Zápis z jednání č. 9 (5/5)
9. schůze · text vytažený z DOCX · originál „Zápis z jednání č. 9“ na psp.cz ↗
1932615579863002026
10. volební období
ZÁPIS
z 9. schůze zemědělského výboru,
která se konala dne 15. a 16. září 2026 od 12.00 hodin v Poslanecké sněmovně, Kraji Vysočina a Středočeském kraji
Přítomni: poslankyně a poslanci P. Bendl, J. Faltýnek, S. Fridrich, J. Kotlík, J. Krutáková, M. Kučera, M. Oborná, M. Pošarová, D. Pražák, P. Pivoňka Vaňková, M. Šmída, K. Tureček, J. Váňa a M. Výborný
Omluveni: J. Bačíková, V. Trojan
(Prezenční listina poslanců – příloha č. 2)
Hosté: dle prezenční listiny
(Prezenční listina hostů – příloha č. 3)
Úterý 15. září 2026 v PSP
Jednání výboru zahájila a řídila předsedkyně výboru posl. Monika Oborná.
NÁVRH POŘADU:
úterý 15. září 2026 v PSP (Sněmovní 4, 118 26 Praha 1, místnost č. 108/A)
12.00 hodin
Informace o aktuálním stavu sucha a jeho nepříznivých dopadech na krajinu
Informace z podvýborů
Sdělení předsedkyně, různé
Návrh termínu a pořadu další schůze výboru
14.30 hodin – odjezd od PS
17.00 hodin – začátek jednání
Představení legislativního návrhu na urychlení výstavby strategických vodních děl
Uvede: posl. Karel TUREČEK
Přizvaní: zástupce Ministerstva zemědělství3
zástupci Svazu vodního hospodářství
Středa 16. září 2026 (Všestary)
10.00 hodin – návštěva ZD Všestary
Seznámení se s nejnovějšími trendy v oblasti pěstování zeleniny
Diskuse o aktuálních problémech českého zelinářství
Přizvaní: zástupce Ministerstva zemědělství3
zástupci Zelinářské unie
15.00 hodin – odjezd do Prahy
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přivítala přítomné poslankyně, poslance a hosty. Též mezi přítomnými přivítala nového člena zemědělského výboru (ZEV) posl. J. Kotlíka a popřála mu hodně úspěchů a radosti z práce v ZEV. Konstatovala, že obdržela omluvu posl. J. Bačíkové a V. Trojana. Předsedkyně seznámila poslance s návrhem programu. Sdělila, že další jednání ZEV bude pokračovat v Kamenici nad Lipou představením legislativního návrhu na urychlení výstavby strategických vodních děl a ve středu se členové ZEV přesunou do Všestar, kde proběhne společné jednání se zástupci Zelinářské unie (ZU). S dalším doplněním programu nikdo v otevřené rozpravě nevystoupil. Program byl schválen všemi přítomnými poslanci (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
1.
Informace o aktuálním stavu sucha a jeho nepříznivých dopadech na krajinu
Za Ministerstvo zemědělství (MZe) přivítala ministra zemědělství M. Šebestyána, O. Černého – náměstka člena vlády, A. Kendíka – vrchního ředitele Sekce vodního hospodářství. Dále přivítala P. Kubalu – předsedu představenstva Svazu vodního hospodářství a generálního ředitele Povodí Vltavy, s.p. „Tento bod jsem na dnešní schůzi zařadila z toho důvodu, že víme, že nás sucho trápí nejenom dlouhodobě, ale ten uplynulý rok ta situace byla opravdu mimořádná. Negativně se to projevilo na letošní úrodě, ať už jsou to obiloviny, olejniny, pícniny, ale také zelenina a ovoce a domnívám se, že opravdu je to jedno z témat, které bychom měli na ZEV probrat a také děkuji všem přítomným hostům, kteří pak dostanou slovo i z řad odborné veřejnosti. Zpravodajem je posl. K. Tureček.“
Min. zemědělství M. Šebestyán stručně informoval o aktuální situaci v oblasti zvládání sucha a stavu nedostatky vody a opatření, které MZe v této souvislosti realizuje. „Tyto podklady a informace, které vám tady dnes budeme s kolegy prezentovat, vychází z vyhodnocení stavu vodních zdrojů k 10. září 2026. Všichni víme, že aktuální hydrologická situace v ČR není příznivá. Nadále se potýkáme s projevy sucha, která se odrážejí zejména ve stavu podzemních vod a přirozených průtocích vodních toků. Přestože jsou některé ukazatele nepříznivé, tak na co můžeme být pyšní a v čem můžeme být klidní tak je, že zásobování obyvatel pitnou vodou a další významné odběry nejsou v současné době ohroženy a nebyly ohroženy ani v průběhu letošní periody sucha a za tu významnou roli při zmírňování dopadů sucha nadále plní vodní nádrže. Ta základní čísla, jestli mohu říct, to nadlepšení vodních toků v průběhu letošního roku, které Povodí zajistily, je v rozsahu kolem 500 mil. m3 vody, které díky našim přehradám byly vpuštěny do řek a byla nadlepšena ta situace, takže Pražané sedící na náplavce, jak s oblibou tady říkáme, nikdy nepoznali, že vlastně máme obrovské hydrologické sucho. Dalším zásadním úspěchem ČR je, že máme 94 % obyvatel připojeno na vodovody a většina té vodárenský sítě je propojená a daří se vlastně i tu vodu přesouvat, což samozřejmě neplatí u těch některých obcí, které jsou závislé na podzemních vrtech, ale většina toho území je v této situaci. Na druhou stranu vidíme to jako prioritu a my se ještě o tom budeme bavit, jakým způsobem dál budeme přistupovat k právě propojování vodohospodářských soustav v ČR. Chtěl bych zdůraznit, že systém zvládání sucha a nedostatku vody ČR řeší. Od roku 2021 je zaveden komplexní systém řízení sucha založený na vodním zákoně. To znamená tak, jako to známe u povodní, tak vodní zákon byl doplněn plány pro sucho a činnosti komisí pro zvládání sucha jak Krajské komise, tak Ústřední komise pro sucho. Tam bych chtěl říct, že v letošním roce se Ústřední komise pro sucho sice sešla, ale ne ze zákonného důvodu. Ta schůzka byla na informativním charakteru, to znamená, abychom si poprvé vlastně vyzkoušeli i ten systém až po tu Ústřední komisi, ale vzhledem k tomu, že nedošlo k zásadním přerušením a opatřením ani na těch Krajských komisích, tak to mělo informativní a preventivní charakter. Ta komise jednala 24. 8. 2026. Dál bych tady chtěl zdůraznit, že na základě Národní koalice pro boj se suchem byly vypracovány koncepce ochrany před následky sucha, které má ČR od roku 2018, 2019. Tato koncepce byla aktualizována naposledy v roce 2023. Platí nám do roku 2027 a jsou v ní uvedena podle našeho názoru de facto veškerá opatření tak, která by ČR měla dělat, abychom i do budoucna zvládali otázky sucha. Z té koncepce bych chtěl vyzdvihnout, že MZe dlouhodobě podporuje investice do vodárenské infrastruktury, zajištění vodních zdrojů a modernizace vodohospodářských systémů, i když se v předešlých letech ty prostředky pohybovaly v nižším než plánovaném rozpočtu. To znamená, ten plán byl dávat tam aspoň ty 4 mld. Kč do té vodohospodářské politiky, tak my jsme se už letos dostali na 3 mld. Kč, což je navýšení proti uplynulým letům a máme připraveny prostředky i ve výši 3,5 až 4 mld. Kč podle toho, jak to dokážeme čerpat na příští rok. V tom přespříštím roce v tom plánu rozpočtu je výhledové číslo 4,2 mld. Kč. Chtěl bych poděkovat všem, kteří i svým působením nám pomáhají k tomu, aby tato rozpočtová položka byla naplněna a ty peníze, které vlastně v této oblasti chceme investovat, tak aby tam přicházely. Významná pozornost je věnována také zadržování vody v krajině prostřednictvím vodních nádrží, krajinotvorných opatření a pozemkových úprav. Tady bych řekl, že opět z pohledu těch malých vodních nádrží a rybníků chceme navyšovat tu rozpočtovou položku v této jako podpoložku toho, o čem jsem hovořil v příštím roce. Z pohledu těch - a máte to i v podkladu - finančních výdajů na realizaci obsažených v té koncepci, tak je to vlastně v položce vodní hospodářství. Podporují se také opatření v lesním hospodářství, která přispívají ke zvýšení retenční schopnosti krajiny a lepšímu hospodaření s vodou. Tam z těch nových věcí bych zejména chtěl upozornit na projekt Lesů ČR, které obhospodařuji asi 45 % lesních ploch s tím závazkem do tří let vybudovat 3000 tůní, mokřadů a dalších opatření zadržujících vodu v lesních porostech. Další věcí, kterou vlastně chystáme a co je součástí i té strategie, jsou přípravy významných vodních děl, které mají do budoucna posílit vodní bezpečnost ČR. Jde nám zejména o posílení vodárenských nádrží, protože tam podle těch modelů očekáváme, že vodárenské nádrže do těch 30, 40 let nebudou schopny zadržovat to množství vody, které zadržují v současné době, proto je jich potřeba více, abychom dokázali tu vodu zadržovat na více místech, protože bude růst výpar a samozřejmě délka vegetačního období, která má taky vliv na spotřebu vody. Chystá se to, co vlastně bude součástí i toho odpoledního bloku v rámci ZEV. O tom se určitě bude hovořit. A samozřejmě máme ve výstavě a v budování ta uváděná vodní díla - těch šest - která jsou nějakým způsobem v přípravě. Nadále budeme průběžně vyhodnocovat účinnost přijatých opatření a reagovat na aktuální vývoj hydrologické situace. Ty nástroje k tomu jsou, jak už jsem řekl, na reagování hydrologické situace té komise pro sucho nebo „suchá komise“, jak se někdy říká, a z pohledu těch opatření je to pravidelné vyhodnocování té koncepce ochrany před následky sucha. Tam opravdu bude důležité, aby ty prostředky, které byly rozpočtovány nebo budou rozpočtovány, aby reflektovaly tu potřebu. Dlouhodobě se o to tady snaží samozřejmě pan posl. K. Tureček, já mu za to děkuji a budeme rádi za tu pomoc pro tu vodu, abychom opravdu tam v tom rozpočtu tu položku měli aspoň na těch 4 mld. Kč.“
Zpravodaj mpř. ZEV posl. K. Tureček na úvod sdělil, že „ samozřejmě v úvodním slově pana ministra taková ta podstatná hodnocení toho sucha v letošním roce zazněla. Chci samozřejmě taky zdůraznit, že po prvé my skutečně stojíme historicky 20, 30 let dozadu před nejvyšším suchem, které nás postihlo. Nicméně chtěl bych trochu varovat, že si skutečně já osobně myslím, že to není to nejkatastrofálnější sucho, ke kterému by mohlo v budoucnu dojít. Já samozřejmě vždycky uvádím takové příklady i z minulosti, že když se podíváme zase do minulosti i 100, 200 let dozadu, tak takové ty velké povodně vždycky bývají kolem let, kdy se láme století, vždycky na přechodu století, začátek, a to sami vidíte, kdežto sucha nám spíš padají do období kolem prakticky čtyřicátých padesátých let. A teď vážně skutečně připomínám rok 1947 a historicky dohledatelný i rok 1854. Takže si skutečně myslím, že je to pro nás takové od přírody i velké varování, že musíme nějaká ta opatření prohloubit, brát téma extrémních dopadů - řekl bych - škodlivých účinků vod, kterými jsou na jedné straně povodně, na druhé straně sucho, velmi vážně a samozřejmě pokračovat v přijatých opatřeních. Já samozřejmě, co chci taky ocenit je, že od přijetí od nového vodního zákona v roce 2000 se nám prakticky v té oblasti vodohospodářství, těch opatřeních na vodních dílech, vodních tocích, daří držet politickou stabilitu, a to je podstatné. My 26 let, ať je vláda pravicová, levicová nebo kterákoliv, vždycky se vědomě přihlašuje k těm programům, které jí odevzdává ta minulá vláda. A v tomto směru já skutečně oceňuji prakticky tu 26letou kontinuitu, která se v té oblasti vodního hospodářství prolíná. Takže za to já chci všem poděkovat a samozřejmě pevně věřím, že my prodiskutujeme určitá opatření a že v té kontinuitě i s akcentem toho druhého extrému škodlivých účinků vod, což je sucho, budeme do budoucna pokračovat. Děkuji za pozornost a pevně věřím, že diskuze nám i otevře nějaké oblasti, o kterých je třeba diskutovat do budoucna.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu.
P. Kubala „Já jenom naváži na to, co tady zaznělo, vlastně jak od pana ministra, tak od pana místopředsedy a některé věci malinko vezmu víc dopodrobna. Prožíváme opravdu nejhorší sucho v novodobé historii. Je často srovnáváno s rokem 1947. Nicméně ten rozdíl je v tom takový, že to, co si říkáme poslední roky neustále, že procházíme určitou změnou, kdy nám vzniká ta extrémicita srážky jinak rozložené v čase, ale úhrn srážek je stejný. Letos tomu tak není, protože v tom roce 1947 ten úhrn srážek byl v průměru. V letošním roce a už to byl i konec roku 2025, tak úhrn srážek je pod průměrem. Takže to je další prvek, který se nám do toho prolíná a který vlastně ukazuje ten trend, který je a bude zcela jednoznačně negativní, akorát nevíme, jak často. Myslím si, že proto je nezbytné být připraven jak na sucho, tak na ty povodně. A zazněly tady věci - pan ministr řekl, kolik bylo nadlepšeno vlastně milionů kubíků do vodních toků, do řek. Je nutné si s tím promítnout, jak by to i vypadalo, kdyby tomu tak nebylo. Takže vlastně tady využiji Prahu, sedíme v Praze, myslím, že i téma Vltavské kaskády je velmi diskutované z hlediska mediálního, protože jsou tam také některé procesy, které nastávají úplně poprvé za celou její více než šedesátiletou historii. Tak kdyby nebyla ta možnost toho nadlepšování, tak v současné době v Praze teče nějakých 10 m³/s. To znamená, že ve vazbě na odběry, ve vazbě na to prostředí okolo, ve vazbě na vypouštění vyčištěných odpadních vod a teď neříkám ústřední čistírnu tady v Praze, která nám pomáhá, nadlepšuje, má výborné parametry, ale máme po toku dolu i na dolním toku Labe úplně jiné požadavky ještě na tu vodu, tak by rozhodně nebyly zajištěny. Je nutné k tomu říct, že když byly stanovovány tyto minimální zůstatkové průtoky, tak jsou zohledněny a je to jeden z prvních aspektů, pozitivní dopad na vodní a na vodu vázaný ekosystém. Čili není to jenom – řeknu - o těch technických, ekonomických věcech, ale je to skloubeno všechno dohromady. A z těch více než 500 mil. m3 nadlepšení, tak z Vltavské kaskády, nikoliv za celý rok, ale až od dubna, kdy se začal naplňovat ten minimální odtok, tak je to k dnešnímu dni více než 280 mil. m3 vody. Další věc, která tady byla zmíněná a chtěl bych to podtrhnout, tak jsou ty vodárenské nádrže, protože jejich naplněnosti - a teďka to vezmu za celou republiku - máme jich 47, takže to není jenom o Povodí Vltavy - tak je neustále dostatečná a jejich zátěž probíhala přesně v době, kdy - jak tady byly zmíněny ty lokální zdroje – tak nebylo možné využívat a vodárenské společnosti s tím pracují - a to si myslím, že pak doplní asi pan ředitel V. Žák taky z hlediska toho pohledu provozovatelů vodovodů a kanalizací, abych mu nebral v tomto slovo. Nejvýznamnější vodárenská nádrž - je pod velkým drobnohledem - Švihov na Želivce - k dnešnímu dni naplněná na 82 %. Čili vidíte, že ty zásoby jsou takto dány. Není tomu tak úplně všude, ale dá se říct, že v globálu jsme naplněni na nějakých 60 – 85 až 90 % v rámci toho rozptylu těch vodárenských nádrží. Ta situace na to, že jsme na podzim, tak není vůbec příznivá. V podstatě průtoky na vodních tocích - a teď to platí trochu obecně, ale zúžím to na to Povodí Vltavy - jsou neustále podprůměrné, trend je setrvalý nebo mírně klesající a jak teď zažíváme různé srážky, bouřky a tak dál, to pomůže, je to fajn, každá kapka je výborná, ale je to na zalití, je to na lokální využití, malinko se nám ten průtok zvedne ze dne na den, ale zase se vracíme k těm minimům. Za letošní rok jsme naměřili opravdu nejnižší zaznamenané hodnoty za celou dobu sledování na různých průtocích v profilu řek a je to úplně jedno, jestli je to Povodí Sázavy, Lužnice, Úhlavy atd., takže je to v celém Povodí, je to zasaženo komplet a z hlediska konzultací, které děláme pravidelně s kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu, a to platí taky vlastně už pro celou republiku, nemáme nějakou vizi výhledových srážek, které by byly v takové intenzitě, že by dokázaly vůbec začít nastartovat to obnovování těch zdrojů vody tak, jak bychom potřebovali. Takže je otázka, jaká ta situace bude a myslím, že zdaleka nemáme vyhráno, protože můžeme říct, že k dnešnímu dni není nikde žádný progres k lepšímu, ale neustále se nám ta situace prohlubuje, a to je nutné vnímat. Takže i za to chci poděkovat jak vám, tak MZe, že jsou připravené ty kroky, které vedou k tomu, abychom začali už některé ty věci z hlediska zajištění brát vážně. Možná bych se ještě krátce zmínil k zadržení vody v krajině. Myslím si, že to je alfa omega všeho. Na tom se asi shodneme všichni. Na druhé straně - ukázala nám tato situace jeden - já to vnímám jako problém asi v tomto - my, když děláme z hlediska – řeknu - spíš těch technických opatření nebo věcí, tak to děláme v rámci nějakých ucelených povodí. A když jsme si teď dělali bilanci zadržení vody v krajině, tak tím, že - nechytejte mě úplně za slovo - ale na tom to nejlíp řeknu - my dokážeme jednoznačně prokázat, kolik jsme na to vynaložili finančních prostředků třeba z Operačního programu Životní prostředí a tak dál, ale ukazuje se, že ta metoda rozsypaného čaje prostě nefunguje v takovémto extrémním počasí, protože ta opatření nemají pak ten synergický efekt v tom třeba Povodí čtvrtého řádu a tak dál, protože sice jsou, ale nenavazují na sebe a tím pádem ten efekt není takový, jaký by mohl být. Čili i to je věc do budoucna - už se o tom bavíme s kolegy ze životního prostředí, aby to bylo nějakým způsobem uchopeno ve prospěch tohoto, aby se to opravdu dělalo v nějakých těch ucelených hydrologických celcích. A poslední věc - souvisí s množstvím i kvalita vody, tak děláme monitoring kvality vody, zejména na těch vodních tocích, kde jsou odběry povrchové vody pro zásobování a mohu tady generelně říct, teď nemyslím na Novomlýnské nádrže, což je takové specifikum mediální, ale kvalita vody je v podstatě vesměs dobrá. Jsou někde lokální problémy, ale na vodárenských nádržích nikde nejsou žádné problémy z hlediska zhoršení kvality vody, které by pak měly problém s upravitelností a i na těch vodních tocích, kde jsou ty odběry, tak jsou to opravdu lokální výjimky. Takže toliko na doplnění.“
Předsedkyně výboru M. Oborná přivítala na jednání za MZe P. Sekáče – vrchního ředitele sekce pro fondy EU, zahraniční záležitosti a obchodní spolupráci.
P. Bendl „Já začnu pozitivně, opravdu moc děkuji za to, že jsme se dneska sešli. Myslím, že my jsme se o tom s paní předsedkyní bavili před prázdninami, kdy jsme ještě tato čísla vlastně neviděli, ale já už jsem tehdy plánoval seminář, který proběhne, na který vás samozřejmě všechny zvu, protože dneska tady nebudeme mít čas projednat některé detailní věci a myslím, že si je máme všichni vyříkat napříč, odborníci, politické spektrum atd., abychom si tu situaci nějak pojmenovali, protože jsme svědky něčeho, co je spíš trendem, než mimořádným ročním výkyvem. Všichni odborníci už dlouhou dobu upozorňují na to, že to hydrologické sucho se nám vlastně v ČR zhoršuje a veřejnost má často pohled na tu situaci skrze to zemědělské sucho. To znamená, zaprší, zazelená se tráva, už je všechno v pohodě. A ono to není. Ten problém je pod zemí a je na nás, abychom v tomto ohledu něco udělali. To jsem moc rád, že se tomu věnujeme. Dovolil jsem si tady přinést materiál k debatě. Nechci z toho dělat žádné velké politikum, je to soupis možných opatření, které je možné realizovat, na které je možné se soustředit tu či jinde, není to absolutní – řeknu - zázrak nebo něco, co je možné použít všude, ale zcela určitě je možné se tím inspirovat při různých legislativách, které prosazujeme v oblasti stavebního práva, v oblasti vodohospodářství, ale i v oblasti rozvoje, prostě zasahuje to do řady oblastí, které ovlivňují množství vody. A chci za sebe říct, že ta situace - vlastně jsou to dvě věci, které se nemají stavět proti sobě. Dneska diskutujeme, pan ministr to říkal, o nutnosti výstavby nových děl a propojení soustav, o kterých se tady bavíme dlouhodobě. Na tom je shoda. Přehrada není něco, co by stálo proti zadržení vody v půdě. Naopak. Potřebujeme sledovat obě tyto věci, protože víme, že jakékoliv vodní dílo nám potrvá dlouhá léta, než jej vybudujeme, ale to, co můžeme a měli bychom dělat hned, tak jsou právě věci jako zadržení vody v půdě a hledat způsob, jak motivovat vše, co se děje na území ČR k tomu, abychom vodu v půdě zadržovali. Nejsou to věci, které stojí proti sobě, to chci zdůraznit a není to tak. Nikdo z nás nebo aspoň věřím, že moudří to takto nevnímají. Je potřeba to doplnit a je třeba možná zaktualizovat některé ty přípravy vodních děl, protože vím, že jsou alokovány lokality, vyčleněny už desítky a desítky let a je potřeba se bavit se samosprávou v daném místě, aby pochopili, že to není nic proti lidem, ale že zkrátka stav – řeknu - vodního hospodářství v ČR není příliš příznivý a ten trend a ta dlouhodobost není příliš optimistická. Jsem rád, že pan generální ředitel P. Kubala zmínil nejenom to sucho, ale on to vlastně říkal i ministr - spolu se suchem přichází ty povodně. Schopnost toho nebo zvyšování se množství výparu, a to není jenom v ČR, ale je to celosvětové - znamená, že se ve vzduchu udrží daleko více vody jako takové a ta potom někde spadne. S velkou pravděpodobností - četl jsem teď krásný rozhovor pana V. Cílka, který na to upozorňuje, že krátkodobě možná ne, ale dlouhodobě s tím musíme počítat, že přijde i – řeknu - voda, která spadne najednou a musíme na ni být připraveni, proto ta přehrada nemá sloužit jenom k zadržení vody v době, kdy je vody málo, ale má také plnit i tu funkci, jako ji koneckonců plní i Vltavská kaskáda, která zadržuje tu vodu tak, aby potom vůbec ještě někde byla. Toto bude na vodohospodářích a na odbornících, aby tu situaci nějak vyřešili. A podle mě máme se teď zcela vážně bavit o tom, jaké investice jsou potřeba, jaké programy spustíme. V minulosti toho nebylo uděláno málo. Často to poslouchám napříč volebními obdobími. Jsem schopný doložit, kolik věcí a projektů a programů se prosadilo, ale je zjevné, že to nestačí. Prostě ta situace je natolik vážná, že aspoň odborníci a my, kteří jsme za to zodpovědní, bychom měli vědět, že to je málo a že musíme přitlačit. Já mám šest takových věcí, které bych tady zmínil, pokusím se být stručný, ale myslím si, že zaznít mají. Chci poděkovat za tu komunikaci, která běží v oblasti plánování vodních děl. Myslím si, že to, co připravuje ministerstvo tady s mpř. ZEV posl. K. Turečkem, je správná cesta a je třeba, abychom napříč politickým spektrem o tom spolu mluvili, protože jde o dlouhodobé investice a je naším společným zájmem vysvětlovat obyvatelstvu a veřejnosti, že potřebnost takovéto stavby - a je třeba nic nepodcenit, obrátit se na místní samosprávy, na kraj atd., požádat je o pochopení a vysvětlit jim a říct jim data, která, ukazují na tu situaci, která kdyby se zhoršovala, tak nás to bude v budoucnu hodně mrzet, protože sucho přináší daleko větší škody než povodně. Zatím nemáme rozpočet kapitoly na příští rok a já pevně doufám, že se tam ta voda objeví a že se tam neobjeví jenom voda, ale v nějakém programu vlády, potažmo MZe a Ministerstva životního prostředí (MŽP) se objeví některé konkrétní počiny, které budou zesilovat tu snahu zadržet vodu v krajině a nejde mi opravdu jenom o ty nádrže a propojení soustav, ale také způsobu zachycování vody v půdě. Je to důležité, protože víme, že když nezachytíme vodu v půdě, tak nám to všechno rychle odteče a my potřebujeme dělat osvětu tohoto typu a hledat způsob, jak hlídat a podržet si tady tu vodu, protože jenom co nám naprší, tak tady máme šanci nějakým způsobem pozdržet, nic jiného tady vlastně nemáme, až na nějaké malé výjimky. Chci se zeptat na letošní rozpočet, zdali ještě v letošním roce se budou dít některé věci, které souvisí s vodou, jestli tam počítáte s nějakou záležitostí, protože to, co se děje v oblasti sucha, zejména zemědělského podnikání, tak to asi nemusím tady do detailu vysvětlovat, ale ta situace je opravdu špatná, co se týká krmiv a produkce sena a ostatních obilovin atd. Jsme na tom zle, protože ten letošní rok se vymyká i množstvím srážek. To je na něm to varování. Myslím si, že to je varování pro nás pro všechny, že ty dešťové srážky nejsou vůbec v průměru toho, co jsme tady v minulosti měli a my máme celou republiku velmi nastavenou tak, že odvodňujeme, jak to jenom jde, místo toho, abychom vodu zadržovali. Ledaco se pro to udělalo, to já nechci zpochybňovat. Hodně věcí se udělalo, ale ukazuje se, že je to prostě málo a musíme společnými silami a já za sebe mohu říct, že jsme připraveni dělat maximum pro to, abychom prosazovali projekty, které zadrží vodu v krajině. A budeme se na to soustředit opravdu systematicky. Chci otevřít i otázku protierozních opatření. Tam já jsem tedy velmi kritický k tomu rozšíření antierozních opatření v oblasti retenčních schopností půdy. Na silně erozně ohrožených půdách došlo k rozvolnění. A to já považuji za špatný krok. Musím to tady zdůraznit. Myslím si, že nemělo dojít k tomu, abychom rozšiřovali ty 10 hektarové jednotlivé celky až na těch 30 u silně erozně ohrožených půd. Je to prostě podle mě špatně. Měli bychom společně hledat způsob, jak na silně erozně ohrožených půdách hledat systém hospodaření, který nás nebude zbavovat zeminy a půdy jako takové, naopak bychom měli velmi tlačit na to, aby ta pravidla byla možná přísnější, protože potřebujeme zadržet vodu v krajině. Bez ní nebudeme mít v přehradách nic. Potřebujeme zkrátka i tato opatření, která můžeme udělat relativně rychle nebo aspoň systematicky tlačit. Tolik aspoň za sebe. Já toto beru jako první výkop, že se o tomto speciálně máme bavit častěji, že to není jenom o pitné vodě, ale opravdu o zadržení vody v krajině a propojení těchto dvou systémů, protože to hydrologické sucho, které zažíváme, není tady nikdo, kdo by optimisticky říkal, že se to změní v dobrém smyslu slova, spíš naopak. A my budeme muset s každou kapkou vody zacházet tak, jako že je to opravdu drahocenná záležitost a bez ní se nikam nepohneme. Sucho přináší daleko větší hospodářské škody než povodně a my se na tu situaci musíme chystat. Asi to úplně nevyřešíme, ale moc prosím - a napříč politickým spektrem - abychom tak činili, protože ty kroky, které teď děláme, děláme pro další volební období. Toto nezvládneme za 4 roky a měli bychom se na každý rozpočet dívat z pohledu toho, jestli jsme schopni, jestli tam máme dostatek zdrojů na to, abychom zadržovali vodu v krajině a případně – řeknu - investovali do vodních děl tak, abychom se nedostali do situace, kdy voda vůbec nebude v některých lokalitách ČR. Děkuji za pozornost a děkuji za to, že se tomu věnujeme.“
M. Kučera „Já naváži na posl. P. Bendla. Já víceméně bych chtěl taky poděkovat za to, že toto téma je možno tady projednávat, protože si myslím, že tady v této tématice by ZEV měl sehrávat právě tu roli takové té platformy, kde se setkávají, jak samozřejmě zástupci MZe, tak odborníci, tak další zástupci regionů, starostů atd., takže díky za to. A byl bych rád, kdybychom se k tomuto tématu častěji i vraceli. Já oceňuji to, že právě v oblasti té vodohospodářské problematiky je tady dlouhodobě kontinuita, ať je to opozice, koalice, tak víceméně to postupuje kontinuálně, samozřejmě možná s nějakými parciálními odlišnými pohledy, ale to je naprosto běžné a ten směr se prostě drží, tak to je dobře. Teď máme ještě dvě třetiny volebního období před sebou, takže máme ještě kus práce, který na tom můžeme odvézt. Díky za to. Jedna taková malá formální připomínka – my jsme dostali materiál - nevím, kdo ho předkládal nebo kdo to zpracoval – s nadpisem ZEV - tak bych jenom poprosil větší formální správnost. Já jenom proto, že jsem nevěděl, na koho se mám obracet, kdo je autorem tohoto textu, tak to příště trošku zlepšit - a já bych se držel toho materiálu - já tady vnímám, že se dneska právě věnujeme té vodohospodářské tématice, to znamená, asi se nebudeme úplně zabývat tou problematikou sucha jako takovou, protože to je velmi komplexní záležitost a samozřejmě, kdybychom se chtěli zabývat komplexně, tak by tady měli být přítomni - já jsem rád, že přišel pan vrchní ředitel P. Sekáč, protože jeho se to týká velmi - ale měli by tady být samozřejmě i zástupci životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj a další. Takže dneska ta vodohospodářská tématika - k tomu jsou tady kompetentní experti na to, abychom se dozvěděli, jak dále máme pokračovat nebo jak se dál pokračuje. Já tady, když se budu držet toho materiálu, tak je tady konstatován jako vážný stav podzemních vod, jak u těch mělkých vrtů, tak pramenů silně a mimořádně podnormální a samozřejmě i otázka, jakým způsobem z těch významných nádrží se daří udržet zásobování vody, ale to už bylo vlastně zodpovězeno teď v té úvodní řeči, že to se v tuto chvíli daří. Zajímalo by mě, jestli existuje nějaký výhled regionální, jak to bude vypadat, jestli do budoucna na ty následující měsíce je tam nějaká prognóza, zda zlepšení nebo udržení, případně jestli tam je někde nějaké regionální ohrožení v těch dodávkách pitné vody, jestli se to nějakým způsobem dá takto říct. Myslím si, že to je zajímavá otázka, což je víceméně výhledem – řeknu - třeba do toho jara toho příštího roku, nějaký scénář, které ty obce nebo ty regiony jsou dneska takové nejzranitelnější. Myslím si, že to bychom si tady takto nějak mohli říct. Potom jsme se tady bavili o tom rozpočtu. Ten rozpočet vnímám, že je poměrně napjatý, jaký přesný rozpočtový deficit teď vlastně na to další období bude v tom výhledu, tak jestli by to pan ministr mohl nějak upřesnit. Víme, že se tady bavíme o nějakých 4 mld. Kč, ale jestli to bude dostatečné nebo jestli nějakým způsobem v okamžiku, když se tam podaří ty peníze dostat, tak je to částka, která je akceptovatelná, dá se s tím už dále pracovat nebo jestli se to bude spíše ještě nějakým způsobem navyšovat nebo zpřesňovat? To je taky otázka. Teď jsem zaznamenal, že tam proběhla nějaká kontrola NKÚ, která konstatovala nějaké snížení cílových hodnot, ale já jsem to jenom zaslechl, to znamená, nevím, jestli něco takového běželo nebo ne. Možná, že mám špatnou informaci, protože o tom moc nevím, tak jsem to tady vznesl. Ale teď konkrétní věci, co bych se chtěl ještě zeptat - otázka na závlahy. Jak se o tom uvažuje v tom dalším období? Mě by samozřejmě zajímala ta oblast Lounsko, Žatecko, které je vlastně jedno z nejsušších – my jsme byli s panem ministrem teď na dožínkách v Peruci, tak jsme se tam v tom regionu potkali - protože si myslím, že tam to je velký problém. To znamená, nejenom jako finance, ale samozřejmě i čerpání té vody z těch omezených průtoků, jak to bude, jestli to nějakým způsobem je nějak namyšleno pro ty kritické oblasti, potom u těch velkých vodních nádrží, ale o tom se ještě dneska asi budeme bavit, takže to bych asi dneska teď tady neotvíral. Chtěl bych se zeptat na věc, která je - to bych byl rád, kdyby tady ta odpověď zazněla - možná od pana ministra nebo od pana generálního ředitele - a to je dotaz na ty minimální zůstatkové průtoky, protože samozřejmě z těch regionů se ozývají různé zprávy, ne vždycky jsou pozitivní, někdy jsou logicky neovlivnitelné, někdy je to spojeno třeba ještě s nějakými opatřeními, která se tam dějí v rámci třeba malých vodních elektráren atd. Já vím, že ta Ústřední komise, jak uložila vyhodnotit ty minimální zůstatkové průtoky, tak jestli už to vyhodnocení je nebo jestli to v nějakém budoucím dohledném čase bude a jestli bychom tu informaci k těm minimálním zůstatkovým průtokům mohli dostat? To znamená, kolik porušení bylo letos zjištěno, jaké odběry byly omezeny? Toto je asi takový soubor dotazů a byl bych rád, kdybychom se v nějaké dohledné době někdy třeba potom ještě na závěr roku nebo na začátku příštího roku sešli právě na ta opatření v krajině, to znamená na té zemědělské půdě, v lesích atd., které vlastně s tím úzce souvisí. Vnímám, že toto je vodárenská nebo vodohospodářská část, ale ta druhá část, ta si myslím, je stejně velká nebo možná ještě silnější, to znamená na ta konkrétní opatření, která se vlastně dějí v rámci zemědělského hospodaření, lesního hospodaření apod. Já se omlouvám, že jsem ty otázky tady takto položil, ale některé byly řečnické a na některé, jestli byste mi mohli odpovědět. Děkuji.“
M. Oborná „Já ještě pro upřesnění, co se týká těch podkladových materiálů, tak jsou z dílny MZe. Tímto kolegům moc děkuji - jmenovitě panu vrchnímu řediteli A. Kendíkovi. A možná ještě k upřesnění - zájem o vystoupení v této debatě také projevila paní M. Nebeská za Spolek závlahářů. Takže věřím, jelikož tady byly zmíněné ty závlahy, že se k tomu ještě detailně dostaneme.“
M. Výborný „Mnoho z těch konkrétních věcí tady říkali už teď přede mnou kolegové, tak mi dovolte jenom pár věcí. Jednak moc děkuji za to, že tady je pan ministr i osobně, protože to téma je důležité. Mohu rád potvrdit to, co říkal pan mpř. ZEV posl. K. Tureček - to, že tady dlouhodobě panuje konsenzus, tak to vlastně bylo patrné i v těch předchozích letech, kdy se rozpočtová kapitola vodního hospodářství vždycky právě ve spolupráci se ZEV navyšovala každoročně a ne úplně o malé částky. Tak to si myslím, že je důležité. Je to podstatné. Je dobře, že řada těch opatření, která realizujeme nebo postupně se realizují, tak jsou obsažena v tom koncepčním materiálu, který je platný až do roku 2027, ale samozřejmě to vždycky potom naráží na disponibilní prostředky ve státním rozpočtu. Já mám zcela konkrétní otázku v tomto případě na pana ministra, protože z té veřejné debaty to nebylo úplně zřejmé a rozpočet je těsně před schválením na vládě, čili ta avizovaná sdělení ze strany pana premiéra, že tam budou 4 mld. Kč navíc znamená, že tam bude plus 4 mld. Kč na vodním hospodářství ještě k tomu, co tam už bylo plánováno anebo se to dorovná alespoň do 4 mld. Kč pro rok 2027? To si myslím, že je důležitá informace. Samozřejmě za mě a myslím si, že za celý ZEV toto má podporu a pan ministr ji od nás bude mít. Ale pak je tady jedna důležitá a podstatná věc - já jsem rád, že ty projekty minimálně na těch 4 velkých vodohospodářských stavbách nějakým způsobem běží, ale já se obávám, že do budoucna toto není ufinancovatelné ze standardních zdrojů státního rozpočtu, resp., a to je spíš výzva k nějaké debatě nebo i třeba k reakci pana ministra - podle mého názoru by tady vláda, a to je jedno, která teď zrovna je, měla zvážit to, zda tyto stavby - a pozor, netýká se to jenom Nových Heřminov a Vlachovic a Kryry Senomaty, ale to se týká i potom velkých projektů. Právě propojování vodárenských soustav - to je neufinancovatelné, ze zdrojů samospráv už vůbec, ale ani ze zdrojů krajů. Tady prostě bude muset přijít stát a vytvořit podle mě nějaký souhrn strategicky významných staveb a tak, jak se dnes - a je to samozřejmě dobře - velmi intenzivně podporuje budování dopravní infrastruktury, ať už to je dopravní nebo silniční nebo železniční, tak podle mého názoru toto musí být strategickým rozhodnutím, které bude platné přes několik vládních období tak, aby s tím dlouhodobě bylo počítáno i pokud jde o finanční zdroje a ty stavby potom mohly být plynule tak, jak jsou plánovány, také budovány. Samozřejmě, že boj se suchem tyto jediné stavby nezachrání. Je to jenom část té mozaiky. Proto můj druhý dotaz směřuje - možná dobře, že tady je pan vrchní ředitel P. Sekáč - v rámci přípravy nové Společné zemědělské politiky (SZP) je počítáno i s větší podporou právě těch opatření, která by podpořila větší retenci vody v krajině. Je to otázka i půdního pokryvu a těchto nových inovativních trendů v rámci hospodaření v krajině. Nejenom taky otázka těch závlah, jak tady bylo zmíněno apod., tak to si myslím, že toto je důležité. A ve finále potom to musíme taky realizovat. To nejhorší podle mě, co by se mohlo stát - a tady trochu narážím na to, co říkal mpř. ZEV posl. P. Bendl ohledně možných anebo už dokonce realizovaných rozvolňování např. protierozních opatření, abychom na straně jedné vynakládali finanční prostředky na větší zadržování vody v krajině a na straně druhé vlastně tomu škodili v uvozovkách nebo nepomáhali minimálně těmi opatřeními, která tady budeme zavádět. Takže to si myslím, že je důležité, aby tyto kroky byly v souladu. Jinak samozřejmě podle mého názoru není úplně vhodné dávat proti sobě sucho a povodně. To prostě obojí je velký problém a v určitém okamžiku se musíme poradit s jedním i s druhým extrémem. A ta opatření, která realizuje stát, tak by měla pamatovat na obojí. Ale to si myslím, že se do značné míry děje. Pak mám ještě jeden konkrétní dotaz ohledně těch projektů na propojování vodárenských soustav, protože to potom z hlediska zajištění zdrojů pitné vody je důležité - zda tady počítáme s nějakou větší podporou právě těch regionů, kde ta situace je kritická, viz např. pomezí Jihočeského a Středočeského kraje, kde ta situace je dlouhodobě neudržitelná a bude potřeba tam zajistit dostatek pitné vody právě tím propojením s těmi relativně stálými zdroji, jako je Švihov a další. Tak to je ještě jedna otázka do té debaty. A jinak moc děkuji za to, že se tomu tématu tady věnujeme i za to, že paní předsedkyně to zařadila na program jednání ZEV. A bylo by dobře, jak už tady zaznělo a říkali to kolegové, abychom se k tomu průběžně vraceli, protože to téma nás neopustí rokem 2026.“
M. Šmída „Já určitě nebudu opakovat, co už bylo řečeno. S drtivou většinou souhlasím i s těmi otázkami. V zásadě považuji všechny ty peníze investované do boje proti suchu za investici, protože skutečně zabraňuje nějakým škodám. Čili za mě ten multiplikační efekt je tam poměrně veliký. Ale zmíním jednu věc, která ještě zmíněná nebyla a je to s ohledem vlastně na tu dnešní aktuální zprávu o úhynu ryb v řece Moravě. Je to největší zaznamenaný úhyn ryb od začátku měření a je to vlastně jeden z těch dalších dopadů toho sucha, který máme kromě toho zemědělství a kromě toho samotného vodního hospodářství, tak je tam dopad i na to – řekněme - rybářství s ohledem na podvýbor, co jsme měli minulý týden. A ta moje otázka zní - my, pokud budeme dbát na spoustu těch opatření, které směřují k zadržování vody v krajině, která de facto směřují proti tomu, aby nám co nejvíce té vody co nejrychleji nateklo do řek, ale působí vlastně obráceně, aby nám co nejvíce té vody zůstalo v těch malých vodních tocích, aby nám zasakovalo, aby nám zůstávalo v těch tůňkách, tedy můj předpoklad je, že v těch řekách vlastně bude té vody i dlouhodobě spíš méně, nejenom kvůli suchu, ale vlastně i díky tomuto managementu, ale zároveň bych nepovažoval za dobré, kdyby se nám takové zprávy o úhynu takového velkého množství ryb opakovaly - tak ta otázka zní - zdali je na stole i nějaká úprava toho managementu chovu těch ryb, aby zkrátka k takovým úhynům nedocházelo nejenom na řece Moravě, ale známe to právě i v té oblasti Nových Mlýnů, kde je to prakticky každoroční záležitost. Takže svou troškou do mlýna k tomu, co bylo řečeno, bych rád přidal tedy ještě problematiku toho managementu chovu ryb v řekách.“
M. Šebestyán „Já moc děkuji za tu ochotu, která tady zaznívá toto řešit a řešit to i z pohledu té budoucnosti, abychom to nebrali na vážně jenom v období toho sucha, ale věnovali jsme se tomu konstantně se stejnou důsledností a vážností po celé to období. Myslím si, že to je ten základ, co od nás očekává společnost a co bychom měli řešit. Budu pokračovat tím rozpočtem, protože to se na to váže a těmi zprávami NKÚ. Ano, samozřejmě to takto je. K tomu snížení právě těch cílů došlo z důvodu těch nízkých rozpočtů. To znamená, že když začínala koncepce, bylo říkáno, kolik by mělo do vodního hospodářství jít. Když se podíváte na rozpočty minulého období, tak ani jednou ten cíl nebyl naplněn. Čili je důležité dát tam dostatek prostředků, abychom toto mohli naplňovat a mohli to realizovat. To je vlastně to důležité, co by měl i ZEV a pak samozřejmě každá ta vláda mít na paměti, že bez toho se ta realizace těch opatření nedá udělat a ta koncepce a ty programy de facto nebudou naplňovány, pokud z nedostatku finančních prostředků, viz propojování vodohospodářských soustav, nebudou vyhlašovány třeba s tou četností, jak bylo plánováno. Byl jsem tady dotázán k tomu, abych řekl, jak to bude s rozpočtem a jak jsou myšleny 4 mld. Kč navíc. Nikdy nebylo řečeno navíc a pokud to takto bylo medializováno, vždy to bylo upřesněno. Teď jsem si to vyhledal i na Seznam zprávy a i jinde. Vždy se říká, že to jsou 4 mld. Kč do vodního hospodářství, a to je právě proto, že my při tom, když to sucho nám tady probíhalo, jsme upozorňovali na tu historickou zátěž právě té kapitoly vodního hospodářství, která nebyla dostatečným způsobem rozpočtována. A jsem rád, že i z úst premiéra zaznělo, že 4 mld. Kč tam budou s tím, že ta minimální částka teď vyjednaná pro rok - jak už jsem řekl - 2027 je 3,5 mld. Kč plus nějaké nároky a záleží na nás, protože ty peníze jsou investiční a čerpají se na základě projektů, tak je to náš odhad, co bychom byli schopni vyčerpat, ale ta částka v těch dalších letech se o to navýší - 4,2 miliardy Kč - jak jsem říkal, v roce 2028, protože ty programy mají delší dobu realizovatelnosti. Ty peníze pak zbytečně leží v nárocích a nejsou realizovány, protože tam právě není to kontinuální čerpání. To je k tomu rozpočtu. Co se týče rozpočtu na kompenzace, bohužel a z pohledu sucha a dopadů do zemědělství máme tady poměrně nepříznivou věc v tom, že ČR nemá notifikovány žádné programy, které by dokázaly situaci sucha řešit na té aktuální bázi. Všechny programy, které máme a jsou k dispozici, jsou ex post kompenzační programy. To znamená, že na základě prokázané ztráty můžeme poskytnout dotační prostředky. Takže pro nás je teď nejdůležitější prostřednictvím dalších možných nástrojů, které umožňuje komise na navýšení cen vstupu atd. tam do sektoru dostat ještě v letošním roce a na začátku příštího roku co nejvíc peněz. Bohužel kromě - ani provozní úvěry nemáme notifikované jiné než v de minimis, takže to je taky omezení a musíme tady na tom zapracovat, aby pro ta další období ty nástroje opravdu existovaly. Takže z pohledu těch prostředků, které bychom chtěli v letošním roce a na začátku příštího poskytnout do toho zemědělského hospodaření, jak tady zaznělo od mpř. ZEV posl. P. Bendla, tak je to zhruba částka přesahující ty 3,5 mld. Kč, ale nebudeme to dělat přes kompenzační programy na sucho, protože to bychom museli vyčíslovat ztráty a jak to známe třeba u programů na mrazy, tak ty peníze by přišly těm fakticky poškozeným až na podzim příštího roku. Takže půjdeme tou cestou těch kompenzací přes ceny vstupů. A my to brzo představíme i vládním návrhem tak, abychom co nejdříve mohli přijímat ty žádosti a vyplatit to. Takže je to soubor asi tří nebo čtyř balíčků nebo opatření, které tam půjdou. Co se týče projektu na zadržení vody v krajině - všichni víme, že nejjednodušším způsobem, jak se to daří rezortu zemědělství, tak jsou projekty, které se realizují v rámci pozemkových úprav. Toto jsou věci, které vyřeší tu situaci z pohledu majetkových vztahů a samozřejmě pak to, co tady zmiňoval pan generální ředitel, jsou ty projekty v Povodí, kde se to tvoří vlastně v rámci jejich majetku, ať už jsou to opětovné meandry řek nebo slepá ramena nebo tůně. Všechna ta opatření podporujeme a chceme dělat. Co se týká MZe a vlastní zemědělské půdy, tak primárně naší úlohou v tom dvojbloku zemědělství a životní prostředí je stav té půdy, což je pro nás priorita číslo jedna a tam samozřejmě jsou důležitá ta opatření, která směřují ke kvalitě půdy. Já bych byl rád, aby v tom příštím období jsme se soustředili na větší podíl té organiky ze živočišné výroby do půdy, to znamená - myslím si - že o tom mluvím poměrně často, že těch 0,4 řekněme, ta padesátiprocentní hodnota evropského průměru z živočišné výroby nepřispívá ke kvalitě půdy. A samozřejmě souhlasím s tím, že důležitá jsou ostatní opatření, která tady zazněla jako pokryvnost, správné způsoby hospodaření, půdoochranné technologie atd. Na druhou stranu musíme najít nějakou přiměřenou míru té zátěže. Většina těch erozně ohrožených oblastí stejně potřebuje individuální přístup plošnými předpisy, kde všude se mají dělat preventivní protierozní opatření, viz těch 64 % orné půdy si myslím, že neřešíme ten problém, pouze ho oddalujeme a on se nějakými opatřeními docela i obchází. Čili my musíme a budeme chtít i s životním prostředím si jasně rozdělit i tu jejich roli z pohledu těch opatření v té krajině, protože to nelze ufinancovat pouze ze zemědělské politiky. Máme tady k tomu kohezní fondy, máme tady k tomu prostředky MŽP a toto je pro nás hlavní partner z pohledu těch budoucích zdrojů. To samozřejmě platí i pro vodu. Já dlouhodobě kritizuji, že po vstupu ČR do Evropské unie tady vznikl názor, že MZe se rovná SZP. To není pravda. I ta voda má své opodstatnění v kohezní politice a nelze to celé financovat jenom z národního rozpočtu nebo zdrojů SZP a proto i usilujeme o to, aby se toto promítlo a bylo na RPP, to znamená do toho národního Rozvojového plánu. K závlahám a ještě se asi určitě k tomu tady vyjádří M. Nebeská - my v těch 4 mld. Kč a pokud se nám to podaří dále zvedat tuto obálku počítáme s tím závlahovým programem 129310, který v současné době je na úrovni - v letošním roce - nějakých 70 mil. Kč. Rádi bychom do něj příští rok už dávali 150 a chceme u těch závlah řešit zejména tu otázku, že - pan posl. M. Kučera to říkal - máme pod závlahami v té oblasti - řekněme Rakovnicka - 25 % chmelnic, ale většina z nich stejně neměla vodu v letošním roce, takže pro nás je tam důležité řešit retenční nádrže, způsoby zadržení té vody tak, aby na ně nedopadl ten kritický stav potom vodního toku a případně ten zákaz.“
P. Bendl „Já jsem ještě zapomněl na tři věci. Vy jste začal s tím rozvolněním. To je z těch 10 na 30 ha - tam já se zlobím. U silně erozně ohrožených půd jste uvolnili z 10 ha na 30 u jedné plodiny, a to já si nemyslím, že je správně, aniž byste nastavili ten individuální systém, který, si myslím, že by byl správně. Nechat to zrušit, resp. rozvolnit ta pravidla a nezavést nové individuální, která určitě budou přesnější - tedy s tím bych souhlasil a je to určitě správný směr - ale zrušit něco a teď nevíme, kdy vůbec něco bude nového, byť někde víme, že optimálních je 8 ha, zjednodušeně řečeno, někde 15, někde zase jiné číslo. Ten směr je určitě správně, to já bych podporoval, ale zrušit jedno a nemít druhé nepovažuji za moudré. A ještě jsem zapomněl dvě věci. Zatížení. Protože všichni víme, že to je trend, to, co se dneska děje v oblasti vody a že to zatížení je nastavené příliš vysoko. 0,3 je prostě – myslím - že to ukážou následující léta, že to je nedostatečné a že je potřeba jít níž. Ta situace se bude zhoršovat. Vy jste zavedli ten individuální systém posuzování, jestli někdo je zasažen anebo není. Přitom víme, kde máme ty lokality, které jsou postižené suchem a kde máme LFA. Omlouvám se, že ještě mluvím ve starých číslech nebo ve starých letech, ale my víme, kde té vody padá málo a vidíme tu tragédii, která se děje směrem k těm chovatelům dobytka a víme, že to zatížení prostě nejsou schopni v řadě případů vůbec udržet a jsou před tou volbou vybít stádo, protože nemají dostatek krmení, anebo ho kupovat za drahé peníze, objemová krmiva obecně. Tento rozpor tam je a já bych moc prosil, jestli se s tímto nemůžeme třeba aspoň potkat nad nějakými čísly a říci, jestli je s tím možné jít dolů anebo ne, protože to tehdy bylo uměle nastavené a ta situace je dneska nějaká, významně jiná. A pak ty újmy jsem možná ještě neřekl. Ono to není záležitost ministra zemědělství, přestože zemědělci se ho týkají. Jestliže prostě někdo nemá už dva roky zaplacené újmy a v polovině letošního roku se přestalo a přidala se k tomu krize s objemovým krmivem, kdy není seno, není druhá seč nebo jsou lokality, že na ni vůbec nemyslí a v první seči měli 50 %, tak tam je potřeba opravdu ještě letos na to zatlačit. Chybí řádově 360 - prostě takovéto nějaké číslo - chybí zemědělcům, a to v situaci, kdy ta krmiva, ta objemová krmiva prostě nejsou. Takže on tam dostává jakoby dvě rány, kupují drahé krmivo a ještě navíc jsou v situaci, kdy jim sice AOPK vydá rozhodnutí, že ano, mají nárok, ale peníze nedostanou. A je tam řádově ve vzduchu 300 až 360 z toho, co aspoň AOPK někde zveřejnila. Děkuji za dodatečný dotaz a případnou odpověď.“
M. Šebestyán „Já jsem ještě předtím ani nebyl na konci, jenom vrchnímu řediteli P. Sekáčovi jsem předával slovo, protože jsme ještě nezodpověděli všechny dotazy. Újmy - my to vnímáme, ale asi tady nemá dneska cenu vést debatu bez zástupce MŽP. Já bych řekl to samé, co říkáte vy. A co se týká těch dvou dalších bodů - to SEO i to zatížení - ten princip je vlastně stejný. Takže jestliže chceme řešit zatížení, musíme se stejně dívat i na to SEO. To znamená, ten plošný limit je nesmysl. To znamená, že pro nás i z pohledu té eroze bude a měl by do budoucna být ten základní faktor je ten projev té eroze. Ne ten způsob hospodaření, protože to nikdy neuděláme, tak abychom toho zemědělce dokázali zkontrolovat, jestli přesně to, co on tam dělá, je správně. On tam může mít svoje opatření, které mu nikdo nikde nenapsal a může být účinnější z pohledu té místní eroze, než že mu něco nařídíme. A to samé u toho zatížení. Prostě je to tak, pokud se budou tady ty nepříznivé podmínky opakovat, tak budeme mít lokality, i když v některých případech si myslím, že je to spojené v současné době i s tím způsobem hospodaření, že to můžeme vylepšit tím, že jak budeme podporovat třeba obnovy trvalých travních porostů atd., ale budeme mít problém s udržením 03. Jsme si toho vědomi. Jenom pro vaši představu - v současné době je to necelých 100 subjektů, které požádaly o tu individuální výjimku na to VDJ. A určitě se ta situace i s tím, jak bude pokračovat ta doba a ten přístup k těm krmivům bude ještě proměňovat. Na druhou stranu vidíme a monitorujeme na našem území v ČR ohromný pohyb, to znamená ze severu kdo má, tak krmení putuje dolů do těch jižnějších oblastí. Vím i z řady nevládních organizací, jak zprostředkovávají tady to zásobování a my tam musíme teď dostat ty peníze co nejrychleji, protože to, co přesně tady zaznělo od vás je, že ten balík sena je čtyřikrát až pětkrát dražší než v minulém roce. A ty dopady finanční jsou obrovské.“
M. Výborný „On možná na to pan vrchní ředitel pak zareaguje. Já vlastně principiálně souhlasím s tím, co, pane ministře, říkáte, že máme jít cestou motivace toho zemědělce a zaměřit se na ty skutečné erozní události, které tam pak případně proběhnou. Ale pak se teda ptám, když jdete tímhle tím extrémním krokem rozvolnění těch 10 ha, jak bude nastaven ten kontrolní systém a sankční systém v případě, že tam skutečně k těm erozním událostem bude docházet? Protože jinak se obávám toho, že se to vlastně nezkontroluje. Uděláme jenom ten krok A, ale už tam bude chybět ten krok B a ve finále na to doplatí ta krajina.“
P. Sekáč „Já to vezmu odzadu a domnívám se, že většinu těch otázek zkusím odpovědět. Co se týče těch kontrol - ministerstvo dál pokračuje na práci na monitoringu eroze. To znamená, že tam tento princip pojede paralelně. My jsme se té myšlenky nevzdali, to znamená, ty práce tam nějakým způsobem pokračují a nikdy nebylo řečeno, že by se tento princip opouštěl. 10, 30 ha - celá ta debata kolem GAEC nebo DZES, jak kdo chcete, má svůj historický vývoj a opravdu jako hodnotíme už dneska nastavování, které probíhalo v nějakém čase, v nějaké politické debatě, ale hlavně v nějakých nastaveních, které Evropa zvolila, sama potom od spousty GAEC ustoupila a spoustu těch věcí i sama v podstatě řekla, že už na tom netrvá. Za mě to, co tady říká i pan ministr, nějakého individuálního posuzování. Upřímně s přípravou nového programového období, na které bohužel tedy podle toho posledního vývoje i budeme mít v podstatě možná nějakých 16 měsíců, má-li všechno fungovat od 1. 1. 2028. Mně jsou blízké způsoby managementu, o kterých se bavíme i s některými zástupci, třeba ELO, v podstatě evropská asociace vlastníků půdy, což je třeba Wildlife Estates. Tento princip hospodaření je velmi postaven na bázi, že máte v podstatě nějaký akční plán a v rámci něho hospodaříte zcela udržitelně v krajině, máte tam zahrnuty prvky, jako je myslivost, hospodaření s půdou. Na druhé straně jsou nějací správci té krajiny a je to takový ten přístup, který vlastně dopředu říká to, o čem se tady vlastně zmiňujete všichni. Neexistuje uniformní šablona na celou republiku. S tím naprosto souhlasím. Neexistuje uniformní šablona. Tím vlastně se dostanu k druhé otázce - 0203 vzniklo to v podstatě ta redefinice LFA, dnes ANC - tu revizi jsme udělali k roku 2018 a hledal se způsob, jak ohodnotit někoho i v agroenvirech a v těch nadstavbových managementech, kdo bude mít zvířata a kdo je mít nebude. Moc prosím před zkratkovitými úvahami, resp. takovým tím hodnocením, že jsme nasadili vysokou laťku. V době, kdy my jsme toto řešili, tak Evropa, Irové, Holanďani a další měli zatížení jeden a půl, dvě dobytčí jednotky na hektar a obrovský problém je s dusíkem, který my jsme nikdy neměli a my tady řešíme i organiku do půdy. Co je skutečností - živka je dneska víceméně zastoupená na trvalých travních porostech a na pastvě, není vůči orné půdě. To se nám, bohužel, nedaří vybalancovat, protože by to znamenalo velké posílení výkrmu. A ano, organika nám intenzivně chybí právě na orné půdě. To je zase jenom popis skutečnosti, který je. Takže dneska se živka vlastně vztahuje víceméně k travním porostům. Máme to Vysočinu a máme to hory, podhory. Tam, kde je orná půda, máme jenom dojený skot a tím pádem trochu i trpíme tím, že tam, kde by ta organika vůči půdě měla být, tak tam není. 02, resp. 03 je hranice pro výplatu nějakého – řekněme - benefitování těch, co hospodaří s intenzitou, ti dostávají v ANC lepší peníze, resp. příplatek, než ti, co jsou tzv. bez zvířat. Toto byla nějaká debata, která byla poměrně složitá. Myslím si, že na ní i byl nějaký společenský konsenzus. Co se týče situace, která nastala teď - ano, ten problém je, my dokonce, ale, a tam je to taky ještě složitější debata, protože víme, jak někteří hospodaří a je zajímavá skutečnost, i třeba, když se vezme Krušnohorsko a podíváme se na ty oblasti, kde jsme schopni jednotlivé travaře srovnávat, tak jsme schopni vidět, že ten, kdo se pastvinám věnuje, tak samozřejmě tam ten ústup – řekněme - ta degradace toho travního porostu je pomalejší než podniky, které lavírovaly vyloženě jenom na 03, takový ten balanc, aby splnily dotační podmínku, ale do půdy nevracely. O ty pastviny se příliš dobře nestaraly. A toto je taky něco, o čem bychom se do budoucna měli bavit, co vlastně chceme od tohoto managementu. Chceme tady zvířata? Protože - za mě - si myslím, že ČR i to, co řekl pan ministr, z pohledu dneska jižní Evropy, máme obrovský potenciál do budoucna i ekonomický, protože ČR se v těch extrémech, se kterými se Evropa bude potýkat, máme určitou podnikatelskou příležitost a je to svým způsobem i Business Case toho, že tady ta zvířata být mohou, tady ještě ty chovy můžou být, ale Itálie a spodní část Evropy vysychá. Španělsko je dneska v podstatě do půlky suché a tam, kdo to vidí z výšky pár metrů, tak to už je dneska poušť bez vody a tam je ústup tradičního zemědělství. To znamená, my musíme vycházet i z toho, co se děje ve zbytku Evropy a za mě toto je nějaká příležitost, které bychom se měli ujmout. Proto ta debata kolem 03 je spíše potřeba brát z pohledu, proč vůbec 03 vznikla? Ono to nebylo příliš uměle. Ono to bylo v podstatě vyžádáno tou redefiniční debatou o horských oblastech, ostatních oblastech, specifických oblastech a tam v podstatě my jsme měli vybalancovat a najít klíč, jakým způsobem ocenit ty jednotlivé hospodáře v těchto oblastech na základě i těch přírodních podmínek, které jsou. Našel se klíč, s kterým jsme šli na zvířata. 03 i z ekonomického hlediska těch jednotlivých firem byla hranice, kde jsme byli schopni zdůvodnit, že to je hranice logická, kde už máte nějakým způsobem převažující zemědělskou výrobu, která je specifická pro živočišnou výrobu, a tudíž vznikla ta hranice 03. Ale pozor, v době, kdy jsme my takto debatovali, tak jsme měli republikové zatížení 0,46 a Evropa, některé státy nás válcovaly, protože měly jeden a půl, dvě dobytčí jednotky. To znamená, tady nelze vytvořit touto debatou pocit, že kam se člověk podíval, byl kravský ocas, takováto skutečnost tady nebyla. To znamená, souhlasím s vámi a bavme se o tom i z pohledu toho, co jsem tady řekl. Bavme se, jestli jsme schopni nastavit třeba individuální faremní plány podle lokality, podle území a toto nastavit. Za mě je to něco, co by tady teoreticky mělo dostat prostor a určitě proto ta debata je. A ještě jeden komentář k těm opatřením do krajiny. Jsou dva zdroje v podstatě racionálního financování. My jako managementový sektor nebo rezort, kde jedeme hodně na managementy, které už znáte - agroenvira, ekologické zemědělství a další a další tituly, které jedou ze strategického plánu. Tyto managementy my předpokládáme zachovat už ne z důvodu, aby tady byla nějaká kontinuita. Samozřejmě ano, ale i z důvodu toho, že se osvědčily i vůči těm managementům a vůči krajině. To znamená, chceme v tom pokračovat. Velký - a myslím si - že velký úspěch v podstatě nějakým způsobem sklízí agrolesnictví. Už tam se nám podařilo přesvědčit i velké hospodáře, aby do tohoto managementu vstupovali. A nemyslím si, že to je opatření jenom pro opatření, ale tím, jak jsou studie jednotlivých univerzit o tom, že pokryv zchlazuje v podstatě – řekněme - krajinu, tak nějakým způsobem to je reakce i do období sucha. Takže za mě zcela jistě touto cestou půjdeme, ale to, co si myslím, že je potřeba a legitimní debata, aby to neskončilo tak, jako v současnosti MŽP otvírá debatu nad Nature Restoration Law, což je v podstatě to nařízení k ochraně přírody a krajiny, kdy MZe je dneska v situaci, že my budeme plnit v podstatě opatření směrem ke krajině a MŽP bude svá opatření plnit tak, že bude platit polystyren na zateplení budov. Mně to přijde, když jsme se snažili pro SPÚ najít na MŽP tituly pro pozemkové úpravy a pro KPÚ, tak jsme našli čistou nulu. Oni sice vypsali programy, ale výsledek byl takový, že prostě SPÚ z logiky věci nemohlo vůbec zažádat, protože ty podmínky byly naprosto pro ně nesmyslné. S panem ministrem jsme v poslední době otevřeli debatu obce a výstavba původních polních cest, což jsou pro krajinu také relativně zajímavé vstupy a zase obec z podstaty věci do toho může vstupovat, protože když třeba tam bude komplexní pozemková úprava uzavřená a už dopředu ta obec vstoupila do samotného řízení KPÚ, tak není vůbec žádný problém - a vím, že bylo spousta exkurzí u nás na Benátecku, myšleno Benátky nad Jizerou, kde se toto podařilo a udělala se tam polní cesta a nějakým způsobem se to zafinancovalo, tak a k nevoli, mnohdy k nevoli těch, co tam i kolikrát hospodařili, dneska jsou to ale pro ně i přístupové cesty, tak se domnívám, že to není problém, aby si to obce dělaly. A tady je asi klíčová otázka, jestli najdeme zdroje financování i ze zdrojů Státního fondu životního prostředí (SFŽP), protože si myslím, že to je relevantní debata, za mě naprosto relevantní debata a obce mohou jako vlastníci, máte-li vůbec v katastru nebo obecně na katastru máte svoje pozemky, kdo vám má bránit? Jenže, a tady si budou muset sáhnout starostové trošku na svědomí, byli to oni, kdo chtěli, aby se společná zařízení předávala ne po dvou letech, ale po třech, protože se o to vůbec nechtěli starat. Oni nechtěli v podstatě o společná zařízení a o zeleň jakoukoli péči vytvářet, protože to jsou náklady a malé obce, rozumím tomu, na to prostě nemají peníze. A tady si myslím, že jsme schopni i vůči SFŽP asi společně vést debatu, jestli i MŽP je tam schopno, ačkoliv oni všechny tituly mají investiční, tak řešit provozní, aby se nějakým způsobem tyto investice platily. Takže za mě - myslím, že možností máme spoustu a pojďme to jenom nějakým způsobem učesat do těch dokumentů.“
P. Bendl „S B souhlasím. To, co teď tady zaznělo, že se máme bavit o propojení SFŽP a těchto věcí, které souvisí s krajinou, souhlasím. Nechci už s tím zdržovat. Podle mě se tomu můžeme pověnovat na nějakém pracovním jednání. A u toho A pak alespoň individuálně, protože známe tu situaci v ČR, máme pojmenované ty oblasti postižené suchem, kde jsou ty ceny, říkal to i pan ministr, prostě vystřelené, takovým způsobem nahoru, že se vozí to seno, nikde není pořádně doložitelné, jestli to je v ekologii nebo je to v konvenci. Prostě jsou všichni šťastní, že vůbec něco seženou aspoň za nějakou rozumnou cenu. A toto zohlednit a využít v té databázi, kterou máme, protože to území známe, kde jsou ta suchá místa, tak tedy aspoň vytvořit něco navázané na tuto situaci. To není o penězích, ale protože peníze nikdy nebudou a nebude jich nikdy dost, ale s hledáním jiných způsobů administrativních, jak prostě nenutit ty zemědělce snižovat případně množství toho dobytka a tak dál, protože tu situaci známe, není potřeba ji tady asi popisovat.“
M. Šebestyán „Já s tímto naprosto souhlasím, abychom to uzavřeli. Pojďme si říct, že teď to budeme řešit, abychom je vyvyjímkovali pro rok 2026 a následně 2027, protože oni se nám někteří z nich do formy nebo do těch norem asi budou těžko vracet, takže to musíme vyřešit takto a ten systém přenastavíme tak, jak tady zaznívá k roku 2028, protože my ho teď celý nepřenotifikujeme, máme tam tu povinnou míru atd., jak to tady uváděl vrchní ředitel P. Sekáč, takže pro nás je teď důležité sebrat ty případy, které do toho půjdou, teď pro rok 2026 máme vyřešeno, jakým způsobem budou moci hospodařit s touto sníženou intenzitou, aby se jich to nedotklo v příštím roce. A teď tedy ještě k těm rybám a tady, co vlastně zaznělo i z pohledu toho mixu od pana posl. M. Šmídy. Já si myslím, že čím více se nám vsákne do půdy a pokud dokážeme pracovat s tím systémem rozsypaného čaje, jak tady uváděl pan generální ředitel, tak vlastně zajistíme víc a kontinuálnějšího té vody do těch vodních toků. To znamená, že to není nic proti ničemu. A co se týče těch vodních děl, ty budeme mít z pohledu povodní nebo i té vody k tomu, abychom dokázali nadlepšovat a abychom dokázali v době, pokud to tak bude, ale letošní únor třeba mluví za všechno, jak se nám rychle naplnil Orlík, prostě budou existovat priority, ta půda ji nepobere a my potřebujeme, aby nám ta voda neodtekla, abychom si ji tady nechali. A myslím, že to říkal jasně i mpř. ZEV posl. P. Bendl a ostatní páni poslanci, že ten mix je prostě důležitý. A co se týče těch ryb, tak je to vždycky nepříjemná věc, ale tady to chci trošku uvést na pravou míru. Není to situace typu Dyje. Ten rozsah škod je menší na té Moravě, asi se to tam neopakuje tak často, ale samozřejmě, že tam už se pak dostáváme u těch ryb k té druhé věci, a to je, pokud se nám snižuje ta průtočnost těch řek a ten objem vody, tak se daleko víc musíme zaměřovat na tu kvalitu, a to je stav těch čističek odpadních vod a proto my jsme se i dohodli na té Ústřední komisi, na těch měřeních z pohledu ČOV, jak na Dyji, tak na jiných vodních tocích, kde se toto opakuje, protože tam je pak problém s tím fosforem a s těmi látkami, které nám vlastně způsobují tyto úhyny těch ryb.“
M. Kučera „Tam byl dotaz na ty minimální zůstatkové průtoky, protože ona měla proběhnout nějaká kontrola, údajně to bylo – myslím - v té Ústřední komisi pro sucho, tak jak ta kontrola dopadla na ty minimální zůstatkové průtoky? Jestli došlo k nějakým porušením nebo omezením odběrů a jaká je nyní aktuální situace?“
A. Kendík „Co se týká minimálních zůstatkových průtoků, tak ty samozřejmě vodoprávní úřady sledují, jejich dodržování ve spolupráci s podniky Povodí a to vyhodnocení bude po ukončení nějaké té epizody toho sucha. Budeme to dělat ve spolupráci s MŽP, které má ve své kompetenci tu vyhlášku o stanovování těch minimálních zůstatkových průtoků, takže vyhodnocení bude a určitě ho poskytneme.“
M. Oborná „Nyní bychom přistoupili k hlasování o tom, aby mohli vystoupit i naši ctění hosté, kteří projevili zájem o vystoupení. Za Zelinářskou unii (ZU) a Spolek závlahářů by to byla paní předsedkyně M. Nebeská. Posléze za SOVAK pan ředitel a člen představenstva V. Žák a ještě projevila zájem o vystoupení za Svaz PRO-BIO paní K. Urbánková. Takže já se zeptám, jestli ještě někdo má zájem k tomuto vystoupit?“ Hlasování o udělení možnosti vystoupit v délce max. 5 min.: + 13, 0, 0.
M. Nebeská „Určitě navazuji na to, co bylo již řečeno. Letošní rok znovu ukazuje, že sucho a není to vůbec žádná výjimečná událost, stává se jedním z největších rizik pro produkci potravin. Odhadované ztráty způsobené suchem v českém zemědělství letos dosahují kolem 20 mld. Kč. Nevím, jestli je to potvrzeno i panem ministrem, ale jsou to odhady Agrární komory (AK). Za sektor pěstování zeleniny to je trochu odlišné. Tam zavlažujeme, taková je realita. Přesto vývoj letošního počasí a výskyt extrémit opravdu naši zeleninu poškodil. Jarní mrazíky, jarní sucho, krupobití i přívalové srážky, následně letní sucho a horko. Konkrétně u členů ZU Čech a Moravy evidujeme od začátku vegetace poškození více než 1300 ha zeleniny v důsledku letošních extrémů počasí. To představuje více než 10 % letošní osevní plochy zeleniny. A náš předběžný odhad dosahuje 690 mil. Kč. Ale tím ekonomické dopady nekončí. Náklady na závlahu máme letos až dvojnásobné, k tomu se přidává i růst cen pohonných hmot, právě probíhající zelinářství, podzimní práce, což je mimořádně náročné na techniku, práci, především samozřejmě pohonné hmoty, takže máme opravdu stále obrovské obavy. Výsledkem je velmi nebezpečná rovnice. Sklidíme méně a každý kilogram nás stojí více. Přitom nestačí pěstitelům říct, tak zavlažujte. Zavlažovat umíme. Otázkou je, zda budeme mít čím, což tady bylo řečeno, odkud a za jakou cenu. Právě v době největšího sucha mohou být odběry povrchových vod omezeny a současně zažíváme opačný extrém - přívalové srážky, kdy během několika hodin přijde obrovské množství vody. Jednou jí máme příliš mnoho, za pár týdnů nám ji chybí, proto potřebujeme vodu zadržet. S tím souhlasím, co tady bylo řečeno, když přichází, akumulovat ji a využit ji co nejefektivněji, když potřebujeme. Takže potřebujeme modernizovat závlahové soustavy, podporovat pořízení kapkového detailu, kapkovou závlahu a mikropostřiky a především vytvořit dlouhodobě předvídatelné podmínky pro investice. A toto už není jen problém zemědělců. Pokud český pěstitel nebude mít vodu, zelenina z obchodů sice nezmizí, ale jen bude stále méně česká. Proto by voda pro produkci potravin měla být jednou ze strategických priorit státu. Nechceme každý rok jen sčítat škody. Potřebujeme vytvořit podmínky, abychom jim dokázali předcházet, protože bez vody českou zeleninu nevypěstujeme. Je dobře, že problém vody řešíme dříve, než nám dojde, takže obrovské poděkování za dnešní setkání a obrovské poděkování samozřejmě za pozvání, že jsem mohla vystoupit.“
V. Žák „Děkuji za pozvání a možnost tady vystoupit. Doufám, že budete se mnou souhlasit, že dobře rozhodovat znamená mít dobré podklady. Takže my jsme před více než třemi týdny jako organizace SOVAK spustili dotazníkové šetření mezi naší členskou základnou, abychom posbírali data o dopadech letošního sucha na výrobu pitné vody. Stát tyto informace nemá, přestože má spoustu meteorologických sítí, má data z ČHMÚ, ale tato konkrétní data o konkrétních dopadech na jednotlivé vodárenské společnosti nebo na jednotlivé obce schází. Proto jsme spustili to dotazníkové šetření. Nevím, jestli všichni víte, ale naše členská základna vyrábí pitnou vodu pro více než 9 mil. lidí v této republice, adekvátní množství odpadní vody čistí. Proto si troufám tvrdit, že to dotazníkové šetření je relevantní. My jsme se zavázali, že ta data předložíme Národní koalici pro sucho a Ústřední komisi pro sucho tak, abychom doplnili ta data, která má stát k dispozici. Slíbili jsme, že ta data dodáme do 15. října. To dotazníkové šetření je tedy teď v plném proudu, nicméně k dnešnímu dni už se ukazují některé trendy. A já jsem moc rád, ještě jednou za to děkuji, že ty trendy tady mohu říct. Jednoznačně se ukazuje mimo jakoukoliv pochybnost, že to letošní sucho letos zvládáme zejména díky vodním nádržím a díky povrchové vodě. Asi víte, že pitná voda se z 50 % v ČR vyrábí z vody podzemní, 50 % z vody povrchové. Ono to někdy kulminuje 49, 51, ale prostě dá se říct, že to je jedna k jedné. Letos se jednoznačně ukazuje, že povrchové nádrže jsou tou jistotou, přestože srážky od ledna do července nedosáhly ani 70 % ročního průměru, tak vodárenské nádrže prostě jsou schopny a byly schopny ten stav kompenzovat. Je to jednoznačná odpověď na to, jakým směrem se máme v zajištění zdrojů vody do budoucna orientovat. Chtěl jsem tady říct ještě několik málo poznámek k tomu, jaká dynamika je u těch odběrů povrchové vody a souvisí to právě s tím, jak zejména menší obce, které jsou závislé na lokálních zdrojích podzemní vody s tzv. mělkým oběhem, které jako první přišly o zdroje vody, tak ti velcí hráči, to znamená velké vodárny, které mají stabilní zdroje vody, tak byly schopny tento handicap dorovnat, ale za cenu toho, že - byl tady třeba zmíněn Římov nebo mohu jmenovat Vír, Vírskou přehradu, která zásobuje Vysočinu a Brno, kde meziroční nárůst, resp. odběr vody je ve stovkách procent. Jestliže na Vírské přehradě se ročně spotřebuje nebo vyrábí voda ze 2,5 m3, tak jenom do srpna se tam odebralo 8 mil. m3. A takto bych mohl pokračovat nádrž od nádrže, takže zdaleka nemáme vyhráno. Chce se mi říct, modleme se, ať se příští rok neopakuje průběh srážek letošního roku, protože ty problémy bychom měli ohromné. Prosím, teď se i mediálně objevilo mnoho mesiášů, kteří zaručeně ví, co máme dělat pro to, abychom si zachovali vodní blahobyt. Já vás moc prosím, abyste poslouchali, co říkají hydrologové, co říkají odborníci, protože mimo jakoukoliv pochybnost, kdyby tady seděl Mark Rieder, ředitel ČHMÚ a další lidé, tak by vám potvrdili, že rozdělení srážek v roce se dramaticky mění, přicházejí intenzivnější srážky v jiných částech roku atd. A i kdybychom měli zdravou půdu, i kdybychom měli mnohem víc opatření přírodě blízkých, které by nám zachytávaly vodu v krajině, tak jestliže přijde intenzivní srážka, tak jediné opatření, které dokáže transformovat pro akumulaci, tak je vodní nádrž. A my jsme za posledních 50 let žádnou nepostavili navzdory tomu, jak se vyvíjí klima, víc neřeknu. Děkuji za pozornost.“
K. Urbánková „Mockrát děkuji za slovo. Padlo tady hodně o tom právě, že sucho je komplexní problém, je to problém, který potřebujeme řešit skrze různá opatření. Já jsem moc ráda a děkuji za to panu vrchnímu řediteli P. Sekáčovi, že právě i ekologické zemědělství zmínil. Myslím si, že ekologické zemědělství, pokud se budu bavit o orné půdě, tak ukazuje přesně ten směr, kterým bychom měli jít, protože je skvělé dělat krajinné prvky a naši sedláci, ekologičtí zemědělci - v ČR se aktuálně hospodaří na přibližně 17,7 % půdy v režimu ekologického zemědělství - bohužel té orné půdy máme výrazně méně, než bychom potřebovali - tak ti naši sedláci ukazují, že na té orné půdě právě tomu suchu dokážeme odolávat lépe, daleko lépe. Je to dáno mnoha faktory, možná bychom se o tom mohli bavit na nějakém dalším semináři, který tady třeba v budoucnu ve sněmovně zorganizujeme. Ten minulý byl věnovaný právě vývoji toho ekologického zemědělství, ale to ekologické zemědělství má mnohé co nabídnout a já se o tom určitě ráda budu bavit. Tím, že nepoužíváme žádná průmyslová hnojiva, žádné postřiky chemického charakteru, přípravky na ochranu rostlin povolené pro ekologické zemědělství dané legislativou většinou na bázi různých mikroorganismů atd. jsou povolené, tak nezabíjíme vlastně v té půdě žádné živočichy, žádné mikroorganismy. Ekologické zemědělství je výhradně vázáno v podstatě na zapravování té organické hmoty do půdy, ať už je to právě zejména z chovu zvířat. Bohužel v ČR a já jsem za to moc vděčná panu ministrovi, že se o tom můžeme bavit, v porovnání s ostatními státy vlastně nemáme možnost mít pastevní chovy prasat, pastevní chovy brojlerů a drůbeže nosnic konkurují přímo vlastně chovům skotu, protože jsou na stejné ploše, kde je skot, takže je potřeba, abychom ten vyvážený mix, jak právě i v tom ekologickém režimu tu organiku do té půdy vracet, dokázali nastavit a ta půda, která je humózní, vsákne tu vodu, která přichází, jako houba, v případě právě sucha ji dokáže postupně uvolňovat, díky čemuž dokáže prokazovat daleko lepší odolnost vůči těm suchým rokům, které bohužel pravděpodobně budou přicházet. Další kapitolou je pestrý osevní sled. Naši sedláci pěstují většinou 5 až 7 plodin průběžně za sebou. Doplňují to právě o nějaké pícniny, zejména vojtěška, coby královna pícnin díky tomu, že má kořenový systém, který si dokáže sáhnout na tu podzemní vodu 3 až 5 m hluboko a dokáže na druhou stranu tomu suchu vlastně odolávat, když pak nějaká srážka přijde, tak se velmi rychle vzpamatuje, tak se ukázal jako přesně ten způsob, kudy čelit těm problémům, které to sucho pro to ekologické celkově vlastně pro to zemědělství přináší. Právě farmy, které mají ornou půdu a k tomu trvalé travní porosty díky té orné půdě si ve většině případů dokázaly udělat i tu krmivovou základnu. Pokud dělaly vojtěšku, tu krmivovou základnu byly schopné významnou částí právě z té orné půdy zabezpečit. Kde potřebujeme samozřejmě tu debatu vést, je rozvolnění podmínek na těch trvalých travních porostech, které díky 30 letům stejného hospodaření, a to klima se výrazně mění, tak dostaly zásadním způsobem na frak. My je potřebujeme rozorat, potřebujeme je pořádně vyhnojit, potřebujeme tam dva roky polařit a potom vrátit zpátky do toho travního porostu tak, aby tam byla nejenom ta úživnost, ale právě ta zasakovací schopnost v případě, když přijde nějaké sucho. Ono je to ostatně odpovědí i na to, co se ptal pan posl. M. Šmída. Pokud se ta voda v té zdravé půdě zadrží díky tomu, že se postupně uvolňuje z těch podzemních vrstev, tak vlastně postupně napájí ty řeky, takže dokážeme díky tomu čelit paradoxně i v těch řekách. Zatímco když přijde srážka, ta voda se nezadrží, tak odteče, pošleme ji někam do okolních států, což samozřejmě nikdo nechceme. Myslím si, že, a to jsem vám moc vděčná, že jste tento dnešní bod zařadili, je potřeba hledat různá řešení. Za mě ekologické zemědělství rozhodně i pro to sucho řešením je. Ukazuje se to i z okolních členských států, protože tu diskuzi samozřejmě vedeme i s kolegy, ale určitě máme spoustu nástrojů, které se v tuto chvíli nevyužívají a budeme se muset o nich v budoucnu bavit. A já budu ráda, když tu diskuzi budeme vést. Samozřejmě napájení zvířat tak, aby se nemohlo stát v případě, kdy je sucho, že zvířata nebudou napájena, to je v dnešní době problém řady farem, který prostě musí řešit. Na jedné straně máte welfare, na druhé straně máte to, že tu vodu nemáme. My potřebujeme, aby ta zvířata byla prioritou, ať už mléčný skot nebo masný skot nebo další kategorie zvířat, protože oni nám právě generují tu organiku, kterou potřebujeme potom následně vrátit do té půdy. Potřebujeme se bavit právě, jak zmínil pan ministr, i o těch krizových nástrojích, protože my si díky tomu, že v podstatě v tuto chvíli nic nemáme, my si opravdu nemáme kam sáhnout. V okolních státech si pro ty krizové nástroje, které si vytvořily v minulosti, tak díky nim teď ty finanční prostředky uvolňují. My je prostě nemáme. Nemáme si kam sáhnout. Takže to je realita, kterou musíme říkat našim chovatelům. A já budu určitě ráda, když se budeme bavit o tom, jakým způsobem tyto věci řešit. Věřím a existuje na to řada zahraničních studií i srovnávací pokusy atd., že to ekologické zemědělství nabízí v kombinaci s těmi dalšími opatřeními, krajinnými prvky atd. tu odpověď i právě na to sucho a řada případů i v tom ekologickém zemědělství, zelinářství, specificky můžeme samozřejmě dělat do budoucna lépe, ale je potřeba se o tom bavit a tu vizi, kudy směřovat, mít. Takže já vám mockrát děkuji a budu ráda, když se udělá nějaké další kolo této diskuze, kde se o tom budeme moci konkrétněji pobavit.“
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná uzavřela jednotnou rozpravu.
Zpravodaj posl. K. Tureček předložil návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 59 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
M. Kučera „Já si myslím, že bychom měli být informováni průběžně, to znamená nejenom toho 31. 10., ale potom třeba i v příštím roce, na jaře, na podzim. Pokud se takto dohodneme, že to takto bude, že se to tady bude objevovat, tak to usnesení bych neměnil, nechal bych to takto. Ale bude platit, že se tady nějak periodicky v nějakém čase budeme tímto tématem zabývat.“
M. Oborná „Určitě ano. Určitě nemám problém s tím, zařadit tento bod opakovaně v průběhu i příštího roku. Takže to usnesení můžeme takto nechat? Dobře, ano.“
M. Šebestyán „Jenom jsem chtěl říct z pohledu té naší nejlepší informace - my zase ke konci roku - a na vládu to půjde někdy v únoru, budeme vyhodnocovat tu roční koncepci, takže předložíme i ZEV, aby byla informace komplexní za ten rok.“
M. Výborný „Já jsem chtěl poprosit, a to není do usnesení, ale spíš na pana ředitele V. Žáka, jestli bychom tu datovou analýzu, kterou připravujete, mohli dostat taky jako ZEV nebo jestli to je určeno pouze pro ty dvě komise. Děkujeme. (Mimo mikrofon: Přes sekretariát.).“
2.
Informace z podvýborů
Předseda podvýboru ZEV pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství posl. J. Váňa sdělil, že poslední schůze podvýboru proběhla bez problémů. Přizvaní hosté si postěžovali, co je trápí. Konstatoval, že debata byla plodná a on osobně jako předseda podvýboru s tím byl velmi spokojen.
3.
Sdělení předsedkyně, různé
3.1. Sdělení předsedkyně
Předsedkyně výboru posl. M. Oborná sdělila, že:
v úterý 29. září 2026 od 8.30 hod. v místn. č. A 108 – Sál státních aktů proběhne seminář na téma „Voda pro Česko“, který pořádá mpř. ZEV posl. P. Bendl. Nad touto akcí by měl ZEV převzít záštitu.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 60 (+13, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
ve středu 30. září 2026 se na základě pozvání ředitele společnosti BOHEMIA SEKT O. Beránka uskuteční výjezdní zasedání ZEV do BOHEMIA SEKTU, Starý Plzenec. Odjezd bude v 8.00 hod. od PS Sněmovní 4. Předpokládaný návrat zpět k PS do cca 16.00 hod. Bližší informace členové ZEV již obdrželi mailem;
ve čtvrtek 1. října 2026 od 9.00 hod. v m. č. A 108 – Sál státních aktů se uskuteční seminář na téma „Restart dřevozpracujícího průmyslu do roku 2029“. Seminář pořádá Hospodářská komora ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze. K tomuto semináři ZEV přijal záštitu. Pozvánku členové ZEV obdrželi mailem;
v úterý 20. října 2026 od 19.00 hod. v prostorách Gotických sklepení proběhne již tradiční 7. setkání Klubu přátel českého pivovarnictví, nad kterým by měl ZEV převzít záštitu.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 61 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
ve středu 11. listopadu 2026 od 14.00 hod. se uskuteční výjezdní zasedání ZEV na Fakultu lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze 6 – Suchdol. Zde proběhne jednání se zástupci FLD (představení fakulty a její aktivity v lesnicko-dřevařském sektoru, nejlepší vědecké projekty). Poté bude následovat prohlídka dřevostavby a kampusu ČZU. Předpokládaný návrat k PS do cca 18.30 hod. Bližší informace členové ZEV obdrží včas;
ve čtvrtek 12. listopadu 2026 od 9.00 hod. v m. č. A 108 – Sál státních aktů se uskuteční seminář na téma „Welfare hospodářských zvířat – labeling potravin z hlediska welfare“, nad kterým by měl ZEV převzít záštitu.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 62 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
obdržela žádost od posl. J. Kotlíka (ANO 2011) o členství v Podvýboru ZEV pro lesní hospodářství. Vzhledem k tomu, že kapacita podvýboru není naplněna, tak jeho členství nic nebrání (uvolněné místo po posl. J. Kottovi).
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná otevřela jednotnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, tuto rozpravu ukončila a přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 63 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
3.2. Různé
M. Oborná „Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli nevíme, jestli budeme mít Sněmovnou nějaký tisk k projednání v ZEV, tak bych navrhovala, aby se ZEV uskutečnil dle potřeby a budeme vás předběžně informovat.“
M. Výborný „Já jsem se chtěl, paní předsedkyně, zeptat vás jako vedení výboru, jestli je nějaká politická dohoda na tom, jak budeme pokračovat v rostlinolékařský péči?“
M. Oborná „Co se týká rostlinolékařské péče, tak samozřejmě naše snaha je, aby byla projednána co nejdříve, nicméně s ohledem na to, že teď jsou tam plánované dvě mimořádné schůze a je avizováno z řad opozice, že možná dojde i k hlasování o nedůvěře vládě, tak teď výhledově určitě ten příští variabilní týden nepředpokládám, že by se na tento tisk dostalo, ale je to zatím v tuto chvíli z informací, které teď já mám k dispozici.“
4.
Návrh termínu a pořadu další schůze výboru
Předsedkyně výboru posl. M. Oborná si dovolila navrhnout usnesení, aby ji výbor zmocnil ke svolání schůze dle potřeby.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 64 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná poděkovala přítomným za účast
a 9. schůzi ZEV v PSP v 14.05 hodin přerušila.
Jednání zemědělského výboru pokračovalo v 17.00 hodin
v Kraji Vysočina, Kamenice nad Lipou, Rezort Johanka
Jednání výboru zahájil a řídil místopředseda výboru posl. Karel Tureček.
Návrh pořadu:
Představení legislativního návrhu na urychlení výstavby strategických vodních děl
Místopředseda zemědělského výboru posl. K. Tureček za MZe přivítal O. Černého – náměstka člena vlády, A. Kendíka – vrchního ředitele Sekce vodního hospodářství a P. Punčocháře – zástupce vrchního ředitele Sekce vodního hospodářství. Dále přivítal P. Kubalu – předsedu představenstva Svazu vodního hospodářství a generálního ředitele Povodí Vltavy, s.p., M. Šebestu – generálního ředitele Povodí Labe, s.p., V. Žáka – ředitele a člena představenstva SOVAK a Z. Strnada – právníka a spoluautora legislativního návrhu. Dále navrhl, aby se vzhledem ke skutečnosti, že je ZEV na výjezdním zasedání mimo PS, nepořizoval zvukový záznam. S tím vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
Mpř. ZEV posl. K. Tureček v úvodu svého vystoupení sdělil pár slov k výstavbě přehrad před mnoha lety. Poukázal na důležitou funkci přehrad, a to zejména ochraňování území proti záplavám. Pro včasné zabezpečení dostatečných a udržitelných vodních zdrojů je výstavba několika strategických vodních děl zásadní. Proto je vypracován zvláštní zákon, který realizaci těchto strategických přehradních nádrží umožní a především zrychlí naprosto nepřijatelnou dobu přípravy, která dosud pro realizaci přehrady činí 10 až 15 let. Navržený zákon směřuje k rychlejšímu získávání práv k nemovitostem, které jsou nezbytné pro výstavbu, přičemž respektuje vlastnická práva a využívá zvláštní režim výkupu a vyvlastnění. Dalším výrazným přínosem tohoto zákona je soustředění odborných a environmentálních otázek tak, aby připomínky nálezů chráněných organismů nebo vliv na biodiverzitu byl řešen respektováním vysoce odborných stanovisek vědeckých institucí. Proto se zavádí certifikát biodiversity, který opakovaným námitkám nevládních organizací zabrání. Text zákona přináší zejména zkrácení lhůt správních a územních plánovacích procesů, včetně zrychlení případných soudních přezkumů. Zákon zásadně sleduje cíl, a to zajistit efektivní ochranu života a zdraví obyvatel i majetku před škodami, které působí vodní extrémy. Jedná se o vodní díla budovaná ve veřejném zájmu, o jejichž prioritě při posuzování veřejně prospěšných staveb není pochyb. Nastínil přípravu vzniku celého Institutu certifikované biodiverzity, který by zkoumal území a vydával již zmíněný certifikát biodiverzity. Do procesu by se nesmělo po dobu 5 let vstupovat. Proces by byl otevřený veřejnosti. Důležité by hlavně bylo, aby proces běžel. Došlo by k zefektivnění územního plánování a stavebního řízení. Řeší zároveň i financování toho projektu. Mohlo by se opřít o výjimku a využít výjimky zákona o rozpočtových pravidlech. V plánu je výstavba 14 strategických vodních děl.
Byla otevřena rozprava, ve které vystoupili poslankyně, poslanci a přítomní hosté:
A.Kendík vystoupil k financování. Nyní běží tzv. program financování. Každá stavba by měla smlouvu o financování, přímo vázaný účet na konkrétní stavbu.
P. Bendl konstatoval, že komunikace v ZEV funguje. Přehrady a zadržení vody v krajině jsou spojené nádoby. Upřednostňuje také debatu, co se hlavně bude dělat v budoucnu. Se suchem souvisí i množství krmiva pro hospodářská zvířata, chce vědět, jak v současné době vypadá situace atd. Poukázal na to, že věci se plánují dlouhodobě, proto je nutné znát detaily. Sdělil, že jsou připraveni na debatu a při jednáních nabízí vstřícnost a součinnost.
K. Tureček sdělil, že během října zamýšlí všechny obcházet a chce se se všemi potkat. Věci jsou vázány na nový stavební zákon. Této problematice se maximálně věnuje.
M. Kučera souhlasí s tím, co řekl mpř. ZEV posl. P. Bendl. Podporuje řešit věci souběžně. Aby to bylo politicky průchodné, tak je hlavně nutné vše dobře vykomunikovat. To je základ.
M. Výborný bude za to bojovat, když to bude rozumné. Zaznívá to nejen z MZe, ale i z MŽP. Je skeptický k tomu, dávat to mimo rozpočtová pravidla. Spíše by to bral jako strategický výdaj. Dotázal se, o jaká strategická vodní díla se jedná a zda dochází ke komunikaci s experty dotčených obcí, výzkumnými ústavy či do toho vstupuje i někdo další?
P. Punčochář sdělil, že seznam se vyvíjel desítky let. Docházelo i k opakovanému projednávání se zástupci MŽP. Nebyly kontroverzní ani s kraji ani s dotčenými obcemi. Všichni dotčení byli o této skutečnosti samozřejmě informováni. Vesměs to bylo přijato jako potřebná věc. Došlo by k minimálnímu zatopení obydlí, je nutné též zohlednit průměr objemu k ploše hladiny, aby byl příznivý. Problém je hodnocení EIA.
M. Kučera to je úskalí a je nutné se s tímto vypořádat.
V. Žák problém není v EIA, ale v zák. č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny.
Z. Strnad EIA se bohužel nevyhneme. Snažíme se vše zrychlit, ale problém jsou žaloby, námitky atd.
M. Šebesta vystoupil k zadržení vody v krajině.
K. Tureček investorem mohou být pouze Povodí, s.p.
V. Žák posunutí díky přijetí novely stavebního zákona, zákon o urychlení staveb vodních děl. Ústředním orgánem by mělo být MZe. Stavby zařadit mezi vyhrazené stavby.
J. Krutáková potřebujeme pomoc ze strany odborníků. Bylo by dobré uspořádat společné kulaté stoly, na kterých by byli přítomni zástupci MZe, Povodí, SOVAK.
M. Výborný je nutné od začátku komunikovat s obecními samosprávami velmi vstřícně, transparentně. Toto je nutné mít vždy na paměti, je to hodně důležité pro správné vnímání a pochopení celého záměru. Dotázal se, zda to půjde standartním návrhem do PS?
P. Kubala poděkoval všem za projednávání.
V. Žák s EIA má bohaté zkušenosti, platí od r. 1992 a od té doby se nepodařilo otevřít jedno jediné ložisko kamenolomu či štěrkopísku, až s jednou výjimkou, a to u Berouna.
Z. Strnad vystoupil ještě k certifikátu biodiverzity a poskytl přítomným vysvětlení a objasnění jeho podstaty. Certifikát je vlastně odborná studie. Ke zveřejnění by docházelo na internetových stránkách Povodí. Po pěti letech bude moci být prodlužován.
M. Kučera se dotázal, jaký význam v tom mají univerzity?
Z. Strnad univerzity by odborným zkoumáním zajišťovaly podklady pro vystavení certifikátu biodiverzity.
O. Černý poděkoval za to, že mohl být součástí této debaty. Všechny zde řečené informace přenese na jednání na poradě MZe.
Mpř. ZEV posl. K. Tureček předložil návrh usnesení.
M. Šmída požádal v navrženém usnesení o změnu slova „návrhu“ na „záměru“.
M. Kučera se dotázal, kolik z osmi přehrad bude vodárenských na pitnou vodu?
K. Tureček odpověděl, že to bude jedna z osmi.
Bylo přijato usnesení č. 65 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
Místopředseda zemědělského výboru posl. K. Tureček poděkoval přítomným za účast
a 9. schůzi ZEV v Kamenici nad Lipou v 18.45 hodin přerušil.
STŘEDA 16. 9. 2026
Jednání zemědělského výboru pokračovalo ve středu 16. 9. 2026 v 10.00 hodin
ve Středočeském kraji ve Všestarech.
Jednání výboru řídila předsedkyně výboru posl. M. Oborná.
Předsedkyně Zelinářské unie M. Nebeská přivítala členy ZEV v Zemědělském družstvu (ZD) ve Všestarech. Dále uvítala za MZe náměstkyni člena vlády J. Špalkovou.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná poděkovala za pozvání.
Předsedkyně ZU M. Nebeská na úvod krátce představila ZD Všestary. ZD vzniklo v r. 1992 a současně hospodaří na 2500 ha půdy, z toho na 200 ha luk. ZD patří mezi velké producenty cibule v Evropě. Od r. 2008 je Všestarská cibule zapsána v bruselském Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Zaměřují se i na pěstování brokolice, špenátu na semeno, pšenice, cukrovky, sóji, sladovnického ječmene, kukuřice, řepky olejky a krmných plodin. Dále se specializují na chov holštýnského skotu a s ním spojenou výrobou mléka a masný skot s odbytem do zahraničí. V neposlední řadě se zabývají i prodejem zemědělské a zahradní techniky a nářadí. ZD má kromě rostlinné a živočišné výroby i bioplynovou stanici. V následné diskuzi byla podrobněji představena jejich významná plodina, kterou pěstují, a to brokolice. Pěstují ji na 60 ha půdy a sklízejí průměrně 1 mil. ks ročně. Největším problémem pro její pěstování je současné proměnlivé klima neboť brokolice je citlivá na výkyvy počasí. Brokolici dodávají do 95 % obchodních řetězců v ČR. Pěstování brokolice je 100 % ruční práce od sázení až po balení a expedici. Sklízí se od července do října. Ihned po sklizni jde do chladicího boxu, kde je teplota kolem 4 0 C, aby si zachovala svoji křehkost, svěžest a vitamíny. V diskuzi byly nastoleny i další problémy, se kterými se musejí potýkat, jako např. dostupnost pracovní síly a sezónních pracovníků pro sběr, prosazení sníženého odvodu na pojištění zaměstnanců, zdanění práce, ochrana rostlin a boj se škůdci, nedostatek vody, klimatická rizika, velká byrokratická zátěž, podmínky dotační politiky, požadavky trhu na kvalitu, konkurenceschopnost české zeleniny vůči dovozům, současné vysoké náklady na pohonné hmoty atd.
Členové ZEV a hosté si sami měli možnost vyzkoušet přímo na poli sklizeň brokolice, prohlédnout si provoz, skladovací prostory, třídění, úpravu, balení a expedici.
Do následné diskuze se zapojili všichni přítomní členové ZEV.
Předsedkyně zemědělského výboru posl. M. Oborná poděkovala přítomným za účast
a 9. schůzi ZEV ukončila 16. září 2026 v 16.00 hodin.
(Příjezd do Prahy v 18.00 hodin.)
David PRAŽÁK v.r.
ověřovatel
Monika OBORNÁ v.r.
předsedkyně
Zapsala: Monika JIRKOVÁ
Dne: 22. září 2026
Za správnost: Tomáš VRBA
tajemník
Příloha zápisu č. 1/1
Hlasování
9. schůze zemědělského výboru PS PČR
/15. a 16. září 2026/
pořad 9. schůze
Info o aktuál. stavu sucha a jeho nepříz. dopadech na krajinu
Záštita – seminář „Voda pro Česko“
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
FALTÝNEK Jaroslav
-
-
-
/
/
4.
FRIDRICH Stanislav
/
/
/
5.
KOTLÍK Jiří
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
-
-
-
/
/
10.
POŠAROVÁ Marie
-
-
-
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
/
/
-
-
-
16.
VÝBORNÝ Marek
/
/
/
Celkem:
11
0
0
14
0
0
13
0
0
usn. č. 59 usn. č. 60
Příloha zápisu č. 1/2
Hlasování
9. schůze zemědělského výboru PS PČR
/15. a 16. září 2026/
Záštita – 7. Pivní klub“
Záštita – seminář „Welfare hospodář. zvířat“
Volba posl. J. Kotlíka do PV LH
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
FALTÝNEK Jaroslav
/
/
/
4.
FRIDRICH Stanislav
/
/
/
5.
KOTLÍK Jiří
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
/
/
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
/
/
/
10.
POŠAROVÁ Marie
/
/
/
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
/
/
/
16.
VÝBORNÝ Marek
/
/
/
Celkem:
14
0
0
14
0
0
14
0
0
usn. č. 61 usn. 62 usn. 63
Příloha zápisu č. 1/3
Hlasování
9. schůze zemědělského výboru PS PČR
/15. a 16. září 2026/
Příští ZEV
Nenahrávání
Představení legisl. návrhu na urychlení výstavby strateg. vodních děl
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
1.
BAČÍKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2.
BENDL Petr
/
/
/
3.
FALTÝNEK Jaroslav
/
-
-
-
-
-
-
4.
FRIDRICH Stanislav
/
-
-
-
-
-
-
5.
KOTLÍK Jiří
/
/
/
6.
KRUTÁKOVÁ Jana
/
/
/
7.
KUČERA Michal
/
/
/
8.
OBORNÁ Monika
/
-
-
-
-
-
-
9.
PIVOŇKA VAŇKOVÁ Pavla
/
/
/
10.
POŠAROVÁ Marie
/
-
-
-
-
-
-
11.
PRAŽÁK David
/
/
/
12.
ŠMÍDA Martin
/
/
/
13.
TROJAN Václav
-
-
-
-
-
-
-
-
-
14.
TUREČEK Karel
/
/
/
15.
VÁŇA Josef
/
/
/
16.
VÝBORNÝ Marek
/
/
/
Celkem:
14
0
0
10
0
0
10
0
0
usn. č. 64 usn. č. 65