáděny na základě předkládaných žádostí SZIF o poskytnutí dotace do rozpočtu Fondu. Prostředky určené na dotační programy jsou v návrhu rozpočtu pro rok 2026 o 250 mil. Kč vyšší oproti schválenému rozpočtu pro rok 2025, tzn. ten byl 3 750 000 000 Kč. Návrh rozpočtu dotačních programů zemědělství pro rok 2026 odpovídá možnostem rozpočtu kapitoly ministerstva, přičemž zachovává kontinuitu s předešlými roky v poměru předešlých peněžních prostředků pro jednotlivé programy. Rozdělení peněžních prostředků na jednotlivé dotační programy směřuje primárně do odvětví živočišné výroby, celkem 2 892 800 000 Kč, do odvětví rostlinné výroby 528 000 000 Kč, do odvětví potravinářství 363 000 000 Kč a na ostatní aktivity 216 200 000 Kč. Do materiálu je stejně jako v minulých letech zařazen rámcový program pro řešení rizika krizí v zemědělství tak, aby mohl být v případě potřeby spuštěn a administrován, a to v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb. o zemědělství. Program je uváděn bez peněžních prostředků v případě vzniku škod způsobených například přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými povětrnostními podmínkami a bude spuštěn a financován na základě příslušného usnesení Vlády ČR. Materiál dotační programy zemědělství pro rok 2026 byl 26. ledna 2026 schválen Vládou ČR usnesením č. 47. Dovoluji si vás požádat o souhlas s uvedeným materiálem a žádám vás o doporučení schválit tento materiál Poslaneckou sněmovnou ČR.“
Zpravodaj mpř. ZEV posl. D. Pražák poděkoval ministrovi zemědělství za vyčerpávající představení tohoto sněmovního tisku (ST). „Já si myslím, že jsme se už tady tomu věnovali poměrně dost i u bodu u SR, takže nebudu čísla opakovat. Chtěl bych jenom avizovat, že budu navrhovat schválení. To je jedna věc a druhá věc, že tím, že jsme tam schvalovali doprovodné usnesení u návrhu rozpočtu kapitoly 329 MZe, tak v této návaznosti bych dával doprovodné usnesení k tomu, kam ty peníze by případně u těch národních dotací šly. Máte to všichni před sebou. Myslím si, že to není nic proti ničemu. Je tam podpora včelařství, podpora vybudování kapkové závlahy, podpora mimoprodukční funkci rybníků a podpora mimoprodukční funkci rybářských revírů. Takže to bych si potom dovolil načíst.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.
M. Výborný „Já jsem se k této části nevyjadřoval při té debatě o celé kapitole, protože jsem věděl, že přijde tento bod 4, tak tady mám jednu poznámku a ona to je vlastně reakce, protože myslím, že pan ministr na to nemusí odpovídat, už na to odpovídal, myslím, mpř. ZEV posl. P. Bendlovi. Já jsem toho názoru, že fakt ta třináctka je zbytečná a klidně se s vámi, pane ministře, vsadím, že to žádným způsobem nepomůže tomu cíli, který jste zmiňoval a na kterém se shodneme. To znamená snaha podpořit zpracovatelský průmysl tak, abychom měli v obchodech naše potraviny, to je samozřejmě v pořádku. Jenom si nemyslím nebo nejsem asi ve shodě s vámi, že toto je ta cesta, kterou se toho cíle skutečně dosáhne. Znovu bych se vracel k tomu, že i v jiných typech podpor, včetně těch úrokových, mohou potravináři čerpat. Toto je podle mě věc, která je zbytná. Nakonec se to ukázalo i v těch předchozích letech, se domnívám. Čili ta čtvrt miliarda na programu 13, která bude směřovat k těm velkým potravinářským podnikům, společnostem, si myslím, že bylo možno využít jinde. A ani si dokonce nemyslím, že v kapitole Národní dotace. Já jsem přesvědčen, že to, co jsme měli v loňském roce - 3,5 nebo 3,6 mld. Kč, v původním plánu byla 3,1 mld. Kč - i s tím by se dalo skutečně vcelku solidně vyžít, a to je v kontextu toho, že na rozdíl od rostlinné výroby, tak ta živočišná je relativně stabilizovaná, byť mi můžete namítnout nějaké predikce vývoje výkupních cen mléka apod., ale pořád si myslím, že kolem těch 13 Kč to je unesitelné. Mám k tomu ještě - abych nezůstal jenom u toho evergreenu té třináctky - jednu připomínku, a to i v kontextu těch citlivých komodit, byť vím, že ty programy na restrukturalizaci ovocných sadů, případně vybudování kapkové závlahy nebyly stoprocentně čerpány, tak si myslím, že bych se potom spíš ptal, proč nebyly stoprocentně čerpány? A u té kapkové závlahy jsem přesvědčen, že tomu tak dokonce ani nebylo, protože i chmelaři, protože se to netýká jenom ovocných sadů, ale týká se to chmelnic, týká se to vinic, tak by určitě tyto prostředky využili a jsou to v porovnání s tou třináctkou vlastně minimální částky. A mrzí mě, že tady ty položky v programech 1 I a 1 R byly ve finále poníženy o poradenství. O poradenství tady zmínka byla. To si myslím, že je spíš nějaká úlitba určitým skupinám.“
M. Šmída „Už k tomu padlo mnoho, tak já to nebudu dál prodlužovat. I mně se jedná o ten řádek 13 nebo respektive kód 13. Jedná se o Dotační program podpory zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Je to dotační titul, který byl v roce 2022 zrušen. Myslím si, že zemědělství se docela dobře ty 4 roky obešlo i bez něho. Nyní teda je tam znovu přidán. Je to typický program pro ty největší hráče. Dokonce ty podmínky už tehdy vypadaly tak, že ti malí a střední byli těmi podmínkami prakticky vyloučení. V roce 2023 se k tomu vyjádřil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten to velmi ostře kritizoval tady ten dotační titul. Takže já - a jsem rád, že jsme v této věci tady našli i poměrně širokou shodu - bych si dovolil navrhnout usnesení, které směřuje k tomu, aby tento dotační titul byl – řekněme - vyškrtnut z toho dotačního plánu. Usnesení jsem dal tajemníkovi ZEV, případně mám tady i 5 kopií pro kolegy z koalice. Dovolím si to usnesení přečíst - v bodě 1 - ZEV doporučuje upravit tento materiál tak, aby přehled dotačních programů a peněžních prostředků určených na dotace k hospodářskému výsledku a dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku pro rok 2026 neobsahoval dotační program číslo 13 - Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu s ohledem na ostrou kritiku tohoto programu ze strany NKÚ. A za druhé - doporučuje Poslanecké sněmovně schválit tento materiál s úpravou uvedenou v bodě 1.“
M. Šebestyán „Už jsme se toho dotkli na začátku. Já budu strašně rád, pokud, když mi říkáte, že se mnou souhlasíte z pohledu té konkurenceschopnosti, když mi dáte nějaké návody, jak toho docílit. Podívejte se, kam jsme se dostali. Vám připadá, že podnik, který má 250 zaměstnanců má být v ČR sprosté slovo? Vy, co chodíte do marketů, kupujete si výrobky od Millermilch, Nestlé a nadnárodních společností - proč bychom neměli naše české podniky podle mě střední velikosti, které jsou zařazeny podle pravidel EU nad těch 250 zaměstnanců v potravinářském průmyslu jako velké - proč bychom je měli úplně vyřadit z toho, že se na ně nebudeme koukat a nebudeme chtít, aby prosperovaly? Když pojedete do těch podniků, vidíte, že chybí sklady, jsou drceny tou efektivitou těch obrovských firem, jako je například Müllermilch v Drážďanech nebo některé polské podniky atd. Já nechci jen nic jiného, než abychom se na to koukali vyváženě. Jestliže jsme v minulém období dali přes 3 mld. Kč na rozvoj malých, mikro a středních podniků při zpracování potravinářských výrobků, tak vy - nezlobte se na mě, tady děláte cirkus z 250 mil. Kč, kdy chceme budovat např. zpracovatelské nebo skladovací kapacity pro podniky, které se dokážou sloučit třeba při skladování zeleniny nebo ti producenti vajec, kteří vyvážejí tu surovinu, ta surová vejce a zpátky dovážíme melanže, tak my prostě musíme otevírat tady ty otázky a tady ty prostory na tom trhu a pomoc nastartovat ze strany státu tento typ projektů. A ať už to budou firmy, které na tom trhu existují nebo nově vzniklé sdružením třeba i těch prvovýrobců nebo menších firem, taky jim musíme pomáhat, aby udržely tu konkurenceschopnost v rámci toho jednotného trhu. Já si opravdu myslím, že toto je politicky motivovaný stav zakázat se tady bavit o velkých podnicích a o tom, aby byly konkurenceschopné. A když se podíváte třeba do těch vedlejších států, tak na rozvoj tady těch projektů, mají tam kapitálové fondy, dokonce když pojedete třeba do Dánska, tak tam stát vybudoval ta největší jatka a je to samozřejmě velký podnik, který má stovky nebo nízké stovky zaměstnanců na těch porážkách a všechno je to v této bázi. A pak se už pojďme bavit, komu to patří, jak to sdílejí ti prvovýrobci atd. Ale my nemůžeme tady strčit hlavu do písku a dělat, že ten svět kolem nás se takto nechová. Když pojedete do Polska - znovu to uvedu - co tam uvidíte třeba z pohledu třeba ovoce zeleniny? Obrovské areály, kde se to ovoce skladuje, balí, jsou tam sdružení podnikatelé do toho, aby byli konkurenceschopní a aby mohli na tom trhu působit. Takže já rozumím, že se tady něco nějakou dobu říkalo, ale prosím, zauvažujte na tom a pojďte tady o tom vést debatu, protože ty podniky tady jsou, existují a jestliže tady je výroba společně s jatky z pohledu zpracování masa, poráží stovky kusů týdně, tak to v evropském prostoru není žádný velký podnik, i když to má nad 250 zaměstnanců i s tou logistikou, kterou mu tam připočítáme. A je to někdo, koho bychom si měli vážit, protože do našeho rozpočtu odvádí daně, odvádí jich vždycky víc, než dostane na dotacích. Měli bychom těmto podnikatelům vyjádřit určitý respekt a neměli bychom je tady démonizovat, ostrakizovat a mluvit o nich jako o nějaké skvrně. Proto to takto navrhuji a navrhujeme to takto jako rezort, protože si myslíme, že ten stav je nevyvážený a dokonce si myslím, že v těch uplynulých 4 letech ty podmínky i u PRV u toho záměru C 3473 byly nastaveny tak, aby ty větší úplně čerpat nemohly, aby ta modernizace a ty nové technologie byly čistě v jejich režii, ale nevím, jestli za takovýchto podmínek, když vidím, co se děje v Polsku nebo v Německu nebo v Rakousku z pohledu podpory státu dokážeme udržet krok. To je jedna věc. Druhá věc - živočišná výroba je v ČR závislá díky schématu jednotné žádosti vázanou na plochu na národních dotacích. Tento systém se tady vytvořil jako reakce právě na to, že jsme nebyli a nenastavili jsme si ten dotyčný režim podle plného schématu těch 21 podpor a myslím si, že je nutné dbát na to, aby ten objem peněz, který dáváme do živočišný výroby, nebyl vnímán jako nějaký dárek našim subjektům, které vlastně dělají živočišnou výrobu, ale jakýsi vyrovnávací příspěvek podle toho, co se děje na trhu. A byl bych velice rád, abychom si říkali, že i po tom inflačním období, tak aby stát mohl úspěšně intervenovat v této oblasti ty 4 až 5 mld. Kč je prostě nutnost, protože - znovu opakuji - v období té poslední krize polský stát dal do zemědělství a potravinářství přes 4 mld. Euro. Nemůžeme si přece lhát, že jestliže my se na to nebudeme koukat a nebudeme to řešit, tak si budeme takto jenom spolu povídat a budeme mít konkurenceschopné. My ty podnikatele musíme namotivovat, poskytnout jim určité záruky, stabilní, předvídatelné prostředí, aby do toho šli a aby opravdu začali zpracovávat, abychom nevyváželi tu jednoduchou surovinu, ale dělali tady přidanou hodnotu. A myslím si, že zpracovatelské kapacity - efektivní, moderní - ať už jsou u malých, mikro, středních nebo velkých, jsou prostě podmínkou toho, aby ČR byla úspěšná. Kapková závlaha - já s tím souhlasím. Ale musíme si říct, že pokud máme rozvádět ty hadičky, tak nejdřív nám musí nějakou dobu a úspěšně běžet program 129.310, abychom tam z národních podpor prostřednictvím této podpory ve vodním hospodářství dokázali tu závlahovou infrastrukturu budovat. To znamená, jakmile tam ta poptávka bude a naprosto souhlasím s vámi, tak pojďme se tady o tom bavit a navyšovat. Co se týče restrukturalizace sadů - proč tato podpora vlastně upadá a není čerpána? Tak ta odpověď je velice jednoduchá. Když si spočítáte výšku dotace, tak i při této výšce dotace, tak návratnost toho restrukturovaného sadu je přes 15 let. Do toho vám nikdo nepůjde s tou situací na trhu. Čili proto jsem se rozhodl - a i se svými kolegy - tady tím způsobem. A musíme tam udělat změny, musíme tam vytvořit tu motivaci, ale musíme také mít i u těch zelinářů a ovocnářů skladové kapacity, a to jejich sdružování atd. To poradenství jsem úplně nenavnímal, jestli je to reakce na ten titul 10 D. Co jsem si přečetl v novinách, tak absolutně nechápu, o co tady jde, protože ten titul je stejně veliký jako v minulých letech a otevřený 20 let. To znamená, bavím se o titulu, který pomáhá nevládním organizacím v té komunikaci s mezinárodními organizacemi a Bruselem.“
M. Kučera „Já možná na začátek, pane ministře, já bych se skutečně velmi ohradil proti tomu, abyste tady používal termíny, že tady poslanci dělají cirkus nebo něco podobného. Tady jsme v Parlamentu ČR v Poslanecké sněmovně, tady sedí poslanci Parlamentu a já si myslím, že mohou vyjadřovat své názory tady u tohoto stolu. Já si myslím, že tuto rétoriku bychom tady neměli zavádět. Domnívám se, že ta debata do této chvíle probíhala velmi věcně, i když jsme se třeba na některých tématech neshodli a doufám, že se toho nějakým způsobem dále budeme držet a nebudeme tady skutečně se těmito termíny nějakým způsobem oslovovat. Já, když se budu držet dál té věcnosti, tak možná k těm některým věcem, k některým těm tématům - já jsem rád, že se tady vede ta debata ohledně té kapkové závlahy. Já sám bydlím v Lounech, takže to je vlastně jedna z nejohroženějších oblastí, Lounsko, Žatecko, Chomutovsko, samozřejmě chmelnice, částečně i ovocné sady právě u nás na Lounsku. Souhlasím s tím, že samozřejmě abychom mohli dát více dotací směrem k té kapkové závlaze, tak tam je třeba vyřešit celou řadu věcí. Zmiňoval jste správně tu infrastrukturu, ale samozřejmě i potom směrem k tomu vodnímu zákonu ty zdroje té vody jako takové, protože paradoxně jedna z nejsušších oblastí je na břehu vodní nádrže Nechranice, což je paradoxní, protože tam ty pozemky jako takové opravdu trpí suchem, trpí větrnou erozí a jsou několik set metrů od jedné z největších vodních nádrží v Česku. Takže pokud se to podaří vyřešit - není to jednoduché - protože já jsem zavnímal nějakou snahu a já ji jednoznačně podporuji. To znamená, převedení části kompetencí z MŽP právě v této oblasti na MZe - to si myslím, že se týká vodního hospodářství, respektive ochrany vody. Pokud se to podaří, tak já si myslím, že to právě bude ku prospěchu právě těch oblastí, které jsou ohroženy suchem a myslím si, že pokud to bude uděláno správně, tak to má perspektivu nejenom pro tyto oblasti. Tam si myslím, že se na tom shodneme a že to může být dále konstruktivní. A s tím vlastně souvisí i ta podpora těch ovocných sadů. Samozřejmě tam pokud nebude zpracování a skladování, tak nikdy ty české sady nebudou ani zdaleka konkurenceschopné. Ty snahy o to propojení na ty regionální odběratele, ať to jsou školy nebo různé domovy důchodců, sociální, zdravotní organizace, tak se nějakým způsobem děje. Někde lépe, někde hůře. Snaží se o to v jednotlivých krajích. My jsme to v Ústeckém kraji řešili poměrně intenzivně, řeší se to dál, ale bohužel to prostě stále nenaplňuje to očekávání, které jsme tam měli. Takže samozřejmě skladování jednoznačně a zpracování, jiná cesta tam není. Ty ovocné sady jinak nebudou nikdy konkurenceschopné jako takové. A teď k té diskutované třináctce - já jednoznačně souhlasím s tím - tady každý má své místo v tomhle tom – to znamená i velký byznys, i ti malí nebo i ty mikropodniky jako takové. Ale říkám, nemůže to jít ode zdi ke zdi. To znamená, že je potřeba kontinuální podpora jak těch malých výrobců, regionálních výrobců, které mají své místo na trhu, tak samozřejmě toho velkého byznysu jako takového. Ale co mi chybí je to, že my v těch 250 mil. Kč nevíme, co vlastně v tuto chvíli budeme chtít podporovat. Já jsem zavnímal to, že třeba zpracování vajec, to je správná myšlenka, ale já si myslím, že tady by to mělo být více cílené. To znamená, že pokud tady je záměr vylepšit nebo nějakým způsobem investovat v tom velkém byznysu, tak oni jsou schopni říct, co je vlastně ta - resp. ve spolupráci s ministerstvem - priorita? Jestli to je zpracování vajec – OK - pojďme se tam zaměřit. Ale trošku mi tady chybí jakoby ten proaktivnější přístup právě toho - já se omlouvám, že používám slovo byznys - ale já si myslím, že to je správné, protože za ty velké podniky nemůže hovořit stát, to musí hovořit především ty podniky, které jsou na tom trhu, kteří jsou v tom konkurenčním prostředí a oni si musí nějakým způsobem vydefinovat, co je pro ně to nejlepší. 250 mil. Kč jako na druhou stranu není nic pro ně. Možná, že támhle se něco vylepší, támhle se něco přidá, ale v žádném případě to není to, co by nějak výrazně změnilo konkurenceschopnost tohoto sektoru. To si musíme říct. Takže pokud to chceme dělat, tak se to musí dělat skutečně tak, že ten byznys jako takový se musí vydefinovat ve spolupráci samozřejmě se státem, musí říct, kde chce tu podporu. Jestli to je to, že se tady budou navyšovat peníze anebo se budou dotovat nějakým způsobem úroky nebo něco dalšího, tak to je vždycky na debatu. Ale v každém případě by se to mělo taky rozseknout. Pokud chceme jít touto cestou, tak to nestačí, že se tady objeví nějaká položka, která stejně je podle mě, jako kdyby marginální a nějakým způsobem výrazně nezmění to, co chceme, to znamená konkurenceschopnost českých výrobců. A úplně poslední - k tomu poradenství. Já si myslím, že když bychom to škrtli o dvě třetiny, snížili o 75 %, tak si myslím, že se vůbec nic nestane. Vůbec nic. A myslím si, že už to tady zaznělo několikrát, ta činnost se dá zajišťovat ze státních organizací levněji, jednodušeji, bezplatně. Je tady nějakých 700 mil. Kč, takže si myslím, že tady se to dá jednoznačně ty peníze přesunout na jiné položky. V jiných rezortech jsou odvážnější, škrtají. V životním prostředí to škrtají hlava nehlava, ani se neptají, jestli to vůbec má nějaké návaznosti na něco a škrtají se tam téměř celé sekce. Tady těch 700 mil. Kč, 85 % bych škrtnul hned. To je všechno.“
M. Šebestyán „Já také děkuji za tu debatu. Ten můj výraz toho cirkusu, za to se omlouvám, byla to reakce na ty mediální výstupy. Samozřejmě, že si tady toho moc vážím. Ta debata je vedená ve velice korektním a dobrém duchu. Děkuji za to. Já opravdu souhlasím i s tím, že to je marginální objem peněz a my určitě společně s kolegy a se zástupci nevládních organizací, jak zemědělských, tak samozřejmě potravinářských se o tom bavíme, kam to nasměrovat. Já bych byl rád, abychom ukázali, co se s nějakým větším obnosem peněz na jednom místě nechá udělat a jak to pomůže dané oblasti, co se týče zpracování určité komodity, anebo i danému místu z pohledu zaměstnanosti. Myslím si, že do budoucna bude klíčovým, kde vlastně ten zpracovatelský potravinářský průmysl skončí, v jaké části a jestli se podaří a v jakém rozsahu realizovat hospodářskou politiku státu, jak ji připravilo Ministerstvo průmyslu (MPO). Ještě vyjádření k tomu poradenství - pokud by byl nastaven program v rámci rozvoje venkova, který řeší poradenství způsobem, že by vlastně tam to čerpání probíhalo, já bych se nebránil tomu de facto tuto částečnou duplicitu zrušit. Já doufám, že to v průběhu letošního roku zvládneme a ty prostředky, které se nečerpají přes rozvoj venkova jako takový, tak dokážeme efektivněji využít a souhlasím s tím, že v národních dotacích není peněz na rozdávání. Bohužel zatím se to nepovedlo. A tady ten systém je daleko jednodušší a efektivnější, ale samozřejmě, že v obou těch položkách bude docházet k postupnému krácení.“
P. Bendl „Já nejdřív odpovím na otázku pana ministra, proč nám tak vadí těch 250? No, proč by si na to nemohli sáhnout ti, kteří mají 240 zaměstnanců nebo 180 nebo 150 nebo 100 nebo 20? To je ta odpověď. Protože tam je jasný limit. 250 zaměstnanců. Tečka. A nikdo pod tím. Tyto věci se dají dovnitř rozlišit tak, aby ta pyramida byla s širokou základnou těch nejmenších, středních i těch největších. A tohle vlastně vyčleňuje, tohle zbytečně - podle mě - naopak to působí absolutně kontraproduktivně a není to moudré. Myslím si, že se to dá vyřešit jinak. Odpověď je - proč ne 249, když bych to chtěl úplně hrotit. My jsme se – předpokládám - tady chovali velmi mírně - mohli jsme být mnohem ostřejší. Není to plénum, není to Sněmovna. Snažili jsme se být v tom korektní. Tak, prosím, v tom nějak pokračujme. Chytnu vás za slovo - vy jste na začátku říkal, že nám pak ukážete, jakým způsobem jste je využili, protože my ten detail neznáme. Stejně jako neznáme detail welfare na zvyšování prostředků na welfare. Obecně s tím souhlasíme. Určitě se na konci roku budeme ptát - nebo na začátku příštího roku- kam ty peníze šly a kdo čerpal? To je stejně tak s tím nákazovým fondem. Jsou tam velké otázky toho, co s tou situací vlastně do budoucna budeme dělat, protože se trápíme s vepřovým a s produkcí vepřového. Víme, jaká je soběstačnost. Víme, že bychom měli jít nahoru. Nějak se to nedaří. Měli bychom hledat způsob, co s tím udělat. Ten nákazový fond existuje už tak dlouhou dobu a přitom to pořád nejde. Nestřílíme do toho, necháváme to být, naopak, říkáme ano, pojďme to udělat. Dokonce bych řekl, že ty priority, které tady jsou v tom návrhu mpř. ZEV posl. D. Pražáka - doprovodné usnesení - vnímáme podobně nebo skoro stejně. Jsme rádi, že jsme se vyhnuli té devítce a třináctce, protože to je červený hadr, který rozděluje ty nad 249 zaměstnanců a 250+. To přece ale nemá být. To kritérium má být někde jinde. A bohužel je to takto nastavené. Zkuste pochopit, že takto my to chápeme. To není, že bychom nechtěli dovnitř zemědělského sektoru se bavit o vážných věcech. Tady k tomu asi nebude úplně program, ale můžeme se o tom bavit na nějakém neformálním setkání, které můžeme společně uskutečnit. My jako opozice se určitě nebráníme debatě a nebudeme uzavření nějaké diskuzi toho, co se má do budoucna odehrávat. K těm sadům - i kdybychom se udotovali, tak s tímto zákoníkem práce to nepůjde. Pořád bude, že další a další peníze, ale jak najít dostatek brigádníků a jak jim umožnit se účastnit těch sezónních prací, které čím větší zelinářství a sadařství, tím větší nápor na sezónní práce a ty lidi prostě neseženete. Máme se bavit o tom, co se zákoníkem práce, ne kde sebereme další a další dotace, protože ono se to ukazuje, že to vlastně stejně nefunguje, protože nejsme schopni naplnit tu poptávku toho trhu. Stejně jako nefunguje, byť se o to napříč snažíme, abychom citlivý sektor, jako je ovoce a zelenina, nějak napojili na veřejné instituce - jak tady bylo řečeno - ale dneska nikdo z těch, co chtějí vařit v mateřských školkách a základních školách a podobně, už chtějí hotová jídla. Nechtějí tam moc vařit. To je fajn, že tam dovezete jablka a mrkev v sezóně apod., ale v podstatě se to začíná celé automatizovat. Já to mám od zelinářů z Vysočiny a z jižní Moravy, že sice nabízejí svoje produkty, ale ty staré kuchařky - když to takhle řeknu - stárnou, odcházejí do důchodu. A spíše je ten trend chceme balíčkové jídlo, které se přiveze. Nic proti tomu systému, dál možná může fungovat i lépe. V oblasti Společné organizaci trhu (SOT) a těchto věcech by se určitě našel nějaký prostor a my jsme připraveni se o tom s vámi vážně bavit. Ale podle mě, když nesáhneme do zákoníku práce a nenajdeme nějaký způsob, jak využívat brigádní sílu v době, kdy je to potřeba, tak se nehneme a je to otázka diskuze s MF. My jsme na ni připraveni, zcela určitě vás podpoříme, pokud zpružníme pracovní trh v tom smyslu, aby zemědělci mohli využívat lépe pracovní sílu a aby se sama nabízela. Takto to vypadá, že čím jsou větší, tím větší mají vlastně lokálně problémy a nejsou schopni ty lidi sehnat. Toto aspoň za sebe, už to nechci zdržovat. Myslím, že jsme toho už řekli spoustu.“
M. Šebestyán „Děkuji za to. Naprosto souhlasím. Myslím si, že tam to, co se řešilo za minulého období posl. M. Výborný ví a i M. Ludvík za Agrární komoru (AK), to znamená, ten snížený odvod za ty sezónní pracovníky u zelinářství a ovocnářství je první dobrý nástroj, který může určitým způsobem tu ekonomiku dostat jinam. Potřebovali bychom samozřejmě větší podporu právě tady těch nákladů na tu práci na venkově a myslím, že by to měl být společný cíl, abychom se o to snažili i z pohledu těch odvodů na sociálním. Zase bychom se mohli tady dlouho bavit, jaká je situace na polském venkově nebo jinde. Ale já to nechci prodlužovat. Poslední reakce - rozumím tomu, že těch 250 mil. Kč jenom pro velký je pro vás nesystémové. Já jsem naschvál tady na začátku to uváděl proto, abych to vysvětlil a dal do kontextu ten objem prostředků vynaložených na to zpracování za ty uplynulé roky celkem, to znamená necelé 4 mld. Kč malé, mikro a střední podniky 85 % z této částky. Čili je to něco, co si myslím, že pokud ponecháme v těchto případech těch 250 mil. Kč tu dotaci ve výši 20, 30 % na ten subjekt, tak ten multiplikační efekt do toho například skladového hospodářství, kdy nám například při zvýšeném zájmu o hovězí maso naběhly vyšší kapacity na porážkách, viz třeba Polička, nemají to kde skladovat, válí se jim to po výrobě atd. nebo ta zmíněná vejce, můžeme tím řešit aspoň ty aktuální problémy, které se tady odehrávají a ukázat, že i když se někdo snaží v tomto segmentu těch firem kolem těch 250 nebo větším počtu zaměstnanců, že nám to není úplně lhostejné.“
J. Kott „Já jsem si myslel, že mpř. ZEV posl. P. Bendlovi vysvětlím, jak je to s těmi 249 zaměstnanci. On to má připravené mpř. ZEV posl. D. Pražák, takže mu to nechci brát a nebudu se k tomu vyjadřovat. Jenom skutečně - a teď to nemyslím vůbec špatně - za M. Jurečky v této kapitole bylo 350 mil. Kč a byli jsme za to vděční a byli za to asi vděční všichni zpracovatelé. A to, že se to vychýlilo na nulu - a teď se vracíme zase do nějakého standartu, neříkám, že tam nebylo více, ale těch 250 - 350 mil. Kč si myslím, že není - a řekl to tady i posl. M. Kučera, že to jsou marginální čísla, ale nechci už o tom dále hovořit. Jenom nechci, aby tady zapadlo – posl. M. Výborný tady mluvil o mléku za 13 Kč - to možná bylo v listopadu. Aktuální cena je 10,50 Kč až 10,80 Kč. A tak, jak bylo hovořeno o prasatech, že to je taky v podstatě v nějakých relacích, které jsou odpovídající, tak včerejší prodejní cena byla 21,50 Kč, takže jsme se dostali zase do obrovského problému a není to o tom, jako že bychom to zachránili samozřejmě dotacemi, ale ve chvíli, kdy ti výrobci budou postaveni bez dotační politiky, tak si myslím, že budeme mít stejný problém, jako máme s vajíčky.“
D. Pražák „A teď to nebudu brát z pozice zpravodaje. Vždycky reaguji rád praktickými čísly, praktickými věcmi. Za prvé bych chtěl jenom říct, že jsme měli poslední dva měsíce s paní předsedkyní několik intenzivních jednání, ať už to byli ovocnáři, zelináři, bramboráři, zpracovatelé masa atd., takže ty potřeby, které oni nám řekli, se víceméně promítají i do tohoto programu. Už to tady bylo řečené. Točí se to kolem skladovacích prostor a kapacit a kolem zpracování. Co se týče 250 - ono, pane kolego, ta notifikace je prostě na těch 250 a více a jít pod 250 stejně nemůžeme. A i kdyby ta notifikace byla jiná, tak vám garantuji, že při dotačním programu, kde vám dávají 20 % nebo 25 %, tak ti malí by se do toho stejně nepřihlásili, protože by neměli ty peníze na to, aby těch dalších 80 % nebo 75 % zaplatili. To je prostě realita. A můžete se zeptat mezi zemědělci a zpracovateli, jestli by do toho šli. Nešli. Čekají vždycky všichni na to, jestli mají minimálně 50 % a více. A to nemyslím špatně, já jenom konstatuji to, jak to prostě dneska je. Co říkal posl. J. Kott s tím mlékem. Já jenom pro představu, když se budu bavit o středním podniku 1500 ha, tak dneska za poslední půlrok ta cena spadla tak, že vám každý měsíc chybí 1 mil. 200 tis. Kč. To je minimum, které teďka spadlo dolů. To je další věc. A s tím zpracováním vajec - já vždycky na to narážím - jenom pro představu zase pro vás - my jsme si tady odsouhlasili zákaz slepic v klecových chovech. Super, budeme mít obohacené, ale tu melanž si dovážíme zvenku, protože tady ji nikdo nezpracuje a hádejte, odkud ta melanž je? Zase jenom z klecových chovů. Takže venku vám krásně všichni vypravují, jak tam mají všichni obohacené klece nebo volný chov, ale vám sem zpátky posílají ta vejce, která jsou z těch klecových chovů, a to chceme tady změnit, protože to zpracování tady u nás třeba chybí a ta nestandartní vejce, když to řeknu v uvozovkách nestandartní, protože to jsou ta, která nemohou jít do těch kartonů, by se mohla zpracovávat tady a mohli bychom tu přidanou hodnotu mít zase jenom tady. Takže to je toto. A k tomu, co říkal poslanec z Pirátské strany s tím usnesením, k tomu se vrátím jako zpravodaj.“
M. Výborný „Já už to nechci dál tady rozšiřovat. Já jsem chtěl jenom na to, co říkal pan ministr, já jsem nikdy nezpochybňoval důležitost a význam potravinářů, ba naopak. Čili trochu mě mrzela ta slova, nevím, jak jste to tady přesně formuloval, to není žádný útok na potravináře. Tam já si jenom kladu otázku, když vy jste sám tady teď řekl, podpoříme nějaký jeden nebo ne, to jste neřekl jeden, ale něco výrazného, aby to bylo vidět, poznat těch 250 mil. Kč, tak to je podle mě právě to, co do toho sektoru vnáší tu nerovnoměrnost, jak k tomu přijdou ti ostatní? Jak se těch 250 mil. Kč rozdělí? A to je to, co podnikatelé obecně, nejenom potravináři, ale obecně podnikatelé říkají tyto typy podpor vlastně křiví ten trh a tu konkurenceschopnost. Takže to je ten důvod, proč k tomu já spíše mám negativní názor, ale určitě to není tak, že bych nasazoval potravinářům kterýmkoliv velkým, středním, malým, super velkým, nějakou psí hlavu, to určitě ne. A toto prosím, ať tady nezaznívá. Stejně tak jako podpora živočišné výroby. Když se podíváte na ty prostředky, kam jsme ji dostali, tak jak byly v roce 2025, nebyly tam ty předchozí roky, takže to já jsem si moc dobře vědom. A jenom je to potom o té debatě, o té míře nutnosti. Samozřejmě kdykoliv budeme navyšovat tu podporu do čehokoliv, tak bude vítaná. To tak prostě je, to je přece přirozené.“
M. Šmída „Po panu ministru Výborném je vždycky těžké mluvit, protože vždycky řekne to, co jsem chtěl taky říci. My se opravdu shodneme na těch cílech - tady někdo málem zatleskal - to je přesně ten moment, na kterém je podle mě shoda mezi koalicí i opozicí. Ale na čem není shoda, je ten způsob, jakým se to má udělat. A my přece z minulosti máme tu zkušenost, jak tady ten program zafungoval. A já mohu opravdu citovat ze Zprávy NKÚ: „Kontroloři NKÚ odhalili, že MZe a SZIF nepožadovaly, aby příjemci dotací definovali konkrétní a měřitelné cíle svých projektů. Byly obecné, nekonkrétní, neměřitelné, nevyhodnotitelné. MZe nestanovilo závazné podmínky pro výběr dodavatelů, ani maximální limity výdajů. Příjemci dotací nebyli nuceni chovat se hospodárně“. My přece máme zkušenost tady s tím dotačním programem. NKÚ k tomu vydalo jasnou zprávu. Teď 4 roky ten dotační titul nebyl a nyní zkrátka hrozí, že se nám toto zopakuje. Ta obava je reálná.“
M. Šebestyán „Já bych na to chtěl zareagovat. Ta zpráva, z které citujete, nepopisuje ten stav toho programu těsně před tím uzavřením. Já bych chtěl říct, že ty Národní dotace byly realizovány ve velice jednoduchých schématech. Pokud bych byl kontrolor NKÚ, přišel tam a posuzoval to, co musí ten žadatel doložit z pohledu cílů a jak se mu stanovují maximální výdaje na jedno ustájovací místo z pohledu evropských peněz, tak to je samozřejmě někde jinde. A já bych chtěl ocenit, že ve všech těch národních podporách a programech to ministerstvo za tu uplynulou dobu ušlo velký kus cesty. Stejně tak se to týká i toho nastavení, jak by vypadal teď ten program 13. To se samozřejmě nějak vyvíjí a není to otázka toho, že by ten program nebyl, že by ty peníze někde někdo projedl. Ony opravdu byly nasměrovány do těch investic v rámci zpracovatelského průmyslu. Ale ano, NKÚ nám konstatoval ten rozdíl mezi tou praxí u ostatních programů a národními dotacemi. Ale to je plošné a ty rozdíly se prostě smazávají. Tak jenom toto pro vysvětlení. Já bych chtěl, abychom se samozřejmě dokázali shodnout i tady na těch penězích, pokud bychom vám společně s nevládními organizacemi dokázali ukázat, na jaký sektor, kam to bude cílené, aby bylo vidět, že to nezpůsobuje žádný rozdíl na tom trhu – a ještě bych chtěl primárně říct - my se tady bavíme celou dobu skoro o těch 250 mil. Kč, ale prosím vás naše dotační schéma, které má ČR od začátku de facto našeho vstupu do EU a postupně se to vyvíjelo a vyvíjelo, respektuje to, že menší podnik, mikropodnik, má být podporován víc než střední, než ten velký. Vidíme to v plošných platbách, v degresivitách, vidíme to míře podpory u investic. To, co tady zaznělo, to znamená na bázi nevládních organizací teď už diskutujeme jenom to, že podniky od určité velikosti do budoucna budou dostávat jenom dotaci úrokové sazby. Takže to my se o všem tomto bavíme v intencích podle mě vyváženého schématu mezi malými, mikro malými a středními a velkými podniky. A tady se bavíme opravdu - to, co tady zaznělo o dotaci, která má být nasměrována - my ještě přesně nevíme kam, ale s takovou mírou podpory státu, kterou by ty slabší podniky nikdy nebyly schopni akceptovat.“
M. Oborná „Já vzhledem k tomu, že vnímám ještě přihlášky do rozpravy z řad odborné veřejnosti - zavnímala jsem, že se přihlásila prezidentka Potravinářské komory (PK) D. Večeřová a prezident Agrární komory (AK) J. Doležal - tak se domnívám, že v rámci této diskuze by bylo dobré jim dát také prostor. A tudíž já nechám o tom hlasovat. Hlasování o udělení možnosti vystoupení v rozpravě v max. délce 5 min.: +11, 0, 0.“
D. Večeřová „Děkuji za slovo. Já nebudu dlouho zdržovat, protože tady spousta věcí, které jsem chtěla říct, už zazněla. Mne trošku mrzí, protože já jsem přece jenom v tom potravinářství dlouho, buď na MZe nebo na PK a něco o tom dotačním titulu vím. Ten titul není nový, ten je starý - tipla bych si - 15, 20 let a byl za všech vlád. Už to tady říkal posl. J. Kott, za ministra zemědělství M. Jurečky tam bylo 396 mil. Kč. Mě trochu mrzí, že v té době s tím nikdo neměl problém. Ten problém začal být před asi 5 lety. A to nejsou malé peníze, které vlastně ten dotační titul nabízí a je to o tom, že vlastně on motivuje ty firmy, aby k těm 20 %, 25 % - protože víc málokdy bylo - aby vlastně investovaly a ten vklad je multiplikovaný buď přidanou hodnotou nebo zvýšením výroby, zvýšením zpracování. O to vlastně pan ministr usiluje nebo to je teď v Programovém prohlášení vlády. A my to říkáme posledních - řekla bych - 15 let, že musíme zvýšit zpracování, protože zároveň dojde k tomu, že se zlevní potraviny, protože jestliže víc zpracováváte, můžete si na ten větší objem rozpustit ty fixní náklady. A chtěla jsem říct, tady není nikdo zvýhodňován v těch projektech. Kdo si dá projekt a je -li ten projekt způsobilý, pak se vlastně ty projekty podělí úplně stejným procentem. Tam nikdo nedostane třeba 40 a druhý 20. Tam dostávají všichni stejně. A co se týče těch 250 - ten program je takto notifikován u Evropské komise. Je notifikován pro firmy na 250 zaměstnanců. To jsme si bohužel my nevymysleli. To je úzus Evropské komise, která říká, že malé, střední podniky jsou pod 250 zaměstnanců a velké podniky jsou nad 250 zaměstnanců. A tento program je notifikován až do roku 2028 s tím, že na něj může být vynaloženo od roku 2022 4 mld. 600 mil. Kč, což jsme v žádném případě nevyčerpali. A pro nás je to velmi důležité a je to vlastně i signál toho, že někdo o to potravinářství stojí, protože tady opravdu nejsou velké podniky. Já jsem viděla před týdnem reportáž, kde bylo řečeno, co tady jeden z největších mlékárenských podniků zpracuje za den a německý zpracovatel zpracuje to, co tento podnik za týden, takže my tady nemáme velké podniky. A jestliže chceme uspět na tom evropském trhu, kdy se dějí ty věci s energiemi třeba jako v Německu, tak vlastně nemáme jinou šanci, než nějakou tu podporu těch investic. To je za mě všechno a já děkuji, že se tam ten titul objevil, ale zároveň to naplňuje i tu strategii MZe.“
J. Doležal „Já vám moc děkuji za slovo. Budu se snažit být stručný. Možná si dovolím jenom krátké v uvozovkách lingvistické okénko a krátké tržní okénko. To lingvistické okénko - pan ministr se omluvil za to slovo cirkus - nicméně všichni asi známe, latiníci obzvlášť, pan posl. M. Výborný - myslím, že dokonce s aprobací na latinu mně to potvrdí - Cirkus Maximus, ten velký okruh závodů, který se jezdil ve starém Římě, že on to je vlastně okruh - takže já bych to nebral jako nějaký kabaret, ale jako kruh - okruh. Máme tady kulatý stůl, kde by ty argumenty asi nějakým způsobem zaznívat měly z různých pohledů. Já jsem za to rád, když se podíváme na ty argumenty k tomu dotačnímu titulu třináct, tak tady z velké části zazněly. Já se možná tím oslím můstkem přesunu k tomu tržnímu okénku. Posl. M. Výborný tady hovořil o 13 Kč za mléko. To už je věc, která dávno neplatí. My jsme se v těch posledních datech za prosinec - protože to jsou čísla, která většinou máme na začátku února, ono je to s určitým zpožděním - dostávali k nějakým 11,30 Kč. Řekněme, že náklady jsou někde kolem 11,50 Kč. Ty tržní prognózy nejsou úplně optimistické. A jak tady bylo řečeno i posl. D. Pražákem, skutečně dneska je to ztrátová komodita a pokud by se ta cena měla propadat ještě více, tak se obávám, že i ta alokace těch 4 mld. Kč pro rok 2026 nebude dostatečná. Ale my se tím dostaneme tak trošku zpátky k tomu dotačnímu titulu 13, protože v těch zemích, kde je silný potravinářský průmysl zainvestovaný, který je – řekněme - i majetkově propojen, kapitálově propojen s organizacemi producentů se samotnými farmáři, tak ta situace se zvládá o něco lépe. Takže možná pro nás by to mohlo být určité poučení do budoucna, že tento titul určitě má svůj význam. A já jsem říkal, že to je sice možná taková symbolika Cirkus Maximus, možná mělo být řečeno mnoho povyku pro nic. Ona je to opravdu spíše symbolická alokace v tuto chvíli těch 250 zaměstnanců, ale my to bereme tak, že v tuto chvíli je potřeba zpátky nahodit ten řetěz a bavit se skutečně o tom, že je třeba rozvíjet lokální zpracování a nejenom samozřejmě u mléka, ale u masa, kde nás to dlouhodobě trápí a kde samozřejmě přicházíme o tu přidanou hodnotu. Takže za mě takto krátký komentář a děkuji za něj i za tu možnost vystoupit.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.
D. Pražák „Tak já jenom k tomu protinávrhu, který přednesl pan kolega. Já si myslím, že není hlasovatelný, protože vlastně tento ST se neprojednává ve třech čteních jako klasické standartní ostatní tisky. Vlastně tady víceméně doporučujeme schválit anebo nedoporučujeme. Tady nic jiného není. Ale jsem vstřícnost sama, pokud chcete, necháme to když tak potom hlasovat. Já bych nejdřív přečetl usnesení výboru, pak můžeme nechat hlasovat o vašem usnesení. Ale jenom chci říct, že bychom to asi možná ani nemuseli. Jsem přesvědčený, že to není hlasovatelné, protože tento proces v tomto tisku není možný. Ale souhlasím.“
M. Oborná „Já se zeptám pana kolegy, jestli si na tom trvá, že to budeme hlasovat?“
M. Šmída „Já si myslím, že to hlasovatelné je.“
M. Oborná „Dobře, rozhodneme to hlasováním. Pane zpravodaji, já si myslím, že nejdříve bychom měli nechat hlasovat ten protinávrh od posl. M. Šmídy, který máte všichni před sebou, jste s ním seznámeni a posléze bychom hlasovali ten váš návrh usnesení, pokud s tím souhlasíte?“
D. Pražák „Určitě.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přednesla protinávrh usnesení posl. M. Šmídy: +5, 0, 6. Tento protinávrh nebyl přijat.
Zpravodaj mpř. ZEV posl. D. Pražák přednesl návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 31 (+6, -2, 3); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
Zpravodaj mpř. ZEV posl. D. Pražák přednesl návrh doprovodného usnesení.
Bylo přijato doprovodné usnesení č. 41 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 5.
5.
Představení priorit ministra zemědělství pro toto volební období
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná sdělila, že za MZe je stále přítomen ministr zemědělství M. Šebestyána, J. Havlíček ze Sekce ekonomiky a informačních technologií, V. Hrudková ze Sekce ekonomiky a informačních technologií. Dále přivítala J. Špalkovou - náměstkyni člena vlády a O. Černého – náměstka člena vlády a P. Mlynáře – vrchního ředitele Sekce lesního hospodářství. Zpravodajem byl určen mpř. ZEV posl. D. Pražák.
„Úvodem bych ráda zmínila, že na zařazení tohoto bodu jsme se většinově dohodli na naší poslední schůzi a přijali v této věci konkrétní usnesení. Od dnešní diskuze si slibuji, že bude dán prostor ministrovi zemědělství M. Šebestyánovi, aby nás detailně seznámil se svojí vizí na následující 4 roky a cíli, kterých chce v tomto volebním období dosáhnout. S tím bude samozřejmě spojen i široký prostor pro členy výboru, aby se ministra mohli dotázat na vše, co je bude v této souvislosti zajímat.“
Ministr zemědělství M. Šebestyán „Já bych si dovolil popsat priority rezortu tak, jak vlastně vycházejí z Programového prohlášení vlády a i z Iniciativy zemědělských a potravinářských nevládních organizací, s kterými jsme tuto problematiku široce diskutovali a stanovili jsme si společné cíle, jak toho dosáhnout a tyto věci se vlastně projevily i v Programovém prohlášení. Je asi pro nás všechny důležité, abychom se na zemědělství a potravinářství, lesnictví atd. v rámci sektoru vodohospodářské politiku podívali těma očima současné doby. To znamená, myslím si, že čím dál tím víc vzrůstá důležitost tohoto sektoru a to, že je to strategický sektor pro občany ČR, tak aby věděli, že v případě jakýchkoliv krizí, anebo výkyvů v rámci světa - dost globálního - jim budou zajištěny základní potraviny, voda atd. To znamená, že naším cílem je to, abychom vnímali tento sektor jako strategický sektor, který by měl mít tak, jako je například energetická politika státu, svoje cíle. To znamená, měli bychom se zabývat tím, jaká je míra naší soběstačnosti na talíři a která je pro nás již kritická. Nepřepočítávat to jenom přes komoditní soběstačnost a vychovávat i naše spoluobčany k tomu, že to, co vlastně si dokážeme vyprodukovat tady doma, tak je pro nás bezpečnější tím, že nejsme tak závislí na tom okolí, že dlouhodobě víme, že naše potraviny, naše zemědělství je na vysoké úrovni, potraviny jsou kvalitní a mají procentuálně nejméně zásahů z pohledu našich dozorových organizací. Že mým cílem je, aby ČR měla konkurenceschopné, moderní a soběstačné zemědělství a potravinářství, které zajistí občanům kvalitní a cenově dostupné potraviny, ochrání samozřejmě půdu, vodu a krajinu a posílí stabilitu venkova. To, na čem jsme vlastně s kolegy spolupracovali a dlouho se o tom bavíme, je ten současný výchozí stav. Už jsme se o tom dlouho bavili, baví se o tom i řada z vás mezi sebou. Jde o to, že my sice máme tu komoditní soběstačnost někde kolem 75 %, ale naše potravinová soběstačnost, to znamená, ta soběstačnost na talíři nám neustále klesá a začíná se nám nebezpečně blížit k 50 %. Jedním z těch základních alarmujících aspektů je to, že ČR je závislá z pohledu zemědělské prvovýroby na vývozu jednoduchých komodit, jako jsou obiloviny, jako je živý skot zástavový a živá zvířata obecně a velká část produkce mléka. Naopak vlastně dovážíme velkou část zpracovaných a vyrobených potravin, zejména z okolních států plus exotika, jako je ovoce atd. Tato čísla jsou zhmotněna ve výstupu Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu. Tyto instituce uvádí, že ČR má 64 % průměr produkce na hektar a 39 % přidanou hodnotu. Tím základním faktorem, které tyto věci ovlivňuje, je nízká intenzita živočišné výroby. To znamená, že pokud máte 1 ha louky, tak váš příjem je v jednotkách tisíc. Pokud na tom jednom hektaru půdy vypěstujete obilovinu, můžeme říct, že ten příjem je v desítkách tisíc. Pokud tu produkci z toho hektaru necháte například zkrmit 2 až 3 kravám a dojíte mléko, tak váš příjem je ve stovkách tisíc korun. A i z tohoto důvodu, že máme nízkou intenzitu živočišné výroby na hektar, tak máme - a tím pádem i málo zpracováváme, málo finalizujeme - vysokou závislost na dotacích v ČR. Jsme jeden z mála členských států, kde náklady v zemědělské prvovýrobě jsou vyšší než výnosy. To znamená, abychom se dostali do kladných čísel, musíme započítat dotace. To je to, co vám ČSÚ nebo Zemědělský svaz (ZS) každoročně prezentují jako hospodářský výsledek nebo důchod za sektor, který se pohybuje podle toho, jak to počítáme, tak ten poslední – když tak mě opraví M. Pýcha - za minulý rok byl 8 mld. Kč plus. Tyto věci vedou k tomu, že saldo zahraničního obchodu se nám neustále propadá. Pokud odečteme pozitivní položku tabáku, tak je negativní saldo mínus 60 mld. Kč za uplynulý rok. Proto jsme připravili ty prioritní oblasti, na které chceme cílit. A ještě jsem zapomněl, že i klesla podpora tomu sektoru, a to je taky důležité si uvědomit z pohledu těch finančních prostředků, protože tím, že máme 1 mil. ha z 3,6 mil. ha zemědělské půdy v trvalých travních porostech a ten způsob hospodaření byl de facto dělaný na těchto plochách bez většího zapojení výkrmu. Byla tam velká dotační závislost v uplynulých letech a zejména tito zemědělci v posledních obdobích trpí tou kumulovanou infekcí nad 30 %, protože ty dotace, které dostávali za údržbu těchto ploch, jsou placeny z evropského rozpočtu a ten se v tom sedmiletém období samozřejmě nezměnil. Čili ten základní úbytek těch dotací je velký a je potřeba se na tento problém zaměřit a říct si, co s tím budeme dělat a jak tady tento i náš závazek, který máme vůči Evropě, že jsme si dali do této plochy přes 1 mil. ha, jak budeme řešit. Potravinová bezpečnost a soběstačnost - my jsme si tam vytyčili ty cíle, které už jsem tady naznačil. To znamená živočišná výroba a citlivé komodity dlouhodobě myslím, že jsou prioritou ČR. Je to vidět i na té struktuře jak Národních dotací, tak toho, že ČR vlastně i v těch minulých obdobích jasně vždy využívala ten maximální rámec v rámci SZP pro VCS, CIS nebo ty citlivé komodity, jak tomu budeme říkat. Přesto máme nízká čísla. Máme opravdu z pohledu intenzity živočišné výroby pouze 0,38 velké dobytčí jednotky na hektar, což je více než o 50 % pod průměrem EU. Většina západních států, části Německa, Beneluxu, Francie se pohybují nad dvě velké dobytčí jednotky na hektar i více. Tím pádem to je ten mnou výše zmiňovaný výpadek příjmů, který se v našem zemědělství vyskytuje. Citlivé komodity - proč je to špatné, tak to je jasné. Sady nám z nějakých 22 tis. ha klesly na 10.800 ha. Nedaří se nám a už jsme to tady i říkali, zejména kvůli nákladům na tu výrobu vlastně tento sektor v ČR obnovit a zajistit tu dostatečnou produkci. To samé se týká zeleniny, kde ten pokles samozřejmě není tak razantní, ale klesají nám další trvalé kultury jako je víno z 19 tis. na 17 tis. ha a samozřejmě chmel držíme někde kolem 4.800 ha, to znamená jsme lehce pod 5000, což si myslím, že je taková hranice toho, abychom chmelařství v naší zemi udrželi. Důležité pro budoucnost je, aby to dotační schéma, ať už bude vypadat a nabude v jakémkoliv rozsahu - musíme si na to ještě počkat, co nám přinese ta novela zemědělské politiky do budoucna - ale aby primárně motivovalo naše zemědělce k tržbám a k tomu, že budou vědět a budou motivovaní k tomu, že musejí diverzifikovat, musejí se snažit maximalizovat tu výhodu toho, že obdělávají ten jeden hektar, protože těch dotací bude méně a méně. Další naší prioritou je vyšší míra zpracování v ČR. Už jsme se toho tady dneska také dotkli. Je to pro mě opravdu základní věc, abychom dokázali zpracovávat více naší produkce v našich mlékárnách. Abychom nehledali - protože to je z mého pohledu nemožné najít jiné plodiny. Myslím v tom zásadním rozsahu pro ČR, ale abychom si uvědomili, že jestliže vyvezeme polovinu nebo lehce pod polovinu naší produkce obilovin, tak ji vyvážíme proto, aby to v západních státech EU většinově zkrmili monogastrům a my na toto musíme reagovat a musíme podporovat chov monogastrů, zejména drůbeže, která na trhu roste, a to jak v konvenčních, tak v ekologických chovech a jsem strašně rád, že i z pohledu ekologických zemědělců je velký zájem, aby se zjednodušila pravidla pro chov monogastrů, a to i prasat v ekologickém režimu. Další naší prioritou z pohledu potravinové bezpečnosti a soběstačnosti jsou stejné standarty u dovozů jako mají zemědělci v EU. Víte, že toto se stalo velkým tématem, zejména u obchodní dohody Mercosur. A ta otázka z těch Safeguardů (záruk) byla zásadním požadavkem některých států. Já bych tady k tomu přidal, že by se tato politika a tento nástroj měl týkat všech obchodních dohod, které bude uzavírat EU, a to včetně dohod na východ od nás, ať už je to Indie nebo Ukrajina. Je to pro nás jako pro zemědělský a potravinářský sektor důležité. Další prioritou je moderní a konkurenceschopné zemědělství. My v rámci té naší společné práce i s nevládními organizacemi podporujeme ekologické a precizní zemědělství, ale i s podmínkou ekonomické udržitelnosti v našich podmínkách. Musíme opravdu tou motivací k těm vlastní příjmům, ať už z diverzifikovaných činností nebo například, kde to jde třeba z výkrmu toho skotu, motivovat k té snížené závislosti na dotacích, abychom se v tom dotačním systému dokázali efektivně postarat o ty hospodáře, kteří hospodaří na - a to je dobře, že tam hospodaří a udržují to na špatných půdách anebo v zónách, které jsou s přísnější ochranou krajiny. Další bod z pohledu moderního a konkurenceschopného zemědělství je sdružování producentů. Je to, myslím si, naprosto jasný trend ve všech zemích EU. Bohužel u nás slovo sdružování nebo družstevnictví je sprosté slovo. Ale myslím si, že kdyby střední a menší zemědělci třeba v produkčních oblastech, kteří v současný době dělají pouze rostlinnou výrobu, se dokázali sdružit do projektů, které například půjdou za cílem chovu monogastrů, tak by měli menší problém s odbytem té hlavní komodity, kterou vyrábějí a přineslo by jim to ten tížený efekt. Další tou oblastí, a to tady zaznělo i od prezidenta AK, musíme opravdu tlačit na to, aby se nám ta prvovýroba propojovala s tím zpracovatelským průmyslem. Řada i z vás, co jste tady, historicky máme s tím špatné zkušenosti. U mlékáren a u dalších podniků v devadesátých letech se to nepovedlo, ale svět se mění. Ty firmy se vyvíjejí a myslím si, že by i v tomto měl sehrát stát nápomocnou roli. Reforma národních dotací a SZP 2028+ - my jsme se tady o tom bavili. Já si myslím, že Národní dotace opravdu musíme prezentovat jako záchranný a intervenční de facto nástroj, který nám tady slouží k vyrovnávání těch věcí, které se dějí na trhu. A já bych chtěl, aby se staly stejně jako SZP víceletým programovým nástrojem. To znamená, abychom je plánovali ne na 1 rok, ale na 5 nebo 7 let. A abychom vlastně zejména z pohledu živočišné výroby je dokázali efektivně využít v letech, kdy je to potřeba. SZP a její nastavení - tam pro to udržení konkurenceschopnosti a vůbec nejenom našeho zemědělství, ale i evropského, je strašně důležité, jakým způsobem - a to jsou naše priority - dopadne ten víceletý finanční rámec. Víte, že ten výchozí stav na základě toho návrhu, který představila Evropská komise je mínus 22 % proti finančním prostředkům minulého období, po započtení inflace je to mínus přes 50 %. Je to návrh, je to začátek. Na druhou stranu už jsme ušli několik měsíců od toho návrhu nebo půl roku a nic se nemění, takže bude to boj těžký - si myslím - ale spíš se musíme připravit, že tam opravdu k tomu nějakému zásadnímu krácení dojde, i když jsem viděl teď některé návrhy organizací, jako je třeba Farm Europe, kteří to předkládali, a je tam snaha dostat ten základní zemědělský balíček z těch zhruba 300 mld. Euro na ±400 tak, aby vlastně ten dopad na to evropské zemědělství nebyl tak zásadní. Další tou prioritou kromě peněz z pohledu SZP - a ještě než se dostanu k té další prioritě - já, protože už taky trochu jako i ostatní trpíme tou procesní slepotou, ty peníze jako ti zemědělci a ten sektor nežádá kvůli tomu, že si to nárokují, jako že dejte nám to, vždycky jsme to dostávali – a to určitě podpoří pan místopředseda ZEV posl. P. Bendl - jsou to peníze na to, že evropští zemědělci plní vyšší standarty prvovýroby než okolní svět a je to základní podmínka pro to, aby z pohledu té finální ceny evropské zemědělství bylo konkurenceschopné. Pokud ty peníze samozřejmě půjdou dolů, je to otázka, jaké standarty a v jakém rozsahu a co bude pro zemědělce ekonomicky udržitelné, aby v rámci té prvovýroby plnili a nastavovali. Druhým tím bodem a prioritou z pohledu SZP je vlastně otázka samostatnosti zemědělské politiky. Ta logika zemědělské politiky je tak dlouhodobě mimo koheze, že i když by to bylo nakonec v jednom fondu, tak se domnívám společně s kolegy, že by tam měla být zachována aspoň samostatná legislativa, která je nutností, jak z pohledu finančních toků, definic a vůbec té podstaty nárokovosti některých těch plateb tak, jak to v zemědělské politice vidíme. Třetí věcí - já jsem to tady zmínil - to je otázka právě těch požadavků na ty standarty dodržované v EU při vstupu zboží a těch produktů na evropský trh. Další naší prioritou je podpora exportu. Myslím si, že ČR má oblasti jak už zemědělské prvovýroby, ať už je to plemenný materiál, ať jsou to některé typy potravin nebo zemědělské stroje a pak samozřejmě takové ty chuťovky, jako je pivo apod., kde se můžeme - a je po nás poptávka v rámci toho vývozu - a musíme to, co nám jde, a to, co dokážeme vyvážet a podporovat. A samozřejmě pokud chceme vyřešit otázku jednoho milionu trvalých travních porostů a produkce hovězího skotu v objemu 220 tis. masných krav na ČR, tak musíme podporovat i vývoz těch produktů a toho masa jako takového, protože za chviličku nebudeme moct vozit živá zvířata a 220 tis. a populaci z těchto krav tady určitě nesníme. Efektivní zacílení podpor - chceme, abychom motivovali zemědělce tím směrem, že opravdu těch podpor bude méně, že to procento a ta možnost toho státu vykrýt ty náklady na ty zvýšené standarty evropského prostoru bude horší a horší pokrýt. Samozřejmě se dostanu i k tomu, jak s tímto bojovat, ale chceme, aby ti zemědělci byli motivovaní, aby byli aktivní, aby byli zaměřeni na tu přidanou hodnotu. Jak už jsem tady řekl, prioritou z dlouhodobého hlediska ČR jsou všechny a měly by být všechny typy velikosti zemědělců, ale z dlouhodobého hlediska je pravda – a myslím, že stát si to dobře uvědomuje a je to vidět na té politice - že malé a střední farmy potřebují tu podporu na vyšší úrovni a tak to taky je nastaveno a vždycky se to nastavovat tak bude. Ale nesmí to být podpora ideologická nebo podpora bez toho, aniž bychom je motivovali k přidané hodnotě. Myslím si, že co se týká zacílení podpor, bude pro nás důležité, jakým způsobem nastavíme tu budoucí SZP, resp. to, co teď bude nazýváno tou novou základní platbou, ta nová degresivní platba. Já za sebe odmítám jakékoliv nastavení z Bruselu, protože si myslím, že to bruselský úředník nemůže pochopit a jestliže ta naše čísla ukazují, že např. máme 85 % produkce mléka ve farmách nad 1000 ha, tak to musíme zohlednit do našeho dotačního schématu budoucnosti. Společně s kolegy se také zabýváme, a to jak z MZe, tak z nevládních organizací, otázkou nastavení redistributivní platby. Myslím si, že způsob, jakým k tomu bylo přistoupeno v minulém období, vzbudil hodně vášní, a to ne z pohledu toho, co se stalo, ale spíš z pohledu toho způsobu projednání. Měli jsme tady připravený Strategický plán a došlo na poslední chvíli přes nějaké dohody po nástupu nové vlády k tomu předělání. Myslím, že šít to horkou jehlou, nehledě na to, že z pohledu těch slibů to mělo být po roce vyhodnoceno, a to vyhodnocení bylo tak, jak bylo. Já bych ze svého pohledu už do toho nejradši nesahal. Řekl bych, že je to otázka minulosti. Otázkou je, co nám přinese ten budoucí vývoj SZP a pokud bude Evropskou komisí vyhlášeno přechodné období, tak tuto debatu stejně otevřu. I když nechci úplně jitřit vášně, ale měli bychom se o tom pobavit minimálně z toho, abychom teď viděli ta korektní čísla, co to přineslo do našeho zemědělství. A já jsem obdržel de facto ta nová čísla v posledních dnech, ať už od nevládních organizací nebo ÚZEI. A myslím si, že je to dobrá věc k debatě, pojďme se o tom bavit a dávejme si navzájem argumenty, abychom nedělali do budoucna, zejména ve vztahu k těm středním podnikům, ty unáhlené kroky, které já takto hodnotím. Teď se nebavím vůbec o velkých podnicích, ale bavím se o té velké disproporci. Jinak další podporou je zaměstnanost na venkově. Myslím si, že to je klíčová věc, ať už prostřednictvím těch farem a hospodářů, kteří chtějí hospodařit sami v malém, středním rozsahu anebo těch celků, které tam máme v současné době. Já bych chtěl upozornit na to, že drtivá většina zemědělských subjektů na našem venkově jsou z pohledu velikosti, když to budu brát na jedno IČO, střední podniky. Jejich velikost se nejčastěji pohybuje od nějakých 500 do 2 tis. ha, tím myslím ty silnější. Pak tam samozřejmě máme velkou řadu drobných a hezky třeba dobře produkujících i zemědělců a aktivních zemědělců od nějakých 150 do 500 ha. Ale setkal jsem se s tím, že někteří naši spoluobčané si myslí, že tady existuje většina firem, které hospodaří například na rozloze jednoho okresu, ale přitom jsou to ty jednotlivé podniky, i když samozřejmě některé z nich jsou finálně pak propojené vlastnickými vztahy. Myslím si, že všichni tito zemědělci mají neodmyslitelný vliv na ten venkov, ať už je to z pohledu té zaměstnanosti nebo služeb, které tam dělají, ať už jsou to jídelny v zemědělských podnicích nebo pomoc obcím při odklízení sněhu při kalamitách, při povodních. Bylo to neuvěřitelné, jak se zemědělci dokázali zapojit, vždycky se dokáží zapojit do povodní a řada z nich je vlastně i dobrovolnými hasiči. A ten přínos toho zemědělského stavu na tom venkově je značný. Velkou naší dlouhodobou prioritou je generační obměna a řešení, vlastně to stárnutí zemědělců jako takových. Dalším tím blokem je snížení administrativy. My jsme si vetkli takový slogan - když navrhuješ, tak zjednodušuj a také zruš. Kolegové na ministerstvu mají ode mě takový úkol, že když budou předkládat nová pravidla, nové zásady, nové nařízení vlády, že by ho měli zeštíhlit, a to bez ohledu na to, aby změnili velikost písma nebo mezery mezi řádky. Další věc je otázka dozorových organizací a četnosti kontrol a vůbec nastavení těch dozorových organizací. Máme tu čtyři dozorové organizace jako hlavní. Tam se budeme soustředit a soustředíme na sjednocení té dobré praxe. Minimální počty nebo maximální počty kontrol - to znamená za jakou dobu nám ukládá jaký předpis, že musí být minimálně zkontrolovaná jedna provozovna viz SZPI, jak je to s veterinárními kontrolami, proč a z jakého důvodu jsou tyto četnosti, jestli to nejde nějakým způsobem upravovat. To teď v současné době probíhá a samozřejmě se zaměřujeme a posuzujeme a budeme v tom dělat změny na to organizační uspořádání všech institucí v resortu. Mám to zrychlit?
M. Oborná „S ohledem na hodinu, pane ministře, bych poprosila. Děkuji.“
M. Šebestyán „Dobře, tak už to zrychlím. Ochrana půdy a krajiny - omezení spekulací, máme tam předkupní právo - to asi víte. Já se těším na tu debatu všech zúčastněných v rámci této oblasti. Na jednu stranu se mi neustále dostávají do ruky další a další nabídky investičních fondů. A na druhé straně na výkup půdy zejména obyvatel, kteří na vesnici už nežijí nebo starších spoluobčanů na vesnici a myslím si, že i v řadě případů přijdou o docela podstatné prostředky při takovémto prodeji. Na druhou stranu vnímám tuto obavu na porušení ústavních práv. Chtěl bych jenom všechny vyzvat k seriózní a otevřené debatě, protože jsme de facto jediný stát Evropy bez jakéhokoli omezení v této věci a je to - myslím si - pro nás důležité. 3 mil. vlastníků, teď 1,7 - roste nám počet právnických osob vlastnících půdu, které na ni nehospodaří. Vymezení erozních oblastí - já už jsem se k tomu několikrát vyjádřil, těch 64 nebo 49 - podle toho, jak to budeme počítat - plocha erozně ohrožené orné půdy v ČR nemá v Evropě obdoby. Pracujeme na tom, ale říkám, zavázali jsme se - silný monitoring eroze, přísné postihování opakujících se erozních událostí, přeřazování těch dílů půdních bloků do vyššího pásma ochrany - to je základ, který tady musí fungovat a aby panovala ta shoda na tom venkově mezi hospodařícím farmářem, zemědělcem a municipalitami. Podpora závlah a retence vody v krajině - další věci, které řešíme. Podpora závlah - samostatná strategie na vytipované oblasti s návazností na ty podpory, o kterých jsme tady mluvili. Férový trh a ochrana spotřebitele - začínáme dvěma opatřeními, které budeme přepisovat příští týden. To znamená potravinový ombudsman a monitoring cen, obchodních přirážek v rámci celého potravinového řetězce. Kolegové to, myslím, připravili velice zajímavě a dobře. Jde nám hlavně v této věci - nejde nám o regulaci - o osvětu v rámci veřejnosti a veřejné porovnávání různých typů výrobků a ty obchodní praxe. Ochrana před nekvalitními dovozy - neznamená to, že tady nechceme cenově dostupné a kvalitní potraviny ze zahraničí. Ta pestrost konkurence tady určitě musí být. Jde nám o to, aby sem nebyly dováženy zemědělské komodity a potraviny, které nebyly vyrobeny podle evropských standardů a na základě toho si nesou nějakou zátěž z tohoto pohledu, anebo mají faktické záchyty při uvádění u nás na trh. Ochrana zvířat - myslím si, že z pohledu welfare a když to porovnávám v rámci EU - welfare hospodářských zvířat máme na vysoké úrovni v ČR. Potřebujeme dbát na to, abychom minimalizovali excesy, které jsou někdy v chovech často způsobeny ošetřovateli. Na ten objem – myslím si - že to číslo není nijak alarmující. Na druhou stranu - řekněme si to upřímně – část těch aktivit je i vedena snahou diskreditovat živočišné produkty a jejich spotřebu. Ale to nic nemění na tom, že to, co ČR dává do welfare hospodářských zvířat a tak jak většinově vypadají ty chovy, tak je vysoký evropský standard a myslím si, že máme být na co pyšní. Dále zvýšení trestu za týrání zvířat – určitě, jak v chovech hospodářských zvířat, tak u psů a koček. Návrh novely zákona je připraven. A chtěl bych upozornit, že ta maximální sankce i ve výši 3 mil. Kč, která tam je, může i po debatě být zvyšována, pokud po tom bude samozřejmě celospolečenská poptávka. Podpora obcí v péči o toulavá zvířata, boj proti množírnám, kastrace koček - to jsou všechno témata, která řešíme v novele toho zákona o týrání. Rozvoj venkova - připravujeme program zemědělství pro občany a venkov. Chceme společnosti, našim spoluobčanům vysvětlit, jak je důležitá zemědělská činnost na venkově, že máme udržovanou krajinu - já si myslím – a ve velice hezkém a dobrém stavu, když jedete po ČR. Co ten venkovský prostor a naši zemědělci, farmáři vlastně společnosti přinášejí, proč bychom měli podporovat jejich aktivity, jejich zpracované potraviny, jejich krátké dodavatelské řetězce, co nám to přinese z pohledu pestrosti krajiny anebo možností i pro jejich relaxační vyžití, když pojedete tou krajinou a ten život tam bude. Podpora myslivosti, rybářství, včelařství a zahrádkářství - je to jeden z dalších bloků, to znamená podpora spolkové činnosti je prioritou. Vodní hospodářství - obnova vodovodní sítě, podpora rybníků a závlah, zrychlené stavby strategických vodních děl - tam připravujeme s panem místopředsedou i návrh legislativy. Propojení vodárenských soustav - já bych chtěl a zkoušíme to prosadit, aby i některé stavby v rámci vodního hospodářství byly vnímány jako de facto strategické z obranného hlediska státu a aby se podařilo dohodnout s NATO, že některé typy těchto staveb a investic mohou být započítány do těch podpůrných nákladů na obranu státu. Myslím si, že to by nám velice pomohlo i z pohledu toho rozpočtu na vodní hospodářství. Lesy pestré a odolné, podpora dřevostaveb, lesnicko dřevařský fond, dřevo ve veřejných zakázkách - já jsem velice rád, že se nám podařilo v rámci de facto většiny všech organizací, jak ve vodohospodářské oblasti, tak v lesnicko dřevařské, najít shodu. Myslím si, že ta surovinová politika pro dřevo nastavená a která je tady platná, je ji potřeba rozvíjet, podporovat tak, jak jsem to uváděl u potravin a zemědělských komodit. Je to jedna z velkých daní a dluhů, co máme vůči českému státu, musíme zajistit větší míru zpracování a podporu dřeva v rámci ČR, ať už to je do dřevostaveb, ať už je to do veřejných zakázek z pohledu státu jako zadavatele a jedním z těch nástrojů má být i lesnicko dřevařský fond. Vím, že v minulém volebním období tady neuspěl, přesto bych byl rád, abychom tu debatu zkusili znovu otevřít. Já jsem si objel ostatní okolní státy, vím, že s tímto jakoby podpůrným nástrojem pracují a myslím si, že to minimálně stojí za zvážení. Tak samozřejmě, že tam je ještě otázka bioenergetiky a té energetiky vůbec z pohledu zemědělské prvovýroby. Byli bychom rádi, aby jak ty lokální projekty na zpracování, ať už je to v rámci dřevní hmoty, ať už je to v rámci bioplynek atd. byly stále součástí toho energetického mixu ČR.“
Zpravodaj mpř. ZEV posl. D. Pražák „Já jsem moc rád za to, co tady ministr zemědělství prezentoval. A myslím si, že pro zemědělce je důležité hlavně to, jakým způsobem bude nastavené financování po roce 2028 a zároveň, jestli ty podmínky budou aspoň trošku stabilní a předvídatelné, aby věděli, co mají dělat. Domnívám se, že je potřeba, aby zemědělství a potravinářství bylo jako strategický sektor vedeno nejenom u veřejnosti, ale i u vedení této země kvůli bezpečnostní situaci ve světě. Zemědělství a potravinářství musí být v tomto prioritní, protože bez jídla a pití můžeme dělat všechna možná ostatní opatření, ale s hladovými žaludky těžko něco někde ubráníme.“
P. Bendl „Jako kniha. Já nevím, jestli by mělo být smyslem hodinu mluvit a vlastně přecházet z jednoho tématu na druhé a vracet se vlastně zpátky a zase to jít kapitolu po kapitole. Můžeme to absolvovat, já jsem na to připravený. Můžeme tady sedět klidně do tří do rána. V úvodu ten koncept byl takový, že přijde ministr, tady bude jeden jediný bod a budeme se bavit o nějakém směřování. To, že se do toho napasoval ještě SR, SZIF a další, tak to znamená, že jsme trošku rozpačití. Mně to teda nevadí, já už jsem dvě schůzky zrušil, takže já mám do rána čas a mohu to vzít pěkně postupně, ale nevím jak kolegové. Já jsem pro, abychom se domluvili na nějakém systému komunikace v tom, že to vezmeme třeba po jednotlivých blocích, můžeme na to udělat speciál, protože si myslím, že to takto nevede asi nikam, po nějakých sektorech - agrární sektor, voda, ochrana a ekologie, energetika, ochrana zvířat nebo týrání zvířat, Státní veterinární správa (SVS) a její fungování uvnitř ochrany zvířat a řadu těchto věcí. Co téma, to je debata na dvě hodiny, pokud si máme říct, kterým směrem máme směřovat. Lesnictví - koukám na pana vrchního ředitele, jestli chcete řešit ty 3 mld. Kč škod ročně, které máme na lese nebo nechcete, jestli se do toho nějak pustíme nebo jestli to je úplně mimo. S těmi pozemky - náš problém je skupování farem, nejenom pozemků. Vidíme spíš problém v tom, že si někteří lidé naivně myslí, že když napíšete do nějakého referátníků, že někdo někde prodává pozemek, na kterém je zrovna nějaký pachtýř, takže si to koupí ten pachtýř, ale ony všechny ty investiční společnosti budou čekat na to, kde se jim to světýlko rozsvítí, aby tam mohly pak přijít a toho pachtýře přeplatit. Takže výsledkem bude, že si to koupí ti, co ani vlastně zemědělskou výrobu nedělají, jenom ji prostě skoupí a přijdou silnější a silnější. Tudíž to je podle mě cesta do pekla. Máme se bavit o různých nástrojích, jak to udělat, a to tady v tuto chvíli nevím, jestli je úplně na to energie a debata. Ale v každém případě my bychom rádi se o tom bavili. Můžeme spolu v některých věcech nesouhlasit, ale troufnu si říct, že v řadě věcí spolu souhlasit budeme a budeme nápomocni. Dneska jsme se při rozpočtu na řadě věcí byli schopni shodnout, na některých ne. Logicky. Pomíjeli jsme centrální schodek SR, to, že tato země bude žít na větší dluh, tím jsme nikoho netrápili, přestože to na plénu prostě téma je, ale tady jsme se bavili o vnitřku té kapitoly a všeho, co s tím souvisí a nemohli jsme ani úplně všechno probrat. Ale my jsme na tuto debatu stoprocentně připravení. Ještě k tomu, jak jste říkal, to mě napadlo - 85 % mléka je ve farmách nad 1000 ha, tak 50 % hovězí produkce je ve farmách do 100 hektarů. To je taky potřeba vidět. To jsou čísla, která jsou také vážná. A víme, že ČR je uvnitř EU jediná země, kde množství skotu roste. Všude jinde klesá. My máme 120 - 130 % soběstačnost a platí to, co říkal ministr, my to nesníme, ale my se budeme muset naučit to tady zpracovávat a víme, že ten zbytek těch jatek to nezvládne, že budeme muset něco udělat pro to, abychom ten proces zrychlili. Říkám úmyslně zbytek, protože po roce 1989 těch jatek tady bylo na každém okrese minimálně dvě, tři. Řezníci byli na každé vesnici dva, tři, už nejsou. Toto jsou vážné věci, o kterých se máme bavit, pokud chceme něco udělat s budoucností živočišné výroby, a to není jenom o tom skotu, je to i o těch prasatech, o podmínkách chovu atd. Toto jsou věci, o kterých bychom se rádi bavili. Ještě jednu poznámku - vy jste říkal 1 ha a tři krávy, že už vlastně mohou mít stovky tisíc příjem - to bych vás chtěl vidět jak z jednoho hektaru s třemi krávami to budete mít - ano, když budu mít tisíckrát 1 ha, tak potom ty stovky tisíc se tam někde najdou, ale u jednoho hektaru – chytám trošku za slovo, ale takto jste to na začátku říkal, pane mistře. Myslím, že si rozumíme. Prostě výhoda z velikosti vždycky byla, je a bude. Je jasné, že ti menší budou dělat specifické věci, ti nejmenší budou hledat způsob, jak se uživit taky něčím jiným, než jenom zemědělstvím, protože budou muset diverzifikovat své příjmy Souvisí to s rozvojem venkova, souvisí to s agroturistikou, souvisí to prostě s tím, že ty nejmenší farmy nemají šanci - už dneska - vzhledem k tomu, jak roste ten tlak cen, tak už nemají šanci konkurovat - někdo s 50 hektary někomu, kdo má 5000 - cenou, to není možné. Prostě není možné. A my buď půjdeme cestou, že jim umožníme nějak existovat, anebo ne. Ale pak si taky musíme říct otázku, co s tím bude potom dál? Ano, mohou ti lidé vystupovat ze systému, ale to mohou jak ti drobní nebo malí, tak ti velcí. S tím souhlasím. A toto je něco, co bychom si měli také natvrdo říct, že se toto může dít a co potom s tím tam dál? Nechci to tady zdržovat, ale moc bych prosil, abychom třeba začali už s tím stavebním zákonem aspoň něco, do čeho bychom třeba naše priority společné - jak jsem pochopil - promítli a případně se bavili nad zákony, které přijdou a tam se třeba taky bavili o prioritách, co máte v plánu. Já neznám úplně přesně, co vám vláda odsouhlasila jako legislativní plán MZe, ale asi nějaký existovat bude, co v letošním roce chcete poslat do PS a bylo by dobře se případně, pokud o to budete stát - my jsme připraveni na nějakou debatu - se bavit, co my vidíme jako problematické a co vidíme jako něco, co bychom rádi podpořili. Nechci to déle zdržovat, ale mohu třeba klidně jít ještě do detailu, ale nevím, jestli je to úplně v tuto chvíli vhodné, ale zase nechci vypadat jako ten, kdo tady říká - ministr, ten jim to nandal, protože tam hodinu mluvil a oni vlastně neměli na to a on je utahal. Tak ne, tak to není.“
M. Kučera „Já si myslím, že pan ministr nás neutahá, toho se nebojím, ale já jenom krátce, já to nebudu nějak prodlužovat. Já to beru tak, že ty priority, to je projev vůle současné koalice, to je naprosto legitimní. Ne ve všem se tam shodneme. Myslím si, že na to, na čem se shodneme a neshodneme, to tady budeme postupně probírat celé volební období a na to bude dost prostoru. Já samozřejmě kvituji ta slova, která tady zazněla na začátek, to znamená, že české zemědělství se skutečně musí připravit na krize, které přicházejí teď podstatně s větší četností, než jsme tomu byli kdysi zvykem. A tím nemyslím jenom změny počasí nebo podnebí, ale taky krize, ať už to byl covid, potom energetická krize a další. Takže taková odolnost - bych to nazval - toho českého zemědělství bude prostě naprosto zásadní. A s tím samozřejmě spojené věci jako krátké logistické řetězce, zpracování na místě a samozřejmě podpora té výroby jako takové. Samozřejmě to družstevnictví jako takové já neberu jako sprosté slovo. Já si myslím, že to je naopak, že to je věc, která dává velký smysl a já bych řekl, zejména ve zpracování a tím nemyslím jenom třeba živočišnou výrobu, ale třeba už tolikrát dneska debatované ovocnářství a podobně zelinářství. Myslím si, že tam to je věc, která by taky mohla přinést výrazně prospěch jak tomu regionu, kde k tomu dochází, tak samozřejmě celkovému. Co ještě kvituji, tak je samozřejmě jednoznačně byrokracie a já jsem rád, že v tom i pan ministr pokračujeme. Nějaké věci se už podařily v tom minulém volebním období, teď na to bude tlak dále. Myslím si, že některé už byly nastartovány, ale byrokracie, to je naprostý zabiják českého zemědělství a samozřejmě nejenom zemědělství, ale toho obzvlášť. Zmínil bych některé věci, samozřejmě u některých bude ta debata obtížnější - to je tolik zmiňované předkupní právo. Já jednoznačně souhlasím s tím, abychom našli způsob, aby velké investiční skupiny neskupovaly ty pozemky jako takové. Nevím, jestli to je zrovna předkupní právo. Já vím, že se to objevovalo tady několikrát, historicky, vlastně nikdy se nenašel způsob, jak to předkupní právo udělat, aniž by to nenaráželo jak na Ústavu, tak samozřejmě na nějaké další právní normy. Pokud se něco takového najde, tak prosím, ale myslím si, že zrovna předkupní právo to nebude, ale v každém případě hledat způsob, jak zabránit skupování pozemků a samozřejmě ještě obzvlášť v dnešní situaci, kdy se bavíme o nějaké odolnosti, nějakých krizích, které přicházejí. Budu rád, když se nějaký způsob najde. Samozřejmě velké téma, které tady současná koalice přináší, jsou levné české potraviny. Také budu rád, když budou levné, když budou české a když budou dostupné. Pokud najdete způsob, jak to udělat, tak já tomu zatleskám, ale zatím mě tam ta rovnice vůbec nevychází. My jsme to třeba neuměli nebo jsme na to nepřišli, jak to udělat. Pokud na to přijdete, jak pan M. Teplý bude vyrábět levné české máslo a bude ho dávat na trh, budu rád, ale nevím, jak na to, ale možná, že třeba na to přijdete. Jsou tady věci, které, si myslím, nezaznívají. Já si myslím, že se tady musíme dříve nebo později začít bavit o tom, jak řešit škody, které jsou působeny právě na lesních porostech a samozřejmě i na těch polích a na polních honitbách, to znamená, my jsme se to snažili řešit v mysliveckém zákonu, který padl pod stůl a dříve nebo později to bude muset otevřít současná koalice. Nevím, jak z toho chce úplně vybruslit, protože jsem pochopil tady podporu myslivecké jednotě, která se snaží zakonzervovat ten současný stav a na druhou stranu se bude muset vypořádat s těmi miliardovými škodami, které jsou na těch lesních porostech, plus samozřejmě - tam nepočítám, ty polní honitby, které jsou taky ve stavu ne úplně pozitivním. Já bych možná ještě zmínil jednu věc – mpř. ZEV posl. P. Bendl zmínil tu věc, že máme tady otevřený stavební zákon a s ním celou řadu dalších zákonů. Tam je - tuším 42 nebo kolik - v tom stavebním zákonu - otevřených zákonů. To, že ten zákon je jaký je, to nebudu hodnotit, na to je asi jiná platforma, ale myslím si, že ZEV by mohl využít a de facto by měl nabídnout ten prostor i MZe, aby se tam některé věci objevily formou pozměňovacích návrhů (PN) a urychlily jejich přijetí. Já netvrdím, jaké to jsou, ale nabízely se tady třeba věci spojené s SPÚ. Myslím si, že jednoduché PN by mohly mít podporu jak koalice, tak opozice. A je to, myslím, velice smysluplný podvozek, jak některé věci rychle uvést v život. My jsme se dohodli a nevím, jestli to platí, že se tady objeví na nějakém z dalších jednání ZEV právě stavební zákon. My jsme si to vzali jako ZEV - nebo je ambice si to vzít - aktivně, protože nám to nebylo přikázáno v PS a pokud to takto bude, tak si myslím, že - já teď nechci mluvit za všechny, to je jenom můj názor - toto se dá využít k tomu, aby MZe přišlo s některými náměty, které pak ZEV zpracuje do nějakého PN a do stavebního zákona implementuje. Já si myslím, že ten už je tak zaplevelený, že nějakých pár PN navíc - a to nemyslím ve zlém - se tam ztratí, ať se budou týkat čehokoliv. Nechci to už nějak dál prodlužovat. Myslím si, že jsme si své řekli jenom velmi zčásti a ty jednotlivé věci budou zaznívat v těch dalších dnech a týdnech a měsících a děkuji ministrovi zemědělství, že představil tu svou koncepci. Projevuje vůli koalice. V některých věcech se shodneme, v některých ne, ale v každém případě přeji celému našemu zemědělskému rezortu, aby se mu pod vedením nového ministra dařilo.“
P. Bendl „Já jsem zapomněl na jednu věc a my jsme se o tom s panem ministrem částečně bavili - SZP. Nesmíte dopustit, aby výsledkem SZP byla soutěž národních rozpočtů o to, kdo dá víc do zemědělství. To nemůžeme vyhrát. A proto je třeba hledat způsob, jak ten poklop tam dát jednotný tak, aby z toho nemohl nikdo utéct. Všichni zemědělci upozorňují na to, že ty podmínky ne všude jsou rovné. Toto by otevřelo Pandořinu skříňku. Oni chtějí ty dva pilíře zrušit. Bude pravděpodobně jeden, o něj bude bitka, kdo tam všechno bude sahat. Vy jste to tady částečně říkal. Bylo by pro nás zdrcující, kdybychom umožnili, aby si jednotlivé státy mohly hýbat a přidávat nuly za výdaje dovnitř zemědělství, to by nás mohlo popravit.“
M. Šebestyán „Já s tímto naprosto souhlasím. Neřekl jsem to v tom projevu nebo v tom popisu těch priorit - určitě to mezi to patří. Bohužel ta situace se nevyvíjí dobře. Musíme si říct, že čím to jediným můžeme asi zastavit, ten souboj těch státních rozpočtů je, že se to prostě dostane na Evropskou radu, to znamená, že to budou muset jednomyslně schválit premiéři. Cítím z některých silných členských států, jako je například Německo, že toto je jejich cílem. To znamená i stoprocentní kofinancování toho - dnes - prvního pilíře, což by bylo pro české zemědělství opravdu fatální. Jinak se omlouvám, já nevím, co jsem řekl s těmi krávami na ten hektar, ale když má ta kráva dojivost např. 10 tis. litrů a uživí hektar nebo hektar a půl, tak je to nějakých 130 tis. příjmů. Takto jsem to myslel, takže se omlouvám. Jinak já bych se taky, pane místopředsedo, pod to všechno, co jste řekl na úvod, podepsal.“
M. Oborná „Já než dám slovo mpř. ZEV posl. D. Pražákovi, tak tady naváži na to, co říkal posl. M. Kučera. Je to tak. My jsme se o tom dneska i bavili na grémiu ZEV, že bychom v následujících schůzích zařadili ten bod stavebního zákona, přizvali bychom sem i zástupce MMR, protože jsou tam věci, které úzce souvisí právě s naším výborem, takže počítáme s tím, že to tady určitě proběhne a že to budeme moci probrat.“
D. Pražák „Já jsem chtěl jenom, co říkal mpř. ZEV posl. P. Bendl na konci, co se týče těch peněz, to podepisuji také. Akorát nevím, jestli máte úplně shodu v opozici, protože jsem pochopil, že někteří to mysleli jinak, co se týče těch rozpočtů do budoucna, a my jsme na to apelovali už před volbami, že to by bylo špatné pro české zemědělství, kdyby se rozhodovalo o tom, kdo zrovna je víc nakloněn zemědělství a kdo by tam ty peníze poslal, protože si neumím představit některé ty státy, jak bychom s nimi chtěli soupeřit a byli konkurenceschopní. To je jedna věc. Druhá věc - já budu rád za tu debatu, která tady proběhne i kvůli té půdě. Teď mě možná bude někdo kamenovat, ale já za těch 28, let co jsem v tom zemědělství, kdy to mám profesně, tak nebylo nic jiného ubíjejícího, než neustálé dohadování s novými vlastníky půdy, za nedodržování smluv atd. kdy se vám tam objevovaly ty nové skupiny, investiční skupiny a vy jste o tom ani nevěděli, a to fakt bylo nejvíc ubíjející za ty roky. To si myslím, že nás teď čeká a je potřeba s tím něco udělat, protože není možné, aby to takto pokračovalo dál. Třetí věc je to, co říkal mpř. ZEV posl. P. Bendl - ve velikosti je síla - ano, je v tom částečně pravda. Na druhou stranu si myslím, že by slovo sdružení nemělo být u nás sprosté slovo. Nemůže nastat to, co já mám za sebou taky, že někteří říkají, ty si můžeš koupit celý kamion hnojiva a já si musím koupit jenom 10 begů atd. A já jsem se jich zeptal - a proč se nedomluvíš támhle s tím a nevezmete to najednou a on řekne, proč bych to dělal? No, protože se mohou sdružit a mohou mít tu cenu stejnou, jako když to kupuji já. A to si myslím, že by sprosté slovo opravdu být nemělo. Ta sdružení by měla fungovat, ať je malý, velký anebo střední.“
M. Oborná „Eviduji jednu přihlášku z řad odborné veřejnosti, a to je předseda M. Pýcha ze Zemědělského svazu (ZS). Hlasování o udělení možnosti vystoupit v délce max. 5 min.: +10, 0, 0.
M. Pýcha „Dovolte mi úplně na začátek ocenit vaši výdrž, že i v době hokejového zápasu tady všichni sedíte a poctivě diskutujete o budoucnosti českého zemědělství. Moc si toho vážím a chtěl bych říct, že většinu toho, co tady ministr zemědělství M. Šebestián přednesl, vychází z diskuze Iniciativy zemědělských nevládních organizací. Je to 7 zemědělských nevládních organizací, které jsou pod tou iniciativou podepsané, ale i dalších téměř 30 chovatelských a pěstitelských svazů, včetně PK. Já jsem včera jednal i se Svazem chovatelů masného skotu a ten se včera přihlásil taky k tomu, že ty rozpory, které jsme tam měli a které jsme si vysvětlili, tak i oni tu iniciativu vnímají pozitivně. To jsem chtěl jenom doplnit. Pak bych si dovolil ještě zareagovat na tu diskuzi okolo velkých potravinářů. Já samozřejmě chápu ten politický kontext, ale dovolím si konkrétní příklad. Německá mlékárna Müller, o které tady pan ministr hovořil, to je mlékárna, která má ve 4 zemích 20 závodů a ten její největší závod je závod v Leppensdorfu, což je závod, který zpracuje zhruba polovinu celkové produkce mléka ČR v jednom závodu a tady ten závod má 3 tis. zaměstnanců. A tady ten závod dostal v poslední době dotaci od Evropské komise a od Saské vlády ve výši 1,7 mld. Kč na modernizaci svého vlastního provozu. Mlékárna Mlékovita je největší polská mlékárna, je to družstevní mlékárna, která čtyřikrát nebo pětkrát převyšuje velikost Madety. Tato mlékárna v posledních dvou letech dostala podporu 157 mil. Kč, 175 mil. Kč na novou továrnu na sušené mléko. Já to říkám proto, abyste si uvědomili ten kontext, protože vy tady hovoříte o rovných podmínkách mezi malými, velkými. Problém je v tom, že tady ty mlékárny jsou schopné zaplatit českým zemědělcům vyšší cenu za mléko a výsledek je, že to mléko vyvážíme v syrovém stavu do zahraničí. To znamená, oni jsou konkurenceschopnější a v konečném důsledku nás pak vytlačují z našeho vlastního trhu. Já to říkám proto, abychom si uvědomili ten kontext, protože velmi často se stane, že zahraniční nadnárodní potravinářské firmy u nás koupí nějaké provozy a v okamžiku, kdy uvažují o tom, jestli je rozšíří, zmodernizují nebo zavřou, tak bohužel se stává, že u nás je zavřou a investují do té zahraniční. Je to příklad Znojemských okurek, Mochovské zeleninové směsi, Piškoty Opávia a teď bych mohl pokračovat dál. Je to prostě ta realita, kterou my musíme vnímat a my jako zemědělci - a teď mě nikdo nemůže podezřívat z toho, že tady lobbuju za velké potravináře - prezidentka PK D. Večeřová vám to potvrdí - že já s velkými potravináři velmi často vedu spory ohledně ceny zemědělských komodit, kolik mají platit českým zemědělcům. Ale v tomto případě, pokud oni nebudou schopní zaplatit srovnatelnou cenu, tak my ty suroviny budeme vyvážet do zahraničí a v konečném důsledku na tom prodělává český stát. Tak to jsem chtěl jenom doplnit, abyste chápali ten kontext, proč i my jako ta Iniciativa se bavíme o tom, že tady potřebujeme i ty velké potravináře. To není nic proti malým potravinářům, to je prostě o tom, že to vnímáme. Potom jsem chtěl doplnit ještě jednu věc, kterou tady ministr zemědělství M. Šebestián řekl, a to je závislost na dotacích. Asi všichni chápeme, že se evropský rozpočet na zemědělskou politiku bude snižovat a národní dotace to rozhodně nemůžou vykompenzovat. Ale když se podíváte podle studie, kterou si nechávala zpracovávat Evropská komise, závislost na dotacích v jednotlivých členských státech, tak ČR z hlediska této závislosti patří k těm závislejším a vychází to tak, že přímé platby kryjí 34 % a celkové dotace 49 % příjmů ze zemědělských faktorů. Průměr Evropy je 23 a 33. Jinými slovy, pokud někdo zkrátí významně ten rozpočet na zemědělskou politiku, dotkne se nás to ještě možná více než těch některých jiných zemí, pokud se na to nepřipravíme. Já teď objíždím celou ČR a všem zemědělcům říkám, připravte se na to, protože s největší pravděpodobností dotací bude méně. Tak to jsem chtěl tady akcentovat. Nebudu tady opakovat to, co tady ministr zemědělství M. Šebestyán řekl. Možná si dovolím jednu věc, o které jste se tady taky zmínili a mpř. ZEV posl. P. Bendl tady o tom hovořil - to jsou ti pracovníci - naprostý souhlas, ale řekněme si, že k tomu potřebujeme taky ten proces. Minulá vláda schválila zvýšení kvót pro příchod zahraničních pracovníků. Ale ten proces je tak strašně administrativně náročný a trvá několik měsíců, že je velmi obtížný pro ty zemědělce. A tady je potřeba taky novela cizineckého zákona a některé další navazující legislativy. To jsem chtěl jenom připomenout. A úplně poslední věc - jenom doplnění mpř. ZEV posl. P. Bendla - 24 % masných telat je u chovatelů do 100 ha, ale co se týká ovcí a koz, tak je to 55 %. To znamená tam je těch 55 %.“
M. Kučera „Já tady krátce budu reagovat na př. ZS M. Pýchu. Mně se ten příměr s tou mlékárnou a tou výrobou sušeného mléka líbí. Ale asi to funguje tak, že s tím nejdříve musí přijít ten byznys. Ten byznys musí přijít s tím závěrem a musí říct, že tady chce investovat do této a této výroby, do tohoto a tohoto byznysu a státe, resp. Evropská komise, chtěl bych nějakou podporu. Stát nebo ministerstvo těžko může podnikat za podnikatele. To musí být úplně opačně. Asi těžko to bude fungovat tak, že my řekneme, my tady máme navíc 1,5 mld. Kč, nechcete si někdo postavit linku na sušené mléko? Takto to asi nefunguje, A toto mi tady prostě chybí. Mně chybí ta iniciativa z té strany - říct, že my jsme se rozhodli spojit dvě mlékárny, udělat si tam velkou linku na sušené mléko, potřebujeme tu a tu podporu, jsme schopni to začít vyvážet do půlky Evropy, protože pak budeme konkurenceschopní. Možná, že ten byznys - ty projekty - někde jsou, jenom se tady nedostávají. Takže se omlouvám těm, kteří to třeba dělají a já jsem říkal, že ne. Ta cesta musí být opačná. Od byznysu směrem sem a potom se na to dají hledat nějakým způsobem podpory. Aspoň takto to já vidím.“
M. Šebestyán „K tomu, co říkal posl. M. Kučera – když chcete přilákat do ČR zahraniční kapitál, tak děláte investiční pobídky pro cizí kapitál. Když chcete, aby tady filmaři natáčeli filmy, tak taky něco děláte. A ČR z pohledu potravinářství a zemědělství bych řekl, že se na to vykašlala. Tady ty nástroje na tu podporu nejsou. Když se podíváte do Polska, tak kapitálový investiční fond o kapitálových vstupech státu na podporu vzniku tady těch velkých podniků nebo ty quasi kapitálové investice, které tam dělají, tak tam to funguje. A já si myslím, že kdyby tam byla ta motivační složka od toho státu - a neříkám, že ten stát na to má ty peníze - stačí jenom třeba nějaká záruka, nějaké daňové zvýhodnění apod., tak si myslím, že by ze strany těch podnikatelů ty nápady přicházely.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.
Mpř. ZEV posl. D. Pražák přednesl návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 32 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
6.
Informace z podvýborů
V tomto bodě nikdo nevystoupil.
7.
Sdělení předsedkyně, různé
7.1. Sdělení předsedkyně
Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že:
původně plánovaný tzv. Medový večer na 11. března 2026 od 18.00 hod. v prostorách gotických sklepení, ke kterému ZEV přijal na minulém jednání záštitu, se přesouvá na 15. dubna 2026 (čas a místo konání se nemění). Důvodem je skutečnost, že v původně navrženém termínu se bude konat 3. čtení SR;
původně plánovaný seminář na 29. dubna na téma „Restart dřevozpracujícího průmyslu do roku 2029“, ke kterému ZEV přijal na minulém jednání záštitu, se přesouvá na 13. května 2026 z vážných organizačních důvodů na straně spolupořadatele;
obdržela žádost od posl. D. Pražáka (ANO 2011) a M. Žbánka (ANO 2011) o členství v Podvýboru ZEV pro lesní hospodářství. Vzhledem k tomu, že kapacita podvýboru není naplněna, tak jejich členství nic nebrání.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 33 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
obdržela žádost od posl. M. Žbánka (ANO 2011) o členství v Podvýboru ZEV pro vodní hospodářství. Vzhledem k tomu, že kapacita podvýboru není naplněna, tak jeho členství nic nebrání.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 34 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
obdržela žádost od posl. G. Sedláčkové (Motoristé sobě) a posl. J. Havránka (ODS) o členství v Podvýboru ZEV pro rozvoj venkova. Vzhledem k tomu, že kapacita podvýboru není naplněna, tak jejich členství nic nebrání.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 35 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
obdržela rezignaci posl. O. Vopěnky na členství v podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství a žádost posl. V. Adámkové (ANO 2011) o členství v tomto podvýboru pro svazy (posl. V. Adámková je první náhradnicí, celkem jsou náhradníci nyní 4).
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 36 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 4.
obdržela žádost od posl. M. Ratiborského (ANO 2011) o členství v Podvýboru ZEV pro potravinářství, veterinární činnost a živočišnou výrobu. Vzhledem k tomu, že kapacita podvýboru není naplněna, tak jeho členství nic nebrání.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 37 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 4.
v úterý 26. května 2026 od 19:00 hod. v gastronomickém zařízení Demokracie a jejích venkovních prostorách proběhne již 6. setkání Klubu přátel českého pivovarnictví, nad kterým by měl ZEV převzít záštitu.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 38 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 4.
7.2. Různé
V tomto bodě nikdo nevystoupil.
8.
Návrh termínu a pořadu další schůze výboru
Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že příští schůze ZEV se bude konat 17. a 18. března 2026 v Kamenici nad Lipou. V tuto chvíli se ještě řeší, zda před odjezdem proběhne jednání v PS či zda se pojede rovnou do Kamenice a ZEV bude jednat až tam. V Kamenici nad Lipou by proběhlo jednání na téma Problematika financování vodního hospodářství a diskuze o aktuálních problémech v oblasti vodního hospodářství. K tomuto jednání budou přizváni jednak zástupci MZe a dále i správci jednotlivých Povodí. Zároveň pro případ, že by bylo potřeba svolat schůzi ZEV v jiném mimořádném termínu, tak si z tohoto důvodu dovolila navrhnout usnesení, aby ji výbor zmocnil ke svolání schůze dle potřeby.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 39 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 5.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná poděkovala přítomným za účast
a 4. schůzi ZEV v PSP v 18.35 hodin ukončila.
Michal KUČERA v.r.
ověřovatel
Monika OBORNÁ v.r.
předsedkyně
Zapsala: Monika JIRKOVÁ
Dne: 26. února 2026
Za správnost: Tomáš VRBA
tajemník
Příloha zápisu č. 1/1
Hlasování
4. schůze zemědělského výboru PS PČR
/17. února 2026/
pořad 4. schůze
SR 2026-kap.346
SR 2026-kap.MZE
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
BERAN Karel
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
5.
KOTT Josef
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10.
POŠAROVÁ Marie
/
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
/
/
/
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
/
/
/
Celkem:
11
0
0
11
0
0
6
2
3
usn. č.28 usn. č. 29
Příloha zápisu č. 1/2
Hlasování
4. schůze zemědělského výboru PS PČR
/17. února 2026/
ST 95
ST 96
Představení priorit min. zemědělství
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
BERAN Karel
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
5.
KOTT Josef
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
-
-
-
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10.
POŠAROVÁ Marie
/
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
/
/
/
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
/
/
-
-
-
Celkem:
9
0
1
6
2
3
10
0
0
usn. č. 30 usn. č. 31 usn. č. 32
Příloha zápisu č. 1/3
Hlasování
4. schůze zemědělského výboru PS PČR
/17. února 2026/
PV LH – volba posl. D. Pražák a M. Žbánek
PV VH – volba posl. M. Žbánek
PV RV – volba posl. G. Sedláčková a posl. J. Havránek
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
BERAN Karel
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
5.
KOTT Josef
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10.
POŠAROVÁ Marie
/
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
/
/
/
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Celkem:
10
0
0
10
0
0
10
0
0
usn. č. 33 usn. č. 34 usn. č. 35
Příloha zápisu č. 1/4
Hlasování
4. schůze zemědělského výboru PS PČR
/17. února 2026/
PV MRVZCH – rezig. O. Vopěnka, volba V. Adámková
PV PVČŽV – volba posl. M. Ratiborský
Klub přátel čes. pivovarnictví – převzetí záštity
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
BERAN Karel
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
5.
KOTT Josef
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10.
POŠAROVÁ Marie
/
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
/
/
/
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Celkem:
10
0
0
10
0
0
10
0
0
usn. č. 36 usn. č. 37 usn. č. 38
Příloha zápisu č. 1/5
Hlasování
4. schůze zemědělského výboru PS PČR
/17. února 2026/
Příští ZEV
K SR 2026
kap. MZE
body I. a II.
K SR 2026 kap. MZE
body III, IV, V.
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
Ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
BERAN Karel
-
-
-
-
-
-
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
5.
KOTT Josef
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
-
-
-
-
-
-
10.
POŠAROVÁ Marie
/
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
/
/
/
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
-
-
-
/
/
Celkem:
10
0
0
10
0
1
11
0
0
usn. č. 39 doprovodné usnesení č.40
Příloha zápisu č. 1/6
Hlasování
4. schůze zemědělského výboru PS PČR
/17. února 2026/
K ST 96
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
3.
BERAN Karel
-
-
-
4.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
5.
KOTT Josef
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
7.
KUČERA Michal
/
8.
OBORNÁ Monika
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
10.
POŠAROVÁ Marie
/
11.
PRAŽÁK David
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
13.
TROJAN Václav
/
14.
TUREČEK Karel
/
15.
VÁŇA Josef
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
/
Celkem:
11
0
0
dopr. usn. č.41