Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 7 (3/4)

7. schůze · 28. 4. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 7“ na psp.cz ↗

48 Pravidla pro přípravky na ochranu rostlin

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

ze 7. schůze zemědělského výboru,

která se konala dne 28. dubna 2026 od 13.00 hodin v místnosti č. A 108 - sál Státních aktů Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

Přítomni: poslankyně a poslanci J. Bačíková, P. Bendl, J. Faltýnek, S. Fridrich, J. Krutáková, M. Oborná, P. Pivoňka Vaňková, M. Pošarová, D. Pražák, M. Šmída, V. Trojan, K. Tureček, J. Váňa a M. Výborný

Omluveni: J. Kott, M. Kučera

(Prezenční listina poslanců – příloha č. 2)

Hosté: dle prezenční listiny

(Prezenční listina hostů – příloha č. 3)

Jednání výboru zahájila a řídila předsedkyně výboru posl. Monika Oborná.

Návrh pořadu:

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 48) – jednání garančního výboru

Informace o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu

Informace z podvýborů

Sdělení předsedkyně, různé

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala přítomné poslankyně, poslance a hosty. Konstatovala, že obdržela omluvu posl. J. Kotta a M. Kučery. V úvodu poblahopřála posl. J. Faltýnkovi k jeho dnešním narozeninám. Dále předsedkyně seznámila poslance s návrhem programu. S dalším doplněním programu nikdo v otevřené rozpravě nevystoupil. Program byl schválen všemi přítomnými poslanci (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.

Za Ministerstvo zemědělství (MZe) přivítala O. Černého – náměstka člena vlády, P. Jílka – vrchního ředitele Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání, J. Hejátka – vedoucího oddělení vnitřní legislativy, V. Lidického – ředitele odboru státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů a T. Kuncu – vedoucího oddělení myslivosti.

Uvedla, že výbor jedná jako garanční výbor (GV), jehož úkolem je navrhnout proceduru hlasování při projednávání zákona ve 3. čtení a projednat jednotlivé pozměňovací návrhy (PN) a přijmout k nim stanovisko výboru. Podkladem pro jednání je sněmovní tisk ST 48/3 „Pozměňovací a jiné návrhy“ a stanovisko MZe (viz příloha zápisu č. 4), jež obdrželi všichni členové ZEV. Zpravodajem tohoto ST byl určen mpř. ZEV posl. D. Pražák.

Zpravodaj mpř. ZEV posl. D. Pražák připomněl základní věci. „Probírali jsme to i vzájemně mimo jednání výboru. 1. čtení proběhlo 10. 3. 2026 na 10. schůzi Poslanecké sněmovny (PS). Následně to zemědělský výbor (ZEV) projednal 18. 3. 2026, kde byl tento ST přerušen pro podávání PN. V té době jsem podával PN já, jako posl. D. Pražák, které posléze ZEV přijal za své a jsou označeny v celé proceduře pod písm. A. Druhé čtení proběhlo 15. 4. 2026 na jednání PS, kde byly předneseny a nahrány PN mpř. ZEV posl. P. Bendla, posl. D. Pražáka, posl. J. Pospíšila, posl. M. Výborného, posl. M. Krškové, posl. J. Patkové a posl. P. Hladíka. Já bych se nyní trošku pověnoval těm PN. Myslím si, že ty, co jsme probírali už na ZEV minule pod písm. A, tak jsme probrali. Víceméně ZEV se s nimi ztotožnil a odhlasoval. Tam si jenom dovolím zrekapitulovat, že se to týkalo zákona na ochranu zvířat proti týrání, zákona o pojistném na sociální zabezpečení, zákona o potravinách, o zemědělství, veterinární péči a plemenitbě, Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI), kde jsme řešili i ty návykové látky, zákona o rybářství a dále tam jsou ještě nějaké drobnosti. Co se týče PN pod písm. B, tak to jsou PN posl. J. Pospíšila, který víceméně navrhoval nebo navrhuje zákaz střílení koček a psů v honitbě, jak se to občas někde stalo. Pod písm. C jsou moje PN, které se týkají lesního zákona, kde - podle mě - to nejdůležitější co tam je, tak zůstává zákaz porušování běžeckých stop a pak tam jsou věci, které se týkají opravdu lesního hospodaření. PN označený jako C2 - změna zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), kde řešíme diskutované téma propachtování státní půdy mladým zemědělcům. PN pod písm. C3 - zákon o dřevě, který je implementace a týká se odlesňování. PN pod písm. C4 - zákon na ochranu zvířat proti týrání a veterinární zákon. PN pod písm. C5 - zákon o myslivosti, tam je to norování, kde potom jsou PN ještě kolegyň, které to upravují. PN pod písm. C6.1 až C6.4 je zákon o pojistném na sociálním zabezpečení, kde jsme přidávali postupně k tomu A - které jsme schvalovali minule - ještě chmel, vinnou révu a ještě okrasné rostliny a lesní školky. PN pod písm. C7 - změna lesního zákona, to jsou ty běžecké stopy, které tam byly nahrány. Posl. M. Kršková nahrávala zákon o myslivosti a chtěla naopak ponechat norování tak, jak je dnes. Posl. J. Patková to naopak chtěla ještě zpřísnit oproti tomu mému PN, který jsem tam dával já. Mpř. ZEV posl. P. Bendl - zákon o zemědělství - který ještě chtěl upravit v ekologickém zemědělství právě ty hodiny u dohod o provedení pracovní činnosti o provedení práce. Posl. P. Hladík – PN označený pod písm. G1 - změna lesního zákona, zachování vrchního státního dozoru a PN označený jako G2, který se týká ponechávání mrtvého dřeva v lese. Posl. M. Výborný - změna zákona o Zemědělském půdním fondu (ZPF) rekultivace lomu - to je změna zákona, která tam zůstala ještě z minulého volebního období, která byla připravena za jeho působení a není s tím problém - podle mě - ani v současné době. PN pod písm. H2 - změna lesního zákona - to jsou taky ty běžecké stopy, které v tu chvíli, až budeme hlasovat, tak jsme se na tom předběžně domlouvali a bude nehlasovatelný ten zákon a myslivecký zákon, co se týče - za prvé - norování a za druhé tam přidává ještě řešení srnce, že při naháňce budou moci i lovit srnce obecného akorát s tím, že když se dohodnou, že ho nechtějí lovit, tak ho lovit nebudou. Je to ta varianta, že si mohou vybrat, ale není to dané striktně zákonem, že to dělat nemohou. To je stručné představení PN, které jsou načteny v rostlinolékařském zákoně.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.

P. Bendl „Já jenom chci říct, že jsme akceptovali fakt, že otevíráme u rostlinolékařského zákona řadu jiných zákonů, ke kterým přijímáme PN. Chci připomenout minulost, kdy jsme byli kritizováni za řadu přílepků, nicméně my jsme, byť jsme to samozřejmě zmínili, tak jsme to vzali jako příležitost, nikoliv jako - řeknu - absolutní opozici, kdybychom chtěli kritizovat fakt, že se tady otevírá v rámci rostlinolékařského zákona norování lišek a dalších věcí, které objektivně s rostlinolékařským zákonem prostě nesouvisí. Otevíráme - já jsem si tady jenom rychle napsal - zákon o myslivosti, veterinární zákon, zákon o SPÚ, lesní zákon, zákon o ochraně zvířat proti týrání, zákon o pojistném na sociálním zabezpečení, zákon o zemědělství, zákon o ZPF. To je opravdu velká řada, ale vzali jsme to my jako opozice jako příležitost dohodnout se na některých důležitých věcech. S řadou věcí nesouhlasíme, řadu věcí podpoříme. U toho základního, které jsme projednali na jednání ZEV, ještě před druhým čtením, jsme se na některých PN dohodli, takže se snažíme být konstruktivní, ale na některých věcech se asi nejsme schopni dohodnout. To pak vyjádříme hlasováním, případně komentářem u jednotlivých PN. Nicméně za sebe říkám, že nemám pocit válcování většiny menšiny, ale budeme - počítejte s tím, že v některých věcech nemáme totožný názor - k nim velmi kritičtí, protože máme pocit, že tam je řada věcí, které bychom my upravili jinak, kdybychom tu šanci ovlivnit věci měli. Nicméně za sebe říkám, že děkuji za ten proces projednávání i za nějakou konstruktivní komunikaci, ať věcnou, která nepřesahovala podle mě normu fungování ZEV, která určitě svým standardem překračuje fungování jednotlivých výborů v PS, takže za to děkuji a hlasováním se pak určitě vyjádříme k jednotlivým PN.“

D. Pražák „Já jenom vsuvku. Já bych chtěl také poděkovat - já jsem tedy děkoval už na minulém výboru - za tu konstruktivní debatu, která proběhla při tom základu těch PN a zároveň potvrzuji, co říkal mpř. ZEV posl. P. Bendl, že jsme to probírali horem, dolem a vážím si toho, jakým způsobem jste k tomu přistoupili i vy. A myslím si, že takto by měl ten postup a ta konstruktivní debata do budoucna probíhat všude, nejenom tady na výboru, ale třeba i na tom plénu PS, bez ohledu na to, jak to hlasování dnes dopadne. Já děkuji za to, jak to probíhalo.“

M. Výborný „Já se připojím k mpř. ZEV posl. P. Bendlovi a nakonec i k mpř. ZEV posl. D. Pražákovi a myslím, že to je taková dobrá tradice. Podobně jsme vedli tu debatu při té velké novele veterinárního zákona, která taky byla vlastně použita obdobným způsobem, proto já to nějak nerozporuji a děkuji za to, že jsme o těch věcech mohli tu debatu vést. Já také nejsem připraven podpořit úplně všechno, ale to jsme si řekli, ty informace máme. Chci tady vypíchnout dvě věci. Jednak tedy to, že se nám tam podaří dát ještě tu úpravu v případě rekultivace těch území po důlní těžbě, která vlastně směřuje k ochraně toho, co v rámci těchto míst často vzniklo. Jsou to zajímavé biotopy a je dobře, když tady v rámci nějaké stability přírodní, ekologické toto bude ukotveno. Myslím, že to tak je správně a byli jsme na tom ve shodě tehdy i dnes, tak to je dobře. Pokud jde o ochranu lyžařských stop, tak děkuji za tu vstřícnost i panu ministrovi na Ministerstvu, protože tady jsme se také dohodli, že to je vlastně věc, která je důležitá a kterou těžko můžeme vyhodnotit v rámci zkušeností několika málo týdnů. A třetí věc, pokud jde o novelu zákona o myslivosti, tak vyplývá to nakonec i z té hlasovací procedury, kterou tím pádem já jsem připraven podpořit. Takto můžeme určitě postupovat. Tam jenom chci zdůraznit - i tady veřejně na záznam - připojení srnce obecného k tomu, aby se nemuselo zbytečně byrokraticky žádat o povolení zařadit ho v rámci naháňky. To je věc, která zůstává vlastně na dobrovolné bázi. Prostě ten majitel honitby se rozhodne, zda chce nebo nechce. Snižujeme byrokracii, necháváme možnost, aby se sami rozhodli, ale zároveň samozřejmě tam, kde spárkatá zvěř je přemnožená, tak to lze velmi efektivně využít.“

K. Tureček „Já samozřejmě už jsem to řekl najednou na podvýboru a zopakuji to i tady na plénu. Já akceptuji to, že sněmovna šest měsíců nezasedala, byly volby, takže se nám PN nakupily. Nicméně já bych se chtěl přidat a chtěl bych skutečně apelovat, abychom minimalizovali počet přílepků v budoucnu a myslím si, že spousta zákonů, jako je lesní a vodní zákon, by měla probíhat řádným procesem a prakticky bychom tam měli do budoucna minimalizovat tyto přílepky. Já v tomhle tom jsem kontinuální jak v opozici, tak vládně ve vládní linii, takže do budoucna bych chtěl apelovat na omezení toho počtu těch přílepků a prakticky na řádný legislativní proces.“

M. Šmída „Tak já už jenom pro doplnění, protože to tady ještě nezaznělo, tak jsem chtěl zmínit i tu změnu zákona o SPÚ, když se nám podařilo nějakou tou debatou mezi členy výboru dospět minimálně prozatím k nějakému kompromisu, že se nyní takováto úprava, která by ztížila mladým začínajícím zemědělcům přístup ke státní půdě schvalovat nebude a jsem za to moc rád, že jsme si nechali otevřené dveře k jednání a díky za to.“

D. Pražák „Děkuji za upozornění. Zapomněl jsem to zmínit. Co se týče SPÚ - ano, slibuji tady veřejně, že při legislativním procesu potom ve sněmovně nebo víceméně vláda má v procesu novelu zákona o SPÚ a tam slibuji, že se tomu budeme ještě věnovat a dopilujeme to. Ten PN, který tam je teď v tom systému nahrán, tak je takový jakoby dopředu předejití nějakým nepříjemnostem, které by mohly nastat, ale dopilujeme to potom v tom klasickém projednávání toho zákona.“

M. Oborná „Zeptám se ještě jednou z řad poslanců, z řad veřejnosti, má-li k tomuto bodu někdo zájem vystoupit? Ano, hlásí se pan J. Bláha z Hnutí Duha. Musíme to odhlasovat, proto se ptám, jestli ještě někdo z veřejnosti má zájem? Nikoho nevidím.“ Hlasování o udělení možnosti vystoupit v délce max. 3 min.: +14, 0, 0.

J. Bláha „Především děkuji za možnost vystoupit a stručně se vyjádřit, a to konkrétně k novele lesního zákona, která, jak tady bylo zmíněno, je přílepkem k zákonu o rostlinolékařské péči, kterou připravilo MZe a předkládají ji mpř. ZEV posl. D. Pražák a posl. M. Výborný v jisté modifikaci. My jsme svědky asi stejně jako vy v současné situaci v resortu životního prostředí, kterou označujeme jako demontáž a institucionální podkopávání ochrany přírody a ochrany životního prostředí na samotném ministerstvu. Nevím, jaký na to vy máte názor. Nás jenom velmi mrzí, že sledujeme, že k této tendenci současného vedení resortu se přidávají a té situace využívají další zájmové skupiny, politici a dokonce i samotné MZe, kteří se k tomuto trendu přidávají a vznáší další návrhy. Tím v tomto konkrétním případě myslím návrh na zrušení vrchního státního dozoru v lesích. Vrchní státní dozor v oblasti životního prostředí je kodifikován jednotnými resortními zákony a je nastaven v oblasti ochrany vod, v oblasti ochrany ovzduší, v ochraně ZPF, ochrany přírody a lesů. Tady se předkládá dílčí, úplně nesystémová změna vyčlenit z této instituce vrchního státního dozoru pouze lesy, přitom všichni víme, že lesy jsou základní složkou životního prostředí, stejně jako vzduch, voda nebo půda. Jenom pro připomenutí - státní správa lesů původně byla v kompetenci Ministerstva životního prostředí (MŽP) začátkem devadesátých let. Přijetím lesního zákona v roce 1995 byla přesunuta na MZe s tím, že pro vyvážení v podstatě obou těch rezortů bude na MŽP zachován vrchní státní dozor. Je to v podstatě stejně jako v těch ostatních oblastech určitá pojistka, která vyvažuje působení hospodářských resortů a působení resortů, které by mělo bdít nad fungováním základních složek životního prostředí. Původně vrchní státní dozor vykonávalo na konci 90. let zhruba 6 zaměstnanců MZe v době, kdy se usazoval lesní zákon, pak již toho nebylo zapotřebí. V poslední době ministerstvo této instituce v posledních letech prakticky vůbec nevyužilo. Nicméně je to pojistka, která vůbec není nedůležitá. V tomto případě bych chtěl popřít to, co se uvádí v důvodové zprávě, že je zbytečná. Vrchní státní dozor v lesích v kompenzaci MŽP umožňuje kontrolu i nad působením státní správy lesů. Tuto kompetenci nemá ani Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), ani samotná státní správa lesů a týká se i samotného MZe, čili jinými slovy, vrchní státní dozor na MŽP je určitou pojistkou – řekněme - možným kontrolním mechanismem směrem k tomu, jak ochranu lesů vede MZe. Nevím, jestli považujete za správné, že tady v tom případě kontrolovaný navrhuje zrušení kontroly. Chtěl bych vás proto požádat, abyste v podstatě ten systém, kdy vrchní státní dozor, alespoň jako pojistný mechanismus, na MŽP, zachovali. A dále jsem chtěl požádat rovněž o zachování vyhlášky, která má stanovit limit odvozu lesního těžebního odpadu a ponechání určitého podílu stromů v lesích. Vím, že jsem už pravděpodobně za časovým limitem - chtěl jsem jenom upozornit na zprávy, které ukazují na degradaci lesních půd, na nutriční živinovou bilanci, která ukazuje, že na určité části lesů není možné dále odebírat těžební zbytky, aniž by došlo k úplnému vyčerpání půd. Děkuji.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.

Zpravodaj posl. D. Pražák navrhl tuto proceduru hlasování GV:

o návrhu procedury hlasování ve 3. čtení na plénu Sněmovny,

o stanoviscích k podaným PN,

o usnesení jako celku.

Hlasování o proceduře hlasování GV: +14, 0, 0.

Návrh procedury hlasování garančního výboru byl přijat.

Add 1)

Zpravodaj posl. D. Pražák navrhl tuto proceduru hlasování pro 3. čtení v PSP:

návrhy legislativně technických úprav, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny,

PN poslance Davida Pražáka C6.1

(bude-li přijato, stane se nehlasovatelným A10 ČÁST TŘETÍ),

PN poslance Davida Pražáka C6.2 až C6.4, en bloc jedním hlasováním

(bude-li přijato, stane se nehlasovatelným A10 ČÁST PÁTÁ, body 9, 10, 11 a 14),

PN zemědělského výboru A1 až A12, vyjma A10 ČÁST TŘETÍ a A10 ČÁST PÁTÁ, body 9, 10, 11 a 14, en bloc jedním hlasováním,

(v případě, že by nebylo přijato C6.1, tak je třeba A1 až A12 hlasovat včetně A10 ČÁST TŘETÍ,

v případě, že by nebylo přijato C6.2 až C6.4, tak je třeba A1 až A12 hlasovat včetně A10 ČÁST PÁTÁ, body 9,10,11 a 14),

PN poslance Davida Pražáka C2, en bloc jedním hlasováním,

PN poslance Davida Pražáka C3, en bloc jedním hlasováním,

PN poslance Davida Pražáka C4, en bloc jedním hlasováním,

PN poslance Davida Pražáka C5, en bloc jedním hlasováním

(bude-li přijato, stane se nehlasovatelným PN poslankyně Krškové D,

bude-li přijato, stane se nehlasovatelným PN poslankyně Patkové E,

bude-li přijato, stane se nehlasovatelným PN poslance Výborného H3, vyjma H3.12),

PN poslance Marka Výborného H3.12,

PN poslance Davida Pražáka C7, en bloc jedním hlasováním

(bude-li přijato, stane se nehlasovatelným PN poslance Pražáka C1,

bude-li přijato, stane se nehlasovatelným PN poslance Výborného H2)

PN poslance Davida Pražáka C1, en bloc jedním hlasováním

(hlasuje se pouze v případě, pokud nebylo přijato C7),

PN poslance Jiřího Pospíšila B, en bloc jedním hlasováním,

PN poslankyně Marie Krškové D, en bloc jedním hlasováním

(hlasuje se pouze v případě, pokud nebylo přijato C5),

PN poslankyně Jany Patkové E, en bloc jedním hlasováním

(hlasuje se pouze v případě, pokud nebylo přijato C5 nebo D),

PN poslance Petra Bendla F,

PN poslance Petra Hladíka G1,

PN poslance Petra Hladíka G2,

PN poslance Marka Výborného H1, en bloc jedním hlasováním,

PN poslance Marka Výborného H2, en bloc jedním hlasováním

(hlasuje se pouze v případě, pokud nebylo přijato C7 nebo C1),

PN poslance Marka Výborného H3, vyjma H3.12, en bloc jedním hlasováním

(hlasuje se pouze v případě, pokud nebylo přijato C5, nebo D, nebo E),

o zákonu jako celku, ve znění přijatých pozměňujících návrhů;

Hlasování o proceduře hlasování pro 3. čtení v PSP: +14, 0, 0.

Návrh procedury hlasování pro 3. čtení v PSP byl přijat.

Add2)

Hlasování o kladném stanovisku k PN ZEV A1 až A12:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 14, 0, 0.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Jiřího Pospíšila B:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 14, 0, 0.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C1:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 8, 0, 6.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C2:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 8, - 6, 0.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C3:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 13, 0, 1.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C4:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 14, 0, 0.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C5:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 8, 0, 6.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C6.1:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 14, 0, 0.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C6.2 až C6.4:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 9, 0, 5.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Davida Pražáka C7:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 8, 0, 6.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Marie Krškové D:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 9, - 4, 1.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Jany Patkové E:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 11, 0, 3.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Petra Bendla F:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 8, - 6, 0.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Petra Hladíka G1:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 8, - 1, 5.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Petra Hladíka G2:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 8, - 6, 0.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Marka Výborného H1:

Stanovisko MZe: Souhlas.

Hlasování o kladném stanovisku: + 14, 0, 0.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o záporném stanovisku k PN Marka Výborného H2:

Stanovisko MZe: Nesouhlas s uvedeným PN.

Hlasování o záporném stanovisku: + 8, 0, 6.

Záporné stanovisko bylo přijato.

Hlasování o kladném stanovisku k PN Marka Výborného H3:

Stanovisko MZe: Neutrální.

Hlasování o kladném stanovisku: + 14, 0, 0.

Kladné stanovisko bylo přijato.

Add 3)

Zpravodaj posl. D. Pražák předložil návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č.49 (+8, 0, 6); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.

Informace o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná sdělila, že za MZe je stále přítomen náměstek člena vlády O. Černý. Za Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) přivítala jeho předsedu J. Kučeru. Zpravodajem byl určen posl. V. Trojan.

Na úvod ještě sdělila, že tento bod na dnešní schůzi zařadila na základě požadavku mpř. výboru posl. P. Bendla a posl. M. Výborného ze 4. schůze ZEV dne 17. 2. 2026.

Předseda PGRLF J. Kučera ve svém úvodním vystoupení stručně okomentoval činnost a fungování PGRLF akciové společnosti. Sdělil, že „Společnost byla založena v roce 1993 za velkého přispění tehdejšího ministra J. Luxe a od počátku svého působení byla hlavním a zásadním finančním nástrojem pro české zemědělce. Postupem času se pozice Fondu mírně posunula, přesto hraje důležitou roli i v současném období z pohledu financování českého zemědělství, lesnictví a potravinářství. Tak, jak jsem zmínil, PGRLF je akciovou společností s jediným akcionářem Českou republikou. Akcionářská práva vykonává ministr zemědělství. Podtrhnout bych chtěl, že v loňském roce novelou zákona o zemědělství byl definován a explicitně ukotven soukromoprávní charakter našich smluv. Pokud se podíváme na portfolio našich programů, stojí na 3 pilířích. Je to 11 programů ve 3 pilířích. Tu hlavní část našich aktivit představuje subvence části úroků komerčních úvěrů v různých programech zaměřené pro různé segmenty v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Pro letošní rok - pro vaši představu - je pro podporu úroků komerčních úvěrů alokováno zhruba 1,2 mld. Kč. Ta druhá část, velmi významná, je podpora pojištění hospodářských zvířat, plodin, lesních školek, lesních porostů, pro kterou je alokováno zhruba 0,5 mld. Kč pro letošní rok. A tou třetí částí jsou investiční úvěry poskytované přímo prostřednictvím nás jako PGRLF, investiční úvěry zemědělec a lesnictví, přičemž bych rád zmínil, že speciálně investiční úvěry lesnictví mohou čerpat i municipality. Využívají to i některá města, obce, která mají ve své správě lesy. Všechny programy před jejich spuštěním prochází vnitřním a vnějším připomínkovým řízením. Jsou notifikovány Evropskou komisí a schvalovány vládou. O jejich aktivaci rozhoduje svým rozhodnutím jediného akcionáře vždy ministr zemědělství. Když se podíváme na popularitu PGRLF z pohledu počtu žádostí a vývoje prostředků ze státního rozpočtu, tak je vidět, že od roku 2020 má Fond trvale rostoucí počet žádostí, které jsou zpracovávány. V loňském roce to bylo zhruba 15 tisíc. V těch podkladech, které jsem připravoval, jsou vidět dva extrémní roky, rok 2020 a rok 2022, kdy bylo využito PGRLF jako nástroje v rámci covid programu, resp. podpory provozních úvěrů v souvislosti s válkou na Ukrajině. Pokud se týká vývoje prostředků, které Fond obhospodařuje, tak částka ze státního rozpočtu v těch uplynulých 10 letech kolísala od 1,5 po zhruba 2,2 mld. Kč ročně, přičemž prostředky, které jsou alokovány, resp. vypláceny v jednotlivých letech, překračují vždy tu částku ze státního rozpočtu. Překračují ji přesně o prostředky, které sám Fond vkládá do jednotlivých programů tak, jak jsou zprovozňovány ty prostředky. Zdrojem těch prostředků je správa našeho finančního portfolia a jsou to i výnosy ze zmiňovaných investičních úvěrů, které jsou poskytovány přímo PGRLF. Často bývá zmiňován multiplikační efekt našich podpor. V zásadě díky podpoře PGRLF každá koruna, kterou investuje stát do finančních zdrojů PGRLF, vrací do toho systému dalších 10 až 12 komerčních subjektů, takže ten multiplikační efekt nebo ta páka je tady poměrně znatelná. Do těch podkladů jsem dal pro zajímavost i přehled toho, jak se mění podíl vratných a nevratných podpor, které poskytujeme, přičemž bych chtěl upozornit na postupný, ale narůstající podíl právě těch vratných podpor. To znamená, už teď se Fond postupně posunuje od těch grantových podpor právě k těm typům podpor, které patrně budou cestou budoucnosti finančních nástrojů. Krátká zastávka u investičních úvěrů - jsou v nabídce PGRLF od roku 2016 a jsou vlastně takovou kombinací grantové podpory. Ta grantová podpora spočívá v jednorázovém snížení jistiny toho úvěru a té části toho finančního nástroje, protože zemědělci, resp. klienti, kteří žádají o tyto úvěry, tak ty prostředky musí Fondu vracet. Díky tomu se nám v posledních 10 letech podařilo do toho systému vlastně dodatečně protočit další 4,5 mld. Kč, které vznikají právě touto cestou. Ty úvěry jsou zajištěny takovým způsobem, že posledních 10 let vykazujeme nulový default, to znamená, nemáme nic, co by z našich prostředků zůstávalo nesplaceno. Pokud se podíváme na čísla detailů - a teď nevím, jak moc tím detailem zatěžovat - v těch podkladech je provozně obchodní plán. Jednak skutečnost roku 2025 a plán letošního roku 2026. Je v něm jenom o něco podrobněji rozebrána ta situace, kterou jsem zmínil. Na straně jedné tady máme příspěvek ze státního rozpočtu pro letošní rok zatím ve výši 1,5 mld. Kč. Současně finančně obchodní plán letošního roku počítá s celkovou alokací pro české zemědělce, lesníky, potravináře 2,24 mld. Kč. A stejně tak je tam stručný přehled provozních nákladů letošního roku, ty jsou zhruba na úrovni 209 mil. Kč. A jenom pro připomenutí, kompletní provozní náklady Fondu jsou hrazeny právě z výnosu našeho portfolia, resp. úvěrů, které jsou poskytovány. Snažíme se reagovat na to, co chce zemědělská a potravinářská lesnická praxe, komunikujeme s nevládními organizacemi. Takže nejenom z těch podkladových slajdů je přehled změn, které jsme realizovali v posledních 4 letech, ať už to je zvýšení limitů úvěrů pro podporu nákupu techniky na 15 mil. Kč, resp. nemovitostí na 75 mil. Kč. Kontinuální příjem žádostí v případě podpory nákupu půdy, veškerý příjem žádostí a zpracování žádostí dneska probíhá jenom online, včetně potvrzení o platbách a podpisu smluv s využitím bank ID. Eliminovali jsme veškeré požadavky na podklady, které nejsou nezbytné pro vyhodnocení žádostí typu bezdlužnosti, doklady, které jsou ve veřejných rejstřících, tak můžeme, byť jsme akciovou společností, si zajišťovat sami. Zrušili jsme sankční ustanovení ve smlouvách, snažíme se opravdu o to, aby Fond byl užitečným a jednoduchým nástrojem, pro který žadatel nebude potřebovat využívat žádné z komerčních agentur, které se zabývají dotacemi, ale mohl tu žádost vyřídit sám, jednoduše, ideálně z pohodlí domácnosti. Poslední slajd je věnován aktuálně notifikovanému programu podpory pojištění pro velké podniky. Ten se v tuto chvíli nachází ve vnějším připomínkovém řízení a současně v procesu notifikace u Evropské komise. Z našeho pohledu se jedná o program, který je extrémně důležitý pro celou stabilitu sektoru pojišťování, protože s tím, jak na zemědělce dopadají vlivy klimatické změny a velmi nepříznivá nákazová situace, tak sledujeme na jedné straně nárůst ceny pojištění, na druhou stranu menší ochotu zemědělců se pojišťovat, takže ta snaha vtáhnout i velké hráče do toho segmentu pojištění je z našeho pohledu snahou o nějaké vyšší zapojení solidarity právě těch velkých hráčů v rámci podpory pojištění. Co říci závěrem? Fond je tady proto, aby pomáhal českým zemědělcům, potravinářům, lesníkům. Rádi budeme reagovat na případné podněty, nápady, vylepšení.“

V. Trojan „Myslím, že tady po přednesu předsedy Fondu J. Kučery to bylo naprosto vyčerpávající, co PGRLF obnáší. Nicméně já si dovolím jenom větičku, zdůraznění toho, co zaznělo úplně v závěru - toho slova garance nebo vůbec co v názvu PGRLF nese a že nejde jenom o podporu, ale vůbec ta nezastupitelná role v období krizí, krizového řízení, kdy dochází k masivní podpoře pojištění plodin, hospodářských zvířat, zemědělců, kteří jsou chráněni před dopady nástrah životního prostředí, přírody samotné, to, co tady předseda J. Kučera zmínil, ten samotný závěr, takže tolik snad 2, 3 krátké věty na závěr k samotnému PGRLF.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.

M. Výborný „Já děkuji předsedovi PGRLF J. Kučerovi za tu prezentaci a vlastně dobře, že tady je, protože já si uvědomuji možná svoji v uvozovkách výhodu, že jsem v kontaktu samozřejmě s naší nebo se státní společností PGRLF byl, takže jsem asi více v obraze a v realitě těch skutečností a dat než vy jako kolegové poslanci a poslankyně, proto děkuji za tu prezentaci tady. Za sebe musím říct - a teď opět čerpám ze zkušenosti z MZe - a to by jistě potvrdil i vrchní ředitel P. Jílek - programy PGRLF jsou jednoznačně ty nejvítanější a nejoblíbenější ze strany zemědělské veřejnosti nebo i lesnické veřejnosti. A řekl bych napříč tím sektorem. Tady nerozlišujeme nějaké velikosti nebo něco podobného, skutečně napříč. Myslím, že tohle to má být cesta i do budoucna. Já jsem se to tady snažil říkat i minule a předminule na jednání výboru, trochu jsem se tady cítil jako sám voják v poli. Ale chci to znovu opakovat. Z těch 3 pilířů, které tady pan předseda představil, tak podle mého názoru by se měl klást důraz hlavně na ten první a třetí, to znamená na ty subvence, protože to je veskrze motivační nástroj pro ty, kteří tímto způsobem vlastně investují do svého rozvoje a do svých inovací, a to by měl podle mě stát dlouhodobě podporovat. A tam ten multiplikační efekt je opravdu největší a tam se ty finanční prostředky vlastně vrací jak do toho sektoru, tak se vrací zpátky potom státu. Co je podle mého názoru důležité je to pojištění. A tady bych měl jeden dotaz, na který pan ministr minule nedokázal odpovědět. Pan předseda jistě bude vědět a mrzí mě, že vlastně došlo k poměrně dramatickému snížení rozpočtu PGRLF oproti tomu původnímu našemu návrhu na letošní rok 2026. Tam se to logicky promítne i v míře pojištění, resp. toho příspěvku, tak se chci zeptat, jak aktuálně vypadají procenta jak u těch citlivých komodit, tak u standardní produkce právě v rámci toho pojištění? Protože to, že tam pokles bude, asi víme, ale mě by zajímalo, jak bude velký, protože na toto dostávám otázky právě i od hospodařících subjektů a je to, myslím, škoda, protože tohle je i v rámci toho, co teď vidíme, opět jako dramatické půdní sucho, ty dopady mohou být velké a to pojištění samozřejmě pro ty podniky důležité je. Co já tedy nevnímám jako pozitivní a chápu, že to je ale nějaké zadání asi ze strany zřizovatele, pro pana předsedu, tak je ta snaha notifikovat ty podpory a pojištění pro velké podniky, protože byť samozřejmě rozumím tomu, že i ti velcí by si rádi pojistili s podporou státu, tak si nemyslím, že tohle to má být role státu hlavně proto, protože ty prostředky prostě nejsou. Ten Fond hospodaří s nějakým rozpočtem a pokud nemáme snížit to procento - to říkám teď směrem k MZe - pokud se nemá snížit to procento pro ty střední a malé, kde máme mimochodem to gró té i třeba rostlinné výroby v rámci citlivých komodit, tak se nemůžeme rozmáchnout, byť vím, že by to bylo příjemné i směrem k těm velkým podnikům. Takže to je jedna kritická připomínka, jeden dotaz. A jinak poděkování za práci PGRLF. Myslím, že když to J. Lux zakládal, tak přesně toto byl cíl, ke kterému bychom měli podle mého názoru směřovat i do budoucna.“

P. Bendl „Já vůbec nezpochybňuji užitečnost role PGRLF jako celku. Pan exministr má absolutní pravdu, že ministr má detailnější informace než my tady v PS. My projednáváme rozpočty jednotlivých organizací, které stát zřizuje, všechny ty státní správy, katastrální úřady, ÚKZÚZ, státní rozpočet a jdeme do detailů, které jsou opravdu - řeknu - opravdu v detailech typu jaké jsou provozní náklady, jaké jsou mzdové náklady, jaká je průměrná mzda a toto my všechno víme o všech institucích, ale nevíme to o PGRLF. Nikdy jsme tady rozpočet PGRLF jako celek neměli, aspoň si tedy nepamatuji. Vždycky jsme dostali informace o tom, jaké objemy, viz tento materiál, který má ty 3 pilíře, že 1,2 mld. Kč jde na subvence, části úroků, investiční úvěry PGRLF, podpora pojištění a tak dál. Za posledních - řekněme - 10 let, protože v průměru stát investuje nebo poskytuje dotace do PGRLF v řádech 1,5 až 1,7 nebo do 2 mld. Kč. Takže se bavíme o částce, která po dobu 10 let určitě přesahuje ±15 mld. Kč. A já si myslím a v minulém volebním období jsem o to usiloval a budu o to usilovat dál jako poslanec, já chci detaily. Já chci celý rozpočet PGRLF. Jaké máte příjmy, výdaje, jaké máte mzdové náklady, jaké máte provozní výdaje? Já chci vidět tu firmu jako takovou, protože tam stát dává opravdu velké množství peněz. Stejně tak pan posl. M. Výborný tady mluvil o tom, ano, jde napříč sektorem, něco jde potravinářům, něco jde zemědělcům, něco jde městům, obcím, vlastníkům lesů atd. a já chci vědět, jaké jsou tam poměry. Chci taky vědět, kdo žádal a kdo byl uspokojen, jaký je převis žádostí, případně uspokojených a neuspokojených? Prostě já chci, abyste se svlékli a řekli nám, jak ta skutečnost vypadá. Toto já jsem vždycky chtěl jako celek a proto o to prosím. Pro mě je ten materiál velmi obecný, naopak bych, pane předsedo, po vás chtěl, vy jste říkal, že nechcete jít do detailu, mne ten detail fakt zajímá, poslední detail mě zajímá. Já chci vědět, jak si stojí firma, komu jste ty prostředky dávali, kdo čerpal a jak čerpal? Já si myslím, že dlouhodobě spíše, než abyste dávali úvěry jako celky, tak byste měli spíš podporovat úroky, protože máme tady bankovní sektor, který je schopen pomáhat v jednotlivých projektech a my bychom spíš měli hledat, než dávat celkové úvěry a nekonkurovat bankovnímu sektoru. Spíš bychom měli podporovat - řeknu - tu pozici, ty oblasti toho pojištění nepojistitelných rizik a věcí, které s tím souvisí. A to já bych rád s vámi rozebral. To říkám za sebe, prostě pro mě tento materiál je nedostatečný, absolutně nedostatečný - omlouvám se, že jsem takto příkrý – a tím se znovu vracím k tomu, nezpochybňuji roli PGRLF. Nemám ty informace, které mají ministři. Měl jsem je v minulosti, teď je nemám. A máme-li se bavit o směřování a o tom, co vůbec PGRLF má být do budoucna v tom tlaku státního rozpočtu, to vidíme, kam se to všechno sune. Prohlubuje se schodek státního rozpočtu, je tady pořád tlak na to, abychom schodek, a to doufám napříč, přestože ten schodek teď v tuto chvíli roste, aby se do budoucna ztenčoval, pak prostě se máme bavit o tom, kam PGRLF do budoucna nasměřovat a pro mě ten materiál - toto, co jste nám poslal - nezlobte se, ale to prostě není ani na poradu vedení, s tímto materiálem nemůžete přijít vůbec nikam. Já chci podrobnosti, mluvím za sebe. Detaily typu příjmy, výdaje, provozní náklady, chci znát, kdo byl podpořen, na koho už nevyšlo, jaké částky dostal a jakým způsobem vlastně celý ten systém funguje. Mně nevadí, když mi pošlete 500 stránek, fakt ne, pošlete to v elektronické podobě, já se na to podívám. Pro mě toto není materiál, který je možný vůbec tady ani vzít na vinu.“

K. Tureček „Já se samozřejmě přidávám k té nepostradatelnosti PGRLF v systému podpory zemědělců, lesáků a prakticky tu jeho činnost podporuji. Já chci zdůraznit, že se stavím také za to konstatování, že z těch 3 pilířů je pro mě skutečně nejdůležitější prakticky ta část podpory úroků z komerčních úvěrů a podpory pojištění, to bezesporu. Trochu zavzpomínám na tu situaci, a to říkám zcela otevřeně a mně se to samozřejmě v tomto směru nelíbí, jak si vzpomenu na to založení PGRLF v roce 1993, jeho činnosti od roku 1994 a prakticky vím, že bylo předsednictvo Fondu, které zůstalo v tomto směru v těch orgánech identické, které rozhodovalo o poskytnutí podpory z Fondu, vždycky zasedalo pravidelně každých 14 dní a mělo nad sebou balík a prakticky tou výkonnou složkou bylo tehdy podpořeno oddělení PGRLF v rámci odboru ekonomiky a financování na MZe, a to je třeba říct. To mělo 5 zaměstnanců v čele s vedoucí oddělení a rozhodovalo o nemalých prostředcích. Je třeba říct, že rozhodovalo měsíčně o podpoře zhruba miliardy úvěrů do systému zemědělství v rámci subvencí části úroků a rozhodovalo o garanci těchto úvěrů od výše – tuším - 30 do 60 %. Takže je třeba říct, že za toto období, kdy toto oddělení o 5 zaměstnancích fungovalo, PGRLF podpořil zhruba 100 mld. úvěrů masivní investiční činností o 5 zaměstnancích a rozhodl o garanci úvěru v hodnotě zhruba 100 mld. Kč - to je třeba říct - 100 mld. Kč a je třeba i pochválit těchto 5 zaměstnanců, kdy realizace věcného plnění z těch garancí - a na tom jsme se s panem ředitelem shodli - byla 4 mld. Kč, 4 %. A mně se skutečně v tomto směru nelíbí ta náročnost finanční přitom, že dneska rozdělujeme zhruba subvence 1,2 mld. Kč, pojištění 0,45 mld. Kč a úvěry, tam já to pokládám, že to je skutečně pro ten Fond finančně hrozně nákladné a supluje tam jakousi činnost bank a prakticky tady máte tu tabulku, když si vzpomenete těch 5 zaměstnanců, co dělalo a dneska ty provozní náklady jsou 209 mil. Kč při 118 pracovnících zhruba. A v tomto budou vystupovat identicky. Druhou věc - a to bych skutečně požádal, jestli to Fond nedělá, aby to sledoval u té podpory pojištění - my prakticky do té podpory pojištění zhruba dáváme 0,5 mld. Kč. Vždycky je to zhruba cirka tak, že půlku dá PGRLF a půlku dají zemědělci. Nicméně do toho systému jde 0,5 mld. Kč. Tak já bych skutečně jenom obecně chtěl informaci, kolik se vrátí těch finančních prostředků zemědělcům a kolik zůstane pojišťovnám? Jestliže Fond poskytuje ty podpůrné prostředky, tak prakticky je povinnost zemědělce, přijal jsem takovouto podporu a věcné plnění jsem měl takovéto a máme to prakticky zmapované, jestli se zemědělcům z té 0,5 mld. vrací v rámci pojištění 90 %, 70 % nebo na tom vydělávají? Takže o tom bych do budoucna přemýšlel. A vážně bych apeloval, aby PGRLF o tom přemýšlel, jak tuto informační povinnost nastavit a to číslo zjistit.“

M. Oborná „Tak já také takový drobný příspěvek do této debaty, co se týká k té kritice předloženého materiálu. My jsme byli v komunikaci s panem předsedou J. Kučerou, požádali jsme ho, aby si připravil prezentaci k činnosti PGRLF v nějakém časovém rozsahu, takže za mě tak, jak jsme se dohodli, je splněno, takže jenom pro úplnost, aby to tady zaznělo. Myslím si, že je to fér to tady říct.“

M. Šmída „Já jsem si k tomuto bodu dovolil připravit usnesení, které jsem členům výboru rozdal před zahájením jednání. A kdyby byli zástupci Pirátů zváni na grémium, tak byste ho mohli dostat ještě o trochu dřív. A rozhodně se připojuji k té žádosti o vyšší úroveň transparence Fondu. Nicméně mé usnesení se týká ještě jiné věci, o které se v té prezentaci taky nepíše. Já myslím, že se všichni shodneme na tom, že pokud bylo něco čerpáno neoprávněně, tak by to mělo být vráceno a snad se taky shodneme na tom, že rozsudky soudu mají větší váhu než analýzy nějaké právní kanceláře. V první řadě chci ale i poděkovat PGRLF, že alespoň elementárně komunikuje, zatímco Státní fond spíše mlží. A tak to vnímám, že se částečně vlamuji do polootevřených dveří. Nicméně impulsem pro toto usnesení je článek z 26. března z portálu irozhlas s názvem „V listopadu váhal, teď se Podpůrný fond chystá vymáhat dotace po Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů“. V tomto článku se mimo jiné dočteme, že do konce dubna bude mít Fond podklady pro toto vymáhání a do konce června by mělo být toto vymáhání zahájeno. Ty další informace však nejsou zcela konkrétní a já mám za to, že právě ZEV by měl mít informace přímo od zdroje, nikoliv z médií a proto tedy navrhuji usnesení, které je faktickou žádostí o informace a konkrétně tedy o tyto tři - o celkový objem dotací, které budou po koncernu Agrofert vymáhané. Za druhé - časový plán vymáhání těchto dotací a za třetí doručení originálních posudků, které byly zpracovány právě pro PGRLF v souvislosti s vymáháním. A opravdu nevím, kdo jiný by měl těmito informacemi disponovat, takže navrhuji toto usnesení. Nicméně vidím, že tady mám asi chybu, že zpravodajem není posl. K. Tureček, nýbrž posl. V. Trojan, takže u sebe si opravuji a dodám ještě opravenou verzi.“

S. Fridrich „Já budu stručný. Posl. M. Výborný není jediný, kdo má zkušenosti s PGRLF. Já jsem byl na opačné straně, takže s tím mám taky celkem dobré zkušenosti. A já bych chtěl jenom okomentovat jednu věc, a to jsou ty komerční úvěry. Ono to zní na první pohled velmi logicky, ale na druhý, když se podíváte do toho detailu, tak pokud jste zemědělec, podnikáte a máte třeba dva špatné roky, na které se ta banka podívá, tak vám ten úvěr nedá, anebo vám ho dá za velmi špatných podmínek, takže z tohoto pohledu já jsem měl s Fondem velmi dobré zkušenosti. Neříkám, že to je špatná cesta, ona je dobrá pro toho, kdo skutečně o ten úvěr může požádat a tu banku uspokojí, jinak buď ten úvěr nedostanete, anebo ho dostanete za velmi špatných úrokových podmínek.“

P. Bendl „Já možná na to budu reagovat - a tam vám s těmi úroky právě PGRLF může pomoct. Jsem přesvědčený o tom, že kompletní úvěry PGRLF dávat nemá, že to má dělat bankovní sektor a PGRLF má pomáhat zemědělcům s úroky. Ale, a to je jedna z věcí, které bych se rád dopídil, jak to vlastně funguje. Tady máte investiční úvěry 600 mil. Kč - jestli to je za rok nebo za jak dlouho to je, za jaké období, to já vůbec netuším - tady z toho se to vůbec nedá poznat, ale já jsem pro, ať se soustředíme na podporu těch úroků, tam je přesně to, co vy říkáte, zohledňuje to tu situaci, bankovní sektor něco půjčí, nemusím prověřovat, protože ta banka už spoustu věcí udělá za mě a já se pak soustředím na podporu těch úroků, to mně přijde v pořádku. Jsou tady nepojistitelná rizika, jsou tady věci, které nemáte šanci si u pojišťoven vůbec nějak zajistit, a to je něco, proč tam stát vlastně dává peníze. Proč by stát měl dávat peníze do systému, když ten bankovní sektor ty peníze má a může je poskytnout? Už takto jsme relativně chudí vzhledem k tomu schodku státního rozpočtu. Ten tlak prostě roste. A detail, který mě zajímá – tak, jako každý jiný - SZIF, MZe a další zveřejňují, koho ze státních prostředků kdy podpořili, tak já chci informaci, kdo byl podpořen. To přece není nic proti ničemu nebo aspoň já na tom trvám, že já chci vědět, kolik bylo žadatelů, kteří žádali, kdo byl nad čarou, kdo je pod čarou, o kolik požádal. Přece jde o státní peníze a já jsem - pan předseda to potvrdí - já jsem po tom volal delší dobu a zlobí mě, že to tady nemáme. Nikdy jsme to tady na jednání ZEV neměli. OK, dobře, tak jsme to neměli, nicméně je to obrovské množství peněz, když si to spočítáte za ta léta, které PGRLF dostal. Bylo by fér vědět - a to já nemířím vůbec nikam, jak pan kolega M. Šmída - já prostě chci detaily, chci vědět, jak si ta firma vlastně stojí a co znamená její vnitřek. Z toho to nepoznám, nikdy jsme tady oficiální materiál neměli. Dvakrát jsem o to požádal víceméně po linii poslanec, ministr. OK, mohl jsem použít jiné nástroje, které mám, využil jsem teď vstřícnosti koalice, že tady tento problém projednáváme. Děkuji za to. A já nechci nic jiného, než otevřít celou tu záležitost, jak to tam vlastně vypadá a kam má PGRLF do budoucna směřovat. Nemám žádné postranní úmysly. Fakt stojím o ten detail, abychom věděli, kam to směřuje, protože tak, jak tady správně posl. M. Výborný říkal, i ono je to napříč tím zemědělským sektorem a my víme, kde nás dneska tlačí bota. Já jsem mimo jiné na jednání PS minulý týden říkal, že se máme věnovat situaci, která se týká dusíkatých hnojiv. Jak extrémním způsobem dneska rostou náklady na močovinu a obecně dusíkatá hnojiva a mám pocit, že máme PGRLF, které by se mělo na situaci připravit, protože ona je doběhne, zemědělce doběhne a pak doběhne nakonec ve finále i ty spotřebitele, protože podle mých informací extrémním způsobem roste cena tuny v přepočtu v dolarech z 500 loňského roku v prosinci na nějakých 940, 957 za rok. To znamená, že se to zdvojnásobuje a ta rána prostě přijde. Možná by stálo za to, aby PGRLF tímhle způsobem začal nějak uvažovat, protože ano, dneska mají ti zemědělci tu stávající potřebu nějak pokrytou, ale do budoucna se ta situace zhorší. Takže já bych, abych mohl něco relevantního navrhovat, tak taky potřebuji detail a vědět, jak tam ta situace je, ale z tohoto já to vůbec nejsem schopný vyčíst. To fakt není ani na poradu vedení, omlouvám se, pane předsedo.“

M. Výborný „Jenom velmi krátce. Já se tady cítím opravdu povinen pana předsedy zastat, protože výroční zprávy PGRLF, a to je věcí každého ministra, ať je tam M. Šebestán nebo M. Výborný, tak jsou pravidelně jednak předkládané ministrovi, ale hlavně jsou veřejně dostupné. Ještě tam, jak jsem koukal, není výroční zpráva za rok 2025, ale to mám pocit, že to je otázka několika týdnů, protože jsme někdy - je duben, konec dubna - podle mě v květnu tam bude za rok 2025. Je tam kompletní výroční zpráva 56 stran, včetně takových detailů, jako kolik má PGRLF služebních vozidel. Ano, musím říct, že tam nejsou konkrétní příjemci těch podpor, ale tam je to vždycky naprosto standardní podle kritérií, která jsou zveřejněna a ti, kteří zůstanou pod čarou, tak bohužel zůstanou pod čarou. Tak to prostě je. Ale jinak včetně rozpočtů na jednotlivé programy, zprávy auditora, mimochodem, nezávislého auditora, takže to si může každý z poslanců napříč kdykoliv stáhnout, podívat se na to, byť říkám, že ta výroční zpráva za rok 2025 tam bude, předpokládám, během měsíce, tak odhaduji, ale to možná řekne pan předseda přesněji. Jinak k tomu usnesení posl. M. Šmídy - já se přiznám, pane kolego, že nejsem připraven ho úplně podpořit, protože tady podle mě vytrháváme jeden detail z celku. Já bych spíše dal podnět paní předsedkyni a vedení ZEV, zda nechceme na příští jednání ZEV zařadit zprávu k této problematice, která by se ale měla týkat podle mě hlavně SZIF. Ať pan generální ředitel nás zevrubně informuje a myslím, že tu informaci, která nakonec je známá i z veřejných zdrojů, co se týče PGRLF, tady dneska řekne pan předseda, ani se k tomu za ten měsíc nebo až se sejde ZEV, nemusíme už vracet. Ale to podstatné, si myslím, nám má říct ministerstvo, resp. platební agentura.“

S. Fridrich „Já jsem se asi nepřesně vyjádřil, ale podporu úroků můžete dostat v okamžiku, kdy ten úvěr máte. Když ho nedostanete a máte dobrý projekt na rozvoj, tak prostě ty peníze nedostanete a nemáte podporu úroků a je to strategie státu, co chce podporovat. Podívejte se, že od roku 2012 třeba bylo zrušeno asi 60 % ovocných sadů. Takže já to beru jako určitě výbornou podporu těch úroků, ale jenom jsem zmínil to, že ho nemusíte dostat.“

J. Kučera „Možná jenom ještě na doplnění a téma našich vlastních úvěrů. Jsou to navíc přesně ty úvěry, které z našeho pohledu nepatří na SZIF, protože zbytečně ubírají rozpočet SZIF, jsou to úvěry někde kolem 1,5 mil. Kč a jsou to přesně ty částky, které jsou vhodnější pro ty menší stroje, menší investice a tak, jak jste zmínil, pane poslanče, mnohdy v případě, že banka není ochotna takový typ úvěru vůbec poskytnout. Pokud se týká detailů, výroční zpráva byla zmíněna se všemi detaily, které standardní výroční zpráva akciové společnosti obsahuje. Ta současná - máme z dnešního dne výrok auditora, takže bude projednána poradou ministra, bude schválena vládou, projednána a schválena vládou, následně zveřejněna. Všechny smlouvy s našimi klienty jsou zveřejněny v registru smluv. V té výroční zprávě je nějaký hrubý přehled toho, kdo byli žadatelé podle typu, právnická, fyzická osoba, akciová společnost, společnost s ručením omezeným, družstvo apod. V registru smluv je každá jednotlivá smlouva. Pokud se týká pojištění a procentické podpory letošního pojištění, my to neumíme říct do doby, než známe celkovou sumu nároků, které jsou vlastně uhrazeny zemědělci na pojištění. To, že tam je v tuto chvíli nižší alokace než v loňském roce, nemusí nezbytně nutně znamenat, že ta procentická podpora bude nižší, protože nám z toho systému pojištění opravdu někteří vystupují. A tady asi naváži na posl. K. Turečka, že ta informace o tom, jaký je ten podíl podpora versus zpětné plnění, by mohl být nějakým indikátorem toho, jak ten systém případně upravit nebo jak ty zemědělce motivovat k tomu, aby se pojišťovali a brali na sebe to riziko, které potom nebudou chtít uhradit nějakou ad hoc podporou od státu.“

P. Bendl „Já myslím, že jsme se poslouchali, pane předsedo. Já vás o to prosím, abyste mi věci, o které jsem tady požádal, poslal. Pokud ne, nechci už tím jaksi zatěžovat v tuto chvíli tady kolegy na ZEV, musel bych využít interpelace na ministra, budu tím mučit ministra, protože pro mě takto, jak jste to sem přinesli, nebo to, co máme k dispozici - a to, co říká pan kolega, že si mám někde přečíst na internetu, ne, já chci vaši informaci, která bude relevantní a vy mi dejte ty detaily, o které jsem poprosil. Děkuji.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.

M. Oborná „Vzhledem k tomu, že tady eviduji nový návrh usnesení posl. M. Šmídy, tak navrhuji, abychom toto usnesení hlasovali jako první jako protinávrh a posléze bychom hlasovali to původní usnesení zpravodaje posl. V. Trojana. Hlasování o proceduře: + 14, 0, 0.

Posl. M. Šmída předložil protinávrh usnesení: Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově zástupce Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, zpravodajské zprávě poslance Václava Trojana a po rozpravě žádá Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond o doručení výboru následujících informací v souvislosti s vymáháním nezákonných dotací po společnostech z koncernu Agrofert z důvodu porušení § 4c zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů:

I. Celkový objem dotací, které budou po koncernu Agrofert vymáhané;

II. Časový plán vymáhání těchto dotací;

III. Doručení všech originálních posudků, které byly externě zpracovány pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v souvislosti s vymáháním či aplikaci § 4c zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů.

Hlasování o protinávrhu usnesení posl. M. Šmídy: + 1, 0, 13. Toto usnesení nebylo přijato.

Zpravodaj posl. V. Trojan předložil návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 50 (+12, 0, 2); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.

Informace z podvýborů

Předsedkyně podvýboru pro rozvoj venkova posl. J. Krutáková sdělila, že podvýbor se sešel jednou. „Vlastně jsme si tam definovali takové základní problémy, které se venkova týkají a jedním z nich bylo pokrytí tzv. bílých míst mobilním signálem. K tomuto tématu byl shodou okolností v Senátu seminář a my chceme na tento seminář navázat a 9. 6. bychom tady v PS uspořádali seminář nebo takový kulatý stůl k problematice pokrytí mobilním signálem bílých míst v ČR.“

Předsedkyně podvýboru pro lesní hospodářství J. Bačíková informovala přítomné, že „Podvýbor pro lesní hospodářství měl už dvě zasedání. V prvním jsme si řekli priority a témata, kterým bychom se chtěli věnovat a proběhlo 12. 3. 2026 a tím, že jsme dostali na stůl ST 48 o rostlinolékařské péči, kde byly věci ohledně lesů a lesního zákona, tak jsme neprodleně měli další výbor, který proběhl 25. 3. 2026, kde jsme měli zástupce MZe, kteří nám odpovídali na naše dotazy a ze svého pohledu nám představili ty jednotlivé PN, za což jim děkuji.“

Sdělení předsedkyně, různé

4.1. Sdělení předsedkyně

Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že:

dnes 28. dubna 2026 od 17.00 hod. proběhne na základě pozvání předsedy představenstva ČAZV V. Podhrázského pracovní jednání členů ZEV s vedením ČAZV, a to v Domě zemědělské osvěty, Slezská 7/100, Praha 2. Odjezd od PS, Sněmovní 4 je v 16.30 hodin. Předtím by proběhlo standartní jednání ZEV;

ve středu 29. dubna 2026 proběhne celodenní výjezdní zasedání ZEV do Horažďovic. Návštěva firmy Lyckeby Amylex a Lyckeby Culinar. Proběhla by diskuse na téma „Pěstování brambor i výzvy s tím spojené“ (krátká prezentace vývoje pěstování brambor s důrazem na průmyslové brambory, nastínění hlavních výzev, kterým čelí zpracovatelé/výrobci škrobu). Odjezd v 8.00 hod. od PS. Předpokládaný návrat k PS nejpozději do 18:00 hod.;

v úterý 12. května 2026 od 8.30 do 12.00 hod. v m. č. A 108 – Sál státních aktů proběhne seminář na téma „Předkupní právo – cesta do pekel nebo k prosperitě. Jak zajistit přístup k půdě pro aktivní zemědělce a mladou generaci“. Tento seminář organizuje mpř. ZEV posl. P. Bendl;

ve středu 13. května 2026 od 9.00 do 14.00 hod. v m. č. A 108 – Sál státních aktů – proběhne seminář na téma „Restart dřevozpracujícího průmyslu do roku 2029“, nad kterým ZEV převzal záštitu. Seminář pořádá Hospodářská komora ČR ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Pozvánky všichni obdrželi mailem. Registrace je již od 8.30 hod.;

v úterý 26. května 2026 od 19.00 hod. v gastronomickém zařízení Demokracie a jejích venkovních prostorách proběhne již „6. setkání Klubu přátel českého pivovarnictví“, nad kterým ZEV převzal záštitu. Pozvánky všichni obdrželi mailem.

4.2. Různé

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela bod „Otázky novely stavebního zákona“. Za MZe přivítala D. Albrechta – vedoucího oddělení vnější legislativy. Sdělila, že vzhledem k tomu, že již na minulém zasedání ZEV byl tento bod otevřen, tak požádala D. Albrechta, aby přítomné seznámil s aktuální situací komplexního PN stavebního zákona, kam jsme se dopracovali a posunuli.

D. Albrecht „Posledně jsme se tady viděli na apríla, jestli si pamatuji 1. dubna a trošku jsme vtipkovali o tom, jestli ty dobré zprávy, které tady četl pan ministr, jestli vydrží i toho 1. apríla. Chvilku to - musím říct – vypadalo, že nevydrží, protože jako v každém dobrém dramatu i tady byla peripetie. A vlastně o týden později v další verzi toho komplexního PN jsme obdrželi verzi, kde to nakládání s vodami opět bylo jinou formou vyjádření. Podařilo se nám to tedy nakonec vrátit. Zjistili jsme, že největším důvodem bylo v podstatě přání Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) řešit situaci povolování nových jaderných bloků v Elektrárně Dukovany. A tam jsme připravili PN, které vlastně má nyní i hospodářský výbor - myslím, že jeden PN tam načítal přímo ministr K. Havlíček, kde tedy právě a jenom pro zdroje jaderné energie je udělaná výjimka z toho obecného pravidla, že nakládání s vodami je samostatným rozhodnutím a tady to nakládání s vodami bude pouze závazným stanoviskem, ale právě a jenom u staveb jaderných zařízení a staveb s nimi souvisejících, takže to je vlastně taková jakoby výjimka, ale jinak po tomto drobném dramatu z hlediska toho komplexního PN skutečně zůstává to, že nedošlo k integraci těch úředníků územních samosprávných celků, pokud jde o lesní správu a vodní správu a nakládání s vodami je tedy takto samostatně. Z tohoto hlediska pro nás komplexní PN je vyhovujícím řešením s tím, že pokud vím, tak další projednávání toho ST má nastaveny termíny tak, že teď ve čtvrtek bude zasedat hospodářský výbor a tuším 13. května by mělo být druhé čtení. My ještě cítíme pořád, že vlastně je, bohužel, o čem trošku jednat s vládní zmocněnkyní H. Landovou a MMR. Jednak jsou to přechodná ustanovení, která musíme společně doladit, která zatím podle našeho názoru ani u lesů, ani u vod ještě úplně nereflektují to, co se stane se zákonem o jednotném environmentálním stanovisku. A my musíme zajistit, aby to fungovalo dobře. To je čistě právnická záležitost, řekl bych. A pak máme pár dalších věcí, které chceme řešit ve vodním zákoně. Je to otázka aktivních zón záplavových území, kde to, jakým způsobem v současné chvíli v tom komplexním PN a vlastně i v tom technickém, který podala posl. Z. Ožanová do hospodářského výboru, přestože tady diskutujeme s vládní zmocněnkyní o tom, jak to správně napsat, myslím, že tady posl. M. Kučera, který tady teď není, je jedním z velkých proponentů tady té úpravy, tak nám připadá, nebo jsme si tím jisti, že stavět nebo nějakým způsobem výrazněji rozvolňovat výstavbu v aktivních zónách je hazardem s životy lidí a ochranou majetku a že zkrátka ten § 67 nemůže být napsaný tak, jak je napsaný v současné chvíli, zejména jeho odst. 4, že v podstatě za nás hlavní téma, které už i tady na tomto výboru bylo několikrát zvedáno, je vyhláška MŽP o stanovování těch záplavových území a od té by se v podstatě mělo začít. Nemělo by se stavět v aktivních zónách, měla by se záplavová území vymezit tak, aby nebyla vymezena v místech, kde ta voda neprotéká rychle, ale pouze se zvedne a pak zase poklesne. Bohužel tak tomu v této chvíli není a proto dokonce aktivní zóny ani nejsou vymezovány. Taková je situace například v Praze na většině území kolem řeky, kde vlastně není vymezena v tuto chvíli aktivní zóna právě kvůli tomu. Druhé téma, které řešíme, je v zákoně o hodnocení, tedy vlivu na životní prostředí, kde se snažíme - už minule, to tady pan ministr zmiňoval - zvýšit dolní hranici pro zjišťovací řízení u chovu hospodářských zvířat na 120 dobytčích jednotek. V tuto chvíli v komplexním PN, resp. v jednom z podaných PN ministra I. Červeného, je uvedeno 100 dobytčích jednotek. Tohle je věc, kterou bychom chtěli zvednout. My si myslíme, že těch 120 je to správné číslo, které je stále v souladu s evropskými předpisy. Takže to jsou patrně dva PN, které bychom chtěli ještě s pomocí třeba i vaší připravit do druhého čtení. Budeme rádi za podporu. Jinak je to za mě všechno.“

M. Oborná „Děkuji za ty informace, víceméně pozitivní, že se vám podařilo v té valné většině to posunout kupředu tak, jaká byla vaše představa.“

M. Výborný „Já děkuji panu magistrovi ministerstva, protože myslím, že to hlavní se povedlo, nicméně musím souhlasit s tím, že i v tom komplexním PN jsou věci, které jsou velmi problematické. Souhlasím s tím, co jste říkal k těm aktivním záplavovým zónám, a to bohužel platilo pro naši vládu, platí to teď, tohle má řešit MŽP a tam je ten zakopaný pes. Prostě tam je ta neochota tu vyhlášku dát dohromady, to prostě víme a já bych tomu neustupoval tady přes tuto novelu stavebního zákona. Jednu věc se chci ale zeptat, protože pana ministra jsme na to upozornili a nevěděl to - minulý týden na té neformální poradě - tam se mimo jiné také prolamuje ochrana ZPF na těch půdách první a druhé bonity. To, co jsme úspěšně, abych řekl napříč jako Sněmovnou a Senátem ukotvili do zákona v tom minulém období, tak my jsme s panem ministrem minulý týden hledali nějaké řešení, které mně přišlo akceptovatelné. Jedničku nechat opravdu se stoprocentní ochranou proti skladům, halám apod. Žádný kilometr od infrastrukturních staveb, to je jako neuvěřitelný top, samozřejmě v tom Polabí to potom nedokážeme vysvětlit, kolem D11 apod. U bonity číslo dva nebo druhého stupně, tak tam jsme byli ochotni nebo neformálně jsme se bavili o tom, že třeba stavby pro oblast zemědělství by mohly být akceptovatelné nebo něco podobného, ale jenom pro oblast zemědělství, pro sektor. Tak jestli toto jste nějakým způsobem řešili? My budeme samozřejmě podávat PN tady k tomuto, to je jasné, ale spíš se ptám, jestli se nějak vedla debata s paní zmocněnkyní?“

D. Albrecht „Já možná ještě pro mpř. ZEV posl. P. Bendla, ještě, než odpovím posl. M. Výbornému. Ještě jedna věc bude řešena, ale PN pro MŽP a to bylo - řešili jsme to na Antibyrokratické komisi to vkládání těch havarijních plánů - myslím, že jste to řešili i s mpř. ZEV posl. D. Pražákem, ale to bude podávat MŽP, my to tam nedáváme. V tuto chvíli je to v přípravě, bude to podáno na druhé čtení, posun o dva roky. A teď k tomu dotazu posl. M. Výborného - ono s tímto ustanovením je to trošku složité, protože ono bylo vloženo do zákona o ochraně ZPF před dvěma lety. Zákonem č. 183/2024 Sb. s tím, že tehdy vlastně byla velká debata s těmi - řekněme - víc hospodářsky zaměřenými poslanci tehdejší PS a k tomu celému ustanovení bylo přijato přechodné ustanovení, které v podstatě - za mě - byl to asi důsledek nějakého kompromisu nebo ústupové varianty oproti přání MPO a hospodářského výboru atd. Ono to v podstatě celé znemožňuje to celé ustanovení. Je mi líto to takto říct, ale když se na něj podíváte do toho přechodného ustanovení zákona č. 183/2024 Sb. tak zjistíte, že v podstatě až do roku 2035 tohle ustanovení bude víceméně naprosto neaplikovatelné a po roce 2035 jenom omezeně. Čili i když jsem se bavil s kolegy z MŽP, které garančně má ochranu ZPF na starosti, tak oni jsou vlastně toho názoru, že bohužel tak, jak to ustanovení bylo v tuto chvíli přijato, v podstatě jeho vliv na opravdovou skutečnou ochranu ZPF je minimální. To, co se nám podařilo v tom zákoně o ochraně ZPF - nutno ještě říci, že i přesto, že platí toto, co jsem teď sdělil, tak se nám podařilo v rámci toho projednávání, původně tam byl – myslím - návrh 5 nebo 2,5 km od těch tras - my jsme to tedy snížili kompromisně na 1 km, to už samo o sobě je kompromis, ale co se hlavně podařilo v původním návrhu, v § 4 odst. 3 zákona o ochraně ZPF, se mělo zrušit to, že jedničky a dvojky se mohou odejmout jenom, když jiný veřejný zájem významně převažuje nad zájmem ochrany těch jedniček a dvojek. A toto se tedy podařilo dojednat, že to tam v tom zákoně zůstane. A nutno říct, že i pro ta odnětí, která by byla v té zóně toho 1 km, stále platí tohle pravidlo, že nelze odejmout, pokud ten jiný zájem výrazně nepřevažuje nad tím zájmem na ochraně těch jedniček a dvojek. Takže z našeho hlediska samozřejmě taky nadále zůstává zájmem MZe ochrana ZPF, tak si nemyslíme, že tohle je jakoby to hlavní bojiště, kde se o tu ochranu té zemědělské půdy bojuje. Tolik za mě.“

P. Bendl „Já mám dvě poznámky - protože jsme jednali s vládní zmocněnkyní v záležitosti, která se týkala rozličného výkladu stavebních úřadů o tom, kdy je potřeba - teď řeknu v uvozovkách takové to malé stavební povolení na oplocení, kde jsme se dohodli na tom, že ty ohrady se objeví v návrhu toho komplexního PN, a stalo se tak. Vládní zmocněnkyně tady byla a v nějaké formě to tam zapracovali, ať už nedochází k tomu gumovému vysvětlování, kdy stavební úřad má požadovat stavební povolení a kdy nikoliv. Je to tam vyspecifikováno, tato věc se podařila. Tady ještě jenom chci avizovat, že budu dávat PN, který by vypnul placení daně z nemovitosti za neplodnou půdu, která je normálně v katastru registrovaná, že to nedává žádný smysl. A pak jsou tam 3 kategorie, v tom zákoně je původně stanoveno, že to může vypnout daná obec - veřejná zeleň, neplodná půda a tak - a musela by na to vydat vyhlášku. Já se obávám, že tím se nikdo nebude zabývat. To nedává smysl. Jestliže vlastním půdu, je tam veřejná zeleň, přístupnost veřejnosti anebo půdu typu skála nebo něco takového, na které se nedá dělat vlastně nic, tak ta daň z nemovitosti postrádá jakoukoliv smysluplnost. Tak to já určitě podám jako PN a poprosím o případnou podporu, protože to logiku nemá. Zemědělci na to poukazují velmi dlouhou dobu, protože to nemá žádný vliv ani na ochranu přírody, ani nic jiného, jsou to jenom náklady za něco, co vlastním a na čem nemůžu dělat vlastně vůbec nic.“

J. Krutáková „Já jenom bych navázala na to, co tady říkal posl. M. Výborný a i na návrh toho usnesení, které tady přednesl posl. M. Šmída a chtěla bych požádat, aby na příští jednání výboru byl zařazen bod: „Informace od ředitele SZIF v souvislosti právě s tou situací ohledně vrácení dotací Agrofertu a s celou tady tou problematikou.“

K. Tureček „Já jsem se jenom chtěl přihlásit do bodu Různé s návrhem, abychom taky projednali na nějakém z dalších zasedání ZEV informace o odstraňování povodňových škod z roku 2024, protože nějak nám to drhne. Ať se to týká Lesů ČR, Povodí Odry a Povodí Moravy, to se týká hlavně těchto třech subjektů. Byly tam odhadnuty povodňové škody zhruba za 12 mld. Kč a prakticky já bych se chtěl podívat na tu strukturu financování vůbec, zabezpečení, financování a tak, takže bych poprosil, abychom se mohli domluvit, že by na dalším jednání ZEV byla ta informace s nějakými návrhy dalšího postupu.“

P. Bendl „Já tím nechci zdržovat, nicméně bych rád, aby se - a jsem rád, že je tady pan ředitel - jde mi o záležitost, která prosákla na veřejnost a týká se to používání jedu Stutox II a jeho aplikaci rozhozem po povrchu polí. Prostě se mi nechce věřit tomu, že toto někdo se zdravým rozumem může podporovat a prosil bych, jestli dneska nebo na příště nějakou informaci, jak ta situace vypadá, protože na to, abychom - a tím já opravdu nezpochybňuji a neodmítám pomoc zemědělcům - viděl jsem to na vlastní oči, co to je přemnožený hraboš a tak dál, ale řešit usmrcení hraboše tím, že usmrtím ještě všechny jeho predátory, to mi přijde absurdní a něco, co je už úplně za hranou, takže zůstal bych u té aplikace do děr v těch výjimečných situacích a volal bych po tom, abychom motivovali všechny, kteří mají nějakou šanci a jejich kompetenci v tom, aby podporovali preventivní programy na to, abychom se starali o ptactvo, starali o všechny ty predátory, kteří se podílejí na té likvidaci, i systém hospodaření atd., aby tomu odpovídal, prostě abychom si to vzali jako program, který nás dlouhodobě trápí. Přemnožení hraboši - je to obrovský problém, to já nezpochybňuji. Ale zabíjet myši tím, že zabiji i ostatní, to je něco, co prostě nejsme schopni strávit - za sebe říkáme a určitě za valnou většinu normálně uvažujících lidí - abychom to nedělali a abychom přesvědčili MZe a MŽP a nasměřovali se k nějakým preventivním – řeknu - programům, motivovali všechny k tomu ať podporujeme tam, kde tuto zvýšenou – ono se nám to ještě navíc opakuje, kde máme zvýšený výskyt těch hrabošů, abychom hledali jiné nástroje, než opravdu plošné rozsypání toho jedu po poli. To je něco, co tvrdím, že by vás jako ministerský, ministra a celou koalici ten národ věcně odsoudil a myslím si, že to za to nestojí, že máme společně hledat nějaké jiné nástroje.“

P. Jílek „Já jenom velmi stručně zareaguji na mpř. ZEV posl. P. Bendla - samozřejmě my si ty rizika uvědomujeme, o tom to není, ale spíš jde o to, že posledních pět let ukázalo, že ta aplikace do nor je nedostatečná a nedochází k té eradikaci přemnožení hraboše. A teď hledáme ty nástroje, jak změnit ten způsob aplikace na povrch, ale zároveň samozřejmě přijmout maximum těch opatření, abychom ta rizika minimalizovali. Je potřeba si uvědomit, že v mezičase od toho, kdy naposledy bylo umožněno aplikace Stutoxu rozhozem, se změnil zákon o rostlinolékařské péči, přijaly se tam ta ustanovení týkající se definování prahu škodlivosti, kalamitního výskytu a na základě toho - pokud dojde k tomu povolení té aplikace rozhozem - tak na základě tohoto to bude jenom velmi cílená možnost, kde tato aplikace bude povolená, to znamená - a nebude se to týkat jenom toho dílu půdního bloku, ale opravdu jenom té plochy, která bude identifikovaná, že tam ten počet těch aktivních výchozích nor překročil ta zákonná ustanovení zákona o rostlinolékařské péči, v létě je to 200 aktivních výchozích nor na hektar a jenom na té části pozemku, kde opravdu to přemnožení je. Je potřeba v těch úvahách, jak my to cílíme a připravujeme, priorita bude jenom zacílení velmi úzké na tu nejvíc zasaženou plochu. Zároveň tam budou přijata ta další opatření, která by měla minimalizovat rizika úhynu těch necílových druhů, to znamená absolutní zákaz samozřejmě v těch potenciálních oblastech výskytu těch chráněných druhů, ať už je to křeček, sysel, sýček. Samozřejmě v chráněných oblastech, to je bez diskuze a povinnost samozřejmě odstraňovat ty kadávery těch hrabošů a pochopitelně další ta preventivní opatření a zároveň tam je poměrně ještě oproti těm předchozím rokům striktně omezená ta oznamovací povinnost toho zemědělce, která musí být minimálně 3 dny a od toho oznámení, to povolení té aplikace bude pouze 15 dnů a zároveň to oznámení ten zemědělec bude muset adresovat nejenom ÚKZÚZ, ale i ČIŽP a je dohoda, že ČIŽP pak samozřejmě bude informovat i AOPK o tom, že tam ten zemědělec má záměr aplikovat tak, aby ještě byla i zpětná vazba pro toho zemědělce, jestli opravdu tam nehrozí to zacílení na ty necílové organismy. Samozřejmě ta konstrukce - jenom, abych to shrnul na závěr - oproti tomu poslednímu rozhodnutí, kdy jsme tuto aplikaci umožnili, se opravdu výrazně zpřísnila a je mnohem cílenější. Tak to je náš záměr. Pochopitelně diskutovali jsme to jak s kolegy ze Státního zdravotního ústavu, tak s kolegy z MŽP, ale ještě povedeme diskuzi s panem ministrem, jestli opravdu k tomuto kroku přistoupíme. My to máme připravené po té technické stránce tak, aby v případě, že k tomu rozhodnutí dojde, tak aby ÚKZÚZ tohle rozhodnutí obecné povahy mohl vydat, ale ještě se ta diskuze na ministerstvu vede. Takže za mě takto, děkuji.“

P. Bendl „Já s tím zásadně nesouhlasím, ale to se tady nechci přít. Chápu, že to máte připravené k rozhodnutí. Jenom se zeptám - hraje tam nějakou roli fakt, jestli někdo dělal nějaká preventivní opatření? Jestli se myslivci tomu věnovali, jestli ten zemědělec s tím něco dělal? Ty jednoduché věci typu budky, téčka. Já z praxe vím, jaké složité je myslivce přemluvit k tomu, aby šli pomáhat s téčkama na půdní bloky. Toto jsou věci, které, když se tam nedějí dlouhodobě a pravidelně, pak se nemůže nikdo divit, protože tam je potřeba předcházet té kalamitě, tam je potřeba na podzim něco dělat a tak dál. Ty detaily vám AOPK určitě řekne. Já nejsem žádný zelený fanatik, ale toto je prostě - podle mě - fakt přes čáru.“

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že příští schůze ZEV se bude konat v úterý 12. května 2026 ve 13.00 hodin, kdy projednáme Státní závěrečný účet (SZÚ) za rok 2025, kapitolu MZe a ČÚZK a možná i výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2025 a případně další body dle domluvy a dle potřeby.

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná poděkovala přítomným za účast

a 7. schůzi ZEV v PSP v 14.55 hodin ukončila.

Petr BENDL v.r.

ověřovatel

Monika OBORNÁ v.r.

předsedkyně

Zapsala: Monika JIRKOVÁ

Dne: 4. května 2026

Za správnost: Tomáš VRBA

tajemník

Příloha zápisu č. 1/1

Hlasování

7. schůze zemědělského výboru PS PČR

/28. dubna 2026/

pořad 7. schůze

ST 48 – jednání GV

Info o činnosti PGRLF

ano

zdr

ano

zdr

ano

zdr

BAČÍKOVÁ Jana

BENDL Petr

FALTÝNEK Jaroslav

FRIDRICH Stanislav

KOTT Josef

KRUTÁKOVÁ Jana

KUČERA Michal

OBORNÁ Monika

PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla

10.

POŠAROVÁ Marie

11.

PRAŽÁK David

12.

ŠMÍDA Martin

13.

TROJAN Václav

14.

TUREČEK Karel

15.

VÁŇA Josef

16.

VÝBORNÝ Marek

Celkem:

usn. č. 49 usn. č. 50