Zápis z jednání

Zápis z jednání č. 8 (3/5)

8. schůze · 12. 5. 2026 · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 8“ na psp.cz ↗

182 Výroční zpráva Vinařského fondu za rok 2025

1932615579863002026

10. volební období

ZÁPIS

z 8. schůze zemědělského výboru,

která se konala dne 12. května 2026 od 13.00 hodin v místnosti č. A 108 - sál Státních aktů Poslanecká sněmovna, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1

Přítomni: poslankyně a poslanci P. Bendl, J. Faltýnek, S. Fridrich, J. Kott, J. Krutáková, M. Kučera, M. Oborná, P. Pivoňka Vaňková, M. Pošarová, D. Pražák, M. Šmída, V. Trojan, K. Tureček, J. Váňa a M. Výborný

Omluveni: J. Bačíková

(Prezenční listina poslanců – příloha č. 2)

Hosté: dle prezenční listiny

(Prezenční listina hostů – příloha č. 3)

Jednání výboru zahájila a řídila předsedkyně výboru posl. Monika Oborná.

Návrh pořadu:

1. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2025, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální

Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2025, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství včetně dotace pro SZIF (Společná zemědělská politika, Národní dotační programy do zemědělství)

Informace o odstraňování povodňových škod z roku 2024

Výroční zpráva Vinařského fondu za rok 2025 (sněmovní tisk 182)

Informace z podvýborů

Sdělení předsedkyně, různé

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala přítomné poslankyně a poslance. Konstatovala, že obdržela omluvu posl. J. Bačíkové. Předsedkyně seznámila poslance s návrhem programu. K doplnění programu vystoupila s návrhem posl. J. Krutáková a navrhla zařadit bod „Informace o poskytnutých dotacích a vymáhání a současný postup Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v souvislosti s dotační politikou pro holding Agrofert“. O tomto se hlasovalo jako o protinávrhu posl. J. Krutákové: +6, 0, 8. Tento protinávrh nebyl přijat. S dalším doplněním programu nikdo v otevřené rozpravě nevystoupil. Program byl schválen (+12, 0, 2); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.

Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2025, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala za Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) K. Štencela – předsedu a R. Kubečku – ředitele ekonomického odboru. Zpravodajem byl určen mpř. výboru posl. P. Bendl.

Předseda ČÚZK K. Štencel krátce uvedl návrh Státního závěrečného účtu za rok 2025 kapitoly 346. „Začnu tradičně příjmy - i v loňském roce pokračoval zájem veřejnosti o naše služby a díky tomu se nám podařilo překročit závazné ukazatele příjmů. Skutečné příjmy, které jsme nakonec dosáhli, činily 1 mld. 414 mil. Kč, což v porovnání s rozpočtem bylo 123 %. Co se týče daňových příjmů, tam to bylo 16 % navíc. Dokonce i oproti skutečnosti roku 2024. Ty důvody já spatřuji dva. Prvním bylo, že realitní trh se přece jenom dynamicky zvedá. A tím druhým důvodem - možná zajímavějším - bylo to, že byly zrušeny kolkové známky, které se nám při jejich použití nezapočítávaly do daňových příjmů. Ty se zrušily, takže nám logicky ty daňové příjmy vzrostly. Co se týče nedaňových příjmů, tak ty jsme měli v rozpisu rozpočtu 270 mil. Kč a splnili jsme ho na 129 %. Skutečné příjmy tedy byly téměř 350 mil. Kč. Tady ty hlavní zdroje příjmů jsou poplatky za naše data, dálkový přístup a další aplikace, přes které se kupují ty oficiální výstupy. Tam se to platí a spadá to do kategorie nedaňových příjmů. Zmíním ještě příjmy z rozpočtu EU - ty byly za loňský rok ve výši 13 mil. Kč. V meziročním srovnání nám rostly nejen příjmy, rostly nám - byť mírněji - i výdaje. Ty činily celkem 4 mld. 266 mil. Kč. Oproti roku 2024 to bylo o 13 % víc. Zejména se na tomto nárůstu podílely výdaje na platy zaměstnanců a vedle toho i investiční výdaje na rozvoj našich systémů, které nás každoročně -opakuji to tady pravidelně - stojí opravdu poměrně dost peněz, vezmu-li to procentuálně z rozpočtu naší kapitoly. Největší část - konkrétně 78 % - v našem rozpočtu činí výdaje na platy. Ty nám činily 3 mld. 314 mil. Kč. To je těch 78 %. Počet zaměstnanců v roce 2025 byl 4848. Meziročně jsme snížili o 38 míst, což v důsledku umožnilo nárůst průměrného platu oproti roku 2024 o 14 %. Víte, že jsem tady před dvěma lety poměrně dost naříkal ohledně našeho problému s platy. Byli jsme na tom - ve srovnání s jinými rezorty či organizacemi – řekněme – srovnatelné kategorie, ať už finanční úřady, úřady práce - podstatně hůř, tak to se podařilo přece jenom v tom roce 2025 do značné míry - neříkám, že úplně zcela - ale do značné míry narovnat. Takže oproti roku 2024 nám platy rostly o 14 %. Nominálně je to 5590 Kč měsíčně na zaměstnance, což samozřejmě už bylo příjemné navýšení. Skutečný průměrný plat po tomto zvýšení za rok 2025 byl 44500 Kč, což na druhou stranu, jak jistě máte představu, že není číslo, které by bylo nějakým způsobem vybočilo směrem nahoru, ale už ten rozdíl oproti těm institucím, které jsem zmiňoval, není tak zásadní. To je potřeba si přiznat. Zbývající běžné výdaje byly použity především na zajištění - celkem logicky - chodu našich úřadů, provoz informačních systémů - vzrostly oproti roku 2024 meziročně o 4 % - činily 690 mil. Kč. Ty výdaje jsou, jak jsem už tady lehce naznačil, z velké části odůvodněny tím, že provozujeme opravdu velké informační systémy. Budu zmiňovat jenom ISK - Informační systém, kterým spravujeme katastr - ale máme i registr - jeden ze čtyř základních registrů, to je ten RÚIAN, kde vedeme adresy a další údaje - ale vedeme nově od roku 2024 i informační systém, který zastřešuje digitální technické mapy krajů. I to nás samozřejmě stojí nějaké nemalé peníze. Další objemově významnou složkou našich výdajů jsou výdaje na poštovné. Víte, že pošta průběžně zdražuje. Navíc s tím počtem podání je to příjemné, že máme vyšší příjmy, ale když je víc vkladů, tak víc obesíláme, máme vyšší poštovné, takže 162 mil. Kč jsme v roce 2025 utratili za poštovné. Meziročně to byl nárůst do 24 mil. Kč, což je opravdu hodně. Z hlediska provozu - 86 mil. Kč nás stál provoz ve smyslu paliva, energie, pohonné hmoty a tyto provozní výdaje. Ostatní služby, dopravní měřická technika, to nás stálo dohromady za rok 2025 68 mil. Kč. Co se týče investic, tak tvořily, jak tady naznačuji, největší část investice do IT, byť jsme měli i nějaké drobnější stavební investice, ale nejvíc toho u nás pravidelně končí v těch výdajích na rozvoj informačních systémů a jejich provozování a hlavně tedy rozvíjení. Bylo to 243 mil. Kč z těch kapitálových výdajů a z toho 185 mil. Kč byly ty výdaje do IT. Vidíte, že to číslo je velmi vysoké procento. Ty zbývající investice - jak jsem říkal - něco do budov – vloni jsme koupili ještě nějakou dopravní techniku, potřebujeme měřickou techniku, protože měříme, takže v letošním roce jsme ty investiční výdaje museli škrtnout, ale v loňském roce jsme ještě nějaké měli, takže nejsme na tom tak špatně, že bychom neměli čím jezdit a čím měřit, to je potřeba říct. Úplně na závěr velmi krátce a obecně, jak jsme zvládali ty naše agendy, přestože pokračoval nárůst počtu přijatých podání, tak jsem přesvědčený, že jsme zvládali tu naši agendu - tu hlavní agendu, kterou je katastr - kvalitně v předepsaných lhůtách a rezort pokračoval v digitalizaci činnosti. Spustili jsme portál katastru a použijí-li uživatelé cestu portálu, mohou ušetřit 20 % správního poplatku, což z těch 400 Kč není zase tak málo. To množství uživatelů toho portálu se průběžně zvyšuje, za což jsme samozřejmě rádi, byť nám to do určité míry zase snižuje ty příjmy, ale je to kompenzováno tím, že při té elektronické formě zase ta práce s tou elektronickou formou podání je už pro nás dneska jednodušší, takže preferujeme, jsme za to rádi, že se ti naši klienti na tu elektronickou formu dynamicky přesouvají a určitě tomu prospívá i ta dvacetiprocentní sleva. Trochu bojujeme s nahlížením do katastru. Zmiňuji, to tady rovnou. Tam nás stojí nemalé peníze i investice do různých nástrojů, kterými se snažíme čelit tomu softwarovému vytěžování. Některé ty ochrany se dají koupit. Nic levného to není. Ta situace dospěla až do stavu, kdy jsme to na konci roku 2025 museli schovat za povinné přihlášení. Ukázalo se, že pro drtivou většinu uživatelů - to použiji slova pana zpravodaje P. Bendla - to připodepsání se - to pan zpravodaj použil při projednávání našeho rozpočtu – to nečiní žádné potíže. V drtivé většině uživatelů, samozřejmě někteří zpravidla z řad takových těch, co by rádi s tím nějak spekulovali, tak ti se ozvou, ale myslím si, že to není nic zásadně tragického. Prokázalo se, že dneska už ta bankovní identita, kterou má 6 mil. lidí, je natolik rozšířený nástroj, aspoň já to tak vnímám, že to žádné potíže nečiní. Co se týče té oblasti nekatastrální, máme i zeměměřictví, takže pokračovali jsme, měřili jsme na státních hranicích, teď se zrovna podepsala nová dohoda s Polskem - na podzim loňského roku - takže tyto činnosti děláme, aktualizujeme geografické podklady, snímkujeme Českou republiku. Vloni se nám extrémně dařilo snímkovat, protože bylo na jaře mimořádně hezké počasí, takže loňské ortofoto z naší provenience si troufám říct, že je jedno z nejkvalitnějších za poslední roky, protože se pořídila během asi 14 dnů celá ta polovina republiky. Takže když to shrnu, tak jsem přesvědčen, věřím, že jsme naše výdaje v roce 2025 použili účelně a hospodárně, v souladu s platnou právní úpravou a dovoluji si vás proto požádat, aby zemědělský výbor (ZEV) doporučil Poslanecké sněmovně (PS) náš závěrečný účet schválit.“

Zpravodaj mpř. výboru posl. P. Bendl sdělil, že zpravodajoval státní rozpočet ČÚZK na letošní rok. „A tam některá ta čísla, protože to má vždycky provázanost, už byla uvedena. Kdybych měl s tím jako zpravodaj problém, tak už bych to tady avizoval. Pan předseda to říkal, ta asi nejvážnější výtka, která se vedla na plénu a i mimo plénum byla, že způsob toho přihlášení mimo bankovní identitu je opravdu duševní cvičení pro některé jednotlivce, kteří se nevyznají v mapě. Poskládat ji je někdy složité a když se tam člověk nedostane na podesáté, což někdy se může povést, tak je to samozřejmě trošku problém a je otázka, jestli se to nedá udělat viditelněji, ale vlastně z pohledu ČÚZK jako celkového fungování si myslím, že tomu není co vytknout. Ty doby – to tady opakuji často, ale musím to připomenout pro mladší generace - doby, kdy to byl nikoli katastrální, ale katastrofický úřad, jsou prostě pryč. Ta digitalizace bezesporu postoupila. Jediné, co bych vás poprosil - mám jenom některé zkušenosti z toho využívání datových schránek. Čím dál tím víc lidí v ČR, nejenom podnikatelská veřejnost, která ji má povinně, ale využívají datových schránek právě proto, že ta poštovní agenda je někdy hůř dostupná a tam je určitě potřeba zatlačit, aby úřad obecně využíval více datových schránek. Já mám osobní zkušenost se stavebním úřadem, což tedy není, ale týkalo se to katastrálních informací, kdy sousedi chtějí vybudovat studnu a já musím dvakrát, třikrát jít na poštu jenom proto, abych si vyzvedl informaci ze Stavebního úřadu poskytovanou z Katastrálního úřadu místo toho, aby jim to poslali rovnou datovou schránku. Toto ten stát ještě pořádně neumí a zbytečně tak utrácí peníze, které by nemusel. Ale to je poznámka na okraj, která je spíš jako připomenutí, jinak opravdu nemám jako zpravodaj, co bych tomu materiálu nějak silně vytknul a doporučuji jeho schválení.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.

M. Výborný „Já jsem jenom chtěl hlavně pro nové členy ZEV vypíchnout slova pana předsedy, protože není mnoho takových státních úřadů, které mohou býti vzorem v procesu digitalizace a vlastně i zefektivňování fungování. Já jsem moc rád, že jsme tady dostali v rámci tohoto bodu informaci o tom, že se povedlo v roce 2025 navýšit platy na nějakou úroveň - já vím, že to pořád ideál není - ale povedlo se a ono to souvisí právě s tou efektivitou a s tím snižováním počtu zaměstnanců, to je taky dobrá zpráva pro všechny, pro ten stát. Prostě daří se digitalizovat a tím pádem se bude i nadále snižovat počet zaměstnanců. Takže pro mě a myslím, že pro všechny, ČÚZK v tomto budiž příkladem.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.

Zpravodaj posl. P. Bendl přednesl návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 51 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.

Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2025, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství – včetně dotace pro SZIF (Společná zemědělská politika, Národní dotační programy do zemědělství)

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala za MZe M. Šebestyána – ministra zemědělství, J. Havlíčka – ze Sekce ekonomiky a informační technologii, V. Hrudkovou – ředitelku odboru ekonomiky a účetnictví, O. Černého – náměstka člena vlády. Za Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přivítala A. Hrdličku – ředitele Sekce ekonomické. Zpravodajem tohoto bodu je mpř. výboru posl. K. Tureček.

Ministr zemědělství M. Šebestyán ve svém úvodním slově sdělil že „Předkládaný materiál Závěrečný účet MZe za rok 2025 byl zpracován na základě § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 434/2024 o státním rozpočtu ČR na rok 2025, který schválila PS Parlamentu ČR svým usnesením č. 1178. V kapitole MZe byla provedena v roce 2025 Ministerstvem financí (MF) nejvýznamnější rozpočtová opatření na pokrytí nezajištěných potřeb resortu ve schváleném rozpočtu kapitoly v celkové výši 6 mld. Kč, přesně to bylo 6,2 mld. Kč. Celkové výdaje kapitoly tak byly původně schválené a rozpočet byl schválen ve výši 59 mld. Kč. V průběhu roku rozpočtovými opatřeními byly navýšeny celkem o 6,2 mld. Kč, a to zejména na financování Společné zemědělské politiky (SZP), dále na odstranění povodňových škod a na soudní spory u Státního pozemkového úřadu (SPÚ). V tomto kontextu bych chtěl upozornit, že rozpočet po rozpočtových změnách výdajová část byla ve výši 65,2 mld. Kč. Letošní rozpočet máme 63,1 mld. Kč, proto bych to tady rád zdůraznil i některým pánům poslancům, že nedochází k žádnému navýšení 8 mld. Kč, můžete si to porovnat. Těch 8 mld. Kč je počítáno k té původní částce navrhované mým předchůdcem panem kolegou M. Výborným. Z pohledu výdajů bych ještě rád upozornil na to, že v průběhu roku 2025 byly odsunuty výdaje 1,1 mld. Kč na financování SZP. Vzniká nám dluh 2,4 mld. Kč na financování lesů, tzn. to jsou škody způsobené kůrovcovou kalamitou podle nařízení vlády č. 30 pro soukromé vlastníky lesů a byly zadrženy výdaje ve výši 0,8 mld. Kč na odstranění povodňových škod. Tyto prostředky šly jako zátěž rozpočtu budoucích let. Pokud si probereme výdaje roku 2025, tak já už nyní vezmu ty jednotlivé položky - schválený rozpočet běžných výdajů kapitoly na rok 2025 činil 48,3 mld. Kč, byl v průběhu roku navýšen o 2,2 mld. Kč na 50,5 mld. Kč, zejména na zabezpečení českého spolufinancování SZP. Skutečné čerpání bylo ve výši 51,6 mld. Kč a využitím čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů z minulého roku bylo zapracováno. Schválený rozpočet kapitálových výdajů ve výši 10,7 mld. Kč byl v roce 2025 navýšen o 4 mld. Kč na 14,7 mld. Kč, zejména na zajištění dostatečného množství finančních prostředků na odstraňování povodňových škod. Nejvýznamnější položkou v rozpočtu kapitoly byly finanční prostředky směrované na zabezpečení SZP a další dotační finanční prostředky z národních zdrojů do zemědělství, pro vodní a lesní hospodářství. Finanční prostředky do zemědělství jsou směrovány převážně prostřednictvím SZIF, který je také vyplácí. Na přímé platby z EU bylo převedeno na SZIF celkem 21,4 mld. Kč, na Program rozvoje venkova, kde jsou peníze jak z EU, tak kofinancování - prostředky 14,9 mld. Kč. Na Zemědělské národní dotace 3,7 mld. Kč a na Společnou organizaci trhu, kde opět jsou prostředky jak z evropské části, tak z národního kofinancování - prostředky ve výši 1,2 mld. Kč. Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (PGRLF) bylo celkem převedeno 1,75 mld. Kč a bylo to pro dotační programy schválené vládou. Na Operační program Rybářství bylo čerpáno 144 mil. Kč z toho 43 mil. Kč z národních zdrojů a 101 mil. Kč z prostředků EU. Pro oblast lesního hospodářství činil schválený rozpočet 1,5 mld. Kč, který byl v průběhu roku navýšen o 1,2 mld. Kč, zejména na odstranění povodňových škod. Konečné čerpání pak činilo 3,2 mld. Kč včetně využití nároků z nespotřebovaných výdajů. Pro vodní hospodářství byl schválený rozpočet ve výši 2,5 mld. Kč. I zde byl rozpočet v průběhu roku navýšen, a to zejména na odstranění povodňových škod. Schválený rozpočet na platy a ostatní platby za provedenou práci byl schválen v roce 2025 ve výši 3,2 mld. Kč, čerpání pak činilo 3,3 mld. Kč, a to včetně použití nároků z nespotřebovaných výdajů. Stanovený přepočtený počet zaměstnanců na rok 2025 byl stanoven v počtu 5829, ve skutečnosti bylo naplnění pouze 5596 osob. Zbytek zůstal neobsazen. Průměrná měsíční mzda u organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací celkem činila 47811 Kč. Toto jsou základní údaje obsažené ve Státním závěrečném účtu kapitoly MZe za rok 2025. A opět bych rád zdůraznil, že celková rozpočtovaná částka byla i po rozpočtových změnách 65,2 mld. Kč za uplynulý rok a nedočerpáno a musíme to hradit v současném roce, je 1,1 mld. Kč na SZP, 2,4 mld. Kč na odstraňování kůrovcových škod v lesích a 0,8 mld. Kč na povodňové škody.“

Zpravodaj posl. K. Tureček sdělil, že „Zazněla zde čísla, nechci je v tomto směru opakovat po panu ministrovi, takže já jenom potvrzuji, že tato čísla odrážejí skutečnost SZÚ kapitoly MZe. Jenom se chci zastavit u těch čísel - když se podíváte na stránku 15 toho SZÚ, tak jak nám to zpracoval pan J. Havlíček - opět precizně, děkuji moc - tak tam si všimněte toho negativního trendu od roku 2021, 2022, kdy kapitola MZe je permanentně ponížena – každoročně - o 6 mld. Kč. Vidíte tam před krizí, která znamenala nárůst inflace zhruba o 20, 30 % z hlediska všech položek toho sektoru zemědělství, lesního a vodního hospodářství, tak my jsme na startu té krize byli někde na 68,5 mld. Kč výdajů a prakticky jsme se dostali na 62,5 mld. Kč, to znamená mínus 6 mld. Kč bez jakéhokoliv zohlednění právě té inflace. To já vidím jako zásadní a skutečně to, že my v tuto chvíli díky těmto číslům docházíme k tomu každoročně, že dluh přebíjíme dluhem, který nám pak nese další dluhy do těch dalších let. A tady pan ministr ta čísla řekl. Nakonec my jsme se bavili v závěru roku, kdy já jsem skutečně odhadoval ten dluh pro tento rok minulého roku někde na úrovni 3 až 4 mld. Kč a nemýlil jsem se. Ta čísla to jenom potvrzují. Takže si myslím, že my se do budoucna musíme zamyslet nad tím, a to já vidím jako nejzávažnější problém - řekl bych - těch uplynulých let v letech 2022 –2025, že ta kapitola přišla o 6 mld. Kč, to znamená mínus 10 % a vůbec nebyla zohledněna inflace, která pramenila z té krize a samozřejmě to dlouhodobě přispívá k stagnaci toho sektoru, sektoru lesního, vodního hospodářství, zemědělství, potravinářství, ale nakonec i rozvoje venkova a prakticky je to přebíjení dluhu dluhem, který se tam stal pravidlem a nebezpečným trendem.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.

P. Bendl „Někdy platí, že teprve stokrát opakovaná pravda se stane pravdou. Tak já chci připomenout, že toto období SZP, celý ten objem byl krácen oproti tomu předešlému období o 12 %. Když se ještě dojednávala SZP na toto období, tak zemědělci mají pocit, že se automaticky valorizují všechny příjmy, ale v případě evropských prostředků vyčleněných na zemědělskou politiku na toto období, které stále ještě probíhá, došlo o 12 %, možná teď o 13 % snížení. To znamená, že tedy postihlo v rámci SZIF samozřejmě celý ten zemědělský sektor a na to se strašně rychle zapomíná. Tak to já jenom chci připomenout, že něco takového se opravdu stalo a že to ten stát měl o to složitější, ale měli to složitější v podstatě všichni, protože ty finanční prostředky na zemědělský sektor v Evropě klesaly všude stejně. Nás pravděpodobně čeká něco podobného. Otázka je, jak to nakonec dopadne, protože něco jiného dneska říká Evropská komise, něco jiného říká Evropský parlament, kde se to potká, na něčem se to asi potká, že to nebude ta nejmenší avizovaná částka je podle mě jisté a že to nebude ta nejvyšší, taky asi je jisté. Potká se to někde uprostřed. Takže to jenom připomínám, že to nejde úplně za vládou. A je tam ještě jedna věc, ve které jsme vlastně byli jako jedna ze zemí sedmadvacítky primáti, a to v tom, že kofinancování, které šlo za ČR, je významně někde jinde než v jiných zemích evropské sedmadvacítky. A na to se taky zapomíná a zapomnělo. On tehdy zrovna nebyl ministr financí na tom jednání, kde se to domlouvalo, nicméně to kofinancování, které jsme měli při porovnání s evropskými zeměmi, je vlastně nejvyšší. Pokud mám správné informace, tak minimálně ne-li z nejvyšších nebo ne-li nejvyšší, tak bylo velmi vysoké a vlastně drželo dílem ten propad, který se v těch evropských penězích objevil, a to kofinancování ze státního rozpočtu tam probíhalo, byť ta situace státního rozpočtu je napjatá. To já jsem chtěl jenom doplnit informaci k tomu, jinak samozřejmě konstatování faktu je konstatování faktu.“

M. Šebestyán „Já si dovolím reagovat, já moc děkuji tady za tato slova. Určitě těch 12 % byl významný zásah. Já bych ještě zdůraznil tu kumulovanou inflaci, těch 30 % plus možná v ČR 35 %, která během toho posledního období výrazným způsobem snížila ty dotace jako takové. To kofinancování - musím potvrdit, že jsme jako jeden z těch států s vyšším kofinancováním. To určitě. Na druhou stranu v porovnání s okolními státy naši zemědělci nemají jakýkoliv jiné výhody, ať už jsou to odpisy, cena práce atd., takže to je důležité vědět, že to tam je. A já ještě v tomto kontextu - znovu si dovolím zdůraznit - to, že máme letos de facto nižší rozpočet než v minulém roce a že ta situace je složitá, tak bych chtěl požádat všechny členy ZEV, aby i takto vlastně pro dobro zemědělství a vůbec rezortu se vyjadřovali. A prosím pěkně, odpusťte si ty výroky o 8 mld. Kč ve prospěch agro podniků a agro holdingů a já nevím koho, protože ty peníze tam chybí a tady nejde o zemědělství. Ty peníze nám chybí ve vodě, chybí nám v lesnictví atd. A myslím si, že to není pro naše zemědělství a vůbec sektor dobrá debata, když se o tomto budeme bavit, protože si opravdu myslím, že ten rozpočet není nadhodnocený, nepřináší nijak žádné výhody nikomu, jenom se snaží vyrovnat s tím poklesem těch příjmů. A řešil to jak můj předchůdce, kolega M. Výborný, tak to musím řešit já a není to nic nadstandardního.“

M. Kučera „Já bych jenom k panu ministrovi - já bych si opravdu velmi vyhradil to, abyste nám tady říkal, co si máme odpustit nebo nemáme odpustit. Vy jste tady na půdě ZEV v PS Parlamentu ČR. Já si myslím, že je plné právo poslanců, aby si říkali podle svého uvážení to, co považují za vhodné. Já jsem se takto třeba nevyjadřoval, ale skutečně vy jako ministr tady nejste na ministerstvu, tady jste v PS, a to je jedna věc. A druhá věc - jenom krátce - to období, které tady hodnotíme, to samozřejmě bylo a jsou na to různé pohledy. Nás teď zajímá to, co se stane, to znamená, jak se vyjednává nová SZP.“

P. Bendl „Já v podstatě děkuji za to akceptování faktů. Já si myslím, že na ten příští rok a na těch dalších 7 let - víc, než se honit za tím, kolik bude z EU ve prospěch zemědělství Evropy k dispozici, tak má smysl honit se za tím, že SZP není SZP. Že ty rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou tak velké, že se to nedá utáhnout ze státních rozpočtů, protože to je v podstatě nesrovnatelné. Někde mají slevu na sociálním, někde mají takovouto daň z nemovitostí, prostě ty podmínky jsou v té sedmadvacítce rozdílné a jestli se budeme všichni soustředit jenom na to, jaký budget přijde do ČR nebo ho uvolní EU, pak prostě nepostihujeme podstatu té věci, která se týká těch rovných příležitostí obchodních uvnitř, které jsou. Ty přírodní podmínky jsou samozřejmě různé, máme to dvou pilířové. Otázka, jak to dopadne, jestli to nakonec, protože vím, že to ještě není úplně definitivně rozhodnuté, jak to bude. Němci říkají něco jiného, něco jiného říkáme my, něco jiného říkají Francouzi apod. Teď se bude vařit ta voda asi úplně nejvíc. A já jsem chtěl poprosit, ať vlastně se možná víc než na to, jaká ta konkrétní částka nakonec bude, soustředíme na to, že odstraníme ty rozdíly a ty výhody, které kdysi přišly při vstupech do EU jednotlivých zemí, protože pak vlastně nemáme SZP. Máme zemědělskou politiku zemí sedmadvacítky, ale teď je zase příležitost k tomuto se nějak ozvat a říct, tyto věci pojďme odstraňovat, ať máme opravdu společnou. V tom světě je těch různých rozdílností a používání těch evropských peněz vlastně nepodstatné. Vás to teď čeká, podle mě. My jsme k tomuto měli směřovat skoro víc, než jestli to bude 370 nebo 390.“

M. Šebestyán „Je to pravda, akorát si myslím, že bojovat s tímhle tím je velice těžké, protože ty rozdíly nevznikají v dotačním systému, vznikají v částech, které nejsou harmonizovány z pohledu evropské legislativy. V každém státě jsou jiné daně, jiné odvody, jiné výhody a nevýhody a s tímto bohužel úplně nevím přesně, Evropa si s tím neporadila od začátku, co byla vlastně založena. To znamená, že každý ten stát se snaží být konkurenceschopnější na tom trhu, získat si na tom jednotném trhu větší pozici, a proto se toto děje. Nedokáži si představit, že, dojde k takovéto shodě v těchto oblastech. Byla by to hezká věc.“

P. Bendl „Já si nemyslím, že to vyřešíte, mají se ty věci pojmenovávat, říkat, my máme takové a takové podmínky, tady jsou takové a takové a alespoň spustit tu debatu k tomu, ať se o tom vlastně ví, jak to kde je, protože když po tom pátráme, jakou mají výhodu Poláci vůči ČR, Francouzi atd. nebo Němci - vím, že bychom se o tom mohli bavit celý večer - ale já jsem chtěl jenom poprosit, ať nezapomínáme i na tuto část, na kterou vlastně napříč tím zemědělským sektorem všechny ty látky ukazují. Trošku pominout ty výhody, které třeba máme a podobně, nicméně dívat se na to jako na celek by stálo asi za to a nechci o tom mluvit dlouze, jenom jsem chtěl připomínku k tomu, co tady padlo a říci, jaký by měl být strategický cíl. Už o tom nebudu mluvit.“

M. Výborný „Mně to nedalo. Já se tady musím zastat pana ministra, protože jsem si to zažil a je to opravdu neřešitelné. Já rozumím těm slovům a rozumím tomu, že to chtějí všechny nevládní organizace a pořád dokola, ale je to skutečně neřešitelné a ne jen u nás, na té evropské úrovni je to neřešitelné. Prostě ta struktura zemědělství u nás je úplně unikátní, odlišná od zbytku, skoro od celého zbytku Evropy, kromě Slovenska a Saska a každá mince má taky rub a líc. Takže těm Polákům samozřejmě slevili na sociálním, ale pak se běžte zeptat, kolik mají polští zemědělci důchod, když jdou do toho důchodu. Nula nula nic. Takže ono to taky není tak jednoduché. A myslím si, že toto je sice pěkné po tom volat, ale myslím si, že to není úplně reálné a je úplně jedno, kdo je ministr.“

M. Kučera „Já jsem rád, že to mpř. výboru posl. P. Bendl tady otevřel, protože já si naopak myslím, že to důležité je a důležité to je z toho důvodu, že ono to třeba nepomůže v tom vyjednávání s Evropskou komisí, ale pomůže to v té debatě tady v té vnitrostátní nebo národní, když to tak řeknu, protože pan ministr to tady zmínil správně, že třeba odpisy atd. ty výhody tady v těch zemích jsou různé a pomůže to v tom nebo mohlo by to pomoci v tom, když to bude jasně pojmenováno, že pokud bude tlak na to, aby se ta národní, buď legislativa nebo ty národní, řeknu v uvozovkách výhody, aby se zavedly, tak to si myslím, tomu může být nápomocno, pokud to bude jasně pojmenováno. To znamená, že pokud bude jasné, v kterých zemích jaké výhody jsou ruku v ruce právě s tím, jak dochází ke snížení té celkové obálky zemědělské, tak si myslím, že to může napomoci - nejsem naivní, že to napomůže vždycky - ale může to napomoci v té debatě o tom, co se týká třeba těch odpisů nebo některých dalších věcech a v tom zavádění v té národní legislativě, takže já si myslím, že to je dobré a že by jak ministerstvo, tak třeba i ZEV se k tomu takto i mohl vyjadřovat. Vždycky nakonec rozhodne ministr financí, resp. předseda vlády, ale myslím si, že hlas tohoto sektoru by v tomto zaznít mohl.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.

Zpravodaj posl. K. Tureček přednesl návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 52 (+15, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.

Informace o odstraňování povodňových škod z roku 2024

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná sdělila, že za MZe je stále přítomen ministr zemědělství M. Šebestyán, O. Černý - náměstek člena vlády a dále přivítala A. Kendíka - vrchního ředitele sekce vodního hospodářství. Dále přivítala za Lesy ČR (LČR) L. Strakoše - výrobně technického ředitele, za Povodí Odry M. Janoviaka - generálního ředitele, za Povodí Moravy D. Fínu - generálního ředitele a za Svaz vodního hospodářství (SVH) P. Kubalu - předsedu. Sdělila, že „Tento bod jsme zařadili na dnešní schůzi jednání z toho důvodu, abychom získali aktuální informace o tom, jakým způsobem a jakým tempem probíhá odstraňování povodňových škod z roku 2024, které zasáhly především sever Moravy. Zpravodajem tohoto bodu je mpř. výboru posl. K. Tureček.“

Ministr zemědělství M. Šebestyán sdělil, že „Celkový rámec škod po povodni v září 2024 přesahuje v rámci ČR cca 70 mld. Kč. Škody na státním vodohospodářském majetku jsou vyčísleny na cca 12,8 mld. Kč. Nejvýznamněji zasažené subjekty: Povodí Odry cca 6,1 mld. Kč, Povodí Moravy cca 3 mld. Kč, Lesy ČR cca 2,9 mld. Kč. Odstraňování škod bylo zahájeno bezprostředně po povodni včetně zabezpečovacích prací v objemu cca 400 mil. Kč. Byl aktivován program MZe, který je k této věci určen a je to program 129 370 „Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku“. Vláda schválila financování tohoto programu usnesením č. 917/2024 dne 4. prosince 2024, a to v objemu 10 mld. Kč do roku 2030. Dosud bylo do kapitoly MZe převedeno cca 2,895 mld. Kč pro to současné období, i když původním usnesením vlády bylo plánováno rozdělení 10 mld. Kč. Tyto prostředky předchozí vláda bohužel použila na jiné krytí výdajů a tyto prostředky nemáme tedy v nárocích a budeme je muset žádat po státním rozpočtu znovu. V návrhu rozpočtu na rok 2026 MZe nepožadovalo navýšení prostředků na odstraňování povodňových škod, protože nám doposud stačí nároky. Projekty za cca 2,4 mld. Kč již běží – máme rozhodnutí na 191 akcí za cca 130 mil. Kč (54 již bylo dokončeno), aktuálně soutěžíme 45 projektů za cca 1,7 mld. Kč v terénu na odstraňování povodní, primárně u těch třech subjektů, které jsem jmenoval. V roce 2027 – 2030 bude potřeba navyšovat rozpočet dle potřeb připravenosti jednotlivých akcí. Hlavním problémem je aktuálně nejednotný a komplikující přístup při povolování staveb ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a nejasný výklad § 264 stavebního zákona určený na rychlou obnovu po přírodních živlech. Vlastně už na konci minulého roku docházelo k vyjasnění si pozice, jak bude nutno respektovat a nerespektovat studia AOPK zejména v Povodí Odry a my jsme teď vlastně nastavili nový přístup s vrchním sekčním ředitelem i generálním ředitelem Povodí Odry.“

Zpravodaj mpř. výboru posl. K. Tureček ve své zpravodajské zprávě sdělil, že si „Tento bod vyžádal, protože já musím konstatovat, že historicky jsem byl u všech odstraňování povodňových škod po roce 1989. První povodňové škody - si vzpomínám - že byly v roce 1996. Byla to jenom blesková povodeň v oblasti Zátoru a prakticky se ten program narodil - odstraňování povodňových škod. Za rok jsme se dočkali mnohem rozsáhlejší katastrofy, byly to povodně roku 1997 na Moravě, zejména na Moravě a ve Slezsku a ve východních Čechách, a tak to pokračovalo v letech 1998, 2002, 2006, 2010 – 2013. Já musím říct, že tyto povodňové škody z roku 2024 jsou prakticky z hlediska odstraňování v nejhorším stavu. To je skutečně stav, kdy po roce a půl je odstraněno minimálně těchto povodňových škod. Většinou po roce a půl už jela mašinérie - když to řeknu - odstraňování škod v plném proudu. A já si myslím, že jsou samozřejmě dvě příčiny. Ony už tady byly zmíněny v tom úvodním slově ministra zemědělství - a to je první příčina - a zase zabrousím do té historie schvalování novely zákona o státním rozpočtu na rok 2024, kdy byl politický konsenzus navýšení veřejného deficitu veřejných rozpočtů o 30 mld. Kč v roce 2024 a v roce 2025 ve výši 10 mld. Kč právě účelově vázaný na odstraňování povodňových škod, kdy právě kapitola MZe měla v tom balíku těch 40 mld. Kč přislíbenu částku – tuším - 12 mld. Kč, protože se to týkalo i zemědělských škod, lesnických škod a i škod v oblasti rybníkářství, nejenom ve vodním hospodářství. Já, když vezmu tu historii, tak samozřejmě 12 mld. Kč bylo v tom balíku schváleno. Nakonec bylo – tuším - kapitole zemědělství v tom prvním materiálu někdy z října 2024 přislíbena ta plná částka těch 12 mld. Kč. Na přelomu roku 2024/2025 bylo přislíbeno 7 mld. Kč, tedy přímo i uloženo ministrem financí převést do kapitoly zemědělství na odstraňování povodňových škod z roku 2024 tuto částku 7 mld. Kč a skončili jsme někde u částky 2,7 - 2,8 mld. Kč, takže to je všechno, co MZe z té částky původně přislíbených 12 mld. Kč dostalo 2,8 mld. Kč. Takže sami uznáte, že jsme někde na úrovni 20, maximálně 25 % původního. A to je třeba si tady říct a pojmenovávám to, jak to je. A to spadne nejenom této vládě, ale i budoucím, protože se to týká roku 2027 – 2030, kdy obě dvě budoucí vlády nebo víc, bude muset tyto škody ještě dosanovat nad rámec toho schváleného limitu zhruba ve výši 7,5 mld. Kč, a to se nebavím o zohlednění inflace a prodlužování. Tak to bude v letech 2027 –2030, možná 2031, 2032, protože počítám, že to odstraňování povodňových škod se nám protáhne. Druhý problém, který tam je, tak to je samozřejmě vychýlení takové rovnováhy mezi vodohospodáři a ochránci přírody ve prospěch orgánů ochrany přírody, nazval bych to bezbřehým posuzováním ze strany AOPK, a to musí samozřejmě skončit. Vždycky ty povodňové škody byly nějak posuzovány za účasti AOPK. Já si pamatuji, že když se dělaly ty škodní protokoly, tak tam měl zástupce AOPK právo spolupodpisu a zároveň tam říkal základní připomínky AOPK k té zamýšlené akci v konkrétním místě, v konkrétním čase, ale bylo to na principu svým způsobem jednou a dost. Řekl stanovisko Agentury, případně připomínky a spustily se projektové práce, které zohlednily stanovisko AOPK. My jsme se bohužel tady prvně dostali v odstraňování povodňových škod, kdy AOPK nestačí tento princip jednou a dost, prakticky ho prolamuje na princip několikrát nových připomínek, jednak v rámci už samotného protokolárního zjišťování, pak nad rámec zákonných úprav pravidel posudků AOPK a pak v neposledním případě v rámci povolování stavby. Takže se dostáváme do třech stanovisek a bohužel ta stanoviska se i v průběhu toho procesu rozcházejí. A co je ještě horší? Nejenom, že se rozcházejí, ale jeden odbor ochrany přírody a krajiny dá jedno stanovisko, které je třeba protichůdné s druhým stanoviskem dalšího odboru AOPK a prakticky Agentura si neumí udělat pořádek v tom, aby dala jednotné stanovisko Agentury na principu jednou a dost. Takže já si myslím, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy nám odstraňování povodňových škod vázne. MZe v nespotřebovaných výdajích má tu částku 2,4 mld. Kč. A to musíme nějak odšpuntovat, protože já si myslím, že není možné tolerovat to, aby se dva roky po povodních odstraňovalo jenom v rozsahu zhruba 10 - 15 % objemu povodňových škod. To je první zásadní úkol. A druhý zásadní úkol je, a to říkám, a já tady skutečně apeluji a nechci to teď pojmenovávat, nechci tu diskuzi vyhrocovat na celou politickou scénu, jednoznačně prohlásit, že pro období let 2027 – 2030/2031 musíme najít ve státním rozpočtu zhruba částku 7,5 mld. Kč, protože jakmile rozjedeme ty akce, tak finanční prostředky někdy v závěru roku 2026, eventuálně v průběhu prvního pololetí roku 2027, dojdou. Takže proto já chci, abychom to tady probírali. A já si myslím, že bude takový závazek, že vždycky se k tomu tady po půl roce vrátíme a budeme chtít nové informace z této oblasti, jak pokračuje to odstraňování povodňových škod.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.

M. Výborný „Děkuji za to, že ten bod je tady zařazen. Děkuji panu ministrovi za tu zprávu. Já se asi, protože myslím, že on to popsal vcelku korektně, k jedné věci se tady určitě chci vyjádřit a souhlasím s mpř. výboru posl. K. Turečkem v tom, že bude dobře, když jako výbor průběžně budeme informováni. To si myslím, že není nic proti ničemu, ba naopak i mě ty informace k této věci budou zajímat. Ale musím říct, že tedy to, co říkal mpř. posl. K. Tureček tak nevím, z jakých zdrojů nebo materiálů čerpá, ale ty věci takto nejsou. To je potřeba říct. Já jsem neporozuměl tomu, kam jste směřoval tím svým prohlášením, ale pojďme si říct, jak ty věci skutečně jsou. Ohledně škod - tak já, omlouvám se, teď nemám úplně přesně materiály ještě z doby mého působení na ministerstvu - ty škody skutečně byly ve finále vyčísleny tak, jak popsal pan ministr. Gró toho se nachází jak na Povodí Odry, tak potom rozděleno zhruba stejnou částkou Lesy České republiky a Povodí Moravy. Pokud někdo jste, pane kolego, měl představu a překvapuje mě to, protože když říkáte, že jste od roku 1997 u všech povodní byl, tak moc dobře víte, že prostě není v silách nikoho, ani kolegů z jednotlivých Povodí, aby během jednoho roku nebo roku a půl všechno uvedli do původního stavu. To jsme věděli 14 dní po povodni s vrchním ředitelem A. Kendíkem, s Lesy ČR s generálním ředitelem, s řediteli Povodí jsme si jasně řekli ten harmonogram a od začátku se mluvilo o horizontu roku 2028, možná roku 2029, do kterého bude potřeba rozdělit, rozfázovat i ty investiční prostředky potřebné k obnově těch jednotlivých částí poškozených Povodí, případně lesních cest a lesů, atd. Čili toto nebylo v silách nikoho. Kdyby na těch Povodích seděl nevím kdo, tak to nemají šanci udělat. Mimo jiné proto, že první věc, na kterou jsme potom narazili, tak byly nedostatečné kapacity projektové. Prostě není ani v silách samotných státních podniků a už vůbec ne, bohužel, ani v silách komerčního sektoru naprojektovat všechny ty obnovy. Čili z mého pohledu tak, jak já mám informace, tak ta obnova běží tak, jak bylo od začátku plánováno a nakonec i komunikováno ze strany generálního ředitele D. Fíny na Povodí Moravy, generálního ředitele P Birklena, protože ten u toho byl do té doby, než předal pozici panu řediteli M. Janoviakovi, bylo to komunikováno i se starosty, se samosprávami, takže tyto věci skutečně, si myslím, že jsou jinak, než jste se tady snažil nějakým způsobem popsat. Možná, že kdyby – a teď budu trošku jízlivý, omlouvám se - při těch povodních předcházejících, u kterých jste říkal, že jste vždycky byl, tak kdyby byly některé věci zohledněny, tak by ta povodeň možná nezpůsobila takové škody, jako způsobila a z toho se chceme poučit. A to je můj důvod, proč jsme do toho procesu vyhodnocování a stanovení postupu vzali s velmi důležitým postavením, ale nikoliv rozhodujícím, jak jste se tady snažil vy nám říkat, AOPK. Moc tedy nerozumím, pokud ten bod byl zařazen na výbor, proč tady nesedí ředitel F. Pelc? To mně přijde také poněkud zvláštní. Tak pokud tady máte takové výhrady, tak tady měl sedět zástupce MŽP, měl tady sedět ředitel F. Pelc za AOPK a mohl vám to popsat. A tady já řeknu jednu věc, kterou já považuji zpětně za chybu - ty studie, které vznikaly zvláště na Povodí Odry, tak vznikaly příliš dlouho. Já jsem to panu řediteli F. Pelcovi opakovaně vytkl a tehdy i panu ministrovi životního prostředí, to je chyba. Ano, zpětně viděno. V tomto jsme měli být rychlejší. Bohužel tam tehdy docházelo k odvolání těch firem a podobně, ale tento proces už je také za námi. A to, že se ty věci, respektive že se ta obnova děje ve vzájemné spolupráci mezi Povodím, samosprávou, AOPK, tak se děje právě proto, abychom se, pokud možno, do budoucna vyhnuli tak katastrofálním dopadům případných povodní tak, jako byly v roce 2024. Protože, bohužel, minimálně na části Povodí Odry, když se budete bavit o té druhé straně Jeseníků a Novohradských hor, tak tam je prostě žádné protipovodňové opatření nerealizovatelné. Nejde. Takže tam dříve nebo později ta povodeň přijde a jenom podle toho, jakým způsobem a s jakou citlivostí a pochopením pro to, co ta povodeň dělá, se ty obnovy udělají, tak buď budou smysluplné a účinné a vyhneme se těm dopadům na majetek, životy, zdraví a finanční náklady pro stát do budoucna nebo nevyhneme. Tak to jenom pár poznámek.“

P. Bendl „Já tu debatu nechci prodlužovat. Já bych příště poprosil o nějaký písemný materiál, protože vlastně nevím, o čem se tady bavíme. Výhodu má exministr, stávající ministr i tady mpř. posl. K. Tureček. My, kteří nejsme z toho regionu, tak jsme trošku handicapováni, aktuální situaci nesledujeme, nemáme šanci. A stálo by za to - pokud se výbor k tomu má vracet v nějaké podobě - tak by asi stálo za to, abychom dostali nějakou informaci typu - toto se připravuje, očekáváme, že ten tlak finanční přijde tehdy a tehdy, ono to k tomu rozpočtování vlastně nějak směřuje. Je pravdou, že je tam stavební povolení a máme-li tam problém s kýmkoliv, kdo se vyjadřuje, tak je dobré to tam třeba popsat. Říct, máme tento systémový problém, anebo máme jedno účelový. Teď tady máme stavební zákon, můžeme promítnout společně - když se na tom dohodneme - některé věci do toho stavebního zákona v případě, že dojde k takovým mimořádným situacím. I já jsem jich řadu zažil tohoto typu, tudíž o tom něco vím. Nechci to tady prodlužovat. Myslím si, že by stálo pro nás za to, aby když už to tu probíráme, ať tu máme vždycky něco na papíře, ať jsme schopni si to přečíst a pak třeba se následně ptát po roce nebo po půl roce a tady to vypadá jak, proč to ještě není? Nemáme na to peníze nebo je stavební povolení, máme tam rozpor se samosprávou nebo s nějakým orgánem ochrany přírody? Takovouto nějakou ucelenou informaci - podle mě - k tomu, abychom věděli do budoucna i na to, že pak přijde MZe s nějakým požadavkem, protože tady sledujeme nějakou akci, tak abychom je podpořili, tak by to mohlo být, ať máme ten příběh celý a nejenom to, co vy víte do detailu a my, kteří v tom nejsme úplně online – já se omlouvám - ale já bych poprosil příště o nějaký papír.“

M. Oborná „Souhlasím, bereme na vědomí. Bude připraveno.“

K. Tureček „Já jenom na své zpravodajské zprávě trvám. Já myslím, že byla vyvážená, jasně pojmenována, proto já jsem si pozval dneska ty hosty, kteří jsou přímo v tom terénu, aby nám řekli, jak to vidí.“

M. Šebestyán „Já myslím, že všichni máme ten zájem, aby ty povodňové škody byly co nejrychleji odstraněny. Já musím jasně tady deklarovat, že i když mohl být ten záměr dobrý z pohledu studií AOPK, tak provedení studií, a to, že bylo projektování odloženo až na základě výsledků těch studií, tak proti těm minulým obdobím ten proces to zbrzdilo zhruba o jeden rok. Je to tak, zhruba o jeden rok. A souhlasím s tím, že ta myšlenka podívat se na to zevrubně, má něco do sebe. Na druhou stranu ty studie provádí někdo, kdo nedisponuje tím rozpočtem, čili pak se nám tam - a já jsem četl tu korespondenci vaši na ministra P. Hladíka - objevují ty věci, které víte, že by možná byly účelné a super, ale nejdou ufinancovat v té krajině. Takže tam prostě někdy, a zase je otázka, co je lepší, jestli se snažit dosáhnout nějakého ideálního řešení, anebo to uvést do takového stavu co nejrychleji, že další povodeň to území nespláchne a nepřinese ty škody. My se domníváme, že v tomto případě je důležitá ta rychlost a že ty studie, se můžou použít pro další rozvoj. Určitě ano, ale neměli by bránit primárně v těch základních projektových pracích, a to si myslím, že by bylo dobré si odsouhlasit. A my na tom pracujeme i s životním prostředím, abychom se takto vnímali a řešili to ku prospěchu jak občanů, kterých se případně ta povodňová situace týká, tak zase samozřejmě ku prospěchu té krajiny. Já bych ještě požádal kolegy, který s tím mají zkušenosti, aby to okomentovali.“

P. Kubala „Já to teď řeknu z pohledu ne kolegů z Povodí Odry a Moravy, ale z hlediska SVH jako přímého účastníka několikáté povodně. Nakonec s ministrem M. Výborným jsme u toho byli hodně a jak jsem si vyložil to, co tady zaznělo, dopadlo to špatně z hlediska té ochrany přírody a krajiny, protože nebudu opakovat, co tu bylo. Myšlenka dobrá, ale ve špatnou dobu. A my vlastně máme § 83 písmeno m), který se prosadil horko těžko do legislativy, aby právě po povodních se dokázalo vždycky to odstraňování povodňových škod udělat relativně rychle, aby nevznikaly další škody, protože nikdy nevíte, kdy přijde ta další povodeň, a to může přijít do toho samého místa. Takže tam vlastně, jak tady zaznělo, jsou povodňové protokoly, tam orgány ochrany přírody napíší své připomínky nebo podněty, návrhy, které je nutné respektovat, anebo žádné nemají. Ale tady jsme se poprvé dostali do situace, já jsem tam byl jako člen senátní Komise voda, sucho, kdy jsme měli spoustu jednání se starosty a mluvil jsem i s F. Pelcem jako ředitelem AOPK, spolupracujeme velmi úzce, tak tam najednou se to dostalo do situace, že ty orgány ochrany přírody a krajiny nevydávaly stanoviska a říkaly, musíme počkat na studie. F. Pelc říkal - takto my jsme to nemysleli, my jsme to mysleli jako podklad pro vás, aby si projektanti z toho mohli vzít, ale takto to bohužel nebylo řečeno. Ta doba zejména v Povodí Odry v Moravskoslezském kraji je velmi krátká - já si myslím - kdy se dá něco realizovat a musím říct, že ti starostové tam byli velmi zneklidnění tím, že to pak vypadalo, že Povodí Odry nic nedělá. A ono to pravda nebyla. Ty bezprostřední zásahy udělali tak, jak mohli, na druhé straně ve chvíli, kdy ty stroje odjely, tak tady už nebylo co dál. A jedna zásadní věc je ta, že byl to experiment, který asi nevyšel, to si myslím, že je nutné si říct, myslím, že ty podklady, jak tady teď říkal pan ministr, nechť se využijí při různých revitalizačních opatřeních nebo jiných věcech, které se mohou dělat následně. Tady se jasně ukázalo, že to odložilo, a to nemusí být teď jenom o rok, může to být ještě o déle, protože ti autoři těch studií neřeší majetkoprávní vztahy k těm věcem. A můžete mít sebehezčí malůvku, projekt, ale pokud nevyřešíte ty majetkoprávní vztahy, tak tam neuděláte nic ani v rámci odstraňování povodňových škod. A v tom je ten problém, že vlastně my se tady bavíme o něčem, ale ten problém je výrazně hlubší. Takže tam byly - řeknu jenom jeden příklad - já jsem ho nejdřív nechápal, pak jsem to tam pochopil, starostka jedné malé obce - měli projektanty, chtěli propojit obec, levý a pravý břeh, chtěli obnovit lávku, která byla 80 m dlouhá, měla na to všechno, měla na to stanovisko Povodí Odry, ale všude bylo vždycky napsáno, že musí být souhlas orgánů ochrany přírody. Souhlas orgánu ochrany přírody nepřišel, ve stanovisku bylo napsáno, čekáme na studii. A teď oni to nechápali v tom, kdy projektant to dokázal naprojektovat na tu povodeň, která byla, ale oni vlastně nevěděli, jestli ta lávka podle studie bude dlouhá zase 80 m a vyšší, anebo jestli bude dlouhá 150 m, že tam bude nějaké rozvolnění. Já myslím, že to jsou ty problémy a nevnímáme k tomu ty majetkoprávní vztahy, které ten problém výrazně prohlubují z hlediska té realizace. Čili z mého pohledu nebo z vodohospodářského pohledu se osvědčilo to, že § 83 písm. m) je na správném místě, mají se nejdřív ty škody odstranit a potom se můžeme zabývat tím zlepšením hospodaření v té krajině. Samozřejmě každá je jiná, každá potřebuje něco jiného. A já, abych tady potom už nezdržoval, tak k těm financím - byl jsem tady účasten jednání v listopadu nebo v prosinci a myslím, že to zaznělo tady zcela jednoznačně. Takže já jediné, o co bych chtěl požádat za vodu, aby se vám podařilo, abyste podpořili získání těch finančních prostředků zpět, které nebyly pro kolegy z Povodí Odry a z Povodí Moravy. A myslím si, že oproti tomu, co říkal pan místopředseda, do roku 2030/2031, nejvíc to budou potřebovat už v letech 2028/2029 z hlediska přípravy těch prací tam bude gró toho, takže jestli mohu o toto požádat. Tím tomu můžeme napomoci, dělá se to pro tu veřejnost a ta je z toho odstraňování rozladěná, to je pravda.“

M. Janoviak „Já bych za Povodí Odry řekl, co nás nejvíce trápí. Nás trápí to, že existují dvě množiny staveb. Jedny jsou klasické opravy a druhé jsou investice. My dneska tedy hlavně probíráme ty investiční věci, kde se opravdu čekalo na studie z AOPK, problém byl přesně pojmenován - majetkoprávní. Nicméně my se teď dostáváme do schizofrenní situace, že s těmi studiemi ani samotné obce většinou nesouhlasí. Takže samozřejmě nastane šílený ping pong, ale to je to protipovodňové opatření, které my teď začneme chystat. To znamená, je dobré, aby zaznělo tady teď nahlas. My teprve teď tendrujeme projektové dokumentace pro ta protipovodňová opatření, která mají vzniknout v některých obcích. Ještě netendrujeme ani projektové dokumentace. A to je hodně špatně co způsobilo tento časový posun. Takže to je ta jedna množina. A teď ta druhá množina, která je právě alarmující a co mně tady asi potvrdí kolegové, je klasická oprava. My chceme dát něco do původního stavu, od toho je ten škodní povodňový protokol. Vy máte ohlášku, teď to chcete začít dělat a teď přichází pozice AOPK a jejich vyjadřování. Do toku nesmíte vstoupit. Dám příklad - na jednom vodním toku je to v sedmém měsíci, v druhém v osmém měsíci. Teď jsou ti starostové, ti lidé a ti čekají, kdy oni už tam vlastně přijdou, kdy oni to vlastně začnou odstraňovat tu povodňovou škodu, když tam chybí polovina jezu? Proč ještě nepřijeli? Protože nemůžete vstoupit do toku. Najednou se vám do to začnou nabalovat povolení zvlášť chráněných živočichů. Proč to potřebujeme na opravu toho daného majetku? Najednou vám začínají řešit zásah do VKP - do významného krajinného prvku. Proč to řešíme u tady této množiny, kdy vlastně my teď máme hned opravit ten strategický vodohospodářský majetek? A já vám to řeknu úplně jednoduše na číslech. Když se dneska podíváme, ano, zabezpečovací práce proběhly úžasně rychle díky mimořádnému stavu, jinak by asi neproběhly a byly v hodnotě 220 mil. Kč. A dneska, abyste si dokázali představit odstraňování povodňových škod v Povodí Odry s dotací MZe k dnešnímu dni je 152 mil. Kč, a to je špatně. A my opravdu musíme pohnout teď s tou první množinou, což jsou ty klasické opravy, kde projekt je jasně daný, všichni víme, jak to má vypadat a už by právě procesně do toho nikdo neměl zasahovat. Můžeš tam vstoupit tehdy a máš pořešeného živočicha a máš pořešené VKP, proč? Takže to asi za nás, za Povodí Odry, jak my to takto vnímáme, kde nás teď bota nejvíce tlačí a předpokládám, že podobně to mají i kolegové, ostatní správci toku.“

D. Fína „Já to zkusím shrnout trochu ještě z jiného pohledu. Ta první věc je, ty povodně 2024 byly extrémní. U nás na Povodí Moravy zasáhly celé území Povodí Moravy. Ty stoleté nebo extrémní povodně nebyly jenom na tom Jesenicku, Hanušovicku, Šumpersku. U nás tyto průtoky byly i na Dyji, na Svratce, na Veličce čili byl to opravdu velký rozsah. Ty povodňové škody u nás byly v rozmezí zhruba 3 mld. Kč na hospodářském majetku dle protokolu. Jenom k tomu bych chtěl říct, že ty největší škody byly v té severní části, kde byly až pětisetleté vody. Tam, kde opravdu byly ty padesátileté, dvacetileté nebo do té stoleté vody a byla tam protipovodňová ochrana a vesměs v řadě míst byla od roku 1997 v rámci jednotlivých etap MZe budována, tak opravdu zafungovala. Ty škody - kdyby takováto povodeň přišla v roce 1997, tak jsou daleko větší škody, daleko větší problémy. Tam se jednoznačně ukázalo, že protipovodňová ochrana fungovala. Ale tam, kde přijde pětisetletá voda a protipovodňovou ochranu máte na stoletou vodu a jde to jak domino, tam s tím nic neuděláte. A je potřeba si toto uvědomit. A tam, kde přešly takovéto extrémní povodně, tak de facto to je kompletní rekonstrukce toho území a nejenom z hlediska toho vodohospodářského majetku, ale i z hlediska obcí té dopravní infrastruktury, inženýrských sítí atd. a na to my jsme se to snažili směřovat. Já jenom ve faktech - my jsme povodňové škody na Povodí Moravy dali do nějakých 108 akcí. Tehdy z těch protokolů, kterých bylo mnohem víc, dali jsme i ve spolupráci s obcemi do nějakých ucelených celků tak, aby se mohlo začít projektovat, připravovat, následně realizovat. V současné době z těch 108 akcí je 63 v nějaké stavebním procesu. 30 už je jich hotových. Když to vezmeme z tohoto pohledu, tak je to obrovský kus. Ty zabezpečovací práce, které běžely vlastně hned po povodni a až na dvě, které končily v květnu dalšího roku, tak byly hotové do konce roku v nějakém objemu u nás asi 150 mil. Kč. A bylo to zaměřeno především tam, aby ty obce se mohly zaměřovat na tu svou infrastrukturu, mohly začít spravovat chodníky, byly tam obnažené kabely, vysokotlaký plyn atd. Čili, aby se toto dalo realizovat. Když to vezmeme na objem peněz, jak jsem říkal, škody za 3 mld. Kč, tak u nás, když vezmu zabezpečovací práce 150 mil. Kč a zhruba 350 mil. Kč rozjetých akcí do toho. Teď je otázka, když si to někdo vezme, jestli 0,5 mld. Kč rok a půl po povodních při takových škodách je dostatečné nebo není dostatečné. Je ale potřeba si uvědomit, když se dostáváme o ten krok dál, to, co tady zaznělo - příprava, projekty – jak tady zaznělo povodňové škody - je tam podpis AOPK, je tam vždycky ještě poznámka, že se k tomu chtějí vyjadřovat v rámci té projektové přípravy, že je nutnost odstranit ty povodňové škody, ale jakmile se začne projektovat, tak začínají právě ty problémy a diskuze na to, co je potřeba dělat, co není potřeba dělat, co je potřeba dělat jinak atd. To prostě tak je. Já považuji za velmi důležité, že se od počátku nastavila nějaká spolupráce s obcemi, protože ta situace u nás byla trochu jiná než na Povodí Odry. Tam ten rozsah a ty ničivé škody a na tom Jesenicku samozřejmě byly ještě víc extrémní, srovnatelné třeba s tím naším Hanušovickem, ale územně to tam byl větší extrémní rozsah. A musím říct, že my od počátku díky tomu, že jsme spolupracovali s těmi obcemi i ta zadání jsme dávali s nimi, tak ten tlak pak právě na zpracování nějakých studií v těch intravilánech i ze strany těch starostů byl takový, že my jsme si řekli, tady projektujeme a rozjeli jsme de facto skoro všechny projekty až na dva, které byly podmiňovány studií, ale to je extravilán, a to AOPK v rámci té studie se zaměřilo na ty extravilány, které my jsme si dopředu vydefinovali, ať na to se zaměří, ale to nás nebude brzdit v těch extravilánech. Tím my jsme tomu trochu unikli a ten problém tak, jak tady byl popsaný na Povodí Odry, opravdu byl a neumím si představit, že by se toto stalo u nás. Asi ta situace by byla velmi obdobná, ale od počátku i díky právě těm samosprávám a starostům se to podařilo takto rozjet. Proto, když řeknu, že z těch 63, které jsou stavebně rozjeté, nám chybí nějakých 45 a z těch 45 se už dneska 33 projektuje včetně těch největších přes Hanušovice, přes Rudu, přes Bohdíkov, které jsou opravdu rozbombardované. A jenom tady navážu, to jsou projekty, které se opravdu budou projektovat celý letošní rok, předpokládá se, že budou dokončeny začátkem příštího roku. Pak stavební řízení. Uvidíme, jak bude probíhat. To jsou právě ty problémy, kde budeme asi narážet na orgány ochrany přírody. Čili u nás, jak říkám, teď je za půl miliardy rozjetých akcí. Rok 2027 to bude začínat výrazně stoupat. 2028, 2029, možná 2030 to bude největší finanční potřeba, a to poběží opravdu ty největší akce a bude to největší nápor i na stavební kapacity. Takto to nějak v tom harmonogramu máme. Jinak to, co tady zaznělo, teď nevím od koho, omlouvám se, my máme celé ty povodňové škody a předpokládám i kolegové na Odře, v takovém trochu krizovém managementu. To znamená, my všechny ty akce si popisujeme, v jakém jsou stavu, kde jsou problémy, co se pro to dá udělat atd. od vlastně projektové přípravy až po tu stavební přípravu, protože to, jak tady zaznělo, ano, byly tady problémy s projekčními kapacitami. Možná právě rok 2027, 2028 bude třeba s těmi stavebními kapacitami. Někde máme problémy s orgány ochrany přírody, že tam chtějí opravdu výjimky, protože AOPK dneska nám dává připomínky i v místech, kde není orgánem ochrany přírody. Samozřejmě my, když se proti tomu ohradíme a úřad jako orgán ochrany přírody nebo ORP s tím nemá problém, tak ty samé připomínky, co sdělila AOPK - a teď řeknu, abych byl korektní - některé AOPK, tak nám přijdou z nevládek. A začneme se trochu motat v kruhu a je potřeba tam velké úsilí a jednání, abychom to dostali do nějakých kolejí. Proto si myslím, že ten největší problém, s kterými my se teď potýkáme v rámci odstraňování povodňových škod, je opravdu korektní přístup a pro aktivní přístup ze strany orgánů ochrany přírody, když to nejde takto, dobře, tak, jak to jde a pojďme se na to zaměřit. A to, co tady zaznělo, že nám dá jeden odbor AOPK, který se zabývá - teď to s prominutím přeženu – broučky - nějaké stanovisko, další, který se zabývá ještěrkami jiné stanovisko, a oni jsou protichůdné mezi sebou a my pak musíme jet na vedení AOPK nebo na tu pobočku, aby si toto vůbec vyjasnili, co chtějí. Oni řeknou do 14 dnů. Po dvou měsících je urgujeme, pak je k tomu jednání a pak přijdou nové připomínky a znovu doplňujeme nebo předěláváme projekt, to už je dneska skoro standard. A to je to, na co narážíme a toto je to, co chceme i v rámci kolegů s vedením MZe nějak začít korektně řešit s vedením MŽP. A teď řeknu, abych to zase nepřehnal, to není výtka směrem obecně k AOPK, je to výtka, aby si ukočírovali některé lidi na AOPK. To je spíš pro odlehčení, ale je to opravdu na tom nastavení toho přístupu a tak, jak jsme se zrovna včera bavili s vrchním ředitelem, to se netýká jenom povodňových škod, ale týká se to i koncepce protipovodňové ochrany, kterou děláme. Které samozřejmě běží paralelně s tím, je to u několika dalších důležitých vodohospodářských akcí, které jsou mimochodem podporovány i ze strany samospráv. Finančně se na to ty samosprávy podílí. A pak my zjistíme, že máme vydané stavební povolení, máme vysoutěženou firmu a najednou se začneme točit na výjimkách, které do té doby nebyly. To jsou prostě problémy, s kterými se potýkáme.“

L. Strakoš „Já musím říct, že to, co tady říkají kolegové, a nechci to opakovat, tak máme ty samé zkušenosti. Chtěl bych doplnit jednu věc, a to k tomu majetkoprávnímu vypořádání, protože není to v některých případech zrovna jednoduché a tak, jak státní podnik samozřejmě musíme vytvářet znalecké posudky na věcná břemena, na majetkové změny, takže o to nám to komplikuje ještě tady ta věc. A v souvislosti s tou rozsáhlostí tady té povodně, tak samozřejmě - padlo to tady - je i přetíženost projektantů, kde projektová dokumentace nám trvá 8 až10 měsíců, než získáme projektovou dokumentaci a následně se to dostane na nějaké ORP, kde to stavební řízení trvá třeba šest měsíců, takže výrazně se nám tím zpomaluje tady tím procesem a tou velikostí té akce a tam se trošku křížíme nebo v podstatě působíme v té oblasti všichni, my na tom Povodí čtvrtého řádu a kolegové na těch vyšších. Co se týká plnění, tak my jsme v roce 2004 udělali zabezpečovací práce v rozsahu 170 mil. Kč. V roce 2025 jsme se věnovali především projektové dokumentaci a částečně už nějaké realizaci, zejména obnovám. Tam v rozsahu zhruba 100 mil. Kč na letošní rok plánujeme a doufáme, že se to podaří přes tady ty komplikace zhruba 356 mil. Kč realizovat v úpravách a v těch investičních akcích a musím potvrdit, že to těžiště těch prací předpokládáme za státní podnik v roce 2027, kde to je necelých 700 mil. Kč a 2028, kde je to zhruba 600 mil. Kč. Takže to těžiště bude za nás v těch nejbližších následujících dvou letech.“

M. Kučera „Já možná jenom krátce k té debatě o roli AOPK. Já souhlasím víceméně s tím, co tady říkal jak generální ředitel P. Kubala, tak generální ředitel D. Fína z Povodí Moravy. Je to tak a tam je třeba tu roli AOPK jasně vymezit. Na druhé straně chci říct - to říkám tady ke kolegům z výboru - že ta role AOPK je důležitá, že ji nemůžeme z toho nějakým způsobem vyloučit, protože to je věc - to říkám spíš tady ke kolegům, kteří se tím nějak více nezabývají - aby se ten tlak nevychýlil až moc zase na tu druhou stranu. Takže oni jsou pak v okamžiku, kdy ta ochrana přírody do toho nevstupuje, tak se bohužel někdy stávaly - nemyslím, že teď - věci, které jsou nevratné a myslím si, že té naší české krajině vůbec neprospěly a možná bych zmínil asi největší tragédii, kterou já jako historicky vidím, a to je skutečně někdy na konci osmdesátých nebo někdy na přelomu, my jsme u Povodí Odry, tak to, co se stalo na řece Morávce, tam prostě ta - nevím, jak to nazvat - v tom úseku Visuté Pražmo - tam byla tehdy řeka zavezena lomovým kamenem, napřímený tok, tak to je fakt tragické. Ale nemyslím si, že by něco takového bylo možné dnes, ale jenom chci tím říct, že ta role AOPK musí být na jednu stranu vyjasněná, musí být ten proces co nejrychlejší a na druhé straně jenom připomínám, že ta role tam prostě je, tam ta role ochrany přírody je fakt důležitá. Myslím si, že ji z toho nejenže nemůžeme vyloučit, ale naopak spíš musíme ten proces jednoznačně zpřehlednit a zjednoznačnit.“

M. Výborný „Já jsem rád, že pan ministr tady zmínil dopisy mezi MZe a MŽP ještě z mé éry, tak může potvrdit, že jsme určitě nebyli v žádné submisivní roli. To, že to s AOPK není jednoduché, tak to samozřejmě vím. A vrchní ředitelé nebo generální ředitelé Povodí to můžou potvrdit, že jsme si s tím také užili. Ale tam je potřeba tu komunikaci vést. A v některých okamžicích říct, že ten veřejný zájem té ochrany je prostě víc. Takto to je a nenechat se pak točit na nějakých žabičkách, když to řeknu teď velmi laicky, tak to je potom už na vás. Já jsem se spíš chtěl zeptat generálního ředitele M. Janoviaka, byť nevím, jestli to už takto má, protože to si myslím, že bylo důležité, co říkal generální ředitel D. Fína, kolik z těch cirka stovky akcí, které to generuje ta popovodňová obnova, tak kolik jich bylo zahájeno na té Odře? Protože to číslo se v tomto moc neliší. A je potřeba říct, že do toho potom zapadají i dlouhodobě plánované investiční akce. Tak jenom pro členy ZEV - jestli se nepletu - vrchní ředitel možná bude vědět přesně, celá protipovodňová ochrana Zátoru plánovaná už před povodní, tak to je akce za bezmála nebo možná přes 0,5 mld. korun, když se to všechno posčítá. Je to obec, která má dohromady – nevím - vy budete vědět lépe, 5 km, 6 km na délku a tam ta realizace už běží. Jez v Branticích to je to samé a já určitě budu vždycky podporovat pana ministra a ministerstvo v tom, abyste dokázali pokračovat v přípravě Nových Heřminov, včetně přeložky státní silnice 1/35. A je potřeba na to pamatovat i v rámci rozpočtu. Jednoznačně je určitě budu podporovat v tomto nebo musíme i jako ZEV se za vás postavit a je potřeba potom to vidět takto v komplexu.“

M. Šebestyán „Jestli bych to mohl shrnout - já si myslím, že to tady všechno zaznělo i za nás. Nikdo tady nechce rezignovat na ochranu přírody nebo na roli AOPK, ale i to, co říkal mpř. výboru posl. K. Tureček, tak bylo by dobré, abychom se z této zkušenosti poučili, tu roli AOPK vrátili do té role sekundární, ne do té role primární, abychom dbali toho výkladu § 264 stavebního zákona určený na rychlou obnovu po přírodních živlech. A myslím si, že je to o tom starat se o tu krajinu dlouhodobě tak, jak řekl posl. M. Výborný. To znamená mít naplánované ty akce dlouho dopředu a ne to všechno řešit při jedné povodňové události. To se samozřejmě pak musí dát do pořádku tak, aby ta krajina byla obyvatelná, bezpečná pro ty spoluobčany a v tomto smyslu my budeme postupovat. Samozřejmě máme tady příklady nějaké lepší praxe, horší praxe. To, co říkal generální ředitel D. Fína, to intenzivní jednání se samosprávami - je tam vyšší podíl těch akcí proti Odře, ale to už je detail. A já znovu říkám, že teď to bude celé hlavně o tom, abychom sehnali ty peníze do toho rozpočtu, aby to mohlo pokračovat.“

K. Tureček „Já jsem skutečně ten problém chtěl tady pojmenovat. Je to problém, vyplývá to z diskuze, problém, který se nám sem bude vracet. Já bych asi navrhnul největší problém, který já v tom vidím - a on to tady řekl jeden generální ředitel - je, že skutečně dva nebo dva a půl roku po povodních opravy finalizovaly a prakticky ten zbytek, tu druhou půlku tvořily investice a ty opravy v tuto chvíli drhnou. Takže já bych navrhnul pak usnesení, které to jenom vezme na vědomí. Nicméně signalizuji předem, protože je to problém zásadní, to odstraňování povodňových škod drhne, my to s nějakými detaily prokonzultujeme na podvýboru pro vodní hospodářství. Sladíme se s generálními řediteli a sem vrátíme nějakou informaci v průběhu podzimu 2026 a navrhneme další postup. To je za mě jako zpravodaje návrh dalšího postupu.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.

Zpravodaj mpř. ZEV posl. K. Tureček předložil návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 53 (+13, 0, 1); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.

Výroční zpráva Vinařského fondu za rok 2025 (sněmovní tisk 182)

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala za Vinařský fond (VF) ředitele Z. Vičara, který je pověřen Zprávu přednést za omluveného předsedu Rady VF hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha. Dále za MZe přivítala J. Fialku – vrchního ředitele Sekce potravinářství a O. Černého – náměstka člena vlády. Zpravodajem byl určen posl. S. Fridrich.

Ředitel VF Z. Vičar ve svém úvodním slově sdělil, že „Rok 2025 byl pro VF nelehký, protože mu předcházela neúroda způsobená mrazem, suchem, povodněmi. Z toho vyplývá, že i ty příjmy VF byly nižší, takže jsme provedli důkladnou racionalizaci našeho fungování, a to vyústilo v to, že i přesto, že jsme hospodařili s asi o 7 mil. Kč nižším rozpočtem, tak jsme nakonec skončili v plusu necelý 1 mil. Kč, takže se podařilo ušetřit celou řadu prostředků. Šetřili jsme jak na personálních nákladech, to znamená, že místo 4,5 úvazku stálého jsou ve VF už jenom čtyři úvazky. A šetřili jsme i na tom, jakým způsobem jsou nastavená výběrová řízení, naplnění různých služeb, které VF, aby splnil zákon, který ho zřizuje, provozuje. Jinak kdybych měl pohovořit asi o té nejdůležitější věci nebo o dvou důležitých novinkách, které se vztahují k minulému roku - první z nich je to, že nově VF působí jako prostředník při nákupu a distribuci šroubových uzávěrů ke Svatomartinskému, což znamená další zdroj příjmů VF, protože byť na nich není žádná velká marže, tak se to vnímá jako příjem a tím pádem se nám to násobí v dotaci z MZe. To stejné od letošního roku platí k nové značce Bublinky a ta se právě minulý rok rozjížděla. Zapojilo se do tohoto projektu mezi 15, 17 vinaři a na trh zamířilo kolem 70 tis. lahví pod tímto označením. Z nejnovějšího průzkumu, který máme od agentury YouGov je to určitě krok správným směrem, protože podle jeho nejnovějšího průzkumu ve srovnání mezi lety 2024 a 2025 spotřeba tichých vín v ČR klesla o 10 % v hodnotě a o více než 12 % v objemu. Zatímco jsme si tam nechali udělat speciální položku Prosecco, tak Prosecco za toto období narostlo o 10 % v hodnotě a o 32 % v objemu, takže se jedná skutečně o velice razantní vstup nebo je to pokračování trendu a my se mu snažíme čelit tím, že se snažíme ukázat našim spotřebitelům, že i naši vinaři vyrábí kvalitní perlivá vína. Takže já jsem si nechal k dnešnímu dni vyjet nějaký trend, jak se ta značka rozvíjí a už teď je to kolem 110 tis. láhví. Nově na trh míří i plechovky, což je velice oblíbené u spotřebitelů a zapojeno je 28 vinařů a další se chystají. Takže během roku se nám to víceméně zdvojnásobilo, což potvrzuje to, že příprava této značky byl dobrý krok. To je asi tak v krátkosti všechno.“

Zpravodaj posl. S. Fridrich sdělil, že „Ta zpráva byla všem rozeslána 4. 5. 2026 jako ST 182. Já mám zjednodušenou úlohu proti svým kolegům, kteří zpravodajovali předtím, protože všichni máte před sebou velmi dobře zpracovanou detailní zprávu o činnosti VF. Řekl bych, že graficky je na velmi dobré úrovni nebo na super úrovni, přímo bych řekl. Tak, jak už tady bylo řečeno, Fond měl náklady ve výši 76 mil. 101 tis. 397 Kč, příjmy 77 mil. 044 tis. 531 Kč, takže hospodářským výsledkem je plus 943 tis. 134 Kč a tento hospodářský výsledek je auditován bez výhrad. Takže já k tomu nemám celkem co dále dodat a potom v návrhu usnesení doporučím vzít tuto zprávu na vědomí.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.

J. Krutáková „Děkuji za přednesenou zprávu a taky doloženou zprávu. Já mám k tomu spíš takové dvě, možná tři poznámky a zároveň dotazy. Co se týká kapitoly vinařská turistika a potom žádosti o podporu a smlouvy. To jsou žádosti o dotace, které dostávají běžně vinařské spolky a podobně na konání různých výstav, letních otevřených sklepů apod. Zaznamenala jsem, že byly upraveny dotační podmínky. Je to možná 2 či 3 roky zpátky, což se projevilo samozřejmě na počtu těch akcí a já jsem ráda, protože si myslím, že ty akce jsou už tak dlouhodobě zavedené, že jsou samofinancovatelné a není potřeba je až tolik podporovat. Myslím si, že ty peníze by se mohly nasměrovat někam jinam a pak řeknu kam. Ale co se týká ještě tady těch dotací právě na ty menší vinařské akce spolků a zahrádkářů apod. - chtěla jsem se zeptat, proč jsou podporovány třeba v jedné obci jednomu spolku čtyři akce? Myslím si, že je to zbytečné. Vidím, jak ty akce probíhají, jaká je návštěvnost, jaký je zájem těch lidí a myslím si, že opravdu by se to mohlo směřovat někam jinam. A právě můj návrh je směřovat ty prostředky na právě vinařskou turistiku a tím nemyslím jenom vydávání různých propagačních materiálů, ale máme tady projekt moravských vinařských stezek, které jsou už 25 let zavedené, 1200 km vyznačených tras apod. a samozřejmě s rozvojem cykloturistiky mnohdy už ta trasa, to značení neodpovídá té skutečnosti. Navíc tady máme třeba i nové vinařské cíle apod., jestli by opravdu nestálo za zvážení tyto finanční prostředky, aspoň v nějaké menší míře zaměřit na tuto problematiku?“

M. Kučera „Já mám otázku spíše obecně s VF, a to je to, že já jsem v poslední době zaznamenal některé aktivity ministra zdravotnictví. Samozřejmě ona jedna věc je, jaké omezení prodeje alkoholu, to je jedno téma, ale druhá věc, jestli se to nějak začalo projevovat i směrem třeba k VF, protože jedna z věcí, která tam zaznívá, je omezení reklamy na alkohol, což by mohlo výrazně poškodit právě ty vinařské regiony. Takže jestli se v tom už něco děje - to je spíš asi tady na vrchního ředitele.“

J. Kott „Já jsem slíbil, že ocením zprávu posl. S. Fridricha, takže skutečně to měl načtené a ty materiály si nachystal - ale teď vážně - já jsem z pozice člena dozorčí rady byl požádán a jsem teď moc rád, že pan ředitel tady u toho sedí - dlouhodobě řešíme problematiku nesplatných pohledávek a je v podstatě na nás, jak rychle budeme schopni tento problém vyřešit, byť auditorská zpráva ukazuje na to, že tam není žádné pochybení a že je to všechno v pořádku, tak vlastně ten Fond před sebou tlačí nikdy už dobytné pohledávky, které v podstatě v nějakém čase bude muset stejně MZe vyřešit. Takže jsem jenom chtěl požádat a bylo by to vlastně v součinnosti s VF, který už má nějakou variantu nachystanou, jestli bychom byli schopní jako ZEV nebo byli připraveni jako ZEV podat pozměňovací návrh (PN) k příslušnému zákonu, ať už to bude zákon o zemědělství nebo zákonu o SZIF, aby ten PN vyčistil ten problém, který tam dlouhodobě vzniká. A jak říkám, pan ředitel má už nějakou variantu paragrafu nachystanou, takže pak záleží jenom na nás, abychom to byli schopni do toho zákona nějak zařadit.“

J. Fialka „Dovolím si okomentovat v zastoupení pana ministra, který se odebral na další jednání s omluvou. Dotazy posl. J. Krutákové - vždycky o těch akcích primárně rozhoduje Rada VF. Letos tak učinila cca před jedním měsícem. My jsme shodou okolností dneska na poradě vedením ministra zemědělství schválili tu podporu, resp. vyhlášení té tranše od 1. července do 15. srpna, přesně v těch oblastech, které jste zmínila, a my jako ministerstvo respektujeme členskou základnu rady, koneckonců řada z vás je účastna jednání, případně jste v dozorčí radě, takže my vnímáme tyto podněty a budeme to samozřejmě s panem ředitelem řešit i se členy, kteří VF tvoří. A pokud něco funguje v praxi, tak my to jedině podpoříme. Ono je to skutečně potřeba i v dnešní době, protože víte, že spotřeba vína v Evropě klesá o 30 až 40 %. Pan ředitel to zmiňoval - ČR 12 %, u piva jsme v řádu 4 % a ta průměrná spotřeba - třeba víno v ČR - už je pod 20 l na hlavu. Kolegové ze zdravotního výboru by měli radost, ale to tak prostě je. Takže to je má odpověď na tu vaši otázku a samozřejmě pokud to bude mít smysl, tak to rada podpoří. Na dotaz posl. M. Kučery - tam chci zmínit, že v rámci Rady vlády pro řešení politiky závislostí, kam spadá i otázka alkoholu, automatů a třeba i tabáku, jak známe z historie, tak Úřad vlády zpracovává tzv. Akční plán, jehož součástí jsou navržená opatření jak v oblasti tabáku, tak i alkoholu. Je tam nějaká snaha omezení reklamy atd. co víme z médií. My jsme jediný resort, který tady s těmi návrhy má problém. Říkám to zcela otevřeně. A ten Akční plán resp. jeho návrh ještě nebyl oficiálně předložen, takže předpokládám, že jakmile ho Úřad vlády bude mít zpracován a vydiskutován napříč státní správou, jednotlivými institucemi, tak teprve o tom se budeme bavit. Tak jenom na tu vaši otázku, abyste věděli nějaký aktuální stav těch věcí a jakým způsobem jsou řešeny, ale je určitě ještě čas i díky třeba vašemu zájmu s tím něco udělat, aby to nebylo jenom na našem rezortu. Tak je to vždycky v těchto oblastech. A co se týče příspěvku posl. J. Kotta, tak samozřejmě pokud ten PN opět bude vycházet z potřeb té praxe, tak mi nebudeme mít problém ho jakýmkoliv způsobem podpořit.“

S. Fridrich „Já jenom k tomu krátkou poznámku, protože pohledávkami jsem se celkem zabýval, i když v jiném odvětví, a to v pivovarském průmyslu a v podstatě jsme to měli rozčleněné - navazuju na ten PN, který zřejmě bude na dobu po splatnosti, to znamená, dejme tomu - 90, 180 dnů se bralo jako normálně, někdy nad tři roky už to šlo do rezerv a do odpisů. Tady je to trošku jiné, protože to bude řešit ministerstvo, ale asi bychom se pak mohli nad tím návrhem sejít a probrat to.“

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná ukončila jednotnou rozpravu.

Zpravodaj posl. S. Fridrich předložil návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 54 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.

Informace z podvýborů

V tomto bodě nikdo nevystoupil.

Sdělení předsedkyně, různé

6.1. Sdělení předsedkyně

Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že:

seminář na téma „Restart dřevozpracujícího průmyslu do roku 2029“, nad kterým ZEV převzal záštitu a který se měl konat zítra, tj. ve středu 13. května 2026 od 9.00 do 14.00 hod. v m. č. A 108 – Sál státních aktů – se z důvodu svolání schůze PS ruší. O náhradním termínu budou všichni včas informováni;

v úterý 26. května 2026 od 19.00 hod. v gastronomickém zařízení Demokracie a jejích venkovních prostorách proběhne již „6. setkání Klubu přátel českého pivovarnictví“, nad kterým ZEV převzal záštitu. Pozvánky všichni obdrželi mailem;

v tuto chvíli má ZEV všechny přikázané ST projednané a další se očekávají až začátkem září. Proto se nabízí možnost v úterý 9. června navštívit společně se členy Podvýboru pro včelařství Střední odborné učiliště včelařské v Nasavrkách, kde v tento den proběhne medobraní a jednání se zástupci Českého svazu včelařů. Tato návštěva se připravuje a bližší informaci všichni obdrží v následujících dnech;

ve středu 10. června 2026 od 9.00 do 12.00 hod. v m. č. A 108 – Sál státních aktů – proběhne seminář na téma „Ekologické zemědělství v ČR – více než 35 let za námi a mnoho výzev před námi“, nad kterým ZEV převzal záštitu. Seminář pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství. Registrace je již od 8.30 hod.;

ve čtvrtek 11. června 2026 proběhne výjezdní zasedání ZEV do Holovous, kde se členové ZEV setkají se zástupci Ovocnářské unie. Návštěva se uskuteční na základě pozvání předsedy Ovocnářské unie M. Ludvíka. Odjezd v 8.00 hod. od PS Sněmovní 4. Předpokládaný návrat zpět k PS do 18.00 hodin;

ve dnech 15. a 16. září 2026 se plánuje výjezdní zasedání, a to na Vysočinu do Kamenice nad Lipou a následně do Středočeského kraje do Rozběřic u Hradce Králové. V úterý ve 13.00 hod. by zde v PS proběhla standardní schůze ZEV. Po jejím skončení by následoval přesun do Kamenice nad Lipou, kde by pokračovala diskuze nad dalšími aktuálními tématy v oblasti vodního hospodářství. Ve středu ráno by pak proběhl přesun do Rozběřic u Hradce Králové, kde by proběhlo seznámení se s aktuálními trendy v pěstování brokolice a další zeleniny a následovalo by jednání se zástupci Zelinářské unie. Tato návštěva se koná na pozvání předsedkyně unie M. Nebeské. O detailním programu se zatím jedná, všichni budou včas informováni.

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil a přednesla návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 55 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.

6.2. Různé

V tomto bodě nikdo nevystoupil.

Návrh termínu a pořadu další schůze výboru

Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že ZEV má veškerou agendu nyní projednanou a z tohoto důvodu si dovolila navrhnout usnesení, aby ji výbor zmocnil ke svolání schůze dle potřeby.

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přednesla návrh usnesení.

Bylo přijato usnesení č. 56 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.

Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná poděkovala přítomným za účast

a 8. schůzi ZEV v PSP v 15.00 hodin ukončila.

Jana KRUTÁKOVÁ v.r.

ověřovatelka

Monika OBORNÁ v.r.

předsedkyně

Zapsala: Monika JIRKOVÁ

Dne: 18. května 2026

Za správnost: Tomáš VRBA

tajemník

Příloha zápisu č. 1/1

Hlasování

8. schůze zemědělského výboru PS PČR

/12. května 2026/

pořad 8. schůze

SZÚ 2025

kap.346 - ČÚZK

SZÚ 2025

kap.329 - MZE

ano

zdr

ano

zdr

ano

zdr

BAČÍKOVÁ Jana

BENDL Petr

FALTÝNEK Jaroslav

FRIDRICH Stanislav

KOTT Josef

KRUTÁKOVÁ Jana

KUČERA Michal

OBORNÁ Monika

PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla

10.

POŠAROVÁ Marie

11.

PRAŽÁK David

12.

ŠMÍDA Martin

13.

TROJAN Václav

14.

TUREČEK Karel

15.

VÁŇA Josef

16.

VÝBORNÝ Marek

Celkem:

usn. č. 51 usn. č. 52

Příloha zápisu č. 1/2

Hlasování

8. schůze zemědělského výboru PS PČR

/12. května 2026/

Odstraňování povodň. škod z r. 2024

ST 182

Příští schůze ZEV – výjezd na Vysočinu a do Střed. kraje

ano

zdr

ano

zdr

ano

zdr

BAČÍKOVÁ Jana

BENDL Petr

FALTÝNEK Jaroslav

FRIDRICH Stanislav

KOTT Josef

KRUTÁKOVÁ Jana

KUČERA Michal

OBORNÁ Monika

PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla

10.

POŠAROVÁ Marie

11.

PRAŽÁK David

12.

ŠMÍDA Martin

13.

TROJAN Václav

14.

TUREČEK Karel

15.

VÁŇA Josef

16.

VÝBORNÝ Marek

Celkem:

usn. č. 53 usn. 54 usn. 55

Příloha zápisu č. 1/3

Hlasování

8. schůze zemědělského výboru PS PČR

/12. května 2026/

Příští ZEV

ano

zdr

ano

zdr

ano

zdr

BAČÍKOVÁ Jana

BENDL Petr

FALTÝNEK Jaroslav

FRIDRICH Stanislav

KOTT Josef

KRUTÁKOVÁ Jana

KUČERA Michal

OBORNÁ Monika

PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla

10.

POŠAROVÁ Marie

11.

PRAŽÁK David

12.

ŠMÍDA Martin

13.

TROJAN Václav

14.

TUREČEK Karel

15.

VÁŇA Josef

16.

VÝBORNÝ Marek

Celkem:

usn. č. 56